Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND5SBAVSH najdete zde
Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o účetnictví
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo financí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
01.2025
01.2027 (jen úprava v opatření 1)
Implementace práva EU: |_| ANO |X| NE. Pokud ano, uveďte:
- termín stanovený pro implementaci: MM.RR
- zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: |_| ANO |_| NE
2. Cíl návrhu zákona
Implementovat nový zákon o účetnictví
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: |_| ANO |X| NE
Dlouhodobé výrazné dopady na státní rozpočet se nepředpokládají. Nejzásadnější z celého návrhu jsou dopady v podobě změny odpisových dob, které mají však dopad pouze časově ohraničený a jde toliko o přesun inkasa z jednoho období do druhého.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: |X| ANO |_| NE
Návrh primárně počítá se zjednodušováním, tj. ukazatel konkurenceschopnosti bude pozitivně ovlivněn.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: |X| ANO |_| NE
Návrh primárně počítá se zjednodušováním, tj. ukazatel konkurenceschopnosti bude pozitivně ovlivněn.
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: |_| ANO |X| NE
Pokud ano, specifikujte.
3.5 Sociální dopady: |_| ANO |X| NE
Žádné výrazné sociální dopady nejsou identifikovány.
3.6 Dopady na rodiny: |_| ANO |X| NE
Pokud ano, specifikujte.
3.7 Dopady na spotřebitele: |_| ANO |X| NE
Pokud ano, specifikujte.
3.8 Dopady na životní prostředí: |_| ANO |X| NE
Pokud ano, specifikujte.
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: |_| ANO |X| NE
Pokud ano, specifikujte.
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: |_| ANO |_| NE
S ohledem na jinou strukturu dat od daňových subjektů, bude případně nutné pozměnit metodiku zpracování dat z pozměněných vstupů.
3.11 Korupční rizika: |_| ANO |X| NE
Pokud ano, specifikujte.
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: |_| ANO |X| NE
Pokud ano, specifikujte.
Obsah:
1. Plnění daňových povinnosti v cizí (funkční) měně 9
1.1. Důvod předložení a cíle 9
1.1.1. Název 9
1.1.2. Definice problému 9
1.1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 9
1.1.4. Identifikace dotčených subjektů 9
1.1.5. Popis cílového stavu 9
1.1.6. Zhodnocení rizika 10
1.2. Návrh variant řešení 10
1.2.1. Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 11
1.3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 11
1.3.1. Identifikace nákladů a přínosů 11
1.3.2. Náklady 11
1.3.3. Přínosy 11
1.3.4. Vyhodnocení variant 11
1.3.4.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu 11
1.3.4.2. Varianta 1 – Kompletně využít jakoukoliv funkční měnu 12
1.3.4.3. Varianta 2 – Možnost placení daní toliko v eurech 12
1.4. Návrh řešení 13
1.4.1. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 13
1.5. Implementace doporučené varianty a vynucování 13
1.5.1. Vynucování 13
1.6. Přezkum účinnosti regulace 13
1.7. Konzultace a zdroje dat 13
1.8. Kontakty na zpracovatele RIA 14
2. Počty odpisových skupin 15
2.1. Důvod předložení a cíle 15
2.1.1. Název 15
2.1.2. Definice problému 15
2.1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 15
2.1.4. Identifikace dotčených subjektů 15
2.1.5. Popis cílového stavu 16
2.1.6. Zhodnocení rizika 16
2.2. Návrh variant řešení 16
2.2.1. Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 17
2.3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 17
2.3.1. Identifikace nákladů a přínosů 17
2.3.2. Náklady 17
2.3.3. Přínosy 17
2.3.4. Vyhodnocení variant 17
2.3.4.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu 17
2.3.4.2. Varianta 1 – snížení počtu odpisových skupin hmotného majetku na dvě 18
2.4. Návrh řešení 18
2.4.1. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 19
2.5. Implementace doporučené varianty a vynucování 19
2.5.1. Vynucování 19
2.6. Přezkum účinnosti regulace 19
2.7. Konzultace a zdroje dat 19
2.8. Kontakty na zpracovatele RIA 19
3. Nastavení dob odpisování 20
3.1. Důvod předložení a cíle 20
3.1.1. Název 20
3.1.2. Definice problému 20
3.1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 20
3.1.4. Identifikace dotčených subjektů 21
3.1.5. Popis cílového stavu 21
3.1.6. Zhodnocení rizika 21
3.2. Návrh variant řešení a vyhodnocení nákladů a přínosů 21
3.2.1. Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 23
3.3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 23
3.4. Implementace doporučené varianty a vynucování 23
3.4.1. Vynucování 23
3.5. Přezkum účinnosti regulace 24
3.6. Konzultace a zdroje dat 24
3.7. Kontakty na zpracovatele RIA 24
4. Dodatečné zhodnocení 25
4.1. Důvod předložení a cíle 25
4.1.1. Název 25
4.1.2. Definice problému 25
4.1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 25
4.1.4. Identifikace dotčených subjektů 25
4.1.5. Popis cílového stavu 25
4.1.6. Zhodnocení rizika 26
4.2. Návrh variant řešení 26
4.2.1. Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 26
4.3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 26
4.3.1. Identifikace nákladů a přínosů 26
4.3.2. Náklady 27
4.3.3. Přínosy 27
4.3.4. Vyhodnocení variant 27
4.3.4.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu 27
4.3.4.2. Varianta 1 – „Bezpečný přístav“ 27
4.3.4.3. Varianta 2 – Zavedení relativního limitu pro malé a mikro účetní jednotky a neúčtující poplatníky 27
4.3.4.4. Varianta 3 – Kombinace varianty 1 a 2 27
4.4. Návrh řešení 28
4.4.1. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 28
4.5. Implementace doporučené varianty a vynucování 28
4.5.1. Vynucování 28
4.6. Přezkum účinnosti regulace 28
4.7. Konzultace a zdroje dat 28
4.8. Kontakty na zpracovatele RIA 28
5. IFRS 30
5.1. Důvod předložení a cíle 30
5.1.1. Název 30
5.1.2. Definice problému 30
5.1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 30
5.1.4. Identifikace dotčených subjektů 30
5.1.5. Popis cílového stavu 31
5.1.6. Zhodnocení rizika 31
5.2. Návrh variant řešení 31
5.2.1. Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 31
5.3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 31
5.3.1. Identifikace nákladů a přínosů 31
5.3.2. Náklady 32
5.3.3. Přínosy 32
5.3.4. Vyhodnocení variant 32
5.3.4.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu 32
5.3.4.2. Varianta 1 – Úprava zákona o daních z příjmů 32
5.3.5. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 33
5.4. Implementace doporučené varianty a vynucování 33
5.4.1. Vynucování 33
5.5. Přezkum účinnosti regulace 33
5.6. Konzultace a zdroje dat 33
5.7. Kontakty na zpracovatele RIA 33
6. Daňový režim veřejně prospěšných poplatníků 35
6.1. Důvod předložení a cíle 35
6.1.1. Název 35
6.1.2. Definice problému 35
6.1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 35
6.1.4. Identifikace dotčených subjektů 35
6.1.5. Popis cílového stavu 35
6.1.6. Zhodnocení rizika 36
6.2. Návrh variant řešení 36
6.2.1. Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 36
6.3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 36
6.3.1. Identifikace nákladů a přínosů 36
6.3.2. Náklady 36
6.3.3. Přínosy 36
6.3.4. Vyhodnocení variant 37
6.3.4.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu 37
6.3.4.2. Varianta 1 – Pevná úprava zákona o daních z příjmů 37
6.4. Návrh řešení 37
6.4.1. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 37
6.5. Implementace doporučené varianty a vynucování 37
6.5.1. Vynucování 37
6.6. Přezkum účinnosti regulace 37
6.7. Konzultace a zdroje dat 38
6.8. Kontakty na zpracovatele RIA 38
1. Plnění daňových povinnosti v cizí (funkční) měně
Důvod předložení a cíle
Název
Možnost stanovení základu daně, vyměření a placení daně z příjmů právnických osob ve funkční měně.
Definice problému
Již novelizací zákona o daních z příjmů účinnou od 1. ledna 2024 je umožněno, aby účetní jednotky, které jako svou funkční měnu používají jinou měnu, než je česká koruna, používaly tuto funkční měnu pro účely výpočtu daně z příjmů. Nicméně v určité fázi výpočtu daně se v současné době daň musí transformovat/přepočítat do českých korun tak, aby správa této daně mohla probíhat v českých korunách.
Tento způsob způsobuje určitou dodatečnou administrativní zátěž (nutnost transformace) a také dostatečně nevyužívá potenciál toho, že ČR může část inkasa obdržet i v cizí měně, kterou na výdajové straně v současné době taktéž v řadě případů využívá.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Existující stav upravují tyto právní předpisy:
· zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
· zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Identifikace dotčených subjektů
Poplatníci daně z příjmů právnických i fyzických osob
Dotčenými subjekty jsou poplatníci daně z příjmů právnických osob.
Orgány vykonávající působnost a pravomoci správce daně
Dotčenými subjekty jsou orgány Finanční správy České republiky, jimž je svěřena působnost a pravomoc v rámci zákona o daních z příjmů.
Ministerstvo financí
Z pozice orgánů řešící zajišťování cash-flow pro výdajovou stranu státního rozpočtu
Popis cílového stavu
Cílem dané úpravy je možnost realizovat v odůvodněných případech správu daně z příjmů právnických osob i ve funkční měně, která je odlišná od české koruny. Díky tomu se vytváří prostor pro snížení kurzového rizika jak na straně poplatníků, tak na straně veřejné správy.
Zhodnocení rizika
Vysoké administrativní náklady poplatníků i správce daně
Pokud by nedošlo k úpravě současného stavu, představují hlavní riziko vyšší administrativní výdaje na straně veřejné moci i jednotlivých poplatníků.
Kurzová rizika
V rámci umožnění placení daní v cizí měně byla opakovaně analyzována kurzová rizika a jejich přechod ze strany subjektů na veřejné rozpočty.
V tomto kontextu je zapotřebí pracovat s tím, že i v rámci současného stavu je expozice a přenos kurzového rizika poměrně výrazný. Podnikatelé, kteří dnes mají příjmy (výnosy) primárně v zahraniční měně sice formálně vykazují pro účely daní a účetnictví tyto příjmy v českých korunách, nicméně pokud jejich kontrakty a reálná plnění jsou realizována v měně zahraniční, tak je kvůli změnám kurzu přímo ovlivněna výše výnosu/příjmu a tím i základu daně, tj. inkaso je posilováním/oslabováním české koruny ovlivněno značně již dnes.
Zavedením možnosti platit daně v cizí měně dochází od poplatníků k přebírání dodatečného kurzového rizika – a to zejména rizika vzniknuvšího od konce zdaňovacího období (tj. kdy je již daňová povinnost uzavřená a dnes je k tomuto dni již vyčíslitelná v českých korunách) do okamžiku, kdy je daň v této cizí měně placena.
Nicméně převzetí tohoto kurzového rizika nutně neznamená negativum pro veřejné rozpočty. Stát má totiž pravidelná vydání v cizích měnách, v rámci kterých nese též kurzové riziko, které je však opačné než nese poplatník. To znamená, že převzetí kurzových rizik od poplatníků umožní jejich „clearování“. U cizích měn, kde bude umožněno i placení, zároveň vznikne úspora v tom, že není nutné pro státní výdaje v této cizí měně realizovat směnu.
Návrh variant řešení
Varianta 0 – Zachování současného stavu
Varianta 1 – Kompletně vyžít pro daňové účely jakoukoliv funkční měnu
Umožnit stanovení a vyměření daně i veškeré související platby přímo ve funkční měně.
Varianta 2 – Možnost placení daní toliko v eurech, u ostatních cizích měn zjednodušení postupů
Pro daňové účely kompletně vycházet z účetní evidence vedené ve funkční měně Euro. Umožnit stanovení a vyměření daně (daňové ztráty) i související platby přímo v této funkční měně a rovněž tak placení. U ostatních měn vycházet při stanovení základu daně z účetnictví vedeném ve funkční měně, avšak finální vyčíslení a vyměření bude přepočítáno na českou korunu. Pro následné operace (stanovení záloh, uplatnění daňové ztráty apod. bude vycházeno z částky vyměřené v CZK).
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Žádná z předložených variant není v rozporu s ústavním pořádkem, právními předpisy České republiky nebo právem Evropské unie. Z tohoto důvodu budou hodnoceny všechny navržené varianty.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
· Úspora administrativy a nákladů
· Náklady implementace
Náklady
Náklady implementace
Kritérium zohledňuje náklady jak poplatníků, tak daňové správy na implementaci případné změny.
Přínosy
Úspora administrativy a nákladů
Kritérium vyjadřuje míru úspory administrativy daňových subjektů v případě vyčíslení daňové povinnosti ve funkční měně, čímž dochází i ke zvýšení zahraniční daňové konkurenceschopnosti českého daňového systému.
Byť stát toto riziko přebírá, tak v případě, že tuto zahraniční měnu bude rovněž inkasovat a bude schopen následně efektivně využít na výdajové straně státního rozpočtu, nebude toto riziko představovat dodatečné náklady. Naopak lze indikovat dodatečnou úsporu v tom, že pro realizaci státních vydání nebude nutné realizovat směnu měn a při zajištění relativně stabilního příjmu v zahraniční měně se sníží státní expozice vůči kurzovému riziku u cizoměnových výdajů. Tím se sníží potřeba zajišťovat se proti takovému riziku a zlepší se i postavení ČR v rámci hodnocení bonity dluhových finančních nástrojů, které jsou ČR emitovány.
Vyhodnocení variant
1.1.1.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu
Náklady implementace
Varianta s sebou nenese dodatečné náklady implementace.
Úspora administrativy a nákladů
Zůstane zachována současná úroveň administrativy na straně poplatníků, neboť nebude reagováno na novou možnost vedení účetnictví ve funkční měně. Poplatníci sice budou moci využít možnost vyplnit daňové přiznání v eurech, nicméně v určité fázi správy daně budou muset provést přepočítání do českých korun.
Na straně platební pak bude zapotřebí na straně poplatníka patrně převádět cizí měnu, se kterou dominantně pracuje, na české koruny kvůli zaplacení daní. Na straně veřejné moci pak v případě nutnosti veřejného výdaje v cizí měně bude zapotřebí, aby byl realizován obrácení transfer. Obě tyto operace stojí českou ekonomiku pochopitelně dodatečné výdaje.
1.1.1.2. Varianta 1 – Kompletně využít jakoukoliv funkční měnu
Náklady
Tato varianta by přinesla náklady zejména na straně správce daně, kdy by správce daně musel provést rozsáhlé úpravy současného softwaru, resp. vytvořit pro každou měnu samostatný zrcadlový software, který nyní funguje pro vyměření daně z příjmů právnických osob v české měně. Dále by bylo nutné založit mnoho nových účtů v jednotlivých měnách, upravit smlouvy s ČNB atd.
Obdobně robustní systém by musel být vytvořen i na výdajové straně státního rozpočtu, kde by mělo dojít ke clearování operací v těchto cizích měnách.
K tomuto je zapotřebí na nákladovou stranu započítat náklady rizika spojeného se spouštěním velmi robustního systému.
U měn, které nejsou tak frekventovaně používané na výdajové straně státního rozpočtu, dojde k minimální úspoře administrativy. Rovněž synergický efekt v podobě využití cizí měny na výdajové straně je u méně frekventovaných měn pochybný. Pravděpodobnější je, že dojde toliko k přesunu kurzového rizika ze strany poplatníků na stát, který bude nucen měnit takto získané prostředky za českou měnu.
1.1.1.3. Varianta 2 – Možnost placení daní toliko v eurech
Náklady implementace
Na straně daňové správy jsou náklady na implementaci této varianty výrazně nižší než v rámci varianty 1, neboť většina nových úprav bude provedena pouze pro jednu měnu (EUR).
Úspora administrativy a nákladů
Jedná se o kompromisní variantu, kdy vzhledem k tomu, že nejvíce využívanou funkční měnou je Euro, tak pro většinu poplatníků využívajících funkční měnu dochází ke snížení administrativy, neboť mohou při vyčíslení daňové povinnosti vycházet pouze ze své účetní evidence bez dalších úprav. Rovněž platí, že jde o cizí měnu, která se taktéž využívá na straně výdajů, tj. z hlediska úspor v podobě vzájemného započítání rizik na obou stranách je tato měna nejperspektivnější.
Poplatníci daně z příjmů právnických osob, jež zvolili jako svou funkční měnu odlišnou od CZK resp. Eura, budou však moci daň i nadále vyčíslit v zahraniční měně s tím, že v rámci platební fáze bude přepočtena na české koruny (tím se vyhnout zejm. tomu, že by byli pro daňové účely povinování stanovovat kurzový rozdíl u každé operace zvlášť).
Z pohledu správce daně budou související administrativa výrazně jednodušší než v případě varianty 1. Zároveň však platí, že tato varianta vylučuje budoucí rozšiřování varianty 1 na další měny.
Návrh řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 1.3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení podle jednotlivých kritérií, které je vždy odvislé od konkrétních pohybů kurzů měn v budoucnu a anticipovaných peněžních toků, ale jde ordinalistické seřazení variant, které je pro však pro vyhodnocení dané situace dostačující. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 3).
Tabulka 1: Vyhodnocení variant
Var.
Úspora administrativy a nákladů
Náklady implementace
V0
3
1
V1
2
3
V2
1
2
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Nejvhodnějším řešením pro implementaci předmětné změny do zákona o daních z příjmů je varianta 2, která nepředstavuje tak velké náklady na implementaci na straně daňové správy a přesto přinese zjednodušení administrativy a úsporu nákladů na straně správce daně i daňových subjektů. Vzhledem k nárokům na významnou úpravu počítačových systémů správce daně, které tato varianta přináší, se navrhuje nabytí účinnosti této úpravy až o dva roky později, aby byl zajištěn dostatek času na její zajištění.
Po vyhodnocení fungování přístupu ve variantě 2 je rovněž umožněno uvažovat o budoucím rozšíření možností placení i o další měny.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Vynucování
Ministerstvo financí předloží návrh při novele zákona o daních z příjmů, která bude předložena v souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna úředními osobami a dalšími pracovníky správce daně a rovněž tak dalšími pracovníky rezortu Ministerstva financí.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Generálním finančním ředitelstvím za účelem získání zkušeností z praxe a byl konzultován nejen s povinnými připomínkovými místy, ale i dalšími subjekty v rámci standardního vypořádání vnějšího připomínkového řízení.
Kontakty na zpracovatele RIA
Ing. Jan Blecha
Ministerstvo financí České republiky,
Odbor 15 Daně z příjmů
tel.: +420 257 044 733
email: Jan.Blecha@mfcr.cz
2. Počty odpisových skupin
Důvod předložení a cíle
Název
Změny v odpisování hmotného aktiva.
Definice problému
Úvodem je třeba zmínit, že vzhledem ke změně terminologie v novém zákoně o účetnictví dochází i ke změně terminologie v zákoně o daních z příjmů a to tak, že místo termínu hmotný majetek bude nově používán termín hmotné aktivum.
V současné době platí, že je po zaevidování majetku (aktiva) poplatník povinen podle § 30 odst. 1 zákona o daních z příjmů zatřídit hmotný majetek (aktivum) nebo samostatně odpisované technické zhodnocení provedené na majetku (aktivu) vyloučeném z odpisování do odpisových skupin podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, přičemž existuje 6 odpisových skupin. Zatřídění se netýká hmotného majetku (aktiva) vymezeného v § 30 odst. 4 až 6 odpisovaného tzv. časovou metodou. Zároveň platí, že existují i další dodatečné způsoby odpisování aktiv pro specifická aktiva (např. fotovoltaické elektrárny).
Zatřiďování majetku do odpisových skupin se realizuje prostřednictvím klasifikace produktů. Některé typy aktiv jsou však hraničními situacemi, tj. vznikají zde rizika, která se promítají zejm. do dodatečné administrativní či finanční zátěže (nutnost specializovaného posouzení dané situace.
Kromě aspektu zatřiďování je zde zároveň možnost různých způsobů odpisování a zejména jejich akcelerace v prvních letech, což generuje další dodatečné komplikace a násobně zvyšují počty způsobů, kterými lze aktiva odepisovat. Dále také existuje několik režimů – např. režim generální opravy, který umožňuje náklady, které spočívají ve zvýšení hospodářského využití věci, odepsat prakticky ihned na rozdíl od situace, kdy je daná věc zakoupena již generálně opravená (tato situace je zde zmíněna s ohledem na fakt, že dle nového účetního zachycení se již tento výdaj časově rozkládá, tj. zachováním současného věcného řešení vznikne poměrně výrazná výjimka).
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Existující stav upravují tyto právní předpisy:
· zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
· zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Identifikace dotčených subjektů
Poplatníci daně z příjmů právnických i fyzických osob
Dotčenými subjekty jsou poplatníci daně z příjmů právnických i fyzických osob, kteří v rámci daňového přiznání uplatňují jako výdaj odpisy
Orgány vykonávající působnost a pravomoci správce daně
Dotčenými subjekty jsou orgány Finanční správy České republiky, jimž je svěřena působnost a pravomoc v rámci zákona o daních z příjmů.
Popis cílového stavu
V tomto kontextu je tedy řešením problému zásadní zjednodušení těchto postupů, které v rámci daňového práva vedou primárně toliko k jinému rozložení výdaje v čase (nikoliv k neumožnění uplatnění daného výdaje).
V návaznosti na cíle nastavené Programovým prohlášením vlády zaměřené na podporu podnikání je záměrem snížit počet odpisových skupin a celkově zjednodušit odpisování hmotného majetku (aktiv) pro daňové poplatníky.
Zhodnocení rizika
Vysoká administrativní zátěž
V případě ponechání stávajícího stavu budou přetrvávat problém spojené se zatřiďováním aktiv do odpisových skupin.
Případný aspekt spojený s tím, že menší počet odpisových skupin vede k menší možnosti přesně nastavit délky odpisování pro různé kategorie majetků s ohledem na jejich životnost, platí jen částečně. Zejména jde o to, že dnešní odpisování je nastaveno o něco rychleji než je odpisování účetní, tj. systém již dnes obsahuje určité deformace ve vztahu k přesnosti délky odpisování.
Dále platí, že primárním účelem daňového odpisování – na rozdíl od odpisování účetního – není přesné zachycení hodnoty opotřebení aktiva, ale jde o přiměřené rozložení výdaje spojeného s daným aktivem v čase, které kromě zachycení opotřebení aktiva rovněž zohledňuje potřebu právní jistoty při uplatnění výdajů souvisejících s odpisem ke snížení základu daně.
Případné uplatnění vyššího či nižšího výdaje je pak dále vyvažováno tím, že v rámci daňového práva je umožněn přenos daňové ztráty, a to jak dopředně, tak zpětně, tj. tímto institutem jsou případné extrémní situace taktéž řešeny.
Návrh variant řešení
Varianta 0 – zachování současného stavu
Varianta 0 vychází ze současné právní úpravy zachovávající zatřiďování majetku (aktiv) do šesti odpisových skupin a dalších speciálních režimů a délek odpisování pro specifické typy majetku či specifické situace. Entropii celého systému prohlubuje fakt, že pro některé doby odpisování existují ještě modifikace v podobě různých průběhů odpisování.
Varianta 1 – snížení počtu odpisových skupin na dvě
Nově se navrhuje redukce počtu odpisových skupin hmotných aktiv, a to na dvě odpisové skupiny, jedna odpisová skupina bude zahrnovat aktiva movitá, druhá aktiva nemovitá. Nemovitý majetek (aktivum) nízké hodnoty se bude odpisovat jako movitý majetek (aktivum), tedy v rámci první odpisové skupiny.
Odpisování bude prováděno s přesností na měsíce, což znamená další zjednodušení oproti stávajícím ročním odpisům, kdy se musely řešit speciálním ustanovením změny majetku v průběhu zdaňovacího období.
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Ministerstvo financí předloží návrh při novele zákona o daních z příjmů, která bude předložena v souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
· Snížení přesnosti průběhu daňového odpisování ve vztahu k životnosti dané věci
· Snížení administrativní zátěže pro daňové poplatníky
· Zvýšení transparentnosti daňového režimu
Náklady
Snížení přesnosti průběhu daňového odpisování ve vztahu k životnosti daného aktiva
Toto kritérium poukazuje na to, že ideálním způsobem průběhu daňových odpisů je vazba na životnost dané věci. Vzdalování se od ní může způsobovat určité disharmonie. Tím, že dojde k redukci počtu odpisových skupin, bude mít zákonodárce obecně menší možnost se detailněji přibližovat k případné přesnější životnosti daného aktiva.
Přínosy
Snížení administrativní zátěže
Kritérium vyjadřuje, do jaké míry ovlivní navržené varianty administrativní zátěž pro poplatníky z řad fyzických i právnických osob. Zejména jde o snížení administrativní zátěže a s tím i transakčních nákladů díky snížení množství hraničních případů mezi odpisovými skupinami a také zjednodušení kritéria, dle kterého se majetek do odpisových skupin zařazuje.
Zvýšení transparentnosti daňového režimu
Kritérium zobrazuje zjednodušení daňového systému jako celku snížením míry jeho entropie.
Vyhodnocení variant
2.1.1.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu
Snížení přesnosti daňového odpisování
Vzhledem k tomu, že zůstane zachován současný stav, nedojde změně kritéria spočívající ve snížení přesnosti daňového odpisování. V tomto ohledu je však zapotřebí zmínit, že současné nastavení délek daňového odpisování životnost aktiv nereflektuje. Naopak systém je paušalizovaný a obsahuje celou řadu odchylek/výjimek i z této paušalizace.
Snížení administrativní zátěže
Protože variantou 0 nedojde k žádné změně ve stávajícím postupu odpisování hmotného majetku (aktiv), není tato varianta provázena žádným vlivem na snížení administrativní zátěže.
Zvýšení transparentnosti daňového režimu
Protože variantou 0 nedojde k žádné změně ve stávajícím postupu odpisování hmotného majetku (aktiv), není tato varianta provázena žádným dodatečným dopadem.
2.1.1.2. Varianta 1 – snížení počtu odpisových skupin na dvě
Snížení přesnosti daňového odpisování
S ohledem na redukci odpisových skupin se sníží granularita odpisových skupin, tj. zařazování majetku bude více paušální, což v principu vede ke zvýšení průměrné odchylky mezi reálnou dobou životnosti daného aktiva (tj. i délkou účetního odpisování) a daňovým odpisováním.
Nicméně zde je zapotřebí vzít v potaz fakt, že daňové odpisy jsou na rozdíl od účetních odpisů určeny primárně k rozložení výdaje v čase (nikoliv k přesnějšímu určení hodnoty věci v daném okamžiku).
Snížení administrativní zátěže
Snížením počtu odpisových skupin na 2 dojde k redukci hraničních situací, kdy nelze dané aktivum zařadit jednoduchým rozhodnutím – v některých případech je zde zapotřebí odborné rady či delší analýzy. V těchto případech pak dále roste i tzv. compliance riziko.
Zvýšení transparentnosti daňového režimu
Snížením počtu odpisových skupin se zvýší transparentnost v této oblasti daňového systému, což má pozitivní vliv na snížení počtu konstrukčních prvků daně z příjmů jako celku.
Návrh řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 2.3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 2).
Tabulka 2: Vyhodnocení variant
Var.
Snížení přesnosti daňového odpisování
Snížení administrativní zátěže
Zvýšení transparentnosti daňového systému
V0
1
2
2
V1
2
1
1
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Protože prvořadým cílem je realizace záměrů vytyčených Programovým prohlášením vlády a zachování pokračujícího trendu ve snižování administrativní zátěže, je zvolena varianta 1.
Navrhovaná změna spočívající v redukci počtu odpisových skupin povede ke snížení administrativní zátěže, především ve zjednodušení zatřiďování majetku (aktiv). Majetek (aktiva) se budou pro účely daňového odpisování rozlišovat na movitá a nemovitá a nebude potřeba řešit správné zatřídění do původních šesti odpisových skupin. Počítá se dále se zachováním časových odpisů.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Vynucování
Ministerstvo financí předloží návrh při novele zákona o daních z příjmů, která bude předložena v souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna úředními osobami a dalšími pracovníky správce daně.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Generálním finančním ředitelstvím za účelem získání zkušeností z praxe a byl konzultován nejen s povinnými připomínkovými místy, ale i dalšími subjekty v rámci standardního vypořádání vnějšího připomínkového řízení.
Kontakty na zpracovatele RIA
Ing. Jan Blecha
Ministerstvo financí České republiky,
Odbor 15 Daně z příjmů
tel.: +420 257 044 733
email: Jan.Blecha@mfcr.cz
3. Nastavení dob odpisování
Důvod předložení a cíle
Název
Nastavení dob odpisování
Definice problému
Tato problematika se váže na nastavení způsobů odpisování ve výše uvedeném bodu RIA. V kontextu volby, že budou existovat toliko 2 odpisové skupiny, jedna pro movitý a druhá pro nemovitý majetek, je tedy zapotřebí určit vhodným způsobem délky odpisování v těchto dvou kategoriích.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
V současné době existuje 6 základních odpisových skupin, a to:
Odpisová skupina
Doba odpisování
1
3 roky
2
5 let
3
10 let
4
20 let
5
30 let
6
50 let.
Rozpis aktiv, která patří do jednotlivých odpisových skupin, je uveden v příloze č. 1 zákona.
Tabulka 1: Výše odpisů majetku v přiznáních k DPPO v mil. Kč - všichni poplatníci
2018
2019
2020
2021
2022
Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 1
34 210
36 160
33 394
33 546
31 552
Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 2
225 294
239 970
243 741
257 196
262 879
Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 3
48 571
60 799
54 692
62 630
59 229
Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 4
34 869
36 593
37 052
39 566
39 368
Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 5
76 608
78 277
79 487
84 200
86 232
Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 6
11 612
12 075
12 848
13 794
14 560
Zdroj: Údaje z vyměřených daňových přiznání z databází FÚ.
Tabulka 2: Výše odpisů majetku v přiznáních k DPPO v mil. Kč - bez poplatníků v sekci K – peněžnictví a pojišťovnictví
2018
2019
2020
2021
2022
Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 1
31 546
33 645
30 952
31 222
29 563
Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 2
188 846
207 605
215 299
223 343
230 651
Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 3
46 630
58 920
53 359
61 095
57 693
Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 4
34 830
36 561
37 020
39 536
39 340
Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 5
74 984
76 653
77 902
82 761
84 814
Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 6
11 149
11 563
12 321
13 236
13 960
Zdroj: Údaje z vyměřených daňových přiznání z databází FÚ.
Poznámka: Za zdaňovací období 2020 až 2022 byla výše odpisů ovlivněna legislativními změnami, a to především zavedením mimořádných odpisů od roku 2020 (do konce roku 2023), dále zvýšením hranice pro odpisování hmotného majetku ze 40 000 Kč na 80 000 Kč a dopady pandemie Covid 19.
Identifikace dotčených subjektů
Poplatníci daně z příjmů právnických i fyzických osob
Dotčenými subjekty jsou poplatníci daně z příjmů právnických i fyzických osob, kteří v rámci daňového přiznání uplatňují jako výdaj odpisy.
Orgány vykonávající působnost a pravomoci správce daně
Dotčenými subjekty jsou orgány Finanční správy České republiky, jimž je svěřena působnost a pravomoc v rámci zákona o daních z příjmů.
Popis cílového stavu
V kontextu předchozího závěru ohledně zvolení dvou odpisových skupin, a to jedné pro movitý a druhé pro nemovitý majetek, je tedy nutné řešit nastavení minimální doby daňových odpisů pro tyto dvě odpisové skupiny. S ohledem na fakt, že cílem tohoto návrhu není primárně dodávat fiskální stimuly do ekonomiky, hledá se cesta dvou odpisových skupin s co nejmenšími dopady, a to jak pro jednotlivé typy odpisovaných aktiv, tak i pro státní rozpočet jako celek.
Zhodnocení rizika
Jednorázový fiskální výkyv
Při jakémkoliv nastavení odpisování by v principu (až na určité odchylky) mělo platit, že jde primárně o rozložení výdajů v čase, tj. případné rychlé či pomalé odpisování má až na výjimky pozitivní či negativní efekty v podobě získaného diskontu/ušlého úroku.
Toto platí o dlouhodobém efektu. Krátkodobě se zkrácení či prodloužení odpisových dob může projevit velmi výrazně, a to v podobě jednorázových fiskálních výkyvů, které s ohledem na celkový objem odpisů mají poměrně zásadní povahu, co se výše týká.
Návrh variant řešení a vyhodnocení nákladů a přínosů
V rámci výběrů variant se vychází ze zvýšení hranice významnosti ze stávajících 80 000 Kč na 100 000 Kč. Tento aspekt ještě více posílí stávající nevýznamnost první odpisové skupiny (3 roky).
V návaznosti na to pak tedy byly pro movitý majetek kalkulovány dva modely. První z nich stál na tom, že 5 letá odpisová doba (která reprezentuje nejsilnější skupinu movitého majetku, by pokrývala přibližně rozsah 1-3 odpisové skupiny. Druhý model pak stál na tom, že to bude 1-4 odpisová skupina.
Pro nemovité věci je volena varianta 30 let, která reprezentuje nejsilněji zastoupenou skupinu.
Dopady změn v odpisových skupinách jsou uvedeny pro subvarianty:
· Subvarianta A: Nová pravidla ve všech zadáních budou platit až pro nově pořízený majetek.
· Subvarianta B: Nová pravidla ve všech zadáních budou platit i pro již dříve pořízený a odepisovaný majetek.
Nulová varianta není v tomto kontextu možná (počítá se 6 odpisovými skupinami).
odpisová skupina
současný stav
navrhované varianty
V1
V2
1. skupina
3
5
5
2. skupina
5
5
5
3. skupina
10
5
5
4. skupina
20
30
5
5. skupina
30
30
30
6. skupina
50
30
30
Varianta 1A: odpisová skupina 1 až 3 odepisuje 5 let, odpisová skupina 4 až 6 odepisuje 30 let – subvarianta A
v mld. Kč
1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
6. rok
7. rok
8. rok
9. rok
10. rok
11. rok
1. skupina - 5 let
0,7
1,3
2,0
1,0
2. skupina - 5 let beze změny
3. skupina - 5 let
-1,2
-2,4
-3,6
-4,8
-6,0
-4,8
-3,6
-2,4
-1,2
4. skupina - 30 let
0,1
0,3
0,4
0,6
0,7
0,9
1,0
1,2
1,3
1,5
1,6
6. skupina - 30 let
0,0
-0,1
-0,1
-0,2
-0,2
-0,3
-0,3
-0,4
-0,4
-0,5
-0,5
(5. skupina vždy beze změny 30 let)
Celkem
-0,4
-0,9
-1,3
-3,4
-5,5
-4,2
-2,9
-1,6
-0,3
1,0
1,1
Varianta 1B: odpisová skupina 1 až 3 odepisuje 5 let, odpisová skupina 4 až 6 odepisuje 30 let – subvarianta B
v mld. Kč
1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
6. rok
7. rok
8. rok
9. rok
10. rok
11. rok
1. skupina - 5 let
2,0
1,3
1,0
0,7
2. skupina - 5 let beze změny
3. skupina - 5 let
-10,8
-8,4
-6,0
-3,6
-1,2
4. skupina - 30 let
3,0
2,8
2,7
2,7
2,5
2,4
2,4
2,2
2,1
2,1
1,9
6. skupina - 30 let
-2,3
-2,2
-2,2
-2,1
-2,0
-1,9
-1,8
-1,8
-1,7
-1,6
-1,5
(5. skupina vždy beze změny 30 let)
Celkem
-8,2
-6,5
-4,5
-2,4
-0,7
0,4
0,5
0,5
0,4
0,5
0,4
Varianta 2A: odpisová skupina 1 až 4 odepisuje 5 let, odpisová skupina 5 až 6 odepisuje 30 let - Subvarianta A
v mld. Kč
1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
6. rok
7. rok
8. rok
9. rok
10. rok
11. rok
1. skupina - 5 let
0,7
1,3
2,0
1,0
2. skupina - 5 let beze změny
3. skupina - 5 let
-1,2
-2,4
-3,6
-4,8
-6,0
-4,8
-3,6
-2,4
-1,2
4. skupina - 5 let
-1,3
-2,7
-4,0
-5,3
-6,7
-6,2
-5,8
-5,3
-4,9
-4,5
-4,0
6. skupina - 30 let
0,0
-0,1
-0,1
-0,2
-0,2
-0,3
-0,3
-0,4
-0,4
-0,5
-0,5
(5. skupina vždy beze změny 30 let)
Celkem
-1,9
-3,9
-5,8
-9,4
-12,9
-11,3
-9,7
-8,1
-6,5
-4,9
-4,5
Varianta 2B: odpisová skupina 1 až 4 odepisuje 5 let, odpisová skupina 5 až 6 odepisuje 30 let - Subvarianta B
v mld. Kč
1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
6. rok
7. rok
8. rok
9. rok
10. rok
11. rok
1. skupina - 5 let
2,0
1,3
1,0
0,7
2. skupina - 5 let beze změny
3. skupina - 5 let
-10,8
-8,4
-6,0
-3,6
-1,2
4. skupina - 5 let
-24,0
-18,7
-13,4
-8,0
-2,7
6. skupina - 30 let
-2,3
-2,2
-2,2
-2,1
-2,0
-1,9
-1,8
-1,8
-1,7
-1,6
-1,5
(5. skupina vždy beze změny 30 let)
Celkem
-35,2
-28,1
-20,6
-13,0
-5,9
-1,9
-1,8
-1,8
-1,7
-1,6
-1,5
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Žádná z předložených variant není v rozporu s ústavním pořádkem, právními předpisy České republiky, nebo právem Evropské unie. Z tohoto důvodu budou hodnoceny všechny navržené varianty.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Rozhodnutí o odpisových dobách je parametrické rozhodnutí a bezprostředně navazuje na rozhodnutí o počtu odpisových skupin. V tomto kontextu je hodnoceno toliko riziko spojené s jednorázovým fiskálním výkyvem.
S ohledem na příjmy veřejných rozpočtů proto byla zvolena varianta 1A, tj. zejm. ponechání doodepsání majetků pořízených před účinností tohoto zákona dle dosavadních právních předpisů s tím, že pro případ, kdy by reziduální doba odpisování byla delší než nově nastavená minimální doba odpisování, bude ji moci poplatník takto zkrátit.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Vynucování
Ministerstvo financí předloží návrh při novele zákona o daních z příjmů, která bude předložena v souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna úředními osobami a dalšími pracovníky správce daně.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Generálním finančním ředitelstvím za účelem získání zkušeností z praxe a byl konzultován nejen s povinnými připomínkovými místy, ale i dalšími subjekty v rámci standardního vypořádání vnějšího připomínkového řízení.
Kontakty na zpracovatele RIA
Ing. Jan Blecha
Ministerstvo financí České republiky,
Odbor 15 Daně z příjmů
tel.: +420 257 044 733
email: Jan.Blecha@mfcr.cz
4. Dodatečné zhodnocení
Důvod předložení a cíle
Název
Změny v dodatečném zhodnocení
Definice problému
V současné době mají poplatníci daně z příjmů fyzických a právnických osob velmi často problém s tím, že nedokáží správně posoudit, zda jimi provedený zásah do majetku je opravou nebo technickým zhodnocením (v nové úpravě se navrhuje nový termín dodatečné zhodnocení, které nahrazuje stávající termín technické zhodnocení). V případě nejasností mohou sice využívat institut závazného posouzení, který je ale poměrně administrativně náročný a zároveň zatěžující daňovou správu, proto u menších zásahů není jeho využívání racionální.
S ohledem na existující problém a administrativní náročnost institutu závazného posouzení (§33a zákona o daních z příjmů) se navrhuje změna v tomto postupu.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Existující stav upravují tyto právní předpisy:
· zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
· zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Identifikace dotčených subjektů
Poplatníci daně z příjmů právnických i fyzických osob
Dotčenými subjekty jsou poplatníci daně z příjmů právnických i fyzických osob.
Orgány vykonávající působnost a pravomoci správce daně
Dotčenými subjekty jsou orgány Finanční správy České republiky, jimž je svěřena působnost a pravomoc v rámci zákona o daních z příjmů.
Popis cílového stavu
V návaznosti na cíle nastavené Programovým prohlášením vlády, které jsou zaměřené na podporu podnikání, je záměrem zjednodušit daňové zacházení s majetkem a tedy i s dodatečným zhodnocením.
Nově se navrhuje zavedení tzv. bezpečného přístavu, tedy pravidla, že při nejistotě může poplatník zvolit postup jako v případě technického zhodnocení a daňová správa toto bude akceptovat.
Dále se, navrhuje zavedení nového relativního limitu pro dodatečné zhodnocení, čímž se rozšíří množina zásahů do majetku, kdy nebudou muset poplatníci složitě řešit, zda je zásah dodatečným zhodnocením nebo opravou.
Zhodnocení rizika
Vysoká administrativní zátěž
V případě ponechání stávajícího stavu nedojde ke zjednodušení a nebude zohledněno programové prohlášení vlády. Určitým rizikem navrhovaných změn je však možnost dopadů do veřejných rozpočtů, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná jen o jiné rozložení výdajů poplatníka v čase, jde vždy jen o dopady dočasné.
Návrh variant řešení
Varianta 0 – zachování současného stavu
Varianta 0 vychází ze současné právní úpravy, kdy je komplikované rozlišit jednotlivé zásahy do majetku a určit, co je opravou, a co dodatečným zhodnocením.
Varianta 1 – „bezpečný přístav“
Varianta 1 znamená, že poplatník může na základě svého rozhodnutí dát jakémukoliv zásahu do majetku (pokud si nebude jistý, zda jde o dodatečné zhodnocení nebo opravu) daňový režim dodatečného zhodnocení a nebude muset složitě řešit, zda jde právě o dodatečné zhodnocení nebo opravu.
Varianta 2 – zavedení relativního limitu
Tato varianta umožní využít nového relativního limitu pro dodatečné zhodnocení a tím se rozšíří množina zásahů do majetku, kdy poplatníci nebudou muset složitě řešit, zda je zásah dodatečným zhodnocením nebo opravou a veškeré zásahy do majetku do uvedeného limitu budou mít u těchto vybraných poplatníků daňový režim opravy.
Varianta 3 – kombinace varianty 1 a 2
Tato varianta umožní vybraným poplatníkům z řad malých a mikro účetních jednotek a neúčtujících poplatníků využít nového relativního limitu pro dodatečné zhodnocení a pro všechny poplatníky zároveň i tzv. bezpečného přístavu, a tím se jim naskytne větší množina zásahů do majetku, kdy nebudou poplatníci muset složitě řešit, zda je zásah dodatečným zhodnocením nebo opravou.
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Žádná z předložených variant není v rozporu s ústavním pořádkem, právními předpisy České republiky, nebo právem Evropské unie. Z tohoto důvodu budou hodnoceny všechny navržené varianty.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
· snížení administrativní zátěže pro daňové poplatníky
Náklady
Nebyly indikovány žádné významné náklady u dotčených variant.
Přínosy
Snížení administrativní zátěže
Kritérium vyjadřuje, do jaké míry ovlivní navržené varianty administrativní zátěž pro poplatníky z řad fyzických i právnických osob.
Vyhodnocení variant
4.1.1.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu
Snížení administrativní zátěže
Protože variantou 0 nedojde k žádné změně ve stávajícím postupu u dodatečného zhodnocení, není tato varianta provázena žádným vlivem na snížení administrativní zátěže.
4.1.1.2. Varianta 1 – „Bezpečný přístav“
Snížení administrativní zátěže
Zavedením tzv. bezpečného přístavu, což znamená, že poplatník může na základě svého rozhodnutí dát jakémukoliv zásahu do majetku (pokud si nebude jistý, zda jde o dodatečné zhodnocení nebo opravu) daňový režim dodatečného zhodnocení, dojde k podstatnému snížení administrativní náročnosti na úrovni daňových poplatníků z řad fyzických i právnických osob. Zároveň se zjednoduší i kontrolní činnost správce daně.
4.1.1.3. Varianta 2 – Zavedení relativního limitu pro malé a mikro účetní jednotky a neúčtující poplatníky
Snížení administrativní zátěže
Zavedením relativního limitu dodatečného zhodnocení pro vybrané poplatníky z řad malých a mikro účetních jednotek a neúčtujících poplatníků se těmto poplatníkům rozšíří množina zásahů do majetku, kdy nebudou muset složitě řešit, zda je provedený zásah dodatečným zhodnocením nebo opravou, a bude možno tento zásah do majetku do daného limitu považovat za opravu, což ve svém důsledku povede ke snížení administrativní náročnosti. Návazně na to se sníží i náročnost kontrolní činnosti u správce daně.
4.1.1.4. Varianta 3 – Kombinace varianty 1 a 2
Snížení administrativní zátěže
Zavedením relativního limitu dodatečného zhodnocení pro vybrané poplatníky z řad malých a mikro účetních jednotek a neúčtujících poplatníků a zároveň zavedením tzv. bezpečného přístavu pro všechny poplatníky, povede k výraznému snížení administrativní náročnosti, a to zejména u menších poplatníků. Zároveň dojde i ke zjednodušení kontrolní činnosti správce daně.
Návrh řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 3.3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 3).
Tabulka 32: Vyhodnocení variant
Var.
Snížení administrativní zátěže
V0
3
V1
2
V2
2
V3
1
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Jako nejvhodnější se jeví varianta 3.
Navrhovaná změna spočívající v zavedení „bezpečného přístavu“ a zároveň relativního limitu u dodatečného zhodnocení pro malé a mikro účetní jednotky a neúčtující poplatníky povede ke snížení administrativní zátěže zejména rozšířením okruhu zásahu do majetku, kde poplatníci nemusí složitě řešit, zda tento zásah je dodatečným zhodnocením nebo opravou.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Vynucování
Ministerstvo financí předloží návrh při novele zákona o daních z příjmů, která bude předložena v souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna úředními osobami a dalšími pracovníky správce daně.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Generálním finančním ředitelstvím za účelem získání zkušeností z praxe a byl konzultován nejen s povinnými připomínkovými místy, ale i dalšími subjekty v rámci standardního vypořádání vnějšího připomínkového řízení.
Kontakty na zpracovatele RIA
Ing. Jan Blecha
Ministerstvo financí České republiky,
Odbor 15 Daně z příjmů
tel.: +420 257 044 733
email: Jan.Blecha@mfcr.cz
5. IFRS
Důvod předložení a cíle
Název
Stanovení základu daně z příjmů právnických osob z výsledku hospodaření sestaveného dle Mezinárodních účetních standardů účetního výkaznictví.
Definice problému
V České republice vychází základ daně poplatníků daně z příjmů právnických osob z českých účetních předpisů (dále jen „CAS“). Na základě evropského práva ovšem existují subjekty, které mají povinnost, popř. možnost volby, sestavovat své roční účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví upravených právem Evropské unie (dále jen „IFRS EU“).
Korporace, jež mají povinnost vykazovat dle IFRS EU, jsou většinou nadnárodní, konsolidující společnosti a bývá pravidlem, že podléhají regulaci, dohledu, auditu apod.
Pro tyto subjekty znamená vyčíslení české daně z příjmů právnických osob převedení výsledku hospodaření sestaveného dle IFRS EU na výsledek hospodaření dle CAS a následně jeho transformace na základ daně dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tím dochází nejen k růstu administrativních nákladů u daňových subjektů, ale i u správce daně, pro kterého je velice obtížné tyto převody kontrolovat. Při převodu vzniká též prostor pro subjektivní rozhodování, a tedy i možnost ovlivnění budoucí hodnoty daně.
Současná situace je tedy nevyhovující a pro poplatníky i pro správce daně administrativně náročná.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Existující stav upravují tyto právní předpisy:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů
· zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
· zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
· vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi
Identifikace dotčených subjektů
Poplatníci daně z příjmů
Dotčenými subjekty jsou v tomto případě poplatníci, kteří povinně vykazují dle pravidel IFRS EU.
Orgány vykonávající působnost a pravomoci správce daně
Dotčenými subjekty jsou orgány Finanční správy České republiky, jimž je svěřena působnost a pravomoc v rámci zákona o daních z příjmů.
Popis cílového stavu
Cílem dané úpravy je umožnit poplatníkům povinně používajícím IFRS EU stanovit základ daně z výsledku hospodaření zjištěného dle IFRS EU, což pozitivně zapůsobí na zvýšení konkurenceschopnosti České republiky v mezinárodním měřítku, neboť bude patřit mezi malou skupinu států, které tuto možnost již nyní poskytují.
Ideálním cílem je dospět ke stejnému agregovanému základu daně v dlouhodobém horizontu nezávisle na tom, zda účetní jednotka používá CAS či IFRS EU, popř. rozdíly musí být dostatečně malé, anebo akceptovatelné, za předpokladu, že by jejich odstranění vedlo například k neúměrné administrativní zátěži.
Zhodnocení rizika
V případě nečinnosti nedojde k požadovanému zjednodušení a snížení administrativní náročnosti na straně daňových subjektů ani správce daně, přičemž budou přetrvávat problémy spojené s transformací výsledku hospodaření sestaveného dle pravidel IFRS EU na základ daně z příjmů právnických osob a její následné kontroly správcem daně.
V případě přechodu na nový systém může dojít ke snížení fiskálních příjmů v roce, kdy dojde k přechodu, ovšem dlouhodobě je projekt koncipován jako fiskální neutrální.
Návrh variant řešení
Varianta 0 – Zachování současného stavu
Varianta 1 – Umožnění vycházet při stanovení základu daně z výsledku hospodaření dle pravidel IFRS EU
Umožnit využít pro daňové účely výsledek hospodaření zjištění dle pravidel IFRS EU, tedy dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Žádná z předložených variant není v rozporu s ústavním pořádkem, právními předpisy České republiky, nebo právem Evropské unie. Z tohoto důvodu budou hodnoceny všechny navržené varianty.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
· Zjednodušení administrativy (plnění programového prohlášení vlády)
· Náklady implementace
Náklady
Náklady implementace
Kritérium zohledňuje náklady subjektů na implementaci případné změny.
Přínosy
Zjednodušení administrativy
Kritérium vyjadřuje dopad změny na administrativní náročnost zpracování daňových přiznání a vyměření daně z příjmů právnických osob v případě, kdy je výsledek hospodaření vyčíslen dle pravidel IFRS EU, jak daňovým subjektem, tak u správce daně.
Toto kritérium s sebou nese i růst zahraniční konkurenceschopnosti českého daňového systému, neboť země se zařadí mezi zlomek států, které tuto možnosti nabízí.
Vyhodnocení variant
5.1.1.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu
Náklady implementace
Varianta s sebou nenese náklady implementace.
Zjednodušení administrativy
Vyčíslení daně z příjmů právnických osob na straně daňového subjektu a vyměření této daně na straně správce daně zůstává ve stejném režimu, kdy je nutné převést výsledek hospodaření sestaveného dle pravidel IFRS EU na výsledek hospodaření dle pravidel CAS, který se následně transformuje na základ daně z příjmů právnických osob. Nedochází ke snížení administrativní náročnosti a ani v zahraniční konkurenceschopnosti českého daňového systému není posun.
5.1.1.2. Varianta 1 – Úprava zákona o daních z příjmů
Náklady implementace
Jedná se o nové pojetí stanovení základu daně u vybraných poplatníků daně z příjmů právnických osob, se kterým se pojí nutnost vysoké počáteční investice do vzdělání pracovníků celé finanční správy, do softwarových úprav systému správce daně i do softwarových úprav účetních programů na straně poplatníků za účelem poskytnutí údajů pro účely stanovení základu daně.
Zjednodušení administrativy
Zjednodušení procesu stanovení základu daně z příjmů právnických osob s sebou přinese snížení nákladů korporací, kterých se daná pravidla budou týkat, a stejně tak u správce daně, pro nějž je v současné době kontrola správného vyčíslení daně z příjmů u těchto poplatníků komplikovaným procesem.
Zjednodušení administrativy prostřednictvím umožněním používání IFRS EU pro stanovení základu daně by České republice napomohlo ke zlepšení podnikatelského prostředí v domácím i mezinárodním měřítku.
Návrh řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 4.3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 3).
Tabulka 4: Vyhodnocení variant
Var.
Náklady implementace
Zjednodušení administrativy
V0
1
3
V1
2
1
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Nejvhodnějším řešením pro implementaci předmětné změny do zákona o daních z příjmů je varianta 1, která představuje zjednodušení postupu stanovení základu daně u velkých poplatníků, kteří povinně používají IFRS EU. Zároveň však kvůli možnému riziku dopadu na inkaso daně z příjmů se navrhuje zavést přechodné ustanovení, které umožní dopady z této změny, které mohou být u některých poplatníků výrazné, rozdělit do více zdaňovacích období.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Vynucování
Ministerstvo financí předloží návrh při novele zákona o daních z příjmů, která bude předložena v souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna úředními osobami a dalšími pracovníky správce daně.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován několik let nejen s Generálním finančním ředitelstvím za účelem získání zkušeností z praxe, ale i pracovní skupinou, jež tvořili profesionálové s pracovními, akademickými, tuzemskými i zahraničními zkušenostmi. Návrh byl též konzultován s povinnými připomínkovými místy a dalšími subjekty v rámci standardního vypořádání vnějšího připomínkového řízení.
Kontakty na zpracovatele RIA
Ing. Jan Blecha
Ministerstvo financí České republiky,
Odbor 15 Daně z příjmů
tel.: +420 257 044 733
email: Jan.Blecha@mfcr.cz
6. Daňový režim veřejně prospěšných poplatníků
Důvod předložení a cíle
Název
Daňové změny týkající se veřejně prospěšného poplatníka
Definice problému
Zákon o daních z příjmů se dlouhodobě snaží podporovat subjekty, jejichž hlavní činností není činnost podnikatelská, tj. veřejně prospěšných poplatníků. V praxi se však přesto ukazuje, že na veřejně prospěšného poplatníka dopadá nepřiměřená administrativní zátěž, která nekoresponduje se zanedbatelnými příjmy, kterých ve většině případů veřejně prospěšný poplatník dosahuje. Zejména poplatníci s tzv. úzkým základem daně jsou nuceni klíčovat i marginální příjmy, zda jsou dosahovány z hlavní či vedlejší činnosti, či musí podávat daňová přiznání i když jejich příjmy jsou zanedbatelné a daňová povinnost nulová. Z tohoto důvodu je nutné zvážit úpravy, které povedou ke zjednodušení daňových povinností veřejně prospěšného poplatníka a k minimalizaci administrativní zátěže jak na straně daňového poplatníka, tak na straně správce daně, a to zejména u poplatníků, jejichž příjmy jsou zanedbatelné. První okruh změn vychází ze změny zákona o účetnictví, ve kterém byly provedeny významné změny, zaměřené na zjednodušení vedení účetnictví či zrušení povinnosti u přesně definovaných veřejně prospěšných poplatníků vést účetnictví. Druhý okruh změn je návazně na to koncipován tak, aby daňové povinnosti nedopadaly na takové veřejné poplatníky, jejichž příjmy jsou zanedbatelné a jejich přínos do daňového inkasa je tudíž mizivý.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Existující stav upravují tyto právní předpisy:
· zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
· zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Identifikace dotčených subjektů
Poplatníci daně z příjmů
Dotčenými subjekty jsou veřejně prospěšní poplatníci.
Orgány vykonávající působnost a pravomoci správce daně
Dotčenými subjekty jsou orgány Finanční správy České republiky, jimž je svěřena působnost a pravomoc v rámci zákona o daních z příjmů.
Popis cílového stavu
Cílem tohoto opatření je snížit administrativu související s daňovými povinnostmi u veřejně prospěšných poplatníků, jejichž příjmy jsou zanedbatelné a jejich přínos do daňového inkasa je tudíž mizivý. To je umožněno zavedením osvobození od daně z příjmů pro takové veřejně prospěšné poplatníky, kteří nedosahují příjmů vyšších než 300 tis. Kč. Pokud budou takovéto příjmy osvobozeny, nebudou mít veřejně prospěšní poplatníci povinnost podávat daňová přiznání k dani z příjmů, ve kterých by vykazovali minimální daň či dokonce daň rovnu nule. Již v současné době platí pro veřejně prospěšné poplatníky možnost snížit základ daně o tuto částku, takže tato změna nebude mít výrazné fiskální dopady, jde pouze o úsporu administrativy spojené s podáváním daňových přiznání. Zároveň v návaznosti na nové účetní předpisy dojde u vybraných (malých) poplatníků ke zjednodušení vedení účetnictví, což povede ke snížení administrativní zátěže.
Zhodnocení rizika
Významné snížení aktivity veřejně prospěšných poplatníků
V případě nečinnosti bude administrativní zátěž ztěžovat činnost poplatníků, jejichž hlavní činností není činnost podnikatelská, což v konečném důsledku může vést k tomu, že se této veřejně prospěšné činnosti poplatníci přestanou věnovat.
Návrh variant řešení
Varianta 0 – Zachování současného stavu
Varianta 1 – Zohlednění změn a zmírnění administrativní zátěže
Zohlednění změn provedených v zákoně o účetnictví a zmírnění administrativní zátěže, která je na poplatníky, jejichž hlavní činností není podnikání, nadbytečně kladena. Hlavním opatřením je zavedení osvobození všech příjmů do výše 300 tis. Kč, což umožní poplatníkům s nulovou daňovou povinností nepodávat daňová přiznání.
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Žádná z předložených variant není v rozporu s ústavním pořádkem, právními předpisy České republiky, nebo právem Evropské unie. Z tohoto důvodu budou hodnoceny všechny navržené varianty.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
· Snížení administrativní zátěže
Náklady
Nebyly identifikovány významné náklady.
Přínosy
Snížení administrativní zátěže
Kritérium spočívá ve snížení administrativních nákladů, které je velmi výrazné, a to především u drobných veřejně prospěšných poplatníků. Zároveň dojde ke snížení administrativní zátěže na straně správce daně.
Vyhodnocení variant
6.1.1.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu
Snížení administrativní zátěže
Nedojde ke snížení administrativní zátěže, což může vést k ukončení činnosti řady veřejně prospěšných poplatníků.
6.1.1.2. Varianta 1 – Pevná úprava zákona o daních z příjmů
Snížení administrativní zátěže
Snížením administrativní zátěže dojde k podpoře subjektů, jejichž hlavní činností není činnost podnikatelská. Zároveň toto kritérium nebude odrazovat nové subjekty od toho, aby se obdobné činnosti věnovali.
Návrh řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 5.3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 3).
Tabulka 5: Vyhodnocení variant
Var.
Snížení administrativní zátěže
V0
3
V1
1
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Nejvhodnějším řešením pro implementaci předmětné změny do zákona o daních z příjmů je varianta 1, která nepředstavuje tak velký zásah do právního prostředí a přesto přinese významné snížení administrativní zátěže a podporu subjektů, jejichž hlavní činností není činnost podnikatelská.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Vynucování
Ministerstvo financí předloží návrh při novele zákona o daních z příjmů, která bude předložena v souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna úředními osobami a dalšími pracovníky správce daně.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Generálním finančním ředitelstvím za účelem získání zkušeností z praxe a byl konzultován nejen s povinnými připomínkovými místy, ale i dalšími subjekty v rámci standardního vypořádání vnějšího připomínkového řízení.
Kontakty na zpracovatele RIA
Ing. Pavla Pražáková, MBA
Ministerstvo financí České republiky,
Odbor 15 Daně z příjmů a účetnictví
tel.: +420 257 043 422
email: Pavla.Prazakova@mfcr.cz