Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND5SBAVSH najdete zde
TEXT ČÁSTÍ ZÁKONŮ V PLATNÉM ZNĚNÍ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ
K části první návrhu zákona – změna občanského soudního řádu
Platné znění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 337d
11
(1) Byly-li v dražbě prodány všechny nemovité věci, na kterých váznou pohledávky zajištěné zástavním právem pro tutéž pohledávku (dále jen "vespolné zástavní právo"), uhradí se takové pohledávky při rozvrhu jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají u každé jednotlivé nemovité věci po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, přikáže se osobám, které by v důsledku toho obdržely z rozdělované podstaty méně, částka, která by připadla na takovou pohledávku až do výše schodku z jednotlivých rozdělovaných podstat.
(2) Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovité věci, na nichž váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady hodnota cena všech nemovitých věcí zjištěná podle zvláštního předpisu.[footnoteRef:1] Částky, o které by byli věřitelé s pozdějším pořadím zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem dostal více, než kolik by na něj připadlo z výtěžku prodané nemovité věci, zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitých věcech v pořadí, které příslušelo uspokojenému věřiteli. [1: ) 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).]
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovité věci.
K části druhé návrhu zákona – změna zákona o České obchodní inspekci
Platné znění zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
(1) Česká obchodní inspekce je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu.
(2) V čele České obchodní inspekce je ústřední ředitel; výběr, jmenování a odvolání ústředního ředitele se řídí zákonem o státní službě. V čele inspektorátu je ředitel, kterého řídí ústřední ředitel; výběr, jmenování a odvolání ředitele inspektorátu se řídí zákonem o státní službě.
(3) Česká obchodní inspekce se člení na ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty mající územní působnost pro tyto kraje a toto sídlo:
a) Středočeský a Hlavní město Prahu se sídlem v Praze,
b) Jihočeský a Vysočina se sídlem v Českých Budějovicích,
c) Plzeňský a Karlovarský se sídlem v Plzni,
d) Ústecký a Liberecký se sídlem v Ústí nad Labem,
e) Královéhradecký a Pardubický se sídlem v Hradci Králové,
f) Jihomoravský a Zlínský se sídlem v Brně,
g) Olomoucký a Moravskoslezský se sídlem v Ostravě.
(4) Česká obchodní inspekce je organizační složkou státu[footnoteRef:2]g) a je účetní jednotkou[footnoteRef:3]8). [2: 3g) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.] [3: 8) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(5) Jako orgán prvního stupně rozhoduje ve správním řízení inspektorát příslušný podle své územní působnosti. O odvolání proti rozhodnutí inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát; v případech, kdy v prvním stupni rozhodl inspektorát podle věty první, je ústřední inspektorát příslušný též k vedení přezkumného řízení.
(6) Česká obchodní inspekce je subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů[footnoteRef:4]7). [4: 7) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.]
***
§ 7b
(1) Inspektor v případě důvodného podezření, že jsou nabízeny, prodávány nebo skladovány výrobky porušující některá práva duševního vlastnictví nebo neoprávněně užívající označení chráněné podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:5]3f), uloží zajištění těchto výrobků. Opatření o zajištění výrobků oznámí inspektor ústně kontrolované nebo zúčastněné osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam, ve kterém bude uveden i důvod zajištění, popis zajištěných výrobků a jejich množství. Inspektor bez zbytečného odkladu doručí kopii písemného záznamu kontrolované osobě. [5: 3f) § 2 odst. 1 písm. n) a § 8 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Česká obchodní inspekce je oprávněna uskladnit zajištěné výrobky, které neodpovídají zvláštním právním předpisům,3f) mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné výrobky inspektorovi vydat. Odmítá-li vydání, budou tyto výrobky kontrolované osobě odňaty. O vydání nebo odnětí sepíše inspektor úřední záznam. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba, u které bylo nabízení, prodej nebo skladování takovýchto výrobků zjištěno. Kontrolovaná osoba není povinna uhradit náklady na uskladněné výrobky, jestliže se prokáže, že výrobky zvláštním právním předpisům3f) odpovídají.
(3) Proti uloženému opatření o zajištění výrobků, které neodpovídají zvláštním právním předpisům,3f) může kontrolovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením písemné námitky místně příslušnému inspektorátu. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel inspektorátu rozhodne o námitkách bez zbytečných průtahů. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě.
(4) Zajištění výrobků, které neodpovídají zvláštním právním předpisům,3f) trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o takovéto výrobky. Zrušení opatření o zajištění výrobků, o kterých se prokáže, že odpovídají zvláštním právním předpisům,3f) provede písemně ředitel inspektorátu. Písemnost se doručí kontrolované osobě. Pokud bylo zrušeno opatření o zajištění, musí být kontrolované osobě zajištěné výrobky bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu, s výjimkou výrobků použitých pro posouzení. O vrácení sepíše inspektor písemný záznam.
(5) Ředitel inspektorátu uloží rozhodnutím kromě pokuty i propadnutí nebo zabrání výrobků, které neodpovídají zvláštním právním předpisům.3f) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných výrobků se stává stát.3g)
(6) Ředitel inspektorátu určí, že zabrané nebo propadnuté výrobky budou zničeny, anebo jsou-li využitelné pro humanitární účely, může ředitel inspektorátu určit, že budou poskytnuty k těmto účelům, a to bezplatně. Humanitárními účely se rozumí činnosti prováděné s cílem zajistit základní potřeby obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo postiženo mimořádnou událostí, kdy je opodstatněno využití mimořádných materiálních zdrojů.
(7) Je-li rozhodnutí podle odstavce 5 pravomocné a určil-li ředitel inspektorátu, že zabrané nebo propadnuté výrobky budou zničeny, zničení se provede úředně pod dohledem tříčlenné komise jmenované ředitelem inspektorátu. O zničení sepíše komise protokol, který podepíší všichni tři členové komise. Zničení se provede na náklad kontrolované osoby, která tyto výrobky nabízela, prodávala nebo skladovala.
(8) Výrobky propadnuté nebo zabrané na základě rozhodnutí, které nabylo právní moci, mohou být poskytnuty k humanitárním účelům za podmínek stanovených tímto zákonem pouze přejímajícím organizacím, jimiž mohou být
a) organizační složky a příspěvkové organizace státu nebo územních samosprávných celků, zřízené za účelem poskytování sociální péče nebo působících v oblasti zdravotnictví nebo školství,
[footnoteRef:6]3h) nebo [6: 3h) Například zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.]
b) jiné právnické osoby,[footnoteRef:7]3i) pokud splňují následující podmínky: [7: 3i) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.]
1. nebyly zřízeny za účelem podnikání,
2. předmětem jejich činnosti je pouze činnost v oblastech uvedených v písmenu a),
3. poskytují humanitární pomoc nejméně 2 roky, a
4. doloží, že nemají daňové nedoplatky nebo nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a není-li proti nim vedeno soudní řízení.
(9) Pro humanitární účely mohou být poskytnuty výrobky, které nejsou zdravotně závadné, jsou bezpečné a ze kterých byly přejímající organizací beze zbytku odstraněny a zničeny prvky porušující práva duševního vlastnictví.
(10) O poskytnutí výrobku k humanitárním účelům uzavře Česká obchodní inspekce a přejímající organizace písemnou smlouvu,[footnoteRef:8]3j) která musí kromě obvyklých podstatných náležitostí obsahovat vždy druh a množství poskytnutých výrobků a dále ustanovení o smluvní pokutě pro případ porušení závazku o poskytnutí výrobku výhradně pro humanitární účely a konkrétní účel, k jakému je přejímající organizace použije; změnou smlouvy lze tento účel změnit, při zachování souladu s tímto zákonem. Výrobky budou poskytovány přejímajícím organizacím podle pořadí došlých žádostí a s přihlédnutím k účelnosti využití nebo naléhavosti potřeb. Odstranění prvků porušujících práva duševního vlastnictví, jejich zničení a příslušné označení podle odstavce 9 provede nebo zajistí na své náklady přejímající organizace. O provedených úpravách a zničení sepíše protokol tříčlenná komise jmenovaná ředitelem inspektorátu, jejímiž členy mohou být majitelé práva duševního vlastnictví nebo jejich zástupci. Protokol podepíší všichni tři členové komise. [8: 3j) § 1746 odst. 2 občanského zákoníku.]
(11) Přejímající organizace po převzetí výrobku je povinna
a) neprodleně odstranit a zničit prvky porušující práva duševního vlastnictví,
b) použít výrobky pouze k humanitárním účelům na území České republiky, a
c) přijmout opatření k zabránění zneužití výrobků a jejich opětovnému uvedení do obchodního styku.
(12) Česká obchodní inspekce kontroluje u přejímající organizace plnění povinností stanovených tímto zákonem a povinností, k nimž se přejímající organizace smluvně zavázala.
(13) Přejímající organizace po dobu 3 let od okamžiku poskytnutí výrobků eviduje a archivuje pro účely kontroly, prováděné Českou obchodní inspekcí, doklady o příjmu výrobků a o odstranění a zničení prvků porušujících práva duševního vlastnictví a jak s nimi bylo prokazatelně naloženo. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů upravující evidenci a archivaci stanovených dokladů.[footnoteRef:9]3k) [9: 3k) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
3k) Zákon č. ………… /2024 Sb., o účetnictví, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.]
K části třetí návrhu zákona – změna zákona o cenách
Platné znění zákona č. 526/1990 Sb., o cenách
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k účinnosti návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (ST 633)
§ 1
Předmět úpravy
(1) Zákon se vztahuje na uplatňování, regulaci a kontrolu cen výrobků, výkonů, prací a služeb (dále jen "zboží") pro tuzemský trh, včetně cen zboží z dovozu a cen zboží určeného pro vývoz.
(2) Cena je peněžní částka
a) sjednaná při nákupu a prodeji zboží podle § 2 až 13 nebo
b) určená podle zvláštního předpisu[footnoteRef:10]1) k jiným účelům než k prodeji. [10: 1) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).]
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie[footnoteRef:11]14) a upravuje [11: 14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161.]
a) uplatňování, regulaci a kontrolu cen zboží pro tuzemský trh,
b) působnost a některé postupy cenových orgánů.
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zbožím výrobky, výkony, práce a služby,
b) cenou peněžní částka uplatňovaná při nákupu a prodeji zboží podle § 2 až 13,
c) uplatňováním ceny její nabízení, sjednávání nebo požadování,
d) prodávajícím osoba, která uplatňuje cenu na straně nabídky,
e) kupujícím osoba, která uplatňuje cenu na straně poptávky,
f) spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání,
g) cenovým orgánem orgán moci výkonné nebo orgán územního samosprávného celku, pokud vykonává působnost v oblasti cen podle tohoto zákona,
h) ekonomicky oprávněnými náklady náklady pořízení odpovídajícího množství přímého materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady, technologicky nezbytné ostatní přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu,
i) přiměřeným ziskem zisk spojený s výrobou a prodejem daného zboží odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období.
(3) Postup podle tohoto zákona platí i pro převody práv a dále též pro převody a přechody vlastnictví k nemovitostem včetně užívacích práv k nemovitostem.
(4) Zákon se nevztahuje na odměny, úhrady, poplatky, náhrady škod a nákladů a úroky, upravené zvláštními předpisy.[footnoteRef:12]2) předpisy. [12: 2) Zákon Slovenské národní rady č. 139/1984 Sb., ve znění zákona Slovenské národní rady č. 192/1990 Sb.
Zákon České národní rady č. 146/1984 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 201/1990 Sb.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích, ve znění změn a doplňků.
Vyhláška Státní banky československé č. 31/1990 Sb., o odměnách za poskytování peněžních služeb.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky č. 240/1990 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právní pomoci.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci.]
(5) Zákon vymezuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob a pravomoc správních orgánů při uplatňování, regulaci a kontrole cen.
(6) Správní orgány příslušné k regulaci cen podle zákona upravujícího působnost orgánů České republiky v oblasti cen (dále jen „cenové orgány“) mohou regulovat ceny podle tohoto zákona
a) je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže,
b) vyžaduje-li to mimořádná tržní situace,
c) pro účely odvodu spotřební daně z cigaret podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:13]2a), [13: 2a) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.]
d) vyžadují-li to předpisy Evropských společenství[footnoteRef:14]2b), nebo [14: 2b) Například nařízení Komise (ES) č. 657/2008 ze dne 10. července 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podporu ze Společenství pro poskytování mléka a některých mléčných výrobků ve školách.]
e) vyžaduje-li to veřejný zájem spočívající v udržení vyváženého postavení prodávajícího a kupujícího u zboží zcela nebo zčásti dotovaného z prostředků státního rozpočtu nebo z jiných veřejných rozpočtů.
(5) Nepřiměřený majetkový prospěch podle tohoto zákona získá
a) prodávající, jestliže prodá zboží za cenu
1. zahrnující ekonomicky neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk získaný na základě uplatnění vyšší ceny prodeje oproti tržní hodnotě podle zákona o oceňování majetku upravujícího oceňování věcí, služeb a dluhů, v případě zneužití výhodnějšího hospodářského postavení na trhu,
2. vyšší než maximální nebo pevnou úředně stanovenou cenu, nebo
3. vyšší, než by odpovídalo pravidlům cenové regulace,
b) kupující, jestliže nakoupí zboží za cenu
1. výrazně nedosahující ekonomicky oprávněných nákladů nebo nižší, než je tržní hodnota podle zákona o oceňování majetku upravujícího oceňování věcí, služeb a dluhů, v případě zneužití výhodnějšího hospodářského postavení na trhu, nebo
2. nižší než minimální nebo pevnou úředně stanovenou cenu.
(6) Při posuzování ekonomicky oprávněných nákladů podle odstavce 2 písm. h) se vychází z dlouhodobě obvyklé úrovně těchto nákladů v obdobných ekonomických činnostech s přihlédnutím k zvláštnostem daného zboží.
(7) Prodávající získá nepřiměřený majetkový prospěch dnem jeho připsání na účet, popřípadě dnem převzetí hotovosti. Kupující získá nepřiměřený majetkový prospěch dnem, kdy získal předmětné plnění.
K části čtvrté návrhu zákona – změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
Platné znění zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
(1) Tento zákon upravuje podmínky převodu majetku státu, k němuž mají právo hospodaření státní podniky, státní peněžní ústavy a jiné státní organizace (dále jen "podnik"), jakož i podmínky převodu majetkových účastí státu na podnikání jiných právnických osob, a to na české nebo zahraniční právnické nebo fyzické osoby (dále jen "privatizace").
(2) Tento zákon se použije obdobně na majetek podniků zahraničního obchodu a účelových organizací zahraničního obchodu i na jejich majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob.
(3) Podmínky převodu majetku státu stanovené tímto zákonem se nevztahují na majetek, který podle ústavních nebo zvláštních zákonů může být jen ve vlastnictví státu.
(4) Při převádění majetku podle tohoto zákona se nepoužije zákon upravující oceňování věcí, služeb a dluhů.
K části páté návrhu zákona – změna zákona o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa
Platné znění zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
(1) Zřizuje se Česká inspekce životního prostředí (dále jen "inspekce") jako orgán státní správy, který je podřízen ministerstvu životního prostředí České republiky (dále jen "ministerstvo").
(2) Inspekce se člení na ústředí a oblastní inspektoráty. V čele inspekce je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. V čele oblastního inspektorátu je vedoucí; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(3) Inspekce je organizační složkou státu a účetní jednotkou.
(4) Působnost inspekce v jednotlivých složkách životního prostředí stanoví tento zákon a další zákony.
(5) Úkoly inspekce plní inspektoři. Inspektoři se při výkonu kontroly podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů[footnoteRef:15]6) prokazují průkazem inspekce, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole[footnoteRef:16]7).
K části šesté návrhu zákona – změna zákona o Státním fondu životního prostředí České republiky [15: 6) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.] [16: 7) § 4 odst. 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).]
Platné znění zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
(1) Zřizuje se Státní fond životního prostředí České republiky (dále jen "Fond").
(2) Fond je jinou státní organizací.[endnoteRef:1]) Rozsah činnosti Fondu stanoví statut. [1: ) § 62 písm. b) zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Správcem Fondu je ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo").
(4) V čele Fondu je ředitel; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě o výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu.
(5) O poskytování prostředků z Fondu rozhoduje ministr životního prostředí (dále jen „ministr“).
(6) Zřizuje se Rada Fondu, kterou jmenuje ministr jako svůj poradní orgán.
(7) Činnost Rady Fondu se řídí jednacím řádem, který schvaluje ministr.
(8) Rada Fondu posuzuje zejména
a) zásadní otázky tvorby a užití prostředků Fondu,
b) roční rozpočty příjmů a výdajů Fondu,
c) navržená opatření a jejich zabezpečení prostředky Fondu.
(9) Rada Fondu posuzuje dále návrhy na poskytnutí prostředků z Fondu a doporučuje ministrovi výši čerpání pro jednotlivé konkrétní případy, přičemž vychází ze zásad ochrany životního prostředí České republiky.
(10) Rada Fondu schvaluje řádnou individuální účetní závěrku Fondu sestavenou k rozvahovému dni.
(11) Ministerstvo rozhodnutí ministra o použití prostředků Fondu zveřejňuje.
(12) Ve věcech správy daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění spadajících do působnosti Fondu je Fond podřízen ministerstvu.
K části sedmé návrhu zákona – změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
Platné znění zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
Vznik strany a hnutí
§ 6
(1) Strana a hnutí vznikají registrací nebo na základě skutečností, které ji nahrazují (§ 8 odst. 4 a 6 a § 21).
(2) Návrh na registraci strany a hnutí (dále jen "návrh na registraci") podává nejméně tříčlenný přípravný výbor strany a hnutí (dále jen "přípravný výbor"), který je oprávněn vyvíjet pouze činnost směřující ke vzniku strany a hnutí. Členy přípravného výboru musí být občané, kteří dosáhli věku 18 let. Návrh na registraci podepíší všichni členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, data narození a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů přípravného výboru je zmocněn jednat jejich jménem. K návrhu na registraci přípravný výbor připojí
a) petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana a hnutí vznikly. K podpisu pod peticí musí občan uvést své jméno a příjmení, datum narození a bydliště,
b) stanovy (organizační řád) ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny:
1. název a zkratka strany a hnutí,
2. sídlo,
3. programové cíle,
4. práva a povinnosti členů,
5. ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu, v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany,
6. orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění,
7. způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda a v jakém rozsahu mohou činit právní jednání jménem strany a hnutí i jiní členové či pracovníci,
8. zásady hospodaření,
9. způsob stanovení členských příspěvků, mají-li členové strany a hnutí uloženu povinnost platit členské příspěvky., Je-li členský příspěvek člena za kalendářní rok větší než 50 000 Kč, uvede politická strana nebo politické hnutí tuto skutečnost s identifikačními údaji člena v příloze výroční finanční zprávy podle § 19h odst. 1.
10. způsob naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany a hnutí, pokud tento zůstatek nepřipadne státu (§ 13 odst. 6).
(3) Název strany a hnutí a jeho zkratka se musí výrazně lišit od názvu a zkratky stran a hnutí, které již vyvíjejí činnost na území České republiky, aby nebyly vzájemně zaměnitelné. 9
(4) Sídlo strany a hnutí musí být na území České republiky.
(5) Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem strany a hnutí až do ustavení orgánů uvedených v odstavci 2 písm. b) bodu 6 přípravný výbor. Orgány strany a hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).
***
Hospodaření stran a hnutí
§ 17
(1) Strana a hnutí odpovídají za své závazky celým svým majetkem. Členové strany a hnutí za závazky strany a hnutí ani neodpovídají ani neručí.
(2) Strana a hnutí nesmějí vlastním jménem podnikat.[footnoteRef:17]2b) [17: 2b) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Strana a hnutí mohou založit obchodní společnost nebo družstvo nebo se účastnit jako společník nebo člen na již založené obchodní společnosti nebo družstvu jen tehdy, je-li výlučným předmětem jejich činnosti:
a) provozování vydavatelství, nakladatelství, tiskáren, rozhlasového nebo televizního vysílání,
b) publikační a propagační činnost,
c) pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, nebo
d) výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany a hnutí.
(4) Strana a hnutí mohou založit nebo být členem jednoho politického institutu; politickým institutem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkumná, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnost v oblasti
a) rozvoje demokracie, právního státu, pluralismu a ochrany základních lidských práv,
b) rozvoje občanské společnosti a společenské soudržnosti,
c) podpory aktivní účasti občanů na veřejném životě,
d) zlepšení kvality politické kultury a veřejné diskuse, nebo
e) přispívání k mezinárodnímu porozumění a spolupráci.
(5) Politický institut musí způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejňovat veškeré výsledky své činnosti podle odstavce 4, jejichž povaha to umožňuje.
(6) Politický institut nesmí vykonávat činnost školy nebo školského zařízení podle školského zákona ani působit jako vysoká škola podle zákona o vysokých školách.
(7) Příspěvek na podporu činnosti politického institutu nelze použít na financování volební kampaně strany nebo hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta.
(8) Příjmem strany a hnutí mohou být:
a) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů,
b) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost strany a hnutí (dále jen "příspěvek na činnost"),
c) členské příspěvky,
d) dary, dědictví a bezúplatná plnění,
e) příjmy z nájmu, pachtu a zcizení movitého a nemovitého majetku,
f) úroky z vkladů,
g) příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob podle odstavce 3,
h) příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí,
i) zápůjčky a úvěry poskytnuté bankou, platební institucí nebo institucí elektronických peněz nebo pobočkou zahraniční banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz na území České republiky,
j) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na podporu činnosti politického institutu.
(9) Strana a hnutí vedou účetnictví podle zvláštního zákona.[footnoteRef:18]3) Účetní závěrky stran a hnutí musejí být ověřeny auditorem podle zákona o auditorech. Individuálním účetním obdobím strany a hnutí je kalendářní rok. Strana a hnutí mají povinnost auditu účetní závěrky. Auditora určí statutární orgán strany nebo hnutí; téhož auditora lze určit opakovaně nejvýše 5 po sobě následujících kalendářních let. [18: 3) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.]
(10) Účetní závěrka obchodní korporace založené Obchodní korporace založená stranou nebo hnutím nebo obchodní korporace, na níž se strana nebo hnutí účastní jako společník nebo člen, musí být ověřena auditorem podle zákona o auditorech má povinnost auditu účetní závěrky. Téhož auditora pro ověření účetní závěrky podle věty první lze určit nejvýše 5 po sobě následujících kalendářních let.
(11) Strana a hnutí nesmějí vlastnit majetek mimo území České republiky.
***
§ 18
(1) Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění
a) od státu, nestanoví-li tento zákon jinak,
b) od příspěvkové organizace,
c) od obce, městské části, městského obvodu a kraje,
d) od dobrovolného svazku obcí,
e) od státního podniku a právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i od osoby, na jejímž řízení a kontrole se podílí stát; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %,
f) od právnické osoby s majetkovou účastí kraje, obce, městské části nebo městského obvodu; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %,
g) od obecně prospěšné společnosti, politického institutu a ústavu,
h) z majetku svěřenského fondu,
i) od jiné právnické osoby, stanoví-li tak jiný právní předpis,
j) od zahraniční právnické osoby s výjimkou politické strany a fundace zřízené k veřejně prospěšné činnosti,
k) od fyzické osoby, která není státním občanem České republiky; to neplatí, jedná-li se o osobu, která má právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu.
(2) Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, pokud by součet všech peněžitých darů, popřípadě peněžních částek odpovídajících obvyklé ceně[footnoteRef:19]7) hodnotě daru nebo jiného bezúplatného plnění určené podle zákona o oceňování přijatých od jedné a téže osoby přesáhl v jednom kalendářním roce částku 3 000 000 Kč. Za jednu a tutéž osobu se považuje i právnická osoba, která je ve vztahu k osobě podle věty první osobou ovládající nebo ovládanou. Je-li dárce nebo poskytovatel jiného bezúplatného plnění členem strany nebo hnutí, považuje se za dar nebo jiné bezúplatné plnění i členský příspěvek v částce přesahující výši 50 000 Kč. [19: 7) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve
znění pozdějších předpisů.]
(3) Získají-li strany a hnutí dar nebo jiné bezúplatné plnění v rozporu s tímto zákonem, jsou povinny vrátit jej dárci, a to nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě peněžní částku odpovídající peněžitému daru nebo jinému bezúplatnému plnění nebo obvyklé ceně7) hodnotě věcného daru nebo jiného bezúplatného plnění určené podle zákona o oceňování do státního rozpočtu. Jedná-li se o peněžitý dar nebo jiné bezúplatné plnění, jsou strany a hnutí povinny vrátit jej včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení.
(4) Každý dárce musí být identifikován údaji podle § 19h odst. 1 písm. h).
(5) Dar nebo jiné bezúplatné plnění, jehož výše nebo obvyklá cena hodnota přesahuje částku 1 000 Kč, může strana nebo hnutí přijmout pouze na základě písemné smlouvy.
***
Úřad
§ 19
(1) Zřizuje se Úřad se sídlem v Brně jako ústřední správní úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí v zákonem stanoveném rozsahu. Úřad je účetní jednotkou.
(2) Úřad je nezávislý orgán; ve své činnosti se řídí pouze zákony a jinými právními předpisy.
(3) Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona.
***
§ 19h
(1) Strany a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Úřadu výroční finanční zprávu, která zahrnuje
a) řádnou individuální účetní závěrku podle zákona o upravujícího účetnictví3),
b) zprávu auditora o ověření účetní závěrky s výrokem bez výhrad auditora o povinném auditu,
c) přehled o celkových příjmech v členění podle § 17 odst. 8, k němuž strany a hnutí připojí:
1. přehled obchodních společností nebo družstev, v nichž strana nebo hnutí mají podíl s uvedením výše tohoto podílu,
2. přehled úvěrů, zápůjček a jiných dluhů s uvedením výše a jejich podmínek včetně termínu splatnosti, jména, příjmení a data narození; je-li poskytovatelem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo,
d) přehled o mzdových výdajích stranou nebo hnutím vyplácených osob s uvedením počtu těchto osob a druhu vykonávané práce,
e) přehled o celkových výdajích na daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění,
f) výdaje na volby členěné přehled výdajů na volby členěných podle jednotlivých druhů voleb, kterých se strana a hnutí zúčastnily v daném kalendářním roce, 12
g) přehled o dárcích a jejich darech s uvedením výše peněžitého daru a obvyklé ceny7) hodnoty nepeněžitého daru určené podle zákona o oceňování, jména, příjmení a data narození; je-li dárcem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo,
h) přehled poskytnutých ostatních bezúplatných plnění, jejichž obvyklá cena7) hodnota určená podle zákona o oceňování převyšuje částku 50 000 Kč, s uvedením jména, příjmení a data narození; je-li poskytovatelem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo,
i) přehled o hodnotě majetku získaného dědictvím nebo odkazem; pokud hodnota získaného majetku přesahuje 50 000 Kč, uvede se jméno, příjmení, datum narození a datum úmrtí a obec místa posledního pobytu zůstavitele,
j) přehled o členech, jejichž členský příspěvek za kalendářní rok je vyšší než 50 000 Kč, s uvedením jejich jména, příjmení, data narození, obce místa pobytu a celkové výše členského příspěvku,
k) název a sídlo politického institutu, jehož je strana nebo hnutí zakladatelem nebo členem, a výdaje vynaložené na podporu jeho činnosti minimálně ve výši příspěvku na činnost politického institutu.
(2) Lhůta podle odstavce 1 je zachována, je-li nejpozději dne 1. dubna podána poštovní zásilka adresovaná Úřadu, která obsahuje výroční finanční zprávu, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence.
(3) Pokud výroční finanční zpráva nebyla stranou a hnutím předložena, vyzve Úřad stranu a hnutí do 15. dubna příslušného roku k jejímu dodatečnému předložení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.
(4) Výroční finanční zprávu předkládají strany a hnutí na předepsaném formuláři s přílohami, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou.
(5) Výroční finanční zpráva je úplná, obsahuje-li požadované náležitosti podle odstavce 1 a je-li předložena na předepsaném formuláři s přílohami podle odstavce 4. Je-li výroční finanční zpráva neúplná nebo údaje v ní uvedené neodpovídají zjištěním Úřadu, vyzve Úřad stranu nebo hnutí v přiměřené lhůtě k jejímu doplnění nebo odstranění nedostatků; strana a hnutí jsou povinny výroční finanční zprávu doplnit nebo její nedostatky odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 15 kalendářních dnů.
(6) Výroční finanční zpráva je veřejná. Výroční finanční zpráva je přístupná k nahlédnutí u Úřadu a na jeho internetových stránkách, na kterých ji Úřad uveřejní do 7 dnů ode dne jejího doručení Úřadu.
***
§ 19i
(1) Fyzická osoba, která žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17b odst. 1 neuvede v platebním příkazu účel platební transakce.
(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) vykoná hlasovací práva nebo rozhodne jako jediný společník právnické osoby v rozporu s § 19ha odst. 4,
b) se jako osoba blízká nebo osoba, se kterou veřejný funkcionář jednal ve shodě, zúčastnila jednání zakázaného v § 19ha odst. 5. 13
(3) Veřejný funkcionář uvedený v § 19ha odst. 1 se dopustí přestupku tím, že vykoná hlasovací práva nebo rozhodne jako jediný společník právnické osoby v rozporu s § 19ha odst. 4.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b) do 250 000 Kč nebo do výše 3 % hodnoty aktiv aktiv celkem podle zákona upravujícího účetnictví právnické osoby, jejímž je veřejný funkcionář společníkem, členem nebo skutečným majitelem a která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, podle toho, která částka je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavců 2 a 3.
§ 19j
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17b odst. 1 neuvede v platebním příkaze účel platební transakce.
(2) Strana nebo hnutí se dopustí přestupku tím, že
a) poruší § 17 odst. 8,
b) v rozporu s § 17a nevede oddělené účty nebo neoznámí Úřadu údaje podle § 17a odst. 4,
c) v rozporu s § 17a nezřídí zvláštní účet nebo v rozporu s § 17b neoznámí adresu internetových stránek,
d) v rozporu s § 19h odst. 1 nepředloží v zákonné lhůtě výroční finanční zprávu,
e) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky výroční finanční zprávy podle § 19h odst. 5,
f) v rozporu s § 18 odst. 3 vrátí dar nebo jiné bezúplatné plnění po uplynutí stanovené lhůty, nebo
g) v rozporu s § 18 odst. 3 nevrátí dar nebo jiné bezúplatné plnění anebo neodvede peněžitý dar nebo jiné bezúplatné plnění nebo částku odpovídající obvyklé ceně7) hodnotě věcného daru nebo jiného bezúplatného plnění určené podle zákona o oceňování do státního rozpočtu.
(3) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) vyplatí podíl na zisku nebo obdobné plnění v rozporu s § 19ha odst. 3,
b) vykoná hlasovací práva nebo rozhodne jako jediný společník právnické osoby v rozporu s § 19ha odst. 4,
c) se jako osoba, se kterou veřejný funkcionář jednal ve shodě, zúčastnila jednání zakázaného v § 19ha odst. 5.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až d) a f),
b) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. e),
c) ve výši rovnající se dvojnásobku hodnoty daru nebo jiného bezúplatného plnění nebo propadnutí věci, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. g),
d) do 250 000 Kč nebo do výše 3 % hodnoty aktiv aktiv celkem podle zákona upravujícího účetnictví právnické osoby, jejímž je veřejný funkcionář společníkem, členem nebo skutečným majitelem a která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, podle toho, která částka je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 3. 14
***
§ 19l
(1) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne též k dopadu uložené pokuty na možnost další existence strany a hnutí nebo politického institutu.
(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. Podání žaloby proti rozhodnutí Úřadu má odkladný účinek.
(3) V případě přestupku podle § 19i odst. 2 písm. b) lze postihnout i organizátora, návodce a pomocníka.
(4) Pro určení horní hranice pokuty za přestupek podle tohoto zákona se hodnota aktiv aktiva celkem podle zákona upravujícího účetnictví zjistí z účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky účetní jednotky sestavené za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, ve kterém k přestupku došlo. Pokud právnická osoba takový účetní výkaz nemá, vychází se z výkazu za předešlé účetní období. Není-li tato účetní závěrka sestavena, vychází se z poslední sestavené účetní závěrky.
(5) Nelze-li skutečnou výši aktiv zjistit postupem podle odstavce 4, stanoví hodnotu aktiv aktiva celkem podle zákona upravujícího účetnictví Úřad kvalifikovaným odhadem.
(6) Za přestupky podle § 19i odst. 2 a odst. 3 a § 19j odst. 3 se uloží pokuta.
K části osmé návrhu zákona – změna zákona o živnostenském podnikání
Platné znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 3
(1) Živností není:
a) provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě,
b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory, [footnoteRef:20]2) [20: 2) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č.
519/1991 Sb. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně
některých zákonů (autorský zákon). Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků, ve znění
zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
2) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů.]
c) výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:21]2a) [21: 2a) Zákon č. 121/2000 Sb.]
d) restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi,[footnoteRef:22]2b) [22: 2b) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.]
e) provádění archeologických výzkumů.[footnoteRef:23]2c) [23: 2c) § 21 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.]
(2) Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob:
a) lékařů, zubních lékařů a farmaceutů[footnoteRef:24]2d), nelékařských zdravotnických pracovníků[footnoteRef:25]2e) při poskytování zdravotních služeb a přírodních léčitelů, [24: 2d) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti
k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.] [25: 2e) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých zákonů.]
b) veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární asanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat, [footnoteRef:26]3) [26: 3) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění
pozdějších předpisů.]
c) advokátů,[footnoteRef:27]4) notářů[footnoteRef:28]5a) a patentových zástupců[footnoteRef:29]6) a soudních exekutorů,[footnoteRef:30]6a) [27: 4) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.] [28: 5a) Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti.] [29: 6) Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR č. 14/1993 Sb.
6) Zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.] [30: 6a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.]
d) soudních tlumočníků a soudních překladatelů[footnoteRef:31]7), [31: 7) Zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.]
e) statutárních auditorů[footnoteRef:32]8) a daňových poradců,[footnoteRef:33]8a) [32: 8) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.
8) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.] [33: 8a) Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky.]
f) burzovních dohodců[footnoteRef:34]8b), [34: 8b) Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.]
g) zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů[footnoteRef:35]9) a rozhodců při rozhodování majetkových sporů,[footnoteRef:36]9a) [35: 9) § 11 a § 13 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona
č. 118/1995 Sb. a zákona č. 155/1995 Sb.] [36: 9a) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.]
h) úředně oprávněných zeměměřických inženýrů,[footnoteRef:37]10) [37: 10) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho
zavedením.]
i) autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři,[footnoteRef:38]10a) [38: 10a) § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání
autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.]
j) autorizovaných inspektorů, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodné povolání[footnoteRef:39]10b), [39: 10b) § 144 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).]
k) auditorů bezpečnosti pozemních komunikací[footnoteRef:40]52), [40: 52) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 152/2011 Sb.]
l) zapsaných mediátorů podle zákona o mediaci.
(3) Živností dále není:
a) činnost bank[footnoteRef:41]11), poskytování platebních služeb[footnoteRef:42]11a), vydávání elektronických peněz11a), provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování11a), směnárenská činnost[footnoteRef:43]11d), poskytovatelů služby dynamické směny měn, činnost pojišťoven[footnoteRef:44]12), zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů nebo akreditovaných osob podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění, penzijních fondů[footnoteRef:45]12a), penzijních společností[footnoteRef:46]55), spořitelních a úvěrních družstev[footnoteRef:47]12b), komoditních burz[footnoteRef:48]8b), organizátorů regulovaných trhů[footnoteRef:49]13b), obchodníků s cennými papíry13b) a jejich vázaných zástupců13b) a činnost osob zabývajících se obhospodařováním nebo administrací investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry[footnoteRef:50]13a), činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů nebo investičního poradenství týkající se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem13b) a jejich vázaných zástupců13b), činnost ratingových agentur[footnoteRef:51]13c), činnost poskytovatelů služeb hlášení údajů, činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr, [41: 11) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách,
ve znění pozdějších předpisů.] [42: 11a) Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.] [43: 11d) Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.] [44: 12) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o
změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).] [45: 12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů
souvisejících s jeho zavedením.] [46: 55) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.] [47: 12b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o
doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.] [48: 8b) Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.] [49: 13b) Zákon č. 256/2004 Sb.] [50: 13a) § 82 a 83 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.] [51: 13c) Čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o
ratingových agenturách.]
b) provozování hazardních her,
c) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem,[footnoteRef:52]15) [52: 15) § 2 a 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění
pozdějších předpisů.]
d) výroba elektřiny, výroba plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, distribuce plynu, uskladňování plynu, obchod s elektřinou, obchod s plynem, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, které podléhají licenci podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:53]16) a zprostředkovatelská činnost v energetických odvětvích, [53: 16) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.]
e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče,
f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami,
g) námořní doprava a mořský rybolov,[footnoteRef:54]17) [54: 17) Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.]
h) provozování dráhy a drážní dopravy,[footnoteRef:55]18) [55: 18) § 60 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.]
i) vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:56]19) [56: 19) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
elektronických komunikacích).]
j) výzkum, výroba a distribuce léčiv,[footnoteRef:57]20) [57: 20) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.]
k) zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona,[footnoteRef:58]21) [58: 21) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.]
l) činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob[footnoteRef:59]22) a oznámených subjektů[footnoteRef:60]22c) v oblasti státního zkušebnictví, [59: 22) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.] [60: 22c) Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh.]
m) zahraniční obchod s vojenským materiálem,[footnoteRef:61]22a) [61: 22a) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní
zákon, ve znění pozdějších předpisů.]
n) výkon inspekce práce[footnoteRef:62]22b), [62: 22b) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.]
o) provozování rozhlasového a televizního vysílání,[footnoteRef:63]23) [63: 23) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.]
p) nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb,
r) zprostředkování zaměstnání,[footnoteRef:64]23a) [64: 23a) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti
a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.]
s) provozování stanic technické kontroly,[footnoteRef:65]23c) [65: 23c) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.]
t) výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech a programech celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:66]23d) [66: 23d) Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.
29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění
pozdějších předpisů. Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. § 45 až 47 a §
60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),
ve znění zákona č. 147/2001 Sb.]
u) nakládání s látkami zařazenými do seznamu 1 v příloze Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení,[footnoteRef:67]23e) [67: 23e) Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a
doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.]
v) provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací, poskytování leteckých služeb, činnost výkonných letců a uskutečňování odborné přípravy v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a provozování bezpilotního systému držitelem oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu[footnoteRef:68]23f), [68: 23f) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.]
x) činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů[footnoteRef:69]23h) vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny, [69: 23h) § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.]
y) výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:70]23i) [70: 23i) § 4 odst. 2 písm. b) a § 48 až 50 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.]
z) vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států,[footnoteRef:71]23j) [71: 23j) Zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi
pravomocí států a o změně některých zákonů.]
aa) provozování pohřebišť,[footnoteRef:72]23k) [72: 23k) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.]
ab) činnost autorizovaných obalových společností podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:73]23l) [73: 23l) Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech).]
ac) nakládání s vysoce rizikovým a rizikovým biologickým agens a toxinem,[footnoteRef:74]23m) [74: 23m) Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a
toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona.]
ad) provozování zoologických zahrad na základě licence vydané Ministerstvem životního prostředí,[footnoteRef:75]23n) [75: 23n) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon
o zoologických zahradách).]
ae) archivnictví,[footnoteRef:76]23o) [76: 23o) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.]
af) poskytování sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:77]23p), [77: 23p) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.]
ag) činnost autorizovaných osob, oprávněných ověřovat dosažení odborné způsobilosti vyžadované k získání osvědčení o profesní kvalifikaci podle zvláštního zákona[footnoteRef:78]23q), [78: 23q) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů
(zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání).]
ah) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor,
ai) poskytování zdravotních služeb[footnoteRef:79]55a), [79: 55a) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních
službách).]
aj) provádění odborných rostlinolékařských činností podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:80]56), [80: 56) § 81 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona
č. 199/2012 Sb.]
ak) provozování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:81]57), [81: 57) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve
znění pozdějších předpisů.]
al) výkon znalecké činnosti znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů[footnoteRef:82]72), [82: 72) Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.]
am) činnost provozovatelů kolektivních systémů podle zákona o výrobcích s ukončenou životností a zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.
K části deváté návrhu zákona – změna zákona o České televizi
Platné znění zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 8
(1) Do působnosti Rady náleží:
a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií; rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) schvalovat rozpočet České televize, přehled pohledávek a závazků a řádnou individuální účetní závěrku České televize podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:83]4) ověřenou auditorem podle zvláštního právního předpisu;[footnoteRef:84]5) ověřenou auditorem, do doby schválení rozpočtu hospodaří Česká televize podle svého dlouhodobého plánu ekonomického rozvoje, [83: 4) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.] [84: 5) Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
c) kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize podle schváleného rozpočtu, plnění povinností České televize převádět a používat výnosy z vysílání reklam v souladu s tímto zákonem a zvláštním právním předpisem[footnoteRef:85]5a) a na zjištěné nedostatky písemně upozorňovat generálního ředitele, [85: 5a) Čl. II body 1 a 2 zákona č. 302/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.]
d) sledovat naplňování požadavků práva Evropské unie na transparentnost finančních vztahů v České televizi,
e) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut České televize,
f) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex České televize, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání; porušení Kodexu České televize je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,[footnoteRef:86]3b) [86: 3b) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.]
g) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení televizních studií (§ 9 odst. 9) a návrhy podle § 9 odst. 8,
h) rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele,
i) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky,
j) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,
k) zřizovat dozorčí komisi (§ 8a), schvalovat její kontrolní řád (§ 8a odst. 7) a stanovit výši odměn členů dozorčí komise (§ 8b odst. 4),
l) určovat mzdu generálního ředitele.
(2) Rada předkládá Poslanecké sněmovně a Senátu Výroční zprávu o činnosti České televize do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření České televize do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Výroční zpráva o hospodaření České televize musí v samostatné části obsahovat informaci o naplňování požadavků práva Evropské unie. Obě výroční zprávy musí být nejpozději do 3 dnů ode dne schválení Radou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu České televize.
(4) Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů.
***
§ 11a
Oddělené účtování
Účetnictví a povinný audit
(1) Česká televize vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu.4)
(1) Individuálním účetním obdobím České televize je kalendářní rok. Česká televize má povinnost auditu účetní závěrky.
(2) Česká televize je povinna organizačně oddělit činnosti spočívající v poskytování veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) od podnikatelských činností (§ 11 odst. 1). Za každou Každou z těchto činností je Česká televize povinna účtovat sledovat v účetním systému odděleně tak, aby účetnictví umožňovalo rozlišení nákladů a výnosů souvisejících s poskytováním veřejné služby v oblasti televizního vysílání a nákladů a výnosů souvisejících s podnikatelskými činnostmi. Metody rozlišování nákladů a výnosů a jejich přiřazování k činnostem podle § 2 a 3 nebo podle § 11 odst. 1 stanoví Česká televize vnitřním předpisem (dále jen "Účetní standardy České televize"), který musí naplňovat požadavky práva Evropské unie.
(3) Česká televize je povinna uchovávat údaje o naplňování povinnosti podle odstavce 2 po dobu stanovenou právem Evropské unie a na výzvu tyto údaje předávat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,[footnoteRef:87]11) a to spolu s Účetními standardy České televize a dalšími podklady nezbytnými k posouzení naplňování povinnosti podle odstavce 2. [87: 11) § 2 písm. c) zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.]
K části desáté návrhu zákona – změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
Platné znění zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 6
(1) Pojišťovna každý kalendářní rok sestavuje zdravotně pojistný plán na následující kalendářní rok (dále jen "zdravotně pojistný plán") a výhled nejméně na dva další kalendářní roky následující po roce, na který je sestaven zdravotně pojistný plán (dále jen "výhled"). Při sestavování zdravotně pojistného plánu se vychází z výhledu.
(2) Zdravotně pojistný plán je zpravidla sestavován jako vyrovnaný, přičemž vyrovnaným zdravotně pojistným plánem se pro účely tohoto zákona rozumí takový plán, ve kterém plánované výdaje nepřekračují součet plánovaných příjmů.
(3) Zdravotně pojistný plán může být sestaven jako
a) přebytkový, jestliže je část příjmů daného roku určena k využití až v následujících letech; tyto příjmy musí být v takovém zdravotně pojistném plánu vymezeny, nebo
b) schodkový, jestliže je schodek možné uhradit finančními zůstatky na fondech z minulých let při zachování zůstatku rezervního fondu nejméně ve výši podle § 7 odst. 1 písm. b); způsob úhrady schodku musí být v takovém zdravotně pojistném plánu vymezen.
(4) Pojišťovna hospodaří v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem nebo provizoriem.
(5) Pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora[footnoteRef:88]13) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů[footnoteRef:89]13), (dále jen "auditor") [88: 13) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.] [89: ]
a) ověření účetní závěrky Pojišťovny,
b) ověření návrhu výroční zprávy Pojišťovny za příslušný rok.
(6)(5) Pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené jiným zákonem pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku, návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok včetně zprávy auditora řádnou účetní závěrku, zprávu vedení za uplynulé účetní období, zprávu auditora o povinném auditu a pro informaci také výhled.
(7)(6) Zdravotně pojistný plán a výhled obsahují údaje o Pojišťovně, plán příjmů a výdajů Pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, údaje o rozsahu hrazených služeb zajišťovaných Pojišťovnou, plán vývoje sítě smluvních poskytovatelů hrazených služeb včetně informace o zajištění dostupnosti hrazených služeb a plán provozních nákladů. Podrobnou strukturu obsahu informací podle věty první a způsob předkládání zdravotně pojistného plánu a výhledu stanoví Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem financí vyhláškou.
(8)(7) Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí posoudí předložený návrh zdravotně pojistného plánu z hlediska souladu s právními předpisy a z hlediska souladu s veřejným zájmem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
(9)(8) V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí po posouzení souladu návrhu zdravotně pojistného plánu s právními předpisy a veřejným zájmem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu není s těmito hledisky v rozporu, předloží návrh zdravotně pojistného plánu vládě.
(10)(9) V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu odporuje právním předpisům anebo veřejnému zájmu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, vrátí Pojišťovně návrh zdravotně pojistného plánu s výzvou k přepracování. Pojišťovna předloží přepracovaný návrh zdravotně pojistného plánu do 30 dnů ode dne doručení výzvy.
(11)(10) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý rok řádnou účetní závěrku a zprávu vedení za uplynulé účetní období schvaluje na návrh vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu.
(12)(11) Nebude-li zdravotně pojistný plán Pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost Pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok.
(13)(12) Schválený zdravotně pojistný plán, nebo do schválení zdravotně pojistného plánu provizorium, výroční zprávu a účetní závěrku Pojišťovna zveřejní zprávu vedení a řádnou účetní závěrku schválené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Pojišťovna uveřejní na svých internetových stránkách.
(14)(13) Při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti může být zdravotně pojistný plán navržen podle odstavce 3 písm. b) jen v případě, že schodek bude možné uhradit nejvýše jednou třetinou finančních zůstatků Pojišťovny z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí.
***
§ 9
Pojišťovna je povinna zajistit oddělenou evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání finančních prostředků. Pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupu účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí.
***
§ 20
Správní rada
(1) Správní rada rozhoduje o
a) schválení organizačního řádu Pojišťovny,
b) schválení návrhu zdravotně pojistného plánu, výhledu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy zprávy vedení,
c) schválení objemu úhrad poskytovatelům,
d) jmenování a odvolání ředitele Pojišťovny,
e) schválení zásad smluvní politiky,
f) žádosti Pojišťovny o úvěr,
g) nákupu nemovitostí v pořizovací ceně vyšší s pořizovacími náklady vyššími než 2 000 000 Kč,
h) nákupu hmotného a nehmotného majetku v pořizovací ceně vyšší aktiva s pořizovacím nákladem vyšším než 2 000 000 Kč,
i) zahájení zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek na služby podle zákona o veřejných zakázkách[footnoteRef:90]12), [90: 12) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.]
j) převzetí ručitelského závazku,
k) použití prostředků rezervního fondu,
l) dalších důležitých věcech, které souvisí s činností Pojišťovny a které si k rozhodování vyhradí.
(2) Správní radu tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Členy Správní rady volené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu.
(3) Správní rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu Správní rady.
(4) Předseda, popřípadě místopředseda svolává a řídí jednání Správní rady.
(5) Správní rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Správní rady podle odstavce 1 písm. b), d), f), j) a k) je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Správní rady. K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 1 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů.
(6) Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.
(7) Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90 kalendářních dnů nové volby 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle odstavce 2 věty první.
§ 21
Dozorčí rada
(1) Dozorčí rada dohlíží na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů a celkové hospodaření Pojišťovny. Za tím účelem jsou její členové oprávněni nahlížet do veškerých dokumentů Pojišťovny a zjišťovat stav a způsob hospodaření Pojišťovny.
(2) Dozorčí rada projednává návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy zprávu vedení a své stanovisko předkládá společnému jednání Správní rady a Dozorčí rady.
(3) Dozorčí radu tvoří
a) 3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda,
b) 10 členů volených a odvolávaných Poslaneckou sněmovnou Parlamentu; při obsazování funkcí členů Dozorčí rady se postupuje podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu.
(4) Dozorčí rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Dozorčí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Dozorčí rady.
(5) Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90 kalendářních dnů nové volby 10 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle odstavce 3 písm. b).
§ 22
Společné zasedání Správní rady a Dozorčí rady
(1) Společné zasedání Správní rady a Dozorčí rady se svolává za účelem projednání návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy zprávy vedení Pojišťovny. Společné zasedání se skládá ze všech členů Správní rady, členů Dozorčí rady a ředitele Pojišťovny.
(2) Společné zasedání Správní rady a Dozorčí rady svolává ředitel Pojišťovny v dostatečné lhůtě před předložením návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy zprávy vedení orgánům Pojišťovny.
***
§ 23b
Přestupky právnických osob
(1) Pojišťovna se dopustí přestupku tím, že
a) provádí nábor pojištěnců v rozporu s § 2 odst. 3,
b) nepředloží Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku, návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok nebo zprávu auditora podle § 6 odst. 3 řádnou účetní závěrku, zprávu vedení za uplynulé účetní období nebo zprávu auditora o povinném auditu podle § 6 odst. 5,
c) v rozporu s § 7 odst. 6 zřídí nebo provozuje poskytovatele, nebo podniká s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění,
d) nepodá Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí zprávu o svém hospodaření podle § 8 odst. 1, nebo
e) neposkytne Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí nebo Českému statistickému úřadu na jejich žádost informace z informačního systému Pojišťovny podle § 11.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c),
c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e),
d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
K části jedenácté návrhu zákona – změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Platné znění zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 3a
(1) Česká správa sociálního zabezpečení, Institut posuzování zdravotního stavu a územní správy sociálního zabezpečení jsou správními úřady. Česká správa sociálního zabezpečení je účetní jednotkou. Územní správy sociálního zabezpečení a Institut posuzování zdravotního stavu nejsou účetními jednotkami. Pro účely hospodaření s majetkem státu, včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví, služebních vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů má Institut posuzování zdravotního stavu a územní správy sociálního zabezpečení postavení vnitřních organizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení.
(2) Služební vztahy státních zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení, v Institutu posuzování zdravotního stavu a v územních správách sociálního zabezpečení se řídí zákonem o státní službě. Pracovněprávní vztahy zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení a v územních správách sociálního zabezpečení se řídí zákoníkem práce.
(3) V čele České správy sociálního zabezpečení je ústřední ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. V čele Institutu posuzování zdravotního stavu a územní správy sociálního zabezpečení je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
***
§ 6
(1) Názvy, sídla a správní obvody územních správ sociálního zabezpečení, v kterých plní územní správy sociálního zabezpečení úkoly podle tohoto zákona a podle jiných právních předpisů, jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(2) Územní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.
(3) Územní správy sociálního zabezpečení
a) rozhodují
1. ve sporných případech o vzniku a zániku důchodového pojištění,
2. zrušen,
3. ve sporu mezi občanem a jeho zaměstnavatelem o správnost zápisu v evidenčním listu důchodového pojištění (dále jen "evidenční list"),
4. zrušen,
5. zrušen,
6. zrušen,
7. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o zřízení zástavního práva v případě dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, penále nebo pokutě,
8. zrušen,
9. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno,
10. zrušen,
11. o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do 4 let, jde-li o dobu péče o toto dítě po 31. prosinci 1995 do 30. června 2007, a o době a rozsahu péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, jde-li o doby péče o tyto děti a bezmocné osoby po 31. prosinci 1995 do 31. prosince 2006,
12. o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu, která je podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:91]52b) závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), jde-li o dobu péče o tuto osobu po 31. prosinci 2006, a o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), [91: 52b) § 8 zákona č. 108/2006 Sb.]
13. o tom, zda osoba samostatně výdělečně činná pečuje o dítě do 4 let věku nebo o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), v největším rozsahu[footnoteRef:92]52c), a o tom, u koho se v případě současné péče o více dětí do 4 let věku uplatní péče o dítě do 4 let věku jako důvod pro to, aby se samostatná výdělečná činnost považovala za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, [92: 52c) § 9 odst. 8 věta třetí zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb.]
14. ve sporu o to, která osoba pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte [footnoteRef:93]86)osobně pečovala o dítě v největším rozsahu; tento spor vzniká, má-li být na základě žádosti pojištěnce zvýšena procentní výměra starobního důchodu za vychované dítě, k jehož výchově již bylo nebo má být přihlédnuto při zvýšení procentní výměry starobního důchodu u jiného pojištěnce, který trvá na tom, že o dítě pečoval v největším rozsahu, [93: 86) § 34a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Čl. II body 1 a 3 zákona č. 323/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.]
15. zrušen,
16. zrušen,
17. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
18. ve věcech osob zdravotně znevýhodněných,
b) zrušeno
c) vrací zaměstnanci přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d) zrušeno
e) zrušeno
f) zrušeno
g) zrušeno
h) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci evidenci pro účely účetnictví předepsanou v sociálním zabezpečení,
ch) vedou evidenci pro účely důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných a občanů dobrovolně účastných důchodového pojištění,[footnoteRef:94]53) kteří si platí pojistné na důchodové pojištění, [94: 53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb.]
i) sepisují žádosti o dávky důchodového pojištění v případech stanovených tímto zákonem,
j) opatřují a předkládají České správě sociálního zabezpečení na její žádost podklady pro rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění a pro vymáhání neprávem vyplacených částek dávek důchodového pojištění,
k) navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob pojištění a náhradních dob pojištění ve sporných případech a zápočet doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí,
l) poskytují občanům a zaměstnavatelům odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
m) zrušeno
n) zrušeno
o) kontrolují plnění povinností občanů a zaměstnavatelů v sociálním zabezpečení, plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a plnění povinností stanovených při provádění sociálního zabezpečení poskytovatelům zdravotních služeb,
p) zrušeno
q) zrušeno
r) vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona[footnoteRef:95]32) a vymáhají pohledávky ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně pohledávek v těchto věcech na základě mezinárodních smluv; přitom jsou oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí, [95: 32) Zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
s) zrušeno
t) vymáhají pohledávky na dávkách důchodového pojištění; přitom jsou oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,
u) mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním důchodového pojištění zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří neplní povinnosti při provádění důchodového pojištění,
v) vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na dávky státní sociální podpory,
y) navrhují živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele vůči státu,
z) spolupracují s Institutem posuzování zdravotního stavu při výkonu posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti podle § 8 a mohou převzít plnění některých úkolů Institutu posuzování zdravotního stavu v oblasti archivnictví a výkonu spisové služby.
z) vedou evidenci dob důchodového pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce, kteří jsou plátci pojistného, za kalendářní rok a předávají tyto údaje České správě sociálního zabezpečení.
***
§ 38
Evidenční listy
(1) Zaměstnavatelé a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až n), q), s) a u) až zk) jsou povinni vést pro každého občana uvedeného v těchto ustanoveních, který je účasten důchodového pojištění, evidenční list. Evidenční list nevede územní správa sociálního zabezpečení, plní-li úkoly zaměstnavatele podle § 36 písm. s).
(2) Evidenční list se vede pro každého občana za jednotlivý kalendářní rok. Pro každý kalendářní rok se vede vždy nový evidenční list, a to i když trvala účast na důchodovém pojištění u téhož zaměstnavatele v předchozím kalendářním roce.
(3) Evidenční list se vede od 1. ledna kalendářního roku nebo ode dne vzniku účasti občana na důchodovém pojištění, vznikla-li tato účast po 1. lednu, a ukončuje se dnem 31. prosince kalendářního roku nebo dnem skončení této účasti, skončila-li tato účast před 31. prosincem.
(4) Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní závěrce (závěrce mzdových listů) konečném vyúčtování příjmů, nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku, a v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. prosincem do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmů, nejpozději však do 31. ledna následujícího kalendářního roku
a) identifikační údaje zaměstnavatele,
b) jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu a rodné číslo občana,
c) druh výdělečné činnosti,
d) doba účasti na důchodovém pojištění,
e) doba důchodového pojištění,
f) vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
g) doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu podle § 16 odst. 4 písm. a), d) a j) zákona o důchodovém pojištění vylučují,
h) doby, které se ode dne dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu.
(5) Zaměstnavatel je povinen vyhotovit stejnopisy evidenčního listu s údaji podle odstavce 4; jeden stejnopis je povinen předložit občanovi k podpisu a založit do své evidence [§ 35a odst. 4 písm. a)] a druhý stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem, je povinen vydat občanovi, a to nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu sociálního zabezpečení podle § 39 odst. 2 nebo 3. Nesouhlasí-li občan se zápisem zaměstnavatele v evidenčním listu a zaměstnavatel na základě žádosti občana evidenční list včetně jeho stejnopisu neopraví, může občan požádat územní správu sociálního zabezpečení příslušnou podle § 39 odst. 1 do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu evidenčního listu, aby tento spor rozhodla. Příslušná územní správa sociálního zabezpečení může zmeškání lhůty uvedené ve větě druhé prominout; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. Jde-li o osobu ve služebním poměru, s výjimkou státních zaměstnanců podle služebního zákona, platí věty druhá a třetí obdobně s tím, že místo územní správy sociálního zabezpečení je příslušný orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1.
K části dvanácté návrhu zákona – změna zákona o bankách
Platné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 11b
Uveřejňování informací bankami a dalšími osobami
(1) Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře skupiny, jejíž je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.
(2) Osoba, která má povinnost dodržovat požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a systém odměňování na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace na konsolidovaném základě o
a) majetkoprávních vztazích v rámci skupiny, včetně informací o úzkém propojení,
b) nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů podle § 8b odst. 1 písm. a) až f) a,
c) dodržování požadavků, o nichž informuje podle písmen a) a b), ovládanými osobami ve skupině, na něž se tento zákon nepoužije.
(3) Povinnost podle odstavce 2 je splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici.
(4) Česká národní banka může stanovit kratší periodicitu uveřejňování informací bankami, než je stanoveno podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(5) Banka uveřejňuje ve své výroční zprávě uvede ve zprávě vedení mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy.
(6) Banka uveřejňuje každoročně údaje o tom, jak dodržuje požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady, systém odměňování, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování, uveřejňování uvádění informací podle jednotlivých zemí podle § 11c a uveřejňování uvádění informací o návratnosti aktiv podle odstavce 5.
(7) Česká národní banka
a) stanoví vyhláškou obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1,
b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací,
c) stanoví vyhláškou formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavců 2 a 6.
§ 11c
(1) Banka každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní období uvede na konsolidovaném základě s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států, ve kterých má ovládanou osobu nebo pobočku,
a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,
b) obrat,
c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek,
d) zisk nebo ztrátu před zdaněním,
e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu,
f) získané veřejné podpory.
(2) Údaje podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky.
(2) Údaje podle odstavce 1 se připojí ke konsolidované zprávě vedení, nebo k individuální zprávě vedení, není-li konsolidovaná zpráva vedení vyhotovována.
(3) Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené v odstavci 1.
***
§ 21
(1) Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví podle zvláštního zákona.[footnoteRef:96]6) [96: 6) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.]
(1) Pobočka zahraniční banky používá pro účely plnění povinností vůči České národní bance vybrané účetní postupy podle zákona o účetnictví.
(2) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna evidovat v rámci účetnictví odděleně sleduje v účetním systému obchody na účet klienta a obchody odděleně od obchodů na účet banky nebo zahraniční banky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.
(3) Banka a pobočka zahraniční banky uschová doklady o uskutečněných obchodech nejméně po dobu 10 let.
§ 22
Výběr auditora
(1) Banka zajistí, aby auditor provedl
a) ověření účetní závěrky banky,
b) ověření řídicího a kontrolního systému banky, přičemž banka pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají,
c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; banka předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bance.
(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její předložení.
(3) Česká národní banka může požadavek na ověření řídicího a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. Česká národní banka do 30. dubna příslušného kalendářního roku bance sdělí, že ověření řídicího a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem provedení tohoto ověření omezuje. Na sdělení České národní banky o prominutí nebo omezení provedení tohoto ověření se nepoužijí části druhá a třetí správního řádu.
(4) Vybraného auditora je banka povinna oznámit České národní bance, která je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditora odmítnout. Banka je povinna oznámit do 30 dnů po odmítnutí Českou národní bankou nového auditora.
(5) Ověření skutečností podle odstavce 1 nesmí v bance vykonávat auditor, který má k bance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1. Totéž platí pro fyzické osoby vykonávající jménem auditora auditorskou činnost.
(6) Při zjištění nedostatků musí být ve zprávách podle odstavce 1 písm. c) vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu banky a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku.
(7) Povinnosti podle odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky bank z jiného než členského státu.
(8) Česká národní banka může nařídit bance změnu auditora, pokud auditor nesplní povinnost informovat Českou národní banku o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.
§ 22
Výběr auditora
(1) Banka oznámí České národní bance auditora vybraného pro provedení povinného auditu před jeho určením způsobem upraveným zákonem upravujícím auditorskou činnost.
(2) Oznámení o výběru auditora podle odstavce 1 obsahuje
a) identifikaci auditora, klíčového auditorského partnera a dalších osob, které se budou podílet na povinném auditu,
b) popis činností doposud vykonávaných auditorem v oblasti povinného auditu u úvěrových institucí, popřípadě jiných subjektů působících na finančním trhu,
c) období, na jaké má být auditor určen,
d) posouzení banky, zda jsou splněny požadavky na nezávislost auditora.
(3) Česká národní banka auditora oznámeného podle odstavce 1 odmítne do 30 dnů ode dne zahájení řízení, pokud
a) nesplňuje podmínky nezávislosti podle zákona upravujícího auditorskou činnost,
b) jeho dosavadní činnost v oblasti auditu účetních závěrek úvěrových institucí, případně jiných subjektů působících na finančním trhu, nezajišťuje předpoklad řádného provedení povinného auditu, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných bankou, ve které má být povinný audit proveden.
(4) Řízení o odmítnutí auditora zahájí Česká národní banka do 30 dnů ode dne obdržení oznámení od banky podle odstavce 2. Nezahájí-li Česká národní banka řízení ve stanovené lhůtě, platí, že Česká národní banka auditora neodmítla.
(5) Odmítne-li Česká národní banka vybraného auditora, oznámí banka České národní bance nově vybraného auditora. Na nově vybraného auditora se použijí odstavce 2 až 4 obdobně.
(6) Proti rozhodnutí o odmítnutí auditora není přípustný rozklad.
§ 22a
Ověření řídicího a kontrolního systému
(1) Česká národní banka může nařídit bance nebo pobočce zahraniční banky, aby zajistila ověření svého řídicího a kontrolního systému nebo jeho části nebo informací předkládaných České národní bance ověřovatelem podle § 22b, pokud nastanou skutečnosti, které by mohly mít zásadní nepříznivý dopad na činnost banky nebo pobočky zahraniční banky, její rizikový profil nebo postavení v rámci skupiny, jíž je banka nebo pobočka zahraniční banky součástí. Ověření je dokončeno předložením zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému České národní bance.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není přípustný rozklad.
(3) Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví přiměřenou lhůtu pro provedení ověření a předložení zprávy podle odstavce 1 České národní bance, která nesmí být kratší než 3 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, a určí část řídicího a kontrolního systému banky nebo pobočky zahraniční banky, jejíž funkčnost a efektivnost má ověřovatel ověřit.
(4) Banka nebo pobočka zahraniční banky, které bylo nařízeno provést ověření, poskytne ověřovateli potřebnou součinnost.
(5) Podrobnosti náležitostí a strukturu zprávy podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka vyhláškou.
§ 22b
Výběr ověřovatele
(1) Banka nebo pobočka zahraniční banky oznámí České národní bance vybraného ověřovatele do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle § 22a odst. 1.
(2) Oznámení o výběru ověřovatele podle odstavce 1 obsahuje
a) identifikaci ověřovatele a dalších osob, které se budou podílet na ověření,
b) vymezení části řídicího a kontrolního systému, která má být daným ověřovatelem ověřena,
c) rozsah dosavadní činnosti ověřovatele v oblasti řídicího a kontrolního systému banky nebo pobočky zahraniční banky, která má být ověřena,
d) popis činností doposud vykonávaných ověřovatelem v oblasti činnosti úvěrových institucí, popřípadě jiných subjektů působících na finančním trhu,
e) čestné prohlášení ověřovatele o kárných nebo jiných sankčních opatřeních přijatých vůči ověřovateli, pokud není zjistitelné z veřejných rejstříků,
f) prohlášení banky o neexistenci propojení s ověřovatelem nebo pobočkou zahraniční banky, které by bránilo provedení nestranného ověření jejího řídicího a kontrolního systému nebo jeho části.
(3) Česká národní banka ověřovatele oznámeného podle odstavce 1 odmítne do 30 dnů ode dne zahájení řízení, pokud
a) je nebo byl v posledních 2 letech před provedením ověření k bance nebo pobočce zahraniční banky ve vztahu, který by mohl ovlivnit jeho nestrannost, nebo nesplňuje-li požadavky na nezávislost upravené zákonem upravujícím auditorskou činnost, jde-li o auditora,
b) jeho dosavadní činnost v oblasti ověření řídicího a kontrolního systému úvěrových institucí nebo jeho části nezajišťuje předpoklad řádného ověření, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných bankou nebo pobočkou zahraniční banky, ve které má ověření provést.
(4) Řízení o odmítnutí ověřovatele zahájí Česká národní banka do 30 dnů ode dne obdržení oznámení od banky nebo pobočky zahraniční banky podle odstavce 2. Nezahájí-li Česká národní banka řízení ve stanovené lhůtě, platí, že Česká národní banka ověřovatele neodmítla.
(5) Pokud Česká národní banka zahájí řízení o odmítnutí ověřovatele podle odstavce 4, lhůta pro provedení ověření řídicího a kontrolního systému nebo jeho části podle § 22a odst. 3 se o dobu trvání tohoto řízení prodlužuje.
(6) Odmítne-li Česká národní banka vybraného ověřovatele, oznámí banka nebo pobočka zahraniční banky České národní bance nově vybraného ověřovatele. Na nově vybraného ověřovatele se použijí odstavce 2 až 5 obdobně.
(7) Proti rozhodnutí o odmítnutí ověřovatele není přípustný rozklad.
§ 23
(1) Banka je povinna zveřejnit do 4 měsíců od konce účetního období výroční zprávu vyhotovenou podle zvláštního právního předpisu6) a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu,6) má-li povinnost ji vyhotovovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem. V této lhůtě rovněž předloží výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu České národní bance. Pokud valná hromada banky účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v této lhůtě neschválí, banka bez zbytečného odkladu zveřejní a zašle České národní bance důvody neschválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady k ní.
(1) Banka zveřejní řádnou účetní závěrku, zprávy podle zákona upravujícího účetnictví, jsou-li vyhotovovány, a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány, do 4 měsíců od konce účetního období. V této lhůtě banka rovněž uveřejní tyto dokumenty na svých internetových stránkách. Pokud valná hromada banky řádnou účetní závěrku v této lhůtě neschválí, banka zveřejní a uveřejní informaci o jejím neschválení společně s důvody jejího neschválení a způsobem řešení připomínek valné hromady k ní.
(2) Vykáže-li banka ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování řádné individuální účetní závěrky za příslušné individuální účetní období o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů banky. Úhradu ztráty banka provede bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady.
§ 23a
Uveřejňování poboček zahraničních bank
(1) Pobočka zahraniční banky uveřejní řádnou účetní závěrku zahraniční banky, jejíž je součástí, zprávu vedení této zahraniční banky, je-li vyhotovována, a zprávy o ověření těchto dokumentů, jsou-li ověřovány, a to na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu po jejich zpřístupnění zahraniční bankou podle právní úpravy ve státě, ve kterém má sídlo.
(2) Pobočka zahraniční banky uveřejní překlad řádné individuální účetní závěrky zahraniční banky, jejíž je součástí, a zprávy o jejím ověření, je-li ověřována, v českém nebo anglickém jazyce, a to na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu poté, co zahraniční banka svoji účetní závěrku zpřístupní podle právní úpravy ve státě, ve kterém má sídlo. Jsou-li řádná individuální účetní závěrka zahraniční banky a zpráva o jejím ověření, je-li ověřována, ve slovenském jazyce, jejich překlad do českého nebo anglického jazyka nemusí být uveřejněn.
(3) Pokud valná hromada nebo obdobný orgán zahraniční banky, jejíž je pobočka zahraniční banky součástí, neschválí řádnou účetní závěrku zahraniční banky ve lhůtě pro její zpřístupnění podle právní úpravy ve státě, ve kterém má zahraniční banka sídlo, pobočka zahraniční banky společně s touto účetní závěrkou uveřejní na svých internetových stránkách informaci o neschválení této účetní závěrky společně s důvody jejího neschválení a způsobem řešení připomínek valné hromady nebo obdobného orgánu k ní.
***
§ 25a
(1) Všechny osoby provádějící dohled jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.
(2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů dohledu nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem bankovního dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.
(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje
a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu[footnoteRef:97]6d) orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě nebo orgánu příslušnému k řešení krize, [97: 6d) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů.]
b) poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování příspěvku fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření nebo pro účely řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
c) poskytnutí informace získané při výkonu dohledu pracovníkům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem, na řešení krize nebo při výkonu správního dozoru nad plněním povinností podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pro plnění jejich úkolů,
d) uveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 25d odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví a
e) poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce,
a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u banky nebo finanční instituce,
b) dohledu nad orgánem podle písmene a),
c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky provádějícího povinný audit banky nebo finanční instituce,
d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky provádějícím povinný audit banky nebo finanční instituce,
e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,
f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,
h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,
i) orgánu činného v trestním řízení,
j) České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,
k) systémů pojištění pohledávek z vkladů, systémů pojištění a mechanismů financování řešení krize,
l) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti,
m) jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.,
n) ověřovatele provádějícího ověření řídicího a kontrolního systému banky nebo pobočky zahraniční banky.
Totéž platí ve vztahu k veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech a s výjimkou orgánů a osob podle písmen g), h), j) a l) i v jiných státech a dále ve vztahu k Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika[footnoteRef:98]22), přičemž při poskytnutí informací podle písmene e) mohou být takové informace poskytnuty pouze po předchozím sdělení jmen a přesného vymezení úkolů osob, jimž mají být tyto informace předány. [98: 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.]
(5) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy.
(6) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytnuty též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné činnosti, orgánům cizích států činným v trestním řízení pro plnění jejich funkce, a dále příslušným orgánům dohledu nebo subjektům odpovědným za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního oddělení v rámci skupiny.
(7) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být na výslovnou žádost poskytovány též
a) Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru,
b) Bance pro mezinárodní platby pro účely kvantitativních studií dopadu,
c) Radě pro finanční stabilitu pro účely její dohledové funkce.
(8) Poskytnutí informací podle odstavců 3, 4, 6 a 7 je možné pouze za podmínky, že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(9) Poskytnutí informací podle odstavce 7 je dále možné, pouze pokud
a) mají souhrnnou, či anonymizovanou podobu, přičemž jiné informace je možné poskytnout jen v prostorách České národní banky,
b) je žádost dostatečně odůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žadatele v souladu s jeho mandátem stanoveným příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost,
c) je žádost dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání,
d) požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů žadatele a nepřesahují rámec úkolů, jež jsou mu stanoveny příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, a
e) žadatel podle odstavce 7 poskytne dostatečné záruky, že informace budou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu a že tyto informace budou chráněny profesním tajemstvím nejméně v rozsahu povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona.
(10) Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.
(11) Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánu dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.
***
§ 26
Opatření k nápravě
(1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, zákonem upravujícím stavební spoření, přímo použitelným předpisem Evropské unie a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti.
(2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka
a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu
1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,
3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu,
4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků,
5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro banku,
6. omezila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst,
7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, včetně činností, jejichž výkonem banka pověřila jinou osobu,
8. omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 8b odst. 1 písm. f) bodě 3, pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém případě určí banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku,
9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu,
10. omezila nebo zakázala rozdělení kapitálu nebo úrokové platby akcionářům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby,
11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování,
12. zrušeno,
13. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 12m odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
14. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu, likviditě a páce za podmínky, že tento požadavek je vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi,
c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky a k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b),
d) uložit dodatečné uveřejňování informací,
e) zrušeno,
f) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1 než podle § 12m odst. 4, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
g) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1 než podle § 12y odst. 2, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
h) uložit jiná vhodná opatření k nápravě.
(3) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání,
a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup nebo interní model je nepodstatný,
b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovila lhůtu k jeho provedení,
c) uložit, aby provedla úpravu plánu na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné,
d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty,
e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu, který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že banka bude schopna obnovit soulad v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že nesoulad je nepodstatný,
f) odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u interního modelu naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že model není dostatečně přesný,
g) uložit jiná vhodná opatření.
(4) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu uložit, aby pro účely řízení úrokového rizika investičního portfolia použila standardizovanou metodiku stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 84 směrnice 2013/36/EU upravujícím standardizovanou metodiku pro hodnocení úrokového rizika investičního portfolia, pokud zjednodušená standardizovaná metodika nebo systém řízení úrokového rizika investičního portfolia používaný povinnou osobou nezajišťují řádnou identifikaci, hodnocení, řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia.
(5) V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu dohledu může Česká národní banka
a) uložit, aby tato osoba
1. vyměnila člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady, osobu ve vedení pobočky zahraniční banky nebo jinou odpovědnou fyzickou osobu,
2. vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv,
3. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu,
4. snížila základní kapitál za účelem úhrady ztráty o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu,
5. snížila výši svého podílu v jiné osobě nebo převedla svůj podíl v této osobě na jinou osobu anebo jinak omezila rizika plynoucí z jejího podílu v této osobě,
b) změnit licenci vyloučením nebo omezením některých činností v ní uvedených,
c) nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu,
d)c) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojením s bankou nebo které jsou součástí stejné skupiny jako banka nebo mají k bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu zvláštní vztah podle § 19,
e)d) uložit zvýšit likvidní prostředky banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu alespoň na výši stanovenou Českou národní bankou,
f)e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet kapitálového požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(6) Česká národní banka může nařídit bance změnu auditora provádějícího povinný audit, pokud auditor nesplní povinnost informovat Českou národní banku o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 nebo 4 zákona o auditorech.
(6)(7) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní banka může dále
a) pozastavit výkon hlasovacích práv akcionáři nebo akcionářům odpovědným za protiprávní jednání,
b) dočasně zakázat členu statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v bance nebo výkon funkce v jiné bance nebo zahraniční bance,
c) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha.
(7)(8) Postup podle odstavce 2 písm. a) bodů 1, 2 a 4 a odstavce 5 písm. a) bodu 4 a odstavce 5 písm. d)c) nelze uplatnit vůči pobočce banky z členského státu a postup podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 nelze uplatnit vůči pobočce banky z jiného než členského státu.
(8)(9) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2 až 4, odstavce 65 písm. f) e) a odstavce 7 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat.
***
§ 26g
Další povinnosti osob při výkonu dohledu na konsolidovaném základě
(1) Osoby zahrnuté do skupiny jsou povinny pro účely dohledu na konsolidovaném základě poskytovat České národní bance informace a dokumenty, vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací a pravost a úplnost poskytovaných dokumentů a umožnit provedení kontroly podle § 26n odst. 2.
(2) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce, tuzemská finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční holdingová osoba a evropská smíšená finanční holdingová osoba předem oznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět povinný audit jí ovládaných osob.
(3) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou povinny zajistit, aby jejich statutárním orgánem, členem jejich statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem dozorčí rady byla osoba důvěryhodná, dostatečně odborně způsobilá a zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění plnění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Podrobnější požadavky stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(4) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba je povinna informovat Českou národní banku o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a dozorčí radě, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob. Fyzická osoba, která je navrhovaná za člena orgánu, je povinna finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost.
(5) Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, je povinna splnit povinnost podle odstavce 4 do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou. Neučiní-li tak, má se za to, že jednotliví členové statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady této finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby nesplňují stanovené předpoklady.
(6) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě výměnu osoby, která je členem statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně odborně způsobilá, zkušená nebo důvěryhodná.
(7) Není-li ovládaná osoba, která je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry, zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, může Česká národní banka požádat ovládající osobu o informace, které jí mohou usnadnit dohled nad touto ovládanou osobou.
(8) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může požádat osoby ovládané bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, které nejsou zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě, o informace podle § 26f; § 26f se použije obdobně.
§ 26h
Opatření k nápravě ve vztahu k některým osobám zahrnutým do konsolidace
(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do skupiny, které mohou negativně ovlivnit hospodaření banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry, který je součástí skupiny, je oprávněna ve vztahu k finanční holdingové osobě a smíšené finanční holdingové osobě schválené podle § 27 odst. 1, určené úvěrové instituci podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo označené finanční holdingové osobě, smíšené finanční holdingové osobě nebo instituci podle § 31 odst. 2 a smíšené holdingové osobě podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí skupiny, na náklady ovládající osoby,
c)b) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejné skupiny.
(2) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do skupiny, která není bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, obchodníkem s cennými papíry, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, se rozumí
a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, obdobných zahraničních právních předpisů, právních předpisů vydaných Českou národní bankou a přímo použitelných předpisů Evropské unie,
b) provádění obchodů v rámci skupiny nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy vkladatelů banky, členů spořitelního a úvěrního družstva nebo zákazníků obchodníka s cennými papíry, který je součástí skupiny, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.
(3) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může uložit bance, která je ovládající osobou, ovládajícímu obchodníkovi s cennými papíry, finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě při zjištění nedostatku v činnosti této osoby opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodů 1, 13 a 14 a podle § 26 odst. 2 písm. c).
***
§ 31
Ukládání opatření a opatření k nápravě osobám podléhajícím povinnosti schválení
(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu na konsolidovaném základě, že podmínky podle § 28 odst. 4 nejsou splněny, může uložit osobě schválené podle § 28 k zajištění nebo případně obnovení kontinuity a integrity konsolidovaného dohledu a k zajištění plnění požadavků na konsolidovaném základě stanovených v tomto zákoně, právním předpise jej provádějícím, v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo v jiném přímo použitelném předpisu Evropské unie opatření spočívající zejména v
a) pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s podíly v ovládaných institucích,
b) uložení povinnosti převést svoje podíly v jí ovládaných institucích na své akcionáře nebo společníky,
c) omezení nebo zakázání rozdělení kapitálu nebo úrokové platby akcionářům nebo společníkům,
d) uložení povinnosti snížit výši svého podílu v instituci nebo jiné osobě působící na finančním trhu nebo povinnosti převést svůj podíl v této osobě na jinou osobu,
e) uložení povinnosti předložit plán zajišťující neprodlené obnovení souladu s tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo jiným přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(2) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu na konsolidovaném základě, že podmínky podle § 28 odst. 4 nejsou splněny, může k zajištění nebo obnovení kontinuity a integrity konsolidovaného dohledu a k zajištění plnění požadavků na konsolidovaném základě stanovených v tomto zákoně, právním předpise jej provádějícím, v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo v jiném přímo použitelném předpisu Evropské unie uložit opatření spočívající v dočasném označení jiné finanční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby nebo instituce ve skupině určené jako odpovědné za zajištění plnění požadavků na konsolidovaném základě stanovených v tomto zákoně, právním předpise jej provádějícím, v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo v jiném přímo použitelném předpisu Evropské unie.
(3) Česká národní banka může rovněž uložit opatření podle odstavců 1 a 2, pokud osoba podle § 27 odst. 1 bez zbytečného odkladu nepodá žádost podle § 28 odst. 1 a zároveň nebyla schválena žádost podle § 29 odst. 1.
(4) Při ukládání opatření podle odstavce 1, 2 nebo 3 smíšené finanční holdingové osobě podle § 27 odst. 1 zohlední Česká národní banka zejména dopady na finanční konglomerát.
(5) Při ukládání opatření podle odstavce 1, 2 nebo 3 se § 26aa použije obdobně. Ustanovení § 26ab se nepoužije.
(6) Česká národní banka může rovněž uložit osobě podle § 27 odst. 1 opatření k nápravě podle § 26 odst. 1 až 4 a 89.
***
§ 36
(1) Zrušuje-li se banka s likvidací nebo zrušuje-li se výmaz banky z obchodního rejstříku, pouze Česká národní banka může podat návrh na
a) jmenování likvidátora,
b) odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora,
c) zrušení akciové společnosti, byla-li bance odňata licence.
(2) Soud rozhodne o návrhu České národní banky podle odstavce 1 bez jednání a rozhodnutí vyhlásí vyvěšením jeho písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu do 24 hodin od obdržení návrhu. Vyvěšením rozhodnutí nastávají právní účinky uvedené ve výroku a tím je výrok závazný pro každého; den vyhlášení se na písemném vyhotovení poznamená. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3) Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k bance, která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem provádějícím audit účetní závěrky banky nebo se jakýmkoli způsobem na auditu v bance podílela.
(4) Fyzické osoby, které se při likvidaci banky seznámily s údaji, na které se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat mlčenlivost podle § 39 tohoto zákona obdobně.
(5) Likvidátor předkládá České národní bance a Garančnímu systému bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady závěrky a účetní záznamy zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví, občanským zákoníkem a se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, a na písemné vyžádání České národní banky a Garančního systému další podklady nezbytné k posouzení činnosti likvidátora a průběhu likvidace.
(6) Likvidátor je povinen vymáhat vydání plnění z neplatných právních jednání (§ 12 odst. 2).
(7) Náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku banky. Nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhradu jeho hotových výdajů, uhradí je stát, kterému tím vznikne pohledávka za bankou ve výši vyplacených částek. Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi Česká národní banka. Pravidla pro stanovení a výplatu náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a jejich maximální výši hrazenou státem stanoví Česká národní banka vyhláškou.
***
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
§ 36c
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) přijme vklad v rozporu s § 2,
b) neoprávněně použije označení „banka“ nebo „spořitelna“, jeho překlady nebo označení od něj odvozená v obchodní firmě,
c) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez této licence,
d) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3,
e) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,
f) jako osoba jednající ve shodě
1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3, nebo
2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 16, nebo
g) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podle § 26g odst. 1 se dopustí přestupku tím, že
a) neposkytne České národní bance informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace nepravdivé, zkreslené, zamlčí podstatné informace nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení,
b) nevytvoří odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací a pravost a úplnost poskytovaných dokumentů pro účely dohledu na konsolidovaném základě, nebo
c) neumožní provedení kontroly podle § 26n odst. 2.
(4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako žadatel o licenci se dopustí přestupku tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti.
(6) Právnická osoba jako osoba, které zanikla licence, se dopustí přestupku tím, že přijme vklad, poskytne úvěr nebo uskuteční jiné činnosti po dni zániku licence.
(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako ovládající osoba podle § 17a odst. 4 nebo 5 se dopustí přestupku tím, že na vyžádání České národní banky nedoloží bez zbytečného odkladu skutečnosti podle § 17a odst. 7.
(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ověřovatel řídicího a kontrolního systému dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 39 odst. 4.
(8)(9) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,
b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 8,
c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g),
d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 3, 5 nebo 7,
e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) až f) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč,
f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 6 a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) až f) nebo odstavce 6 a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.
***
§ 36e
(1) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) uskuteční činnost v rozporu s licencí,
b) zřídí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,
c) začne vykonávat činnost na území hostitelského státu v případě, kdy
1. je informována podle § 5g odst. 2 věty první orgánem dohledu domovského státu o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, nebo
2. neuplyne lhůta 2 měsíců podle § 5h odst. 2, pokud neobdrží informaci podle § 5h odst. 1,
d) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1,
e) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv z nich České národní bance podle § 5i,
f) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3,
g) neuloží ověřené kopie stanov nebo jejich změny u České národní banky podle § 9 odst. 2,
h) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 až 4,
i) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 8,
j) neuveřejní údaje podle § 11b odst. 1 nebo 6,
k) neuvede údaje podle § 11b odst. 5 nebo § 11c nebo je nepřipojí podle § 11c odst. 2,
j)l) nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů, nebo o tomto postupu neinformuje,
k)m)neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
l)n) nezavede vnitřní postupy a zásady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky,
m)o)v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchod způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu banky,
n)p) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, nebo
o)q) nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 12 odst. 3 nebo § 19a odst. 1.
(2) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle § 8b, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo požadavky stanovené v čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088[footnoteRef:99]45), [99: 45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.]
b) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle čl. 431 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků a podmínky pro užívání základních a interních přístupů pro výpočet kapitálových požadavků podle části druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 20d,
d) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje podle části sedmé A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
e) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného orgánu dohledu členského státu, nebo tento přístup používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
f) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402[footnoteRef:100]41), [100: 41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012, v platném znění.]
g) se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 20d,
h) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
i) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným v části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji,
j) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem,
k) nesplní informační povinnosti podle § 20 odst. 3, 18 nebo 19,
l) poskytne plnění držitelům investičních nástrojů zahrnutých v kapitálu banky v rozporu s čl. 28, 51 52 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
m) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu.
(3) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie a postupy podle § 12c,
b) nesplní některou z informačních povinností podle § 16 odst. 2, § 16a nebo § 24,
c) neoznámí České národní bance bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované účasti nebo neprokáže splnění podmínek v opatření obecné povahy České národní banky podle § 20d vydaném na základě čl. 89 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d) neprokáže splnění podmínek podle § 17 odst. 1, nebo
e) provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty.
(4) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) neprovede opravné zúčtování podle § 20c odst. 1,
b) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně nesleduje v účetním systému obchody na účet klienta odděleně od obchodů na účet banky podle § 21 odst. 2,
c) poruší povinnost uschovávat neuschová doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let podle § 21 odst. 3,
d) nezajistí, aby auditor provedl
1. ověření účetní závěrky banky podle § 22 odst. 1 písm. a),
2. ověření řídicího a kontrolního systému banky podle § 22 odst. 1 písm. b), nebo
3. vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému podle § 22 odst. 1 písm. c),
e) neoznámí vybraného auditora České národní bance podle § 22 odst. 4,
f) nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1,
d) neoznámí České národní bance vybraného auditora podle § 22 odst. 1 nebo nového auditora podle § 22 odst. 5 v případě, že byl původně vybraný auditor Českou národní bankou odmítnut,
e) nezajistí ověření svého řídicího a kontrolního systému nebo jeho části ověřovatelem podle § 22a odst. 1 a 3,
f) neposkytne ověřovateli součinnost podle § 22a odst. 4,
g) nepředloží České národní bance zprávu o ověření řídicího a kontrolního systému podle § 22a odst. 3,
h) neoznámí České národní bance vybraného ověřovatele podle § 22b odst. 1 nebo ověřovatele podle § 22b odst. 6 v případě, že byl původně vybraný ověřovatel Českou národní bankou odmítnut,
gi) nezveřejní výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu podle § 23 odst. 1,
i) nezveřejní nebo neuveřejní řádnou účetní závěrku, zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, je-li vyhotovována, nebo zprávu o jejich ověření, jsou-li ověřovány, ve lhůtě podle § 23 odst. 1, nebo nezveřejní či neuveřejní informaci o neschválení účetní závěrky v rozporu s § 23 odst. 1
hj) v rozporu s § 23 odst. 2
1. nerozhodne při schvalování řádné individuální účetní závěrky za příslušné individuální účetní období o uhrazení vykázané ztráty z vlastních zdrojů, nebo
2. neuhradí ztrátu bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady,
ik) nepředloží výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu v předepsané lhůtě České národní bance,
jl)k) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 nebo § 26a, nebo
km)l) neudržuje kapitálový poměr minimálně ve výši stanovené v rozhodnutí vydaném na základě § 26k odst. 8 nebo neplní zvláštní požadavky na likviditu podle § 26k odst. 8.
(5) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti,
b) poruší povinnost zpracovávat údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
c) poruší povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 38,
d) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3 až 6 a 8,
e) nepodá zprávu o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká,
f) neposkytne klientovi výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru podle § 38a odst. 2,
g) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu,
h) nevede identifikaci vkladatele podle § 41c odst. 3 nebo 4,
i) neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle § 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5, § 41f odst. 3, § 41g odst. 5 nebo § 41n,
j) neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3,
k) použije údaje, které získala od osob uvedených v § 41f odst. 7 a 8 v rozporu s § 41f odst. 9,
l) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy, nebo
m) neinformuje klienta podle § 16 odst. 8 nebo § 41s odst. 1 nebo informuje klienta podle § 16 odst. 8, aniž by byl dodržen postup pro uveřejnění oznámení podle § 16 odst. 10.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e), h) nebo i) až k),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g), j) až n) l) až p),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo o) q), odstavce 3 písm. a), b), d) nebo e), odstavce 4 nebo odstavce 5,
d) 126 650 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f),
e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého bankou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) a spáchala-li ho ovládaná banka; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10% čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.
***
§ 36g
Přestupky zahraniční banky se sídlem v členském státě
(1) Zahraniční banka se sídlem v členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí přestupku tím, že
a) uskuteční na území České republiky bankovní činnosti v rozporu s § 5c až 5m,
b) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho změny,
c) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 až 4,
d) v rozporu s § 11 odst. 9 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje,
e) nepoužije pro účely plnění povinností vůči České národní bance vybrané účetní postupy podle § 21 odst. 1,
e)f) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně nesleduje v účetním systému obchody na účet klienta odděleně od obchodů na účet zahraniční banky podle § 21 odst. 2,
f)g) poruší povinnost uschovávat neuschová doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let podle § 21 odst. 3,
h) nezajistí ověření svého řídicího a kontrolního systému nebo jeho části ověřovatelem podle § 22a odst. 1 a 3,
i) neposkytne ověřovateli součinnost podle § 22a odst. 4,
j) nepředloží České národní bance zprávu o ověření řídicího a kontrolního systému podle § 22a odst. 3,
k) neoznámí České národní bance vybraného ověřovatele podle § 22b odst. 1 nebo nového ověřovatele podle § 22b odst. 6 v případě, že byl původně vybraný ověřovatel Českou národní bankou odmítnut,
l) neuveřejní bez zbytečného odkladu řádnou účetní závěrku, zprávu vedení nebo zprávy o jejich ověření na svých internetových stránkách podle § 23a odst. 1 nebo neuveřejní informaci o jejím neschválení v rozporu s § 23a odst. 3,
m) neuveřejní bez zbytečného odkladu překlad řádné individuální účetní závěrky nebo zprávy o jejím ověření ve stanoveném jazyce podle § 23a odst. 2,
g)h)n) nesplní některou z informačních povinností podle § 24
h)i)o) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 26 odst. 1,
i)j)p) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
j)k)q) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst. 2,
k)l) r) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
l)m)s) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3 až 6 a 8, nebo
m)n)t) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e) až m),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g), d) a n),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), h) až m) o) až t).
§ 36h
Přestupky zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě
(1) Zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí přestupku tím, že
a) uskuteční bankovní činnosti na území České republiky bez licence udělené podle § 5,
b) uskuteční bankovní činnosti v rozporu s licencí,
c) přijímá vklady, poskytuje úvěry nebo vykonává další činnosti po dni zániku licence,
d) nedisponuje řídicím a kontrolním systémem podle § 8b odst. 1 a 2,
e) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho změny,
f) neuveřejní informace podle § 11,
g) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle § 11 odst. 7,
h) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 8,
i) v rozporu s § 11 odst. 9 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje,
j) nezavede vnitřní postupy a zásady podle § 11a odst. 5,
k) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchody způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu zahraniční banky,
l) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, nebo
m) nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 12 odst. 3 nebo § 19a odst. 1.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí přestupku tím, že
a) neudržuje průběžně kapitálový poměr podle § 12a odst. 1,
b) neudržuje průběžně pákový poměr podle § 12a odst. 4,
c) v rozporu s § 24 odst. 2 nesdělí České národní bance údaje nebo poskytne neúplné anebo nesprávné údaje,
d) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 12a odst. 3,
e) poruší některé z pravidel podle prováděcího právního předpisu vydaného k provedení § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1, nebo
f) nedodržuje podmínky stanovené v § 13.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z informačních povinností podle § 16b odst. 1,
b) provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty,
c) provede obchody v rozporu s § 19a nebo 19b.,
d) nepoužije pro účely plnění povinností vůči České národní bance vybrané účetní postupy podle § 21 odst. 1,
de) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně nesleduje v účetním systému obchody na účet klienta a obchody odděleně od obchodů na účet zahraniční banky podle § 21 odst. 2,
e)f) neuschová doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let podle § 21 odst. 3,
f)g) nezajistí, aby auditor provedl
1. ověření účetní závěrky zahraniční banky,
2. ověření řídicího a kontrolního systému pobočky zahraniční banky,
3. vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému,
g) nezajistí ověření svého řídicího a kontrolního systému nebo jeho části ověřovatelem podle § 22a odst. 1 a 3,
h) neposkytne ověřovateli součinnost podle § 22a odst. 4,
i) nepředloží České národní bance zprávu o ověření řídicího a kontrolního systému podle § 22a odst. 3,
j) neoznámí České národní bance vybraného ověřovatele podle § 22b odst. 1 nebo nového ověřovatele podle § 22b odst. 6 v případě, že byl původně vybraný ověřovatel Českou národní bankou odmítnut,
g)h)k) neoznámí vybraného auditora České národní bance podle § 22 odst. 4,
h)i)l) nezajistí, aby ověření skutečnosti uvedené v § 22 odst. 1 provedl auditor, který není osobou uvedenou v § 19 odst. 1,
k) neuveřejní bez zbytečného odkladu řádnou účetní závěrku, zprávu vedení nebo zprávy o jejich ověření na svých internetových stránkách podle § 23a odst. 1, nebo neuveřejní informaci o neschválení účetní závěrky v rozporu s § 23a odst. 3,
l) neuveřejní bez zbytečného odkladu překlad řádné individuální účetní závěrky nebo zprávy o jejím ověření ve stanoveném jazyce podle § 23a odst. 2,
i)j)m) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 odst. 1,
j)k)n) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
k)l)o) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 38,
l)m)p) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
m)n)q) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3 až 6 a 8,
n)o)r) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu,
o)p)s) neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle § 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5, § 41f odst. 3, § 41g odst. 5 nebo § 41n, nebo
p)q)t) neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až i) a odst. 3 písm. d) až l),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. m) q),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d), j) až m), odstavce 2, odstavce 3 písm. a) až l), n), o) nebo p) c), m) až p), r) až t).
***
§ 38d
(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o
a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce banky z členského státu postup podle § 26,
b) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
c) smlouvách, dohodách a písemných ujednáních podle § 26c odst. 6 a§ 26e.
(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu bankovního dohledu důležitých pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o
a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce podle § 5a odst. 1 postup podle § 26,
b) udělených a odňatých licencích; v informaci o udělené licenci vždy uvede, že pohledávky z vkladů u banky jsou pojištěny u Garančního systému,
c) smlouvách, dohodách a písemných ujednáních podle § 26c odst. 6 a§ 26e,
d) údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními bankami o
1. počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1 000 000 EUR, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí činností banky,
2. hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle bodu 1,
e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě, a identifikaci skupiny, pokud je zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě součástí skupiny,
g) podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto zákona,
h) majetkoprávních vztazích mezi členy skupiny, o organizační struktuře a správě a řízení a o dalších významných skutečnostech týkajících se skupiny, pokud Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě,
i) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle § 25a,
j) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,
k) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 25c odst. 3 až 6, § 25d odst. 2 a 3 a § 26 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,
l) případech, kdy použije § 25d odst. 1,
m) postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2 a 4,
n) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, jestliže výsledky naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany banky; tyto informace poskytne Česká národní banka bez zbytečného odkladu,
o) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování, jakož i informacích o rozdílech v odměňování mužů a žen,
p) opatřeních přijatých podle § 8d písm. g),
q) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 8 odst. 5,
r) údajích shromážděných podle § 8d písm. h),
s) údajích získaných od banky o rozhodnutí akcionářů, která se týkají odměňování,
t) opatřeních k nápravě uložených podle § 26 odst. 2 bodu 11, § 26 odst. 67 a pokutách uložených za přestupek podle § 36a odst. 1 písm. a) až e), § 36c odst. 1 písm. a) až f), § 36e odst. 2 písm. a), c), d), f) až i), k) až m) a § 36e odst. 3 písm. c), včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byla tato opatření nebo správní tresty uloženy,
u) celkových aktivech a pasivech povolených poboček zahraničních bank, které mají sídlo v jiném než členském státě, podle pravidelných výkazů,
v) důvodném podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokusu o ně, nebo o významné hrozbě takového rizika, a to bez zbytečného odkladu; v případě významné hrozby takového rizika vyhodnotí Česká národní banka situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto společného vyhodnocení.
(3) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy Evropské unie.
(4) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 4 a údajích uvedených v § 12o odst. 8.
(5) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění[footnoteRef:101]31) o postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2 a 4. [101: 31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.]
***
§ 39
(1) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2 až 6 a 8 a § 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí; jde-li o povinnost mlčenlivosti členů statutárního orgánu, má tuto působnost správní rada nebo dozorčí rada. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 41d odst. 4 a 5, § 41g odst. 5 a § 41n.
(2) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, které jim byly poskytnuty za účelem vyřízení vyžádání zprávy o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podle § 38 odst. 3 písm. j). Tuto povinnost jsou povinni zachovávat vůči klientovi i všem dalším osobám; porušením této povinnosti není poskytnutí údajů pracovníkovi, členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady téže banky, pokud je to nutné pro výkon jeho funkce nebo pracovní činnosti.
(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.
(4) Pro povinnost mlčenlivosti ověřovatele řídicího a kontrolního systému se použijí ustanovení zákona upravujícího auditorskou činnost obdobně. Ověřovatel řídicího a kontrolního systému je povinen zachovávat mlčenlivost podle zákona upravujícího auditorskou činnost, jde-li o auditora.
K části třinácté návrhu zákona – změna zákona o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech,
Platné znění zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 6
Působnost rady
(1) Rada při transformaci družstva
a) volí ze svých členů předsedu a místopředsedu,
b) dohlíží na dodržování povinností družstva, stanovených pro transformaci tímto zákonem a dalšími předpisy, zejména
1. kontroluje správnost zpracování soupisu majetku družstva, úplnost identifikace majetku vlastníků a dodržování podmínek pro výpočet majetkových podílů,
2. posuzuje transformační projekty zpracované představenstvem družstva a projekty předložené oprávněnými osobami a předkládá valné hromadě svá stanoviska k nim,
3. určuje termín, místo konání a program valné hromady, která bude projednávat transformační projekty,
4. kontroluje plnění harmonogramu transformace schváleného v transformačním projektu,
c) je oprávněna zadat auditorovi na náklady družstva přezkoušení audit účetní závěrky, prověření účetních dokladů zpětně od 1. ledna 1990 a prověření výpočtu majetkových podílů provedeného družstvem,
d) vypracovává záměr o budoucí organizačně právní formě družstva a předkládá jej představenstvu družstva, které je povinno jej dopracovat,
e) při projednávání transformačních projektů podává valné hromadě zprávu o postupu přípravy transformace družstva,
f) předkládá valné hromadě transformační projekty.
(2) Předseda rady řídí jednání valné hromady při projednávání a schvalování transformačního projektu.
(3) Rada má právo vůči družstvu na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s výkonem funkce.
***
§ 9
Transformační projekt
(1) Soupis a ocenění majetku družstva zpracuje představenstvo družstva do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona.
(2) Transformační projekt vypracovává družstvo nebo jím pověřená právnická nebo fyzická osoba. Družstvo je povinno jej předat radě 60 dnů před konáním valné hromady, která projednává a schvaluje transformační projekty. Rada je povinna oprávněným osobám umožnit přístup k předloženým transformačním projektům.
(3) Transformační projekt družstva může rovněž vypracovat kterákoliv oprávněná osoba; představenstvo družstva je povinno jí sdělit bez zbytečného odkladu údaje o čistém jmění družstva a o počtu oprávněných osob a předložit jí k nahlédnutí mezitímní účetní závěrku za poslední čtvrtletí.
(4) Transformační projekty předkládá valné hromadě rada, která je povinna předložit k projednání všechny transformační projekty. Pokud vypracovává projekt oprávněná osoba, musí jej předat představenstvu družstva nejpozději 30 dnů před dnem konání valné hromady. Představenstvo je povinno o všech předložených projektech informovat radu.
(5) Transformační projekt musí obsahovat
a) mezitímní účetní závěrku za poslední čtvrtletí ověřenou auditorem,
b) dohodu podle § 3 odst. 2,
c) vymezení majetku, který nebyl podle § 7 odst. 1 k poslednímu dni čtvrtletí předcházejícího vypracování transformačního projektu zahrnut do čistého jmění družstva,
d) vymezení čistého jmění družstva podle § 7 k poslednímu dni čtvrtletí předcházejícího vypracování transformačního projektu,
e) určení osob, na něž se převádějí věci, se kterými jsou spojeny závazky, včetně vyjádření věřitele,
f) údaje o počtu oprávněných osob k rozhodnutí o transformačním projektu s uvedením, kde lze nahlédnout do jejich seznamu, který musí obsahovat data jejich narození a místo trvalého bydliště,
g) kritéria pro výpočet majetkových podílů členů a jiných oprávněných osob, která jsou závazně stanovena v souladu s částí třetí a čtvrtou tohoto zákona,
h) časový harmonogram transformace družstva, včetně lhůt pro provedení úkonů nezbytných podle obchodního zákoníku,[footnoteRef:102]7) [102: 7) § 765 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb.]
i) odůvodnění návrhů obsažených v transformačním projektu.
(6) K transformačnímu projektu musí být přiložen
a) návrh, aby družstvo po transformaci působilo dále, a návrh na úpravy stanov družstva, vyplývající z transformačního projektu a ze zvláštních předpisů,7) a návrh na stanovení výše nedělitelného fondu družstva podle zvláštních předpisů,[footnoteRef:103]8) nebo [103: 8) § 235 zákona č. 513/1991 Sb.]
b) návrh, aby se družstvo po transformaci rozdělilo na více družstev, a návrh jejich stanov, anebo
c) návrh, aby se družstvo po transformaci přeměnilo na jednu nebo více právnických osob podle obchodního zákoníku;[footnoteRef:104]2) v tomto případě musí být přiložen návrh společenské smlouvy nebo zakladatelské smlouvy a stanov u akciových společností[footnoteRef:105]9) nebo stanov u družstev. [104: 2) § 76, 93, 105, 154 a 221 zákona č. 513/1991 Sb.] [105: 9) § 57 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.]
O návrzích uvedených pod písmeny a) až c) valná hromada při schvalování transformačního projektu nehlasuje.
(7) Družstvo vypočte majetkové podíly podle kritérií stanovených tímto zákonem a seznámí s nimi oprávněné osoby do 30 dnů ode dne schválení transformačního projektu; soupis majetkových podílů ověřený auditorem se stane přílohou schváleného transformačního projektu.
(8) V případě, že má dojít k transformaci na dvě nebo více právnických osob, musí být v transformačním projektu určeno, která z těchto osob je povinna vypořádat dosud neuplatněné nároky podle zvláštních předpisů.[footnoteRef:106]6) Na tuto osobu zároveň přechází i částka vyčleněná podle § 7 odst. 2. Pokud tato částka nestačí na vypořádání dalších restitučních nároků, jsou právní nástupci družstva povinni uhradit této osobě na její výzvu část restitučního nároku v poměru převzatého majetku. Pokud tato částka není vyčerpána, je tato osoba povinna převést právním nástupcům družstva část zůstatku této částky v poměru převzatého majetku. [106: 6) Například zákon č. 229/1991 Sb.]
(9) V případě, že má dojít k přeměně družstva na dvě nebo více právnických osob, musí transformační projekt obsahovat návrh na přechod práv a závazků a na rozdělení družstva na tyto subjekty s návrhem na fyzické členění majetku družstva, popřípadě rozdělení majetku družstva na nejmenší samostatně provozovatelné podnikatelské jednotky (farmy, střediska, objekty a podobně).
(10) Transformační projekt zpracovaný oprávněnou osobou nemusí obsahovat části shodné s transformačním projektem družstva; v tomto případě na ně oprávněná osoba odkáže.
K části čtrnácté návrhu zákona – změna zákona o komoditních burzách
Platné znění zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
Komoditní burza
(1) Komoditní burzou je právnická osoba zřízená podle tohoto zákona (dále jen "burza") k organizování burzovních obchodů se zbožím (dále jen "komodity"), deriváty vztahujícími se ke komoditám, které jsou předmětem obchodování na burze (dále jen "komoditní deriváty"), pokud nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:107]1). [107: 1) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Burza odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Členové burzy, kteří jsou povinni vložit vklad nebo platit členský příspěvek, ručí za závazky burzy do výše svého nesplaceného vkladu, popřípadě do výše nesplaceného členského příspěvku. Rozsah dalšího ručení členů burzy, kteří jsou povinni platit členský příspěvek, může určit statut burzy (dále jen "statut").
(3) Případný zisk z činnosti burzy nemůže být za jejího trvání rozdělen mezi zakladatele ani jiné členy burzy a může být použit jen k zajištění dalšího rozvoje burzy.
(4) Jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona nesmí ve své obchodní firmě, názvu, označení poskytovaných služeb nebo v jakékoliv souvislosti se svojí činností použít nebo používat označení „komoditní burza“ nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné, anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy.
(5) Označení "burzovní" může být použito
a) v souvislosti s činností osob oprávněných ke zprostředkování burzovních obchodů,
b) k označení výrobků a služeb, určených výhradně pro technickou podporu činnosti burz nebo v přímé souvislosti s ní a k označení informací, zpráv a publikací o činnosti burz.
(6) Burza vede účetnictví podle právních předpisů upravujících účetnictví pro podnikatele.
***
Státní povolení
§ 5
(1) K provozování burzy je třeba státní povolení (dále jen „povolení“) Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ministerstva zemědělství v oblastech jejich působnosti[footnoteRef:108]13) (dále jen „příslušný orgán státní správy“). [108: 13) § 13 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Příslušný orgán státní správy udělí povolení k provozování burzy na žádost zakladatelů burzy přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, které po vzniku burzy na ni přechází, a to za podmínek, že
a) zakladatelé
1. podnikají nejméně po dobu 3 let,
2. nejsou nebo nebyli členy burzy, které bylo v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti odňato povolení z jiného důvodu než na žádost burzy,
3. nejsou osobou, která byla v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti podle tohoto zákona za neplnění povinností opakovaně sankcionována,
4. nejsou osobami propojenými podle obchodního zákoníku,
5. nemají ke dni podání žádosti v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek,
6. nemají ke dni podání žádosti nedoplatky na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění, nedoplatky na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
7. nejsou osobami, na jejichž majetek byl v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti prohlášen konkurs nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek jejich majetku nebo zrušen konkurs pro nedostatek jejich majetku nebo povoleno vyrovnání podle zákona o konkursu a vyrovnání,
8. nejsou osobami, u kterých v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti bylo rozhodnuto o jejich úpadku nebo byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku dlužníka nebo byl konkurs zrušen pro nedostatek majetku dlužníka podle insolvenčního zákona, a
9. nejsou osobami, u kterých v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti bylo vedeno u soudu nebo u jiného k tomu příslušného orgánu veřejné moci podle právního řádu jiného státu insolvenční, konkursní nebo jiné obdobné řízení a bylo vydáno rozhodnutí se stejnými nebo obdobnými účinky, jaká mají rozhodnutí podle právního řádu České republiky, uvedená pod bodem 7 nebo 8,
b) zakladatelé, pokud jsou fyzickými osobami,
1. jsou bezúhonní a
2. nebyli v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby nebo nevykonávali kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osobě,
aa) na jejíž majetek byl v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti prohlášen konkurs nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku dlužníka nebo zrušen konkurs pro nedostatek majetku dlužníka nebo povoleno vyrovnání podle zákona o konkursu a vyrovnání,
bb) u které v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti bylo rozhodnuto o jejím úpadku nebo byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku dlužníka nebo byl konkurs zrušen pro nedostatek majetku dlužníka podle insolvenčního zákona,
cc) u které v předcházejících 5 letech přede dnem podání žádosti bylo vedeno u soudu nebo u jiného k tomu příslušného orgánu veřejné moci podle právního řádu jiného státu insolvenční, konkursní nebo jiné obdobné řízení a bylo vydáno rozhodnutí se stejnými nebo obdobnými účinky, jaká mají rozhodnutí podle právního řádu České republiky, uvedená pod písmenem aa) nebo bb),
c) zakladatelé doloží, že burza bude mít ke dni zahájení provozu dostatečné finanční, materiální, personální a organizační předpoklady pro provozování burzy vzhledem k předpokládanému rozsahu činnosti a zaměření burzy.
(3) V žádosti kromě obecných náležitostí podání zakladatelé uvedou
a) název a sídlo burzy,
b) předmět a druh burzovních obchodů, které mají být na burze provozovány,
c) jiné kontaktní údaje zakladatelů, zejména identifikátor datové schránky, elektronickou adresu a telefonní číslo.
(4) Žádost o udělení povolení podepíší všichni zakladatelé a připojí k ní tyto doklady
a) zakladatelskou smlouvu,
b) statut,
c) řád burzovního rozhodčího soudu, pokud má být u burzy zřízen,
d) potvrzení ne starší než 3 měsíce, že nemají v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek,
e) potvrzení[footnoteRef:109]15) o neexistenci nedoplatků na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, ne starší 3 měsíce, [109: 15) § 26e zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.]
f) potvrzení[footnoteRef:110]16) o neexistenci nedoplatků na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ne starší 3 měsíce, [110: 16) § 22d zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.]
g) doklady prokazující finanční, materiální, personální a organizační předpoklady pro provoz burzy podle odstavce 2 písm. c), a to zejména
1. výroční zprávy nebo řádné účetní závěrky nebo přehledy o příjmech, výdajích, majetku a závazcích zakladatelů za 3 bezprostředně předcházející účetní období nebo obdobné dokumenty obsahující informace vykazované za účetní jednotku nebo za konsolidační celek a zprávy o jejich ověření u zahraničních osob,
2. plán obchodní činnosti burzy, podložený reálnými ekonomickými propočty,
3. návrh technického zabezpečení činností burzy,
4. návrh organizační struktury burzy a předpokládaného počtu zaměstnanců, kteří budou zabezpečovat jednotlivé činnosti burzy,
h) pokud se jedná o zahraniční osobu, doklady uvedené v § 5a odst. 3.
(5) Povolení je třeba též k návrhu na změnu názvu burzy, statutu, řádu burzovního rozhodčího soudu a na přijetí za člena burzy, s výjimkou člena burzy podle § 17 odst. 1 písm. b), jinak jsou změny nebo vznik členství neplatné. K žádosti o povolení změny názvu nebo statutu burza přiloží usnesení valné hromady o změně statutu a nové znění statutu. K žádosti o povolení změny řádu burzovního rozhodčího soudu burza přiloží usnesení valné hromady o změně řádu burzovního rozhodčího soudu a nové znění řádu burzovního rozhodčího soudu. K žádosti o povolení vzniku členství na burze burza přiloží rozhodnutí burzovní komory o přijetí člena burzy a doklady podle odstavce 4 písm. d), e), f) a h).
(6) Burza může za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem organizovat regulovaný trh a provozovat mnohostranný obchodní systém podle zvláštního právního předpisu s komoditními deriváty, které jsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu1).
***
§ 8a
Provoz burzy
(1) Burza je povinna:
a) řádně a průběžně organizovat burzovní obchody v rozsahu uděleného povolení,
b) vést seznam osob, které pro burzu vykonávají činnost a mají přístup k informacím týkajícím se činnosti burzy, na které se vztahuje požadavek mlčenlivosti,
c) průběžně kontrolovat, zda jsou členy burzy, dohodci a jinými osobami oprávněnými k burzovním obchodům, plněny povinnosti jim stanovené tímto zákonem, statutem a vnitřními předpisy burzy,
d) vyloučit člena burzy, s výjimkou člena burzy podle § 17 odst. 1 písm. b), který přestal splňovat podmínky uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) a b), nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se burza dozvěděla, že člen burzy přestal podmínky splňovat; pravomoc burzy k vyloučení člena burzy podle § 19 odst. 2 tím není dotčena,
e) uložit do sbírky listin obchodního rejstříku platné znění statutu a uveřejnit platné znění statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu, pokud je zřízen, nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci povolení jejich změny, způsobem umožňujícím dálkový přístup a zpřístupnit je ve svém sídle k nahlédnutí,
f) řádně zabezpečit působení burzovního rozhodčího soudu, pokud je zřízen,
g) zpracovat výroční zprávu o činnosti burzy nejpozději do 3 měsíců po skončení předcházejícího kalendářního roku od konce individuálního účetního období, uveřejnit ji nejpozději do 6 měsíců po skončení předcházejícího kalendářního roku od konce individuálního účetního období způsobem umožňujícím dálkový přístup a zpřístupnit ji ve svém sídle k nahlédnutí.
(2) Výroční zpráva o činnosti burzy obsahuje alespoň:
a) informace o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení burzy,
b) seznam členů burzy,
c) popis organizační struktury burzy,
d) seznam činností, jejichž výkonem burza pověřila třetí osobu,
e) výčet a objem skutečně obchodovaných komodit a komoditních derivátů na burze a počet burzovních dní,
f) seznam soukromých a burzovních dohodců,
g) účetní závěrku, případně zprávu auditora, a další údaje podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:111]19), [111: 19) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
g) řádnou individuální účetní závěrku a případně zprávu auditora o povinném auditu,
h) informace o činnosti burzovního rozhodčího soudu, pokud je zřízen.
(3) Vyhotovuje-li burza zprávu vedení, tato zpráva může být součástí výroční zprávy; v tomto případě zpráva vedení nahrazuje informace uvedené v odstavci 2 písm. a).
(4) Individuálním účetním obdobím burzy je kalendářní rok.
K části patnácté návrhu zákona – změna zákona o Státním fondu kultury České republiky
Platné znění zákona č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 5
(1) Rada posuzuje zejména
a) zásadní otázky tvorby a užití prostředků Fondu,
b) návrh ročního rozpočtu příjmů a výdajů Fondu a návrh závěrečného účtu Fondu.
(2) Rada rozhoduje o žádostech o poskytnutí prostředků Fondu podle § 10.
(3) Rada schvaluje účetní závěrku Fondu sestavenou k rozvahovému dni.
(3) Rada schvaluje řádnou individuální účetní závěrku Fondu.
§ 6
(1) Správce Fondu sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu příjmů a výdajů, přehled pohledávek a závazků a závěrečný účet Fondu, který předkládá ministerstvu financí České republiky ve lhůtách stanovených pro sestavování státního rozpočtu České republiky (dále jen "státní rozpočet") a státního závěrečného účtu České republiky (dále jen "státní závěrečný účet").
(2) Návrh rozpočtu Fondu předkládá Ministerstvo financí vládě vždy do 31. srpna a ta jej po případných změnách, které v něm provede, předkládá spolu s návrhem státního rozpočtu ke schválení Poslanecké sněmovně. Správce Fondu stanoví v návrhu rozpočtu Fondu jeho celkové výdaje jako částku podle zvláštního zákona.[footnoteRef:112]1a) [112: 1a) § 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.]
(3) Se závěrečným účtem Fondu předkládá správce Fondu vyhodnocení prostředků Fondem vynaložených.
(4) Fond vede účetnictví podle zákona o účetnictví a zpracovává účetní závěrku, kterou ověřuje auditor má povinnost auditu účetní závěrky. Náklady s tím spojené nese Fond.
K části šestnácté návrhu zákona – změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
Platné znění zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 4b
Statut zaměstnanecké pojišťovny obsahuje zejména rozsah činnosti zaměstnanecké pojišťovny, obecné zaměření zdravotní politiky, zásady hospodaření a způsob zveřejňování výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny uveřejnění řádné účetní závěrky, zprávy vedení a dalších zpráv vyhotovovaných podle zákona upravujícího účetnictví a zprávy auditora o povinném auditu.
***
§ 6
Zánik a zrušení zaměstnanecké pojišťovny
(1) Zaměstnanecká pojišťovna zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Návrh na výmaz podává zanikající zdravotní pojišťovna nebo likvidátor. Zániku zaměstnanecké pojišťovny předchází její zrušení bez likvidace nebo s likvidací.
(2) Bez likvidace se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje
a) sloučením se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky, nebo
b) sloučením s jinou zaměstnaneckou pojišťovnou.
(3) Sloučení se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky oznámí zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna neprodleně Ministerstvu zdravotnictví. Sloučení zaměstnaneckých pojišťoven schvaluje vláda na základě vyjádření Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí. Se žádostí o povolení předkládají zaměstnanecké pojišťovny nový zdravotně pojistný plán. Zaměstnanecké pojišťovny jsou povinny doložit, že budou splňovat podmínky požadované k udělení povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, s výjimkou podmínky podle § 4a.
(4) Při sloučení přechází veškerý majetek, závazky a pohledávky na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky nebo na zaměstnaneckou pojišťovnu, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje. Ke Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky nebo k zaměstnanecké pojišťovně, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje, přecházejí rovněž všichni pojištěnci zrušované zaměstnanecké pojišťovny. Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky nebo zaměstnanecké pojišťovně, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje, může být poskytnuta návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu maximálně do výše převzatých závazků. Žádost o návratnou finanční výpomoc předkládá Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky nebo zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvu zdravotnictví. O poskytnutí návratné finanční výpomoci a její výši rozhoduje vláda na návrh předložený ministrem zdravotnictví po projednání s ministrem financí. Poskytnutá návratná finanční výpomoc se použije k úhradě závazků zrušované zaměstnanecké pojišťovny vůči poskytovatelům, pojištěncům, nebo státu.
(5) Zaměstnanecké pojišťovny mohou požádat o sloučení jen v případě, pokud jedna z pojišťoven, dlouhodobě minimálně 6 měsíců neplní své závazky vůči pojištěncům a poskytovatelům, zejména v rozsahu uvedené ve schváleném Zdravotně pojistném plánu na daný rok. O neplnění závazků vůči pojištěncům a poskytovatelům rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví.
(6) Oznámení o sloučení jsou povinny zaměstnanecké pojišťovny neprodleně předat Centrálnímu registru pojištěnců vedenému Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky. Současně s oznámením jsou povinny předat Centrálnímu registru pojištěnců též povolení podle odstavce 3, pokud ho bylo ke sloučení třeba.
(7) Zaměstnanecká pojišťovna se zrušuje s likvidací, jestliže:
a) jí bylo Ministerstvem zdravotnictví odejmuto povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, nebo
b) o to zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvo zdravotnictví požádá.
(8) Ministerstvo zdravotnictví může odejmout povolení podle odstavce 6 písm. a), jestliže:
a) opatření uložená Ministerstvem zdravotnictví k nápravě nedostatků v hospodaření, zejména pokud jde o platební způsobilost zaměstnanecké pojišťovny, nesplnila svůj účel a tento účel nemohl být splněn ani zavedením nucené správy, nebo
b) nucená správa nesplnila svůj účel, nebo
c) vláda opakovaně neschválila zdravotně pojistný plán nebo opakovaně neschválila výroční zprávu řádnou účetní závěrku nebo zprávu vedení zaměstnanecké pojišťovny, nebo
d) pokud zaměstnanecká pojišťovna závažným způsobem porušuje právní předpisy, nebo
e) zaměstnanecká pojišťovna nesplnila své závazky podle § 4 odst. 2 písm. c), d) a f).
§ 6a
Likvidace zaměstnanecké pojišťovny
(1) Vstup zaměstnanecké pojišťovny do likvidace se zapisuje na návrh Ministerstva zdravotnictví do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se užívá název zaměstnanecké pojišťovny s dovětkem "v likvidaci".
(2) Ode dne zápisu do obchodního rejstříku jedná jménem zaměstnanecké pojišťovny v likvidaci likvidátor, popřípadě likvidátoři, které jmenuje Ministerstvo zdravotnictví. Likvidátor je povinen nejpozději následující pracovní den oznámit den vstupu zaměstnanecké pojišťovny do likvidace Centrálnímu registru pojištěnců a informovat veřejnost o dni vstupu do likvidace prostřednictvím sdělovacích prostředků. Likvidátor je dále povinen sestavit ke dni vstupu zaměstnanecké pojišťovny do likvidace likvidační účetní rozvahu a přehled o majetku zaměstnanecké pojišťovny a předat tyto údaje Ministerstvu zdravotnictví.
(3) Likvidátor provádí jen úkony, které směřují k likvidaci zaměstnanecké pojišťovny. Při výkonu této působnosti provádí zejména úhrady poskytovatelům, popřípadě dalším subjektům, které poskytly pojištěncům likvidované zdravotní pojišťovny zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „hrazené služby“). K úhradě poskytnutých hrazených služeb je oprávněn použít prostředky základního fondu, rezervního fondu, popřípadě dalších fondů zřízených zaměstnaneckou pojišťovnou.
(4) Jestliže likvidátor zjistí předlužení zaměstnanecké pojišťovny, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh.
(5) Ke dni skončení likvidace sestaví likvidátor účetní závěrku a předloží ji Likvidátor předloží řádnou individuální účetní závěrku za účetní období končící dnem vyhotovení konečné zprávy o průběhu likvidace Ministerstvu zdravotnictví ke schválení spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace. Současně navrhne převedení zbývajících prostředků základního fondu a rezervního fondu na zvláštní účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k přerozdělení. Likvidátor dále předloží návrh na převedení majetkového zůstatku, pokud z likvidace takový zůstatek vyplynul, žadateli o povolení podle § 3, který uhradil náklady spojené se založením zaměstnanecké pojišťovny, nebo jeho právnímu nástupci; majetkový zůstatek může být převeden pouze do výše prostředků, které žadatel prokazatelně vložil do zaměstnanecké pojišťovny. Neexistuje-li žadatel o povolení podle § 3 ani jeho právní nástupce nebo pokud žadateli nebo právnímu nástupci nebyl převeden celý majetkový zůstatek, navrhne převedení majetkového zůstatku nebo zbývající části majetkového zůstatku na zvláštní účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k přerozdělení. Po schválení řádné individuální účetní závěrky, konečné zprávy a návrhu na převedení prostředků Ministerstvem zdravotnictví likvidátor tento převod provede.
(6) Do 30 dnů po skončení likvidace zaměstnanecké pojišťovny podá likvidátor rejstříkovému soudu návrh na výmaz zaměstnanecké pojišťovny z obchodního rejstříku.
(7) Odměnu likvidátora určuje Ministerstvo zdravotnictví.
***
§ 10
(1) Orgány zaměstnanecké pojišťovny jsou ředitel zaměstnanecké pojišťovny, Správní rada a Dozorčí rada.
(2) Správní rada zaměstnanecké pojišťovny rozhoduje o
a) schválení návrhu zdravotně pojistného plánu, výhledu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy zprávy vedení,
b) schválení zásad smluvní politiky,
c) žádosti zaměstnanecké pojišťovny o úvěr,
d) nákupu nemovitostí v pořizovací ceně vyšší s pořizovacími náklady vyššími než 2 000 000 Kč,
e) nákupu hmotného a nehmotného majetku v pořizovací ceně vyšší aktiva s pořizovacím nákladem vyšším než 2 000 000 Kč,
f) zahájení zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek na služby podle zákona o veřejných zakázkách[footnoteRef:113]24), [113: 24) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.]
g) převzetí ručitelského závazku,
h) použití prostředků rezervního fondu,
i) o návrhu na podání žádosti o povolení sloučení zaměstnaneckých pojišťoven,
j) dalších důležitých věcech, které souvisí s činností zaměstnanecké pojišťovny a které si k rozhodování vyhradí.
(3) Správní rada zaměstnanecké pojišťovny rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Správní rady podle odstavce 2 písm. a), c), g) až h) je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Správní rady zaměstnanecké pojišťovny. K přijetí rozhodnutí Správní rady podle odstavce 2 písm. i) je třeba souhlasu dvoutřetinové většiny všech členů Správní rady zaměstnanecké pojišťovny. K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 2 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.
(4) Dozorčí rada zaměstnanecké pojišťovny dohlíží na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů a celkové hospodaření zaměstnanecké pojišťovny. Za tím účelem jsou její členové oprávněni nahlížet do veškerých dokumentů zaměstnanecké pojišťovny a zjišťovat stav a způsob hospodaření zaměstnanecké pojišťovny.
(5) Dozorčí rada zaměstnanecké pojišťovny projednává návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy zprávu vedení a své stanovisko předkládá Správní radě.
(6) Dozorčí rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Dozorčí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Dozorčí rady.
(7) Člen Správní rady nemůže být současně členem Dozorčí rady a naopak. Člen Správní rady nemůže být členem Dozorčí rady ani ve čtyřletém funkčním období následujícím po skončení jeho členství ve Správní radě; to platí i pro člena Dozorčí rady v případě jeho členství ve Správní radě. Členem Správní rady nebo Dozorčí rady se dále nemůže stát osoba, která v posledních 5 letech vykonávala funkci ředitele, člena Správní rady nebo člena Dozorčí rady jiné zaměstnanecké pojišťovny, která byla zrušena s likvidací podle § 6 odst. 7.
(8) Funkční období člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny činí 4 roky, není-li dále stanoveno jinak, a začíná prvním dnem po skončení funkčního období předchozího člena orgánu, na jehož místo nastupuje postupem podle § 10a odst. 4 písm. a), nebo prvním dnem po dni, kdy byl zvolen členem orgánu v případě podle § 10a odst. 4 písm. b). Funkční období náhradníka trvá nejdéle do skončení funkčního období voleného člena orgánu, na jehož místo nastoupil. Člena orgánu jmenovaného vládou lze z funkce odvolat i před uplynutím funkčního období.
(9) Člen Správní rady a Dozorčí rady nevykonává svou funkci v pracovněprávním vztahu k zaměstnanecké pojišťovně; má nárok na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce a za výkon funkce mu lze poskytnout odměnu ve výši stanovené ve zdravotně pojistném plánu.
(10) Pravidla jednání a způsob rozhodování orgánů zaměstnanecké pojišťovny upraví statut zaměstnanecké pojišťovny.
(11) Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny nesmí být osoba, která
a) je vedoucím zaměstnancem nebo členem orgánu jiné zdravotní pojišťovny; členství v orgánu jiné zdravotní pojišťovny není překážkou, je-li člen jmenován vládou,
b) je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
c) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
d) je poskytovatelem, s nímž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této osoby,
e) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby poskytující zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách, s níž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této osoby,
f) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je dodavatelem zboží nebo služeb zaměstnanecké pojišťovně, nebo
g) jako podnikající fyzická osoba dodává zboží nebo služby zaměstnanecké pojišťovně.
(12) Neexistenci překážek podle odstavců 7 a 11 osvědčuje osoba čestným prohlášením. V čestném prohlášení je osoba povinna uvést pravdivé údaje, opatřit jej podpisem a doručit zaměstnanecké pojišťovně nejpozději v den předcházející dni začátku výkonu funkce, jinak osobě funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny zaniká.
(13) Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen bezúhonná osoba, která dosáhla věku nejméně 25 let.
(14) Volený člen orgánu zaměstnanecké pojišťovny je povinen bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnanecké pojišťovně, že u něj nastala některá ze skutečností uvedených v odstavci 11, která brání výkonu funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny. Jde-li o člena orgánu, který byl jmenován, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnanecké pojišťovně a tomu, kdo navrhl vládě jeho jmenování.
(15) Výkon funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny končí
a) uplynutím funkčního období,
b) odvoláním,
c) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce nebo dnem učinění oznámení podle odstavce 14 zaměstnanecké pojišťovně,
d) dnem, kdy se stal volený člen orgánu zaměstnanecké pojišťovny pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti,
f) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin uvedený v § 9a odst. 4,
g) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo dnem prohlášení za nezvěstného, nebo
h) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání přestupku podle § 22d odst. 1 písm. a) nebo c).
***
§ 15
(1) Zaměstnanecká pojišťovna každý kalendářní rok sestavuje zdravotně pojistný plán a výhled. Při sestavování zdravotně pojistného plánu se vychází z výhledu.
(2) Zdravotně pojistný plán je zpravidla sestavován jako vyrovnaný, přičemž vyrovnaným zdravotně pojistným plánem se pro účely tohoto zákona rozumí takový plán, ve kterém plánované výdaje nepřekračují součet plánovaných příjmů.
(3) Zdravotně pojistný plán může být sestaven jako
a) přebytkový, jestliže je část příjmů daného roku určena k využití až v následujících letech; tyto příjmy musí být v takovém zdravotně pojistném plánu vymezeny, nebo
b) schodkový, jestliže je schodek možné uhradit finančními zůstatky na fondech z minulých let při zachování zůstatku rezervního fondu nejméně ve výši podle § 18 odst. 1; způsob úhrady musí být v takovém zdravotně pojistném plánu vymezen.
(4) Zaměstnanecká pojišťovna hospodaří v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem nebo provizoriem.
(5) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora26) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů[footnoteRef:114]26), (dále jen "auditor") [114: 26) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.]
a) ověření účetní závěrky zaměstnanecké pojišťovny,
b) ověření návrhu výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny za příslušný rok.
(6)(5) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené jiným zákonem pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku, návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok včetně zprávy auditora řádnou účetní závěrku, zprávu vedení za uplynulé účetní období, zprávu auditora o povinném auditu a pro informaci také výhled.
(7)(6) Zdravotně pojistný plán a výhled obsahují údaje o zaměstnanecké pojišťovně, plán příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, údaje o rozsahu hrazených služeb zajišťovaných zaměstnaneckou pojišťovnou, plán vývoje sítě smluvních poskytovatelů hrazených služeb včetně informace o zajištění dostupnosti hrazených služeb a plán provozních nákladů. Podrobnou strukturu obsahu informací podle věty první a způsob předkládání zdravotně pojistného plánu a výhledu stanoví Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem financí vyhláškou.
(8)(7) Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí posoudí předložený návrh zdravotně pojistného plánu z hlediska souladu s právními předpisy a z hlediska souladu s veřejným zájmem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
(9)(8) V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí po posouzení souladu návrhu zdravotně pojistného plánu s právními předpisy a veřejným zájmem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu není s těmito hledisky v rozporu, předloží návrh zdravotně pojistného plánu vládě.
(10)(9) V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu odporuje právním předpisům anebo veřejnému zájmu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, vrátí zaměstnanecké pojišťovně návrh zdravotně pojistného plánu s výzvou k přepracování. Zaměstnanecká pojišťovna předloží přepracovaný návrh zdravotně pojistného plánu do 30 dnů ode dne doručení výzvy.
(11)(10) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý rok řádnou účetní závěrku a zprávu vedení za uplynulé účetní období schvaluje na návrh vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu.
(12)(11) Nebude-li zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost zaměstnanecké pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok.
(13)(12) Schválený zdravotně pojistný plán, nebo do schválení zdravotně pojistného plánu provizorium, výroční zprávu a účetní závěrku zaměstnanecká pojišťovna zveřejní zprávu vedení a řádnou účetní závěrku schválené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu zaměstnanecká pojišťovna uveřejní na svých internetových stránkách.
(14)(13) Při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti může být zdravotně pojistný plán navržen podle odstavce 3 písm. b) jen v případě, že schodek bude možné uhradit nejvýše jednou třetinou finančních zůstatků zaměstnanecké pojišťovny z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí.
§ 16
Fondy zaměstnanecké pojišťovny
(1) Zaměstnanecká pojišťovna vytváří a spravuje
a) základní fond zdravotního pojištění,
b) rezervní fond,
c) provozní fond,
d) sociální fond,
e) fond investičního majetku,
f) fond reprodukce investičního majetku.
(2) Vojenská zdravotní pojišťovna vytváří a spravuje vedle fondů uvedených v odstavci 1 fond zprostředkování úhrady zdravotních služeb hrazených Ministerstvem obrany podle zvláštního právního předpisu.[footnoteRef:115]16a) [115: 16a) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 225/1999 Sb.]
(3) Vojenská zdravotní pojišťovna může vytvářet fond pro úhradu preventivní péče poskytované nad rámec hrazených služeb pro vojáky v činné službě a žáky vojenských škol.
(4) Zaměstnanecká pojišťovna může vytvářet fond prevence. Z fondu prevence lze nad rámec hrazených služeb hradit zdravotní služby, u nichž je prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt a které jsou poskytovány pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu pojištěnců a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotních služeb, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárním orgánem zaměstnanecké pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění zaměstnanecká pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké pojišťovny, a příjmy podle § 19 odst. 1.
(5) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zabezpečit oddělenou evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání prostředků. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupů účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí.
(6) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny, s výjimkou nákladů na činnosti podle § 8, krytých ze zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod, které smí zaměstnanecká pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období, včetně postupu propočtu tohoto limitu. Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví a s Ministerstvem obrany stanoví vyhláškou podrobné podmínky tvorby a užití finančních prostředků fondů uvedených v odstavcích 2 a 3.
(7) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku[footnoteRef:116]18) čerpaného v souladu s rozhodnutím správní rady ve prospěch zaměstnanců zaměstnanecké pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud zaměstnanecká pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má zaměstnanecká pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků účelových fondů provede zaměstnanecká pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové osnovy. [116: 18) § 1 vyhlášky č. 301/1997 Sb., kterou se stanoví maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku zdravotních pojišťoven.]
(8) Pokutu uloženou podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu je zaměstnanecká pojišťovna povinna hradit z prostředků provozního fondu.
***
§ 22e
Přestupky právnických osob
(1) Zaměstnanecká pojišťovna se dopustí přestupku tím, že
a) provádí nábor pojištěnců v rozporu s § 5 odst. 4,
b) nepodá Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí zprávu o svém hospodaření podle § 7 odst. 1,
c) neposkytne Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí nebo Českému statistickému úřadu na jejich žádost informace z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny podle § 14a,
d) nepředloží Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku, návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok nebo zprávu auditora podle § 15 odst. 2 řádnou účetní závěrku, zprávu vedení za uplynulé účetní období nebo zprávu auditora o povinném auditu podle § 15 odst. 5, nebo
e) v rozporu s § 19 odst. 3 zřídí nebo provozuje poskytovatele nebo podniká s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e),
c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c),
d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
K části sedmnácté návrhu zákona – změna zákona o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky
Platné znění zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 13
Sněm komory
(1) Sněm komory je nejvyšším orgánem komory. Tvoří jej všeobecná sněmovna složená ze zástupců okresních komor a sněmovna společenstev složená ze zástupců společenstev. Každý zástupce má jeden hlas.
(2) Sněm komory
a) rozhoduje o statutu, volebním a jednacím řádu komory
a o volebním a jednacím řádu okresních komor,
b) stanoví hlavní úkoly komory,
c) volí a odvolává prezidenta, viceprezidenty, členy představenstva komory, dozorčí radu komory a členy smírčí komise komory z řad členů komory,
d) schvaluje výši a způsob placení členských příspěvků (dále jen "příspěvkový řád") a rozhoduje o udělení výjimek z jejich placení,
e) schvaluje rozpočet komory, roční účetní závěrku a zprávu představenstva komory a dozorčí rady komory o činnosti a hospodaření komory,
f) rozhoduje o pozastaveném rozhodnutí představenstva komory,
g) schvaluje zásady odměňování pracovníků komory,
h) rozhoduje o dalších záležitostech, které si vyhradí.
(3) Sněm komory je schopen se platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina zástupců zvolených do všeobecné sněmovny a nadpoloviční většina zástupců zvolených do sněmovny společenstev. K platnosti usnesení sněmovny je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných zástupců zvolených do příslušné sněmovny. Sněmovny hlasují odděleně, nestanoví-li tento zákon jinak.
(4) Prezidenta, viceprezidenty, dozorčí radu a členy smírčí komise volí obě sněmovny společně. Členy představenstva volí sněm tak, že každá sněmovna volí polovinu z počtu členů představenstva.
(5) Volba prezidenta se koná tajnou volbou. Statut může stanovit odchylky od odstavce 3.
(6) Dojde-li k nesouhlasnému rozhodnutí sněmoven, svolá prezident komory dohodovací jednání sněmoven. Postup dohodovacího jednání upraví statut komory.
(7) Sněm komory svolává představenstvo komory nejméně jednou ročně. Představenstvo je povinno sněm komory svolat vždy, požádá-li o to písemně nejméně jedna třetina okresních komor, společenstev nebo jedna desetina zástupců okresních komor nebo zástupců společenstev nebo dozorčí rada komory, a to nejpozději do tří měsíců.
K části osmnácté návrhu zákona – změna zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech
Platné znění zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
(1) Zřizuje se Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen "Úřad"), jako ústřední správní úřad zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky se sídlem v Praze. Úřad je účetní jednotkou.[footnoteRef:117]1) [117: 1) § 3 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb. a zákona č. 476/2002 Sb.]
(2) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
§ 2
(1) Zřizuje se Zeměměřický úřad jako jiný správní úřad zeměměřictví s celostátní působností se sídlem v Praze. Zeměměřický úřad je účetní jednotkou.1)
(2) Zřizují se zeměměřické a katastrální inspektoráty (dále jen "inspektoráty") a katastrální úřady jako jiné správní úřady pro zeměměřictví a katastr nemovitostí České republiky. Inspektoráty a katastrální úřady jsou účetními jednotkami.1)
(3) Zeměměřický úřad, inspektoráty a katastrální úřady řídí ředitelé; jejich výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(4) Sídla a územní působnost inspektorátů jsou stanoveny v příloze č. 1 tohoto zákona. Sídla a územní působnost katastrálních úřadů jsou stanoveny v příloze č. 2 tohoto zákona.
K části devatenácté návrhu zákona – změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky
Platné znění zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Zřizuje se Vězeňská služba České republiky (dále jen „Vězeňská služba“), která zajišťuje výkon vazby, výkon zabezpečovací detence a výkon trestu odnětí svobody a v rozsahu stanoveném tímto zákonem ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správě soudů a při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).
(2) Vězeňská služba je ozbrojeným bezpečnostním sborem. Řídí ji generální ředitel Vězeňské služby (dále jen „generální ředitel“), kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“). Generální ředitel odpovídá ministrovi za činnost Vězeňské služby.
(3) Vězeňská služba je správním úřadem a účetní jednotkou.[footnoteRef:118]1) [118: 1) § 9 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.]
(4) Organizačními jednotkami Vězeňské služby jsou generální ředitelství, vazební věznice, věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, Střední odborné učiliště a Akademie Vězeňské služby. Generální ředitelství zabezpečuje plnění společných úkolů ostatních organizačních jednotek, které metodicky řídí a kontroluje. V čele vazebních věznic, věznic, ústavů pro výkon zabezpečovací detence, Středního odborného učiliště a Akademie Vězeňské služby jsou ředitelé, které jmenuje a odvolává generální ředitel.
(5) Vězeňská služba působí na území České republiky, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, jinak. Za podmínek, v rozsahu a způsobem stanoveným mezinárodní smlouvou je příslušník Vězeňské služby a občanský zaměstnanec Vězeňské služby oprávněn působit na území jiného státu v rámci mírové nebo jiné operace, které se Česká republika účastní na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem nebo s níž má uzavřeny příslušné mezinárodní smlouvy. Příslušník Vězeňské služby a občanský zaměstnanec Vězeňské služby je oprávněn působit na území jiného státu také na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo instituce Evropské unie, nebo je-li vyslán k plnění úkolů na základě rozhodnutí ministra se souhlasem příslušného orgánu cizího státu nebo na žádost příslušného orgánu cizího státu.
K části dvacáté návrhu zákona – změna zákona o daních z příjmů
Platné znění částí zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k účinnosti návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (SenT 252)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k účinnosti návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (SenT 258)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k účinnosti návrhu zákona o veřejných kulturních institucích a o změně souvisejících zákonů (zákon o veřejných kulturních institucích) (ST 654)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k účinnosti návrhu zákona,
kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (ST 660)
§ 1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie[footnoteRef:119]137) a upravuje [119: 137) Směrnice Rady 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (přepracované znění), ve znění směrnice Rady 2013/13/EU, směrnice Rady 2014/86/EU a směrnice Rady 2015/121/EU.
Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy (kodifikované znění), ve znění směrnice Rady 2013/13/EU.
Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice Rady 2004/76/ES, směrnice Rady 2006/98/ES a směrnice Rady 2013/13/EU.
Směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, rozhodnutí Rady 2004/587/ES, směrnice Rady 2006/98/ES a směrnice Rady 2014/48/EU.
Směrnice Rady 2016/1164/EU ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu, ve znění směrnice Rady 2017/952/EU.]
a) daň z příjmů fyzických osob,
b) daň z příjmů právnických osob.
ČÁST PRVNÍ
DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
§ 2
Poplatníci daně z příjmů fyzických osob
(1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty.
(2) Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
(3) Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nejsou uvedeni v odstavci 2 nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.
(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.
§ 2a
Poplatník v paušálním režimu
(1) Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který
a) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období
1. je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění,
2. je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,
3. není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
4. není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a
5. není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
b) ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu,
c) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a
d) podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu, ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu, a nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učinil oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení a oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění; tato lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno podání obsahující údaje požadované v příslušném oznámení správci daně společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo živnostenskému úřadu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.
(2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je poplatníkem v paušálním režimu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost zahajuje, pokud
a) splňuje podmínky podle odstavce 1, přičemž podmínky podle odstavce 1 písm. a) a c) musí být splněny namísto k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období ke dni zahájení této činnosti,
b) v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti nebyl plátcem daně z přidané hodnoty, společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,
c) v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti měl pouze
1. příjmy od daně osvobozené,
2. příjmy, které nejsou předmětem daně,
3. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
4. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesáhne 50 000 Kč.
(3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a ve stejném zdaňovacím období tuto činnost znovu zahajuje, je poplatníkem ve stejném pásmu paušálního režimu jako před přerušením této činnosti od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost znovu zahajuje.
(4) Zvolené pásmo paušálního režimu se změní od prvního dne zdaňovacího období na
a) nově zvolené pásmo paušálního režimu, pokud poplatník v paušálním režimu
1. ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro nově zvolené pásmo paušálního režimu a
2. podá správci daně oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu, nebo
b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně za zdaňovací období bezprostředně předcházející tomuto zdaňovacímu období, pokud poplatník v paušálním režimu
1. ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro toto pásmo,
2. podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její vyšší výši z důvodu, že přesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období, a
3. pásmo paušálního režimu se nezměnilo podle písmene a).
(5) Rozhodnými příjmy pro
a) první pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše
1. 1 000 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou,
2. 1 500 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů nebo 60 % z příjmů, a
3. 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů,
b) druhé pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše
1. 1 500 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou, a
2. 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů nebo 60 % z příjmů, a
c) třetí pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše 2 000 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou.
(6) Pro účely odstavce 5 se za příjmy ze samostatné činnosti nepovažují
a) příjmy od daně osvobozené,
b) příjmy, které nejsou předmětem daně, a
c) příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(7) Pro účely paušálního režimu se
a) příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou,
b) za příjmy ze samostatné činnosti považují také úroky z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka, a nepovažují se za ně příjmy z podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.
(7) Pro účely paušálního režimu se za příjmy ze samostatné činnosti považují také úroky z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka, a nepovažují se za ně příjmy z podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.
(8) Poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu uplynutím
a) zdaňovacího období, ve kterém
1. přesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu, ledaže je jeho daň rovna paušální dani,
2. se stane plátcem daně z přidané hodnoty nebo mu vznikne registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
3. se stane společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti nebo
4. nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka a insolvenční řízení nebylo skončeno,
b) zdaňovacího období, které poplatník uvede v oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu,
c) kalendářního měsíce, ve kterém přestane být
1. osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění, nebo
2. osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění,
d) kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, od kterého poplatník není povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, nebo
e) kalendářního měsíce, ve kterém se poplatník stane daňovým nerezidentem a přestane na území České republiky vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti.
§ 3
Předmět daně z příjmů fyzických osob
(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou
a) příjmy ze závislé činnosti (§ 6),
b) příjmy ze samostatné činnosti (§ 7),
c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8),
d) příjmy z nájmu (§ 9),
e) ostatní příjmy (§ 10).
(2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.
(3) Nepeněžní příjem se pro účely daně z příjmů fyzických osob oceňuje
a) podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku věcí, služeb a dluhů,
b) jako pětinásobek hodnoty ročního plnění zjištěnou hodnotou, pokud příjem spočívá v oprávnění ze služebnosti nebo jiném majetkovém prospěchu, jehož obsahem je opakující se nebo trvající plnění na dobu
1. neurčitou,
2. života člověka nebo
3. delší než 5 let.
(4) Předmětem daně nejsou
a) příjmy získané
1. nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,
2. vydáním podle právních předpisů upravujících restituci majetku,
b) úvěry nebo zápůjčky s výjimkou
1. příjmu, který věřitel nabyl z vrácené zápůjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této zápůjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení zápůjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,
2. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,
c) příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů,
d) příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného prohlášení vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit,[footnoteRef:120]1c) [120: 1c) Článek 37 odst. 1 a články 39 a 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněné pod č. 209/1992 Sb., ve znění Protokolu č. 11 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněného pod č. 243/1998 Sb.]
e) příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3, který vypomáhá s domácími pracemi v České republice, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair),
f) příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, pokud osoba blízká v činnosti zemědělského podnikatele pokračuje alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele převádějícího tento majetek s výjimkou nepokračování v činnosti z důvodu smrti; při porušení této podmínky jsou tyto příjmy předmětem daně ve zdaňovacím období, kdy k převodu tohoto majetku došlo a má se za to, že poplatník není v prodlení, pokud podá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém nesplnil tuto podmínku,
g) příjem z
1. vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti spoluvlastnických podílů,
2. výměny pozemků při pozemkových úpravách podle zákona upravujícího pozemkové úpravy s výjimkou části pozemku, který je stavbou,
h) částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny,
i) příjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
§ 4
Osvobození od daně
(1) Od daně se osvobozuje
a) příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem; příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku evidovaným aktivem jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z
1. prodeje těchto nemovitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku evidovaným aktivem, a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku okamžiku, kdy přestaly být evidovaným aktivem,
2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem,
3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku okamžiku, kdy přestaly být evidovaným aktivem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku okamžiku, kdy přestaly být evidovaným aktivem,
b) příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let; příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; doba 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku okamžiku, kdy vyměněný pozemek přestal být evidovaným aktivem; osvobození se nevztahuje na příjem z
1. prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 10 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku evidovaným aktivem, nebo vypořádání spoluvlastnictví k takovým nemovitým věcem,
2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od tohoto nabytí,
3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od jejich vyřazení z obchodního majetku okamžiku, kdy přestaly být evidovaným aktivem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 10 letech od takového vyřazení okamžiku,
4. prodeje práva stavby nebo vypořádání spoluvlastnictví k právu stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby,
c) příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje
1. cenného papíru,
2. motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku,
3. movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku evidovaným aktivem,
d) přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, plnění z cestovního pojištění; osvobození se nevztahuje na
1. náhradu za ztrátu příjmu,
2. náhradu za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, v době vzniku škody,
3.2. náhradu za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k nájmu aktivu, které bylo v době vzniku škody evidovaným,
4.3. plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, poplatníka,
5.4. náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem,
e) výnos z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, stane-li se příjmem zvláštního vázaného účtu,
f) příjem v podobě
1. náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd,
2. úplaty za prodej věci vydané v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle právních předpisů o restituci majetku; toto osvobození se uplatní i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovité věci došlo k vypořádání mezi spoluvlastníky rozdělením věci podle velikosti jejich podílů nebo jestliže v nemovité věci vznikly jednotky; osvobození se neuplatní u věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku evidovaným aktivem,
3. příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,
4. úroku ze státního dluhopisu vydaného v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd,
5. jednorázové peněžní částky vyplacené státem osobě sterilizované v rozporu s právem,
6. jednorázového odškodnění vyplaceného státem osobě v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice,
g) příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,
h) dávka pro osobu se zdravotním postižením, dávka pomoci v hmotné nouzi, sociální služba, dávka státní sociální podpory, dávka pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném, příspěvek z veřejného rozpočtu a státní dávka nebo příspěvek podle jiných právních předpisů s výjimkou státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření nebo obdobné plnění poskytované ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona upravujícího sociální služby; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona upravujícího sociální služby,
i) příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů,
j) příjem v podobě
1. stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy,
2. podpory nebo příspěvku z prostředků fundace nebo spolku, s výjimkou rodinné fundace, pokud se nejedná o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi a jde-li o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi, příjem v podobě podpory nebo příspěvku poskytnutého výlučně ke kompenzaci zdravotního postižení nebo sociálního vyloučení,
3. podpory nebo příspěvku z prostředků odborové organizace,
k) příjem v podobě
1. pozůstalostní penze, u které je vymezeno období pobírání nejméně 10 let nebo která je vyplácena doživotně, nebo jiné penze jako dávek vyplácených z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
2. starobní penze, u které je vymezeno období pobírání nejméně 10 let nebo která je vyplácena doživotně, invalidní penze nebo jednorázového pojistného pro penzi jako dávek vyplácených z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
3. plnění z penzijního pojištění s výjimkou jednorázového plnění, odbytného, odkupného nebo penze, u které je vymezeno období pobírání kratší než 10 let, a která není invalidní penzí,
4. pojistného plnění z pojištění osob s výjimkou jednorázového plnění a důchodu, u kterého je vymezeno období pobírání kratší než 10 let, vyplácených z pojištění pro případ dožití, z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti nebo z pojištění důchodu,
l) plnění poskytovaná ozbrojenými silami žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě[footnoteRef:121]3), vojákům v povinné a aktivní záloze povolaným k výkonu vojenské činné služby s výjimkou služného a zvláštního příplatku podle zvláštních právních předpisů[footnoteRef:122]3a), [121: 3) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb. Sb.
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.] [122: 3a) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.]
m) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3),
n) výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3),
o) plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu,
p) plnění z vyživovací povinnosti,
q) příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci s výjimkou příjmu z úplatného převodu cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a úplatným převodem dobu 5 let; doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu se zkracuje o dobu, po kterou byl poplatník členem této obchodní korporace před přeměnou obchodní korporace, nebo o dobu, po kterou byl tento podíl prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod podílu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem; jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c, doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu se nepřerušuje při výměně podílů nebo přeměně obchodní korporace; v případě rozdělení podílu v souvislosti s jeho úplatným převodem se doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu v obchodní korporaci u téhož poplatníka nepřerušuje, je-li rozdělením zachována celková výše podílu; osvobození se nevztahuje na
1. příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, pokud byl pořízen z obchodního majetku poplatníka za evidované aktivum poplatníka v rámci činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a to do 5 let po ukončení jeho činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
2. příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci v době do 5 let od jeho nabytí, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od jeho nabytí,
3. příjem z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci pořízeného z poplatníkova obchodního majetku za evidované aktivum poplatníka v rámci činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, pokud příjem z tohoto úplatného převodu plyne v době do 5 let od ukončení činnosti poplatníka, ze které mu plyne příjem ze samostatné činnosti, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí tohoto podílu nebo od ukončení této činnosti,
4. příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci odpovídající zvýšení nabývací ceny podílu člena nepeněžitým plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace nebo nabytím podílu od jiného člena, pokud k úplatnému převodu došlo do 5 let od plnění nebo nabytí podílu,
r) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,
s) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, jako náhrady za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, náhrada (odstupné) za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, vyplacená uživateli této jednotky nebo bytu za podmínky, že poplatník náhradu (odstupné) použije na obstarání vlastní bytové potřeby, a příjem z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby,
t) příjmy z úplatného převodu cenných papírů, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč, a příjem z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud výše tohoto příjmu nepřesáhne 100 000 Kč; osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu cenných papírů nebo z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku evidovaným aktivem poplatníka v rámci činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; jedná-li se o kmenový list, činí doba 5 let,
u) příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let; doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou byl tento cenný papír nebo podíl připadající na podílový list při zrušení podílového fondu ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod cenného papíru nebo podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem; doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond; osvobození se nevztahuje na příjem z úplatného převodu cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku evidovaným aktivem poplatníka v rámci činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a na příjem z kapitálového majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku evidovaným aktivem poplatníka v rámci činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c; osvobození se nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu cenného papíru, uskutečněného v době do 3 let od nabytí, a z budoucího úplatného převodu cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku evidovaným aktivem poplatníka v rámci činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po 3 letech od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; obdobně se postupuje u příjmu plynoucího jako protiplnění menšinovému akcionáři v důsledku nuceného přechodu účastnických cenných papírů; jedná-li se o kmenový list, činí doba místo 3 let 5 let,
v) příjem z nabytí vlastnického práva k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, je-li ve vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem domu s jednotkami, a fyzická osoba, která vlastnické právo k jednotce nabývá,
1. je nájemcem této jednotky,
2. je členem této právnické osoby a
3. podílela se nebo její právní předchůdce se podílel svým peněžním nebo nepeněžním plněním na pořízení domu s jednotkami,
w) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně, orgánem sociálního zabezpečení a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,
x) výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisu vydaných členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor,
y) příjmy nabyvatele jednotky přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků z nájemného určených na financování oprav a údržby bytu, domu a jednotky podle zákona upravujícího převod jednotek některých bytových družstev,
z) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským,
za) příjem plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů a příjem plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě jiných právních předpisů,
zb) příjem z nabytí vlastnického práva k věci na základě jeho převodu nebo přechodu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev, je-li nabyvatelem oprávněný člen družstva,
zc) příjem z nabytí vlastnického práva k rodinnému domu nebo jednotce, která zahrnuje družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, který je garáží, sklepem nebo komorou, a nezahrnuje jiný nebytový prostor, je-li nabyvatelem fyzická osoba, která je členem bytového družstva, který je nájemcem tohoto rodinného domu nebo jednotky ve vlastnictví družstva a který se sám nebo jeho právní předchůdce podílel na jeho pořízení členským vkladem,
zd) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání při přeměně obchodní společnosti nebo výměně podílů obchodní společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zákonem upravujícím přeměny obchodních společností a družstev, vztahuje-li se k
1. akcii, u níž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti nebo výměny podílů obchodní společnosti přesáhla dobu 3 let; osvobození se nevztahuje k akcii, která je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku evidovaným aktivem poplatníka v rámci činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a to po dobu 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
2. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti nebo výměny podílů obchodní společnosti přesáhla dobu 5 let; osvobození se nevztahuje k podílu, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku evidovaným aktivem poplatníka v rámci činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a to po dobu 5 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
ze) náhrada pobytových výloh nebo příspěvek na pobytové výlohy poskytované orgány Evropské unie zaměstnanci nebo národnímu expertovi vyslanému k působení do instituce Evropské unie,
zf) příjem plynoucí ve formě daňového bonusu,
zg) odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, naturální plnění a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,
zh) výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty,
zi) příjmy podle § 4a.
(2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo k
a) vypořádání mezi spoluvlastníky nemovité věci rozdělením podle velikosti jejich podílů,
b) tomu, že v domě vznikly jednotky,
c) vypořádání společného jmění manželů nebo
d) rozdělení pozemku.
(3) Pokud úhrn všech příjmů osvobozených podle odstavce 1 písm. q) a příjmů z úplatného převodu cenného papíru osvobozených podle odstavce 1 písm. u) přesahuje 40 000 000 Kč ve zdaňovacím období, příjem osvobozený podle odstavce 1 písm. q) nebo příjem z úplatného převodu cenného papíru osvobozený podle odstavce 1 písm. u) není osvobozen v poměrné části vypočítané podle podílu části úhrnu těchto příjmů převyšující 40 000 000 Kč a úhrnu těchto příjmů.
(4) Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely daní z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo která je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.
§ 4a
Osvobození bezúplatných příjmů
Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem
a) z nabytí dědictví nebo odkazu,
b) obmyšleného z majetku, který
1. byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo
2. zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti,
c) z nabytí vlastnického práva k movité věci, pokud je zaručena vzájemnost a osoba, od níž se věc nabývá, je
1. zástupcem cizího státu pověřeným v České republice,
2. příslušníkem jeho rodiny žijícím s ním ve společně hospodařící domácnosti,
3. jinou osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a která nebyla občanem České republiky,
d) z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo ze zřízení věcného břemene, pokud k těmto příjmům došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách,
e) z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo podílu na pozemku podle zákona upravujícího majetek České republiky a její vystupování v právních vztazích, je-li organizační složka státu povinna je bezúplatně převést fyzické osobě,
f) ze vzniku služebnosti bytu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev,
g) plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jako reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož cena nepřesahuje částku 500 Kč,
h) příjem plynoucí z odpisu dluhu při reorganizaci nebo při oddlužení provedeném podle zákona upravujícího řešení úpadku,
i) poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor provozujícího zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení,
j) poplatníka, který jej nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce jeho přijetí prokazatelně použije na vzdělávání, pokud tento příjem není příjmem ze závislé činnosti, nebo na léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky; nedojde-li ke splnění podmínek pro osvobození příjmu, je tento příjem příjmem podle § 10 v posledním zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny,
k) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky,
l) z nabytí majetku prokazatelně použitého na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky podle zákona upravujícího volbu prezidenta republiky, který se zúčastní prvního kola volby,
m) v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose, pokud tyto příjmy nejsou příjmy ze závislé činnosti, a pokud
1. se jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
2. se jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
3. se jedná o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nebo
4. v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč,
n) v podobě plnění poskytnutého pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence podle zákona upravujícího zoologické zahrady,
o) vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku
1. vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě nebo
2. osobou, která se stane vlastníkem vznikající jednotky v tomtéž domě,
p) z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud
1. na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a
2. převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví fyzické osoby.
§ 4b
Bytová potřeba
(1) Bytovou potřebou se pro účely daní z příjmů rozumí
a) výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a změna stavby,
b) úplatné nabytí pozemku
1. za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nebo
2. v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),
c) úplatné nabytí
1. bytového domu,
2. rodinného domu,
3. rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu,
4. jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
d) splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,
e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
f) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu,
g) úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,
h) splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.
(2) Osvobození příjmu, které je podmíněné vynaložením z tohoto příjmu získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, se použije, oznámí-li poplatník správci daně získání těchto prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovacího období, ve kterém k jejich získání došlo.
(3) Učiní-li poplatník správci daně oznámení podle odstavce 2, je podmínka pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob
a) použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo
b) použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.
(2) Je-li osvobození příjmu podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tato podmínka splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob
a) použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo
b) použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.
(3) Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, jehož osvobození je podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, oznámí správci daně získání těchto prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo.
(4) Nedojde-li ke splnění podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník prostředky získal.
(5) Nedojde-li v případě bytové potřeby uvedené v odstavci 1 písm. b) bodu 1 k zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém marně uplynula lhůta pro zahájení výstavby; pozbyde-li poplatník pozemek před uplynutím lhůty pro zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník tento pozemek pozbyl.
§ 5
Základ daně a daňová ztráta
(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.
(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1.
(3) Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 (dále jen „daňová ztráta“) se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1.
(4) Příjmy ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Příjmy vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacího období, ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy a zálohy sražené z těchto příjmů plátcem daně se započítají u poplatníka na daňovou povinnost až v tom zdaňovacím období, ve kterém budou vyplaceny nebo obdrženy. Obdobně se postupuje při stanovení základu daně a při evidenci příjmů ze závislé činnosti.
(5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně, pokud § 36 odst. 6 nebo 7 nestanoví jinak. Do základu daně se nezahrnují příjmy zahrnuté do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a“.
(6) O příjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně) v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží příjmy (výnosy) anebo se zvýší výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. Obdobným způsobem se postupuje v případě výdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj (náklad) v předchozích zdaňovacích obdobích, u kterých existuje právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšují se o tyto částky příjmy (výnosy) nebo se sníží výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, kdy odpadl právní důvod k jejich uplatnění, za předpokladu, že vrácení nebylo zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníka při zjišťování základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. O příjem ze závislé činnosti zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod, lze snížit u poplatníka příjem ze závislé činnosti v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo. Příjem za daný kalendářní měsíc však může být snížen pouze do výše, ve které byl poplatníkovi zúčtován.
(7) U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.
(8) Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci se postupuje podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.
(9) (8) Pro poplatníky uvedené v § 2 se hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením a u pohledávky nabyté bezúplatně cena určená ke dni jejího nabytí podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku[footnoteRef:123]1a). U poplatníků, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v době vzniku pohledávky, se jmenovitá hodnota pohledávky snižuje o výši daně z přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu. [123: 1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).]
(10) (9) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o
a) výši dluhu, kromě prominuté daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, dluhu ze smluvní pokuty, úroku z prodlení a jiných obdobných sankcí, který zanikl jinak než
1. splněním,
2. započtením,
3. splynutím práva s povinností u jedné osoby,
4. narovnáním,
5. dohodou, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým stejné hodnoty,
b) hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu úplaty u finančního leasingu, nedošlo-li k vyúčtování celkového dluhu v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny,
c) příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je předmětem daně podle § 3,
d) částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší hodnoty vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým.
(9) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o
a) výši dluhu, kromě prominuté daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, dluhu ze smluvní pokuty, úroku z prodlení a jiných obdobných sankcí, který zanikl jinak než splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, narovnáním nebo dohodou, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým stejné hodnoty,
b) částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší hodnoty vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým.
(11) (10) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu úplaty u finančního leasingu, o které se zvýšil základ daně podle odstavce 10, ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový dluh.
§ 6
Příjmy ze závislé činnosti
(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou
a) plnění v podobě
1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
2. funkčního požitku,
b) příjmy za práci
1. člena družstva,
2. společníka společnosti s ručením omezeným,
3. komanditisty komanditní společnosti,
c) odměny
1. člena orgánu právnické osoby,
2. likvidátora,
d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.
(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.
(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. e) a g), plnění ve formě podle odstavce 9 písm. d) a jiné plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena hodnota
a) určená podle zákona upravujícího oceňování majetku věcí, služeb a dluhů nebo cena, kterou účtuje jiným osobám,
b) stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely.,
c) stanovená podle odstavce 17 v případě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona.
(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1
a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele, nebo
b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
a) plynoucí na základě dohody o provedení práce zaměstnanci od zaměstnavatele, který u tohoto zaměstnance uplatňuje režim oznámené dohody podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce, u kterých je uplatňován režim oznámené dohody podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, na nemocenském pojištění, nebo
b) v úhrnné výši nedosahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
i. (6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely tohoto ustanovení rozumí
ii. a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,
iii. b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,
iv. c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.
(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou
a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem[footnoteRef:124]5) pro zaměstnance odměňovaného platem, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1, [124: 5) Například část sedmá hlava třetí zákoníku práce.]
b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,
c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,
d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce,
e) plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce; je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem.
(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.
(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny
a) nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost[footnoteRef:125]133); toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům, [125: 133) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.]
b) příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin; v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin; příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí
1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a
2. peněžitý příspěvek na stravování,
c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období ve formě
1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,
2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
e) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,
f) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích, a to s výjimkou příjmů z
1. osobně a veřejně vykonávané činnosti umělce, sportovce, artisty nebo spoluúčinkující osoby a
2. činnosti vykonávané ve stálé provozovně,
g) nepeněžní příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní společenské akci, včetně té s kulturním nebo společenským prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené,
h) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3) zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:126]6b) a náhrada majetkové újmy podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:127]6c). [126: 6b) § 139 zákona č. 361/2003 Sb.] [127: 6c) § 66 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb.]
ch) náhrady za ztrátu na služebním příjmu poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2005,
i) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,
j) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,
k) příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy,
l) zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů[footnoteRef:128]6e) vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí, [128: 6e) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.]
m) příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně,
n) naturální plnění poskytované podle zvláštních právních předpisů[footnoteRef:129]6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům a bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, [129: 6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.]
o) náhrada prokázaných výdajů poskytovaná podle zvláštních právních předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, jde-li o
1. výdaje na leteckou dopravu při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „tuzemská cesta“),
2. výdaje na dopravu při zahraničních cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „zahraniční cesta“),
3. výdaje na stravování při tuzemských cestách,
4. výdaje na stravování a některé další výdaje při zahraničních cestách,
5. výdaje na ubytování při tuzemských cestách,
6. výdaje na ubytování při zahraničních cestách,
7. výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, v němž vykonává funkci,
8. výdaje na odborné a administrativní práce,
9. výdaje na činnost průvodce nebo osobního asistenta,
10. výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky soudci při tuzemských cestách,
p) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů[footnoteRef:130]47a), do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy[footnoteRef:131]47b)47b), [130: 47a) Například § 192 až 194 zákoníku práce, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.] [131: 47b) § 192 odst. 2 zákoníku práce.]
q) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci,
r) příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček; majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec,
s) zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise.,
t) příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b).
(10) Funkčními požitky jsou
a) funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců[footnoteRef:132]138)138) a zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, [132: 138) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.]
b) odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v
1. orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy,
2. státních orgánech,
3. spolcích a zájmových sdruženích,
4. odborových organizacích,
5. komorách,
6. jiných orgánech a institucích.
(11) Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.
(12) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti.
(13) Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž nemá Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě; tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, a to pouze v rozsahu, ve kterém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně. Příjem ze závislé činnosti plynoucí ze zdrojů v zahraničí nelze snížit o daň zaplacenou v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu.
(14) Příjem zaměstnance podle odstavce 3 věty třetí se v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), nebo nabytí podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo za příjem ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou
a) okamžik, ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c) u tohoto zaměstnavatele, jeho mateřské nebo dceřiné společnosti nebo kapitálově spojené osoby nebo u jeho právního nástupce,
b) okamžik vstupu tohoto zaměstnavatele do likvidace,
c) okamžik, ke kterému tento zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky,
d) okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo této opce,
e) okamžik uplatnění opce,
f) okamžik výměny podílu, při které se mění celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance,
g) okamžik uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu nebo opce.
(15) Příjem podle odstavce 14 lze snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo hodnotou opce na nabytí tohoto podílu určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k okamžiku nabytí tohoto podílu nebo opce a hodnotou tohoto podílu nebo opce určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k prvnímu z okamžiků podle odstavce 14 písm. a) až g) zvýšenou o úhrn příjmů z podílu na zisku, vypořádacího podílu, vrácení emisního ážia, vrácení příplatku mimo základní kapitál a z plnění obdobných těmto plněním vyplacených na základě tohoto podílu snížených o daň z těchto příjmů.
(16) Poplatník oznámí plátci daně okamžik podle odstavce 14 písm. d) do posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém tento okamžik nastal.
(17) Nepeněžní příjem zaměstnance ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona rodinným příslušníkem tohoto zaměstnance se ocení v místě a čase obvyklou cenou za použití mateřské školy zřízené státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, nebo nejvyšší měsíční úplatou za předškolní vzdělávání podle vyhlášky upravující předškolní vzdělávání, a to za každý kalendářní měsíc poměrně podle doby používání tohoto zařízení rodinným příslušníkem v daném měsíci. Způsob ocenění podle věty první zvolí zaměstnavatel.
§ 7
Příjmy ze samostatné činnosti
(1) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je
a) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
b) příjem ze živnostenského podnikání,
c) příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,
d) podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.
(2) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je dále
a) příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
b) příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku nebo úplatného převodu evidovaného aktiva v rámci činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle odstavce 1 nebo podle písmene a) nebo c),
c) příjem z výkonu nezávislého povolání.
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33.
(4) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.
(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.
(6) Příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a).
(7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12, ve výši
a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
b) 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
c) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
d) 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.
(8) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 7, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. Pro účely odstavce 7 se příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou. Poplatník, který uplatňuje výdaje způsobem podle odstavce 7, je povinen vždy vést záznamy o příjmech podle odstavce 7 a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a evidenci o evidovaných aktivech poplatníka v rámci činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, využívaných a nezbytně nutných pro dosahování příjmů ze samostatné činnosti.
(9) Jde-li o věc ve společném jmění manželů, která je využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto věc do obchodního majetku jeden je evidovaným aktivem pouze jednoho z manželů. V případě, že tuto věc má v obchodním majetku jeden tato věc je evidovaným aktivem jednoho z manželů, avšak je pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto věcí, které připadají na část věci využívané pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti podle odstavců 1 a 2. Příjmy z prodeje věci ve společném jmění manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou věc zahrnutou v obchodním majetku o jehož evidované aktivum jde. Po ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, se postupuje podle § 10 odst. 5 zákona.
(10) Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností do výše stanovené zvláštním předpisem.5)
(11) Dojde-li k ukončení (přerušení) činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a poplatník zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 a § 24 odst. 2 písm. f) po stanoveném termínu a uhradí dluhy uvedené v § 23 odst. 3 písm. a) bod 11, může podat dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka s příjmy podle § 7 v případě úmrtí poplatníka.
(12) Pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) uplatní jako účetní období hospodářský rok,[footnoteRef:133]20) je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok. Při změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 rozdíl mezi příjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník ukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účtování v hospodářském roce na účtování v kalendářním roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) součet rozdílu mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezi příjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodářském roce do konce kalendářního roku. Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak. Obdobně postupuje poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d), pokud veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost uplatní jako účetní období hospodářský rok. [133: 20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(12) Poplatník zahrne příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) do zdaňovacího období, ve kterém končí zdaňovací období veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti.
(13) Poplatníci s příjmy podle odstavců 1 a 2, kteří nevedou účetnictví, neuplatňují výdaje podle odstavce 7 a jejichž daň za dané zdaňovací období není rovna paušální dani, postupují podle § 7b. Vede-li každý ze společníků společnosti (§ 12), daňovou evidenci, mohou vést i daňovou evidenci, ve které evidují společné příjmy a společné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů; přitom na konci zdaňovacího období nebo při ukončení činnosti v průběhu zdaňovacího období, uvedou do své daňové evidence podíl na společných příjmech a podíl na společných výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
(14) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, nejsou příjmy podle § 20b odst. 1 plynoucí těmto společnostem součástí základu daně (dílčího základu daně) podle odstavce 4 nebo 5 a zahrnují se do samostatného základu daně. Ustanovení § 20b odst. 2 platí obdobně.
§ 7a
Daň stanovená paušální částkou
(1) Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období
a) rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu
1. nepřesáhl, nebo
2. přesáhl, ale nepřesáhl rozhodné příjmy pro vyšší pásmo paušálního režimu a podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu,
b) vedle rozhodných příjmů má pouze
1. příjmy od daně osvobozené,
2. příjmy, které nejsou předmětem daně,
3. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a
4. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 25 000 Kč,
c) není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a
d) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.
(2) Pokud poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je jeho daň za toto zdaňovací období rovna paušální dani, pokud poplatník
a) splňuje podmínky podle odstavce 1,
b) v části tohoto zdaňovacího období po dni, ve kterém přestal být poplatníkem v paušálním režimu, nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a
c) do konce lhůty pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období
1. zahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nebo
2. nezahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevede účetnictví a úhrn položek, o které by zvyšoval rozdíl mezi příjmy a výdaji, kdyby v tomto zdaňovacím období vedl daňovou evidenci, a příjmů ze samostatné činnosti nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu nebo pro vyšší pásmo paušálního režimu, pokud podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu
(3) Pro účely odstavců 1 a 2 se na poplatníka, který v posledním kalendářním měsíci zdaňovacího období zemřel nebo ukončil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, hledí jako na poplatníka, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem tohoto zdaňovacího období.
(4) Pro účely odstavců 1 a 2 se za příjem ze samostatné činnosti považuje také příjem z úplatného převodu nebo nájmu majetku, který byl v posledním předcházejícím zdaňovacím období, za které nebyla daň poplatníka rovna paušální dani a za které poplatník neuplatňoval výdaje procentem z příjmů, zařazen v obchodním majetku.
(5)(4) Daň se nerovná paušální dani, pokud poplatník podle odstavce 1 nebo 2, který je daňovým rezidentem České republiky, vyloučí dvojí zdanění příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí v daňovém přiznání.
(6)(5) Paušální daň činí součin počtu kalendářních měsíců zdaňovacího období, ve kterých byl poplatník v paušálním režimu, a zálohy na daň pro
a) zvolené pásmo paušálního režimu, nebo
b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně v případě, že poplatník podá oznámení o jiné výši paušální daně správci daně, pokud jeho příjmy v tomto zdaňovacím období nepřesáhly rozhodné příjmy pro toto pásmo paušálního režimu.
(7)(6) Na poplatníka v paušálním režimu se pro účely daní z příjmů hledí jako na poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti, které jsou předmětem daně, a to i v případě, že mu v rozhodném období tyto příjmy neplynou.
(8)(7) Poplatník v paušálním režimu, který má příjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši, vede záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu. Poplatník v paušálním režimu vede evidenci o evidovaných aktivech poplatníka v rámci činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti.
§ 7b
Daňová evidence
(1) Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o
a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
b) majetku a dluzích.
(2) Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví[footnoteRef:134]20h), není-li dále stanoveno jinak. [134: 20h) § 6 až 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.]
(3) Pro ocenění majetku a dluhů v daňové evidenci se hmotný majetek oceňuje podle § 29, pohledávky se oceňují podle § 5. Ostatní majetek se oceňuje pořizovací cenou,[footnoteRef:135]31) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,31) je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí u majetku nabytého bezúplatně. Dluhy se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami. Pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů (§ 26), bez stavby na něm zřízené. Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního leasingu se zahrnou výdaje s jeho pořízením související, hrazené uživatelem. V případě úplatného pořízení majetku a dluhů, za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu,1a) s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a dluhů. Je-li v případě úplatného pořízení majetku a dluhů rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu,1a) zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané hodnoty, a snížený o hodnotu dluhů, záporný, postupuje se obdobně jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu (§ 23). [135: 31) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.]
(4) Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů provede poplatník k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis. O případné rozdíly upraví základ daně podle § 24 a 25.
(5) Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neuplynula lhůta pro stanovení daně.
§ 8
Příjmy z kapitálového majetku
(1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou
a) podíly na zisku obchodní korporace nebo podílového fondu, je-li v něm podíl představován cenným papírem, úroky z držby cenných papírů a výnosy dluhopisů podle zákona upravujícího dluhopisy s výjimkou výnosu určeného rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem,
b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání,
c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání,
d) výnos z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného,
e) plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a z penzijního pojištění,
f) plnění z pojištění pro případ dožití, z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a z pojištění důchodu a plnění z jiného pojištění osob, které není pojistným plněním,
g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na účtech neuvedených v písmeni c) s výjimkou příjmů poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací,
h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy),
i) plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace.
(2) Za příjem z kapitálového majetku se považuje také příjem plynoucí z práva na splacení
a) dluhopisu, kterým se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí kladný rozdíl mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu vyplacenou při jeho splacení nebo částkou vyplacenou při jeho předčasném splacení a cenou, za kterou poplatník dluhopis nabyl, nebo cenou určenou hodnotou určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku věcí, služeb a dluhů ke dni jeho bezúplatného nabytí, a
b) vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného, kterým se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí kladný rozdíl mezi jmenovitou hodnotou vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru jemu na roveň postaveného vyplacenou při jejich splacení nebo částkou vyplacenou při jejich předčasném splacení a cenou, za kterou poplatník cenný papír nabyl, nebo cenou určenou hodnotou určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku věcí, služeb a dluhů ke dni jeho bezúplatného nabytí.
(3) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a i) a úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)], plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(4) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a i) ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně). Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně).
(5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) a v odstavci 2 nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně), s výjimkou úroků a jiných výnosů ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). U příjmu z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je výdajem zaplacený úrok z částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmu.
(6) Plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a z penzijního pojištění jsou základem daně po snížení o zaplacené příspěvky a státní příspěvky hrazené Českou republikou, pokud tyto státní příspěvky nebyly vráceny; v případě těchto plnění ve formě penze se zaplacené příspěvky a státní příspěvky rozloží na vymezené období pobírání penze. Plnění z pojištění pro případ dožití, z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a z pojištění důchodu a plnění z jiného pojištění osob, které není pojistným plněním, jsou základem daně po snížení o zaplacené pojistné; v případě těchto plnění ve formě důchodu se zaplacené pojistné rozloží na vymezené období pobírání důchodu.
(7) Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo odstavce 2 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku evidovaným aktivem jednoho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela. Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo 2 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku evidovaným aktivem žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.
(8) Příjem podle odstavce 4 nebo úrok nebo jiný výnos ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele plynoucí ze zdrojů v zahraničí lze zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a. Zahrne-li se takový příjem do tohoto základu daně, zahrnou se do tohoto základu daně veškeré příjmy podle věty první. Tyto příjmy se nesnižují o výdaje s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) a f), u kterých se postupuje obdobně podle odstavce 6.
§ 9
Příjmy z nájmu
(1) Příjmy z nájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou
a) příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů,
b) příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu podle § 10 odst. 1 písm. a).
(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z nich.
(2) Jde-li o věc ve společném jmění manželů, která je využívána pro činnost, ze které plyne příjem z nájmu, jedním z manželů nebo oběma manžely, je evidovaným aktivem pouze jednoho z manželů a příjmy z jejího nájmu zdaňuje tento manžel.
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjem z nájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(4) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů podle odstavce 1, nejvýše však do částky600 000 Kč. Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.
(5) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 4, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z nájmu podle § 9. Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 4, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem a evidenci o evidovaných aktivech poplatníka v rámci činnosti, ze které plynou příjmy z nájmu.
(6) Poplatníci mající příjmy z nájmu a uplatňující u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a dluzích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení nájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy. Pokud se však poplatníci rozhodnou vést účetnictví, přestože k tomu nejsou podle účetních předpisů20) povinni, pak postupují podle těchto předpisů, budou-li takto postupovat po celé zdaňovací období, přitom se movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu daně z příjmů fyzických osob.
(7) Při pachtu obchodního závodu je příjmem propachtovatele, který nevede účetnictví, také
a) hodnota pohledávek a dluhů, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, které přecházejí na pachtýře, není-li dohodnuta jejich úhrada. Je-li dohodnuta částečná úhrada pohledávek a dluhů, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, je příjmem jejich hodnota. Je-li dohodnuta úhrada pohledávek a dluhů, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, vyšší, než je jejich hodnota, je příjmem tato vyšší cena,
b) neuhrazený rozdíl mezi hodnotou věcí v obchodním závodu na začátku pachtu a jejich vyšší hodnotou při ukončení pachtu stanovenou podle zvláštního právního předpisu1a) určenou podle zákona upravujícího oceňování věcí. služeb a dluhů nebo podle údajů uvedených v účetnictví pachtýře, vedeném podle zvláštních právních předpisů.20) účetní hodnotou u pachtýře při ukončení pachtu.
Základ daně se nebude zvyšovat dle tohoto ustanovení v případech, kdy bude z titulu operací popsaných v tomto ustanovení zvyšován na základě jiných ustanovení tohoto zákona. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 23 odst. 13.
§ 10
Ostatní příjmy
(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, a jednotlivými druhy příjmu jsou
a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem,
b) příjmy z úplatného převodu
1. nemovité věci,
2. cenného papíru a
3. jiné věci,
c) příjmy z převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným nebo podílu komanditisty na komanditní společnosti, které nejsou představovány cenným papírem, nebo z převodu družstevního podílu,
d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,
e) přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky,
f) podíl
1. člena obchodní korporace s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na likvidačním zůstatku, nebo
2. majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu,
g) vypořádací podíl při zániku účasti člena v obchodní korporaci, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, podíl na majetku transformovaného družstva, vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění,
h) výhry z
1. loterie a tomboly,
2. kursové sázky a totalizátorové hry,
3. technické hry,
4. živé hry s výjimkou turnaje živé hry,
5. turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a
6. jiných hazardních her než hazardních her podle bodů 1 až 5,
ch) výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování, z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže,
i) příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast,
j) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:136]131) [136: 131) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.]
k) příjem z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,
l) příjem z výměnku,
m) příjem obmyšleného ze svěřenského fondu,
n) bezúplatný příjem,
o) příjem z rozpuštění rezervního fondu vytvořeného ze zisku nebo z rozpuštění obdobného fondu.,
p) příjem, který vznikl jako důsledek porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně,
q) ostatní příjem, který není příjmem uvedeným v písmenech a) až p).
(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich; obdobně se postupuje u příjmů plynoucích do společného jmění manželů. Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva věci ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku která byla evidovaným aktivem, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku o jehož evidované aktivum šlo. U příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva věci ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku která byla evidovaným aktivem zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému manželovi (manželce), se k době uvedené v § 4 vztahující se k majetku nebo právu zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží se pro účely určení doby podle § 4 na věc hledí, jako by nikdy nebyla evidovaným aktivem.
(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny
a) ostatní příjmy spadající do jednotlivého druhu příjmu jiného než podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 1 písm. f) bodu 2, odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 nebo odstavce 1 písm. m), n) nebo p), pokud úhrn příjmů spadajících do tohoto druhu příjmu nepřesáhne ve zdaňovacím období 50 000 Kč; je-li tento ostatní příjem samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmem zahrnovaným do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a, je od daně osvobozen, pokud výše tohoto příjmu nepřesahuje 50 000 Kč,
b) výhry z hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmu podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoto druhu příjmu a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 50 000 Kč,
c) bezúplatné příjmy
1. od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
2. od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
3. obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,
4. poplatníka z jeho majetku, který vložil do rodinné fundace, nebo z majetku, který byl do rodinné fundace vložen osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,
5. nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 50 000 Kč.
(4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Je-li příjem zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu, že je zčásti od daně osvobozen, výdaje podle věty první snižují příjem jen v části odpovídající poměru, v jakém tento příjem není od daně osvobozen. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) bodu 1 a písm. ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 písm. a). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech. Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovité věci se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. k), jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Příjmem poplatníka, kterému plyne příjem podle odstavce 1 písm. a) z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 50, je částka 1 000 Kč na jedno včelstvo. Příjmem podle odstavce 1 písm. q) je také kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.
(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) hodnota určená podle zákona upravujícího oceňování věcí, služeb a dluhů ke dni nabytí s výjimkou služebnosti, která se ocení zjištěnou hodnotou ke dni nabytí. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a následujících, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo sloužil k nájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 29 odst. 2 Jde-li o aktivum, které bylo daňově odpisovaným aktivem, je výdajem jeho daňová hodnota. Jde-li o věc získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny podle zvláštního předpisu1a) (§ 3 odst. 3) hodnoty určené podle zákona upravujícího oceňování věcí, služwb a dluhů s výjimkou služebnosti, která se ocení zjištěnou hodnotou ke dni nabytí. Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. U příjmů z úplatného převodu cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie nebo kmenového listu a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním úplatného převodu a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů. Výdaje, které převyšují příjmy podle odstavce 1 písm. b), c), f) a g) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí, na budoucí prodej nemovité věci nebo na prodej účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, podílu na základním kapitálu družstva nebo pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit. U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem vrácená záloha, i když je vrácena v jiném zdaňovacím období. U příjmu plynoucího z odvolání daru je výdajem úhrada za zhodnocení daru. U příjmů podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 je výdajem pouze vklad do hazardní hry. U příjmů podle odstavce 1 písm. q) je výdajem také kursová ztráta při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursové ztráty při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.
(6) U příjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj považuje nabývací cena podílu. Výdajem není podíl na majetku družstva převedený v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu[footnoteRef:137]13) s výjimkou podílu nebo jeho části, který je náhradou podle zvláštních předpisů, [footnoteRef:138]2) a s výjimkou dalšího podílu na majetku družstva,13) je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitém plnění. Při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu se za nabývací cenu akcie nebo podílového listu u téhož poplatníka považuje nabývací cena podílu na původním investičním fondu. U příjmů z převodu jmění na společníka se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů, převzaté dluhy, které byly následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojde v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z převodu jmění na společníka. U příjmů z vypořádání se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů. [137: 2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.] [138: ]
(7) Důchod podle občanského zákoníku se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku pořizovací ceny rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.
(8) Příjmem podle odstavce 1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu1a) hodnotou věci určené podle zákona upravujícího oceňování věcí, služeb a dluhů a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví její účetní hodnoty u obchodní korporace při zániku členství v obchodní korporaci, pokud je podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud členovi obchodní korporace při zániku jeho účasti v ní vznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i dluh vůči obchodní korporaci, sníží se tento kladný rozdíl o výši dluhu. Příjmy podle odstavce 1 písm. f), g), h) bod 1, ch) a o) s výjimkou příjmů z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, u nichž je sportovní činnost činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy podle § 7.
(9) Je-li příjem z úplatného převodu cenného papíru nebo podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu použití postupu podle § 4 odst. 3 a byl-li tento cenný papír nebo podíl nabytý poplatníkem do 31. prosince 2023, mohou být namísto výdajů podle odstavce 5 nebo 6 výdaji
a) tržní hodnota tohoto cenného papíru nebo podílu určená podle zákona upravujícího oceňování majetku
1. k 31. prosinci 2023, nebo
2. ke dni úplatného převodu tohoto cenného papíru nebo podílu, pokud se tento úplatný převod uskutečnil před 31. prosincem 2023, a
b) výdaje související s uskutečněním úplatného převodu tohoto cenného papíru a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenného papíru, jde-li o příjem z úplatného převodu cenného papíru.
(10) Plyne-li příjem podle odstavce 8 ze zdrojů v zahraničí, lze tento příjem zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a. Zahrne-li se takový příjem do tohoto základu daně, zahrnou se do tohoto základu daně veškeré příjmy podle odstavce 8 plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Tyto příjmy se nesnižují o výdaje s výjimkou
a) příjmů uvedených v odstavci 1 písm. f) a g), které lze snížit o nabývací cenu podílu, a
b) ceny z veřejné soutěže, která se sníží o odměnu za užití díla nebo výkonu zahrnutou v této ceně; tato odměna je příjmem ze samostatné činnosti.
§ 12
Společné příjmy a výdaje
(1) Pokud nejsou společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti nebo ze společenství jmění rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmy, mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.
(2) Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.
(3) Příjmy a výdaje plynoucí poplatníkovi ze společenství jmění s výjimkou společenství jmění dědiců za dobu jeho trvání se zahrnují do zdaňovacího období, ve kterém společenství jmění zaniklo.
§ 13
Příjmy a výdaje spolupracujících osob
(1) Příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, kterými se rozumí
a) spolupracující manžel,
b) spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
c) člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.
(2) U spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby
a) podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a
b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila
1. za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a
2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.
(3) V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby
a) podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a
b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila
1. za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a
2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.
(4) Příjmy a výdaje nelze rozdělovat
a) na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
b) na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
c) na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela,
d) na a od poplatníka, který zemřel, a
e) na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
§ 15
Nezdanitelná část základu daně
(1) Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,[footnoteRef:139]14e) a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:140]4j), na zdravotnické prostředky[footnoteRef:141]114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně; to neplatí pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně. Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí. [139: 4j) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
14e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).] [140: ] [141: 4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
114) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.
(3) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,[footnoteRef:142]4a) úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,56) bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu. Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši. [142: ]
(4) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.[footnoteRef:143]63) Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. b), u něhož nebude splněna podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů základ daně snížen. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. d), f), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt v nájmu nebo v užívání, jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle § 4b odst. 1 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 3 ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. [143: 63) § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.
§ 119 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).]
(5) Od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem. Příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí také pojistné na soukromé životní pojištění a majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu. Příspěvkem na pojištění dlouhodobé péče se rozumí pojistné na toto pojištění.
(6) V případě příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření lze odečíst od základu daně podle odstavce 5 pouze část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření. V případě zaplacení jednorázového pojistného na soukromé životní pojištění se pro účely odstavce 5 za příspěvek zaplacený ve zdaňovacím období trvání pojištění považuje poměrná část jednorázového pojistného připadající na toto zdaňovací období určená s přesností na dny.
(7) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně podle odstavců 1 až 6 sníží za zdaňovací období, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.
§ 15a
Produkt spoření na stáří
(1) Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí
a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
b) doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
c) penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
d) soukromé životní pojištění,
e) dlouhodobý investiční produkt.
(2) Institucí penzijního pojištění se pro účely daní z příjmů rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění, který je
a) provozován na principu fondového hospodaření,
b) zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém[footnoteRef:144]136) na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a [144: 136) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 988/2009, v platném znění]
c) povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušného orgánu v tomto státě.
(3) Soukromým životním pojištěním se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu, na který vznikne nárok nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, sjednaná s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterých pojistná částka pro případ dožití, pokud je sjednána, činí nejméně
a) 40 000 Kč, pokud pojistná doba činí nejméně 10 a nejvýše 20 let, nebo
b) 70 000 Kč, pokud pojistná doba činí více než 20 let.
(4) Za pojistnou částku pro případ dožití u pojištění důchodu se pro účely daní z příjmů považuje částka odpovídající jednorázovému plnění při dožití.
(5) Dlouhodobým investičním produktem se pro účely daní z příjmů rozumí dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.
§ 15b
Daňová podpora produktu spoření na stáří
(1) Produkt spoření na stáří je daňově podporovaný, pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu jsou ve prospěch
a) poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze
1. po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,
2. při jeho invaliditě třetího stupně, nebo
3. v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo
b) jiného poplatníka, a to pouze v případě
1. smrti poplatníka, který produkt sjednal,
2. úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související,
3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, nebo
4. plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem.
(2) Pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na zaměstnancův produkt spoření na stáří není tento produkt daňově podporovaným tehdy, je-li sjednáno nebo jinak určeno, že v případě smrti zaměstnance jsou výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch tohoto zaměstnavatele.
(3) Zaměstnanec oznámí svému zaměstnavateli, že jeho produkt spoření na stáří přestal být daňově podporovaný nebo že došlo ke skutečnosti, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, do konce kalendářního měsíce, ve kterém k tomu došlo.
(4) K navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří dochází, pokud před uplynutím 120 kalendářních měsíců od jeho vzniku nebo před kalendářním rokem, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku,
a) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch poplatníka, který produkt sjednal, nejedná-li se o
1. výplatu, plnění nebo odepsání při poplatníkově invaliditě třetího stupně,
2. výplatu, plnění nebo odepsání z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, pokud jsou obdržené naspořené peněžní prostředky a majetek do 1 měsíce od jejich přijetí vloženy na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo
3. plnění z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, na které vznikl nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je poplatníkův důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,
b) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka ve prospěch jiného poplatníka, než který produkt sjednal, nejedná-li se o
1. výplatu, plnění nebo odepsání po smrti poplatníka, který produkt sjednal,
2. úplatu poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související, nebo
3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku,
c) tento produkt zanikne, aniž by došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z něho nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka, nejedná-li se o zánik produktu
1. z důvodu smrti poplatníka,
2. z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, nebo
3. se současným odepsáním všech naspořených peněžních prostředků a majetku na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo
d) došlo k vyplacení výnosů z majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu mimo tento produkt.
(5) Navrácením daňové podpory produktu spoření na stáří se rozumí
a) vznik příjmu podle § 10 ve výši úhrnu příspěvků poplatníka, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období, zaplacených na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, a
b) vznik příjmu podle § 6 ve výši úhrnu příspěvků hrazených zaměstnavatelem na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, které byly ve zdaňovacím období, ve kterém nastala skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, a v bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích obdobích osvobozeny od daně; tento příjem se nepovažuje za vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti.
(6) Pokud nastane skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří,
a) přestane být tento produkt daňově podporovaným od
1. zdaňovacího období, ve kterém došlo k této skutečnosti, pro účely odečtení nezdanitelných částí základu daně a
2. kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k této skutečnosti, pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na jeho daňově podporovaný produkt spoření na stáří a
b) plnění z tohoto produktu se nesnižuje o příspěvky hrazené zaměstnavatelem na tento produkt pro účely určení základu daně s výjimkou
1. příspěvků, v jejichž výši vznikl příjem podle odstavce 5 písm. c),
2. příspěvků neosvobozených od daně z příjmů fyzických osob,
3. příspěvků hrazených zaměstnavatelem před 1. lednem 2000 na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a
4. příspěvků hrazených zaměstnavatelem před 1. lednem 2001 na soukromé životní pojištění.
§ 15c
Pojištění dlouhodobé péče
(1) Pojištěním dlouhodobé péče se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění, jehož pojistnou událostí je závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, sjednané s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
(2) Pojištění dlouhodobé péče je daňově podporované v rozsahu, ve kterém
a) právo na pojistné plnění v důsledku pojistné události vzniká pojištěnému,
b) se vztahuje na závislost odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby a
c) jde o
1. obnosové pojištění se sjednaným opakovaným měsíčním pojistným plněním poskytovaným po celou dobu závislosti pojištěného odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby nebo
2. škodové pojištění se sjednaným pojistným plněním ve formě poskytnutí péče o pojištěného po celou dobu závislosti pojištěného odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby nebo náhrady nákladů na takovou péči.
(3) Pojištění dlouhodobé péče není daňově podporované, pokud pojistitel
a) může pojistnou smlouvu vypovědět později než 2 měsíce ode dne jejího uzavření nebo ji může vypovědět na základě oznámení vzniku pojistné události nebo
b) má právo měnit výši pojistného v závislosti na věku nebo zdravotním stavu pojištěného.
§ 16
Sazba a výpočet daně pro základ daně
(1) Sazba daně činí
a) 15 % pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy a
b) 23 % pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy.
(2) Daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně.
§ 16a
Sazba a výpočet daně pro samostatný základ daně
(1) Sazba daně pro samostatný základ daně činí 15 %.
(2) Daň se vypočte jako součin samostatného základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně.
§ 16ab
Výpočet daně
(1) Daň poplatníka se vypočte jako součet daně podle § 16 snížené o slevy na dani a daně podle § 16a.
(2) Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 vyšší nebo roven dani podle § 16a, sníží se o tuto daň daňový bonus a daň poplatníka se rovná nule.
(3) Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 nižší než daň podle § 16a, daňový bonus je roven nule a daň poplatníka se rovná dani podle § 16a snížené o daňový bonus podle § 35c odst. 3.
§ 16b
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok.
ČÁST DRUHÁ
DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB
§ 17
Poplatníci daně z příjmů právnických osob
(1) Poplatníkem daně z příjmů právnických osob je
a) právnická osoba,
b) organizační složka státu,
c) podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
d) podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
e) fond penzijní společnosti, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí fond obhospodařovaný penzijní společností podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
f) svěřenský fond podle občanského zákoníku,
g) jednotka, která je podle právního řádu státu, podle kterého je založena nebo zřízena, poplatníkem,
h) fond ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(2) Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty.
(3) Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen (dále jen „sídlo“). Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pokud je poplatník, který není právnickou osobou, založen nebo zřízen podle právních předpisů České republiky, má se za to, že má na území České republiky sídlo.
(4) Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nemají na území České republiky své sídlo nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.
§ 17a
Veřejně prospěšný poplatník
(1) Veřejně prospěšným poplatníkem je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním.
(2) Veřejně prospěšným poplatníkem není
a) obchodní korporace,
b) Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář,
c) profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů,
d) zdravotní pojišťovna,
e) společenství vlastníků jednotek a
f) rodinná fundace, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí nadace nebo nadační fond,
1. které podle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře zakladatele, nebo osob blízkých zakladateli, nebo
2. jejichž činnost směřuje k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli.
§ 17b
Základní investiční fond
(1) Základním investičním fondem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) investiční fond a podfond investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, jehož jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, pokud
1. žádný poplatník daně z příjmů právnických osob s výjimkou Světové banky, Mezinárodního měnového fondu, Evropské investiční banky, jiné mezinárodní finanční organizace, státu, centrální banky nebo právnické osoby jimi ovládané nemá podíl na základním kapitálu tohoto investičního fondu nebo podfondu investičního fondu 10 % nebo více; podíly spojených osob, které jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob, se pro tyto účely splnění této podmínky považují za podíly jednoho poplatníka; tato podmínka se považuje za splněnou i v případě, kdy je překročena povolená výše podílu na základním kapitálu po dobu kratší než polovina zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nebo po dobu kratší než 6 měsíců, je-li zdaňovací období delší než 12 měsíců, a
2. neprovozuje živnostenské podnikání za podmínek stanovených živnostenským zákonem[footnoteRef:145]139), [145: 139) Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů.]
b) podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
c) investiční fond a podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy investující v souladu se svým statutem více než 90% hodnoty svého majetku do
1. investičních cenných papírů,
2. cenných papírů vydaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem,
3. účastí v kapitálových obchodních společnostech,
4. nástrojů peněžního trhu,
5. finančních derivátů podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
6. práv vyplývajících ze zápisu věcí uvedených v bodech 1 až 5 v evidenci a umožňujících oprávněnému přímo nebo nepřímo nakládat s touto hodnotou alespoň obdobným způsobem jako oprávněný držitel,
7. pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtu,
8. úvěrů a zápůjček poskytnutých investičním fondem,
d) zahraniční investiční fond srovnatelný s fondem nebo zahraniční podfond zahraničního investičního fondu srovnatelný s fondem nebo podfondem uvedeným v písmenech a) až c) pokud
1. je jeho domovským státem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy členský stát Evropské unie nebo stát tvořící Evropský hospodářský prostor,
2. prokáže, že je obhospodařován na základě oprávnění srovnatelného s oprávněním k obhospodařování investičního fondu vydávaného Českou národní bankou a obhospodařovatel podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky,
3. má statut nebo dokument srovnatelný se statutem, ze kterého lze zjistit, že se jedná o zahraniční fond srovnatelný s fondem nebo zahraniční podfond zahraničního investičního fondu srovnatelný s fondem nebo podfondem uvedeným v písmenech a) až c), a
4. prokáže, že se podle práva jeho domovského státu jeho příjmy ani z části nepřičítají jiným osobám.
§ 17c
Poplatník daně z neočekávaných zisků
(1) Poplatníkem daně z neočekávaných zisků je poplatník daně z příjmů právnických osob, který ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají které alespoň částečně spadá do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, má rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 000 000 Kč, pokud
a) není bankou a
1. je v období uplatnění daně z neočekávaných zisků součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, nebo
2. měl rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 2 000 000 000 Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021, nebo
b) je bankou a měl rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 6 000 000 000 Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021.
(2) Poplatníkem daně z neočekávaných zisků je také poplatník daně z příjmů právnických osob, který má ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají které alespoň částečně spadá do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků z činností podle odstavce 6 písm. a) až d) ve výši alespoň 50 000 000 Kč, pokud rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků z těchto činností za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 tvořily alespoň 25 % jeho ročního úhrnu čistého obratu podle zákona upravujícího účetnictví za toto účetní období.
(3) Skupinou podniků s neočekávanými zisky je skupina podniků podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní bez zahrnutí bank, pokud úhrn rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků poplatníků, kteří jsou součástí této skupiny, za první vykazované účetní období skončené od 1. ledna 2021 dosáhl alespoň 2 000 000 000 Kč. Pokud je poplatník součástí této skupiny pouze po část tohoto období, zohledňují se jeho rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků pouze v poměru odpovídajícím této části. Pokud je poplatník zahrnut nebo by byl zahrnut v konsolidované účetní závěrce této skupiny na základě metody poměrné konsolidace, určí se rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků pro účely posouzení výše rozhodných příjmů skupiny ve stejném poměru.
(4) Rozhodnými příjmy pro daň z neočekávaných zisků jsou tuzemské příjmy z rozhodných činností pro daň z neočekávaných zisků s výjimkou příjmu z činností uvedených v odstavci 6 písm. e) a f), pokud poplatník elektřinu nebo plyn dodal jinému poplatníkovi, který je součástí stejné skupiny podniků podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní, pro jeho vlastní spotřebu.
(5) Tuzemským příjmem se pro daň z neočekávaných zisků rozumí příjem s výjimkou příjmu ze zdrojů v zahraničí, který podle mezinárodní smlouvy může být zdaněn v zahraničí, pokud je poplatník daňovým rezidentem České republiky, a příjem ze zdrojů na území České republiky s výjimkou příjmu, který podle mezinárodní smlouvy nemůže být zdaněn v České republice, pokud je poplatník daňovým nerezidentem.
(6) Rozhodnými činnostmi pro daň z neočekávaných zisků jsou činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódy
a) 05.10 - Těžba a úprava černého uhlí,
b) 06 - Těžba ropy a zemního plynu,
c) 19.1- Výroba koksárenských produktů,
d) 19.2 - Výroba rafinovaných ropných produktů,
e) 35.1 - Výroba, přenos a rozvod elektřiny s výjimkou kombinované výroby elektřiny a tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla menším než 4,4,
f) 35.2 - Výroba plynu; rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí,
g) 46.71.2 - Velkoobchod s kapalnými palivy a příbuznými výrobky,
h) 46.71.3 - Velkoobchod s plynnými palivy a příbuznými výrobky,
i) 49.50.1 - Potrubní doprava ropovodem,
j) 49.50.2 – Potrubní doprava plynovodem a
k) 64 - Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování s výjimkou činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódem 64.11 – Centrální bankovnictví, jde-li o poplatníka, který je bankou.
(7) Příjmy z rozhodných činností pro daň z neočekávaných zisků se určují jako
a) roční úhrn čistého obratu podle zákona upravujícího účetnictví z těchto činností u poplatníka, který není bankou, nebo
b) roční čisté úrokové výnosy u poplatníka, který je bankou.
(8) V případě rozdělení poplatníka daně z příjmů právnických osob, který splňoval podmínku výše rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků za první účetní období skončené od 1. ledna 2021, se považuje tato podmínka za splněnou i u jeho právních nástupců.
(9) Výše kritéria rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků posuzovaného ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, se v případě poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, přepočte na tuto cizí měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání; takto přepočtená výše se zaokrouhlí na celá čísla.
§ 18
Obecná ustanovení o předmětu daně
(1) Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Předmětem daně nejsou
a) příjmy získané nabytím akcií podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,
b) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního zákona,[footnoteRef:146]15b) příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů, 2) do výše nároků na vydání základního podílu,13) a dále příjmy z vydání dalšího podílu13) v nepeněžní formě, [146: 15b) § 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
c) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36 tohoto zákona,
d) příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného prohlášení vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit,1c)
e) příjmy zdravotní pojišťovny plynoucí ve formě
1. pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
2. pokuty uložené pojištěnci nebo plátci pojistného,
3. penále uloženého plátci pojistného,
4. přirážky k pojistnému vyměřené zaměstnavateli,
5. náhrady nákladů na hrazené zdravotní služby, které zdravotní pojišťovna vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci,
6. úhrady plateb za výkony pracovně-lékařských služeb a specifické zdravotní péče od zaměstnavatele,
7. kauce podle právního předpisu upravujícího resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny,
8. návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu na uhrazení nákladů poskytnutých hrazených služeb po vyčerpání prostředků rezervního fondu v případě platební neschopnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny,
9. účelové dotace ze státního rozpočtu,
10. pohledávky za uhrazené zdravotní služby poskytnuté v České republice cizím pojištěncům, kterými jsou fyzické osoby, za které byly zdravotní služby uhrazeny mezinárodní smlouvy upravující sociální zabezpečení, nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,
f) příjmy společenství vlastníků jednotek z
1. dotací,
2. příspěvků vlastníků jednotek na správu domu a pozemku,
3. úhrad za plnění spojená s užíváním bytu a nebytových prostor,
4. pojistného plnění z pojištění domu sjednaného společenstvím vlastníků jednotek,
g) příjem plynoucí z titulu přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.,
h) úvěry nebo zápůjčky u poplatníka s hotovostním základem daně s výjimkou
1. příjmu, který věřitel nabyl ze splacení pohledávky ze zápůjčky nebo úvěru nabyté úplatným postoupením, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem ze splacení této pohledávky a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,
2. příjmu z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka.
§ 18a
Zvláštní ustanovení o předmětu daně veřejně prospěšných poplatníků
(1) U veřejně prospěšného poplatníka nejsou předmětem daně
a) příjmy z nepodnikatelské činnosti za zdaňovací období za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší; pro účely tohoto ustanovení se posuzují odděleně příjmy plynoucí od členů poplatníka, členů těchto členů, spojených osob s poplatníkem nebo jeho členy a členů spojených osob s poplatníkem, pokud jsou jim zboží nebo služba poskytovány za nižší ceny než ostatním poplatníkům a tyto ceny jsou nižší než výdaje na dané zboží nebo službu, a výdaje s nimi související a ostatní příjmy z nepodnikatelské činnosti a výdaje s nimi související,
b) dotace, příspěvek, podpora nebo jiná obdobná plnění z veřejných rozpočtů,
c) podpora od Vinařského fondu,
d) výnos daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, které plynou obci nebo kraji,
e) úplata, která je příjmem státního rozpočtu za
1. převod nebo užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi,
2. nájem a prodej státního majetku,
f) příjmy z bezúplatného nabytí věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
(2) U veřejně prospěšného poplatníka je předmětem daně vždy příjem
a) z reklamy,
b) z členského příspěvku,
c) v podobě úroku,
d) z nájemného s výjimkou nájmu státního majetku.
(3) U veřejně prospěšného poplatníka se splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činnosti je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje.
(4) Veřejně prospěšný poplatník je povinen vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou, nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vedení výdajů (nákladů). Pokud tato povinnost nemůže být splněna organizační složkou státu nebo obcí u jejich jednorázových rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání.
(3) Veřejně prospěšný poplatník s akruálním základem daně pro účely určení základu daně eviduje příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené, a s nimi související výdaje odděleně od ostatních příjmů a s nimi souvisejících výdajů.
(4) Veřejně prospěšný poplatník s hotovostním základem daně prokáže
a) výši výdajů souvisejících s příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené, a výdajů souvisejících s příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené,
b) skutečnost, že má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nich je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(5) S výjimkou příjmů z investičních dotací jsou předmětem daně všechny příjmy u veřejně prospěšného poplatníka, který je
a) veřejnou vysokou školou,
b) veřejnou výzkumnou institucí,
c) poskytovatelem zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby,
d) obecně prospěšnou společností,
e) ústavem.
§ 18b
Zvláštní ustanovení o předmětu daně osobních obchodních společností a jejich společníků
(1) U veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně; to neplatí pro účely stanovení základu daně z příjmů fyzických nebo právnických osob společníka veřejné obchodní společnosti.
(2) U společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti jsou předmětem daně také příjmy veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti.
§ 19
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny
a) členský příspěvek podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijatý
1. zájmovým sdružením právnických osob, u něhož členství není nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti,
2. spolkem, který není organizací zaměstnavatelů, nebo evropskou politickou nadací,
3. odborovou organizací,
4. politickou stranou, politickým hnutím nebo evropskou politickou stranou, nebo
5. profesní komorou s nepovinným členstvím s výjimkou Hospodářské komory České republiky a Agrární komory České republiky,
b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností,
c) příjem z nájemného družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru a z úhrady za plnění poskytované s užíváním tohoto bytu nebo nebytového prostoru plynoucí na základě nájemní smlouvy mezi bytovým družstvem a jeho členem; obdobně to platí pro společnost s ručením omezeným a jejího společníka a pro spolek a jeho člena,
d) příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, plynoucí
1. fondu penzijní společnosti,
2. instituci penzijního pojištění, která je skutečným vlastníkem zdaňovaných příjmů podle odstavce 6, s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění,
e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,[footnoteRef:147]19) [147: 19) Např. zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.]
f) příjem Garančního systému finančního trhu a příjem fondu ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
g) výnos z operací na finančním trhu s prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění podle rozpočtových pravidel,
h) příjmy plynoucí z odpisu dluhů při oddlužení nebo reorganizaci provedené podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:148]19a), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů, [148: 19a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. ]
i) příjem plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy vydaného členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor,
j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu,
k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,
l) příjmy plynoucí v souvislosti s privatizovaným majetkem, které jsou vedeny Ministerstvem financí na zvláštních účtech podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:149]125) a příjmy plynoucí z nakládání s prostředky těchto zvláštních účtů na finančním trhu, a dále příjmy plynoucí z práv, která přešla ze zaniklé České konsolidační agentury na stát podle zvláštního právního předpisu, a příjmy plynoucí z práv, která přešla ze zaniklé České inkasní, s.r.o., nebo ze zrušeného Zajišťovacího fondu družstevních záložen na stát, [149: 125) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů.]
m) příjem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry,
n) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení,
o) příjmy Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv plynoucí z úkonů vykonávaných podle zákona upravujícího léčiva,
p) výnos z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle atomového zákona,
r) výnos nadace, která je veřejně prospěšným poplatníkem, z majetku vloženého do nadační jistiny a příjem z jeho prodeje, pokud tento příjem slouží jen k účelu, ke kterému byla nadace zřízena, a pokud se nejedná o příjem, který byl nadací použit v rozporu se zákonem,
s) příspěvky do fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů,
t) příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené zvláštním právním předpisem nebo podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:150]17e) z vkladů u bank, pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění, [150: 4h) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č 436/2004 Sb.
17e) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.]
u) příjem České národní banky,
v) příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence,[footnoteRef:151]85) [151: 85) § 14 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).]
w) úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti,
x) úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou,
y) úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky14e) pořádané k účelům vymezeným v § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8,
z) příjem Vinařského fondu stanovený zákonem upravujícím vinohradnictví a vinařství,
za) příjem z podpory od Vinařského fondu,
zb) příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zvláštního právního předpisu, [footnoteRef:152]4h) [152: ]
zc) příspěvky provozovatelů solárních elektráren nebo výrobců podle zákona upravujícího výrobky s ukončenou životností plynoucí provozovateli kolektivního systému podle zákona upravujícího výrobky s ukončenou životností, pokud jsou použity na zajištění plnění povinností zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životností s výjimkou nákladů na zřízení sběrného místa provozovatele solární elektrárny, a příspěvky osob, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, plynoucí autorizované obalové společnosti, pokud jsou použity na zajištění plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů,
zc) peněžní příspěvky
1. provozovatelů solárních elektráren a výrobců podle zákona upravujícího výrobky s ukončenou životností plynoucí provozovateli kolektivního systému za předpokladu jejich použití na zajištění kolektivního plnění povinností výrobců nebo provozovatelů solárních elektráren, s výjimkou nákladů na zřízení místa zpětného odběru provozovatele solární elektrárny,
2. osob, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, plynoucí autorizované obalové společnosti za předpokladu jejich použití na zajištění sdruženého plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu a
3. výrobců podle zákona upravujícího omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí plynoucí provozovateli kolektivního systému za předpokladu jejich použití na zajištění kolektivního plnění povinností výrobců,
zd) příjem plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy nebo z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty,
ze) příjmy z
1. podílu na zisku, vyplácené dceřinou společností, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské společnosti,
2. převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 nebo společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky,
zf) příjmy mateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti podle zvláštního právního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; obdobně se postupuje u příjmů mateřské společnosti z rozpuštění rezervního fondu nebo obdobného fondu dceřiné společnosti,
zg) příjem plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů a příjem plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě jiných právních předpisů,
zh) příjem České republiky z operací řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla,
zi) příjmy z podílu na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, a stálé provozovně mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4 a je umístěna na území České republiky; toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku, vypořádací podíly, podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, a na podíly na zisku, pokud má dceřiná společnost možnost snížit o ně základ daně,
zj) licenční poplatky plynoucí obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, od
1. obchodní korporace, která je daňovým rezidentem České republiky, nebo
2. stálé provozovny obchodní korporace, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, na území České republiky,
zk) úrok z úvěrového finančního nástroje plynoucí obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, od obchodní korporace, která je daňovým rezidentem České republiky, nebo od stálé provozovny obchodní korporace, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, umístěné na území České republiky; úvěrovým finančním nástrojem se pro účely tohoto zákona rozumí závazkový právní vztah, jehož předmětem je vrácení přenechaných nebo poskytnutých peněžních prostředků; úvěrovým finančním nástrojem je vždy
1. úvěr,
2. zápůjčka,
3. dluhopis,
4. vkladní list, vkladový certifikát a vklad jim na roveň postavený a
5. směnka, jejímž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky.
zl) výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:153]22a) a výnosy ze státních dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu v bance podle zvláštního právního předpisu22a) a vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, na který Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí převede evidence Střediska cenných papírů (dále jen „centrální depozitář“), v případě, stanou-li se příjmem zvláštního vázaného účtu podle zvláštního právního předpisu22a)., [153: 22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.]
zm) příjmy poplatníka, který může snížit základ daně o položku snižující základ daně podle § 20 odst. 7 a jehož příjmy za zdaňovací období nepřesáhnou 300 000 Kč, s výjimkou příjmu, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(2) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a podle odstavců 8 až 10 se nevztahuje na
a) podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, mateřské společnosti, není-li mateřská společnost společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky,
b) příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti, pokud je dceřiná společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a je v likvidaci.
(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, obchodní korporace, která není poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a
1. má některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství;[footnoteRef:154]93) tyto formy uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem a [154: 93) Směrnice Rady 2011/96/EU.
Směrnice Rady 2009/133/ES.
Směrnice Rady 2003/49/ES.]
2. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo Evropskou unii podle mezinárodní smlouvy upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů s třetím státem a
3. podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů. Seznam těchto daní uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem; za obchodní korporaci podléhající těmto daním se nepovažuje obchodní korporace, která je od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození od daně,
b) mateřskou společností obchodní korporace, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má některou z forem uvedených v předpisech Evropské unie93) nebo formu družstva, svěřenský fond, rodinná fundace, dobrovolný svazek obcí, kraj, Česká republika nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, pokud v jejich obchodním majetku je má nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl na základním kapitálu jiné obchodní korporace,
c) dceřinou společností obchodní korporace, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má některou z forem uvedených v předpisech Evropské unie93) nebo formu družstva, nebo obchodní korporace, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, na jejímž základním kapitálu má mateřská společnost nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl,
d) třetím státem stát, který není členským státem Evropské unie.
(4) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze), zf) a zi) a podle odstavce 9 lze uplatnit při splnění podmínky 10% podílu na základním kapitálu, i před splněním podmínky 12 měsíců nepřetržitého trvání podle odstavce 3, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Nebude-li splněna minimální výše podílu 10 % na základním kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně 12 měsíců, posuzuje se osvobození od daně podle
a) odstavce 1 písm. ze) bodu 2, písm. zf) a zi) uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od daně uplatněno,
b) odstavce 1 písm. ze) bodu 1 a písm. zf) uplatněné plátcem daně jako nesplnění povinnosti plátce daně a postupuje se podle § 38s.
(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zj) a zk) lze uplatnit, pokud
1. plátce úroků z úvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatků a příjemce úroků z úvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatků jsou osobami přímo kapitálově spojenými po dobu alespoň 24 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích a
2. příjemce úroků z úvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem a
3. úroky z úvěrového finančního nástroje nebo licenční poplatky nejsou přičitatelné stálé provozovně umístěné na území České republiky nebo státu, který není členským státem Evropské unie, státem tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarskou konfederací, a
4. příjemci úroků z úvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatků bylo vydáno rozhodnutí podle § 38nb.
Osvobození lze uplatnit i před splněním podmínky uvedené v bodě 1, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Při nedodržení této podmínky se postupuje přiměřeně podle odstavce 4.
(6) Příjemce podílu na zisku, příjmu z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti, úroků z úvěrového finančního nástroje a licenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem, pokud tyto platby přijímá ve svůj vlastní prospěch a nikoliv jako zprostředkovatel, zástupce nebo zmocněnec pro jinou osobu.
(7) Licenčním poplatkem se rozumí platba jakéhokoliv druhu, která představuje náhradu za užití nebo za poskytnutí práva na užití autorského nebo jiného obdobného práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně filmu a filmových děl, počítačového programu (software), dále práva na patent, ochrannou známku, průmyslový vzor, návrh nebo model, plán, tajný vzorec nebo výrobní postup, nebo za výrobně technické a obchodní poznatky (know-how). Licenčním poplatkem se rozumí také příjem za nájem nebo za jakékoliv jiné využití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení.
(8) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) bodu 1 a písm. zj) a zk) lze za podmínek uvedených v odstavcích 3 až 7 pro společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, použít obdobně i pro příjmy vyplácené obchodní korporací, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem Švýcarské konfederace, Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska; přitom osvobození podle odstavce 1 písm. zj) lze použít počínaje dnem 1. ledna 2011. Při využití osvobození podle tohoto odstavce se použije obdobně ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk).
(9) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) platí i pro příjmy plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 a společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, z podílu na zisku vypláceného obchodní korporací a z převodu podílu v obchodní korporaci, pokud tato obchodní korporace
1. je daňovým rezidentem třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, a
2. má právní formu se srovnatelnou právní charakteristikou jako společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo podle zvláštního právního předpisu, a
3. je v obdobném vztahu vůči poplatníkovi, kterému příjmy z podílu na zisku nebo z převodu podílu v obchodní korporaci plynou, jako dceřiná společnost vůči mateřské společnosti za podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4, a
4. podléhá dani obdobné dani z příjmů právnických osob, u níž sazba daně není nižší než 12 %, a to alespoň ve zdaňovacím období, v němž poplatník uvedený v § 17 odst. 3 o příjmu z podílu na zisku nebo z převodu podílu v obchodní korporaci účtuje jako o pohledávce v souladu se zvláštním právním předpisem20), a ve zdaňovacím období předcházejícím tomuto zdaňovacímu období; přitom došlo-li u obchodní korporace k zániku bez provedení likvidace, posuzuje se splnění této podmínky u právního předchůdce; za obchodní korporaci podléhající takové dani se nepovažuje obchodní korporace, která je od daně osvobozena, nebo si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od této daně.
Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle tohoto odstavce lze uplatnit, pokud příjemce příjmu z podílu na zisku nebo z převodu podílu je jejich skutečný vlastník. Výdajem vynaloženým na příjem uvedený v odstavci 1 písm. ze) bodu 2 je vždy nabývací cena tohoto podílu stanovená podle tohoto zákona. Pro stanovení výdajů (nákladů) vynaložených na příjmy (výnosy) osvobozené podle tohoto odstavce se ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk) použije přiměřeně. Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) bodu 2 a podle tohoto odstavce nelze uplatnit u podílů v obchodní korporaci, které byly nabyty v rámci koupě obchodního závodu (§ 23 odst. 15).
(10) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) bodu 2 a písm. zi) a podle odstavce 9 lze za podmínek uvedených v odstavcích 3, 4 a 6 pro obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, použít obdobně i pro obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska. Při využití osvobození podle tohoto odstavce se použije obdobně ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk).
(11) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle odstavce 10 nelze uplatnit, pokud dceřiná společnost nebo mateřská společnost
a) je od daně z příjmu právnických osob nebo obdobné daně osvobozena,
b) si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od daně z příjmů právnických osob nebo obdobné daně, nebo
c) podléhá dani z příjmů právnických osob nebo obdobné dani se sazbou ve výši 0 %.
(12) U akciové společnosti s proměnným základním kapitálem tvořící podfondy se podmínky podle odstavce 3 písm. b) a c) posuzují za akciovou společnost a podfondy samostatně.
§ 19b
Osvobození bezúplatných příjmů
(1) Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný
a) příjem z nabytí dědictví nebo odkazu,
b) příjem, pokud k němu došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách, v podobě
1. nabytí vlastnického práva k pozemku,
2. zřízení věcného břemene,
c) příjem z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo podílu na pozemku podle zákona upravujícího majetek České republiky a její vystupování v právních vztazích, je-li organizační složka státu povinna je bezúplatně převést bytovému družstvu vzniklému před 1. lednem 1992 nebo jeho právnímu nástupci,
d) příjem v podobě majetkového prospěchu, pokud v úhrnu příjmy z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100 000 Kč, u
1. vydlužitele při bezúročné zápůjčce,
2. vypůjčitele při výpůjčce a
3. výprosníka při výprose,
e) příjem z nabytí majetku zdravotními pojišťovnami pro fondy veřejného zdravotního pojištění,
f) příjem vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku
1. vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě nebo
2. osobou, která se stane vlastníkem vznikající jednotky v tomtéž domě,
g) příjem z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud
1. na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a
2. převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví bytového družstva nebo fyzické osoby.
(2) Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem
a) obmyšleného z majetku, který
1. byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo
2. zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti,
b) poplatníka, který je
1. veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území České republiky, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 nebo jeho kapitálové dovybavení,
2. veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, je-li jeho právní forma, předmět činnosti a způsob využití předmětu bezúplatného nabytí obdobný právní formě, předmětu činnosti a způsobu využití těch poplatníků, jejichž příjmy jsou osvobozeny podle bodu 1,
3. územním samosprávným celkem nebo jím zřízenou příspěvkovou organizací, dobrovolným svazkem obcí, veřejnou výzkumnou institucí nebo veřejnou vysokou školou,
4. právnickou osobou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, je-li jeho právní forma a předmět činnosti obdobný právní formě a předmětu činnosti poplatníka uvedeného v bodě 3,
c) plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel,
d) přijatý z veřejné sbírky,
e) členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
(3) Osvobození bezúplatných příjmů podle odstavce 2 písm. b) až d) se nepoužije, pokud ho veřejně prospěšný poplatník neuplatní. Rozhodnutí veřejně prospěšného poplatníka o uplatnění nebo neuplatnění osvobození bezúplatných příjmů nelze zpětně měnit.
§ 20
Základ daně a položky snižující základ daně
(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení odstavců 2 až 6.
(2) U poplatníka, u něhož dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení výsledek hospodaření upravený podle § 23 až 33.
(3) Má-li dojít u investičního fondu ke změně jeho administrátora, je předchozí administrátor povinen tuto změnu oznámit správci daně nejpozději v den, kdy nastane.
(4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33 snižuje o částku připadající komplementářům.
(5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.
(6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.
(7) Veřejně prospěšný poplatník s výjimkou obce, kraje, poskytovatele zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby, a profesní komory a poplatníka založeného za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, kteří nejsou organizací zaměstnavatelů, může základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použije-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Veřejná vysoká škola, obecně prospěšná společnost nebo ústav, které jsou soukromou vysokou školou podle zákona upravujícího vysoké školy, a veřejná výzkumná instituce mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a v případě, že 30% snížení činí méně než 1 000 000 Kč, mohou odečíst částku ve výši 1 000 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.
(8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo které provozují školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu4j), na zdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud hodnota bezúplatného plnění činí alespoň 2000 Kč. Obdobně se postupuje u bezúplatného plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. U hmotného majetku je hodnotou bezúplatného plnění nejvýše zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zvláštního právního předpisu20) u ostatního majetku. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně sníženého podle § 34; to neplatí pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníci.
(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty bezúplatného plnění, kterou lze odečíst od základu daně podle odstavce 8, i část hodnoty bezúplatného plnění poskytnutého veřejnou obchodní společností na účely vymezené v odstavci 8, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle odstavce 5.
(10) Hodnota bezúplatného plnění poskytnutého komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně podle odstavce 4. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí hodnoty bezúplatného plnění, kterou lze odečíst podle odstavce 8, i část hodnoty bezúplatného plnění poskytnutého komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta podle odstavce 6.
(11) Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.
(12) Ustanovení odstavců 8 až 11 se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem.
§ 20a
Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je jen část zdaňovacího období základním investičním fondem, rozdělí základ daně (§ 20 odst. 1) snížený o položky podle § 34 s přesností na dny, a to na část
a) připadající na část zdaňovacího období, v níž byl základním investičním fondem, která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů,
b) připadající na zbývající část zdaňovacího období, která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.
§ 20b
Samostatný základ daně
(1) Do samostatného základu daně se zahrnují veškeré příjmy z podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 3 ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období. Do samostatného základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně. Jednotlivý příjem z vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku anebo z obdobného plnění zahrnovaného do samostatného základu daně se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci. Obdobně se postupuje i u poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4, pokud příjmy z podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění plynoucí ze zahraničí se přičítají jeho stálé provozovně umístěné na území České republiky. Toto ustanovení se nevztahuje na fondy penzijní společnosti.
(2) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je součástí samostatného základu daně i část příjmů veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, podle odstavce 1; přitom tato část samostatného základu se stanoví
a) u společníka veřejné obchodní společnosti ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,
b) u komplementáře komanditní společnosti ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.
1. § 20ba
1. Základ daně z neočekávaných zisků
(1) Základ daně z neočekávaných zisků se určuje za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají které alespoň částečně spadá do období uplatnění daně z neočekávaných zisků.
(2) Základem daně z neočekávaných zisků je rozdíl mezi srovnávaným základem daně a průměrem upravených srovnávacích základů daně. Pokud je tento rozdíl záporný, základ daně z neočekávaných zisků je nulový.
(3) Obdobím uplatnění daně z neočekávaných zisků jsou kalendářní roky 2023 až 2025.
1. § 20bb
1. Srovnávaný základ daně
(1) Srovnávaným základem daně se rozumí základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně nebo daňová ztráta. Do srovnávaného základu daně se nezahrnují příjmy ze zdrojů v zahraničí, které podle mezinárodní smlouvy mohou být zdaněny v zahraničí, a s nimi související výdaje. Pokud je srovnávaný základ daně záporný, považuje se za nulový.
(2) Do srovnávaného základu daně poplatníka, který je komanditní společností, se nezahrnuje také jeho část připadající na komplementáře.
(3) Pokud zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která , za které se určuje základ daně z neočekávaných zisků, spadají spadá jen částečně do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, za srovnávaný základ daně se nepovažuje jeho poměrná část připadající na část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která , které nespadá do období uplatnění daně z neočekávaných zisků.
(4) Pokud je poplatník daně z neočekávaných zisků, který je tímto poplatníkem jen z důvodu, že je součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, součástí této skupiny pouze po část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za srovnávaný základ daně se nepovažuje jeho poměrná část připadající na část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, po kterou není součástí této skupiny.
1. § 20bc
1. Srovnávací základ daně
(1) Srovnávacím základem daně se rozumí základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně nebo daňová ztráta za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatá započaté od 1. ledna 2018 a skončená skončené do 31. prosince 2021. Do srovnávacího základu daně se nezahrnují příjmy ze zdrojů v zahraničí, které podle mezinárodní smlouvy mohou být zdaněny v zahraničí, a s nimi související výdaje.
(2) Do srovnávacího základu daně poplatníka, který je komanditní společností, se nezahrnuje také jeho část připadající na komplementáře.
(3) Srovnávací základ daně poplatníka, který je daňovým rezidentem České republiky, za období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých zdaňovací období, ve kterém poplatník byl daňovým nerezidentem, se určí ze základu daně podle právních předpisů státu, jehož byl daňovým rezidentem, obdobným způsobem jako srovnávací základ daně poplatníka, který je daňovým rezidentem České republiky.
(4) Srovnávacím základem daně poplatníka je i srovnávací základ daně jeho právního předchůdce v rozsahu, v jakém v důsledku přeměny přešlo jeho jmění na poplatníka. Srovnávacím základem daně poplatníka není část jeho srovnávacího základu daně v rozsahu, v jakém v důsledku přeměny přešlo jeho jmění na jeho právního nástupce. Pokud byl právní předchůdce daňovým nerezidentem a poplatník je daňovým rezidentem České republiky, určí se srovnávací základ daně právního předchůdce podle odstavce 3. Pokud se přeměna stala účinnou od 1. července 2022, postup podle vět první a druhé se nepoužije, pokud právní předchůdce neměl za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 000 000 Kč.
(5) Pokud je srovnávací základ daně určen za jinak dlouhé období než srovnávaný základ daně, za srovnávací základ daně se považuje jeho výše přepočítaná poměrně tak, jako by byl srovnávací základ daně určen za stejně dlouhé období.
(6) Upraveným srovnávacím základem daně se rozumí srovnávací základ daně zvýšený o absolutní hodnotu 20 % z tohoto základu.
1. § 20bd
1. Průměr upravených srovnávacích základů daně
(1) Průměr upravených srovnávacích základů se vypočítá jako aritmetický průměr. Pokud je průměr upravených srovnávacích základů daně záporný, považuje se za nulový.
(2) Průměry upravených srovnávacích základů daně poplatníků, kteří jsou součástí stejné skupiny podniků s neočekávanými zisky a kteří mají shodné období, za které se určuje srovnávaný základ daně, lze v tomto období o shodnou částku u jednoho poplatníka zvýšit a u druhého poplatníka snížit, pokud
a) toto zvýšení vede k tomu, že daň z neočekávaných zisků prvního poplatníka je nižší, než kdyby k přesunu průměru nedošlo,
b) toto snížení nevede k tomu, že daň z neočekávaných zisků druhého poplatníka je vyšší, než kdyby k přesunu průměru nedošlo, a
c) je podáno oznámení o přesouvání průměrů upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky v případě, že k přesouvání průměrů dochází na základě podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků.
(3) Postup podle odstavce 2 nesmí využít poplatník daně z neočekávaných zisků, který
a) je součástí více skupin podniků s neočekávanými zisky nebo
b) neměl za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 000 000 Kč.
(4) K přesouvání průměrů upravených srovnávacích základů může dojít na základě dodatečného daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků pouze tehdy, pokud dochází k úpravě přesunu průměrů upravených srovnávacích základů z důvodu, že tento přesun nesplňuje podmínky, za kterých může být učiněn.
(5) Využije-li se postup podle odstavce 2, za průměr upravených srovnávacích základů daně se považuje takto upravený průměr upravených srovnávacích základů daně.
(6) Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky může zastupující poplatník podat správci daně do uplynutí lhůty pro podání daňového nebo dodatečného daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků poplatníka, který se přesunu účastní a kterému tato lhůta uplyne jako první.
(7) Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky je formulářovým podáním a poplatník je v tomto oznámení povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
a) své identifikační a kontaktní údaje,
b) identifikační údaje poplatníků, kteří jsou součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky a u kterých dochází ke snížení nebo zvýšení průměru upravených srovnávacích základů daně v důsledku přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky a
c) údaje o snížení a zvýšení průměrů upravených srovnávacích základů daně, ke kterým u poplatníků, kteří jsou součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, došlo za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, a o tom, mezi kterými poplatníky došlo k přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně.
(8) Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky podané po lhůtě podle odstavce 6 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
(9) Zastupujícím poplatníkem se pro účely daně z neočekávaných zisků rozumí poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky a který je součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky a o kterém tato skupina rozhodla, že podává oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky. Skupina podniků s neočekávanými zisky může mít pouze jednoho zastupujícího poplatníka.
1. § 20be
1. Závazné posouzení toho, zda je poplatník součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky
(1) Poplatník daně z příjmů právnických osob může požádat Specializovaný finanční úřad o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je v určitém zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky spolu s jiným poplatníkem daně z příjmů právnických osob.
(2) V žádosti podle odstavce 1 je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
a) identifikační údaje posuzovaných poplatníků,
b) popis a dokumentace vztahu mezi poplatníky pro posouzení, zda jsou součástí stejné skupiny podniků s neočekávanými zisky,
c) zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, na která na které se má rozhodnutí o závazném posouzení vztahovat, a
d) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.
(3) Specializovaný finanční úřad o vydaném rozhodnutí o závazném posouzení podle odstavce 1 vhodným způsobem vyrozumí ostatní poplatníky uvedené ve výroku rozhodnutí.
1. § 20c
1. Obchodní majetek poplatníka daně z příjmů právnických osob
Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se pro účely daní z příjmů rozumí veškerý majetek, který
1. a) mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu,
1. b) k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou.
1. § 20c
1. Majetek poplatníka bez právní osobnosti
V případě poplatníka daně z příjmů právnických osob bez právní osobnosti se pro účely daní z příjmů za věc, která mu patří, považuje věc, která k němu patří.
§ 20d
Výpočet daně zahraničního poplatníka
Poplatník daně z příjmů právnických osob, který není účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, v rozsahu potřebném pro výpočet daně postupuje, jako by byl poplatníkem s akruálním základem daně, pokud je
a) daňovým nerezidentem, kterému vznikla na území České republiky stálá provozovna, ledaže se jedná o stálou provozovnu
1. vzniklou na základě doby trvání, nebo
2. poplatníka, za kterého na území České republiky jedná osoba, která má a obvykle na tomto území vykonává oprávnění uzavírat smlouvy, které jsou pro tohoto poplatníka závazné,
b) daňovým rezidentem České republiky, který není ustaven podle právního řádu České republiky, nebo
c) daňovým nerezidentem, kterému vznikla daňová povinnost ve vztahu k příjmům ze zdrojů na území České republiky z jiného důvodu než podle písmene a), pokud se rozhodne tak postupovat.
§ 20e
Prokazování tvrzení zahraničního poplatníka
(1) Poplatník podle § 20d písm. a) a b) také
a) vede evidenci zahraničního poplatníka a zajišťuje spolehlivost údajů v ní a
b) v příloze daňového přiznání uvede v rozsahu potřebném pro výpočet daně údaje, které by obsahovaly rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha účetní závěrky, které by byly přílohou daňového přiznání tohoto poplatníka, pokud by byl poplatníkem s akruálním základem daně.
(2) Jedná-li se o poplatníka podle § 20d písm. a), povinnosti podle odstavce 1 plní jen ve vztahu k činnosti stálé provozovny vzniklé na území České republiky, a to zvlášť za každou takovou stálou provozovnu.
§ 20f
Evidence zahraničního poplatníka
(1) Evidence zahraničního poplatníka obsahuje v rozsahu potřebném pro výpočet daně údaje o jeho
a) aktivech a dluzích a
b) výnosech a nákladech.
(2) Ke splnění povinnosti vést evidenci zahraničního poplatníka a zajištění spolehlivosti údajů v této evidenci poplatník vede tuto evidenci obdobně, jako by vedl účetnictví, kdyby byl poplatníkem s akruálním základem daně.
(3) Pokud je poplatník účetní jednotkou používající akruální účetnictví podle právního řádu státu, podle kterého je tento poplatník ustaven, lze ke splnění povinnosti vést evidenci zahraničního poplatníka a k zajištění spolehlivosti údajů v ní uvedených využít též účetnictví, které vede podle právního řádu tohoto státu.
(4) Záznamy, evidenci a doklady, na které se vztahuje záznamní povinnost v podobě evidence zahraničního poplatníka, je poplatník povinen uchovávat až do uplynutí lhůty pro stanovení daně, k níž se vztahují.
§ 21
Sazba a výpočet daně
(1) Sazba daně činí 21 %, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak. Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně.
(2) Sazba daně činí u základního investičního fondu 5 %.
(3) Sazba daně činí 0 % u fondu penzijní společnosti nebo u instituce penzijního pojištění s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění.
(4) Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů.
(5) Sazba daně pro základ daně z neočekávaných zisků činí 60 %. Daň z neočekávaných zisků se vypočte jako součin základu daně z neočekávaných zisků zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně. Na daň z neočekávaných zisků nelze uplatnit slevu na dani. Daň z neočekávaných zisků se nezahrnuje do daňové povinnosti pro účely použití metody zápočtu. Správcem daně z neočekávaných zisků je Specializovaný finanční úřad. Daň z neočekávaných zisků je samostatnou daní z příjmů právnických osob a netvoří daňové příjmy rozpočtů územních samosprávních celků z daně z příjmů právnických osob. O příjmy zahrnuté do základu daně z neočekávaných zisků se nesnižuje základ daně podle § 23.
(6) U poplatníka daně z příjmu právnických osob, který je pouze část zdaňovacího období základním investičním fondem, se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na část základu daně připadající na část zdaňovacího období, ve které byl základním investičním fondem, stanovenou podle § 20a.
(7) Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavců účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání.
§ 21a
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím daně z příjmů právnických osob je
a) kalendářní rok,
b) hospodářský rok,
c) období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo
d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců.
§ 21a
Zdaňovací období
(1) Zdaňovacím obdobím poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou, je účetní období.
(2) Zdaňovacím obdobím poplatníka daně z příjmů právnických osob, který vede evidenci zahraničního poplatníka, je období, které by bylo účetním obdobím, kdyby byl účetní jednotkou, s tím, že poplatník určí první den kalendářního měsíce, od kterého by se odvozovalo jeho účetní období, s výjimkou účetního období v případě přeměny.
(3) Zdaňovacím obdobím poplatníka daně z příjmů právnických osob, který není účetní jednotkou ani nevede evidenci zahraničního poplatníka, je období, které by bylo účetním obdobím, kdyby byl účetní jednotkou s účetním obdobím vymezeným jako kalendářní rok, s výjimkou účetního období v případě přeměny.
(4) První zdaňovací období poplatníka daně z příjmů právnických osob, který není účetní jednotkou, začíná dnem, ve kterém se stane poplatníkem daně z příjmů právnických osob.
(5) Poslední zdaňovací období poplatníka daně z příjmů právnických osob, který není účetní jednotkou, končí dnem, ve kterém přestane být poplatníkem daně z příjmů právnických osob.
§ 21aa
Oznámení o zdaňovacím období
(1) Poplatník daně z příjmů právnických osob podá správci daně oznámení o zdaňovacím období, pokud
a) vymezí své zdaňovací období jinak než jako kalendářní rok,
b) změní vymezení svého zdaňovacího období, nebo
c) spojí dvě zdaňovací období.
(2) V oznámení o zdaňovacím období poplatník uvede kromě obecných náležitostí podání
a) v případě podle odstavce 1 písm. a) vymezení zdaňovacího období,
b) v případě podle odstavce 1 písm. b) vymezení zdaňovacího období a rozhodnutí, zda je přechodné období součástí předcházejícího zdaňovacího období, nebo samostatným zdaňovacím obdobím, a
c) v případě podle odstavce 1 písm. c) spojovaná zdaňovací období.
(3) Oznámení poplatník učiní do 3 měsíců od posledního dne zdaňovacího období, které by měl, kdyby nenastal důvod pro podání oznámení.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Hlava I
Obecná společná ustanovení
§ 21b
Obecná společná ustanovení o věcech
(1) Za věc, a to za věc hmotnou a movitou, se pro účely daní z příjmů považuje také
a) živé zvíře,
b) část lidského těla a
c) ovladatelná přírodní síla, se kterou se obchoduje.
(2) Ustanovení o obchodním závodu se pro účely daní z příjmů použijí i na část obchodního závodu tvořící samostatnou organizační složku.
(3) Ustanovení tohoto zákona upravující cenné papíry se pro účely daní z příjmů obdobně použijí i pro zaknihované cenné papíry.
(4) Ustanovení tohoto zákona o jednotce a o nemovité věci se použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku.
(5) Ustanovení upravující zálohu se pro účely daní z příjmů obdobně použijí i na závdavek.
(6) Nízkoemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které je nízkoemisním vozidlem podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících a není bezemisním vozidlem.
(7) Bezemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO2.
§ 21c
Obecná společná ustanovení o majetkových právech
(1) Pro účely daní z příjmů platí, že při plnění ze svěřenského fondu se nejdříve plní ze zisku fondu a až poté z ostatního majetku fondu.
(2) Pro účely daní z příjmů platí, že při plnění z rodinné fundace se nejdříve plní ze zisku fundace a až poté z ostatního majetku fundace.
(3) Bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se pro účely daní z příjmů o koupi nebo směnu, a to i vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany.
(4) Ustanovení tohoto zákona upravující nájem se použijí i pro pacht.
§ 21d
Obecná společná ustanovení o finančním leasingu
(1) Finančním leasingem se pro účely daní z příjmů rozumí přenechání hmotného majetku vlastníkem k užití uživateli za úplatu, pokud
a) je při vzniku smlouvy
1. ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník předmětu finančního leasingu vlastnické právo k němu za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele předmětu finančního leasingu nebo
2. ujednáno právo uživatele na převod podle bodu 1,
b) ke dni převodu vlastnického práva není kupní cena vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět finančního leasingu měl při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, s výjimkou případu, že by předmět finančního leasingu byl při tomto odpisování již odepsán ve výši 100 % vstupní ceny,
c) je při vzniku smlouvy ujednáno, že po dobu trvání finančního leasingu budou na uživatele převedeny
1. užívací práva k předmětu leasingu,
2. povinnosti spojené s péčí o předmět leasingu a
3. rizika spojená s užíváním předmětu leasingu a
d) je splněna minimální doba finančního leasingu; doba finančního leasingu se počítá ode dne, kdy byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání.
(2) Minimální dobou finančního leasingu je minimální doba odpisování hmotného majetku uvedená v § 30 odst. 1 nebo doba odpisování podle § 30a nebo 30b v okamžiku uzavření smlouvy.. Pro účely určení minimální doby finančního leasingu se minimální doba odpisování hmotného majetku odpisovaného podle § 30 odst. 1 zařazeného v odpisové skupině 2 až 6 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu zkracuje o 6 měsíců.
(3) Na finanční leasing se nevztahují ustanovení tohoto zákona o nájmu.
(4) Finanční leasing se pro účely daní z příjmů považuje od okamžiku uzavření smlouvy o finančním leasingu za nájem, pokud
a) je finanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby finančního leasingu,
b) nedojde k převodu vlastnického práva na uživatele.
(5) Přenechá-li uživatel užívající předmět finančního leasingu tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu na základě smlouvy, považuje se tato smlouva pro účely daní z příjmů za smlouvu o nájmu.
(6) Finančním leasingem není přenechání hmotného majetku vyloučeného z odpisování.
§ 21d
Právní nástupnictví při přeměnách
(1) Právnická osoba nebo jiná entita, které jsou poplatníkem daně z příjmů právnických osob a účetní jednotkou, vzniklé při přeměně se považují za poplatníka daně z příjmů právnických osob od rozhodného dne přeměny. Jejich práva a povinnosti jako poplatníků plní do dne předcházejícího dni, ve kterém nastanou právní účinky přeměny, jejich právní předchůdce.
(2) Právnická osoba nebo jiná entita zúčastněné na přeměně, které jsou účetní jednotkou, které při přeměně zanikají a jejichž všechny nástupnické osoby nebo jiné entity jsou účetními jednotkami a nejsou fyzickými osobami, přestávají být poplatníkem v den předcházející rozhodnému dni přeměny. Pro účely určení daňového rezidentství této právnické osoby nebo jiné entity a placení záloh se na ně do dne předcházejícího dni, ve kterém nastanou právní účinky přeměny, hledí, jako by byly stále poplatníkem daně z příjmů právnických osob.
(3) Do výpočtu daně nástupnické právnické osoby nebo jiné entity, které jsou účetní jednotkou, od rozhodného dne přeměny vstupují i položky jejího právního předchůdce, který je účetní jednotkou, připadající na jeho jmění, které na nástupnického poplatníka rozhodným dnem v důsledku přeměny podle zákona upravujícího účetnictví přechází, a jednání s ním související.
(4) Pro účely daní z příjmů se od rozhodného dne přeměny do dne předcházejícího dni, ve kterém nastanou právní účinky přeměny, položky nástupnického poplatníka, který je účetní jednotkou, vstupující do výpočtu daně a připadající na jmění právního předchůdce, které na nástupnického poplatníka rozhodným dnem v důsledku přeměny podle zákona upravujícího účetnictví přechází, a jednání s ním související určují, jako by se jednalo o jmění a jednání s ním související právního předchůdce.
(5) Zanikající právnická osoba nebo jiná entita, které jsou účetní jednotkou, při převodu jmění na společníka, který je fyzickou osobou a účetní jednotkou, pro účely daní z příjmů nepřestávají být účetní jednotku dnem předcházejícím rozhodnému dni této přeměny a jejich jmění a jednání s ním související přechází podle zákona upravujícího účetnictví na přejímajícího společníka až dnem, ve kterém nastanou právní účinky této přeměny.
§ 21e
Obecná společná ustanovení o osobách
(1) Bankou se pro účely daní z příjmů rozumí banka, včetně zahraniční banky.
(2) Za stát se pro účely daní z příjmů považuje také samostatná jurisdikce, která není státem.
(3) Manželem (manželkou) se pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.
(4) Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
§ 21f
Použití ustanovení o vkladech u svěřenských fondů, fundací a ústavů
(1) Pro účely daní z příjmů se na vyčlenění majetku do svěřenského fondu a zvýšení majetku svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti hledí jako na vklad do obchodní korporace.
(2) Pro účely daní z příjmů se na vklad a vyčlenění majetku do fundace nebo ústavu hledí jako na vklad do obchodní korporace.
§ 21f
Kapitálový vklad
(1) Kapitálovým vkladem se pro účely daní z příjmů rozumí
a) poskytnutí vkladu právnické osobě s výjimkou poskytnutí vkladu veřejné obchodní společnosti a poskytnutí vkladu komplementáře komanditní společnosti,
b) poskytnutí vkladového nebo emisního ážia,
c) poskytnutí příplatku členem obchodní korporace do vlastního kapitálu obchodní korporace nad jeho vklad,
d) vyčlenění aktiva do svěřenského fondu nebo zvýšení jeho majetku,
e) poskytnutí vkladu tichým společníkem,
f) poskytnutí peněžních prostředků nebo penězi ocenitelné věci podílovému fondu výměnou za podílový list a
g) jiná plnění obdobná plněním uvedeným v písmenech a) až f).
(2) Kapitálovým podílem se pro účely daní z příjmů rozumí podíl v obchodní korporaci vzniklý na základě vkladu do obchodní korporace nebo účast v jiném poplatníkovi, která by vznikla, kdyby se na kapitálový vklad hledělo jako na vklad do obchodní korporace.
§ 21g
Minimální a průměrná mzda
(1) Minimální mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy
a) účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a
b) neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti.
(2) Průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
§ 21h
Vztah k účetním předpisům
(1) U poplatníka, který je účetní jednotkou, s akruálním základem daně jsou příjmy jeho výnosy podle právních předpisů upravujících účetnictví a položky, o kterých tak stanoví tento zákon, a výdaji jeho náklady podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví a položky, o kterých tak stanoví tento zákon.
(2) Poplatníkem s akruálním základem daně je poplatník daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou s výjimkou účetní jednotky používající hotovostní účetnictví.
(3) Poplatníkem s hotovostním základem daně je poplatník daně z příjmů fyzických osob a poplatník daně z příjmů právnických osob, který není poplatníkem s akruálním základem daně. Na poplatníka s hotovostním základem daně, který je účetní jednotkou, se pro účely daní z příjmů hledí, jako by nebyl účetní jednotkou.
(4) Mezinárodními účetními standardy se pro účely daní z příjmů rozumí mezinárodní účetní standardy přijaté přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přijímání některých mezinárodních účetních standardů[footnoteRef:155]143). [155: 143) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.
Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. září 2023, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní
standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění.]
§ 21i
Zvláštní ustanovení o vymezení dividendového příjmu
Pro účely daní z příjmů se ustanovení o podílech na zisku použijí rovněž na příslušenství investičního nástroje patřícího podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky do vedlejšího kapitálu Tier 1.
§ 22
Zdroj příjmů
(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují
a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,
b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) s výjimkou příjmů uvedených v písmenu f) bodu 2, která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3,
c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,
d) příjmy z převodu nemovitých věcí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených,
e) příjmy z užívání nemovitých věcí nebo bytů umístěných na území České republiky,
f) příjmy
1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území České republiky,
2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu,
g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou
1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),
2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních korporací a jiné příjmy z držby kapitálového majetku a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi nebo jinému poplatníkovi, než je člen obchodní korporace. Za podíly na zisku se pro účely tohoto ustanovení považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w) a zl), s výjimkou zjištěného rozdílu u sjednaných cen a úroků hrazených daňovému rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky nebo Švýcarské konfederace; podílem na zisku je i plnění ze zisku svěřenského fondu a ze zisku rodinné fundace,
4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrových finančních nástrojů a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky,
6. odměny členů orgánů právnických osob bez ohledu na to, z jakého právního vztahu plynou,
7. příjmy z prodeje investičních nástrojů podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a majetkových práv registrovaných na území České republiky neuvedené pod písmeny h) a j),
8. výhry z hazardních her, výhry z reklamních soutěží a slosování, z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží,
9. výživné a důchody,
10. příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se snížením základního kapitálu,
11. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením,
12. sankce ze závazkových vztahů,
13. příjmy ze svěřenského fondu a z rodinné fundace,
14. bezúplatné příjmy neuvedené pod písmeny d), h) a i),
h) příjmy z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území České republiky,
i) příjmy z převodu obchodního závodu umístěného na území České republiky,
j) příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny přiřazeny stálé provozovně, a příjmy z přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí.
(2) Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 na území České republiky, např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště. Staveniště, místo provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) a f) bod 1 poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracujícími se považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Jestliže osoba jedná na území České republiky v zastoupení poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 a má a obvykle zde vykonává oprávnění uzavírat smlouvy, které jsou závazné pro tohoto poplatníka, má se za to, že tento poplatník má stálou provozovnu na území České republiky, a to ve vztahu ke všem činnostem, které osoba pro poplatníka na území České republiky provádí.
(3) Příjem společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo společníka společnosti, který je daňovým nerezidentem, plynoucí z účasti v této obchodní korporaci nebo společnosti a z úvěrového finančního nástroje poskytnutého této obchodní korporaci nebo společnosti se považuje za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z příjmů společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti platí ustanovení § 38e odst. 3.
(4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.
Hlava II
Určování základu daně
§ 23
Základ daně
(1) Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období; rozdíl se upraví podle tohoto zákona.
(2) Pro zjištění základu daně se vychází
a) z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, u poplatníků, kteří vedou účetnictví. 20) Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství[footnoteRef:156]126), pro účely tohoto zákona použije ke zjištění výsledku hospodaření a pro stanovení dalších údajů rozhodných pro stanovení základu daně zvláštní právní předpis [footnoteRef:157]20i). Při stanovení základu daně se nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových účtů, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z výsledku hospodaření upraveného o převod podílů na výsledku hospodaření společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti. Pro zjištění základu daně u poplatníků, kteří odpisují majetek metodou komponentního odpisování podle právních předpisů upravujících účetnictví, se vychází z výsledku hospodaření bez vlivu této účetní metody odpisování, [156: 126) Nařízení ES č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002 o používání Mezinárodních účetních standardů.] [157: 20i) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi.
Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami.]
b) z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, nebo vedou jednoduché účetnictví.
(2) Pro zjištění základu daně se vychází u poplatníka s
a) akruálním základem daně z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta) podle účetních předpisů, a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů. Při stanovení základu daně se nepřihlíží k podrozvahovým účtům, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z výsledku hospodaření upraveného o převod podílů na výsledku hospodaření společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti. Pro zjištění základu daně u poplatníků, kteří odpisují majetek metodou komponentního odpisování podle účetních předpisů, se vychází z výsledku hospodaření bez vlivu této účetní metody odpisování,
b) hotovostním základem daně z rozdílu mezi příjmy a výdaji,
c) akruálním základem daně, který při individuálním účetním výkaznictví povinně používá mezinárodní účetní standardy (dále jen „poplatník používající mezinárodní účetní standardy“), z výsledku hospodaření podle mezinárodních účetních standardů.
(3) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2
a) se zvyšuje o
1. částky neoprávněně zkracující příjmy,
2. částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů),
3. částky uplatněné v předchozích zdaňovacích obdobích nebo v obdobích, za která se podává daňové přiznání, jako osvobozený bezúplatný příjem veřejně prospěšného poplatníka nebo výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud následně došlo k porušení podmínek pro jejich osvobození nebo uplatnění jako výdaje (nákladu) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo,
4. částky, o které byl snížen výsledek hospodaření podle písmene c) bodů 1 a 2 za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností v účetnictví provedena a ovlivnila výsledek hospodaření. Výsledek hospodaření se zvyšuje dále o částku, o kterou byl snížen výsledek hospodaření podle písmene c) bodu 1 za předchozí zdaňovací období, a to v tom zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností zaúčtována rozvahově,
5. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem, který vede účetnictví, sraženy, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního zákona daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na důchodové spoření, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částkami, o které se zvýší výsledek hospodaření, nebudou-li odvedeny do termínu pro podání daňového přiznání,
6. přijaté úhrady smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů u věřitele, který vede účetnictví, pokud byly podle písmene b) bodu 1 položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích; přitom za přijetí úhrady se považuje i vzájemné započtení pohledávek. Věřitel, který vede účetnictví a postoupí pohledávku z těchto smluvních sankcí nebo u kterého pohledávka z těchto sankcí zanikne jiným způsobem než jejím uhrazením nebo splynutím práva s povinností u jedné osoby a její výše byla podle písmene b) bodu 1 položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích, je povinen o částku této pohledávky zvýšit výsledek hospodaření, pokud již nebyl o stejnou částku zvýšen podle bodu 2. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
7. částku zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní právní předpis,22a) u poplatníka, který nevede účetnictví,
8. 5. částku, o kterou byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to ve výši, která odpovídá poměru nevyčerpané úspory na dani, a to v tom zdaňovacím období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém došlo k porušení podmínek pro použití úspory na dani nebo k ukončení činnosti,
9. 6. kladný rozdíl mezi vzájemnými pohledávkami zúčastněných a nástupnických obchodních korporací, u nichž dochází k zániku v důsledku přeměny splynutím osoby dlužníka a věřitele, vyloučený v zahajovací rozvaze ve prospěch vlastního kapitálu, a to u nástupnické obchodní korporace v prvním zdaňovacím období nebo období, za něž je nástupnická obchodní korporace povinna podat daňové přiznání, přičemž tento rozdíl se stanoví bez vlivu ocenění reálnou hodnotou pro účely přeměny. Tento rozdíl se snižuje o tu část pohledávky zanikající v důsledku splynutí osoby dlužníka a věřitele, která byla u věřitele odepsána do nákladů, které nebyly považovány za daňově uznatelné podle § 24. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávky z titulu závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů,
10. 7. kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, kterým hodnotou věci určenou podle zákona upravujícího oceňování věcí, služeb a dluhů, kterou je vypořádáván vypořádací podíl nebo likvidační zůstatek v nepeněžní formě, a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví její účetní hodnoty u obchodní korporace podle právních předpisů upravujících účetnictví, a to u poplatníka, který je členem obchodní korporace; jestliže poplatníkovi, kterému je vypořádací podíl vyplácen, vznikne dluh vůči obchodní korporaci, sníží se vypočtený kladný rozdíl o hodnotu tohoto dluhu,
11. 8. výši neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela. Toto se nevztahuje na dluhy dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu, [footnoteRef:158]127)127) a u ostatních poplatníků na dluhy z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na dluhy, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen. Toto ustanovení se dále nevztahuje na dluhy, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a dále na dluhy, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, jehož se poplatník řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva, a to až do doby pravomocného rozhodnutí. Za dluhy se pro účely tohoto ustanovení v případě poplatníků, kteří vedou účetnictví, poplatníka s akruálním základem daně nepovažují dohadné položky pasivní nebo rezervy zachycené v účetnictví poplatníka v souladu se zvláštním právním předpisem20). Poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví a výdaje uplatňují podle § 24, a poplatník daně z příjmů právnických osob s hotovostním základem daně, zvýší rozdíl mezi příjmy a výdaji o výši neuhrazeného dluhu odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela, s výjimkou dluhů dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu19a) 127), a u ostatních poplatníků s výjimkou dluhů z titulu úvěrů, zápůjček, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí nebo dluhů, které při úhradě nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, nejedná-li se o dluhy z titulu pořízení hmotného majetku daňově odpisovaného aktiva a úplaty u finančního leasingu, [158: 127) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.]
12. 9. výši dluhu zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým stejné hodnoty, nebo narovnáním, pokud nebyla podle právních předpisů upravujících účetnictví zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto výši dluhu nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 9 6; toto se nevztahuje na dluh, z jehož titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen, na odpis dluhu při oddlužení nebo reorganizaci provedených podle zákona upravujícího řešení úpadku a na prominutou daň, poplatek nebo jiné obdobné peněžité plnění,
13. 10. částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která zvýšila vlastní kapitál výsledek hospodaření minulých let, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno ke změně účetní metody došlo, pokud tato změna účetní metody následně ovlivňuje příjmy a výdaje vstupující do základu daně,
14. 11. hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, pokud se o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech a nejedná se o příjem osvobozený od daně nebo příjem, který není předmětem daně, nebo o příjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na technické zhodnocení,
15. 12. částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem daňovou hodnotou dosavadního dluhu a dluhem novým nižší hodnoty daňovou hodnotou dluhu nového, která je nižší, vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým, pokud není tato částka zaúčtována ve výnosech,
16. 13. částku nebo její část uplatněnou v předchozích zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, jako odpočet na podporu odborného vzdělávání nebo jako odpočet na podporu výzkumu a vývoje, pokud následně došlo k porušení podmínek pro jeho uplatnění, a to ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo,
17. 14. částku ve výši rozdílu mezi cenou sjednanou mezi spojenými osobami a cenou, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, o kterou byl snížen základ daně poplatníka podle § 23 odst. 7; toto ustanovení se nepoužije pro tu část rozdílu, která byla mezi těmito spojenými osobami vypořádána,.
18. 15. částku ve výši zrušené daňové rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů,, která není rezervou v pojišťovnictví ani rezervou podle právních předpisů upravujících účetnictví a o kterou byl snížen výsledek hospodaření podle odstavce 3 písm. c) bodu 10 9,
19. 16.úbytek rezerv v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů,
b) se snižuje o
1. rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů podle zvláštního právního předpisu20) u poplatníka, který vede účetnictví, převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období. Do tohoto rozdílu nelze zahrnout částky pohledávek z těchto sankcí, které zanikly v průběhu nebo k poslednímu dni zdaňovacího období. Za zánik pohledávky se pro účely tohoto ustanovení považuje i její postoupení,
2. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen výsledek hospodaření u poplatníka, který vede účetnictví, podle písmene a) bodu 5, dojde-li k jejich odvedení. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud tyto částky pojistného a příspěvku odvede za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
3. 1. částky dalších výdajů (nákladů), které lze uplatnit jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily výsledek hospodaření. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace. Základ daně nelze snížit o zaplacené úroky, které nebyly výdajem (nákladem) na dosažení, udržení a zajištění příjmů z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 písm. w) q),
4. 2. částky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů nebo nákladů v účetnictví společníka při nabytí akcií nebo podílu v obchodní společnosti v rámci přeměny podle zvláštního předpisu, pokud v této souvislosti nedojde ke zvýšení nabývací ceny (§ 24 odst. 7) daňové hodnoty,
5. 3. částky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů nebo nákladů v účetnictví společníka při nabytí akcií tímto společníkem, pokud tyto akcie byly nově emitovány na základě zvýšení základního kapitálu podle zvláštního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti, fond vytvořený ze zisku či jiné složky vlastního kapitálu, pokud v této souvislosti nedojde ke zvýšení nabývací ceny (§ 24 odst. 7) daňové hodnoty,
6. 4. částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která snížila vlastní kapitál výsledek hospodaření minulých let, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno ke změně účetní metody došlo, pokud tato změna účetní metody následně ovlivňuje příjmy a výdaje vstupující do základu daně,
c) lze snížit o
1. částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,
2. částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle tohoto zákona do výdajů (nákladů) zahrnout,
3. částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů,
4. 3. oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak,
5. 4. částky ve výši záporného rozdílu mezi oceněním prvotní účetní hodnotou obchodního závodu při nabytí vkladem nebo přeměnou131) a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill) rozdílem mezi úhrnem reálných hodnot jednotlivých aktiv a úhrnem reálných hodnot jednotlivých dluhů tohoto obchodního závodu, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů,
6. 5. hodnotu částku odpovídající daňové hodnotě dluhu zaniklého splněním, započtením nebo splynutím, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle písmene a) bodu 11 8; o tuto hodnotu může snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 i právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace nebo právní nástupce poplatníka, který je fyzickou osobou, pokud u těchto právních nástupců tento dluh takovým způsobem zanikl a o daňovou hodnotu tohoto dluhu byl u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace nebo poplatníka, který je fyzickou osobou, zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle písmene a) bodu 11 8. Obdobně postupují poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví,
7. 6. hodnotu částku odpovídající daňové hodnotě odvolaného daru, a to u hmotného majetku nejvýše o zůstatkovou cenu, u ostatního majetku o částku zachycenou v účetnictví, pokud o ní není účtováno v nákladech (výdajích); základ daně lze snížit, pokud příjem obdarovaného z daru nebyl od daně osvobozen u poplatníka s akruálním základem daně, pokud v důsledku tohoto jeho odvolání nevzniká výdaj snižující daňovou hodnotu,
8. 7. hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 3 písm. a) bodu 14 11, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené, a hodnota bezúplatného příjmu není výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů ani není součástí daňové hodnoty aktiva,
9. 8. hodnotu bezúplatného příjmu, s výjimkou příjmu od daně osvobozeného a příjmu, který není předmětem daně, ve formě peněžitého daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení, pokud poplatník zahrnul tento příjem do základu daně,
10. 9. 8. částku ve výši vytvořené daňové rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy, která není rezervou v pojišťovnictví ani rezervou podle právních předpisů upravujících účetnictví,
11. 10. 9. přírůstek rezerv v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů.
Obdobně se postupuje, je-li daňové přiznání podáváno za jiné období, než je zdaňovací období.
(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují
a) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3, v § 17 odst. 3 a u stálé provozovny příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
b) příjmy, které zahrnovány do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4,
c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném snížení základního kapitálu,
d) c) částky, které již byly zdaněny podle tohoto zákona u téhož poplatníka nebo u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace v případě, kdy jsou příjmem u jeho právního nástupce,
e) d) částky zaúčtované do příjmů (výnosů) příjmy, pokud přímo souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů). Obdobně postupují poplatníci uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví,
f) e) podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti,
g) f) částka zaúčtovaná do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,20) příjem, pokud souvisí s výdajem (nákladem) vynaloženým na příjem, který nebyl v předchozích zdaňovacích obdobích předmětem daně nebo byl od daně osvobozen, a to maximálně do výše tohoto souvisejícího výdaje (nákladu),
h) g) částka vyplacená členovi obchodní korporace z účasti v ní při snížení základního kapitálu, která snižuje nabývací cenu podílu (§ 24 odst. 7),
i) h) změna ocenění podílu v obchodní korporaci ekvivalencí (protihodnotou), pokud je zaúčtována podle zvláštního právního předpisu20) jako náklad nebo výnos. Ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se pro účely tohoto zákona nepovažuje za ocenění reálnou hodnotou, 20)
j) i) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u pohledávek, které poplatník nabyl a určil k obchodování, o kterých je účtováno jako o nákladu nebo výnosu podle zvláštního právního předpisu, 20)
g) oceňovací rozdíl z ocenění aktiva ekvivalenční hodnotou podle právních předpisů upravujících účetnictví,
h) tvorba, použití nebo zrušení rezervy podle právních předpisů upravujících účetnictví s výjimkou rezervy, která
1. je daňovou rezervou nebo
2. odpovídá výdaji na likvidaci aktiva, který je součástí daňové hodnoty aktiva,
i) oceňovací rozdíl z ocenění rezervy podle právních předpisů upravujících účetnictví naběhlou hodnotou, která
1. neodpovídá výdajům na likvidaci aktiva a není daňovou rezervou, nebo
2. odpovídá výdajům na likvidaci aktiva, pokud tyto výdaje nejsou součástí daňové hodnoty aktiva poplatníka,
k) j) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u podílu, který se v souladu se zvláštním právním předpisem20) oceňuje reálnou hodnotou a který by byl při převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9,
l) k) j) rozdíl mezi hodnotou majetkových podílů stanovených podle jiného právního předpisu o transformaci družstev a vyplacenou částkou podle dohody mezi povinnou a oprávněnou osobou.
(5) Náklady (výdaje) související s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny.
(6) Za příjmy se považuje jak peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění, oceněné podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku, pokud tento zákon nestanoví jinak; přitom se příjmy získané směnou posuzují pro účely zákona obdobně jako příjmy získané prodejem. Nepeněžní příjem
a) u vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady) vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a nehrazené vlastníkem (pronajímatelem), a to:
1. ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) a výdaje na dokončené technické zhodnocení, za podmínky, že o hodnotu technického zhodnocení nezvýšil vlastník (pronajímatel) vstupní cenu, ani nebylo v průběhu nájmu odpisováno nájemcem; toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, nebo znaleckým posudkem,
2. ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu nebo k písemnému zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním doručenému nájemci, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje na dokončené technické zhodnocení, které odpisoval nájemce se souhlasem vlastníka (pronajímatele); toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, nebo znaleckým posudkem,
3. ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení uvedeno do užívání, pokud o hodnotu technického zhodnocení vlastník (pronajímatel) zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu; toto nepeněžní plnění se ocení ve výši výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem,
b) u veřejně prospěšného poplatníka, pokud se jedná o bezúplatný příjem, se ocení
1. ve výši 1 Kč v případě nabytí movité kulturní památky, sbírky muzejní povahy a předmětu kulturní hodnoty ,
2. ve výši ocenění převzatého od účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala, v případě bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami a
3. reprodukční pořizovací cenou podle právních předpisů upravujících účetnictví v ostatních případech.
(5) Výsledek hospodaření ani rozdíl mezi příjmy a výdaji nelze snížit o částku, která již byla uplatněna jako výdaj na dosažení, udržení a zajištění zdanitelných příjmů.
(6) Nepeněžní příjem se oceňuje podle zákona upravujícího oceňování věcí, služeb a dluhů. Příjmy získané směnou se posuzují pro účely daní z příjmů jako příjmy získané prodejem. Příjem veřejně prospěšného poplatníka z bezúplatného nabytí aktiva se ocení ve výši
a) 1 Kč, pokud se prvotní účetní hodnota tohoto aktiva rovná 1 Kč, a
b) převzaté daňové hodnoty aktiva v případě jeho bezúplatného převodu nebo přechodu mezi účetními jednotkami veřejného sektoru.
(7) Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku zákona upravujícího oceňování věcí, služeb a dluhů. Ustanovení věty první a druhé se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident nebo člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky, nebo poplatník daně z příjmů fyzických osob. Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí
a) kapitálově spojené osoby, přitom
1. jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými,
2. jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálově spojenými,
b) jinak spojené osoby, kterými jsou osoby
1. kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby,
2. kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinak spojenými. Za jinak spojené osoby se nepovažují osoby, kdy je jedna osoba členem dozorčích rad obou osob,
3. ovládající a ovládaná a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou,
4. blízké,
5. které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.
Podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se stanoví jako aritmetický průměr měsíčních stavů. Účast v kontrolní komisi nebo obdobném kontrolním orgánu a provádění kontroly za úplatu se nepovažuje za podílení se na kontrole.
(8) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, ukončení nájmu nebo zahájení likvidace, se upraví
a) u poplatníků uvedených v § 17, kteří vedou účetnictví poplatníka s akruálním základem daně, o zůstatky vytvořených daňových rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace, 20)
b) u poplatníků uvedených v § 2 poplatníka s hotovostním základem daně,
1. pokud vedou účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, záloh, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, pokud o částkách z daného titulu nebylo zároveň účtováno prostřednictvím dohadných účtů, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období; avšak nájemné a úplata u finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti a do ukončení nájmu,
2.1. pokud vedou daňovou evidenci uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů v prokázané výši, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) n)] a hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených daňových rezerv; 22a) přitom úplata z finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo do ukončení nájmu. Do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně. Obdobně se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmy z nájmu (§ 9) a kteří nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši,
3.2. v případech, kdy poplatník uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 nebo podle § 9 odst. 4, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) n)].
Stejným způsobem postupují poplatníci uvedení v § 2, pokud v průběhu zdaňovacího období přeruší činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, (§ 7) nebo nájem (§ 9), a činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, (§ 7) nebo nájem (§ 9) nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byly činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,(§ 7) nebo nájem (§ 9) přerušeny. Stejným způsobem dále postupují poplatníci uvedení v § 2 při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 anebo při zahájení účtování, nebo při zahájení vedení daňové evidence nebo zahájení vedení záznamů o příjmech a výdajích nebo při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém jejich daň není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jejich daň rovna paušální dani. Stejným způsobem postupuje osoba spravující pozůstalost při skončení řízení o pozůstalosti. Základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo; v tomto případě se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo. Při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, se základ daně upraví za zdaňovací období, ve kterém jeho daň není rovna paušální dani; v tomto případě se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém je daň rovna paušální dani.
(9) U poplatníků, kteří vedou účetnictví, se výsledek hospodaření neupravuje o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty podle zvláštního právního předpisu20)
a) cenného papíru s výjimkou směnek a s výjimkou uvedenou v § 23 odst. 4 písm. k),
b) derivátu a části majetku a dluhu zajištěného derivátem,
c) povinnosti vrátit cenný papír, který poplatník zcizil a do okamžiku ocenění jej nezískal zpět.
(10) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu, 20) pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.
(9) U poplatníka s akruálním základem daně se do základu daně nezahrnuje oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty podle právních předpisů upravujících účetnictví s výjimkou oceňovacího rozdílu ze změny reálné hodnoty
a) cenného papíru s výjimkou směnky a podílu, pokud by příjem z jeho převodu byl osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9,
b) derivátu,
c) části majetku a dluhu, která je zajištěna deriváty,
d) povinnosti vrátit cenný papír, který poplatník zcizil a do okamžiku ocenění nezískal zpět,
e) pohledávky nebo směnky v části odpovídající úrokovému výnosu, pokud je úrokový výnos součástí ocenění pohledávky nebo směnky reálnou hodnotou,
f) aktiva oceňovaného podle mezinárodního účetního standardu upravujícího účtování investic do nemovitostí, biologických aktiv v zemědělství nebo mezinárodního účetního standardu upravujícího účtování dlouhodobých aktiv držených k prodeji a ukončovaných činností, pokud jde o poplatníka používajícího mezinárodní účetní standardy.
(10) Kompenzovaně vykazované položky účetních výkazů vztahující se k finanční výkonnosti se pro účely zjištění základu daně posuzují, jako by byly vykazovány bez kompenzace.
(11) U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) nemůže být základ daně nižší nebo daňová ztráta vyšší, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek poplatník se sídlem či bydlištěm na území České republiky. Ke stanovení může být použito poměru zisku nebo ztráty k nákladům nebo hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů. Rovněž lze použít metody rozdělení celkových zisků nebo ztrát zřizovatele stálé provozovny jeho různým částem.
(12) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.
(13) Při vložení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, do obchodní korporace a při postoupení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, s výjimkou pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávku vzniklou z titulu příjmu, který není předmětem daně, nebo je od daně osvobozen.
(14) Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 lze hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví nebo postupně po 9 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví. Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li vedení účetnictví, nebo vloží-li pohledávky nebo zásoby do obchodní korporace, anebo změní-li způsob uplatňování výdajů podle § 24 na uplatňování výdajů podle § 7 odst. 7 před uplynutím doby zahrnování zásob a pohledávek do základu daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno vedení účetnictví, nebo ve kterém vložil pohledávky nebo zásoby do obchodní korporace anebo ve kterém uplatňoval výdaje podle § 24 před změnou způsobu uplatňování výdajů podle § 7 odst. 7, základ daně o hodnotu zásob a pohledávek, které nezahrnul do základu daně.
(15) Do základu daně se zahrnuje i rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého koupí a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávajícího sníženým o převzaté dluhy (dále jen „oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu“). Kladný oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Záporný oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu je částkou zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, pokud nebyl ve stejné výši podle zvláštního právního předpisu20) součástí příjmů (výnosů). Neodepsanou část záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu je poplatník povinen zahrnout do základu daně při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného majetku nebo hmotného majetku; obdobně lze postupovat i u neodepsané části kladného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu. Při postupném vyřazování majetku tvořícího koupený obchodní závod se oceňovací rozdíl nemění. Při pachtu obchodního závodu, jehož propachtovatel odpisoval oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu, může pachtýř na základě písemné smlouvy s propachtovatelem pokračovat v zahrnování tohoto oceňovacího rozdílu do základu daně obdobně po dobu trvání pachtu. Při fúzi nebo při převodu jmění na společníka nebo při rozdělení obchodní korporace, kdy rozdělovaná obchodní korporace zaniká, se neodepsaná část kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu zahrne do základu daně zanikající obchodní korporace, pokud nebylo dohodnuto, že nástupnická obchodní korporace pokračuje v zahrnování do základu daně obdobně, jako by k přeměně nedošlo. Při rozdělení obchodní korporace, kdy rozdělovaná obchodní korporace zaniká a nástupnická obchodní korporace pokračuje v zahrnování kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu do základu daně, může nástupnická obchodní korporace tento oceňovací rozdíl zahrnovat do základu daně pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria. Při rozdělení obchodní korporace, kdy rozdělovaná obchodní korporace nezaniká, je kladný nebo záporný oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu zahrnován do základu daně rozdělované obchodní korporace a do základu daně nástupnické obchodní korporace pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria. Kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého koupí a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill) se zahrnuje do základu daně obdobně jako oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu.
(16) Při prodeji obchodního závodu poplatníkem, který nevede účetnictví, vstupuje do základu daně příjem z prodeje a hodnota všech postupovaných dluhů. Jsou-li součástí prodeje obchodního závodu i zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ daně o rozdíl mezi hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při prodeji. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení hodnotou dluhů, jedná-li se o zdanitelné plnění podléhající dani z přidané hodnoty se sníženou nebo základní sazbou, hodnota včetně daně z přidané hodnoty. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení odstavce 13.
(12) Základ daně poplatníka používajícího mezinárodní účetní standardy se upraví o částku, která nikdy neovlivní jeho základ daně, pokud by ho ovlivnila, kdyby tento poplatník byl poplatníkem s akruálním základem daně, u kterého se pro zjištění základu daně vychází z výsledku hospodaření podle účetních předpisů bez vlivu mezinárodních účetních standardů, a to ve zdaňovacím období, ve kterém by tato částka jeho základ daně ovlivnila.
(13) Při změně daňové metody se
a) k prvnímu dni zdaňovacího období bezprostředně následujícího po této změně určí daňová hodnota evidovaného aktiva a dluhu ve výši, jakou by měly, kdyby poplatník používal daňovou metodu, kterou používá v tomto zdaňovacím období, a
b) v 10 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po této změně upraví základ daně o desetinu rozdílu mezi
1. úhrnem základů daně za všechna předcházející zdaňovací období, které by poplatník měl, kdyby v těchto zdaňovacích obdobích určoval základ daně tak, jak ho určuje v tomto zdaňovacím období, a
2. úhrnem základů daně za všechna předcházející zdaňovací období.
(14) Změnou daňové metody je pro účely daní z příjmů skutečnost, že poplatník
a) s hotovostním základem daně se stal poplatníkem s akruálním základem daně nebo naopak a
b) používající mezinárodní účetní standardy tyto účetní standardy přestal používat nebo naopak.
(15) Je-li rozdíl podle odstavce 13 písm. b) kladný, může poplatník upravit základ daně o celý tento rozdíl ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po změně daňové metody.
(16) Základ daně se upraví o celou zbývající část rozdílu podle odstavce 13 písm. b)
a) ve zdaňovacím období nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, které uplynuly přede dnem
1. vstupu poplatníka do likvidace,
2. účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka nebo
3. zániku poplatníka, který je zrušen bez likvidace,
b) v posledním zdaňovacím období před změnou daňové metody.
(17) Při nabytí majetku a dluhů poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 nebo stálou provozovnou poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4 na území České republiky vkladem, převodem obchodního závodu, fúzí obchodních korporací nebo rozdělením obchodní korporace od poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4 nebo při přemístění majetku a dluhů ze zahraničí do stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4 na území České republiky se pro přepočet hodnoty majetku a dluhů na českou měnu použije kurz pro přepočet daně ke dni převodu vlastnictví u majetku nabytého vkladem nebo převodem obchodního závodu nebo k rozhodnému dni u majetku nabytého fúzí obchodních korporací nebo rozdělením obchodní korporace od poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4, který nemá stálou provozovnu na území České republiky, a to bez přihlédnutí k oceňovacím rozdílům vyplývajícím z přecenění majetku a dluhů v souladu s právními předpisy příslušného státu (dále jen „přepočtená zahraniční cena“); pokud je poplatník účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a jedná se o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, použije se pro tento přepočet na měnu účetnictví kurz použitý v účetnictví, a pokud se jedná o majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky evidované v měně účetnictví, použije se pro tento přepočet na měnu účetnictví obecný kurz podle zákona upravujícího účetnictví. Stejný kurs se použije pro přepočet hodnoty uplatněných odpisů, opravných položek, daňové ztráty, rezerv, odčitatelných položek a obdobných položek uplatněných podle příslušných právních předpisů v zahraničí vztahujících se k nabytému majetku a dluhům. Přepočtená zahraniční cena se použije také pro účely uvedené v § 24 odst. 11.
(18) U veřejně prospěšných poplatníků se při přechodu z vedení účetnictví na jednoduché účetnictví postupuje přiměřeně podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. U těchto poplatníků se při přechodu z jednoduchého účetnictví na vedení účetnictví postupuje přiměřeně podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.
(19) Výsledek hospodaření poplatníka, který na základě právních předpisů upravujících účetnictví využil možnost oceňovat finanční nástroj reálnou hodnotou do vlastního kapitálu bez ovlivnění výsledku hospodaření, se při realizaci tohoto finančního nástroje upraví o částku odpovídající změnám vlastního kapitálu souvisejícím s tímto finančním nástrojem od jeho pořízení do jeho realizace, pokud neovlivnily základ daně; to neplatí pro finanční nástroj, u kterého by byl příjem z jeho převodu osvobozen.
(20) V případech, kdy poplatník na základě právních předpisů upravujících účetnictví postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účetní výkaznictví leasingů[footnoteRef:159]140), se pro zjištění základu daně vychází z výsledku hospodaření, který by byl zjištěn, kdyby poplatník v těchto případech postupoval podle právních předpisů upravujících účetnictví účinných před 1. lednem 2018. [159: 140) Nařízení Komise 2017/1986 ze dne 31. října 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví 16.]
Společný systém zdanění při převodu obchodního závodu, výměně podílů, fúzi a rozdělení
Hlava III
Společný systém zdanění při převodu obchodního závodu, výměně podílu, fúzi a rozdělení
§ 23a
Převod obchodního závodu na obchodní korporaci
(1) Převodem obchodního závodu na obchodní korporaci se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém obchodní korporace převádí bez toho, aby zanikla (dále jen „převádějící obchodní korporace“), obchodní závod, na jinou obchodní korporaci (dále jen „přijímající obchodní korporace“) tak, že za převedený obchodní závod získá převádějící obchodní korporace podíl v přijímající obchodní korporaci nebo se zvýší její vklad do základního kapitálu přijímající obchodní korporace
(2) Nabývací cenou Daňovou hodnotou kapitálového podílu v přijímající obchodní korporaci je cena převedeného obchodního závodu, jak byl oceněn pro nepeněžitý vklad podle zvláštního právního předpisu, v ostatních případech cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku hodnota určená podle zákona upravujícího oceňování věcí, služeb a dluhů.
(3) Příjmy (výnosy) vzniklé u převádějící obchodní korporace při převodu obchodního závodu v souvislosti s oceněním převedeného majetku převedených aktiv a dluhů pro účely převodu obchodního závodu se nezahrnují do základu daně.
(4) Přijímající obchodní korporace nebo přijímající obchodní korporace prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky pokračuje v odpisování započatém převádějící obchodní korporací u převedeného hmotného majetku a nehmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona; je-li převádějící obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem a tento hmotný majetek nebyl součástí stálé provozovny na území České republiky, pro stanovení odpisů u přijímající obchodní korporace se použije obdobně ustanovení § 32c 30.
(5) Přijímající obchodní korporace nebo přijímající obchodní korporace prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky je oprávněna
a) převzít rezervy a opravné položky související s převedeným obchodním závodem, vytvořené převádějící obchodní korporací podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek za podmínek, které by platily pro převádějící obchodní korporaci, pokud by se převod obchodního závodu neuskutečnil, a pokračovat v jejich tvorbě podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek; přitom je-li převádějící obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem a nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít zahraniční položky obdobného charakteru jako rezervy a opravné položky související s převedeným obchodním závodem vytvořené podle příslušného právního předpisu jiného členského státu, avšak maximálně do výše stanovené podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty, a za podmínek stanovených tímto zákonem, a pokračovat v jejich tvorbě podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek,
b) převzít stanovenou daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, která souvisí s převedeným obchodním závodem a dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně převádějící obchodní korporací; tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do pěti zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které byla daňová ztráta převádějící obchodní korporaci stanovena za podmínek stanovených tímto zákonem; neprokáže-li poplatník, jaká část daňové ztráty se vztahuje k převedenému obchodnímu závodu, stanoví se tato část daňové ztráty podle poměru hodnoty převedeného majetku zachycené v účetnictví převádějící obchodní korporace podle právních předpisů upravujících účetnictví bezprostředně před převodem snížené o převedené dluhy při převodu obchodního závodu a hodnoty veškerého majetku zachycené v účetnictví převádějící obchodní korporace podle právních předpisů upravujících účetnictví snížené o veškeré dluhy převádějící obchodní korporace bezprostředně před provedením převodu; přitom je-li převádějící obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem a nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít daňovou ztrátu, která vznikla převádějící obchodní korporaci v jiném členském státu a která nebyla uplatněna v jiném členském státu jako položka snižující základ daně převádějící obchodní korporace nebo jiné obchodní korporace, maximálně však do výše, do které by byla daňová ztráta stanovena podle tohoto zákona, kdyby převádějící obchodní korporace byla ve zdaňovacím období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, v němž daňová ztráta vznikla, poplatníkem, který je daňovým rezidentem,
c) převzít položky odčitatelné od základu daně vztahující se k převedenému obchodnímu závodu, na něž vznikl nárok převádějící obchodní korporaci podle § 34 odst. 4 a 5, a které dosud nebyly uplatněny převádějící obchodní korporací, za podmínek, které by platily pro převádějící obchodní korporaci, pokud by se převod obchodního závodu neuskutečnil; přitom je-li převádějící obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem, a nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít pouze zahraniční položky obdobného charakteru jako položky odčitatelné od základu daně, které dosud nebyly uplatněny v zahraničí, maximálně však do výše a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(6) Ustanovení odstavců 2, 3 a 5 se použijí, pokud
a) převádějící obchodní korporace i přijímající obchodní korporace jsou poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty a mají formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti,
b) převádějící obchodní korporace je obchodní korporací, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky a přijímající obchodní korporace je poplatníkem, který je daňovým rezidentem a má formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti, nebo
c) převádějící obchodní korporace je poplatníkem, který je daňovým rezidentem a má formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti nebo je obchodní korporací, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a přijímající obchodní korporace je obchodní korporací, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky a převedený majetek převedená aktiva a dluhy jsou po převodu součástí stálé provozovny přijímající obchodní korporace umístěné na území České republiky.
§ 23b
Výměna podílů
(1) Výměnou podílů se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém jedna obchodní korporace (dále jen „nabývající obchodní korporace“) získá podíl v jiné obchodní korporaci (dále jen „nabytá obchodní korporace“) v rozsahu, který představuje většinu hlasovacích práv nabyté obchodní korporace, a to tak, že poskytne společníkům nabyté obchodní korporace za podíl v nabyté obchodní korporaci podíl v nabývající obchodní korporaci s případným doplatkem na dorovnání. Většinou hlasovacích práv se rozumí více než 50 % všech hlasovacích práv. Nabytí podílu v nabyté obchodní korporaci provedené nabývající obchodní korporací prostřednictvím obchodníka s cennými papíry nebo osoby s obdobným postavením v zahraničí se posuzuje jako jedna transakce, a to za předpokladu, že se uskuteční v rámci šestiměsíčního období.
(2) Doplatkem na dorovnání se při výměně podílů rozumí platba poskytnutá bývalým majitelům podílu v nabyté obchodní korporaci k podílu v nabývající obchodní korporaci při výměně podílů, jež nesmí přesáhnout 10 % jmenovité hodnoty všech podílů v nabývající obchodní korporaci, nebo nelze-li určit jmenovitou hodnotu podílu v nabývající obchodní korporaci, 10 % účetní hodnoty všech podílů v nabývající obchodní korporaci.
(3) Nabývací cenou podílu v nabývající obchodní korporaci je u společníka nabyté obchodní korporace hodnota, jakou měl podíl v nabyté obchodní korporaci pro účely tohoto zákona v době výměny; stejným způsobem se stanoví nabývací cena podílu v nabývající obchodní korporaci, který není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka daně z příjmů fyzických osob.
(3) Daňovou hodnotou kapitálového podílu v nabývající obchodní korporaci je u společníka nabyté obchodní korporace hodnota, jakou měl kapitálový podíl v nabyté obchodní korporaci pro účely tohoto zákona v době výměny; stejným způsobem se stanoví daňová hodnota kapitálového podílu v nabývající obchodní korporaci, který není evidovaným aktivem poplatníka daně z příjmů fyzických osob.
(4) Příjmy (výnosy) vzniklé u společníka nabyté obchodní korporace z důvodu přecenění podílu v nabyté obchodní korporaci při převodu podílu se nezahrnují při výměně podílů do základu daně; toto se nevztahuje na doplatek na dorovnání.
(5) Nabývací cena Daňová hodnota kapitálového podílu v nabyté obchodní korporaci se u nabývající obchodní korporace stanoví jako jejich reálná hodnota podle právních předpisů upravujících účetnictví.
(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí, pokud nabývající obchodní korporace i nabytá obchodní korporace jsou poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty a mají formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti, nebo jsou obchodními korporacemi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie než České republiky a společník nabyté obchodní korporace.
a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo
b) není poplatníkem, který je daňovým rezidentem ale držel podíl v nabyté obchodní korporaci a drží podíl v nabývající obchodní korporaci prostřednictvím stálé provozovny, umístěné na území České republiky.
§ 23c
Fúze a rozdělení obchodních korporací
(1) Fúzí obchodních korporací se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém
a) veškeré jmění jedné nebo více obchodních korporací, která zaniká a je zrušena bez likvidace (dále jen „zanikající obchodní korporace“), přechází na jinou existující obchodní korporaci (dále jen „nástupnická existující obchodní korporace“), přičemž společníci zanikající obchodní korporace zpravidla nabydou podíl v nástupnické existující obchodní korporaci s případným doplatkem na dorovnání,
b) veškeré jmění dvou nebo více zanikajících obchodních korporací přechází na nově vzniklou obchodní korporaci, kterou tyto zanikající obchodní korporace založily (dále jen „nástupnická založená obchodní korporace“), přičemž společníci zanikajících obchodních korporací nabudou podíl v nástupnické založené obchodní korporaci s případným doplatkem na dorovnání,
c) veškeré jmění zanikající obchodní korporace přechází na jinou obchodní korporaci, která je jediným společníkem zanikající obchodní korporace (dále jen „nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem“).
(2) Rozdělením obchodní korporace se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém
a) veškerý majetek a dluhy zanikající obchodní korporace přechází na 2 nebo více existujících nebo nově vzniklých obchodních korporací (dále jen „nástupnické obchodní korporace při rozdělení“), přičemž společníci zanikající obchodní korporace zpravidla nabudou podíl v nástupnických obchodních korporacích při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání, nebo
b) vyčleněná část jmění obchodní korporace, která nezaniká (dále jen „rozdělovaná obchodní korporace“), přechází na jednu nebo více nástupnických obchodních korporací při rozdělení, přičemž společníci rozdělované obchodní korporace zpravidla nabudou podíl v nástupnické obchodní korporaci při rozdělení nebo nástupnických obchodních korporacích při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání.
(3) Za fúzi obchodních korporací a rozdělení obchodní korporace se považují také přeměny obchodní korporace podle právního předpisu upravujícího přeměny obchodních společností a družstev, přitom převod jmění na společníka se považuje za fúzi obchodních korporací, pouze jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c).
(4) Příjmy (výnosy) nástupnické existující obchodní korporace, nástupnické založené obchodní korporace, nástupnické obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnické obchodní korporace při rozdělení obchodní korporace vzniklé z důvodu přecenění majetku a dluhů pro účely fúze obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace se nezahrnují do základu daně.
(5) Příjmy (výnosy) společníka zanikající nebo rozdělované obchodní korporace vzniklé z důvodu přecenění majetku a dluhů pro účely fúze obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace se nezahrnují do základu daně, toto se nevztahuje na doplatek na dorovnání; ustanovení tohoto odstavce se použije, pokud zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace i nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení jsou daňovými rezidenty České republiky, kteří mají formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti, nebo jsou obchodními korporacemi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a společník zanikající nebo rozdělované obchodní korporace.
a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo
b) není poplatníkem, který je daňovým rezidentem ale drží podíl v rozdělované obchodní korporaci nebo držel podíl v zanikající obchodní korporaci a drží podíl v nástupnické existující obchodní korporaci, nástupnické založené obchodní korporaci, nástupnické obchodní korporaci, která je jediným společníkem, nebo nástupnické obchodní korporaci při rozdělení prostřednictvím stálé provozovny umístěné na území České republiky.
(6) Nabývací cenou Daňovou hodnotou kapitálového podílu v nástupnické existující obchodní korporaci, nástupnické založené obchodní korporaci, nástupnické obchodní korporaci, která je jediným společníkem, nebo nástupnické obchodní korporaci při rozdělení získaného při fúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace je u společníka zanikající nebo rozdělované obchodní korporace hodnota, jakou měl podíl v zanikající nebo rozdělované obchodní korporaci pro účely tohoto zákona ke dni předcházejícímu rozvahový den před rozhodným dnem fúze nebo rozdělení. Nabývací cena Daňová hodnota kapitálového podílu u společníka zanikající obchodní korporace při rozdělení nebo rozdělované obchodní korporace se rozdělí na nabývací cenu daňovou hodnotu kapitálového podílu na rozdělované obchodní korporaci a na nabývací cenu daňovou hodnotu kapitálového podílu na nástupnické obchodní korporaci při rozdělení nebo na nabývací ceny daňové hodnoty kapitálových podílů na nástupnických obchodních korporacích při rozdělení na základě ekonomicky zdůvodnitelného kritéria. Stejným způsobem se stanoví nabývací cena daňová hodnota kapitálového podílu v nástupnické existující obchodní korporaci, nástupnické založené obchodní korporaci, nástupnické obchodní korporaci, která je jediným společníkem, nebo nástupnické obchodní korporaci při rozdělení, který není zahrnut v obchodním majetku u evidovaným aktivem poplatníka daně z příjmů fyzických osob.
(7) Nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení nebo nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky pokračuje v odpisování započatém zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací u hmotného majetku, jež přešel aktiv, která přešla v důsledku fúze obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace, a který a která lze odpisovat podle tohoto zákona. Je-li zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem, a tento hmotný majetek a nehmotný majetek nebyl součástí stálé provozovny na území České republiky, pro stanovení odpisů u nástupnické obchodní korporace se použije obdobně ustanovení § 32c 30.
(8) Nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení nebo nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky, je oprávněna
a) převzít rezervy a opravné položky vytvořené zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek za podmínek, které by platily pro zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci, pokud by se fúze obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace neuskutečnily, a pokračovat v jejich tvorbě podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek; přitom je-li zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem a nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít zahraniční položky obdobného charakteru jako rezervy a opravné položky související s převedeným majetkem převedenými aktivy a dluhy vytvořené podle příslušného právního předpisu jiného členského státu, avšak maximálně do výše stanovené podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty, a za podmínek stanovených tímto zákonem, a pokračovat v jejich tvorbě podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek,
b) převzít stanovenou daňovou ztrátu, která dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací; od zanikající nebo rozdělované obchodní korporace lze převzít pouze část její daňové ztráty v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria; ustanovení § 38na tím není dotčeno; tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do 5 zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které byla daňová ztráta zanikající nebo rozdělované korporaci stanovena za podmínek stanovených tímto zákonem; přitom je-li zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem a nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít daňovou ztrátu, která vznikla zanikající nebo rozdělované obchodní korporaci v jiném členském státu a která nebyla uplatněna v jiném členském státu jako položka snižující základ daně zanikající, rozdělované nebo jiné obchodní korporace, maximálně však do výše, jak by byla daňová ztráta stanovena podle tohoto zákona, kdyby zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace byla ve zdaňovacím období, nebo období, za něž se podává daňové přiznání, v němž daňová ztráta vznikla, poplatníkem, který je daňovým rezidentem,
c) převzít položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok zanikající nebo rozdělované obchodní korporaci podle § 34 odst. 4 a 5 a které dosud nebyly uplatněny zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací za podmínek, které by platily pro zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci, pokud by se fúze obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace neuskutečnily; od zanikající nebo rozdělované obchodní korporace lze převzít pouze položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok zanikající nebo rozdělované obchodní korporaci a které nebyly dosud zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací uplatněny, a to pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria; přitom je-li zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem a nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít pouze zahraniční položky obdobného charakteru jako položky odčitatelné od základu daně, které dosud nebyly uplatněny v zahraničí, maximálně však do výše a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(9) Ustanovení odstavců 4, 5, 6 a 8 se použijí, pokud
a) zanikající obchodní korporace, rozdělovaná obchodní korporace i nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení jsou poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty a mají formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti, nebo
b) zanikající obchodní korporace nebo rozdělovaná obchodní korporace je obchodní korporací, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky a nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení je poplatníkem, který je daňovým rezidentem a má formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti, nebo
c) zanikající obchodní korporace nebo rozdělovaná obchodní korporace je daňovým rezidentem České republiky a má formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti nebo je obchodní korporací, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení je obchodní korporací, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a pokud jmění, jež přešlo ze zanikající obchodní korporace nebo rozdělované obchodní korporace na nástupnickou založenou obchodní korporaci, nástupnickou obchodní korporaci, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou obchodní korporaci při rozdělení v důsledku fúze obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace, je součástí stálé provozovny nástupnické existující obchodní korporace, nástupnické založené obchodní korporace, nástupnické obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnické obchodní korporace při rozdělení umístěné na území České republiky.
§ 23d
(1) Poplatník, který splňuje podmínky uvedené v § 23a, § 23b nebo § 23c, oznámí před převodem obchodního závodu, před výměnou podílů nebo před fúzí nebo rozdělením obchodních korporací svému místně příslušnému správci daně, že bude postupovat podle § 23a, § 23b nebo § 23c.
(2) Ustanovení § 23a odst. 2, § 23a odst. 5 písm. b) a c), § 23b odst. 5 a § 23c odst. 8 písm. b) a c) se nepoužije, pokud je při převodu obchodního závodu přijímající obchodní korporací, při fúzi obchodních korporací nebo při rozdělení obchodní korporace zanikající obchodní korporací, rozdělovanou obchodní korporací, nástupnickou existující obchodní korporací, nástupnickou založenou obchodní korporací, nástupnickou obchodní korporací, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou obchodní korporací při rozdělení obchodní korporace, která po dobu delší než 12 měsíců předcházejících převodu obchodního závodu, rozhodnému dni fúze nebo rozdělení ve skutečnosti nevykonávala činnost. To neplatí, pokud dotčený poplatník prokáže, že pro převod obchodního závodu, fúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace existují řádné ekonomické důvody.
(3) Převede-li převádějící obchodní korporace podíl v přijímající obchodní korporaci, který získala za převedený obchodní závod, nebo část podílu odpovídající zvýšení jejího vkladu do základního kapitálu přijímající obchodní korporace, kterou získala za převedený obchodní závod, v době kratší než 1 rok po převodu obchodního závodu, ustanovení § 23a odst. 2 se nepoužije. To neplatí, pokud dotčený poplatník prokáže, že pro takový převod podílu existují řádné ekonomické důvody.
(4) Převede-li nabývající obchodní korporace podíl v nabyté obchodní korporaci, který získala při výměně podílů, v době kratší než 1 rok po výměně podílů, ustanovení § 23b odst. 5 se nepoužije. To neplatí, pokud dotčený poplatník prokáže, že pro takový převod podílu existují řádné ekonomické důvody.
(5) Při nedodržení podmínek stanovených v § 23a až 23c se základ daně stanovený s využitím § 23a až 23c posuzuje jako nesplnění daňové povinnosti poplatníkem.
Hlava IV
Opatření proti vyhýbání se daňové povinnosti
§ 23e
Omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů
(1) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob se zvyšuje o částku odpovídající kladnému rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, kterým je vyšší z částek
a) 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy, nebo
b) 80 000 000 Kč.
(2) Nadměrnými výpůjčními výdaji se pro účely daní z příjmů rozumí výpůjční výdaje, které jsou výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, po odečtení zdanitelných výpůjčních příjmů za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.
(3) Výpůjčním výdajem se pro účely daní z příjmů rozumí
a) finanční výdaj,
b) výdaj, který svou podstatou představuje plnění za poskytnutí úvěrového finančního nástroje, bez ohledu na závazek, ze kterého takové plnění plyne,
c) pomyslný úrok v rámci derivátu,
d) výdaj související s derivátem sjednaným za účelem zajištění rizika souvisejícího se závazkem podle písmen a) až c),
e) výdaj v podobě kursového rozdílu souvisejícího se závazkem podle písmen a) až d),
f) úrok obsažený v úplatě na základě závazku o přenechání majetku k úplatnému užití s právem na následné úplatné nabytí tohoto majetku stranou tohoto závazku,
g) úrok, který je součástí ocenění majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví,
h) výdaj obdobný výdaji podle písmen a) až g).
(4) Výpůjčním příjmem se pro účely daní z příjmů rozumí příjem ve formě úroku z úvěrového finančního nástroje a obdobný příjem z titulu podle odstavce 3.
(5) Ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých, ve kterém se upraví výsledek hospodaření o kursové rozdíly podle § 23i odst. 4 nebo 5, se nadměrné výpůjční výdaje upraví o tyto kursové rozdíly související se závazkem podle odstavce 3 písm. a) až d).
(6) Daňovým ziskem před úroky, zdaněním a odpisy se pro účely daní z příjmů rozumí úhrn za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání,
a) výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji upraveného podle tohoto zákona s výjimkou úpravy v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů,
b) základů daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,
c) samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 21 odst. 4,
d) odpisů majetku uplatněných jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, s výjimkou části odpisů, které jsou výpůjčním výdajem,
e) kladného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu nebo kladného rozdílu mezi oceněním obchodního závodu nabytého koupí a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy uplatněného jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a
f) nadměrných výpůjčních výdajů.
(7) Pokud byl výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšen v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, lze o částku, o kterou byl takto zvýšen, snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, a to až do výše kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů a nadměrnými výpůjčními výdaji za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Možnost snížit si výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji nepřechází na právního nástupce.
(8) Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, při výpočtu daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy nezohledňuje část základu daně veřejné obchodní společnosti, která je součástí jeho základu daně.
(9) Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je komplementářem komanditní společnosti, při výpočtu daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy nezohledňuje část základu daně komanditní společnosti, která je součástí jeho základu daně.
§ 23f
Výjimky z režimu omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů
Úprava výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů se nepoužije u poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je
a) bankou,
b) spořitelním a úvěrovým družstvem,
c) obchodníkem s cennými papíry,
d) pojišťovnou,
e) zajišťovnou,
f) institucí penzijního pojištění,
g) fondem penzijní společnosti,
h) investičním fondem nebo podfondem akciové společnosti s proměnným základním kapitálem investičního fondu podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech nebo obdobným zahraničním fondem,
i) investiční společností obhospodařující investiční fond,
j) ústřední protistranou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů,
k) centrálním depozitářem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů nebo
l) poplatníkem, který nemá
1. přidruženou osobu vymezenou pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti,
2. stálou provozovnu a
3. povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky podle právních předpisů upravujících účetnictví a není konsolidující účetní jednotkou podle právních předpisů upravujících účetnictví.
§ 23g
Zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví
(1) Přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí se pro účely daní z příjmů považuje za úplatný převod takového majetku sobě samému za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek; výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob se upraví odpovídajícím způsobem.
(2) Přemístěním majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí se pro účely daní z příjmů rozumí přeřazení majetku
a) poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, z České republiky do jeho stálé provozovny umístěné v zahraničí, pokud by v důsledku tohoto přeřazení pro vyloučení dvojího zdanění příjmů plynoucích z následného úplatného převodu tohoto majetku byla použita metoda vynětí,
b) poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, ze stálé provozovny umístěné v České republice do zahraničí, pokud by se v důsledku tohoto přeřazení na příjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nevztahovala daňová povinnost v České republice,
c) spojené s přemístěním daňového rezidentství poplatníka daně z příjmů právnických osob z České republiky do zahraničí, pokud by se v důsledku tohoto přeřazení na příjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nevztahovala daňová povinnost v České republice.
(3) Za úplatný převod majetku sobě samému se nepovažuje přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí, pokud lze důvodně předpokládat, že do 12 měsíců od tohoto přemístění majetku dojde k jeho přemístění zpět do České republiky, a jedná se o přemístění majetku
a) související s financováním cenných papírů,
b) poskytovaného jako finanční kolaterál nebo
c) pro splnění právním předpisem předepsaného požadavku kapitálové přiměřenosti nebo za účelem právním předpisem předepsaného řízení rizika likvidity.
(4) Pokud není v případě podle odstavce 3 splněna podmínka přemístění majetku zpět do České republiky, považuje se přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí za úplatný převod sobě samému uskutečněný v posledním zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém mohla být tato podmínka splněna.
(5) Přeřazení majetku bez změny vlastnictví z jiného členského státu Evropské unie do České republiky, které podléhá v tomto členském státě zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví, se považuje za úplatné nabytí za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek; přitom u
a) hmotného se postupuje podle § 32c s výjimkou jeho odstavce 2 daňově odpisovaného aktiva se postupuje, jako by se daňová hodnota aktiva rovnala zahraniční daňové hodnotě přepočítané kurzem pro přepočet daně pro příslušný den s tím, že místo přepočtené zahraniční ceny zahraniční daňové hodnoty přepočítané kurzem pro přepočet daně pro příslušný den se použije cena, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přepočtená na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví kurzem pro přepočet na měnu účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví,
b) majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, jehož účetní odpisy by byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji sníží o cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přepočtenou na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví; účetní odpisy tohoto majetku nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů,
c)b) cenného papíru oceňovaného podle právních předpisů upravujících účetnictví reálnou hodnotou, u kterého oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty ovlivňuje výsledek hospodaření, se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji sníží o kladný rozdíl mezi cenou, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přepočtenou na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví kurzem pro přepočet na měnu účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví, a hodnotou tohoto cenného papíru zachycenou v účetnictví v okamžiku přeřazení majetku bez změny vlastnictví, nebo zvýší o záporný rozdíl mezi těmito veličinami; výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se neupravuje u cenného papíru, u kterého by byl příjem z jeho převodu osvobozen,
d)c) cenného papíru oceňovaného podle právních předpisů upravujících účetnictví reálnou hodnotou, u kterého se oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty účtuje prostřednictvím rozvahových účtů, se při pozbytí tohoto cenného papíru výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji sníží o kladný rozdíl mezi cenou, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek v okamžiku přeřazení majetku bez změny vlastnictví, přepočtenou na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví kurzem pro přepočet na měnu účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví, a hodnotou tohoto cenného papíru zachycenou v účetnictví v okamžiku pozbytí tohoto cenného papíru, nebo zvýší o záporný rozdíl mezi těmito veličinami; výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se neupravuje, pokud při pozbytí tohoto cenného papíru jeho hodnota zachycená v účetnictví neovlivňuje základ daně.
§ 23h
Řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace
(1) Pokud v důsledku rozdílné právní kvalifikace právní skutečnosti výdaj nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snižuje základ daně přidružených osob více než jednou a v souvislosti s tímto vícenásobným snížením nedochází k vícenásobnému zahrnutí odpovídajícího příjmu do základu daně těchto přidružených osob, zvýší se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je takovou přidruženou osobou, o částku odpovídající snížení základu daně v případě, že
a) státem, ve kterém tato položka vzniká nebo má zdroj (dále jen „stát zdroje“) není Česká republika, nebo
b) státem zdroje je Česká republika a stát, ve kterém také dochází ke snížení základu daně o tuto položku, neuplatňuje postup obdobný postupu podle tohoto odstavce.
(2) Pokud v důsledku rozdílné právní kvalifikace právní skutečnosti výdaj z důvodu platby mezi přidruženými osobami snižuje základ daně alespoň jedné přidružené osoby a současně nedochází k zahrnutí příjmu plynoucího z této platby do základu daně přidružené osoby, které plyne, zvýší se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je přidruženou osobou, u které
a) došlo ke snížení základu daně, o částku odpovídající snížení základu daně v rozsahu, v jakém nedochází k odpovídajícímu zahrnutí příjmu do základu daně v případě, že státem zdroje je Česká republika,
b) nedošlo k zahrnutí příjmu do základu daně, o částku odpovídající nezahrnutému příjmu v případě, že státem zdroje není Česká republika a stát, ve kterém tato platba snižuje základ daně, neuplatňuje postup obdobný postupu podle tohoto odstavce.
(3) Pro účely odstavců 1 a 2 se na příjem hledí jako na zahrnutý do základu daně, pokud
a) došlo k jeho zahrnutí do základu daně nejpozději do 12 měsíců od konce zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém výdaj vznikl, nebo
b) lze důvodně očekávat, že bude v přiměřené době zahrnut do základu daně v některém budoucím zdaňovacím období a podmínky finančního nástroje odpovídají podmínkám, které by spolu sjednaly osoby, které nejsou přidruženými osobami.
(4) Pokud je výdaj nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji přidružené osoby zdrojem jiné položky snižující základ daně jiné přidružené osoby v situacích podle odstavce 1 nebo 2, výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je přidruženou osobou, se zvýší o částku, která odpovídá snížení základu daně touto položkou, a to v rozsahu, v jakém nedošlo v jiném státě k úpravě obdobné odstavci 1 nebo 2.
(5) Přidruženými osobami se pro účely řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace rozumí přidružené osoby vymezené pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti s tím, že podmínka hranice podílu na základním kapitálu, hlasovacích právech nebo zisku je alespoň 50 %, jinak spojené osoby a poplatník daně z příjmů právnických osob a jeho stálá provozovna. S osobami, které z hlediska hlasovacích práv nebo podílu na základním kapitálu jednají společně, se pro účely určení přidružených osob zachází, jako by měly na jiné osobě účast v rozsahu veškerých hlasovacích práv nebo podílů na základním kapitálu, které společně jednající osoby drží.
Hlava V
Zvláštní ustanovení o kursových rozdílech
§ 23i
Kursový rozdíl
(1) Kursový rozdíl se nezahrnuje do základu daně ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých
a) kursový rozdíl není realizován a
b) poplatník je poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů.
(2) Poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, poplatník, který
a) je účetní jednotkou s výjimkou poplatníka, který účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví,
b) není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
c) není v likvidaci a
d) podá správci daně oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů.
(3) Poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů uplynutím
a) druhého zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých správci daně oznámí vystoupení z režimu vylučování kursových rozdílů,
b) období, za které se podává daňové přiznání, podle § 38ma odst. 1 písm. a), b) a d) až f), nebo zdaňovacího období, které končí stejným dnem jako takové období,
c) zdaňovacího období nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, které uplynuly přede dnem
1. vstupu poplatníka do likvidace,
2. účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka,
3. zániku poplatníka, který je zrušen bez likvidace, nebo
4. skončení řízení o pozůstalosti,
d) posledního zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, před přechodem na vedení jednoduchého účetnictví nebo před změnou měny účetnictví,
e) posledního zdaňovacího období poplatníka daně z příjmů fyzických osob před
1. přechodem na vedení daňové evidence,
2. přechodem na vedení záznamů o příjmech a výdajích,
3. změnou způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 nebo
4. zdaňovacím obdobím, za které je jeho daň rovna paušální dani, a
f) zdaňovacího období, ve kterém poplatník daně z příjmů fyzických osob
1. ukončil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, nebo
2. přerušil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, pokud tuto činnost nebo nájem znovu nezahájí do lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tuto činnost nebo nájem přerušil.
(4) Ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých je poplatník poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů a kursový rozdíl je realizován, se výsledek hospodaření upraví o kursové rozdíly související se stejným majetkem nebo závazkem nezahrnuté do základu daně v předcházejících zdaňovacích obdobích a obdobích, za která se podává daňové přiznání.
(5) Ve zdaňovacím období, části zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, k jejichž konci poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, se výsledek hospodaření upraví o kursové rozdíly nezahrnuté do základu daně ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, ve kterých byl poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, o které nebyl upraven výsledek hospodaření podle odstavce 4.
(6) V případech podle odstavce 3 písm. e) bodů 3 a 4 se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo ke skutečnostem podle odstavce 3 písm. e) bodů 3 a 4.
§ 23j
Oznámení v souvislosti s režimem vylučování kursových rozdílů
(1) Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů může poplatník podat správci daně do 3 měsíců od prvního dne rozhodného zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Pokud je rozhodné zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, kratší než 3 měsíce, může poplatník oznámení správci daně podat do konce tohoto období.
(2) Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tyto lhůty nelze navrátit v předešlý stav. Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů lze měnit nebo vzít zpět do uplynutí lhůty pro jeho podání.
(3) V oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů poplatník uvede zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, od jejichž počátku se stává poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů.
(4) Oznámení o vystoupení z režimu vylučování kursových rozdílů nelze vzít zpět.
(5) Pokud poplatník přestane být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů z důvodu uvedeného v § 23i odst. 3 písm. b) až f), podá správci daně oznámení o ukončení režimu vylučování kursových rozdílů ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
(6) V oznámení o ukončení režimu vylučování kursových rozdílů poplatník uvede zdaňovací období, část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, a důvod podle 23i odst. 3 písm. b) až f), který vedl k ukončení tohoto režimu.
Hlava VI
Výdaje související s evidovanými aktivy
Díl 1
Vymezení aktiv a dluhů
§ 23k
Aktiva a dluhy
(1) Aktivem je pro účely daní z příjmů uznané aktivum, nebo to, co by bylo uznaným aktivem, kdyby poplatník byl účetní jednotkou.
(2) Dluhem je pro účely daní z příjmů uznaný dluh podle právních předpisů upravujících účetnictví, nebo to, co by bylo uznaným dluhem podle zákona upravujícího účetnictví, kdyby poplatník byl účetní jednotkou.
(3) Dluhem není pro účely daní z příjmů
a) rezerva podle právních předpisů upravujících účetnictví,
b) dohadná položka pasivní,
c) výdaj příštích období,
d) výnos příštích období, nebo
e) dluh, který by dluhem podle písmene a), b), c) nebo d), kdyby poplatník byl účetní jednotkou.
(4) Pohledávkou je pro účely daní z příjmů pohledávka podle právních předpisů upravujících účetnictví, nebo to, co by bylo pohledávkou podle zákona upravujícího účetnictví, kdyby poplatník byl účetní jednotkou.
(5) Pohledávkou není pro účely daní z příjmů
a) dohadná položka aktivní,
b) příjem příštích období,
c) náklad příštích období, nebo
d) pohledávka, která by byla pohledávkou podle písmene a), b) nebo c), kdyby poplatník byl účetní jednotkou.
(6) U poplatníka s hotovostním základem daně nejsou pohledávky podle odstavce 5 aktivem.
§ 23l
Evidované aktivum
(1) Evidovaným aktivem se u poplatníka daně z příjmů fyzických osob pro účely daní z příjmů rozumí aktivum
a) uváděné v daňové evidenci,
b) využívané poplatníkem, kterému plynou příjmy z nájmu, a nutné pro dosahování těchto příjmů,
c) využívané poplatníkem uplatňujícím výdaje procentem z příjmů a nutné pro dosahování příjmů ze samostatné činnosti nebo
d) využívané poplatníkem, jehož daň je rovna paušální dani, a nutné pro dosahování příjmů ze samostatné činnosti.
(2) Evidovaným aktivem se u poplatníka daně z příjmů právnických osob pro účely daní z příjmů rozumí aktivum.
(3) Evidovaným aktivem není u poplatníka, který je
a) daňovým rezidentem České republiky, aktivum, v souvislosti s nímž mohou plynout pouze příjmy ze zdrojů v zahraničí, na které se pro vyloučení dvojího zdanění použije metoda vynětí,
b) daňovým nerezidentem, aktivum, z něhož mohou plynout pouze příjmy, na které se nevztahuje daňová povinnost v České republice.
(4) Vyřazením se pro účely daní z příjmů rozumí okamžik, kdy evidované aktivum přestane být aktivem poplatníka.
Díl 2
Daňová hodnota
Oddíl 1
Daňová hodnota aktiva
§ 23m
Vymezení daňové hodnoty aktiva
(1) Daňová hodnota aktiva je hodnotou evidovaného aktiva určenou podle tohoto zákona pro účely daní z příjmů.
(2) Daňová hodnota aktiva je nejvyšší částka, která může být u tohoto aktiva při splnění podmínek stanovených tímto zákonem uplatněna jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
(3) Částku, ze které se skládá daňová hodnota aktiva, lze uplatnit jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pouze v okamžiku, kdy tento výdaj snižuje daňovou hodnotu aktiva.
§ 23n
Určování prvotní daňové hodnoty aktiva
(1) Prvotní daňová hodnota aktiva se určuje k okamžiku, kdy
a) je u poplatníka uznáno jako aktivum,
b) by bylo u poplatníka, který není účetní jednotkou, uznáno jako aktivum podle právních předpisů upravujících účetnictví.
(2) Prvotní daňová hodnota aktiva se rovná jeho prvotní účetní hodnotě bez zahrnutí
a) částky odpovídající příjmu plynoucímu z bezúplatného nabytí aktiva, který neovlivní základ daně,
b) částky odpovídající peněžním prostředkům účelově poskytnutým na pořízení aktiva a vynaloženým na pořízení aktiva, které neovlivní základ daně, získané z
1. dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí, krajů nebo státních fondů,
2. grantu podle zvláštního právního předpisu,
3. grantu Evropské unie,
4. příspěvku nebo podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,
5. daru,
c) částky odpovídající peněžním prostředkům získaným darováním a vynaloženým na pořízení aktiva v případě poplatníka daně z příjmů právnických osob, pokud takové získání peněžních prostředků neovlivnilo základ daně,
d) rozdílu z prvotního účetního ocenění reálnou hodnotou, které neovlivní základ daně, a
e) výdaje na likvidaci aktiva u poplatníka s
1. hotovostním základem daně,
2. akruálním základem daně, pokud související vykazovaná účetní rezerva, kterou se tento výdaj oceňuje podle právních předpisů upravujících účetnictví, je tvořena pro stejné účely jako daňová rezerva.
(3) Poplatník, který není účetní jednotkou, určuje prvotní účetní hodnotu aktiva, jako by byl mikro účetní jednotkou.
(4) Součástí prvotní daňové hodnoty aktiva poplatníka s hotovostním základem daně, které by se podle právních předpisů upravujících účetnictví prvotně oceňovalo pořizovacím výdajem, je vedlejší pořizovací výdaj i tehdy, pokud by součástí pořizovacího výdaje podle právních předpisů upravujících účetnictví nebyly z důvodu, že se jedná o aktivum, které by bylo následně účetně oceňováno reálnou hodnotou.
(5) Pokud je součástí prvotní účetní hodnoty aktiva, následného pořizovacího výdaje zvyšujícího daňovou hodnotu aktiva nebo dodatečného zhodnocení účetní hodnota jiného evidovaného aktiva, je jejich součástí namísto účetní hodnoty tohoto jiného aktiva jeho daňová hodnota.
(6) Prvotní daňová hodnota aktiva poplatníka daně z příjmů fyzických osob nabytého převodem jmění na společníka se rovná tržní hodnotě podle zákona upravujícího oceňování věcí. Prvotní daňová hodnota takto nabyté pohledávky se rovná jmenovité hodnotě peněžních toků, na které má poplatník právo.
§ 23o
Určování daňové hodnoty aktiva
(1) Daňová hodnota aktiva se rovná prvotní daňové hodnotě aktiva upravené o položky zvyšující nebo snižující daňovou hodnotu.
(2) Daňová hodnota se zvyšuje o
a) zvýšení účetní hodnoty při následném ocenění podle právních předpisů upravujících účetnictví reálnou nebo naběhlou hodnotou, které zvyšuje základ daně,
b) dodatečné zvýšení nabývacího výdaje, vedlejšího pořizovacího výdaje nebo výdaje na likvidaci aktiva, pokud
1. toto zvýšení zvyšuje prvotní účetní hodnotu aktiva při následném ocenění nebo by ji zvýšilo, kdyby poplatník byl účetní jednotkou, a
2. tento výdaj byl součástí prvotní daňové hodnoty aktiva,
c) částku odpovídající vráceným peněžním prostředkům účelově poskytnutým na pořízení aktiva, vynaloženým na pořízení aktiva a nezahrnutým v prvotní daňové hodnotě aktiva získaným z
1. dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí, krajů nebo státních fondů,
2. grantu podle zvláštního právního předpisu,
3. grantu Evropské unie,
4. příspěvku nebo podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,
5. daru,
d) částku odpovídající vráceným peněžním prostředkům získaným darováním a vynaloženým na pořízení aktiva v případě poplatníka daně z příjmů právnických osob, pokud nebyla zahrnuta v prvotní daňové hodnotě aktiva.
(3) Daňová hodnota se snižuje o
a) okamžitý výdaj, odložený výdaj nebo průběžný výdaj, a to bez ohledu na to, zda je výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů,
b) částku, která snižuje příjem plynoucí v souvislosti s aktivem, ze kterého je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně,
c) snížení účetní hodnoty při následném ocenění podle právních předpisů upravujících účetnictví reálnou nebo naběhlou hodnotou, které snižuje základ daně,
d) dodatečné snížení nabývacího výdaje, vedlejšího pořizovacího výdaje nebo výdaje na likvidaci aktiva, pokud
1. toto snížení snižuje prvotní účetní hodnotu aktiva při následném ocenění nebo by ji snížilo, kdyby poplatník byl účetní jednotkou, a
2. tento výdaj byl součástí prvotní daňové hodnoty aktiva.
(4) Daňová hodnota účetně odpisovaného aktiva poplatníka používajícího mezinárodní účetní standardy, které je účetně odpisovaným aktivem nebo nehmotným aktivem, které není účetně odpisovaným aktivem a jehož účetní hodnota je pravidelně přezkoumávána z hlediska znehodnocení podle právních předpisů upravujících účetnictví (dále jen „znehodnocení“), se také
a) snižuje o znehodnocení,
b) zvyšuje o zrušené znehodnocení.
(5) Pokud by daňová hodnota aktiva byla po snížení podle odstavce 3 písm. d) záporná,
a) snížení se neprovede v té části, ve které by vedlo k záporné daňové hodnotě, a
b) rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek hospodaření se zvýší o část, která by vedla k záporné daňové hodnotě a není vykázána ve výnosech, pokud byla u aktiva uplatněna jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů vyšší částka, než kdyby toto dodatečné snížení bylo zohledněno v prvotní daňové hodnotě.
(6) Rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek hospodaření se zvýší o část snížení podle odstavce 3 písm. d), která není vykázána ve výnosech, pokud
a) k tomuto snížení dojde po vyřazení aktiva a
b) u aktiva byla uplatněna jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů vyšší částka, než kdyby toto snížení bylo zohledněno v prvotní daňové hodnotě.
§ 23p
Daňová hodnota dříve neevidovaného aktiva
(1) Daňová hodnota aktiva v okamžiku, kdy se poplatník daně z příjmů fyzických osob rozhodne, že se aktivum u něho poprvé stane evidovaným aktivem, se rovná
a) hodnotě určené podle právního předpisu upravujícího oceňování věcí k tomuto okamžiku, pokud toto aktivum nabyl před více než 5 lety,
b) částce, která by byla jeho prvotní daňovou hodnotou při nabytí, kdyby bylo evidovaným aktivem, pokud ho nabyl před 5 lety nebo později; v případě nemovitého aktiva se rovná této částce zvýšené o úhrn částek vynaložených na jeho opravu a zhodnocení.
(2) Daňová hodnota aktiva poplatníka daně z příjmů fyzických osob, které dosud nebylo evidovaným aktivem a je poskytováno jako předmět změny hospodaření bez přecenění, se určí podle odstavce 1 obdobně.
(3) Daňová hodnota aktiva se rovná jeho zahraniční daňové hodnotě přepočítané kurzem pro přepočet daně pro příslušný den, pokud
a) se aktivum stává evidovaným aktivem a dosud nebylo evidovaným aktivem z důvodu, že se jednalo o aktivum splňující podmínky uvedené v § 23l odst. 3,
b) je aktivum, které splňuje podmínky uvedené v § 23l odst. 3, poskytováno jako předmět změny hospodaření bez přecenění.
(4) Pokud nelze postupovat podle odstavce 3 z důvodu, že aktivum nemá zahraniční daňovou hodnotu, určí se jeho daňová hodnota podle odstavce 1 obdobně.
(5) Zahraniční daňovou hodnotou aktiva se pro účely daní z příjmů rozumí hodnota aktiva určená pro účely daní z příjmů právními předpisy státu, ve kterém jsou zdaňovány z něho plynoucí příjmy.
(6) Daňová hodnota aktiva určená podle odstavce 1, 2 nebo 3 se považuje za prvotní daňovou hodnotu tohoto aktiva.
Oddíl 2
Daňová hodnota dluhu
§ 23q
Určování prvotní daňové hodnoty dluhu
(1) Daňová hodnota dluhu je hodnotou dluhu určenou podle tohoto zákona pro účely daní z příjmů.
(2) Prvotní daňová hodnota dluhu se určuje k okamžiku, kdy
a) je u poplatníka uznán jako dluh podle právních předpisů upravujících účetnictví,
b) by byl u poplatníka, který není účetní jednotkou, uznán jako dluh podle zákona upravujícího účetnictví, kdyby poplatník byl účetní jednotkou.
(3) Prvotní daňová hodnota dluhu se rovná jeho prvotní účetní hodnotě.
(4) Poplatník, který není účetní jednotkou, určuje prvotní účetní hodnotu dluhu, jako by byl mikro účetní jednotkou.
§ 23r
Určování daňové hodnoty dluhu
(1) Daňová hodnota dluhu se rovná prvotní daňové hodnotě dluhu upravené o položky zvyšující nebo snižující daňovou hodnotu.
(2) Daňová hodnota se zvyšuje o
a) zvýšení účetní hodnoty při následném ocenění podle právních předpisů upravujících účetnictví reálnou nebo naběhlou hodnotou, které snižuje základ daně,
b) dodatečné zvýšení pořizovací hodnoty, pokud
1. toto zvýšení zvyšuje prvotní účetní hodnotu dluhu při následném ocenění nebo by ji zvýšilo, kdyby poplatník byl účetní jednotkou, a
2. tato hodnota byla součástí prvotní daňové hodnoty dluhu.
(3) Daňová hodnota se snižuje o
a) snížení účetní hodnoty při následném ocenění podle právních předpisů upravujících účetnictví reálnou nebo naběhlou hodnotou, které zvyšuje základ daně,
b) dodatečné snížení pořizovací hodnoty, pokud
1. toto snížení snižuje prvotní účetní hodnotu dluhu při následném ocenění nebo by ji snížilo, kdyby poplatník byl účetní jednotkou, a
2. tato hodnota byla součástí prvotní daňové hodnoty dluhu,
c) daňovou hodnotu zaniklé části dluhu,
d) daňovou hodnotu části dluhu předávané v rámci převzetí.
Díl 3
Časové rozlišení výdajů souvisejících s evidovaným aktivem
§ 23s
Okamžitý výdaj poplatníka s hotovostním základem daně
(1) Okamžitý výdaj se týká evidovaného aktiva poplatníka s hotovostním základem daně, kterého se netýká odložený ani průběžný výdaj.
(2) Okamžitý výdaj snižuje daňovou hodnotu aktiva v
a) okamžiku jeho úhrady,
b) okamžiku jeho bezúplatného nabytí,
c) okamžiku, kdy se neevidované aktivum stane evidovaným aktivem.
(3) Výše okamžitého výdaje je rovna
a) výši uhrazené části daňové hodnoty v případě úplatně nabytého aktiva,
b) daňové hodnotě aktiva v případě bezúplatně nabytého aktiva
c) daňové hodnotě dříve neevidovaného aktiva.
(4) Okamžitý výdaj nesnižuje daňovou hodnotu aktiva, pokud má být
a) jeho daňová hodnota součástí prvotní daňové hodnoty jiného aktiva nebo dodatečného zhodnocení, nebo
b) toto aktivum předmětem kapitálového vkladu.
(5) Byla-li již daňová hodnota aktiva podle odstavce 4 o okamžitý výdaj snížena, zvýší se o částku tohoto výdaje
a) jeho daňová hodnota v okamžiku, kdy bylo aktivum použito podle odstavce 4,
b) rozdíl mezi příjmy a výdaji za zdaňovací období, ve kterém bylo aktivum použito podle odstavce 4, pokud byl okamžitý výdaj uplatněn jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
(6) Nebyla-li u aktiva podle odstavce 4 daňová hodnota snížena o okamžitý výdaj a poplatník zjistí, že toto aktivum nebude použito podle odstavce 4, sníží se daňová hodnota tohoto aktiva v okamžiku tohoto zjištění.
(7) Po vyřazení úplatně nabytého aktiva, kterého se týká okamžitý výdaj a jehož daňová hodnota nebyla do okamžiku jeho vyřazení uhrazena, je uhrazená částka odpovídající daňové hodnotě vyřazeného aktiva výdajem v okamžiku jejího uhrazení.
§ 23t
Okamžitý výdaj poplatníka s akruálním základem daně
(1) Okamžitý výdaj se týká evidovaného aktiva poplatníka s akruálním základem daně, které není daňově odpisovaným aktivem a jehož účetní hodnota je nákladem v okamžiku uznání aktiva.
(2) Okamžitý výdaj snižuje daňovou hodnotu aktiva v okamžiku uznání souvisejícího nákladu.
(3) Výše okamžitého výdaje je rovna daňové hodnotě aktiva.
§ 23u
Odložený výdaj poplatníka s hotovostním základem daně
(1) Odložený výdaj se týká evidovaného aktiva poplatníka s hotovostním základem daně, které je
a) daňově odpisovaným aktivem,
b) pozemkem,
c) uměleckým dílem, které není součástí stavby, sbírkou muzejní povahy, movitou kulturní památkou, předmětem kulturní hodnoty a obdobnou hmotnou movitou věcí, pokud by nebyly podle právních předpisů upravujících účetnictví zásobami,
d) cenným papírem,
e) kapitálovým podílem,
f) pohledávkou,
g) peněžním prostředkem
1. cizí měny při pozbytí za peněžní prostředek jiné měny, nebo
2. při pozbytí obchodního závodu nebo aktiv jako celku, jejichž je součástí.
(2) Odložený výdaj snižuje daňovou hodnotu aktiva v okamžiku jeho vyřazení.
(3) Výše odloženého výdaje je rovna
a) výši uhrazené části daňové hodnoty v případě úplatně nabytého aktiva,
b) daňové hodnotě aktiva v případě bezúplatně nabytého aktiva.
(4) Po vyřazení úplatně nabytého aktiva, kterého se týká odložený výdaj a jehož daňová hodnota nebyla do okamžiku jeho vyřazení uhrazena, je uhrazená částka odpovídající daňové hodnotě vyřazeného aktiva výdajem v okamžiku jejího uhrazení.
§ 23v
Odložený výdaj poplatníka s akruálním základem daně
(1) Odložený výdaj se u poplatníka s akruálním základem daně týká
a) evidovaného aktiva, jehož účetní hodnota je nákladem v okamžiku jeho vyřazení, a
b) daňově odpisovaného aktiva.
(2) Odložený výdaj snižuje daňovou hodnotu
a) aktiva v okamžiku uznání souvisejícího nákladu a
b) daňově odpisovaného aktiva v okamžiku jeho vyřazení.
(3) Výše odloženého výdaje je rovna daňové hodnotě aktiva.
§ 23w
Průběžný výdaj
(1) Průběžný výdaj se týká
a) daňově odpisovaného aktiva,
b) účetně odpisovaného aktiva poplatníka s akruálním základem daně.
(2) Průběžným výdajem snižujícím daňovou hodnotu daňově odpisovaného aktiva je daňový odpis.
(3) Průběžným výdajem snižujícím daňovou hodnotu účetně odpisovaného aktiva poplatníka s akruálním základem daně je odpis podle právních předpisů upravujících účetnictví. Je-li daňová hodnota aktiva vyšší než jeho účetní hodnota, část daňové hodnoty převyšující účetní hodnotu se snižuje, jako by bylo toto aktivum nadále odpisováno podle právních předpisů upravujících účetnictví.
(4) Průběžný výdaj snižuje daňovou hodnotu aktiva v okamžiku vzniku daného odpisu.
(5) Účetně odpisovaným aktivem se pro účely daní z příjmů rozumí evidované aktivum odpisované podle právních předpisů upravujících účetnictví, které není daňově odpisovaným aktivem.
(6) Evidované aktivum poplatníka používajícího mezinárodní účetní standardy oceňované reálnou hodnotou způsobem podle mezinárodního účetního standardu upravujícího účtování pozemků, budov a zařízení nebo mezinárodního účetního standardu upravujícího účtování nehmotných aktiv se pro účely daní z příjmů považuje za účetně odpisované aktivum a odpisuje se způsobem podle mezinárodních účetních standardů. Ke změně účetní hodnoty v důsledku ocenění evidovaného aktiva reálnou hodnotou podle věty první se pro účely daní z příjmů nepřihlíží.
§ 23x
Změny charakteru evidovaného aktiva
(1) Pokud se evidované aktivum, kterého se týká odložený nebo průběžný výdaj, stane evidovaným aktivem, kterého se týká okamžitý výdaj, sníží okamžitý výdaj daňovou hodnotu v okamžiku této změny.
(2) Pokud byla daňová hodnota aktiva poplatníka s hotovostním základem daně snížena o okamžitý výdaj a následně se toto aktivum stane evidovaným aktivem, kterého se netýká okamžitý výdaj, nebo se stane neevidovaným aktivem, zvýší se
a) jeho daňová hodnota v okamžiku této změny o částku, o kterou byla snížena, a
b) rozdíl mezi příjmy a výdaji za zdaňovací období, ve kterém ke změně došlo, o částku, o kterou byla snížena daňová hodnota, pokud byl okamžitý výdaj uplatněn jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
(3) Pokud byla daňová hodnota aktiva poplatníka s hotovostním základem daně, které je zásobou nebo by bylo zásobou, kdyby poplatník byl účetní jednotkou, snížena o okamžitý výdaj a toto aktivum je vyřazeno způsobem, kdy výdaj není uznatelný jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, zvýší se rozdíl mezi příjmy a výdaji za zdaňovací období, ve kterém k tomuto vyřazení došlo, o částku, o kterou byla daňová hodnota snížena, pokud byl okamžitý výdaj uplatněn jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Díl 4
Dodatečné zhodnocení a následný pořizovací výdaj
§ 23y
Dodatečné zhodnocení
(1) Daňová hodnota aktiva, které je hmotnou věcí, nebo právem užívání, se zvyšuje o dodatečné zhodnocení.
(2) Dodatečným zhodnocením se pro účely daní z příjmů rozumí následné pořizovací výdaje na aktivum, které je hmotnou věcí, nebo právem užívání, pokud jejich úhrn za zdaňovací období
a) převyšuje částku
1. 100 000 Kč, nebo
2. odpovídající 10 % daňové hodnoty zhodnocovaného aktiva, je-li tato částka vyšší než částka podle bodu 1, nejvýše však 10 000 000 Kč, nebo
b) nepřevyšuje částku uvedenou v písmenu a) a poplatník se tak rozhodne.
(3) Dodatečným zhodnocením se pro účely daní z příjmů rozumí také výdaj vynaložený na restaurování uměleckého díla, které není součástí stavby.
(4) Za dodatečné zhodnocení se pro účely daní z příjmů nepovažuje následný pořizovací výdaj uhrazený z peněžních prostředků účelově poskytnutých na tento výdaj a vynaložených na tento výdaj, které neovlivní základ daně, získaných z
a) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí, krajů nebo státních fondů,
b) grantu podle zvláštního právního předpisu,
c) grantu Evropské unie,
d) příspěvku nebo podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,
e) daru.
(5) Za následné pořizovací výdaje se pro účely dodatečného zhodnocení považují výdaje na opravu a údržbu podle zákona upravujícího účetnictví, pokud se tak poplatník rozhodne.
(6) Daňová hodnota spoluvlastnického podílu se zvyšuje o poměrnou část dodatečného zhodnocení provedeného na aktivu ve spoluvlastnictví, která odpovídá výši spoluvlastnického podílu. Spoluvlastníkovi, který neuhradil tuto poměrnou část dodatečného zhodnocení, vzniká příjem ve výši neuhrazené části.
(7) Ustanovení upravující dodatečné zhodnocení se na poplatníka používajícího mezinárodní účetní standardy nepoužijí.
§ 23z
Následný pořizovací výdaj, který není dodatečným zhodnocením
(1) Daňová hodnota účetně odpisovaného aktiva se zvyšuje u poplatníka s akruálním základem daně o následný pořizovací výdaj, který zvyšuje účetní hodnotu tohoto aktiva, pokud není dodatečným zhodnocením.
(2) Následný pořizovací výdaj, který nezvyšuje daňovou hodnotu aktiva, je výdajem.
Díl 5
Zvláštní ustanovení o daňové hodnotě některých evidovaných aktiv
§ 23za
Daňová hodnota spoluvlastnického podílu
(1) Daňová hodnota dosavadního spoluvlastnického podílu se zvyšuje o daňovou hodnotu nově nabytého spoluvlastnického podílu.
(2) Nelze-li při nabytí spoluvlastnického podílu určit, který spoluvlastnický podíl je dosavadní, je jím kterýkoliv z nich.
§ 23zb
Daňová hodnota pohledávky poplatníka s hotovostním základem daně
(1) Daňová hodnota pohledávky poplatníka s hotovostním základem daně se snižuje také o daňovou hodnotu zaniklé nebo postoupené části pohledávky.
(2) Příjmem poplatníka s hotovostním základem daně je daňová hodnota pohledávky, která poplatníkovi vznikla a jejíž úhrada by byla zdanitelným příjmem, při jejím
a) úplatném postoupení za cenu nižší, než je její daňová hodnota, nejde-li o nedobytnou pohledávku, nebo
b) poskytnutí jako předmětu kapitálového vkladu.
(3) Částka odpovídající daňové hodnotě pohledávky uvedené v odstavci 2, kterou poplatník s hotovostním základem daně nabyl jako předmět kapitálového vkladu, je odloženým výdajem.
(4) Částka odpovídající daňové hodnotě pohledávky poplatníka s hotovostním základem daně je výdajem, pouze pokud byla pohledávka nabyta postoupením nebo jako předmět změny hospodaření bez přecenění od poplatníka s hotovostním základem daně, který ji nabyl postoupením, nebo od poplatníka s akruálním základem daně.
§ 23zc
Daňová hodnota pohledávky poplatníka s akruálním základem daně
(1) Daňová hodnota pohledávky poplatníka s akruálním základem daně se snižuje také o
a) daňovou hodnotu uhrazené části této pohledávky
b) opravnou položku,
c) daňovou hodnotu daňově odepsané části nedobytné daňově odepisovatelné pohledávky.
(2) Daňová hodnota pohledávky se nesnižuje o znehodnocení, které nesnižuje daňovou hodnotu pohledávky jako opravná položka.
(3) Daňová hodnota pohledávky se zvyšuje také o výši zrušené opravné položky.
(4) Výsledek hospodaření poplatníka s akruálním základem daně se zvyšuje o výši
a) úhrady daňově odepsané pohledávky, která nebyla snížena o znehodnocení, pokud tato úhrada neovlivní výsledek hospodaření,
b) zrušené opravné položky, která není znehodnocením.
(5) Výsledek hospodaření poplatníka s akruálním základem daně lze snížit o
a) výši úhrady daňově neodepsané pohledávky, která poplatníkovi vznikla a byla snížena o znehodnocení, které nesnížilo daňovou hodnotu pohledávky jako opravná položka, pokud tato úhrada ovlivní výsledek hospodaření,
b) částky vykázané ve výnosech nebo nákladech v souvislosti se zrušením znehodnocení, které nesnížilo daňovou hodnotu pohledávky jako opravná položka,
c) opravnou položku, která není znehodnocením.
§ 23zd
Daňová hodnota kapitálového podílu
(1) Prvotní daňová hodnota kapitálového podílu při jeho vzniku se rovná úhrnu daňových hodnot předmětů kapitálového vkladu, na základě kterých vznikl kapitálový podíl.
(2) Daňová hodnota kapitálového podílu se
a) zvyšuje také o
1. daňovou hodnotu předmětu kapitálového vkladu poskytnutého po nabytí kapitálového podílu s výjimkou daňové hodnoty předmětu kapitálového vkladu poskytnutého tichým společníkem ze zisku tiché společnosti k doplnění vkladu sníženého o podíl na ztrátě do původní výše,
2. částku odvedené daně z přidané hodnoty vztahující se k předmětu kapitálového vkladu,
b) snižuje také o částku, která byla poplatníkovi vrácena jako rozdíl mezi hodnotou předmětu nepeněžitého vkladu určenou podle zákona upravujícího obchodní korporace a výší vkladu.
(3) Daňová hodnota kapitálového podílu v dceřiné společnosti se může zvýšit o výdaje přímo související s vlastnictvím tohoto podílu mateřskou společností, které nejsou výdajem vynaloženým za účelem dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
(4) Odložený výdaj nesnižuje daňovou hodnotu kapitálového podílu, která byla určena daňovou hodnotou peněžního předmětu kapitálového vkladu, v nesplacené části tohoto vkladu.
(5) Příjem, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, plynoucí v souvislosti s kapitálovým podílem, jehož daňová hodnota byla určena daňovou hodnotou peněžního předmětu kapitálového vkladu, se nesnižuje o nesplacenou část tohoto vkladu.
(6) Po vyřazení kapitálového podílu, jehož daňová hodnota byla určena daňovou hodnotou peněžního předmětu kapitálového vkladu, je uhrazená částka odpovídající jeho daňové hodnotě výdajem v okamžiku jejího uhrazení.
§ 23ze
Daňová hodnota kapitálového podílu poplatníka s hotovostním základem daně
(1) Odložený výdaj nesnižuje daňovou hodnotu kapitálového podílu poplatníka s hotovostním základem daně, která byla určena daňovou hodnotou nepeněžního předmětu kapitálového vkladu, v neuhrazené části daňové hodnoty tohoto předmětu kapitálového vkladu, pokud tento předmět kapitálového vkladu
a) poplatník nabyl úplatně a
b) byl u poplatníka aktivem, kterého se týká okamžitý nebo odložený výdaj, nejde-li o daňově odpisované aktivum.
(2) Příjem poplatníka s hotovostním základem daně, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, plynoucí v souvislosti s kapitálovým podílem, jehož daňová hodnota byla určena daňovou hodnotou nepeněžního předmětu kapitálového vkladu, se nesnižuje o neuhrazenou část daňové hodnoty tohoto předmětu kapitálového vkladu.
(3) Po vyřazení kapitálového podílu poplatníka s hotovostním základem daně, jehož daňová hodnota byla určena daňovou hodnotou nepeněžního předmětu kapitálového vkladu, je částka odpovídající uhrazené části daňové hodnoty tohoto předmětu kapitálového vkladu výdajem v okamžiku jejího uhrazení.
§ 23zf
Úplatné nabytí obchodního závodu
(1) Aktivem poplatníka pro účely daní z příjmů není goodwill s výjimkou goodwillu vzniklého při úplatném nabytí obchodního závodu.
(2) Goodwillem se pro účely daní z příjmů rozumí kladný rozdíl mezi
a) prvotní účetní hodnotou obchodního závodu a
b) kladným nebo záporným rozdílem mezi
1. úhrnem reálných hodnot jednotlivých aktiv tohoto obchodního závodu a
2. úhrnem reálných hodnot jednotlivých dluhů tohoto obchodního závodu.
(3) Goodwillem se u poplatníka používajícího mezinárodní účetní standardy pro účely daní z příjmů rozumí goodwill podle mezinárodních účetních standardů.
(4) Vyřazením goodwillu, který je aktivem, se pro účely daní z příjmů rozumí vyřazení posledního aktiva úplatně nabytého obchodního závodu.
§ 23zg
Úplatné nabytí obchodního závodu poplatníkem s hotovostním základem daně
(1) Příjmem poplatníka s hotovostním základem daně při úplatném nabytí obchodního závodu je záporný rozdíl mezi
a) pořizovacím výdajem a
b) kladným nebo záporným rozdílem mezi
1. úhrnem tržních hodnot jednotlivých aktiv, nejde-li o pohledávky, peněžní prostředky a ceniny, a jmenovitých hodnot peněžních toků postoupených pohledávek, peněžních prostředků a cenin a
2. úhrnem jmenovitých hodnot peněžních toků převzatých dluhů.
(2) Příjem podle odstavce 1 převyšující 100 000 Kč zvyšuje rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně po dobu 180 kalendářních měsíců počínaje kalendářním měsícem, ve kterém poplatník nabyl obchodní závod. Při vyřazení posledního aktiva úplatně nabytého obchodního závodu se zvýší rozdíl mezi příjmy a výdaji o zbývající část tohoto příjmu.
(3) Prvotní daňová hodnota aktiva nabytého při úplatném nabytí obchodního závodu se rovná jeho tržní hodnotě.
(4) Prvotní daňová hodnota pohledávky postoupené a dluhu převzatého při úplatném nabytí obchodního závodu se rovná jmenovité hodnotě peněžních toků.
§ 23zh
Úplatné pozbytí obchodního závodu nebo jiného souboru aktiv a dluhů za jednu cenu
(1) Při úplatném pozbytí aktiva v rámci úplatného pozbytí obchodního závodu nebo jiného souboru aktiv a dluhů za jednu cenu se neuplatní omezení výše částky odpovídající daňové hodnotě aktiva, která je výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
(2) Poplatníkovi s hotovostním základem daně, který úplatně pozbyde obchodní závod nebo jiný soubor aktiv a dluhů za jednu cenu, vzniká příjem ve výši ceny za toto pozbytí zvýšené o úhrn daňových hodnot dluhů předávaných při tomto pozbytí.
§ 23zi
Finanční leasing
(1) Poskytne-li poplatník s akruálním základem daně aktivum do užívání jinému poplatníkovi a vznikne-li mu tak pohledávka z finančního leasingu, jeho výsledek hospodaření se upraví o kladný nebo záporný rozdíl mezi účetní hodnotou tohoto aktiva a jeho daňovou hodnotou.
(2) Poskytne-li poplatník s hotovostním základem daně aktivum do užívání jinému poplatníkovi, určí základ daně, jako by se jednalo o poskytnutí do užívání způsobem, se kterým právní předpisy upravující účetnictví nespojují vznik pohledávky z finančního leasingu.
§ 23zj
Právo užívání s následnou koupí
(1) Aktivem poplatníka s hotovostním základem daně není právo užívání jiné než právo užívání s následnou koupí.
(2) Právem užívání s následnou koupí se pro účely daní z příjmů rozumí právo užívání, které je aktivem a při jehož vzniku je
a) sjednáno, že po uplynutí sjednané doby užívání vlastník předmětu užívání úplatně nebo bezúplatně převede vlastnické právo k němu na uživatele, nebo
b) sjednáno právo uživatele na převod vlastnického práva k němu za předem určenou cenu nebo bezúplatně.
Díl 6
Daňová hodnota při změně hospodaření bez přecenění
§ 23zk
Změna hospodaření s aktivem bez přecenění
(1) Při změně hospodaření s aktivem bez přecenění nevzniká příjem a výdaj a přebírá se daňová hodnota aktiva, která se stává prvotní daňovou hodnotou aktiva po této změně.
(2) Daňová hodnota aktiva převzatá při změně hospodaření bez přecenění se zvyšuje o vedlejší pořizovací výdaj, který se při této změně stal součástí účetní hodnoty tohoto aktiva nebo by se stal její součástí, kdyby byl poplatník účetní jednotkou.
(3) Je-li aktivum před změnou hospodaření bez přecenění i po této změně daňově odpisovaným aktivem, pokračuje se v daňovém odpisování, jako by k této změně nedošlo. Pro účely určení, zda je aktivum po změně hospodaření bez přecenění daňově odpisovaným aktivem, se za jeho prvotní daňovou hodnotu považuje jeho prvotní daňová hodnota před změnou hospodaření s ním bez přecenění.
(4) Změnou hospodaření s aktivem bez přecenění se pro účely daní z příjmů rozumí
a) nabytí aktiva
1. kapitálovým vkladem od jiného poplatníka,
2. poskytnutím vkladu společníka veřejné obchodní společnosti nebo vkladu komplementáře komanditní společnosti,
3. jako součásti vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti,
4. vrácením vkladu tichému společníkovi,
5. přeměnou s výjimkou převodu jmění na společníka, který je fyzickou osobou,
b) nabytí aktiva dědicem,
c) bezúplatné předání aktiva v rámci změny příslušnosti hospodařit nebo práva hospodařit s majetkem státu,
d) bezúplatné předání aktiva územním samosprávním celkem nebo dobrovolným svazkem obcí k hospodaření jím zřízené příspěvkové organizaci a zpětné bezúplatné předání tohoto aktiva,
e) vložení aktiva členskou obcí do dobrovolného svazku obcí a zpětné bezúplatné předání tohoto aktiva,
f) bezúplatné nabytí aktiva převodem nebo přechodem mezi poplatníky, kteří jsou účetními jednotkami veřejného sektoru,
g) bezúplatné nabytí aktiva
1. podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,
2. podle zákona upravujícího přechod majetku České republiky do vlastnictví obce,
3. v důsledku delimitace státních organizací,
h) nabytí aktiva
1. na základě smlouvy o zápůjčce,
2. vrácením zapůjčené věci,
i) nabytí daňově odpisovaného aktiva při propachtování obchodního závodu a vrácení daňově odpisovaného aktiva při ukončení pachtu obchodního závodu,
j) nabytí aktiva společníkem vkladem do společnosti od jiného společníka,
k) vrácení vkladu aktiva určeného podle druhu společníkovi při zániku společnosti nebo zániku členství ve společnosti,
l) vypořádání spoluvlastnictví aktiva rozdělením věci odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů,
m) vymezení jednotek v budově; daňové hodnoty jednotek se určí poměrně podle výměry jednotek tak, aby jejich úhrn odpovídal daňové hodnotě budovy,
n) výměna cenného papíru představujícího kapitálový podíl za jiný cenný papír představující stejný kapitálový podíl,
o) nabytí aktiva rozšířením rozsahu nebo vypořádáním společného jmění manželů,
p) skutečnost, že se aktivum stane opět evidovaným aktivem u poplatníka na základě rozhodnutí poplatníka,
q) skutečnost, že se aktivum poprvé stane evidovaným aktivem poplatníka po jeho získání jako předmětu jiné změny hospodaření bez přecenění, před kterou bylo evidovaným aktivem,
r) skutečnost, že se aktivum ve společném jmění manželů stane evidovaným aktivem, pokud bylo evidovaným aktivem jednoho z manželů.
(5) Daňová hodnota aktiva převzatá při nabytí aktiva od jiného poplatníka způsobem podle odstavce 4 písm. a) bodu 1 nebo 2 se zvyšuje o částku, která byla jinému poplatníkovi vrácena jako rozdíl mezi
a) hodnotou předmětu nepeněžitého vkladu určenou podle zákona upravujícího obchodní korporace a
b) výší vkladu.
(6) Daňová hodnota cenného papíru nabytého podle odstavce 4 písm. n) se určí jako
a) poměrná část daňové hodnoty vyměněného cenného papíru, pokud množství vyměněných cenných papírů je nižší než množství nabytých cenných papírů,
b) úhrn daňových hodnot vyměněných cenných papírů, pokud množství vyměněných cenných papírů je vyšší než množství nabytých cenných papírů.
(7) U pohledávky nabyté při přeměně131), nebyla-li nikdy součástí podrozvahových účtů zanikající nebo rozdělované obchodní korporace, pokračuje nástupnická obchodní korporace v odpisu pohledávky nebo v tvorbě opravné položky,22a) jako by ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to maximálně do výše, v jaké by mohla uplatnit odpis nebo tvorbu opravné položky zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace.
Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
Hlava VII
Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů
§ 24
(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny, a částky, které byly položkou snižující základ daně. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem20) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.
(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také
a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),
b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u
1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,
2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat; v případě vypořádání hmotného majetku při zániku práva stavby se postupuje obdobně,
3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle jiných právních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.
Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, jehož účetní odpisy jsou výdajem podle písmene v),
c) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu, 20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),
d) a) členský příspěvek
1. právnické osobě, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštních právních předpisů,
2. právnické osobě, u níž členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti,
3. placený zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti zaměstnavatele,
4. organizaci zaměstnavatelů, nebo
5. Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky,
e) b) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen, a dále pojistné hrazené zaměstnavatelem pojišťovně za pojištění rizika placení náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížení odměny) za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštního právního předpisu47a),
f) c) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních právních předpisů. Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
g) d) c) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,
h) e) d) plnění v podobě
1. nájemného podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za); u pachtu obchodního závodu je výdajem pouze část pachtovného, která převyšuje účetní odpisy,
2. úplaty u finančního leasingu za podmínky uvedené v odstavci 4; přitom u poplatníka, který vede daňovou evidenci, je tato úplata výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období; úplatou je u postupníka i jím hrazená částka postupiteli ve výši rozdílu mezi úplatou u finančního leasingu, která byla postupitelem zaplacena, a úplatou u finančního leasingu, která je u postupitele výdajem podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním leasingu,
ch) f) e) d) daň z nemovitých věcí, pokud byla zaplacena a není součástí ocenění majetku, dále nemovitá věc je evidovaným aktivem, ostatní daně a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25. Daň z příjmů a daň darovací zaplacená v zahraničí je u daňového rezidenta České republiky výdajem pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4, a to pouze v rozsahu, v jakém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f; výdajem není daň zaplacená v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu. Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, následujícím následujícím po zdaňovacím období, nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku; jako výdaj se neuplatní zahraniční daň týkající se období, ve kterém je jako položka odčitatelná od základu daně uplatněna daňová ztráta stanovená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která následují po období uplatnění této daňové ztráty; tímto postupem není ovlivněna výše takto uplatňované daňové ztráty,
i) g) f) e) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon22a) a odstavec 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta přeměnou131), s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10, s výjimkou rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů a s výjimkou rezervy v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů , a tvorba rezervy podle právních předpisů upravujících účetnictví, pokud je daňovou rezervou,
j) h) g) f) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na
1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť, výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy[footnoteRef:160]122), [160: 122) Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů.]
2. pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy[footnoteRef:161]23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy, [161: 23) § 18a a 35a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.]
3. provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle jiného právního předpisu[footnoteRef:162]132)132) a rekvalifikací zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost133), pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele, [162: 132) Například § 230 zákoníku práce.]
4. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy,
k) i) h) g) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,5) pokud není dále stanoveno jinak, přitom
1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem zahrnutým v obchodním majetku poplatníka, pořizovaným na finanční leasing, v nájmu nebo užívaným na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu , které je jeho evidovaným aktivem nebo které má v nájmu, (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši; pro stanovení výdajů za pohonné hmoty spotřebované vozidlem, které má elektrický pohon nebo hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, lze použít průměrnou cenu elektřiny stanovenou pro účely poskytování cestovních náhrad podle zákoníku práce,
2. zvýšené stravovací výdaje (stravné)[footnoteRef:163]5b) při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, zahraniční stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách pro poplatníky s příjmy podle § 7, a to maximálně do výše náhrad vymezených pro zaměstnance odměňovaného platem. Pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikatele nebo místo výkonu jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, [163: 5b) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
23) § 18a a 35a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.]
3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka , které je aktivem poplatníka a není evidovaným aktivem, ve výši sazby základní náhrady, a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance odměňovaného platem, a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.5) Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem, které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního leasingu a úplatu u finančního leasingu uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů je aktivem poplatníka a není evidovaným aktivem, ale evidovaným aktivem poplatníka bylo, a u silničního motorového vozidla užívaného na základě smlouvy o výpůjčce, s výjimkou smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu které není aktivem poplatníka, nebo smlouvy o výprose ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty lze použít průměrné ceny pohonných hmot stanovené pro účely poskytování cestovních náhrad podle zákoníku práce. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla, a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance odměňovaného platem,
4. na dopravu silničním motorovým vozidlem zahrnutým do obchodního majetku poplatníka, pořizovaným na finanční leasing, v nájmu nebo užívaným na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu, které je jeho evidovaným aktivem nebo které má v nájmu, v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,
l) j) i) h) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,
m) k) j) i) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,[footnoteRef:164]24) [164: 24) Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.]
n) l) k) j) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,
o) m) l) k) u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, uhrazená pořizovací cena20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů z této pohledávky,
p) n) m) l) k) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů,
r) o) n) m) l) hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem20) ke dni jeho prodeje, s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze) a s výjimkou cenného papíru, u kterého je příjem z jeho převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9,
s) p) o) n) m) u poplatníka, který vede účetnictví
1. jmenovitá hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení,
2. pořizovací cena20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení.
Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a) a u pohledávky postoupené před dobou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do doby splatnosti. Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti.
t) q) p) o) n) do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku
1. vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,
2. vstupní cena hmotného majetku evidovaného u veřejně prospěšného poplatníka, pokud tento hmotný majetek byl využíván k činnostem, z nichž dosahované příjmy nejsou předmětem daně z příjmů,
3. pořizovací cena, vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena nehmotného majetku určená podle právního předpisu upravujícího účetnictví, jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v),
4. část hodnoty vyvolané investice při jejím prodeji, která není součástí vstupní ceny hmotného majetku,
5. pořizovací cena pozemku, s výjimkou stavby, která je jeho součástí, u poplatníka fyzické osoby,
ta) r) q) p) o) u obchodní korporace cena pozemku nabytého vkladem člena, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku; touto cenou pozemku se rozumí
1. pořizovací cena, která byla zjištěna u člena obchodní korporace, pokud jej nabyl úplatně,
2. cena podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku ke dni nabytí pozemku členem obchodní korporace, pokud jej nabyl bezúplatně,
tb) s) r) q) p) zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním do výše náhrady výdajů (nákladů) vynaložených na toto technické zhodnocení,
u) t) s) r) q) l) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) bodu 1 a písm. ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako provozovatel motorového vozidla v osvědčení o registraci vozidla, přičemž vozidlo je používáno pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, druhým z manželů, který jako provozovatel v osvědčení o registraci vozidla zapsán není, a dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo,
v) u) t) s) r) m) účetní odpisy, 20) s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg), a to pouze u
1. hmotného majetku, 20) který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkladem člena obchodní korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého přeměnou131), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zanikající nebo rozdělované obchodní korporace ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,20)
2. nehmotného majetku20) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou nebo bezúplatně. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u člena obchodní korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny20) prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické obchodní korporace jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u zanikající nebo rozdělované obchodní korporace ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou, 20) a to za podmínky, že bylo možné uplatňovat odpisy z tohoto nehmotného majetku u zanikající nebo rozdělované obchodní korporace podle tohoto ustanovení. U nehmotného majetku20) vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem. Toto ustanovení se nevztahuje na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a dluhů v rámci přeměn obchodních korporací, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill),
w) v) u) t) s) n) nabývací cena akcie nebo kmenového listu, které nejsou podle právních předpisů upravujících účetnictví oceňovány reálnou hodnotou, a nabývací cena podílu na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na družstvu, a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie, tohoto kmenového listu nebo tohoto podílu; toto omezení se nepoužije u cenného papíru, který není podle právních předpisů upravujících účetnictví oceňován reálnou hodnotou pouze z toho důvodu, že poplatník daně z příjmů právnických osob je mikro účetní jednotkou podle právních předpisů upravujících účetnictví, nebo daňovým nerezidentem, který je povinen podle právního řádu státu, podle kterého je založen nebo zřízen, vést účetnictví, a příjem z prodeje cenného papíru není přičitatelný jeho stálé provozovně na území České republiky,
x) w) v) u) t) o) m) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8,
y) x) w) v) u) p) n) u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky; nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně obchodní korporace,131) a to za předpokladu, že lze k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle písmene i) nebo se jedná o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze proto, že od její splatnosti uplynulo méně než 18 měsíců a u pohledávek nabytých postoupením i v případě, že se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení,
u poplatníků, kteří vedou účetnictví, daňová hodnota nedobytné daňově odepisovatelné pohledávky; daňově odepisovatelnou pohledávkou se pro účely daní z příjmů rozumí pohledávka, u níž lze uplatňovat opravné položky podle písmene e), a pohledávka, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze proto, že od její splatnosti uplynulo méně než 18 měsíců a u pohledávek nabytých postoupením i v případě, že se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení; nedobytnou pohledávkou se pro účely daní z příjmů rozumí pohledávka za dlužníkem,
1. u něhož soud zrušil konkurs[footnoteRef:165]26i) proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty, [165: 26i) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.]
2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí26i) na základě výsledků insolvenčního řízení,
3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7),
5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, [footnoteRef:166]26j) a to na základě výsledků této dražby, [166: 26j) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.]
6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce,
7. který je v preventivní restrukturalizaci, pokud je pohledávka přímo dotčena restrukturalizačním plánem a zanikla prominutím dluhu podle účinného restrukturalizačního plánu.
Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona, 22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky,[footnoteRef:167]22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub výsledku hospodaření. U poplatníků, kteří přešli z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, se postupuje obdobně, [167: 22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb.]
z) y) x) w) v) q) o) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2 daňově odpisovaných aktiv, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů,2) vypořádacího podílu na majetku družstva nebo likvidačního zůstatku v případě likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta,
za) z) y) x) w) r) p) náhrada za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, poskytnutá jejím vlastníkem, pokud začne být vlastníkem do 2 let od uvolnění využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem a bude takto využívána nejméně po dobu 2 let; za porušení podmínek se nepovažuje prodej jednotky,
zb) za) z) y) x) s) q) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy, rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1,
zc) zb) za) z) y) t) r) q) výdaje (náklady), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů a jsou poplatníkem zcela nebo zčásti určeny k přeúčtování jiné osobě nebo je tato osoba povinna je uhradit na základě závazku nebo jiného právního předpisu, a to jen do výše příjmů (výnosů) z tohoto přeúčtování nebo předpisu úhrady za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících; obdobně postupují poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří nevedou účetnictví postupuje poplatník s hotovostním základem daně,
zd) zc) zb) za) z) u) s) r) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle § 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši,
ze) zd) zc) zb) za) v) t) s) pořizovací cena směnky při prodeji, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje,
zf) ze) zd) zc) zb) w) u) t) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla, a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o pořizovací cenu tohoto uměleckého díla,
zg) zf) ze) zd) zc) x) v) u) s) výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků; u léků, léčiv či potravinářských výrobků pouze, pokud je nelze dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu[footnoteRef:168]128)128). K prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace, [168: 128) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.]
zh) zg) zf) ze) zd) y) w) v) t) náhrady cestovních výdajů do výše stanovené zvláštním právním předpisem5),
zi) zh) zg) zf) ze) z) x) w) u) smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny; a dále úroky ze zápůjček a úroky z úvěrů v případě, kdy věřitelem je poplatník uvedený v § 2, který nevede účetnictví, jen pokud byly zaplaceny,
zj) zi) zh) zg) zf) za) y) x) v) vstupní cena etiketovacího zařízení pro povinné značení lihu podle zvláštního právního předpisu, pokud se výrobce nebo dovozce lihu nerozhodne etiketovací zařízení odpisovat podle § 26 až 33,
zk) zj) zi) zh) zg) zb) z) y) w) u) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu krizového řízení,
zl) zk) zj) zi) zh) zc) za) z) x) v) výdaje (náklady) hrazené uživatelem hmotného majetku, které podle zvláštního právního předpisu20) tvoří součást ocenění hmotného majetku, který je předmětem finančního leasingu, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),
zm) zl) zk) zj) zi) zd) zb) za) y) w) v) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:169]80) [169: 80) § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.]
zn) zm) zl) zk) zj) ze) zc) zb) z) x) w) výdaje na pořízení nehmotného majetku20) aktiva nebo jeho technického dodatečného zhodnocení u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud nevedou účetnictví hotovostním základem daně,
zo) zn) zm) zl) zk) zf) zd) zc) za) y) x) převod prostředků z garančního fondu do fondu zábrany škod,
zp) zo) zn) zm) zl) zg) ze) zd) zb) z) y) výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území členského státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Tyto výdaje (náklady) nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou část podle § 15 odst. 1 nebo položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8,
zr) zp) zo) zn) zm) zh) zf) ze) zc) za) z) výdaje na tvorbu
1. fondu kulturních a sociálních potřeb u veřejně prospěšného poplatníka nebo sociálního fondu u poplatníka, který je veřejnou vysokou školou, veřejnou kulturní institucí nebo veřejnou výzkumnou institucí, do procentuální výše úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů, která je shodná s procentuální výší základního přídělu, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb,
2. fondu účelově určených prostředků u poplatníka, který je veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí,
3. fondu provozních prostředků u poplatníka, který je veřejnou vysokou školou,
4. stipendijního fondu u poplatníka, který je vysokou školou,
5. fondů k zabezpečení působnosti České kanceláře pojistitelů vymezené zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, s výjimkou výdajů na tvorbu fondu zábrany škod,
zs) zq) zp) zo) zn) zi) zg) zf) zd) zb) za) výdaje v podobě
3. výdajů na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy, nebo
4. příspěvku na provoz zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců,
zt) zr) zq) zp) zo) zj) zh) zg) ze) zc) zb) paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem (dále jen „paušální výdaj na dopravu“), pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle písmene k) tohoto odstavce, ve výši 5 000 Kč na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely. Používá-li poplatník některé silniční motorové vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze na takové silniční motorového vozidlo uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu stanoveného podle první věty ve výši 80 % této částky (dále jen „krácený paušální výdaj na dopravu“). Pokud poplatník u některého vozidla uplatní v souladu s předchozí větou krácený paušální výdaj na dopravu, potom pro účely tohoto zákona platí, že ostatní vozidla, u nichž poplatník v souladu s tímto ustanovením uplatní paušální výdaje na dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Pro účely tohoto zákona se má za to, že poplatník užívá silniční motorové vozidlo, u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak. Paušální výdaj na dopravu možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu silniční motorová vozidla, která jsou jeho aktivy nebo která má v nájmu, za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. V průběhu zdaňovacího období nelze měnit způsob uplatnění paušálního výdaje na dopravu na způsob uplatnění výdajů podle písmene k) g) a naopak. V měsíci pořízení nebo vyřazení silničního motorového vozidla lze uplatnit poměrnou část paušálního výdaje na dopravu. Využívá-li k dosažení, zajištění a udržení příjmů silniční motorové vozidlo, které je ve společném jmění manželů nebo ve spoluvlastnictví, více poplatníků, mohou si v úhrnu uplatnit paušální výdaj na dopravu nejvýše 5 000 Kč. Paušální výdaj na dopravu nemohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníci s výjimkou poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, veřejnou výzkumnou institucí, poskytovatelem zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby, obecně prospěšnou společností nebo ústavem,
zu) zs) zr) zq) zp) zk) zi) zh) zf) zd) zc) motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese, a to do výše 5 000 Kč měsíčně, v případě studenta vysoké školy do výše 10 000 Kč měsíčně; motivačním příspěvkem se pro účely tohoto zákona rozumí stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů,.
zv) zt) zs) zr) zq) zl) zj) zi) zg) ze) zd) jmenovitá hodnota pohledávky, nebo části pohledávky, z úvěru pojištěné u pojistitele se sídlem na území členského státu Evropské unie, která nikdy nevstoupila do základu pro výpočet limitu tvorby bankovních opravných položek podle jiného právního předpisu22a) a ke které banka[footnoteRef:170]109) nikdy netvořila opravnou položku podle jiného právního předpisu22a), a to do výše přijatého pojistného plnění; pohledávkou z úvěru se pro účely tohoto ustanovení rozumí pohledávka z titulu [170: 109) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. ]
1. jistiny a úroku z úvěru poskytnutého bankou,
2. plnění z bankovní záruky poskytnutého bankou za nebankovním subjektem.
(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, a u veřejně prospěšných poplatníků se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.
(4) Výdajem podle odstavce 1 je také úplata u finančního leasingu, pokud po jeho ukončení je předmět finančního leasingu zahrnut do obchodního majetku.
(5) Pokud je poplatníkem úplatně nabyt majetek, který předtím úplatně užíval, a pokud nejsou splněny podmínky finančního leasingu, je úplata za užívání výdajem podle odstavce 1 pouze za podmínky, že poplatník zahrne tento majetek do obchodního majetku a cena za nabytí
a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 odst. 1 písm. a) ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 10, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo,
b) pozemku nebude nižší než cena určená podle zvláštního právního předpisu,1a) platná ke dni nabytí pozemku. Je-li mezi nájemcem a pronajímatelem sjednána dohoda o budoucí koupi pozemku v souvislosti se smlouvou o finančním leasingu stavebního díla umístěného na tomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) za podmínky, že bude kupní cena pozemku vyšší než cena určená podle zvláštního právního předpisu1a) ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,
c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) nebude nižší než cena určená podle zvláštního právního předpisu,1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy,
d) hmotného majetku odpisovaného podle § 30b nebude nižší než zůstatková cena stanovená podle § 30b ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou byl tento majetek odpisován; je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u tohoto majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 10, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo.
(6) Je-li finanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby finančního leasingu, je výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů pouze poměrná část úplaty, která je výdajem (nákladem) podle, připadající ze sjednané doby finančního leasingu na skutečnou dobu finančního leasingu nebo skutečně zaplacená úplata, je-li nižší než poměrná část úplaty, která je výdajem (nákladem), připadající na skutečnou dobu finančního leasingu. U vozidel kategorie M1, u kterých byla úplata u finančního leasingu během doby finančního leasingu výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pouze v poměrné části podle § 30f odst. 1, se poměrná část podle věty první počítá z poměrné části úplaty u finančního leasingu, která byla výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 30f odst. 1.
(7) Nabývací cenou se v případě podílů v obchodní korporaci pro účely tohoto zákona rozumí
a) hodnota splaceného peněžitého vkladu člena obchodní korporace,
b) hodnota nepeněžitého vkladu člena obchodní korporace. Hodnota tohoto vkladu se stanoví u člena obchodní korporace, který je
1. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2, obdobně jako hodnota nepeněžitého příjmu v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní majetek pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí u majetku nabytého bezúplatně. Je-li vkladem majetek, který nebyl zahrnut do obchodního majetku poplatníka a byl pořízen nebo nabyt v době kratší než 5 let před splacením tohoto vkladu do obchodní korporace, ocení se pořizovací cenou,20) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,20) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, a při nabytí majetku bezúplatně cenou určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí; přitom u nemovitých věcí se nabývací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před splacením vkladu,
2. poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2) vkládaného hmotného majetku a dále ve výši účetní hodnoty20) ostatního vkládaného majetku,
3. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4, ve výši přepočtené zahraniční ceny,
c) pořizovací cena20) majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí nebo cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí v případě nabytí podílu bezúplatně.
Nabývací cena podílu na obchodní korporaci se nemění při změně právní formy obchodní korporace a při fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace131). Nabývací cena podílu na akciové společnosti se nemění, nemění-li se hodnota vkladu společníka a dochází pouze k výměně jedné akcie za jednu jinou akcii nebo k výměně jedné akcie za více akcií anebo více akcií za jednu akcii; přitom je-li výměnou získán vyšší nebo nižší počet akcií, je nabývací cenou jedné akcie poměrný díl nabývací ceny původní akcie nebo součet nabývacích cen původních akcií. Obdobně to platí pro výměnu jednoho druhu cenného papíru (například zatímního listu, vyměnitelného dluhopisu, prioritního dluhopisu) za akcie, nemění-li se hodnota vkladu společníka. Nabývací cenu podílu na obchodní korporaci lze zvýšit o výdaje (náklady) přímo související s držbou podílu v obchodní korporaci, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. U člena obchodní korporace, který je plátcem daně z přidané hodnoty, lze nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, není-li tato obchodní korporace plátcem daně z přidané hodnoty, zvýšit o částku odvedené daně z přidané hodnoty vztahující se k vloženému majetku. Nabývací cena se u poplatníků uvedených v § 17 snižuje o doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích, na který vznikne poplatníkovi nárok podle zvláštního právního předpisu,131) pokud byl tento doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích zaúčtován v rozvaze. Nabývací cena nedosahuje záporných hodnot. Vkladem se pro účely tohoto zákona rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu. Nabývací cena podílu na obchodní korporaci se dále snižuje o příjmy plynoucí členovi obchodní korporace při snížení základního kapitálu, s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo § 36 odst. 2 a u společníka společnosti s ručením omezeným i o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál. Nabývací cena se snižuje o ty části, které již byly uplatněny jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů nebo které snížily základ daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně.
(8) Při prodeji obchodního závodu se nepoužijí ustanovení odstavce 2, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků.
(9) U pohledávky nabyté při přeměně131), nebyla-li nikdy součástí podrozvahových účtů zanikající nebo rozdělované obchodní korporace, pokračuje nástupnická obchodní korporace v odpisu pohledávky22b) nebo v tvorbě opravné položky,22a) jako by ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to maximálně do výše, v jaké by mohla uplatnit odpis nebo tvorbu opravné položky zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace.
(10) (3) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.
(11) (4) Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle zvláštního právního předpisu20), nebo obdobného právního předpisu v zahraničí a byl nabyt vkladem, při přeměně, při převodu obchodního závodu podle § 23a, při fúzi obchodních společností nebo při rozdělení obchodní společnosti podle § 23c, lze související výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví nebo v daňové evidenci u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace před oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou. Hodnotu majetku evidovanou v účetnictví nebo v daňové evidenci u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace lze zvýšit o případné opravné položky vytvořené k uvedenému majetku, jejichž tvorba nebyla u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje při vyřazení majetku z důvodu spotřeby. Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při následném vkladu, následné přeměně,131) převodu obchodního závodu podle § 23a nebo fúzi obchodních společností nebo rozdělení obchodní společnosti.
(12) (5) (4) Při prodeji obchodního závodu poplatníkem, který nevede účetnictví, pokud neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů
a) součet zůstatkových cen hmotného majetku,
b) součet zůstatkových cen nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31. prosince 2000, který může být odpisován,
c) hodnota peněžních prostředků a cenin,
d) hodnota finančního majetku,
e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,
f) pořizovací cena pozemku,
g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem,
h) úplata u finančního leasingu zaplacená uživatelem, která převyšuje poměrnou část úplaty uznané jako daňový výdaj podle odstavce 2 písm. h), přechází-li smlouva o finančním leasingu na kupujícího,
i) hodnota dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem.
(4) Při úplatném pozbytí obchodního závodu nebo jiného souboru aktiv a dluhů za jednu cenu je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů poplatníka s hotovostním základem daně, který neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7, také částka odpovídající daňové hodnotě
a) dluhu předávaného při tomto pozbytí, jehož úhrada poplatníkem by byla výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů,
b) pozbývaných peněžních prostředků a
c) postupované pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem.
(13) (6) (5) Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely odstavce 12 4 hodnotou dluhů hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu. U pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.
(14) (7) (6) Úhrn pořizovacích cen daňových hodnot pohledávek nebo jejich částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ostatních ustanovení tohoto zákona, je možné u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uznat jako daňový výdaj (náklad) až do výše úhrnu zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek v daném zdaňovacím období. Ziskem z pohledávky v daném zdaňovacím období se pro účely tohoto ustanovení rozumí úhrn příjmů plynoucích v daném zdaňovacím období z úhrad pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení pohledávky zvýšený o vytvořenou opravnou položku nebo daňovou rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a) ve výši převyšující pořizovací cenu20) daňovou hodnotu pohledávky sníženou o částky úhrad pohledávky dlužníkem plynoucí v předchozích zdaňovacích obdobích a o části pořizovací ceny pohledávky odepsané v předchozích zdaňovacích obdobích. Pro účely výpočtu zisku z pohledávky nelze pořizovací cenu pohledávky snížit o částku vyšší, než je pořizovací cena pohledávky. Pokud celkový úhrn pořizovacích cen nebo jejích částí daňových hodnot, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona, je za zdaňovací období vyšší než celkový úhrn zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek, lze tento rozdíl u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn zisků z pohledávek v rámci tohoto stejného souboru pohledávek převýší úhrn pořizovacích cen úhrn daňových hodnot pohledávek nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona. Za poplatníky, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž alespoň 80 % veškerých příjmů (výnosů) tvoří příjmy (výnosy) plynoucí v souvislosti s nákupem, prodejem, držbou a vymáháním nakoupených pohledávek. Souborem pohledávek se pro účely tohoto ustanovení rozumí soubor pohledávek nakoupený poplatníkem od jedné osoby v jednom zdaňovacím období. Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání.
§ 24a
Závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům
(1) Poplatník, kterému vzniknou výdaje (náklady) související se zdanitelnými příjmy a příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda za příslušné zdaňovací období způsob jeho rozdělení jím vynaložených výdajů (nákladů) odpovídá § 23 odst. 5 a § 24 odst. 3.
(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 poplatník uvede
a) jméno, bydliště a sídlo podnikatele, je-li poplatník fyzickou osobou, nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
b) výši celkově vynaložených výdajů (nákladů) a výši celkově dosažených příjmů (výnosů), v případě veřejně prospěšných poplatníků i výši příjmů (výnosů) dosažených v jednotlivých druzích činností, které nejsou podnikáním,
c) výši jednotlivých dotací, příspěvků a podpor poskytnutých z veřejných zdrojů s uvedením jejich účelu a poskytovatele,
d) výši a stručný popis jednotlivých vynaložených výdajů (nákladů) souvisejících jednak se zdanitelnými příjmy a jednak s příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, a výši těchto jednotlivých druhů příjmů, které mají být předmětem posouzení,
e) údaje o majetku používaném aktivech používaných na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a u majetku aktiva, ke kterému má vlastnické právo, i rozsah jeho využívání v souvislosti s těmito příjmy,
f) zdůvodnění navrhovaného způsobu rozdělení výdajů (nákladů) souvisejících s jednotlivými druhy příjmů,
g) zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 týkat,
h) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1.
§ 24b
Závazné posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci používané zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů
(1) Poplatník s příjmy podle § 7 nebo 9, který používá nemovitou věc zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda způsob uplatnění výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů, odpovídá § 24 odst. 3.
(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 poplatník uvede
a) jméno, bydliště, sídlo podnikatele a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
b) adresu, na které se nemovitá věc používaná zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům nachází,
c) plochu a objem jednotlivých obytných i neobytných prostor nemovité věci s rozdělením na prostory využívané a nevyužívané k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, včetně údajů o jejich vytápění, klimatizaci apod.
d) popis, jak jsou jednotlivé prostory nemovité věci využívány k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu ve zdaňovacím období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 týkat,
e) popis a dokumentaci způsobu, jakým byly výdaje (náklady) spojené s provozem nemovité věci používané zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, do výdajů (nákladů) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uplatněny,
f) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) podle odstavce 1.
§ 25
(1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména
a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku20) a nehmotného majetku,20) s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2, včetně splátek a úroků z úvěrů a zápůjček spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich ocenění,20)
b) výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splácení zápůjček,
c) pořizovací cenu20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), w) a ze) a dále s výjimkou opčních listů při uplatnění přednostního práva,
d) a) pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce,
e) b) vyplácené podíly na zisku,
f) c) penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi) odstavci 4 písm. e), úroky z posečkané částky, peněžité tresty, přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, a náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle zvláštního právního předpisu,
g) d) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této obchodní společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy ze samostatné činnosti, poplatníkem majícím příjmy z nájmu a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při dočasné pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny[footnoteRef:171]21a), s výjimkou uvedenou v § 24, [171: 21a) § 18 odst. 2, § 21, 22 a 29 zákona č. 187/2006 Sb.
§ 5b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.]
h) e) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to ve formě
1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce, společenské akce, včetně těch s kulturním nebo sportovním prvkem, a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
2. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) f) bodech 1 až 3,
i) f) výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně, na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně a u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, výdaje vynaložené na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy, převyšující tyto příjmy; obdobně to platí pro výdaje hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z darování a bezúplatných služeb od daně osvobozený nebo příjem, který nebyl předmětem daně; toto ustanovení se u veřejně prospěšných poplatníků nepoužije pro výdaje vynaložené na úrokové příjmy, které podléhají zvláštní sazbě daně, a pro použití prostředků z kapitálového dovybavení,
j) g) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy, 5) 23)
k) h) výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j) f) body 1 až 3, písm. zs) za) a s výjimkou výdajů (nákladů) na přechodné ubytování zaměstnanců, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob, samostatně a nezohledňují se výdaje, které nelze uznat za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely podle jiných ustanovení tohoto zákona,
l) i) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zr) z),
m) j) plnění ve prospěch vlastního kapitálu s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. r) a w) odstavci 5 písm. d) a členský příspěvek poskytnutý evropskému hospodářskému zájmovému sdružení se sídlem na území České republiky[footnoteRef:172]25a), [172: 25a) Zákon č. 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o evropském hospodářském zájmovém sdružení).]
n) k) manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,
o) l) zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku daňovou hodnotu aktiva vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního právního předpisu. Toto se vztahuje i na hmotný majetek a nehmotný majetek odpisovaný pouze podle zvláštního právního předpisu,20) ,
p) m) technické zhodnocení (§ 33),
r) n) m) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a u) d) a l),
s) o) n) daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) d) a dále odloženou daň podle zvláštního právního předpisu20),
t) p) o) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dar; za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který není předmětem spotřební daně,
u) q) p) výdaje na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, který poplatník uvedený v § 2 nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4,
v) r) q) tvorbu opravných položek na vrub nákladů, 20) s výjimkou uvedenou v § 24,
w) s) r) q) finanční výdaje (náklady), kterými se pro účely tohoto zákona rozumí úroky z úvěrových finančních nástrojů a související výdaje (náklady), včetně výdajů (nákladů) na obstarání, zpracování úvěrů, poplatků za záruky, pokud je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi (§ 23 odst. 7), a to ve výši finančních výdajů (nákladů) z částky, o kterou úhrn úvěrových finančních nástrojů od spojených osob v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěrového finančního nástroje banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrových finančních nástrojů. V případě, že podmínkou pro poskytnutí úvěrového finančního nástroje dlužníkovi věřitelem je poskytnutí přímo souvisejícího úvěru, zápůjčky nebo vkladu tomuto věřiteli osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, považuje se pro účely tohoto ustanovení a vzhledem k tomuto úvěrovému finančnímu nástroji věřitel za osobu spojenou ve vztahu k dlužníkovi,
x) t) s) r) výdaje (náklady) na spotřebované pohonné hmoty a parkovné při pracovní cestě vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, a 20 % ostatních výdajů (nákladů) s výjimkou daňových odpisů a odpisů podle právních předpisů upravujících účetnictví vynaložených v souvislosti se silničním motorovým vozidlem, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu; u silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, nelze dále uplatnit náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty a sazbu základní náhrady,
y) u) t) s) u poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami, dílčí platba příspěvku na zajištění financování, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů uvedených na trh do 1. ledna 2013 prováděné provozovatelem kolektivního systému,
z) v) u) t) jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena20) postoupené pohledávky s výjimkou uvedenou v § 24 a § 10,
za) w) v) u) t) nájemné za umělecká díla a výdaje (náklady) za restaurování uměleckých děl, která nejsou součástí staveb a budov, a to u poplatníků, u nichž není výstavní, muzejní a galerijní činnost předmětem činnosti, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zf) odstavci 5 písm. c),
zb) x) w) v) u) u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, výdaje na pořízení uměleckých děl, která nejsou součástí staveb a budov a v jednotlivém případě nepřesáhnou částku 80 000 Kč,
zc) y) x) w) v) u) odpis pohledávky22b) nebo tvorbu opravné položky22a) u pohledávky nabyté obchodní korporací na základě vkladu uskutečněného od 1. července 1996, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 9 nabytých při přeměně, které nikdy nebyly součástí podrozvahových účtů zanikající nebo rozdělované obchodní korporace,
zd) z) y) x) w) v) výdaje spojené s úhradou dluhu, s výjimkou dluhu vzniklého z důvodu pořízení hmotného majetku daňově odpisovaného aktiva (§ 26), vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 a výdaje spojené s úhradou dluhu, o jehož hodnotu byl snížen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v některém z minulých zdaňovacích období,
ze) za) z) y) x) w) rozdíl, o který částka hrazená postupníkem postupiteli při změně osoby uživatele podle smlouvy o finančním leasingu převyšuje částku úplaty připadající u postupníka na zbývající dobu finančního leasingu sníženou o úplatu jím hrazenou vlastníkovi užívaného majetku v souladu se smlouvou, pokud tento rozdíl není součástí vstupní ceny majetku daňové hodnoty aktiva,
zf) zb) za) z) y) x) plnění poskytnuté zahraničnímu státnímu úředníkovi nebo zahraničnímu veřejnému činiteli nebo s jejich souhlasem jiné osobě v souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ani v případech, kdy se jedná o úředníka státu nebo veřejného činitele působícího ve státě, ve kterém je poskytnutí takového plnění tolerováno nebo není považováno za trestný čin anebo je obvyklé,
zg) zc) zb) za) z) y) účetní odpisy dlouhodobého majetku, 20) a hodnota majetku nebo její část zaúčtovaná na vrub nákladů, který není dlouhodobým majetkem podle zvláštního právního předpisu,20) ale zároveň je hmotným majetkem podle § 26 až 33,
zh) zd) zc) zb) za) z) y) oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí, pokud je podle zvláštního právního předpisu20) výdajem (nákladem), není-li v tomto zákoně stanoveno jinak,
zi) ze) zd) zc) zb) za) z) kladný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu při nabytí vkladem nebo přeměnou131) a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) výdajem (nákladem),
zj) zf) ze) zd) zc) zb) za) výdaje (náklady) z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou při následném snížení základního kapitálu,
zk) zg) zf) ze) zd) zc) zb) z) výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti. Úroky z úvěrového finančního nástroje přijatého v období šesti měsíců před nabytím tohoto podílu se považují za výdaj (náklad) přímo související s držbou podílu v dceřiné společnosti po dobu trvání této držby a po dobu, kdy podíl drží osoba, která je s osobou, která úvěrový finanční nástroj přijala, spojenou osobou, pokud poplatník neprokáže, že úvěrový finanční nástroj s držbou tohoto podílu nesouvisí. Případné režijní (nepřímé) náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti se pro účely tohoto ustanovení omezují výší 5 % příjmů z podílů na zisku vyplácených dceřinou společností, pokud poplatník neprokáže, že skutečná výše těchto režijních (nepřímých) nákladů je nižší,
zl) zh) zg) zf) ze) zd) zc) za) finanční výdaje (náklady), které plynou z úvěrového finančního nástroje, kde úrok nebo výnos nebo skutečnost, zda se finanční výdaje (náklady) stanou splatnými, závisí zcela nebo převážně na zisku dlužníka,
zm) zi) zh) zg) zf) ze) zd) zb) daňová hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
zn) zj) zi) zh) zg) zf) ze) zc) pojistné ve výši určené ke krytí budoucích dluhů pojišťovny vyplývajících z pojistné smlouvy uzavřené zaměstnavatelem pro případ dožití se stanoveného věku jeho zaměstnancem nebo dožití se jeho zaměstnancem dohodnuté doby nebo setrvání tohoto zaměstnance v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli po dohodnutou dobu,
zo) zk) zj) zi) zh) zg) zf) zd) členský příspěvek hrazený poplatníkem příjemci, který je u tohoto příjemce osvobozen od daně,.
zp) zl) zk) zj) zi) zh) zg) ze) účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace, a tento příjem byl od daně z příjmů osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu; obdobně to platí pro zůstatkovou cenu v případě prodeje nebo likvidace tohoto majetku,
zq) zm) zl) zk) zj) zi) zh) zf) hodnotu majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle právních předpisů upravujících účetnictví, nabytého darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundacenebo hodnotu bezúplatně přijatých služeb, pokud tento příjem byl od daně osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu.
(2) Škodou podle odstavce 1 písm. n) k) se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví evidovaného aktiva poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek evidované aktivum v důsledku škody vyřazen vyřazeno. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem aktivem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda.
(3) Do úvěrových finančních nástrojů se pro účely odstavce 1 písm. w) q) nezahrnují úvěrové finanční nástroje, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku daňové hodnoty aktiva, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěrové finanční nástroje. Ustanovení odstavce 1 písm. w) a zl) q) a za) se nevztahují na veřejně prospěšné poplatníky, na organizátora regulovaného trhu a na poplatníky uvedené v § 2.
(4) Výdaji vynaloženými k dosažení, zajištění a udržení příjmů nejsou
a) částka ve výši daňové hodnoty aktiva vyřazeného v důsledku škody, která nevznikla v důsledku živelních pohrom ani nebyla způsobena podle potvrzení policie neznámým pachatelem ani jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanoveného jiným právním předpisem, v části přesahující výši náhrady,
b) částka ve výši daňové hodnoty pohledávky nabyté postoupením v části přesahující výši příjmů z úhrady této pohledávky dlužníkem nebo z jejího následného postoupení,
c) částka ve výši daňové hodnoty postoupené pohledávky v části přesahující výši příjmu plynoucího z jejího postoupení u poplatníka s akruálním základem daně,
d) částka ve výši daňové hodnoty úplatně pozbyté směnky v části přesahující výši příjmů z úplatného pozbytí,
e) smluvní pokuta, úrok z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů v části, ve které nebyly zaplaceny,
f) úrok ze zápůjčky nebo úvěru v části, ve které nebyl zaplacen, pokud je věřitelem poplatník daně z příjmů fyzických osob, který není účetní jednotkou.
(5) U poplatníka daně z příjmů fyzických osob nejsou výdaji vynaloženými k dosažení, zajištění a udržení příjmů také
a) částka ve výši daňové hodnoty úplatně pozbytého daňově neodpisovaného aktiva v části přesahující výši příjmů z jeho úplatného pozbytí,
b) částka ve výši daňové hodnoty úplatně pozbytého pozemku přesahující výši příjmů z jeho úplatného pozbytí,
c) částka ve výši daňové hodnoty úplatně pozbytého uměleckého díla, které není součástí stavby, sbírky muzejní povahy, movité kulturní památky, souboru movitých kulturních památek, předmětu kulturní hodnoty nebo obdobné hmotné movité věci přesahující výši příjmů z jejich úplatného pozbytí,
d) částka ve výši daňové hodnoty úplatně pozbyté akcie, kmenového listu a podílu na společnosti s ručením omezeným, na komanditní společnosti nebo družstvu v části přesahující výši příjmů z úplatného pozbytí.
Odpisy hmotného majetku
Hlava VIII
Daňové odpisování
§ 26
(1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, 30a, 30b, § 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27.
(2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 80 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok,
b) budovy, domy a jednotky,
c) stavby, s výjimkou
1. provozních důlních děl,
2. drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m,
3. oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou,
d) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky vymezené v odstavci 9,
e) dospělá zvířata a jejich skupiny20), jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 80 000 Kč,
f) jiný majetek vymezený v odstavci 3.
Hmotným majetkem pro účely tohoto zákona však nejsou zásoby. Za samostatné hmotné movité věci se považují také výrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, která s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Souborem hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se rozumí dílčí část výrobního či jiného celku. Soubor hmotných movitých věcí je nutné evidovat zvlášť tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o jednotlivých věcech zařazených do souboru, určení hlavního funkčního předmětu a o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky) včetně údajů o datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých přírůstků nebo úbytků, celkové ceny souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich změn vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru hmotných movitých věcí. Soubor hmotných movitých věcí se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu.
(3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 1 písm. f),
b) technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, [footnoteRef:173]29b) [173: 29b) Např. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.]
c) výdaje hrazené uživatelem, které podle zvláštních předpisů20) nebo podle daňové evidence tvoří součást ocenění hmotného majetku, který je předmětem finančního leasingu, a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 80 000 Kč,
d) právo stavby u poplatníka, který nevede účetnictví.
(4) Je-li majetek ve spoluvlastnictví, pak pro posouzení toho, zda dosáhl vstupní ceny uvedené v odstavci 2, je rozhodující vstupní cena, která se rovná součtu hodnot spoluvlastnických podílů u jednotlivých spoluvlastníků, a nikoliv vstupní cena jednotlivého spoluvlastnického podílu.
(5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku evidovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. Odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Obdobně to platí pro technické zhodnocení (§ 33). Poplatník s příjmy podle § 7 a 9, který nevede účetnictví a uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24, může zahájit odpisování hmotného majetku, jedná-li se o hmotný majetek v daňové evidenci nebo pronajímaný hmotný majetek, evidovaný podle § 9 odst. 6; přitom zvířata z vlastního chovu, nakoupená a darovaná zvířata po dosažení dospělosti zůstávají součástí zásob.
(6) Odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit z hmotného majetku evidovaného u poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období s výjimkou uvedenou v odstavci 7 písm. b) až d). Ročním odpisem u poplatníků uvedených v § 17 se rozumí odpis za zdaňovací období.
(7) Odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit
a) z hmotného majetku evidovaného u poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období
1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3,
2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních právních předpisů,[footnoteRef:174]29a) který je evidován u poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku, [174: 29a) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
3. k ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo k ukončení nájmu, přeměně, zrušení bez likvidace, zániku bez likvidace, zrušení s likvidací, účinkům rozhodnutí o úpadku nebo k přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt nebo opačně z majetku evidovaného ke dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, ke dni ukončení nájmu, ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace a v ostatních případech zrušení bez likvidace ke dni předcházejícímu den zániku, ke dni předcházejícímu první den hospodářského roku nebo kalendářního roku při změně účetního období, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den, ke kterému nastanou účinky rozhodnutí o úpadku, nebo den přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt nebo opačně. Obdobně postupuje poplatník uvedený v § 2, který v průběhu zdaňovacího období přerušil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem a tuto činnost nezahájil do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena,
4. k ukončení nájemního vztahu při odpisování technického zhodnocení nájemcem (§ 28 odst. 3) nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného majetku (§ 28 odst. 4),
b) z hmotného majetku nabytého v průběhu zdaňovacího období a evidovaného u poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování započatém původním odpisovatelem podle § 30 odst. 10 nebo který odpisuje podle § 30c odst. 2, a z hmotného movitého majetku, k němuž poplatník nabyl vlastnické právo v průběhu zdaňovacího období splněním dluhu, který byl zajištěn převodem práva, a má tento majetek evidován na konci zdaňovacího období,
c) z hmotného majetku evidovaného po celé zdaňovací období u poplatníka, u něhož v průběhu zdaňovacího období nastaly účinky rozhodnutí o úpadku nebo došlo k přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt a opačně anebo který v průběhu zdaňovacího období vstoupil do likvidace,
d) z hmotného majetku evidovaného u poplatníka uvedeného v § 17 za zdaňovací období vymezené v § 21a písm. c), je-li toto zdaňovací období kratší než dvanáct měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích; toto se nepoužije u hmotného majetku zaevidovaného u poplatníka v průběhu tohoto zdaňovacího období nebo v průběhu části zdaňovacího období předcházející tomuto zdaňovacímu období, za kterou se podává daňové přiznání podle § 38ma odst. 1 písm. a).
Ustanovení tohoto odstavce se použije přiměřeně, dojde-li v průběhu zdaňovacího období k přemístění daňového rezidenství poplatníka z České republiky do zahraničí z důvodu přemístění sídla nebo místa svého vedení nebo ke změně právní formy veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti na jinou obchodní korporaci a akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost.
(8) Odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník (vlastník ani nájemce) výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou nebo je jeho daň rovna paušální dani, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou a ve zdaňovacím období, za které je jeho daň rovna paušální dani, vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně.
(9) Pěstitelskými celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky se podle odstavce 2 rozumějí
a) ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha,
b) ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1000 keřů na 1 ha,
c) chmelnice a vinice.
(10) Hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání.
§ 27
Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je
a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním leasingu, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 80 000 Kč,
b) pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosného stáří,
c) hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení,
d) umělecké dílo, které je hmotným majetkem a není součástí stavby a budovy, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní fondy knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné fondy,
e) movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek,
f) hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních právních předpisů,
g) inventarizační přebytky hmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu20), pokud nebyly při zjištění zaúčtovány ve prospěch výnosů,
h) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění dluhu převodem práva, a to po dobu zajištění tohoto dluhu a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní odpisovatel, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce,
ch) zrušeno,
i) hmotný majetek, u něhož odpisy nebo zahraniční položky obdobného charakteru jako odpisy uplatňuje jiná osoba než odpisovatel podle tohoto zákona, jde-li o
1. pronajatý hmotný majetek,
2. hmotný majetek, který je předmětem finančního leasingu,
j) hmotný majetek nabytý darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace, jehož nabytí bylo od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně.
§ 28
(1) Hmotný majetek odpisuje odpisovatel. Hmotný majetek je oprávněn odpisovat vždy pouze jeden poplatník. Odpisovatelem je
a) poplatník, který má k hmotnému majetku vlastnické právo,
b) organizační složka státu příslušná hospodařit s majetkem státu,
c) státní příspěvková organizace, státní podnik nebo jiná státní organizace příslušná hospodařit nebo s právem hospodařit s majetkem státu,
d) příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření,
e) dobrovolný svazek obcí u hmotného majetku vloženého členskou obcí,
f) veřejná kulturní instituce u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření,
f)g) podílový fond, jehož součástí je hmotný majetek,
g) jiný poplatník daně z příjmů právnických osob, který není právnickou osobou a jehož součástí je hmotný majetek,
g)h) svěřenský fond, jehož součástí je hmotný majetek,
h)i)h) nástupnická obchodní korporace zanikající nebo rozdělované obchodní korporace při přeměně; to platí pro
1. hmotný majetek ve vlastnictví zanikající nebo rozdělované obchodní korporace k rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace a převáděný na nástupnickou obchodní korporaci a
2. hmotný majetek, nabytý zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací od rozhodného dne do dne zápisu fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace do obchodního rejstříku a převáděný na nástupnickou obchodní korporaci.
(2) Technickou rekultivaci, prováděnou na pozemku jinou osobou než odpisovatelem, může odpisovat pouze poplatník, který je k provedení rekultivace zavázán.
(3) Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku nebo majetku pořizovaného na finanční leasing a jiný majetek uvedený v § 26 odst. 3 písm. c), jsou-li hrazené nájemcem nebo uživatelem, může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce nebo uživatel, pokud není vstupní cena u odpisovatele hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje; přitom je zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek nebo majetek pořizovaný na finanční leasing, a odpisuje podle tohoto zákona. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce nebo uživatel způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek nebo majetek pořizovaný na finanční leasing.
(4) Při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění dluhu převodem práva na věřitele může tento majetek odpisovat původní odpisovatel, pokud uzavře s věřitelem smlouvu o výpůjčce tohoto majetku na dobu zajištění dluhu převodem práva.
(5) Hmotný majetek vymezený v § 26 odst. 2 písm. c) a d), který je dokončen na cizím pozemku a jeho hodnota není u odpisovatele součástí ocenění tohoto pozemku podle zvláštního právního předpisu, 20) může odpisovat poplatník, u něhož je tento hmotný majetek evidován (§ 26 odst. 5).
(6) Při odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů. Při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80 % odpisů. U vozidel kategorie M1, technického zhodnocení provedeného na tomto vozidle, které je jiným majetkem, a výdajů hrazených uživatelem vynaložených na takové vozidlo, které je předmětem finančního leasingu, které jsou jiným majetkem, se poměrná část podle vět první a druhé počítá z poměrné části odpisů vozidla vypočítané podle poměru částky omezení výdajů a úhrnu výdajů vynaložených na toto vozidlo, pokud je tento poměr nižší než 1.
(7) U poplatníka, který není nájemcem ani uživatelem a kterému byl přenechán k užívání hmotný majetek, se u technického zhodnocení na tomto hmotném majetku postupuje obdobně jako u technického zhodnocení hrazeného nájemcem. Při ukončení takového užívání nebo zrušení souhlasu s odpisováním se postupuje obdobně jako při ukončení nájmu nebo zrušení souhlasu odpisovatele hmotného majetku s odpisováním nájemcem. Pro účely tohoto ustanovení je poplatník, kterému byl přenechán k užívání hmotný majetek, v postavení nájemce a poplatník, který přenechal k užívání tento majetek, v postavení odpisovatele hmotného majetku.
§ 29
(1) Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí
a) pořizovací cena,31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. Nejsou-li při bezprostředním úplatném nabytí hmotného majetku po ukončení úplatného užívání dodrženy podmínky uvedené v § 24 odst. 4 nebo odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout úplatu za užívání, která byla uhrazena do data ukončení smlouvy a nebyla výdajem (nákladem) podle § 24; přitom u poplatníka, který nevede účetnictví, lze do vstupní ceny zahrnout i zálohy na úplatu za užívání do data ukončení smlouvy. U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením nájmu, cena podle písmene d). U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením nájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení. U movitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 1 rok před vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 1 rok před zahájením nájmu, je vstupní cenou cena podle písmene d) s výjimkou majetku nabytého formou finančního leasingu,
b) vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii. Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. U nemovitých věcí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením nájmu, cena podle písmene d). U nemovitých věcí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením nájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,
c) hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva, a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele,
d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech určená podle zvláštního právního předpisu;1a) přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby určená podle zvláštního právního předpisu bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy z nájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení nájmu,
e) při nabytí majetku bezúplatně cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 10 písm. a), pokud u poplatníků uvedených v § 2 neuplynula od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitých věcí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než 5 let, rozumí se u poplatníků uvedených v § 2 vstupní cenou cena podle písmene d),
f) hodnota technického zhodnocení podle § 33 odst. 1 dokončeného počínaje 1. lednem 2001 na hmotném majetku, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1, zvýšená o ocenění tohoto odpisovaného hmotného majetku; přitom odpisy pro účely tohoto zákona lze uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o dosud uplatněné účetní odpisy hmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1,
g) přepočtená zahraniční cena (§ 23 odst. 17),
h) u veřejně prospěšného poplatníka ocenění převzaté od účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala, v případě bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami podle právních předpisů upravujících účetnictví.
Součástí vstupní ceny podle písmen a) až f) je i technické zhodnocení provedené po uvedení věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce a na hmotném majetku vyloučeném z odpisování (§ 27), nejpozději však v prvním roce odpisování. Součástí vstupní ceny jednotky není ocenění té části jednotky, která je pozemkem. Pokud původní odpisovatel v případech uvedených v § 30 odst. 10 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku vstupní cena, z níž by původní odpisovatel odpisy uplatňoval. Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o poskytnuté dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů, regionální rady regionu soudržnosti[footnoteRef:175]124), o poskytnuté prostředky (granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu, o poskytnuté granty Evropských společenství, o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (dále jen "veřejné zdroje"), poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení, pokud se tyto prostředky neúčtují podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů (příjmů). Obdobně se postupuje i u hmotného majetku vytvořeného vlastní činností. Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o bezúplatný příjem ve formě účelového peněžitého daru na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení. Do vstupní ceny hmotného majetku uvedeného v § 26 odst. 2 písm. b) a c) lze zahrnout i výdaje (náklady) na vyvolanou investici, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí výdaje (náklady) vynaložené na pořízení majetku převedeného do vlastnictví jiné osoby nebo předaného jiné osobě nebo týkající se změny majetku ve vlastnictví jiné osoby a podmiňujícího funkci nebo užívání hmotného majetku uvedeného v § 26 odst. 2 písm. b) a c). V případě stavebního díla odpisovaného podle tohoto zákona, které je likvidováno v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením, je součástí vstupní ceny nového stavebního díla zůstatková cena likvidovaného stavebního díla namísto zůstatkové ceny likvidovaného stavebního díla podle právních předpisů upravujících účetnictví. [175: 124) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle § 26 a § 30 až 32 z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů [§ 24 odst. 2 písm. a)] zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 6, § 30e odst. 1 nebo 5 nebo § 30f odst. 5 nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů.
(3) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (dále jen "zvýšená vstupní cena") a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu (dále jen "zvýšená zůstatková cena") příslušného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání; přitom poplatník, který samostatně eviduje a odpisuje technické zhodnocení hmotného majetku podle § 26 odst. 3 písm. a) nebo výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) zvyšuje o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku vstupní cenu a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu již evidovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání. Ustanovení předchozí věty se nepoužije u technického zhodnocení v případech uvedených v odstavcích 1, 4 a 6, § 30a odst. 5 a u technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce odpisovaného podle § 30 odst. 6 nebo u technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku vyloučeném z odpisování. Povinnost zvýšit vstupní cenu samostatně evidovaného a odpisovaného technického zhodnocení o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku se nevztahuje na technické zhodnocení provedené na nemovité kulturní památce, které se odpisuje podle § 30 odst. 6 vždy samostatně.
(4) Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení a výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování, související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním leasingu, zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování.
(5) Vstupní cenou hmotného majetku ve spoluvlastnictví je u spoluvlastníka vstupní cena podle odstavce 1 ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu. Hodnota technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku ve spoluvlastnictví se u jednotlivých spoluvlastníků určí podle jejich spoluvlastnického podílu.
(6) Odpisuje-li technické zhodnocení nájemce, zvyšuje se vstupní cena (zůstatková cena) u odpisovatele (pronajímatele) v roce ukončení nájmu nebo zrušení souhlasu odpisovatele s odpisováním nájemcem, a to
a) o částku nepeněžního příjmu stanoveného podle § 23 odst. 6 písm. a) bodu 2, je-li technické zhodnocení provedeno nad rámec nájemného,
b) o zůstatkovou cenu technického zhodnocení evidovanou u nájemce, je-li jím plněno nájemné.
Provede-li nájemce technické zhodnocení nad rámec smluveného nájemného se souhlasem odpisovatele (pronajímatele) a neodpisuje-li je nájemce ani odpisovatel (pronajímatel), zvyšuje se vstupní (zůstatková) cena příslušného majetku u odpisovatele (pronajímatele) v roce ukončení pronájmu o částku nepeněžního příjmu podle § 23 odst. 6 písm. a) bodu 1. Po zvýšení vstupní (zůstatkové) ceny podle tohoto odstavce pokračuje odpisovatel (pronajímatel) v odpisování ze zvýšené vstupní ceny nebo ze zvýšené zůstatkové ceny. Nemá-li poplatník majetek, jehož vstupní cenu by bylo možné zvýšit, vznikne mu jiný majetek v ocenění, které by jinak zvyšovalo vstupní cenu. Toto ustanovení se nepoužije, pokud dochází k ukončení nájmu z důvodu odkoupení najaté věci nájemcem, který zahrne zůstatkovou cenu jím odpisovaného technického zhodnocení do vstupní ceny podle § 29 odst. 1 písm. a).
(7) Při zvýšení nebo snížení vstupní ceny, ke kterému dochází u již odpisovaného majetku z jiného důvodu, než je jeho technické zhodnocení (dále jen "změněná vstupní cena"), se odpis stanoví ze změněné vstupní (zůstatkové) ceny při zachování platné sazby (koeficientu) podle § 31 nebo § 32.
(8) U hmotného majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil v době kratší než 5 let před jeho vložením do obchodní korporace a nebyl zahrnut do obchodního majetku, je u nabyvatele vstupní cenou, byl-li pořízen úplatně, pořizovací cena, byl-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, jsou vstupní cenou vlastní náklady, a při nabytí hmotného majetku bezúplatně, cena hmotného majetku podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí. Přitom u nemovitých věcí lze vstupní cenu u nabyvatele zvýšit o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před vložením do obchodní korporace. Dnem vkladu do obchodní korporace se pro účely tohoto zákona rozumí den uvedený ve smlouvě o vkladu.
(9) Vstupní cena hmotného majetku se nemění,
a) dochází-li k ocenění jmění při fúzi nebo rozdělení obchodní korporace podle zvláštního právního předpisu20) v případě, kdy to vyžaduje zvláštní právní předpis,131)
b) dojde-li k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením věci podle zvláštního právního předpisu, nebo
c) jsou-li v budově vymezeny jednotky.
(10) Vstupní cena hmotného majetku původního odpisovatele použitá při pokračování v odpisování se zvyšuje o částky, které se u poplatníka, který pokračuje v odpisování započatém původním odpisovatelem, staly součástí ocenění tohoto majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví.
§ 30
(1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Došlo-li u stavebního díla ke změně hlavního užívání a v důsledku této změny se mění i zatřídění do odpisové skupiny uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, provede poplatník změnu zatřídění tohoto majetku ve zdaňovacím období nebo v období, za něž se podává daňové přiznání, ve kterém ke změně došlo. Samostatně odpisované technické zhodnocení provedené na hmotném majetku vyloučeném z odpisování se zatřídí do odpisové skupiny, do které náleží hmotný majetek, na němž bylo technické zhodnocení provedeno. Doba odpisování činí minimálně:
Odpisová skupina
Doba odpisování
1
3 roky
2
5 let
3
10 let
4
20 let
5
30 let
6
50 let.
Stanovená doba odpisování se nevztahuje na hmotný majetek, u něhož došlo v průběhu odpisování k prodloužení doby odpisování. Stavební dílo (dům, budova, stavba) se zařazuje do odpisové skupiny podle jeho hlavního užívání v souladu se zvláštní právním předpisem. Při užívání budovy k několika účelům je pro zařazení do odpisové skupiny rozhodující převažující podíl užívání na celkové využitelné podlahové ploše.[footnoteRef:176]99) Hmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, zatříděný podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem99) se zařadí do odpisové skupiny 5 a ostatní hmotný majetek zatříděný podle klasifikace produkce CZ-CPA se zařadí do odpisové skupiny 2. [176: 99) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., k zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC.]
(2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování pro každý nově pořízený hmotný majetek stanoví odpisovatel, s výjimkou uvedenou v odstavci 10, a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování.
(3) Hmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny.
(4) Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud tyto nejsou součástí hmotného majetku, do jehož vstupní ceny jsou zahrnuty, dočasných staveb a důlních děl, se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání. Obdobně se odpisuje hmotný majetek, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena v letech obecně závazným předpisem nebo příslušným orgánem na základě zmocnění ve zvláštním zákoně. Roční odpis práva stavby se stanoví jako podíl vstupní ceny a sjednané doby trvání práva stavby.
(5) U matric, zápustek, forem, modelů a šablon v klasifikaci produkce CZ-CPA označených kódem 25.73.50 a kódem 25.73.60 se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků.
(6) U technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce (§ 29 odst. 3) se roční odpis stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny.
(7) Roční odpis podle odstavců 4 až 6 se stanoví s přesností na dny nebo s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování; přitom odpisování nelze přerušit.
(8) Při zahájení (ukončení) odpisování podle odstavců 4 až 6 v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na zvoleném způsobu stanovení přesnosti odpisů podle odstavce 7.
(9) Odpisy stanovené podle odstavců 4 až 6 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
(10) Ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní odpisovatel, který je poplatníkem uvedeným v § 2 nebo v § 17 odst. 3 nebo stálou provozovnou poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4 na území České republiky, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 7, a při zachování způsobu odpisování pokračuje v odpisování započatém původním odpisovatelem
a) právní nástupce poplatníka a nástupnická obchodní korporace,
b) poplatník u hmotného majetku nabytého
1. vkladem společníka, podílníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku,
2. vkladem obce nebo kraje, pokud byl tento majetek ve vlastnictví obce nebo kraje a byl zahrnut v jejich majetku,
3. přeměnou.
c) poplatník u hmotného majetku nabytého vkladem tichého společníka s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky spolu s nabytím vlastnických práv k tomuto majetku, pokud tichý společník měl před uskutečněním vkladu tento majetek zahrnut v obchodním majetku,
d) tichý společník u hmotného majetku nabytého vrácením jeho vkladu, pokud nabyl vlastnická práva k tomuto majetku,
e) poplatník u hmotného majetku, který nabyl bezúplatným převodem podle zvláštních předpisů[footnoteRef:177]31c) nebo bezúplatným převodem v důsledku delimitace státních organizací, [177: 31c) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů.]
f) poplatník uvedený v § 2, který vyřadil hmotný majetek z obchodního majetku a následně hmotný majetek do obchodního majetku opět zařadil. Obdobně se postupuje i v případě přerušení nájmu (§ 9),
g) postupník při postoupení smlouvy o finančním leasingu, jestliže dodrží smluvenou celkovou výši úplaty, kupní cenu a nedojde ke zkrácení původně stanovené doby leasingu. Je-li postoupena užívaná věc za nižší cenu, než byla vstupní cena evidovaná u postupitele, lze odpisy uplatnit maximálně do výše ceny hrazené postupníkem,
h) poplatník, který nabyl právo k užívání hmotného movitého majetku smlouvou o výpůjčce, a to po dobu zajištění dluhu převodem práva k tomuto majetku,
i) dlužník, který nabyl do vlastnictví hmotný majetek na základě smlouvy o zápůjčce. V odpisování pokračuje i poplatník, pokud k tomuto majetku nabyl vlastnická práva vrácením zapůjčené věci,
j) manžel (manželka), který má v obchodním majetku hmotný majetek, který již byl v obchodním majetku a byl odpisován manželkou (manželem), s výjimkou majetku nabytého koupí od druhého z manželů,
k) poplatník, který odpisoval hmotný majetek před ukončením činnosti,
l) společník společnosti u majetku určeného podle druhu,
m) poplatník, který převzal majetek v rámci změny příslušnosti hospodařit nebo práva hospodařit s majetkem státu,
n) příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření a její zřizovatel při zpětném předání tohoto majetku,
o) dobrovolný svazek obcí u majetku vloženého členskou obcí a člen dobrovolného svazku obcí při zpětném předání tohoto majetku.
V odpisování hmotného movitého majetku pokračuje i poplatník, pokud k tomuto majetku nabyl znovu vlastnická práva splněním dluhu, který byl zajištěn převodem práva, a to způsobem uplatňovaným po dobu zajištění dluhu podle písmene h). Obdobně pokračuje v odpisování i poplatník u hmotného majetku vráceného při ukončení nájmu a poplatník při zániku společnosti nebo zániku členství ve společnosti u majetku určeného podle druhu, který jím byl do této společnosti vložen. Obdobně pokračuje v odpisování i poplatník, který je fyzickou osobou, u jím pronajímaného hmotného majetku vyřazeného z obchodního majetku nebo v případě zařazení jím pronajímaného hmotného majetku do obchodního majetku.
§ 30a
Mimořádné odpisy
(1) Hmotný majetek, který je bezemisním vozidlem, pořízený v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2028 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.
(2) Odpisy podle odstavce 1 se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
(3) Technické zhodnocení hmotného majetku odpisovaného podle odstavce 1 nezvyšuje jeho vstupní cenu. Ukončené technické zhodnocení se zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn hmotný majetek, na kterém je technické zhodnocení provedeno, a odpisuje se jako hmotný majetek podle § 26 až 30 a § 31 až 33.
§ 30b
Odpisy hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření
(1) Hmotný majetek v klasifikaci produkce CZ-CPA označený kódem skupiny 27.11, 27.12 a dále v subkategorii CZ-CPA 26.11.22 využívaný k výrobě elektřiny ze zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření se odpisuje rovnoměrně bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny.
(2) Odpisy podle odstavce 1 se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
(3) Technické zhodnocení hmotného majetku odpisovaného podle odstavce 1 zvyšuje jeho vstupní cenu. Poplatník pokračuje v odpisování hmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou v odstavci 1, nejméně však po dobu 120 měsíců.
§ 30c
Odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu
(1) Pokud dojde ke zvýšení spoluvlastnického podílu u poplatníka, slučuje se nově nabývaný spoluvlastnický podíl s dosavadním spoluvlastnickým podílem a poplatník pokračuje ve způsobu odpisování dosavadního hmotného majetku ze změněné vstupní ceny.
(2) Pokud dochází ke zvýšení spoluvlastnického podílu způsoby uvedenými v § 30 odst. 10, lze odpisy uplatnit jen do výše součtu zůstatkových cen. Do úhrnu zůstatkových cen se přitom nezahrnuje zůstatková cena majetku u spoluvlastnického podílu, který byl vyloučen z odpisování.
(3) Pokud nelze určit, který spoluvlastnický podíl je dosavadní, způsob odpisování si zvolí poplatník jako při pořízení nového majetku.
§ 30d
Nemovitá kulturní památka
(1) Nemovitá věc, která byla kulturní památkou podle zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, ve znění účinném ke dni 31. prosince 1987, nebyla k 31. prosinci 1987 zapsaná do státního seznamu kulturních památek a nebyla prohlášena za kulturní památku podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, se pro účely daní z příjmů považuje za nemovitou kulturní památku, a to i ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, započatých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí, je-li taková nemovitá věc nabyta ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatých od 1. ledna 2022 jiným způsobem než způsobem podle § 30 odst. 10.
(2) Poplatník může v prvním zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatých od 1. ledna 2022 rozhodnout, že nemovitá věc podle odstavce 1 věty první není od tohoto období pro účely daní z příjmů považována za nemovitou kulturní památku; v takovém případě se
a) v daném období výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji
1. zvýší o úhrn odpisů, které byly uplatněny jím nebo poplatníkem, od kterého byla nemovitá věc nabyta některým ze způsobů podle § 30 odst. 10, jako výdaj ve zdaňovacích obdobích a obdobích, za která se podává daňové přiznání, předcházejících danému období, a
2. sníží o úhrn odpisů, které by v obdobích podle písmene a) mohly být uplatněny, kdyby věc nebyla považována za nemovitou kulturní památku,
b) od daného období pro účely daní z příjmů zachází s takovou nemovitou věcí, jako by od 1. ledna 1988 nebyla nemovitou kulturní památkou, a
c) pro účely určení zůstatkové ceny se za celkovou výši odpisů stanovených podle § 26 a § 30 až 32 ve zdaňovacích obdobích a obdobích, za která se podává daňové přiznání, předcházejících danému období považuje úhrn odpisů, o které byl podle písmene b) bodu 2 snížen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji.
(3) Pokud poplatník postupoval ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatých před 1. lednem 2022 tak, jako by nemovitá věc podle odstavce 1 věty první nebyla nemovitou kulturní památkou, odstavec 1 věta první se nepoužije; v takovém případě poplatník nesmí uplatnit jako výdaj odpisy tak, aby v úhrnné výši přesahovaly vstupní cenu nebo zvýšenou vstupní cenu.
§ 26
Daňově odpisované aktivum
(1) Daňově odpisovaným aktivem je evidované aktivum,
a) které je
1. hmotnou věcí,
2. goodwillem,
3. právem užívání s následnou koupí, nebo
4. právem stavby, jde-li o evidované aktivum poplatníka s hotovostním základem daně, a
b) které není
1. pozemkem,
2. uměleckým dílem, které není součástí stavby, sbírkou muzejní povahy, movitou kulturní památkou, předmětem kulturní hodnoty ani obdobnou hmotnou movitou věcí,
3. církevní stavbou užívanou k církevním a náboženským účelům u poplatníka, který je neziskovou účetní jednotkou nebo by jí byl, kdyby byl účetní jednotkou,
4. nedokončeným hmotným aktivem a
c) jehož daňová hodnota převýšila 100 000 Kč.
(2) Daňově odpisovaným aktivem je také aktivum podle odstavce 1 písm. a) a b), jehož daňová hodnota byla snížena okamžitým výdajem a zvýšena následným pořizovacím výdajem, který je dodatečným zhodnocením na základě rozhodnutí poplatníka.
(3) Daňově odpisovaným aktivem poplatníka s akruálním základem daně není stavba, která je součástí práva stavby.
(4) Daňově odpisovaným aktivem není evidované aktivum poplatníka používajícího mezinárodní účetní standardy.
§ 27
Určování daňových odpisů
(1) Daňovým odpisováním se rozumí určování daňových odpisů daňově odpisovaného aktiva.
(2) Daňový odpis se určuje za jednotlivý kalendářní měsíc doby daňového odpisování od kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž byly splněny podmínky pro odpisování.
(3) Daňové odpisování nelze přerušit.
§ 28
Výpočet daňového odpisu
(1) Daňový odpis se vypočítá jako podíl
a) daňové hodnoty daňově odpisovaného aktiva v okamžiku, ve kterém se stane daňově odpisovaným aktivem, a
b) počtu kalendářních měsíců doby daňového odpisování.
(2) Daňový odpis se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 29
Doba daňového odpisování
(1) Poplatník zvolí dobu daňového odpisování jednotlivého daňově odpisovaného aktiva při určení prvního daňového odpisu tak, aby činila nejméně minimální dobu daňového odpisování, neuplatňuje-li se zvláštní doba daňového odpisování.
(2) Zvolenou dobu daňového odpisování nelze změnit.
(3) Minimální doba daňového odpisování činí
a) 60 měsíců,
b) 180 měsíců pro aktivum, které je goodwillem,
c) 360 měsíců pro aktivum, které je nemovité a jehož daňová hodnota převyšuje 2 000 000 Kč.
(4) Pro určení minimální doby daňového odpisování se použije daňová hodnota aktiva v okamžiku, ve kterém se stane daňově odpisovaným aktivem.
(5) Pěstitelský celek trvalého porostu se pro účely doby daňového odpisování považuje za movité aktivum.
§ 30
Daňové odpisování aktiva se zahraniční daňovou hodnotou
(1) Minimální doba daňového odpisování aktiva, jehož prvotní daňová hodnota se rovná zahraniční daňové hodnotě přepočítané kurzem pro přepočet daně pro příslušný den, se zkrátí o počet měsíců, po které bylo aktivum odpisováno podle právních předpisů státu, ve kterém byly zdaňovány z něho plynoucí příjmy.
(2) Zkrátí-li se minimální doba daňového odpisování podle odstavce 1 na nulu a nezvolí-li poplatník delší dobu daňového odpisování, částka ve výši prvotní daňové hodnoty aktiva je výdajem snižujícím jeho daňovou hodnotu v okamžiku, kdy se aktivum stalo daňově odpisovaným aktivem.
§ 30a
Daňové odpisování při zvýšení daňové hodnoty
(1) Zvýší-li se daňová hodnota daňově odpisovaného aktiva,
a) neupravuje se výše daňového odpisu a
b) prodlužuje se doba daňového odpisování o takový počet měsíců, aby byla odepsána celá daňová hodnota aktiva, a to od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k tomuto zvýšení.
(2) Dojde-li ke zkrácení nebo prodloužení prodloužené doby daňového odpisování aktiva, upraví se výše daňového odpisu od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém se zvýší daňová hodnota daňově odpisovaného aktiva.
(3) Výše daňového odpisu upravená podle odstavce 2 se vypočítá jako podíl
a) zvýšené daňové hodnoty daňově odpisovaného aktiva a
b) počtu kalendářních měsíců zbývající doby daňového odpisování.
§ 30b
Úprava doby daňového odpisování při zvýšení daňové hodnoty
(1) Přesahuje-li v důsledku prodloužení doby daňového odpisování zbývající doba daňového odpisování aktiva minimální dobu daňového odpisování tohoto aktiva, může poplatník prodlouženou dobu daňového odpisování zkrátit.
(2) Prodlouženou dobu daňového odpisování nelze zkrátit tak, aby byla zbývající doba daňového odpisování kratší než minimální doba daňového odpisování.
(3) Zvýší-li se daňová hodnota daňově odpisovaného aktiva tak, že vzroste jeho minimální doba daňového odpisování, prodlouží se doba daňového odpisování tak, aby odpovídala nejméně této minimální době daňového odpisování.
(4) Vzroste-li v důsledku zvýšení daňové hodnoty daňově odpisovaného aktiva minimální doba daňového odpisování, použije se pro účely odstavců 1 a 2 vždy tato doba.
§ 30c
Daňové odpisování při snížení daňové hodnoty
(1) Sníží-li se daňová hodnota daňově odpisovaného aktiva jinak než daňovým odpisováním, upraví se výše daňového odpisu od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém ke snížení došlo.
(2) Výše daňového dopisu upravená podle odstavce 1 se vypočítá jako podíl
a) snížené daňové hodnoty daňově odpisovaného aktiva a
b) počtu kalendářních měsíců zbývající doby daňového odpisování.
§ 30d
Zvláštní doba daňového odpisování
(1) Zvláštní doba daňového odpisování se uplatňuje u daňově odpisovaného aktiva, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena právním předpisem nebo orgánem veřejné moci; takovým aktivem může být zejména otvírka nového lomu, pískovna, hliniště, technická rekultivace, dočasná stavba nebo důlní dílo.
(2) Zvláštní doba odpisování se rovná životnosti nebo době trvání stanovené právním předpisem nebo orgánem veřejné moci.
(3) Zvláštní dobu daňového odpisování uplatňuje poplatník s hotovostním základem daně u práva stavby a stavby, která je součástí práva stavby a byla zřízena před zřízením práva stavby. Tato zvláštní doba odpisování se rovná době trvání práva stavby.
(4) Daňový odpis daňově odpisovaného aktiva se zvláštní dobou daňového odpisování se vypočítá za jednotlivý kalendářní měsíc, a to jako podíl
a) daňové hodnoty aktiva a
b) počtu kalendářních měsíců zbývající zvláštní doby daňového odpisování.
§ 30da
Změna režimu daňového odpisování
(1) Byla-li u daňově odpisovaného aktiva zrušena zvláštní doba daňového odpisování, výše daňového odpisu se neupravuje.
(2) Pokud je celková doba daňového odpisování aktiva, u kterého byla zrušena zvláštní doba odpisování,
a) kratší než minimální doba daňového odpisování, prodlouží se tak, aby odpovídala nejméně minimální době daňového odpisování,
b) delší než minimální doba daňového odpisování, může ji poplatník zkrátit, nejvíce však na minimální dobu daňového odpisování.
(3) Pokud daňové odpisování aktiva trvalo před zrušením zvláštní doby odpisování alespoň po dobu, která odpovídá minimální době daňového odpisování, vzniká výdaj ve výši daňové hodnoty aktiva, a to v okamžiku tohoto zrušení.
(4) Dojde-li ke zkrácení nebo prodloužení celkové doby daňového odpisování aktiva, upraví se výše daňového odpisu od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo ke zrušení zvláštní doby daňového odpisování.
(5) Výše daňového odpisu upravená podle odstavce 4 se vypočítá jako podíl
a) daňové hodnoty daňově odpisovaného aktiva a
b) počtu kalendářních měsíců zbývající doby daňového odpisování.
§ 30e
Odpisovaná vozidla kategorie M1
(1) Při odpisování vozidla kategorie M1 se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u vozidla kategorie M1 a úhrnu výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M1.
(2) Částka omezení výdajů u vozidla kategorie M1 činí 2 000 000 Kč a úhrn výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M1 se rovná jeho vstupní ceně.
(3) Pokud je na vozidle kategorie M1 provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,
a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a výdajů na technické zhodnocení.
(4) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M1 z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku
a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven zůstatkové ceně v daném okamžiku upravené o částku, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena.
(5) Při odpisování technického zhodnocení vozidla kategorie M1 odpisovaného podle § 30a se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle stejného poměru jako u vozidla, na kterém bylo technické zhodnocení provedeno. Pokud je na takovém vozidle provedeno další technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je další technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,
a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla i u technického zhodnocení rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů vozidla, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů technického zhodnocení, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo i na technické zhodnocení roven součtu zůstatkové ceny vozidla v daném okamžiku, zůstatkové ceny technického zhodnocení v daném okamžiku a výdajů na další technické zhodnocení.
(6) V případě spoluvlastnického podílu na vozidlu kategorie M1 je
a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna poměrné části částky 2 000 000 Kč vypočítané podle výše spoluvlastnického podílu a
b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven jeho vstupní ceně.
(7) Pokud je zvýšen spoluvlastnický podíl na vozidlu kategorie M1, je od tohoto okamžiku
a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle nové výše spoluvlastnického podílu a úhrnem poměrných částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, vypočítaných podle poměru nové výše spoluvlastnického podílu a původní výše spoluvlastnického podílu a
b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a vstupní ceny nově nabývaného spoluvlastnického podílu.
(8) Pokud je snížen spoluvlastnický podíl na vozidlu kategorie M1, je od tohoto okamžiku
a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle nové výše spoluvlastnického podílu a úhrnem poměrných částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, vypočítaných podle poměru nové výše spoluvlastnického podílu a původní výše spoluvlastnického podílu a
b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven zůstakové ceně nové výše spoluvlastnického podílu.
(9) Pokud je na vozidle kategorie M1, které je ve spoluvlastnictví, provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, u spoluvlastnického podílu
a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle výše spoluvlastnického podílu a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a části výdajů na technické zhodnocení připadající na tento podíl.
(10) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M1, které je ve spoluvlastnictví, z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku
a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle výše spoluvlastnického podílu a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku upravené o část částky, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena, připadající na tento podíl.
§ 30f
Vozidlo kategorie M1 pořízené na finanční leasing
(1) Pokud je vozidlo kategorie M1 předmětem finančního leasingu, je úplata u finančního leasingu výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pouze v poměrné části vypočítané podle poměru částky 2 000 000 Kč a úhrnu úplat. Pokud poplatníkovi vznikne v souvislosti s vozidlem podle věty první jiný majetek, použije se pro účely věty první poměrná část vypočítaná pro tento jiný majetek.
(2) Pokud je vozidlo kategorie M1 nabyto jako předmět finančního leasingu, je
a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven jeho vstupní ceně.
(3) Pokud je na vozidle kategorie M1, které bylo nabyto jako předmět finančního leasingu, provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,
a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a výdajů na technické zhodnocení.
(4) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M1, které bylo nabyto jako předmět finančního leasingu, z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku
a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven zůstatkové ceně v daném okamžiku upravené o částku, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena.
(5) Při odpisování technického zhodnocení provedeného na vozidle kategorie M1, které je předmětem finančního leasingu, které je jiným majetkem, a při odpisování výdajů hrazených uživatelem vynaložených na takové vozidlo, které jsou jiným majetkem, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u tohoto jiného majetku a úhrnu výdajů vynaložených na tento jiný majetek.
(6) U jiného majetku podle odstavce 5 je
a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu úplat u finančního leasingu, které ještě nebyly výdajem, a vstupní ceny jiného majetku.
(7) Pokud je na vozidle kategorie M1 podle odstavce 5 provedeno další technické zhodnocení, je u jiného majetku podle odstavce 5 od okamžiku, kdy je další technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,
a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částku 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů jiného majetku, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu úplat u finančního leasingu, které ještě nebyly výdajem, zůstatkové ceny jiného majetku v tomto okamžiku a výdajů na další technické zhodnocení.
(8) Pokud je nabyto vozidlo kategorie M1 podle odstavce 5 jako předmět finančního leasingu, je u jiného majetku podle odstavce 5 od tohoto okamžiku
a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částku 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů jiného majetku, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a
b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu zůstatkové ceny jiného majetku v tomto okamžiku a kupní ceny vozidla.
§ 30g
Společná ustanovení pro vozidlo kategorie M1
(1) Vozidlem kategorie M1 se pro účely daní z příjmů rozumí vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel[footnoteRef:178]142). [178: 142) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.]
(2) Pro účely § 30e a 30f se za odpisy, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a úplaty u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, považují i odpisy, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů u poplatníka, od kterého bylo vozidlo kategorie M1 nabyto některým ze způsobů podle § 30 odst. 10, a úplaty u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů u poplatníka, od kterého bylo vozidlo kategorie M1 nabyto některým ze způsobů podle § 30 odst. 10.
(3) Zůstatková cena vozidla kategorie M1 podle § 29 odst. 2 pro jiné účely než pro stanovování odpisů se určí tak, jako by bylo toto vozidlo odpisováno bez přerušení po minimální dobu odpisování způsobem, který poplatník pro odpisování zvolil. Pokud u vozidla nebyly odpisy stanovovány, ačkoli mohly být, platí pro účely věty první, že poplatník zvolil rovnoměrné odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování.
(4) Pokud je zůstatková cena vozidla kategorie M1 uplatněna jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, § 23 odst. 4 písm. e) se nepoužije v části, ve které výdaje nebyly uznány jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů z důvodu použití postupu podle § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5.
(5) Ustanovení § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5 se nepoužijí, pokud je poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, která je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, 1 nebo vyšší. Odstavec 3 se nepoužije, pokud byl poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, u vozidla kategorie M1 u poplatníka po celou dobu 1 nebo vyšší.
(6) Ustanovení § 28 odst. 6 věty druhé, § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5 se nepoužijí na vozidlo kategorie M1, které je sanitním nebo pohřebním automobilem nebo je využíváno k provozování silniční motorové dopravy na základě koncese, ani na vozidlo kategorie M1 poplatníka, který ho poskytuje jako předmět finančního leasingu, a to i v případě, že je finanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby finančního leasingu nebo nedojde k převodu vlastnického práva na uživatele. Pokud vozidlo kategorie M1 v průběhu doby odpisování přestane být vozidlem podle věty první, určí se poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, která je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jako by nebylo vozidlem podle věty první od začátku odpisování. Odstavec 3 se nepoužije, pokud vozidlo kategorie M1 bylo u poplatníka po celou dobu vozidlem podle věty první.
§ 31
(1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto maximální roční odpisové sazby:
a) Roční odpisová sazba pro hmotný majetek neodpisovaný podle písmen b) až d)
Odpisová skupina
v prvním roce odpisování
v dalších letech odpisování
pro zvýšenou vstupní cenu
1
20
40
33,3
2
11
22,25
20
3
5,5
10,5
10
4
2,15
5,15
5,0
5
1,4
3,4
3,4
6
1,02
2,02
2,
b) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20 %
Odpisová skupina
v prvním roce odpisování
v dalších letech odpisování
pro zvýšenou vstupní cenu
1
40
30
33,3
2
31
17,25
20
3
24,4
8,4
10,
c) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 15 %
Odpisová skupina
v prvním roce odpisování
v dalších letech odpisování
pro zvýšenou vstupní cenu
1
35
32,5
33,3
2
26
18,5
20
3
19
9
10,
d) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 %
Odpisová skupina
v prvním roce odpisování
v dalších letech odpisování
pro zvýšenou vstupní cenu
1
30
35
33,3
2
21
19,75
20
3
15,4
9,4
10.
(2) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) může použít poplatník s převážně zemědělskou a lesní výrobou,[footnoteRef:179]7) který je prvním odpisovatelem stroje pro zemědělství a lesnictví, v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.3. Za poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely tohoto zákona považuje poplatník, u něhož příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů; přitom u poplatníka, jemuž vznikla daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů. [179: 7) § 2e zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.]
(3) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. c) může použít poplatník, který je prvním odpisovatelem zařízení pro čištění a úpravu vod v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.29.12 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem99) do podtřídy 125113, pro třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 28, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny specifikované ve třídě CZ-CPA 38.32.
(4) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. d) může použít poplatník, který je prvním odpisovatelem hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v odstavcích 2, 3 a 5.
(5) Roční odpisovou sazbu podle odstavce 1 písm. b) až d) nelze uplatnit u letadel, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:180]78) hmotného majetku v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 27.5 (spotřebiče převážně pro domácnost) a kódem 30.12 (rekreační a sportovní čluny). [180: 78) Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.]
(6) Za prvního odpisovatele hmotného movitého majetku se pro účely tohoto zákona považuje poplatník, který si jako první pořídil nový hmotný movitý majetek, který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího odpisovatele byl zbožím. Za prvního odpisovatele hmotného movitého majetku se považuje i poplatník, který tento majetek pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii.
(7) Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby. Poplatník může na základě svého rozhodnutí použít i sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci 1. Sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci 1 nemůže použít poplatník uvedený v § 2, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 a je povinen vést odpisy pouze evidenčně podle § 26 odst. 8 anebo používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu a do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 6.
(8) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu.
(9) Odpisy stanovené podle odstavců 7 a 8 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
§ 32
(1) Při zrychleném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování:
Koeficient pro zrychlené odpisování
Odpisová skupina
v prvním roce odpisování
v dalších letech odpisování
pro zvýšenou zůstatkovou cenu
1
3
4
3
2
5
6
5
3
10
11
10
4
20
21
20
5
30
31
30
6
50
51
50.
(2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku
a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování; přitom poplatník, který je prvním odpisovatelem, může tento odpis zvýšit o
1. 20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství a lesnictví, v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.3, a to jen u poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou,7)
2. 15 % vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.29.12 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem99) do podtřídy 125113, pro třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 28, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny specifikované ve třídě CZ-CPA 38.32,
3. 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v bodech 1 a 2 a v § 31 odst. 5,
b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již odpisován.
(3) Při zrychleném odpisování majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví
a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu,
b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny.
(4) Při zkrácení doby odpisování podle § 30 odst. 1 u již odpisovaného hmotného majetku, kdy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již hmotný majetek odpisován, je menší než 2, se pro stanovení ročního odpisu použije vždy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již hmotný majetek odpisován, ve výši 2; přitom do počtu let se zahrnují pouze celá zdaňovací období podle § 21a.
(5) Odpisy stanovené podle odstavců 2 až 4 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Hlava IX
Zvláštní ustanovení o pachtu obchodního závodu
§ 32b
Pacht obchodního závodu
(1) Pachtýř obchodního závodu, který má písemný souhlas propachtovatele k odpisování, postupuje při uplatňování odpisů hmotného majetku obdobně podle ustanovení o odpisování při zajištění dluhu převodem práva.
(2) (1) Při pachtu obchodního závodu se zvyšuje výsledek hospodaření u
a) pachtýře o
1. kladný rozdíl mezi odpisy podle právního předpisu upravujícího právních předpisů upravujících účetnictví a pachtovným,
2. výši pohledávky částku odpovídající daňové hodnotě pohledávky, která na něj přechází na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu, a to ve výši, v jaké ji neuhradil propachtovateli,
b) propachtovatele o částku ve výši dluhu zachyceného na rozvahových účtech účetní hodnotu dluhu, který přechází na pachtýře na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu, a to ve výši, v jaké ho neuhradil pachtýři.
(3) (2) Zvyšování výsledku hospodaření podle odstavce 2 1 se netýká
a) částky, která byla zaúčtována ve prospěch příjmů vykázaná ve výnosech,
b) dluhu ze smluvní pokuty,
c) dluhu z úroku z prodlení,
d) dluhu z jiné sankce ze závazkového vztahu,
e) dluhu, na jehož základě vznikl výdaj, pokud jde o výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, který byl zaplacen.
(4) (3) Při výpočtu rozdílu mezi odpisy podle právního předpisu upravujícího účetnictví účetních předpisů a pachtovným se pachtovné sníží o část určenou k úhradě jiného dluhu vůči propachtovateli; za úhradu jiného dluhu se nepovažuje účtování vykázání pachtovného na vrub příslušného účtu dlouhodobého závazku dluhu podle účetních předpisů.
(4) Při pachtu obchodního závodu je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů část pachtovného převyšující účetní odpisy.
(5) Při pachtu obchodního závodu se základ daně poplatníka používajícího mezinárodní účetní standardy upraví o rozdíl mezi daňovou hodnotou obchodního závodu a jeho účetní hodnotou. Ustanovení odstavců 1 až 3 se na poplatníka používajícího mezinárodní účetní standardy nepoužijí.
§ 32c
Nepeněžité vklady ze zahraničí
(1) Při nabytí hmotného majetku, který nebyl součástí stálé provozovny na území České republiky, vkladem od poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4 pokračuje obchodní korporace nebo stálá provozovna poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4 na území České republiky v odpisování tohoto hmotného majetku z přepočtené zahraniční ceny stanovené podle § 23 odst. 17, ze které poplatník uvedený v § 17 odst. 4 uplatňoval odpisy nebo zahraniční položky obdobného charakteru; přitom hmotný majetek zatřídí do odpisové skupiny podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu a odpisuje rovnoměrně příslušnou sazbou stanovenou v § 31 ve sloupci označeném slovy „v dalších letech odpisování“.
(2) Odpisy v České republice lze uplatnit v úhrnu do výše rozdílu mezi přepočtenou zahraniční cenou a odpisy nebo zahraničními položkami obdobného charakteru.
(3) Byl-li vkládaný hmotný majetek odpisován vkladatelem v době vkladu již po dobu, která je v § 30 odst. 1 uvedena jako minimální doba odpisování, lze rozdíl mezi přepočtenou zahraniční cenou a odpisy nebo odčitatelnými položkami obdobného charakteru, uplatněnými vkladatelem v zahraničí, uplatnit u nabyvatele jako výdaj (náklad) ve zdaňovacím období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, ve kterém byl tento majetek nabyt.
(4) U hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, avšak z něhož zahraniční položky obdobného charakteru jako odpisy nebylo možné u vkladatele uplatňovat, lze u nabyvatele odpisovat ze vstupní ceny podle § 29 odst. 1 písm. g).
§ 32d
U hmotného majetku, který byl přemístěn ze zahraničí do stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4 na území České republiky a který byl tímto poplatníkem odpisován v zahraničí, odpisuje poplatník tento majetek obdobně jako nabyvatel majetku podle § 32c.
§ 32d
Odpisy hmotného majetku odpisovaného v zahraničí
Hmotný majetek, který byl odpisovaný v zahraničí před změnou daňového rezidenství poplatníka ze zahraničí do České republiky, nebo před jeho přeřazením do stálé provozovny poplatníka, který je daňovým nerezidentem, umístěné v České republice, poplatník odpisuje po tomto přemístění nebo přeřazení obdobně jako nabyvatel majetku podle § 32c.
§ 33
(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 80 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb).
(2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.
(3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
(4) Technickým zhodnocením jsou také výdaje podle odstavce 1, pokud je hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování za podmínky, že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny.
(5) Ustanovení odstavce 1 se použije i na technické zhodnocení, podává-li se daňové přiznání za jiné období, než je zdaňovací období vymezené tímto zákonem.
§ 33a
Závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením
(1) Poplatník, který bude provádět, provádí nebo provedl zásah do majetku, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je tento zásah do majetku technickým zhodnocením podle a § 33.
(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 poplatník uvede
a) jméno, bydliště a sídlo podnikatele, je-li poplatník fyzickou osobou, nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
b) název, popis nebo číselné označení majetku, do něhož bude, je nebo bylo zasahováno (dále jen "posuzovaný majetek"), datum a způsob jeho pořízení a uvedení do užívání, jeho ocenění a údaje o zvoleném postupu účetního a daňového odpisování,
c) u posuzovaného majetku, který tvoří soubor hmotných movitých věcí, rovněž jednotlivé části souboru věcně a v hodnotovém vyjádření; pokud k tomuto souboru hmotných movitých věcí byla přiřazena další věc nebo naopak byla vyřazena, datum přiřazení nebo vyřazení této věci,
d) popis stavu posuzovaného majetku při pořízení a před zahájením zásahu, popis současného využití majetku a využití majetku po provedení zásahu,
e) výdaje (náklady), u kterých má poplatník pochybnosti včetně zdůvodnění těchto pochybností,
f) popis prací, které budou, jsou nebo byly vykonány v rámci zásahu do posuzovaného majetku,
g) předpokládaný rozpočet zásahu do majetku nebo v případě ukončení zásahu do posuzovaného majetku souhrn skutečně vynaložených výdajů (nákladů),
h) zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 týkat,
i) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1.
(3) Poplatník spolu s podáním žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 je povinen předložit
a) doklad o vlastnictví posuzovaného majetku, v případě zásahu do posuzovaného majetku v nájmu i souhlas vlastníka posuzovaného majetku, popřípadě pronajímatele s předpokládanými zásahy,
b) dokumentaci v rozsahu umožňujícím posouzení, zda je zásah do posuzovaného majetku technickým zhodnocením podle § 33, v případě zásahu do nemovité věci stavební dokumentaci zachycující změny v nemovité věci.
Hlava X
Položky odčitatelné od základu daně
§ 34
Položky odčitatelné Vymezení položek odčitatelných od základu daně
(1) Od základu daně lze odečíst pravomocně stanovenou daňovou ztrátu nebo její část, a to ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která se daňová ztráta stanoví, nebo v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví. Poplatník se může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví; lhůtu pro podání tohoto oznámení nelze navrátit v předešlý stav. Od základu daně lze odečíst pravomocně stanovenou daňovou ztrátu nebo její část, a to ve zdaňovacích obdobích, která započala v období 2 let před začátkem zdaňovacího období, za které se daňová ztráta stanoví, nebo v období 5 let po skončení tohoto období. Období 2 let a období 5 let počíná běžet dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu doby, a připadne-li poslední den na sobotu, neděli nebo svátek, končí toto období v tento den. Vzdání se práva má účinky pro všechna období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví. Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty nelze vzít zpět. Ve zdaňovacích obdobích předcházejících období, za které se daňová ztráta stanoví, lze tuto daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty komanditní společnosti určené ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu. U poplatníka daně z příjmů fyzických osob lze daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do výše úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až 10. V daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání poplatník také uvede zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která, za které byla daňová ztráta, kterou uplatňuje jako položku odčitatelnou od základu daně, stanovena, a výši, v jaké ji uplatňuje.
(2) Poplatník se může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví; lhůtu pro podání tohoto oznámení nelze navrátit v předešlý stav. Vzdání se práva má účinky pro všechna období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví. Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty nelze vzít zpět.
(2)(3) Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33 a § 38n. U komanditní společnosti se daňová ztráta snižuje o částku připadající komplementářům.
(3)(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 až 3 se nevztahují na obecně prospěšné společnosti, s výjimkou obecně prospěšných společností, které jsou vysokou školou nebo poskytovateli zdravotních služeb, kteří mají oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby.
(4)(5) Od základu daně lze odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání.
(5)(6) Pokud není možné odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty, lze je odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikly.
§ 34a
Výše odpočtu na podporu výzkumu a vývoje
(1) Odpočet na podporu výzkumu a vývoje činí součet
a) 100 % výdajů vynaložených v období na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, které nepřevyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, a
b) 110 % výdajů vynaložených v období na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, které převyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu.
(2) Rozhodnou dobou se pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje rozumí doba, která
a) končí dnem předcházejícím dni, ve kterém začíná období, a
b) je stejně dlouhá jako období.
(3) Obdobím se pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje rozumí
a) zdaňovací období, nebo
b) období, za které se podává daňové přiznání.
(3) Obdobím se pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje rozumí zdaňovací období.
§ 34b
Výdaje vynaložené na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu
(1) Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu se rozumí výdaje (náklady), které
a) poplatník vynaložil ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje při realizaci projektu výzkumu a vývoje na
1. experimentální či teoretické práce,
2. projekční a konstrukční práce,
3. výpočty,
4. návrhy technologií,
5. výrobu funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části související s realizací projektu výzkumu a vývoje,
b) jsou výdaji (náklady) na dosažení zajištění a udržení příjmů a
c) jsou evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů).
(2) Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu nejsou
a) výdaje (náklady), na něž byla byť jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů,
b) výdaje (náklady) na služby, s výjimkou výdajů (nákladů) na
1. služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízeny od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace vymezené v zákoně upravujícím podporu výzkumu a vývoje pro účely poskytování podpory, a to v podobě činností uvedených v odstavci 1 písm. a),
2. služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které spočívají v ověření nebo prokázání toho, že výsledek výzkumu a vývoje splňuje požadavky stanovené právními předpisy, pokud výdaje na ověření nebo prokázání nebyly zahrnuty do odpočtu u jiného poplatníka,.
3. úplatu u finančního leasingu hmotného movitého majetku, která souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje,
c) licenční poplatky,
d) výdaje (náklady) na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou těch, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízeny od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace vymezené v zákoně upravujícím podporu výzkumu a vývoje pro účely poskytování podpory.
(3) Pokud výdaje (náklady) podle odstavce 1 souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze zčásti, zahrnují se do výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu pouze jejich poměrné části.
§ 34ba
Oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje
(1) Poplatník, který hodlá v souvislosti s realizací projektu výzkumu a vývoje odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, oznámí tuto skutečnost správci daně zvlášť za jednotlivý projekt výzkumu a vývoje.
(2) V oznámení podle odstavce 1 je poplatník povinen uvést
a) název projektu výzkumu a vývoje vystihující jeho obecné zaměření a
b) základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou
1. obchodní firma nebo název a adresa sídla poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů právnických osob,
2. jméno, adresa sídla podnikatele a adresa místa trvalého pobytu poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, a
3. daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno.
(3) Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy se neuplatní v případě, že poplatník nepodá oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje.
§ 34c
Projektová dokumentace
(1) K projektu výzkumu a vývoje, ke kterému se váže oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, poplatník zpracuje projektovou dokumentaci, ve které uvede oznámený název projektu výzkumu a vývoje a vymezí činnost ve výzkumu a vývoji podle zákona upravujícího podporu výzkumu a vývoje. Projektová dokumentace obsahuje
a) základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou
1. obchodní firma nebo název a adresa sídla poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů právnických osob,
2. jméno, adresa sídla podnikatele a adresa místa trvalého pobytu poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů fyzických osob,
3. daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
b) dobu řešení projektu, kterou je doba ode dne zahájení do dne ukončení řešení projektu,
c) cíle projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukončení,
d) předpokládané výdaje v jednotlivých letech řešení projektu od roku, ve kterém bylo podáno oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, a předpokládané celkové výdaje na řešení projektu,
e) jména všech osob, které ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje odborně zajišťují nebo budou zajišťovat řešení projektu s uvedením jejich kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu k poplatníkovi,
f) způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků prováděných ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje,
g) den schválení projektové dokumentace,
h) jméno a podpis osoby schvalující projektovou dokumentaci.
(2) Odpočet na podporu výzkumu a vývoje související s oznámeným projektem výzkumu a vývoje lze odečíst od základu daně nejdříve za období, pro které je ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání schválena projektová dokumentace. Projektová dokumentace musí být v této lhůtě schválena i v případě, že v takovém období nelze odpočet na podporu výzkumu a vývoje odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty.
(3) Osobou schvalující projektovou dokumentaci je u poplatníka daně z příjmů
a) fyzických osob tento poplatník nebo fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka,
b) právnických osob fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka.
(4) Poplatník eviduje změny skutečností uvedených v projektové dokumentaci, ke kterým dojde po jejím schválení. Název a cíle projektu výzkumu a vývoje nelze po dobu řešení projektu výzkumu a vývoje měnit.
(5) V případě pochybností správce daně lze obsahové náležitosti projektové dokumentace podle odstavce 1 prokazovat dalšími důkazními prostředky.
§ 34d
Odpočet na podporu výzkumu a vývoje u společníků osobních obchodních společností
(1) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, lze odpočet na podporu výzkumu a vývoje zvýšit o poměrnou část odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.
(2) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet na podporu výzkumu a vývoje zvýšit o poměrnou část odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.
§ 34e
Závazné posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu
(1) Správce daně vydá na žádost poplatníka, který podal oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu.
(2) Předmětem závazného posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu je určení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.
(3) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu poplatník uvede
a) název a cíle projektu výzkumu a vývoje,
b) výčet činností, které poplatník považuje za činnosti prováděné při realizaci projektu výzkumu a vývoje spolu s odůvodněním, proč poplatník tyto činnosti považuje za činnosti prováděné při realizaci projektu výzkumu a vývoje,
c) výčet výdajů na činnosti, které poplatník považuje za činnosti prováděné při realizaci projektu výzkumu a vývoje,
d) výčet činností, u kterých má poplatník pochybnosti, zda výdaje na tyto činnosti vynaložené jsou výdaji na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu spolu s uvedením těchto pochybností,
e) způsob rozdělení jednotlivých výdajů vynaložených jak na realizaci projektu výzkumu a vývoje, tak na ostatní činnosti, a použitá kritéria rozdělení,
f) období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení týkat,
g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.
§ 34f
Obecné ustanovení o odpočtu na podporu odborného vzdělávání
(1) Odpočet na podporu odborného vzdělávání činí součet odpočtu na podporu pořízení majetku aktiv na odborné vzdělávání a odpočtu na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání.
(2) Odborným vzděláváním se pro účely odpočtu na podporu odborného vzdělávání rozumí vzdělávací činnost v rámci
a) praktického vyučování ve středním vzdělávání podle školského zákona nebo odborné praxe ve vyšším odborném vzdělávání podle školského zákona uskutečňovaná na pracovišti osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřela s právnickou osobou vykonávající činnost střední školy nebo vyšší odborné školy smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání,
b) části akreditovaného studijního programu vysoké školy podle zákona upravujícího vysoké školy uskutečňovaná na pracovišti osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným studijním programem a uzavřela s vysokou školou smlouvu o obsahu a rozsahu této vzdělávací činnosti a o podmínkách pro její konání.
(3) Pro účely prokázání doby provozu majetku aktiv a počtu uskutečněných hodin praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy je poplatník povinen vést třídní knihu nebo obdobnou evidenci obsahující průkazné údaje o poskytované vzdělávací činnosti a jejím průběhu.
(4) Obdobím se pro účely odpočtu na podporu odborného vzdělávání rozumí
a) zdaňovací období, nebo
b) období, za které se podává daňové přiznání.
(4) Obdobím se pro účely odpočtu na podporu odborného vzdělávání rozumí zdaňovací období.
(5) Odpočet na podporu odborného vzdělávání se u poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, uplatní obdobně jako odpočet na podporu výzkumu a vývoje.
(6) Podmínku uzavření smlouvy podle odstavce 2 písm. a) lze nahradit prohlášením o odborném vzdělávání, pokud u výkonu praktického vyučování nebo odborné praxe žáky nebo studenty školy, jejíž činnost vykonává sám poplatník, praktické vyučování nebo odborná praxe jsou vykonávány na pracovišti tohoto poplatníka, které slouží jinému druhu činnosti, která není činností školy a je jeho převažující činností. V prohlášení musí být vymezen obsah a rozsah praktického vyučování nebo odborné praxe a podmínky jejího konání.
§ 34g
Odpočet na podporu pořízení majetku aktiv na odborné vzdělávání
(1) Odpočet na podporu pořízení majetku aktiv na odborné vzdělávání činí součet
a) 110 % vstupní ceny majetku prvotní daňové hodnoty aktiva,
1. jehož je poplatník prvním vlastníkem,
1. u kterého je poplatník prvním poplatníkem, který aktivum uznal jako stálé aktivum,
2. který je pořízen pro účely odborného vzdělávání a
3. který je použit pro odborné vzdělávání více než 50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích, a
b) 50 % vstupní ceny majetku prvotní daňové hodnoty aktiva,
1. jehož je poplatník prvním vlastníkem,
1. u kterého je poplatník prvním poplatníkem, který aktivum uznal jako stálé aktivum,
2. který je pořízen pro účely odborného vzdělávání a
3. který je použit pro odborné vzdělávání v rozsahu 30 % až 50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích,
c) 110 % vstupní ceny majetku u původního vlastníka, který je jeho prvním vlastníkem, pokud je majetek
1. předmětem finančního leasingu a úplata z tohoto finančního leasingu je výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto zákona,
2. pořizován pro účely odborného vzdělávání a
3. použit pro odborné vzdělávání více než 50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích a
d) 50 % vstupní ceny majetku u původního vlastníka, který je jeho prvním vlastníkem, pokud je majetek
1. předmětem finančního leasingu a úplata z tohoto finančního leasingu je výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto zákona,
2. pořizován pro účely odborného vzdělávání a
3. použit pro odborné vzdělávání v rozsahu 30 % až 50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.
(2) Odpočet podle odstavce 1 lze odečíst od základu daně v období pořízení majetku pořízení aktiva podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo přenechání majetku podle odstavce 1 písm. c) a d) uživateli do užívání.
(3) Odpočet podle odstavce 1 může činit nejvýše částku ve výši součinu 5 000 Kč a počtu hodin praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy uskutečněných na pracovišti poplatníka v období pořízení majetku pořízení aktiva podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo přenechání majetku podle odstavce 1 písm. c) a d) uživateli do užívání.
(4) Majetkem pořízeným nebo pořizovaným Aktivem pořízeným pro účely odpočtu podle odstavce 1 se rozumí majetek aktivum,
a) který je vymezen které je vymezeno ve smlouvě uzavřené mezi poplatníkem a právnickou osobou vykonávající činnost střední školy, vyšší odborné školy nebo vysoké školy o obsahu a rozsahu praktického vyučování, odborné praxe nebo vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy a o podmínkách pro jejich konání nebo prohlášení o odborném vzdělávání jako majetek, který bude využíván aktivum, které bude využíváno při
1. praktickém vyučování,
2. odborné praxi nebo
3. vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy na pracovišti poplatníka,
b) u kterého je vstupní cenou pořizovací cena nebo vlastní náklady, nebo který je oceněn podle právních předpisů upravujících účetnictví pořizovací cenou nebo vlastními náklady a
b) u kterého je prvotní daňová hodnota rovna pořizovacímu výdaji a
c) na jehož pořízení nebo pořizování nebyla ani z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů
(5) Majetkem Aktivem pořízeným nebo pořizovaným pro účely odpočtu podle odstavce 1 je pouze
a) hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1, 2 nebo 3 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo
a) movité aktivum, které by bylo daňově odepisované, pokud by poplatník byl malou účetní jednotkou,
b) software, který je dlouhodobým nehmotným majetkem stálým nehmotným aktivem podle právních předpisů upravující účetnictví s oceněním vyšším 80 000 Kč.
(6) Pokud ve zdaňovacím období započatém od 1. dubna 2019 do 30. dubna 2021 nebyla splněna podmínka doby použití majetku pro odborné vzdělávání podle odstavce 1, považuje se za splněnou. Počet zdaňovacích období, po která musí být podle odstavce 1 tato podmínka splněna, se v takovém případě prodlužuje o počet zdaňovacích období, ve kterých je považována za splněnou podle věty první.
§ 34h
Odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta
Odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání činí součin
a) 200 Kč a
b) počtu hodin uskutečněných v období na pracovišti poplatníka v rámci
1. praktického vyučování,
2. odborné praxe,
3. vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy.
Hlava XI
Slevy na dani a daňové zvýhodnění
§ 35
Sleva na dani
(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo za část zdaňovacího období, jejichž začátek i konec spadají do stejného kalendářního roku, se snižuje o
a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením[footnoteRef:181]33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, [181: 33) § 67 zákona č. 435/2004 Sb.]
b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo.
Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.
(2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením33). Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců vymezenou v předchozí větě jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy. Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu47a) nebo nemocenské z nemocenského pojištění. Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská, otcovská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
(3) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. a) a b) uplatňovat poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadá do dvou různých kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích částek těchto slev, vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání. Slevy na dani podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uplatnit také za zdaňovací období, jehož začátek a konec spadají do dvou různých kalendářních roků; v takovém případě se zjistí celková částka slevy jako součet dílčích částek těchto slev vypočtených samostatně za každý kalendářní rok, do kterého zdaňovací období spadá. Při výpočtu každé z dílčích částek slev se jako dělitel použije celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy, příslušného kalendářního roku, a částka slevy podle odstavce 1 písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za které se podává daňové přiznání zdaňovacího období.
(4) Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, se snižuje o slevu za zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona 286/2021 Sb., z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části.
(5) Slevu na dani podle odstavců 1 a 4 nelze uplatnit na daň (část daně) ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4.
§ 35a
(1) Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:182]67) který pro poskytnutí příslibu zahájil podnikání a je registrován jako poplatník k dani z příjmů, pokud je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, může, splnil-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu na dani, a to, [182: 67) Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách).]
a) jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši součinu sazby daně podle § 21 odst. 1 a základu daně podle § 20 odst. 1, sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady)
b) jde-li o poplatníka daně z příjmů fyzických osob, ve výši daně vypočtené podle § 16 připadající na dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti.
Výše slevy na dani se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost.
(2) Zvláštními podmínkami, za kterých lze uplatnit slevu na dani podle odstavce 1, jsou
a) poplatník počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém splnil všeobecné podmínky podle zákona upravujícího investiční pobídky, uplatní při stanovení základu daně v nejvyšší možné míře
1. všechny odpisy podle § 26 až 33; v období uplatňování slevy nelze odpisování přerušit (§ 26 odst. 8), způsob odpisování podle tohoto zákona stanoví poplatník,
2. opravné položky k pohledávkám podle zvláštního právního předpisu22a),
3. položky odčitatelné od základu daně podle § 34 v nejbližším zdaňovacím období, za které bude vykázán základ daně, pokud nebyly uplatněny v předchozích zdaňovacích obdobích,
b) poplatník bude u dlouhodobého hmotného majetku,20) stálých hmotných aktiv s výjimkou nemovitých věcí, pořízeného pořízených v rámci investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory, prvním vlastníkem na území České republiky; toto se nevztahuje na majetek nabytý aktivum nabyté v rámci zpeněžení majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu19a),
c) poplatník v období, za které může uplatnit slevu na dani podle odstavce 3, nebude zrušen, nebude vůči němu vydáno rozhodnutí o úpadku nebo v případě fyzické osoby neukončí nebo nepřeruší podnikatelskou činnost,
d) poplatník počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém splnil všeobecné podmínky podle zákona upravujícího investiční pobídky, nezvýší základ pro výpočet slevy na dani obchodními operacemi ve vztazích s osobami uvedenými v ustanovení § 23 odst. 7 způsobem, který neodpovídá ekonomickým principům běžných obchodních vztahů,
e) poplatník pořídí a eviduje v majetku dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek20) aktivech stálá hmotná i nehmotná aktiva nejméně v částkách uvedených ve všeobecných podmínkách pro investiční akci podle zákona upravujícího investiční pobídky,
f) poplatník, kterému bylo poskytnuto podle zvláštního právního předpisu67) více příslibů investičních pobídek pro stejný typ investiční akce vymezený v zákoně upravujícím investiční pobídky, může uplatnit slevu na dani za zdaňovací období pouze podle jednoho z těchto příslibů. Uplatní-li slevu na dani podle později poskytnutého příslibu, nemůže za všechna následující zdaňovací období uplatnit slevu na dani podle dříve vydaných příslibů pro stejný typ investiční akce vymezený v zákoně upravujícím investiční pobídky.
(3) Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu deseti po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zvláštního právního předpisu67) a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. V případě, že byla prodloužena lhůta pro splnění všeobecných podmínek podle zvláštního právního předpisu67), je prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, nejpozději zdaňovací období, ve kterém tato prodloužená lhůta uplynula.
(4) Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory podle zákona upravujícího investiční pobídky vztaženou k dosud skutečně vynaloženým způsobilým nákladům a současně nemůže v celkovém souhrnu s dalšími formami investiční pobídky překročit maximální výši veřejné podpory stanovenou rozhodnutím podle zákona upravujícího investiční pobídky.
(5) Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů.
(6) Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v odstavci 2, s výjimkou podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) a d), nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nebo některou z povinností, jejichž nesplněním pozbývá rozhodnutí o příslibu investiční pobídky platnosti, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil. Nedodrží-li poplatník podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. a) nebo d), nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm. a), a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých podmínku nedodržel. Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot. Pokud poplatník podá dodatečné daňové přiznání na základě rozhodnutí o závazném posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednaná mezi spojenými osobami, vydaného v souvislosti s aplikací mezinárodní smlouvy, nárok na slevu se nesnižuje.
(7) Pokud se poplatník v období od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky do uplynutí lhůty, po kterou může uplatňovat slevu na dani podle odstavce 3, zúčastní fúze nebo rozdělení sloučením jako nástupnická obchodní korporace nebo jako přejímající společník převezme jmění obchodní korporace zrušené s převodem jmění na společníka, nemůže již v následujících zdaňovacích obdobích, počínaje zdaňovacím obdobím podle § 21a písm. c), uplatňovat slevu na dani podle odstavce 1. Tuto skutečnost sdělí poplatník správci daně, Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Povinnost plnění podmínek stanovených zákonem upravujícím investiční pobídky tím není dotčena.
(8) Pokud poplatník v období od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky do uplynutí lhůty, po kterou může uplatňovat slevu na dani podle odstavce 3, zvýší základ pro výpočet slevy na dani převodem majetku nebo jeho části osob uvedených v § 23 odst. 7, který u nich bude mít za následek snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty, nemůže již v následujících zdaňovacích obdobích, počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém skutečnost nastala, uplatňovat slevu na dani podle odstavce 1. Tuto skutečnost sdělí poplatník správci daně, Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Povinnost plnění podmínek stanovených zákonem upravujícím investiční pobídky tím není dotčena.
(9) Pokud poplatník v období od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky do uplynutí lhůty, po kterou může uplatňovat slevu na dani podle odstavce 3, zvýší základ pro výpočet slevy na dani převodem majetku nebo jeho části osob uvedených v § 23 odst. 7, který u nich bude mít za následek snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty, nemůže již v následujících zdaňovacích obdobích, počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém skutečnost nastala, uplatňovat slevu na dani podle odstavce 1. Tuto skutečnost sdělí poplatník správci daně, Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Povinnost plnění podmínek stanovených zákonem upravujícím investiční pobídky tím není dotčen, pokud poplatník v období, za které může uplatnit slevu na dani podle odstavce 3, oznámí správci daně, že již nebude uplatňovat slevu na dani podle odstavce 1, nemůže již v následujících zdaňovacích obdobích, počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém byla skutečnost správci daně oznámena, uplatňovat slevu na dani podle odstavce 1. Tuto skutečnost sdělí poplatník také Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Povinnost plnění podmínek stanovených zákonem upravujícím investiční pobídky tím není dotčena.
§35b
(1) Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu a na kterého se nevztahuje ustanovení § 35a, může, splnil-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu na dani, která se vypočte podle vzorce S1 minus S2, přičemž
a) S1 se rovná částce daně vypočtené podle odstavce 2 za zdaňovací období, za které bude sleva uplatněna; tato částka se nezvyšuje, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost,
b) S2 se rovná aritmetickému průměru částek daně vypočtených podle odstavce 2 za tři zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za které lze slevu uplatnit poprvé. U poplatníka daně z příjmů právnických osob, od jehož registrace k dani z příjmů uplynula doba kratší než tři zdaňovací období, se vypočítá aritmetický průměr částek daně za všechna zdaňovací období. U poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který vykonává činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, po dobu kratší než 3 zdaňovací období, se vypočítá aritmetický průměr částek daně za zdaňovací období, ve kterých vykonával tuto činnost. V případě, že příslušné zdaňovací období bude kratší nebo delší než 12 měsíců, bude částka daně vypočtená podle odstavce 2 pro účely výpočtu aritmetického průměru částek daně přepočtena na období 12 měsíců. Tento aritmetický průměr částek daně bude upraven o hodnoty jednotlivých meziročních odvětvových indexů cen vyhlašovaných Českým statistickým úřadem, a to počínaje indexem vztahujícím se k poslednímu zdaňovacímu období z těch, za která byl aritmetický průměr částek daně vypočten; aritmetický průměr částek daně se nesnižuje, je-li za příslušná zdaňovací období dodatečně vyměřena nižší daňová povinnost.
(2) Částka daně pro účely odstavce 1 je
a) u poplatníka daně z příjmů právnických osob rovna částce vypočtené sazbou daně podle § 21 odst. 1 ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady),
b) u poplatníka daně z příjmů fyzických osob rovna částce vypočtené podle § 16 připadající na dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti.
(3) Pokud vykázal poplatník za příslušné zdaňovací období, za které byl vypočten aritmetický průměr částek daně podle odstavce 1 písm. b), daňovou ztrátu nebo mu daňová povinnost nevznikla, použije se za příslušné zdaňovací období pro účely výpočtu aritmetického průměru částek daně podle odstavce 1 písm. b) nulová hodnota.
(4) Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu deseti po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zvláštního právního předpisu67) a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. V případě, že byla prodloužena lhůta pro splnění všeobecných podmínek podle zvláštního právního předpisu67), je prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, nejpozději zdaňovací období, ve kterém tato prodloužená lhůta uplynula.
(5) Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory podle zákona upravujícího investiční pobídky vztaženou k dosud skutečně vynaloženým způsobilým nákladům a současně nemůže v celkovém souhrnu s dalšími formami investiční pobídky překročit maximální výši veřejné podpory stanovenou rozhodnutím podle zákona upravujícího investiční pobídky.
(6) Ustanovení § 35a odst. 2 , 5, 7, 8 a 9 platí obdobně.
(7) Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v § 35a odst. 2, s výjimkou podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) a d), nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nebo některou z povinností, jejichž nesplněním pozbývá rozhodnutí o příslibu investiční pobídky platnosti, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil. Nedodrží-li poplatník podmínku uvedenou v § 35a odst. 2 písm. a) nebo d), nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm. a), a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých podmínku nedodržel. Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot. Pokud poplatník podá dodatečné daňové přiznání na základě rozhodnutí o závazném posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednaná mezi spojenými osobami, vydaného v souvislosti s aplikací mezinárodní smlouvy, nárok na slevu se nesnižuje.
§ 35ba
Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob
(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o
a) základní slevu ve výši 30 840 Kč na poplatníka,
b) slevu na manžela,
c) základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění[footnoteRef:183]43) nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu, [183: 43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.]
d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,
e) slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.
(2) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se daň sníží o výši slev uvedených v odstavci 1 písm. b) až e), pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.
(3) Poplatník může uplatnit slevu na dani podle odstavce 1 písm. b) až e) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani splněny.
(4) V daňovém přiznání ke společným příjmům a výdajům ve společenství jmění poplatník může uplatnit slevu na dani za období trvání společenství jmění, s výjimkou společenství jmění dědiců, na kterou měl nárok a která nebyla uplatněna.
§ 35bb
Sleva na manžela
(1) Výše slevy na manžela činí 24 840 Kč. Výše slevy se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je sleva uplatňována na manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P.
(2) Slevu na manžela lze uplatnit pouze tehdy, pokud
a) poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a
b) manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.
(3) Pro účely slevy na manžela se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů.
(4) Do vlastního příjmu manžela pro účely slevy na manžela se nezahrnují
a) dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
b) příspěvky na péči a na sociální služby,
c) státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,
d) stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
e) příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,
f) příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a
g) příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.
§ 35c
Daňové zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob
(1) Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši 15 204 Kč ročně na jedno dítě, 22 320 Kč ročně na druhé dítě a 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba nebo 35bb. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.
(2) Slevu na dani podle odstavce 1 může poplatník uplatnit až do výše daně vypočtené podle § 16 snížené o slevy na dani podle § 35 a § 35ba.
(3) Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle odstavce 1 vyšší než daň vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a § 35ba, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.
(4) Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.
(5) Poplatník uvedený v § 2 odst. 3 může daňové zvýhodnění uplatnit, pouze pokud je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.
(6) Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je
a) nezletilým dítětem,
b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a
1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,[footnoteRef:184]14d) [184: 14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.]
2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(7) Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu podle odstavce 3 zůstává zachována.
(8) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem, může uplatnit manžel slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění. Nemá-li manžel dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě a vyživované dítě tohoto dítěte vymezené pro uplatnění slevy na manžela s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.
(9) Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.
(10) Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
(11) Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g, nebo který se tak rozhodl učinit, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a požádá místně příslušného správce daně o jeho vyplacení. Při výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku podle zvláštního právního předpisu o správě daní.
(12) Pokud úhrn měsíčních daňových bonusů vyplacených podle § 35d u poplatníka podávajícího daňové přiznání přesahuje částku daňového bonusu vypočteného za zdaňovací období, považuje se vzniklý rozdíl za daňový nedoplatek; pokud poplatník, kterému byly vyplaceny měsíční daňové bonusy, nárok na daňové zvýhodnění za zdaňovací období v daňovém přiznání neuplatní vůbec, považují se za daňový nedoplatek částky ve výši vyplacených měsíčních daňových bonusů.
§ 35d
(1) Poplatník s příjmy podle § 6 může při výpočtu zálohy na daň podle § 38h odst. 4 uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až e) a na daňové zvýhodnění.
(2) Záloha na daň vypočtená podle tohoto zákona se sníží u poplatníka s učiněným prohlášením k dani podle § 38k odst. 4 o částku ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až e) (dále jen „měsíční sleva na dani podle § 35ba“) a o daňové zvýhodnění ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35c (dále jen „měsíční daňové zvýhodnění“). Měsíční daňové zvýhodnění plátce poskytne poplatníkovi formou měsíční slevy na dani podle § 35c, měsíčního daňového bonusu nebo měsíční slevy na dani podle § 35c a měsíčního daňového bonusu.
(3) Měsíční slevu na dani podle § 35ba poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň vypočtené podle § 38h odst. 2 a 3. Měsíční slevu na dani podle § 35c poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba.
(4) Je-li výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1) dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů (dále jen „polovina minimální mzdy“). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(5) O vyplacený měsíční daňový bonus plátce daně sníží odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc. Pokud nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, plátce daně je povinen vyplatit měsíční daňový bonus nebo jeho část poplatníkovi z vlastních finančních prostředků. O tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Vznikne-li na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti.
(6) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy. Jestliže u poplatníka úhrn těchto příjmů nedosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.
(7) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně u poplatníka nejdříve daň sníží o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a pak vypočte částku daňového zvýhodnění náležející poplatníkovi formou slevy na dani podle § 35c a daňového bonusu. Daň sníženou o slevu na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob poté sníží ještě o slevu na dani podle § 35c a až takto sníženou daň porovná s úhrnem zálohově sražené daně a vypočte rozdíl na dani. Dále porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů a vypočte rozdíl na daňovém bonusu. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší než daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo nevyplacenou částku na daňovém bonusu sníží o vypočtený záporný rozdíl na dani. Jestliže je úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů vyšší než daňový bonus, sníží plátce daně o přeplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo o ni zvýší vypočtený záporný rozdíl na dani.
(8) Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a doplatek na daňovém bonusu (dále jen „doplatek ze zúčtování“), které vzniknou provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše doplatku ze zúčtování více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně poplatníkovi nesráží.
(9) O částku daňového zvýhodnění vyplaceného formou doplatku na daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně. V případě, že nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, vyplatí plátce daně poplatníkovi doplatek na daňovém bonusu nebo jeho část ze svých finančních prostředků a o tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Vznikne-li na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti. Při vrácení přeplatku z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění postupuje plátce daně podle § 38ch odst. 5.
Hlava XII
Ostatní společná ustanovení
§ 36
Zvláštní sazba daně
(1) Zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) a s výjimkou ustanovení odstavce 5, činí
a) 15 %, a to
1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 6, 12 až 14, s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. e),
2. z příjmů z nájemného movité věci nebo její části umístěné na území České republiky,
3. z bezúplatných příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. d), h) a i), jedná-li se o příjmy plynoucí od daňových rezidentů České republiky nebo od stálých provozoven daňových nerezidentů umístěných na území České republiky,
b) 15 %, a to
1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4 s výjimkou příjmu plynoucího z práva na splacení dluhopisu, vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného; přičemž příjem z vypořádacího podílu, z podílu na likvidačním zůstatku a jiný příjem z držby kapitálového majetku ve formě vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána,
2. u poplatníků daně z příjmů fyzických osob z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, sníženého o pořizovací cenu20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
3. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku obchodní společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku.
Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,
c) 35 % z příjmů uvedených v písmenech a) a b), a to pro poplatníky, kteří nejsou daňovými rezidenty
1. jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, nebo
2. třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, nebo mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je prováděna, nebo který je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je v tomto státě a v České republice prováděna,
d) 5 % z úplaty u finančního leasingu.
(2) Zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 nebo 5 stanoveno jinak, činí 15 %, a to
a) z podílu na zisku z účasti na obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, a z plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace; u poplatníků podle § 2 z rozdílu mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou a emisním kursem dluhopisu, vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postavenému nebo v případě jejich zpětného odkupu z rozdílu mezi cenou zpětného odkupu a jejich emisním kursem, z úrokového příjmu z dluhopisu35a), ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému, s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2,
b) z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti,
c) z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,
d) z podílu na zisku tichého společníka nebo jiného poplatníka, než je člen obchodní korporace,
e) z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, z vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál, z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu o částku, o kterou nebyl zvýšen vklad společníka ani jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, nebo těmto plněním obdobná plnění z plnění obdobného těmto plněním, které plyne od poplatníka, na kterém má poplatník kapitálový podíl; tento příjem se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci daňovou hodnotu kapitálového podílu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
f) z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci nebo z plnění obdobného tomuto plněním, které plyne od poplatníka, na kterém má poplatník kapitálový podíl; tento příjem se snižuje o daňovou hodnotu kapitálového podílu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
g) u poplatníků daně z příjmů fyzických osob z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, sníženého o pořizovací cenu20) podílového listu daňovou hodnotu kapitálového podílu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
h) z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku z vlastních zdrojů; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku obchodní společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku z vlastních zdrojů; obdobně se postupuje u příjmu člena obchodní korporace z rozpuštění rezervního fondu nebo obdobného fondu,
i) z příjmů plynoucích fyzickým osobám z reklamních soutěží a reklamních slosování, z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch)], a z příjmu v podobě výhry z loterie a tomboly,
j) z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu podle občanského zákoníku, z úroků z vkladů na účtech, které nejsou podle podmínek toho, kdo účet vede, určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)],
k) z plnění z penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, penzijního pojištění, pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu a z plnění z jiného pojištění osob, které není pojistným plněním,
l) z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu13), a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů,
m) z příjmů uvedených v § 6 odst. 4,
n) z příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,
o) z příjmů autorů podle § 7 odst. 6,
p) z příjmu komplementáře komanditní společnosti a společníka veřejné obchodní společnosti plynoucí jako zisk po zdanění u akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným po přeměně akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným na komanditní společnost nebo veřejnou obchodní společnost.
Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku.
(3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Pokud plynou v cizí měně úroky z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. Daň z příjmů vybíraná zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné obchodní společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo j) s výjimkou příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, se základ daně a sražená daň nezaokrouhluje a celková částka daně sražená plátcem z jednotlivého druhu příjmu poplatníka fyzické osoby nebo poplatníka daně z příjmů právnických osob se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodu 4 se do základu daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nezahrnuje hodnota podkladového nástroje nebo aktiva.
(4) U příjmů plynoucích z podílu na zisku z účasti v základním investičním fondu je základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně příjem snížený o poměrnou část příjmů podléhajících dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo sazbě daně podle § 21 odst. 4 připadající na tento základ daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu ve zdaňovacím období, s nímž tyto příjmy souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů. Obdobně se postupuje i u příjmu z podílu na likvidačním zůstatku investičního fondu nebo z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty v komanditní společnosti, které jsou investičním fondem.
(5) Zvláštní sazba daně z příjmů činí 21 % z úrokového příjmu z účtu a vkladu u bank a spořitelních a úvěrních družstev u
a) veřejně prospěšného poplatníka, který není obcí, krajem, nebo poplatníkem uvedeným v § 18a odst. 5,
b) společenství vlastníků jednotek.
(6) Zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 nebo veškeré příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) bodě 1, které byly samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36, nesnížené o výdaje do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.
(7) Zahrne-li do daňového přiznání poplatník, který není daňovým rezidentem České republiky a který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, veškeré příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. b), c), d), f), g) bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, h) a i), započte se sražená daň na jeho celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v České republice podává daňové přiznání. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započítat na tuto jejich celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek. Nezahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. b), c), d), f), g) bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, h) a i) do daňového přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem, použije se obdobně § 38e odst. 7.
§ 37
Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Výraz „stálá základna“ používaný v mezinárodních smlouvách je obsahově totožný s výrazem „stálá provozovna“.
§ 37
Mezinárodní smlouva
(1) Mezinárodní smlouvou se pro účely daní z příjmů rozumí mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu České republiky.
(2) Na zákon upravující zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k jurisdikci, která není státem, se pro účely daní z příjmů hledí jako na mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů.
(3) Výraz „stálá základna“ používaný v mezinárodních smlouvách je obsahově totožný s výrazem „stálá provozovna“.
§ 37a
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti evropského hospodářského zájmového sdružení ustanovení pro stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti veřejné obchodní společnosti.
(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti člena evropského hospodářského zájmového sdružení ustanovení pro stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti společníka veřejné obchodní společnosti.
(3) Příjem člena evropského hospodářského zájmového sdružení, který je poplatníkem podle § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, plynoucí z členství v evropském hospodářském zájmovém sdružení a z úvěrových finančních nástrojů poskytnutých tomuto sdružení se považuje za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny.
(4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje v daňovém řízení evropské hospodářské zájmové sdružení obdobně jako veřejná obchodní společnost a člen evropského sdružení obdobně jako společník veřejné obchodní společnosti.
(5) Evropská společnost[footnoteRef:185]35f) postupuje při stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti a v daňovém řízení obdobně jako akciová společnost. [185: 35f) Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE).
Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti.]
(6) Evropská družstevní společnost postupuje při stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti a v daňovém řízení obdobně jako družstvo.
§ 37b
U stálé provozovny evropské společnosti35f) nebo evropské družstevní společnosti vzniklé na území České republiky po přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti zapsaného v obchodním rejstříku z území České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, se použijí přiměřeně ustanovení § 23a až 23d93), pokud aktiva i pasiva evropské společnosti35f) nebo evropské družstevní společnosti jsou nadále prokazatelně spojena s touto stálou provozovnou.
§ 37c
Ustanovení tohoto zákona vztahující se na otevřený podílový fond a podílový list se použijí obdobně také pro podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem a investiční akcii.
§ 37d
Ustanovení tohoto zákona vztahující se na komanditní společnost a podíl komanditisty se použijí obdobně také pro komanditní společnost na investiční listy a její podfondy a investiční list.
§ 37e
Přeměny jiných poplatníků než obchodních korporací
(1) Daňové povinnosti, které se váží k přeměnám poplatníků, kteří nejsou obchodními korporacemi, jakož i práva a povinnosti s nimi související se řídí obdobnými ustanoveními, kterými se řídí přeměny obchodních korporací.
(2) Při přeměnách poplatníků podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení § 23a až 23d.
§ 38
Přepočet měny pro výpočet daní z příjmů
(1) Přepočet cizí měny na českou měnu provede poplatník, který
a) je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví poplatník s akruálním základem daně,
1. kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, a měnou účetnictví poplatníka je česká měna,
2. kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se neúčtuje,
b) není účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví poplatník s hotovostním základem daně,
1. kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, výdaje nebo jiné položky pro výpočet daně, nebo
2. jednotným kurzem.
(2) Při přepočtu daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích v cizí měně z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36, se použije pro přepočet na českou měnu kurz pro přepočet daně pro den připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se nezaokrouhluje.
(3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§ 36) vztahující se na příjmy plynoucí v cizí měně, s výjimkou úroků plynoucích v cizí měně z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu, použije plátce daně pro přepočet na českou měnu kurz použitý v účetnictví nebo kurz pro přepočet daně, není-li kurz použitý v účetnictví uplatnitelný pro přepočet toho příjmu na českou měnu. Obdobně se postupuje při přepočtu příjmu plynoucího v cizí měně, ze kterého se sráží zajištění daně, na českou měnu.
(4) Při přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a pro účely ročního zúčtování se použije kurz pro přepočet daně pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v jehož průběhu se záloha sráží.
(5) Kurzem pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou.
(6) Není-li k cizí měně Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu, za kurz pro přepočet daně se považuje kurz
a) ostatních měn vyhlášený Českou národní bankou k cizí měně, nebo
b) vyhlášený k euru nebo americkému dolaru centrální bankou příslušnou pro cizí měnu, přepočítaný na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k euru nebo americkému dolaru.
(7) Jednotným kurzem se pro účely daní z příjmů rozumí kurz určený průměrem kurzů devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou pro poslední den každého započatého kalendářního měsíce zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. V rámci zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nelze použít kurz pro přepočet daně a jednotný kurz současně.
(8) Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a s akruálním základem daně, jehož měnou účetnictví je cizí měna, provede přepočet
a) jiné měny na měnu účetnictví kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje,
b) položky pro výpočet daně podle písmene a), která se uvádí v daňovém přiznání, na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, a
c) majetku evidovaných aktiv, dluhů, rezerv vytvářených pro daňové účely a jiných položek evidovaných v měně účetnictví na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví kurzem použitým v účetnictví, nebo není-li takový kurz, obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví kurzem pro přepočet na měnu účetnictví pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání.
(9) Pro účely daně z příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je účetní jednotkou a jehož měnou účetnictví je cizí měna, se vychází z účetnictví, jako by byl účetní jednotkou, jejíž měnou účetnictví je česká měna.
Znění účinné od 1. ledna 2027
§ 38
Přepočet měny pro výpočet daní z příjmů
(1) Přepočet cizí jiné měny na českou měnu měnu výpočtu daně provede
a) poplatník s akruálním základem daně,
1. kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, a měnou účetnictví poplatníka je česká měna,
2. kurzem pro přepočet daně přepočtu na měnu účetnictví pro poslední den zdaňovacího období, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se neúčtuje,
b) poplatník s hotovostním základem daně,
1. kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, výdaje nebo jiné položky pro výpočet daně, nebo
2. jednotným kurzem.
(2) Při přepočtu daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích v cizí měně z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36, se použije pro přepočet na českou měnu kurz pro přepočet daně pro den připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se nezaokrouhluje.
(3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§ 36) vztahující se na příjmy plynoucí v cizí měně, s výjimkou úroků plynoucích v cizí měně z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu, použije plátce daně pro přepočet na českou měnu kurz použitý v účetnictví nebo kurz pro přepočet daně, není-li kurz použitý v účetnictví uplatnitelný pro přepočet toho příjmu na českou měnu. Obdobně se postupuje při přepočtu příjmu plynoucího v cizí měně, ze kterého se sráží zajištění daně, na českou měnu.
(4) Při přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a pro účely ročního zúčtování se použije kurz pro přepočet daně pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v jehož průběhu se záloha sráží.
(5) Kurzem pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou.
(6) Není-li k cizí měně Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu, za kurz pro přepočet daně se považuje kurz
a) ostatních měn vyhlášený Českou národní bankou k cizí měně, nebo
b) vyhlášený k euru nebo americkému dolaru centrální bankou příslušnou pro cizí měnu, přepočítaný na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k euru nebo americkému dolaru.
(5) Kurzem pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz
a) devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, jedná-li se o přepočet české měny na cizí měnu nebo cizí měny na českou měnu, nebo
b) cizí měny, ve které se spravuje daň, vyhlašovaný centrální bankou příslušnou pro tuto měnu každý pracovní den nebo každý týden, jedná-li se o přepočet cizí měny na jinou cizí měnu.
(6) Má-li být pro účely daní použit kurz vyhlašovaný centrální bankou každý pracovní den nebo každý týden a centrální banka takový kurz nevyhlašuje, použije se
a) kurz vyhlašovaný centrální bankou cizí měny, ve které se nespravuje daň, každý pracovní den nebo každý týden,
b) kurz vyhlašovaný centrální bankou cizí měny, ve které se nespravuje daň, každý pracovní den nebo každý týden k euru nebo americkému dolaru a devizový kurz vyhlášený Českou národní bankou k euru nebo americkému dolaru, nebo
c) kurz ostatních měn vyhlášený Českou národní bankou k cizí měně, jsou-li obtížně zjistitelné kurzy podle písmen a) a b).
(7) Jednotným kurzem se pro účely daní z příjmů rozumí kurz určený průměrem kurzů devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou pro poslední den každého započatého kalendářního měsíce zdaňovacího období, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. V rámci zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nelze použít kurz pro přepočet daně a jednotný kurz současně.
(8) Poplatník s akruálním základem daně, jehož měnou účetnictví je cizí měna, provede přepočet
a) jiné měny na měnu účetnictví kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje,
b) položky pro výpočet daně podle písmene a), která se uvádí v daňovém přiznání, na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, a
c) evidovaných aktiv, dluhů, rezerv vytvářených pro daňové účely a jiných položek evidovaných v měně účetnictví na měnu účetnictví kurzem použitým v účetnictví, nebo není-li takový kurz, kurzem pro přepočet na měnu účetnictví pro poslední den zdaňovacího období, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání.
§ 38a
Zálohy
(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu. Poplatník uvedený v § 2 pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti však vyloučí příjmy a výdaje podle § 10. Po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje daň ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4 a daň z neočekávaných zisků. Záloha na daň se spravuje jako daň podle daňového řádu.
(2) Zálohy neplatí
a) poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč,
b) obec nebo kraj,
c) zůstavitel ode dne jeho smrti.
(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.
(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.
(5) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 a 4 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 a 4 v poloviční výši.
(6) Jestliže se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období kratšího či delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období kratšího či delšího než 12 měsíců, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12.
(6) Je-li poslední známá daňová povinnost poplatníka daně z příjmů právnických osob jen za část zdaňovacího období nebo za zdaňovací období, které netrvá 12 měsíců nebo 52 nebo 53 týdnů, přepočítá se tato poslední známá daňová povinnost na zdaňovací období trvající 365 dnů.
(7) Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy do té doby splatné nemění.
(8) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního právního předpisu.
(9) Placení záloh podle odstavců 1 až 8 se nevztahuje na příjmy ze závislé činnosti, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.
(10) Ve zdaňovacím období podle § 21a písm. c) do dne předcházejícího dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku, platí za nástupnickou obchodní korporaci zálohy zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace, a to ve výši a periodicitě stanovené podle odstavců 1 až 9, s výjimkou sloučení, kdy takto stanovené zálohy nadále platí i nástupnická obchodní korporace. Ode dne zápisu fúze do obchodního rejstříku platí zálohy nástupnická obchodní korporace, a to ve výši a periodicitě odvozené ze součtu posledních známých daňových povinností zaniklých obchodních korporací, stanovených podle odstavce 1 věty třetí s případným dopočtem podle odstavce 6, který se při sloučení dále zvýší o poslední známou daňovou povinnost nástupnické obchodní korporace. Při převodu jmění na společníka, který je právnickou osobou, se výše a periodicita záloh placených ve zdaňovacím období podle § 21a písm. c) nemění; bude-li právním nástupcem zanikající obchodní korporace fyzická osoba, stanoví zálohy na období ode dne zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku do konce kalendářního roku správce daně, s přihlédnutím k zálohám splatným od rozhodného dne do dne zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. U přeměny rozdělením stanoví nástupnickým obchodním korporacím zálohy na část zdaňovacího období podle § 21a písm. c) ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku správce daně, který tímto rozhodnutím zároveň stanoví způsob rozdělení záloh zaplacených zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací k zápočtu na daňovou povinnost nástupnických obchodních korporací. Zálohy zaplacené v průběhu celého zdaňovacího období podle § 21a písm. c) zanikajícími, rozdělovanými a nástupnickými obchodními korporacemi, se započtou na celkovou daňovou povinnost nástupnických obchodních korporací. Obdobně se postupuje u přeměn, u nichž rozhodným dnem přeměny bude první den kalendářního roku nebo hospodářského roku.
(10) Zálohou nástupnického poplatníka při přeměně, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, je i záloha jeho právního předchůdce, jehož jmění a jednání s ním související přechází podle zákona upravujícího účetnictví na nástupnického poplatníka rozhodným dnem, která byla splatná od rozhodného dne přeměny do dne předcházejícího dni, ve kterém nastanou právní účinky přeměny; to neplatí v případě převodu jmění na společníka, který je fyzickou osobou. Nástupnický poplatník při fúzi a převodu jmění na společníka, který je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, platí ode dne, ve kterém nastanou právní účinky této přeměny, zálohy ve výši a periodicitě odvozených ze součtu posledních známých daňových povinností poplatníků zúčastněných na přeměně. Při převodu jmění na společníka stanoví výši a periodicitu záloh přejímajícího společníka, který je fyzickou osobou, ode dne, ve kterém nastanou právní účinky tohoto převodu, správce daně. Při rozdělení stanoví výši a periodicitu záloh rozdělovaného poplatníka a nástupnického poplatníka ode dne, ve kterém nastanou právní účinky tohoto rozdělení, správce daně, který též rozhodne, v jakém rozsahu jsou zálohy právního předchůdce splatné od rozhodného dne přeměny zálohami nástupnického poplatníka.
§ 38aa
Zálohy na daň z neočekávaných zisků
(1) Pro účely záloh na daň z neočekávaných zisků se použijí obdobně ustanovení upravující zálohy na daň z příjmů, které vycházejí z poslední známé daňové povinnosti, nestanoví-li tento zákon jinak. Poslední známá daňová povinnost pro účely záloh na daň z neočekávaných zisků zahrnuje daň z neočekávaných zisků.
(2) Zálohy na daň z neočekávaných zisků platí pouze poplatník zálohy na daň z neočekávaných zisků v části zálohového období spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků.
(3) Poplatníkem zálohy na daň z neočekávaných zisků je poplatník daně z příjmů právnických osob, který v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, byl poplatníkem daně z neočekávaných zisků, nebo by jím byl, pokud by toto bezprostředně předcházející období spadalo do období uplatnění daně z neočekávaných zisků.
§ 38ab
Zálohy na daň z neočekávaných zisků před stanovením daně z neočekávaných zisků
(1) První zálohové období pro daň z neočekávaných zisků poplatníka daně z příjmů právnických osob, který by byl poplatníkem daně z neočekávaných zisků, pokud by poslední zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, skončená před 1. lednem 2023 spadala skončené před 1. lednem 2023 spadalo do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, je období od 1. ledna 2023 do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků za první zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, alespoň částečně spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků.
(2) Pro účely poslední známé daňové povinnosti pro zálohy na daň z neočekávaných zisků splatných v prvním zálohovém období pro daň z neočekáváných zisků podle odstavce 1 se částka
a) oznámená poplatníkem zálohy na daň z neočekávaných zisků správci daně v oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků jako částka, která by byla daní z neočekávaných zisků, pokud by poslední zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, skončená před 1. lednem 2023 spadala skončené před 1. lednem 2023 spadalo do období uplatnění daně z neočekávaných zisků (dále jen „fiktivní daň z neočekávaných zisků“), považuje za daň z neočekávaných zisků tvrzenou poplatníkem za toto poslední období; tato částka je jako poslední známá daňová povinnost účinná od prvního dne prvního zálohového období pro daň z neočekáváných zisků, a
b) fiktivní daně z neočekávaných zisků určená v rozhodnutí správce daně o výši záloh na daň z neočekávaných zisků považuje za daň z neočekávaných zisků stanovenou správcem daně za toto poslední období.
(3) Poplatník zálohy na daň z neočekávaných zisků je povinen správci daně oznámit fiktivní daň z neočekávaných zisků za poslední zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, skončené před 1. lednem 2023, a to do posledního dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za toto poslední období. Pokud uplynula lhůta pro podání přiznání za toto poslední období před 3. červencem 2023, lhůta pro podání oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků se prodlužuje do 3. července 2023. Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky se podává do uplynutí lhůty pro podání oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků poplatníka, který se přesunu účastní a kterému tato lhůta uplyne jako první.
(4) Povinnost podat oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků nevzniká, pokud před uplynutím lhůty pro podání tohoto oznámení uplynula lhůta pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků za první zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, alespoň částečně spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků a poplatník podal daňové přiznání k dani z neočekávaných zisků za toto období.
(5) Poplatník v oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků uvede údaje, které by uvedl v daňovém přiznání k dani z neočekávaných zisků.
(6) Pokud není splněna povinnost podat oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků nebo pokud není oznámená nebo určená částka fiktivní daně z neočekávaných zisků ve správné výši, správce daně rozhodne o výši záloh na daň z neočekávaných zisků a v rozhodnutí určí výši fiktivní daně z neočekávaných zisků.
(7) Splatnost zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné před uplynutím lhůty pro podání oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků nebo přede dnem jeho podání, je-li podáno opožděně, se posouvá na den splatnosti první zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné po těchto okamžicích. Nevznikne-li povinnost podat oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků, splatnost zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků za první zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, alespoň částečně spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, nebo splatné přede dnem jeho podání, je-li podáno opožděně, se posouvá na den splatnosti první zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné po těchto okamžicích. Pokud by posunutím splatnosti byla záloha placena v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než do kterých, než do kterého spadala původní splatnost zálohy, záloha se neplatí.
§ 38b
Minimální výše daně
Daň nebo penále se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 50 000 Kč. To neplatí, byla-li z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou.
§ 38ba
Položky evidované v měně účetnictví
(1) Majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky, jejichž způsob tvorby nebo uplatnění je upraven zákonem upravujícím daně z příjmů, se u poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, evidují v měně účetnictví.
(1) Evidovaná aktiva, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky, jejichž způsob tvorby nebo uplatnění je upraven zákonem upravujícím daně z příjmů, se evidují v
a) měně účetnictví, jde-li o poplatníka s akruálním základem daně,
b) české měně, jde-li o poplatníka s hotovostním základem daně.
(2) Při změně měny účetnictví se položky uvedené v odstavci 1 přepočtou na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví kurzem přepočtu na měnu účetnictví pro poslední den zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých, ve kterém došlo ke změně měny účetnictví.
§ 38bb
Přepočet kritérií v české měně
(1) Kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně, v jiném právním předpisu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci, které se posuzuje pro účely daní z příjmů a vztahuje se k položce pro výpočet daně, o které se účtuje, nebo k majetku evidovanému aktivu, dluhu, rezervě vytvářené pro daňové účely nebo jiné položce evidované v měně účetnictví, se v případě, že měnou účetnictví poplatníka je cizí měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání.
(2) Částka přepočtená podle odstavce 1 se
a) nezaokrouhluje, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny nebo koruny nebo haléře,
b) zaokrouhluje na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny.
(3) Pro posouzení splnění kritérií uvedených v české měně v rozhodnutí orgánu veřejné moci pro účely uplatnění slevy na dani podle § 35a nebo 35b poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, se posuzované položky přepočtou na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, ve kterých má být tato sleva uplatněna.
§ 38bc
Měna přenositelných daňových položek pro jejich uplatnění
(1) Přenositelnou daňovou položkou se pro účely daní z příjmů rozumí
a) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23e odst. 6 7,
b) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8 a
c) výše skutečně vynaložených způsobilých nákladů za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání pro účely slevy na dani podle § 35a nebo § 35b, výše uplatnění této slevy za toto období a částky daně pro účely výpočtu S2.
(2) Výše přenositelné daňové položky, která vznikla ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých byla měnou účetnictví cizí měna, pro účely jejího uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než ve kterých vznikla, odpovídá výši přenositelné daňové položky v měně účetnictví ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých tato položka vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den tohoto období.
(2) Výše přenositelné daňové položky, která vznikla ve zdaňovacím období, ve kterém byla měnou účetnictví cizí měna, pro účely jejího uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období, než ve kterém vznikla, odpovídá výši přenositelné daňové položky v měně účetnictví ve zdaňovacím období, ve kterém tato položka vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den tohoto období.
Znění účinné od 1. ledna 2027
§ 38ba
Položky evidované v měně účetnictví
(1) Evidovaná aktiva, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky, jejichž způsob tvorby nebo uplatnění je upraven zákonem upravujícím daně z příjmů, se evidují v
a) měně účetnictví, jde-li o poplatníka s akruálním základem daně,
b) české měně, jde-li o poplatníka s hotovostním základem daně.
(2) Při změně měny účetnictví se položky uvedené v odstavci 1 přepočtou na měnu účetnictví kurzem přepočtu na měnu účetnictví pro poslední den zdaňovacího období bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období, ve kterém došlo ke změně měny účetnictví.
§ 38bb
Přepočet kritérií v české měně
(1) Kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně, v jiném právním předpisu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci, které se posuzuje pro účely daní z příjmů a vztahuje se k položce pro výpočet daně, o které se účtuje, nebo k evidovanému aktivu, dluhu, rezervě vytvářené pro daňové účely nebo jiné položce evidované v měně účetnictví, se v případě, že měnou účetnictví poplatníka je cizí měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období.
(2) Částka přepočtená podle odstavce 1 se
a) nezaokrouhluje, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny nebo koruny nebo haléře,
b) zaokrouhluje na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny.
(3) Pro posouzení splnění kritérií uvedených v české měně v rozhodnutí orgánu veřejné moci pro účely uplatnění slevy na dani podle § 35a nebo 35b poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, se posuzované položky přepočtou na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, ve kterých má být tato sleva uplatněna.
§ 38bc
Měna přenositelných daňových položek pro jejich uplatnění
(1) Přenositelnou daňovou položkou se pro účely daní z příjmů rozumí
a) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23e odst. 6,
b) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8 a
c) výše skutečně vynaložených způsobilých nákladů za zdaňovací období pro účely slevy na dani podle § 35a nebo § 35b, výše uplatnění této slevy za toto období a částky daně pro účely výpočtu S2.
(2) Výše přenositelné daňové položky, která vznikla ve zdaňovacím období, ve kterém byla měnou účetnictví cizí měna, pro účely jejího uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období, než ve kterém vznikla, odpovídá výši přenositelné daňové položky v měně účetnictví ve zdaňovacím období, ve kterém tato položka vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den tohoto období.
§ 38ba
Daň z příjmů v cizí měně
(1) Daň poplatníka s akruálním základem daně, jehož měnou účetnictví je cizí měna, se vypočte v této cizí měně.
(2) Daň poplatníka vypočtená v eurech se spravuje v eurech.
§ 38bb
Položky evidované v měně výpočtu daně
(1) Evidovaná aktiva, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky, jejichž způsob tvorby nebo uplatnění je upraven zákonem upravujícím daně z příjmů, se evidují v měně výpočtu daně.
(2) Při změně měny výpočtu daně se položky uvedené v odstavci 1 přepočtou na měnu výpočtu daně kurzem pro přepočet na měnu účetnictví pro poslední den zdaňovacího období bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období, ve kterém došlo ke změně měny účetnictví.
§ 38bc
Přepočet kritérií v české měně a zaokrouhlování při výpočtu daně v cizí měně
(1) Kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně, v jiném právním předpisu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci, které se posuzuje pro účely daní z příjmů a vztahuje se k položce pro výpočet daně, o které se účtuje, nebo k evidovanému aktivu, dluhu, rezervě vytvářené pro daňové účely nebo jiné položce evidované v měně účetnictví, se v případě daně vypočtené v cizí měně přepočte na měnu výpočtu daně kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího.
(2) Částka přepočtená podle odstavce 1 se
a) nezaokrouhluje, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny nebo koruny nebo haléře,
b) zaokrouhluje na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny.
(3) Pro posouzení splnění kritérií uvedených v české měně v rozhodnutí orgánu veřejné moci pro účely uplatnění slevy na dani podle § 35a nebo 35b poplatníka, jehož měnou výpočtu daně je cizí měna, se posuzované položky přepočtou na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, ve kterých má být tato sleva uplatněna.
(4) Při výpočtu daně v cizí měně se prvky jejího výpočtu, které se podle zákona zaokrouhlují na
a) celé tisíce Kč nebo celé stokoruny, zaokrouhlují na celá čísla,
b) celé koruny, zaokrouhlují na dvě desetinná místa.
§ 38bd
Měna přenositelných daňových položek a daňové ztráty pro jejich uplatnění
(1) Přenositelnou daňovou položkou se pro účely daní z příjmů rozumí
a) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23e odst. 7,
b) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8, a
c) výše skutečně vynaložených způsobilých nákladů za zdaňovací období pro účely slevy na dani podle § 35a nebo § 35b, výše uplatnění této slevy za toto období a částky daně pro účely výpočtu S2.
(2) Vznikla-li přenositelná daňová položka v měně odlišné od měny výpočtu daně za zdaňovací období, ve kterém se tato položka uplatňuje nebo jinak zohledňuje, přepočte se tato položka na měnu výpočtu této daně kurzem pro přepočet na měnu účetnictví pro poslední den zdaňovacího období, ve kterém tato položka vznikla.
(3) Je-li daňová ztráta stanovena v měně odlišné od měny výpočtu daně za zdaňovací období, ve kterém se tato daňová ztráta uplatňuje, přepočte se stanovená daňová ztráta na měnu výpočtu této daně kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, za které byla daňová ztráta stanovena.
§ 38be
Přepočet daně vypočtené v cizí měně spravované v české měně
Daň vypočtená v cizí měně spravovaná v české měně se pro účely tvrzení daně přepočte na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání; takto přepočtená daň se zaokrouhluje na celé koruny české nahoru.
§ 38bf
Zjištění periodicity a výše záloh v cizí měně
(1) Je-li poslední známá daňová povinnost poplatníka spravována v cizí měně, výše poslední známé daňové povinnosti rozhodná pro vznik povinnosti platit zálohy a pro zjištění periodicity záloh, uvedená v tomto zákoně v české měně, se s přesností na celá čísla přepočte na měnu, ve které je spravována poslední známá daňová povinnost poplatníka, kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, za které byla tato poslední známá daňová povinnost tvrzena nebo stanovena.
(2) Je-li poslední známá daňová povinnost poplatníka spravovaná v měně odlišné od měny správy daně, na jejíž úhradu se započítávají zálohy zjištěné z této poslední známé daňové povinnosti, přepočte se tato poslední známá daňová povinnost pro účely zjištění výše záloh na měnu správy daně, na jejíž úhradu se započítávají zálohy z této poslední známé daňové povinnosti zjištěné, kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, za které byla poslední známá daňová povinnost poplatníka tvrzena nebo stanovena.
§ 38c
Plátce daně
(1) Plátcem daně se rozumí poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, s výjimkou fondu penzijní společnosti, který je plátcem
a) příjmu ze závislé činnosti,
b) příjmu, z kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo
c) příjmu, z kterého se sráží úhrada na zajištění daně.
(2) Plátcem daně se rozumí též poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, který má na území České republiky stálou provozovnu (§ 22 odst. 2) nebo zaměstnává zde své zaměstnance déle než 183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c) a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku. V případě uvedeném v § 6 odst. 2 ve větě druhé a třetí není plátcem daně poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4 s výjimkou poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, který má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost; takový poplatník je plátcem daně.
§ 38d
Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně
(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Je-li plnění hrazeno formou záloh, je samostatným příjmem každá záloha i doplatek z vyúčtování celkového plnění. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5, 6 a 12 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých zápůjček a z poskytnutých úvěrů, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o dluhu účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem.20)
(2) U příjmů plynoucích z podílů na zisku uvedených v § 36, s výjimkou příjmů plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. U příjmů z podílů na zisku plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů je plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. U příjmu z podřízeného podílu na zisku, jehož výplata je spojena se splněním podmínky, která do konce lhůty pro sražení daně nenastala, a u příjmů z podílu na zisku, jejichž vyplacení bylo statutárním orgánem odmítnuto, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě. Jestliže je v okamžiku stanoveném zákonem pro sražení srážkové daně vlastníkem vlastního podílu, s nímž je spojeno právo na podíl na zisku, sama obchodní korporace, srážka se provede v okamžiku jeho nabytí jiným poplatníkem, pokud předtím právo na podíl na zisku nezaniklo. Ve stejných lhůtách je plátce daně povinen srazit daň u příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 a odst. 2. U příjmů plynoucích z podílových listů je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodl obhospodařovatel o rozdělení zisku podílového fondu. Nebyla-li výplata příjmů plynoucích z podílu na zisku provedena ani posledního dne období, kdy je plátce daně povinen daň srazit, má se pro účely zákona za to, že srážka daně byla provedena poslední den vymezeného období; přitom u úrokových příjmů a u rozdílu mezi sjednanou cenou, které jsou považovány za podíly na zisku [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3], se dnem provedení srážky rozumí poslední den zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání.
(3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. Pokud je plátce povinen podat daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu pro podání tohoto daňového přiznání. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.
(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených
a) v § 36 odst. 2 písm. m), pokud poplatník
1. prokazatelně učiní za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 7),
2. zahrne příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání podaného za zdaňovací období, ve kterém mu tyto příjmy plynou,
b) v § 36 odst. 6 a 7.
(5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. U příjmů uvedených v § 36 odst. 7 se použije obdobně § 38e odst. 9 věta třetí.
(6) Správce daně může plátci daně stanovit pro úhradu daně vybírané srážkou lhůtu delší.
(7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně plátce „Potvrzení o sražení daně“. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka.
(8) Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně nesprávně sraženou částku, pokud neuplynuly 3 roky od konce lhůty, ve které byl plátce daně povinen podat vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně a pokud poplatník nevyužil postup uvedený v § 36 odst. 6 a 7. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti nesrazil daň ve stanovené výši, může ji srazit dodatečně, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.
(9) Plátce daně je povinen podat místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Lhůtu stanovenou pro podání tohoto vyúčtování nelze prodloužit.
(10) Vrací-li se vyplacená záloha na podíl na zisku poté, co došlo k převodu nebo přechodu podílu v obchodní korporaci, náleží právo na vrácení neoprávněně sražené daně vztahující se k vyplacené záloze na podíl na zisku poplatníkovi, kterému vznikla povinnost vrátit zálohu na podíl na zisku.
(11) Má-li poplatník pochyby o správnosti sražené daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, může požádat plátce daně o vysvětlení do 2 let ode dne sražení daně; po uplynutí této lhůty může o vysvětlení požádat do 60 dnů ode dne, kdy se o výši sražené daně dozvěděl.
§ 38da
Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí
(1) Plátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je povinen správci daně podat oznámení o tomto příjmu; to platí i pro takový příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, jedná-li se o příjem
a) v podobě licenčního poplatku, nebo
b) podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 nebo 4.
(2) Plátce daně je povinen správci daně podat oznámení podle odstavce 1, jde-li o příjem, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, ve lhůtě pro odvedení daně, která byla z daného příjmu sražena nebo vybrána. Oznámení podle odstavce 1, jde-li o příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je plátce daně povinen správci daně podat do 31. ledna kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém by byl povinen provést srážku daně, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice.
(3) Oznámení podle odstavce 1 je formulářovým podáním.
(4) V oznámení podle odstavce 1 je plátce daně povinen kromě obecných náležitostí formulářového podání uvést také údaje týkající se příjmu podle odstavce 1 a daně sražené nebo vybrané z tohoto příjmu.
(5) Plátce daně není povinen podat oznámení podle odstavce 1 o
a) příjmech podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 4, které jsou od daně osvobozeny nebo o nichž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhají zdanění v České republice, pokud souhrnná hodnota těchto příjmů nepřesahuje v kalendářním měsíci, ve kterém by plátce daně byl povinen danému daňovému nerezidentovi z těchto příjmů provést srážku daně, 300 000 Kč,
b) příjmu podle § 6 odst. 4,
c) příjmu, o kterém má povinnost podat správci daně oznámení podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.
(6) Správce daně může plátce daně na základě jeho žádosti v odůvodněných případech zprostit oznamovací povinnosti podle odstavce 1 na dobu nejvýše 5 let.
§ 38e
Zajištění daně
(1) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 2, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o dluhu účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši
a) 1 % z částky vyplacené při splatnosti dluhopisu, vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného u příjmů plynoucích z práva na splacení uvedených cenných papírů,
b) 1 % z příjmů z prodeje investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením,
c) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami uvedenými v písmenech a) a b) a odstavcích 3 a 4.
K zajištění daně nejsou plátci daně povinni v případě, kdy je záloha srážena z příjmů ze závislé činnosti.
(2) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 17, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o dluhu účtuje v souladu se zvláštními právními předpisy20), povinen srazit zajištění daně poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který není daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši
a) 1 % z částky vyplacené při splatnosti dluhopisu, vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného u příjmů plynoucích z práva na splacení uvedených cenných papírů,
b) 1 % z příjmů z prodeje investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením,
c) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami uvedenými v písmenech a) a b) a v odstavcích 3 a 4. Tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank.
(3) Plátci daně jsou povinni srazit zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nenastane-li dříve žádná z těchto skutečností nejpozději do dvou měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, ve výši stanovené s použitím
a) sazby daně podle § 16 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, který je poplatníkem podle § 2 odst. 3,
b) sazby daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, který je poplatníkem podle § 17 odst. 4.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za zboží či služby prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení a činnostem s ním spojeným.
(5) Částka zajištění daně se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(6) Částky zajištění daně sražené plátcem daně poplatníkům podle odstavců 1 až 4 se odvádějí do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost zajištění daně srazit, místně příslušnému správci daně plátce daně. Současně s platbou zajištění daně je plátce daně povinen podat správci daně hlášení o provedeném zajištění daně. Částka zajištění daně se bez zbytečného odkladu převede z osobního daňového účtu plátce na osobní daňový účet poplatníka.
(7) Nepodá-li poplatník daňové přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem, může místně příslušný správce daně poplatníka považovat částky zajištění daně za vyměřenou a uhrazenou daňovou povinnost poplatníka. Úhrn částek zajištění daně sražených a odvedených plátci daně se v takovém případě považuje po uplynutí osmého měsíce po skončení zdaňovacího období za platbu na daň provedenou poplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň vyměřit, daňové přiznání, považuje se daňová povinnost poplatníka za vyměřenou ve výši této platby.
(8) Správce daně poplatníka může v odůvodněných případech rozhodnout o tom, že zajištění daně podle předchozích odstavců v určeném zdaňovacím období bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.
(9) Nesrazí-li plátce daně zajištění daně vůbec, popřípadě ve správné výši, předepíše mu správce daně tuto částku k přímému placení. Pokud částku zajištění daně plátce daně včas neodvede, bude mu rovněž předepsána a vymáhána na něm jako jeho dluh. Po úhradě daně, na kterou mělo být zajištěno, poplatníkem, nelze zajištění daně plátci daně předepsat ani na něm vymáhat, pokud úhradu této daně poplatníkem prokáže nebo tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní. Úroky z prodlení vzniklé z důvodu nesplnění povinnosti plátce srazit a odvést zajištění daně je příjmem státního rozpočtu.
(10) Sražené zajištění daně se po skončení zdaňovacího období započte na celkovou daňovou povinnost poplatníka, na kterou bylo zajišťováno. Pokud nelze zajištění daně nebo jeho část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než zajištění daně sražené plátci daně, vznikne poplatníkovi ve výši zajištění daně sražených plátci daně, které nelze započíst, přeplatek na dani.
(11) Při správě zajištění daně se postupuje jako při správě záloh na daň, nestanoví-li tento zákon jinak.
(12) Plátce daně nemá povinnost podat místně příslušnému správci daně vyúčtování sraženého zajištění daně.
§ 38f
Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí
(1) Při vyloučení dvojího zdanění příjmu plynoucího daňovému rezidentovi České republiky ze zdrojů v zahraničí se postupuje podle mezinárodní smlouvy.
(2) Při použití metody úplného zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí. Při použití metody prostého zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, nejvýše však o částku daně z příjmů vypočtenou podle tohoto zákona, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Tato částka se stanoví jako součin daňové povinnosti, která se vztahuje k příjmům plynoucím ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí a podílu příjmů ze zdrojů v zahraničí na základu daně před uplatněním položek odčitatelných od základu daně a nezdanitelných částí základu daně. Započtení lze provést nejvýše do částky vzniklé daňové povinnosti.
(3) Příjmy ze zdrojů v zahraničí se pro účely vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí rozumí příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s mezinárodní smlouvou, snížené o související výdaje stanovené podle tohoto zákona. Odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít. Nelze-li u některých výdajů prokazatelně stanovit, zda souvisí s příjmy plynoucími ze zdrojů v zahraničí, považuje se za související výdaje jejich část stanovená ve stejném poměru, v jakém příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí nesnížené o výdaje připadají na celosvětové příjmy.
(4) Příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, plynoucí poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, ve kterém je taková činnost vykonávána, nebo od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem České republiky nebo daňovým nerezidentem, a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž Česká republika má uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, se v České republice vyjímají ze zdanění za předpokladu, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o tyto vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení odstavce 1.
(5) Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně. Tento důkazní prostředek lze vyžadovat nejdříve po třiceti dnech ode dne doručení potvrzení zahraničního správce daně daňovému subjektu. V odůvodněných případech lze daň zaplacenou v zahraničí prokazovat i potvrzením plátce příjmu nebo depozitáře o sražení daně.
(6) Při použití metody úplného vynětí se ze základu daně (daňové ztráty) u poplatníků uvedených v § 17 odst. 3 a z úhrnu dílčích základů daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát podle § 5 u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 před uplatněním nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí.
(7) Při použití metody vynětí s výhradou progrese se z úhrnu dílčích základů daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát podle § 5, před uplatněním nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí.
(8) Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, s nimiž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, vyloučení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý stát. Při použití metody úplného vynětí a metody vynětí s výhradou progrese se ze základu daně vyjímá podle předchozích odstavců úhrn veškerých příjmů ze zdrojů zahraničí, které se vyjímají ze zdanění. Pokud mají být při vyloučení dvojího zdanění použity metoda úplného vynětí nebo metoda vynětí s výhradou progrese i metoda prostého zápočtu, provede se nejprve vynětí příjmů ze zdrojů zahraničí, a pak prostý zápočet podle předchozích odstavců.
(9) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období v zahraničí nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad zahraničního správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou výši příjmů ze zdrojů v zahraničí nebo daně, připadajících na toto zdaňovací období nebo období, za něž je daňové přiznání podáváno. O rozdíl mezi částkou uplatněnou podle předchozí věty a částkou uvedenou v dokladu zahraničního správce daně se upraví výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, ve kterém poplatník doklad zahraničního správce daně obdrží.
(10) Nárok na vyloučení dvojího zdanění podle odstavce 1 uplatní poplatník na základě seznamu všech potvrzení podle odstavce 5, která měl k dispozici v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání, předkládaného současně s daňovým přiznáním. Jednotlivé položky tohoto seznamu musí obsahovat údaje identifikující zahraničního správce daně nebo zahraničního plátce daně anebo depozitáře, stát zdroje zahraničních příjmů, částku daně zaplacené v tomto státě v místní měně a v přepočtu na koruny a výši příjmů ze zdrojů v tomto státě, stanovenou podle odstavce 3. Součástí seznamu bude též přehled zahraničních správců daně, jejichž doklady nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání k dispozici z důvodů uvedených v odstavci 9, který musí obsahovat údaje o státě zdroje zahraničních příjmů, předpokládané výši příjmů ze zdrojů v daném státě nebo daně, uplatněné v daňovém přiznání. Přitom je daňový subjekt povinen na výzvu správce daně prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně oprávněnost nároku na vyloučení dvojího zdanění uplatněného v daňovém přiznání a doložit jej potvrzeními podle odstavce 5.
(11) Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovení základu daně nebo daně zahraničním správcem daně má být jeho daňová povinnost jiná, než jak byla vyměřena, postupuje podle daňového řádu.
(12) Byla-li poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky z příjmů úrokového charakteru v zahraničí sražena daň vyšší, než jaká je uvedena v mezinárodní smlouvě, lze o ni snížit daňovou povinnost, pokud tato daň byla v zahraničí sražena v souladu s právním předpisem Evropských společenství.[footnoteRef:186]104) Je-li celková daňová povinnost nižší než daň sražená v souladu s právním předpisem Evropských společenství,104) vznikne poplatníkovi ve výši rozdílu přeplatek. [186: 104) Směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, rozhodnutí Rady 2004/587/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.]
(13) V případě bezúplatných příjmů nabytých darem, které byly předmětem mezinárodní smlouvy upravující zamezení dvojímu zdanění v oboru daně dědické a darovací, která je prováděna se mezinárodní dvojí zdanění pro účely daní z příjmů v České republice vylučuje v souladu s metodou uvedenou v této smlouvě.
§ 38fa
Zdanění ovládané zahraniční společnosti
(1) Pro účely daní z příjmů se na činnost ovládané zahraniční společnosti, která není k okamžiku skončení svého zdaňovacího období daňovým rezidentem státu uvedeného na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie ani stálou provozovnou umístěnou v takovém státě, a nakládání s jejím majetkem, ze kterých plynou zahrnované příjmy, hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky k okamžiku skončení zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti v zahraničí, pokud
a) ovládaná zahraniční společnost nevykonává podstatnou hospodářskou činnost a
b) daň obdobná dani z příjmů právnických osob
1. ovládané zahraniční společnosti, která je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, ve státě, jehož je daňovým rezidentem, je nižší než polovina daně, která by jí byla stanovena, pokud by byla daňovým rezidentem České republiky, nebo
2. ovládající společnosti ve státě, ve kterém je umístěna stálá provozovna, která je ovládanou zahraniční společností, je nižší než polovina daně, která by byla stanovena, pokud by činnost stálé provozovny a nakládání s jejím majetkem byly uskutečněny na území České republiky.
(2) Pro účely daní z příjmů se na činnost ovládané zahraniční společnosti, která je k okamžiku skončení svého zdaňovacího období daňovým rezidentem státu uvedeného na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie nebo stálou provozovnou umístěnou v takovém státě, a nakládání s jejím majetkem, ze kterých plynou v daném zdaňovacím období příjmy, hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky k okamžiku skončení zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti. Ministerstvo financí uveřejní ve Finančním zpravodaji, které státy jsou na tomto seznamu uvedeny.
(3) Ovládající společností se pro účely daní z příjmů rozumí poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky a
a) který se přímo nebo nepřímo podílí na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti, pokud sám nebo společně s přidruženými osobami splňuje jednu z podmínek podle odstavce 4 písm. a) bodů 1 a 2, nebo
b) jehož stálá provozovna je ovládanou zahraniční společností.
(4) Ovládanou zahraniční společností se pro účely daní z příjmů rozumí
a) poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, pokud poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, sám nebo společně s přidruženými osobami
1. se přímo nebo nepřímo podílí na základním kapitálu tohoto poplatníka nebo hlasovacích právech z více než 50 %, nebo
2. má právo na více než 50 % podílu na jeho zisku,
b) stálá provozovna poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, umístěná ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna a podle které se dvojí zdanění jejích příjmů vylučuje metodou vynětí.
(5) Přidruženými osobami se pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti rozumí kapitálově spojené osoby a osoby, pokud má jedna osoba právo na alespoň 25 % podílu na zisku druhé osoby.
(6) Zahrnovanými příjmy se pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti rozumí příjmy ovládané zahraniční společnosti plynoucí v jejím zdaňovacím období v zahraničí
a) ve formě výpůjčních příjmů,
b) ve formě licenčních poplatků,
c) z podílu na zisku,
d) z pozbytí podílu v poplatníkovi daně z příjmů právnických osob,
e) z přenechání majetku k úplatnému užití s právem na následné úplatné nabytí tohoto majetku stranou tohoto závazku,
f) z pojišťovacích, bankovních a jiných finančních činností,
g) z prodeje zboží a poskytování služeb nakoupených od přidružených osob a přidruženým osobám prodávaných bez přidané ekonomické hodnoty nebo pouze s malou přidanou ekonomickou hodnotou,
h) z prodeje zboží nebo poskytnutí služby přidružené osobě, jejíž činnost spočívá převážně v nákupu zboží a služeb od přidružených osob a následném prodeji tohoto zboží a poskytování těchto služeb přidruženým osobám bez přidané ekonomické hodnoty nebo pouze s malou přidanou ekonomickou hodnotou.
(7) Na činnost ovládané zahraniční společnosti a nakládání s jejím majetkem se hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky pouze v poměrné části vypočítané podle jejího podílu na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti k okamžiku uskutečnění této činnosti nebo tohoto nakládání s jejím majetkem. Podíl ovládající společnosti na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti se snižuje o část podílu drženou prostřednictvím jiné ovládající společnosti, která není základním investičním fondem.
(8) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ovládající společnosti se upraví v souladu s odstavci 1 a 2. Pokud by tato úprava vedla ke snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji, neprovede se a o částku, o kterou by byl výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snížen podle odstavce 1, lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích vždy do výše částky, o kterou se v daném zdaňovacím období výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji na základě odstavce 1 zvyšuje.
(9) Daň ovládající společnosti lze snížit o daň obdobnou dani z příjmů právnických osob zaplacenou z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem, na které se použije odstavec 1 nebo 2,
a) ovládanou zahraniční společností, která je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, ve státě, jehož je daňovým rezidentem,
b) ovládající společností ve státě, ve kterém je umístěna stálá provozovna, která je ovládanou zahraniční společností,
c) poplatníkem daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a prostřednictvím kterého ovládající společnost drží podíl na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti, ve státě, jehož je daňovým rezidentem.
(10) Daň ovládající společnosti lze snížit o daň z příjmů právnických osob zaplacenou z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem, na které tato ovládající společnost použije odstavec 1 nebo 2, základním investičním fondem, který je ovládající společností stejné ovládané zahraniční společnosti a prostřednictvím kterého ovládající společnost drží podíl na základním kapitálu této ovládané zahraniční společnosti.
(11) Při snížení daně podle odstavce 9 se postupuje obdobně jako při použití metody prostého zápočtu podle § 38f.
(12) Předmětem daně není příjem ovládající společnosti z pozbytí podílu v ovládané zahraniční společnosti nebo z pozbytí majetku stálé provozovny, která je ovládanou zahraniční společností, v rozsahu, ve kterém připadá na nerozdělený zisk z činnosti ovládané zahraniční společnosti a z nakládání s jejím majetkem, na které se u této ovládající společnosti uplatnil odstavec 1 nebo 2.
ČÁST ČTVRTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBÍRÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ
Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob
§ 38g
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 20 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1.
(3) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 6 nebo 7. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3.
(4) Daňové přiznání je povinen podat také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b).
(5) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vznikl příjem podle § 6.
§ 38ga
Daňové přiznání podávané osobou spravující pozůstalost
Podává-li osoba spravující pozůstalost daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní
a) nezdanitelnou část základu daně,
b) slevu na dani, s výjimkou slevy na dani podle § 35,
c) daňové zvýhodnění.
§ 38gb
Daňové přiznání v insolvenčním řízení
(1) Poplatník, který je fyzickou osobou, s výjimkou poplatníka s příjmy pouze podle § 6, který podává daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období z důvodu insolvenčního řízení, neuplatní nezdanitelné části základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevy na dani s výjimkou slevy podle § 35ba odst. 1 písm. a) ve výši jedné dvanáctiny za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. Dále neuplatní daňové zvýhodnění s výjimkou slevy na dani podle § 35c odst. 1 ve výši jedné dvanáctiny za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. Při stanovení základu daně se vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji, u poplatníka vedoucího účetnictví z výsledku hospodaření, za tu část zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání.
(2) Nezdanitelné části základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevy na dani a daňové zvýhodnění poplatník uplatní v daňovém přiznání za uplynulé zdaňovací období, ve kterém se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady) za celé zdaňovací období, nebo se uplatní v daňovém přiznání podávaném osobou spravující pozůstalost za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem smrti poplatníka. Daň vyměřená na základě podání daňového přiznání podle odstavce 1 se považuje za zálohu na daň po vyměření daně podle daňového přiznání podaného po uplynutí zdaňovacího období nebo podaného osobou spravující pozůstalost za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem smrti.
§ 38h
Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
(1) Plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „záloha“) ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje jako daň podle daňového řádu. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.
(2) Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 3násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 3násobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.
(3) Zálohy vypočtené podle odstavce 2 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
(4) Vypočtenou zálohu plátce daně, u kterého poplatník učinil na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, nejprve sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění (dále jen „záloha po slevě“).
(5) Plátce daně, u kterého poplatník neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, vypočte zálohu podle odstavců 2 a 3, pokud nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a). U poplatníka, který u plátce neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.
(6) K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm. b) přihlédne plátce daně za podmínek stanovených v § 38k odst. 5 až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.
(7) Plátce daně je povinen srazit zálohu při výplatě nebo připsání příjmů ze závislé činnosti (dále jen „mzda“) poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, je povinen srazit zálohu při zúčtování mzdy. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.
(8) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období poplatníkovi mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější a neuplatnil-li poplatník ve zdaňovacím období u plátce daně dosud měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d odst. 2. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4.
(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g.
(10) Plátce daně je povinen odvést úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je povinen plátce daně odvést úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o dluhu účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.
(11) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.
(12) Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.
(13) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh nepřihlédne ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ani k daňovému zvýhodnění.
§ 38ch
Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění
(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, a učinil u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat přiznání k dani.
(2) Dojde-li k zániku plátce daně bez právního nástupce, může poplatník požádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění místně příslušného správce daně nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění jen na základě dokladů za uplynulé zdaňovací období od všech předchozích plátců daně o zúčtované nebo vyplacené mzdě, sražených zálohách na daň z těchto příjmů, poskytnuté měsíční slevě na dani podle § 35ba a 35c a vyplacených měsíčních daňových bonusech. Plátce daně roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede, pokud poplatník tyto doklady nepředloží plátci daně do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
(4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti. U poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění, provede plátce daně výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35d odst. 6 až 9.
(5) Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, plátce daně vrátí jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku více než 50 Kč. O vrácený přeplatek z ročního zúčtování záloh sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, nebo požádá o jejich vrácení správce daně; v takovém případě nakládá správce daně s touto částkou jako s přeplatkem. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.
§ 38i
Opravy na dani z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh
(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O vrácenou částku na záloze nebo o dodatečně vyplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.
(2) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl. Plátce daně je povinen nejdříve vrátit tento rozdíl a poté může podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. O tento vrácený rozdíl sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. Jinak má poplatník, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, možnost uplatnit nárok na vzniklý rozdíl v daňovém přiznání.
(3) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha nižší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus vyšší, než měl být, může plátce daně srazit vzniklý rozdíl ze mzdy, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O dodatečně vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém bonusu zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.
(4) Dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu, která vznikla zaviněním plátce daně, může srazit plátce daně ze mzdy poplatníka, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl. U poplatníka, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, může plátce daně v této lhůtě srazit dlužnou částku na záloze nebo přeplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu, a to i v případě, že poplatník podal za toto zdaňovací období daňové přiznání.
(5) V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka, plátce daně
a) srazí po dohodě s poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka spolu s úrokem z prodlení, pokud u plátce daně neuplynula lhůta pro stanovení daně, a je povinen tuto částku uhradit, nebo
b) oznámí tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně předloží správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; nesplní-li tyto povinnosti, je povinen tuto částku uhradit.
(6) Plátce daně je povinen o podání oznámení podle odstavce 5 písm. b), které učinil u svého správce daně, současně informovat poplatníka.
§ 38j
Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky, s příjmy podle § 6 mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.
(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat
a) poplatníkovo jméno, i dřívější,
b) rodné číslo, a u daňového nerezidenta datum narození, číslo a typ dokladu prokazujícího jeho totožnost a kód státu, který tento doklad vydal, identifikaci pro daňové účely ve státu daňové rezidence a kód státu, jehož je daňovým rezidentem,
c) bydliště a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 bydliště ve státě, jehož je daňovým rezidentem,
d) jméno a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje slevu na dani § 35 odst. 4 a podle § 35ba a daňové zvýhodnění a dále výši jednotlivých nezdanitelných částek základu daně podle § 15, částek slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění s uvedením důvodu jejich uznání,
e) den nástupu poplatníka do zaměstnání a u poplatníka, který je daňovým nerezidentem, den ukončení zaměstnání v České republice,
f) za každý kalendářní měsíc
1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,
2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1,
3. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,
4. vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně,
5. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba,
6. měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle § 35c, měsíční daňový bonus a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba a 35c,
7. skutečně sraženou zálohu,
8. částku podle § 6 odst. 3 věty třetí, jedná-li se o nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) až c), nebo v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu, a den nabytí tohoto podílu nebo této opce.
Údaje v bodech 3 a 4 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti a odděleně se uvedou údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny, jedná-li se o poplatníka, který je daňovým nerezidentem,
g) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu f) a úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů,
h) údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová.
(4) Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti, je povinen podat svému místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh (dále jen „vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“).
(5) Plátce daně je povinen podat správci daně vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku; pokud plátce daně podá toto vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.
(6) Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, má povinnost podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti elektronicky. Tuto povinnost nemá plátce daně, který je fyzickou osobou a u něhož počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího období nepřesáhl v úhrnu 10 osob.
(7) Lhůtu pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti nelze prodloužit.
(8) Plátce daně uvede v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti
a) počet zaměstnanců k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období podle místa výkonu práce v obci uvedené v pracovní smlouvě,
b) přehled obsahující souhrnné údaje zaznamenané na mzdových listech vykazovaného zdaňovacího období, které jsou rozhodující pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh v členění podle jednotlivých poplatníků uvedených v § 2 odst. 3,
c) přehledy o dodatečných opravách záloh na daň a daně a opravách daňového bonusu.
(9) Povinnost podávat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, včetně příloh, má plátce daně v případě, že mu v průběhu zdaňovacího období nevznikla povinnost odvádět úhrn sražených záloh správci daně, a to z důvodu poskytnutí slev na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění.
(10) Plátci daně jsou povinni na mzdovém listě dále uvést částky pojistného sražené nebo uhrazené na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů ze svých příjmů ze závislé činnosti povinen platit poplatník a částky tohoto pojistného, které je povinen z těchto příjmů platit plátce daně, a u poplatníka, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky poplatníka na toto zahraniční pojištění, a to za každý kalendářní měsíc a v úhrnu za celé zdaňovací období.
§ 38k
Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění
(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba a měsíčního daňového zvýhodnění při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění splněny, učiní-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 anebo tyto skutečnosti v již učiněném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.
(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.
(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1 a učiní prohlášení podle odstavce 4.
(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 4 a přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění, učiní-li poplatník prokazatelně do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,
a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání slevy na dani podle § 35ba, popř. kdy a jak se změnily,
b) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje nárok na slevu na dani podle § 35ba u jiného plátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku neučinil u jiného plátce prohlášení k dani,
c) jaký je počet dětí vyživovaných poplatníkem v rámci jeho společně hospodařící domácnosti a dále
1. jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě,
2. zda uplatňuje daňové zvýhodnění na toto dítě ve výši náležející podle § 35c odst. 1 na jedno dítě nebo ve výši náležející na druhé dítě nebo na třetí a každé další vyživované dítě,
3. zda v rámci téže společně hospodařící domácnosti vyživuje tytéž vyživované děti poplatníka i jiný poplatník, zda na ně uplatňuje daňové zvýhodnění a zda je zaměstnán,
4. kdy a jak se případně změnily rozhodné skutečnosti pro přiznání daňového zvýhodnění a
5. jedná-li se o zletilé studující dítě, že mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
d) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba.
(5) Plátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm. b) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, učiní-li poplatník prokazatelně do 15. února za toto období prohlášení o tom,
a) že není povinen podat daňové přiznání,
b) zda a od kterých plátců daně v uplynulém zdaňovacím období pobíral příjmy ze závislé činnosti,
c) že pro účely uplatnění slevy na manžela
1. manžel poplatníka neměl v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující 68 000 Kč a
2. poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka vymezeným pro účely slevy na manžela,
d) v jaké hodnotě poskytl bezúplatné plnění podle § 15 odst. 1,
e) v jaké výši byly zaplaceny v uplynulém zdaňovacím období úroky z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru a nebo z jiného úvěru poskytnutého v souvislosti s těmito úvěry stavební spořitelnou nebo bankou a použitého na financování bytových potřeb v souladu s § 15 odst. 3 a 4, a
1. zda a v jaké výši z takového úvěru uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně,
2. že předmět bytové potřeby, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 4,
3. že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 3 a 4, v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nepřekročila v uplynulém zdaňovacím období 150 000 Kč,
f) v jaké výši odečítá od základu daně příspěvky zaplacené na svůj daňově podporovaný produkt spoření na stáří a na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem,
g) v jaké výši mu byla přiznána náhrada za zastavenou exekuci.
(6) Poplatník může učinit prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.
(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba nebo na měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d anebo neučiní-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně prokazatelně učiní prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění a nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a učiní-li prokazatelně v této lhůtě prohlášení k dani podle odstavců 4 a 5.
(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně nebo ke změně podmínek pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění, je poplatník povinen oznámit je prokazatelně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala nebo v němž bylo o změně rozhodnuto. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.
§ 38l
Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle § 35 odst. a 4 § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u plátce daně
(1) Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci daně
a) potvrzením příjemce bezúplatného plnění nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu bezúplatného plnění,
b) smlouvou o úvěru a každoročně potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrzením banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem,
c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. a) povolením podle stavebního zákona a po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví,
d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. b) a c) výpisem z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na úplatné nabytí pozemku po uplynutí 4 let od okamžiku nabytí pozemku povolením podle stavebního zákona,
e) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. e) výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, ve vlastnictví anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor, v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu, jde-li o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor, v užívání,
f) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. d) a g), potvrzením právnické osoby, že je jejím členem,
g) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. f), výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru ve vlastnictví, anebo potvrzením právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu,
h) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a každoročně potvrzením penzijní společnosti o části měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, ke které náleží maximální státní příspěvek; smlouvou o penzijním pojištění nebo potvrzením instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění a každoročně potvrzením instituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období,
i) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období,
j) smlouvou o dlouhodobém investičním produktu a každoročně potvrzením osoby, která tento produkt poskytuje, o majetku připsaném poplatníkem ve prospěch tohoto produktu v uplynulém zdaňovacím období,
k) smlouvou o pojištění dlouhodobé péče nebo pojistkou a každoročně potvrzením pojistitele o pojistném zaplaceném poplatníkem na pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem, v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.
(2) Nárok na poskytnutí slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba při stanovení daně nebo záloh prokazuje poplatník plátci daně
a) dokladem prokazujícím totožnost manžela a totožnost a věk vyživovaného dítěte poplatníka, uplatňuje-li slevu na manžela, a průkazem ZTP/P, pokud je manžel jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,
b) rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu a každoročně dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) nebo d) z důvodu, že mu je přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
c) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, nebo o tom, že mu zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,
d) průkazem ZTP/P, pokud je poplatník jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. e),
e) usnesením o zastavení exekuce, uplatňuje-li slevu za zastavenou exekuci.
(3) Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník plátci daně
a) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence nebo v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,
c) jsou-li poplatníci vyživující děti v jedné společně hospodařící domácnosti zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém plátce daně uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši, případně, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje,
d) potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
e) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, kterému není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a které se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(4) Pokud zletilé dítě, na něž poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, nárok na daňové zvýhodnění prokáže poplatník při stanovení záloh nebo daně u plátce daně potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře[footnoteRef:187]130) rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice. [187: 130) § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.]
(4) Studuje-li zletilé dítě, na které je uplatňováno daňové zvýhodnění, na střední nebo vysoké škole v zahraničí, na zahraniční vysoké škole v České republice nebo ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy uskutečňovaném na území České republiky českou právnickou osobou, nárok na daňové zvýhodnění se plátci daně prokazuje
a) potvrzením o studiu vydaným zahraniční školou nebo českou právnickou osobou na určité období a
b) rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, podle kterého je toto studium pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na středních školách nebo vysokých školách v České republice.
(5) Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné části základu daně podle § 15, slevy na dani podle § 35 odst. 4 nebo § 35ba nebo daňového zvýhodnění, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet.
§ 38la
Správa paušálních veřejných pojistných
(1) Při správě paušálních veřejných pojistných se postupuje podle daňového řádu. Jejich správu vykonávají orgány Finanční správy České republiky.
(2) Zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění se pro účely správy paušálních veřejných pojistných a záloh na veřejná pojistná považuje za veřejný rozpočet.
(3) Paušálními veřejnými pojistnými se pro účely paušálního režimu rozumí
a) paušální pojistné na důchodové pojištění, kterým se pro účely paušálního režimu rozumí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, a
b) paušální pojistné na zdravotní pojištění, kterým se pro účely paušálního režimu rozumí pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
§ 38lb
Registrační povinnost poplatníka v paušálním režimu
(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a podává oznámení o vstupu do paušálního režimu, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu.
(2) Lhůta podle odstavce 1 je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty učiněno živnostenskému úřadu podání obsahující údaje požadované v přihlášce k registraci k dani z příjmů fyzických osob společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.
§ 38lc
Oznámení o vstupu do paušálního režimu
(1) Oznámení o vstupu do paušálního režimu může poplatník daně z příjmů fyzických osob podat správci daně do desátého dne rozhodného zdaňovacího období.
(2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, po desátém dni rozhodného zdaňovacího období, může oznámení o vstupu do paušálního režimu podat správci daně do dne zahájení této činnosti.
(3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a ve stejném zdaňovacím období tuto činnost znovu zahajuje, podá oznámení o vstupu do paušálního režimu do dne zahájení této činnosti.
(4) Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářovým podáním.
(5) V oznámení o vstupu do paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí formulářového podání uvést
a) údaje o vstupu do paušálního režimu,
b) údaje o důchodovém pojištění poplatníka a
c) údaje veřejném zdravotním pojištění poplatníka.
(6) Oznámení o vstupu do paušálního režimu podané po lhůtě podle odstavce 1 nebo 2 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
(7) Lhůta podle odstavce 1, 2 nebo 3 je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno živnostenskému úřadu podání obsahující údaje požadované v oznámení o vstupu do paušálního režimu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.
§ 38ld
Společné oznámení
(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob může společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu správci daně učinit podání obsahující údaje požadované v oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo v oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo údaje o přihlášení k nemocenskému pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.
(2) Podání podle odstavce 1 lze podat jen způsoby podle § 38lc odst. 4.
(3) Správce daně do 5 pracovních dnů ode dne, kdy poplatník učinil podání podle odstavce 1, předá v elektronické podobě údaje podle odstavce 1 příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nebo správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění.
(4) Na předání údajů podle odstavce 3 se hledí jako na podání oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení, oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo přihlášky k nemocenskému pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, které učinil poplatník.
§ 38lda
Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu
(1) Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu.
(2) V oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
a) zdaňovací období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu, a
b) nově zvolené pásmo paušálního režimu.
(3) Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
§ 38ldb
Oznámení o jiné výši paušální daně
(1) Oznámení o jiné výši paušální daně může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nepřesáhl rozhodné příjmy pro jiné než zvolené pásmo paušálního režimu.
(2) V oznámení o jiné výši paušální daně je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
a) zdaňovací období, za které má být paušální daň v jiné výši,
b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně a
c) skutečnost, zda překročil rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu.
(3) Oznámení o jiné výši paušální daně podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
§ 38le
Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu
(1) Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu.
(2) V oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník uvede zdaňovací období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu.
(3) Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné.
§ 38lf
Oznámení o nesplnění podmínek v paušálním režimu
(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob oznámí správci daně nesplnění podmínek pro
a) to, aby se stal poplatníkem v paušálním režimu,
b) nově zvolené pásmo paušálního režimu,
c) jinou výši paušální daně.
(2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob oznámí nesplnění podmínek uvedených v odstavci 1 včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém toto nesplnění zjistil.
(3) Zjistí-li správce daně nesplnění podmínek uvedených v odstavci 1 u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, učiní o tomto zjištění úřední záznam a poplatníka vhodným způsobem vyrozumí o tomto zjištění včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, a o následcích tohoto nesplnění.
§ 38lg
Oznámení o ukončení paušálního režimu
(1) Nastala-li skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala.
(2) Zjistí-li správce daně, že nastala skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, učiní o tomto zjištění úřední záznam a poplatníka vhodným způsobem vyrozumí o této skutečnosti a o následcích toho, že poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu.
§ 38lga
Společné oznámení při ukončení paušálního režimu
(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přestal být osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění nebo podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, může společně s oznámením o ukončení paušálního režimu správci daně učinit podání obsahující údaje požadované v oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo v oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění.
(2) Správce daně do 5 pracovních dnů ode dne, kdy poplatník učinil podání podle odstavce 1, předá v elektronické podobě údaje podle odstavce 1 České správě sociálního zabezpečení a správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění.
(3) Na předání údajů podle odstavce 2 se hledí jako na podání oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, která učinil poplatník.
§ 38lh
Daňové přiznání k paušální dani
(1) Na poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, se hledí, jako by v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání podal daňové přiznání, ve kterém tvrdí daň ve výši paušální daně. K podanému daňovému přiznání ani dodatečnému daňovému přiznání se nepřihlíží.
(2) Poplatník v paušálním režimu nepodává daňové přiznání z důvodu insolvenčního řízení.
§ 38li
Splatnost paušálních veřejných pojistných
Paušální veřejná pojistná jsou splatná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
§ 38lj
Vyměření paušální daně a paušálních veřejných pojistných
(1) Daň, která je rovna paušální dani, a paušální veřejná pojistná se považují za vyměřené uplynutím posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
(2) Daň a paušální veřejná pojistná vyměřené podle odstavce 1 správce daně předepíše do evidence daní.
§ 38lk
Paušální zálohy
(1) Poplatník v paušálním režimu platí paušální zálohy pro zvolené pásmo paušálního režimu na zálohová období. Zálohovým obdobím je pro účely paušálního režimu kalendářní měsíc.
(2) Paušální záloha zahrnuje
a) zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů,
b) zálohu na pojistné na důchodové pojištění, kterou se pro účely paušálního režimu rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a
c) zálohu na pojistné na zdravotní pojištění, kterou se pro účely paušálního režimu rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
(3) Záloha na veřejné pojistné, kterou se pro účely paušálního režimu rozumí záloha na pojistné na důchodové pojištění a záloha na pojistné na zdravotní pojištění, se spravuje jako daň podle daňového řádu. Její správu vykonávají orgány Finanční správy České republiky.
(4) Paušální záloha se platí od zálohového období, ve kterém se poplatník stal poplatníkem v paušálním režimu, do zálohového období, ve kterém poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu.
(5) Paušální zálohy je splatná do dvacátého dne zálohového období, na které se záloha platí. Záloha na zálohové období, ve kterém poplatník v paušálním režimu zahájil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je splatná do dvacátého dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období.
(6) Paušální záloha se platí na společný osobní daňový účet.
(7) Záloha poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů činí
a) 100 Kč pro první pásmo paušálního režimu,
b) 4 963 Kč pro druhé pásmo paušálního režimu a
c) 9 320 Kč pro třetí pásmo paušálního režimu.
(8) Správce daně nemůže stanovit jinou výši paušální zálohy ani povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat; tím není dotčena možnost povolit posečkání úhrady paušální zálohy nebo rozložení její úhrady na splátky.
§ 38ll
Společný osobní daňový účet
(1) Společný osobní daňový účet je osobní daňový účet, který je veden pro paušální zálohy, daň, která se rovná paušální dani, a paušální veřejná pojistná.
(2) Na debetní straně společného osobního daňového účtu se evidují předpisy a odpisy odděleně za daň a za jednotlivá veřejná pojistná.
(3) Úhrada na společný osobní daňový účet se v případě splatných daňových pohledávek se stejným datem splatnosti použije na úhradu těchto pohledávek v poměru podle jejich výše.
§ 38lm
Přeplatek
(1) Přeplatek na společném osobním daňovém účtu se nepoužije na úhradu nedoplatku téhož poplatníka na jiném osobním daňovém účtu nebo na nedoplatek evidovaný u jiného správce daně; to neplatí pro přeplatek ve výši, ve které nemůže zaniknout podle odstavce 2, pokud poplatník
a) o takové použití přeplatku požádá,
b) přestane být poplatníkem v paušálním režimu nebo
c) nesplňoval podmínky, za kterých se poplatník stane poplatníkem v paušálním režimu.
(2) Přeplatek na společném osobním daňovém účtu za zdaňovací období, za které daň poplatníka není rovna paušální dani, zaniká ve výši plateb, které byly převedeny na centrální účet České správy sociálního zabezpečení a na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění. To neplatí pro poplatníka, který za toto období nemá povinnost ani možnost podat přehled příjmů a výdajů podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo přehled o daňovém základu podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
(3) Vratitelný přeplatek na společném osobním daňovém účtu nevzniká ve výši přeplatku, ve které může zaniknout podle odstavce 2.
(4) Nepožádá-li poplatník o vrácení vratitelného přeplatku na společném osobním daňovém účtu do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem
a) zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění v části určené podle podílu výše zálohy na pojistné na zdravotní pojištění na výši paušální zálohy pro první pásmo paušálního režimu a
b) státního rozpočtu v části zbývající z přeplatku po jeho snížení o část podle písmene a).
§ 38ln
Nedoplatek na záloze na veřejné pojistné
Nedoplatek na záloze na veřejné pojistné splatné v průběhu zdaňovacího období, za které daň poplatníka není rovna paušální dani, s výjimkou příslušenství zaniká uplynutím posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za toto období.
§ 38lo
Převod výnosu paušálního pojistného
(1) Správce daně převádí výnos zálohy na pojistné na důchodové pojištění a paušálního pojistného na důchodové pojištění na centrální účet České správy sociálního zabezpečení.
(2) Správce daně převádí výnos zálohy na pojistné na zdravotní pojištění a paušálního pojistného na zdravotní pojištění na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.
(3) Správce daně převádí výnos podle odstavců 1 a 2 způsobem stanoveným zákonem upravujícím rozpočtové určení daní pro převod daňového příjmu.
§ 38lp
Poskytování informací správcem daně
Správce daně poskytuje orgánům sociálního zabezpečení a správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění informace o
a) poplatnících v paušálním režimu potřebné pro provádění důchodového pojištění a veřejného zdravotního pojištění a
b) placení paušálních veřejných pojistných a záloh v paušálním režimu potřebné pro provádění důchodového pojištění a veřejného zdravotního pojištění.
§ 38lq
Poskytování informací orgány sociálního zabezpečení a správcem registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění
Orgány sociálního zabezpečení a správce registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění poskytují správci daně informace o osobách samostatně výdělečně činných pro potřeby paušálního režimu.
§ 38m
Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období
(1) Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.
(2) Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání ve lhůtě a za podmínek pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců.
(3) Poplatník zúčastněný na fúzi, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, který přestává být poplatníkem v den předcházející rozhodnému dni přeměny, podá daňové přiznání do 3 měsíců ode dne rozhodnutí nejvyššího orgánu poplatníka o přeměně, pokud tento den nastane po rozhodném dni.
(4) Pokud přeměna nenabyde právních účinků, k daňovému přiznání podanému za zdaňovací období, které mělo skončit dnem předcházejícím rozhodnému dni přeměny, se nepřihlíží.
§ 38ma
Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za období, za které se podává daňové přiznání
(1) Poplatník je povinen daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob také podat za období
a) předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
b) předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní korporaci a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno,
c) předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, anebo předcházející změně ve vymezení hospodářského roku, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno,
d) předcházející dni přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti zapsaného v obchodním rejstříku z území České republiky,
d) předcházející dni, od kterého poplatník přemístil daňové rezidenství z České republiky do zahraničí z důvodu přemístění sídla nebo změny místa svého vedení, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno,
e) od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku za zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci nebo za její část, u které je právním nástupcem poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a který nemá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnu na území České republiky,
f) předcházející dni zápisu přeměny obchodní společnosti do obchodního rejstříku přejímajícím společníkem za zanikajícího poplatníka, který je obchodní společností, jedná-li se o převod jmění obchodní společnosti na společníka, který je fyzickou osobou, a nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno.
(2) Daňové přiznání podle odstavce 1 se podává nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá
a) u obchodní korporace den rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace o fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace, pokud je tento den dnem pozdějším rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
b) den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává, pokud není podle písmene a) stanoven jiný den.
(3) Podáním daňového přiznání za období podle odstavce 1 písm. a) není splněna povinnost podat daňové přiznání za zdaňovací období, pokud nedojde k zapsání přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku.
§ 38mb
Výjimky z povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob
Daňové přiznání není povinen podat
a) veřejně prospěšný poplatník, pokud
1. má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a
2. nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 8 ani § 23 odst. 13, 15 nebo 16,
b) společenství vlastníků jednotek, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
c) veřejná obchodní společnost,
d) zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku, pokud není stanoveno jinak.
d) poplatník daně z příjmů právnických osob, pokud
1. má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a příjmy osvobozené podle § 19 odst. 1 písm. zm) a
2. nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 8 ani § 23 odst. 13, 15 nebo 16.,
e) poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, pokud má pouze příjmy
1. které nejsou předmětem daně,
2. které jsou od daně osvobozené, nebo
3. z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně.
§ 38mc
Výjimka z oznamovací povinnosti
Veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek, kterým nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob, nejsou povinni sdělit tuto skutečnost správci daně.
§ 38mc
Výjimka z oznamovací povinnosti
Povinnost oznámit správci daně skutečnost, že nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob, nemá
a) veřejně prospěšný poplatník,
b) společenství vlastníků jednotek,
c) poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 38mb písm. d) a
d) poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem.
§ 38n
Daňová ztráta
(1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou.
(2) Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti, avšak daňová ztráta stanovená poplatníkovi zaniklému bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce s výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b). Daňová ztráta se stanovuje. Při snižování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při zvyšování daňové povinnosti. Při zvyšování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.
(4) Ustanovení odstavce 1 platí i pro stanovení daňové ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům (komplementáři).
§ 38na
(1) Stanovenou a neuplatněnou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně za podmínek uvedených v § 34 odst. 1, došlo-li u poplatníka k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole (dále jen „podstatná změna“). Změnou ve složení osob se rozumí nabytí nebo zvýšení podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech a získání rozhodujícího vlivu. Podstatnou změnou se vždy rozumí nabytí nebo zvýšení podílu, které se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, a změny, kterými získá člen obchodní korporace rozhodující vliv. Rozhodným pro zjištění, zda došlo k podstatné změně, je úhrn změn ve složení osob, ke kterým došlo mezi posledním dnem období, za které byla daňová ztráta stanovena, a posledním dnem období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna.
(2) U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele v období, za které byla daňová ztráta stanovena, nebo v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, se má za to, že došlo k podstatné změně, ledaže poplatník prokáže, že v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta stanovena, nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle právních předpisů upravujících účetnictví, nebo pokud prokáže, že nedošlo k podstatné změně podle odstavce 1.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) v období, kdy došlo k podstatné změně, a v obdobích, ve kterých má být uplatněna daňová ztráta bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta stanovena.
(4) Zaniká-li při přeměně131) daňový poplatník, může právní nástupce daňovou ztrátu převzatou podle § 23c odst. 8 písm. b) odčítat od základu daně maximálně do výše části základu daně, připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, kterému byla daňová ztráta stanovena, a to v období, za které byla daňová ztráta stanovena. V případě přeměny rozdělením, kdy rozdělovaná obchodní korporace nezaniká, může daňovou ztrátu převzatou podle § 23c odst. 8 písm. b) odčítat nástupnická obchodní korporace při rozdělení od základu daně maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, kterému byla daňová ztráta stanovena, a to v období, za které byla daňová ztráta stanovena. Část základu daně podle věty první a druhé se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20)připadajících na stejné činnosti vykonávané zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací v období, za které byla daňová ztráta stanovena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20). Obdobně se postupuje v případě převzetí daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou provozovnu.
(5) Obchodní korporace, která při přeměně sloučením nebo rozdělením nezaniká, může odčítat daňovou ztrátu, která jí byla stanovena před přeměnou a nebyla převedena na nástupnickou obchodní korporaci při rozdělení, maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti, které vykonávala v období, za které byla daňová ztráta stanovena. Část základu daně podle věty první se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který nezaniká, v období, za které byla daňová ztráta stanovena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20).
(6) Při převodu obchodního závodu lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, převzaté podle § 23a odst. 5 písm. b), odčítat od základu daně přijímající obchodní korporace v jednotlivých obdobích maximálně do výše základu daně stanoveného u přijímající obchodní korporace z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného obchodního závodu, která byla prostřednictvím převedeného obchodního závodu vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta stanovena. Výše základu daně podle věty první se stanoví u přijímající obchodní korporace na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané převádějící obchodní korporací v období, za které byla daňová ztráta stanovena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20). Obdobně se postupuje v případě převzetí daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou provozovnu.
(7) Daňovou ztrátu stanovenou po přeměně obchodní korporace nelze odčítat od základu daně právního předchůdce poplatníka v období předcházejícím období, za které je tato daňová ztráta stanovena. Pokud je takto stanovená daňová ztráta odčítána od základu daně poplatníka v období předcházejícím období, za které se tato daňová ztráta stanoví, lze ji za podmínek uvedených v § 34 odst. 1 uplatnit pouze v rozsahu, v jakém tato ztráta připadá na stejné činnosti, které poplatník vykonával před přeměnou.
(8) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 7, může požádat správce daně o závazné posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně. V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení je poplatník povinen uvést
a) název, právní formu a sídlo právnické osoby, daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
b) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, stanovena,
c) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně,
d) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.
(9) Je-li rozhodnutí o závazném posouzení doručeno poplatníkovi po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, může poplatník uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 v dodatečném daňovém přiznání.
(10) Za provozování stejné činnosti podle odstavců 2 až 7 v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, a v období, za které byla daňová ztráta stanovena, se považuje i případ, kdy
a) v období, za které byla daňová ztráta stanovena, došlo k vynakládání výdajů za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale tyto příjmy byly vykázány až v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, nebo
b) v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, došlo k vynakládání výdajů za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale tyto příjmy byly vykázány až v období, za které byla daňová ztráta stanovena.
(11) V případech uvedených v odstavcích 4 až 7 se nepoužijí ustanovení odstavců 1 až 3.
(12) Obdobím podle odstavců 1 až 7 a 10 se rozumí zdaňovací období i období, za něž se podává daňové přiznání.
§ 38nb
Rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrového finančního nástroje
(1) Poplatník, který splňuje podmínky pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zj) a zk), požádá svého místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrového finančního nástroje. Žádost lze podat i prostřednictvím plátce, avšak rozhodnutí vydá vždy správce daně místně příslušný poplatníkovi.
(2) Povinnými náležitostmi žádosti o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození jsou
a) potvrzení o daňovém rezidentství příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje vydané zahraničním správcem daně,
b) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje je jejich skutečným vlastníkem,
c) potvrzení zahraničního správce daně, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů [§ 19 odst. 3 písm. a) bod 3],
d) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje má právní formu uvedenou v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93)
e) informace prokazující, že příjemce a plátce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrového finančního nástroje jsou osobami přímo kapitálově spojenými a po jak dlouhou dobu,
f) právní titul pro výplatu licenčních poplatků nebo úroků.
(3) Informace obsažené v žádosti a jejích povinných náležitostech musí platit nejméně po dobu jednoho roku a nesmí být starší 3 let. Dojde-li ke změně, která může mít vliv na splnění podmínek pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zj) a zk), poplatník je povinen informovat o tom bez zbytečného odkladu plátce a svého místně příslušného správce daně.
(4) Správce daně je povinen na základě žádosti, jejíž povinné náležitosti jsou vymezeny v odstavci 2, vydat rozhodnutí o přiznání osvobození, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 19 odst. 1 písm. zj) a zk) a odst. 5 a § 23 odst. 7. Správce daně je povinen toto rozhodnutí vydat do tří měsíců od okamžiku, kdy poplatník poskytl všechny informace a důkazy nutné pro prokázání, že podmínky pro osvobození jsou splněny. Rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.
(5) Rozhodnutí o přiznání osvobození musí kromě základních náležitostí rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu obsahovat
a) údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno,
b) časový rozsah závaznosti rozhodnutí, přitom rozhodnutí musí být vydáno nejméně pro jedno zdaňovací období a nejvýše pro tři zdaňovací období bezprostředně po sobě jdoucí.
§ 38nc
Závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami
(1) Poplatník, který sjednává cenu v obchodním vztahu s osobou, která je vůči němu považována za spojenou osobu, může požádat místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda způsob, jakým byla cena vytvořena, odpovídá způsobu, kterým by byla vytvořena cena sjednaná mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek (§ 23 odst. 7) (dále jen „závazné posouzení ceny“).
(2) Poplatník v žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny uvede alespoň
a) jména, bydliště nebo sídla, sídla podnikatele, daňová identifikační čísla, pokud byla přidělena, všech osob zúčastněných v obchodním vztahu, pro nějž je podána žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny, včetně poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 i osob, kterým nevzniká daňová povinnost z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky (dále jen „zúčastněná osoba“),
b) popis organizační struktury, jejíž jsou zúčastněné osoby součástí, a to i mimo území České republiky,
c) popis obchodních činností zúčastněných osob,
d) popis obchodního vztahu, pro který je podána žádost o závazné posouzení ceny,
e) zdaňovací období, na které se má rozhodnutí o závazném posouzení ceny vztahovat,
f) popis a dokumentace způsobu, jakým byla cena vytvořena, včetně všech údajů týkajících se obchodního případu; u údajů, které budou známy v budoucnu, se uvedou předpoklady, ze kterých se při odhadu hodnot těchto údajů vycházelo,
g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny.
(3) O žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny rozhodne správce daně, u kterého byla žádost podána. Pokud je v obchodním vztahu více zúčastněných osob, které mají daňovou povinnost z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky a tuto povinnost spravují odlišní správci daně, rozhodnutí o závazném posouzení ceny vydá správce daně nejblíže nadřízený nejblíže nadřízenému správci daně těchto správců daně a závazné posouzení ceny je pro tyto správce daně účinné. Dotčeným správcům daně a dalším zúčastněným osobám se rozhodnutí doručuje na vědomí. Jsou-li dány důvody pro zrušení rozhodnutí o závazném posouzení ceny podle zvláštního právního předpisu, rozhodne o jeho zrušení správce daně, který je vydal, na návrh kterékoliv zúčastněné osoby nebo z podnětu dotčeného správce daně.
(4) Rozhodnutí o závazném posouzení ceny může být vydáno i pro právnickou osobu, jejíž založení se předpokládá. Žádost podle odstavce 2 je oprávněna za ni předložit jiná osoba, pokud zakládanou právnickou osobu, pro kterou je závazné posouzení ceny žádáno, dostatečně identifikuje. O závazné posouzení ceny požádá tato jiná osoba místně příslušného správce daně z příjmů podle předpokládaného sídla zakládané právnické osoby. Identifikace zakládané právnické osoby musí být uvedena i ve výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny. Příjemcem tohoto rozhodnutí je žadatel a je účinné pro stanovení daňové povinnosti zakládané právnické osoby, a to ode dne jejího vzniku.
§ 38nd
Závazné posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny
(1) Správce daně vydá na žádost daňového nerezidenta rozhodnutí o závazném posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny.
(2) Předmětem závazného posouzení je určení, zda způsob určení základu daně nebo daňové ztráty daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny nevede k nižšímu základu daně či vyšší daňové ztrátě, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek daňový rezident České republiky.
(3) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení daňový nerezident uvede:
a) jméno, bydliště nebo sídlo daňového nerezidenta, umístění předmětné stálé provozovny a daňové identifikační číslo včetně zahraničního, pokud bylo přiděleno,
b) popis organizační struktury, jejíž je daňový nerezident součástí, a popis všech jeho stálých provozoven, a to i mimo území České republiky,
c) popis obchodních činností daňového nerezidenta,
d) popis obchodních činností daňového nerezidenta vykonávaných prostřednictvím předmětné stálé provozovny a transakcí mezi touto stálou provozovnou a ostatními částmi daňového nerezidenta a předpokládané další příjmy daňového nerezidenta plynoucí ze zdrojů na území České republiky, které nejsou dosahovány prostřednictvím předmětné stálé provozovny,
e) zdaňovací období, na které se má rozhodnutí o závazném posouzení vztahovat,
f) popis a dokumentace způsobu, jakým byly přiřazeny předmětné stálé provozovně příjmy a výdaje; u údajů, které budou známy v budoucnu, se uvedou předpoklady, ze kterých se při odhadu hodnot těchto údajů vycházelo, včetně odůvodnění,
g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.
§ 38o
Zvláštní ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně
Je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu.
§ 38p
Zvláštní ustanovení o penále
Pro účely výpočtu penále se vychází z částky daně tak, jak by byla stanovena oproti poslední známé dani, pokud by nebyly v rámci postupu vedoucího k doměření této daně z moci úřední dodatečně uplatněny vyšší částky odčitatelných položek podle § 34.
§ 38r
(1) Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu vznikl, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za zdaňovací období, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 35a odst. 7, 8 nebo 9, nebo v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani.
(2) Bylo-li možné uplatnit daňovou ztrátu nebo její část jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která , za které byla stanovena, lhůta pro stanovení daně za období, za které byla daňová ztráta stanovena, a za všechna následující zdaňovací období, ve kterých bylo možné tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit; pokud byla daňová ztráta nebo její část uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně ve zdaňovacím období předcházejícím období, za které byla daňová ztráta stanovena, končí lhůta pro stanovení daně za toto zdaňovací období současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Vzdal-li se poplatník práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, které předchází období, za které byla daňová ztráta stanovena, a ve kterém byla daňová ztráta uplatněna, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za období, ve kterém byla daňová ztráta stanovena. Tímto způsobem se postupuje také při uplatnění daňové ztráty po převodu obchodního závodu, fúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace.
(3) Lhůty pro stanovení daně z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění úplaty u finančního leasingu jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.
(4) Lhůty pro stanovení daně z důvodu nesplnění podmínky pokračování v činnosti zemědělského podnikatele počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž tato podmínka není splněna.
(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se vztahují na všechny poplatníky bez ohledu na to, zda jim byla poskytnuta investiční pobídka podle zvláštního právního předpisu67).
§ 38s
Pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh u daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo u daně srážené plátcem daně poplatníkovi z příjmů ze závislé činnosti nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena.
§ 38t
(1) Pojišťovny jsou povinny sdělit svému místně příslušnému správci daně výplatu pojistného nebo výplatu zálohy na pojistné plnění, a to do 30 dnů ode dne provedení této výplaty, jestliže
a) jde o pojistné plnění nahrazující příjem nebo výnos, jenž je předmětem daně,
b) výplata byla provedena fyzické osobě,
c) vyplacená částka přesahuje 25 000 Kč,
d) z vyplacené částky nebyla sražena daň a
e) nejde o příjem osvobozený od daně (§ 4).
(2) Poplatníci uvedení v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 umístěné na území České republiky mají povinnost oznámit neprodleně svému místně příslušnému správci daně uzavření kontraktu s poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, na jehož základě může dojít ke vzniku stálé provozovny (§ 22 odst. 2).
(3) Oznamovací povinnost ke správci daně mají orgány Celní správy České republiky, jde-li o darování movitého majetku z ciziny nebo do ciziny.
(4) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období, pokud je daňovým
a) rezidentem České republiky a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo
b) nerezidentem a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával na území České republiky činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti.
(5) Povinnost podle odstavce 4 nevzniká poplatníkovi, kterému v tomto i bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plynuly pouze příjmy,
a) které nejsou předmětem daně,
b) které jsou osvobozené od daně, nebo
c) z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(6) Poplatník, který byl v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plátcem příjmu, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo se sráží úhrada na zajištění daně, a kterému nevznikla v tomto zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání vyúčtování za toto zdaňovací období.
§ 38u
(1) Dodatečné daňové tvrzení na daňovou povinnost nižší z důvodu odvolání daru pro nouzi se podává do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl dar vydán zpět, nebo byla zaplacena jeho obvyklá cena.
(2) Daň lze stanovit do konce roku následujícího po roce, ve kterém bylo dodatečné daňové tvrzení podáno, bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.
§ 38v
Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob
(1) Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel.
(2) V oznámení podle odstavce 1 poplatník uvede
a) výši příjmu,
b) popis okolností nabytí příjmu,
c) datum, kdy příjem vznikl.
(3) Odstavec 1 se nevztahuje na příjem, o němž může údaje podle odstavce 2 správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Zjistí-li správce daně nesplnění povinnosti podle odstavce 1, vyzve poplatníka k jejímu dodatečnému splnění a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu.
(5) Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželů, oznámí správci daně skutečnost podle odstavce 1 jeden z manželů.
§ 38w
Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu
(1) Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud nepodá oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, ve výši
a) 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,
b) 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
c) 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.
(2) Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě.
(3) Pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu lze uložit nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně.
(4) O povinnosti platit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní.
(5) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.
(6) Správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.
§ 38x
Výzva k prokázání příjmů
(1) Správce daně vyzve poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění, spotřebou nebo jiným vydáním v případě, že
a) má důvodné pochybnosti, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, a nejsou mu známy skutečnosti, které by nárůst jmění, spotřebu nebo jiné vydání ozřejmovaly, a
b) po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění, spotřebou nebo jiným vydáním poplatníka přesahuje 7 000 000 Kč.
(2) Správce daně ve výzvě k prokázání příjmů uvede své pochybnosti způsobem, který umožňuje poplatníkovi, aby se k nim vyjádřil a předložil důkazní prostředky tak, aby došlo k odstranění těchto pochybností.
(3) Ve výzvě k prokázání příjmů správce daně
a) určí rozhodné období pro posouzení vztahu příjmů poplatníka k nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání,
b) stanoví lhůtu k vyjádření a předložení důkazních prostředků k prokázání požadovaných skutečností, která nesmí být kratší než 30 dnů,
c) poplatníka poučí o následcích spojených s neprokázáním požadovaných skutečností a neposkytnutím dostatečné součinnosti při prokazování požadovaných skutečností.
(4) Správce daně může požadované skutečnosti doplňovat prostřednictvím další výzvy k prokázání příjmů.
(5) Správce daně nevyzývá poplatníka k prokázání skutečností, o nichž je správci daně známo, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně.
§ 38y
Povinnost prokázat příjmy
Poplatník je povinen prokázat skutečnosti požadované ve výzvě k prokázání příjmů, ledaže prokáže, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně.
§ 38z
Prokázání příjmů
(1) Došlo-li k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů, správce daně o tom poplatníka vhodným způsobem vyrozumí.
(2) Správce daně přistoupí ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem, pokud
a) nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů,
b) daň nelze stanovit na základě dokazování a
c) správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že daň stanovená podle pomůcek zvláštním způsobem přesáhne 2 000 000 Kč.
§ 38za
Stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem
(1) Správce daně při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem určí základ daně pomocí odhadu výše příjmů, kterých by poplatník musel dosáhnout, aby to odpovídalo nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání.
(2) Při odhadu výše příjmů podle odstavce 1 vyjde správce daně zejména z
a) informací, ze kterých přímo i nepřímo vyplývá, že příjmy poplatníka neodpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání,
b) ekonomických ukazatelů,
c) porovnání se srovnatelnými poplatníky,
d) obvyklé hodnoty srovnatelného majetku, spotřeby nebo jiného vydání,
e) pohybů a zůstatků na účtech,
f) prohlášení o majetku.
(3) Pokud při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem nelze určit, do jakého zdaňovacího období příjmy spadají, hledí se na ně, jakoby vznikly v posledním zdaňovacím období, za které již lze stanovit daň.
(4) Při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem správce daně přihlédne k okolnostem, z nichž vyplývají výhody pro poplatníka, pouze pokud jím byly uplatněny a prokázány v řízení o stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem.
§ 38zb
Penále při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem
Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem ve výši
a) 50 %, nebo
b) 100 %, pokud neposkytnutí součinnosti poplatníka závažně ztížilo nebo bránilo stanovení daně.
§ 38zc
Výzva k podání prohlášení o majetku
(1) Správce daně poplatníka vyzve k podání prohlášení o majetku, pokud
a) nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů,
b) informace potřebné ke zjištění stavu jmění nelze získat jiným způsobem, nebo je lze získat pouze s nepoměrnými obtížemi a
c) správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, přesáhne 10 000 000 Kč.
(2) Poplatník je povinen podat prohlášení o majetku ve lhůtě 60 dnů od oznámení výzvy k podání prohlášení o majetku; tuto lhůtu lze prodloužit.
(3) Ve výzvě správce daně poučí poplatníka o povinnostech spojených s oznámením výzvy a případných následcích spojených s nepodáním prohlášení o majetku nebo uvedením nepravdivých anebo hrubě zkreslených údajů; ohledně nesplnění této povinnosti není správce daně vázán povinností mlčenlivosti pro účely trestního řízení.
(4) Pokud poplatník nepodá na výzvu správce daně prohlášení o majetku, nebo v něm uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, správce daně bez dalšího přistoupí ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem.
§ 38zd
Náležitosti prohlášení o majetku
(1) V prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést úplné a pravdivé údaje.
(2) V prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést údaje, které se uvádějí v prohlášení o majetku podle daňového řádu.
(3) V prohlášení o majetku je poplatník povinen dále uvést
a) svěřenský fond, jehož je zakladatelem nebo obmyšleným, a skutečnosti, které jsou mu známy o majetku v tomto svěřenském fondu,
b) věc nepodléhající výkonu rozhodnutí, pokud jde o věc, kterou podnikatel nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti,
c) peněžitý dluh nebo
d) výslovné prohlášení, že uvedl úplné a pravdivé údaje.
(4) Rozhodným dnem pro sestavení prohlášení o majetku je den oznámení výzvy k podání prohlášení o majetku, není-li v této výzvě stanoven jiný rozhodný den.
(5) Podpis poplatníka na prohlášení o majetku, které není podáno ústně do protokolu nebo prostřednictvím datové zprávy, musí být úředně ověřen.
§ 38ze
Zvláštní ustanovení o náležitostech prohlášení o majetku
(1) V prohlášení o majetku není poplatník povinen uvést údaje, které může správce daně zjistit z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup. Tyto údaje správce daně zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Pokud souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, nepřesahuje 10 000 000 Kč, poplatník v prohlášení o majetku může uvést pouze tuto skutečnost a výslovné prohlášení, že tento údaj je pravdivý.
(3) Poplatník není v prohlášení o majetku povinen uvést
a) movitou věc, jejíž hodnota nepřesahuje 100 000 Kč, nebo
b) peněžitý dluh nepřesahující 100 000 Kč.
§ 38zf
Zvláštní ustanovení o vratitelném přeplatku
Pokud poplatník podá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání, hledí se na žádost jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání.
§ 38zg
Rozložení úhrady daně na splátky při přemístění majetku bez změny vlastnictví
(1) Na žádost poplatníka daně z příjmů právnických osob povolí správce daně rozložení úhrady části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví na splátky na dobu nejvýše 5 let ode dne splatnosti daně, pokud je majetek přemístěn bez změny vlastnictví z České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, který se kterým má Česká republika nebo Evropská unie uzavřenu dohodu, která je v tomto státě a v České republice prováděna, o vzájemné pomoci při vymáhání daňových pohledávek rovnocenné vzájemné pomoci upravené příslušným právním předpisem Evropské unie[footnoteRef:188]141) nebo vzájemné pomoci upravené zákonem upravujícím mezinárodní pomoc při vymáhání některých finančních pohledávek. [188: 141) Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření.]
(2) Částí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví se rozumí poměrná část daně vypočítaná podle poměru části základu daně vzniklého v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí k základu daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně. V případě, že je základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně nižší než základ daně vzniklý v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí, rozumí se částí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví celá daň z příjmů právnických osob.
(3) V rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky, se stanoví jako podmínka pouze
a) dodržení lhůty splatnosti jednotlivých splátek a
b) poskytnutí přiměřené formy zajištění, je-li v souvislosti s úhradou této části daně správcem daně vyžadováno s ohledem na riziko, že tato část daně nebude později uhrazena.
(4) Rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky, pozbývá účinnosti také dnem, kdy
a) poplatník pozbyl vlastnické právo k přemístěnému majetku, nebo
b) byl přemístěný majetek přemístěn bez změny vlastnictví do jiného státu než do státu podle odstavce 1.
(5) Pokud v důsledku stanovení daně z příjmů právnických osob dojde ke snížení části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví, pozbývá rozhodnutí o rozložení úhrady části daně na splátky v části, o kterou posečkaná částka převyšuje část daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví vypočítanou z nově zjištěné daně, účinnosti patnáctým dnem ode dne právní moci platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru. Výše zbývajících splátek se vypočítá jako poměr části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví vypočítané z nově zjištěné daně snížené o již zaplacené splátky a počtu zbývajících splátek. O tomto postupu správce daně poplatníka poučí v rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky.
§ 38zh
Zvláštní ustanovení o uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně
Pokud poplatník podá současně s daňovým přiznáním nebo dodatečným daňovým přiznáním za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých , ve kterém mu vznikla daňová ztráta, dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém uplatní tuto daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku od základu daně, hledí se na toto dodatečné daňové přiznání jako na podané v den, kdy byla tato daňová ztráta pravomocně stanovena. Podání dalšího dodatečného daňového přiznání za stejné období před tímto dnem není přípustné a nezahajuje další řízení. Údaje uvedené v takto podaném dodatečném daňovém přiznání se využijí při stanovení daně, pokud to stav řízení umožňuje.
ČÁST PÁTÁ
REGISTRACE
§ 39
Registrační povinnost plátce příjmu ze závislé činnosti
Plátce daně, který je plátcem příjmu ze závislé činnosti, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně.
§ 39a
Registrační povinnost poplatníků daně z příjmů právnických osob
(1) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 3 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od svého vzniku.
(2) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4, jemuž vznikla na území České republiky stálá provozovna, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od vzniku této provozovny.
(3) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob do 15 dnů ode dne, ve kterém
a) započal vykonávat činnost na území České republiky, která je zdrojem příjmů,
b) přijal příjmy ze zdrojů na území České republiky,
c) obdržel povolení nebo získal oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.
(4) Veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek jsou povinni podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, kdy začnou vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, nebo začnou přijímat příjmy
(5) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4, veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek nejsou povinni podat přihlášku k registraci, pokud přijímají pouze příjmy,
a) které nejsou předmětem daně,
b) které jsou osvobozené od daně, nebo
c) z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.
ČÁST ŠESTÁ
PRAVOMOCI VLÁDY A MINISTERSTVA FINANCÍ
§ 39p
Pravomoci vlády
Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na dobu trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu
a) provést úpravu sazeb daně, nejvýše však o 5 procentních bodů,
b) osvobodit od
1. daně z příjmů příjmy ze služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců havarijních služeb za činnost v těchto složkách,
2. daně z příjmů právnických osob ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a havarijní služby.
§ 39q
Pravomoci Ministerstva financí
Ministerstvo financí může ve vztahu k zahraničí
a) činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,
b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí,
c) rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidentství poplatníka, o způsobu zdanění, pokud jde o poplatníky se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o poplatníky vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí.
ČÁST SEDMÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 40
(1) Pro odvodové a daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta a při zdanění mezd zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy.
(2) Při zdanění příjmů daní z příjmů fyzických osob se od základu daně odečte též poměrná část ztráty z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti podle § 28 odst. 5 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva.
(3) Osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren, větrných elektráren, solárních a geotermálních zdrojů energie a zařízení na výrobu bioplynu od daně z příjmů obyvatelstva, přiznaná podle právních úprav platných před nabytím účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti až do uplynutí doby, po kterou se na tyto příjmy osvobození vztahuje; dojde-li při provozu malých vodních elektráren, u nichž jsou příjmy osvobozeny, k překročení hranice 200 tisíc kWh vyrobené energie ročně, jsou předmětem daně pouze příjmy z energie vyrobené nad tento limit. Pokud byly na základě zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmu obyvatelstva, a podle zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, osvobozeny příjmy z provozu těchto zařízení, nemohou již být tyto příjmy znovu osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. e).
(4) Ustanovení § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. c) se nepoužije na poměrnou část úroků a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladních listech a z vkladů jim na roveň postavených včetně úroků z vkladových účtů, které připadají na tyto vklady do 31. prosince 1992. Nepoužije se též na poměrnou část základu daně vztahujícího se k příjmům podle § 8 odst. 1 písm. f) zjištěnou podle poměru doby od uzavření pojistné smlouvy před nabytím účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1992 k celkové době od uzavření pojistné smlouvy do okamžiku, kdy se pojistné plnění začne poskytovat poprvé.
(5) Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se použije i po nabytí účinnosti tohoto zákona pro odklad placení daně uplatněný podle § 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb. a pro odpisování základních prostředků, které před nabytím účinnosti tohoto zákona již poplatník odpisoval podle § 28 odst. 4 zákona č. 389/1990 Sb. Po uplynutí dvou let od konce roku, v němž se toto odpisování uplatnilo poprvé, se postupuje obdobně podle odstavce 7 s výjimkou základních prostředků, jejichž zůstatková cena je nižší než 10 000 Kč a zahrne se přímo do výdajů (nákladů). Dojde-li u uvedených základních prostředků (hmotného majetku) k technickému zhodnocení, zvyšuje se o něj cena, ze které byly odpisy prováděny (vstupní cena). V případě, že dojde v průběhu roku k vyřazení uvedeného odpisovaného základního prostředku (hmotného majetku), lze jako výdaj (náklad) uplatnit odpisy v poloviční výši.
(6) Osvobození, úlevy a výjimky přiznané podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 2 zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 27 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.
(7) Pro zdaňovací období roku 1993 se při přechodu na odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku podle tohoto zákona postupuje takto:
a) hmotný majetek se zařadí do odpisových skupin podle přílohy k tomuto zákonu,
b) u rovnoměrného odpisování se vstupní cenou (§ 29) rozumí cena, ze které byly prováděny odpisy před 1. lednem 1993 podle zvláštních předpisů,
c) u hmotného majetku již odpisovaného k 31. prosinci 1992 se pro rok 1993 postupuje při výpočtu odpisů podle údajů sloupce "v dalších letech odpisování" tabulky uvedené v § 31 odst. 1,
d) úplatně pořízený nehmotný majetek odpisovaný jako nehmotná aktiva k 31. prosinci 1992 může poplatník doodepsat, a to rovnoměrně, nejdéle však do pěti let od zahájení odpisování.
(8) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se při odpisování použije vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, až do skončení platnosti uvedených nájemních smluv. Obdobně se postupuje i u odpisování investičních prací zaplacených nájemcem v najatém stavebním objektu.
(9) Pro odpisování rozdílů mezi vyvolávací cenou a cenou dosaženou vydražením se použije až do ukončení jeho odpisování sdělení Federálního ministerstva financí[footnoteRef:189]38) i po nabytí účinnosti tohoto zákona. [189: 38) Sdělení k postupu při oceňování, účtování a odpisování věcí, které získají právnické a fyzické osoby při jejich převodu z vlastnictví státu, publikované ve Finančním zpravodaji č. 9/1991.]
(10) U základních prostředků odpisovaných před nabytím účinnosti tohoto zákona, u nichž pořizovací cena činila 10 000 Kč a méně, může se zůstatková cena zahrnout plně do nákladů (výdajů) v roce 1993 nebo se může pokračovat v odpisování obdobně jako u hmotného majetku (odst. 7).
(11) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se pro posouzení zahrnování nájemného do nákladů (výdajů) nepoužije ustanovení § 24 odst. 4.
(12) Důlní díla provozovaná před 1. lednem 1993 lze odepisovat jako celý soubor jednotnou roční sazbou ve výši 4 % ze vstupní ceny souboru.
(13) Ustanovení § 25 písm. w) se nepoužije pro zdaňovací období roku 1993.
(14) Pro zdaňovací období 1993 příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví nejdéle do 15 dnů po skončení roku 1992, které hospodářsky souvisí s předchozím zdaňovacím obdobím, se považují za příjmy zdaňovacího období 1993. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně.
(15) Za částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona [§ 23 odst. 4 písm. d)], se pro zdaňovací období roku 1993 považují i částky zdaňované podle předpisů platných do konce roku 1992.
(16) Pro výnosy z vkladů na vkladních listech a z vkladů jim na roveň postavených, uskutečněných před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní předpisy.
(17) Podnikatelská odměna podle § 7 odst. 2 a 3 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb., zaúčtovaná jako náklad v roce 1992 a vyplacená v roce 1993 je příjmem podle § 10.
(18) Náhrada za ztrátu na výdělku náležející podle zákoníku práce za období před 1. lednem 1993, která je vyplacena po tomto datu, je osvobozena od této daně.
(19) Ustanovení § 25 písm. k) se nepoužije pro podnikové bytové hospodářství do doby zrušení regulace cen nájemného.
(20) U rozpočtových a příspěvkových organizací a obcí nejsou ve zdaňovacím období roku 1993 předmětem daně rovněž příjmy z činností, vymezených ve statutu nebo zřizovací listině jako hlavní činnost i v případě, že nesplňují kritéria § 18 odst. 3, pokud je poplatník nevykazuje jako hospodářskou činnost a jsou prokazatelně zohledněny za celé zdaňovací období ve finančním vztahu k rozpočtu zřizovatele nebo v rozpočtu obce.
(21) zrušen
(22) Ustanovení § 35 odst. 3 se nepoužije pro zdaňovací období roku 1994.
(23) Částky zúčtované do výnosů, 20) které souvisejí s rozpouštěním rezerv vytvořených na vrub nákladů před nabytím účinnosti tohoto zákona a které nejsou podle § 24 odst. 1 písm. i) výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, se zahrnují do základu daně.
(24) Výjimka ve vztahu k pojišťovnám uvedená v § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 se nepoužije za zdaňovací období roku 1994.
§ 41
Zrušují se:
1. zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění vládního nařízení č. 43/1953 Sb., vládního nařízení č. 112/1953 Sb., zákona č. 71/1957 Sb., zákona č. 101/1964 Sb., zákona č. 90/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
2. § 8 zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil,
3. zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
4. § 51 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti,
5. zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č. 157/1989 Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
6. zákon č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
7. zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 108/1990 Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
8. zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.,
9. nařízení vlády České socialistické republiky č. 207/1989 Sb., o provádění odvodu ze zisku na základě finančního plánu,
10. nařízení vlády České republiky č. 554/1991 Sb., o osvobození některých příjmů od daně z příjmů obyvatelstva a daňových úlevách pro začínající samostatně hospodařící rolníky,
11. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České socialistické republiky a Ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb., vyhlášky č. 311/1990 Sb., vyhlášky č. 72/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a vyhlášky č. 49/1992 Sb.,
12. vyhláška Ministerstva financí č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění vyhlášky č. 151/1980 Sb., vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb. a vyhlášky č. 7/1991 Sb.,
13. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 215/1988 Sb., kterou se provádí zákon o zemědělské dani, ve znění vyhlášky č. 559/1990 Sb.,
14. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 192/1989 Sb., kterou se provádí zákon o odvodech do státního rozpočtu,
15. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 193/1989 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani, ve znění vyhlášky č. 214/1990 Sb.,
16. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 211/1989 Sb., o financování některých zařízení společenské spotřeby a některých činností,
17. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb.,
18. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky č.j. 153/39 337/71 o předkládání průkazů pro slevu na vyživované osoby u daně z příjmů z literární a umělecké činnosti a promíjení zmeškaných lhůt, registrovaný v částce 1/1972 Sb.,
19. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky č.j. 153/20 148/1972, kterým se vydává předpis „3 % daň z příjmů z literární a umělecké činnosti - postup při předkládání potvrzení“, registrovaný v částce 26/1972 Sb.,
20. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky č.j. 153/15 101/1974 o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti u ročních příjmů pod 25 tis. Kčs, registrovaný v částce 14/1974 Sb.,
21. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky č.j. 153/25 508/1974 o postupu při předkládání potvrzení na 3 % daň z příjmů z literární a umělecké činnosti, registrovaný v částce 3/1975 Sb.,
22. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-7 718/1976 o výjimečném uznávání osob, u nichž došlo k zvýšení důchodů podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 10/1976 Sb.,
23. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-2 017/77 o zdaňování mezd vyplácených subjekty se sídlem v cizině za práci vykonávanou v ČSSR osobám, které se zde zdržují pouze dočasně, registrovaný v částce 9/1977 Sb.,
24. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-27 067/77 o posuzování hospodářského zabezpečení poskytovaného studujícím při cyklickém studiu na středních školách pro pracující u daně ze mzdy, registrovaný v částce 1/1978 Sb.,
25. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-8 762/78 „Odměny poskytované při udělení cen za vědeckou, technickou, uměleckou, publicistickou a jinou činnost; daň ze mzdy“, registrovaný v částce 15/1978 Sb.,
26. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-26 711/1978 o zdaňování náborových příspěvků poskytovaných pracovníkům v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, registrovaný v částce 5/1979 Sb.,
27. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-4 537/79 - „Daňové posuzování hodnoty stravování a ubytování poskytovaného pracovníkům pionýrských táborů“, registrovaný v částce 11/1979 Sb.,
28. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-421/1981 o zdaňování odstupného vypláceného horníkům, registrovaný v částce 10/1981 Sb.,
29. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-584/82 o zvýšení hranice vlastního příjmu pro uznávání osob za vyživované podle výnosu o výjimečném uznávání osob, u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, za vyživované pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 8/1982 Sb.,
30. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-12 836/82 o poskytování slev daně ze mzdy na zletilé děti, které se staly plně invalidní před dovršením věku rozhodného pro skončení povinné školní docházky, registrovaný v částce 3/1983 Sb.,
31. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-13 318/82 o zdaňování odměn za fotografické práce prováděné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, registrovaný v částce 3/1983 Sb.,
32. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-3 776/83 o zdaňování odstupného poskytovaného horníkům, registrovaný v částce 14/1983 Sb.,
33. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-21 317/84 o výjimečném uznávání vdov po účastnících odboje a rodičů účastníka odboje, u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení, za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 3/1985 Sb.,
34. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-21 171/84 o daňovém posuzování zahraničních občanů zaměstnaných v československých organizacích na základě mezivládních dohod, registrovaný v částce 4/1985 Sb.,
35. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-1 895/85 o daňovém posuzování příspěvků na úhradu za užívání družstevních bytů poskytovaných pracovníkům zemědělských organizací, registrovaný v částce 8/1985 Sb.,
36. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-13 669/85 o zdaňování odměn za odběr a sběr biologického materiálu z lidského organismu na výrobu sér, očkovacích látek a léčiv a za odběr orgánů pro transplantaci, registrovaný v částce 26/1985 Sb.,
37. ustanovení § 7 odst. 8 výnosu Federálního ministerstva financí č.j. III/3-10 780/86 a výnosu Ministerstva financí ČSR č.j. 122/11 735/86 o poskytování příspěvků na úhradu za užívání družstevních bytů ve vymezeném území při západní hranici Československé socialistické republiky, registrovaného v částce 16/1986 Sb.,
38. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-7 393/87 ze dne 15. 5. 1987 o prominutí důsledků opožděného předložení průkazu o počtu vyživovaných osob pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 16/1987 Sb.,
39. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-5 614/88 ze dne 29. dubna 1988 o daňovém posuzování zahraničních občanů v čs. organizacích, registrovaný v částce 12/1988 Sb.,
40. výnos Federálního ministerstva financí č.j. II/4-19 752/88 ze dne 8. 12. 1988, kterým se osvobozují od daně ze mzdy věcné odměny poskytované pracovníkům v oblasti civilní obrany a branné výchovy, registrovaný v částce 47/1988 Sb.,
41. výnos Federálního ministerstva financí č.j. II/4-22 067/89 ze dne 29. 12. 1989 o daňovém posuzování cestovních náhrad znalců za znalecké posudky o ceně staveb, pozemků, trvalých porostů a úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků, registrovaný v částce 40/1989 Sb.,
42. výnos Federálního ministerstva financí č.j. II/1-18 039/1989, Ministerstva financí, cen a mezd ČSR č.j. 152/16 309/1989 a Ministerstva financí, cen a mezd SSR č.j. 71/1 644/1989 o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování úlev na zemědělské dani a penále, registrovaný v částce 36/1989 Sb.,
43. výnos Federálního ministerstva financí č.j. II/1-18 795/89, Ministerstva financí, cen a mezd ČSR č.j. 152/23 286/89 a Ministerstva financí, cen a mezd SSR č.j. 72/2 220/89 o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování úlev na odvodu ze zisku, důchodové dani a penále, registrovaný v částce 40/1989 Sb.
§ 42
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Příloha č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb.
Třídění hmotného majetku
ODPISOVÁ SKUPINA 1
Položka +)
CZ-CPA ++)
Název ++++)
(1-1)
01.4
Jen: skot plemenný
(1-2)
01.4
Jen: skot chovný
(1-3)
01.43.10
Jen: osli, muly a mezci chovní a plemenní
(1-4)
01.45.11
Jen: ovce chovné a plemenné
(1-5)
01.45.12
Jen: kozy chovné a plemenné
(1-6)
01.46.10
Jen: prasata plemenná
(1-7)
01.46.10
Jen: prasata chovná
(1-8)
01.47.13
Jen: hejna husí plemenná
(1-9)
01.47.13
Jen: hejna husí chovná
(1-10)
22.29.25
Plastové kancelářské nebo školní potřeby
(1-11)
23.19.23
Laboratorní sklo, sklo pro zdravotnické a farmaceutické účely; skleněné ampule
(1-12)
23.44.11
Keramické výrobky pro laboratorní, chemické nebo jiné technické účely, z porcelánu
(1-13)
23.91.11
Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a podobné výrobky a jejich díly, bez rámů, z přírodního kamene, aglomerovaných přírodních nebo umělých brusiv nebo z keramiky
(1-14)
25.73
Nástroje a nářadí pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy
(1-15)
26.20
Počítače a periferní zařízení
(1-16)
26.30.11
Vysílací přístroje obsahující přijímací zařízení občanských radiostanic pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy
(1-17)
26.30.12
Vysílací přístroje neobsahující přijímací zařízení pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy
(1-18)
26.30.13
Televizní kamery
(1-19)
26.30.2
Elektrické přístroje pro telefony a telegrafy; videotelefony vč. mobilních telefonů
(1-20)
26.40.44
Přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii j. n.
(1-21)
26.51
Měřicí, kontrolní, zkušební, navigační a jiné přístroje a zařízení pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy
(1-22)
27.90.11
Jen: směšovací zvukové přístroje pro záznam a kombinování zvuku (mixážní pulty apod.)
(1-23)
28.23
Kancelářské stroje a zařízení kromě počítačů a periferních zařízení
(1-24)
28.24
Ruční mechanizované nástroje
(1-25)
28.30.34
Rozmetadla hnoje a umělých hnojiv
(1-26)
28.30.60
Stroje a přístroje ke stříkání, rozstřikování nebo rozprašování kapalin a prášků pro zemědělství nebo zahradnictví
(1-27)
28.30.70
Samonakládací nebo samovýklopné přívěsy a návěsy pro zemědělské účely
(1-28)
28.30.86
Stroje a přístroje pro zemědělství, zahradnictví, lesnictví, drůbežářství nebo včelařství jinde neuvedené
(1-29)
28.99.39
Jen: zařízení na vyvažování pneumatik
(1-30)
29.10.52
Vozidla konstruovaná pro jízdu na sněhu, na golfových hřištích apod., s motorem
(1-31)
30.20.33
Jen: vozíky kolejové důlní
(1-32)
30.92.10
Jízdní kola a jiná kola bez motoru
(1-33)
32.50.21
Jen: dýchací přístroje
(1-34)
32.99.11
Ochranné pokrývky hlavy a jiné ochranné výrobky
(1-35)
32.99.53
Přístroje, zařízení a modely určené k demonstračním účelům
(1-36)
32.99.55
Umělé květiny, listoví a ovoce
ODPISOVÁ SKUPINA 2
Položka +)
CZ-CPA ++)
Název ++++)
CZ-CC +++)
(2-1)
01.43.10
Koně a jiní koňovití, živí, pokud nejsou uvedeni v jiné položce této přílohy
(2-2)
13.92.2
Ostatní konfekční textilní výrobky
(2-3)
13.93.1
Koberce a kobercové předložky
(2-4)
13.94.1
Jen: lana a síťované výrobky
(2-5)
13.96.16
Textilní výrobky a výrobky pro technické účely (vč. knotů, sítkových krytů na plynové lampy, hadicového potrubí, hnacích nebo dopravníkových pásů, pláten k prosévání a filtračních plachetek)
(2-6)
15.12.1
Brašnářské, sedlářské a podobné výrobky; jiné výrobky z usní
(2-7)
16.23.20
Montované stavby ze dřeva
(2-8)
22.23.20
Montované stavby z plastů
(2-9)
22.29
Ostatní plastové výrobky pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(2-10)
25.11.23
Jen: konstrukce pro lešení a bednění
(2-11)
25.40.12
Revolvery, pistole, nevojenské střelné zbraně a podobná zařízení
(2-12)
25.71.1
Nožířské výrobky
(2-13)
25.72.1
Zámky a kování
(2-14)
25.73.60
Jen: nástroje na strojní tváření za tepla
(2-15)
25.91
Ocelové sudy a podobné nádoby
(2-16)
25.92
Drobné kovové obaly
(2-17)
25.93.1
Drátěné výrobky, řetězy a pružiny
(2-18)
26.20.17
Monitory a projektory, hlavně pro zařízení pro automatizované zpracování dat
(2-19)
26.30.1
Jen: vysílací přístroje pro rozhlasové nebo televizní vysílání
(2-20)
26.30.40
Antény a parabolické antény všech druhů, jejich díly; díly vysílacích přístrojů rozhlasových nebo televizních a televizních kamer
(2-21)
26.30.5
Poplachová zařízení na ochranu proti krádeži nebo požáru a podobné přístroje
(2-22)
26.40
Spotřební elektronika
(2-23)
26.51.3
Jen: přesné váhy, kreslicí a rýsovací nástroje a nástroje pro měření délky
(2-24)
26.52
Časoměrné přístroje
(2-25)
26.60.1
Ozařovací, elektroléěebné a elektroterapeutické přístroje
(2-26)
26.70
Optické a fotografické přístroje a zařízení
(2-27)
27.11.31
Jen: elektrická generátorová soustrojí: elektrická generátorová soustrojí s pístovým vznětovým motorem s vnitřním spalováním do 2,5 MW elektrického výkonu
(2-28)
27.11.32
Jen: generátorová soustrojí se zážehovými a spalovacími motory a ostatní generátorová soustrojí do 2,5 MW elektrického výkonu
(2-29)
27.11.50
Jen: stroje nebo zařízení sloužící výlučně k dobíjení vozidla, které má elektrický pohon nebo pohon kombinující spalovací motor a elektromotor
(2-30)
27.12
Jen: elektrická rozvodná zařízení pro napětí1000 V a nižší sloužící výlučně k dobíjení vozidla, které má elektrický pohon nebo pohon kombinující spalovací motor a elektromotor
(2-31)
27.12.31
Rozvaděče, rozvodné panely a jiné základny, vybavené elektrickým zařízením k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů, pro napětí <= 1 000 V
(2-32)
27.2
Baterie a akumulátory
(2-33)
27.31.12
Optická vlákna a svazky optických vláken; optické kabely (jiné než vyrobené z jednotlivých opláštěných vláken)
(2-34)
27.40
Elektrická osvětlovací zařízení
(2-35)
27.51.15
Ventilátory a ventilační nebo recirkulační odsávače převážně pro domácnost
(2-36)
27.52
Neelektrické spotřebiče převážně pro domácnost
(2-37)
27.90
Ostatní elektrická zařízení pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy
(2-38)
28.11.11
Závěsné motory pro pohon lodí
(2-39)
28.12
Hydraulická a pneumatická zařízení
(2-40)
28.13.1
Čerpadla na kapaliny; zdviže na kapaliny
(2-41)
28.13.21
Jen: vývěvy laboratorní
(2-42)
28.21.1
Jen: laboratorní pece a pícky
(2-43)
28.22.14
Jen: jeřáby stavební (konstruované pro stavebnictví)
(2-44)
28.22.15
Vidlicové stohovací vozíky, jiné vozíky; malé tahače používané na nádražních stanicích
(2-45)
27.51
Elektrické spotřebiče převážně pro domácnost
(2-46)
28.25.11
Jen: laboratorní přístroje a zařízení pro odpařování a zkapalňování plynů, autoklávy
(2-47)
28.25.13
Chladicí a mrazicí zařízení, tepelná čerpadla (kromě zařízení převážně pro domácnost)
(2-48)
28.29.11
Jen: laboratorní, destilační a rektifikační přístroje
(2-49)
28.29.12
Jen: výrobní a provozní filtrační zařízení a zařízení pro úpravu vod o kapacitě do 2000 ekvivalentních obyvatel
(2-50)
28.29.2
Jen: stroje a zařízení na čištění, plnění, uzavírání a balení lahví nebo jiných obalů; hasicí přístroje, stříkací pistole, dmychadla na vrhání písku nebo vhánění páry
(2-51)
28.29.3
Průmyslové, domácí a ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti a měření
(2-52)
28.29.41
Odstředivky j. n.
(2-53)
28.29.42
Kalandry nebo jiné válcovací stroje (kromě strojů na válcování kovů nebo skla)
(2-54)
28.29.43
Prodejní automaty
(2-55)
28.29.50
Myčky nádobí průmyslového charakteru
(2-56)
28.29.60
Stroje a zařízení na zpracovávání materiálu výrobními postupy spočívajícími ve změně teploty j. n.
(2-57)
28.30
Zemědělské a lesnické stroje pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(2-58)
28.4.
Kovoobráběcí a ostatní obráběcí stroje
(2-59)
28.9
Ostatní stroje pro speciální účely pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(2-60)
28.96.10
Stroje na zpracování pryže, plastů nebo na zhotovování výrobků z těchto materiálů j. n.
(2-61)
28.99.1
Stroje a přístroje na tisk, brožování a vázání knih
(2-62)
28.99.20
Stroje a přístroje používané výhradně či převážně na výrobu polovodičových materiálů nebo destiček, polovodičových zařízení, elektronických nebo integrovaných obvodů plochých panelových displejů
(2-63)
28.99.31
Sušicí stroje na sušení dřeva, buničiny, papíru a lepenky; průmyslové sušicí stroje j. n.
(2-64)
28.99.32
Kolotoče, houpačky, střelnice a ostatní pouťové atrakce
(2-65)
29.10.2
Osobní automobily
(2-66)
29.10.30
Motorová vozidla pro přepravu deseti a více osob
(2-67)
29.10.4
Motorová vozidla nákladní
(2-68)
29.10.5
Motorová vozidla pro zvláštní účely pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy
(2-69)
29.20.2
Přívěsy a návěsy, kontejnery
(2-70)
29.31.22
Spouštěče a duální startovací generátory; ostatní generátory a ostatní přístroje a zařízení
(2-71)
30.12
Rekreační a sportovní čluny
(2-72)
30.30
Jen: letadla a kosmické lodě (balóny, vzducholodě, družice) pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(2-73)
30.91.1
Motocykly a postranní vozíky
(2-74)
30.92.20
Vozíky pro invalidy, kromě dílů a příslušenství
(2-75)
30.99.10
Ostatní dopravní prostředky a zařízení j. n.
(2-76)
31.0
Nábytek
(2-77)
32.2
Hudební nástroje
(2-78)
32.3
Sportovní potřeby
(2-79)
32.40.4
Ostatní hry
(2-80)
32.50
Lékařské a dentální nástroje a potřeby pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(2-81)
58.11.1
Knihy v tištěné podobě
(2-82)
Jen: signalizační a zabezpečovací technická zařízení staveb klasifikovaných v CZ-CC v sekci 2
ODPISOVÁ SKUPINA 3
Položka +)
CZ-CPA ++)
Název ++++)
CZ-CC +++)
(3-1)
127113
Skleníky (fóliovníky) pro pěstování rostlin
(3-2)
242061
Konstrukce chmelnic
(3-3)
23.61.20
Montované stavby z betonu
(3-4)
230341
Jen: věžové zásobníky chemických podniků pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(3-5)
25.11.10
Kovové montované stavby
(3-6)
25.11.21
Mosty a jejich díly ze železa nebo oceli
(3-7)
25.11.22
Věže a příhradové stožáry ze železa nebo oceli
(3-8)
25.11.23
Jen: ostatní ocelové nebo hliníkové konstrukce pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(3-9)
25.21.12
Kotle k ústřednímu topení, schopné dodávat jak teplou vodu, tak i nízkotlakou páru
(3-10)
25.29.1
Ostatní kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby
(3-11)
25.30
Jen: parní kotle, jaderné reaktory a pomocná zařízení pro kotle
(3-12)
25.71.15
Šavle, kordy, bodáky, kopí a podobné sečné a bodné zbraně
(3-13)
25.99.21
Pancéřové nebo zpevněné sejfy, trezory, skříně a dveře a bezpečnostní schránky pro komorové trezory, příruční pokladny nebo bezpečnostní skříňky nebo kazety a podobné výrobky, z obecných kovů
(3-14)
25.99.22
Zásobníky papírů, tácky na odkládání psacích potřeb, stojánky na razítka a podobné vybavení kanceláří nebo psacích stolů, z obecných kovů, jiné než kancelářský nábytek
(3-15)
25.99.24
Sošky a jiné ozdobné předměty, rámy a rámečky k fotografiím nebo obrazům, zrcadla, z obecných kovů
(3-16)
25.99.29
Ostatní výrobky z obecných kovů j. n.
(3-17)
27.11
Elektrické motory, generátory a transformátory pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(3-18)
27.12.
Elektrická rozvodná a kontrolní zařízení kromě rozvaděčů a rozvodných panelů pro napětí 1000 V a nižší pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy
(3-19)
27.90.5
Elektrické kondenzátory
(3-20)
28.11.12
Zážehové spalovací motory pro pohon lodí; ostatní motory
(3-21)
28.11.13
Vznětové pístové motory s vnitřním spalováním
(3-22)
28.11.2
Turbíny
(3-23)
28.12.1
Jen: hydraulické a pneumatické pohony a hydraulické systémy
(3-24)
28.13.2
Vzduchová čerpadla nebo vývěvy; kompresory na vzduch nebo jiný plyn
(3-25)
28.21.1
Pece a hořáky pro topeniště
(3-26)
28.22.11
Kladkostroje a zdvihací zařízení j. n.
(3-27)
28.22.12
Navijáky na přemísťování dopravních košů a skipů v důlních šachtách; navijáky speciálně upravené pro práci pod zemí; ostatní navijáky; vrátky
(3-28)
28.22.13
Zdviháky; zdvihací zařízení na zdvihání vozidel
(3-29)
28.22.14
Lodní otočné sloupové jeřáby; jeřáby; mobilní zdvihací rámy, zdvižné obkročné vozíky, portálové nízkozdvižné vozíky a jeřábové vozíky pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(3-30)
28.22.16
Výtahy a skipové výtahy, eskalátory a pohyblivé chodníky
(3-31)
28.22.17
Pneumatické a ostatní výtahy a dopravníky pro plynulé přemísťování výrobků a materiálu
(3-32)
28.22.18
Ostatní zdvihací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení
(3-33)
28.25.11
Výměníky tepla, přístroje a zařízení na zkapalňování vzduchu nebo jiných plynů pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(3-34)
28.25.12
Klimatizační zařízení
(3-35)
28.25.14
Stroje a zařízení na filtrování a čištění plynů j. n.
(3-36)
28.25.20
Ventilátory (kromě stolních, podlahových, nástěnných, okenních, stropních nebo střešních)
(3-37)
28.29.1
Plynové generátory, destilační a filtrační přístroje pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(3-38)
28.91.11
Konvertory, licí pánve, kokily na ingoty a odlévací stroje; válcovací stolice
(3-39)
28.92.2
Jen: rypadla kolesová a zakladače
(3-40)
28.95.11
Stroje a přístroje na výrobu papíru a lepenky
(3-41)
30.11
Lodě a plavidla
(3-42)
30.20
Železniční lokomotivy a vozový park pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(3-43)
30.30
Jen: vrtulníky v CZ-CPA 30.30.31 letouny a ostatní letadla o vlastní hmotnosti větší než 15 000 kg v CZ-CPA 30.30.34 kosmické lodě (včetně družic) a jejich nosných raket v CZ-CPA 30.30.40
(3-44)
Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky
ODPISOVÁ SKUPINA 4 +++++)
Položka +)
CZ-CC +++)
Název ++++)
(4-1)
1
Jen: budovy
· ze dřeva a plastů, pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
· na povrchových dolech, pokud nejsou vázané na životnost dolu
(4-2)
1,2
Jen: oplocení
(4-3)
1,2
Jen: vnější osvětlení budov a staveb
(4-4)
125112
Budovy výrobní pro energetiku
(4-5)
125222
Sila samostatná
(4-6)
127122
Sila pro posklizňovou úpravu a skladování obilí
(4-7)
212121
Svršek drah železničních dálkových - tratě
(4-8)
212122
Svršek drah železničních dálkových - stanice
(4-9)
212123
Svršek drah železničních dálkových - výhybky
(4-10)
212124
Svršek drah železničních dálkových - vlečky
(4-11)
212221
Svršek drah kolejových - metro, tramvajové dráhy
(4-12)
212229
Svršek drah kolejových jinde neuvedený
(4-13)
221
Vedení dálková trubní, telekomunikační a elektrická, pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy
(4-14)
222
Vedení místní trubní, elektrická a telekomunikační pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy
(4-15)
230
Jen: věže, stožáry, věžové zásobníky v CZ-CC230141, 230341, 230441 pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(4-16)
2302
Stavby elektráren (díla energetická výrobní) pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(4-17)
230351
Průmyslové komíny chemických podniků
(4-18)
230451
Průmyslové komíny pro ostatní průmysl
(4-19)
241131
Jen: koupaliště (bazény) nekryté ze dřeva a plastů
(4-20)
242052
Jen: valy samostatné ze dřeva a plastů
(4-21)
242062
Konstrukce vinic
(4-22)
Jen: jednotky v budovách ze dřeva a plastů
ODPISOVÁ SKUPINA 5 +++++), ++++++),
Položka +)
CZ-CC +++)
Název ++++)
(5-1)
1
Budovy, pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(5-2)
211
Dálnice, silnice, místní a účelové komunikace pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(5-3)
212111
Spodek drah železničních dálkových
(5-4)
212211
Spodek drah kolejových městských a ostatních
(5-5)
2130
Plochy letišť pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(5-6)
2141
Mosty a visuté dálnice pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(5-7)
2142
Tunely, podjezdy a podchody, pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(5-8)
2151
Přístavy a plavební kanály pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy
(5-9)
2152
Vodní stupně zejména: přehrady, hráze, spodní stavba vodních elektráren
(5-10)
2153
Akvadukty, vodní díla pro zavlažování a odvodnění
(5-11)
221141
Nezastřešené přečerpávací stanice na dálkových vedeních
(5-12)
221232
Nádrže, jímky, objekty čistíren odpadních vod - pozemních (kromě budov)
(5-13)
221241
Související čerpací stanice, úpravny vod, stavby vodního hospodářství (kromě budov)
(5-14)
221279
Podzemní stavby vodního hospodářství jinde neuvedené
(5-15)
222232
Nádrže vod pozemní
(5-16)
222251
Vrty čerpací (studny vrtané)
(5-17)
222252
Studny jinde neuvedené a jímání vody
(5-18)
222253
Fontány, hydranty, kašny
(5-19)
222332
Nádrže, jímky
(5-20)
222321
Stavby místních čistíren a úpraven odpadních vod (kromě budov)
(5-21)
222479
Podzemní stavby pro energetiku
(5-22)
230131
Objekty úpravy surovin
(5-23)
230132
Objekty výroby stavebních hmot
(5-24)
230121
Dráhy lanové pozemní bezkolejové pro těžbu surovin a dopravu nákladů
(5-25)
230151
Různé stavby pozemní výrobní pro těžbu (kromě budov)
(5-26)
230171
Základy technologických výrobních zařízení
(5-27)
230279
Podzemní stavby elektrárenské
(5-28)
230311
Stavby pro výrobu a úpravu chemických surovin (kromě budov)
(5-29)
230318
Stavby pozemní doplňkové pro chemickou výrobu (kromě budov)
(5-30)
230349
Stavby výrobní chemických podniků jinde neuvedené (kromě budov)
(5-31)
230411
Stavby hutního a těžkého průmyslu (kromě budov)
(5-32)
230418
Stavby pozemní doplňkové pro hutní a těžký průmysl
(5-33)
230449
Stavby výrobní pro ostatní průmysl jinde neuvedené (kromě budov)
(5-34)
230479
Podzemní stavby pro ostatní průmysl
(5-35)
230471
Základy technologických výrobních zařízení pro ostatní průmysl
(5-36)
241
Stavby pro sport a rekreaci pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
(5-37)
2420
Ostatní inženýrská díla pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy
(5-38)
230379
Podzemní stavby chemických podniků
(5-39)
-
Jednotky, pokud nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy
ODPISOVÁ SKUPINA 5 +++++), ++++++),+++++++)
Položka +)
CZ-CC +++)
Název ++++)
(6-1)
121111
Budovy hotelů a podobných ubytovacích zařízení
(6-2)
122
Budovy administrativní
(6-3)
123011
Budovy obchodních domů, pokud mají celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2
(6-4)
123079
Podzemní obchodní střediska
(6-5)
1261
Budovy pro společenské a kulturní účely
(6-6)
1262
Muzea a knihovny
(6-7)
1272
Budovy pro bohoslužby a náboženské aktivity
(6-8)
1273
Historické nebo kulturní památky
(6-9)
-
Jednotky, které zahrnují nebytový prostor, v domech, budovách a stavbách uvedených v ostatních položkách této odpisové skupiny této přílohy
Vysvětlivky:
+) Položka = kód odpisové skupiny (1 až 6) a pořadové číslo.
++) CZ-CPA = kód „Klasifikace produkce (CZ-CPA)“ zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 275/2008 Sb., o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA). Pro konkrétní obsahové vymezení náplně položky odpisové skupiny, je-li dále uvedený „Název“ s ohledem na stručnost textace definován jinak, je rozhodující stanovená položka CZ-CPA.
+++) CZ-CC = kód „Klasifikace stavebních děl (CZ- -CC)“ zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., o zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC.
++++) Název = Stručné označení majetku upřesněné pro účely hmotného majetku (např. vypuštění slov "díly", "instalace", "opravy a údržba") s převážným použitím textace klasifikace CZ-CPA a CZ-CC. Název položky přílohy č. 1 může vymezovat i užší množinu majetku proti textovému označení kódu Klasifikace produkce, například vymezení rozsahu majetku v názvu položky výčtem uvozeným slovem "Jen:".
+++++) Nedílnou součástí domů, budov a staveb (stavebních děl) jsou zařízení a předměty, které z hlediska stavebního díla umožňují jeho funkci a účel, ke kterému je určeno. Takováto zařízení a předměty musí být se stavebním dílem pevně spojena a nelze je demontovat, aniž by došlo ke znehodnocení funkce a účelu stavebního díla, a jsou zpravidla součástí celkové dodávky stavebního díla.
++++++) Oplocení a vnější osvětlovací sítě budov a staveb jsou odpisovány samostatně v odpisové skupině 4.
+++++++) Nevztahuje se na budovy a stavby ze dřeva a plastů uvedené v odpisové skupině 4.
Příloha č. 2 k zákonu č. 586/1992 Sb.
Postup při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci z hlediska daně z příjmů fyzických osob
Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy20) postup pro účely zákona tento:
1. Pohledávky a dluhy za kalendářní (hospodářský) rok, v němž poplatník vedl účetnictví, se vyloučí ze základu daně kalendářního roku, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence
a) dluhy zvýší základ daně,
b) pohledávky sníží základ daně.
Tento postup se nevztahuje na příjmy, které jsou od daně osvobozeny nebo se nezahrnují do základu daně nebo nejsou předmětem daně, a na výdaje, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
2. Stav zásob a cenin za kalendářní (hospodářský) rok, ve kterém poplatník vedl účetnictví, sníží základ daně z příjmů v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence.
3. Zůstatky účtů časového rozlišení v aktivech rozvahy a poskytnuté zálohy, s výjimkou úplaty u finančního leasingu a s výjimkou záloh na pořízení hmotného majetku vymezeného v § 26, základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží. Zůstatky účtů časového rozlišení v pasivech rozvahy a přijaté zálohy základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky účtů opravných položek k pohledávkám, vytvořeným podle zákona o rezervách22a) základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky dohadných účtů pasivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky dohadných účtů aktivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží.
4. Obdobně se postupuje při přechodu z vedení účetnictví na evidenci příjmů a výdajů na straně poplatníků s příjmy z nájmu podle § 9.
Příloha č. 3 k zákonu č. 586/1992 Sb.
Postup při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob
Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy20) postup pro účely tohoto zákona tento:
1. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem.
2. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
3. Obdobně se postupuje při přechodu z evidence příjmů a výdajů na vedení účetnictví na straně poplatníků s příjmy z nájmu podle § 9.
Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou dluhu hodnota bez daně z přidané hodnoty; byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, nezvýší o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, jedná-li se o pohledávky, které v době vedení daňové evidence byly za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y).
K části dvacáté první návrhu zákona – změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
Platné znění zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 21c
Vyúčtování nákladných hrazených služeb a společná kontrolní skupina
(1) Zdravotní pojišťovna vyúčtuje správci zvláštního účtu v termínu stanoveném pro předkládání výročních zpráv řádných individuálních účetních závěrek, individuálních zpráv vedení a zpráv auditora o povinném auditu po účetním uzavření kalendářního roku všechny své nákladné pojištěnce za takový rok, celkovou úhradu za jednotlivé pojištěnce, do níž se započítávají i náhrady za zdravotní služby čerpané v zahraničí, a výši kompenzací za nákladné hrazené služby podle § 21a odst. 2. Zdravotní pojišťovna sestaví vyúčtování svých nákladných pojištěnců v elektronické aplikaci podle § 21 odst. 2. Správce zvláštního účtu je oprávněn údaje uvedené ve větě první požadovat i v jiném termínu, rozhodne-li tak Dozorčí orgán; v takovém případě jsou zdravotní pojišťovny povinny předložit údaje ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne jejich vyžádání.
(2) Na kontrole oprávněnosti a správnosti vyúčtování nákladných hrazených služeb se podílejí všechny zdravotní pojišťovny. Správce zvláštního účtu provádí kontrolu prostřednictvím společné kontrolní skupiny složené z revizních lékařů všech zdravotních pojišťoven. Pro účely tohoto zákona jsou revizní lékaři delegovaní jednotlivými zdravotními pojišťovnami do kontrolní skupiny oprávněni kontrolovat vyúčtování nákladných hrazených služeb předložené kteroukoli zdravotní pojišťovnou. Správce zvláštního účtu prostřednictvím společné kontrolní skupiny provádí též kontrolu správnosti zařazení pojištěnců do farmaceuticko-nákladových skupin.
(3) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna sdělit správci zvláštního účtu bez zbytečných průtahů případy, kdy na základě kontroly snížila poskytovateli úhradu nákladných hrazených služeb a výši tohoto snížení. Správce zvláštního účtu toto snížení provede v rámci ročního vyúčtování kompenzací za nákladné hrazené služby.
(4) Správce zvláštního účtu vypočte do 90 dnů ode dne převzetí vyúčtování celkové částky, na které mají jednotlivé zdravotní pojišťovny nárok podle § 21a odst. 2, a porovná je s celkovou výší jim poskytnutých zálohových plateb. Zjistí-li správce zvláštního účtu rozdíl mezi nároky a výší zálohových plateb větší než 0,01 % celkové výše zálohových plateb, vypořádá tento rozdíl v následujícím měsíci, a to tak, že zdravotní pojišťovně spolu s částkou podle § 21a odst. 6 oznámí též opravnou částku ve výši tohoto rozdílu. O tuto opravnou částku se v příslušném měsíci upraví výsledný nárok nebo závazek zdravotní pojišťovny podle § 21b a o výši tohoto nároku nebo závazku se upraví částka určená k přerozdělování v příslušném měsíci.
K části dvacáté druhé návrhu zákona – změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Platné znění zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů[footnoteRef:190]1), nebo položkou snižující základ daně z příjmů u poplatníků daní z příjmů, a opravných položek, které jsou průběžným výdajem snižujícím daňovou hodnotu pohledávky pro účely daní z příjmů. [190: 1) § 24 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.]
§ 2
(1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost, rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Tyto rezervy jsou pro účely daní z příjmů daňovými rezervami.
(2) Opravnými položkami podle § 1 se pro účely daní z příjmů rozumí opravné položky vymezené v tomto zákoně, vytvořené k rozvahové daňové hodnotě nepromlčených pohledávek poplatníka s akruálním základem daně splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu1a) nebo pohledávek vedených v prokazatelné evidenci podle § 3 odst. 3. Pro účely tohoto zákona se rozvahovou hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky zaúčtovaná na rozvahových účtech poplatníka bez vlivu změny reálné hodnoty (oceňovacího rozdílu)[footnoteRef:191]1a) nebo vedená v prokazatelné evidenci podle § 3 odst. 3. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky lze tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:192]1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů,[footnoteRef:193]1b) úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek. [191: 1a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.] [192: 1d) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.] [193: 1b) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.]
(3) V případě nabytí pohledávky postoupením může postupník tvořit opravné položky k rozvahové daňové hodnotě pohledávky, pokud uhradil její pořizovací cenu výdaj.
(4) Nepostupuje-li věřitel podle § 5 a 8, nesmí tvořit opravné položky k pohledávkám, jestliže má k dlužníkovi současně splatné dluhy a neprovede vzájemný zápočet pohledávek.
(5) V případě zpochybnění pohledávky právním jednáním dlužníka se ustanovení odstavce 4 u věřitele nepoužije na tu část daňové hodnoty pohledávek, která převyšuje hodnotu dluhů dlužníkem zpochybněných, pokud věřitel postupuje podle § 8a a zápočet provede ke dni pravomocného ukončení řízení.
(6) Opravné položky mohou tvořit poplatníci daně z příjmů právnických osob s akruálním základem daně také u pohledávek, o kterých
a) bylo při jejich vzniku účtováno v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví snížením zaúčtovaných nákladů a takto vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně, nebo,
b) bylo podle právních předpisů upravujících účetnictví účtováno rozvahově, jedná-li se o účetní pohledávku z finančního leasingu, nebo
b)c) bylo v důsledku oprav minulých období v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví účtováno rozvahově a pro účely zjištění základu daně bylo nutné o celou jejich hodnotu zvýšit výsledek hospodaření.
(7) Podle odstavce 6 postupují také poplatníci daně z příjmů fyzických osob u pohledávek, které byly při jejich vzniku zaúčtovány podle právních předpisů upravujících účetnictví.
§ 3
(1) Rezervy a opravné položky se tvoří způsobem a k účelům stanoveným tímto zákonem a uplatňují se za zdaňovací období daně z příjmů, není-li v dalších ustanoveních stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u právnických osob rozumí zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců nebo pokud je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze nebo přechodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u fyzických osob rozumí kalendářní rok.
(2) Poplatník je povinen v souvislosti s podáním daňového přiznání prověřit odůvodněnost tvorby rezerv a opravných položek a jejich skutečný stav porovnat s výší, kterou může poplatník uplatnit podle tohoto zákona v základu daně z příjmů zjištěném podle zvláštního právního předpisu.1d)
(3) Tvorba opravných položek a rezerv uplatněná jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1d) , musí být vždy zaúčtována podle zvláštního právního předpisu1a) nebo uvedena v daňové evidenci. Tvorbu opravných položek může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1d) uplatnit i poplatník, kterému je zvláštním právním předpisem1a) stanoveno použít pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství, pokud současně vede prokazatelnou evidenci pohledávek maximálně však ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí, a to pouze ve vztahu k pohledávkám, s nimiž související příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně, není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak. Prokazatelnou evidencí pohledávek se v tomto případě rozumí soupis jednotlivých pohledávek a opravných položek tvořených k těmto jednotlivým pohledávkám podle tohoto zákona, sestavený způsobem a v rozsahu stanoveném pro tvorbu opravných položek zvláštním právním předpisem 1a) bez vlivu Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství. Obdobně to platí v případě přeměny podle zvláštního právního předpisu1e). Tvorbu rezerv může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů 1d) při splnění podmínek tohoto zákona uplatnit i poplatník, kterému je zvláštním právním předpisem1a) stanoveno použít pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství, pokud současně vede prokazatelnou evidenci těchto rezerv a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí; obdobně to platí i pro tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku podle § 7 u poplatníka, který tento majetek odpisuje metodou komponentního odpisování podle právních předpisů upravujících účetnictví. Prokazatelnou evidencí rezerv se v tomto případě rozumí soupis jednotlivých rezerv dle účelu, ke kterému jsou tvořeny podle tohoto zákona, sestavený v rozsahu a způsobem stanoveným pro tvorbu rezerv zvláštním právním předpisem1a) bez vlivu Mezinárodních účetních standardů. Obdobně to platí v případě přeměny podle zvláštního právního předpisu1e).
(3) Tvorba opravných položek a rezerv uplatněná jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1d) nebo jako položka snižující základ daně, musí být vždy zaúčtována podle zvláštního právního předpisu1a), uvedena v prokazatelné evidenci pohledávek nebo rezerv nebo uvedena v daňové evidenci. Prokazatelnou evidencí pohledávek se v tomto případě rozumí soupis jednotlivých pohledávek a opravných položek tvořených k těmto jednotlivým pohledávkám podle tohoto zákona. Prokazatelnou evidencí rezerv se v tomto případě rozumí soupis jednotlivých rezerv dle účelu, ke kterému jsou tvořeny podle tohoto zákona.
(4) Tvorbu rezerv může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit také poplatník, který vede jednoduché účetnictví, pokud současně vede prokazatelnou evidenci těchto rezerv, a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí.
§ 4
(1) Výdaje (náklady), na jejichž úhradu se vytvořily rezervy a opravné položky, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných položek; rezervy se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. Rezervy a opravné položky se zruší vždy ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pachtu obchodního závodu, ke dni přerušení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pachtu obchodního závodu, pokud tato činnost nebo pacht obchodního závodu nejsou zahájeny do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém došlo k přerušení. Rezervy a opravné položky se zruší rovněž ke dni účinnosti smlouvy o pachtu v případě pachtu obchodního závodu, ke dni předcházejícímu den zrušení stálé provozovny na území České republiky,[footnoteRef:194]22) ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti rozhodnutí o prohlášení konkursu. Rezervy se nezruší v případě, kdy peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a 10 budou uloženy na zvláštním vázaném účtu v bance podle § 10a, a v případě přeměn obchodní korporace.[footnoteRef:195]1e) Opravné položky se nezruší u pohledávek nabytých při přeměně obchodní korporace. Při přeměně obchodní korporace1e) může pokračovat nástupnická obchodní korporace v tvorbě rezerv a opravných položek započaté zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací, a to za podmínek, které by platily pro zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci podle tohoto zákona, pokud by se přeměna neuskutečnila, a pouze v rozsahu, v jakém souvisí s částí obchodního majetku, která přechází na tuto nástupnickou obchodní korporaci, maximálně však do výše stanovené tímto zákonem. Rezervy a opravné položky nelze vytvářet v průběhu likvidace nebo v průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu, s výjimkou rezerv uvedených v § 10 odst. 2, jejichž peněžní prostředky budou uloženy na zvláštním vázaném účtu v bance podle § 10a. [194: 22) § 22 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.] [195: 1e) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.]
(2) Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku aktiva.
(3) Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi jmenovitou hodnotou pohledávky a její pořizovací cenou sjednanou při postoupení postupníkovi. Opravné položky se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny, nebo kdy pohledávka, k níž byla vytvořena, byla promlčena.
(4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci období, za které se podává daňové přiznání, zdaňovacího období se převádí do následujícího období.
(5) Celková výše opravných položek u bank včetně bankovních rezerv nesmí přesáhnout celkovou výši daňovou hodnotu pohledávek, k nimž se vytváří.
§ 5
Bankovní rezervy a opravné položky
(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou banky4) Banky[footnoteRef:196]4) mohou vytvářet ve zdaňovacím období [196: 4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.]
a) opravné položky k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů,
b) rezervy na poskytnuté bankovní záruky za úvěry poskytnuté bankami.
(2) Celková výše tvorby za zdaňovací období
a) opravných položek podle odstavce 1 písm. a) nesmí přesáhnout výši 2 % ze základu, kterým je průměrný stav rozvahové daňové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů vzniklých z titulu jistiny a úroku v ocenění nesníženém o opravné položky a rezervy již vytvořené a sníženém o tu část průměrného stavu rozvahové daňové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů, která je zajištěna přijatými bankovními zárukami nebo pojištěna,
b) rezerv podle odstavce 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 2 % průměrného stavu poskytnutých bankovních záruk za úvěry poskytnuté bankami.
Opravné položky musí být vždy přiřazeny k jednotlivým pohledávkám, rezervy k jednotlivým zárukám. Průměrné stavy se počítají z měsíčních zůstatků daňových hodnot k poslednímu dni v měsíci a zůstatku daňové hodnoty k 1. lednu příslušného zdaňovacího období.
(3) Pohledávkou z úvěru se pro účely tvorby opravných položek rozumí pohledávka z titulu jistiny a úroku, pokud vznikla z úvěru poskytnutého bankou4) nebankovnímu subjektu nebo vznikla plněním z bankovní záruky, za subjektem se sídlem nebo bydlištěm na území členského státu Evropské unie nebo na území jiného státu, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací, a smlouva byla sjednána jako smlouva o úvěru nebo smlouva o bankovní záruce podle ustanovení občanského zákoníku nebo podle srovnatelného právního předpisu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací, podle kterého se sjednává poskytování úvěrů, s výjimkou případu, kdy bude pro sjednání smlouvy o úvěru a jeho poskytnutí použito právo státu, který není členem Evropské unie ani jiným státem, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací.
(4) Bankovní zárukou se pro účely tvorby rezerv rozumí bankovní záruka, která byla poskytnuta za dluhy subjektu se sídlem nebo bydlištěm na území členského státu Evropské unie v případě, bude-li použito pro její sjednání a poskytnutí právo státu, který je členem Evropské unie, s výjimkou případu, kdy bude v souvislosti s bankovní zárukou použito právo státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie.
(5) Pokud je sjednán nebo poskytnut úvěr nebo bankovní záruka prostřednictvím třetí osoby se sídlem mimo území členského státu Evropské unie, nebo ve smluvním vztahu s touto osobou je využito práva státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie, nejedná se o pohledávku z úvěru nebo bankovní záruku ve smyslu ustanovení odstavců 1 a 2.
(6) Pokud banka4) nikdy netvořila opravnou položku podle odstavce 2 písm. a) k pohledávce z úvěru vymezené v odstavci 3, může vytvořit opravnou položku až do výše 100 % neuhrazené rozvahové daňové hodnoty pohledávky bez příslušenství, a to za splnění těchto podmínek:
a) rozvahová daňová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesahuje částku 30 000 Kč,
b) od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců a
c) ke dni tvorby opravné položky nepřesahuje u banky4) celková daňová hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů částku 30 000 Kč.
O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto ustanovení, je banka4) povinna vést samostatnou evidenci.
(7) Opravná položka podle odstavce 1 písm. a) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci, nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, byla promlčena. Opravnou položku banka použije ke krytí ztrát z odpisu nebo postoupení pohledávky. Rezerva podle odstavce 1 písm. b) slouží ke krytí ztrát souvisejících s realizací poskytnutých bankovních záruk za úvěry.
§ 5a
(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou spořitelní Spořitelní a úvěrní družstva[footnoteRef:197]6a)6a) a ostatní finanční instituce mohou vytvářet ve zdaňovacím období opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů, včetně souvisejícího příslušenství, poskytnutých těmito subjekty fyzickým osobám s bydlištěm na území členského státu Evropské unie. Úvěrem se pro účely tohoto ustanovení rozumí úvěr podle zákona upravujícího spořitelní a úvěrní družstva u spořitelního a úvěrního družstva a spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr u ostatní finanční instituce. Opravné položky nelze vytvářet u [197: 6a) § 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb.]
a) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,
b) pohledávek nabytých postoupením,
c) pohledávek vzniklých na základě novace nebo narovnání.
Opravné položky nelze vytvářet v tom zdaňovacím období, v němž dojde ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkursu, a dále v průběhu likvidace a v průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu.
(2) Ostatními finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby, které splňují všechny následující podmínky:
a) jsou osobami oprávněnými poskytovat spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr a
b) výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů podle odstavce 1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném zdaňovacím období.
Výnosy podle písmene b) se rozumí výnosy zaúčtované v souladu se zvláštním právním předpisem.1a) Ostatními finančními institucemi pro účely tohoto ustanovení nejsou banky.4)
(3) Opravné položky se tvoří k základu, kterým je průměrný stav rozvahové daňové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů bez příslušenství v ocenění nesníženém o opravné položky již vytvořené. Do tohoto základu se nezapočítávají částky: daňové hodnoty
a) pohledávek přesahující 1 500 000 Kč u jednotlivého úvěru,
b) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,
c) pohledávek nabytých postoupením,
d) pohledávek vzniklých na základě novace nebo narovnání,
e) pohledávek, k nimž byly ve zdaňovacím období vytvořeny opravné položky podle odstavce 5.
Průměrný stav se počítá z měsíčních zůstatků daňových hodnot k poslednímu dni v měsíci a zůstatku daňové hodnoty k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období.
(4) Celková výše tvorby opravných položek podle odstavce 3 za zdaňovací období nesmí přesáhnout:
a) 1,5 % ze základu podle odstavce 3, a to u spořitelních a úvěrních družstev, a u těch ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 20 000 000 Kč,
b) 0,6 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 10 000 000 Kč,
c) 0,2 % ze základu podle odstavce 3, a to u zbývajících ostatních finančních institucí.
(5) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů až do výše 100 % neuhrazené rozvahové daňové hodnoty pohledávky bez příslušenství, a to za splnění všech následujících podmínek:
a) rozvahová daňová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřekročí částku 30 000 Kč,
b) od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo více jak 12 měsíců.
O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci. Opravné položky lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1d) za zdaňovací období, ve kterém byly vytvořeny, pokud pohledávka, ke které byly vytvořeny, je ke konci zdaňovacího období zaúčtována v účetnictví poplatníka podle zvláštního právního předpisu1a) a k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období nepřesahuje celková hodnota pohledávek bez příslušenství zaúčtovaných v účetnictví poplatníka podle zvláštního právního předpisu1a) vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů částku 30 000 Kč.
(6) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám z titulu příslušenství, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové daňové hodnoty pohledávky, a to za splnění těchto podmínek:
a) příslušenství souvisí s pohledávkou, k níž lze vytvářet opravné položky podle tohoto ustanovení,
b) částka příslušenství byla v příslušném zdaňovacím období nebo v předchozích zdaňovacích obdobích zaúčtována do výnosů a vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů a
c) celková daňová hodnota pohledávek z titulu příslušenství splňujícího obě podmínky uvedené pod písmeny a) a b), které souvisejí s pohledávkami poplatníka vzniklými vůči témuž dlužníkovi z úvěrů, nepřesáhne částku 30 000 Kč.
O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci.
(7) Vytvořené opravné položky se použijí ke krytí ztrát z odpisu nebo postoupení pohledávek uvedených v odstavci 1, s výjimkou pohledávek podle odstavce 1 písm. a) až písm. c). Ztráty z odpisu nebo postoupení pohledávek do výše kryté použitím opravných položek vytvořených podle tohoto ustanovení jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů.1d)
(8) Opravné položky ve výši podle odstavce 4 je ostatní finanční instituce za příslušné zdaňovací období oprávněna vytvořit za podmínky, že v následujících dvou zdaňovacích obdobích nesníží základní kapitál na takovou výši, které odpovídá nižší tvorba opravných položek nebo která tvorbu opravných položek neumožňuje. Snížení základního kapitálu se pro účely tohoto ustanovení posuzuje k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období. Za zdaňovací období, v němž dojde ke snížení základního kapitálu, se základ daně zvýší nebo daňová ztráta sníží nebo daňová povinnost ve výši nula upraví o rozdíl mezi výší vytvořených opravných položek a tvorbou opravných položek odpovídající výši základního kapitálu po jeho snížení.
§ 6
Rezervy v pojišťovnictví
(1) Rezervami v pojišťovnictví se pro účely daní z příjmů rozumí technické rezervy vytvořené podle zákona upravujícího pojišťovnictví.
(2) U poplatníka se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než Česká republika, který provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, se rezervami v pojišťovnictví pro účely daní z příjmů rozumí technické rezervy k vyrovnání závazků z této činnosti vytvořené v souladu s právními předpisy státu jeho sídla, které upravují přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon v souladu s předpisem Evropské unie[footnoteRef:198]27). [198: 27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.]
(3) U poplatníka se sídlem na území státu, který není členským státem Evropské unie ani státem tvořícím Evropský hospodářský prostor a se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující tvorbu a výši technických rezerv v pojišťovací a zajišťovací činnosti, která je prováděna, provozujícího pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky se rezervami v pojišťovnictví pro účely daní z příjmů rozumí technické rezervy k vyrovnání závazků z této činnosti vytvořené v souladu s touto mezinárodní smlouvou.
(4) Upravenými rezervami v pojišťovnictví se pro účely daní z příjmů rozumí rezervy v pojišťovnictví
a) snížené o částky vymahatelné ze zajišťovacích smluv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie[footnoteRef:199]28) a [199: 12) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.]
b) zvýšené o zůstatek odložených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy podle právních předpisů upravujících účetnictví.
(5) Přírůstkem rezerv v pojišťovnictví se rozumí kladný rozdíl mezi výší upravených rezerv v pojišťovnictví na konci zdaňovacího období a výší upravených rezerv v pojišťovnictví na začátku zdaňovacího období.
(6) Úbytkem rezerv v pojišťovnictví se rozumí záporný rozdíl mezi výší upravených rezerv v pojišťovnictví na konci zdaňovacího období a výší upravených rezerv v pojišťovnictví na začátku zdaňovacího období.
(7) Pro účely určení přírůstku rezerv v pojišťovnictví a úbytku rezerv v pojišťovnictví se za zdaňovací období považuje i období, za které se podává daňové přiznání.
(8)(7) Rezervami v pojišťovnictví pro účely daní z příjmů nejsou technické rezervy k vyrovnání závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna a podle které se dvojí zdanění příjmů vylučuje metodou vynětí.
§ 7
Rezerva na opravy hmotného majetku
(1) Rezervu na opravy hmotného majetku,[footnoteRef:200]12) která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je pět a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří [200: 28) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.]
a) mají k hmotnému majetku právo vlastnické, jsou organizační složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu, jsou státní organizací příslušnou hospodařit nebo s právem hospodařit s majetkem státu, jsou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření, jsou dobrovolným svazkem obcí u hmotného majetku vloženého členskou obcí, jsou podílovým fondem, jehož součástí hmotný majetek je, nebo jsou svěřenským fondem, jehož součástí hmotný majetek je, pokud tuto rezervu nevytváří pachtýř podle písmene b),
b) jsou pachtýři hmotného majetku na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu, přičemž k opravám tohoto majetku jsou smluvně písemně zavázáni,
c) procházejí reorganizací nebo oddlužením podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:201]12b) a jejichž vlastnické právo ke hmotnému majetku, k němuž byla rezerva tvořena, nebylo průběhem insolvenčního řízení ani pravomocným ukončením insolvenčního řízení dotčeno. [201: 12b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
28) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.]
(1) Rezervu na opravu lze tvořit k evidovanému aktivu, které je hmotnou věcí a jehož doba daňového odpisování činí alespoň 60 měsíců. Pokud je aktivum evidovaným aktivem u více poplatníků daně z příjmů, rezervu na opravu může tvořit pouze jeden z nich, a to pouze pokud je k opravám smluvně zavázán.
(2) Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení podle zvláštního zákona.[footnoteRef:202]13) následný pořizovací výdaj. [202: 13) § 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.]
(3) Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku,
a) který je určen aktiva, které je určeno k likvidaci,
b) aktiva, u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události,
c) aktiva, u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok,
d) k němuž má vlastnické právo poplatník aktiva poplatníka, vůči jehož majetku trvají účinky prohlášení konkursu podle zvláštního právního předpisu12b).
(4) Ve zdaňovacím období je tvorba rezervy výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů nebo položkou snižující základ daně, pokud budou peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající podle odstavců 5 a 7 na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet v bance se sídlem na území členského státu Evropské unie, který je veden v českých korunách nebo v eurech a je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv tvořených podle tohoto ustanovení (dále jen „samostatný účet“), a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání. Nebudou-li peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající podle odstavců 5 a 7 na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, rezerva se zruší ve zdaňovacím období, za které se toto daňové přiznání podává. Peněžní prostředky samostatného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena.
(5) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích obdobím, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu zdaňovacích období rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu zdaňovacích období se nezahrnuje předpokládané zdaňovací období, kdy dojde k zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a součtu objemů skutečných výkonů za zdaňovací období a za předcházející období, pokud nebylo zdaňovacím obdobím.
(5) Výše rezervy na opravy se stanoví podle jednotlivého aktiva určeného k opravě a charakteru této opravy. Měsíční výše rezervy na opravu je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu kalendářních měsíců, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu kalendářních měsíců rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje kalendářní měsíc, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu zdaňovacích období se nezahrnuje předpokládaný kalendářní měsíc, kdy dojde k zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého aktiva tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je měsíční výše rezervy rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a součtu objemů skutečných výkonů za kalendářní měsíc.
(6) Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, rezerva se zruší v tomto následujícím zdaňovacím období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy; provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy.
(7) Zjistí-li poplatník daně z příjmů skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.
(8) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku aktiva nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období.
(9) Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u hmotného majetku zatříděného
a) ve 2. odpisové skupině 3 zdaňovací období
b) ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích období
a) 120 po sobě jdoucích kalendářních měsíců u aktiva, jehož doba daňového odpisování činí alespoň 360 měsíců,
b) 36 kalendářních měsíců po sobě jdoucích u aktiva, jehož doba daňového odpisování činí méně než 360 měsíců,.
c) ve 4. odpisové skupině 8 zdaňovacích období
d) v 5. a 6. odpisové skupině 10 zdaňovacích období
vymezených v zákoně o daních z příjmů a po sobě jdoucích v každé odpisové skupině, přičemž k období, za které se podávalo daňové přiznání, ale zdaňovacím obdobím nebylo, se nepřihlíží.
(10) V započaté tvorbě rezervy může pokračovat poplatník daně z příjmů, který započal tvorbu rezervy na opravy najatého hmotného majetku uvedeného v odstavci 1 písm. b) a v průběhu tvorby rezervy se stal vlastníkem tohoto majetku, bude-li dodržena odůvodněnost a účelovost k původnímu předmětu tvorby.
(11) (10) Poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, vychází při stanovení výše rezervy z rozpočtu nákladů na opravu v ocenění bez daně z přidané hodnoty.
(12) (11) V případě přeměn1e) se za zdaňovací období pro účely tvorby rezervy podle odstavce 1 považuje i období, za které se podává daňové přiznání.
§ 8
Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení
(1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1), mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, s akruálním základem daně až do výše rozvahové daňové hodnoty nepromlčených pohledávek přihlášených u soudu od zahájení insolvenčního řízení do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku nebo do konce lhůty podle insolvenčního zákona[footnoteRef:203]12c), spojí-li soud s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o povolení oddlužení, a to v období, za které se podává daňové přiznání a v němž ve zdaňovacím období, ve kterém byly přihlášeny. Byla-li povolena reorganizace, namísto přihlášky pohledávky postačí, že dlužník věřitelovu pohledávku správně uvedl v seznamu svých dluhů podle zvláštního právního předpisu12b). K pohledávkám vyloučeným v § 2 odst. 2 nebo k pohledávkám vzniklým mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) podle tohoto ustanovení. [203: 12c) § 136 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky insolvenčního řízení nebo v případě, že pohledávku účinně popřel insolvenční správce, věřitel nebo dlužník a zvláštní právní předpis12b) těmto osobám právo popřít pohledávku přiznává.
(3) Jestliže pominou důvody pro existenci opravné položky vytvořené podle tohoto ustanovení nebo na základě rozhodnutí poplatníka, je možné snížit vytvořenou opravnou položku na úroveň, která by mohla být vytvořena podle ustanovení § 8a. Poplatník pak pokračuje v tvorbě opravné položky podle § 8a.
§ 8a
Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994
(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) a ke kterým nejsou vytvářeny opravné položky podle § 5 a 5a, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, ve zdaňovacím období tvořit poplatníci daně z příjmů s akruálním základem daně za podmínky, že od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo více než
a) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové daňové hodnoty pohledávky,
b) 30 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové daňové hodnoty pohledávky.
(2) U pohledávky nabyté postoupením, jejíž rozvahová daňová hodnota bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku byla vyšší než 200 000 Kč, se mohou tvořit opravné položky podle odstavce 1 pouze v případě, že bylo ohledně těchto pohledávek zahájeno řízení, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a které je
a) rozhodčím řízením,
b) soudním řízením, nebo
c) správním řízením.
(3) Opravné položky podle odstavce 1 nelze uplatnit u pohledávek již odepsaných na vrub výsledku hospodaření a dále u pohledávek vzniklých
a) za členy obchodní korporace za upsaný vlastní kapitál,
b) mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů.
(4) Opravné položky vytvořené podle odstavce 1 se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů.
§ 8b
Opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za clo
(1) Opravné položky podle § 8 a 8a tohoto zákona mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví a s akruálním základem daně, kteří podle celního zákona ručí za clo, k pohledávkám vzniklým z titulu ručení za clo (tj. zajištění cla) podle celního zákona.
(2) Opravné položky podle odstavce 1 lze vytvářet jen do výše daňové hodnoty pohledávky odpovídající provedené úhradě cla.
(3) Opravné položky ručitel nemůže vytvářet ze splněné pohledávky z titulu ručení, pokud dluh za dlužníka nesplní v době splatnosti určené celními orgány.
§ 8c
Nepostupuje-li poplatník u nepromlčené pohledávky podle § 5, 5a, 6, 8, 8a a 8b, může v období, za které se podává daňové přiznání, vytvořit ve zdaňovacím období tvořit opravnou položku až do výše 100 % její neuhrazené rozvahové daňové hodnoty bez příslušenství pouze v případě, že
a) se nejedná o pohledávku vymezenou v § 8a odst. 3,
b) rozvahová prvotní daňová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne částku 30 000 Kč,
c) od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců, a
d) celková daňová hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení, nepřesáhne za období, za které se podává daňové přiznání, zdaňovací období částku 30 000 Kč.
O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto ustanovení, je poplatník povinen vést samostatnou evidenci.
§ 9
Rezerva na pěstební činnost
(1) Pěstební činností se pro účely tohoto zákona rozumí obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v příloze tohoto zákona.
(2) Rezervu na pěstební činnost, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) nebo položkou snižující základ daně mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet tvořit poplatníci daně z příjmů, kteří jsou povinni podle zvláštního zákona[footnoteRef:204]14) provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů. [204: 14) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).]
(3) Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m3. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost. Rezerva se čerpá při realizaci prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší.
§ 10
Ostatní rezervy
(1) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se uznává rezerva na odbahnění rybníka, kterým se rozumí odstraňování nánosů ze dna rybníka způsobených erozí okolních pozemků. Rezervu na odbahnění rybníka je možno tvořit maximálně 10 120 po sobě jdoucích zdaňovacích období měsíců; přitom pro způsob její tvorby, stanovení výše a použití se použijí obdobně ustanovení pro tvorbu rezervy na opravy podle tohoto zákona.
(2) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se dále uznává rezerva na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou nebo na vypořádání důlních škod tvořená podle zákona upravujícího ochranu a využití nerostného bohatství, rezerva na zajištění rekultivace a následné péče o skládku podle zákona upravujícího odpady a rezervy, u nichž zvláštní zákon uvede, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.1) příjmů1) nebo o položku snižující základ daně.
§ 10a
(1) Peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 se ukládají na samostatný účet vedený v České republice u banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, který je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2, příjmu z prodeje státních dluhopisů pořízených z prostředků tohoto účtu a popřípadě výnosů z prostředků těchto rezerv (dále jen "zvláštní vázaný účet"). Výnosy z prostředků rezerv se pro účely tohoto ustanovení rozumí výnosy z peněžních prostředků vázaných na zvláštním vázaném účtu a úrokové výnosy ze státních dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu. Peněžní prostředky zvláštního vázaného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byly rezervy vytvořeny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4. Poplatník zřídí pro jednotlivý účel tvorby rezervy vždy pouze jeden zvláštní vázaný účet, který je veden v českých korunách nebo v eurech.
(2) Ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, je zaúčtovaná tvorba rezerv vymezených v odstavci 1 výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů nebo položkou snižující základ daně, pokud
a) budou peněžní prostředky ve výši zaúčtované tvorby rezerv převedeny na zvláštní vázaný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání; nebudou-li převedeny v plné výši, výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů nebo položkou snižující základ daně se stává pouze ta část zaúčtované tvorby rezerv, která byla na zvláštní vázaný účet převedena nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, a
b) peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu se nepoužijí na úhradu výdajů souvisejících s účely, na něž byly vytvořeny rezervy podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezervy vymezené v § 10 odst. 2, a to do výše rezerv vytvořených do 31. prosince 2003 nebo do konce období, za které se podává daňové přiznání a které započalo v roce 2003, pokud nebyly uvedené rezervy následně zcela zrušeny nebo vyčerpány; pokud byly uvedené rezervy následně zrušeny nebo čerpány pouze zčásti, platí uvedená podmínka pouze pro nezrušenou část uvedené výše rezerv. Tato podmínka se neuplatní v případě, kdy zvláštní právní předpis stanoví výslovně povinnost převést na zvláštní vázaný účet peněžní prostředky ve výši dříve vytvořených rezerv nebo jejich zvláštním právním předpisem vymezené části, které byly uplatněny jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů do 31. prosince 2003.
(3) Pokud poplatník použije peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu v rozporu s podmínkou uvedenou v odstavci 2 písm. b), je oprávněn uplatnit zaúčtovanou tvorbu rezerv vymezených v odstavci 1 jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle odstavce 2 nejdříve ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, v němž součet výše peněžních prostředků uložených na zvláštním vázaném účtu podle odstavce 1 a hodnoty státních dluhopisů vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, na který Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí převede evidence Střediska cenných papírů (dále jen "centrální depozitář")1b), zachycené v účetnictví podle zvláštního právního předpisu1a) dosáhne alespoň výše rezerv podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 vykázané a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu1a).
(3) Pokud poplatník použije peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu v rozporu s podmínkou uvedenou v odstavci 2 písm. b), je oprávněn uplatnit tvorbu rezerv vymezených v odstavci 1 jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů nebo položku snižující základ daně podle odstavce 2 nejdříve ve zdaňovacím období v němž součet výše peněžních prostředků uložených na zvláštním vázaném účtu podle odstavce 1 a hodnoty státních dluhopisů vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, na který Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí převede evidence Střediska cenných papírů (dále jen "centrální depozitář")1b), dosáhne alespoň výše rezerv podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2.
(4) Peněžní prostředky rezerv uvedených v odstavci 1, které jsou uloženy na zvláštním vázaném účtu, mohou být použity i na pořízení státních dluhopisů denominovaných výhradně v české koruně, a to u
a) rezerv tvořených podle zákona upravujícího ochranu a využití nerostného bohatství na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou nebo na vypořádání důlních škod pouze na základě souhlasu příslušného obvodního báňského úřadu,
b) rezerv na zajištění rekultivace a následné péče o skládku podle zákona upravujícího odpady pouze na základě souhlasu příslušného krajského úřadu,
c) rezerv na zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu[footnoteRef:205]26) pouze na základě souhlasu Správy úložišť radioaktivních odpadů. [205: 26) § 18 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.]
(5) Státní dluhopisy podle odstavce 4 musí být vedeny na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři a poplatník o nich musí vést samostatnou evidenci. Příjmy z prodeje těchto dluhopisů musí být vždy neprodleně převedeny na zvláštní vázaný účet, z jehož prostředků byly tyto dluhopisy pořízeny.
(6) Peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu a státní dluhopisy vedené na samostatném účtu podle odstavce 5 nesmějí být předmětem zajištění, nesmějí být zahrnuty do majetkové podstaty poplatníka v insolvenčním řízení12b), nepodléhají výkonu rozhodnutí ani exekuci.
§ 11
(1) Zůstatky rezerv, které mají charakter rezerv podle tohoto zákona, zjištěné k 31. prosinci 1992 se považují za rezervy podle tohoto zákona a převádějí se do roku 1993.
(2) Rezervy vytvořené podle platných účetních předpisů před 1. lednem 1993 a převedené do roku 1993, jakož i let následujících po roce 1993 se čerpají na úhradu výdajů (nákladů), pro něž byly vytvořeny. Pominou-li důvody, pro které byly vytvořeny, zruší se tyto rezervy v příslušném zdaňovacím období.
§ 11a
Obecná ustanovení o rezervě na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013
(1) Rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů může vytvářet provozovatel solární elektrárny, který je povinen podle zákona upravujícího odpady zajistit financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů.
(2) Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se tvoří nezávisle na účelově shodné rezervě vytvářené podle právních předpisů upravujících účetnictví a její tvorba není podmíněna jejím zaúčtováním. Poplatník je povinen vést evidenci vytvořené rezervy, a to minimálně v rozsahu stanoveném pro tvorbu rezerv v předpisech upravujících účetnictví.
(3) Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se tvoří od prvního měsíce toho zdaňovacího období, ve kterém vznikla provozovateli solární elektrárny povinnost úhrady první platby příspěvku na zajištění financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů prováděné provozovatelem kolektivního systému, do okamžiku, kdy by bylo ukončeno daňové odpisování hmotného majetku aktiva, jehož je solární panel součástí, pokud by jej odpisoval jeho první vlastník podle § 30b zákona o daních z příjmů. Při technickém dodatečném zhodnocení předmětného hmotného majetku aktiva se období tvorby rezervy neprodlužuje.
(4) Pacht, likvidace a insolvenční řízení nezakládají povinnost zrušit již vytvořenou rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a lze ji tvořit i v průběhu likvidace a v průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu.
(5) Pro účely rezervy na nakládání s elektroodpadem se za zdaňovací období považuje i období, za které se podává daňové přiznání.
§ 11b
Výše rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013
(1) Celková výše rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů je úhrnná částka financování, kterou je podle právních předpisů upravujících odpady povinen provozovatel solární elektrárny zajistit ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů prováděnému provozovatelem kolektivního systému.
(2) Do celkové výše rezervy se nezahrnují částky, o které byl snížen základ daně z příjmů.
(3) Měsíční rezerva je rovna podílu celkové výše rezervy a počtu měsíců, které uplynou od prvního dne zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost úhrady první platby příspěvku, do ukončení doby daňového odpisování hmotného majetku aktiva, jehož je solární panel součástí.
(4) Tvorba rezervy za zdaňovací období je součinem částky měsíční rezervy a počtu měsíců v tomto zdaňovacím období, ve kterých jsou splněny podmínky pro tvorbu rezervy.
§ 11c
Zvláštní ustanovení o rezervě na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013
(1) Zjistí-li poplatník skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.
(2) Dojde-li k likvidaci solárního panelu, zruší se část rezervy týkající se likvidovaného panelu ve zdaňovacím období, kdy provozovatel kolektivního systému předloží finanční vypořádání provozovateli solární elektrárny, ve kterém toto vyřazení zohledňuje.
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Příl.
VÝKONY UZNANÉ JAKO VÝDAJ (NÁKLAD) PRO TVORBU REZERVY NA PĚSTEBNÍ ČINNOST
Za výkony podle § 9 odst. 1 tohoto zákona se považují:
1. Obnova lesa výsevem osiva
a) první výsev osiva
b) opakovaný výsev osiva.
2. Obnova lesa sadbou
a) první sadba
b) opakovaná sadba.
3. Příprava půdy pro obnovu lesa
a) příprava půdy pro přirozenou obnovu lesa
b) příprava půdy pro obnovu lesa výsevem osiva
c) příprava půdy pro obnovu lesa sadbou.
4. Ošetřování dřevin mladých lesních porostů.
5. Mechanická a chemická ochrana mladých lesních porostů proti zvěři.
6. Zřizování oplocenek při oplocování mladých lesních porostů.
7. Ochrana mladých lesních porostů ostatní
a) proti buření
b) proti hlodavcům
c) proti klikorohu borovému
d) výsek plevelných dřevin.
8. Prořezávky, prostřihávky a výkony spojené s vytvořením rozčleňovací linie.
9. Ochrana lesa proti zvěři mechanická, chemická, údržba a opravy oplocenek.
10. Ochrana lesa proti hmyzím škůdcům.
11. Hnojení lesních porostů.
12. Vyvětvování lesních porostů.
13. Odstraňování klestu.
14. Probírky do 40 let věku lesních porostů.
15. Opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou.
K části dvacáté třetí návrhu zákona – změna zákona o České národní bance
Platné znění zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 5
(1) Nejvyšším řídícím orgánem České národní banky je bankovní rada České národní banky (dále jen "bankovní rada"). Bankovní rada určuje měnovou a makroobezřetnostní politiku a nástroje pro jejich uskutečňování. Rozhoduje o zásadních opatřeních měnové a makroobezřetnostní politiky, v oblasti dohledu nad finančním trhem a v oblasti řešení krize na finančním trhu.
(2) Bankovní rada dále zejména
a) stanoví zásady činnosti a obchodů České národní banky;
b) schvaluje rozpočet a účetní závěrku České národní banky,
c) stanoví organizační uspořádání a působnost organizačních jednotek České národní banky;
d) stanoví druhy fondů České národní banky, jejich výši a použití;
e) vykonává práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům České národní banky; těmito úkony může pověřit jiné osoby z řad zaměstnanců,
f) uděluje souhlas k podnikatelské činnosti zaměstnanců České národní banky,
g) stanoví mzdové a další požitky guvernéra; mzdové a další požitky viceguvernérů a dalších členů bankovní rady stanoví guvernér,
h) rozhoduje o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni.
***
§ 48
(1) Česká národní banka vede účetnictví podle jiného právního předpisu.[footnoteRef:206]12a) [206: 12a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Účetní závěrka České národní banky je ověřována jedním nebo více auditory, kteří jsou určeni po dohodě bankovní rady s ministrem financí.
(3) Jakmile je účetní závěrka schválena a ověřena auditory, bankovní rada ji předá Poslanecké sněmovně a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(1) Česká národní banka má povinnost auditu účetní závěrky, a to auditorem, kterého bankovní rada určí po dohodě s ministrem financí.
(2) Česká národní banka vyhotovuje individuální zprávu vedení.
(3) Česká národní banka uveřejní svou řádnou individuální účetní závěrku, individuální zprávu vedení a zprávu auditora o povinném auditu na internetových stránkách a předá je Poslanecké sněmovně.
(4) Česká národní banka každoročně uveřejňuje výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)(4) Česká národní banka uveřejňuje dekádní výkaz o své finanční pozici způsobem umožňujícím dálkový přístup.
K části dvacáté čtvrté návrhu zákona – změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
Platné znění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 5
(1) Úřad zpracovává a předkládá Poslanecké sněmovně stanovisko ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu a k návrhu státního závěrečného účtu, včetně seznamu kontrolních závěrů, které byly podkladem pro toto stanovisko.
(2) Stanovisko ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu předkládá Úřad Poslanecké sněmovně ve lhůtě do 1 měsíce ode dne předložení této zprávy Poslanecké sněmovně rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny vládou.
(3) Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu předkládá Úřad Poslanecké sněmovně ve lhůtě do 4 3 měsíců ode dne předložení tohoto návrhu Poslanecké sněmovně vládou.
***
§ 13
Kolegium Úřadu
(1) Kolegium Úřadu tvoří prezident Úřadu, viceprezident Úřadu a členové Úřadu.
(2) Kolegium Úřadu rozhoduje hlasováním; závěr hlasování je přijat, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů Kolegia Úřadu. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Kolegium Úřadu je usnášeníschopné při účasti nadpoloviční většiny svých členů. Jednání Kolegia Úřadu se řídí jednacím řádem, který zejména obsahuje formu rozhodování, způsob hlasování a způsob zveřejnění opačného názoru.
(3) Kolegium Úřadu schvaluje
a) plán kontrolní činnosti,
b) návrh rozpočtu Úřadu předkládaný Poslanecké sněmovně, jeho změny, rozpočtová opatření, závěrečný účet rozpočtové kapitoly Úřadu a řádnou individuální účetní závěrku Úřadu sestavenou k rozvahovému dni,
c) všechny kontrolní závěry, z nichž vychází stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu,
d) výroční zprávu,
e) kontrolní závěry, které si stanoví při schvalování plánu kontrolní činnosti nebo které mu přikáže prezident Úřadu,
f) jednací řády Kolegia Úřadu a senátů Úřadu,
g) organizační řád a jeho změny,
h) kárný řád.
(4) Kolegium Úřadu rozhoduje
a) o odvolání proti rozhodnutí o námitce proti kontrolnímu protokolu,
b) o námitce podjatosti, pokud ji vznesla kontrolovaná osoba proti členu Úřadu; takový člen Úřadu je z hlasování o námitce podjatosti vyloučen.
(5) Kolegium Úřadu projednává návrh pracovního řádu Úřadu, předkládaný prezidentem Úřadu a doporučuje mu jeho schválení.
***
§ 21
Úvodní ustanovení
Kontrolující jsou při provádění kontroly oprávněni
a) vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob, pokud souvisí s předmětem kontroly; nedotknutelnost obydlí je zaručena,[footnoteRef:207]3) [207: 3) Čl. 12 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod (usnesení předsednictva ČNR č. 92/1993 Sb.).]
b) požadovat na kontrolovaných osobách, aby ve stanovených lhůtách předložily originální doklady a další písemnosti, data z informačních systémů, kterých jsou správci nebo provozovateli, na technických nosičích dat, popřípadě jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky výrobků nebo jiného zboží (dále jen "doklady"), jakož i pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy,
c) seznamovat se s utajovanými informacemi, prokáží-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto informací, vydaným podle zvláštního zákona.[footnoteRef:208]4) [208: 4) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.]
d) požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných, ústních a písemných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,
e) zajišťovat v odůvodněných případech doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů,
f) požadovat, aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků,
g) používat telekomunikační koncová zařízení kontrolovaných osob a datové připojení do veřejné sítě elektronických komunikací pro zabezpečení kontroly,
h) vyžádat si od kontrolované vybrané účetní jednotky účetní jednotky veřejného sektoru nebo od jiného kontrolního orgánu účetní záznamy dokumenty též prostřednictvím centrálního systému účetních informací státu, anebo si vyžádat účetní záznamy dokumenty od správce centrálního systému účetních informací státu, za podmínek stanovených zákonem o účetnictví,
i) požadovat, aby kontrolované osoby ve stanovených lhůtách zajistily přístup k datům, která souvisí s předmětem kontroly a jsou uložena nebo zpracována v provozních informačních systémech kontrolované osoby, jakož i v dalších souborech a aplikacích, a která nejsou součástí informačních systémů veřejné správy.
***
§ 33
Hospodaření s rozpočtovou kapitolou Úřadu
(1) Hospodaření s rozpočtovou kapitolou Úřadu je shodné jako u orgánů státní správy, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Hospodaření Úřadu s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu kapitoly Úřadu kontroluje Poslanecká sněmovna nebo orgán, který si pro tento účel zřídila nebo který tímto úkolem pověřila.
(3) Úřad má povinnost auditu řádné účetní závěrky.
(3)(4) Závěrečný účet rozpočtové kapitoly Úřadu předkládá prezident Úřadu Poslanecké sněmovně současně se zprávou o ověření roční účetní závěrky auditorem auditora o povinném auditu.
(4)(5) Závěrečný účet rozpočtové kapitoly Úřadu předkládá prezident Úřadu ministerstvu financí k zapracování spolu se stanoviskem Poslanecké sněmovny nebo jejího orgánu, je-li takové stanovisko přijato, do návrhu státního závěrečného účtu.
K části dvacáté páté návrhu zákona – změna zákona o státním zastupitelství
Platné znění zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 6
(1) Soustavu státního zastupitelství tvoří Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství a okresní státní zastupitelství.
(2) V obvodu hlavního města Prahy působnost krajského státního zastupitelství vykonává Městské státní zastupitelství v Praze a působnost okresních státních zastupitelství vykonávají obvodní státní zastupitelství. V obvodu města Brna vykonává působnost okresního státního zastupitelství Městské státní zastupitelství v Brně.
(3) Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství a krajská státní zastupitelství jsou účetními jednotkami.
(3) Okresní státní zastupitelství nejsou účetními jednotkami a pro účely účetnictví mají postavení vnitřních organizačních jednotek krajského státního zastupitelství, v jejichž obvodu mají sídlo.
K části dvacáté šesté návrhu zákona – změna zákona o silniční dopravě
Platné znění zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 8
Finanční způsobilost
(1) Finanční způsobilost lze prokázat všemi způsoby uvedenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie[footnoteRef:209]15). Žadatel o koncesi, který povede účetnictví bude účetní jednotkou, může finanční způsobilost prokázat zahajovací rozvahou nebo zahajovací rozvahou ve zjednodušeném rozsahu. Žadatel o koncesi, který povede daňovou evidenci, může finanční způsobilost prokázat zahajovacím přehledem obchodního majetku touto daňovou evidencí. [209: 15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009.]
(2) Trvání finanční způsobilosti prokazuje podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly dopravnímu úřadu na každý kalendářní rok nejpozději do 31. srpna tohoto roku.
K části dvacáté sedmé návrhu zákona – změna zákona o zpravodajských službách České republiky
Platné znění zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 3
(1) V České republice působí tyto zpravodajské služby:
a) Bezpečnostní informační služba, jejíž příjmy a výdaje tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu,
b) Úřad pro zahraniční styky a informace, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra,
c) Vojenské zpravodajství jako součást Ministerstva obrany[footnoteRef:210]2). [210: 2) § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky, ve znění zákona č. 290/2005 Sb.]
(2) Úřad pro zahraniční styky a informace není účetní jednotkou.
K části dvacáté osmé návrhu zákona – změna zákona o dráhách
Platné znění zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 14a
(1) Finanční způsobilostí k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální se rozumí schopnost provozovatele dráhy finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování dráhy pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy.
(2) Finanční způsobilost se prokazuje
a) podrobným obchodním rozpočtem na roční individuální účetní období, ve kterém příjmy z poplatků za použití dopravní cesty dráhy, náklady na údržbu a opravy dráhy pro účely zajištění její provozuschopnosti a další náklady na zajištění provozování dráhy musí být uvedeny odděleně, s uvedením ostatních obchodních a provozních příjmů a plateb a přehledu dlužníků a věřitelů,
b) objemem dostupných finančních prostředků včetně stavu bankovních účtů a úvěrů,
c) provozním kapitálem,
d) účetní závěrkou ověřenou auditorem, včetně její přílohy v úplném rozsahu, (výkaz o peněžních tocích) v případě, že provozovatel dráhy v předcházejícím ročním účetním období vykonával podnikatelskou činnost.
d) řádnou individuální účetní závěrkou za poslední individuální účetní období a zprávou auditora o povinném auditu v případě, že provozovatel dráhy v posledním individuálním účetním období vykonával podnikatelskou činnost; pro tyto účely musí být účetní závěrka sestavena v rozsahu stanoveném pro velké účetní jednotky a provozovatel dráhy má povinnost jejího auditu.
(3) Podrobnější členění údajů podle odstavce 2 a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí předpis.
***
§ 23f
(1) Dopravce, který má dominantní postavení na trhu osobní nebo nákladní železniční dopravy a který je současně provozovatelem železniční stanice, odstavné koleje, čerpací stanice nebo technického zařízení v přístavu nebo provozovatele takového zařízení služeb ovládá, zajistí, aby k poskytování služeb prostřednictvím tohoto zařízení služeb docházelo v rámci pobočky. Odepře-li takový provozovatel zařízení služeb jejich poskytnutí, oznámí to písemně zájemci s uvedením důvodů, popřípadě označí provozovatele, který může zájemci poskytnout tutéž službu za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Dopravce, který má dominantní postavení na trhu osobní nebo nákladní železniční dopravy a který je současně provozovatelem zařízení služeb nebo takového provozovatele ovládá, zajistí, aby o poskytování služeb prostřednictvím tohoto zařízení bylo vedeno oddělené účtování poskytování služeb prostřednictvím tohoto zařízení bylo sledováno v účetním systému odděleně.
***
§ 28
Finanční způsobilost
(1) Pro účely řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy se za finančně způsobilého považuje ten, kdo je schopen finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování drážní dopravy po dobu alespoň 12 měsíců.
(2) Za finančně způsobilého se nepovažuje ten,
a) jehož úpadek je řešen rozhodnutím insolvenčního soudu o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka nebo o povolení reorganizace,
b) u něhož insolvenční soud rozhodl o zrušení konkurzu z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, nebo
c) kdo dluží nedoplatky na daních, pojistném nebo penále na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.
(3) Finanční způsobilost se prokazuje zejména prostřednictvím roční účetní závěrky nebo zahajovací rozvahy, nevede-li žadatel doposud účetnictví řádné individuální účetní závěrky za poslední individuální účetní období a zprávy auditora o povinném auditu nebo, nebyl-li žadatel doposud účetní jednotkou, prostřednictvím zahajovací rozvahy; pro tyto účely musí být účetní závěrka sestavena v rozsahu stanoveném pro velké účetní jednotky a žadatel má povinnost jejího auditu.
***
§ 42b
(1) Provozovatel dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí příjmy z provozování dráhy a finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhy použít k vyplacení podílu na zisku osobě, která vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků[footnoteRef:211]18) nad tímto provozovatelem dráhy a nad dopravcem. [211: 18) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování).]
(2) Podnikatelé, kteří jsou součástí vertikálně integrovaného podniku, mohou mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit jiné obdobné právní jednání pouze při sjednání obvyklého úroku podle občanského zákoníku a za podmínek obvyklých v místě a čase učinění právního jednání s přihlédnutím k rizikovému profilu příjemce peněžitého plnění z právního jednání; ustanovení § 22b odst. 4 tím není dotčeno.
(3) Podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí provozovateli dráhy, který je součástí téhož podniku, poskytnout plnění bez právního důvodu nebo za cenu sjednanou v rozporu s cenovými předpisy.
(4) K dluhu provozovatele dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí přistoupit, ani jej plnit, převzít nebo zajistit jiný podnikatel v rámci téhož podniku.
(5) Podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, vede oddělené účetnictví, kterým je možné sleduje v účetním systému účetní záznamy odděleně tak, aby bylo možné prokázat splnění povinností uvedených v odstavcích 1 až 4 a v § 22b odst. 3 a 4.
§ 42c
(1) Provozuje-li provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování dráhy, zřídí pobočky, prostřednictvím kterých bude drážní dopravu provozovat odděleně od provozování dráhy.
(2) Vedoucím pobočky provozovatele dráhy podle odstavce 1, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhy, nesmí být osoba, která je vedoucím pobočky, předmětem jejíž činnosti je provozování drážní dopravy.
(3) Provozovatel dráhy podle odstavce 1 zajistí, aby
a) výnosy pobočky, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhy, byly použity pouze k financování provozování dráhy a k rozdělení zisku,
b) jeho pobočka neposkytla bez právního důvodu nebo za cenu účtovanou v rozporu s cenovými předpisy plnění pobočce téhož provozovatele dráhy, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhy,
c) dluhy vzniklé z provozování dráhy nebyly hrazeny z výnosů jiné pobočky téhož provozovatele dráhy,
d) pobočka, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhy, nepřijala peněžní prostředky od jiné pobočky téhož provozovatele dráhy, s výjimkou úplaty za poskytnuté plnění,
e) vedoucí pobočky, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhy, nepřijal žádné majetkové plnění od jiné pobočky téhož provozovatele dráhy, a aby jeho odměňování nebylo závislé na hospodářských výsledcích jiné pobočky.
(4) Provozovatel dráhy podle odstavce 1 vede oddělené účetnictví, kterým je možné sleduje v účetním systému účetní záznamy odděleně tak, aby bylo možné prokázat splnění povinností uvedených v odstavci 3.
***
§ 51
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) vykonává v rozporu s § 4a odst. 1 v obvodu dráhy činnosti, které jsou podnikáním,
b) jako vlastník sítě technického vybavení umístěného v obvodu dráhy nepostupuje při havárii této sítě podle pokynů provozovatele dráhy udělovaných podle § 5a odst. 3,
c) jako vlastník sítě technického vybavení umístěného v obvodu dráhy nebo v ochranném pásmu dráhy nezajistí v případě stanoveném v § 5a odst. 5 její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob,
d) jako stavebník v rozporu s § 7 odst. 2 zahájí zkušební provoz dráhy, aniž byl vydán průkaz způsobilosti určeného technického zařízení,
e) provozuje v ochranném pásmu dráhy činnost v rozporu s § 9 odst. 1,
f) poruší nebo ohrozí provozování dráhy a drážní dopravy nebo poškodí součásti dráhy nebo součásti drážního vozidla,
g) poškodí stavbu dráhy, stavbu na dráze nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, anebo naruší činnost drážního zařízení nebo drážního vedení,
h) provozuje dráhu v rozporu s § 11 odst. 1 bez úředního povolení,
i) v rozporu s § 24a odst. 1 písm. b) nebo § 24a odst. 2 písm. b) provozuje drážní dopravu bez platné licence,
j) přidělí kapacitu dráhy nebo za provozovatele dráhy obstará výkon hlavních činností, ačkoliv k tomu není podle § 32 odst. 3 oprávněna,
k) poruší přepravní podmínky stanovené pro přepravu nebezpečných věcí na základě § 37 odst. 2 písm. j) nebo § 37 odst. 3 písm. d),
l) v rozporu s § 30 odst. 3 neodevzdá drážnímu správnímu úřadu neplatnou licenci,
m) jako osoba zabezpečující údržbu drážního vozidla
1. nezavede systém údržby podle § 43b odst. 5 nebo nezajistí jeho dodržování,
2. nesplňuje některou z podmínek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel[footnoteRef:212]29), nebo [212: 29) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/779 ze dne 16. května 2019, kterým se přijímají podrobná ustanovení o systému udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 445/2011.]
3. v rozporu s § 43b odst. 6 nepředloží Agentuře Evropské unie pro železnice požadovaná smluvní ujednání,
n) vypracuje typové osvědčení v rozporu s § 43c odst. 3,
o) v rozporu s § 49b odst. 1 uvede na trh prvek interoperability nesplňující základní požadavky,
p) vypracuje k prvku interoperability ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití v rozporu s § 49b odst. 1 nebo 4,
q) poruší zákaz uvedení prvku interoperability na trh uložený podle § 49c odst. 1 nebo nedodrží ochranné opatření uložené podle § 49c odst. 2 nebo § 49q odst. 2,
r) v rozporu s § 49i uvede na trh subsystém kolejová vozidla nebo subsystém palubní řízení a zabezpečení nesplňující základní požadavky,
s) v rozporu s § 49j odst. 1 uvede na trh drážní vozidlo určené k provozování na dráze celostátní nebo regionální bez povolení k jeho uvedení na trh nebo v rozporu s tímto povolením,
t) vypracuje prohlášení o shodě s povoleným typem vozidla v rozporu s § 49j odst. 2 nebo 4,
u) jako držitel drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální, držitel povolení k jeho uvedení na trh nebo povolení typu vozidla anebo jako osoba jimi pověřená
1. obnoví nebo modernizuje drážní vozidlo bez nového povolení, jehož vydání bylo nezbytné podle § 49l odst. 1,
2. v rozporu s § 49l odst. 2 rozšíří oblast provozu drážního vozidla bez nového povolení, nebo
3. v rozporu s § 49l odst. 5 neodevzdá původní povolení k uvedení drážního vozidla na trh drážnímu správnímu úřadu,
v) v rozporu se zákazem podle § 49m odst. 3 písm. b) uvede na trh drážní vozidlo určené pro provozování na dráze celostátní nebo regionální,
w) jako zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce
1. vypracuje k subsystému ES prohlášení o ověření v rozporu s § 49o odst. 1 nebo 7,
2. nesdělí drážnímu správnímu úřadu seznam dotčených záměrů podle § 49o odst. 4,
3. v rozporu s § 49o odst. 7 nevypracuje ES prohlášení o ověření nebo k němu nepřipojí technickou dokumentaci ve stanoveném jazyce, neuchová technickou dokumentaci připojenou k ES prohlášení o ověření nebo ji nezašle orgánu jiného členského státu nebo Agentuře Evropské unie pro železnice,
4. v rozporu s § 49o odst. 8 nevypracuje nové nebo nezmění již vypracované ES prohlášení o ověření v případě obnovy nebo modernizace subsystému,
5. v rozporu s § 49p odst. 6 nezajistí provedení ES ověření v případě obnovy nebo modernizace subsystému, nebo
6. v rozporu s § 49q odst. 1 neprovede dodatečné posouzení nebo o jeho výsledcích neinformuje drážní správní úřad,
x) jako oznámený subjekt
1. vydá ES certifikát v rozporu s § 49b odst. 3 nebo § 49p odst. 3, nebo
2. vykonává činnost v rozporu s § 49s,
y) jako určený subjekt
1. vydá vnitrostátní certifikát v rozporu s § 49p odst. 3, nebo
2. vykonává činnost v rozporu s § 49w odst. 3 nebo neinformuje drážní správní úřad podle § 49w odst. 5, nebo
z) v rozporu s § 53d odst. 2 neumožní inspektorům Drážní inspekce výkon jejich oprávnění bez zbytečného odkladu,
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dráhy dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 10b odst. 1 písm. a) nezajistí zachování tělesa, stavby nebo zařízení železničního spodku dráhy nebo její části,
b) v rozporu s § 10b odst. 4 nezveřejní seznam drah nebo jejich částí, jejichž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, nebo údaje v něm uvedené bez zbytečného odkladu neaktualizuje,
c) v rozporu s § 10d odst. 2 ve stanovené lhůtě nesplní povinnost obnovit provozuschopnost nebo provozování dráhy nebo její části,
d) nezajistí v rozporu s § 20 odst. 1 údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost nebo neumožní styk dráhy s jinými dráhami, nebo
e) nezajistí v rozporu s § 21 odst. 1 provozování dráhy.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dráhy celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že
a) nepečuje o rozvoj a modernizaci dráhy podle § 20 odst. 2,
b) nenabídne v rozporu s § 20 odst. 3 dráhu, u níž není schopna zajistit její provozuschopnost, státu k odkoupení, nebo
c) neumožní v případě stanoveném v § 21 odst. 1 provozování dráhy jinou oprávněnou osobou.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy dopustí přestupku tím, že
a) neoznámí podle § 17 odst. 2 drážnímu správnímu úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o vydání úředního povolení, nebo o nich nepředloží doklady,
b) nevyrozumí podle § 18 odst. 1 před podáním návrhu na zrušení úředního povolení k provozování dráhy o této skutečnosti drážní správní úřad nebo vlastníka dráhy,
c) provozuje dráhu v rozporu s § 22 odst. 1 písm. a),
d) nezajistí v souladu s § 22 odst. 1 písm. c), aby provozování dráhy prováděla osoba zdravotně a odborně způsobilá,
e) nezveřejní v souladu s § 22 odst. 1 písm. d) jízdní řády pro veřejnou drážní osobní dopravu a jejich změny,
f) neoznačí názvy stanic (zastávek), které provozuje podle § 22 odst. 1 písm. e),
g) omezí provozování dráhy nebo její části v rozporu s § 23b nebo § 23c odst. 3 nebo 7 nebo v rozporu s § 23c odst. 4 o tomto omezení nevyrozumí dopravce, vlastníka dráhy, provozovatele dráhy, Úřad nebo drážní správní úřad,
h) v rozporu s § 22b odst. 1 nevydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního nebo kontrolního orgánu a vedoucích zaměstnanců ve vztahu k dopravcům, nebo nezajistí jeho dodržování,
i) použije příjmy z provozování dráhy nebo finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhy v rozporu s § 22b odst. 3 nebo § 42b odst. 1,
j) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. a) neumožní dopravcům využití přidělené kapacity dráhy,
k) nezajistí dopravcům přístup k poskytovaným službám podle § 23 odst. 1 písm. b),
l) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. c) sjedná cenu za užití dráhy a za přidělení její kapacity diskriminačním způsobem,
m) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. d) neumožní dopravci provozovat drážní dopravu na dráze,
n) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. e) neumožní dopravci užití dráhy pro objezd nesjízdného úseku,
o) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. f) nevede seznam provozovaných drah a jejich součástí,
p) provádí výstavbu, modernizaci, údržbu nebo opravu jím provozované dráhy v rozporu s § 23 odst. 1 písm. h),
q) v rozporu s § 23 odst. 5 nezpracuje analýzu kapacity přetížené dráhy,
r) v rozporu s § 23 odst. 6 nepřijme plán na zmírnění nebo odstranění přetížení dráhy,
s) v rozporu s § 42a odst. 3 odmění člena svého statutárního orgánu nebo svého zaměstnance v závislosti na hospodářských výsledcích dosahovaných dopravcem v rámci vertikálně integrovaného podniku, jehož je tento provozovatel dráhy součástí,
t) v rozporu s § 42a odst. 4 nezajistí, aby přístup k běžně nedostupným informacím souvisejícím s hlavními činnostmi měly pouze osoby tyto činnosti vykonávající,
u) v rozporu s § 42a odst. 5 přihlédne k pokynu dopravce nebo jiného podnikatele, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, směřujícímu ke vzniku nebo zániku pracovněprávního vztahu týkajícího se jeho zaměstnance vykonávajícího hlavní činnosti,
v) v rozporu s § 42c odst. 1 nezřídí pobočky nebo nesplní jinou povinnost ve vztahu k zřízeným pobočkám uvedenou v § 42c odst. 2, 3 nebo 4, nebo
w) v rozporu s § 43e odst. 4 neposkytne potřebnou součinnost za účelem provádění zkušebního provozu.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že
a) provozuje v rozporu s § 11 odst. 1 dráhu bez osvědčení provozovatele dráhy nebo provozuje dráhu v rozporu s tímto osvědčením,
b) v rozporu s § 19a neoznámí změnu údaje obsaženého v osvědčení provozovatele dráhy nebo neodevzdá toto osvědčení drážnímu správnímu úřadu,
c) v rozporu s § 19b odst. 3 nebo § 49h odst. 3 neodevzdá osvědčení provozovatele dráhy drážnímu správnímu úřadu,
d) finančně nezabezpečí podle § 22 odst. 2 písm. a) řádné provozování dráhy,
e) neposkytne podle § 22 odst. 2 písm. b) doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování dráhy,
f) nezajistí, aby jím zavedený systém zajišťování bezpečnosti provozovatele dráhy splňoval požadavky podle § 22 odst. 2 písm. d) nebo nezajistí jeho dodržování,
g) v rozporu s § 22 odst. 2 písm. e), f) nebo g) nepřijme stanovená opatření, nezajistí přijetí stanovených opatření osobami, jejichž činnost může mít dopad na bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy, nebo nesleduje, zda byla tato opatření přijata,
h) v rozporu s § 22 odst. 2 písm. h) nepředloží Agentuře Evropské unie pro železnice požadovaná smluvní ujednání,
i) v rozporu s § 22 odst. 2 písm. i) nepřijme nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění bezpečnostního rizika nebo toto riziko neoznámí osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika,
j) nepředloží podle § 22 odst. 2 písm. j) výroční zprávu o bezpečnosti provozování dráhy,
k) v rozporu s § 22 odst. 2 písm. k) neoznámí nebo jinak nezpřístupní drážnímu správnímu úřadu stanovené údaje anebo tyto údaje neuchová,
l) nestanoví podle § 23 odst. 2 písm. b) rozsah poskytovaných přepravních služeb pro přepravu osob a věcí, nebo jej nezveřejní v Přepravním a tarifním věstníku,
m) nezpracuje jízdní řád podle § 40 odst. 1,
n) nepředá podle § 40 odst. 2 údaje z platného jízdního řádu Ministerstvu dopravy pro účely vedení Celostátního informačního systému o jízdních řádech,
o) v rozporu s § 43 odst. 6 neumožní uskutečnit zkušební provoz drážního vozidla na jím provozované dráze,
p) v rozporu s § 49d odst. 1 uvede do provozu subsystém infrastruktura, subsystém energie nebo subsystém traťové řízení a zabezpečení bez průkazu způsobilosti dráhy nebo v rozporu s ním,
q) v rozporu s § 49f odst. 5 neodevzdá původní průkaz způsobilosti dráhy,
r) v rozporu s § 49h odst. 1 nevyrozumí drážní správní úřad o přijatých opatřeních,
s) v rozporu s § 49h odst. 2 neodevzdá původní osvědčení provozovatele dráhy,
t) neposkytne potřebnou součinnost za účelem provádění zkušebního provozu podle § 49k odst. 4,
u) v rozporu s přímo použitelným předpisem upravujícím specifikace registru železniční infrastruktury[footnoteRef:213]27) nezapíše údaje týkající se jím provozované dráhy do registru infrastruktury vedeného Agenturou Evropské unie pro železnice, nebo [213: 27) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/777 ze dne 16. května 2019 o společných specifikacích registru železniční infrastruktury a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/880/EU.]
v) použije v rozporu s § 62 odst. 4 finanční prostředky k provozování dráhy poskytnuté z veřejných rozpočtů k jiným účelům nebo nevede oddělené účetnictví.
v) v rozporu s § 62 odst. 4 převede finanční prostředky k provozování veřejné drážní osobní dopravy nebo provozování dráhy poskytnuté z veřejných rozpočtů do jiné činnosti nebo nesleduje v účetním systému odděleně stanovené činnosti nebo finanční prostředky.
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel vlečky dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 22a odst. 3 neumožní dopravci užití veřejně nepřístupné vlečky nediskriminačním způsobem za účelem přístupu k jiné dráze, k zařízení služeb, k jinému zařízení nebo manipulačnímu místu,
b) v rozporu s § 22a odst. 5 nesplní oznamovací povinnost vůči Úřadu, nebo
c) v rozporu s § 33 odst. 8 nezpracuje, neprojedná nebo nezveřejní prohlášení o dráze.
(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy nebo dopravce dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 22b odst. 4 uzavře smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učiní jiné obdobné právní jednání,
b) při provozování dráhy celostátní nebo regionální anebo drážní dopravy na této dráze nezajistí, aby jeho zaměstnanci absolvovali školení podle § 46s odst. 1,
c) v rozporu s § 47 odst. 6 provozuje určené technické zařízení, k němuž nebyl vydán průkaz způsobilosti nebo které nesplňuje stanovené podmínky,
d) neoznámí vznik mimořádné události v drážní dopravě podle § 49 odst. 3 písm. a) nebo učiněné oznámení v rozporu s tímto ustanovením neaktualizuje,
e) nezajistí v souladu s § 49 odst. 3 písm. b) místo mimořádné události nebo neprovede dokumentaci stavu v době vzniku mimořádné události,
f) nezabezpečí podle § 49 odst. 3 písm. c) uvolnění dráhy pro obnovení provozování dráhy nebo drážní dopravy,
g) neprovede podle § 49 odst. 3 písm. d) zjištění příčin a okolností vzniku mimořádné události nebo neučiní opatření k jejich předcházení,
h) neodstraní podle § 49 odst. 3 písm. e) nedostatky zjištěné při vzniku mimořádné události, jejich příčiny nebo škodlivé následky, nebo
i) provozuje dráhu celostátní nebo regionální anebo drážní dopravu na této dráze v rozporu s technickou specifikací pro interoperabilitu pro subsystém provoz a řízení dopravy, subsystém údržba nebo subsystém využití telematiky v osobní a nákladní dopravě[footnoteRef:214]41). [214: 41) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/773 ze dne 16. května 2019 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému "provoz a řízení dopravy" železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí 2012/757/EU.]
(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, dopustí přestupku tím, že
a) uzavře s jiným podnikatelem v rámci téhož podniku smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učiní jiné obdobné právní jednání za podmínek neodpovídajících § 42b odst. 2 nebo jinému podnikateli v rámci téhož podniku poskytne na základě smlouvy o úvěru nebo zápůjčce nebo jiného obdobného právního jednání plnění, které neodpovídá podmínkám stanoveným v § 42b odst. 2,
b) poskytne provozovateli dráhy, který je součástí téhož podniku, plnění v rozporu s § 42b odst. 3,
c) v rozporu s § 42b odst. 4 přistoupí k dluhu provozovatele dráhy v rámci téhož podniku, nebo tento dluh plní, převezme nebo zajistí, nebo
d) v rozporu s § 42b odst. 5 nevede oddělené účetnictví nesleduje v účetním systému účetní záznamy odděleně.
(9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení služeb dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 23d odst. 1 neposkytne dopravci službu bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nebo ji poskytne diskriminačním způsobem,
b) v rozporu s § 23f odst. 1 nezajistí, aby služby poskytované prostřednictvím zařízení služeb byly poskytovány v rámci pobočky, nebo
c) v rozporu s § 23f odst. 2 nezajistí, aby o poskytování služeb prostřednictvím zařízení služeb bylo vedeno oddělené účtování poskytování služeb prostřednictvím zařízení služeb bylo sledováno v účetním systému odděleně.
(10) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l),
b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. z),
c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) bodu 3 nebo písm. u) bodu 3, odstavce 4 písm. o), q), r) nebo w) nebo odstavce 5 písm. b), c), h), o), q), s) nebo t),
d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), f), g), j), n), p), t), písm. u) bodu 1 nebo 2, písm. w), x) nebo y), odstavce 2 písm. b), odstavce 4 písm. a), b), e), f), h), i), s), t), u) nebo v), odstavce 5 písm. d), e), g), i), j), k), l), m), n), r), u) nebo v), odstavce 6, odstavce 7 písm. a), b) nebo i), odstavce 8 nebo 9, nebo
e) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), h), i), k), písm. m) bodu 1 nebo 2, písm. o), q), r), s) nebo v), odstavce 2 písm. a), c), d) nebo e), odstavce 3, odstavce 4 písm. c), d), g), j), k), l), m), n) nebo p), odstavce 5 písm. a), f) nebo p) nebo odstavce 7 písm. c), d), e), f), g) nebo h).
(11) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), e), h), i) nebo k) lze uložit též zákaz činnosti.
§ 52
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce dopustí přestupku tím, že
a) provozuje drážní dopravu v rozporu s § 24a odst. 1 písm. a) nebo § 24a odst. 2 písm. a),
b) neoznámí ve lhůtě podle § 29 odst. 2 drážnímu správnímu úřadu změnu údajů uvedených v licenci,
c) provozuje drážní dopravu v rozporu s § 35 odst. 1 písm. a),
d) nezajistí v souladu s § 35 odst. 1 písm. d), aby drážní vozidlo řídila osoba s platným průkazem způsobilosti k řízení drážního vozidla,
e) nezajistí v souladu s § 35 odst. 1 písm. e), aby drážní dopravu prováděla osoba zdravotně a odborně způsobilá,
f) se neřídí při provozování drážní dopravy pokyny provozovatele dráhy udílenými podle § 35 odst. 1 písm. f),
g) v rozporu s § 35 odst. 3 neposkytne včas zprávu o kvalitě poskytovaných služeb Agentuře Evropské unie pro železnice,
h) provozuje na dráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce drážní vozidlo nesplňující některou z podmínek uvedených v § 43c odst. 1, pokud se nejedná o drážní vozidlo provozované v souladu s § 43c odst. 2,
i) v rozporu s § 43d odst. 1 provozuje drážní vozidlo, u něhož byla provedena změna konstrukce představující podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, bez schválení,
j) v rozporu s § 43f odst. 5 provozuje historické drážní vozidlo na dráze celostátní, regionální, místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce k jinému účelu než k uspokojování kulturních nebo volnočasových potřeb,
k) nezajistí v souladu s § 46i odst. 1 vydávání osvědčení strojvedoucího,
l) neprovádí v souladu s § 46q pravidelnou kontrolu činnosti strojvedoucích, kterým vydal osvědčení strojvedoucího, nebo
m) nezajistí v souladu s § 46r odst. 2 vedení a pravidelnou aktualizaci rejstříku osvědčení strojvedoucích a poskytování informací z tohoto rejstříku v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie[footnoteRef:215]5c). [215: 5c) Rozhodnutí Komise 2010/17/ES o přijetí základních parametrů pro rejstříky licencí strojvedoucích a doplňkových osvědčení podle směrnice 2007/59/ES.]
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce na dráze celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s 24a odst. 1 písm. b) provozuje drážní dopravu bez platného osvědčení dopravce nebo provozuje drážní dopravu v rozporu s tímto osvědčením,
b) v rozporu s § 31b odst. 7 neodevzdá osvědčení dopravce drážnímu správnímu úřadu,
c) v rozporu s § 31b odst. 8 neoznámí změnu údaje obsaženého v osvědčení dopravce nebo neodevzdá toto osvědčení drážnímu správnímu úřadu,
d) v rozporu s § 31c odst. 3 neodevzdá původní osvědčení dopravce drážnímu správnímu úřadu,
e) poruší zákaz provozování drážní dopravy uložený rozhodnutím vydaným podle § 31c odst. 4 nebo provozuje drážní dopravu v rozporu s tímto rozhodnutím,
f) finančně nezajistí podle § 35 odst. 2 písm. a) řádné provozování drážní dopravy,
g) neposkytne podle § 35 odst. 2 písm. b) drážnímu správnímu úřadu doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování drážní dopravy,
h) nesjedná nebo nezaplatí podle § 35 odst. 2 písm. d) pojištění z pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou provozem drážní dopravy,
i) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. f) nezajistí, aby jím zavedený systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy zohledňoval druh, oblast a rozsah provozu nebo nezajistí jeho dodržování,
j) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. g), h) nebo i) nepřijme stanovená opatření, nezajistí přijetí stanovených opatření osobami, jejichž činnost může mít dopad na bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy, nebo nesleduje, zda byla tato opatření přijata,
k) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. j) nepředloží Agentuře Evropské unie pro železnice požadovaná smluvní ujednání,
l) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. k) nepřijme nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění bezpečnostního rizika nebo toto riziko neoznámí osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika,
m) neoznámí drážnímu správnímu úřadu zahájení provozování veřejné drážní dopravy prostřednictvím jím dosud neprovozovaného typu drážních vozidel nebo s využitím nových funkcí zaměstnanců podle § 35 odst. 2 písm. l),
n) neopatří si informace o technickém a provozním stavu drážního vozidla a přepravovaného nákladu podle § 35 odst. 2 písm. m),
o) nepředloží podle § 35 odst. 2 písm. n) drážnímu správnímu úřadu výroční zprávu o bezpečnosti provozování drážní dopravy,
p) nezajistí oznámení stanovených údajů provozovateli dráhy celostátní nebo regionální podle § 35 odst. 2 písm. p),
q) na dráze celostátní nebo regionální provozuje drážní vozidlo, které nesplňuje některou z podmínek podle § 43 odst. 1 nebo § 43f odst. 2,
r) v rozporu s § 43f odst. 4 provozuje historické drážní vozidlo na dráze celostátní nebo regionální, u něhož byla provedena změna konstrukce představující podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, bez schválení,
s) nepřijme nezbytná opatření k uvedení drážního vozidla do souladu se základními požadavky podle § 49m odst. 1 nebo 2,
t) nesplní informační povinnost vůči Agentuře Evropské unie pro železnice, drážnímu správnímu úřadu nebo orgánu jiného členského státu podle § 49m odst. 1, nebo
u) provozuje drážní vozidlo v rozporu se stanovenými podmínkami nebo se stanoveným zákazem podle § 49m odst. 3 písm. a).
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce ve veřejné drážní dopravě dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 36 odst. 1 písm. d) neumožní cestujícímu zakoupit si jízdní nebo přepravní doklad po nástupu do vlaku bez úhrady dodatečných nákladů,
b) nezabezpečí v souladu s § 36 odst. 1 písm. f) předlékařskou první pomoc v případě závažné nehody nebo nehody,
c) neposkytne pomoc osobám s újmou na zdraví nebo majetku anebo těmto osobám nebo osobám jim blízkým nezajistí poskytnutí psychologické podpory v případě vážné nehody na dráze celostátní nebo regionální podle § 36 odst. 1 písm. g),
d) nezabezpečí v případech stanovených v § 36 odst. 1 písm. h) náhradní dopravu za přerušenou veřejnou drážní osobní dopravu,
e) v rozporu s § 36 odst. 1 písm. i) nezpracuje plán postupů poskytování pomoci cestujícím v případě zpoždění při příjezdu nebo odjezdu vlaku nebo nezajistí jeho plnění,
f) neoznačí drážní vozidlo nebo soupravu drážních vozidel podle § 36 odst. 1 písm. j),
g) omezí nebo zastaví veřejnou drážní dopravu v rozporu s § 38 odst. 7, nebo
h) nezveřejní přechodné omezení nebo zastavení veřejné drážní dopravy podle § 38 odst. 2 nebo je podle § 38 odst. 7 neoznámí drážnímu správnímu úřadu.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce poskytující přepravní služby v rámci závazků veřejné služby dopustí přestupku tím, že použije v rozporu s § 62 odst. 4 finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování veřejné drážní osobní dopravy k jiným účelům nebo o těchto finančních prostředcích nevede oddělené účetnictví v rozporu s § 62 odst. 4 převede finanční prostředky k provozování veřejné drážní osobní dopravy nebo provozování dráhy poskytnuté z veřejných rozpočtů do jiné činnosti nebo nesleduje v účetním systému odděleně stanovené činnosti nebo finanční prostředky.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce provozující veřejnou drážní osobní dopravu na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální nebo lanové dopustí přestupku tím, že nepředloží před zahájením drážní dopravy jízdní řád ke schválení drážnímu správnímu úřadu podle § 41 odst. 1.
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě[footnoteRef:216]17) jako [216: 17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782.]
a) dopravce
1. nezajistí stanoveným způsobem prodej jízdních nebo přepravních dokladů,
2. nezajistí, aby její přepravní podmínky nebo jí prodávané jízdní nebo přepravní doklady měly stanovený obsah,
3. neumožní cestujícímu přepravu zavazadla, zvířete nebo vozidla, zavazadlo, zvíře nebo vozidlo nevydá nebo nevyznačí den a hodinu, kdy bylo o jejich vydání požádáno, v přepravním dokladu anebo neumožní jiné nakládání se zavazadlem, zvířetem nebo vozidlem,
4. nevyhotoví včas zápis o ztrátě nebo poškození přepravovaného zavazadla nebo vozidla se stanoveným obsahem nebo tento zápis nepředá oprávněné osobě,
5. neumožní cestujícímu přepravu jízdního kola nebo provedení rezervace na tuto přepravu anebo v takovém případě nezajistí přesměrování nebo neposkytne náhradu jízdného, odškodnění nebo pomoc podle tohoto přímo použitelného předpisu,
6. nezveřejní s využitím stanovených prostředků na svých internetových stránkách podmínky pro přepravu jízdních kol, včetně aktuálních informací o dostupnosti kapacity pro jejich přepravu,
7. nezajistí, aby jí provozované soupravy drážních vozidel byly vybaveny stanoveným počtem míst pro jízdní kola,
8. nezveřejní včas nebo stanoveným způsobem informaci o zrušení vlaku zařazeného v jízdním řádu,
9. nepřijme nezbytné opatření v případě očekávaného zpoždění spoje nebo v takovém případě nenahradí ve stanovené výši náklady cestujícího související s využitím jiného dopravce,
10. zajišťující přesměrování v případě očekávaného zpoždění spoje neposkytne osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace pomoc nebo přístupnost srovnatelné s podmínkami původní přepravní smlouvy,
11. neposkytne v případě zpoždění spoje cestujícímu včas, ve stanovené výši nebo stanoveným způsobem odškodnění nebo mu neposkytne pomoc při uplatňování nároku na toto odškodnění,
12. nezavede pro případ zpoždění nebo odřeknutí spoje pravidla pro určení zpoždění a výpočet výše odškodnění cestujícím, kteří jsou držitelem časové jízdenky,
13. nenabídne v případě zpoždění nebo odřeknutí spoje cestujícímu zdarma občerstvení, ubytování nebo přepravu ve stanoveném rozsahu nebo stanoveným způsobem,
14. nepotvrdí zmeškání přípoje nebo odřeknutí spoje,
15. nezajistí cestujícímu v případě přerušení dopravy náhradní dopravu nebo nepřijme v takovém případě nezbytné opatření,
16. neposkytne včas nebo ve stanovené minimální výši zálohu na odškodnění v případě smrti nebo zranění cestujícího,
17. nevynaloží veškeré potřebné úsilí, aby cestujícímu pomohla domáhat se náhrady škody od třetí osoby,
18. neposkytne jinému dopravci, prodejci jízdních a přepravních dokladů, provozovateli cestovní kanceláře nebo provozovateli cestovní agentury včas nebo stanoveným způsobem přístup k cestovním informacím nebo k rezervačnímu systému,
19. nezavede stanovené normy kvality služeb pro přepravu cestujících, nesleduje kvalitu jí poskytovaných služeb nebo nezavede systém řízení jakosti, nebo
20. nezveřejní včas nebo stanoveným způsobem zprávu o kvalitě poskytovaných služeb,
b) provozovatel dráhy nepředá stanoveným způsobem údaj týkající se příjezdu nebo odjezdu vlaku dopravci, prodejci jízdních a přepravních dokladů, provozovateli cestovní kanceláře, provozovateli cestovní agentury nebo provozovateli železniční stanice,
c) provozovatel železniční stanice nezavede stanovené normy kvality služeb pro přepravu cestujících nebo nesleduje kvalitu jí poskytovaných služeb,
d) prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury neposkytne včas v případě zpoždění spoje cestujícímu náhradu nebo odškodnění ve stanovené výši nebo nevyřídí žádost o jejich poskytnutí,
e) dopravce nebo provozovatel železniční stanice
1. nezavede nebo neudržuje stanoveným způsobem nediskriminační pravidla pro přístup k přepravě osob se zdravotním postižením, průvodců držitelů průkazu osoby se zdravotním postižením označeného symbolem "ZTP/P" a osob s omezenou schopností pohybu a orientace,
2. neposkytne osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace stanoveným způsobem pomoc v železniční stanici nebo ve vlaku,
3. neposkytne v případě ztráty nebo poškození vybavení nebo pomůcky anebo v případě ztráty nebo zranění vodícího nebo asistenčního psa osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace včas jejich dočasnou náhradu nebo v takovém případě neposkytne odškodnění ve stanovené výši,
4. nezajistí, aby stanovený zaměstnanec absolvoval školení týkající se potřeb osob se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo
5. nezavede systém pro vyřizování stížností týkajících se práv a povinností cestujících, nevyřídí včas nebo stanoveným způsobem přijatou stížnost anebo neuchová údaje související s vyřizováním přijatých stížností,
f) dopravce, prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury
1. diskriminuje v rámci přepravních podmínek, tarifu nebo rezervace cestujícího na základě jeho státní příslušnosti nebo na základě místa usazení dopravce, prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury v členském státě,
2. nenabízí ve stanovených případech jízdní nebo přepravní doklady,
3. odmítne přijmout rezervaci nebo nevystaví jízdní nebo přepravní doklad osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace, požaduje v souvislosti s přijetím rezervace nebo vystavením jízdního nebo přepravního dokladu takové osobě úhradu dodatečných nákladů anebo požaduje, aby taková osoba byla doprovázena jinou osobou, nebo
4. nevynaloží v případě odmítnutí přijetí rezervace, nevystavení jízdního nebo přepravního dokladu anebo požadavku doprovodu osoby se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace náležité úsilí, aby pro tuto osobu navrhla přijatelnou náhradní přepravu, nebo
g) dopravce, provozovatel železniční stanice, prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury
1. neposkytne nebo nezpřístupní cestujícímu včas, ve stanoveném rozsahu nebo stanoveným způsobem informace, nebo
2. nezavede nezbytná opatření pro příjem oznámení osob se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace o potřebě pomoci v železniční stanici nebo ve vlaku nebo nepřijímá tato oznámení bez úhrady dodatečných nákladů.
(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 43 odst. 3 neoznámí drážnímu správnímu úřadu změnu údaje zapsaného v evropském registru vozidel nebo zničení drážního vozidla,
b) v rozporu s § 43 odst. 5 nezajistí označení drážního vozidla přiděleným evropským číslem vozidla, nebo
c) nezajistí, aby údržbu jím provozovaného drážního vozidla zabezpečovala osoba splňující podmínky stanovené v § 43b odst. 1.
(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako přídělce kapacity dopravní cesty dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 32a odst. 1 přihlédne k pokynu dopravce nebo jiného podnikatele týkajícímu se výkonu hlavních činností nebo umožní jiný významný zásah do rozhodování o hlavních činnostech,
b) nezpracuje nebo nezveřejní prohlášení o dráze nebo neumožní vyjádřit se k jeho obsahu podle § 33 odst. 1, nebo
c) nepřidělí kapacitu dráhy podle § 34, 34a nebo 34b nebo ji přidělí v rozporu s § 34d odst. 1 nebo 4.
(9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nezávislý přídělce dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 32a odst. 5 nevydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního nebo kontrolního orgánu a vedoucích zaměstnanců ve vztahu k dopravcům, nebo nezajistí jeho dodržování, nebo
b) v rozporu s § 32a odst. 7 sjedná cenu za užití dráhy nebo za přidělení její kapacity diskriminačním způsobem nebo v rozporu s cenovými předpisy.
(10) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník přepravy nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí odpovídající proškolení zaměstnanců podílejících se na přepravě nebezpečných věcí podle kapitoly 1.3 Řádu,
b) nesplní povinnost z hlediska bezpečnosti podle kapitoly 1.4 Řádu,
c) neustanoví bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí podle pododdílu 1.8.3.1 Řádu,
d) nevypracuje bezpečnostní plán, nezajistí proškolení zaměstnanců nebo nedodržuje ustanovení bezpečnostního plánu podle kapitoly 1.10 Řádu,
e) užije pro přepravu nebezpečných věcí jiné než předepsané obaly nebo cisterny nebo je užije jiným než předepsaným způsobem podle části 4 Řádu,
f) neoznačí nebezpečnou věc podle části 5 Řádu,
g) nepřiloží řádně vyplněné doklady předepsané pro přepravu nebezpečných věcí podle kapitol 5.1 a 5.4 Řádu,
h) poruší požadavky na konstrukci a zkoušky obalů, velkých nádob pro volně ložené látky, velkých obalů nebo cisteren podle části 6 Řádu, nebo
i) poruší podmínky přepravy, nakládky, vykládky nebo manipulace s nebezpečnými věcmi podle části 7 Řádu.
(11) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy při přepravě nebezpečných věcí v seřaďovacích nádražích dopustí přestupku tím, že nezajistí vypracování interních nouzových plánů (kapitola 1.11 Řádu) pro tuto přepravu podle pododdílu 1.4.3.6 Řádu.
(12) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce nebo provozovatel dráhy při přepravě nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že nevypracuje zprávu o nehodě podle oddílu 1.8.5 Řádu.
(13) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel při přepravě nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že při odesílání nezařadí nebezpečnou věc podle části 2 Řádu.
(14) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c), d), k), m) nebo n) nebo odstavce 7 písm. a),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), g), i) nebo j), odstavce 2 písm. f), g), h), j), l), o), p), r) nebo t), odstavce 3 písm. a), b), c), d), e), f) nebo h), odstavce 4, 5 nebo 6, odstavce 7 písm. b), odstavce 8 nebo 9, odstavce 10 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i) nebo odstavce 11, 12 nebo 13,
c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), h), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. a), e), i), q), s) nebo u), odstavce 3 písm. g), odstavce 7 písm. c) nebo odstavce 10 písm. d).
(15) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavců 10 až 13 lze uložit také zákaz činnosti.
***
§ 62
(1) Dopravci, kteří provozují drážní dopravu na základě koncese, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence (§ 24). Do doby rozhodnutí drážního správního úřadu se tito dopravci považují za dopravce, kterým byla udělena licence podle tohoto zákona.
(2) Provozovatelé dráhy, kteří provozují dráhu na základě koncese, jsou povinni požádat drážní správní úřad do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona o vydání úředního povolení k provozování dráhy (§ 11). Do doby rozhodnutí drážního správního úřadu se tito provozovatelé dráhy považují za provozovatele dráhy, kterým bylo vydáno úřední povolení podle tohoto zákona.
(3) Osoby, které řídí drážní vozidlo, jsou povinny zažádat drážní správní úřad o vydání průkazu způsobilosti k řízení (§ 45) do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí o způsobilosti k řízení se tyto osoby považují za osoby způsobilé k řízení podle tohoto zákona.
(4) Je-li jedna fyzická nebo právnická osoba zároveň provozovatelem celostátní nebo regionální dráhy a provozovatelem drážní dopravy na těchto dráhách, je pro tuto fyzickou nebo právnickou osobu závazné vedení odděleného účetnictví a odděleného účtování v účetních okruzích za provozování dráhy, za osobní drážní dopravu, za nákladní drážní dopravu a činností sleduje v účetním systému odděleně provozování dráhy, osobní drážní dopravu, nákladní drážní dopravu a činnosti, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných rozpočtů při provozování dráhy a provozování drážní dopravy. Oddělené účtování v účetních okruzích za provozování dráhy, za osobní drážní dopravu, za nákladní drážní dopravu a činností, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných rozpočtů, provádí Osobní drážní dopravu, nákladní drážní dopravu a činnosti, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných rozpočtů, sleduje v účetním systému odděleně i provozovatel drážní dopravy, který není současně provozovatelem dráhy. Finanční prostředky k provozování veřejné drážní osobní dopravy a prostředky k provozování dráhy poskytnuté z veřejných rozpočtů se vedou sledují samostatně a nemohou se převádět do jiných činností.
K části dvacáté deváté návrhu zákona – změna zákona o spořitelnách a úvěrních družstvech
Platné znění zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelnách a úvěrních družstvech
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
Obecná ustanovení
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie[footnoteRef:217]1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie[footnoteRef:218]38) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem spořitelních a úvěrních družstev (dále jen "družstevní záložna"). Tento zákon rovněž upravuje dohled nad družstevními záložnami, který vykonává Česká národní banka, a pojištění pohledávek z vkladů v družstevních záložnách. [217: 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843, (EU) 2019/878 a (EU) 2019/2034.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES.] [218: 38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.]
(2) Povolení působit jako družstevní záložna (dále jen „povolení“) uděluje Česká národní banka (§ 2a) družstvu se sídlem v České republice k výkonu následujících činností
a) přijímání vkladů od svých členů a
b) poskytování úvěrů svým členům.
(3) Obchodní firma (dále jen "firma") družstevní záložny musí obsahovat označení "spořitelní a úvěrní družstvo", "družstevní záložna", "spořitelní družstvo" nebo "úvěrní družstvo"; toto označení je oprávněna používat pouze právnická osoba založená podle tohoto zákona.
(4) Družstevní záložna není bankou podle zákona upravujícího činnost bank a její podnikání se nepovažuje za provozování živnosti[footnoteRef:219]2). [219: 2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.]
(5) Družstevní záložna
a) je oprávněna vykonávat pouze činnosti stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu uděleného povolení,
b) je povinna při svém podnikání postupovat obezřetně a s náležitou péčí, zejména podnikat způsobem, který neohrožuje návratnost vkladů jejích členů a její bezpečnost a stabilitu,
c) nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro družstevní záložnu, zejména takové, které zavazují družstevní záložnu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění nápadně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě; porušení této podmínky zakládá neplatnost smlouvy,
d) nemůže být emitentem podřízeného dluhopisu[footnoteRef:220]3), [220: 3) Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.]
e) nesmí nabýt pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti ve smyslu zákona upravujícího dluhopisy3) za jinou úvěrovou institucí, investičním podnikem, finanční institucí nebo osobou mající kvalifikovanou účast v družstevní záložně samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.
(6) Schválená účetní závěrka,[footnoteRef:221]3a) výroční zpráva a opis povolení musí být uveřejněny na místě veřejně přístupném v sídle družstevní záložny, v jejích pobočkách, expoziturách a jednatelstvích. [221: 3a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(6) Družstevní záložna zveřejní řádnou účetní závěrku, zprávy podle zákona upravujícího účetnictví, jsou-li vyhotovovány, a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány, do 6 měsíců od konce účetního období a v téže lhůtě také uveřejní tyto dokumenty na svých internetových stránkách. Tyto dokumenty a opis povolení musí být také uveřejněny na místě veřejně přístupném v sídle družstevní záložny, v jejích pobočkách, expoziturách a jednatelstvích.
(7) Družstevní záložna je povinna vyžádat si předchozí souhlas České národní banky k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí. Zastavení obchodního závodu družstevní záložnou nebo jeho části je nepřípustné.
(8) Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 7 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho provedení a jeho účastnících. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(9) Družstevní záložna není oprávněna nabývat přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu právnické osoby, stát se členem, společníkem, akcionářem právnické osoby, či jiným způsobem nabývat vliv na řízení právnické osoby.
***
§ 4c
Vypořádací podíl
(1) Výše vypořádacího podílu se vypočte podle přílohy k tomuto zákonu. Pro určení výše vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastního kapitálu po odečtení rizikového fondu, rezervního fondu a dalších fondů družstevní záložny, které se podle tohoto zákona, zvláštního právního předpisu nebo stanov nerozdělují mezi členy, podle účetní závěrky za rok řádné individuální účetní závěrky za individuální účetní období, v němž členství zaniklo. Vypořádací podíl člena, který z družstevní záložny vystoupil, protože nesouhlasil se změnou právní formy družstevní záložny, se určí z konečné, případně mezitímní účetní závěrky podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev individuální účetní závěrky sestavené ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy.
(2) Vypořádací podíl je splatný do 3 měsíců ode dne schválení řádné individuální účetní závěrky za účetní období, v němž členství zaniklo. Družstevní záložna odloží výplatu vypořádacího podílu, anebo jeho části, pokud by výplata mohla ohrozit plnění požadavků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky38), zejména s přihlédnutím ke skutečnostem podle čl. 10 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, a to na dobu, než pominou důvody, pro které byla výplata odložena.
(3) Účetní závěrka družstevní záložny musí být předložena členské schůzi ke schválení do 6 měsíců od posledního dne účetního období.
§ 5a
(1) K přijetí usnesení členské schůze je třeba, v případě hlasování o fúzi nebo rozdělení družstevní záložny, souhlasu alespoň dvou třetin hlasů přítomných členů.
(2) Náhradní členská schůze může být svolána stejnou pozvánkou jako původní členská schůze. Pozvánka musí obsahovat upozornění, že náhradní členská schůze je schopna se usnášet za jakéhokoli počtu přítomných členů. Takto svolaná náhradní členská schůze může být zahájena nejdříve po uplynutí 30 minut od plánovaného zahájení původní členské schůze uvedené v pozvánce. Podrobnosti upravují stanovy.
(3) Rozhodnutí členské schůze o snížení výše základního členského vkladu bez předchozího souhlasu České národní banky, která posoudí snížení výše základního členského vkladu ve vztahu k povinnosti družstevní záložny dodržovat pravidla určená podle § 11 a části čtvrté a šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s ohledem na bezpečnost a stabilitu družstevní záložny, je neplatné. Rozhodnutí členské schůze o zrušení, o fúzi a o rozdělení družstevní záložny bez předchozího souhlasu České národní banky je neplatné. Podrobnosti náležitostí žádostí o udělení souhlasu podle tohoto odstavce, jejich formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(4) Insolvenční správce svolá na základě žádosti České národní banky do 30 dnů od jejího doručení členskou schůzi výhradně za účelem schválení řádné individuální účetní závěrky. Pro svolání členské schůze insolvenčním správcem platí přiměřeně ustanovení stanov, zvláštního zákona a § 5a odst. 2. Náklady spojené se svoláním a konáním členské schůze jsou náklady spojené s udržováním a správou podstaty podle zvláštního zákona.[footnoteRef:222]5a) [222: 5a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.]
§ 6
(1) Kromě orgánů ustavovaných podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev ustavuje družstevní záložna úvěrovou komisi, která má nejméně tři členy. Člen úvěrové komise nesmí být členem představenstva, členem kontrolní komise družstevní záložny ani osobou pověřenou výkonem vnitřního auditu.
(2) Úvěrovou komisi volí členská schůze družstevní záložny z řad členů družstevní záložny.
(3) Úvěrová komise rozhoduje o
a) poskytování úvěrů členům podle stanov,
b) poskytování záruk ve formě ručení nebo finanční záruky za členy,
c) zajištění úvěrů.
(4) Určí-li tak stanovy, je úvěrová komise oprávněna převést část výkonu svých pravomocí na jiné osoby, a to způsobem uvedeným ve stanovách. Tím není dotčena odpovědnost členů úvěrové komise podle § 6a odst. 2.
(5) Představenstvo rozhoduje kromě věcí podle tohoto zákona a zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, popřípadě podle stanov
a) na návrh úvěrové komise o úročení vkladů a úvěrů, o poskytnutí úvěru jiné družstevní záložně nebo bance a o přijetí úvěru od jiné družstevní záložny nebo banky a o přijetí vkladu od jiné družstevní záložny nebo banky,
b) o obchodování na vlastní účet s devizami a nástroji směnných kurzů a úrokových sazeb za účelem zajištění rizik vyplývajících z činností podle § 3 odst. 1,
c) o obchodování na vlastní účet s registrovanými cennými papíry,
d) o poplatcích za činnosti a služby poskytované členům.
(6) Představenstvo vypracuje výroční zprávu a předkládá ji spolu s řádnou účetní závěrkou ke schválení členské schůzi. Tuto členskou schůzi je povinno svolat tak, aby se konala do 6 měsíců po ukončení účetního období, za které je výroční zpráva vypracována. Schválenou výroční zprávu zašle představenstvo České národní bance do 10 dnů od jejího schválení. Návrh výroční zprávy musí být poskytnut členům nejméně 30 dnů před dnem konání členské schůze způsobem podle stanov.
(6) Představenstvo vypracuje individuální zprávu vedení a předloží ji společně s řádnou individuální účetní závěrkou ke schválení členské schůzi. Tuto členskou schůzi je povinno svolat tak, aby se konala do 6 měsíců od konce individuálního účetního období, za které je řádná individuální účetní závěrka sestavena a individuální zpráva vedení. Tyto dokumenty musí být poskytnuty členům nejméně 30 dnů přede dnem konání členské schůze způsobem podle stanov.
(7) Každý orgán družstevní záložny jedná podle jednacího řádu, který schvaluje členská schůze.
(8) Při hlasování ve volených orgánech družstevní záložny má každý člen jeden hlas.
(9) Oprávnění kontrolní komise družstva ve vztahu k představenstvu družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev může kontrolní komise družstevní záložny uplatnit rovněž vůči úvěrové komisi.
(10) Členové volených orgánů družstevní záložny jsou povinni neprodleně a úplně informovat Českou národní banku o všech skutečnostech, které by mohly mít za následek ohrožení hospodaření družstevní záložny nebo uplatnění postupu podle § 28, a o ztrátě odborné způsobilosti nebo důvěryhodnosti členů volených orgánů družstevní záložny. Členové volených orgánů družstevní záložny jsou povinni vykonávat svoji činnost s odbornou péčí. Jsou povinni vykonávat své funkce tak, aby neohrozili návratnost vkladů členů družstevní záložny a její bezpečnost a stabilitu ve vztahu k hospodaření.
(11) Členové volených orgánů družstevní záložny, kteří porušili své povinnosti z titulu člena voleného orgánu družstevní záložny vyplývající pro ně z právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům družstevní záložny tím, že v důsledku tohoto porušení povinností těmito členy volených orgánů není družstevní záložna schopna plnit své splatné dluhy.
***
§ 7
Střet zájmů
(1) Úvěry nebo záruky členům volených orgánů družstevní záložny, jejím členům, kteří mají pracovní poměr v družstevní záložně, a osobám jim blízkým podle občanského zákoníku lze poskytnout pouze za podmínek, za nichž jsou úvěry nebo záruky poskytovány ostatním členům družstevní záložny, přičemž
a) členům kontrolní komise, členům, kteří mají pracovní poměr v družstevní záložně, a osobám jim blízkým lze úvěr nebo záruku poskytnout jen s předchozím souhlasem představenstva,
b) členům představenstva, členům úvěrové komise a osobám jim blízkým lze úvěr nebo záruku poskytnout pouze s předchozím souhlasem kontrolní komise.
(2) Člen úvěrové komise a člen, jemuž byla podle stanov svěřena pravomoc rozhodovat o poskytnutí úvěru, nemohou být ručiteli za úvěr, o jehož poskytnutí rozhodovali.
(3) Z jednání a rozhodování voleného orgánu družstevní záložny je vždy vyloučen člen tohoto orgánu, o jehož zájmu se rozhoduje.
(4) Ve výroční zprávě V individuální zprávě vedení družstevní záložny musí být vždy uvedeny údaje o poskytnutí úvěrů nebo záruk osobám uvedeným v odstavci 1.
(5) Ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o zákazu konkurence nejsou tímto zákonem dotčena a platí také pro členy úvěrové komise. Výkon funkce člena voleného orgánu družstevní záložny je neslučitelný s výkonem funkce člena voleného orgánu jiné družstevní záložny a s pracovním nebo obdobným poměrem v jiné družstevní záložně. Člen představenstva družstevní záložny nesmí být současně členem statutárního orgánu, správní rady nebo členem dozorčího orgánu jiné právnické osoby, která je podnikatelem. To neplatí pro členství člena představenstva družstevní záložny ve statutárním orgánu, správní radě nebo dozorčím orgánu finanční instituce, obchodníka s cennými papíry, pojišťovny, zajišťovny nebo úvěrové instituce jiné než družstevní záložna, které družstevní záložnu ovládají, a dále právnické osoby oprávněné organizovat poptávku a nabídku cenných papírů a podniku pomocných služeb.
(6) Člen voleného orgánu družstevní záložny je povinen před svým zvolením do příslušné funkce písemně informovat toho, kdo jej volí, o své důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti, o předmětu své případné podnikatelské činnosti, o svém členství v orgánech jiných právnických osob, o tom, zda vykonává v jiných právnických osobách funkci prokuristy nebo v nich má majetkovou účast, pracovní nebo obdobný poměr, včetně předmětu činnosti této právnické osoby. Člen voleného orgánu družstevní záložny informuje písemně i o změnách, které nastaly v průběhu výkonu jeho funkce.
(7) Družstevní záložna je povinna informovat Českou národní banku o návrzích personálních změn ve voleném orgánu družstevní záložny, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob přiměřeně rozsahu informací předkládaných za tyto osoby v žádosti o udělení povolení podle § 2a.
***
§ 7b
Uveřejňování informací
(1) Družstevní záložna uveřejňuje základní údaje o sobě, o svých členech, struktuře skupiny, jejíž je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.
(2) Česká národní banka může stanovit kratší periodicitu uveřejňování informací družstevními záložnami než je stanoveno podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3) Družstevní záložna každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států, ve kterých má pobočku,
a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,
b) obrat,
c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek,
d) zisk nebo ztrátu před zdaněním,
e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu,
f) získané veřejné podpory.
(4) Údaje podle odstavce 3 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky.
(5)(3) Družstevní záložna uveřejňuje uvede ve své výroční zprávě individuální zprávě vedení mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy. Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené v odstavci 5.
(6)(4) Družstevní záložna uveřejňuje každoročně údaje o tom, jak dodržuje požadavky na správu a řízení společnosti, představenstvo, kontrolní komisi jako celek a jednotlivé členy jejího představenstva a kontrolní komise, systém odměňování, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování, uveřejňování informací podle jednotlivých zemí a uveřejňování a uvádění informací o návratnosti aktiv podle odstavce 53.
(7)(5) Česká národní banka
a) stanoví vyhláškou obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1,
b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 2, lhůty a způsob uveřejňování informací,
c) stanoví vyhláškou formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavce 64.
***
§ 8b
(1) Družstevní záložna zajistí, aby auditor provedl
a) ověření účetní závěrky družstevní záložny,
b) jednou za 3 kalendářní roky ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny, přičemž družstevní záložna pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají,
c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; družstevní záložna předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bance.
Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle písmen b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůty pro její předložení.
(2) Česká národní banka může požadavek na ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. Česká národní banka do 30. dubna příslušného kalendářního roku družstevní záložně sdělí, že ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem provedení tohoto ověření omezuje. Na sdělení České národní banky o prominutí nebo omezení provedení tohoto ověření se nepoužijí části druhá a třetí správního řádu.
(3) Vybraného auditora je družstevní záložna povinna oznámit České národní bance, která je do 30 dnů ode dne obdržení tohoto oznámení oprávněna auditora odmítnout. Ověřit účetní závěrku družstevní záložny může pouze ten auditor, který nemá k družstevní záložně zvláštní vztah a který doloží, že v průběhu minimálně 2 účetních období ověřoval účetní závěrky bank, družstevních záložen nebo jiných finančních institucí, a kterému nebylo v souvislosti s poskytováním auditorských služeb oprávnění k jejich poskytování pozastaveno. Neodmítne-li Česká národní banka auditora ve stanovené lhůtě, platí, že auditor byl schválen. V případě odmítnutí auditora Českou národní bankou je družstevní záložna povinna oznámit do 15 dnů ode dne odmítnutí České národní bance nového auditora.
(4) Za osoby, které mají k družstevní záložně zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují členové družstevní záložny, členové volených orgánů družstevní záložny a osoby jim blízké podle občanského zákoníku.
(5) Česká národní banka může nařídit družstevní záložně změnu auditora, pokud auditor nesplní povinnost informovat Českou národní banku o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.
§ 8b
Výběr auditora
(1) Družstevní záložna oznámí České národní bance auditora vybraného pro provedení povinného auditu před jeho určením způsobem stanoveným v zákoně upravujícím auditorskou činnost.
(2) Oznámení o výběru auditora podle odstavce 1 obsahuje
a) identifikaci auditora, klíčového auditorského partnera a dalších osob, které se budou podílet na povinném auditu,
b) popis činností doposud vykonávaných auditorem v oblasti povinného auditu úvěrových institucí, popřípadě jiných subjektů působících na finančním trhu,
c) období, na jaké má být auditor určen,
d) posouzení družstevní záložny, zda jsou splněny požadavky na nezávislost auditora.
(3) Česká národní banka auditora oznámeného podle odstavce 1 odmítne do 30 dnů ode dne zahájení řízení, pokud
a) nesplňuje podmínky nezávislosti podle zákona upravujícího auditorskou činnost,
b) jeho dosavadní činnost v oblasti auditu účetních závěrek úvěrových institucí, případně jiných subjektů působících na finančním trhu, nezajišťuje předpoklad řádného provedení povinného auditu, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných družstevní záložnou, ve které má být povinný audit proveden.
(4) Řízení o odmítnutí auditora zahájí Česká národní banka do 30 dnů ode dne obdržení oznámení od družstevní záložny podle odstavce 2. Nezahájí-li Česká národní banka řízení ve stanovené lhůtě, platí, že Česká národní banka auditora neodmítla.
(5) Odmítne-li Česká národní banka vybraného auditora, oznámí družstevní záložna České národní bance nově vybraného auditora. Na nově vybraného auditora se použijí odstavce 2 až 4 obdobně.
(6) Proti rozhodnutí o odmítnutí auditora není přípustný rozklad.
§ 8c
Ověření řídicího a kontrolního systému
(1) Česká národní banka může nařídit družstevní záložně, aby zajistila ověření svého řídicího a kontrolního systému nebo jeho části nebo informací předkládaných České národní bance ověřovatelem podle § 8d, pokud nastanou skutečnosti, které by mohly mít zásadní nepříznivý dopad na činnost družstevní záložny, její rizikový profil nebo postavení v rámci skupiny, jíž je družstevní záložna součástí. Ověření je dokončeno předložením zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému České národní bance.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není přípustný rozklad.
(3) Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví přiměřenou lhůtu pro provedení ověření a předložení zprávy podle odstavce 1 České národní bance, která nesmí být kratší než 3 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, a určí část řídicího a kontrolního systému družstevní záložny, jejíž funkčnost a efektivnost má ověřovatel ověřit.
(4) Družstevní záložna, které bylo nařízeno provést ověření, poskytne ověřovateli potřebnou součinnost.
(5) Podrobnosti náležitostí a strukturu zprávy podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka vyhláškou.
§ 8d
Výběr ověřovatele
(1) Družstevní záložna oznámí České národní bance vybraného ověřovatele do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle § 8c odst. 1.
(2) Oznámení o výběru ověřovatele podle odstavce 1 obsahuje
a) identifikaci ověřovatele a dalších osob, které se budou podílet na ověření,
b) vymezení části řídicího a kontrolního systému, která má být daným ověřovatelem ověřena,
c) rozsah dosavadní činnosti ověřovatele v oblasti řídicího a kontrolního systému družstevní záložny, která má být ověřena,
d) popis činností doposud vykonávaných ověřovatelem v oblasti činnosti úvěrových institucí, popřípadě jiných subjektů působících na finančním trhu,
e) čestné prohlášení ověřovatele o kárných nebo jiných sankčních opatřeních přijatých vůči ověřovateli, pokud není zjistitelné z veřejných rejstříků,
f) prohlášení družstevní záložny o neexistenci propojení ověřovatele s družstevní záložnou, které by bránilo provedení nestranného ověření jejího řídicího a kontrolního systému nebo jeho části.
(3) Česká národní banka ověřovatele oznámeného podle odstavce 1 odmítne do 30 dnů ode dne zahájení řízení, pokud
a) je nebo byl v posledních 2 letech před provedením ověření k družstevní záložně ve vztahu, který by mohl ovlivnit jeho nestrannost, nebo nesplňuje-li požadavky na nezávislost stanovené v zákoně upravujícím auditorskou činnost, jde-li o auditora,
b) jeho dosavadní činnost v oblasti ověření řídicího a kontrolního systému úvěrových institucí nebo jeho části nezajišťuje předpoklad řádného ověření, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných družstevní záložnou, ve které má ověření provést.
(4) Řízení o odmítnutí ověřovatele zahájí Česká národní banka do 30 dnů ode dne obdržení oznámení od družstevní záložny podle odstavce 2. Nezahájí-li Česká národní banka řízení ve stanovené lhůtě, platí, že Česká národní banka ověřovatele neodmítla.
(5) Pokud Česká národní banka zahájí řízení o odmítnutí ověřovatele podle odstavce 4, lhůta pro provedení ověření řídicího a kontrolního systému nebo jeho části podle § 8c odst. 3 se o dobu trvání tohoto řízení prodlužuje.
(6) Odmítne-li Česká národní banka vybraného ověřovatele, oznámí družstevní záložna České národní bance nově vybraného ověřovatele. Na nově vybraného ověřovatele se použijí odstavce 2 až 5 obdobně.
(7) Proti rozhodnutí o odmítnutí ověřovatele není přípustný rozklad.
§ 9
(1) Zisk lze rozdělit mezi členy družstevní záložny. Podíl člena na zisku je stanoven poměrem výše členského vkladu k souhrnu všech členských vkladů všech členů k rozvahovému dni řádné účetní závěrky. Na určení zisku, který se má rozdělit mezi členy, se po zohlednění části zisku připadajícího na vypořádací podíly usnáší členská schůze při projednání řádné účetní závěrky. Ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o rozdělení a užití zisku družstva se nepoužijí.
(2) Vykáže-li družstevní záložna ztrátu, je členská schůze povinna rozhodnout při schvalování řádné individuální účetní závěrky za příslušné individuální účetní období o úhradě této ztráty z rizikového fondu, rezervního fondu a nerozděleného zisku minulých let družstevní záložny. Úhradu ztráty provede družstevní záložna bez zbytečného odkladu po rozhodnutí členské schůze.
(3) Rozdělení zisku družstevní záložny podle předchozích odstavců provede představenstvo do 30 dnů od dne konání členské schůze, která schválila řádnou účetní závěrku, z níž zisk vyplývá.
***
§ 10
Fondy družstevní záložny
(1) Družstevní záložna zřizuje tyto fondy:
a) rizikový fond při svém vzniku ke krytí rizik z poskytování úvěrů a záruk ve výši nejméně 20 % ročního zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rizikového fondu dosáhne částky nejméně 30 % souhrnu nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých družstevní záložnou,
b) rezervní fond. Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku družstevní záložny, vytvoří se ze zisku po zdanění vykázaného v řádné individuální účetní závěrce za individuální účetní období, v němž poprvé se tento zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % ze zisku po zdanění. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve stanovách, nejméně však o 10 % ze zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rezervního fondu dosáhne nejméně 20 % základního kapitálu.
(2) Stanovy mohou určit, že se vytváří vyšší rizikový fond a rezervní fond a že se popřípadě zřizují další fondy.
***
§ 13
Některá ustanovení o zrušení a likvidaci družstevní záložny
(1) Soud na návrh České národní banky, orgánu nebo člena družstevní záložny nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodne o zrušení družstevní záložny a její likvidaci, jestliže
a) počet členů klesl pod 30,
b) kapitál klesl pod 35 000 000 Kč,
c) uplynulo šest měsíců ode dne, kdy skončilo funkční období orgánu družstevní záložny a nebyl zvolen nový orgán, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstevní záložna po dobu delší než jeden rok neprovozuje žádnou činnost,
d) založením, fúzí nebo rozdělením družstevní záložny byl porušen zákon.
(2) Soud na návrh České národní banky rozhodne o zrušení družstevní záložny a její likvidaci také tehdy, jestliže opatření uložená Českou národní bankou podle § 28 byla neúčinná.
(3) Soud dále na návrh České národní banky rozhodne o zrušení družstevní záložny a její likvidaci také tehdy, bylo-li družstevní záložně odňato povolení.
(4) Fúze družstevní záložny je možná jen s jinou družstevní záložnou. Družstevní záložnu lze rozdělit pouze na družstevní záložny. K rozdělení nebo fúzi je třeba předchozího souhlasu České národní banky; přitom se postupuje přiměřeně podle § 2a.
(5) Změna právní formy družstevní záložny není přípustná. To neplatí v případě změny právní formy na akciovou společnost, pokud Česká národní banka udělila souhlas k takové přeměně a současně rozhodla o udělení bankovní licence. Projekt změny právní formy družstevní záložny nemusí obsahovat počet, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého akcionáře po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, pokud bude obsahovat způsob jejich určení.
(6) Žádost o udělení souhlasu podle odstavců 4 a 5 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho provedení a jeho účastnících. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(7) Zrušuje-li se družstevní záložna s likvidací nebo zrušuje-li se výmaz družstevní záložny z obchodního rejstříku, likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní banky soud. Likvidátorem může být pouze fyzická nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny.
(8) Soud rozhodne o návrhu České národní banky podle odstavců 2, 3 a 7 bez jednání a rozhodnutí vyhlásí vyvěšením jeho písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu do 24 hodin od obdržení návrhu. Vyvěšením rozhodnutí nastávají právní účinky uvedené ve výroku a tím je výrok závazný pro každého; den vyhlášení se na písemném vyhotovení poznamená. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(9) Náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku družstevní záložny. Nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhradu jeho hotových výdajů, uhradí je stát, kterému tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek. Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi Česká národní banka. Pravidla pro stanovení a výplatu náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a jejich maximální výši hrazenou státem stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(10) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady závěrky a účetní záznamy zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví, občanským zákoníkem a se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, a na základě výzvy podle § 27 odst. 2 další vyžádané údaje, doklady a informace.
***
§ 25a
Povinnost mlčenlivosti
(1) Osoby provádějící dohled nad činností družstevních záložen jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám informace pouze v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní družstevní záložnu či člena družstevní záložny se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu.
(2) Informace získané při výkonu své činnosti mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů České národní banky nebo v soudním řízení o žalobě ohledně rozhodnutí učiněného v souvislosti s výkonem dohledu nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.
(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje
a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu orgánu činnému v trestním řízení v České republice,
b) poskytnutí informací orgánu dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu nebo nad finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v jiném státě a Evropské komisi,
c) uveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 21b odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví a
d) poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení ustanovení tohoto zákona nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění funkce
a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u družstevní záložny,
b) dohledu nad orgánem podle písmene a),
c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky provádějícího povinný audit družstevní záložny,
d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky provádějícím povinný audit družstevní záložny,
e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,
f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,
h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,
i) České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,
j) systémů pojištění pohledávek z vkladů, systémů pojištění investorů a mechanismů financování řešení krize,
k) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad úvěrovými institucemi a finančními institucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti,
l) jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
m) Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované osobě nebo předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle zákona o Policii České republiky, nebo
n) Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané osobě podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů.,
o) ověřovatele provádějícího ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny.
(5) Odstavec 4 se použije pro poskytování informací veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech a s výjimkou orgánů uvedených v odstavci 4 písm. g), h), i) a k) též v jiných státech a Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika[footnoteRef:223]34) obdobně, přičemž při poskytnutí informací podle odstavce 4 písm. e) mohou být takové informace poskytnuty pouze po předchozím sdělení jmen a přesného vymezení úkolů osob, jimž mají být tyto informace předány. [223: 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.]
(6) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí ke splnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, a dále příslušným orgánům dohledu nebo subjektům odpovědným za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního oddělení v rámci skupiny.
(7) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být na výslovnou žádost poskytovány též
a) Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru,
b) Bance pro mezinárodní platby pro účely kvantitativních studií dopadu
c) Radě pro finanční stabilitu pro účely její dohledové funkce.
(8) Poskytnutí informací podle odstavců 3 až 7 je možné pouze za podmínky, že pro jejich příjemce je zaveden režim ochrany informací nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(9) Poskytnutí informací podle odstavce 7 je dále možné, pouze pokud
a) mají souhrnnou, či anonymizovanou podobu, přičemž jiné informace je možné poskytnout jen v prostorách České národní banky,
b) je žádost dostatečně odůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žadatele v souladu s jeho mandátem stanoveným příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost,
c) je žádost dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání,
d) požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů žadatele a nepřesahují rámec úkolů, jež jsou mu stanoveny příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, a
e) žadatel podle odstavce 7 poskytne dostatečné záruky, že informace budou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu a že tyto informace budou chráněny profesním tajemstvím nejméně v rozsahu povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona.
(10) Informace získané od orgánů hostitelských států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty třetí osobě. Informace získané v rámci dohledu na místě v rámci jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánů dohledu tohoto státu poskytnuty třetí osobě.
***
§ 25c
(1) Pracovníci a členové orgánů družstevní záložny jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů družstevní záložny a jejích členů. Z důvodů uvedených v § 25b odst. 2, 3, 4 a 7 je představenstvo této povinnosti zprostí.
(2) Pracovníci a členové orgánů družstevní záložny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, které jim byly poskytnuty za účelem vyřízení vyžádání údajů, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podle § 25b odst. 3 písm. j). Tuto povinnost jsou povinni zachovávat vůči členovi i všem dalším osobám; porušením této povinnosti není poskytnutí údaje podle věty první pracovníkovi nebo členovi orgánu téže družstevní záložny, pokud je to nutné pro výkon jeho funkce nebo pracovní činnosti.
(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.
(4) Pro povinnost mlčenlivosti ověřovatele řídicího a kontrolního systému se použijí ustanovení zákona upravujícího auditorskou činnost obdobně. Ověřovatel řídicího a kontrolního systému je povinen zachovávat mlčenlivost podle zákona upravujícího auditorskou činnost, jde-li o auditora.
***
§ 27a
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) zahájí činnost, ke které je třeba povolení podle tohoto zákona, bez tohoto povolení,
b) nabude kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo ji zvýší tak, že dosáhne podílů na základním kapitálu nebo hlasovacích právech uvedených v § 2b odst. 3, bez předchozího souhlasu České národní banky,
c) ovládne družstevní záložnu bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3, nebo
d) užívá označení "spořitelní a úvěrní družstvo" nebo "družstevní záložna" nebo "úvěrní družstvo" v rozporu s § 1 odst. 3.
(2) Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.
(3) Pracovník nebo člen voleného orgánu družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 25c.
(4) Člen voleného orgánu družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že neinformuje neprodleně Českou národní banku o skutečnostech uvedených v § 6 odst. 10.
(5) Člen úvěrové komise nebo člen družstevní záložny, jemuž byla podle stanov svěřena pravomoc rozhodovat o poskytnutí úvěru, se dopustí přestupku tím, že se stane ručitelem úvěru, o jehož poskytnutí rozhoduje.
(6) Insolvenční správce družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné individuální účetní závěrky (§ 5a odst. 4).
(7) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.
(8) Člen představenstva nebo člen kontrolní komise družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 28ab.
(9) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 nebo 7,
c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 3 nebo 4,
d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 8,
e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč.
§ 27b
Přestupky družstevní záložny
(1) Družstevní záložna se dopustí přestupku tím, že
a) uskuteční činnost v rozporu s vydaným povolením [§ 1 odst. 5 písm. a)],
b) nesplní povinnost stanovenou v rozhodnutí České národní banky podle § 28,
c) neuveřejní schválenou účetní závěrku, výroční zprávu řádnou individuální účetní závěrku, zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, je-li vyhotovována, nebo zprávu o jejich ověření, jsou-li ověřovány, nebo opis povolení (§ 1 odst. 6) podle § 1 odst. 6 věty druhé,
d) neoprávněně nabude přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu právnické osoby, stane se členem, společníkem nebo akcionářem právnické osoby nebo jiným způsobem nabude vliv na řízení právnické osoby (§ 1 odst. 9),
e) připustí na členské schůzi účast osoby, které Česká národní banka pozastavila práva podle § 2c odst. 1,
f) zřídí pobočku na území hostitelského státu bez souhlasu České národní banky (§ 2d odst. 1) nebo změní skutečnosti týkající se činnosti pobočky na území hostitelského státu v rozporu s ustanovením § 2e odst. 2,
g) začne podnikat na území hostitelského státu bez založení pobočky, aniž by tento svůj záměr včetně specifikace vykonávané činnosti předem oznámila České národní bance (§ 2f),
h) neposkytne na vyžádání hostitelského státu informace a pravidelná hlášení ve formě statistických údajů o podnikání své pobočky na území tohoto hostitelského státu v souladu s § 2g odst. 2,
i) svým jednáním nebo jednáním své pobočky na území hostitelského státu porušuje ustanovení právních předpisů hostitelského státu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky,
j) nabude majetek v rozporu s ustanovením § 3 odst. 2 a 3,
k) poruší povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem18a) pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku,
l) použije úvěrové hodnocení pro výpočet kapitálových požadavků v rozporu s tímto zákonem, nebo
m) nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 7af.,
n) neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Družstevní záložna se dopustí přestupku tím, že
a) její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,
b) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle čl. 431 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků a podmínky pro užívání interních přístupů a interních modelů pro výpočet kapitálových požadavků podle části druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 9a,
d) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje podle části sedmé A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
e) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného orgánu dohledu členského státu, nebo tyto přístupy používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
f) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402[footnoteRef:224]50), [224: 50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012, v platném znění.]
g) se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise a opatření obecné povahy České národní banky podle § 9a,
h) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
i) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným v části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji,
j) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem,
k) nesplní některou z informačních povinností podle § 2c odst. 3,
l) poskytne plnění držitelům nástrojů zahrnutých v kapitálu družstevní záložny v rozporu s čl. 28, 51 52 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
m) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena představenstva, kontrolní komise nebo úvěrové komise družstevní záložny, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu.
(3) Družstevní záložna se dopustí přestupku tím, že
a) nevypracuje výroční zprávu, nepředloží ji spolu s řádnou účetní závěrkou ke schválení členské schůzi do 6 měsíců po ukončení účetního období, za které je vypracovávána, nebo schválenou výroční zprávu nezašle České národní bance do 10 dnů od jejího schválení (§ 6 odst. 6),
a) nepředloží řádnou individuální účetní závěrku a individuální zprávu vedení ke schválení členské schůzi ve stanovené lhůtě podle § 6 odst. 6,
b) nezveřejní nebo neuveřejní řádnou individuální účetní závěrku, zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, je-li vyhotovována, nebo zprávu o jejich ověření, jsou-li ověřovány, ve lhůtě podle § 1 odst. 6 věty první,
b)c) poskytne osobám uvedeným v § 7 odst. 1 úvěr za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky, za jakých poskytuje úvěry ostatním svým členům (§ 7 odst. 1),
d) neuveřejní údaje podle § 7b odst. 1,
c)d)e) neuvede ve výroční zprávě v individuální zprávě vedení údaje o poskytnutí úvěrů osobám uvedeným v § 7 odst. 1 v souladu s ustanovením § 7 odst. 4,
d)e)f) nedoručí České národní bance do 10 pracovních dnů ode dne zvolení člena orgánu družstevní záložny žádost o posouzení podmínek pro výkon jeho funkce, včetně listin osvědčujících splnění těchto podmínek (§ 7 odst. 7),
e)f)g) nabude pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti v rozporu s § 1 odst. 5 písm. e),
f)g)h) neoznámí České národní bance vybraného auditora nebo nového auditora v případě, že původně navržený auditor byl Českou národní bankou odmítnut (§ 8b odst. 3),
h) neoznámí České národní bance vybraného auditora podle § 8b odst. 1 nebo nového auditora podle § 8b odst. 5 v případě, že byl původně vybraný auditor Českou národní bankou odmítnut,
i) nezajistí řádné ověření svého řídicího a kontrolního systému nebo jeho části ověřovatelem podle § 8c odst. 1 a 3,
j) nepředloží České národní bance zprávu o ověření řídicího a kontrolního systému podle § 8c odst. 1 a 3,
k) neposkytne ověřovateli součinnost podle § 8c odst. 4,
l) neoznámí České národní bance vybraného ověřovatele podle § 8d odst. 1 nebo ověřovatele podle § 8d odst. 6 v případě, že byl původně vybraný ověřovatel Českou národní bankou odmítnut,
g)h)i)m) v rozporu s § 9 odst. 2
1. nerozhodne při schvalování řádné individuální účetní závěrky za příslušné individuální účetní období o uhrazení vykázané ztráty z vlastních zdrojů, nebo
2. neuhradí ztrátu bez zbytečného odkladu po rozhodnutí členské schůze,
h)i)j)n) nevypočte řádně příspěvek do Fondu pojištění vkladů nebo příspěvek řádně a včas nezaplatí (§ 14),
i)j)k)o) neprovede opravné zúčtování v souladu s ustanovením § 13b odst. 1,
j)k)l)p) poruší povinnost zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a jeho obchodech s družstevní záložnou (§ 25b),
k)l)m)q) nepodá zprávu o údajích, které je povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, subjektům uvedeným v § 25b odst. 3, 4 nebo 6,
l)m)n)r) nepředloží nebo neposkytne informace anebo podklady podle § 27 odst. 1, 2 nebo 3,
m)n)o)s) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 12a,
n)o)p)t) v rozporu s § 12 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje, nebo
o)p)q)u) nesplní některou z povinností podle § 7aa odst. 1.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. f), i) nebo m) d), h) až l), o) nebo s),
b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) a n) nebo odstavce 3 písm. a), c), n) nebo o) b), e), t) nebo u),
c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), f), g), h), i), j), k) nebo l) k), l) nebo m) nebo odstavce 3 písm. b), d), e), g), h), j), k), l) nebo m) c), f), g), m), n), p), q) nebo r),
d) 126 650 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f),
e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.
§ 27c
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nabude nebo zvýší svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3,
b) užívá označení "spořitelní a úvěrní družstvo" nebo "družstevní záložna" nebo "úvěrní družstvo" v rozporu s § 1 odst. 3,
c) zahájí činnost, ke které je třeba povolení podle tohoto zákona, bez tohoto povolení,
d) ovládne družstevní záložnu bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3,
e) nesplní oznamovací povinnost podle § 2b odst. 12, nebo
f) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako insolvenční správce družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné individuální účetní závěrky podle § 5a odst. 4.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ověřovatel řídicího a kontrolního systému dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 25c odst. 4.
(5)(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,
b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 5,
c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo f) nebo odstavce 3,
d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč,
e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bez- prostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.
§ 28
Opatření k nápravě
(1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti.
(2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka
a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu
1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,
3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky České národní banky podle tohoto zákona a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu,
4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků,
5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro družstevní záložnu,
6. omezila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst,
7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, včetně činností, jejichž výkonem družstevní záložna pověřila jinou osobu,
8. omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 7a odst. 1 písm. f) bodě 3, pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém případě určí družstevní záložna výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku,
9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu,
10. omezila nebo zakázala rozdělení kapitálu nebo úrokové platby členům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby,
11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování,
12. zrušeno,
13. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud nedodržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 8aj odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu, likviditě a páce za podmínky, že tento požadavek je vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi,
c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání družstevní záložny a k uspořádáním, postupům a mechanismům družstevní záložny, zejména podle § 7a odst. 1 písm. b),
d) uložit dodatečné uveřejňování informací,
e) zrušeno
f) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1 něž podle § 8aj odst. 3, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
g) uložit jiná vhodná opatření k nápravě.
(3) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání,
a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup nebo interní model je nepodstatný,
b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní přístup a stanovila lhůtu k jeho provedení,
c) uložit, aby provedla úpravy plánu na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné,
d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty,
e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu, který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že družstevní záložna bude schopna obnovit soulad v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že nesoulad je nepodstatný, nebo
f) odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u interního modelu naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že model není dostatečně přesný,
g) uložit jiná vhodná opatření.
(4) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu uložit, aby pro účely řízení úrokového rizika investičního portfolia použila standardizovanou metodiku stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 84 směrnice 2013/36/EU upravujícím standardizovanou metodiku pro hodnocení úrokového rizika investičního portfolia, pokud zjednodušená standardizovaná metodika nebo systém řízení úrokového rizika investičního portfolia používaný povinnou osobou nezajišťují řádnou identifikaci, hodnocení, řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia.
(5) V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu dohledu může Česká národní banka
a) uložit, aby tato osoba
1. vyměnila člena představenstva, člena kontrolní komise nebo jinou odpovědnou fyzickou osobu,
2. svolala členskou schůzi a tato členská schůze projedná s Českou národní bankou stanovenou záležitost nebo její návrh,
3. vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv,
4. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu,
b) rozhodnout o omezení nebo zákazu některých povolených činností družstevní záložny až na 120 dnů, a to včetně nakládání vkladatelů s jejich vklady; nakládáním vkladatelů s jejich vklady se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli jejich dispozice s vkladem,
c) změnit povolení vyloučením nebo omezením některých činností v něm uvedených,
d) nařídit mimořádný audit na náklady družstevní záložny,
e)d) nařídit svolání členské schůze na náklady družstevní záložny a určit některé body programu jednání této členské schůze,
f)e) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojením s družstevní záložnou nebo které jsou součástí stejné skupiny jako družstevní záložna nebo mají k družstevní záložně zvláštní vztah,
g)f) uložit zvýšit likvidní prostředky družstevní záložny alespoň na výši stanovenou Českou národní bankou,
h)g) odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet kapitálového požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(6) Česká národní banka může nařídit družstevní záložně změnu auditora, pokud auditor nesplní povinnost informovat Českou národní banku o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 nebo 4 zákona o auditorech.
(6)(7) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní banka může dále
a) dočasně zakázat členovi představenstva nebo kontrolní komise družstevní záložny nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v družstevní záložně nebo výkon funkce v jiné družstevní záložně,
b) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha.
(7)(8) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2 až 4, odstavce 5 písm. h)g) a odstavce 67 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat.
K části třicáté návrhu zákona – změna zákona o vnitrozemské plavbě
Platné znění zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 25
Školení určené pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících
(1) Školení určené pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících lze absolvovat pouze u osoby pověřené jeho prováděním
a) plavebním úřadem,
b) jiným členským státem Evropské unie, nebo
c) smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru.
(2) Plavební úřad může na žádost pověřit prováděním školení osobu, která
a) má sídlo na území členského státu Evropské unie,
b) má právo k užívání nebytových prostor potřebných k provádění školení,
c) je provozovatelem plavidla, jehož technické parametry a vybavení umožňují provádění školení, nebo má s takovým provozovatelem smluvní vztah, jehož předmětem je užívání takového plavidla za účelem provádění školení,
d) má zajištěny výukové materiály, pomůcky a jiné vybavení potřebné k provádění školení,
e) má zajištěn simulátor, jehož technická způsobilost byla schválena plavebním úřadem, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, hodlá-li využívat simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla,
f) má zpracován plán pro zajištění školení obsahující vymezení organizace, rozsahu a způsobu provádění školení a jeho kontroly,
g) má zaveden systém řízení kvality ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou upravující řízení kvality[footnoteRef:225]31), [225: 31) ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti - Požadavky.]
h) je finančně způsobilá v rozsahu nezbytném k provádění školení,
i) má zajištěno provádění školení a závěrečných zkoušek prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob a
j) má zajištěno vyloučení střetu zájmů při provádění závěrečných zkoušek.
(3) Finančně způsobilou k provádění školení je osoba, která je schopna finančně zabezpečit jeho provádění po dobu alespoň 3 let. Za finančně způsobilou se nepovažuje osoba,
a) jejíž úpadek je řešen konkursem nebo reorganizací na základě rozhodnutí insolvenčního soudu,
b) u níž insolvenční soud v období 5 let přede dnem podání žádosti o pověření pravomocně rozhodl o zrušení konkursu z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující,
c) která má evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky nebo u orgánů Celní správy České republiky, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
d) která má evidován nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení anebo na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek, nebo
e) která má evidován nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění.
(4) Odborně způsobilým k provádění školení a závěrečných zkoušek je
a) učitel střední, vyšší odborné nebo vysoké školy vyučující předmět, jehož výuka vyžaduje znalosti a dovednosti využitelné pro provádění školení a závěrečných zkoušek, nebo
b) držitel dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla uvedeného v § 24a odst. 1, který má praxi ve vedení tohoto plavidla v rozsahu nejméně 500 dnů a úspěšně složil zkoušku z teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k provádění školení.
(5) K žádosti o pověření musí být přiloženy
a) doklad prokazující splnění podmínky sídla, má-li je žadatel v jiném členském státě Evropské unie,
b) doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 2 písm. b) až d),
c) doklad o schválení technické způsobilosti simulátoru vydaný jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, hodlá-li žadatel využívat simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla a byla-li technická způsobilost simulátoru schválena tímto státem,
d) plán pro zajištění školení žadatelem obsahující vymezení organizace, rozsahu a způsobu provádění školení a jeho kontroly,
e) doklad prokazující zavedení systému řízení kvality ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou upravující řízení kvality31),
f) doklady prokazující splnění podmínky finanční způsobilosti žadatele, kterými jsou doklad prokazující objem dostupných peněžních prostředků žadatele včetně stavu bankovních účtů a úvěrů a jeho
1. poslední účetní závěrka, vede-li žadatel účetnictví,
2. zahajovací rozvaha nebo zahajovací rozvaha ve zjednodušeném rozsahu, povede-li žadatel účetnictví, nebo
3. zahajovací přehled obchodního majetku, povede-li žadatel daňovou evidenci,
1. řádná individuální účetní závěrka za poslední individuální účetní období, je-li žadatel účetní jednotkou,
2. zahajovací rozvaha, bude-li žadatel účetní jednotkou, nebo
3. daňová evidence, povede-li ji žadatel,
g) doklady prokazující odbornou způsobilost osob, jimiž má být zajištěno provádění školení a závěrečných zkoušek, a doklady prokazující smluvní vztah těchto osob k žadateli, a
h) doklad prokazující způsob zajištění vyloučení střetu zájmů při provádění závěrečných zkoušek.
(6) V pověření plavební úřad stanoví rozsah školení, které bude pověřenou osobou prováděno, a podmínky pro zajištění jeho řádného provádění.
(7) Pověřená osoba je povinna
a) zajistit, aby osoby provádějící školení a závěrečné zkoušky byly seznámeny s plánem pro zajištění školení obsahujícím vymezení organizace, rozsahu a způsobu provádění školení a jeho kontroly,
b) provádět školení prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob a způsobem a v rozsahu, které zajistí nabytí teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidla nebo odborníka na přepravu cestujících,
c) provádět školení v prostorách a s využitím plavidla, výukových materiálů, pomůcek a jiného vybavení, které zajistí nabytí teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidla nebo odborníka na přepravu cestujících,
d) provádět školení s využitím simulátoru, jehož technická způsobilost byla schválena plavebním úřadem, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru a u něhož nebylo pravomocně rozhodnuto o technické nezpůsobilosti nebo o zákazu používání simulátoru k ověřování praktických dovedností podle § 25b odst. 5, využívá-li simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidla,
e) vést seznam osob účastnících se prováděného školení a tento seznam neprodleně po zahájení školení zaslat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky plavebnímu úřadu,
f) podrobit osoby účastnící se prováděného školení závěrečné zkoušce, která ověří nabytí teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidla nebo odborníka na přepravu cestujících, a provádět tuto zkoušku prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob,
g) pořídit o průběhu a výsledku školení a závěrečné zkoušky zápis, který uchová po dobu 5 let ode dne provedení závěrečné zkoušky,
h) sdělit výsledek závěrečné zkoušky neprodleně po jejím provedení prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky plavebnímu úřadu a
i) vydat absolventu školení o úspěšném složení závěrečné zkoušky osvědčení.
(8) Plavební úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba
a) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření,
b) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření, nebo
c) o to požádala.
(9) Teoretické znalosti a praktické dovednosti, jejichž nabytí musí být zajištěno školením určeným pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících, způsob a průběh provádění tohoto školení, podrobné členění údajů, které musí být obsaženy v plánu pro jeho zajištění, technické parametry a vybavení plavidla, které umožňují provádění školení, a rozsah finanční způsobilosti nezbytné k jeho provádění stanoví prováděcí právní předpis.
K části třicáté první návrhu zákona – změna zákona o sídle Parlamentu České republiky
Platné znění zákona č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 5
(1) K zajištění úkolů spojených s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a funkcionářů, poslanců a poslaneckých klubů je zřízena Kancelář Poslanecké sněmovny, která je rozpočtovou organizací.[footnoteRef:226]3) [226: 3) § 117 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.]
(2) V čele Kanceláře Poslanecké sněmovny stojí její vedoucí.
***
§ 7
(1) K zajištění úkolů spojených s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Senátu, jeho orgánů a funkcionářů, senátorů a klubů politických stran zastoupených v Senátu se dnem účinnosti tohoto zákona zřizuje Kancelář Senátu, která je rozpočtovou organizací.
(2) V čele Kanceláře Senátu stojí její vedoucí.
K části třicáté druhé návrhu zákona – změna zákona o pozemních komunikacích
Platné znění zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 9a
Ředitelství silnic a dálnic s. p.
(1) Právo hospodařit s dálnicemi a silnicemi I. třídy a jejich součástmi a příslušenstvím má Ředitelství silnic a dálnic s. p.
(2) Ředitelství silnic a dálnic s. p. zajišťuje výstavbu dálnic a silnic I. třídy a jejich součástí a příslušenství, je správcem dálnic a silnic I. třídy a vykonává další činnosti svěřené mu zakládací listinou.
(3) Za dluhy Ředitelství silnic a dálnic s. p. ručí stát. Jde-li o dluh vzniklý v souvislosti s úvěrem nebo s peněžními prostředky poskytnutými dočasně v jiné formě k úhradě nákladů na výstavbu dálnic nebo silnic I. třídy nebo jejich součástí nebo příslušenství, stát za něj ručí, pouze pokud tak stanoví zvláštní zákon. Stát jako ručitele zastupuje Ministerstvo dopravy.
(4) Je-li Ředitelství silnic a dálnic s. p. povinným v exekučním řízení, neuplatní se na něj zákaz nakládání s majetkem po doručení vyrozumění o zahájení exekuce podle exekučního řádu. Zákaz povinného převést nebo zatížit majetek postižený exekučním příkazem nebo s ním jinak nakládat tím není dotčen.
(5) Ředitelství silnic a dálnic s. p. zavede a udržuje vnitřní kontrolní systém podle zákona o finanční kontrole.
(6) Dálnice a silnice I. třídy a jejich součásti a příslušenství se neodpisují podle právních předpisů upravujících účetnictví.
(7)(6) Ředitel Ředitelství silnic a dálnic s. p. se označuje jako generální ředitel.
***
§ 17
(1) Dálnice, silnice a místní komunikace I. třídy, jejich součásti, příslušenství a stavby související jsou veřejně prospěšné. Za související stavbu se pro tyto účely považuje i stezka pro cyklisty a stezka pro chodce a cyklisty souběžná se silnicí nebo místní komunikací I. třídy.
(2) Podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:227]7) lze odejmout nebo omezit [227: 7) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).]
a) vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě potřebným k uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, modernizace nebo rekonstrukce dálnice, silnice, místní komunikace I. třídy, jejich součástí, příslušenství nebo staveb souvisejících,
b) vlastnické právo k pozemku, jestliže byla dálnice, silnice nebo místní komunikace zřízena na cizím pozemku.
(3) Pokud se vlastnické právo k pozemku nebo stavbě potřebným k uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, modernizace nebo rekonstrukce staveb uvedených v odstavci 1 omezuje smlouvou, sjednává se výše úplaty ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vyvlastňovaný s částkou podle předchozí věty, sjednává se úplata ve výši odpovídající ocenění tohoto omezení stanovené znaleckým posudkem.
(4) Sjednává-li se nájem pozemku nebo stavby potřebných k uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, údržby, modernizace nebo rekonstrukce dálnice, silnice I. třídy, jejich součástí, příslušenství nebo staveb souvisejících, nesmí nájemné překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen stanovené a vydávané podle zákona o cenách pro pozemky veřejné infrastruktury užívané ve veřejném zájmu, je-li uplatněna, a současně nesmí překročit cenu obvyklou obvyklou hodnotu podle zákona o oceňování; to platí i v případě, sjednává-li se nájem pozemku, na kterém byla zřízena dálnice, silnice I. třídy, jejich součásti, příslušenství nebo stavby související.
***
§ 18f
(1) Jestliže koncesionář provozuje jiné činnosti než výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy, je povinen vést pro tyto činnosti oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů včetně tržeb sledovat v účetním systému odděleně; finanční prostředky z činností hrazených z veřejných prostředků nelze použít na financování jiných činností.
(2) Po dobu trvání koncesionářské smlouvy koncesionář odpovídá za výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy a za dodržení stavebního a dopravně technického stavu dálnice nebo silnice I. třídy stanoveného tímto zákonem.
***
§ 22c
Práva a povinnosti provozovatele systému elektronického mýtného
(1) Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen
a) určit druhy elektronických zařízení, které lze evidovat v systému elektronického mýtného, a umožnit použití elektronických zařízení splňujících požadavky podle § 22g odst. 1 poskytnutých poskytovatelem evropského mýtného, nejde-li o elektronické zařízení, které je evidováno jako zablokované nebo nefunkční,
b) vést evidenci údajů pro účely provozování systému elektronického mýtného (dále jen „evidence údajů o mýtném“),
c) určit emisní třídu CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a zapsat ji v evidenci údajů o mýtném,
d) zajistit bezplatné poskytnutí elektronického zařízení každému provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě[footnoteRef:228]11l), která o to požádá, pokud nebylo elektronické zařízení poskytnuto poskytovatelem evropského mýtného, [228: 11l) § 31 a následující občanského zákoníku.
Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.]
e) zajistit výběr mýtného od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo od jím zmocněné osoby11l), nejedná-li se o případ podle písmene g),
f) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí,
1. uvede-li provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněná osoba, že vydání dokladu nepožaduje, nebo
2. jde-li o vozidlo v systému elektronického mýtného, ohledně kterého uzavřel provozovatel tohoto vozidla smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b odst. 3, a jehož elektronické zařízení není evidováno jako zablokované,
g) zajistit výběr souhrnného mýtného, jež vzniklo užitím zpoplatněných pozemních komunikací vozidly v systému elektronického mýtného, ohledně kterých uzavřeli provozovatelé těchto vozidel smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b odst. 3, s výjimkou vozidel, jejichž elektronické zařízení je evidováno jako zablokované, a to na základě výkazu o mýtném, které poskytovatel evropského mýtného předkládá provozovateli systému elektronického mýtného, ve lhůtách a podle podmínek stanovených ve smlouvě podle písmene i),
h) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup prohlášení o systému elektronického mýtného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie[footnoteRef:229]41), v němž stanoví podmínky přístupu poskytovatelů evropského mýtného do jím provozovaného systému elektronického mýtného, [229: 41) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/204 ze dne 28. listopadu 2019 o podrobných povinnostech poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného, minimálním obsahu přehledu o oblasti evropské služby elektronického mýtného, elektronických rozhraních, požadavcích na prvky interoperability a o zrušení rozhodnutí 2009/750/ES.]
i) uzavřít s poskytovatelem evropského mýtného smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného v rámci systému elektronického mýtného, splnil-li poskytovatel evropského mýtného podmínky uvedené v prohlášení podle písmene h) a platit mu za poskytování evropské služby elektronického mýtného odměnu,
j) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam všech poskytovatelů evropského mýtného, s nimiž má uzavřenu smlouvu podle písmene i), a průběžně jej aktualizovat, a
k) vést oddělené účetnictví o nákladech a výnosech vztahujících sledovat v účetním systému odděleně účetní záznamy vztahující se k provozování systému elektronického mýtného a peněžní prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté k provozování tohoto systému vést samostatně a nepoužívat je na financování jiných činností.
(2) Evidence údajů o mýtném je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona[footnoteRef:230]11m), jehož správcem je provozovatel systému elektronického mýtného. Evidence údajů o mýtném obsahuje údaje o [230: 11m) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.]
a) provozovatelích vozidel v systému elektronického mýtného a jejich vlastnících, není-li vlastník provozovatelem, a o poskytovatelích evropského mýtného,
b) vozidlech, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného,
c) čase a místě průjezdu vozidel v systému elektronického mýtného,
d) používaných elektronických zařízeních, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného,
e) vozidlech, za která nebyla splněna povinnost uhradit mýtné, a o jimi ujetých kilometrech,
f) dalších skutečnostech, které jsou nezbytné pro provozování systému elektronického mýtného, stanovených prováděcím právním předpisem.
(3) Provozovatel systému elektronického mýtného v evidenci údajů o mýtném zpracovává údaje způsobem stanoveným zvláštním zákonem11m). Provozovatel systému elektronického mýtného zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům podle odstavce 2 písm. a) a b) z evidence údajů o mýtném silničním správním úřadům, Policii České republiky, Bezpečnostní informační službě a Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti. Provozovatel systému elektronického mýtného poskytuje údaje podle odstavce 2 písm. c) až f) z evidence údajů o mýtném na základě písemné žádosti správcům pozemních komunikací, silničním správním úřadům, Policii České republiky, Bezpečnostní informační službě, Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti. Provozovatel systému elektronického mýtného poskytuje pro účely sledování a kontroly, zda jsou zpoplatněné pozemní komunikace užívány v souladu s § 21 odst. 1, Státnímu fondu dopravní infrastruktury způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje podle odstavce 2 písm. b).
(4) Provozovatel systému elektronického mýtného je oprávněn požadovat
a) od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo od jím zmocněné osoby11l) s výjimkou vozidla v systému elektronického mýtného, jehož užití na zpoplatněné pozemní komunikaci zpoplatnění nepodléhá, a s výjimkou vozidla, pro které poskytuje službu elektronického mýtného poskytovatel evropského mýtného,
1. úhradu mýtného,
2. složení kauce a
b) od poskytovatele evropského mýtného úhradu souhrnného mýtného v případech podle odstavce 1 písm. g).
(5) Složení kauce je zárukou, že elektronické zařízení bude vráceno nepoškozené provozovateli systému elektronického mýtného. Po převzetí nepoškozeného elektronického zařízení vrátí provozovatel systému elektronického mýtného kauci v plné výši provozovateli vozidla nebo jiné zmocněné osobě1l).
(6) Kauce a finanční prostředky určené pro úhradu mýtného vložené na zaevidovaném elektronickém zařízení propadnou, neproběhla-li u zaevidovaného elektronického zařízení ode dne jeho převzetí nebo ode dne proběhnutí poslední mýtné transakce po dobu delší než 1 rok žádná mýtná transakce a elektronické zařízení nebylo do této doby vráceno provozovateli systému elektronického mýtného. Provozovatel systému elektronického mýtného v takovém případě elektronické zařízení a příslušné vozidlo odebere z evidence údajů o mýtném. Kauce propadne rovněž tehdy, bylo-li zaevidované elektronické zařízení vráceno provozovateli systému elektronického mýtného poškozené. Propadlé kauce a propadlé finanční prostředky určené pro úhradu mýtného vložené na zaevidovaných elektronických zařízeních jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.
(7) Způsob určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a výši kauce stanoví prováděcí právní předpis.
(8) Způsob stanovení výše odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného stanoví prováděcí právní předpis.
§ 22d
Oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného
(1) Ministerstvo dopravy udělí právnické osobě na základě písemné žádosti oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného, pokud
a) je usazena v České republice,
b) má udělenu certifikaci systému řízení jakosti podle evropské technické normy[footnoteRef:231]31), [231: 31) EN ISO 9001.]
c) vlastní nebo má právo užívat technické vybavení nezbytné k poskytování evropské služby elektronického mýtného,
d) jí používané prvky systému elektronického mýtného jsou vyrobeny v souladu s požadavky podle § 22g odst. 1,
e) splňuje podmínky odborné způsobilosti pro poskytování evropské služby elektronického mýtného,
f) splňuje podmínky finanční způsobilosti pro poskytování evropské služby elektronického mýtného,
g) má zpracován plán řízení rizik, který obsahuje postupy a opatření k zajištění úrovně jím poskytovaných služeb, a
h) má dobrou pověst.
(2) Žadatel o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného je odborně způsobilý, pokud alespoň 1 člen statutárního orgánu je absolventem magisterského studijního programu v oblasti technických věd nebo ekonomie a má alespoň 3 roky praxe v oblasti správy nebo poskytování elektronického mýtného, služeb informační společnosti, služeb elektronických komunikací nebo služeb institucí elektronických peněz.
(3) Finanční způsobilostí pro poskytování evropské služby elektronického mýtného se rozumí schopnost žadatele o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného finančně zabezpečit řádné a nepřetržité poskytování evropské služby elektronického mýtného v členských státech Evropské unie. Finanční způsobilost se prokazuje účetní závěrkou za předcházející rok ověřenou auditorem, popřípadě poslední účetní závěrkou ověřenou auditorem, řádnou individuální účetní závěrkou za poslední individuální účetní období, zprávou auditora o povinném auditu a dokladem o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním evropské služby elektronického mýtného; pro tyto účely musí být účetní závěrka sestavena v rozsahu stanoveném pro velké účetní jednotky a žadatel má povinnost jejího auditu.
(4) Žadatel o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného není finančně způsobilý, pokud bylo rozhodnuto o zrušení s likvidací nebo bylo rozhodnuto o úpadku[footnoteRef:232]32), nebo jestliže má nedoplatky na daních, pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále nebo na pojistném na všeobecné zdravotní pojištění včetně penále. [232: 32) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.]
(5) Poskytovatel evropského mýtného má dobrou pověst, pokud členové statutárního orgánu jsou bezúhonní. Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(6) Za účelem zjištění, zda žadatel splňuje podmínku dobré pověsti podle odstavce 1 písm. h), si Ministerstvo dopravy vyžádá podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:233]33) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. [233: 33) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.]
(7) Podmínky udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného je poskytovatel evropského mýtného povinen plnit po celou dobu platnosti tohoto oprávnění. Ministerstvo dopravy každý rok ověří plnění podmínek podle odstavce 1 písm. b) a f) až h).
(8) Náležitosti plánu pro řízení rizik stanoví prováděcí právní předpis.
K části třicáté třetí návrhu zákona – změna zákona o civilním letectví
Platné znění zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 3
Zřízení Úřadu pro civilní letectví
(1) Zřizuje se správní úřad Úřad pro civilní letectví se sídlem v Praze (dále jen "Úřad") pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví. Úřad je podřízen Ministerstvu dopravy.
(2) V čele Úřadu je ředitel, jehož výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(3) Úřad spolupracuje s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen "Agentura") na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectví[footnoteRef:234]1c). Rozsah a podmínky spolupráce jsou dále upraveny smlouvou uzavřenou mezi Úřadem a Agenturou. [234: 1c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139.]
(4) Provádí-li Úřad činnosti pro Agenturu, je povinen zřídit pro výnosy z těchto činností zvláštní účet a vést oddělené účtování nákladů a výnosů tyto činnosti sledovat v účetním systému odděleně. Prostředky účtu je Úřad oprávněn použít jen na zvýšení kvalifikace svých zaměstnanců, nákup technických zařízení a financování dalších potřeb nezbytných pro výkon činností pro Agenturu. Nevyčerpané prostředky účtu v kalendářním roce jsou příjmem státního rozpočtu. Výkaz o hospodaření s účtem za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup[footnoteRef:235]1d) do 6 měsíců od konce příslušného kalendářního roku. [235: 1d) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.]
(5) Úřad plní úkoly vnitrostátního dozorového orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie[footnoteRef:236]1e). [236: 1e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení).]
(6) Úřad může svým rozhodnutím pověřit plněním úkolů v oblasti hodnocení shody nebo vhodnosti použití složek a ověřování systémů Evropské sítě řízení letového provozu právnickou osobu, která splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie[footnoteRef:237]1f). Úřad pověření odejme za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1f). [237: 1f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě).]
(7) Úřad dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie[footnoteRef:238]1g) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností. [238: 1g) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91.]
(8) Úřad dohlíží na plnění povinností
a) provozovatele letiště a leteckého dopravce týkajících se dodržování práv osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie[footnoteRef:239]1h), [239: 1h) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. prosince 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě.]
b) leteckého dopravce týkajících se informování cestujících v letecké dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie[footnoteRef:240]1i). [240: 1i) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 Směrnice 2004/36/ES.]
(9) Týkají-li se povinnosti stanovené v odstavci 8 písm. a) a b) provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury, dohlíží na jejich plnění obecní živnostenský úřad.
(10) Nesnese-li věc odkladu a je-li to potřebné k plnění závazku vyplývajícího z přímo použitelného předpisu Evropské unie, Úřad může do doby schválení jeho organizační struktury nebo její změny podle zákona o státní službě prozatímně postupovat tak, jako by navržená organizační struktura nebo její změna byla schválena; to neplatí, pokud by tím došlo ke skončení služebního poměru.
***
§ 42h
Provozovatel letiště vyzve způsobem umožňujícím dálkový přístup letecké dopravce, kteří užívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání záměru rozvoje letiště, jehož předpokládané náklady jsou vyšší než 15 % průměrného ročního obratu průměrného ročního úhrnu čistého obratu provozovatele letiště za předcházejících 5 kalendářních let. K tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 60 dnů. Provozovatel letiště projedná s leteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu, záměr rozvoje letiště nejpozději před započetím realizace takového záměru.
***
§ 49o
Vedení účtů
Poskytovatel odbavovacích služeb musí vést pro poskytování těchto služeb oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů poskytování těchto služeb sledovat v účetním systému odděleně. Provozovatel letiště nesmí převádět finanční prostředky získané z provozování letiště do odbavovací služby. Úřad provádí dozor nad vedením odděleného účtování odděleným sledováním poskytování odbavovacích služeb v účetním systému.
***
§ 98a
(1) Za účelem statistického zjišťování předává Ministerstvu dopravy
a) provozovatel letiště
1. údaje o počtu pohybů letadel, počtu odbavených cestujících, množství odbaveného nákladu a pošty na letišti za kalendářní rok, a to nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku,
2. údaje o počtu pohybů letadel, počtu odbavených cestujících, množství odbaveného nákladu a pošty na letišti a o počátečním a konečném místě uskutečněných obchodních letů za uplynulé čtvrtletí, jde-li o mezinárodní letiště, které odbavuje nejméně 90 % z celkově přepravovaných cestujících nebo nákladu v České republice, nebo o letiště odbavující alespoň 1 milion cestujících nebo 100 tisíc tun nákladu ročně, a to vždy nejpozději do konce února, května, srpna a listopadu v příslušném kalendářním roce,
3. údaje o výnosech, nákladech a investicích provozovatele letiště a o počtu a struktuře jeho zaměstnanců, jde-li o mezinárodní letiště, které odbavuje nejméně 90 % z celkově přepravovaných cestujících nebo nákladu v České republice, nebo o letiště odbavující alespoň 1 milion cestujících nebo 100 tisíc tun nákladu ročně, a to nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku,
b) tuzemský letecký dopravce
1. údaje o počtu jím přepravených cestujících, nákladu a pošty a o využité kapacitě jím provozovaných letadel za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku,
2. údaje o počtu a typu jím provozovaných letadel, jejich nabízené a využité kapacitě, o počtu a struktuře leteckého personálu a o mzdových nákladech s ním souvisejících, za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce března následujícího kalendářního roku,
3. údaje o spotřebě paliva na uskutečněné lety podle typu letadla za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce února následujícího kalendářního roku,
c) tuzemský letecký dopravce provozující alespoň jedno letadlo s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 30 nebo letadlo výhradně pro přepravu nákladu a pošty s maximální vzletovou hmotností více než 10 tun
1. údaje o počtu jím přepravených cestujících, nákladu a pošty a o využité kapacitě jím provozovaných letadel za kalendářní měsíc, a to vždy nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci rozhodném pro předávání těchto údajů,
2. údaje o počátečním a konečném místě uskutečněných obchodních letů za uplynulé čtvrtletí, a to vždy nejpozději do konce února, května, srpna a listopadu v příslušném kalendářním roce,
3. rozvahu, výkaz zisků a ztrát výkaz výsledku hospodaření, prohlášení o nerozděleném zisku a kategorizaci výnosů podle přepravených osob, nákladu a pošty a podle toho, zda jde o provozování pravidelné nebo nepravidelné obchodní letecké dopravy, za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku,
d) tuzemský letecký dopravce provozující mezinárodní pravidelnou obchodní leteckou dopravu údaje o počtu uskutečněných letů, typu jím provozovaných letadel, organizačním a zeměpisném vymezení provozu letadel, nabízené kapacitě jím provozovaných letadel a počtu přepravených cestujících, nákladu a pošty za kalendářní rok, a to nejpozději do konce února následujícího kalendářního roku,
e) poskytovatel letových provozních služeb
1. údaje o výnosech, nákladech a investicích a údaje o počtu a struktuře jeho zaměstnanců za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce května následujícího kalendářního roku,
2. údaje o poskytnutých letových provozních službách za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce března následujícího kalendářního roku.
(2) Poskytovatel odbavovacích služeb průběžně předává provozovateli letiště údaje o počtu jím odbavených cestujících.
(3) Jednotlivé údaje předávané za účelem statistického zjišťování Ministerstvu dopravy, údaje o počtu odbavených cestujících předávané poskytovatelem odbavovacích služeb provozovateli letiště a jejich strukturu stanoví prováděcí právní předpis.
K části třicáté čtvrté návrhu zákona – změna zákona o státním podniku
Platné znění zákona č.77/1997 Sb., o státním podniku
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 4
Založení podniku
(1) Podnik se zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo (§ 3).
(2) Pravost podpisu osoby jednající za zakladatele musí být na zakládací listině úředně ověřena.
(3) Zakládací listina musí obsahovat
a) označení ministerstva, které vykonává funkci zakladatele,
b) název a sídlo podniku; součástí názvu je označení "státní podnik", které může být nahrazeno zkratkou "s.p.",
c) předmět podnikání a účel, pro který je podnik založen,
d) výši kmenového jmění a jeho minimální výši, kterou je podnik povinen zachovat, určený majetek a jeho položkovou specifikaci,
e) určení a ocenění majetku podniku; ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala[footnoteRef:241]2) podniku odpovídá jeho účetní hodnotě u účetní jednotky, která ho naposledy vykazovala jako aktivum, [241: 2) § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. ………/2024 Sb., o účetnictví.]
f) jméno prvního ředitele,
g) počet členů dozorčí rady a jména prvních členů dozorčí rady,
h) výši rezervního fondu v okamžiku založení podniku, která činí nejméně 10 % kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a minimální výši, do které bude doplněn v průběhu podnikání,
i) označení osoby oprávněné jednat jménem ministerstva vykonávajícího funkci zakladatele.
(4) Určení a ocenění majetku podniku podle předchozího odstavce se provede ke dni založení podniku.
(5) Při stanovení výše kmenového jmění a při ocenění podle odstavce 3 písm. d) a e) se nepřihlíží k povrchovým a podzemním vodám, lesním pozemkům a lesním porostům, ložiskům nerostných surovin a nerostů a jeskyním.
§ 5
Vznik podniku
(1) Podnik vzniká dnem, ke kterému byl zapsán do obchodního rejstříku.[footnoteRef:242]3) Návrh na zápis podává zakladatel. [242: 3) § 126 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.]
(2) K návrhu se připojí
a) zakládací listina,
b) doklad o ocenění majetku, s nímž má podle zakládací listiny podnik právo hospodařit v okamžiku svého založení, provedeném podle zvláštních právních předpisů,2)
c) usnesení vlády, kterým se uděluje souhlas se založením podniku.
***
§ 13
(1) Dozorčí rada
a) schvaluje v rozsahu, který určí zakladatel, zásadní otázky koncepce rozvoje podniku (zejména strategii rozvoje výroby a služeb, investiční a vědecko-technické programy, využití know-how podniku, programy společného podnikání s tuzemskými a zahraničními subjekty atd.) a nakládání s majetkem podniku (mimo určený majetek),
b) projednává výroční zprávu zprávu vedení, roční finanční plán, pololetní výsledky hospodaření a přezkoumává roční účetní řádnou účetní závěrku podniku a návrh na rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty); své stanovisko předkládá řediteli a zakladateli,
c) projednává pravidla pro zřizování dalších fondů podniku a dohlíží na hospodaření s fondy podniku; své stanovisko předkládá řediteli a zakladateli,
d) dohlíží na výkon působnosti ředitele a uskutečňování podnikatelské činnosti podniku, zejména zda se podnikatelská činnost podniku uskutečňuje v souladu s právními předpisy a zakládací listinou,
e) vyjadřuje se k návrhu zakladatele na zrušení nebo přeměnu podniku,
f) je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti podniku a kontrolovat, zda účetní záznamy jsou vedeny řádně v souladu se skutečností,
g) je povinna upozornit ředitele a zakladatele na zjištěné nedostatky; přitom může navrhnout řediteli opatření k nápravě,
h) je povinna na požádání zakladatele poskytnout mu informace nebo provést šetření, a to ve lhůtě jím stanovené,
i) schvaluje auditora,
j) může doporučit zakladateli odvolat ředitele podniku,
k) vyjadřuje se k návrhu statutu a jeho změnám,
l) vykonává další činnosti, které jí určí zakladatel ve statutu podniku.
(2) Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy. Jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel. Dozorčí rada volí ze svých členů předsedu, který svolává jednání dozorčí rady a řídí její činnost. Při volbě předsedy má každý člen dozorčí rady jeden hlas a ke zvolení předsedy je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů dozorčí rady.
(3) Členové dozorčí rady jsou jmenováni a voleni z řad odborníků a zástupců zaměstnanců podniku. Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný.
(4) Ředitel ani jeho zástupci nemohou být členy dozorčí rady, mohou však být na jednání dozorčí rady přizváni.
(5) Způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců stanoví volební řád. Pokud v podniku působí odborová organizace, je volební řád vydáván se souhlasem příslušného odborového orgánu a vlastní volba je zajišťována zaměstnavatelem v součinnosti s příslušným odborovým orgánem. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, řídí se jejich vzájemné vztahy zvláštním zákonem.[footnoteRef:243]10) Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, stanoví způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců zaměstnavatel. [243: 10) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.]
(6) Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů. O zasedání dozorčí rady se pořizuje zápis, který podepisuje její předseda. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže tito o to požádají.
(7) Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svoji působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazením třetím osobám by mohla podniku vzniknout újma. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení členství v dozorčí radě.
***
§ 15
(1) Zakladatel
a) zakládá a ruší podnik a vydává rozhodnutí o přeměně podniku,
b) jmenuje a odvolává ředitele, vyjma případu jmenování ředitele vládou, členy dozorčí rady a likvidátora,
c) schvaluje jednací řád dozorčí rady, stanoví počet jejích členů, délku funkčního období a minimální počet schůzí za rok,
d) vymezí v příloze zakládací listiny určený majetek včetně jeho položkové specifikace,
e) může měnit zakládací listinu s výjimkou odnětí majetku, s nímž má podnik právo hospodařit k okamžiku svého založení nebo k okamžiku zápisu změny zakládací listiny do obchodního rejstříku, nestanoví-li tento zákon jinak,
f) do 3 měsíců ode dne zápisu podniku do obchodního rejstříku vydá statut podniku, v němž určí, ve kterých dalších případech vyžaduje jednání ředitele předchozí souhlas dozorčí rady; statut dále obsahuje pravidla usměrňování hospodářské činnosti podniku, pravidla kontrolní činnosti zakladatele a zásady nakládání s majetkem podniku,
g) má právo a povinnost požadovat informace o hospodářské činnosti a stavu majetku podniku a na kontrolu a ověřování těchto informací způsobem stanoveným zvláštním předpisem,[footnoteRef:244]11) [244: 11) Zákon č. 255/2012 Sb., o kotrole (kontrolní řád).]
h) kontroluje, zda potřeby státu, které podnik svou podnikatelskou činností zabezpečuje, jsou zajišťovány účelně a hospodárně,
i) schvaluje řádnou účetní závěrku a výroční zprávu zprávu vedení, rozhoduje o rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty); je-li rozhodnuto o vytvoření fondu zakladatele podle § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 4, zakladatel rozhoduje každoročně o tom, jaká část použitelného zisku podniku, nerozděleného zisku minulých let a fondů podniku, s výjimkou fondů vytvořených podle § 19 odst. 1 písm. a) a b), se v příslušném kalendářním roce přidělí do tohoto fondu,
j) přebírá likvidační zůstatek v případě zrušení podniku s likvidací; tento zůstatek je povinen bez zbytečného odkladu převést do státních finančních aktiv,
k) rozhoduje o použití finančních prostředků z fondu zakladatele po předchozím souhlasu vlády,
l) dohlíží na řádný výkon práva hospodařit s majetkem státu, zejména na hospodárné, účelné a efektivní využívání tohoto majetku při provozování podnikatelské činnosti, a kontroluje, jak podnik s tímto majetkem nakládá,
m) napomáhá podnikům zapojit se do programů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací podporovaných ze státního rozpočtu nebo z jiných veřejných zdrojů financování.
(2) Zakladatel při výkonu činností uvedených v odstavci 1, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat hospodaření podniku, jedná s péčí řádného hospodáře.
***
§ 17a
(1) Podnik může nabývat od právnických nebo fyzických osob, od jiných podniků, organizačních složek státu nebo jiných státních organizací pouze věci, které potřebuje k provozování činnosti v předmětu jeho podnikání.
(2) Zakladatel ve statutu podniku stanoví, ve kterých případech vyžaduje smlouva, kterou podnik nabývá nemovitou věc, jeho předchozí schválení. Při úplatném nabývání nemovité věci lze cenu sjednat podle zákona upravujícího ceny[footnoteRef:245]28) pouze do výše rovnající se ocenění této nemovité věci podle zákona upravujícího oceňování majetku věcí[footnoteRef:246]29). Zakladatel ve statutu podniku určí cenové limity a další podmínky pro nabývání movitých věcí, a to s přihlédnutím k jejich významu a hodnotě. Vyšší cenu nemovité nebo movité věci může podnik sjednat jen po předchozím schválení zakladatele. Podnik je povinen doložit zakladateli před schválením důvody pro sjednání vyšší ceny spolu s doložením zajištění souladu ceny s pravidly veřejné podpory. [245: 28) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.] [246: 29) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Podnik může nabýt majetkovou účast v jiných právnických osobách pouze po předchozím schválení zakladatele.
§ 17b
(1) Podnik je povinen využívat majetek podniku účelně, hospodárně a efektivně k jeho podnikání. Podnik s majetkem hospodaří a nakládá tak, aby svým jednáním majetek nepoškozoval a neodůvodněně nesnižoval jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku.
(2) Podnik pečuje o zachování majetku a jeho údržbu, a pokud to připouští jeho povaha, i o jeho zlepšení nebo rozmnožení. Chrání jej před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím.
(3) Podnik důsledně využívá všechny právní prostředky při uplatňování a hájení svých práv a práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku podniku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňuje zejména právo na náhradu škody, právo na vydání bezdůvodného obohacení a další práva k zajištění, zachování a ochraně majetku.
(4) Podnik průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své dluhy, a zejména včasným uplatněním a vymáháním svých práv zajišťuje, aby nedošlo k promlčení nebo zániku těchto práv. Podnik od dlužníků požaduje úroky z prodlení a sjednané smluvní pokuty. Podnik není povinen takto postupovat, pokud by byl takový postup v rozporu s péčí řádného hospodáře.
(5) Účetní závěrka podniku musí být ověřena auditorem. Podnik vyhotovuje individuální zprávu vedení a má povinnost auditu řádné účetní závěrky. Ředitel podniku sdělí písemně zakladateli a dozorčí radě do 1 měsíce od doručení zprávy auditora o ověření účetní závěrky o povinném auditu, jaká byla přijata opatření k odstranění nedostatků v této zprávě auditora uvedených.
K části třicáté páté návrhu zákona – změna zákona o oceňování majetku
Platné znění zákona č.151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
HLAVA PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
ZÁKLADNÍ POJMY A ZPŮSOBY OCEŇOVÁNÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Zákon upravuje způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot (dále jen "majetek") a služeb pro účely stanovené zvláštními předpisy[footnoteRef:247]1). Odkazují-li tyto předpisy na cenový nebo zvláštní předpis pro ocenění majetku nebo služby k jinému účelu než pro prodej, rozumí se tímto předpisem tento zákon. Zákon platí i pro účely stanovené zvláštními předpisy uvedenými v části čtvrté až deváté tohoto zákona a dále tehdy, stanoví-li tak příslušný orgán v rámci svého oprávnění nebo dohodnou-li se tak strany. [247: 1) § 18 odst. 2 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.
§ 5 odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 242/1994 Sb.
§ 33 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
§ 2 odst. 1 a 3 vyhlášky Federálního ministerstva financí č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim.
§ 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 612/1992 Sb., o odměnách notářů a správců dědictví.
§ 2, 4 až 9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 81/1996 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na produkčních funkcích lesa.]
(2) Zákon se nevztahuje na sjednávání cen[footnoteRef:248]2) a neplatí pro oceňování přírodních zdrojů kromě lesů. [248: 2) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.]
(3) Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí
a) v případech, kdy zvláštní předpis stanoví odlišný způsob oceňování,[footnoteRef:249]3) [249: 3) Např. § 24 až 26 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nařízení vlády ČR č. 20/1992 Sb., kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby, ve znění nařízení vlády ČR č. 57/1993 Sb., § 5 odst. 1 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., ve znění zákona č. 315/1993 Sb., § 24, § 29 odst. 1 písm. a) až c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva financí č. 224/1996 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu.]
b) při převádění majetku podle zvláštního předpisu.[footnoteRef:250]4) [250: 4) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
§ 11 a 28a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.]
§ 2
Způsoby oceňování majetku a služeb
(1) Pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování, oceňují se majetek a služba obvyklou cenou.
(2) Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se ze sjednaných cen porovnáním.
(3) V odůvodněných případech, kdy nelze obvyklou cenu určit, oceňuje se majetek a služba tržní hodnotou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na tržní hodnotu vliv. Důvody pro neurčení obvyklé ceny musejí být v ocenění uvedeny.
(4) Tržní hodnotou se pro účely tohoto zákona rozumí odhadovaná částka, za kterou by měly být majetek nebo služba směněny ke dni ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím, a to v obchodním styku uskutečněném v souladu s principem tržního odstupu, po náležitém marketingu, kdy každá ze stran jednala informovaně, uvážlivě a nikoli v tísni. Principem tržního odstupu se pro účely tohoto zákona rozumí, že účastníci směny jsou osobami, které mezi sebou nemají žádný zvláštní vzájemný vztah a jednají vzájemně nezávisle.
(5) Určení obvyklé ceny a tržní hodnoty a postup při tomto určení musejí být z ocenění zřejmé, jejich použití, včetně použitých údajů, musí být odůvodněno a odpovídat druhu předmětu ocenění, účelu ocenění a dostupnosti objektivních dat využitelných pro ocenění. Podrobnosti k určení obvyklé ceny a tržní hodnoty stanoví vyhláška.
(6) Mimořádnou cenou se rozumí cena, do jejíž výše se promítly mimořádné okolnosti trhu, osobní poměry prodávajícího nebo kupujícího nebo vliv zvláštní obliby.
(7) Cena určená podle tohoto zákona jinak než obvyklá cena, mimořádná cena nebo tržní hodnota, je cena zjištěná.
(8) Službou je poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností.
(9) Jiným způsobem oceňování stanoveným tímto zákonem nebo na jeho základě je
a) nákladový způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění,
b) výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry),
c) porovnávací způsob, který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji; je jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci,
d) oceňování podle jmenovité hodnoty, které vychází z částky, na kterou předmět ocenění zní nebo která je jinak zřejmá,
e) oceňování podle účetní hodnoty, které vychází ze způsobů oceňování stanovených na základě předpisů o účetnictví,
f) oceňování podle kurzové hodnoty, které vychází z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu,
g) oceňování sjednanou cenou, kterou je cena předmětu ocenění sjednaná při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen.
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon se použije na oceňování věcí[footnoteRef:251]21), služeb a dluhů. [251: 21) § 489 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Oceňováním se pro účely tohoto zákona rozumí určení hodnoty věcí, služeb a dluhů ke dni ocenění.
(3) Hodnotou se pro účely tohoto zákona rozumí peněžitá částka, která je výsledkem ocenění provedeného podle tohoto zákona.
§ 1a
Zásady oceňování
(1) Při oceňování se vychází z
a) druhu hodnoty,
b) účelu ocenění, umožňuje-li ho právní předpis pro daný druh hodnoty zohlednit,
c) vlastností oceňované věci, služby nebo dluhu,
d) dostupných objektivních dat využitelných pro ocenění, umožňuje-li právní předpis jejich využití při ocenění daným druhem hodnoty,
e) dalších okolností hodných zřetele.
(2) Ocenění musí být přezkoumatelné.
(3) Ocenění není přezkoumatelné, pokud nelze
a) zjistit účel ocenění,
b) určit důvod ocenění věci, služby nebo dluhu zvoleným druhem hodnoty nebo oceňovacím přístupem, jsou-li druh hodnoty nebo oceňovací přístup věcí úsudku,
c) prokázat správnost a úplnost použitých údajů vztahujících se k oceňované věci, službě nebo dluhu a identifikovat jejich původ,
d) identifikovat zdroje dat využitých pro ocenění, nebo
e) zjistit, jak byly při ocenění zohledněny údaje podle písmena c) a data podle písmena d).
§ 1b
Druhy hodnot
(1) Druhem hodnoty se pro účely tohoto zákona rozumí
a) tržní hodnota,
b) obvyklá hodnota,
c) zjištěná hodnota.
(2) Tržní hodnotou se pro účely tohoto zákona rozumí odhadovaná peněžitá částka, za kterou by byly věc, služba nebo dluh směněny mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím, a to v obchodním styku uskutečněném v souladu s principem tržního odstupu, po náležitém marketingu, kdy každá ze stran jednala informovaně, uvážlivě a nikoli v tísni. Principem tržního odstupu se pro tyto účely rozumí, že účastníci směny mezi sebou nemají žádný zvláštní vztah a jednají na sobě nezávisle.
(3) Obvyklou hodnotou je hodnota věci, služby nebo dluhu, která vychází z cen stejných nebo podobných věcí, služeb nebo dluhů sjednaných na relevantním trhu.
(4) Zjištěnou hodnotou je administrativně určená hodnota věci nebo služby podle části druhé tohoto zákona.
§ 1c
Oceňovací přístupy
(1) Oceňovacím přístupem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) porovnávací přístup,
b) výnosový přístup,
c) nákladový přístup.
(2) Při ocenění věci, služby nebo dluhu porovnávacím přístupem se vychází z cen srovnatelných věcí, služeb nebo dluhů.
(3) Při ocenění věci nebo služby výnosovým přístupem se vychází z výnosů poskytovaných touto věcí nebo službou; při ocenění dluhu se vychází z výdajů potřebných k uhrazení dluhu.
(4) Při ocenění věci nebo služby nákladovým přístupem se vychází z toho, co by bylo nutno vynaložit na pořízení nebo vytvoření této věci nebo služby; při ocenění dluhu se vychází z plnění, v jehož důsledku dluh vznikl.
HLAVA DRUHÁ
TRŽNÍ A OBVYKLÁ HODNOTA
§ 2
Výchozí ocenění
Věc, služba nebo dluh se oceňují tržní hodnotou, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
§ 2a
Oceňování tržní hodnotou
(1) Při ocenění tržní hodnotou se zvolí oceňovací přístup, který odpovídá účelu ocenění, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(2) Při ocenění věci tržní hodnotou se zohlední
a) tržní rizika,
b) předpokládaný vývoj na relevantním trhu a
c) nejlepší a nejvyšší možné využití věci ke dni ocenění; při určení nejlepšího a nejvyššího možného využití věci se zohlední její fyzicky dosažitelné, právně přípustné a ekonomicky proveditelné využití.
(3) Ocenění tržní hodnotou prováděné znalcem nebo odhadcem musí být provedeno v souladu s mezinárodně uznávanými oceňovacími standardy.
(4) Reálná hodnota podle zákona upravujícího účetnictví se považuje za tržní hodnotu.
(5) Při ocenění tržní hodnotou se část druhá tohoto zákona nepoužije.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnější postup ocenění tržní hodnotou.
§ 2b
Oceňování obvyklou hodnotou
(1) Při ocenění věci, služby nebo dluhu obvyklou hodnotou se vychází z porovnání cen stejných věcí, služeb nebo dluhů sjednaných na relevantním trhu. Nejsou-li dostupné údaje o cenách stejných věcí, služeb nebo dluhů, vychází se z porovnání cen podobných, z hlediska užití porovnatelných nebo vzájemně zastupitelných věcí, služeb nebo dluhů.
(2) Při ocenění obvyklou hodnotou se nezohledňuje mimořádná cena. Mimořádnou cenou se pro tyto účely rozumí cena věci, služby nebo dluhu, do jejíhož sjednání se promítly mimořádné okolnosti trhu, osobní poměry kupujícího a prodávajícího, zvláštní vztahy mezi nimi nebo vliv zvláštní obliby.
(3) Ocenění obvyklou hodnotou zahrnuje
a) zjištění alespoň 3 nejaktuálnějších sjednaných cen věcí, služeb nebo dluhů podle odstavce 1,
b) porovnání oceňované věci, služby nebo dluhu s věcmi, službami nebo dluhy podle písmene a) a zjištění rozdílů mezi nimi,
c) posouzení vlivu rozdílů podle písmene b) na sjednanou cenu,
d) úpravu zjištěných cen podle písmena a) o vlivy podle písmene c),
e) určení obvyklé hodnoty na základě zjištěných cen upravených podle písmene d).
(4) Nelze-li určit obvyklou hodnotu, věc, služba nebo dluh se ocení tržní hodnotou, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(5) Při ocenění obvyklou hodnotou se část druhá tohoto zákona nepoužije.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnější postup ocenění obvyklou hodnotou.
ČÁST DRUHÁ
ZJIŠTĚNÁ HODNOTA
HLAVA PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 2c
Oceňování zjištěnou hodnotou
(1) Při ocenění zjištěnou hodnotou se postupuje podle části druhé tohoto zákona a v souladu s obecně závaznými vyhláškami obcí upravující cenové mapy stavebních pozemků (dále jen „cenové mapy“).
(2) Pro ocenění zjištěnou hodnotou se hodnoty v zahraniční měně přepočtou na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den ocenění. Pro přepočet měny, ke které Česká národní banka kurz nevyhlašuje, se použije kurz mezibankovního trhu této měny k americkému dolaru pro den ocenění a kurz devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k americkému dolaru pro den ocenění.
(3) Nelze-li určit zjištěnou hodnotu, věc, služba nebo dluh se ocení tržní hodnotou.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnější postup ocenění zjištěnou hodnotou.
§ 3
Členění staveb
(1) Pro účely oceňování se stavby člení na
a) stavby pozemní, kterými jsou
1. budovy, jimiž se rozumí stavby prostorově soustředěné a navenek převážně uzavřené obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, s jedním nebo více ohraničenými užitkovými prostory,
2. jednotky,
3. venkovní úpravy,
b) stavby inženýrské a speciální pozemní, kterými jsou stavby dopravní, vodní, pro rozvod energií a vody, kanalizace, věže, stožáry, komíny, plochy a úpravy území, studny a další stavby speciálního charakteru,
c) vodní nádrže a rybníky,
d) jiné stavby.
Členění staveb na jednotlivé druhy stanoví vyhláška prováděcí právní předpis.
(2) Pro účely oceňování se stavba posuzuje podle účelu užití. Při nesouladu mezi účelem užití stavby uvedeným v rozhodnutí o povolení záměru, kolaudačním rozhodnutí nebo v kolaudačním souhlasu nebo ve stavebním povolení nebo ve veřejnoprávní smlouvě nahrazující stavební povolení nebo v ohlášení či v oznámení stavebníka stavebnímu úřadu nebo v souhlasu stavebního úřadu nebo v certifikátu autorizovaného inspektora a skutečným užitím se vychází při oceňování ze skutečného užití stavby. Nejsou-li zachovány doklady o účelu, pro který byla stavba povolena, nebo při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.
Oceňování stavby
§ 4
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, stavba nebo její část (dále jen "stavba") se oceňuje nákladovým, výnosovým nebo porovnávacím způsobem přístupem nebo jejich kombinací, jejichž použití u jednotlivých druhů staveb stanoví vyhláška. Prováděcí právní předpis stanoví použití oceňovacích přístupů u jednotlivých druhů staveb.
(2) Stavba se oceňuje podle účelu jejího užití bez rozdílu, zda jde o nemovitou nebo movitou věc nebo zda je součástí pozemku nebo práva stavby.
(3) Není-li stavba samostatnou věcí, její cena hodnota se přičte k ceně hodnotě nemovité věci, jejíž je součástí.
(4) Výrobek, který plní funkci stavby, se oceňuje jako jiná stavba.
§ 5
(1) Oceňuje-li se stavba nákladovým způsobem přístupem, vychází se
a) ze základních cen za měrné jednotky stavby nebo z nákladů na pořízení stavby; u stavby určené k odstranění se vychází z ocenění použitelného materiálu z jejího odstranění sníženého o náklady na odstranění,
b) ze zohlednění charakteru, velikosti stavby, jejího vybavení, polohy a prodejnosti, u vodní nádrže a rybníku i ze zohlednění jejich funkce,
c) z technického nebo morálního opotřebení stavby,
d) ze zohlednění ceny stroje nebo jiného technologického zařízení, není-li v katastru nemovitostí zapsána výhrada, že stroj není vlastnictvím vlastníka nemovité věci.
(2) Základní ceny a způsob jejich úpravy podle odstavce 1 u jednotlivých druhů staveb, postupy při měření a výpočtu výměr staveb a postupy při oceňování včetně způsobů zjištění určení a uplatnění technického nebo morálního opotřebení stanoví vyhláška prováděcí právní předpis. Ve stanovených cenách a postupech se zohledňují i vlivy působící na úroveň a relace cen staveb na trhu.
§ 6
Oceňuje-li se stavba výnosovým způsobem, stanoví vyhláška způsob výpočtu ceny, způsob zjištění výnosu a výši míry kapitalizace pro dané časové období.
§ 6
Prováděcí právní předpis stanoví pro účely výnosového přístupu k oceňování staveb způsob výpočtu hodnoty, způsob určení výnosu a výši míry kapitalizace pro dané časové období.
§ 7
Oceňuje-li se stavba porovnávacím způsobem, stanoví vyhláška hlediska, která se při porovnání berou v úvahu.
§ 7
Prováděcí právní předpis stanoví pro účely porovnávacího přístupu k oceňování staveb hlediska, která se při porovnání berou v úvahu.
§ 8
Oceňování jednotek
(1) Jednotka, kterou je byt nebo která zahrnuje byt, se oceňuje včetně podílu na společných částech nemovité věci, a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, a včetně podílu na nemovitých věcech, které tvoří příslušenství domu, určené pro společné užívání.
(2) Jednotka, kterou je nebytový prostor nebo která zahrnuje nebytový prostor, se oceňuje včetně podílu na společných částech nemovité věci a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, a včetně podílu na nemovitých věcech, které tvoří příslušenství domu určené pro společné užívání; nebytovým prostorem nejsou příslušenství bytu ani společné části domu.
(3) Cena Hodnota jednotky se zjistí určí nákladovým nebo porovnávacím způsobem přístupem. Velikost podílu na společných částech nemovité věci příslušejících k jednotce se zjistí z veřejného seznamu. Způsob jejich ocenění stanoví vyhláška Prováděcí právní předpis stanoví oceňovací přístup v návaznosti na druh a účel užití stavby, ve které se jednotka nachází.
(4) Cena Hodnota příslušenství nemovité věci, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studny a vedlejší stavby sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění jednotky, bytu nebo nebytového prostoru započte do jeho ceny hodnoty ve výši spoluvlastnického podílu.
(5) Podlahová plocha jednotky, kterou je byt nebo nebytový prostor, nebo která zahrnuje byt nebo nebytový prostor, je součtem všech plošných výměr podlah jednotlivých místností nebo místností v prostorově oddělené části domu a prostor užívaných výhradně s nimi. Způsob určení plošných výměr stanoví vyhláška prováděcí právní předpis.
(6) Pozemek, který je společnou částí jednotky, se ocení samostatně a jeho cena hodnota se přičte k ceně hodnotě jednotky.
§ 9
Členění pozemků
(1) Pro účely oceňování se pozemky člení na
a) stavební pozemky,
b) zemědělské pozemky evidované v katastru nemovitostí jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad a trvalý travní porost,
c) lesní pozemky, kterými jsou lesní pozemky evidované v katastru nemovitostí, a zalesněné nelesní pozemky,
d) pozemky evidované v katastru nemovitostí jako vodní plochy,
e) jiné pozemky, které nejsou uvedeny v písmenech a) až d).
(2) Stavební pozemky se pro účely oceňování dále člení na
a) nezastavěné pozemky,
1. evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří,
2. evidované v katastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, které byly vydaným rozhodnutím o povolení záměru, územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, regulačním plánem, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí nebo územním souhlasem určeny k zastavění,
3. evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, v jednotném funkčním celku. Jednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří,
4. evidované v katastru nemovitostí s právem stavby,
b) zastavěné pozemky,
1. evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří,
2. evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plochy, které jsou již zastavěny,.
c) plochy pozemků skutečně zastavěné stavbami bez ohledu na evidovaný stav v katastru nemovitostí.
(3) Další členění pozemků pro účely ocenění v návaznosti na druh pozemku a jeho účel užití stanoví vyhláška prováděcí právní předpis.
(4) Stavebním pozemkem pro účely oceňování není pozemek, který je zastavěný jen podzemním nebo nadzemním vedením včetně jejich příslušenství, podzemními stavbami, které nedosahují úrovně terénu, podzemními částmi a příslušenstvím staveb pro dopravu a vodní hospodářství netvořícími součást pozemních staveb. Stavebním pozemkem pro účely oceňování není též pozemek zastavěný stavbami bez základů, studnami, ploty, opěrnými zdmi, pomníky, sochami apod.
(5) Pro účely oceňování se pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí. Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu.
§ 10
Oceňování stavebního pozemku
(1) Stavební pozemek se oceňuje násobkem výměry pozemku a ceny za m2 uvedené v cenové mapě, kterou vydala obec. Není-li stavební pozemek oceněn v cenové mapě nebo nelze-li stavební pozemek ocenit cenou z cenové mapy, ocení se násobkem výměry pozemku a základní ceny za m2 upravené o vliv polohy a další vlivy působící zejména na využitelnost pozemků pro stavbu, popřípadě ceny určené jiným způsobem oceňování podle § 2, které stanoví vyhláška násobkem výměry pozemku a hodnoty za m2 určené jiným oceňovacím přístupem, který stanoví prováděcí právní předpis. Stavební pozemek nelze ocenit cenou z cenové mapy také v případě, pokud ke dni ocenění uplynulo ode dne zveřejnění cenové mapy více než dvanáct měsíců.
(2) Cenová mapa stavebních pozemků je grafické znázornění stavebních pozemků na území obce nebo její části v měřítku 1:5000, popřípadě v měřítku podrobnějším s vyznačenými cenami. Stavební pozemky v cenové mapě se ocení oceňují skutečně sjednanými cenami obsaženými v kupních smlouvách.
(3) Nejsou-li při zpracování cenové mapy sjednané ceny stavebních pozemků podle odstavce 2 v dané obci k dispozici nebo nelze-li je použít, protože již neodpovídají úrovni sjednaných cen porovnatelných pozemků ke dni vypracování cenové mapy, určí se ceny na základě porovnání se sjednanými cenami obdobných pozemků v dané obci nebo v jiných srovnatelných obcích, přičemž srovnatelnost obce se posuzuje podle počtu obyvatel, polohy obce, hospodářsko-správního významu obce, dopravní obslužnosti obce, technické infrastruktury a občanské vybavenosti v obci. Při porovnání se vychází ze shodného účelu užití, z obdobné polohy v obci a ze shodné stavební vybavenosti pozemku. Údaje o postupu a porovnání uvede obec v textové části cenové mapy, která popřípadě obsahuje další vysvětlivky.
(4) Jestliže nelze cenu stavebního pozemku určit podle odstavce 2 nebo 3, do cenové mapy se cena takového pozemku neuvede a pozemek se oceňuje podle odstavce 1 druhé věty.
(5) Podklady pro zpracování cenové mapy a postup ocenění stavebních pozemků, které nejsou oceněny v cenové mapě nebo je nelze ocenit cenou z cenové mapy, stanoví vyhláška prováděcí právní předpis.
(6) Návrh cenové mapy stavebních pozemků nebo její změny předkládá obec před jejím vydáním Ministerstvu financí k vyjádření.
(7) Koncem každého kalendářního roku se obecně závaznou vyhláškou obce doplňují cenové mapy o nové ceny stavebních pozemků. Změní-li se sjednaná cena, účel užití nebo stavební vybavenost pozemku, určí stanoví se nová cena pozemku způsobem podle odstavce 2 nebo 3. Přitom platí postup podle odstavce 6.
(8) Obec umožní nahlédnout bezplatně do cenové mapy pozemků vedené touto obcí každému, kdo o to požádá.
(9) K ceně hodnotě pozemku určené podle odstavce 1 se přičte cena hodnota stavby, popřípadě staveb, které jsou jeho součástí. Stojí-li stavba, která je součástí pozemku, na několika pozemcích, nezapočte se k ceně pozemku, na němž je přestavkem. Způsob určení výměry nemovité věci stanoví vyhláška prováděcí právní předpis.
(10) K ceně pozemku určené podle odstavce 1 se přičte cena trvalých porostů.
(10) K hodnotě pozemku určené podle odstavce 1 se přičte cena trvalých porostů, které jsou jeho součástí. Cenu trvalých porostů pro tyto účely stanoví prováděcí právní předpis.
§ 11
Oceňování zemědělského pozemku
(1) Zemědělský pozemek se oceňuje cenou hodnotou stanovenou výnosovým způsobem přístupem podle bonitovaných půdně ekologických jednotek.
(2) Základní ceny zemědělských pozemků a jejich úpravu vyjadřující vliv polohy a další vlivy působící zejména na využitelnost pozemků pro zemědělskou výrobu, jako jsou přírodní nebo technické překážky a vyhlášení zvláště chráněných území[footnoteRef:252]11), stanoví vyhláška prováděcí právní předpis. [252: 11) § 18 a 19 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). § 14 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.]
§ 12
Oceňování lesního pozemku
(1) Lesní pozemek[footnoteRef:253]12) se oceňuje výnosovým a porovnávacím způsobem přístupem podle plošně převládajících souborů lesních typů. [253: 12) Příloha č. 1 kód 10 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb.
§ 1 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.]
(2) Základní ceny lesních pozemků a jejich úpravu vyjadřující kategorii lesů[footnoteRef:254]13) a další vlivy působící na využitelnost lesních pozemků stanoví vyhláška prováděcí právní předpis. [254: 13) § 6 až 10 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).]
§ 13
Oceňování pozemků vodních ploch a jiných pozemků
Pozemky vodních ploch a jiné pozemky se oceňují cenami stanovenými vyhláškou prováděcím právním předpisem.
§ 14
Členění trvalých porostů
Pro účely oceňování podle tohoto zákona se trvalé porosty člení na
a) lesní porosty[footnoteRef:255]14), [255: 14) § 2 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb.]
b) ovocné dřeviny,
c) rychle rostoucí dřeviny,
d) vinnou a chmelovou révu,
e) okrasné rostliny.
§ 15
Oceňování lesního porostu
(1) Lesní porost se oceňuje nákladovým a výnosovým způsobem přístupem. Vychází se ze skupin lesních dřevin podle jejich zastoupení v lesním porostu, věku, bonitních stupňů, obmýtí a zakmenění.
(2) Postup zjištění stanovení základních cen lesních porostů a jejich úpravu vyjadřující kategorii lesa, hospodářský tvar lesa, stupeň poškození porostu, sortimentaci porostu a další vlivy, které působí na produkci dřeva, stanoví vyhláška prováděcí právní předpis.
(3) Při oceňování se vychází z údajů o lesním porostu obsažených v závazném podkladu zpracovaném podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:256]15). Není-li tento podklad zpracován nebo údaje v něm uvedené neodpovídají skutečnosti, zjistí určí se potřebné údaje podle skutečnosti. [256: 15) § 24 až 27 zákona č. 289/1995 Sb.]
§ 15a
Oceňování lesa
(1) Hodnota lesa se určí
a) pro výměry lesních pozemků do 50 hektarů jako součet hodnoty lesních pozemků podle § 12 a hodnoty lesních porostů podle § 15 a
b) pro výměry lesních pozemků vyšší než 50 hektarů výnosovým přístupem na základě určení čistého výnosu z lesa a jeho kapitalizace.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob určení čistého výnosu z lesa a výši míry kapitalizace.
§ 16
Oceňování ovocných dřevin, rychle rostoucích dřevin, vinné a chmelové révy a okrasných rostlin
(1) Ovocné dřeviny, rychle rostoucí dřeviny, vinná a chmelová réva se oceňují výnosovým způsobem přístupem podle druhu dřevin, jejich věku, pěstebního tvaru nebo způsobu založení jejich porostu. Ceny vinné a chmelové révy obsahují ceny zařízení vinic a chmelnic.
(2) Okrasné rostliny se oceňují nákladovým způsobem přístupem.
(3) Základní ceny podle odstavců 1 a 2 a jejich úpravu vyjadřující zejména zdravotní stav porostů, stupeň poškození, jejich ekonomickou životnost a ceny zařízení vinic a chmelnic stanoví vyhláška prováděcí právní předpis.
§ 16a
Oceňování práva stavby
(1) Právo stavby se oceňuje výnosovým způsobem přístupem na základě ročního užitku při zohlednění doby dalšího užívání práva, která uplyne v období od roku ocenění do roku zániku práva.
(2) Pro ocenění práva stavby s nezřízenou stavbou, která právu stavby vyhovuje, se zjistí určí roční užitek z pozemku zatíženého tímto právem.
(3) Pro ocenění práva stavby se zřízenou stavbou, která právu stavby vyhovuje, se roční užitek určí ze zjištěné ceny zatíženého pozemku a zjištěné ceny stavby, která právu stavby vyhovuje, a z náhrady při zániku práva stavby.
(3) Pro ocenění práva stavby se zřízenou stavbou, která právu stavby vyhovuje, se roční užitek určí z hodnoty zatíženého pozemku určené dle § 10 a hodnoty stavby dle § 4, která právu stavby vyhovuje, a z náhrady při zániku práva stavby.
(4) Způsob výpočtu ceny hodnoty práva stavby při zohlednění počtu let dalšího trvání práva stavby, určení ročního užitku a výše náhrady při zániku práva stavby stanoví vyhláška prováděcí právní předpis.
(5) Ocenění podle odstavců 2 a 3 se nepoužije, lze-li cenu práva stavby zjistit z rozhodnutí příslušného orgánu. Ocenění podle odstavců 2 a 3 se neprovede, je-li cena práva stavby určena rozhodnutím příslušného orgánu.
§ 16b
Oceňování věcných břemen
(1) Věcné břemeno se oceňuje výnosovým způsobem přístupem na základě ročního užitku při zohlednění doby jeho trvání nebo pevnou částkou, nelze-li určit roční užitek z věcného břemene.
(2) U služebnosti se v ročním užitku zohledňuje míra omezení užívání nemovité věci.
(3) U reálného břemene zohledňuje roční užitek prospěch oprávněného.
(4) Časově neomezené reálné břemeno nebo právo z vykupitelné služebnosti se ocení ve výši náhrady uvedené ve smlouvě. Jsou-li ve smlouvě uvedené pouze podmínky výkupu reálného břemena nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu, vypočte se náhrada podle uvedených podmínek k datu ocenění.
(5) Způsob členění věcných břemen podle výpočtu jejich ocenění, postup výpočtu ceny hodnoty věcného břemene, způsob určení ročního užitku a míry kapitalizace podle druhu věcného břemene a zatížené nemovité věci a výši pevné částky stanoví vyhláška prováděcí právní předpis.
(6) Ocenění podle odstavců 2 až 4 se nepoužije, lze-li cenu věcného břemene zjistit z rozhodnutí příslušného orgánu.
(6) Ocenění podle odstavců 2 až 4 se neprovede, je-li cena věcného břemene určena rozhodnutím příslušného orgánu.
§ 16c
Ocenění Oceňování závady na nemovité věci
(1) Zatěžuje-li nemovitou věc věcné břemeno nebo právo zřízené jinak než jako právo odpovídající věcnému břemenu (dále jen "závada"), snižuje cena této závady v případě určování ceny nemovité věci její hodnotu hodnota této závady hodnotu nemovité věci. Závada se oceňuje v závislosti na výši ceny hodnoty roční újmy vlastníka nemovité věci související s tímto zatížením při zohlednění doby jejího trvání.
(2) Pro účely tohoto zákona se za závadu nepovažuje
a) právo, které podstatně neomezuje vlastnické, užívací nebo požívací právo k nemovité věci a nemá tak významný vliv na výši její ceny hodnoty,
b) zástavní právo,
c) zadržovací právo,
d) nájem,
e) pacht,
f) právo stavby.
(3) Výše roční újmy se určí jako rozdíl mezi výší ročního užitku plynoucího z nemovité věci bez zatížení závadou a výší ročního užitku z nemovité věci se zatížením závadou.
(4) Pro určení ročního užitku vlastníka nemovité věci a způsobu jeho výpočtu se použije postup podle § 16b obdobně. Postup ocenění závady, stanovení míry kapitalizace podle druhu závady a zatížené nemovité věci stanoví vyhláška prováděcí právní předpis.
§ 17
Oceňování majetkových práv vyplývajících z průmyslových práv a práv na označení a výrobně technických poznatků, některých majetkových práv souvisejících s právem autorským a práv pořizovatele databáze
(1) Majetková práva, která jsou obsahem průmyslových práv[footnoteRef:257]16) a práv na označení[footnoteRef:258]17) nebo vyplývající z jejich užití, a výrobně technické a obchodní poznatky (know-how), majetková práva, která jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetková práva pořizovatele databáze,[footnoteRef:259]17a) se oceňují výnosovým způsobem přístupem, a to jako součet diskontovaných budoucích ročních čistých výnosů vyplývajících z užívání těchto práv ode dne ocenění., Způsob diskontování stanoví vyhláška s možností zohlednění míry zastarání. Způsob diskontování stanoví prováděcí právní předpis. [257: 16) Např. zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb., zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 331/1991 Sb., o osvědčeních na nové způsoby prevence, diagnostiky chorob a léčení lidí, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech.] [258: 17) Např. zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků, zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, práva vyplývající z obchodního jména podle § 8 a následujících obchodního zákoníku.] [259: 17a) 17a) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).]
(2) Roční čistý výnos užívání se zjistí určí
a) ze smluv o užívání práva (například licenční smlouva) platných v den ocenění ke dni ocenění,
b) podle skutečnosti za poslední kalendářní rok užívání v období pěti let předcházejících roku ocenění, nelze-li jej zjistit nelze-li jej určit podle písmene a).
(3) Počet let užívání
a) se zjistí ze smluv, nejvýše však ve výši podle písmene b), c) nebo d)
b) činí pět let u průmyslových práv a výrobně technických a obchodních poznatků a deset let u práv na označení v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a),
c) činí u příslušných práv souvisejících s právem autorským takový počet let, který zbývá do ukončení doby trvání těchto práv podle autorského zákona, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a), a
d) činí u práv pořizovatele databáze takový počet let, který zbývá do ukončení patnáctileté doby trvání těchto práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a).
(3) Počet let užívání
a) se určí ze smluv, nejvýše však ve výši podle písmene c), d) nebo e),
b) neurčí-li se ze smluv, stanoví se v nejvyšší možné výši podle písmene c), d) nebo e),
c) činí nejvýše pět let u průmyslových práv a výrobně technických a obchodních poznatků a deset let u práv na označení,
d) činí u příslušných práv souvisejících s právem autorským nejvýše takový počet let, který zbývá do ukončení doby trvání těchto práv podle autorského zákona a
e) činí u práv pořizovatele databáze nejvýše takový počet let, který zbývá do ukončení patnáctileté doby trvání těchto práv.
(4) Nelze-li právo z různých důvodů, včetně toho, že nebylo užíváno, ocenit podle odstavců 1 až 3 nebo je-li cena zjištěná podle odstavců 1 až 3 nepřiměřeně vyšší nebo nižší než cena obvyklá, ocení se právo cenou obvyklou.
(5) Majetková práva autorská a majetková práva výkonných umělců jakožto práva nepřevoditelná se neoceňují.
§ 19
Oceňování cenných papírů obchodovaných na regulovaném trhu, zahraničním regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu
(1) Cenné papíry
a) tuzemské nebo zahraniční, obchodované na regulovaném trhu[footnoteRef:260]19) se oceňují závěrečným kurzem vyhlášeným na regulovaném trhu v den ocenění, a pokud [260: 19) § 55 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.]
1. nebyl v den ocenění cenný papír na regulovaném trhu obchodován, ocení se posledním závěrečným kurzem vyhlášeným na regulovaném trhu v období předcházejících 30 dnů přede dnem ocenění,
2. nebyl cenný papír na regulovaném trhu[footnoteRef:261]20) obchodován v den ocenění a nebyl na tomto trhu obchodován ani v období předcházejících 30 dnů přede dnem ocenění, ocení se nejnižším dosaženým závěrečným kurzem vyhlášeným ve stejném období na jiném převodním místě v České republice, [261: 20) § 55 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.]
b) tuzemské nebo zahraniční, obchodované pouze na zahraničním regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu se ocení, pokud se cenným papírem
1. obchoduje na zahraničním regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu ve státě sídla emitenta, závěrečným kurzem vyhlášeným na tomto trhu ke dni ocenění, a není-li k dispozici, ocení se posledním závěrečným kurzem vyhlášeným na tomto trhu v období uvedeném v písmeni a),
2. neobchoduje na zahraničním regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu ve státě sídla emitenta, posledním závěrečným kurzem vyhlášeným na zahraničním regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu v období uvedeném v písmeni a) ve státě, v němž byl cenný papír přijat k obchodování na příslušném trhu; pokud byl ve stejný den vyhlášen kurz na trhu ve více státech, ocení se nejnižším vyhlášeným závěrečným kurzem.
(2) Při postupu podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 se přednostně uplatní kurz vyhlášený na trzích určených opatřením Ministerstva financí po dohodě s Českou národní bankou. Kurz cenného papíru v zahraniční měně se přepočte kurzem devizového trhu České národní banky platným ke dni ocenění. Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz amerického dolaru k této měně vyhlášený ústřední bankou státu s touto měnou.
(3)(2) Nebyl-li kurz cenného papíru uvedeného v odstavci 1 vyhlášen v období 30 dnů přede dnem ocenění na žádném trhu, ocení se cenný papír podle § 20.
§ 20
Oceňování cenných papírů neobchodovaných na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu a cenných papírů nepřijatých k obchodování na těchto trzích
(1) Cenné papíry, které nejsou obchodovány na evropském regulovaném trhu ani na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, a cenné papíry, které nebyly přijaty k obchodování na těchto trzích, se oceňují takto:
a) akcie a podílové listy uzavřených podílových fondů podílem, v jehož čitateli je vlastní jmění akciové společnosti nebo uzavřeného podílového fondu podle účetní závěrky za předchozí účetní období, pokud není prokázána jiná hodnota vlastního jmění, a ve jmenovateli počet vydaných akcií nebo podílových listů převedený na shodnou emisní hodnotu,
b) dluhopisy s připojeným kupónem určujícím výnos nebo způsob stanovení výnosu jmenovitou hodnotou se zahrnutím úroků, na něž má majitel ke dni ocenění právo, popř. s přihlédnutím k jiným očekávaným výnosům, pokud je lze ocenit, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu hodnotu vyšší nebo nižší,
c) dluhopisy, u nichž je úrokový výnos stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a emisním kurzem, jmenovitou hodnotou sníženou o poměrnou část rozdílu mezi průměrným emisním kurzem a jmenovitou hodnotou do doby splatnosti, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu hodnotu vyšší nebo nižší. Poměrná část podle předchozí věty se určí jako podíl počtu dní ode dne ocenění do dne splatnosti dluhopisu a celkové doby splatnosti dluhopisu určené ve dnech,
d) směnky jmenovitou hodnotou, na kterou jsou vystaveny, směnky opatřené úrokovou doložkou jmenovitou hodnotou se zahrnutím úroku, na nějž vzniklo majiteli směnky právo ke dni ocenění, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu hodnotu vyšší nebo nižší,
e) podílové listy otevřených podílových fondů částkou, kterou zaplatí emitent za vrácený podílový list v den ocenění, odpovídající hodnotě podílu podílového listu na vlastním jmění v podílovém fondu sníženém o závazky podílového fondu. Hodnota podílového listu může být snížena o srážku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu uplatňovanou při vrácení podílového listu. Pokud emitent v den ocenění neproplácí vrácení podílového listu, ocení se podílový list poslední cenou, která jím byla proplacena při vrácení takového podílového listu,
f) zatímní listy částkou odpovídající hodnotě splaceného vkladu, včetně emisního ážia ke dni ocenění,
g) cenné papíry vyjadřující právo na vydání zboží cenou hodnotou tohoto zboží zjištěnou určenou podle tohoto zákona,
h) ostatní cenné papíry cenou obvyklou obvyklou hodnotou.
(2) Úroky a dividendy se do cen hodnot cenných papírů zahrnují snížené o daň z příjmů, pokud je vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(3) Cenné papíry, které jsou předmětem sběratelského zájmu, se oceňují cenou obvyklou nelze ocenit zjištěnou hodnotou.
HLAVA PÁTÁ
OSTATNÍ JINÝ MAJETEK
§ 21
Oceňování platebních prostředků a platebních karet, cenin a vkladů
(1) Platný platební prostředek a cenina se oceňují jmenovitou hodnotou, na kterou znějí, pokud nejde o cenné papíry oceňované podle § 20.
(2) Vklady u bank se oceňují jmenovitou hodnotou, na kterou znějí, s připočtením úroků ke dni ocenění. Úroky se do ceny hodnoty zahrnují snížené o daň z příjmů, pokud je vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(3) Peněžní prostředky v cizí měně se přepočítají na české koruny kurzem devizového trhu České národní banky platným ke dni ocenění. Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz střed amerického dolaru k této měně vyhlášený ústřední bankou státu s touto měnou.
(4)(3) Platební karta se oceňuje jmenovitou hodnotou, na kterou zní, sníženou o vyčerpanou částku ke dni ocenění.
§ 22
Oceňování pohledávek a dluhů, nároků ze životního pojištění a penzijního připojištění se státním příspěvkem
(1) Peněžitá pohledávka a peněžitý dluh se oceňují jmenovitou hodnotou, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti, vyplývající zejména z rozhodnutí soudu, cenu hodnotu vyšší nebo nižší. Ostatní pohledávky a dluhy se oceňují způsoby oceňovacími přístupy uvedenými v tomto zákoně podle druhu předmětu pohledávky a dluhu.
(2) Nároky ze životního pojištění (kromě penzijního připojištění se státním příspěvkem) se oceňují částkou, která by byla vyplacena při plnění podle pojistné smlouvy ke dni ocenění nebo, nevylučuje-li to smlouva, částkou, která by odpovídala výši odkupného k datu ocenění.
(3) Nároky z penzijního připojištění se státním příspěvkem se oceňují částkou, která by byla vyplacena při poskytnutí dávky podle smlouvy o tomto připojištění ke dni ocenění.
***
HLAVA ŠESTÁ
OBCHODNÍ ZÁVOD
§ 24
Oceňování obchodního závodu
(1) Obchodní závod nebo jeho část (dále jen „závod“) se oceňuje součtem cen jednotlivých druhů majetků určených podle tohoto zákona sníženým o ceny dluhů.
(2) Stanoví-li tak vyhláška, oceňuje se závod výnosovým způsobem, popřípadě jeho kombinací s oceněním podle odstavce 1.
(3) Ocenění závodu výnosovým způsobem se určí jako součet diskontovaných budoucích čistých ročních výnosů závodu. Způsob zjištění těchto výnosů a diskontování stanoví vyhláška.
(4) Jestliže je při prodeji závodu sjednaná cena vyšší než cena podle odstavce 1 nebo 2, ocení se závod cenou sjednanou. Rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou zjištěnou se považuje za cenu dobré pověsti závodu.
ČÁST DRUHÁ
ČÁST TŘETÍ
ZMĚNA ZÁKONA Č. 526/1990 SB., O CENÁCH, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 135/1994 SB.
§ 25
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., se mění takto:
§ 1 odst. 2 včetně poznámky č. 1) zní:
"(2) Cena je peněžní částka
a) sjednaná při nákupu a prodeji zboží podle § 2 až 13 nebo
b) zjištěná podle zvláštního předpisu1) k jiným účelům než k prodeji.
1) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).".
ČÁST TŘETÍ
ČÁST ČTVRTÁ
ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 265/1991 SB., O PŮSOBNOSTI ORGÁNŮ ČESKÉ REPUBLIKY V OBLASTI CEN, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 135/1994 SB.
§ 26
Zákon České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 2 se písmeno b) vypouští, označení písmenem a) se ruší a na jeho konci se čárka nahrazuje tečkou.
2. V § 4a odst. 1 se písmeno d) vypouští a na konci písmene c) se čárka nahrazuje tečkou.
***
§ 33
(1) Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 2§ 2a až 13, a § 15 až 17 a § 24 a k ocenění některých věcí movitých a služeb.
(1) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podrobnosti k oceňování zjištěnou hodnotou.
(2) Obce mohou v rozsahu a za podmínek uvedených v § 10 stanovit obecně závaznou vyhláškou ceny stavebních pozemků v cenových mapách. Pro tento účel prodávající při prodeji stavebního pozemku zašle obci, na jejímž území pozemek leží, a to jen v případech a za podmínek stanovených obecně závaznou vyhláškou obce, informaci o jeho sjednané ceně za m2, o parcelním čísle a názvu katastrálního území.
(3) Finanční úřady shromažďují v daňových spisech obsažené údaje o cenách zjištěných hodnotách určených při oceňování nemovitých věcí a o cenách sjednaných za tyto nemovité věci v případě jejich prodeje. Finanční úřady předávají údaje Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu.
(4) Ministerstvo financí má bezplatný dálkový přístup k údajům a informacím o stavbách vedeným v informačních systémech veřejné správy podle § 267 odst. 2 písm. a) až e) stavebního zákona.
(5) Ministerstvo financí v případě potřeby zpracovává a vydává pro nemovité věci a určenou část území České republiky cenové mapy nájemného v podobě přehledů výstupních číselných územně lokalizovaných hodnot, případně jejich grafického znázornění v měřítku a podrobnosti odpovídající velikosti určeného území s vyznačením alespoň katastrálních hranic, silniční a uliční sítě, hranic obcí, měst a jim příslušejících názvů.
(6) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podrobnosti zpracovávání, vydávání a zveřejňování cenových map nájemného.
K části třicáté šesté návrhu zákona – změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů
Platné znění zákona č.15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 26
Povinnost mlčenlivosti a mezinárodní spolupráce
(1) Zaměstnanci České národní banky vykonávající dohled v oblasti kapitálového trhu a osoby, jejichž služeb Česká národní banka využívá při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem, a jejich zaměstnanci a členové poradních orgánů České národní banky pro oblast kapitálového trhu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s výkonem své činnosti, funkce nebo svého zaměstnání v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem. Informace podle věty první může osoba, která má povinnost mlčenlivosti, použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů nebo výkon funkce v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dohledu nad kapitálovým trhem nebo v obdobném mezinárodním řízení. Tyto informace mohou být použity i pro jiné účely než podle věty druhé, pokud s tím vysloví souhlas osoba, která informace poskytla. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě tak, že nelze identifikovat konkrétní subjekt, kterého se informace týká. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení činnosti, zaměstnání nebo funkce, které tuto povinnost založily.
(2) Porušením mlčenlivosti podle odstavce 1 a čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 není poskytnutí informace
a) zaměstnancům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem v České republice a při řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
b) úřadu v členském státě, který působí při výkonu dohledu nad finančním trhem,
c) osobě se sídlem nebo trvalým pobytem v České republice nebo členském státě, která je
1. likvidátorem, nuceným správcem, dočasným správcem, osobou vykonávající správu pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, insolvenčním správcem nebo osobou s obdobnou funkcí vykonávanou v subjektu působícím na finančním trhu a podléhajícím dohledu,
2. auditorem zákonem stanovené účetní závěrky provádějícím povinný audit subjektu působícího na finančním trhu a podléhajícího dohledu,
3. provozovatelem vypořádacího systému obchodů s cennými papíry poskytujícím vypořádací služby pro organizátora regulovaného trhu v České republice, pokud je poskytnutí informace nezbytné k zajištění řádného plnění funkcí této osoby v případě neplnění nebo hrozícího neplnění dluhů ze strany účastníka nebo účastníků regulovaného trhu, kterému tato osoba poskytuje služby,
4. provozovatelem kompenzačního systému pro investory nebo systému pojištění vkladů,
d) úřadu v České republice nebo v členském státě, který působí při výkonu dohledu nad osobami podle písmene c) bodů 1 a 2; Česká národní banka dále poskytne informaci úřadu v České republice nebo v členském státě, který působí při výkonu dohledu nad vypořádacími a platebními systémy a nad dodržováním práva obchodních korporací,
e) legislativním útvarům ústředních správních úřadů zabývajících se legislativou na úseku finančního trhu,
f) orgánům v České republice nebo v členském státě činným v trestním řízení nebo zabývajícími se bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti anebo prováděním mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu; informaci lze poskytnout rovněž mezinárodní organizaci působící na úseku boje proti trestné činnosti nebo legalizaci výnosů z trestné činnosti,
g) soudu v souvislosti s insolvenčním řízením nebo obdobným zahraničním řízením, vedeným v případě úpadku osoby podléhající dohledu České národní banky; údaje týkající se třetích osob však poskytnuty být nemohou,
h) Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona,
i) Evropským orgánům dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)[footnoteRef:262]33) a Evropské radě pro systémová rizika[footnoteRef:263]34), [262: 33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského
orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí
Komise 2009/78/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu
dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č.
716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu
dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí
Komise 2009/77/ES, v platném znění.] [263: 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním
dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.]
j) Energetickému regulačnímu úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle právních předpisů upravujících podnikání v energetických odvětvích[footnoteRef:264]37), [264: 37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti
velkoobchodního trhu s energií.
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.]
k) jiným osobám nebo orgánům, je-li to nezbytné k řešení krize a není-li to porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
l) orgánům dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy.
(3) Porušením mlčenlivosti podle odstavce 1 a čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 dále není poskytnutí informace Evropské centrální bance a centrální bance členského státu. Porušením povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 dále není poskytnutí informace Evropské komisi a Evropskému systému centrálních bank, pokud tyto informace souvisejí s výkonem jejich pravomocí.
(4) Informace se subjektům a úřadům podle odstavce 2 poskytují způsobem a v rozsahu nutném pro plnění jejich úkolů nebo výkon jejich funkce a je-li pro ně zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost nejméně v rozsahu srovnatelném s rozsahem podle tohoto zákona. Česká národní banka při poskytnutí informace může uvést, jakým způsobem se s takovou informací má zacházet, a rovněž může omezit další poskytování takové informace.
(5) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu nad kapitálovým trhem mohou být poskytnuty též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k plnění mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla řádně vyhlášena.
(6) Informace poskytnuté České národní bance zahraničním úřadem, který působí při výkonu dohledu nad finančním trhem, nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.
(7) Informace získané Českou národní bankou v rámci kontroly na území cizího státu nesmí být bez souhlasu úřadu dohledu nad finančním trhem tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.
(8) Úřadu, který působí při výkonu dohledu nad finančním trhem ve státě, který není členským státem, lze poskytovat informace pro účely plnění jeho úkolů pouze na základě dohody a pouze tehdy je-li pro něj zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost alespoň srovnatelný s režimem podle tohoto zákona. Povinnosti stanovené zákonem o ochraně osobních údajů tím nejsou dotčeny26).
(9) Je-li pro ně zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost alespoň srovnatelný s režimem podle tohoto zákona, lze na základě dohody poskytovat informace pro účely plnění jejich úkolů také
a) osobám s trvalým pobytem nebo se sídlem ve státě, který není členským státem, které vykonávají v subjektu působícím na finančním trhu a podléhajícím dohledu funkci svým obsahem a charakterem obdobnou funkci likvidátora, nuceného správce, insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce nebo auditora,
b) úřadu se sídlem ve státě, který není členským státem, dohlížejícímu osoby podle písmene a),
c) osobě se sídlem nebo trvalým pobytem ve státě, který není členským státem, provozující záruční systém na ochranu investorů,
d) orgánu činnému v trestním řízení se sídlem ve státě, který není členským státem,
e) orgánu se sídlem ve státě, který není členským státem, zabývajícímu se bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo prováděním mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu; povinnosti stanovené zákonem o ochraně osobních údajů tím nejsou dotčeny[footnoteRef:265]26), [265: 26) § 27 zákona č. 101/2002 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění zákona č. 439/2004 Sb.]
f) orgánu vykonávajícímu dohled nad osobami činnými na trzích s emisními povolenkami za účelem zajištění konsolidovaného přehledu finančních a spotových trhů a
g) orgánu vykonávajícímu dohled nad osobami činnými na trzích se zemědělskými komoditními deriváty za účelem zajištění konsolidovaného přehledu finančních a spotových trhů.
(10) O uzavření dohody podle odstavců 8 a 9 informuje Česká národní banka Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy).
K části třicáté sedmé návrhu zákona – změna zákona o vysokých školách
Platné znění zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 15
(1) Správní rada veřejné vysoké školy vydává předchozí písemný souhlas
a) k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést vlastnické právo k nemovitým věcem,
b) k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést vlastnické právo k movitým věcem, jejichž cena je vyšší než pětisetnásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního předpisu [footnoteRef:266]2) za hmotný majetek za daňově odpisované aktivum, [266: 2) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.]
c) k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá zřídit věcné břemeno nebo jiné věcné právo nebo předkupní právo,
d) k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá jinou právnickou osobu ustavit, zrušit anebo přeměnit, a ke vkladům s peněžitým nebo nepeněžitým předmětem do těchto a jiných právnických osob.
(2) Správní rada veřejné vysoké školy po schválení v akademickém senátu veřejné vysoké školy
a) projednává zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy, předloženou rektorem, a dodatky k této zprávě,
b) schvaluje rozpočet a střednědobý výhled veřejné vysoké školy, předložený rektorem,
c) schvaluje strategický záměr veřejné vysoké školy,
d) projednává výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření veřejné vysoké školy, předložené rektorem.
(3) Správní rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje k dalším věcem, které jí k projednání předloží rektor; dává podněty a vyjadřuje stanoviska k činnosti veřejné vysoké školy, která zveřejňuje ve veřejné části internetových stránek veřejné vysoké školy.
(4) Při úplatném smluvním převodu movité věci podle odstavce 1 písm. b) se cena[footnoteRef:267]3) sjednává ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze movitou věc převést pouze ve veřejném zájmu nebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí. [267: 3) § 1 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.]
(5) Správní rada veřejné vysoké školy právní jednání neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné vysoké školy nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění úkolů školy.
(6) Vydání předchozího písemného souhlasu k právním jednáním uvedeným v odstavci 1 písm. a) až d) je povinna správní rada veřejné vysoké školy oznámit do sedmi dnů od jeho vydání Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo").
(7) Právní jednání uvedená v odstavci 1 písm. a) až d) jsou bez souhlasu správní rady veřejné vysoké školy a bez oznámení ministerstvu podle odstavce 6 neplatná.
(8) Správní rada veřejné vysoké školy dbá na zachování účelu, pro který byla veřejná vysoká škola zřízena, na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti a na řádné hospodaření s jejím majetkem.
(9) Činnost členů správní rady veřejné vysoké školy je úkonem v obecném zájmu.[footnoteRef:268]4) Těmto osobám poskytuje veřejná vysoká škola cestovní náhrady podle zvláštního předpisu;[footnoteRef:269]5) ministerstvo jim může poskytnout odměnu. [268: 4) § 203 odst. 1 zákoníku práce.] [269: 5) § 156 a násl. zákoníku práce.]
(10) Na činnost členů správní rady veřejné vysoké školy se vztahují zvláštní předpisy.[footnoteRef:270]6) [270: 6) Například zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).]
***
§ 18
Rozpočet a střednědobý výhled veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola hospodaří podle rozpočtu, který nesmí být sestavován jako deficitní. Veřejná vysoká škola sestavuje rozpočet na kalendářní rok a střednědobý výhled rozpočtu na nejméně 2 další následující roky.
(2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména:
a) příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a tvůrčí činnost (dále jen "příspěvek")[footnoteRef:271]8), [271: 8) § 7 odst. 1 písm. t) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.]
b) podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:272]8e)), [272: 8e) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.]
c) dotace ze státního rozpočtu (dále jen "dotace"),
d) poplatky spojené se studiem,
e) výnosy z majetku,
f) jiné příjmy nebo jiné příspěvky než uvedené v písmenu a) ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů,
g) výnosy z doplňkové činnosti,
h) příjmy z darů a dědictví.
(3) Veřejná vysoká škola má nárok na příspěvek podle odstavce 2 písm. a). Pro stanovení výše příspěvku podle odstavce 2 písm. a) je rozhodný typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a tvůrčí činnosti a její náročnost. Pro výši příspěvku je také rozhodný strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a každoroční plán realizace strategického záměru (dále jen "strategický záměr ministerstva") a strategický záměr veřejné vysoké školy. Veřejné vysoké škole přísluší záloha na příspěvek stanovená na základě rozhodných údajů podle stavu k 31. říjnu předchozího kalendářního roku. Příspěvek je z rozpočtové kapitoly poskytován podle obecných předpisů pro poskytování prostředků státního rozpočtu pro dotace[footnoteRef:273]8a), pokud tento zákon nestanoví jinak. [273: 8a) § 10 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(4) Ministerstvo rozhodnutím stanoví, zda poskytovaný příspěvek nebo dotace je účastí státního rozpočtu na financování programu[footnoteRef:274]8b), přičemž příspěvek nebo dotace na stavbu[footnoteRef:275]8c) je vždy, s výjimkou její údržby a oprav, účastí státního rozpočtu na financování programu, je-li vyšší než 10 000 000 Kč, a pokud se nepoužije věta druhá. Na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo jejich části, jejichž předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vysokoškolského vzdělávání podle tohoto zákona, se nepoužijí ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel. [274: 8b) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.] [275: 8c) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., o zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC.]
(5) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na rozvoj vysoké školy. Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace zejména na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu[footnoteRef:276]8d) a zvláštními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje8e). Pro výši dotací je rozhodný strategický záměr veřejné vysoké školy a strategický záměr ministerstva. [276: 8d) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(6) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy:
a) rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích,
b) fond reprodukce investičního majetku,
c) stipendijní fond,
d) fond odměn,
e) fond účelově určených prostředků,
f) fond sociální,
g) fond provozních prostředků.
(7) Fondy veřejné vysoké školy uvedené v odstavci 6 písm. a), b), d) a g) jsou vytvářeny ze zisku, není-li výslovně stanoveno jinak; fond reprodukce investičního majetku a fond provozních prostředků též ze zůstatku příspěvků podle odstavce 2 písm. a) k 31. prosinci běžného roku, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku[footnoteRef:277]9) do výše odpisů hmotných a nehmotných aktiv. Zdroji stipendijního fondu jsou převody poplatků za studium podle § 58 odst. 6 a převody daňově uznatelných výdajů podle zvláštního předpisu [footnoteRef:278]9a). Veřejná vysoká škola může rozdělovat do fondů zisk po zdanění pouze v případě, že byla uhrazena případná ztráta z minulých období. Zůstatky fondů k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku. Použití prostředků fondů uvedených v odstavci 6 písm. a) až d), f) a g) a podmínky převodu prostředků mezi fondy uvedenými v odstavci 6 písm. a), b), d) a g) upravuje vnitřní předpis veřejné vysoké školy; veřejná vysoká škola je povinna zajistit, aby prostředky fondů vytvořené převodem zůstatku příspěvku podle věty první použila v souladu s pravidly Evropské unie pro poskytování veřejné podpory tak, aby nedošlo k narušení ani hrozbě narušení hospodářské soutěže. [277: 9) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.] [278: 9a) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.]
(8) Podmínky tvorby a užití fondů stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy tak, aby prostředky získané ze zisku pocházejícího z provádění základního výzkumu, aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje a šíření jejich výsledků prostřednictvím výuky, publikování nebo převodem technologií, které byly podpořeny z veřejných prostředků, byly využity zpětně pouze na tyto činnosti, nebo na šíření jejich výsledků nebo na výuku.
(9) Fond účelově určených prostředků vytváří veřejná vysoká škola z:
a) účelově určených darů, s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku stálých aktiv nebo na pokrytí následných pořizovacích výdajů stálých aktiv,
b) účelově určených peněžních prostředků ze zahraničí,
c) účelově určených veřejných prostředků, včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, které nemohly být veřejnou vysokou školou použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty.
(10) Účelově určené prostředky podle odstavce 9 písm. c) může veřejná vysoká škola převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné vysoké škole na jednotlivé projekty výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v daném kalendářním roce; v případě jiné podpory z veřejných prostředků do výše 5 % objemu této podpory poskytnuté veřejné vysoké škole v daném kalendářním roce, mimo dotace na rozvoj podle odstavce 5 věty první, kterou lze převést v neomezené výši. Převod účelově určených prostředků veřejná vysoká škola písemně oznámí jejich poskytovateli.
(11) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná vysoká škola použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty.
(12) Sociální fond je tvořen základním přídělem na vrub nákladů veřejné vysoké školy do výše 1 % z ročního objemu nákladů veřejné vysoké školy zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.
(13) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2.
***
§ 21
Další povinnosti veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola je povinna
a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci[footnoteRef:279]11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr opatřením zveřejněném ve Věstníku ministerstva, [279: 11) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.]
b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit strategický záměr veřejné vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr,
c) poskytovat Akreditačnímu úřadu a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona,
d) poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační a poradenské služby související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi,
e) činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole,
f) činit vhodná opatření pro studium rodičů a osob, které převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku[footnoteRef:280]29) nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu[footnoteRef:281]30), a to po dobu, po kterou by jinak trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená[footnoteRef:282]11a) (dále jen „uznaná doba rodičovství“), [280: 11a) § 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.] [281: 29) § 796, 824, 826, 928, 953 a 958 občanského zákoníku.] [282: 30) § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.]
g) provádět vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy za podmínek stanovených v § 77b,
h) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat seznam studijních programů, které uskutečňuje, jejich typy a profily, formy výuky, standardní doby studia a informace o jejich dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, s uvedením fakulty, je-li studijní program nebo obor, ve kterém je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, uskutečňován na fakultě; o změnách prováděných v rámci oprávnění vyplývajících z institucionální akreditace a o změnách ve výčtu uskutečňovaných studijních programů je povinna předem informovat Akreditační úřad,
i) zveřejňovat ve veřejné části svých internetových stránek registrované vnitřní předpisy veřejné vysoké školy včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti,
j) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat informace o omezení nebo odnětí institucionální akreditace, o omezení nebo zániku oprávnění uskutečňovat studijní program, o omezení nebo odnětí akreditace studijních programů a o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem.
(2) Výroční zpráva o činnosti veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné:
a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce,
b) rámcové výsledky hodnocení činnosti vysoké školy,
c) změny vnitřních předpisů a změny v orgánech vysoké školy, k nimž došlo v průběhu roku,
d) další údaje stanovené správní radou veřejné vysoké školy.
(3) Výroční zpráva o hospodaření veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné:
a) roční řádnou individuální účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,
b) výrok auditora k roční řádné individuální účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřena,
c) přehled o peněžních příjmech a výdajích,
d) přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění podle zdrojů,
e) vývoj a konečný stav fondů,
f) stav a pohyb majetku a závazků aktiv a dluhů,
g) úplný objem nákladů v členění na náklady pro plnění činností doplňkových a ostatních.
(4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření a strategický záměr veřejné vysoké školy musí být veřejně přístupné.
K části třicáté osmé návrhu zákona – změna veterinárního zákona
Platné znění zákona č.166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
47
Orgány veterinární správy
(1) Státní veterinární správa je orgánem veterinární správy a správním úřadem s celostátní působností podřízeným ministerstvu.
(2) Státní veterinární správa je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Jejím sídlem je Praha.
(3) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen „Ústav“) je orgánem veterinární správy pro oblast veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků, organizační složkou státu a účetní jednotkou.
(4) Státní veterinární správa je tvořena Ústřední veterinární správou, krajskými veterinárními správami, které vykonávají svou působnost ve věcech veterinární péče na území, které je shodné s územím krajů podle jiného zákona7a), a Městskou veterinární správou v Praze, která vykonává působnost krajské veterinární správy na území hlavního města Prahy.
(5) V čele Státní veterinární správy je ústřední ředitel, který řídí Ústřední veterinární správu; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Výběr, jmenování a odvolání ředitele krajské veterinární správy se řídí zákonem o státní službě.
(6) Ústřední ředitel jmenuje a odvolává se souhlasem ministra zemědělství ředitele státních veterinárních ústavů.
(7) Svou působnost vykonává Státní veterinární správa Ústřední veterinární správou a krajskými veterinárními správami. Jako orgán prvého stupně rozhoduje ve správním řízení krajská veterinární správa podle své územní působnosti, o odvolání proti rozhodnutí krajské veterinární správy rozhoduje Ústřední veterinární správa, s výjimkou § 48 odst. 1 písm. g), h), m) a r), ve kterých rozhoduje jako orgán prvého stupně Ústřední veterinární správa.
K části třicáté deváté návrhu zákona – změna zákona o zajišťování obrany České republiky
Platné znění zákona č.222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 49
(1) Řízení se zahajuje podáním návrhu na vyvlastnění příslušnému úřadu.
(2) Příslušný úřad o zahájení řízení bezodkladně uvědomí účastníky řízení a stanoví jim lhůtu pro vyjádření. Lhůta pro vyjádření nesmí být kratší než 3 dny.
(3) Příslušný úřad před uplynutím lhůty, kterou stanovil účastníkům řízení pro vyjádření, uskuteční místní šetření. V průběhu místního šetření se ocení věc, která je předmětem vyvlastnění. K ocenění se použijí zvláštní právní předpisy platné v době zahájení řízení. K oceňování se použijí právní předpisy upravující oceňování věcí, služeb a dluhů účinné v době zahájení řízení.
(4) Rozhodnutí se musí vydat do 7 dnů ode dne zahájení tohoto řízení.
(5) Rozhodnutí obsahuje výrok, odůvodnění, rozhodnutí o náhradě za vyvlastnění a poučení o odvolání. Odůvodnění neobsahuje utajované informace a údaje, kterými může dojít k ohrožení ochrany utajovaných informací. Poučení o odvolání obsahuje označení správního úřadu, ke kterému se lze odvolat, lhůtu pro odvolání a poučení o tom, že odvolání nemá odkladný účinek.
***
§ 58
(1) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku v souvislosti s prověřením podle § 41 se určí, nedošlo-li k dohodě o její výši, ve výši ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu [footnoteRef:283]18) zjištěné hodnoty určené podle právních předpisů upravujících oceňování věcí, sužeb a dluhů. Rada kraje nařízením může stanovit sazby a způsob výpočtu maximální výše náhrad za poskytnutí jednotlivých druhů věcných prostředků použitých v souvislosti s prověřením podle věty první. [283: 18) § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).]
(2) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se určí odvozením od pořizovací ceny, popřípadě reprodukční pořizovací ceny[footnoteRef:284]19) pořizovacího výdaje nebo reprodukčního pořizovacího výdaje věcného prostředku s přihlédnutím k době používání a k míře opotřebení věcného prostředku v době převzetí a s přihlédnutím ke stavu věcného prostředku v době jeho vrácení a za podmínek, které stanoví regulační opatření vyhlášené podle zvláštního právního předpisu. [284: 19) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.]
K části čtyřicáté návrhu zákona – změna zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením
Platné znění zákona č.306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 6
Pravidla pro poskytování dotace
(1) Dotace se poskytuje na školní rok zálohově na jednotlivá čtvrtletí kalendářního roku, nejpozději poslední den prvního měsíce prvního, druhého a třetího čtvrtletí a patnáctý den druhého měsíce čtvrtého čtvrtletí. Roční výše poskytované dotace se stanoví podle § 4 a 5.
(2) Dotace se poskytuje podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem[footnoteRef:285]6a), uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem6a), uvedeného ve školském rejstříku. Do skutečného počtu podle věty první se započítávají i cizinci, kterým se podle zvláštního právního předpisu6a) poskytuje vzdělávání nebo školské služby za stejných podmínek jako státním občanům České republiky. [285: 6a) Například § 16 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Pokud dojde v průběhu školního roku ke změně počtu dětí, žáků, studentů, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem6a) ve srovnání s počtem, na který se poskytuje dotace, právnická osoba neprodleně tuto skutečnost oznámí a hodnověrně prokáže krajskému úřadu. Dotace se upraví od počátku čtvrtletí následujícího po změně, kdy došlo k přeplatku či nedoplatku, a tento je vyúčtován podle odstavce 7. U žáků a studentů závěrečných ročníků se dotace poskytuje až do konce školního roku bez ohledu na to, že maturitní nebo závěrečná zkouška byla konána již v květnu nebo červnu. To platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium. Koná-li se absolutorium v jiném období, je dotace poskytována jen do konce kalendářního čtvrtletí, v němž je absolutorium konáno.
(4) Pokud v průběhu školního roku zjistí Česká školní inspekce nebo jiný kontrolní orgán závažné nedostatky v činnosti právnické osoby, může krajský úřad podle charakteru nedostatků odstoupit od smlouvy o poskytnutí zvýšení dotace, popřípadě také od smlouvy podle § 3, nedojde-li k jiné dohodě.
(5) Pokud právnická osoba, která není obecně prospěšnou společností nebo školskou právnickou osobou, nedoloží vynaložení zisku na vzdělávání a školské služby, popřípadě u škol a školských zařízení, které uskutečňují vzdělávací programy pro žáky uvedené v § 1 odst. 2, i na rehabilitaci, potvrzené auditorem,[footnoteRef:286]7) ověřené auditorem, a to nejpozději do 10. srpna následujícího kalendářního roku, může krajský úřad odstoupit od smlouvy o zvýšení dotace. Zvýšení dotace, které bylo na základě takové smlouvy poskytnuto, podléhá ustanovení zvláštního právního předpisu[footnoteRef:287]8) o neoprávněném použití finančních prostředků státního rozpočtu. [286: 7) Zákon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.] [287: 8) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.]
(6) Výše dotace může být v průběhu školního roku, kdy je poskytována, snížena, poskytována na kratší období, než které je uvedeno v odstavci 1, nebo zvýšena v souladu s regulačními opatřeními k čerpání výdajů státního rozpočtu, o nichž rozhodla vláda nebo ministr financí. Výše dotace může být v průběhu školního roku, kdy je poskytována, snížena nebo poskytována na kratší období, než které je uvedeno v odstavci 1, také v případě, že právnická osoba nedodrží ustanovení odstavce 7.
(7) Právnická osoba předloží krajskému úřadu vyúčtování poskytnuté dotace podle skutečnosti kalendářního roku postupem stanoveným Ministerstvem financí pro zúčtování vztahů se státním rozpočtem.
K části čtyřicáté první návrhu zákona – změna o poštovních službách
Platné znění zákona č.29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 33a
Oddělená evidence nákladů a výnosů spojených s poskytováním a zajišťováním jednotlivých základních služeb
(1) Držitel poštovní licence je povinen vést v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 2 oddělenou evidenci nákladů a výnosů spojených s poskytováním jednotlivých základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a ostatních služeb tak, aby byly zajištěny podklady pro výpočet čistých nákladů pro jednotlivé základní služby, pro regulaci cen základních služeb a pro prokázání skutečnosti, že nedochází ke křížovému financování mezi základními službami, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a ostatními službami.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení oddělené evidence nákladů a výnosů, metodiku účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování včetně stanovení přiměřeného zisku a strukturu vykazovaných informací.
(3) Držitel poštovní licence je povinen v oddělené evidenci přiřazovat přímé náklady konkrétní službě, na kterou se vztahují, a při přiřazování společných nákladů používat způsoby, které vycházejí z charakteru a původu nákladů, a používat za stejných podmínek stejná pravidla pro přiřazení nákladů na základní služby a na ostatní služby. Držitel poštovní licence zajistí, aby součet všech přiřazených nákladů a výnosů v oddělené evidenci odpovídal nákladům a výnosům ve výkazu zisku a ztráty sestaveném v rámci roční výsledku hospodaření sestaveném v rámci řádné individuální účetní závěrky.
(4) Pravidla, která navrhne držitel poštovní licence a podle nichž budou náklady společné pro více činností držitele poštovní licence přiřazovány jednotlivým základním službám, které jsou obsaženy v jeho licenci, mohou nabýt platnosti až po jejich schválení Úřadem. Držitel poštovní licence musí zajistit, že dodržování schválených pravidel oddělené evidence nákladů a výnosů bude jednou ročně ověřeno osobou odborně způsobilou a nezávislou na držiteli poštovní licence; tato osoba musí být schválena Úřadem. Výsledky tohoto ověření Úřad zveřejní v Poštovním věstníku.
(5) Držitel poštovní licence je povinen předložit ověřené výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů Úřadu nejpozději do 31. července za předchozí účetní období.
K části čtyřicáté druhé návrhu zákona – změna zákona o investičních pobídkách
Platné znění zákona č.72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 1a
Vymezení základních pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) investiční pobídkou veřejná podpora ve formě
1. slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:288]12), [288: 12) § 35a a 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.]
2. převodu pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu,
3. hmotné podpory vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:289]13), [289: 13) § 111 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 382/2008 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb.]
4. hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu13),
5. hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva pro strategickou investiční akci, nebo
6. osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem[footnoteRef:290]23), [290: 23) Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů.]
b) investiční akcí investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva uskutečněná na území České republiky v rámci podnikání příjemce investiční pobídky,
c) zahájením prací souvisejících s realizací investiční akce
1. zahájení stavebních prací,
2. zahájení pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva, s výjimkou pořizování pozemků a s výjimkou pořizování dokumentace potřebné pro realizaci investiční akce, nebo
3. právní jednání zavazující k pořízení strojního zařízení,
d) příjemcem investiční pobídky podnikající právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky (dále jen "rozhodnutí o příslibu"),
e) strojním zařízením dlouhodobý hmotný majetek, který stálé hmotné aktivum, které spadá do kapitol 84, 85 nebo 90 celního sazebníku[footnoteRef:291]26), nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku, který následný pořizovací výdaj stálého hmotného aktiva, které spadá do kapitol 84, 85 nebo 90 celního sazebníku26), [291: 26) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.]
f) dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek stálým hmotným a nehmotným aktivem stálé hmotné a nehmotné aktivum podle právních předpisů upravujících účetnictví,
g) novým pracovním místem pracovní místo, které je vytvořené v přímé souvislosti s investiční akcí, a které znamená nárůst počtu zaměstnanců v místě realizace investiční akce ve srovnání s průměrným počtem zaměstnanců v místě realizace investiční akce za posledních 12 měsíců bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci, ve kterém byl předložen záměr získat investiční pobídku podle § 3 odst. 1, a které je obsazené zaměstnancem, který má sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou a je občanem České republiky, státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem nebo dlouhodobě pobývajícím rezidentem v Evropské unii na území České republiky podle zvláštního právního předpisu [footnoteRef:292]18), [292: 1) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění.]
h) počtem zaměstnanců v místě realizace investiční akce evidenční počet zaměstnanců příjemce investiční pobídky s místem výkonu práce v místě realizace investiční akce přepočtený na stanovenou týdenní pracovní dobu[footnoteRef:293]8a). [293: 4) Například zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Tento zákon se nevztahuje na služby cestovního ruchu, rekreační, kulturní a sportovní služby, dále služby zdravotní a sociální, služby dopravní a přepravní, distribuční, logistické, poštovní a kurýrní služby, konzultační a poradenské služby, bankovní, realitní, leasingové služby, služby audiovizuální[footnoteRef:294]19), přímý marketing, služby spojené s ochranou životního prostředí, služby agentur práce a na oblasti, ve kterých nelze poskytnout regionální investiční podporu nebo podporu na vzdělávání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie[footnoteRef:295]25). [294: 8a) § 79 zákoníku práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb.] [295: 18) § 83 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.]
***
§ 2
(1) Podnikající právnické nebo fyzické osobě lze investiční pobídku poskytnout, pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem, zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy12),13),23) a podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie[footnoteRef:296]1). Podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie1) se nepoužijí, pokud byla na investiční akci udělena individuální výjimka ze zákazu veřejné podpory Komisí. [296: 19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.]
(2) Všeobecnými podmínkami jsou
a) realizace investiční akce na území České republiky,
b) šetrnost činností, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí[footnoteRef:297]4), [297: 25) Čl. 1 a čl. 13 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.]
c) zahájení prací souvisejících s realizací investiční akce až po dni předložení záměru získat investiční pobídku podle § 3 odst. 1.
(3) Dalšími všeobecnými podmínkami, stanoví-li tak vláda nařízením, jsou
a) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva podle § 6a odst. 1 písm. a) nejméně v hodnotě stanovené nařízením vlády, a to do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu,
b) vytvoření nových pracovních míst nejméně v počtu stanoveném nařízením vlády, a to do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu, nebo
c) realizace investiční akce v rámci činnosti, která zvyšuje hodnotu prováděné činnosti prostřednictvím využití kvalifikované pracovní síly nebo pokročilých technologií a kterou stanoví vláda nařízením (dále jen "činnost s vyšší přidanou hodnotou"), a to do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu.
(4) Vláda nařízením stanoví pro každý typ investiční akce, která z dalších všeobecných podmínek podle odstavce 3 se použije a ve kterých regionech České republiky. Minimální hodnotu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva, minimální počet nových pracovních míst a činnosti s vyšší přidanou hodnotou, v závislosti na typu investiční akce, regionu, v němž má být investiční akce realizována, a velikosti příjemce investiční pobídky stanoví vláda nařízením na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcí.
(5) Do částek podle odstavce 3 písm. a) se nezahrnují platby na základě smlouvy umožňující užívání věci před nabytím vlastnického práva.
(6) Jsou-li z investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 až 3, 5 a 6 hrazeny náklady, které se současně uhrazují z investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 4, lze tyto náklady hradit do výše maximální míry veřejné podpory podle § 6 odst. 1.
(7) Na žádost příjemce investiční pobídky, který prokáže, že v důsledku šíření onemocnění COVID-19 nemůže splnit všeobecné podmínky ve lhůtách stanovených v odstavci 3 písm. a), b) nebo c), může ministerstvo lhůtu podle odstavce 3 prodloužit nejdéle o 2 roky. Žádost musí být podána nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty podle odstavce 3.
§ 3
(1) Žadatelem o investiční pobídku (dále jen „žadatel“) může být podnikající právnická nebo fyzická osoba, která má v rámci svého podnikání alespoň 2 skončená účetní nebo zdaňovací období. Žadatel předloží na tiskopisu záměr získat investiční pobídku a dokumenty podle odstavců 3 až 6 (dále jen „podklady pro poskytnutí investiční pobídky“). Podklady pro poskytnutí investiční pobídky předloží žadatel buď v listinné podobě a současně v elektronické podobě na předepsaném technickém nosiči dat, anebo v elektronické podobě organizaci zřízené ministerstvem (dále jen „určená organizace“). Vzor tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídku stanoví vláda nařízením.
(2) Žadatel v záměru uvede
a) jde-li o právnickou osobu, identifikační údaje osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby, s uvedením způsobu, v jakém mohou jednat jejím jménem, identifikační údaje osob, které disponují 20 % nebo více hlasovacími právy nebo mají obchodní podíl ve výši 20 % nebo více základního kapitálu nebo v případě, jde-li o ovládanou osobu, identifikaci obchodní firmy nebo název anebo jméno a příjmení ovládající osoby a stát, ve kterém je umístěno její sídlo,
b) hlavní předmět podnikání, velikost žadatele20), údaje o kontaktní osobě zmocněné k jednání za žadatele v řízeních podle tohoto zákona, vybrané ekonomické údaje o žadateli a údaje o počtu zaměstnanců,
c) údaje o investiční akci, jejím umístění, termínu jejího zahájení a ukončení a o způsobu jejího finančního, personálního a materiálního zajištění,
d) údaje o vlivu investiční akce na životní prostředí a spotřebu energie energetického hospodářství podle zákona upravujícího hospodaření s energií v místě realizace investiční akce,
e) údaje k požadovaným formám investiční pobídky,
f) údaje o dalších požadovaných nebo poskytnutých podporách pro investiční akci,
g) údaje ke způsobilým nákladům a volbu způsobilých nákladů podle § 6a odst. 1,
h) údaje o dalších investicích žadatele nebo osob považovaných za podniky propojené s žadatelem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie[footnoteRef:298]20) zahájených v předcházejících 3 letech přede dnem podání záměru získat investiční pobídku na území kraje, ve kterém má být investiční akce realizována, a na něž byla poskytnuta nebo je žádána veřejná podpora, která je regionální investiční podporou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), [298: 20) Příloha I k nařízení Komise (EU) č. 651/2014.]
i) požadovanou výši veřejné podpory, a
j) vyčíslení a zdůvodnění předpokládaného přínosu investiční akce pro region a stát.
(3) Žadatel k záměru připojí,
a) jde-li o právnickou osobu, výroční zprávy, osobu, zprávy vedení a řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky za poslední 2 skončená účetní období, pokud je žadatel povinen je sestavovat podle právních předpisů upravujících účetnictví; pokud jsou ke dni předložení záměru uveřejněny výroční zprávy, zveřejněny zprávy vedení a řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky ve sbírce listin veřejného rejstříku, žadatel je nepředkládá; zahraniční osoba připojí výpis z veřejného rejstříku a řádné účetní závěrky za poslední 2 skončená účetní období, má-li povinnost je zpracovávat podle právního řádu státu, ve kterém má sídlo, a dále připojí zakladatelské právní jednání nebo jeho úředně ověřenou kopii a stanovy, nejsou-li zakladatelským právním jednáním,
b) jde-li o podnikající fyzickou osobu, doklad o oprávnění k podnikání, účetní závěrky, daňovou evidenci nebo kopie daňových přiznání k dani z příjmů podnikání, řádné účetní závěrky, je-li účetní jednotkou, daňovou evidenci nebo kopie daňových přiznání k dani z příjmů, není-li účetní jednotkou, a to za poslední 2 skončená účetní nebo zdaňovací období; pokud jsou ke dni předložení záměru uveřejněny účetní závěrky zveřejněny řádné účetní závěrky ve sbírce listin veřejného rejstříku, žadatel je nepředkládá; zahraniční osoba připojí výpis z veřejného rejstříku a řádné účetní závěrky, daňovou evidenci nebo kopie daňových přiznání k dani z příjmů za 2 poslední skončená účetní nebo zdaňovací období, má-li povinnost je zpracovávat, vést nebo předkládat podle právního řádu státu, ve kterém má sídlo.
(4) Žadatel k záměru dále připojí
a) čestné prohlášení, že
1. zahájí práce související s realizací investiční akce až po dni předložení záměru získat investiční pobídku podle § 3 odst. 1,
2. je nebo není malým nebo středním podnikatelem20),
3. vůči němu nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, nebo obdobné rozhodnutí u zahraniční osoby, nebo že mu úpadek nehrozí,
4. podklady pro poskytnutí investiční pobídky předložené v elektronické podobě na technickém nosiči dat jsou shodné s podklady pro poskytnutí investiční pobídky předloženými v listinné podobě v případě, že žadatel tyto podklady předkládá v listinné podobě,
5. se nenachází v obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a nejedná se o žadatele, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž byla podpora obdržená od poskytovatele z České republiky prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz, který dosud nebyl splacen,
6. neprovedl v předcházejících 2 letech přede dnem předložení záměru získat investiční pobídku přemístění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) do místa realizace investiční akce, na kterou je investiční pobídka žádána, a zaváže se, že tak neučiní do 2 let po dokončení investiční akce, na kterou je investiční pobídka žádána,
7. není obchodní společností, které je zakázáno poskytnout investiční pobídku podle zákona upravujícího střet zájmů,
b) potvrzení příslušného orgánu, že nemá v evidenci daní evidován nedoplatek, nemá nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně penále, nemá nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, včetně penále; potvrzení nesmí být starší 2 měsíců a musí odpovídat skutečnému stavu ke dni podání žádosti,
c) popis způsobu financování investiční akce,
d) popis investiční akce,
e) organizační uspořádání podnikatelského seskupení, pokud je žadatel jeho součástí,
f) další údaje a podklady nezbytné pro posouzení individuální výjimky ze zákazu veřejné podpory Komisí v případě investiční akce vyžadující udělení individuální výjimky ze zákazu veřejné podpory Komisí.
(5) Má-li být žadatel současně příjemcem investiční pobídky, připojí dále k záměru doklad o zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost podle daňového řádu pro zaměstnance v orgánu Finanční správy České republiky a zaměstnance v Ministerstvu financí vůči ministerstvu pro účely kontroly podle § 7 odst. 1 a zvláštního právního předpisu[footnoteRef:299]22), a to v rozsahu údajů dokládajících stav plnění všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 písm. c) a § 2 odst. 3 písm. a), povinností podle § 6a odst. 2, 3 a 6, jakož i údajů o výši uplatněné investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 a 6. [299: 22) Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.]
(6) Zahraniční osoba může předložit zakladatelské právní jednání a stanovy, nejsou-li zakladatelským právním jednáním, a řádné účetní závěrky, daňovou evidenci nebo kopie daňových přiznání k dani z příjmů v anglickém jazyce.
***
§ 6a
(1) Způsobilými náklady jsou náklady vynaložené po dni předložení záměru získat investiční pobídku podle § 3 odst. 1, které se vztahují k investiční akci, jsou určeny k činnosti, jež je vykonávána v důsledku realizace investiční akce, a pro které příjemce vede oddělenou evidenci; způsobilé náklady jsou tvořeny
a) hodnotou strojního zařízení, které bylo pořízeno za tržní cenu hodnotu a nebylo vyrobeno více než 2 roky před zahájením jeho pořizování, a dále hodnotou nebo částí hodnoty dlouhodobého hmotného majetku stálého hmotného aktiva ve formě pozemků nebo staveb nebo dlouhodobého nehmotného majetku stálého nehmotného aktiva, a to až do výše hodnoty strojního zařízení zahrnuté do způsobilých nákladů. Dlouhodobý nehmotný majetek Stálé nehmotné aktivum lze do způsobilých nákladů zahrnout pouze za podmínky, že byl pořízen bylo pořízeno za tržní cenu hodnotu od jiných než spojených osob[footnoteRef:300]21) a bude využíván bude využíváno příjemcem investiční pobídky výhradně v místě realizace investiční akce. Do způsobilých nákladů lze zahrnout pouze majetek pořízený aktivum pořízené do uplynutí 5 let od vydání rozhodnutí o příslibu nebo v případě strategické investiční akce do uplynutí 7 let od vydání rozhodnutí o příslibu. Do způsobilých nákladů nelze zahrnout [300: 21) § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 346/2010 Sb.]
1. majetek aktivum, nebo jeho část, pokud již byly předmětem účetních odpisů, s výjimkou dlouhodobého hmotného majetku ve formě staveb, který byl nabyt stálého hmotného aktiva, které je stavbou, bylo nabyto za tržních podmínek od jiných než spojených osob a u kterého příjemce doloží při kontrole podle § 7 písemné prohlášení předchozího vlastníka, že na majetek aktivum neuplatňoval veřejnou podporu a že majetek aktivum byl součástí bylo součástí obchodního závodu nebo jeho části, jejichž provoz byl přede dnem převodu vlastnických práv ukončen,
2. majetek, který není využíván aktivum, které není využíváno příjemcem v místě realizace investiční akce, nebo
3. majetek pořízený aktivum pořízené po dokončení investiční akce, nebo
b) hodnotou mzdových nákladů vynaložených na nová pracovní místa v průběhu 24 měsíců bezprostředně následujících po měsíci, ve kterém bylo místo obsazeno. Do těchto nových pracovních míst lze zahrnout pouze nová pracovní místa obsazená zaměstnancem v období po dni předložení záměru získat investiční pobídku podle § 3 odst. 1 do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu nebo od dokončení investiční akce, pokud byla dokončena před vydáním rozhodnutí o příslibu. Do hodnoty měsíčních mzdových nákladů lze měsíčně zahrnout hrubou mzdu zaměstnanců a příslušné odvody pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance, maximálně však do výše trojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém žadatel předložil záměr.
(2) Příjemce investiční pobídky, u něhož jsou způsobilé náklady tvořeny náklady podle odstavce 1 písm. a), je povinen
a) využívat a zachovat ve svém majetku a v místě realizace investiční akce dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který stálé hmotné a nehmotné aktivum, na které byla poskytnuta investiční pobídka, v rozsahu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory, nejméně však ve výši a skladbě, které odpovídají splnění všeobecné podmínky podle § 2 odst. 3 písm. a), a to po dobu uplatňování investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6, nejméně však po dobu 5 let od dokončení investiční akce,
b) zachovat nová pracovní místa podle § 2 odst. 3 písm. b) nejméně po dobu 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místě a
c) zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 2 odst. 3 písm. c) nejméně po dobu 5 let ode dne splnění všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 a 3.
Pokud příjemce investiční pobídky zašle ministerstvu oznámení o tom, kdy byla investiční akce dokončena a v jakém rozsahu, považuje se investiční akce za dokončenou ke dni uvedenému v tomto oznámení. Investiční akce se považuje za dokončenou, pokud příjemce investiční pobídky nezašle toto oznámení do 5 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu nebo v případě strategické investiční akce do 7 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu.
(3) Příjemce investiční pobídky, u něhož jsou způsobilé náklady tvořeny hodnotou mzdových nákladů podle odstavce 1 písm. b), je povinen
a) zachovat nová pracovní místa, na která byla poskytnuta investiční pobídka, v počtu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory, nejméně však v počtu, který odpovídá splnění všeobecné podmínky podle § 2 odst. 3 písm. b), a to po dobu uplatňování investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6, nejméně však 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místě,
b) využívat a zachovat ve svém majetku a v místě realizace investiční akce dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek stálé hmotné a nehmotné aktivum podle § 2 odst. 3 písm. a) nejméně po dobu 5 let od dokončení investiční akce a
c) zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 2 odst. 3 písm. c) nejméně po dobu 5 let ode dne splnění všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 a 3.
Pokud příjemce investiční pobídky zašle ministerstvu oznámení o tom, kdy byla investiční akce dokončena a v jakém rozsahu, považuje se investiční akce za dokončenou ke dni uvedenému v tomto oznámení. Investiční akce se považuje za dokončenou, pokud příjemce investiční pobídky nezašle toto oznámení do 5 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu.
(4) Za splnění povinnosti zachování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3 písm. b) se považuje také nahrazení majetku aktiva z důvodu jeho zničení, poruchy nebo zastarání majetkem, který aktivem, které je ve stejné nebo vyšší hodnotě, slouží ke stejnému účelu a je způsobilým nákladem podle odstavce 1.
(5) Příjemce investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 3 je povinen zachovat nová pracovní místa, na která byla čerpána investiční pobídka podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 3, po dobu nejméně 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místě.
(6) Investiční akce posuzovaná pro účely poskytnutí veřejné podpory musí být provedena tak, že alespoň 25 % celkové hodnoty investice musí být financováno prostředky, v nichž není obsažen žádný prvek veřejné podpory.
(7) Příjemce investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5
a) je do 5 let od vydání rozhodnutí o příslibu povinen pořídit dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek stálé hmotné a nehmotné aktivum podle odstavce 1 písm. a) nejméně v hodnotě stanovené nařízením vlády a vytvořit nová pracovní místa nejméně v počtu stanoveném nařízením vlády; vláda nařízením stanoví minimální hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva a minimální počty nových pracovních míst na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcí,
b) nesmí evidovat ke dni dokončení investiční akce podle odstavce 2 nižší hodnotu způsobilých nákladů o více než 15 % oproti předpokládané hodnotě způsobilých nákladů uvedené v záměru získat investiční pobídku a vytvořit nižší počet nových pracovních míst o více než 10 % oproti předpokládanému počtu nových pracovních míst uvedenému v záměru získat investiční pobídku a
c) je povinen využívat a zachovat ve svém majetku a v místě realizace investiční akce dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek stálé hmotné a nehmotné aktivum ve výši a skladbě uvedené v dohodě o poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva podle § 11a nejméně po dobu 5 let od dokončení investiční akce a zachovat nová pracovní místa v počtu uvedeném v dohodě o poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva podle § 11a nejméně po dobu 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místě.
(8) Maximální výši veřejné podpory na investiční akci určenou podle § 6 odst. 2 nesmí překročit příjemce podpory ani její poskytovatel nebo poskytovatelé. Pokud příjemce získá veřejnou podporu nad maximální výši veřejné podpory, je povinen vrátit tu část veřejné podpory, o kterou byla překročena maximální výše veřejné podpory pro danou investiční akci, a zaplatit penále ve výši stanovené rozpočtovými pravidly, nejméně však ve výši úroků8b) stanovených Komisí v době vydání rozhodnutí o příslibu. Ministerstvo provádí kontrolu nepřekročení maximální míry a výše veřejné podpory průběžně po dobu čerpání investiční pobídky. Ministerstvo předkládá Komisi zprávu o hodnocení poskytování investičních pobídek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1); k tomu je příjemce investiční pobídky povinen poskytnout na žádost ministerstva údaje o stavu realizace investiční akce a skutečné výši čerpané podpory.
(9) Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 5 příjemcem investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 3 je porušením rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel s tím, že odvod za porušení rozpočtové kázně se uloží ve výši poměrné části takto získané investiční pobídky, která odpovídá počtu nezachovaných nových pracovních míst.
(10) Rozhodnutí o příslibu pozbývá platnosti při nesplnění
a) všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 a 3,
b) povinnosti zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek stálé hmotné a nehmotné aktivum podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3 písm. b) nejméně ve výši a skladbě stanovené v § 2 odst. 3 písm. a),
c) povinnosti zachovat nová pracovní místa a jejich obsazení zaměstnancem podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. a) nejméně v počtu stanoveném v § 2 odst. 3 písm. b),
d) povinnosti zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle odstavce 2 písm. c) a odstavce 3 písm. c),
e) povinnosti uvedené v odstavci 6,
f) povinnosti poskytnout na žádost údaje o stavu realizace investiční akce a skutečné výši čerpané podpory uvedené v odstavci 8, nebo
g) podmínek pro poskytnutí podpory stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1) nebo podmínek pro poskytnutí podpory stanovených rozhodnutím Komise, kterým byla na investiční akci udělena individuální výjimka ze zákazu veřejné podpory, v případě investiční pobídky podle § 1d.
(11) Pozbyde-li rozhodnutí o příslibu platnosti podle odstavce 10, musí být vše, co bylo formou investiční pobídky získáno, vráceno nebo odvedeno podle zvláštních právních předpisů28) včetně příslušných sankcí. Sankce podle zvláštních právních předpisů 28) musí činit nejméně výši úroků8b) stanovených Komisí v době vydání rozhodnutí o příslibu.
(12) V případě nesplnění povinnosti zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který stálé hmotné a nehmotné aktivum, na které byla poskytnuta investiční pobídka, v rozsahu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory podle odstavce 2 písm. a) nebo v případě nesplnění povinnosti zachovat nová pracovní místa, na která byla poskytnuta investiční pobídka, v počtu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory podle odstavce 3 písm. a), vrací příjemce investiční pobídky poměrnou část poskytnuté investiční pobídky, která odpovídá výši nezachovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva podle odstavce 2 písm. a) nebo počtu nezachovaných nových pracovních míst podle odstavce 3 písm. a), a to včetně příslušných sankcí podle zvláštních právních předpisů 28), nejméně však ve výši úroků[footnoteRef:301]8b)stanovených Komisí v době vydání rozhodnutí o příslibu. [301: 8b) Čl. 9 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES.]
(13) Nesplnění povinností uvedených v odstavci 7 příjemcem investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 je porušením rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel s tím, že odvod za porušení rozpočtové kázně se uloží ve výši poskytnuté hmotné podpory.
(14) Pokud se chce příjemce investiční pobídky zúčastnit fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající obchodní korporace a má zájem, aby na právního nástupce přešly práva a povinnosti z rozhodnutí o příslibu, je povinen před zveřejněním projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka požádat ministerstvo o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o příslibu a v žádosti uvést právního nástupce, na něhož mají práva a povinnosti z rozhodnutí o příslibu přejít. Ministerstvo ve spolupráci s dotčenými orgány posoudí, zda bude zachován účel, pro který byla investiční pobídka přiznána, a zda je zajištěno plnění podmínek pro poskytnutí investiční pobídky. V případě kladného posouzení vydá rozhodnutí, kterým udělí souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o příslibu a určí osobu, na kterou práva a povinnosti z rozhodnutí o příslibu mají přejít. Bez tohoto souhlasu nelze práva a povinnosti z rozhodnutí o příslibu převést a zanikající obchodní korporace je povinna postupovat podle odstavců 9 až 13.
§ 7
(1) Pro kontrolu uplatňování investiční pobídky a pro vyvozování důsledků za porušení podmínek, za kterých byla investiční pobídka poskytnuta, platí zvláštní právní předpisy. Příslušné správní orgány při kontrole spolupracují a navzájem si poskytují údaje potřebné k provádění kontroly; přitom dbají předpisů upravujících povinnost mlčenlivosti.
(2) Výkon kontroly přísluší
a) ministerstvu u investiční pobídky uvedené v § 1a odst. 1 písm. a) bodech 2 a 5, u všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. a) a v § 2 odst. 3 písm. b) a c), u povinnosti zachovat nová pracovní místa podle § 6a odst. 2 písm. b) a § 6a odst. 3 písm. a), u povinnosti zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 6a odst. 2 písm. c) a § 6a odst. 3 písm. c) a u povinností uvedených v § 6a odst. 7,
b) Ministerstvu životního prostředí u všeobecné podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. b),
c) Úřadu práce České republiky - generálnímu ředitelství u investiční pobídky uvedené v § 1a odst. 1 písm. a) bodech 3 a 4 a u povinnosti uvedené v § 6a odst. 5,
d) Ministerstvu financí a finančnímu úřadu u investiční pobídky uvedené v § 1a odst. 1 písm. a) bodech 1 a 6 a u všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. c) a § 2 odst. 3 písm. a), u povinnosti zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek stálé hmotné a nehmotné aktivum podle § 6a odst. 2 písm. a) a § 6a odst. 3 písm. b) a u povinnosti uvedené v § 6a odst. 6.
(3) Kontrolu podle odstavce 2 písm. a) a d) jsou příslušné orgány povinny provést nejpozději k datu uplynutí 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu nebo k datu uplynutí 5 let od vydání rozhodnutí o příslibu, byla-li lhůta podle § 2 odst. 7 prodloužena, s výjimkou kontroly splnění povinností uvedených v § 6a odst. 2, 3 a 7 a investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5.
(4) Kontrola splnění podmínky zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek stálé hmotné a nehmotné aktivum podle § 6a odst. 2 písm. a) a § 6a odst. 3 písm. b) a povinnosti podle § 6a odst. 7 písm. c) se provede po uplynutí pětileté lhůty pro zachování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva podle § 6a odst. písm. a)2 a § 6a odst. 3 písm. b) nebo, pokud je investiční pobídka podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6 i po této době uplatňována, v roce následujícím po uplynutí posledního zdaňovacího období, v němž bylo možno naposledy uplatnit investiční pobídku podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6. Kontrola splnění podmínky zachovat nová pracovní místa podle § 6a odst. 2 písm. b) a § 6a odst. 3 písm. a) a zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 6a odst. 2 písm. c) a § 6a odst. 3 písm. c) se provede po 8 letech ode dne vydání rozhodnutí o příslibu nebo, byla-li lhůta podle § 2 odst. 7 prodloužena, po 10 letech ode dne vydání rozhodnutí o příslibu nebo, pokud je investiční pobídka podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6 i po této době uplatňována, v roce následujícím po uplynutí posledního zdaňovacího období, v němž bylo možno naposledy uplatnit investiční pobídku podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6.
(5) Kontrola podle odstavce 2 písm. b) se provádí podle zvláštních právních předpisů upravujících ochranu životního prostředí.[footnoteRef:302]9) [302: 9) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.]
(6) Kontrola investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodů 3 až 5 se provádí po uplynutí lhůty uvedené v písemné dohodě uzavřené podle § 11a nebo zvláštního právního předpisu [footnoteRef:303]10)) a kontrola splnění podmínky uvedené v § 6a odst. 5 se provede po uplynutí pětileté lhůty pro zachování nových pracovních míst podle § 6a odst. 5. [303: 10)) § 111 odst. 6 a 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.]
(7) Kontrola splnění povinnosti podle § 6a odst. 7 písm. a) a b) se provádí po dokončení investiční akce, nejpozději k datu uplynutí 7 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu.
***
§ 11a
Postup při poskytování investiční pobídky ve formě hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
Postup při poskytování investiční pobídky ve formě hmotné podpory pořízení stálého hmotného a nehmotného aktiva
(1) Hmotnou podporu pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva pro strategickou investiční akci podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 poskytuje ministerstvo na základě dohody uzavřené mezi ministerstvem a příjemcem investiční pobídky.
(2) Dohoda o poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva se uzavírá vždy na kalendářní rok, ve kterém má být hmotná podpora vyplacena, a musí obsahovat
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) počet nových pracovních míst a hodnotu způsobilých nákladů,
c) vymezení nákladů, na něž se hmotná podpora poskytuje,
d) výši hmotné podpory,
e) způsob a termín poskytnutí hmotné podpory,
f) způsob a termín zúčtování hmotné podpory,
g) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
h) lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory nebo její poměrné části, pokud byla příjemcem čerpána nebo použita v rozporu s dohodou,
i) ujednání o vypovězení dohody, včetně lhůty pro její vypovězení.
(3) Příjemce má právo dohodu vypovědět, pokud je ministerstvo v prodlení s výplatou hmotné podpory déle než 60 dnů. Ministerstvo má právo dohodu vypovědět, pokud příjemce přestal splňovat všeobecné podmínky podle § 2 odst. 2 a 3 nebo neplní povinnosti vyplývající z dohody.
(4) Hmotná podpora pořízení stálého hmotného a nehmotného aktiva je účelově určena a nemůže být použita na jiný účel, než je uvedený v dohodě.
(5) Výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva nesnižuje hodnotu způsobilých nákladů. Způsobilými náklady pro poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva jsou náklady podle § 6a odst. 1 písm. a). Maximální výši hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva stanoví vláda nařízením, a to maximálně do výše přípustné míry veřejné podpory v regionech České republiky. Tato maximální výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stálého hmotného a nehmotného aktiva se nepoužije v případě investiční pobídky podle § 1d.
(6) Nedodržení podmínek sjednaných v dohodě podle odstavce 2 nebo nevrácení hmotné podpory ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně a bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel.
K části čtyřicáté třetí návrhu zákona – změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury
Platné znění zákona č.104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 5
Rozpočet a účetnictví Fondu
(1) Fond sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu Fondu, který předkládá prostřednictvím ministra vládě vždy do 30. září. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky současně s návrhem státního rozpočtu České republiky. Součástí rozpočtu Fondu je
a) jmenovitý seznam akcí financovaných z Fondu včetně celkových nákladů akce, částky rozpočtované pro běžný rok a lhůty realizace akce,
b) přehled pohledávek a závazků dluhů,
c) návrh struktury úvěrů, které hodlá Fond v rozpočtovém roce přijmout, včetně lhůt splatnosti a limitů úrokové míry,
d) návrh kalendáře splátek jistiny a úroků Fondem přijatých úvěrů.
(2) Fond v návrhu svého rozpočtu stanoví své celkové výdaje jako částku, kterou mu oznámil příslušný správce kapitoly podle zvláštního zákona.[footnoteRef:304]5a) V rámci této částky v něm stanoví též částku, kterou se bude podílet na financování národního podílu programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. [304: 5a) § 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.]
(3) Finanční prostředky Fondu jsou vedeny na účtech u České národní banky. Fond může zřizovat u jiných bank účty, ze kterých lze uskutečňovat výdaje související s pracovní cestou prostřednictvím platebních karet. Prostřednictvím platebních karet lze z těchto účtů uskutečňovat další výdaje na činnost fondu, jejichž úhradu není možné provést jiným způsobem.
(4) V průběhu rozpočtového roku mohou být prováděny změny ve schváleném rozpočtu Fondu
a) výborem Fondu v rámci limitu a podle podmínek stanovených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky při schvalování rozpočtu, nebo
b) nad rámec limitu podle písmene a) hospodářským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
***
§ 5b
(1) Po skončení rozpočtového roku sestavuje vyhotovuje Fond roční účetní závěrku a výroční zprávu o činnosti Fondu (dále jen „výroční zpráva“) a předkládá ji společně s řádnou individuální účetní závěrkou prostřednictvím ministra k projednání vládě a ke schválení Poslanecké sněmovně do šesti měsíců po skončení rozpočtového roku. Roční účetní závěrka Fondu musí být před jejím předložením Poslanecké sněmovně ověřena auditorem. Fond má povinnost auditu účetní závěrky před jejím předložením Poslanecké sněmovně.
(2) Výdajová stránka rozpočtu Fondu je členěna ve shodě s účelem Fondu podle § 2 odst. 1 a 2 a podle jednotlivých akcí.
(3) Dodatečné přijímání úvěrů v rozpočtovém roce schvaluje vláda na základě návrhu Fondu předloženého prostřednictvím ministra. Ustanovení § 5 odst. 1 se použije obdobně.
(4) Fond vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(5) Fond hospodaří ve dvou účetně oddělených okruzích tak, aby byly samostatně sledovány náklady na vlastní činnost od ostatních činností Fondu.
(4) Výroční zpráva obsahuje zejména souhrnné údaje o
a) hospodaření Fondu v uplynulém rozpočtovém roce,
b) plnění účelu Fondu,
c) finančním vypořádání s příjemci finančních prostředků,
d) činnosti Fondu v oblasti výběru časového poplatku a
e) vyhodnocení kontrolní činnosti Fondu.
(5) Fond sleduje v účetním systému odděleně výdaje na vlastní činnost Fondu od výdajů na účel podle § 2 odst. 1.
(6) Příjemce finančních prostředků je povinen provést s Fondem finanční vypořádání finančních prostředků poskytnutých Fondem a užitých příjemcem v běžném rozpočtovém roce podle stavu k 31. prosinci běžného rozpočtového roku ve lhůtách a způsobem stanovených Fondem, s výjimkou finančního vypořádání prostředků poskytnutých na víceleté akce spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, u kterých se finanční vypořádání poskytnutých prostředků provede podle stavu k 31. prosinci rozpočtového roku, v němž bylo financování akce ukončeno.
***
§ 8
(1) Výbor jedná o věcech, které jsou účelem Fondu nebo předmětem činnosti Fondu.
(2) Výbor schvaluje
a) návrh rozpočtu Fondu a změny schváleného rozpočtu Fondu podle § 5 odst. 4 písm. a),
b) návrh střednědobého výhledu Fondu,
c) roční řádnou individuální účetní závěrku Fondu,
d) návrh výroční zprávy Fondu,
e) časový plán příjmů a výdajů Fondu,
f) pravidla pro financování z Fondu,
g) roční plán kontrolních akcí a
h) vyhodnocení kontrolních akcí,
i) úvěry poskytované Fondem a podmínky pro poskytnutí úvěrů.
(3) Rozhodnutí výboru zveřejní Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 9
Dozorčí rada
(1) Dozorčí rada je kontrolním orgánem Fondu. Dozírá na činnost a hospodaření Fondu a projednává návrh výroční zprávy a roční řádnou individuální účetní závěrku Fondu před jejich předložením vládě. Dozorčí rada má pět členů. Členy dozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na funkční období čtyř let.
(2) Dozorčí rada zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Dozorčí rada se usnáší hlasováním.
(3) Jednání dozorčí rady se řídí jednacím řádem, který schvaluje dozorčí rada usnesením.
(4) Dozorčí rada informuje neprodleně o nedostatcích zjištěných v činnosti a hospodaření Fondu ministerstvo, vládu a Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.
(5) Členům dozorčí rady přísluší odměna, kterou vláda stanoví usnesením. Odměna a refundace mzdy zaměstnavateli členů dozorčí rady je nákladem na činnost Fondu.
(6) Členství v dozorčí radě je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu podle zvláštního právního předpisu.[footnoteRef:305]7) [305: 7) § 124 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.]
(7) Členové dozorčí rady mohou být přítomni na všech jednáních Výboru.
K části čtyřicáté čtvrté návrhu zákona – změna autorského zákona
Platné znění zákona č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 96f
Nejvyšší orgán
(1) Nejvyšším orgánem kolektivního správce je orgán, v němž se účastní všichni členové kolektivního správce a v němž vykonávají svá hlasovací práva, není-li dále stanoveno jinak. Zasedání nejvyššího orgánu se nesmí konat formou jeho dílčích zasedání a působnost nejvyššího orgánu nesmí plnit shromáždění delegátů.
(2) Nejvyšší orgán rozhoduje o změnách stanov kolektivního správce.
(3) Nejvyšší orgán rozhoduje o jmenování nebo odvolání člena nebo členů vedení kolektivního správce, sleduje plnění jejich povinností při výkonu funkce a schvaluje jejich odměnu a jiné výhody, jako například peněžní a nepeněžní výhody, práva na další dávky a práva na odstupné. Stanovy mohou určit, že působnost přijímat rozhodnutí týkající se členů vedení kolektivního správce podle § 96g odst. 1 je svěřena do působnosti kontrolní komise.
(4) Nejvyšší orgán dále rozhoduje zejména o
a) pravidlech rozdělení
1. příjmů vybraných kolektivním správcem pro nositele práv na základě výlučného práva nebo práva na odměnu podle tohoto zákona, včetně příjmů z vydání náhrady škody a bezdůvodného obohacení (dále jen "příjmy z výkonu práv"), a
2. příjmů z investování příjmů z výkonu práv,
b) pravidlech pro nakládání s příjmy uvedenými v § 99c odst. 3,
c) návrhu investiční strategie, pokud jde o příjmy z výkonu práv a o veškeré příjmy z investování příjmů z výkonu práv,
d) strategii týkající se srážek z příjmů z výkonu práv a z příjmů z investování příjmů z výkonu práv,
e) použití příjmů uvedených v § 99c odst. 7,
f) postupech pro rozvrh investičních rizik,
g) schvalování každého nabytí, převodu nebo zastavení nemovitého majetku,
h) schvalování fúze, zakládání osoby, ve které má kolektivní správce většinovou majetkovou účast nebo ji přímo nebo nepřímo, v celém rozsahu nebo zčásti ovládá, zakládání jiného subjektu a nabývání podílů nebo práv v jiných subjektech,
i) schvalování návrhů na přijetí nebo poskytnutí úvěru nebo zápůjčky anebo na poskytnutí záruky za úvěr nebo zápůjčku.
(5) Nejvyšší orgán určuje a odvolává auditora podle zákona o auditorech[footnoteRef:306]17) a schvaluje výroční zprávu schvaluje řádnou individuální účetní závěrku a individuální zprávu vedení. [306: 17) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.]
(6) Nejvyšší orgán může svým rozhodnutím nebo změnou stanov svěřit do působnosti kontrolní komise rozhodování podle odstavce 4 písm. f) až i).
(7) Stanovy mohou omezit práva členů kolektivního správce na účast a výkon hlasovacích práv na zasedání nejvyššího orgánu na základě doby trvání členství nebo objemu odměn za určité účetní období, které členovi byly vyplaceny nebo vyúčtovány, za předpokladu, že tato kritéria budou určena a uplatňována spravedlivým a přiměřeným způsobem.
(8) Stanovy mohou omezit počet členů, které může na základě zmocnění na zasedání nejvyššího orgánu a při hlasování na něm zastupovat jedna osoba. Každé zmocnění platí pro jedno zasedání nejvyššího orgánu
***
§ 99g
Výroční zpráva
(1) Kolektivní správce je povinen vyhotovit do 30. června každého roku za předchozí kalendářní rok výroční zprávu podle zákona o účetnictví[footnoteRef:307]22). [307: 22) § 21 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Výroční zpráva musí dále obsahovat informace uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(3) Kolektivní správce je povinen mít účetní závěrku a výroční zprávu ověřenu auditorem podle zákona o auditorech17).
(4) Kolektivní správce je povinen výroční zprávu bez zbytečného odkladu po jejím ověření a schválení nejvyšším orgánem, nejpozději do 31. srpna daného roku, uveřejnit na svých internetových stránkách a ponechat ji tam po dobu 5 let.
§ 99g
Účetnictví a povinný audit
(1) Individuálním účetním obdobím kolektivního správce je kalendářní rok.
(2) Řádnou individuální účetní závěrku kolektivního správce tvoří také výkaz peněžních toků.
(3) Kolektivní správce vyhotovuje individuální zprávu vedení, která obsahuje také informace uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(4) Kolektivní správce sestavuje řádnou individuální účetní závěrku a vyhotovuje individuální zprávu vedení do 30. června bezprostředně následujícího individuálního účetního období a předloží je ke schválení nejvyššímu orgánu.
(5) Kolektivní správce má povinnost auditu účetní závěrky.
(6) Kolektivní správce bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 31. srpna bezprostředně následujícího individuálního účetního období, uveřejní schválenou řádnou individuální účetní závěrku a individuální zprávu vedení na svých internetových stránkách po dobu alespoň 5 let.
***
§ 105ba
Přestupky kolektivních správců
(1) Kolektivní správce se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností vůči nositelům práv podle § 97a,
b) nesplní informační povinnost podle § 97b, 99f, 99h, 99i, 99j nebo § 100d,
c) nepověří společného zástupce podle § 97h odst. 2,
d) nedodrží postup při uzavírání smlouvy s uživatelem podle § 98,
e) nedodrží postup pro sjednávání sazebníku podle § 98f,
f) nesplní některou z povinností při správě příjmů z výkonu práv nebo příjmů z investování příjmů z výkonu práv podle § 99 až 99e,
g) nevyhotoví výroční zprávu podle § 99g odst. 1,
g) nesestaví řádnou individuální účetní závěrku nebo nevyhotoví individuální zprávu vedení podle § 99g odst. 4,
h) v rozporu s § 99g odst. 23 nezajistí, aby výroční zpráva individuální zpráva vedení obsahovala požadované informace,
i) v rozporu s § 99g odst. 3 nezajistí, aby výroční zpráva byla ověřena auditorem odst. 5 nesplní povinnost auditu účetní závěrky,
j) v rozporu s § 99g odst. 46 nezajistí uveřejnění výroční zprávy řádné individuální účetní závěrky a individuální zprávy vedení stanoveným způsobem po stanovenou dobu,
k) v rozporu s § 100c odst. 1 odmítne uzavřít smlouvu o poskytování licencí,
l) nesplní některou z povinností při poskytování informací o užití a fakturaci podle § 100e,
m) nerozdělí příjmy z výkonu práv podle § 100f odst. 1,
n) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě vydaným podle § 102 odst. 2 písm. b), nebo
o) vykonává kolektivní správu v rozporu s uděleným oprávněním.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) nebo g) až j),
b) 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c) až e), k) až m) nebo o),
c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), f) nebo n).
***
Příloha 3
Informace povinně uváděné ve výroční zprávě podle § 99g odst. 2
Informace povinně uváděné v individuální zprávě vedení podle § 99g odst. 3
1. Základní informace:
a) účetní závěrka podle zákona o účetnictví a přehled o peněžních tocích,
b)a) zpráva o činnosti v účetním období,
c)b) informace o případech odmítnutí udělit licenci podle § 98 odst. 1,
d)c) popis právní formy a systému řízení kolektivního správce,
e)d) informace o všech osobách, ve kterých má kolektivní správce majetkovou účast nebo je přímo nebo nepřímo, v celém rozsahu nebo zčásti ovládá,
f)e) informace o celkové výši odměn vyplacených osobám vykonávajícím kontrolní funkci a osobám, které řídí kolektivního správce, a o jakýchkoli jiných výhodách, které jim byly poskytnuty v předchozím roce,
g)f) informace uvedené v bodě 2 této přílohy,
h)g) zvláštní zpráva o využití částek sražených na poskytování sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb, obsahující informace uvedené v bodě 3 této přílohy.
2. Finanční informace:
a) informace o celkové výši příjmů z výkonu práv podle kategorií spravovaných práv a způsobu užití, včetně informací o příjmech z investování příjmů z výkonu práv, a o použití těchto příjmů;
b) informace o výši nákladů na správu práv a jiné služby poskytované kolektivním správcem nositelům práv s popisem alespoň těchto bodů:
1. provozní a finanční náklady s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů,
2. provozní a finanční náklady s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů, týkají-li se pouze správy práv, včetně úhrady nákladů na správu práv, která je odečtena nebo vyrovnána z příjmů z výkonu práv nebo z příjmů z investování příjmů z výkonu práv,
3. provozní a finanční náklady týkající se jiných služeb než správy práv, avšak včetně srážek na úhradu nákladů na poskytování sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb,
4. zdroje použité k úhradě nákladů na správu práv,
5. srážky z příjmů z výkonu práv s rozdělením podle kategorií spravovaných práv, způsobu užití a účelu srážky,
6. procentní výši nákladů na správu práv a jiné služby poskytované kolektivním správcem nositelům práv v porovnání s procentní výší příjmů z výkonu práv v příslušném účetním období podle kategorií spravovaných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů;
c) finanční informace o částkách příslušejících nositelům práv s úplným popisem alespoň těchto bodů:
1. celková částka přidělená nositelům práv s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a způsobů užití,
2. celková částka vyplacená nositelům práv s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a způsobů užití,
3. četnost plateb s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a způsobů užití,
4. celková výše příjmů z výkonu práv před rozdělením mezi příslušné nositele práv, s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití a uvedením účetního období, v němž byly tyto částky vybrány,
5. celková přidělená částka, která však ještě nebyla nositelům práv rozdělena, s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití a uvedením účetního období, v němž byly tyto částky vybrány,
6. důvody prodlení, pokud kolektivní správce neprovedl rozdělení a platby ve lhůtě stanovené v § 99c odst. 2,
7. celková výše nerozdělitelných částek společně s vysvětlením užití těchto částek;
d) informace o vztazích s jinými kolektivními správci s popisem alespoň těchto bodů:
1. částky obdržené od jiných kolektivních správců a částky vyplacené jiným kolektivním správcům s rozdělením podle kategorií práv a kolektivních správců,
2. úhrada nákladů na správu práv a jiné srážky z příjmů z výkonu práv splatných jiným kolektivním správcům s rozdělením podle kategorií práv a kolektivních správců,
3. úhrada nákladů na správu práv a jiné srážky z částek vyplacených jinými kolektivními správci s rozdělením podle kategorií práv a kolektivních správců,
4. částky rozdělené přímo nositelům práv pocházející od jiných kolektivních správců s rozdělením podle kategorií práv a kolektivních správců.
3. Další informace:
a) výše částek sražených na úhradu nákladů na poskytování sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb v daném účetním období s rozdělením podle účelu, a u každého účelu s rozdělením podle kategorií spravovaných práv,
b) informace o použití částek uvedených v písmenu a) s rozdělením podle účelu, pro který byly použity.
K části čtyřicáté páté návrhu zákona – změna zákona o obcích (obecní zřízení)
Platné znění zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 38
Hospodaření obce
(1) Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn. Obec vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(2) Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,[footnoteRef:308]15) pokud tento zákon nestanoví jinak. [308: 15) Například občanský zákoník, obchodní zákoník.]
(3) Obec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob vyjma
a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů nebo národního fondu,
b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do obcí vlastněných nemovitostí,
c) těch, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo stát,
d) těch, v nichž míra účasti jí samé nebo spolu s jinou obcí nebo obcemi, krajem nebo kraji nebo státem přesahuje 50 %,
e) bytových družstev,
f) honebních společenstev.
(4) Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou neplatná.
(5) Stát neručí za hospodaření a závazky obce, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.
(6) Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(7) Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.
***
1. § 39
(1) Záměr obce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr obce smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví obce obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce[footnoteRef:309]3b) obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona[footnoteRef:310]15a) platnými ke dni zveřejnění záměru. [309: 3b) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.] [310: 15a) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).]
(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(2) Při úplatném převodu majetku se sjednává cena zpravidla ve výši hodnoty obvyklé. Odchylka od obvyklé hodnoty musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou hodnotu. Není-li odchylka ceny od obvyklé hodnoty zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě zřízené nebo založené obcí nebo právnické osobě, kterou obec ovládá[footnoteRef:311]49). [311: 49) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).]
***
§ 49
(1) Obce mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů.
(2) Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. Členy svazku obcí mohou být jen obce.
(3) Svazek obcí je právnickou osobou, která vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(4) Svazek obcí nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků obcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí. Do rejstříku svazků obcí se zapisuje den vzniku svazku obcí, den jeho zrušení s uvedením právního důvodu, den jeho zániku, název a sídlo svazku obcí, identifikační číslo osoby svazku obcí poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, předmět činnosti svazku obcí, orgány, kterými svazek obcí jedná, a jméno, příjmení a adresa bydliště osob vykonávajících jejich působnost spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán svazek obcí zastupuje, údaje o dni vzniku nebo zániku jejich funkce a údaje o členských obcích svazku obcí v rozsahu název obce a její identifikační číslo osoby, včetně údaje o dni vzniku a zániku jejich členství. Rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík; jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcí spolu se stanovami a změny těchto dokumentů. Krajský úřad vede rejstřík svazků obcí v přenesené působnosti.
(5) K návrhu na zápis do rejstříku svazků obcí se přikládá smlouva o vytvoření svazku obcí spolu se stanovami; součástí této smlouvy nebo stanov je také určení, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Návrh podává osoba zmocněná obcemi, které jsou členy svazku obcí. Návrh změn údajů zapisovaných do rejstříku svazků obcí podává svazek obcí do jednoho měsíce ode dne, kdy změna nastala.
§ 50
(1) Předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména
a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata,
b) zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,
c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,
d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí,
e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,
f) správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi.
(2) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno
a) název a sídlo členů svazku obcí,
b) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti,
c) orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování včetně určení nejméně tříčlenného orgánu svazku obcí, který schvaluje řádnou individuální účetní závěrku svazku obcí sestavenou k rozvahovému dni podle zákona o účetnictví,
d) majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí,
e) zdroje příjmů svazku obcí,
f) práva a povinnosti členů svazku obcí,
g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí,
h) podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu,
i) obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily.
(3) Stanovy mohou určit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku složený ze zástupců všech obcí; v takovém případě současně vymezí počet hlasů členských obcí nutných ke schválení této změny, nejméně však dvoutřetinovou většinu všech hlasů členských obcí.
***
Společenství obcí
§ 53d
(1) Nejvyšším orgánem společenství obcí je shromáždění starostů složené ze starostů členských obcí; starostu obce zastupuje místostarosta obce, případně starostou určený zástupce z řad členů zastupitelstva obce. Shromáždění starostů rozhoduje o všech záležitostech společenství obcí, pokud stanovy nesvěřují rozhodování jinému orgánu společenství obcí. Shromáždění starostů je vyhrazeno
a) schvalovat strategii rozvoje společenství obcí,
b) schvalovat rozpočet společenství obcí, střednědobý výhled rozpočtu společenství obcí, závěrečný účet společenství obcí a řádnou individuální účetní závěrku společenství obcí sestavenou k rozvahovému dni,
c) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy společenství obcí,
d) rozhodovat o přistoupení další obce do společenství obcí,
e) rozhodovat o vyloučení obce ze společenství obcí,
f) rozhodovat o zrušení a zániku společenství obcí,
g) rozhodovat v záležitostech stanovených zvláštním právním předpisem.
(2) V čele shromáždění starostů stojí předseda, který je statutárním orgánem společenství obcí. Předsedu zastupuje místopředseda, případně více místopředsedů. Předseda a místopředseda jsou voleni shromážděním starostů z řad jeho členů. Je-li zvoleno více místopředsedů, určí shromáždění starostů, v jakém pořadí zastupují předsedu.
***
Pravomoc zastupitelstva obce
§ 84
(1) Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce
(2) Zastupitelstvu obce je vyhrazeno
a) schvalovat program rozvoje obce,
b) schvalovat střednědobý výhled rozpočtu obce, rozpočet obce, závěrečný účet obce a řádnou individuální účetní závěrku obce sestavenou k rozvahovému dni,
c) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce,
d) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny,
e) rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,[footnoteRef:312]29) [312: 29) Například § 110 a 163 obchodního zákoníku, § 4 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, § 3 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).]
f) delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast,
g) navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje-li rada obce ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 102 odst. 2 písm. c),
h) vydávat obecně závazné vyhlášky obce,
i) rozhodovat o vyhlášení místního referenda,
j) navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí,
k) určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni,
l) zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce,
m) volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce,
n) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce,
o) stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 71 odst. 3, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 76 a o plněních pro členy zastupitelstva obce podle § 80,
p) vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi obcí a členem zastupitelstva obce,
q) zřizovat a zrušovat obecní policii,
r) rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce,
s) rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství,
t) udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce,
u) stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce,
v) rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů obce,
x) rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva k majetku, s nímž hospodaří veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení nebo o jeho pronájmu v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis[footnoteRef:313]29a), [313: 29a) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.]
y) plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.
(3) Není-li zřízena rada obce, vydává nařízení obce zastupitelstvo obce.
(4) Zastupitelstvo obce si může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti obce mimo pravomoce vyhrazené radě obce podle § 102 odst. 2.
(5) Zastupitelstvo obce rozhoduje o zrušení usnesení rady obce, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 105 odst. 1.
***
§ 102
(1) Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.
(2) Radě obce je vyhrazeno
a) zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,
b) plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2),
c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,
d) vydávat nařízení obce,
e) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce,
f) stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2),
g) na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem,[footnoteRef:314]32b); bez tohoto návrhu je jmenování nebo odvolání vedoucího odboru obecního úřadu neplatné, [314: 32b) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.]
h) zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce (dále jen "komise"), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
i) kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,
j) stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce,
k) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi,
l) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
m) schvalovat organizační řád obecního úřadu,
n) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,
o) schvalovat řádnou individuální účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni.
(3) Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo; rada obce může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu; rada obce může svěřit obecní policii zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností obecní policie.
(4) V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (§ 99 odst. 2), je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2 písm. c), d), f), j), k) a o).
(5) Je-li rada obce odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada obce, vykonává dosavadní rada obce svou pravomoc až do zvolení nové rady obce.
K části čtyřicáté šesté návrhu zákona – změna zákona o krajích (krajské zřízení)
Platné znění zákona č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
Hospodaření kraje
§ 17
(1) Majetek kraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Kraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem kraje, které sleduje jiný důležitý zájem kraje, který je řádně odůvodněn. Kraj vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(2) Majetek musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem kraj naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,[footnoteRef:315]9) pokud tento zákon nestanoví jinak. [315: 9) Například občanský zákoník.]
(3) Kraj nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob vyjma
a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů, nebo národního fondu,
b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do krajem nebo obcí vlastněné nemovitosti,
c) těch, jejichž zřizovatelem je kraj, stát nebo obec,
d) těch, v nichž míra účasti kraje nebo spolu s jiným krajem (kraji), obcí (obcemi) nebo státem přesahuje 50 %.
(4) Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou neplatná.
(5) Stát neručí za hospodaření a závazky kraje, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.
(6) Kraj je povinen chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(7) Kraj je povinen trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.
§ 18
(1) Záměr kraje prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr kraje smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví kraje kraj zveřejní po dobu nejméně 30 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu kraje vyvěšením na úřední desce2) krajského úřadu (dále jen "úřední deska"), aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona[footnoteRef:316]9a) platnými ke dni zveřejnění záměru. Pokud kraj záměr po uvedenou dobu nezveřejní, je právní jednání neplatné. [316: 9a) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).]
(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(2) Při úplatném převodu majetku se sjednává cena zpravidla ve výši hodnoty obvyklé. Odchylka od obvyklé hodnoty musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou hodnotu. Není-li odchylka ceny od obvyklé hodnoty zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů, dále jde-li o pronájem, pacht anebo výpůjčku majetku kraje na dobu kratší než 90 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je kraj anebo kterou kraj ovládá[footnoteRef:317]30), nebo jde-li o pronájem silničního nebo silničního pomocného pozemku v souvislosti se zvláštním užíváním silnic podle zvláštního zákona[footnoteRef:318]9b). [317: 30) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).] [318: 9b) § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.]
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na výpůjčku, výprosu, pacht nebo pronájem majetku svěřeného příspěvkovým organizacím zřízeným krajem, nestanoví-li zvláštní předpis nebo zastupitelstvo ve zřizovací listině jinak.
***
Pravomoc zastupitelstva
§ 35
(1) Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti. Ve věcech přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon.
(2) Zastupitelstvu je vyhrazeno
a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
b) předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů,[footnoteRef:319]15) má-li za to, že jsou v rozporu se zákonem, [319: 15) § 64 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.]
c) vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,
d) koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat strategie rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,
e) schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,
f) stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje,
g) rozhodovat o spolupráci kraje s jinými kraji a o mezinárodní spolupráci,
h) schvalovat střednědobý výhled rozpočtu kraje, rozpočet kraje, schvalovat závěrečný účet kraje a schvalovat řádnou individuální účetní závěrku kraje sestavenou k rozvahovému dni,
i) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky kraje; k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny,
j) rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,
k) delegovat zástupce kraje, s výjimkou § 59 odst. 1 písm. j), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast,
l) navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje-li rada ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 59 odst. 1 písm. j),
m) volit a odvolávat hejtmana, náměstka (náměstky) hejtmana a další členy rady z řad svých členů a odvolávat je z funkce,
n) stanovit funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni a od kterého dne,
o) zřizovat a zrušovat výbory, volit a odvolávat jejich předsedy a členy,
p) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva za měsíc,
q) stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 46 odst. 3, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 51 a o plněních pro členy zastupitelstva podle § 55,
r) vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi krajem a členem zastupitelstva,
s) stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva (§ 56),
t) rozhodovat o peněžitých plněních spojených s výkonem funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva,
u) udělovat ceny kraje,
v) rozhodovat o vyhlášení krajského referenda,
w) plnit další úkoly stanovené zákonem.
(3) Zastupitelstvo rozhoduje o zrušení usnesení rady, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 62.
***
§ 59
(1) Rada připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Radě je vyhrazeno
a) zabezpečovat hospodaření podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu svěřeném zastupitelstvem,
b) stanovit počet zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, do zvláštních orgánů kraje a do organizačních složek a objem prostředků na platy těchto zaměstnanců,
c) na návrh ředitele krajského úřadu (dále jen „ředitel“) jmenovat a odvolávat vedoucí odborů krajského úřadu v souladu se zvláštním zákonem; jmenování nebo odvolání vedoucích odborů bez návrhu ředitele je neplatné,
d) zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady (dále jen „komise“), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
e) ukládat krajskému úřadu úkoly v oblasti samostatné působnosti a kontrolovat jejich plnění,
f) přezkoumávat opatření přijatá krajským úřadem v samostatné působnosti,
g) vyřizovat návrhy, připomínky a podněty obcí a právnických osob z územního obvodu kraje,
h) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
i) vykonávat zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám, organizačním složkám, které byly zřízeny nebo založeny krajem nebo které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem, včetně jmenování a odvolávání jejich ředitelů a stanovení jejich platu a odměn a rozhodování o poskytování návratných finančních výpomocí příspěvkovým organizacím zřízeným krajem; k tomu pravidelně jedenkrát ročně projednávat zprávu o jejich činnosti, o plnění jejich úkolů, pro které byly založeny nebo zřízeny, a přijímat příslušná opatření k nápravě,
j) rozhodovat ve věcech kraje jako jediného společníka obchodní společnosti,
k) vydávat nařízení kraje,
l) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva nebo komisemi rady,
m) plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem,
n) schvalovat řádnou individuální účetní závěrku krajem zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni.
(2) Rada rozhoduje o těchto právních jednáních kraje:
a) o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí do 1 000 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným krajem nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu[footnoteRef:320]28), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi, [320: 28) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.]
b) o vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 1 000 000 Kč,
c) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nepřevyšující 1 000 000 Kč,
d) o uzavírání dohod o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující 18 měsíců,
e) o nabytí a převodu movitých věcí na kraj včetně peněz,
f) o poskytování věcných a finančních darů do 500 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce.
(3) Rada zabezpečuje rozhodování v ostatních záležitostech patřících do samostatné působnosti kraje, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo.
(4) Rada může svěřit hejtmanovi, popřípadě krajskému úřadu zcela nebo zčásti rozhodování podle odstavce 2 písm. e) a f). Dále může svěřit hejtmanovi nebo krajskému úřadu zcela nebo zčásti rozhodování podle odstavce 3.
K části čtyřicáté sedmé návrhu zákona – změna zákona o hlavním městě Praze
Platné znění zákona č.131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 35
(1) Majetek hlavního města Prahy musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Porušením povinností stanovených ve větě první není takové nakládání s majetkem hlavního města Prahy, které sleduje jiný důležitý zájem hlavního města Prahy, který je řádně odůvodněn. Hlavní město Praha je povinno pečovat o svůj majetek, a kontrolovat hospodaření s tímto majetkem a vést účetnictví podle zákona o účetnictví.
(2) Majetek hlavního města Prahy musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem hlavní město Praha naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy,[footnoteRef:321]11) pokud tento zákon nestanoví jinak. [321: 11) § 214 a násl. občanského zákoníku.]
(3) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny chránit majetek hlavního města Prahy před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(4) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.
(5) Doklady o poskytnutí finančních prostředků státem na pořízení majetku uvedeného v § 37 odst. 1 jsou hlavní město Praha a městské části povinny uchovat po celou dobu, po kterou je tento majetek ve vlastnictví hlavního město Prahy.
(6) Hlavní město Praha a městské části nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob vyjma
a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů nebo Národního fondu,
b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do nemovitosti vlastněné hlavním městem Prahou,
c) těch, jejichž zřizovatelem je hlavní město Praha, městská část nebo stát,
d) těch, v nichž míra účasti jí samé, nebo spolu s jinou obcí (obcemi), krajem (kraji) nebo státem přesahuje 50 %,
e) bytových družstev,
f) honebních společenstev.
(7) Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 6 jsou neplatná.
(8) Stát neručí za hospodaření a závazky hlavního města Prahy, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.
1. § 36
(1) Záměry hlavního města Prahy nebo městských částí prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměry hlavního města Prahy nebo městských částí smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy hlavní město Praha nebo městská část zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před schválením v orgánech hlavního města Prahy nebo v orgánech městských částí vyvěšením na úřední desce[footnoteRef:322]11a) Magistrátu hlavního města Prahy nebo na úřední desce úřadu městské části, aby se k nim mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může hlavní město Praha nebo městská část zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud hlavní město Praha nebo městská část záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona[footnoteRef:323]30) platnými ke dni zveřejnění záměru. [322: 11a) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků
obcí.] [323: 30) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).]
(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(2) Při úplatném převodu majetku se sjednává cena zpravidla ve výši hodnoty obvyklé. Odchylka od obvyklé hodnoty musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou hodnotu. Není-li odchylka ceny od obvyklé hodnoty zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku hlavního města Prahy na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je hlavní město Praha nebo městská část anebo kterou hlavní město Praha nebo městská část ovládá[footnoteRef:324]31). [324: 31) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).]
§ 37
(1) Stát má právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostí na hlavní město Prahu a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku hlavním městem Prahou vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.
(2) Za porušení povinnosti uložené hlavnímu městu Praze podle odstavce 1 může Ministerstvo financí hlavnímu městu Praze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.
(3) Učiní-li hlavní město Praha právní jednání s majetkem uvedeným v odstavci 1 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je hlavní město Praha povinno odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně hodnotě dotčeného majetku.
***
§ 59
(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy.
(2) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno
a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
b) předkládat návrhy na zrušení jiných právních předpisů Ústavnímu soudu, jsou-li v rozporu se zákonem,
c) vydávat územně plánovací dokumentaci pro celé území hlavního města Prahy,
d) schvalovat po projednání s městskými částmi a uskutečňovat strategii rozvoje hlavního města Prahy podle zvláštních právních předpisů; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu strategie rozvoje hlavního města Prahy, které se dotýkají jejich území,
e) schvalovat po projednání s městskými částmi střednědobý výhled rozpočtu hlavního města Prahy, rozpočet hlavního města Prahy, závěrečný účet hlavního města Prahy a řádnou individuální účetní závěrku hlavního města Prahy sestavenou k rozvahovému dni,
f) vydávat obecně závazné vyhlášky ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy,
g) volit primátora hlavního města Prahy a náměstky primátora hlavního města Prahy, jakož i další členy rady hlavního města Prahy (radní) a odvolávat je z funkce,
h) určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva hlavního města Prahy uvolněni,
i) rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení s územními samosprávnými celky jiných států a o spolupráci s jinými kraji a obcemi, zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách,
j) schvalovat po projednání s městskými částmi program rozvoje územního obvodu hlavního města Prahy včetně stanovení rozsahu dopravní obslužnosti území hlavního města Prahy,
k) schvalovat po projednání s městskými částmi koncepci rozvoje informačních systémů pro potřeby hlavního města Prahy a městských částí,
l) zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy hlavního města Prahy,
m) rozhodovat o vyhlášení místního referenda na celém území hlavního města Prahy,
n) navrhovat změny katastrálních území uvnitř hlavního města Prahy,
o) zřizovat a rušit výbory zastupitelstva hlavního města Prahy a volit jejich členy,
p) zřizovat a rušit městskou policii hlavního města Prahy,
q) rozhodovat o spolupráci hlavního města Prahy s jinými územními samosprávnými celky a o formách této spolupráce,
r) rozhodovat o zrušení usnesení rady hlavního města Prahy, jehož výkon primátor pozastavil podle § 73,
s) udělovat a odnímat čestné občanství a ceny hlavního města Prahy,
t) delegovat zástupce hlavního města Prahy, s výjimkou § 68 odst. 2 písm. h), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má hlavní město Praha majetkovou účast,
u) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy za měsíc,
v) stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 52 odst. 5, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 57 a o plněních pro členy zastupitelstva hlavního města Prahy podle § 58c,
w) stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva hlavního města Prahy,
x) rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva hlavního města Prahy, za výkon funkce členů výborů zastupitelstva hlavního města Prahy, komisí rady hlavního města Prahy a zvláštních orgánů hlavního města Prahy,
y) vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi hlavním městem Prahou a členem zastupitelstva hlavního města Prahy,
z) další záležitosti, které zastupitelstvu hlavního města Prahy svěří zákon.
(3) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních:
a) o vydání komunálních dluhopisů,
b) o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč,
c) o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy o společnosti[footnoteRef:325]26), jde-li o závazek větší než 50 000 000 Kč, [325: 25) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.]
d) o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, jde-li o závazek větší než 25 000 000 Kč,
e) o poskytování dotací a půjček městským částem z rozpočtu hlavního města Prahy, s výjimkou dotací poskytovaných ze státního rozpočtu nebo rozpočtu státního fondu a s výjimkou poskytování dotací v době trvání krizového stavu[footnoteRef:326]25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi, [326: 26).Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.]
f) o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 1 000 000 Kč v jednotlivých případech fyzickým nebo právnickým osobám a o uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným hlavním městem Prahou nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
g) o bezúplatném postoupení pohledávek vyšších než 50 000 000 Kč,
h) o zastavení nemovitých věcí,
i) o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací,
j) o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací a obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč,
k) o darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší než 10 000 000 Kč ročně jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,
l) o vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 25 000 000 Kč,
m) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč,
n) o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
o) nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy,
p) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví hlavního města Prahy nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby hlavním městem Prahou v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo hlavního města Prahy zcela nebo zčásti svěřit radě hlavního města Prahy nebo primátorovi hlavního města Prahy.
(4) Zastupitelstvo hlavního města Prahy si může vyhradit další pravomoci v samostatné působnosti hlavního města Prahy mimo pravomoci vyhrazené radě hlavního města Prahy dle § 68 odst. 2.
(5) Ve věcech přenesené působnosti rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy, jen stanoví-li tak zákon.
***
Rada hlavního města Prahy
§ 68
(1) Rada hlavního města Prahy je výkonným orgánem hlavního města Prahy v oblasti samostatné působnosti odpovědným ze své činnosti zastupitelstvu hlavního města Prahy. Rada hlavního města Prahy připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.
(2) Radě hlavního města Prahy je vyhrazeno
a) zabezpečovat hospodaření hlavního města Prahy podle schváleného rozpočtu a kontrolovat hospodaření podle něj,
b) provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem hlavního města Prahy,
c) ukládat Magistrátu hlavního města Prahy úkoly v oblasti samostatné působnosti hlavního města Prahy a kontrolovat jejich plnění,
d) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva hlavního města Prahy, komisemi rady hlavního města Prahy nebo městskými částmi,
e) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
f) na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy zřizovat a rušit odbory Magistrátu hlavního města Prahy a vydávat organizační řád Magistrátu hlavního města Prahy,
g) plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem hlavního města Prahy úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy, a schvalovat řádnou individuální účetní závěrku příspěvkové organizace zřízené hlavním městem Prahou, sestavenou k rozvahovému dni,
h) plnit funkci valné hromady, je-li hlavní město Praha jediným akcionářem nebo jediným společníkem,
i) zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady hlavního města Prahy, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
j) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá Magistrátem hlavního města Prahy a komisemi rady hlavního města Prahy v samostatné působnosti,
k) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,
l) rozhodovat o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nepřesahujících 1 000 000 Kč v jednotlivých případech fyzickým nebo právnickým osobám a o uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným hlavním městem Prahou nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
m) rozhodovat o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě nižší než 25 000 000 Kč,
n) rozhodovat o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy o společnosti26), nejde-li o závazek vyšší než 50 000 000 Kč,
o) rozhodovat o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, nejde-li o závazek vyšší než 25 000 000 Kč,
p) rozhodovat o bezúplatném postoupení pohledávek v hodnotě nepřevyšující 50 000 000 Kč,
q) rozhodovat o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací, obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě nepřevyšující 25 000 000 Kč,
r) rozhodovat o vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 25 000 000 Kč,
s) rozhodovat o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nepřevyšující 25 000 000 Kč,
t) rozhodovat o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující 18 měsíců,
u) rozhodovat o stanovení počtu zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, do zařízení hlavního města Prahy bez právní subjektivity, do organizačních složek a do městské policie a o objemu prostředků na platy těchto zaměstnanců,
v) rozhodovat o jmenování a odvolání ředitelů odborů Magistrátu hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitelů odborů bez návrhu ředitele Magistrátu hlavního města Prahy je neplatné.
(3) Rada hlavního města Prahy rozhoduje v záležitostech samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy nebo pokud si je zastupitelstvo hlavního města Prahy nevyhradí; rada hlavního města Prahy může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit primátorovi hlavního města Prahy nebo Magistrátu hlavního města Prahy; rada hlavního města Prahy může svěřit městské policii hlavního města Prahy zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností městské policie hlavního města Prahy.
(4) Rada hlavního města Prahy vydává v přenesené působnosti hlavního města Prahy nařízení. O ostatních otázkách přenesené působnosti hlavního města Prahy může rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.
K části čtyřicáté osmé návrhu zákona – změna zákona o Státním fondu podpory investic
Platné znění zákona č.211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 5
Rozpočet a účetnictví Fondu
(1) Fond sestavuje pro každý kalendářní rok návrh svého rozpočtu, který předkládá vládě ministr vždy do 31. srpna. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, spolu s návrhem státního rozpočtu na tentýž rok ke schválení Poslanecké sněmovně. Fond v návrhu svého rozpočtu stanoví své celkové výdaje jako částku, kterou mu oznámil příslušný správce kapitoly podle zvláštního zákona.[footnoteRef:327]2a) [327: 2a) § 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.]
(2) Není-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu schválen rozpočet Fondu na příslušný kalendářní rok před prvním dnem tohoto kalendářního roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době od prvního dne tohoto kalendářního roku do schválení rozpočtu na tento rok objemem a členěním příjmů a výdajů rozpočtu Fondu v předchozím roce. Výdaje v tomto období se uvolňují v jednotlivých položkách rozpočtu Fondu ve výši jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci tohoto období.
(3) Po skončení kalendářního roku sestavuje Fond k rozvahovému dni účetní závěrku, kterou spolu s výroční zprávou o činnosti Fondu předkládá ministr vládě a vláda je předkládá do 31. března běžného kalendářního roku ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu řádnou individuální účetní závěrku a výroční zprávu o činnosti Fondu. Účetní závěrka Fondu sestavená k rozvahovému dni musí být před jejím předložením vládě ověřena auditorem. Ministr předkládá řádnou individuální účetní závěrku společně s výroční zprávou o činnosti Fondu vládě a vláda je do 31. března následujícího kalendářního roku předkládá Poslanecké sněmovně ke schválení. Fond má povinnost auditu řádné individuální účetní závěrky před jejím předložením vládě.
(4) Fond vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(5)(4) Fond ve svém účetnictví vede odděleně náklady spojené se správou Fondu a v tom samostatně odměny členů výboru a dozorčí rady Fondu. Takto jsou tyto výdaje jako samostatné položky uvedeny i v rámci rozpočtu Fondu na příslušný rok.
(6)(5) Výbor Fondu může na návrh ředitele Fondu schválit v průběhu kalendářního roku nezbytné přesuny mezi jednotlivými položkami rozpočtu Fondu, nepřesáhnou-li tyto přesuny v souhrnu za daný kalendářní rok 5 % celkových výdajů stanovených schváleným rozpočtem Fondu na příslušný kalendářní rok. Další nebo vyšší přesuny schvaluje v případě naléhavé potřeby na návrh ministra výbor Poslanecké sněmovny, do jehož působnosti patří regionální rozvoj.
§ 6
Orgány Fondu
(1) Orgány Fondu jsou výbor Fondu (dále jen „výbor“), dozorčí rada Fondu (dále jen „dozorčí rada") a ředitel Fondu (dále jen „ředitel“).
(2) Výbor má 7 členů a skládá se ze 4 zástupců ministerstva, zástupce Ministerstva financí, zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu a zástupce územně samosprávných celků. Předsedou výboru je ministr. Místopředsedu a dalších 5 členů výboru jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra. Jejich funkční období je čtyřleté. Člen výboru může být odvolán
a) porušil-li závažným způsobem povinnosti vyplývající z jeho funkce,
b) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,
c) nemůže-li z důvodů na své straně vykonávat svou funkci po dobu delší šesti měsíců,
d) v dalších odůvodněných případech.
(3) Předseda výboru řídí činnost výboru. Jednání výboru se řídí jednacím řádem, který schvaluje výbor usnesením.
(4) Výbor jedná o věcech, které jsou předmětem činnosti Fondu, a předkládá ministrovi
a) návrh rozpočtu Fondu,
b) řádnou individuální účetní závěrku Fondu sestavenou k rozvahovému dni a výroční zprávu o činnosti Fondu za příslušný kalendářní rok,
c) návrh statutu Fondu a návrh změn tohoto statutu.
(5) Ředitel je statutárním orgánem Fondu a jeho zaměstnancem. Ředitel je jmenován ministrem. Ředitel zejména
a) provádí rozhodnutí a další opatření schválená a projednaná výborem,
b) řídí činnost Fondu a práci zaměstnanců Fondu.
(6) Dozorčí rada je kontrolním orgánem Fondu. Dozorčí rada kontroluje činnost a hospodaření Fondu a jeho orgánů a schvaluje účetní závěrku Fondu. Dozorčí rada má 5 členů. Členy dozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Funkční období členů dozorčí rady je čtyřleté. Člen dozorčí rady může být odvolán
a) porušil-li závažným způsobem povinnosti vyplývající z jeho funkce,
b) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,
c) nemůže-li z důvodů na své straně vykonávat svou funkci po dobu delší šesti měsíců,
d) v dalších odůvodněných případech.
(7) Dozorčí rada zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Dozorčí rada se usnáší hlasováním. Volba je provedena nebo usnesení je přijato, pokud pro ně hlasují nejméně 3 členové dozorčí rady. Jednání dozorčí rady se řídí jednacím řádem, který schvaluje dozorčí rada usnesením.
(8) O závažných nedostatcích zjištěných v činnosti a hospodaření Fondu dozorčí rada neprodleně informuje ministra.
K části čtyřicáté deváté návrhu zákona – změna rozpočtových pravidel
Platné znění zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
1. § 3
1. Pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) dotací peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel,
b) návratnou finanční výpomocí prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, bezúročně právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel, které je povinen jejich příjemce vrátit do státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu,
c) jinými peněžními prostředky státu peněžní prostředky státních finančních aktiv, příspěvkových organizací, státních fondů a fondů organizačních složek státu,
d) finančním vypořádáním dotace nebo návratné finanční výpomoci, přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých prostředků,
e) neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity,
f) zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu porušení povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu ve stanoveném termínu,
g) správci kapitol státního rozpočtu (dále jen "správci kapitol") ústřední orgány státní správy a další organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely,
h) peněžními prostředky státní pokladny souhrn peněžních prostředků na
1. příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu,
2. účtech státních finančních aktiv,
3. účtech ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu, s výjimkou účtů, které ministerstvo za tímto účelem zřizuje v bankách a pobočkách zahraničních bank[footnoteRef:328]4) (dále jen „banka“) nebo v bankách v zahraničí, [328: 4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.]
4. účtech správců daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných celků[footnoteRef:329]3), státním fondům, Národnímu fondu, rezervním fondům organizačních složek státu, do státních finančních aktiv a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropské unie[footnoteRef:330]3a), [329: 3) Čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.] [330: 3a) Článek 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních
zdrojů Evropské unie.]
5. účtech rezervních fondů organizačních složek státu a účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu,
6. účtech cizích prostředků, účtech, u kterých z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu, zvláštním účtu Ministerstva spravedlnosti podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí, samostatných běžných účtech stravování, účtech sdružených prostředků (§ 72),
7. účtech příspěvkových organizací,
8. účtech státních fondů a Národního fondu,
9. zvláštních účtech ministerstva podle zákona, kterým se ruší Fond národního majetku České republiky,
10. účtech státní organizace Správa železnic,
11. účtech územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí převedou nebo je na ně přijmou; tyto účty územních samosprávných celků jsou určeny též k příjmu výnosů daní nebo podílu na nich, převáděných těmto příjemcům podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, pokud územní samosprávný celek tuto možnost nevyloučí písemným oznámením ministerstvu a správci daně,
12. účtech veřejných výzkumných institucí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné výzkumné instituce převedou nebo je na ně přijmou,
13. účtech veřejných vysokých škol určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné vysoké školy převedou nebo je na ně přijmou,
14. účtech Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, včetně zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění[footnoteRef:331]47), účtech resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven a svazů zdravotních pojišťoven; to se netýká účtů vytvořených pro příjmy a výdaje ze zdaňovaných činností[footnoteRef:332]51), [331: 47) § 20 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.] [332: 51) Například § 6 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše
příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití,
přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních
pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění vyhlášky č.
656/2004 Sb., vyhlášky č. 519/2005 Sb., vyhlášky č. 356/2007 Sb., vyhlášky č. 127/2010 Sb., vyhlášky č. 302/2012
Sb. a vyhlášky č. 280/2014 Sb.]
15. účtech dalších právnických osob vedených se souhlasem ministerstva u České národní banky,
16. účtech Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., nebo účtech jiných právnických osob založených podle zákona upravujícího pojišťování a financování vývozu se státní podporou, které nemají bankovní licenci,
17. účtech České exportní banky, a.s., určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu nebo od Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., a dalších prostředků, které si na ně Česká exportní banka, a.s., převede nebo je na ně přijme,
i) financujícími položkami peněžní operace spojené s řízením státního dluhu s výjimkou peněžních operací na účtech řízení likvidity státní pokladny; jsou jimi zejména výnosy z prodeje státních dluhopisů, úvěry přijaté k překonání pokladního schodku státního rozpočtu, krátkodobé i dlouhodobé přijaté úvěry, změna stavu na bankovních účtech, které nejsou vkladovými účty, umořování jistiny státního dluhu, a za účelem řízení likvidity nákup a prodej cenných papírů nebo vklady, které nejsou vázány na určitou lhůtu,
j) programem nebo projektem spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unie soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů uvedených v článku 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám[footnoteRef:333]4a), [333: 4a) Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví
finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o
zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro
regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení
(ES) č. 1080/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních
o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském
zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o
Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním
a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním
fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne
17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)
a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a
rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č.
791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011.]
k) peněžními prostředky státního rozpočtu i peněžní prostředky přijaté organizační složkou státu ze zahraničí a vydané prostřednictvím státního rozpočtu,
l) realizací státní záruky zaplacení zaručené částky státem za dlužníka, jehož ručitelem stát byl, věřiteli dlužníka na základě ručitelské smlouvy, kterou stát s věřitelem ve prospěch dlužníka uzavřel, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které stát věřiteli ve prospěch dlužníka vystavil, nebo zákona, který státu ručitelskou povinnost ukládá,
m) výdaji na vládní úvěry platby vývozcům na základě smluv o částečné úhradě vyváženého zboží a služeb, které s nimi uzavřela Česká republika, a smluv České republiky o vládních úvěrech s cizími státy; vývozcem se pro účely tohoto ustanovení rozumí fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem[footnoteRef:334]4d) a uskutečňuje vývoz do států, s nimiž má Česká republika smlouvy o vládních úvěrech; smlouvou o vládním úvěru se pro účely tohoto ustanovení rozumí smlouva České republiky s cizím státem, podle níž je tento stát povinen jí finanční prostředky, které na částečné úhrady vydala, splácet, [334: 4d) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.]
n) výdaji na provozní potřeby výdaje organizační složky státu kromě výdajů na dotační investiční akce podle písmene p) a výdajové investiční akce podle písmene r),
o) rozpočtovým systémem informační systém veřejné správy spravovaný ministerstvem, v němž se
1. soustřeďují údaje potřebné pro sestavení státního rozpočtu, střednědobého výhledu za oblast státního rozpočtu a rozpočtového provizoria, pro hodnocení plnění státního rozpočtu a pro hospodaření v rozpočtovém provizoriu,
2. sestavuje státní rozpočet, střednědobý výhled za oblast státního rozpočtu a rozpočtové provizorium,
3. mění údaje na základě změny zákona o státním rozpočtu,
4. provádějí rozpočtová opatření,
5. stanoví výše finančních prostředků, které je možno vynaložit na úhradu závazků (dále jen „rezervace“),
6. vedou rozpočty organizačních složek státu a chronologické evidence rozpočtových opatření,
7. zpracovávají údaje předané Českou národní bankou o provedených operacích za státní rozpočet,
8. zobrazuje plnění státního rozpočtu dle rozpočtové skladby a vznik, evidence a snižování nároků z nespotřebovaných výdajů,
vedou věcné, časové a finanční ukazatele programového financování,
p) dotační investiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanoveného cíle realizovaný prostřednictvím výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, případně souvisejících výdajů poskytovaných jako dotace nebo návratné finanční výpomoci,
q) dotační neinvestiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanoveného cíle realizovaný výhradně prostřednictvím dotací nebo návratných finančních výpomocí jiných než podle písmene p),
r) výdajovou investiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanoveného cíle realizovaný prostřednictvím výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, se kterým hospodaří organizační složka státu, popřípadě souvisejících výdajů.,
s) dlouhodobým hmotným nebo nehmotným majetkem věc, která je podle právních předpisů upravujících účetnictví vykazována jako hmotné nebo nehmotné aktivum s dobou použitelnosti delší než 1 rok.
1. ***
1. § 10
1. Kapitoly
1. (1) Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy[footnoteRef:335]12) a dalších organizačních složek státu, stanoví-li zvláštní zákon že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely. [335: 12) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.]
1. (2) Rozpočet kapitoly obsahuje rozpočtové příjmy a výdaje správce kapitoly, příjmy a výdaje organizačních složek státu v jeho působnosti, výdaje na činnost příspěvkových organizací, uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a odvody příspěvkových organizací v jeho působnosti. Rozpočet kapitoly obsahuje též dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu pro fyzické a další právnické osoby na úkoly a činnosti, které jsou v působnosti správce kapitoly. V rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu mohou správci kapitol tvořit rozpisové rezervy.
1. (3) Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter, a nepatří tak do okruhu působnosti určitého správce kapitoly, nebo výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly není v době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok známa, tvoří kapitolu Všeobecná pokladní správa. Součástí kapitoly Všeobecná pokladní správa je i vládní rozpočtová rezerva. Správcem kapitoly Všeobecná pokladní správa je ministerstvo.
1. (4) Příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu tvoří kapitolu Státní dluh. Správcem kapitoly Státní dluh je ministerstvo.
1. (5) Příjmy a výdaje na účtech státních finančních aktiv, s výjimkou operací spojených s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu, s výjimkou výdajů financovaných ze státních finančních aktiv podle zákona o státním rozpočtu a s výjimkou výdajů financovaných z prostředků jaderného účtu podle atomového zákona, tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv. Příjmy ani výdaji státního rozpočtu nejsou převody mezi dvěma účty státních finančních aktiv a operace investování peněžních prostředků jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění, případně dalších účtů, pokud tak dále stanoví tento zákon, s výjimkou realizovaných výnosů z tohoto investování. Správcem kapitoly Operace státních finančních aktiv je ministerstvo.
1. ***
1. § 12
1. Programy
1. (1) Programem se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro konkrétní činnosti směřující k dosažení stanoveného cíle; program může být realizován prostřednictvím
a) dotací nebo návratných finančních výpomocí,
b) výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, se kterým hospodaří organizační složka státu, s výjimkou majetku, který je podle právních předpisů upravujících účetnictví vykazován jako drobné hmotné nebo nehmotné aktivum v případě, že se nejedná o dotace nebo návratné finanční výpomoci podle písmene a), nebo
c) dalších souvisejících neinvestičních výdajů na základě rozhodnutí správce kapitoly., nebo
d) výdajů písemně odsouhlasených ministerstvem na základě žádosti správce kapitoly.
1. (2) Programy se mohou skládat z
a) dotační investiční akce,
b) dotační neinvestiční akce, nebo
c) výdajové investiční akce., nebo
d) výdajové akce jiné než výdajové investiční akce.
1. (3) Dokumentace programu obsahuje
a) identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy a harmonogram jeho přípravy a realizace,
b) bilanci potřeb a zdrojů financování programu a jeho jednotlivých podprogramů a
c) specifikaci cílů programu a podprogramu spolu s jejich technicko-ekonomickým zdůvodněním a kritéria vyhodnocení efektivnosti vynaložených peněžních prostředků.
(4) Dokumentace programu nemusí být vypracována, obsahuje-li program výhradně dotační neinvestiční akce.
(5) Věcné, časové a finanční ukazatele konkrétních akcí se evidují v rozpočtovém systému.
(6) Z rozpočtového systému jsou předávány údaje do centrální evidence dotací podle § 75b odst. 1.
(7) Registraci dotační investiční akce a výdajové investiční akce v rozpočtovém systému provádí příslušný správce rozpočtové kapitoly na základě investičního záměru obsahujícího věcné, časové a finanční určení akce, její technicko-ekonomické zdůvodnění a vyjádření efektivnosti vložených prostředků spolu se specifikací požadavků na zabezpečení provozu budované nebo obnovované kapacity.
(8) Registraci akce podle odstavce 7 financované účelově určenými prostředky státního rozpočtu podle § 13 odst. 3 písm. a) nebo c) a změnu závazně určených ukazatelů akce lze provést jen se souhlasem ministerstva.
(9) Evidence dotačních neinvestičních akcí v programech, které obsahují výhradně dotační neinvestiční akce, obsahuje identifikaci programu, do něhož je akce zařazena, údaje podle § 14 odst. 4 písm. a) až e) a stejnopis rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nebo stejnopis dohody o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci.
1. ***
1. § 14e
(1) Poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je-li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. i).
(2) Poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne, kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele. O námitkách rozhoduje poskytovatel.
(3) V rozhodnutí o námitkách se rozhodne o tom, zda opatření poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné nebo zda oprávněné nebylo. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.
(4) Bylo-li opatření poskytovatele v rozhodnutí o námitkách posouzeno jako plně oprávněné, poskytovatel dotaci nebo její část příjemci nevyplatí. Bylo-li posouzeno jako částečně oprávněné, poskytovatel vyplatí příjemci část dotace, kterou mu neoprávněně nevyplatil. Bylo-li posouzeno jako neoprávněné, poskytovatel příjemci vyplatí nevyplacenou dotaci nebo její část. Poskytovatel vyplatí příjemci dotaci nebo její část, kterou mu neoprávněně nevyplatil, do pěti pracovních dnů ode dne právní moci rozhodnutí o námitkách.
(5) Poskytovatel informuje o opatření podle odstavce 1 a o rozhodnutí o námitkách podle odstavce 3 vhodným způsobem bez zbytečného odkladu finanční úřad.
(6) Provede-li poskytovatel opatření podle odstavce 1, může pokračovat v proplácení zbývající části dotace.
***
§ 15
(1) Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci může poskytovatel zahájit, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci
a) k vázání prostředků státního rozpočtu,
b) ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé,
c) ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropské unie, nebo
d) ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla dotace poskytnuta, pokud již nedošlo k zahájení daňové kontroly, jejímž předmětem je zjištění, zda došlo k porušení rozpočtové kázně,
e) k vydání rozhodnutí Evropské komise o navrácení[footnoteRef:336]16a) nebo o prozatímním navrácení[footnoteRef:337]16b) veřejné podpory, [336: 16a) Čl. 14 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení Evropského společenství.] [337: 16b) Čl. 11 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení Evropského společenství.]
f) ke zjištění, že byl umožněn výkon nelegální práce34); odejmout je možné prostředky poskytnuté v období až 12 měsíců před zjištěním,
g) ke zjištění, že existuje pravomocný rozsudek, že v souvislosti s podáním žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci byl spáchán trestný čin, nebo
h) ke zjištění, že existuje pravomocný rozsudek, že v souvislosti s použitím peněžních prostředků získaných dotací nebo návratnou finanční výpomocí byl spáchán trestný čin.
(2) Na řízení podle odstavce 1 se vztahují obecné předpisy o správním řízení. Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci lze zahájit nejpozději 6 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci musí být pravomocně ukončeno nejpozději 12 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí dotace.
(3) Bylo-li poskytovatelem rozhodnuto o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), není možné uložit příjemci vrácení dotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční výpomoci nebo její části, která již byla příjemci z účtu státního rozpočtu odeslána.
(4) Nabytím právní moci rozhodnutí o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci zaniká příjemci nárok na jejich výplatu.
(5) Při odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci z důvodů podle odstavce 1 písm. b) až h) vzniká příjemci povinnost vrátit poskytovateli z jeho účtu již odeslanou část dotace nebo návratné finanční výpomoci.
1. ***
1. § 20
1. Hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí
(1) Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny po skončení pololetí zprávu, v níž hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu; zpráva obsahuje rovněž hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a vývoje státních finančních aktiv, stavu státních záruk, vývoje státního dluhu, jejich podrobnou analýzu, výhled plnění do konce roku a v případě odchýlení od schváleného státního rozpočtu informaci o krocích k zajištění stability rozpočtového hospodaření.
(2) Ministerstvo dále průběžně hodnotí pokladní plnění státního rozpočtu a podává o něm po uplynutí prvního a třetího kalendářního čtvrtletí informaci vládě tak, aby ji vláda předložila do konce měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
(3)(2)Zprávu podle odstavce 1 poté, kdy ji Poslanecká sněmovna vezme na vědomí, a informaci podle odstavce 2 poté, co ji vezme na vědomí rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, ministerstvo uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(2) Zprávu podle odstavce 1 poté, kdy ji rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny vezme na vědomí, ministerstvo uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(4)(3) Správci kapitol, organizační složky státu, příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, státní fondy a ostatní příjemci prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu jsou povinni předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu. Povinnost předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu se vztahuje i na právnické a fyzické osoby, za které byla poskytnuta státní záruka k zajištění splátek úvěrů. Územní samosprávné celky, státní fondy a dobrovolné svazky obcí jsou povinny předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení svých rozpočtů. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů předkládají obce a dobrovolné svazky obcí přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.
(5)(4) Nesplnění povinnosti předložit údaje je důvodem, aby další poskytování rozpočtových prostředků bylo pozastaveno, a to až do splnění uvedené povinnosti. Odpovědnost podle zvláštního předpisu tím není dotčena.[footnoteRef:338]16) [338: 16) Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(6)(5) Způsob, termíny předkládání údajů a jejich rozsah stanoví ministerstvo vyhláškou.
1. ***
1. § 29
1. Státní závěrečný účet
(1) Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.
(2) Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.
(3) Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí, informace o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu.
(4) Státní závěrečný účet po projednání v Poslanecké sněmovně uveřejní ministerstvo spolu se stanoviskem Poslanecké sněmovny v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
1. ***
1. § 30
1. Návrh státního závěrečného účtu
(1) Návrh státního závěrečného účtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí a státními fondy a předkládá jej vládě. Současně předkládá návrh na použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo na úhradu jeho schodku.
(2) Správci kapitol, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a státní fondy jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování dotačních investičních akcí předkládají obce a dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Strukturu, termíny a rozsah předkládaných údajů potřebných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu stanoví ministerstvo vyhláškou. Činnost krajů podle věty druhé je přenesenou působností.
(3) Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhů státního závěrečného účtu a závěrečných účtů kapitol, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a státních fondů.
(4) Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku návrh závěrečného účtu své kapitoly v rozsahu a termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou ve shodném členění, v jakém byl sestaven státní rozpočet. Správce kapitoly jej projednává v příslušných výborech Poslanecké sněmovny před projednáváním návrhu státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou. Po tomto projednání jej uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(5) Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30. dubna 31. května roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce.
1. ***
1. § 34
1. Řízení likvidity státní pokladny
(1) Ministerstvo provádí opatření potřebná k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 15 % celkových výdajů státního rozpočtu, schválených zákonem o státním rozpočtu, nebo rozpočtového provizoria, přijetím zápůjčky, úvěru nebo vydáním a prodejem státních dluhopisů. Oprávnění k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu se zvyšuje v případě zákonem schváleného schodku státního rozpočtu, a to o výši tohoto schodku, a dále v případě časového nesouladu mezi výdaji peněžních prostředků rozpočtovaných jako vlastní zdroje Evropské unie vycházející z daně z přidané hodnoty a založené na hrubém národním důchodu[footnoteRef:339]11f) a požadavky na tyto vlastní zdroje stanovenými rozpočtem Evropské unie, a to do výše tohoto nesouladu. [339: 11f) Článek 2 odst. 1 písm. b) a c) rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.]
(2) Ministerstvo je oprávněno řešit krytí schodku státního rozpočtu předchozího roku vydáním státních dluhopisů až do doby konečného rozhodnutí Poslanecké sněmovny o způsobu řešení tohoto schodku.
(3) Přebytky prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny může ministerstvo krátkodobě ukládat nebo investovat na finančním trhu nebo z nich poskytovat krátkodobé zápůjčky a úvěry právnickým osobám podle § 35 odst. 5 a jiným státům; disponibilní zůstatky peněžních prostředků na jednotlivých účtech podřízených souhrnným účtům státní pokladny se těmito operacemi nemění. Ustanovení § 36 odst. 6 5 tím není dotčeno.
(4) Před vydáním peněžních prostředků státního rozpočtu rezervuje organizační složka státu příslušná k platbě předpokládanou výši těchto prostředků ve svém rozpočtu, a to v rozsahu třídění daného rozpočtovou skladbou. Takto stanovenou výši rezervovaných peněžních prostředků může organizační složka státu měnit nebo může rezervaci zrušit.
(5) Česká národní banka ověřuje provedení rezervace peněžních prostředků v rozpočtovém systému podle odstavce 4 po předání platebního příkazu na vrub účtu organizační složky státu. Nejsou-li v rozpočtu organizační složky státu odpovídající peněžní prostředky rezervovány, Česká národní banka platební příkaz odmítne. Česká národní banka neověřuje rezervaci, jde-li o výběry hotovostí, transakce provedené prostřednictvím platební karty a při účtování cen za poskytnuté platební služby Českou národní bankou. V případech, kdy rozpočtový systém není v provozu, provádí Česká národní banka platby na pokyn ministerstva.
(6) Ministerstvo je oprávněno stanovovat majitelům účtů podle § 3 písm. h) termíny a rozsah režimu realizace plateb a povolovat jeho výjimky pro provádění platebních operací na účtech podle § 3 písm. h); ustanovení § 33 odst. 8 věty první ani ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.
(7) Činnosti uvedené v odstavci 3 může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní banky.
(8) Na účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách nebo v bankách v zahraničí mohou plynout příjmy podle § 6 odst. 1 a mohou se z nich hradit výdaje podle § 7 odst. 1, jestliže souvisejí s řízením likvidity státní pokladny nebo řízením státního dluhu. Tyto příjmy a výdaje se za určitou dobu, v rámci rozpočtového roku mohou sečíst a vzájemně započíst; v tom případě se jejich saldo do tří pracovních dnů po posledním dni této doby vypořádá se státním rozpočtem, kapitolou Státní dluh. Účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách nebo v bankách v zahraničí vedené v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách mohou dále zprostředkovávat cizoměnové platby ze státního rozpočtu a do něj.
1. ***
1. § 36
(1) Ministerstvo vykonává správu státních finančních aktiv a pasiv.
(2) Státními finančními aktivy jsou
a) peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky stanovené zvláštním právním předpisem[footnoteRef:340]21), [340: 21) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.]
b) majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými není příslušný hospodařit některý správce kapitoly,
c) pohledávky státu z úvěrů a návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky ze státních záruk realizovaných ze státních finančních aktiv a pohledávky státu, které mu postoupily jiné subjekty,
d) jiné pohledávky ministerstva mimo běžné hospodaření.
(3) Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet rezervy důchodového pojištění, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou. Příjmy tohoto účtu tvoří i peněžní prostředky poukázané na něj na návrh vlády po schválení Poslaneckou sněmovnou nebo podle zvláštních právních předpisů. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na výdaje na dávky důchodového pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo je oprávněno dočasně volné prostředky vedené na tomto účtu ukládat do bank nebo investovat do státních dluhopisů a do dluhopisů České národní banky, jakož i do dluhopisů vydaných členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států nebo Evropskou centrální bankou. Pro investování prostředků účtu se použije ustanovení § 35 odst. 1 a § 35 odst. 2 obdobně. Výnosy z investování jsou příjmem tohoto účtu. Zprávy o hospodaření s peněžními prostředky účtu jsou součástí státního závěrečného účtu.
(4)(3) Pohledávky z poskytnutých návratných finančních výpomocí, majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými jsou příslušní hospodařit správci kapitol, nejsou součástí státních finančních aktiv a ministerstvo má povinnost je evidovat mimo státní finanční aktiva. Termíny pro předání údajů o stavu tohoto finančního majetku, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5)(4) O použití státních finančních aktiv rozhoduje vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv. Na poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv a jejich odnětí se § 14 až 15 s výjimkou § 14j použijí obdobně.
(6)(5) Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva21a) oprávněno nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankou. Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva21a) dále oprávněno sjednávat obchody s ostatními investičními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik. Tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo na smluvním základě s využitím služeb obchodníků s cennými papíry, zahraničních obchodníků s cennými papíry nebo České národní banky.
(7)(6) Státními finančními pasivy jsou
a) dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných dluhopisů; do státních finančních pasiv však nevstupují dluhy státu z dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány nejprve na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, co jsou na tomto účtu zapsány, jakož i vlastní dluhopisy nabyté státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastní dluhopisy poskytnuté státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytnutých v cenných papírech a vlastní dluhopisy, které jsou předmětem finančního zajištění nebo srovnatelného zajištění podle práva cizího státu,
b) dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému vlastník státních dluhopisů požádal o jejich splacení před stanoveným datem splatnosti v souladu s příslušnými emisními podmínkami a způsobem těmto emisním podmínkám odpovídajícím, a to maximálně po dobu, než dojde k promlčení práva spojeného s dluhopisy ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé,
c) dluhy ze státem přijatých zápůjček a úvěrů,
d) dluhy ze státem vystavených směnek,
e) dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu majetkových účastí evidovaných ve státních finančních aktivech.
(8)(7) Státní dluh tvoří státní finanční pasiva uvedená v odstavci 7 písm. a) až d) zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů. Státní dluh v cizí měně se oceňuje kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro daný výkazní den, avšak s výjimkou státního dluhu, s nímž souvisí úhrada jmenovité hodnoty nebo jistiny finančních derivátů, kdy korunová hodnota tohoto dluhu musí odpovídat smluvnímu měnovému kurzu.
(9)(8) Ministerstvo sděluje Národní rozpočtové radě výši rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu, která se vyjádřená jako procentní podíl na hrubém domácím produktu odečítá od výše dluhu sektoru veřejných institucí.
(10)(9) Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv spolu s návrhem zákona o státním rozpočtu.
1. ***
1. Hospodaření organizačních složek státu
1. § 45
(1) Organizační složka státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu, které jí stanoví správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu. Její příjmy jsou příjmy státního rozpočtu a výdaje jsou výdaji státního rozpočtu, nestanoví-li tento zákon nebo zákon o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí jinak. Rozpočet organizační složky státu může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s činnostmi vymezenými ve zřizovací listině nebo příjmy a výdaje související s činnostmi stanovenými jí zákonem.
(2) Organizační složka státu je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Prostředky, kterými disponuje, může používat na krytí nezbytných potřeb a na opatření zakládající se na právních předpisech. Prostředky může čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jí zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly a v souladu s věcným plněním, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 24, 25 a 47).
(3) Organizační složka státu dále hospodaří s mimorozpočtovými zdroji, kterými jsou prostředky fondů organizační složky státu, zisk získaný hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona, peněžité dary a prostředky poskytnuté ze zahraničí podle jejich vymezení na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty a prostředky zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv podle zvláštního předpisu[footnoteRef:341]24b). Mimorozpočtové zdroje, s výjimkou prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb určených na jiné účely než na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku, se kterým hospodaří organizační složka státu, se používají prostřednictvím rozpočtu. Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb určené na jiné účely než na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku, se kterým hospodaří organizační složka státu, se používají přímo; přímo se používají i prostředky zvláštních účtů k účelům stanoveným zákonem upravujícím činnost Správy státních hmotných rezerv. [341: 24b) § 6 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.]
(4) Organizační složka státu sestavuje rozpočet příjmů a výdajů v členění podle rozpočtové skladby. Veškeré rozpočtové příjmy dosažené v rámci svého hospodaření soustřeďuje na svém příjmovém účtu státního rozpočtu a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje ze svého výdajového účtu státního rozpočtu. Zůstatky těchto účtů Česká národní banka uspořádá vždy ke dni 31. prosince tak, aby výsledný zůstatek těchto účtů byl nulový.
(5) Každá organizační složka státu zřídí u České národní banky jeden příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu. Výjimku z důvodu složité vnitřní organizační struktury organizační složky státu může povolit ministerstvo. Ministerstvo může zřídit jeden příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu pro každou kapitolu, jejímž je správcem.
(6) Organizační složka státu zřizuje účty fondů tvořených podle tohoto zákona, účet cizích prostředků, účet sdružených prostředků, a účty, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis nebo z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu.[footnoteRef:342]25) Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje zvláštní účet pro vedení zálohy k zajištění financování vnitřních organizačních jednotek, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí. [342: 25) Nařízení vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.]
(7) Organizační složka státu může po předchozím souhlasu ministerstva uděleném na základě odůvodněné žádosti zřizovat účty u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a je povinna informovat ministerstvo do desátého dne každého měsíce o zůstatku k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků za předcházející měsíc na každém z těchto účtů.
(8) Pomine-li důvod, pro který byly účty podle odstavce 7 zřízeny, převede organizační složka státu neprodleně veškeré peněžní prostředky na svůj příjmový účet a účty neprodleně zruší. Ustanovení § 49 odst. 7 není dotčeno.
(9) Zůstatky na účtech podle odstavce 6 koncem roku nepropadají.
(10) Účet cizích prostředků se zřizuje pro oddělené uložení cizích peněžních prostředků, zejména pro omylem došlé peněžní prostředky, platy zaměstnanců a státních zaměstnanců organizační složky státu a s nimi související výdaje, prostředky, které správci kapitol soustřeďují v rámci finančního vypořádání od příjemců prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, peněžní částky pacientů a chovanců v léčebných a jiných ústavech a pro prostředky kulturních fondů obyvatel ústavů sociální péče.
(11) Soustřeďovat příjmy na jiných účtech a uhrazovat výdaje z jiných účtů může organizační složka státu jen v případech stanovených tímto zákonem. Příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových účtech je organizační složka státu povinna do 30 pracovních dnů po připsání částky na její účet, případně do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy je nepochybné, že prostředky mají být příjmem státního rozpočtu nebo je nepochybné, příjmem které organizační složky státu mají být, odvést do státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(12) Organizační složka státu je oprávněna překročit závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu podle jejich vymezení o příjmy podle zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou vybraných pokut, o prostředky přijaté z rozpočtu územního samosprávného celku, od jiné právnické osoby nebo od fyzické osoby pro účely požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatel prováděné organizačními složkami státu zřízenými zákonem o Hasičském záchranném sboru České republiky na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty, a o prostředky přijaté ze zvláštního účtu Ministerstva spravedlnosti podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí.
(13) Ministerstvo zřídí účet u České národní banky, na který budou převáděny peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropské unie.[footnoteRef:343]25a) [343: 25a) Článek 2 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské
unie.]
1. ***
1. § 48
(1) Organizační složka státu tvoří tyto peněžní fondy:
a) rezervní fond,
b) fond kulturních a sociálních potřeb.
(2) Zdrojem rezervního fondu jsou
a) prostředky poskytnuté ze zahraničí, prostředky poskytnuté územními samosprávnými celky a peněžní dary,
b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi,
c) příjmy z prodeje majetku, který organizační složka státu nabyla darem nebo děděním s výjimkou majetku nabytého z odúmrti,
d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního zákona[footnoteRef:344]45). [344: 45) § 23a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 160/2013
Sb.]
(3) Organizační složka státu člení prostředky v rezervním fondu podle původu, a to na
a) prostředky poskytnuté ze zahraničí, prostředky poskytnuté územními samosprávnými celky a peněžní dary, a to dále na
1. prostředky, které jí byly poskytnuty na určitý účel, a to podle těchto účelů,
2. prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu,
b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi; tyto odvody a penále dále člení podle původních účelů; původním účelem se rozumí účel, na který organizační složka státu určila dotace nebo návratné finanční výpomoci, při jejichž používání jejich příjemci porušili rozpočtovou kázeň a za to do jejího rezervního fondu tyto odvody provedli a tato penále zaplatili,
c) příjmy z prodeje majetku, který pro Českou republiku nabyla organizační složka státu darem nebo děděním,
d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního zákona45).
(4) Prostředky rezervního fondu používá organizační složka státu tak, že
a) prostředky podle odstavce 3 písm. a), které jí byly poskytnuty na určitý účel, používá na tento účel a prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu, používá na výdaje na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda,
b) prostředky podle odstavce 3 písm. b) používá na dotace a návratné finanční výpomoci na původní účely,
c) prostředky podle odstavce 3 písm. c) používá na výdaje na reprodukci majetku dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku, se kterým hospodaří,
d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod používá na úhradu stanovenou zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla[footnoteRef:345]46). [345: 46) § 23a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 160/2013 Sb.]
(5) Organizační složka státu, která přijala přímo do rezervního fondu peněžní prostředky, které má povinnost po jejich použití na stanovený účel vyúčtovat a nespotřebovaný zbytek vrátit, vrátí tento jejich nespotřebovaný zbytek poskytovateli přímo z rezervního fondu. § 45 odst. 3 věta druhá se zde nepoužije.
(6) Prostředky rezervního fondu, které do něj byly převedeny podle § 44a odst. 1 písm. e) a odst. 3 písm. e) a které není možné použít na příslušné programy a projekty [odstavec 4 písm. b)], protože už skončily, organizační složka státu vrátí nejpozději ve lhůtách finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok, v kterém byl program nebo projekt ukončen.
(7) O prostředcích převedených do rezervních fondů podle § 47 ve znění účinném ode dne 7. září 2004 do dne 29. února 2008 může vláda rozhodnout, že budou převedeny do příjmů státního rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa a použity buď na snížení schodku státního rozpočtu nebo podle § 24 odst. 1 písm. d).
(8) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem z rozpočtu organizační složky státu ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia zaměstnancům na studijních pobytech. Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám.
1. ***
1. § 49
(1) Organizační složka státu není, pokud tento zákon nestanoví jinak, oprávněna přijímat ani poskytovat úvěry, přijímat zápůjčky, vystavovat směnky ani je přijímat. Zápůjčky může poskytovat pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo na základě zvláštního právního předpisu.[footnoteRef:346]26) Ministerstvo vystavuje jménem České republiky směnky nebo šeky k vypořádání restitučních nároků oprávněných osob, kterým byla přiznána náhrada podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů[footnoteRef:347]35). [346: 26) Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů. Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů
České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.] [347: 35) § 6 odst. 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti
Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku).]
(2) Organizační složka státu může poskytovat dodavatelům zálohy nejvýše na období jednoho čtvrtletí, a to v závislosti na věcném plnění dodávek výrobků a služeb. Ke konci běžného rozpočtového roku musí být zálohy vyúčtovány, a pokud výše zálohy přesahují výši měsíčního plnění, musí být vráceny do rozpočtu. Podle věty první a druhé nemusí organizační složka státu postupovat u záloh za dodávky elektřiny, plynu, vody, tepla, u záloh mobilním operátorům, u záloh na pohonné hmoty poskytovaných prostřednictvím platebních karet, u záloh poskytovaných ke splnění povinnosti uložené zvláštním právním předpisem a u předplatného novin a časopisů; záloha však v těchto případech nesmí být poskytnuta na dobu delší než 12 měsíců, pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiná doba. Při financování potřeb výdajových investičních akcí je výše záloh a období, na které se zálohy poskytují, stanovena správcem rozpočtové kapitoly.
(3) Z rozpočtu běžného roku kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí lze poskytnout České poště zálohu na výplatu důchodů v prvních lednových dnech roku následujícího.
(4) Organizační složka státu hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále ze svého rozpočtu, a pokud jde o porušení pravidel hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb, z tohoto fondu.
(5) Organizační složka státu poskytuje peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(6) Organizační složka státu může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, stanoví-li tak právní předpis. Jde-li o ocenění udělované orgány moci výkonné, stanoví vláda nařízením druhy ocenění, podmínky, za kterých jsou udělována, a orgány, které je udělují.
(7) Organizační složka státu může kompenzovat výdaje přijatými příjmy, jen jde-li o
a) prostředky vydané z rozpočtu a v tomtéž rozpočtovém roce do rozpočtu vrácené,
b) dodatečnou náhradu dříve vynaložených výdajů v tomtéž rozpočtovém roce, kterou jsou nahrazeny organizační složce státu výdaje, které organizační složka státu zaplatila z provozně technických důvodů, zejména úhradu telefonních poplatků, elektřiny, vodného a stočného,
c) náhradu platů nebo mezd za práci prováděnou zaměstnanci organizační složky pro jinou organizační složku nebo jiný subjekt.
(8) Kompenzovat lze jen konkrétní podle rozpočtové skladby přesně identifikovaný výdaj, jehož úhrada vyplývá ze smluvních vztahů.
(9) Kompenzovat nelze výdaje, které organizační složka státu vynaložila při poskytování služeb, které jsou předmětem činnosti, pro kterou byla zřízena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(10) Z příjmových účtů státního rozpočtu je možné vracet daně, odvody, poplatky, podíl na clech podle § 6 odst. 1 písm. c), zálohy na tyto příjmy, odvody za porušení rozpočtové kázně a pokuty, peněžité tresty a kauce, nebo jejich části, a to včetně jejich příslušenství, existuje-li k vracení právní důvod. Takto je možné vracet tyto příjmy nebo jejich části i v letech, která následují po rozpočtovém roce, ve kterém došlo k jejich přijetí do státního rozpočtu. Z příjmových účtů státního rozpočtu je také možné v běžném rozpočtovém roce vracet na účty Národního fondu prostředky, které byly v běžném rozpočtovém roce z Národního fondu vynaloženy na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, a o kterých správce kapitoly dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu.
1. ***
1. § 50
(1) Organizační složka státu financuje výdajové investiční akce ze svého rozpočtu v rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu.
(2) Organizační složka státu může k posílení prostředků podle odstavce 1 použít prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, prostředky rezervního fondu, prostředky získané hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona, prostředky přijaté ze zvláštních účtů vedených ministerstvem, na kterých jsou soustředěny finanční prostředky, které přešly na stát ze zrušeného Fondu národního majetku spolu s finančními prostředky z výnosu prodeje privatizovaného majetku a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech a prostředky přijaté od právnických a fyzických osob, pokud jsou poskytnuté na reprodukci majetku reprodukci dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku, se kterým organizační složka státu hospodaří. O tyto prostředky, převedené na příjmový účet státního rozpočtu zřízený pro organizační složku státu, může organizační složka státu překročit rozpočet výdajů na financování reprodukce majetku. Nepoužitý zůstatek těchto prostředků převede organizační složka státu z příjmového nebo výdajového účtu státního rozpočtu nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku na účet, ze kterého byly tyto prostředky převedeny s výjimkou nepoužitých prostředků přijatých do rezervního fondu z rozpočtu Evropské unie, u nichž se postupuje podle § 47.
1. ***
1. § 53
(1) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů, včetně prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu. Hlavní činností je činnost vymezená zřizovateli příspěvkové organizace zvláštním zákonem28) a vykonávaná příspěvkovou organizací. V případě příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem je hlavní činností činnost vymezená zvláštním zákonem.
(2) Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem, který po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do státního rozpočtu musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet příspěvkové organizace může zahrnovat pouze náklady a výnosy související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti.
(3) Při sestavení rozpočtu nákladů a výnosů se použití prostředků rezervního fondu a peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí v průběhu roku vždy rozpočtuje. Tento postup nemusí být uplatněn při použití prostředků z dotací poskytnutých podle § 54 odst. 1 písm. b), e) a f) a převedených do rezervního fondu podle § 54 odst. 7.
(4) Příspěvková organizace je povinna dbát, aby plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržela stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat jen k účelům, na které jsou určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a na krytí opatření nutných k zabezpečení nerušeného chodu organizace. Úhrady, ke kterým se příspěvková organizace zaváže v běžném roce, nesmí překračovat její rozpočet na tento rok.
(5) Jestliže skutečná výše nákladů a výnosů v průběhu rozpočtového roku neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být zhoršen rozpočtovaný hospodářský výsledek, je příspěvková organizace povinna učinit opatření, která zajistí jeho vyrovnání.
(6) Příspěvková organizace je povinna do 15 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla darem nebo děděním.
(7) Příspěvková organizace může po předchozím souhlasu ministerstva uděleném na základě odůvodněné žádosti zřizovat účty u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a je povinna informovat ministerstvo do desátého dne každého měsíce o zůstatku k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků za předcházející měsíc na každém z těchto účtů. Stejně postupuje také příspěvková organizace mající zastoupení v zahraničí, pokud jde o účty u zahraničních bank nebo ostatních zahraničních poskytovatelů platebních služeb.
(8) Pomine-li důvod, pro který byly účty podle odstavce 7 zřízeny, převede příspěvková organizace neprodleně veškeré peněžní prostředky do České národní banky na účet, na který přijímá peněžní prostředky plynoucí z její hlavní činnosti, a účty zruší.
1. § 53
(1) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky svých fondů, s peněžními prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů, včetně prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu. Pro potřeby nakládání s cizími prostředky zřizuje příspěvková organizace účet cizích prostředků; pro nakládání s prostředky na tomto účtu platí obdobně úprava pro organizační složky státu. Hlavní činností je činnost vymezená zřizovateli příspěvkové organizace zvláštním zákonem[footnoteRef:348]28) a vykonávaná příspěvkovou organizací. V případě příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem je hlavní činností činnost vymezená zvláštním zákonem. [348: 28) Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta
republiky, ve znění pozdějších předpisů.]
1. (2) Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem příjmů a výdajů tříděným podle rozpočtové skladby v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle § 4 odst. 4 a 8 odst. 3 a vyhláškou vydanou podle § 20 odst. 6, který se po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo odvodu do státního rozpočtu zpravidla sestavuje jako vyrovnaný. Na rozpočet příspěvkové organizace se vztahuje ustanovení § 2 odst. 2. Příspěvková organizace používá pro úhradu výdajů přednostně vlastní zdroje.
(3) Rozpočet po změnách stanoví příspěvkové organizaci zřizovatel
a) před použitím fondů podle § 56 odst. 1 písm. a) až c),
b) před použitím příjmů z jiné činnosti podle § 63 odst. 3,
c) před tím, než nastanou změny v plánovaných příjmech a předpokládaných výdajích.
(4) Příspěvková organizace je povinna dbát, aby plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržela stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat jen k účelům, na které jsou určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a na krytí opatření nutných k zabezpečení nerušeného chodu organizace. Peněžní prostředky na účtech, ze kterých hradí příspěvková organizace výdaje na hlavní činnost, může použít také na úhradu pořízení a zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, se kterým hospodaří.
(5) Jestliže je v průběhu rozpočtového roku ohrožena schopnost příspěvkové organizace plnit její splatné dluhy z hlavní činnosti, je příspěvková organizace povinna učinit opatření k odstranění tohoto ohrožení.
1. (6) Příspěvková organizace je povinna do 15 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla darem nebo děděním.
1. (7) Příspěvková organizace může po předchozím souhlasu ministerstva uděleném na základě odůvodněné žádosti zřizovat účty u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a je povinna informovat ministerstvo do desátého dne každého měsíce o zůstatku k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků za předcházející měsíc na každém z těchto účtů. Stejně postupuje také příspěvková organizace mající zastoupení v zahraničí, pokud jde o účty u zahraničních bank nebo ostatních zahraničních poskytovatelů platebních služeb.
1. (8) Pomine-li důvod, pro který byly účty podle odstavce 7 zřízeny, převede příspěvková organizace neprodleně veškeré peněžní prostředky do České národní banky na účet, na který přijímá peněžní prostředky plynoucí z její hlavní činnosti, a účty zruší.
1. (9) Příspěvková organizace převede prostředky na výplatu platů, náhrad platů, mezd, náhrad mezd, a ostatních plateb za provedenou práci za měsíc prosinec včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně s platem nebo mzdou do 31. prosince běžného roku na účet cizích prostředků. Případně nevyčerpané prostředky převede státní příspěvková organizace z účtu cizích prostředků na účet, na který přijímá peněžní prostředky plynoucí z její hlavní činnosti v den výplatního termínu platů nebo mezd za měsíc prosinec. Výdaji souvisejícími s výplatou platů nebo mezd jsou pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb.
1. ***
1. § 54
1. (1) Finanční vztahy stanovené zřizovatelem jsou
a) příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do státního rozpočtu,
b) individuální a systémové dotace na financování dotačních investičních akcí,
c) návratná finanční výpomoc,
d) odvod z odpisů,
d) odvod disponibilních peněžních prostředků nebo jeho části, který příspěvková organizace nevyužije k pořízení nebo zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku, se kterým hospodaří nebo odvod disponibilních peněžních prostředků nebo jejich části z peněžních fondů podle § 56 odst. 1 písm. a) až c), které příspěvková organizace nevyužije,
e) dotace na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,
f) dotace na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančních mechanismů včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů.
(2) Příspěvek na provoz se stanoví v případě, že rozpočtované náklady bez příspěvku ze státního rozpočtu překračují rozpočtované výnosy. Odvod z provozu stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci v případě, že její rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady. Výše příspěvku na provoz nebo výše odvodu z provozu se stanoví jako rozdíl objemu rozpočtovaných nákladů a výnosů hlavní činnosti. Příspěvek na provoz zřizovatel příspěvkové organizaci může stanovit, překračují-li rozpočtované výdaje bez příspěvku ze státního rozpočtu rozpočtované příjmy. Odvod z provozu zřizovatel příspěvkové organizaci může stanovit, překračují-li rozpočtované příjmy rozpočtované výdaje. Výši příspěvku na provoz, nebo výši odvodu z provozu zřizovatel stanoví až do výše rozdílu rozpočtovaných příjmů a výdajů v hlavní činnosti příspěvkové organizace. Výši příspěvku na provoz a jeho čerpání během roku může zřizovatel vázat na předem stanovené ukazatele, a to zpravidla na jednotku výkonů zabezpečovaných příspěvkovou organizací. Pokud není příspěvek vázán na jednotku výkonů, je organizace oprávněna čerpat příspěvek na činnost využít příspěvek na provoz do výše závazně stanovené zřizovatelem.
(3) Při významné změně podmínek, za nichž byl stanoven finanční vztah ke státnímu rozpočtu, krátí zřizovatel příspěvkové organizaci stanovený příspěvek nebo uloží nerozpočtovaný odvod z provozu nebo může zvýšit stanovený příspěvek. Příspěvková organizace je povinna takovouto změnu podmínek zřizovateli neprodleně oznámit. V případě stanovení nerozpočtovaného odvodu z provozu stanoví zřizovatel termín splatnosti odvodu.
(4) Návratnou finanční výpomoc lze poskytnout v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c). Návratná finanční výpomoc poskytnutá v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c), musí být vrácena do konce rozpočtového roku, v němž měl být zhoršený hospodářský výsledek uhrazen.
(4) Návratnou finanční výpomoc může zřizovatel příspěvkové organizaci poskytnout, není-li příspěvková organizace schopna bez této návratné finanční výpomoci hradit splatné dluhy z její hlavní činnosti.
(5) Odvod odpisů podle odstavce 1 písm. d) může zřizovatel stanovit
a) jestliže nepočítá s dalším rozvojem činnosti příspěvkové organizace a postupně omezuje její činnost,
b) jestliže uvažuje o jejím zrušení,
c) v případě, kdy objem odpisů výrazně převyšuje reálné potřeby příspěvkové organizace v oblasti reprodukce dlouhodobého majetku; v tomto případě nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů z nemovitého.
c) v případě, kdy peněžní prostředky účelově určené na pořízení nebo zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku, se kterým příspěvková organizace hospodaří, jsou vyšší než jejich skutečná potřeba v této příspěvkové organizaci.
(6) Odvody odpisů lze nařídit vždy pouze v běžném roce, a to do výše zdrojů v tomto roce vytvořených.
(7) (6) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. b), e) a f) nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta.
(6) Pokud se peněžní prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. b), e) a f) nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se, do příslušného peněžního fondu podle § 56 odst. 1 písm. a) a b) na stanovený účel jako zdroj financování v následujících letech. V příslušných fondech se tyto zdroje sledují odděleně. Peněžní prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta.
***
§ 55
(1) Hospodářský výsledek příspěvkové organizace je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění.
(2) Jestliže hospodaření příspěvkové organizace za běžný rok skončí ztrátou po zahrnutí příspěvku (dále jen "zhoršený hospodářský výsledek"), je zřizovatel povinen projednat s příspěvkovou organizací zabezpečení jeho úhrady do konce následujícího rozpočtového roku. Úhrada zhoršeného hospodářského výsledku se zajistí
a) z rezervního fondu příspěvkové organizace,
b) z rozpočtu kapitoly zřizovatele, není-li dostatek prostředků v rezervním fondu příspěvkové organizace,
c) ze zisku po zahrnutí příspěvku na provoz nebo odvodu z provozu (dále jen "zlepšený hospodářský výsledek") příspěvkové organizace v následujícím rozpočtovém roce, není-li dostatek prostředků ani v rozpočtu kapitoly.
(3) Není-li zhoršený hospodářský výsledek uhrazen ani ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace podle odstavce 2 písm. c), zruší zřizovatel příspěvkovou organizaci do konce roku následujícího po roce, z jehož výsledku hospodaření měl být uhrazen zhoršený hospodářský výsledek, pokud jej neuhradí z rozpočtu kapitoly. Je-li to nezbytné, zajistí činnost doposud zajišťovanou příspěvkovou organizací organizační složkou státu. K tomu není zapotřebí souhlasu ministerstva.[footnoteRef:349]1) [349: 1) § 3, 7 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění
pozdějších předpisů.]
(4) V případě, že hospodaření příspěvkové organizace skončí zlepšeným hospodářským výsledkem, použije se přednostně k úhradě jejího zhoršeného hospodářského výsledku podle odstavce 2 písm. c) a dále k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku vzniklého před nabytím účinnosti tohoto zákona.
(5) Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na příspěvkové organizace, které jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění, a na příspěvkové organizace zabezpečující specializované úkony hygienické a protiepidemické, které jsou podkladem pro výkon státní kontroly v ochraně veřejného zdraví. Ustanovení odstavců 2 a 3 se dále nevztahují na příspěvkové organizace, u nichž byl zhoršený hospodářský výsledek způsoben bezúplatným převodem majetku z důvodu plnění povinností podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi[footnoteRef:350]52). [350: 52) Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých
zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění zákona č. 177/2013
Sb.]
1. § 55
1. (1) Není-li příspěvková organizace schopna plnit svoje splatné dluhy z hlavní činnosti, zajistí jejich plnění
a) z jejího rezervního fondu,
b) zvýšením příspěvku na provoz z rozpočtu zřizovatele nebo
c) návratnou finanční výpomocí podle § 54 odst. 1 písm. c) a 54 odst. 4.
1. (2) Není-li zajištěno plnění splatných dluhů ani podle odstavce 1, zřizovatel bez zbytečného odkladu rozhodne, zda příspěvkovou organizaci zruší. V případě zrušení příspěvkové organizace, zajistí zřizovatel výkon činností doposud zajišťovaný v hlavní činnosti zrušované příspěvkové organizace jejím výkonem organizační složkou státu, je-li to nezbytné. K případnému zřízení organizační složky státu podle věty druhé není třeba souhlasu ministerstva1).
1. ***
1. § 56
1. (1) Příspěvková organizace tvoří tyto peněžní fondy:
a) rezervní fond,
b) fond reprodukce majetku,
c) fond odměn,
d) fond kulturních a sociálních potřeb.
1. (2) Příspěvková organizace může rozdělovat do fondů zlepšený hospodářský výsledek, jen pokud byl uhrazen případný zhoršený hospodářský výsledek předchozího roku, popřípadě let, a to takto:
a) do fondu odměn do výše 20 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 10 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,
b) do fondu reprodukce majetku do výše 80 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace,
c) do rezervního fondu bez omezení.
(3) Tvorbu jednotlivých fondů podle odstavce 2 provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem v roce následujícím po roce, kdy byl zlepšený hospodářský výsledek vytvořen.
(2) Příspěvková organizace může rozdělovat do fondů podle odstavce 1 písm. a) až c) kladné saldo příjmů a výdajů vzniklé v rozpočtovém roce podle stavu k 31. prosinci, pouze neohrozí-li tím uhrazení splatných dluhů z hlavní činnosti, a to tak, že
a) do rezervního fondu bez omezení,
b) do fondu reprodukce majetku nejvýše 80 % kladného salda příjmů a výdajů,
c) do fondu odměn nejvýše 20 % kladného salda příjmů a výdajů, nejvýše však do výše 10% stanoveného limitu objemu prostředků na platy.
(3) Kladné saldo příjmů a výdajů nebo jeho část, která má být použita podle odstavce 2, převede příspěvková organizace na účet cizích prostředků a jeho rozdělení provede na základě rozhodnutí zřizovatele.
(4) Peněžní fondy podle odstavce 1 písm. a) až c) používá příspěvková organizace prostřednictvím účtu, ze kterého se uskutečňují výdaje na příslušnou hlavní činnost. Peněžní prostředky, které příspěvková organizace přijala do některého fondu podle věty první a které je povinna vyúčtovat a případný zůstatek vrátit, se vrací přímo z příslušného fondu. Přímo z příslušného fondu se provádí i odvod podle § 54 odst. 1 písm. d) a 54 odst. 5. Výdaje z peněžního fondu podle odstavce 1 písm. d) se provádějí přímo.
(4)(5) Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího rozpočtového roku.
1. ***
1. § 57
(1) Rezervní fond se tvoří se zlepšeného hospodářského výsledku podle § 56 odst. 2 písm. c) z části kladného salda příjmů a výdajů podle § 56 odst. 2 písm. a) a odstavce 3, z přijatých peněžních darů, z prostředků převedených podle § 54 odst. 7 6, které nejsou zdrojem fondu reprodukce majetku, a z peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Prostředků rezervního fondu lze použít
a) k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku,
b) k úhradě sankcí,
c) k úhradě zhoršených hospodářských výsledků vzniklých před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 55 odst. 2,
d) k doplnění fondu reprodukce majetku se souhlasem zřizovatele,
e) k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady.
(3) K úhradě potřeb nezajištěných výnosy příspěvkové organizace nebo příspěvkem zřizovatele na provoz lze rezervní fond použít v průběhu roku pouze v případě, že jeho použití bylo rozpočtováno. V tomto případě se jeho použití účtuje do výnosů příspěvkové organizace. Nespotřebovaná část rozpočtovaná na krytí potřeb a převedená do výnosů příspěvkové organizace se vrátí před zpracováním roční účetní závěrky do rezervního fondu. Prostředky převedené do rezervního fondu podle § 54 odst. 7 lze v průběhu roku použít, i když jejich použití rozpočtováno nebylo.
(2) Peněžní prostředky rezervního fondu lze použít k
a) úhradě odvodů za porušení rozpočtové kázně a k úhradě sankcí,
b) pořízení nebo zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, se kterým příspěvková organizace hospodaří, s předchozím písemným souhlasem zřizovatele,
c) účelům podle § 55 odst. 1 písm. a),
d) účelům a za podmínek podle odstavce 3.
(3) K úhradě nezajištěných provozních výdajů lze rezervní fond v průběhu roku použít, jen bylo-li jeho použití písemně schváleno zřizovatelem s výjimkou postupu podle § 54 odst. 6. Nespotřebovaná část peněžních prostředků rezervního fondu se do konce rozpočtového roku vrátí do rezervního fondu.
(4) Účelově určené peněžní dary a peněžní prostředky poskytnuté ze zahraničí se použijí v souladu s jejich určením.
1. ***
1. § 58
(1) Fond reprodukce majetku se tvoří
a) z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,[footnoteRef:351]16) [351: 16) Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
b) z přídělu ze zlepšeného hospodářského výsledku,
c) výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného majetku,
d) z darů a z výnosů povolených veřejných sbírek určených na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
e) výnosy z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním,
f) prostředky poskytnutými ze zahraničí určenými účelově na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku.
(2) Prostředků fondu reprodukce majetku se používá
a) na financování pořízení a technického zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
b) jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku a na pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku,
c) k úhradě úvěrů přijatých podle § 62 odst. 3.
(3) Prostředky fondu reprodukce majetku použité pro financování oprav a údržby majetku podle odstavce 2 písm. b) se účtují do výnosů příspěvkové organizace.
(4) Příspěvková organizace může při bezúplatném převodu nemovitého majetku na organizační složku státu nebo příspěvkovou organizaci převést současně z fondu reprodukce majetku prostředky ve výši oprávek vytvořených k tomuto majetku.
(5) Příspěvková organizace může s předchozím písemným souhlasem zřizovatele posílit fond reprodukce majetku z prostředků na provoz hlavní činnosti. Při postupu podle věty první se nepoužije ustanovení § 54 odst. 2 věty druhé.
§ 58
(1) Fond reprodukce majetku se tvoří z
a) v rozpočtovém roce nepoužitých peněžních prostředků na pořízení nebo zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku, se kterým příspěvková organizace hospodaří,
b) v rozpočtovém roce nepoužitých peněžních prostředků podle § 54 odst. 1 písm. b),
c) v rozpočtovém roce nepoužitých peněžních prostředků podle § 54 odst. 1 písm. e) a f) určených na pořízení nebo zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku, se kterým příspěvková organizace hospodaří,
d) v rozpočtovém roce nepoužitých peněžních prostředků podle § 56 odst. 2 písm. b),
e) v rozpočtovém roce nepoužitých peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí určených účelově na pořízení nebo zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku, se kterým příspěvková organizace hospodaří
f) příjmů z prodeje movitého dlouhodobého hmotného majetku a dlouhodobého nehmotného majetku, se kterým příspěvková organizace hospodaří,
g) darů a z výtěžku povolených veřejných sbírek určeného na pořízení a zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku, se kterým příspěvková organizace hospodaří,
h) příjmů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním.
(2) Peněžních prostředků fondu reprodukce majetku se používá
a) k pořízení a zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku, se kterým příspěvková organizace hospodaří,
b) jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku, se kterým příspěvková organizace hospodaří,
c) k úhradě financování pořízení a zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku, se kterým příspěvková organizace hospodaří.
1. ***
1. § 59
(1) Fond odměn je tvořen přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku.
(2) Z fondu odměn se hradí přednostně případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.[footnoteRef:352]29) [352: 29) Nařízení vlády č. 48/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a odměny za pracovní
pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.]
1. § 59
(1) Fond odměn se tvoří z peněžních prostředků podle § 56 odst. 2 písm. c).
(2) Z fondu odměn se hradí
a) případné překročení limitu peněžních prostředků na platy nebo
b) případné mimořádné odměny.
1. ***
1. § 60
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia zaměstnancům na studijních pobytech. Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám.
§ 60
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem z peněžních prostředků příspěvkové organizace ve výši 1 % z ročního objemu výdajů na platy a náhrady platů, popřípadě mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede ke dni, k jehož konci se sestavuje řádná individuální účetní závěrka. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám.
1. ***
1. § 61
Příspěvkové organizace hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále
a) z rezervního fondu; není-li v rezervním fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů z peněžních prostředků hlavní činnosti,
b) z příslušného fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s tímto fondem; není-li v příslušném fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů z peněžních prostředků hlavní činnosti.
1. ***
1. § 63
(1) Jiná činnost musí být sledována odděleně od hlavní činnosti. Pokud příspěvková organizace vykonává jinou činnost, musí být její předmět a rozsah doplněn do zřizovací listiny před jejím započetím.
(2) Jestliže je hospodářským výsledkem jiné činnosti k 30. září ztráta, je statutární orgán příspěvkové organizace povinen zajistit, aby byla do konce rozpočtového roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení jiné činnosti tak, aby v této činnosti nebylo pokračováno po skončení rozpočtového roku.
(2) Příspěvková organizace nesmí provozovat jinou činnost, není-li schopna uhrazovat splatné dluhy z jiné činnosti příjmy z jiné činnosti. Příspěvková organizace nesmí použít peněžní prostředky určené na provozování hlavní činnosti na financování jiné činnosti.
(3) Příjmy z jiné činnosti ve výši přesahující výdaje na jinou činnost lze použít na výdaje hlavní činnosti prostřednictvím účtu, ze kterého se výdaje na příslušnou hlavní činnost uskutečňují.
1. ***
1. § 69
Stravování a stravovací služby
(1) Zabezpečuje-li organizační složka státu nebo příspěvková organizace stravování, zabezpečuje je ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím jiné organizační složky státu, právnické osoby nebo fyzické osoby pro
a) zaměstnance v pracovním poměru,
b) státní zaměstnance podle zákona o státní službě,
c) příslušníky bezpečnostních sborů ve služebním poměru,
d) vojáky z povolání,
e) soudce,
f) žáky a studenty po dobu jejich činnosti v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštního právního předpisu.
(2) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou, kolektivní dohodou nebo vnitřním předpisem zabezpečovat stravování ve vlastním stravovacím zařízení též
a) bývalým zaměstnancům, kteří u ní pracovali do odchodu do starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
b) zaměstnancům činným u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
(3) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může poskytnout stravování ve vlastním stravovacím zařízení též
a) fyzickým osobám, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o stravování s jinou organizační složkou státu, právnickou osobou nebo fyzickou osobou,
b) zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní.
(4) Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li organizační složka státu ze svého rozpočtu nebo příspěvková organizace na vrub nákladů z peněžních prostředků své hlavní činnosti zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci v pracovním vztahu peněžitý příspěvek na stravování. Jeden peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Nejvýše 45 % peněžitého příspěvku na stravování může být hrazeno příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. Při výplatě peněžitého příspěvku na stravování nebo jeho části z rozpočtu organizační složky státu se postupuje podle § 46 obdobně.
(5) Umožňuje-li to kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, může organizační složka státu nebo příspěvková organizace poskytnout za podmínek podle odstavce 4 v daném dni další peněžitý příspěvek na stravování, odpracoval-li zaměstnanec v pracovním poměru, státní zaměstnanec podle zákona o státní službě, příslušník bezpečnostního sboru ve služebním poměru, voják z povolání nebo soudce déle než 11 hodin v daném dni. Do odpracované doby se započítává přestávka v práci, kterou je organizační složka státu nebo příspěvková organizace povinna poskytnout podle jiného právního předpisu osobám podle věty první.
(6) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může zabezpečovat stravování odlišně u místně odděleného pracoviště.
(7) Náklady na stravování a jejich úhradu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(8) Za dobu, za níž vzniklo zaměstnanci v příslušném dni právo na poskytnutí stravného podle právních předpisů upravujících cestovní náhrady, nelze postupovat podle odstavců 1 až 6 ani podle vyhlášky vydané na základě zmocnění obsaženého v odstavci 7.
1. ***
1. § 70
Pojištění
(1) Organizační složka státu může pojistit pouze majetek České republiky, se kterým hospodaří a to se souhlasem zřizovatele.
(1) Organizační složka státu a příspěvková organizace může pojistit pouze majetek České republiky, se kterým hospodaří.
(2) Příspěvková organizace může pojistit pouze majetek České republiky, se kterým hospodaří.
(3)(2) Peněžní prostředky z pojistného plnění za každou pojistnou událost30a) může organizační složka státu, která v době jejich přijetí škody způsobené touto pojistnou událostí dosud neuhradila, použít [§ 25 odst. 1 písm. b)] pouze na jejich úhradu. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila dosud jen zčásti, použije je na úhradu zbylé části škody a jejich zbytek na výdaje, které kvůli úhradě části škody nemohla uskutečnit. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila již zcela, použije je na výdaje, které kvůli úhradě škody nemohla uskutečnit, v plné výši. To platí i pro výdaje, ke kterým získala organizační složka státu oprávnění použitím částek z nároků z nespotřebovaných výdajů.
(4)(3) Jiné pojištění než podle odstavců 1 a 2 odstavce 1 může organizační složka státu a příspěvková organizace uzavřít, jen stanoví-li tak zvláštní zákon31) nebo prováděcí právní předpis ke zvláštnímu zákonu.
K části padesáté návrhu zákona – změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Platné znění zákona č.219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 3
(1) Organizačními složkami státu (dále jen "organizační složka") jsou ministerstva a jiné správní úřady[footnoteRef:353]5) státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. [353: 5) Čl. 79 odst. 1 Ústavy.]
(2) Organizační složka není právnickou osobou. Tím není dotčena její působnost nebo výkon předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů a její jednání v těchto případech je jednáním státu.
(3) Organizační složka je účetní jednotkou, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 4 a 51).
(4)(3) Pravidla financování organizačních složek upravují zvláštní právní předpisy.
§ 4
(1) K plnění úkolů v rámci své působnosti může organizační složku podle tohoto zákona za stát zřídit i ministerstvo (dále jen "zřizovatel"). Pro tyto účely zřizovatel použije majetek státu, se kterým je příslušný hospodařit (§ 9) on sám anebo jiná organizační složka jím zřízená. Ke zřízení organizační složky je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí. O zřízení rozhoduje zřizovatel opatřením (§ 20), jehož součástí je zřizovací listina. Takto zřízená organizační složka je vždy účetní jednotkou.
(2) Podmínky pro podání žádosti o předchozí souhlas podle odstavce 1 a náležitosti zřizovací listiny organizační složky upraví prováděcí právní předpis.
1. ***
1. § 5a
(1) Zřizovatel organizační složky nebo organizační složka, která vykonává zřizovatelskou funkci vůči organizační složce, schvaluje její řádnou individuální účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni.
(2) Pokud organizační složka nemá zřizovatele a zřizovatelskou funkci nevykonává ani jiná organizační složka, pověří vedoucí organizační složky nejméně 3 osoby schválením řádné individuální účetní závěrky sestavené k rozvahovému dni.
1. ***
1. § 7
(1) Za stát právně jedná vedoucí organizační složky, jíž se toto právní jednání týká, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon (§ 28 odst. 2) nestanoví jinak. Vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucí Kanceláře Senátu mohou právně jednat za stát se souhlasem příslušného orgánu Poslanecké sněmovny nebo příslušného orgánu Senátu.
(2) Vedoucí organizační složky může pro určité právní jednání písemně pověřit jiného vedoucího zaměstnance této organizační složky. Další zaměstnanci organizační složky mohou za stát právně jednat pouze v rozsahu stanoveném vnitřním předpisem organizační složky. Obdobně postupuje vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucí Kanceláře Senátu.
1. ***
1. Nabývání majetku
1. § 12
(1) Je-li majetek nabýván smlouvou, musí být smlouva písemná a s projevy vůle na jedné písemnosti i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy, popřípadě projevy vůle na jedné písemnosti, nevylučuje zákon anebo povaha právního jednání, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází. Darovací nebo jinou smlouvu, jíž se bezúplatně převádí ve prospěch státu majetek bez určení příslušné organizační složky (§ 9), uzavírá za stát organizační složka, jejíž příslušnost se určí podle ustanovení § 11.
(2) Bezúplatný převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastru nemovitostí, s výjimkou silničního pozemku nabývaného z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace, jakož i bezúplatný převod práva stavby anebo majetkové účasti v jiné obchodní společnosti než akciové ve prospěch státu vyžadují schválení Ministerstvem financí.
(3) Za úplatu lze nabývat pouze majetek, který splňuje předpoklady stanovené v ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a b) a příslušné organizační složce (§ 9) bude sloužit pro zabezpečení výkonu její působnosti anebo její činnosti, pokud nejde o nabytí ve veřejném zájmu, anebo majetek, který je nabýván k zajištění jeho účelného a efektivního využívání pro potřeby ostatních organizačních složek podle ustanovení § 19a a § 19b odst. 2 věty první, anebo směnou podle ustanovení § 19c odst. 2 věty druhé.
(4) Při úplatném nabývání majetku lze cenu[footnoteRef:354]16) sjednat pouze do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:355]17)a jde-li o majetek nabývaný v zahraničí, pouze do výše, která je v daném místě a čase obvyklá. Ve veřejném zájmu může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání ceny vyšší. To platí obdobně, je-li majetek nabýván v dražbě.[footnoteRef:356]17a) [354: 16) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.] [355: 17) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
17) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování a o změně některých zákonů (zákon o oceňování).] [356: 17a) Například zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.]
(4) Při úplatném nabývání nemovité věci lze cenu16) podle zákona o cenách sjednat pouze do výše rovnající se zjištěné hodnotě tohoto majetku určené podle zákona upravujícího oceňování věcí, služeb a dluhů17). Při úplatném nabývání movité věci lze takovou cenu sjednat pouze do výše rovnající se zjištěné hodnotě této věci určené podle zákona upravujícího oceňování věcí, služeb a dluhů 17). Jde-li o úplatné nabývání majetku v zahraničí, lze takovou cenu sjednat pouze do výše, která je v daném místě a čase obvyklá. Ve veřejném zájmu může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání ceny vyšší. To platí obdobně, je-li majetek nabýván v dražbě.17a)
(5) Pokud sjednaná cena překročí výši přípustnou podle odstavce 4 a nejde přitom o nabytí majetku v dražbě17a) anebo v zahraničí, je dohoda o ceně neplatná v rozsahu rozdílu, o který sjednaná cena přípustnou výši překročila. Je-li úplatné nabytí majetku předmětem veřejné zakázky zadané podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek platí odstavec 4 pouze v případě, má-li být smlouva uzavřena na základě výsledku jednacího řízení bez uveřejnění.
(6) Zřizovatel si v případě jím zřízené organizační složky může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování při úplatném převodu hmotné nemovité věci nebo práva stavby ve prospěch státu. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.
(7) Ministerstva mohou s předchozím souhlasem vlády ve prospěch státu nabývat za úplatu cenné papíry. Ostatní organizační složky nemohou ve prospěch státu nabývat za úplatu ani cenné papíry, ani majetkové účasti v jiných obchodních společnostech než akciových.
(8) Organizační složky nemohou uzavírat smlouvu o poskytnutí věci do užívání spojenou se smlouvou o následném převodu této věci do vlastnictví státu. Za účelem nákupu hmotné nemovité věci v zahraničí pro potřebu zastupitelských úřadů tak lze učinit pouze s předchozím souhlasem Ministerstva financí. Při zadávání koncese podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek se věta první a věta druhá nepoužijí.
1. ***
1. Základní povinnosti při hospodaření s majetkem
1. § 14
(1) Majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností; jiným způsobem lze majetek použít nebo s ním naložit pouze za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem anebo tímto zákonem. Organizační složka si počíná tak, aby svým jednáním majetek nepoškozovala a neodůvodněně nesnižovala jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku.
(2) Příslušná organizační složka vede majetek v účetnictví a provádí jeho inventarizace podle zvláštních právních předpisů,[footnoteRef:357]25) pokud tento zákon (§ 15) anebo jiný zvláštní právní předpis nestanoví jinak. [357: 25) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(3)(2) Příslušná organizační složka pečuje o zachování majetku a jeho údržbu, a pokud to připouští jeho povaha, i o jeho zlepšení nebo rozmnožení. Chrání jej před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím.
(4)(3) Příslušná organizační složka důsledně využívá všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňuje zejména právo na náhradu škody, právo na vydání bezdůvodného obohacení a výhradu soupisu pozůstalosti, je-li stát povolán za dědice. Zvláštní právní předpis může stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek v řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku vystupuje za stát jiná než příslušná organizační složka.
(5)(4) Příslušná organizační složka průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své dluhy, a zejména včasným uplatněním a vymáháním práv státu zajišťuje, aby nedošlo k promlčení nebo zániku těchto práv. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, požaduje od dlužníků úroky z prodlení a sjednané smluvní sankce.
(6)(5) U pohledávek, kde peněžité plnění ve prospěch státu ukládá dlužníku zvláštní právní předpis anebo je uložil dlužníku příslušný orgán bez návrhu a přitom nesplnění této platební povinnosti nelze postihnout sankcí podle zvláštního právního předpisu, požaduje příslušná organizační složka od dlužníka úrok z prodlení ve výši podle zvláštního právního předpisu, kterým se stanoví výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku, pokud úrok z prodlení v úhrnu přesáhne částku 5 000 Kč.
(7)(6) Stane-li se majetek pro příslušnou organizační složku dočasně nebo trvale nepotřebným a o nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí příslušné organizační složky, popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky, naloží příslušná organizační složka s majetkem způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. Za nepotřebný se pro tyto účely považuje zejména majetek, který přesahuje potřeby příslušné organizační složky, majetek, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, anebo majetek, který pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo pro nepřiměřenou nákladnost provozu nemůže sloužit svému účelu. Za nepotřebný se nepovažuje majetek, u kterého Úřad zajišťuje jeho účelné a efektivní využívání pro potřeby ostatních organizačních složek podle ustanovení § 19a a § 19b odst. 2 věty první.
1.
1. § 15
(1) Majetek uvedený v ustanovení § 10 příslušná organizační složka (§ 11) určí a sepíše neprodleně poté, kdy se o takovém majetku dozvěděla; v případě věcí, které se evidují v katastru nemovitostí, současně zajistí, aby byl proveden zápis do katastru nemovitostí. Pro účely provedení záznamu do katastru nemovitostí je písemností osvědčující příslušnost organizační složky její prohlášení o vzniku práva.
(2) Majetek uvedený v odstavci 1 není předmětem rozhodování podle ustanovení § 14 odst. 76 a je třeba jej bez zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek, pokud to zvláštní povaha majetku vyžaduje anebo jej tyto potřebují pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti; ustanovení § 19, 19b a 19c se podle povahy případu použijí přiměřeně. Z týchž důvodů anebo ve veřejném zájmu si může příslušná organizační složka (§ 11) majetek ponechat u sebe. V ostatních případech věci převede do vlastnictví právnických nebo fyzických osob, práva uplatní a další majetek účelně zpeněží v souladu s tímto zákonem. Se zbylým majetkem, o který neprojevily zájem jiné organizační složky ani právnické nebo fyzické osoby, naloží postupem, který upraví prováděcí právní předpis. Při nakládání s majetkem, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu týkajícího se propadlého nebo zabraného majetku nebo věcí[footnoteRef:358]28a) nebo příkazu ke konfiskaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vzájemné uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci[footnoteRef:359]28b), se příslušná organizační složka řídí postupy pro sdílení majetku podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních[footnoteRef:360]97) a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vzájemné uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. Pokud příslušná organizační složka zašle jinému státu peněžní prostředky získané zpeněžením propadlého nebo zabraného majetku nebo věcí, vyrozumí o tom orgán jiného státu příslušný ke sdílení majetku. [358: 28a) § 124 a 285 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů.] [359: 28b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci.] [360: 97) § 135, 290 a 297l zákona č. 104/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Pozemky, které jsou majetkem podle odstavce 1 a zároveň tvoří zemědělský půdní fond, příslušná organizační složka přednostně nabídne Státnímu pozemkovému úřadu; to neplatí v případě pozemků tvořících jeden funkční celek s obytnými a hospodářskými budovami a jinými stavbami, které neslouží zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství. Nepřijme- li Státní pozemkový úřad nabídku do 30 dnů od jejího doručení, platí, že nemá o nabízené pozemky zájem a k pozdější akceptaci nabídky se nepřihlíží. Příslušná organizační složka dále postupuje v souladu s odstavcem 2.
(4) Majetek podle odstavce 1 vede příslušná organizační složka (§ 11) v operativní evidenci způsobem a za podmínek, které upraví prováděcí právní předpis, a to až do doby konečného naložení s majetkem; tím není dotčen postup dotčena povinnost postupovat podle ustanovení § 14 odst. 2 právních předpisů upravujících účetnictví, jde-li o nemovité věci a peněžité pohledávky. Ponechá-li si příslušná organizační složka majetek u sebe podle odstavce 2 věty druhé anebo nepodaří-li se jí s majetkem naložit konečným způsobem do 2 let poté, kdy začala plnit úkoly podle odstavce 1, operativní evidenci ukončí a postupuje podle ustanovení § 14 odst. 2 právních předpisů upravujících účetnictví; její příslušnost se pak nadále řídí podle ustanovení § 9.
1. ***
1. § 37
(1) K pohledávce nelze smlouvou zřídit zástavní právo.
(2) Pro nakládání s nepeněžitými pohledávkami, jinými právy a ostatními majetkovými hodnotami platí předchozí ustanovení obdobně, pokud to povaha těchto majetkových hodnot připouští anebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Pro účely postupu podle ustanovení § 32, 35 a 36 se vychází z ocenění podle zvláštního právního předpisu ze zjištěné hodnoty určené podle zákona upravujícího oceňování věcí, služeb a dluhů.17)
(3) Pro převody cenných papírů se použije obdobně ustanovení § 21, avšak jeho odkazy na ustanovení § 22 a 23 se uplatní pouze v rozsahu ustanovení § 22 odst. 1 až 3; tím není dotčeno ustanovení § 28 odst. 3 věty první, nejde-li o převod cenných papírů v rámci postupu podle ustanovení § 15 odst. 2. Nelze uzavírat smlouvy o zápůjčce nebo jiném přenechání cenných papírů a o zastavení cenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, a nelze postoupit samotná práva ze smluv o převodu cenných papírů, jejichž vlastníkem se stát stal; tím není dotčeno ustanovení § 37a.
1. ***
1. § 55a
Účetní Řádnou účetní závěrku státní příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni schvaluje její zřizovatel nebo ten, kdo vykonává zřizovatelskou funkci.
K části padesáté první návrhu zákona – změna zákona o rozpočtovém určení daní
Platné znění zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 3
Daňové příjmy rozpočtů krajů
(1) Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří
a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
b) podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
d) podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
e) podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s výjimkou
1. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,
2. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
3. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani,
f) podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. g),
f) podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou
1. výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. g),
2. daně z příjmů právnických osob hrazené v eurech na depozitní bankovní účet vedený v eurech
g) podíl na 9,45 % výnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a výnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani.,
h) podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob v podobě korunového ekvivalentu úhrady daně v eurech.
(2) Každý kraj se na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) a h) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g) podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(3) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.[footnoteRef:361]4a) [361: 4a) § 58 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
§ 4
Daňové příjmy rozpočtů obcí
(1) Daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří
a) výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází,
b) podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
d) podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
e) podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s výjimkou
1. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,
2. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
3. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani,
f) podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu g) a v § 3 odst. 1 písm. a),
f) podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou
1. výnosů uvedených v písmenu g) a v § 3 odst. 1 písm. a),
2. daně z příjmů právnických osob hrazené v eurech na depozitní bankovní účet vedený v eurech,
g) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
h) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
i) podíl na 24,16 % výnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a výnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani.,
j) podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob v podobě korunového ekvivalentu úhrady daně v eurech.
(2) Procento, kterým se obce s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna (dále jen "ostatní obce") podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a j) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se vypočte jako součet
a) poměru započtené výměry katastrálních území obce (odstavec 7) k celkově započtené výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03,
b) poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,10,
c) poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,09, přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,
d) poměru násobku postupných přechodů, vypočteného pro obec pomocí koeficientů postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,78 a dále násobeného celkovým procentem, kterým se na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a j) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i) podílejí ostatní obce, toto celkové procento se vypočte způsobem uvedeným v odstavci 4.
(3) Koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů [odstavec 2 písm. d)] jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(4) Celkové procento, kterým se ostatní obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a j) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se stanoví pomocí zlomku, v jehož čitateli se uvede násobek přepočítacího koeficientu pro ostatní obce uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu a celkového počtu obyvatel ostatních obcí, a ve jmenovateli součet násobků příslušných přepočítacích koeficientů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a počtu obyvatel připadajících na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu, Brno a na ostatní obce.
(5) Procento, kterým se hlavní město Praha, Plzeň, Ostrava a Brno podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a j) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se vypočte jako součet
a) poměru započtené výměry katastrálních území obce (odstavec 7) k celkově započtené výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03,
b) poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,10,
c) poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,09, přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,
d) poměru násobku příslušného přepočítacího koeficientu uvedeného v příloze č. 3 k tomuto zákonu a připadajícího na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu nebo Brno a počtu obyvatel hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy nebo Brna k součtu násobků příslušných přepočítacích koeficientů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a počtu obyvatel připadajících na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu, Brno a na ostatní obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,78.
(6) Při stanovení počtu obyvatel obce pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 a odstavce 7 se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku.
(7) Započtenou výměrou katastrálních území obce pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 se rozumí výměra, která vychází z údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního k 1. lednu běžného roku, maximálně však výměra 10 ha na každého obyvatele obce.
(8) Při stanovení počtu dětí a žáků se pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku.
(9) Pro účely propočtu podle odstavců 2 až 5 se počtem dětí rozumí počet dětí účastnících se předškolního vzdělávání a počtem žáků se rozumí počet žáků plnících povinnou školní docházku.
(10) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. g) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou obci správcem daně a daní obcí přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.
(11) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, vždy s účinností od 1. září běžného roku
a) celkové procento, kterým se ostatní obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a j) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i),
b) procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a j) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i),
c) procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. h), stanovené v závislosti na poměru počtu zaměstnanců v obci, vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
***
Příloha 1
Procenta, kterými se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle § 3 odst. 1 písm. b) až f) a h) a výnosu podle odstavce 1 písm. g)
Kraj
Procento
Hlavní město Praha
3,183684
Středočeský
13,774311
Jihočeský
8,607201
Plzeňský
7,248716
Karlovarský
3,772990
Ústecký
8,242502
Liberecký
4,681207
Královéhradecký
6,442233
Pardubický
5,555168
Vysočina
7,338590
Jihomoravský
9,526055
Olomoucký
6,751705
Zlínský
5,251503
Moravskoslezský
9,624135
Úhrn
100,000000
K části padesáté druhé návrhu zákona – změna zákona o podpoře regionálního rozvoje
Platné znění zákona č.248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 18f
Účetnictví a účetní závěrka
(1) Seskupení je účetní jednotkou a vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:362]7c). [362: 7c) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Seskupení zajistí ověření účetní závěrky auditorem[footnoteRef:363]7d). [363: 7d) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech).]
§ 18f
Účetnictví a účetní závěrka
(1) Individuálním účetním obdobím seskupení je kalendářní rok.
(2) Seskupení má povinnost auditu účetní závěrky.
§ 18g
Výroční zpráva
(1) Seskupení vypracuje za každý kalendářní rok své činnosti výroční zprávu a předá ji Ministerstvu nejpozději do 15. července následujícího roku. Ministerstvo zveřejní výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Výroční zpráva obsahuje
a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s upřesněním jejich vztahu k cílům a úkolům seskupení uvedeným v úmluvě,
b) účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,
c) změny přehled změn ve složení orgánů seskupení, ke kterým došlo v průběhu roku, a
d) výrok auditora k účetní závěrce.
d) zpráva auditora o povinném auditu.
(3) Neobdrží-li Ministerstvo od seskupení výroční zprávu ve lhůtě podle odstavce 1, vyzve seskupení, aby tak učinilo v dodatečně stanovené lhůtě. Po jejím marném uplynutí Ministerstvo postupuje podle čl. 13 nařízení o evropském seskupení. Obdobně postupuje Ministerstvo v případě, opravňují-li ho k tomu informace o činnosti seskupení uvedené ve výroční zprávě.
K části padesáté třetí návrhu zákona – změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Platné znění zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 2
Nástroje finančního hospodaření
(1) Finanční hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí se řídí jejich ročním rozpočtem a střednědobým výhledem rozpočtu.
(2) Územní samosprávný celek a svazek obcí vede účetnictví podle zvláštního zákona.[footnoteRef:364]4) [364: 4) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(3)(2) V rozpočtu územního samosprávného celku a v rozpočtu svazku obcí se uplatňuje jednotné třídění příjmů, výdajů a financujících položek rozpočtu (dále jen "rozpočtová skladba"). Rozpočtová skladba určuje hlediska, podle kterých se tyto příjmy, výdaje a financující položky třídí, a stanoví jednotky třídění u těchto hledisek. Rozpočtovou skladbu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
§ 3
Střednědobý výhled rozpočtu
(1) Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku a svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet (§ 4).
(2) Střednědobý výhled rozpočtu obsahuje souhrnné základní údaje o předpokládaných příjmech a výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí po celou dobu trvání závazku.
(3) Územní samosprávný celek zveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu na svých internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku. Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích v jednotlivých letech a o dlouhodobých závazcích a pohledávkách. Územní samosprávný celek současně oznámí na úřední desce, kde je návrh střednědobého výhledu rozpočtu zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění střednědobého výhledu rozpočtu. Připomínky k návrhu střednědobého výhledu rozpočtu mohou občané územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.
(4) Územní samosprávný celek zveřejní střednědobý výhled rozpočtu na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění nového střednědobého výhledu rozpočtu.
§ 4
Rozpočet
(1) Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku a svazku obcí.
(2) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.
(3) Při zpracování ročního rozpočtu se vychází ze střednědobého výhledu rozpočtu.
(4) Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let.
(5) Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit
a) finančními peněžními prostředky z minulých let, nebo
b) smluvně zabezpečenou půjčkou,[footnoteRef:365]5) úvěrem,[footnoteRef:366]6) zápůjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku (dále jen "návratné zdroje"). [365: 5) § 657 a násl. občanského zákoníku.] [366: 6) § 497 a násl. obchodního zákoníku.]
(6) Při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti může být rozpočet územního samosprávného celku schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit finančními peněžními prostředky z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí. Smluvně zabezpečenou půjčkou 5), úvěrem6) zápůjčkou, úvěrem nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku je možné uhradit pouze schodek vzniklý z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.
(7) Kladný zůstatek finančních peněžních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se převádí k použití v dalším roce, a to ke krytí rozpočtových výdajů, anebo se převádí do peněžních fondů (§ 5).
(8) Schodek hospodaření se uhrazuje z finančních peněžních prostředků z minulých let nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech.
***
§ 6
Obsah rozpočtu
(1) Obsahem rozpočtu jsou předpokládané příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo rozpočet.
(2) Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se
a) cizích prostředků,
b) sdružených prostředků.
(3) Podnikatelská činnost územního samosprávného celku a svazku obcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne Nevyužité peněžní prostředky z podnikatelské činnosti lze převést do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku a svazku obcí.
§ 9
Výdaje rozpočtu obce
(1) Z rozpočtu obce se hradí zejména
a) závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony,
b) výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,
c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem,
d) závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila,
e) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,
f) úhrada úroků z přijatých půjček zápůjček a úvěrů,
g) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,
h) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,
i) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.
(2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí obec ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček zápůjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.
§ 10
Výdaje rozpočtu kraje
(1) Z rozpočtu kraje se hradí zejména
a) závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených zvláštními právními předpisy,
b) výdaje na činnost orgánů kraje v jeho samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,
c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je kraj pověřen zvláštními právními předpisy,
d) závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů v jeho hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupil,
e) dotace do rozpočtů obcí v kraji,
f) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,
g) úhrada úroků z přijatých půjček zápůjček a úvěrů,
h) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,
i) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj,
j) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti kraje, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.
(2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí kraj ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček zápůjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.
Dotace a návratná finanční výpomoc
§ 10a
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) poskytovatelem územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, svazek obcí nebo Regionální rada regionu soudržnosti nebo svazek obcí,
b) dotací peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rada regionu soudržnosti nebo svazku obcí právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, s výjimkou příspěvku podle § 28 odst. 7 a § 31 odst. 1 písm. b),
c) návratnou finanční výpomocí peněžní prostředky poskytnuté bezúročně z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rada regionu soudržnosti nebo svazku obcí právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, které je jejich příjemce povinen vrátit do rozpočtu poskytovatele ve stanovené lhůtě,
d) finančním vypořádáním dotace přehled o čerpání a použití poskytnutých peněžních prostředků a o vrácení nepoužitých peněžních prostředků do rozpočtu poskytovatele,
e) finančním vypořádáním návratné finanční výpomoci přehled o čerpání a použití poskytnutých peněžních prostředků a o jejich vrácení do rozpočtu poskytovatele,
f) programem pro poskytování dotací nebo návratných finančních výpomocí (dále jen „program“) souhrn věcných, časových a finančních podmínek podpory účelu určeného poskytovatelem v programu.
(2) Dotace nebo návratná finanční výpomoc se poskytuje na účel určený poskytovatelem v programu (§ 10c), na jiný účel určený žadatelem v žádosti nebo na účel stanovený zvláštním právním předpisem[footnoteRef:367]22). Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak22). [367: 22) Například § 160 až 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 42/2009 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., nebo zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, s výjimkou návratné finanční výpomoci podle § 34 odst. 1, lze poskytnout na základě žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy (dále jen „žádost“), popřípadě na základě povinnosti vyplývající ze zvláštního právního předpisu22); žádost obsahuje alespoň
a) jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště žadatele o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, je-li žadatel fyzickou osobou, a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo, je-li žadatel právnickou osobou, název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
b) požadovanou částku,
c) účel, na který žadatel chce dotaci nebo návratnou finanční výpomoc použít,
d) dobu, v níž má být dosaženo účelu, u návratné finanční výpomoci i lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a výši jednotlivých splátek,
e) odůvodnění žádosti,
f) je-li žadatel o dotaci právnickou osobou:
1. informace o identifikaci osob jednajících jménem žadatele s uvedením, zda tyto jednají jako jeho statutární orgán nebo zda tyto osoby jednají na základě udělené plné moci,
2. údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,
3. informace o identifikaci osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu.
g) seznam případných příloh žádosti,
h) den vyhotovení žádosti a podpis osoby zastupující žadatele, v případě zastoupení na základě plné moci i plnou moc.
(4) Nevyhoví-li poskytovatel žádosti, sdělí bez zbytečného odkladu žadateli, že jeho žádosti nebylo vyhověno a důvod nevyhovění žádosti.
(5) Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci obsahuje alespoň
a) název, sídlo, identifikační číslo poskytovatele dotace nebo návratné finanční výpomoci,
b) jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou, a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou, název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
c) číslo bankovního účtu poskytovatele a příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci, nebo způsob, jakým budou prostředky poskytnuty,
d) poskytovanou částku nebo částku, do jejíž výše může být dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta; u dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky kryté ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu nebo z Národního fondu, výši takových peněžních prostředků a zdroj jejich krytí; u dotace, která není poskytována jednorázově, výši jednotlivých částek nebo způsob jejich stanovení a termíny jejich poskytnutí,
e) účel, na který jsou poskytované peněžní prostředky určeny,
f) dobu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,
g) u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a výši jednotlivých splátek,
h) podmínky, které je příjemce povinen při použití peněžních prostředků splnit,
i) případně další podmínky související s účelem, na nějž byly peněžní prostředky poskytnuty, které je příjemce povinen dodržet,
j) dobu pro předložení finančního vypořádání dotace nebo návratné finanční výpomoci a číslo účtu, na který mají být nepoužité peněžní prostředky nebo návratná finanční výpomoc vráceny,
k) je-li příjemcem dotace nebo návratné finanční výpomoci právnická osoba, povinnosti příjemce v případě přeměny nebo zrušení právnické osoby s likvidací,
l) den podpisu smlouvy smluvními stranami a jejich podpisy.
(6) Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace lze z podmínek stanovených podle odstavce 5 písm. i) vymezit podmínky, jejichž porušení bude považováno za méně závažné, za které se uloží odvod za porušení rozpočtové kázně nižší, než odpovídá výši neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků. Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace se pro stanovení nižšího odvodu uvede pevná částka, procento nebo procentní rozmezí, v jehož rámci bude odvod stanoven. Procento nebo procentní rozmezí se stanoví z poskytnutých prostředků, v souvislosti s jejichž použitím došlo k porušení rozpočtové kázně.
(7) Podmínky poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky, které poskytovatel dotace nebo návratné finanční výpomoci obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu nebo z Národního fondu, musí být v souladu s podmínkami, za kterých byly poskytovateli dotace nebo návratné finanční výpomoci peněžní prostředky poskytnuty.
(8) Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit výdaje nebo náklady, jejichž výše nemusí být prokazována a které budou vyúčtovány paušální částkou; paušální výdaje nebo náklady se stanoví
a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů,
b) na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů, nebo
c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje nebo náklady nebo jejich část.
***
§ 13
Rozpočtové provizorium
(1) Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria.
(2) Pravidly rozpočtového provizoria se řídí hospodaření územního samosprávného celku i po dobu pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen jeho rozpočet, podle zvláštního zákona26).
(3) Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření na vlastní úrovni i na úrovni nižších stupňů rozpočtové soustavy a u právnických osob financovaných z územních rozpočtů stanoví
a) zastupitelstvo kraje pro hospodaření kraje,
b) zastupitelstvo obce pro hospodaření obce,
c) orgány svazku obcí pro hospodaření svazku obcí.
(4) Při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nesmí měsíční výdaje územního samosprávného celku stanovené v pravidlech rozpočtového provizoria překročit jednu dvanáctinu výdajů rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok. Vyšší výdaje lze stanovit pouze v případě, že jejich zvýšení přímo souvisí se zvýšením financování výdajů stanovených jiným zákonem nebo v případě výdajů z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.
(5) Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení.
(6) Územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti zveřejní pravidla rozpočtového provizoria na svých internetových stránkách nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího rozpočtovému roku, na který jsou schválena. Současně oznámí na své úřední desce, kde jsou zveřejněna v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jejich listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněna až do zveřejnění rozpočtu na rozpočtový rok, na který jsou schválena. Při pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen jeho rozpočet, zveřejní územní samosprávný celek pravidla rozpočtového provizoria v den následující po dni doručení rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení.
(7) Svazek obcí zveřejní pravidla rozpočtového provizoria nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího roku, na který jsou schválena, na svých internetových stránkách nebo na stránkách členských obcí. Současně na úředních deskách členských obcí oznámí, kde jsou zveřejněna v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jejich listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněna až do zveřejnění rozpočtu na rozpočtový rok, na která jsou schválena.
***
§ 16
Změny rozpočtu
(1) Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu
a) změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny),
b) změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny); patří mezi ně také cenové změny ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo
c) změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny).
(2) Změna rozpočtu se provádí rozpočtovým opatřením. Rozpočtová opatření se evidují podle časové posloupnosti. Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, a to i jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku. V případě změny rozpočtu podle § 28 odst. 15 provádí rozpočtové opatření úřad, který o této změně informuje orgán příslušný k provádění rozpočtových opatření v ostatních případech. U svazku obcí provádí rozpočtové opatření podle § 28 odst. 15 výkonný orgán svazku obcí, který o této změně informuje nejvyšší orgán svazku obcí. Pokud není výkonný orgán svazku obcí vymezen stanovami, provádí změny rozpočtu podle § 28 odst. 15 nejvyšší orgán svazku obcí.
(3) Rozpočtovým opatřením je
a) přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů,
b) použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu,
c) vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje.
d) použití kladného zůstatku peněžních prostředků rozpočtového hospodaření nebo přijatých půjčených peněžních prostředků k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž dojde ke změně schváleného rozdílu celkových příjmů a výdajů,
e) použití kladného zůstatku peněžních prostředků rozpočtového hospodaření nebo přijatých půjčených peněžních prostředků k úhradě rozpočtových výdajů, jestliže je krytí rozpočtových výdajů ohroženo neplněním rozpočtových příjmů, čímž dojde ke změně schváleného rozdílu celkových příjmů a výdajů.
(4) Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku nebo pokud se jedná o peněžní prostředky podle § 28 odst. 15.
(5) Rozpočtové opatření zveřejní územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti na svých internetových stránkách do 30 dnů od jeho schválení, svazek obcí zveřejní rozpočtové opatření ve stejné lhůtě na svých internetových stránkách nebo na stránkách členských obcí. Současně územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti oznámí na své úřední desce a svazek obcí na úředních deskách členských obcí, kde je rozpočtové opatření zveřejněno v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněno po dobu zveřejnění rozpočtu, který je rozpočtovým opatřením změněn.
§ 17
Závěrečný účet
(1) Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu.
(2) V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby s komentářem, zhodnocení podnikatelské činnosti s komentářem, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití peněžních fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob.
(3) Součástí závěrečného účtu je souhrnné vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob.
(4) Územní samosprávný celek a svazek obcí jsou povinny dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok.[footnoteRef:368]11) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.[footnoteRef:369]11b) [368: 10) § 84 zákona č. 128/2000 Sb.
§ 35 zákona č. 129/2000 Sb.
§ 59 zákona č. 131/2000 Sb.
11) § 42 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 20 zákona č.129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 38 zákona č.131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.] [369: 11b) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.]
(5) Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku a svazku obcí.
(6) Územní samosprávný celek zveřejní návrh závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření[footnoteRef:370]21) na svých internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku10). Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění závěrečného účtu. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva. [370: 21) § 10 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.]
(7) Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením
a) souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo
b) souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme územní samosprávný celek a svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku nebo svazku obcí škodu.
(8) Územní samosprávný celek zveřejní závěrečný účet včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení10) a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění závěrečného účtu za následující rozpočtový rok.
***
§ 19
Účelovost rozpočtových prostředků
(1) Účelovost rozpočtových prostředků se určí
a) individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu,
b) odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví, nebo
c) územně ve vztahu k potřebám vymezeného území nebo jeho části anebo místa.
(2) Územní samosprávný celek a svazek obcí je povinen respektovat účel použití rozpočtových prostředků, který vyplývá
a) z účelu peněžních prostředků přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu anebo z jiného územního rozpočtu, nebo
b) z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček zápůjček.
§ 20
Návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků
(1) Rozpočtové prostředky územního samosprávného celku a svazku obcí nevyužité do konce roku nepropadají, ale převádějí se se převádějí do dalšího roku. Případná jejich účelovost se přitom zachovává.
(2) Výjimkou z ustanovení odstavce 1 jsou nevyužité účelově a časově vymezené dotace nebo příspěvky, které poskytovatel požaduje po skončení roku vyúčtovat a nespotřebované peněžní prostředky vrátit. Vrácené rozpočtové prostředky jsou výdajem toho roku, kdy se uskuteční.
(3) Územní samosprávný celek i svazek obcí může při poskytování vlastních rozpočtových prostředků jiným osobám požadovat návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků podle odstavce 2. Vrácené rozpočtové prostředky jsou v tom případě příjmem jejich rozpočtu v roce, v němž k jejich vrácení došlo.
§ 21
Kompenzační peněžní operace
(1) Kompenzační operací se do údajů o plnění rozpočtu zařazují
a) vrácené přijaté zálohy a vrácené neoprávněně přijaté peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě příjmů téhož rozpočtového roku,
b) vrácené poskytnuté zálohy a vrácené neoprávněně vydané peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě výdajů téhož rozpočtového roku.
(2) Podle odstavce 1 se postupuje také v případě,
a) že v daném rozpočtovém roce dojde ke vzájemné náhradě uskutečněných výdajů mezi osobami řídícími se rozpočtovou skladbou, nebo
b) jestliže rozpočet zprostředkovává vztahy mezi rozpočtem vyššího stupně a rozpočty nižších stupňů nebo jinými osobami.
§ 22
Porušení rozpočtové kázně
(1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých jako dotace nebo návratná finanční výpomoc z rozpočtu poskytovatele.
(2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu22). Dnem porušení rozpočtové kázně je den, kdy byly poskytnuté peněžní prostředky neoprávněně použity nebo den jejich připsání na účet příjemce u dotací poskytovaných zpětně. Za neoprávněné použití peněžních prostředků podle odstavce 1 se považuje také
a) porušení povinnosti, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu22), ke kterému došlo po připsání peněžních prostředků na účet příjemce,
b) porušení povinnosti stanovené v písmeni a), ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá; den připsání peněžních prostředků na účet příjemce se považuje za den porušení rozpočtové kázně,
c) neprokáže-li příjemce peněžních prostředků, jak byly tyto prostředky použity.
(3) Zadržením peněžních prostředků podle odstavce 1 je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu; dnem porušení rozpočtové kázně je v tomto případě den následující po dni, v němž marně uplynul termín stanovený pro vrácení poskytnutých prostředků.
(4) Fyzická nebo právnická osoba, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty.
(5) Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 věty první nebo podle odstavce 2 písm. c) anebo při zadržení peněžních prostředků podle odstavce 3 odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Odvody za porušení rozpočtové kázně při použití téže dotace nebo návratné finanční výpomoci se sčítají, s výjimkou odvodů za porušení rozpočtové kázně porušením pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Za porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek se uloží odvod ve výši nejzávažnějšího porušení těchto pravidel u stejné zakázky, nestanoví-li veřejnoprávní smlouva o poskytnutí peněžních prostředků jinak. Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže se podle veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí peněžních prostředků za porušení méně závažné povinnosti uloží podle § 10a odst. 6 odvod nižší. Při porušení několika méně závažných povinností se odvody za porušení rozpočtové kázně sčítají, nestanoví-li veřejnoprávní smlouva jinak. Odvody za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při stanovení výše odvodu přihlédne orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Při podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatel peněžních prostředků pozastavit jejich poskytnutí, a to až do výše předpokládaného odvodu. Pokud orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, v rozhodnutí uvede, že z uloženého odvodu bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi uloženým odvodem a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně. Pokud orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 odvod neuloží, poskytovatel peněžních prostředků poskytne pozastavené peněžní prostředky příjemci.
(6) Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k provedení opatření k nápravě[footnoteRef:371]10a) v jím stanovené lhůtě, domnívá-li se na základě kontrolního zjištění10a), že příjemce dotace porušil méně závažnou podmínku podle § 10a odst. 6, za níž byla dotace poskytnuta a u níž poskytovatel stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotace a jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě. V rozsahu, v jakém příjemce dotace provedl opatření k nápravě, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části ve stanovené lhůtě, zjistí-li na základě kontroly, že příjemce dotace porušil povinnost stanovenou právním předpisem, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, nedodržel účel dotace nebo podmínku, za které byla dotace poskytnuta, u níž nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě. V rozsahu, v jakém příjemce dotace vrátil dotaci nebo její část, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Výzva k provedení opatření k nápravě a výzva k vrácení dotace nebo její části není pro příjemce dotace závazná. Poskytovatel vhodným způsobem bez zbytečného odkladu informuje o vydání výzvy k provedení opatření k nápravě, o vydání výzvy k vrácení dotace a o tom, zda příjemce dotace výzvě vyhověl, orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k rozhodnutí o uložení odvodu. [371: 10a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o
finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.]
(7) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, pokud jeho celková výše za všechna porušení rozpočtové kázně při použití téže dotace nebo návratné finanční výpomoci nepřesáhne 1 000 Kč.
(8) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele. Pokud poskytovatel rozhodl podle odstavce 5 věty sedmé deváté, penále se počítá z částky, kterou je příjemce povinen odvést. Penále za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 2 písm. b) se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce odvod na základě platebního výměru uhradit. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1 000 Kč, se neuloží.
(9) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti
a) u obce obecní úřad,
b) u městské části hlavního města Prahy úřad městské části,
c) u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy,
d) u kraje krajský úřad.
(10) Rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:372]13), rozhodnutí podle odstavce 9 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:373]14). Rozhodnutí podle odstavce 9 písm. c) a d) přezkoumává Ministerstvo financí. Správní orgán v řízení o odvolání přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 9 z hlediska souladu s právními předpisy; rozhodnutí může pouze zrušit a řízení zastavit, nebo zrušit a věc vrátit k novému projednání úřadu, který rozhodnutí vydal, nebo odvolání zamítnout a rozhodnutí potvrdit. [372: 13) § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.] [373: 14) § 81 odst. 3 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.]
(11) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje
a) u svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem svazku obcí navenek,
b) v případě peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti finanční úřad.
(12) Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 11 písm. a) je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcí.
(13) Odvod a penále podle odstavců 4 až 8 lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.
(14) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň, v případě odvodu a penále uloženého
a) podle odstavce 9 a odstavce 11 písm. a) orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl; o prominutí nebo částečném prominutí rozhoduje poskytovatel stejným postupem, jakým rozhodl o poskytnutí peněžních prostředků[footnoteRef:374]25), [374: 25) § 87 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 22/2004 Sb.]
b) podle odstavce 11 písm. b) Generální finanční ředitelství; žádost o prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále se podává prostřednictvím finančního úřadu, který tento odvod nebo penále uložil.
(15) Žádost o prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne
a) podání návrhu na povolení obnovy řízení podle daňového řádu nebo ode dne zahájení obnoveného řízení do dne pravomocného zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nebo pravomocného skončení obnoveného řízení,
b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení,
c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.
(16) Při správě odvodů a penále podle odstavců 9 a 11 se postupuje podle daňového řádu. Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu.
(17) Územní samosprávný celek poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků.
(18) Orgán Finanční správy České republiky poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně správnímu orgánu, který rozhodl o poskytnutí prostředků z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti.
***
§ 24
Vznik organizačních složek územního samosprávného celku
(1) Organizační složka územního samosprávného celku (dále jen "organizační složka") vzniká rozhodnutím zastupitelstva územního samosprávného celku. Organizační složka hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Tuto formu svého hospodaření volí územní samosprávný celek pro takové činnosti, které
a) nevyžadují velký počet zaměstnanců,
b) nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení,
c) nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné,
d) nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů.
(2) Pracovníci organizační složky jsou zaměstnanci zřizovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(3) Zřizovatel jmenuje vedoucího organizační složky a určí jeho práva a povinnosti.
§ 25
Hospodaření organizačních složek
(1) Územní samosprávný celek má ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých organizačních složek. Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. Organizační složka je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem.
(2) Územní samosprávný celek dává oprávnění k dispozicím s rozpočtem organizační složky jednak svému úřadu, jednak také podle potřeby odpovědnému vedoucímu organizační složky. Při dělbě těchto oprávnění vychází z místních podmínek činnosti organizační složky, s přihlédnutím k povaze úkolů, které prostřednictvím své organizační složky zabezpečuje.
(3) Na organizační složku přenáší zřizovatel oprávnění disponovat jen s takovými peněžními prostředky, které souvisejí s její běžnou, pravidelnou činností, již je nutné zabezpečovat operativně. Tyto prostředky poskytuje zřizovatel organizační složce formou provozní zálohy v hotovosti nebo zřízením běžného účtu u banky.
(4) Pokud zřizovatel přenesl na organizační složku oprávnění disponovat s peněžními prostředky, vedoucí této organizační složky odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a úplnost podkladů pro účetní záznamy zřizovatele.
(5) Organizační složka je povinna vyúčtovat provozní zálohu po ukončení období, na něž byla poskytnuta, nejpozději však do 31. prosince rozpočtového roku.
(6) Zřizovatel může pověřit svou organizační složku vybíráním některých rozpočtových příjmů z její činnosti. Organizační složka tyto příjmy vybírá buď v hotovosti nebo pomocí svého běžného účtu. Z vybraných příjmů nesmí organizační složka hradit výdaje.
(7) Rozpočtové příjmy je organizační složka povinna odvést na účet svého zřizovatele nejpozději koncem každého měsíce.
(8) Peněžní průběh svého hospodaření vede organizační složka v peněžním deníku v plném členění podle rozpočtové skladby. Údaje z peněžního deníku se převádějí do rozpočtu příjmů a výdajů zřizovatele, a to v jím stanoveném termínu, nejméně však měsíčně a nejpozději před koncem roku.
(9) Nevyčerpanou zálohu je organizační složka povinna vrátit zřizovateli v jím stanoveném termínu, nejpozději před koncem roku.
(10) Zřizovatel kontroluje hospodaření se svěřeným majetkem a s peněžními prostředky organizační složky.
§ 26
Zřizovací listina organizačních složek
O vzniku organizační složky vydá zřizovatel zřizovací listinu, která musí obsahovat
a) úplný název zřizovatele; je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu,
b) název a sídlo organizační složky; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizačních složek zřizovatele,
c) vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,
d) označení osob oprávněných jednat za organizační složku,
e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se organizační složce předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití,
f) vymezení takových majetkových práv, které organizační složce umožní, aby majetek svěřený podle písmena e) mohla řádně využívat pro účely, pro něž byla zřízena, a v rámci vymezené pravomoci o něj pečovat,
g) okruh příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele souvisejících s její činností, které zřizovatel svěřuje do její působnosti, a způsob jejich použití, a to na rozdíl od zbývajících příjmů a výdajů organizační složky, které zřizovatel o jejím hospodaření sleduje podle rozpočtové skladby a zabezpečuje je ve svém rozpočtu,
h) způsob vedení odděleného účetnictví o příjmech a výdajích organizační složky svěřených jí do její působnosti podle písmena g), včetně případného zřízení a využívání samostatného bankovního účtu, a způsob vyúčtování prostředků sledovaných na tomto účtu a popř. také způsob stanovení a vyúčtování zúčtovatelných záloh poskytovaných na její provozní výdaje,
i) vymezení doby, na kterou je organizační složka zřízena.
***
§ 28
Finanční hospodaření příspěvkových organizací
(1) Příspěvková organizace sestavuje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu, které schvaluje její zřizovatel.
(2) Rozpočet příspěvkové organizace je plán výnosů a nákladů příjmů a výdajů na rozpočtový rok, jímž se řídí financování činnosti příspěvkové organizace. Rozpočtový rok je shodný s kalendářním rokem. Rozpočet příspěvkové organizace se po zahrnutí příspěvku od zřizovatele sestavuje zpravidla jako vyrovnaný.
(3) Střednědobý výhled rozpočtu příspěvkové organizace je plán výnosů a nákladů příjmů a výdajů na nejméně 2 roky následující po roce, na který je sestavován rozpočet. Obsahuje předpokládané náklady a výnosy výdaje a příjmy v jednotlivých letech.
(4) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí.
(5) Příspěvková organizace dále hospodaří
a) s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,
b) s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce.
(6) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 5 nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta.
(7) Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb.
(8) Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk dosáhne ve své doplňkové činnosti kladného rozdílu příjmů a výdajů, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje.
(9) Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže
a) její plánované výnosy příjmy překračují její plánované náklady výdaje, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, nebo
b) její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele.
(10) Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že
a) použije finanční peněžní prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem,
b) převede do svého peněžního fondu více finančních peněžních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel,
c) použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel nebo v jiné výši, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis,
d) použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona,
e) překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn, nebo
f) neprovede odvod podle odstavce 9 ve lhůtě stanovené zřizovatelem.
(11) Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo.
(12) Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace podané do 1 roku od uložení odvodu.
(13) Ustanovení odstavců 10 až 12 se nevztahují na porušení rozpočtové kázně při nakládání s prostředky poskytnutými příspěvkové organizaci z rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu nebo z Národního fondu za účelem, aby je na základě svého rozhodnutí poskytnul právnické nebo fyzické osobě. V takovém případě se postupuje podle § 22.
(14) Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin.
(15) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu kraje, k rozpočtu státního fondu, k Národnímu fondu a k jiným územním rozpočtům.
§ 29
Peněžní fondy příspěvkových organizací
(1) Příspěvková organizace tvoří tyto peněžní fondy:
a) rezervní fond,
b) fond investic,
c) fond odměn,
d) fond kulturních a sociálních potřeb.
(2) Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku.
§ 29
Peněžní fondy příspěvkových organizací
(1) Příspěvková organizace tvoří fond kulturních a sociálních potřeb.
(2) Zřizovatel může příspěvkové organizaci uložit zřízení nebo zrušení
a) rezervního fondu,
b) fondu investic,
c) fondu odměn.
(3) Zůstatek peněžních fondů se po skončení roku převádí do následujícího roku.
(4) Zůstatek zrušeného peněžního fondu převede příspěvková organizace na základě rozhodnutí zřizovatele do jiného peněžního fondu nebo do provozních prostředků.
§ 30
Rezervní fond
(1) Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary a prostředky převedené podle § 28 odst. 6.
(1) Rezervní fond se tvoří z kladného rozdílu příjmů a výdajů příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Součástí příjmů je i příspěvek zřizovatele na provoz. Rozdělení kladného rozdílu příjmů a výdajů do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary a prostředky převedené podle § 28 odst. 6.
(2) Rezervní fond, s výjimkou účelově určených peněžních darů a prostředků převedených podle § 28 odst. 6, používá příspěvková organizace
a) k dalšímu rozvoji své činnosti,
b) k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady nedostatku peněžních prostředků,
c) k úhradě případných odvodů a penále uložených jí za porušení rozpočtové kázně,
d) k úhradě své ztráty za předchozí léta svého dluhu z předchozích let.
(3) Účelově určené peněžní dary se použijí v souladu s jejich určením.
(4) Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu, s výjimkou účelově určených peněžních darů a prostředků převedených podle § 28 odst. 6, použila k posílení svého fondu investic.
§ 31
Fond investic
(1) Fond investic vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou
a) peněžní prostředky ve výši odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku4) prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu,
a) peněžní prostředky až do výše odpisů hmotného nebo nehmotného majetku s dobou použitelnosti delší než 1 rok schválené zřizovatelem,
b) investiční příspěvek z rozpočtu zřizovatele,
c) investiční dotace ze státních fondů a jiných veřejných rozpočtů,
d) příjmy z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí,
d) příjmy z prodeje svěřeného hmotného majetku s dobou použitelnosti delší než 1 rok, s výjimkou drobného hmotného majetku, jestliže takový prodej zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí,
e) peněžní dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům,
f) příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace s dobou použitelnosti delší než 1 rok, s výjimkou drobného hmotného majetku,
g) převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem.
(2) Fond investic příspěvkové organizace se používá
a) na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
a) na pořízení a zhodnocení hmotného a nehmotného majetku s dobou použitelnosti delší než 1 rok, s výjimkou drobného hmotného a nehmotného majetku s dobou použitelnosti delší než 1 rok,
b) k úhradě investičních úvěrů nebo půjček zápůjček,
c) k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil,
d) k navýšení peněžních prostředků určených na financování údržby a oprav majetku, který příspěvková organizace používá pro svou činnost.
(3) Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček zápůjček.
§ 32
Fond odměn
(1) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření z kladného rozdílu příjmů a výdajů příspěvkové organizace, a to do výše jeho 20 %, nejvýše však do výše 10 % objemu prostředků na platy stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově určenými na platy. Součástí příjmů je i příspěvek zřizovatele na provoz.
(2) Převod peněžních prostředků do fondu odměn schvaluje zřizovatel.
(3) Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení stanoveného objemu prostředků na platy.
§ 33
Fond kulturních a sociálních potřeb
(1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.
(2) Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky ke dni, k jehož konci je sestavena řádná individuální účetní závěrka.
(3) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám.
(4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu, a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.
(5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.
(6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.
***
§ 33b
Stravování a stravovací služby
(1) Zabezpečuje-li příspěvková organizace stravování, zabezpečuje je ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím organizační složky státu, právnické osoby nebo fyzické osoby pro
a) zaměstnance v pracovním poměru,
b) žáky a studenty po dobu jejich činnosti v příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštního právního předpisu.
(2) Příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zabezpečovat stravování ve vlastním stravovacím zařízení též
a) bývalým zaměstnancům, kteří u ní pracovali do odchodu do starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
b) zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
(3) Příspěvková organizace může poskytnout stravování ve vlastním stravovacím zařízení též
a) fyzickým osobám, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o stravování s organizační složkou státu, právnickou osobou nebo fyzickou osobou,
b) zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní.
(4) Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li příspěvková organizace ze svého rozpočtu na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnancům v pracovním poměru peněžitý příspěvek na stravování. Peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Peněžitý příspěvek na stravování může být částečně hrazen příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb.
(5) Příspěvková organizace může zabezpečovat stravování odlišně u místně odděleného pracoviště.
(6) Náklady na stravování a jejich úhradu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
§ 34
Úvěry, půjčky zápůjčky a ručení příspěvkové organizace
(1) Příspěvková organizace je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce zápůjčce5) nebo o úvěru6) jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. Tento souhlas se nevyžaduje v případě půjček zápůjček zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb. K dočasnému krytí svých potřeb může získat od svého zřizovatele návratnou finanční výpomoc, jestliže je její vrácení zabezpečeno jejími výnosy příjmy běžného roku, nejpozději však do 31. března následujícího roku, nestanoví-li zřizovatel lhůtu delší.
(2) Příspěvková organizace není oprávněna ručit za závazky třetích osob, ani jinak je zajišťovat.
K části padesáté čtvrté návrhu zákona – změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
Platné znění zákona č.256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 4
Povinnosti Fondu
(1) Fond je povinen
a) předkládat prostřednictvím ministerstva vládě ve stanovených termínech rozpočet Fondu na příslušný kalendářní rok,
b) předkládat prostřednictvím ministerstva vládě výroční zprávy zprávu o činnosti Fondu a účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni společně s řádnou individuální účetní závěrkou, včetně přehledu pohledávek a závazků, ověřenou auditorem,
c) na požádání ministerstva nebo vlády předkládat dílčí zprávu o činnosti Fondu a předkládat ministerstvu soupisy osob, které nemají řádně vyrovnány závazky vůči Fondu, včetně druhu a výše jejich závazku.
(2) Fond je povinen v rámci provádění činností podle § 1 odst. 2 předkládat příslušným orgánům Evropské unie ve stanovených termínech zprávy a finanční výkazy stanovené příslušnými právními předpisy Evropské unie.
(3) Fond vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(3) Fond má povinnost auditu řádné individuální účetní závěrky před jejím předložením vládě.
***
§ 10
Dozorčí rada
(1) Dozorčí rada je kontrolním orgánem Fondu. Dozorčí rada kontroluje činnost a hospodaření Fondu a jeho orgánů. Dozorčí rada při své činnosti
a) kontroluje naplňování poslání Fondu a dohlíží na hospodaření Fondu,
b) schvaluje řádnou individuální účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni a vyjadřuje se k návrhu rozpočtu Fondu a k výroční zprávě o činnosti Fondu.
(2) Dozorčí rada je pětičlenná. Předsedou dozorčí rady je poslanec, místopředsedou dozorčí rady je senátor. Předsedu dozorčí rady a další 3 členy dozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Místopředsedu dozorčí rady volí a odvolává Senát Parlamentu České republiky. Výši odměny spojené s výkonem funkce člena dozorčí rady stanoví statut Fondu.
(3) Funkční období členů dozorčí rady je čtyřleté. Po uplynutí funkčního období vykonávají členové dozorčí rady funkci v dozorčí radě do zvolení svého nástupce ve funkci. V případě, že v průběhu funkčního období v dozorčí radě předsedovi dozorčí rady zanikne mandát poslance nebo místopředsedovi dozorčí rady mandát senátora, vykonávají funkci v dozorčí radě do zvolení svého nástupce ve funkci.
(4) Členy dozorčí rady nemohou být zaměstnanci Fondu.
(5) Jednání dozorčí rady svolává a řídí její předseda nebo místopředseda. Dozorčí rada je způsobilá se usnášet, jestliže se jejího jednání zúčastní osobně nadpoloviční většina členů včetně předsedy nebo místopředsedy dozorčí rady. K rozhodnutí dozorčí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny hlasů všech členů. Předseda nebo místopředseda dozorčí rady je povinen ve lhůtě do 14 dnů ode dne doručení žádosti svolat dozorčí radu, jestliže o její svolání požádají nejméně 3 členové dozorčí rady.
K části padesáté páté návrhu zákona – změna zákona o Probační a mediační službě
Platné znění zákona č.257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
(1) Zřizuje se Probační a mediační služba, která provádí v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem1) úkony probace a mediace ve věcech projednávaných v trestním řízení nebo v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle hlavy III zákona o soudnictví ve věcech mládeže.
(2) Probační a mediační služba je organizační složkou státu a účetní jednotkou.
K části padesáté šesté návrhu zákona – změna zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
Platné znění zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 82
Krajské hygienické stanice
(1) Zřizují se krajské hygienické stanice, jejichž správní obvody a sídla stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice mohou po předchozím souhlasu Ministerstva zdravotnictví zřizovat nebo rušit územní pracoviště. Krajské hygienické stanice jsou správními úřady. Krajská hygienická stanice, která působí ve správním obvodu hlavního města Prahy, se označuje jako Hygienická stanice hlavního města Prahy. V čele krajské hygienické stanice je ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ředitele krajské hygienické stanice se řídí zákonem o státní službě. Krajské hygienické stanice jsou účetními jednotkami.
(2) Krajské hygienické stanici náleží
a) vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví,
b) vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně dodržování zásad správné výrobní praxe a ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů,
c) rozhodovat na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední ve věcech kategorizace prací,
d) stanovit za podmínek § 37 a § 39 rizikové práce a plnit úkoly podle § 40 písm. c) a d),
e) stanovit zaměstnavateli lékařské prohlídky po skončení rizikové práce vykonávané na jeho pracovišti, jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době (dále jen „následné lékařské prohlídky“); následné lékařské prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem[footnoteRef:375]33a), [375: 26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb.]
f) stanovit zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy[footnoteRef:376]84) způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis, [376: 33a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.]
g) provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání,[footnoteRef:377]45) nebo změn zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání [377: 45) Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají.]
h) zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise,
i) plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77,
j) uplatňovat stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik,
k) projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví podle tohoto zákona,
l) rozhodovat o opatřeních k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jejich ukončení; organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb a kontrolovat ji,
m) nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných[footnoteRef:378]26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví, [378: 61) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.]
n) stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách; stanovit způsob, minimální rozsah a četnost jeho sledování a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců; zařadit práci s tímto faktorem z moci úřední do kategorie, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
o) vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby a povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb provádět pracovnělékařské prohlídky uložené zvláštním právním předpisem[footnoteRef:379]61). [379: 84) § 12 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).]
p) stanovit protiepidemická opatření podle § 68 odst. 1,
q) nařídit provozovateli potravinářského podniku provozujícímu stravovací službu odběr a uchovávání vzorků podávaných pokrmů, je-li to potřebné pro zajištění bezpečnosti podávaných pokrmů nebo z důvodů podezření na vznik infekčního onemocnění z pokrmů, a určit rozsah a dobu plnění této povinnosti; postup při odběru a uchovávání vzorků pokrmů upraví prováděcí právní předpis,
r) provádět epidemiologické šetření podle § 62a,
s) usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1) v oblasti hygieny provozu a předcházení infekcím spojeným se zdravotní péčí a kontrolovat ji, provádět u poskytovatele poskytujícího akutní, následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči prevalenční studie infekcí spojených se zdravotní péčí,
t) provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek; iniciovat a podílet se na tvorbě, řízení a kontrole programů ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik,
u) spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě regionální zdravotní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví a při rozvoji a realizaci opatření vedoucích ke zlepšování zdravotního stavu a kvality života obyvatelstva příslušného regionu; zajišťovat vyhodnocování efektivity realizovaných opatření a programů v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik, zajišťovat minimálně jednou za 5 let hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu z hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a navrhnout k tomu priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu,
v) podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému; zpracovávat ve spolupráci s krajem a složkami integrovaného záchranného systému pandemický plán kraje, který stanoví opatření směřující k redukci dopadů pandemie infekčního onemocnění pro obyvatelstvo kraje,
w) potvrzovat na tiskopisech vydaných orgány nemocenského pojištění pro účely nemocenského pojištění[footnoteRef:380]47a, že byla nařízena karanténa nebo mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku uvedená v § 69 odst. 1 písm. b) a i) a ukončení karantény nebo mimořádných opatření, popřípadě trvání karantény nebo mimořádných opatření, a to na základě žádosti osob, kterých se karanténa nebo mimořádné opatření týkají, [380: 47a Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.]
x) provádět audity analýz rizik a systémů kritických kontrolních bodů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách v provozovnách stravovacích služeb,
y) podílet se na vzdělávání lékařů a zdravotnických pracovníků, uskutečňovaném v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, spolupracovat s vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory[footnoteRef:381]101), [381: 101) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.]
z) posuzovat nové recyklační technologie produkující materiály a předměty z recyklovaných plastů a plnit povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami [footnoteRef:382]108). [382: 108) Nařízení Komise (EU) 2022/1616.]
(3) Krajská hygienická stanice je povinna o hromadném výskytu infekčních onemocnění a o výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků, které poškodily nebo mohou poškodit zdraví fyzických osob a nevyskytují se v tržní síti pouze ojediněle, informovat okamžitě Ministerstvo zdravotnictví.
(4) Zaměstnavatel je povinen zaslat kopii písemného vyhotovení pravomocného rozhodnutí vydaného orgánem ochrany veřejného zdraví podle odstavce 2 písm. e) a § 84 odst. 1 písm. w) poskytovateli pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel dále informuje o uložení následné lékařské prohlídky fyzickou osobu, pro kterou byla nařízena, a to i v případě, že již není jeho zaměstnancem; informaci v tomto případě zašle na poslední místo jejího trvalého pobytu, které je mu známo, popřípadě místo bydliště, neměla-li tato fyzická osoba trvalý pobyt na území České republiky. Toto místo sdělí též poskytovateli pracovnělékařských služeb.
(5) O provedeném auditu podle odstavce 2 písm. y) sepíše pověřený zaměstnanec příslušné krajské hygienické stanice protokol; při jeho pořízení postupuje podle technické normy pro auditování systému managementu[footnoteRef:383]68). [383: 68) ČSN EN ISO 19011:2012 Směrnice pro auditování systémů managementu.]
K části padesáté sedmé návrhu zákona – změna zákona o hospodaření energií
Platné znění zákona č.406/2000 Sb., o hospodaření energií
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 13b
(1) Státní energetická inspekce je správním úřadem se sídlem v Praze.
(2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Územní inspektoráty mají tato sídla
a) v Praze s působností pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj,
b) v Českých Budějovicích s působností pro Jihočeský kraj a Kraj Vysočina,
c) v Plzni s působností pro Plzeňský a Karlovarský kraj,
d) v Liberci s působností pro Liberecký a Ústecký kraj,
e) v Hradci Králové s působností pro Královéhradecký a Pardubický kraj,
f) v Brně s působností pro Jihomoravský a Zlínský kraj,
g) v Ostravě s působností pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
(3) Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Územní inspektoráty nejsou účetními jednotkami. Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají územní inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek Státní energetické inspekce.
(4) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel. V čele územního inspektorátu je ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ústředního ředitele a ředitele se řídí zákonem o státní službě.
K části padesáté osmé návrhu zákona – změna energetického zákona
Platné znění zákona č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 14
Fond
(1) Prostředky určené k úhradě prokazatelných ztrát držitelů licence, kteří plní povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence, vede Energetický regulační úřad na zvláštním běžném účtu. Příjmy účtu tvoří platby povinného subjektu, úroky a úrok z prodlení.
(2) Držitelé licencí podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 3 a § 4 odst. 1 písm. b) bodu 6 jsou povinni finančně přispívat do fondu. Prostředky fondu jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány k úhradě prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence.
(3) Povinnost držitelů licencí k příspěvkům do fondu vznikne, nedosahuje-li výše příspěvků na účtu ke konci zúčtovacího období výše 50 000 000 Kč. Při správě příspěvků Energetický regulační úřad postupuje podle daňového řádu. Vypořádáním přeplatků a nedoplatků, včetně dodatečně vyměřeného příspěvku není dotčena již stanovená výše příspěvků držitelů licencí. Příspěvky do fondu se vyměří za účetní období fondu, ve kterém klesne zůstatek fondu nejméně o 5 000 000 Kč. Přeplatky do výše 100 Kč Energetický regulační úřad nevrací.
(4) Postup pro stanovení výše příspěvku jednotlivých držitelů licence je určen součinem jejich podílu na celkovém ročním objemu dosažených tržeb jimi provozovaných licencovaných činností za uplynulý kalendářní rok a částky vyplývající z odstavce 3 pro příslušný rok. Osvobozeni od povinnosti placení příspěvku jsou ti držitelé licencí, jejichž výše příspěvků nedosahuje 100 Kč. Celková částka, o kterou se tak snížila celková výše tržeb oznámená držiteli licencí, se rozpočítá na držitele licencí, na které se osvobození nevztahuje, a o tento podíl se zvýší vyměřovaný příspěvek, který jsou povinni přispět do fondu.
(5) Podle výsledků vyměřovacích řízení stanoví Energetický regulační úřad výši příspěvku pro jednotlivé držitele licencí a vyrozumí o tom příslušného držitele licence. Držitelé licencí jsou povinni příspěvek do fondu odvést nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Zjistí-li Energetický regulační úřad po vyměření příspěvku, že takto stanovený příspěvek je nižší oproti zákonné povinnosti, dodatečně příspěvek vyměří ve výši rozdílu mezi příspěvkem původně vyměřeným a příspěvkem nově stanoveným. Dodatečně vyměřený příspěvek je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.
(6) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence, je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu nejpozději do 30. června kalendářního roku vyúčtování prokazatelné ztráty vzniklé plněním povinnosti nad rámec licence v uplynulém kalendářním roce. Energetický regulační úřad ověří vyúčtování prokazatelné ztráty a stanoví pro držitele licence výši úhrady této ztráty z finančních prostředků fondu.
(7) Přesáhne-li prokazatelná ztráta držitelů licencí prostředky fondu, může být tento rozdíl hrazen formou návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu splatné nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
(8) Nevyčerpané prostředky fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.
(9) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence, odpovídá za použití finančních prostředků fondu na hrazení prokazatelné ztráty a za správnost vyúčtování prokazatelné ztráty za příslušný kalendářní rok.
(10) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z fondu na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele licence, je tento držitel licence povinen neoprávněně čerpané nebo zadržené finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy učiněné Energetickým regulačním úřadem nebo ode dne zjištění příjemcem do fondu. Zároveň je držitel licence povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky. Úrok z prodlení je příjmem fondu. Energetický regulační úřad může z důvodu zamezení tvrdosti úrok z prodlení snížit nebo prominout. Neoprávněně čerpané nebo zadržené prostředky včetně úroku z prodlení vybírá a vymáhá Energetický regulační úřad.
(11) Energetický regulační úřad je povinen předložit audit fondu a zveřejnit zprávu o hospodaření s prostředky fondu za příslušný kalendářní rok v Energetickém regulačním věstníku společně se zprávou auditora o auditu fondu. Zprávu o stavu fondu předloží jako přílohu zprávy ke státnímu závěrečnému účtu kapitoly Energetický regulační úřad za příslušný rok zároveň s návrhem rozpočtu fondu na další kalendářní rok.
***
§ 19f
Úhrada prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v mimořádné tržní situaci
(1) Nepokrývá-li stanovená cena v mimořádné tržní situaci oprávněné náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu, má účastník trhu s elektřinou nebo plynem dodávající elektřinu nebo plyn právo na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé z důvodu dodávky elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu a přiměřeného zisku.
(2) Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk hradí operátor trhu. Operátor trhu je povinen hradit prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk na základě žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a poskytnutí stanovených podkladů za stanovené období. Žádost podle věty první a poskytnuté podklady předá operátor trhu neprodleně Energetickému regulačnímu úřadu k vyjádření.
(3) Stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného období, považují se platby operátora trhu na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnuté před vypořádáním plateb za zálohové platby. Operátor trhu a účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který žádá o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, jsou povinni po skončení stanoveného období vypořádat rozdíly mezi zálohovými platbami na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období. Nepožádá-li účastník trhu s elektřinou nebo plynem o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období, je povinen vrátit operátorovi trhu v termínu stanoveném nařízením vlády všechny poskytnuté zálohové platby.
(4) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem je povinen uvést v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a v podkladech poskytnutých operátorovi trhu úplné, správné a pravdivé údaje. Stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného období, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem povinen se žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období současně doložit zprávu auditora o ověření správnosti vybraných údajů uváděných v žádosti; to neplatí v případě účastníka trhu s elektřinou nebo plynem, který nemá za stanovené období zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem auditu účetní závěrky. Zprávu auditora poskytuje účastník trhu s elektřinou nebo plynem Energetickému regulačnímu úřadu.
(5) Má-li Energetický regulační úřad po ověření údajů z žádosti a poskytnutých podkladů pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, sdělí tuto skutečnost ve stanovené lhůtě společně s důvody operátorovi trhu a účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynem, který žádost operátorovi trhu podal. Operátor trhu vyzve účastníka trhu s elektřinou nebo plynem k úpravě výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo k prokázání správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Operátor trhu neprodleně předá novou žádost účastníka trhu s elektřinou nebo plynem s upraveným výpočtem prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo podklady prokazující správnost výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku Energetickému regulačnímu úřadu. Pokud má Energetický regulační úřad i nadále pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, poskytnutí úhrady zcela nebo zčásti zakáže rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení. Rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. To nebrání podání nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období i po uplynutí stanoveného termínu.
(6) Operátor trhu má právo na úhradu finančních prostředků poskytovaných na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle odstavce 1 dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace rozhoduje ministerstvo na základě žádosti operátora trhu. Ministerstvo poskytuje dotaci v rozsahu předpokládaných finančních prostředků na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem podle odstavce 1 před úhradou plateb účastníkům trhu za stanovené období.
(7) Při úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši se postupuje podle § 97.
(8) Vláda nařízením stanoví
a) rozsah oprávněných nákladů na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozhodný den pro výpočet prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a období, za které se prokazatelná ztráta a přiměřený zisk hradí,
b) postup a termíny vypořádání rozdílu mezi zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období,
c) termíny pro podávání a náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozsah podkladů poskytovaných operátorovi trhu a způsob podávání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku operátorovi trhu,
d) pravidla a termíny pro úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku,
e) pravidla a termíny pro poskytování dotace na úhradu finančních prostředků operátorovi trhu,
f) okruh údajů ověřovaných auditorem a rozsah ověření auditorem.
***
§ 20
Regulační výkazy
(1) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, držitel licence na činnost datového centra a držitel licence na činnosti operátora trhu, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech, výsledku hospodaření, aktivech a pasivech odděleně za každou z těchto licencovaných činností. Držitel licence na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, a držitel licence na činnosti operátora trhu jsou povinni účtovat o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně za činnosti související s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů energie.
(2) Držitel licence na přepravu plynu, uskladňování plynu a distribuci plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků, je povinen v příloze v účetní závěrce individuální zprávě vedení uvést veškeré smluvní vztahy, s výjimkou smluvních vztahů uzavíraných podle tohoto zákona, s vymezením jejich předmětu, uskutečněné s osobou, se kterou držitel licence tvoří holding nebo je součástí téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, a jejichž hodnota převyšuje hodnotu nadlimitní veřejné zakázky[footnoteRef:384]9a). Nevyhotovuje-li držitel licence individuální zprávu vedení, uvede tyto informace v samostatném dokumentu, který zveřejní stejným způsobem jako zprávu vedení. [384: 9a) § 25 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.]
(3) Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie účtuje o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně zvlášť za každou z licencovaných činností v souladu se zvláštním právním předpisem[footnoteRef:385]9b) zákonem o účetnictví. [385: 9b) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(4) Pokud auditor při ověřování účetní závěrky9b) povinném auditu držitele licence uvedeného v odstavci 1 zjistí křížové subvence mezi jednotlivými licencovanými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence nebo mezi licencovanou činností a jinými podnikatelskými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence, které vedou k diskriminaci, uvede tuto skutečnost ve zprávě auditora o povinném auditu.
(5) Vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení, který s držitelem licence, který používá k výkonu licencované činnosti toto energetické zařízení, tvoří holding nebo je členem téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pachtu tohoto energetického zařízení. Takový vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení je povinen poskytovat Energetickému regulačnímu úřadu na vyžádání úplné a pravdivé informace a podklady potřebné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění, umožnit jim nahlížet do účetních a jiných dokladů, pořídit z nich kopie nebo opisy a poskytnout k nim vysvětlení.
(6) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu, činnosti operátora trhu, činnost datového centra, distribuci elektřiny, distribuci plynu, na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie, jehož celkový roční objem tržeb za všechny dodávky tepelné energie přesahuje 2 500 000 Kč, je povinen sestavovat regulační výkazy a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba předkládající regulační výkazy povinna předložit jedno vyhotovení regulačních výkazů, ze kterého byly odstraněny údaje mající charakter obchodního tajemství nebo důvěrné informace.
(7) Držitel licence uvedený v odstavci 1 je povinen má povinnost auditu účetní závěrky a je povinen každoročně předkládat do 30. června Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou řádnou individuální účetní závěrku a zprávu auditora o povinném auditu za předcházející individuální účetní období. Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků, výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen má povinnost auditu účetní závěrky a je povinen předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou řádnou individuální účetní závěrku a zprávu auditora o povinném auditu za předcházející individuální účetní období pouze na vyžádání.
***
§ 23
Výrobce elektřiny
(1) Výrobce elektřiny má právo
a) připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud splňuje podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
b) dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, nebo přímým vedením,
c) dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní potřebu, pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavy a distribučních soustav umožňují,
d) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny,
f) nakupovat elektřinu pro technologickou vlastní spotřebu své výrobny elektřiny,
g) sdílet s využitím distribuční nebo přenosové soustavy elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny do jiného předávacího místa výrobce elektřiny,
h) sdílet elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny zákazníkovi, jestliže mají tito účastníci trhu s elektřinou předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, nebo sdílet takto vyrobenou elektřinu s využitím distribuční nebo přenosové soustavy do předávacích míst zákazníků nebo do předávacího místa výrobny,
i) na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné místo je registrováno u operátora trhu,
j) na informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny, souhrnnou informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny a informaci o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřiny, z níž je elektřina sdílena, od datového centra.
(2) Výrobce elektřiny je povinen si zajistit vlastnické právo nebo zřídit věcné břemeno k cizí nemovitosti nebo její části umožňující zřízení nebo provozování výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a stavby související, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu [footnoteRef:386]47) zjištěné hodnoty podle zákona o oceňování, pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník nemovitosti není znám nebo určen nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:387]4e), rozhodne příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného výrobce elektřiny o odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu4e). [386: 4e) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).] [387: 47) § 16b zákona č. 151/1997 Sb., ve znění zákona č. 303/2013 Sb.]
(3) Výrobce elektřiny je povinen
a) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,
b) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
c) zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
d) instalovat u nově budovaných výroben o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 30 MW a více a provozovat zařízení pro poskytování podpůrných služeb,
e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
f) předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny prostřednictvím subjektu zúčtování, který převzal odpovědnost za jeho odchylku, nebo přímo, pokud je subjektem zúčtování, údaje k uplatnění ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu,
g) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností,
h) předávat provozovateli soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, informace nezbytné pro dispečerské řízení,
i) dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
j) podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením výrobny elektřiny,
k) informovat účastníky trhu s elektřinou způsobem umožňujícím dálkový přístup
1. o podílu zdrojů elektřiny použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém roce,
2. o množství emisí CO2 a o množství radioaktivního odpadu vyprodukovaného při výrobě elektřiny v uplynulém roce,
l) za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační soustavy, při předcházení stavu nouze a při stavech nouze a za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy, na pokyn provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, nabízet provozně a obchodně nevyužité výrobní kapacity,
m) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se výrobce elektřiny stává registrovaným účastníkem trhu,
n) dodržovat ustanovení § 30 odst. 2 v případech, kdy dodává elektřinu zákazníkům,
o) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a rozvoje elektrizační soustavy,
p) vybavit výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100 kW a více zařízením umožňujícím dispečerské řízení výrobny elektřiny a udržovat toto zařízení v provozuschopném stavu; tato povinnost se nevztahuje na výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje elektřiny poprvé uvedené do provozu do roku 2000 o instalovaném výkonu do 10 MW včetně a na průtočné malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW včetně,
q) vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a dále jej každoročně upřesňovat; při jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovatelem přenosové soustavy nebo s provozovatelem distribuční soustavy, k níž je výrobna elektřiny připojena; tato povinnost se nevztahuje na výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřiny má instalovaný výkon nižší než 10 MW,
r) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,
s) splnit požadavky na bezpečnou instalaci v případě výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 50 kW připojených k distribuční soustavě, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle stavebního zákona,
t) hradit provozovateli přenosové soustavy nebo distribuční soustavy cenu za provoz nesíťové infrastruktury, zajišťuje-li dodávku elektřiny do předávacího místa zákazníka podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny.
(4) Výrobce neodpovídá za odchylku vzniklou v souvislosti s dispečerským řízením výrobny elektřiny podle § 26 odst. 5.
***
§ 24
Provozovatel přenosové soustavy
(1) Provozovatel přenosové soustavy
a) zajišťuje bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a rozvoj přenosové soustavy a zajišťuje propojení přenosové soustavy s jinými soustavami, a za tím účelem zabezpečuje podpůrné služby a dlouhodobou schopnost přenosové soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny, spolupracuje s provozovateli propojených přenosových soustav a spolupracuje na integraci vnitřního evropského trhu s elektřinou,
b) poskytuje službu přenosové soustavy,
c) řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav v elektrizační soustavě,
d) odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu na úrovni přenosové soustavy,
e) účastní se vyrovnávacího mechanismu a uskutečňuje platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav v souladu s Nařízením o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a při zachování bezpečnosti a spolehlivosti přenosové soustavy poskytuje přeshraniční přenos elektřiny účastníkům trhu s elektřinou,
f) v případě existujícího či hrozícího nedostatku kapacity přenosové soustavy informuje dotčené účastníky trhu s elektřinou na základě jejich žádosti o důvodech, pro které neuskutečnil přenos elektřiny.
(2) Provozovatel přenosové soustavy nesmí být držitelem jiné licence udělované podle tohoto zákona než licence na přenos elektřiny.
(3) Provozovatel přenosové soustavy má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu přenosové soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
b) obstarávat za nejnižší náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu; pro řízení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou a pro řízení toků elektřiny podle odstavce 1 písm. c) obstarávat regulační energii,
c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,
3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,
4. jestliže mu zákazník neumožní přístup k měřicímu zařízení,
5. jestliže se jedná o neoprávněný odběr podle § 51,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,
8. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
9. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny provozovateli propojených přenosových soustav,
d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben, přeshraniční výměnu elektřiny a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu přenosové soustavy
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,
3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,
4. při neoprávněné dodávce elektřiny do přenosové soustavy podle § 52,
5. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,
8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,
10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny nebo v důsledku jiných provozních stavů způsobených provozovateli propojených přenosových soustav, nebo
11. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5,
e) v souladu se zvláštním právním předpisem[footnoteRef:388]4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, [388: 4d) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).]
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
i) pro zajištění integrace vnitřního evropského trhu s elektřinou nabývat vlastnické právo k elektřině,
(4) Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47) zjištěné hodnoty podle zákona o oceňování, pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:389]4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel přenosové soustavy. [389: 4e) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).]
(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 6 a písmenu d) bodu 6 je provozovatel přenosové soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně však 50 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel přenosové soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel přenosové soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přenosové soustavy.
(8) Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu[footnoteRef:390]5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká. [390: 5) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích.
Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.]
(10) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen
a) každému, kdo požádá o připojení k přenosové soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy,
b) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové soustavě,
c) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavou,
d) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle odstavce 1 písm. c) a d) a zajistit jeho řádnou činnost,
e) zajišťovat měření v přenosové soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností,
f) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat Pravidla provozování přenosové soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,
g) poskytovat provozovatelům jiných přenosových soustav a provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné spolupráce při provozu a rozvoji sítí,
h) informovat ministerstvo a Energetický regulační úřad o omezení dovozu nebo vývozu elektřiny,
i) zpracovávat ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav roční přípravu provozu přenosové soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro přenos a předpokládané omezení přenosu, a zveřejňovat ji,
j) každý druhý rok zpracovávat desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a po jeho schválení jej zveřejňovat,
k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech přenosu elektřiny přenosovou soustavou způsobem stanoveným v Pravidlech provozování přenosové soustavy,
l) provádět ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav hodnocení provozu přenosové soustavy z technického hlediska,
m) účtovat odděleně za přenos a za systémové služby,
n) zpracovávat údaje potřebné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za přenos a o cenách za systémové služby,
o) zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu a datovému centru, a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
p) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli distribučních soustav, jejichž zařízení je připojeno k přenosové soustavě,
r) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,
s) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce následujícího po uplynutí čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,
t) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přenosové soustavy a o opatřeních na pokrytí špičkové spotřeby elektřiny a řešení výpadku výroben elektřiny,
u) poskytovat součinnost operátorovi trhu při organizování vnitrodenního trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu s regulační energií,
v) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přenos elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel přenosové soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,
w) poskytovat všem účastníkům trhu s elektřinou informace týkající se provozování přenosové soustavy nezbytné pro řádné fungování trhu s elektřinou; touto povinností není dotčena povinnost provozovatele přenosové soustavy dodržovat mlčenlivost podle písmene o),
x) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,
y) registrovat u operátora trhu jednotlivá předávací místa výroben elektřiny, odběrných míst a distribučních soustav připojených k přenosové soustavě a odběrná místa zákazníků připojená k přenosové soustavě,
z) zajistit neznevýhodňující podmínky pro poskytovatele podpůrných služeb.
(11) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen
a) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k přenosové soustavě při prodeji nebo nákupu elektřiny realizovaným podnikem ve skupině a
b) zajišťovat, aby chráněné informace nebyly přeneseny a zaměstnanci nebyli převedeni k výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou nebo provozovateli distribuční soustavy; to neplatí pro chráněné informace, které jsou provozovatelem přenosové soustavy poskytovány podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,
c) bezplatně a způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytovat na vyžádání oprávněného žadatele údaje z měření elektřiny[footnoteRef:391]51), a to do 6 pracovních dnů následujícího měsíce; provozovatel přenosové soustavy takto poskytuje údaje za požadované období, nejvýše však za období posledních 36 měsíců, [391: 51) Vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny.]
d) hradit datovému centru cenu za činnost datového centra.
(12) Nelze-li připojit výrobnu elektřiny z důvodu podle odstavce 10 písm. a), umožní provozovatel přenosové soustavy připojení výrobny elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení nebo řešení přetížení v přenosové soustavě.
***
§ 25
Provozovatel distribuční soustavy
(1) Provozovatel distribuční soustavy
a) zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,
b) poskytuje služby distribuční soustavy,
c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy.
(2) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků, nesmí být souběžným držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem.
(3) Provozovatel distribuční soustavy má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
b) nakupovat s nejnižšími náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavě,
c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
4. při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51,
5. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
6. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
7. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
8. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
9. při odběru elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.
d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí s ohledem na spolehlivý provoz distribuční soustavy
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
4. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení,
5. při neoprávněné dodávce do distribuční soustavy podle § 52,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,
10. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5, nebo
11. neumožnil-li výrobce elektřiny opakovaně bez vážného důvodu přístup k měřicímu zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván,
e) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h) vstupovat nebo vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat nebo vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
i) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od datového centra,
j) zrušit rezervaci výkonu nebo rezervaci příkonu, pokud žadatel o připojení prokazatelně neplní podmínky a termíny připojení podle odstavce 10 písm. a).
(4) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu 47) zjištěné hodnoty podle zákona o oceňování, pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy.
(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 5 a písm. d) bodu 6 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým nebo s využitím elektronických komunikací a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejméně však 15 dnů předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při provádění nutných provozních manipulací, při nichž omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut.
(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení; v případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 4 a písm. d) bodu 5 je povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady škody.
(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy.
(8) Provozovatel distribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(10) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen
a) každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit místo, způsob, včetně určení napěťové hladiny, termín a podmínky připojení v souladu se zásadou hospodárnosti rozvoje a provozu distribuční soustavy a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přenosové soustavy; nedostatek kapacity zařízení pro distribuci elektřiny nebo ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy musí provozovatel distribuční soustavy žadateli písemně zdůvodnit s uvedením předběžného termínu a předběžných podmínek budoucího připojení,
b) na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny přerušit distribuci elektřiny v případě neoprávněného odběru elektřiny,
c) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení zařízení k distribuční soustavě, u zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí, kteří nejsou vybaveni průběhovým měřením, přiřadit odpovídající typový diagram dodávek,
d) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro distribuci elektřiny distribuční soustavou,
e) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle odstavce 1 písm. c) v případě, že provozuje zařízení s napětím 110 kV a odpovídat za jeho činnost,
f) zajišťovat měření v distribuční soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a datovému centru naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností,
g) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup Pravidla provozování distribuční soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,
h) poskytovat provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům jiných distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a vzájemné spolupráce,
i) zpracovávat v souladu s dispečerským řádem ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy roční přípravu provozu distribuční soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro distribuci a předpokládané omezení distribuce, a zveřejňovat ji,
j) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční soustavy, a to nejméně na 5 let,
k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech distribuce elektřiny v distribuční soustavě způsobem stanoveným v Pravidlech provozování distribuční soustavy,
l) provádět hodnocení provozu distribuční soustavy z technického hlediska,
m) zpracovávat údaje nezbytné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za distribuci elektřiny,
n) zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu a datovému centru, a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
o) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli soustav, s jejichž zařízením je jeho zařízení propojeno,
p) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,
r) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi distribučními soustavami, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení k této distribuční soustavě,
s) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovi, jeho odběrném místě a jeho předávacích místech v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance,
t) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi přenosovou a distribuční soustavou, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy spojených s připojením svého zařízení k přenosové soustavě,
u) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k distribuční soustavě při prodeji nebo nákupu elektřiny realizovaným podnikem ve skupině,
v) bezplatně a způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytovat na vyžádání oprávněného žadatele údaje z měření elektřiny51), a to do 6 pracovních dnů následujícího měsíce; provozovatel distribuční soustavy takto poskytuje údaje za požadované období, nejvýše však za období posledních 36 měsíců.
(11) Provozovatel distribuční soustavy je rovněž povinen
a) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,
b) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby tvorby typových diagramů dodávek a potřebné údaje k uplatnění ceny za systémové služby a ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,
c) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,
d) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,
e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo pokyny technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy, ke které je jeho soustava připojena, při stavech nouze vyhlášeném tímto provozovatelem nebo při předcházení stavům nouze oznámeném tímto provozovatelem,
f) zajistit přenos elektřiny a v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě distribuci elektřiny,
g) provést technická opatření k ochraně ptactva na nově instalovaných stožárech venkovního vedení vysokého napětí a při výměně stávajících stožárů,
h) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
i) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,
j) zajistit si dodávku elektřiny na krytí ztrát v distribuční soustavě a pro vlastní potřebu,
k) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,
l) registrovat u operátora trhu jednotlivá předávací místa výroben elektřiny, odběrných míst a distribučních soustav připojených k distribuční soustavě a odběrná místa zákazníků připojená k distribuční soustavě,
m) zveřejňovat a jednou za měsíc aktualizovat na svých internetových stránkách údaje o počtu přijatých a odmítnutých žádostí o připojení k distribuční soustavě a interaktivní mapu, která obsahuje následující informace pro všechna území vymezené licencí:
1. pro napěťovou hladinu velmi vysokého a vysokého napětí údaje o volné distribuční kapacitě v jím provozované distribuční soustavě,
2. pro napěťovou hladinu nízkého napětí údaje o volné kapacitě elektrických stanic v jím provozované distribuční soustavě,
n)hradit datovému centru cenu za činnost datového centra, jedná-li se o provozovatele regionální distribuční soustavy,
o) nejméně jednou za čtyři roky ve spolupráci s držiteli licence na výrobu tepelné energie vykonávajícími činnost v rámci jeho vymezeného území vyhodnotit a zveřejnit na základě údajů poskytnutých držiteli licence na výrobu tepelné energie celkový potenciál flexibility na straně výroby i na straně spotřeby v rámci celého vymezeného území a posoudit, zda by využití zjištěného potenciálu flexibility bylo zdrojově a nákladově efektivnější pro zajištění služby distribuční soustavy.
(12) Pokud provozovatel distribuční soustavy, která není přímo připojena k přenosové soustavě, nemá schválena vlastní Pravidla provozování distribuční soustavy, použijí se Pravidla provozování distribuční soustavy provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přenosové soustavě, na jehož vymezeném území se nachází.
(13) Nelze-li připojit výrobnu elektřiny z důvodu podle odstavce 10 písm. a), umožní provozovatel distribuční soustavy připojení výrobny elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení nebo řešení přetížení v distribuční soustavě.
***
§ 57
Výrobce plynu
(1) Výrobce plynu má právo
a) na zřízení a provozování těžebních plynovodů, na připojení a přístup výrobny plynu nebo těžebního plynovodu k přepravní nebo distribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu,
b) prodávat plyn vyrobený v jím provozované výrobně plynu ostatním účastníkům trhu s plynem a do jiných států,
c) omezit nebo přerušit provoz výrobny plynu a těžebních plynovodů v nezbytném rozsahu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
3. při vzniku a odstraňování poruch na těžebních plynovodech nebo na zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,
4. při provádění plánovaných stavebních úprav a oprav těžebních plynovodů nebo zařízení, sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,
d) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro plnění svých povinností,
e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku plynu svým zákazníkům při neoprávněném odběru plynu,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním těžebních plynovodů nebo výrobny plynu a to i v případě stavebních úprav a oprav,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz těžebních plynovodů nebo výrobny plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech těžební plynovody nebo výrobny plynu,
i) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynů.
(2) Výrobce plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. h), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu 47) zjištěné hodnoty podle zákona o oceňování, pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh výrobce plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil výrobce plynu.
(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv výrobce plynu podle odstavce 1 písm. f) a g) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u výrobce plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) je výrobce plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 4 je výrobce plynu povinen písemně oznámit svým zákazníkům započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávky plynu, nejméně však 30 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce plynu povinen obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil výrobce plynu.
(8) Výrobce plynu je dále povinen
a) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu nebo jinému výrobci plynu stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu,
b) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynu a těžebního plynovodu a neznevýhodňující podmínky pro přístup do těžebního plynovodu,
c) poskytovat jinému výrobci plynu nebo provozovateli zásobníku plynu, provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, na kterou jsou jeho těžební plynovody napojeny, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,
d) zajistit měření plynu dopravovaného jím provozovaným těžebním plynovodem, včetně jeho vyhodnocování a takto vyhodnocené údaje předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, pro které zajišťuje dopravu plynu těžebním plynovodem,
e) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci výroby plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,
f) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu havarijní plány výroben plynu, zaslat je ministerstvu a každoročně je upřesňovat,
g) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení výroby plynu,
h) vyhlašovat stav nouze v rámci výrobny plynu a těžebních plynovodů,
i) vést samostatné účty za výrobu plynu,
j) připojit k těžebnímu plynovodu každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity; odmítnutí připojení k těžebnímu plynovodu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
k) předávat operátorovi trhu údaje o výši a průběhu dodávky plynu vyplývající ze smluv o dodávce plynu a další nezbytné informace pro plnění povinnosti operátora trhu,
l) dodržovat ustanovení § 61 odst. 2 v případech, kdy dodává plyn zákazníkům,
m) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu plynu u operátora trhu, zaregistrováním se výrobce plynu stává registrovaným účastníkem trhu,
n) poskytovat provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, ke které je výrobna plynu připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo zásobníku plynu a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností, zejména hodnoty nezbytné pro vyúčtování plateb za služby operátora trhu,
o) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,
p) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity výroby plynu, a to na období nejméně 10 let.
(9) Výrobce plynu, který provozuje výrobnu plynu, je povinen provozovateli plynárenského zařízení, k němuž je jím provozovaná výrobna připojena, umožnit v prostoru výrobny plynu instalaci nezbytných zařízení pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu distribuční soustavy, a to včetně zařízení potřebných pro úpravu složení plynu.
§ 58
Provozovatel přepravní soustavy
(1) Provozovatel přepravní soustavy má právo
a) na přístup do zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím do plynárenské soustavy a množstvím plynu vystupujícím z plynárenské soustavy a pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování České republiky zemním plynem z přepravní soustavy a plnění dalších povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie,
b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro plnění svých povinností,
c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
d) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním přepravní soustavy,
f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
g) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení zákazníků, pro něž přepravuje plyn,
i) omezit nebo přerušit přepravu plynu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku a při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu[footnoteRef:392]21), [392: 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938.]
3. při provádění plánovaných stavebních úprav a plánovaných oprav na zařízení přepravní soustavy,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavy,
5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob,
6. při neoprávněném odběru plynu nebo neoprávněné přepravě plynu,
7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, nebo
8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovateli propojených přepravních soustav,
j) nakupovat a prodávat plyn pro krytí ztrát v přepravní soustavě nebo pro vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy a pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování České republiky zemním plynem z přepravní soustavy; toto není považováno za obchod s plynem,
k) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynů.
(2) Provozovatel přepravní soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu 47) zjištěné hodnoty podle zákona o oceňování, pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel přepravní soustavy.
(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přepravní soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž přepravuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu, nejméně však 30 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel přepravní soustavy povinen obnovit přepravu plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel přepravní soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přepravní soustavy. Při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství se náhrada škody poskytuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21).
(8) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen
a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj přepravní soustavy,
b) poskytovat službu přepravy plynu na základě uzavřených smluv,
c) připojit k přepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení stanovené provozovatelem přepravní soustavy a stanovit mu termín připojení,
d) poskytnout službu přepravy plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky přístupu třetích stran k přepravní soustavě s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity pro službu přepravy plynu nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přepravní soustavy; odmítnutí přístupu třetích stran k přepravní soustavě musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
e) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k přepravní soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,
f) zajišťovat měření plynu v přepravní soustavě včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, kterým poskytuje službu přepravy plynu, naměřené a vyhodnocené údaje,
g) poskytovat provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,
h) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,
i) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro rozhodnutí o cenách za přepravu plynu,
j) vést samostatné účty za službu přepravy plynu, a to pro účely regulace,
k) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci přepravní soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu,
l) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu havarijní plán přepravní soustavy, zaslat jej ministerstvu a každoročně jej upřesňovat,
m) oznamovat v dostatečném předstihu účastníkům trhu, jejichž plynárenská zařízení jsou přímo připojena k přepravní soustavě, rozsah a termíny odstávek zařízení pro přepravu plynu a upozorňovat na předpokládané snížení přepravní kapacity,
n) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení přepravní soustavy,
o) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu,
p) vytvořit technické podmínky pro zajištění dovozu plynu z různých zdrojů,
q) řídit plynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze,
r) zajišťovat ochranu chráněných informací a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
s) každoročně zpracovávat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej zveřejňovat; ustanovení § 58k odst. 10 první věty a § 58l odst. 5 se použije obdobně,
t) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele přepravní soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele přepravní soustavy,
u) vypracovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav a zásobníků plynu havarijní plán plynárenské soustavy, každoročně jej aktualizovat a předkládat ministerstvu,
v) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přepravní soustavy,
w) budovat dostatečnou přeshraniční kapacitu v souladu s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy a zajišťovat standard infrastruktury podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21),
x) spolupracovat s jinými provozovateli přepravních soustav na regionální úrovni zahrnující dva nebo více členských států za účelem přidělování přepravních kapacit a výměny informací týkajících se bezpečnosti provozování přepravní soustavy,
y) nabízet odděleně vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy,
z) účtovat odděleně platby za vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy.
(9) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen
a) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přepravu plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel přepravní soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,
b) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,
c) hradit operátorovi trhu cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem,
d) registrovat odběrná místa a předávací místa u operátora trhu,
e) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k přepravní soustavě při prodeji nebo nákupu plynu realizovaným podnikem ve skupině,
f) zajišťovat, aby chráněné informace nebyly přeneseny a zaměstnanci nebyli převedeni k výrobci plynu, obchodníkovi s plynem, provozovateli zásobníku plynu nebo provozovateli distribuční soustavy,
g) nabízet přepravní kapacitu, ke které zaniklo účastníkovi trhu s plynem právo na její využívání podle § 56 odst. 4, jako volnou přepravní kapacitu.
(10) Právnická osoba založená za účelem spolupráce podle odstavce 8 písm. x) je povinna přijmout a provádět vnitřním předpisem program rovného zacházení, pokud se na založení nebo činnosti této právnické osoby účastní provozovatel přepravní soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Ustanovení § 58i a 58j se použijí obdobně.
***
§ 58h
Požadavky na zdroje nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jeho samostatnost
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí mít dostatečné lidské, technické, materiální a finanční zdroje potřebné pro provádění přepravy plynu a plnění všech souvisejících povinností. Za tímto účelem je nezávislý provozovatel přepravní soustavy povinen zejména:
a) vlastnit přepravní soustavu a další majetek nezbytný pro provádění přepravy plynu, s výjimkou zařízení, pro která byla udělena výjimka podle § 67a,
b) zaměstnávat takový počet zaměstnanců, který umožňuje řádné provádění přepravy plynu,
c) mít v rozsahu schváleném dozorčí radou nebo správní radou přístup k finančním zdrojům osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, z nichž plánuje financovat rozvoj nebo obnovu přepravní soustavy, a to v přiměřené lhůtě po podání příslušné žádosti.
(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy informuje Energetický regulační úřad o finančních zdrojích, které má k dispozici pro plánovaný rozvoj nebo obnovu přepravní soustavy, a podmínkách jejich využití, a to vždy k 30. červnu kalendářního roku.
(3) Provádění přepravy plynu podle odstavce 1 dále zahrnuje:
a) zastupování nezávislého provozovatele přepravní soustavy navenek včetně jednání vůči Energetickému regulačnímu úřadu,
b) jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy ve všech věcech souvisejících s jeho účastí v Evropské síti provozovatelů přepravních soustav podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám,
c) výkon činností spojených s umožněním přístupu do přepravní soustavy,
d) vybírání plateb souvisejících s provozováním přepravní soustavy, včetně plateb za přístup do přepravní soustavy a za pomocné služby, zejména za vyrovnávání odchylek,
e) provoz, údržbu a rozvoj přepravní soustavy,
f) investiční plánování, zajišťující dlouhodobou bezpečnost a dlouhodobou schopnost přepravní soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku,
g) výkon činností spojených s případnou účastí provozovatele přepravní soustavy v právnické osobě založené společně s jinými provozovateli přepravních soustav, subjekty organizujícími burzy pro obchodování s plynem nebo jinými subjekty za účelem vytváření a rozvoje regionálních trhů nebo jiných činností podporujících liberalizaci trhu s plynem a
h) výkon vnitropodnikových činností včetně právních služeb, vedení plnění povinností v oblasti účetnictví nebo provozu informačních systémů.
(4) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje vykonávat přepravu plynu s využitím služeb jiné osoby, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo jejích zaměstnanců, s výjimkou služeb sloužících k zajištění provozuschopnosti přepravní soustavy zadaných jako veřejná zakázka.
(5) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje přidělovat své zaměstnance k výkonu práce k jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
(6) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn poskytovat služby jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele pouze s předchozím souhlasem Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad souhlas udělí, pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy doloží, že
a) poskytování takových služeb nevede k diskriminaci ostatních účastníků trhu s plynem nebo jiných osob, které nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
b) využití služeb je za stejných podmínek dostupné i jiným účastníkům trhu s plynem nebo jiným osobám, které nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
c) poskytování takových služeb nenaruší nebo neomezí hospodářskou soutěž na trhu s plynem ani takové soutěži nebrání.
(7) K posouzení splnění předpokladu podle odstavce 6 písm. c) si Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
(8) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí svou firmou, ve svých sděleních nebo v rámci uplatňování své ochranné známky jednat tak, aby docházelo k jeho záměně s jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí vykonávat činnost v obchodních prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
(9) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí být informačně oddělen od jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
(10) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje sdílet s jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, bezpečnostní systémy, systémy pro kontrolu přístupu a jiné informační systémy. Tento zákaz se nevztahuje na systémy, jejichž provozovatelem je nezávislý provozovatel přepravní soustavy nebo osoba, která není součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavy zajistí, aby při provozu těchto systémů byla dodržována povinnost podle odstavce 9.
(11) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí využívat službu poskytovatele služeb souvisejících s provozem nebo správou bezpečnostních systémů, systémů pro kontrolu přístupu nebo jiných informačních systémů, jestliže tuto službu stejného poskytovatele užívá jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Tento zákaz se nevztahuje na služby, jejichž poskytovatel není součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavy zajistí, aby při poskytování těchto služeb byla dodržována povinnost podle odstavce 9.
(12) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit provedení povinného auditu pouze auditorem, který ve stejném účetním období neprovádí povinné audity jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
***
§ 59
Provozovatel distribuční soustavy
(1) Provozovatel distribuční soustavy má právo
a) na připojení k přepravní soustavě nebo k jiné distribuční soustavě, pokud jsou splněny podmínky připojení,
b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem nezbytné pro plnění svých povinností,
c) na přístup do přepravní soustavy, jiné distribuční soustavy a zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícího do distribuční soustavy a množstvím plynu vystupujícího z distribuční soustavy,
d) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
e) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
i) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu,
j) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku a při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21),
3. při provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a plánovaných oprav na zařízení distribuční soustavy,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy,
5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob,
6. při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu,
7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván,
8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovatelem přepravní soustavy,
9. v případě dodávky plynu z výroben plynu, která by ohrožovala bezpečný a spolehlivý provoz plynových zařízení,
k) nakupovat plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě nebo pro vlastní spotřebu; toto není považováno za obchod s plynem,
l) uzavřít hlavní uzávěr plynu při odvracení nebezpečí bezprostředního ohrožení života,
m) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynů.
(2) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu 47) zjištěné hodnoty podle zákona o oceňování, pokud se strany nedohodnou jinak; toto neplatí, pokud vlastníkem dotčeného plynárenského zařízení není provozovatel distribuční soustavy; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník plynárenského zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy nebo vlastník plynárenského zařízení.
(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. e) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bod 3 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit účastníkům trhu, pro něž provádí distribuci plynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce plynu, nejméně však 15 dnů předem, pokud se s dotčenými účastníky trhu nedohodne na lhůtě kratší. Plánované stavební úpravy, přeložky a opravy v období od 1. září do 31. května následujícího kalendářního roku lze provádět výhradně po písemném oznámení dotčeným zákazníkům.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bodě 6 je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit distribuci plynu nejpozději po úhradě náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem nebo neoprávněnou distribucí bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy. Při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství se náhrada škody poskytuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. 21)
(8) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen
a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,
b) poskytnout službu distribuční soustavy,
c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli jiné distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní nebo distribuční soustavě,
d) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje stanovené podmínky, a oznámit termín, kdy bude možné žádosti o připojení k distribuční soustavě vyhovět; pokud není připojení možné z důvodů na straně provozovatele distribuční soustavy, oznámit žadateli důvody nemožnosti připojení,
e) poskytnout službu distribuční soustavy každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele distribuční soustavy, s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení pro distribuci plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přepravní soustavy; odmítnutí služby distribuční soustavy musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
f) zajistit neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k distribuční soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,
g) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu dodržování úrovně kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,
h) poskytovat provozovateli přepravní soustavy a provozovatelům distribučních soustav, provozovatelům zásobníků plynu a výrobcům plynu informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,
i) zajišťovat měření plynu v distribuční soustavě, včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, který poskytuje službu distribuční soustavy, naměřené a vyhodnocené údaje,
j) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro rozhodnutí o cenách za distribuci plynu,
k) vést samostatné účty za službu distribuční soustavy pro účely regulace,
l) poskytnout službu distribuční soustavy pro provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo k přepravní soustavě,
m) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci distribuční soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,
n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu havarijní plány distribuční soustavy, zaslat ministerstvu a každoročně je upřesňovat,
o) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavy a upozorňovat na snížení distribuční kapacity,
p) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení distribuční soustavy,
q) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, pokud nebudou pro sledování kvality plynu dostačovat místa zřízená a provozovaná provozovatelem přepravní soustavy,
r) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovi a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance,
s) vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavy,
t) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční soustavy, a to na období nejméně 5 let,
u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavě,
v) zajišťovat ochranu chráněných informací včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
w) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele distribuční soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy,
x) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,
y) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
z) na základě žádosti obchodníka s plynem nebo výrobce plynu přerušit v případě neoprávněného odběru dodávku plynu.
(9) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen
a) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,
b) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,
c) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity souborů předávacích míst mezi distribuční a přepravní soustavou v členění potřebném pro zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy,
d) hradit operátorovi trhu cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem,
e) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby tvorby typových diagramů dodávek,
f) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k distribuční soustavě při prodeji nebo nákupu plynu realizovaným podnikem ve skupině.
(10) V případě, že provozovatel distribuční soustavy, která není přímo připojena k přepravní soustavě, nemá schválený vlastní Řád provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 8 písm. w), použije se Řád provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přepravní soustavě, na jehož vymezeném území se nachází.
(11) Pokud o to výrobce plynu, který provozuje výrobnu plynu z obnovitelných zdrojů energie, požádá, je provozovatel distribuční soustavy, ke které je výrobna plynu z obnovitelných zdrojů energie připojena, povinen těžební plynovod a související technologické objekty od výrobce plynu odkoupit, a to za cenu odpovídající hodnotě zařízení zahrnované do ceny související služby v plynárenství. Povinnost odkupu těžebního plynovodu a souvisejících technologických objektů podle věty první nevzniká, pokud byl těžební plynovod nebo související technologické objekty zřízeny v rozporu s podmínkami připojení nebo technickými požadavky na výstavbu těžebního plynovodu stanovenými prováděcím právním předpisem.
***
§ 60
Provozovatel zásobníku plynu
(1) Provozovatel zásobníku plynu má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu zásobníku plynu a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
b) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zásobníku plynu,
d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz zásobníku plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
e) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
f) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s uskladňováním plynu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení pro uskladňování plynu,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro uskladňování plynu,
5. při neoprávněném odběru nebo neoprávněném uskladnění plynu,
g) připojit své zařízení k přepravní soustavě nebo k distribuční soustavě za stanovených podmínek připojení,
h) nakupovat plyn pro krytí vlastních ztrát v zásobníku plynu nebo pro vlastní spotřebu nebo za účelem vytváření a udržování základní náplně zásobníku plynu, prodávat plyn v rozsahu povinností uložených tímto zákonem a nakupovat a prodávat plyn pro účely poskytování služby uskladňování plynu v množství stanoveném prováděcím právním předpisem; toto není považováno za obchod s plynem,
i) na informace nezbytné pro plnění svých povinností od ostatních účastníků trhu s plynem,
j) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynů.
(2) Provozovatel zásobníku plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu 47) zjištěné hodnoty podle zákona o oceňování, pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele zásobníku plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel zásobníku plynu.
(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu 5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele zásobníku plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je provozovatel zásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3 je provozovatel zásobníku plynu povinen písemně oznámit zákazníkům, pro něž uskladňuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynu, nejméně však 30 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je provozovatel zásobníku plynu povinen obnovit činnosti spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel zásobníku plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel zásobníku plynu.
(8) Provozovatel zásobníku plynu je dále povinen
a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj zásobníku plynu,
b) zajistit uskladňování plynu na základě uzavřených smluv,
c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení svého zařízení k této soustavě,
d) poskytovat provozovateli přepravní nebo provozovateli distribuční soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynu napojena, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,
e) vést samostatné účty za uskladňování plynu,
f) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci kapacit a výkonů zásobníku plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,
g) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu havarijní plán zásobníku plynu podle tohoto zákona, zaslat jej ministerstvu a každoročně upřesňovat,
h) zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro uskladňování plynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity,
i) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení zásobníku plynu,
j) zajistit neznevýhodňující podmínky pro přístup do zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a umožnit přístup k zásobníku plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele zásobníku plynu, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení pro uskladňování plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu zásobníků plynu; případné odmítnutí připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele zásobníku plynu k zásobníku plynu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
k) prodat plyn účastníka trhu s plynem, nebyl-li takto uskladněný plyn z důvodů na straně tohoto účastníka trhu s plynem vytěžen ze zásobníku plynu do zániku závazku podle smlouvy o uskladnění plynu; toto není považováno za obchod s plynem,
l) vyhlašovat stav nouze v rámci zásobníku plynu,
m) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj zásobníku plynu, a to na období nejméně 5 let,
n) zajišťovat ochranu chráněných informací a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
o) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele zásobníku plynu, po schválení zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele zásobníku plynu,
p) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení zásobníku plynu,
q) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup,
r) zveřejňovat informace týkající se provozování zásobníku plynu, jež jsou nezbytné pro účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu s plynem a které nejsou předmětem obchodního tajemství; tím není dotčena povinnost podle písmene n),
s) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na provozování zásobníku plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel zásobníku plynu stává registrovaným účastníkem trhu,
t) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, zaslat je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat,
u) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji provozního objemu a maximálního vtláčecího a těžebního výkonu zásobníku plynu, a to na období nejméně 10 let,
v) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k zásobníku plynu při prodeji nebo nákupu zemního plynu realizovaným podnikem ve skupině,
w) vypracovávat denní, měsíční a roční bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynu, pokud ji provozovatel zásobníku poskytuje, a předávat ji operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,
x) vybrat od účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzické či právnické osoby cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynu stanovenou podle § 19a odst. 3 a uhradit ji provozovateli přepravní soustavy, byla-li účastníkovi trhu s plynem nebo zahraniční fyzické či právnické osobě provozovatelem zásobníku plynu poskytnuta služba přeshraničního využití zásobníku plynu,
y) v případě zásobníku plynu umožňujícího službu přeshraničního využití zásobníku plynu zajišťovat měření plynu na vstupu a výstupu z tohoto zásobníku plynu, včetně vyhodnocování a předávání těchto dat spolu s agregovanými denními stavy účtů zásobníku plynu pro jednotlivé tržní zóny operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,
z) předávat provozovateli přepravní soustavy informace o velikosti a době trvání skladovacích kapacit rezervovaných jednotlivými účastníky trhu s plynem.
***
§ 67
Výstavba vybraných plynových zařízení
(1) Výstavba vybraných plynových zařízení je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen "autorizace"), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo. Na přeložku vybraného plynového zařízení nebo při jeho stavební úpravě, při které nedochází ke změně technických parametrů, se autorizace nevyžaduje.
(2) Vybranými plynovými zařízeními jsou
a) přímé plynovody,
b) zásobníky plynu,
c) plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami,
d) plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa,
e) výrobny plynu.
(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu a uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.
(4) Na udělení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení není právní nárok. Při udělování autorizace se posuzuje zejména efektivnost a hospodárnost dostupných energetických zdrojů[footnoteRef:393]11) a význam projektu pro vnitřní trh s plynem11). [393: 11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.]
(5) Písemná žádost o udělení autorizace, kterou předkládá ministerstvu žadatel o udělení autorizace, musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
b) požadovanou dobu platnosti autorizace,
c) požadovanou charakteristiku vybraného plynového zařízení,
d) předpokládané umístění vybraného plynového zařízení,
e) stanovisko Ministerstva životního prostředí, že vybrané plynové zařízení odpovídá, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, zákonu o posuzování vlivů na ochranu životního prostředí,
f) stanovisko příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo distribuční soustavy, že jsou dohodnuty podmínky připojení k této soustavě,
g) prokázání odmítnutí přístupu do přepravní soustavy nebo distribuční soustavy v případě výstavby přímého plynovodu,
h) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě vybraného plynového zařízení,
i) u plynovodů spojujících plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami doklady prokazující zajištění obousměrné kapacity nebo odůvodněnou žádost o udělení výjimky z tohoto požadavku.
(6) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení výstavby vybraného plynového zařízení a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.
(7) Finanční předpoklady se prokazují zejména obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v plném rozsahu řádnou individuální účetní závěrkou v případě, že fyzická nebo právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost; pro tyto účely řádnou individuální účetní závěrku tvoří také příloha v rozsahu stanoveném pro velké účetní jednotky a fyzická nebo právnická osoba má povinnost auditu této řádné individuální účetní závěrky.
(8) Držitel autorizace je povinen bezodkladně písemně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k autorizaci.
(9) Na základě oznámení podle odstavce 8 ministerstvo rozhodne z moci úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.
(10) Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména
a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
b) dobu platnosti autorizace,
c) dobu výstavby a předpokládaný termín zahájení provozu,
d) základní údaje o vybraném plynovém zařízení,
e) umístění vybraného plynového zařízení.
(11) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací.
(12) Autorizace zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,
b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace,
c) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení,
d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace,
e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,
f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace.
***
§ 76
Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie
(1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen, pokud mu odběratel tepelné energie poskytne nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie, na základě které zajistí dodávku tepelné energie, každému, kdo
a) o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s územní energetickou koncepcí11),
b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení, které zajišťují hospodárnost, bezpečnost a spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy,
c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence.
(2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické nebo právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné. Dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energie, je povinen poskytovat vyúčtování dodávky tepelné energie; pro stanovení délky zúčtovacího období a termín poskytnutí vyúčtování dodávky tepelné energie se ustanovení § 11 odst. 11 použije obdobně.
(3) Smlouva o dodávce tepelné energie musí obsahovat pro každé odběrné místo
a) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání,
b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota a tlak,
c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení nebo při jeho pravidelném ověřování, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,
d) cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,
e) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování,
f) v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů mezi ně.
(4) Dodavatel tepelné energie má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:
a) při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
b) při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
c) při provádění plánovaných stavebních úprav, oprav, údržbových a revizních prací a při připojování nového odběrného místa, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem,
d) při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,
e) při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli tepelné energie,
f) při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4,
g) při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,
h) jestliže odběratel tepelné energie používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů tepelné energie,
i) při neoprávněném odběru.
(5) Držitel licence na rozvod tepelné energie má právo
a) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech rozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body a přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami,
b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných tepelných zařízení,
c) odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných tepelných zařízení, pokud tak neučinil po předchozím upozornění a stanovení rozsahu vlastník dotčené nemovitosti,
d) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
e) vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízení při provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě poškození žádat náhradu veškerých nákladů spojených s neprodleným provedením oprav a uvedení do provozu,
f) na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle odstavce 3 písm. b),
g) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu tepelných sítí a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.
(6) V případech uvedených v odstavci 4 je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li dodavatel tepelné energie oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 4 písm. c) nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil dodavatel tepelné energie.
(7) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu 47) zjištěné hodnoty podle zákona o oceňování, pokud se strany nedohodnou jinak; to neplatí, pokud držitel licence na rozvod tepelné energie není vlastníkem dotčeného rozvodného tepelného zařízení; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník rozvodného tepelného zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil držitel licence na rozvod tepelné energie nebo vlastník rozvodného tepelného zařízení.
(8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 5 písm. a) až d) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup nebo vjezd na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(9) Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen
a) provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky,
b) zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu,
c) poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického regulačního úřadu pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,
d) bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty, vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,
e) stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,
f) v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení,
g) vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení licence,
h) zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o podílu tepla z obnovitelných zdrojů energie v dodávce tepla za předchozí kalendářní rok,
i) poskytnout provozovateli distribuční soustavy, na jehož vymezeném území vyrábí tepelnou energii, údaje vyžádané provozovatelem distribuční soustavy nezbytné pro vyhodnocení potenciálu tepelných zařízení pro poskytování flexibility pro zajištění služby distribuční soustavy.
(10) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv držitele licence na rozvod tepelné energie podle odstavce 5 písm. a) nebo b) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u držitele licence na rozvod tepelné energie do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(11) Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.
***
§ 95j
Vyúčtování
(1) Poplatník odvodu z nadměrných příjmů je povinen podat vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů za
a) první odvodové období do 2 měsíců po uplynutí tohoto odvodového období,
b) druhé odvodové období do 6 měsíců po uplynutí tohoto odvodového období.
(2) Poplatník odvodu, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem auditu účetní závěrky, je povinen zajistit, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti vybraných údajů uváděných ve vyúčtování odvodu za druhé odvodové období. Vláda stanoví nařízením okruh těchto údajů a minimální rozsah jejich ověření.
***
§ 96
(1) Energetický regulační úřad je příslušný k rozhodování sporů o právech či povinnostech vyplývajících z právního vztahu podle § 17 odst. 7 písm. b) tehdy, pokud současně s podáním návrhu na rozhodnutí ve sporu nebo ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o podání návrhu rozhodovat ve sporu vyjádří odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu souhlas. Řízení je zahájeno dnem, v němž je souhlas odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu doručen tomuto úřadu. V opačném případě Energetický regulační úřad návrh usnesením odloží.
(2) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem se nepoužije ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu. Při vedení sporných správních řízení ve smyslu § 141 správního řádu a řízení schvalovacích a o stanovení řádu ve smyslu § 97a činí lhůta pro vydání rozhodnutí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu o připojení nebo přístup výrobny elektřiny k přenosové soustavě, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě činí 3 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu zahájeném na návrh spotřebitele činí 90 dnů, ve zvláště složitých případech 120 dnů.
(3) Rozhoduje-li Energetický regulační úřad spor o uzavření nebo změnu smlouvy, jejímž předmětem je připojení nebo přístup k přenosové soustavě, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě, těžebnímu plynovodu nebo zásobníku plynu nebo o uzavření jiné smlouvy podle § 17 odst. 7, rozhodne Energetický regulační úřad o úpravě vzájemných práv a povinností stran sporu. Při rozhodování dbá, aby nedošlo k založení nerovnováhy v právech a povinnostech stran sporu.
(4) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem jsou při nahlížení do spisu zákonem vyloučeny chráněné informace. Spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové skutečnosti i listiny, ze kterých byly chráněné informace odstraněny, případně dostatečně podrobný výpis, který chráněné informace neobsahuje. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba, které ochrana těchto skutečností svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové skutečnosti předložit i listiny, ze kterých byly takové skutečnosti odstraněny, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výtah, který takové skutečnosti neobsahuje.
(5) Smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného.
(6) Dodavatel paliva, energie a surovin, které jsou nezbytné pro plnění povinnosti nad rámec licence, je povinen v rozsahu požadovaném dodavatelem nad rámec licence pokračovat v plnění smluv uzavřených s držitelem licence i vůči dodavateli nad rámec licence po dobu vykonatelnosti rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence, pokud dodavatel nad rámec licence plní závazky vzniklé z těchto smluv od právní moci rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence.
(7) Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2 nebo 3, povinnost vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2 přechází na právního nástupce. Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 10 odst. 7 nebo § 12 odst. 7 tohoto zákona přechází podle povahy na právního nástupce nebo na nabyvatele energetického zařízení, k němuž je rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vázáno. Je-li právních nástupců nebo nabyvatelů energetického zařízení více, odpovídají za splnění povinnosti společně a nerozdílně.
(8) Dozor nad dodržováním tohoto zákona, zákona o hospodaření energií a zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů v objektech důležitých pro obranu státu provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra, v objektech Ministerstva spravedlnosti provádí Ministerstvo spravedlnosti. Při výkonu dozoru postupuje Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti podle § 18 tohoto zákona a v případě uložení pokuty podle hlavy třetí tohoto zákona nebo podle hlavy páté zákona o hospodaření energií nebo podle hlavy desáté zákona o podporovaných zdrojích energie.
(9) Na oprávnění k cizím nemovitostem, pokud jde o energetická zařízení, jakož i omezení jejich užívání, které se nezapisovalo podle předchozích právních předpisů do veřejného seznamu, se nevztahuje zásada přednosti věcného práva k cizím nemovitostem zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného seznamu zřejmé. V případě zápisu takového oprávnění k cizím nemovitostem do veřejného seznamu se při stanovení jeho pořadí vychází z okamžiku, kdy takové oprávnění k cizím nemovitostem vzniklo.
(10) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání vzniklá podle předchozích právních úprav nebo z věcného břemene vzniklá podle tohoto zákona přechází na nového držitele licence provozujícího příslušnou soustavu, zařízení nebo jejich část, na které se daná oprávnění vztahují.
(11) Kdo nabude vlastnické právo k nemovitosti, k níž se vztahuje oprávnění k cizím nemovitostem, které vzniklo na základě zákona, přejímá i povinnosti odpovídající tomuto oprávnění.
(12) Pokud se pro stanovení náhrady za zřízení věcného břemene podle tohoto zákona zpracovává znalecký posudek, určí se náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu zjištěné podle oceňovacího předpisu47) zjištěné hodnoty práva odpovídajícího věcnému břemenu určené podle zákona o oceňování.
(13) Při zřizování věcného břemene umožňujícího využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v tomto zákoně se nepřihlíží k rozsahu ochranného pásma a bezpečnostního pásma zřizované stavby.
***
§ 97b
Věcná břemena k nemovitostem ve vlastnictví státu, státní příspěvkové organizace, státního fondu a státního podniku
(1) Držiteli licence provozujícímu příslušnou soustavu nebo zařízení v elektroenergetice vzniká právní mocí povolení záměru umožňujícího umístit příslušnou soustavu nebo zařízení na nemovitostech ve vlastnictví České republiky, státní příspěvkové organizace, státního fondu nebo státního podniku ve veřejném zájmu věcné břemeno v nezbytném rozsahu podle příslušné technické normy[footnoteRef:394]62) opravňující [394: 62) ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání vedení technického vybavení.]
a) zřizovat a provozovat příslušnou soustavu nebo zařízení, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení nebo zařízení, jakož i souvisejících staveb a zařízení,
b) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu příslušné soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.
(2) Návrh na vklad věcného břemene do katastru nemovitostí po dokončení stavby příslušné soustavy nebo zařízení podává oprávněný z věcného břemene.
(3) Za zřízení věcného břemene podle odstavce 1 poskytne oprávněný z věcného břemene vlastníkovi nemovitosti jednorázovou náhradu až ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47) zjištěné hodnoty podle zákona o oceňování, pokud jej o to vlastník nemovitosti požádá.
(4) Žádost podle odstavce 3 musí být podána do 3 let ode dne, kdy byla dokončena stavba příslušné soustavy nebo zařízení na nemovitosti, jinak nárok zaniká. Oprávněný z věcného břemene zajistí odhad, který stanoví výši náhrady za věcné břemeno, kterou oprávněný z věcného břemene uhradí vlastníkovi nemovitosti do 6 měsíců od podání žádosti.
(5) Věcné břemeno zaniká uplynutím 5 let od jeho vzniku, pokud nedojde k zahájení stavby na nemovitosti, a dále v případě trvalého odstranění příslušné soustavy nebo zařízení z nemovitosti. Oprávněný z věcného břemene zajistí bez zbytečného odkladu výmaz věcného břemene z katastru nemovitostí.
K části padesáté devátá návrhu zákona – změna zákona o podpoře sportu
Platné znění zákona č.115/2001 Sb., o podpoře sportu
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 3
Národní sportovní agentura
(1) Zřizuje se Národní sportovní agentura, jako ústřední správní úřad ve věcech podpory sportu, turistiky a sportovní reprezentace státu (dále jen "Agentura").
(2) Agentura je organizační složkou státu a účetní jednotkou.
(3) Sídlem Agentury je Praha.
(4) V čele Agentury stojí rada Agentury (dále jen "rada") složená z předsedy Agentury, místopředsedy Agentury a člena rady. Za Agenturu jedná navenek předseda Agentury. Dalším orgánem Agentury je dozorčí komise Agentury (dále jen "dozorčí komise").
1. ***
1. § 6b
Podpora sportu ze státního rozpočtu
(1) Agentura poskytuje ze státního rozpočtu podporu sportu, s výjimkou sportu školního a vysokoškolského, formou dotace
a) sportovním organizacím na podporu sportu, zejména na podporu sportu dětí a mládeže, sportu dospělých, sportu pro všechny, sportu zdravotně postižených osob, a na podporu úspěšných sportovních reprezentantů České republiky, zahrnující též výdaje na zajištění činnosti sportovních organizací, na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku hmotného nebo nehmotného aktiva nebo na následné pořizovací výdaje tohoto aktiva a na pořádání významných sportovních akcí a významných sportovních akcí mimořádné důležitosti podle § 6c,
b) osobám, které nejsou sportovní organizací, na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku hmotného nebo nehmotného aktiva nebo na následné pořizovací výdaje tohoto aktiva,
c) osobám, které nejsou sportovní organizací, na pořádání významných sportovních akcí mimořádné důležitosti podle § 6c.
(2) Podporu sportu podle odstavce 1 lze poskytnout pouze žadateli zapsanému v rejstříku. Agentura neposkytne podporu sportu podle odstavce 1, pokud
a) údaje žadatele uvedené v rejstříku neodpovídají skutečnosti,
b) žadatel v uplynulých 3 letech
1. opakovaně nebo závažným způsobem porušil podmínky čerpání podpory poskytnuté ze státního rozpočtu podle tohoto zákona,
2. opakovaně nebo závažným způsobem porušil pravidla boje proti dopingu,
3. závažným způsobem ohrozil naplňování programu prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží, nebo
c) žadatel nebo stávající člen jeho statutárního orgánu byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s činností v oblasti sportu nebo pro trestný čin dotačního podvodu, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(3) Agentura může uzavřít se sportovní organizací smlouvu nebo memorandum o dlouhodobé spolupráci k realizaci víceletého projektu; tím není dotčeno ustanovení § 14 odst. 1 rozpočtových pravidel.
(4) Okruh příjemců a podmínky poskytnutí podpory podle odstavce 1, včetně délky časového období, na něž je program na poskytování podpory vyhlášen, stanoví Agentura. Agentura při stanovení podmínek podpory není oprávněna vyloučit možnost jejího dalšího poskytnutí příjemcem podpory konečným příjemcům postupem podle odstavce 5.
(5) Sportovní organizace, která je příjemcem podpory sportu podle odstavce 1, může tuto podporu v souladu s podmínkami pro její použití stanovenými v programu dále poskytnout sportovní organizaci, která je v ní sdružena[footnoteRef:395]6), jako konečnému příjemci podpory. Příjemce podpory sportu podle odstavce 1 je povinen uvést v žádosti o podporu sportu podle odstavce 1 všechny konečné příjemce a účel, na který má být tato podpora poskytnuta jednotlivým konečným příjemcům; dále je povinen zavázat konečného příjemce k plnění podmínek poskytnuté podpory. Za plnění podmínek poskytnuté podpory Agentuře odpovídá příjemce podpory sportu podle odstavce 1. Konečný příjemce poskytne Agentuře součinnost při kontrole podle § 3a odst. 1 písm. d). [395: 6) Například § 228 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů.]
(6) Výdaje na zajištění činnosti sportovních organizací nejsou projektem. Podmínky pro poskytnutí dotace na úhradu výdajů na zajištění činnosti sportovních organizací stanoví Agentura v programu. Agentura může poskytnout dotaci pro zajištění činnosti sportovní organizace podle předem stanovených kritérií.
(7) Agentura vyvíjí průběžné úsilí k iniciativní přípravě legislativních i nelegislativních návrhů i jiných finančních nástrojů pro podporu sportu, než jsou dotace ze státního rozpočtu podle odstavců 1 až 6; každý připravený zdůvodněný návrh podá Agentura předsedovi vlády.
K části šedesáté návrhu zákona – změna zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů
Platné znění zákona č.120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 66
(1) Zjistí-li exekutor, že ke dni vydání exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí není proti povinnému, který je fyzickou osobou, vedena exekuce prodejem movitých věcí, sepíše všechny movité věci, kterých se může týkat exekuce prodejem movitých věcí podle občanského soudního řádu. Zjistí-li exekutor z rejstříku zahájených exekucí, že proti povinnému již je vedena exekuce prodejem movitých věcí, může povinnému a exekutorovi, který vede tuto exekuci, doručit exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí; § 325 odst. 1 občanského soudního řádu se nepoužije. Věta druhá se použije přiměřeně, zjistí-li exekutor, že movité věci povinného již byly sepsány jinak. Na doručení exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí v řízení podle věty druhé povinnému se hledí jako na sepsání věci, která byla sepsána v exekučním řízení podle věty první.
(2) Do skončení exekuce podle odstavce 1 věty první jiný exekutor exekuci prodejem movitých věcí vůči povinnému, který je fyzickou osobou a proti němuž je vedena exekuce podle odstavce 1 věty první, neprovádí, movité věci nesepisuje ani nezajišťuje. Po skončení exekuce podle odstavce 1 věty první může být ohledně movitých věcí, kterých se může týkat exekuce prodejem movitých věcí podle občanského soudního řádu, prováděna proti témuž povinnému, který je fyzickou osobou, zároveň pouze jedna exekuce prodejem movitých věcí podle odstavce 1 věty druhé až čtvrté.
(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí,
a) jde-li o exekuci podle § 67 odst. 2, nebo
b) jde-li o exekuci vedenou po skončení odkladu exekuce podle § 54 odst. 9.
(4) Exekutor může i bez návrhu oprávněného zajistit movité věci, které sepsal, je-li to účelné a je-li zde obava z jejich poškození nebo ztráty. Zajištěné věci převezme do své úschovy nebo je uloží u vhodného schovatele. Zajistit nelze nosič dat, na němž povinný pořídil záznam průběhu soupisu movitých věcí.
(5) K exekuci prodejem nemovité věci povinného může exekutor přistoupit, jen jestliže bude listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře doloženo, že nemovitá věc je ve vlastnictví povinného.
(6) Ustanovení § 329 odst. 1 věty druhé a § 336h odst. 4 občanského soudního řádu platí obdobně pro exekutory a zaměstnance exekutorských úřadů.
(7) Nepostačuje-li k úhradě dluhů podle § 336n odst. 1 občanského soudního řádu složená jistota, exekutor na základě vykonatelného usnesení podle § 336n odst. 2 občanského soudního řádu bez návrhu zahájí exekuční řízení na majetek vydražitele.
(8) Při oceňování nemovité věci, jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s nemovitou věcí spojených se použije obvyklá cena podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:396]18). [396: 18) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).]
(9) Povinnost podle § 328a odst. 1 občanského soudního řádu je splněna vyvěšením veřejné vyhlášky na úřední desce exekutora a exekučního soudu; vedle tohoto zveřejnění může exekutor nabídku uveřejnit prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků nebo veřejně přístupné počítačové sítě. Povinnost nabídky se vztahuje na instituce, jejichž zřizovatelem je stát nebo obec.
(10) Náklady exekuce se uspokojují jako náklady prodeje movitých věcí podle občanského soudního řádu nebo jako pohledávky nákladů řízení ve skupině uvedené v § 337c odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu.
***
§ 70
(1) K exekuci postižením závodu nebo části závodu povinného může exekutor přistoupit, jen jestliže bude doloženo, že závod nebo část závodu je majetkem povinného.
(2) Exekutor ustanoví v exekučním příkazu správce závodu.
(3) Ustanovení § 338u odst. 3 občanského soudního řádu se použije obdobně pro exekutory a zaměstnance exekutorských úřadů.
(4) Náklady exekuce se uspokojují jako pohledávky nákladů řízení ve skupině uvedené v § 338ze odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu. Na náklady exekuce při správě závodu se § 65a použije obdobně.
(5) Při oceňování závodu nebo jeho části se použije obvyklá cena podle zvláštního právního předpisu.18)
K části šedesáté první návrhu zákona – změna zákona o finanční kontrole
Platné znění zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 26
Předběžná kontrola
(1) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují předběžnou kontrolu plánovaných a připravovaných operací
a) vedoucí tohoto orgánu nebo vedoucí zaměstnanci jím pověření k nakládání s veřejnými prostředky orgánu veřejné správy jako příkazci operací,
b) vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za správu rozpočtu orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako správce rozpočtu,
c) vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za vedení účetnictví řádné plnění práv a povinností souvisejících s účetnictvím orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený jiná fyzická osoba pověřená k tomu vedoucím tohoto orgánu jako hlavní účetní.
(2) Sloučení funkcí podle odstavce 1 je nepřípustné, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Sloučení funkcí podle odstavce 1 písm. b) a c) je možné v případech, kdy je to odůvodněno malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik pro hospodaření s veřejnými prostředky, zejména v návaznosti na povahu činnosti orgánu veřejné správy, stanovené úkoly, stupeň obtížnosti finančního řízení, strukturu a počet zaměstnanců.
(4) Pro zaměření předběžné kontroly se použije obdobně ustanovení § 11 odst. 1 a pro její výkon se uplatní zejména kontrolní postupy podle § 6 odst. 2 písm. a).
(5) Zjistí-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) a c), že operace byla provedena bez předběžné kontroly, oznámí své zjištění písemně vedoucímu orgánu veřejné správy. Ten je povinen přijmout opatření k prověření této nekontrolované operace a opatření k zabezpečení řádného výkonu předběžné kontroly.
(6) U dobrovolného svazku obcí mohou předběžnou řídicí kontrolu vykonávat i jiné fyzické osoby než zaměstnanci dobrovolného svazku obcí.
(7) U obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských části hlavního města Prahy, městských obvodů a části statutárního města může být příkazcem operace člen zastupitelstva.
(8) U orgánu veřejné správy, který nemá víc než 5 zaměstnanců, může být hlavním účetním nebo správcem rozpočtu jiná fyzická osoba než zaměstnanec orgánu veřejné správy.
§ 27
Průběžná a následná kontrola
(1) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují průběžnou a následnou kontrolu jeho vedoucí prostřednictvím vedoucích zaměstnanců organizačních útvarů nebo k tomu pověřených zaměstnanců, kteří, k tomu pověřených zaměstnanců nebo fyzických osob pověřených k řádnému plnění práv a povinností souvisejících s účetnictvím orgánu veřejné správy jako hlavní účetní, pokud zajišťují přímé uskutečňování operací při hospodaření s veřejnými prostředky.
(2) Pro zaměření průběžné a následné kontroly se použije obdobně ustanovení § 11 odst. 3 a 4 a pro její výkon se uplatní zejména kontrolní postupy podle § 6 odst. 2 písm. b) až d).
(3) Zjistí-li osoby uvedené v odstavci 1 při výkonu průběžné a následné kontroly, že s veřejnými prostředky je nakládáno nehospodárně, neefektivně a neúčelně nebo v rozporu s právními předpisy, oznámí své zjištění písemně vedoucímu orgánu veřejné správy, který je povinen přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zabezpečení řádného výkonu této kontroly.
K části šedesáté druhé návrhu zákona – změna zákona o myslivosti
Platné znění zákona č.449/2001 Sb., o myslivosti
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 27
Majetek honebního společenstva
(1) Honební společenstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové honebního společenstva ručí za závazky honebního společenstva.
(2) Příjmem honebního společenstva mohou být
a) příjem z využití společenstevní honitby na vlastní účet,
b) příjmy z nájmu společenstevní honitby,
c) dary a dědictví,
d) půjčky a úvěry a úroky z vkladů,
e) jiné příjmy, stanoví-li tak zvláštní zákon.
(3) Honební společenstvo vede účetnictví podle zvláštního zákona.[footnoteRef:397]21) [397: 21) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
K části šedesáté třetí návrhu zákona – změna zákona o obalech
Platné znění zákona č.477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 17
Autorizace k zajišťování sdruženého plnění
(1) Rozhodnutí o autorizaci vydává Ministerstvo životního prostředí na podkladě žádosti akciové společnosti a po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu.
(2) Žádost o vydání rozhodnutí o autorizaci se podává Ministerstvu životního prostředí ve 4 písemných vyhotoveních v českém jazyce a současně na technickém nosiči dat.
(3) Žádost o vydání rozhodnutí o autorizaci obsahuje obchodní firmu a sídlo akciové společnosti, která žádá o vydání rozhodnutí o autorizaci, (dále jen "žadatel") a seznam všech akcionářů žadatele, včetně výše jejich podílu na základním kapitálu a podílu na hlasovacích právech s uvedením akcionářů jednajících ve shodě, a k žádosti se připojí
a) aktuální znění stanov akciové společnosti, nejsou-li uloženy ve sbírce listin veřejného rejstříku;
b) prohlášení žadatele o splnění podmínek uvedených v § 20 odst. 7 a § 20a odst. 5;
c) poslední výroční zpráva, pokud existuje individuální zpráva vedení žadatele a zpráva auditora o povinném auditu, pokud existují;
d) projekt zajišťování sdruženého plnění zahrnující zejména
1. popis technických, organizačních a finančních opatření, která zajistí sdružené plnění, včetně popisu sběrné sítě a údaje, zda k zajišťování sdruženého plnění bude využívána spolupráce s obcemi,
2. označení druhu, popřípadě typu obalů, pro které žadatel hodlá zajišťovat sdružené plnění v jednotlivých letech platnosti rozhodnutí o autorizaci,
3. předpokládaný počet uzavřených smluv o sdruženém plnění a předpokládaná množství obalů, pro něž bude zajištěno sdružené plnění v jednotlivých letech platnosti autorizace,
4. předpokládaná množství odpadů z obalů, pro které bude zajištěno využití procesem recyklace, energetického využití, biologického rozkladu nebo odstranění v jednotlivých letech platnosti rozhodnutí o autorizaci,
5. navrhovanou strukturu evidence obalů a evidence odpadů z obalů,
6. podrobný popis předpokládaného finančního zajištění sdruženého plnění po dobu prvních 3 let platnosti rozhodnutí o autorizaci a dokumenty prokazující jeho pravdivost, zejména řádnou individuální účetní závěrku a smlouvy o čerpání úvěru, pokud se jeho použití předpokládá; toto finanční zajištění musí být nezávislé na platební schopnosti osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu,
7. podrobný popis funkčního mechanismu kompenzace nákladů na zajištění zpětného odběru odpadů z obalů ve sběrných místech, které žadatel nebude mít smluvně zajištěny do dne dosažení podílů podle § 10 odst. 2 a zpětný odběr v nich zajištují ostatní autorizované společnosti, a nákladů na využití odpadů z obalů, včetně doložení funkčnosti a reálnosti plnění tohoto navrženého mechanismu, a
8. návrh metodiky výpočtu nákladů na úklid odpadu z jednorázových plastových obalů uvedených v částech C a D přílohy č. 4 k tomuto zákonu podle § 21 odst. 3, spolu s aktuálně platným výpočtem těchto nákladů, a
e) vzory smluv o
1. sdruženém plnění,
2. spolupráci při zajištění zpětného odběru a zařazení místa zpětného odběru do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcí; to neplatí, pokud žadatel hodlá zajišťovat sdružené plnění pouze pro průmyslové obaly, a
3. úhradě nákladů na úklid odpadu z jednorázových plastových obalů podle § 21 odst. 1 písm. d), pokud hodlá zajišťovat sdružené plnění pro tyto obaly; to neplatí, pokud jsou ujednání o úhradě těchto nákladů zahrnuta ve smlouvě podle bodu 2.
(4) Rozhodnutí o autorizaci lze vydat pouze za předpokladu, že
a) žadatel má odchylně od § 10 odst. 2 smluvně zajištěn takový počet sběrných míst, aby podíl obyvatel žijících v obcích, na jejichž území bude žadatel povinen zajišťovat zpětný odběr podle § 10, činil z celkového počtu obyvatel České republiky minimálně 25 %, a aby podíl obcí, na jejichž území bude žadatel povinen zajišťovat zpětný odběr, činil z celkového počtu obcí v České republice minimálně 25 %; to neplatí, pokud je záměrem žadatele zajišťovat sdružené plnění výhradně pro vratné zálohované obaly,
b) žadatel, jehož záměrem je zajišťovat sdružené plnění výhradně pro vratné zálohované obaly, má odchylně od § 10 odst. 2 smluvně zajištěno zapojení provozoven, kde je vratný zálohovaný obal prodáván spotřebiteli, do systému výkupu vratných zálohovaných obalů podle § 9 odst. 4,
c) žadatel projedná s autorizovanými společnostmi postupem podle § 21c všechny koordinované oblasti a o těch, ve kterých mezi žadatelem a autorizovanými společnostmi dojde ke shodě, uzavře písemnou smlouvu; o koordinovaných oblastech, ve kterých ke shodě nedojde ani do 9 měsíců ode dne zahájení jednání, rozhodne Ministerstvo životního prostředí na základě žádosti žadatele, jejímž obsahem musí být návrh na řešení koordinovaných oblastí, ve kterých mezi žadatelem a autorizovanými společnostmi nedošlo ke shodě, s výjimkou oblasti ekomodulace, kterou je žadatel povinen nastavit tak, že převezme způsob provádění ekomodulace autorizovaných společností, a toto převzetí Ministerstvu životního prostředí doloží,
d) stanovy žadatele, který je akciovou společností s monistickým systémem vnitřní struktury, vyžadují, aby správní rada měla alespoň tři členy a aby mezi jednotlivé členy správní rady byla rozdělena její řídící a kontrolní působnost.
(5) Rozhodnutí o autorizaci vydává Ministerstvo životního prostředí na podkladě posouzení údajů uvedených v žádosti a podkladů k této žádosti připojených. Žádost o vydání rozhodnutí o autorizaci zamítne, pokud některý z akcionářů žadatele nesplňuje podmínky uvedené v § 18 odst. 1, 3 nebo 4 nebo žadatel nesplňuje podmínky uvedené v § 20 odst. 4 nebo 7 nebo § 20a odst. 5 nebo jestliže projekt zajišťování sdruženého plnění neposkytuje dostatečné záruky, že sdružené plnění bude provozováno řádně a dostatečně dlouhodobě, že projekt zajišťování sdruženého plnění je dostatečně finančně zajištěn a že neohrozí zajišťování plnění povinností zpětného odběru a využití realizované jinými osobami podle § 13 odst. 1. Žádost o vydání rozhodnutí o autorizaci zamítne také v případě, že žadatel nesplnil požadavky stanovené v § 17 odst. 4.
(6) Rozhodnutí o autorizaci se uděluje na dobu určitou, nejdéle na dobu 10 let, a nepřechází na jinou osobu, ani jej nelze na jinou osobu převést.
(7) Rozhodnutí o autorizaci obsahuje
a) obchodní firmu, identifikační číslo, a sídlo akciové společnosti, jíž se rozhodnutí o autorizaci vydává,
b) dobu platnosti rozhodnutí o autorizaci,
c) druhy, popřípadě typy obalů, pro které je autorizovaná společnost oprávněna zajišťovat sdružené plnění,
d) požadovaný podíl využití a recyklace, popřípadě energetického využití a biologického rozkladu odpadů z celkového množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu osobami, které budou mít s autorizovanou společností uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění; tyto požadavky mohou být stanoveny odlišně pro jednotlivé roky platnosti rozhodnutí o autorizaci; při jejich stanovení se vychází z plánu odpadového hospodářství podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:398]4) [398: 4) Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech.]
e) požadavky na způsob vedení a předkládání evidence podle § 23,
f) požadavky na zajištění osvětové činnosti podle § 11.
(8) Platnost rozhodnutí o autorizaci lze prodloužit, pokud autorizovaná společnost o toto požádá alespoň 1 rok před uplynutím doby platnosti rozhodnutí o autorizaci. Pro řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o autorizaci platí obdobně odstavce 1 až 6. Jestliže autorizovaná společnost prokáže, že splňuje zákonem stanovené podmínky a řádně hospodaří, má na prodloužení platnosti rozhodnutí o autorizaci nárok.
***
§ 21a
Rezerva
(1) Autorizovaná společnost je povinna vytvořit rezervu určenou na krytí budoucích nákladů na sdružené plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu, zohledňující finanční rizika s tím spojená, jejímž cílem je zajistit kontinuitu a dostupnost poskytování služeb ze strany autorizované společnosti (dále jen "rezerva").
(2) Autorizovaná společnost vytváří rezervu ukládáním peněžních prostředků na zvláštní vázaný účet vedený v České republice u banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie. Úroky z peněžních prostředků rezervy jsou její součástí.
(3) Autorizovaná společnost rezervu vytváří, udržuje a v případě jejího čerpání doplňuje tak, aby po uplynutí 5 let ode dne vydání prvního rozhodnutí o autorizaci dosahovala její výše k poslednímu dni každého individuálního účetního období nejméně 50 % celkových nákladů autorizované společnosti podle poslední schválené řádné nebo mimořádné individuální účetní závěrky. Do nákladů autorizované společnosti se pro účely tohoto ustanovení nezapočítávají zaplacená daň z příjmů a náklady na tvorbu rezervy.
(4) Nedosažení minimální výše rezervy stanovené v odstavci 3 je přípustné za podmínky, že
a) v předcházejícím individuálním účetním období byla minimální výše rezervy dosažena a
b) autorizovaná společnost zajistí dosažení minimální výše rezervy v následujícím individuálním účetním období.
(5) Peněžní prostředky, které tvoří rezervu, mohou být použity pouze za účelem sdruženého plnění povinností osob, které obaly uvádí na trh nebo do oběhu, s nimiž autorizovaná společnost uzavřela smlouvu o sdruženém plnění. Peněžní prostředky rezervy nejsou součástí majetkové podstaty autorizované společnosti podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí a exekucí.
(6) Údaje o stavu a čerpání peněžních prostředků rezervy uvádí autorizovaná společnost ve své výroční zprávě.
***
§ 23a
Ověřování údajů
(1) Autorizovaná společnost je povinna mít ověřenou řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku auditorem má povinnost auditu řádné individuální účetní závěrky.
(2) Autorizovaná společnost je povinna zajistit, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti
a) údajů o množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu, které osoby, jež mají s autorizovanou společností uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění, vykázaly autorizované společnosti,
b) vedení evidencí podle § 23 odst. 1,
c) nákladů, které autorizovaná společnost vynaložila na
1. sběr a využití odpadů z obalů pocházejících ze sběrných míst zařazených do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcí a zajištění sběrné sítě,
2. sběr a využití odpadů z průmyslových obalů,
3. dotřídění odpadů z obalů,
4. přímou podporu recyklace a využití odpadů z obalů,
5. vedení evidencí obalů a odpadů z obalů a jejich ohlašování,
6. informování spotřebitelů,
7. ověřování údajů podle § 23a,
8. administrativu a
9. daně a poplatky,
d) nastavení cen sdruženého plnění pro jednotlivé druhy obalů; při tomto ověření je vyžadováno pouze ověření správnosti.
(3) Autorizovaná společnost je dále povinna zajistit, aby auditor ověřil správnost a úplnost údajů vykázaných autorizované společnosti osobami uvedenými v § 23 odst. 1 písm. c) a obcemi.
(4) Autorizovaná společnost je povinna zajistit ověření podle odstavců 2 a 3 v každém roce, ve kterém je oprávněna k zajišťování sdruženého plnění. Zprávu o ověření účetní závěrky auditora o povinném auditu podle odstavce 1 a zprávu nebo zprávy o ověření podle odstavců 2 a 3 je autorizovaná společnost povinna Ministerstvu životního prostředí zaslat nejpozději do 6 měsíců od skončení ověřovaného období.
(5) Osoby uvádějící obaly na trh nebo do oběhu a osoby uvedené v § 23 odst. 1 písm. c) jsou povinny poskytnout autorizované společnosti nezbytnou součinnost za účelem splnění její povinnosti stanovené v odstavcích 2 a 3.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví minimální rozsah ověření podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3.
K části šedesáté čtvrté návrhu zákona – změna zákona o církvích a náboženských společnostech
Platné znění zákona č.3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 11
Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv
(1) Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat registrovaná církev a náboženská společnost, která
a) je registrována podle tohoto zákona nepřetržitě ke dni podání návrhu nejméně 10 let,
b) zveřejňovala každoročně 10 let před podáním tohoto návrhu výroční zprávy o činnosti za kalendářní rok,
c) plní řádně závazky vůči státu[footnoteRef:399]12) a třetím osobám, [399: 11) Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním.]
d) je bezúhonná.
(2) Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv podává statutární orgán registrované církve a náboženské společnosti.
(3) Návrh na přiznání zvláštních práv může být podán buď pro výkon všech zvláštních práv podle § 7 odst. 1 anebo pouze pro výkon zvláštních práv podle § 7 odst. 1 písm. a) až d).
(4) Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) musí obsahovat
a) v originále podpisy tolika zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem v České republice hlásících se k této církvi a náboženské společnosti, kolik činí nejméně 1 promile obyvatel České republiky podle posledního sčítání lidu,[footnoteRef:400]13) s uvedením jejich identifikačních údajů podle tohoto zákona a s uvedením totožného textu na každém podpisovém archu, který uvádí plný název církve a náboženské společnosti, která sbírá podpisy pro účel její registrace, a z něhož je patrné, že podpisový arch je podepisován pouze osobou hlásící se k této církvi a náboženské společnosti,[footnoteRef:401]11) [400: 12) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.] [401: 13) Zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.]
b) prohlášení, že její dosavadní činnost jako právnické osoby podle tohoto zákona neodporuje podmínkám stanoveným tímto zákonem a že vyhovuje podmínkám podle odstavce 1 písm. c),
c) texty výročních zpráv podle odstavce 1 písm. b) a účetních závěrek[footnoteRef:402]14) řádných individuálních účetních závěrek za dobu 10 let předcházející podání tohoto návrhu. [402: 14) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(5) Návrh na přiznání oprávnění k výkonu všech zvláštních práv podle § 7 odst. 1 musí obsahovat náležitosti podle odstavce 4 a navíc dokument potvrzující, že povinnost mlčenlivosti duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství je tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let.
(6) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje registrovaná církev a náboženská společnost, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin související s výkonem zvláštních práv anebo pro zločin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(7) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:403]20). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. [403: 20) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.]
***
§ 16a
Evidence právnických osob založených registrovanou církví a náboženskou společností podle § 15a odst. 1 písm. b)
(1) Účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti pro poskytování služeb sociálních nebo zdravotnických nebo působící jako charita či diakonie, které bude navrženo k evidenci podle tohoto zákona, se zakládá zakládací listinou registrované církve a náboženské společnosti, podepsanou členem nebo členy orgánu registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d). Podpisy musí být úředně ověřeny.
(2) Účelové zařízení poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek.
(3) Zakládací listina účelového zařízení musí obsahovat
a) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") zakladatele,
b) název a sídlo účelového zařízení na území České republiky,
c) dobu, na kterou se účelové zařízení zakládá, pokud není založeno na dobu neurčitou,
d) označení jeho statutárního orgánu na území České republiky,
e) identifikační údaje členů statutárního orgánu,
f) jeho stanovy,
g) způsob zveřejňování výroční zprávy o činnosti a hospodaření účelového zařízení za kalendářní rok,
h) způsob schvalování změn zakládací listiny.
(4) Stanovy účelového zařízení podle odstavce 3 písm. f) musí obsahovat
a) údaje podle odstavce 3 písm. b) a d),
b) způsob ustavování a odvolávání členů statutárního orgánu a délku jejich funkčního období, je-li omezena,
c) způsob, jakým statutární orgán jedná a činí právní jednání jménem účelového zařízení,
d) druh obecně prospěšných služeb, které má účelové zařízení poskytovat, podmínky jejich poskytování a předmět podnikatelské a jiné doplňkové činnosti, budou-li provozovány,
e) označení, složení a působnost kontrolního orgánu, je-li zřízen.
(5) Výroční zpráva účelového zařízení musí obsahovat
a) přehled činností vykonávaných v průběhu předchozího kalendářního roku s uvedením vztahu k účelu založení účelového zařízení,
b) řádnou individuální účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených, je-li účetní jednotkou,
c) výrok auditora k roční účetní závěrce u těch účelových zařízení, u kterých výše čistého obratu překročí 10 miliónů Kč,
c) zprávu auditora o povinném auditu, má-li účelové zařízení povinnost auditu účetní závěrky,
d) přehled o peněžních příjmech a výdajích,
e) přehled rozsahu příjmů (výnosů) v členění podle zdrojů,
f) vývoj a konečný stav fondů účelového zařízení,
g) stav a pohyb majetku účelového zařízení,
h) úplný objem výdajů (nákladů) v členění na výdaje (náklady) vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění činností doplňkových a na vlastní činnost (správu) účelového zařízení,
i) změny zakládací listiny a složení statutárního orgánu účelového zařízení, k nimž došlo v průběhu předchozího kalendářního roku,
j) další údaje stanovené stanovami.
(6) Návrh na evidenci účelového zařízení musí obsahovat zakládací listinu podle § 16a odst. 3.
(7) Neobsahuje-li návrh na evidenci účelového zařízení všechny náležitosti podle odstavců 1, 3 a 4, postupuje ministerstvo podle § 16 odst. 5.
(8) Ministerstvo provede evidenci účelového zařízení zápisem do Rejstříku evidovaných právnických osob po předložení návrhu podle odstavců 1 a 6 nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byly splněny všechny náležitosti pro tento zápis.
(9) Nejde-li o právnickou osobu evidovanou podle tohoto zákona, ministerstvo návrh na evidenci účelového zařízení zamítne.
***
§ 27
Společná ustanovení
(1) Pro řízení podle tohoto zákona platí obecné předpisy o správním řízení,[footnoteRef:404]17) pokud tento zákon nestanoví jinak. [404: 17) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Návrhy podle tohoto zákona se podávají písemně ve dvojím vyhotovení.
(3) Návrhy podle tohoto zákona se podávají v českém jazyce. Doklady v jiném než českém jazyce musí být přeloženy do českého jazyka a úředně ověřeny, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(4) Příjmy církve a náboženské společnosti tvoří zejména
a) příspěvky fyzických a právnických osob,
b) příjmy z prodeje a z pronájmu movitého, nemovitého a nehmotného majetku církví a náboženských společností,
c) úroky z vkladů,
d) dary a dědictví,
e) sbírky a příspěvky z části výtěžků podle zvláštního zákona,[footnoteRef:405]18) [405: 15) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.]
f) půjčky a úvěry,
g) příjmy z podnikání nebo z jiné výdělečné činnosti,
h) dotace.
(5) Předmět podnikání a jiné výdělečné činnosti musí být vymezen v základním dokumentu registrované církve a náboženské společnosti. Podnikání a jiná výdělečná činnost církve a náboženské společnosti mohou být pouze její doplňkovou výdělečnou činností.
(6) Církev a náboženská společnost vede účetnictví podle zvláštních předpisů.14)
(7)(6) Ministerstvo může přidělit identifikační číslo pouze právnickým osobám podle tohoto zákona. Přidělování a zrušování identifikačních čísel se řídí zvláštním právním předpisem.[footnoteRef:406]15) [406: 18) Zákon č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.]
(8)(7) Ministerstvo se souhlasem vlády může učinit výjimku a přiznat oprávnění ke zvláštním právům podle § 7 odst. 1 církvím a náboženským společnostem, které reprezentují významné světové náboženství s dlouhou historickou tradicí, působí na území České republiky a jsou registrovány podle tohoto zákona. V tomto případě se nevyžaduje splnění podmínek podle § 11 odst. 1 a 4. Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat registrovaná církev a náboženská společnost, která plní řádně závazky vůči státu a třetím osobám. Výjimku podle tohoto odstavce lze udělit pouze do 5 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(9)(8) Ministerstvo sdělí Českému statistickému úřadu údaje o zapsaných právnických osobách nejpozději do 30 pracovních dnů od provedení zápisu do rejstříku podle odstavce 1 v rozsahu údajů nezbytně nutných pro vedení statistických registrů.
K části šedesáté páté návrhu zákona – změna zákona o soudech a soudcích
Platné znění zákona č.6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 8
Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, krajské soudy a okresní soudy. Soudy jsou účetními jednotkami.
***
§ 129
(1) Zřizuje se Justiční akademie se sídlem v Kroměříži. Justiční akademie je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Dohled nad činností Justiční akademie vykonává ministerstvo.
(2) Justiční akademie zejména připravuje a po organizační a odborné stránce zabezpečuje výchovně vzdělávací akce v rámci přípravy justičních kandidátů, právních čekatelů, asistentů soudců a soustavné vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších osob, působících v justici. Justiční akademie může dále zabezpečovat vzdělávací akce pro osoby, které spolupracují s justicí, zejména policejní orgány a orgány sociálně-právní ochrany dětí. Tuto činnost vykonává Justiční akademie v úzké součinnosti se soudy a státními zastupitelstvími tak, aby co nejlépe odpovídala jejich potřebám.
K části šedesáté šesté návrhu zákona – změna zákona o státní pomoci při obnově území
Platné znění zákona č.12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 2
Zásady poskytnutí státní pomoci
(1) Došlo-li k narušení základních funkcí zemí v důsledku živelní nebo jiné pohromy, která je mimořádnou událostí,[footnoteRef:407]1) na základě níž byl vyhlášen stav nebezpečí[footnoteRef:408]2) nebo nouzový stav[footnoteRef:409]3) (dále jen "pohroma"), může stát poskytnout krajům, obcím, dalším právnickým osobám, s výjimkou právnických osob hospodařících s majetkem státu, a fyzickým osobám (dále jen "dotčené osoby") státní pomoc na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území. [407: 1) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.] [408: 2) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).] [409: 3) Čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.]
(2) Státní pomoc lze poskytnout až do výše nákladů, jež je nezbytné vynaložit na obnovu majetku poškozeného pohromou nebo na pořízení nového majetku, který bude plnit tutéž základní funkci jako majetek zničený pohromou.
(3) Státní pomoc může být poskytnuta, pokud o ni dotčená osoba požádá ministerstvo, které o jejím poskytnutí rozhoduje, a prokáže, že není schopna vlastními prostředky obnovit svůj majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území.
(4) K žádosti podle odstavce 3
a) právnická osoba, s výjimkou kraje a obce, přiloží výpis z katastru nemovitostí, který nesmí být starší než 3 měsíce, potvrzující, že je vlastníkem nemovitosti nacházející se na území postiženém pohromou, a prokáže své příjmy dosažené za zdaňovací období bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, v němž pohroma nastala,
b) fyzická osoba přiloží výpis z katastru nemovitostí, který nesmí být starší než 3 měsíce, potvrzující, že je vlastníkem nemovitosti nacházející se na území postiženém pohromou, a prokáže své příjmy dosažené za zdaňovací období bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, v němž pohroma nastala, a to včetně příjmů plynoucích z dávek důchodového pojištění (zabezpečení) nebo nemocenského pojištění (péče).
(5) Podnikatel k žádosti o poskytnutí státní pomoci dále přiloží
a) účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, které byly sestaveny k poslednímu dni měsíce bezprostředně předcházejícího pohromě, pokud je povinen je podle zvláštního právního předpisu sestavovat; nelze-li tyto doklady přiložit, neboť byly včetně podkladů pro jejich sestavení zničeny v důsledku pohromy individuální účetní závěrku sestavenou ke konci měsíce bezprostředně předcházejícího pohromě, pokud je podnikatel účetní jednotkou; nelze-li tuto účetní závěrku přiložit, neboť tato účetní závěrka nebo účetní záznamy pro její sestavení byly zničeny v důsledku pohromy, učiní o jejich zničení čestné prohlášení,
b) čestné prohlášení o tom, že
1. na jeho majetek nebyl prohlášen konkurs, nebylo povoleno vyrovnání, nebyl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo že podnikatel není v likvidaci,
2. má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu, státním fondům, rozpočtům územních samosprávných celků nebo ke zdravotní pojišťovně,
c) další doklady, je-li jejich předložení nezbytné pro splnění podmínek stanovených pro poskytnutí státní pomoci.
(6) Kraj a obec přiloží k žádosti o poskytnutí státní pomoci pouze doklady požadované podle odstavce 5 písm. c).
(7) Na poskytnutí státní pomoci není právní nárok. Státní pomoc lze poskytnout ve formě dotace nebo návratné finanční výpomoci[footnoteRef:410]4). [410: 4) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová
pravidla), ve znění pozdějších předpisů.]
(8) Státní pomoc na obnovu nebo pořízení téhož majetku poškozeného nebo zničeného určitou pohromou lze poskytnout pouze jednorázově na základě rozhodnutí jednoho z ministerstev určených ve strategii obnovy území [§ 4 odst. 2 písm. c)].
(9) Majetkem sloužícím k zabezpečení základních funkcí v území je majetek, který bezprostředně slouží k dopravě, hospodářským činnostem, bydlení, s výjimkou staveb pro individuální rekreaci[footnoteRef:411]5), k zajištění podmínek potřebných pro udržitelný rozvoj nebo jako technická infrastruktura a občanské vybavení nebo ten majetek, který je součástí národního kulturního pokladu[footnoteRef:412]5a), předmětem ochrany v rámci památkové rezervace[footnoteRef:413]5b) nebo památkové zóny[footnoteRef:414]5c). [411: 5) § 3 písm. d) vyhlášky č. 3137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.] [412: 5a) § 2 odst. 2 zákona č. 101/2001 Sb., o navrácení nezákonně vyvezených kulturních statků, ve znění zákona č.
180/2003 Sb.] [413: 5b) § 5 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.] [414: 5c) § 6 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.]
(10) Pověřený obecní úřad[footnoteRef:415]6) v přenesené působnosti poskytne kraji na jeho žádost součinnost při zjišťování údajů potřebných k přípravě podkladů pro rozhodnutí o poskytnutí státní pomoci při obnově území postiženého pohromou a při odborné přípravě na toto zjišťování. Odborná příprava zahrnuje především způsob vyčíslení a registrace nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území. [415: 6) § 64 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.]
K části šedesáté sedmé návrhu zákona – změna zákona o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů
Platné znění zákona č.77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 30
Správní rada
a) schvaluje na návrh generálního ředitele zásadní otázky koncepce státní organizace Správa železnic a nakládání s majetkem státu k podnikatelské činnosti jí svěřeným (mimo určený majetek) v rozsahu, který určí zakladatel,
b) schvaluje statut státní organizace Správa železnic, organizační strukturu státní organizace Správa železnic a jednací řád správní rady,
c) projednává výroční zprávu sestavenou podle pokynů zakladatele, roční finanční plán, pololetní výsledky hospodaření, schvaluje roční řádnou individuální účetní závěrku státní organizace Správa železnic,
d) dohlíží na výkon působnosti generálního ředitele a uskutečňování činnosti státní organizace Správa železnic, a zda se činnost státní organizace Správa železnic uskutečňuje v souladu s právními předpisy,
e) je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti státní organizace Správa železnic a kontrolovat, zda účetní záznamy jsou vedeny řádně v souladu se skutečností,
f) je povinna upozornit generálního ředitele na zjištěné nedostatky; přitom mu může navrhnout opatření k nápravě,
g) uděluje předchozí souhlas k uzavření nájemních smluv o pronájmu pozemků, s nimiž státní organizace Správa železnic hospodaří, a k uzavření úvěrových smluv, přesahuje-li poskytnutý úvěr částku stanovenou správní radou.
K části šedesáté osmé návrhu zákona – změna zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
Platné znění zákona č.130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 36
Grantová agentura České republiky
(1) Grantová agentura České republiky je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Grantová agentura České republiky je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu České republiky. Sídlem Grantové agentury České republiky je Praha.
(2) Grantová agentura České republiky zabezpečuje
a) přípravu a realizaci skupin grantových projektů a dalších aktivit v oblasti základního výzkumu včetně veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu grantových projektů,
b) hodnocení a výběr návrhů grantových projektů,
c) poskytování účelové podpory grantových projektů na základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory,
d) kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a čerpání účelové podpory,
e) hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů grantových projektů a kontrolu jimi dosažených výsledků,
f) zpracování návrhu výdajů Grantové agentury České republiky a zpráv o její činnosti,
g) jednání s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem,
h) spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami.
(3) Orgány Grantové agentury České republiky jsou předseda, předsednictvo, vědecká rada a kontrolní rada Grantové agentury České republiky. Funkce členů vědecké rady Grantové agentury České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah[footnoteRef:416]33) k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce[footnoteRef:417]34). Předseda a členové předsednictva Grantové agentury České republiky vykonávají funkci v pracovním poměru. Platové poměry předsedy a členů předsednictva Grantové agentury České republiky se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy[footnoteRef:418]35). [416: 33) § 3 věta druhá zákoníku práce.] [417: 34) Část sedmá zákoníku práce.] [418: 35) Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.]
(4) Předseda Grantové agentury České republiky zastupuje Grantovou agenturu České republiky navenek a jedná jejím jménem ve všech jejích věcech. Předsedu Grantové agentury České republiky jmenuje z členů předsednictva Grantové agentury České republiky a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace vláda.
(5) Předsednictvo Grantové agentury České republiky je výkonným orgánem Grantové agentury České republiky, který schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích, rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory nebo o vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory, předkládá vládě ke schválení návrh statutu Grantové agentury České republiky a jeho změn a předkládá návrh rozpočtu Grantové agentury České republiky. Předsednictvo Grantové agentury České republiky má pět členů. Funkční období členů předsednictva Grantové agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Členy předsednictva Grantové agentury České republiky jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Předsednictvo Grantové agentury České republiky koordinuje činnost oborových komisí jako poradních orgánů Grantové agentury České republiky, které posuzují a hodnotí návrhy grantových projektů s žádostmi o udělení podpory.
(6) Vědecká rada Grantové agentury České republiky je koncepčním orgánem Grantové agentury České republiky, který zejména navrhuje předsednictvu Grantové agentury České republiky ustavení a zaměření oborových komisí, skupiny grantových projektů a jejich zaměření, vyhodnocuje vědeckou úroveň Grantové agentury České republiky a navrhuje potřebná opatření. Vědecká rada Grantové agentury České republiky má dvanáct členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(7) Kontrolní rada Grantové agentury České republiky je kontrolním orgánem Grantové agentury České republiky, který kontroluje rozdělování finančních prostředků Grantové agentury České republiky a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Grantová agentura České republiky příslušnost hospodaření, projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení návrhu grantového projektu, a který předkládá svá stanoviska předsednictvu Grantové agentury České republiky. Stanoviska, která jsou vydávána v rámci kompetence kontrolní rady Grantové agentury České republiky, jsou pro předsednictvo Grantové agentury České republiky závazná. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky má deset členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu Grantové agentury České republiky, pokud opakovaně neschválí výroční zprávu. Členům kontrolní rady Grantové agentury České republiky může být přiznána za výkon jejich funkce odměna a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Grantové agentury České republiky na návrh výboru Poslanecké sněmovny příslušného ve věcech vědy Poslanecká sněmovna. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky předkládá výboru Poslanecké sněmovny příslušnému ve věcech vědy nejméně jednou za 6 měsíců informaci o činnosti Grantové agentury České republiky včetně informace o jednotlivých veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích.
§ 36a
Technologická agentura České republiky
(1) Zřizuje se Technologická agentura České republiky se sídlem v Praze.
(2) Technologická agentura České republiky je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Technologická agentura České republiky je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu České republiky. Technologická agentura České republiky je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem má povinnost auditu řádné účetní závěrky.
(3) Technologická agentura České republiky zabezpečuje:
a) přípravu a realizaci programů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací včetně programů pro potřeby státní správy, veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu projektů a zadávání veřejných zakázek,
b) hodnocení a výběr návrhů programových projektů,
c) poskytování účelové podpory na řešení programových projektů na základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory,
d) kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a čerpání účelové podpory,
e) hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů programových projektů a kontrolu jimi dosažených výsledků,
f) zpracování návrhu výdajů Technologické agentury České republiky a zpráv o její činnosti,
g) poradenství řešitelům projektů a uživatelům výsledků aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, zejména v oblasti právní, finanční a ochrany duševního vlastnictví,
h) podporu komunikace mezi výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem a podílové financování programových projektů,
i) jedná s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem,
j) spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami.
(4) Orgány Technologické agentury České republiky jsou předseda, předsednictvo, výzkumná rada a kontrolní rada Technologické agentury České republiky. Funkce členů výzkumné rady Technologické agentury České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah33) k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce34). Předseda a členové předsednictva Technologické agentury České republiky vykonávají funkci v pracovním poměru. Platové poměry předsedy a členů předsednictva Technologické agentury České republiky se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy35).
(5) Předseda Technologické agentury České republiky zastupuje Technologickou agenturu České republiky navenek a jedná jejím jménem ve všech jejích věcech. Předsedu Technologické agentury České republiky jmenuje z členů předsednictva Technologické agentury České republiky a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace vláda.
(6) Předsednictvo Technologické agentury České republiky je výkonným orgánem Technologické agentury České republiky, který schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích, rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory nebo o vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory, předkládá vládě ke schválení návrh statutu Technologické agentury České republiky a jeho změn a předkládá návrh rozpočtu Technologické agentury České republiky. Předsednictvo Technologické agentury České republiky má pět členů. Funkční období členů předsednictva Technologické agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Členy předsednictva Technologické agentury České republiky jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Předsednictvo Technologické agentury České republiky koordinuje činnost odborných poradních orgánů jako poradních orgánů Technologické agentury České republiky, které posuzují a hodnotí návrhy projektů s žádostmi o udělení podpory.
(7) Výzkumná rada Technologické agentury České republiky je koncepčním orgánem Technologické agentury České republiky, který zejména navrhuje předsednictvu Technologické agentury České republiky ustavení a zaměření odborných poradních orgánů, vyjadřuje se k programům aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, vyhodnocuje odbornou úroveň Technologické agentury České republiky a navrhuje potřebná opatření. Výzkumná rada Technologické agentury České republiky má dvanáct členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(8) Kontrolní rada Technologické agentury České republiky je kontrolním orgánem Technologické agentury České republiky, který kontroluje rozdělování finančních prostředků Technologické agentury České republiky a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Technologická agentura České republiky příslušnost hospodaření, projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení návrhu programového projektu, a který předkládá svá stanoviska předsednictvu Technologické agentury České republiky. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky je oprávněna vyžádat si při kontrole rozdělování finančních prostředků nezávislý audit. Stanoviska, která jsou vydávána v rámci kompetence kontrolní rady, jsou pro předsednictvo Technologické agentury České republiky závazná. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky má deset členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu Technologické agentury České republiky, pokud opakovaně neschválí výroční zprávu. Členům kontrolní rady Technologické agentury České republiky může být přiznána za výkon jejich funkce odměna a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Technologické agentury České republiky na návrh výboru Poslanecké sněmovny příslušného ve věcech vědy Poslanecká sněmovna. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky předkládá výboru Poslanecké sněmovny příslušnému ve věcech vědy nejméně jednou za 6 měsíců informaci o činnosti Technologické agentury České republiky včetně informace o jednotlivých veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích.
K části šedesáté deváté návrhu zákona – změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
Platné znění zákona č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 5
Účastníci řízení o pozemkových úpravách
(1) Účastníky řízení o pozemkových úpravách (dále jen "účastníci") jsou:
a) vlastníci pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových úpravách podle § 2 (dále jen "vlastníci pozemků") a fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům mohou být řešením pozemkových úprav přímo dotčena; za takové osoby se nepovažují vlastníci, pro jejichž pozemky se v pozemkových úpravách pouze obnovuje soubor geodetických informací (§ 3 odst. 2),
b) stavebník, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku stavební činnosti,
c) obce, v jejichž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav; účastníky mohou být i jiné obce, s jejichž územním obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, pokud do 30 dnů od výzvy příslušného pozemkového úřadu přistoupí jako účastníci k řízení o pozemkových úpravách.
(2) V řízení o pozemkových úpravách se z důvodu využití výsledků pozemkových úprav pro obnovu katastrálního operátu používá v zájmu jednoznačné identifikace účastníka jeho jméno, příjmení, adresa místa trvalého pobytu a rodné číslo u fyzických osob a název, adresa sídla a identifikační číslo osoby u právnických osob.
(3) Vlastníky pozemků, kteří se v důsledku změny obvodu pozemkových úprav (§ 9 odst. 6) stanou účastníky řízení, pozemkový úřad o této skutečnosti vhodným způsobem vyrozumí. Pokud vlastník pozemku přestane být účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a), postupuje se podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
(4) Zemřel-li vlastník pozemku, který je předmětem pozemkových úprav, a soud o dědictví pravomocně usnesením ještě nerozhodl,[footnoteRef:419]10) jsou účastníky řízení o pozemkových úpravách osoby podle sdělení soudu nebo soudního komisaře. V případech, kdy soud nebo soudní komisař nepodá sdělení ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem, zastupuje tyto osoby v řízení o pozemkových úpravách opatrovník. Opatrovníkem v řízení o pozemkových úpravách může být i obec. [419: 10) § 175a odst. 3 a § 175q zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.]
(5) Vlastníci pozemků řešených v pozemkových úpravách si zvolí na úvodním jednání (§ 7) sbor zástupců (dále jen "sbor"), který zastupuje vlastníky v rozsahu činností uvedených v odstavci 8, popřípadě jedná za vlastníky v rozsahu stanoveném tímto zákonem. O průběhu úvodního jednání a volbě sboru pozemkový úřad učiní zápis, který doručí účastníkům řízení veřejnou vyhláškou. O volbě sboru pozemkový úřad učiní zápis. Při jednoduchých pozemkových úpravách lze od volby sboru upustit. Nepodaří-li se sbor při komplexních pozemkových úpravách ani opakovaně zvolit a trvá-li potřeba těchto úprav, lze od volby sboru upustit. Sbor zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8.
(6) Členství ve sboru nesmí být odmítnuto vlastníkovi, jehož pozemky zahrnují alespoň 10 % z výměry pozemků, na kterých budou prováděny pozemkové úpravy, pokud o to požádá nejpozději v den konání volby sboru. Dalším nevoleným členem sboru je vedoucí pozemkového úřadu nebo jím pověřený pracovník pozemkového úřadu a zástupce obce. Sbor zvolí ze svého středu předsedu, který svolává schůze sboru a řídí jejich jednání.
(7) Počet členů sboru stanoví pozemkový úřad v rozsahu 5 až 15 členů podle celkového počtu vlastníků a podle rozsahu řešeného území. Pro případ úmrtí nebo odstoupení člena sboru se na úvodním jednání zvolí 1 náhradník sboru. Zvoleného člena sboru nemůže zastoupit ve sboru jiná osoba.
(8) Sbor spolupracuje při zpracování návrhu pozemkových úprav, posuzuje jeho jednotlivé varianty a navrhovaná opatření, vyjadřuje se k plánu společných zařízení, k podaným připomínkám v průběhu pozemkových úprav, k návrhu pozemkových úprav a uděluje souhlas s ustoupením od požadavku na uhrazení rozdílu ceny hodnoty podle § 10 odst. 2.
***
§ 8
Soupis a ocenění nároků vlastníků
(1) Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků (dále jen "soupis nároků") podle jejich ceny tržní hodnoty,[footnoteRef:420]14) výměry, vzdálenosti a druhu, a to včetně uvedení omezení vyplývajících ze zástavního práva, předkupního práva a věcného břemene; u pozemků, které nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků jen podle výměry pozemků. Pozemkový úřad informuje o průběhu zpracování soupisu nároků sbor, umožní mu spoluúčast při soupisu nároků včetně práva přítomnosti člena sboru při jednání s vlastníky. V případě zjištěného rozdílu mezi výměrou obvodu pozemkových úprav vypočtenou ze souřadnic (§ 9 odst. 4), která je rozhodující pro další zpracování návrhu, a výměrou podle katastru nemovitostí se nároky vlastníků úměrně upravují, aby rozdíl byl odstraněn. O případný přebytek výměry v obvodu pozemkových úprav se navýší nárok státu. Tento soupis nároků pozemkový úřad vyloží po dobu 15 dnů na místně příslušném obecním úřadě a zároveň doručí vlastníkům, jejichž pobyt je znám. K tomuto soupisu nároků mohou vlastníci uplatnit námitky ve lhůtě určené pozemkovým úřadem; k námitkám proti opravám výměr pozemků vyplývajícím z nového zaměření skutečného stavu v terénu se nepřihlíží. Námitky projedná pozemkový úřad se sborem, je-li zvolen, popřípadě s katastrálním úřadem. Vlastníci musí být o vyřízení námitek písemně vyrozuměni. Na jejich projednání a vyřízení se nevztahuje správní řád. Námitky podané k pozemkům neřešeným v pozemkových úpravách předá pozemkový úřad katastrálnímu úřadu k rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu.[footnoteRef:421]15) Současně s vyložením soupisu nároků vyzve pozemkový úřad veřejnou vyhláškou, vyvěšenou na úřední desce pozemkového úřadu po dobu 1 roku, osoby oprávněné z věcných břemen, jejichž zápis byl do katastru nemovitostí převzat z pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy, které jsou v katastru nemovitostí zapsány s údaji neumožňujícími jejich dostatečnou identifikaci, aby se pozemkovému úřadu přihlásily nejpozději do jednoho roku od zveřejnění výzvy. Dále se postupuje podle § 11 odst. 15. [420: 14) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.] [421: 15) § 16 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Jsou-li zahájeny pozemkové úpravy v katastrálním území, jehož část se po roce 1958 stala součástí území Polské lidové republiky[footnoteRef:422]54) a tudíž pozemky této původní části katastrálního území nelze zahrnout do obvodu, lze o výměru těchto pozemků navýšit nárok jejich původních vlastníků. Tyto osoby jsou povinny prokázat, že před přechodem dotčených pozemků na území Polské lidové republiky byly vlastníky a bez svého přičinění pozbyly vlastnické právo k těmto pozemkům. Stejně bude postupováno i v případě dědiců původních vlastníků. Způsob oceňování těchto pozemků bude řešen prováděcím předpisem. Při navrhování nových pozemků se použijí pozemky ve vlastnictví státu. [422: 16) Vyhláška č. 3/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16) Vyhláška k provedení zákona č. 151/1997 Sb., o
oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.]
(3) V řízení o pozemkových úpravách se pro oceňování použije zvláštní právní předpis14) platný ocenění zjištěnou hodnotou podle zákona o oceňování14) účinného ke dni vyložení soupisu nároků podle odstavce 1. Pozemkový úřad stanoví, zda ocenění provede sám nebo tím pověří zpracovatele pozemkových úprav nebo znalce. V tomto případě nejde o postup podle správního řádu.
(4) Základem pro ocenění zemědělského pozemku jsou bonitované půdně ekologické jednotky evidované v číselných a mapových podkladech. Bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách zajišťuje Státní pozemkový úřad v celostátní databázi bonitovaných půdně ekologických jednotek. Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou charakteristiku bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.
(5) Při oceňování zemědělských pozemků se pro stanovení nároků v řízení o pozemkových úpravách použije základní cena podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:423]16) která se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek evidovaných v celostátní databázi [footnoteRef:424]17) a vztažených k zaměření skutečného stavu v terénu. Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách vedených v katastru nemovitostí se použijí jen v případech pozemkových úprav, kde není účelné vycházet ze zaměření skutečného stavu (§ 9 odst. 4). [423: 17) Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.] [424: 54) Smlouva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 23/1959 Sb.]
(6) U chmelnic, vinic, sadů, zahrad a pozemků s lesním porostem se v nárocích uvede cena hodnota pozemku a cena hodnota porostu odděleně a s členěním podle druhu porostu. U ostatních druhů pozemků se cena hodnota porostu uvede jen na žádost vlastníka pozemku. Tuto žádost může vlastník pozemku uplatnit nejpozději do konce doby pro vyložení soupisu nároků pozemkovým úřadem podle odstavce 1.
(7) Pro účely pozemkových úprav se cena porostu podle odstavce 6, který se nachází na pozemcích nebo jejich částech sloučených do půdních celků, stanoví jako násobek výměry parcely vedené v katastru nemovitostí nebo její části určené zaměřením skutečného stavu v terénu a průměrné ceny porostu za 1 m2 (dále jen "průměrná cena"). Průměrná cena zahrnuje i podíl na ceně věci, která je součástí porostu nebo příslušenstvím pozemku. Pro výpočet průměrné ceny se ocení porost, který se nachází na půdním celku, podle zvláštního právního předpisu.14)
(7) Pro účely pozemkových úprav se hodnota porostu podle odstavce 6, který se nachází na pozemcích nebo jejich částech sloučených do půdních celků, stanoví jako násobek výměry parcely vedené v katastru nemovitostí nebo její části určené zaměřením skutečného stavu v terénu a průměrné hodnoty porostu za 1 m2 (dále jen „průměrná hodnota“). Průměrná hodnota zahrnuje i podíl na hodnotě věci, která je součástí porostu nebo příslušenstvím pozemku. Pro výpočet průměrné hodnoty se ocení porost, který se nachází na půdním celku, podle zvláštního právního předpisu.14)
***
§ 9
Návrh pozemkových úprav
(1) Pozemkový úřad zajistí odborné zpracování návrhu pozemkových úprav (dále jen "návrh") nebo návrh, popřípadě jeho část v nezbytných případech sám zpracuje.
(2) Zpracovatelem návrhu je vždy držitel úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav (§ 18).
(3) Dotčené orgány, správci podzemních a nadzemních zařízení a správci dat potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav jsou povinni po zahájení řízení o pozemkových úpravách v dohodnutých termínech poskytnout pozemkovému úřadu bezúplatně potřebné údaje a informace nezbytné pro řízení o pozemkových úpravách a pro vypracování návrhu.
(4) Podkladem pro návrh pozemkových úprav je zaměření předmětů, které zůstanou obsahem souboru geodetických informací katastru nemovitostí[footnoteRef:425]18) i po ukončení pozemkových úprav a dalších polohopisných prvků potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav, s geometrickým základem a přesností podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:426]19) nejsou-li již se stejnou kvalitou geometricky a polohově určeny v katastru nemovitostí. Výsledky zeměměřických činností, které mají tvořit podklad pro návrh pozemkových úprav, musí být ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění podle zvláštního právního předpisu.[footnoteRef:427]20) [425: 18) § 4 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.] [426: 19) Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.] [427: 20) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.]
(5) Zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav provádí komise složená z pracovníků pozemkového úřadu, katastrálního úřadu, zpracovatele návrhu, zástupců obcí a podle potřeby i zástupců dalších úřadů. Předsedu komise a její členy jmenuje po dohodě s katastrálním úřadem vedoucí pozemkového úřadu.
(6) Na základě zaměření skutečného stavu v terénu (odstavec 4) se upřesní obvod pozemkových úprav a okruh účastníků řízení; pozdější změnu obvodu a okruhu účastníků řízení lze provést, pokud pro to pozemkový úřad shledá důvody. Pro vyznačení zjištěného průběhu hranic pozemků na upřesněném obvodu pozemkových úprav do katastru nemovitostí se vyhotoví geometrický plán. Ve zpracování návrhu je možné pokračovat pouze na základě kladného stanoviska katastrálního úřadu k převzetí výsledku zeměměřických činností provedených ve smyslu odstavce 5.
(7) Pozemkový úřad ohlásí obvod pozemkových úprav katastrálnímu úřadu k zápisu do katastru nemovitostí a přiloží geometrický plán podle odstavce 6. Neprodleně po zápisu obvodu pozemkových úprav do katastru nemovitostí předloží pozemkový úřad katastrálnímu úřadu seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami, za účelem vyznačení poznámky o zahájení pozemkových úprav v katastru nemovitostí. Ode dne vyznačení této poznámky v katastru nemovitostí sděluje katastrální úřad průběžně pozemkovému úřadu všechny změny, a to až do vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 8.
(8) Návrhu nového uspořádání pozemků vlastníků předchází zpracování plánu společných zařízení, kterými jsou zejména
a) opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní cesty, mostky, propustky, brody, železniční přejezdy a podobně,
b) protierozní opatření pro ochranu půdního fondu jako protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění a podobně,
c) vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod, ochraně území před záplavami, suchem a k zadržení vody v krajině včetně podzemních vod jako vodní nádrže, rybníky, úpravy koryt vodních toků, odvodnění, ochranné hráze, poldry a podobně,
d) opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, podpoře biodiverzity a zvýšení ekologické stability prostřednictvím územního systému ekologické stability, založení, doplnění nebo obnovy trvalé vegetace, terénních úprav a podobně.
V případě společných zařízení technického charakteru jde o nové stavby nebo o rekonstrukce, popřípadě modernizace staveb stávajících.
(9) Zaústění vodohospodářských opatření navržených podle odstavce 8 písm. c) lze navrhnout i mimo obvod pozemkových úprav, pokud toto opatření funkčně souvisí s opatřeními prováděnými v obvodu pozemkových úprav. Toto opatření nebude z důvodu svého umístění mimo obvod pozemkových úprav součástí návrhu nového uspořádání pozemků; rovněž jeho realizace nebude hrazena z prostředků určených pro pozemkové úpravy.
(10) Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům, které vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) podle zvláštních právních předpisů[footnoteRef:428]21). [428: 21) Například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(11) Plán společných zařízení schválí zastupitelstvo obce. Pozemkový úřad před předložením plánu společných zařízení zastupitelstvu obce prokazatelně seznámí s tímto plánem sbor zástupců nebo vlastníky, není-li sbor zvolen. Tento postup platí i v případě změny již schváleného plánu společných zařízení. Zasahuje-li plán společných zařízení i do územního obvodu navazující obce [§ 5 odst. 1 písm. c)], je třeba předložit plán společných zařízení ke schválení také zastupitelstvu této obce.
(12) Pokud jsou společná zařízení navržena na pozemku, který je ve vlastnictví státu[footnoteRef:429]1), převede jej stát po dokončení realizace navržených společných zařízení bezúplatně do vlastnictví obce [§ 5 odst. 1 písm. c)]. Takto získaný pozemek nesmí obec zcizit bez souhlasu ústředí. Současně s podáním návrhu na vklad vlastnického práva na základě smlouvy o bezúplatném převodu pozemku na obec požádá ústředí o zápis poznámky zákazu zcizení. [429: 1) Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.]
(13) V soupisu nových pozemků bude u pozemků podle odstavce 12 věty první uvedena poznámka „pozemek je určen pro realizaci společných zařízení podle zákona č. 139/2002 Sb.“. Tato poznámka bude zapsána do katastru nemovitostí na základě rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Pokud pominuly důvody pro vyznačení poznámky, katastrální úřad zruší poznámku na základě návrhu pozemkového úřadu. Převod těchto pozemků je možný pouze na základě vydání kladného stanoviska pozemkovým úřadem. V případě bezúplatného převodu do vlastnictví obce se stanovisko nevydává.
(14) Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu[footnoteRef:430]22) a poplatky za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa[footnoteRef:431]23) se v řízení o pozemkových úpravách nepředepisují. [430: 22) § 11 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.] [431: 23) § 15 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(15) Plán společných zařízení musí být v souladu s územně plánovací dokumentací. Není-li návrh plánu společných zařízení ze závažných důvodů v souladu s územně plánovací dokumentací, je jeho schválení podle odstavce 11 zároveň rozhodnutím o změně územního plánu podle § 109 odst. 1 stavebního zákona přijímaným z vlastního podnětu. Obsahem změny je požadavek na uvedení plánu společných zařízení a územního plánu do souladu. Tento postup není překážkou pro vydání rozhodnutí o pozemkových úpravách.
(16) Pozemkový úřad může, pokud to je s ohledem na dosažení cíle pozemkových úprav potřebné, v průběhu pozemkových úprav vykupovat se souhlasem vlastníka ve prospěch státu pozemky nebo spoluvlastnické podíly k nim nejvýše za cenu hodnotu obvyklou [footnoteRef:432]59), popřípadě přijmout dar[footnoteRef:433]24) pozemku. Rovněž může vypořádat spoluvlastnictví k pozemku tak, že spoluvlastníkům připočte k jejich nároku (§ 8 odst. 1) část odpovídající spoluvlastnickému podílu k předmětnému pozemku; jestliže spoluvlastník kromě spoluvlastnického podílu nevlastní jiný pozemek, tvoří tento spoluvlastnický podíl samostatný nárok. Pozemkový úřad může na základě dohody uzavřené mezi spoluvlastníky reálně rozdělit spoluvlastnické podíly i v případě, že spoluvlastníci nevlastní v obvodu pozemkových úprav jiný pozemek. Předmětem reálného rozdělení nemohou být pozemky ve společném jmění manželů a lesy ve vlastnictví spolku, společnosti[footnoteRef:434]60) nebo družstva. O pozemky, jejichž vlastník není znám, nebo o spoluvlastnické podíly k takovým pozemkům lze zvýšit nárok státu1). V případě, kdy k pozemku nelze podle údajů evidence katastru nemovitostí jednoznačně určit vlastníka a bude-li šetření nezbytných údajů o vlastníkovi pozemku prokazatelně bezvýsledné, posuzuje se takový pozemek jako pozemek, jehož vlastník není znám. Přihlásí-li se pozemkovému úřadu do 5 let od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv osoba, která prokáže, že byla k uvedenému dni vlastníkem předmětného pozemku nebo spoluvlastnického podílu k němu, pozemkový úřad jí poskytne finanční náhradu v ceně podle jiného právního předpisu hodnotě podle zákona o oceňování 14) platného v době přechodu pozemku nebo spoluvlastnického podílu k tomuto pozemku na stát. [432: 24) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. pozemku.] [433: 59) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
59) Zákon č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.] [434: 5) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.]
(17) Je-li nutno pro společná zařízení vyčlenit nezbytnou výměru půdního fondu, použijí se nejprve pozemky ve vlastnictví státu a potom ve vlastnictví obce. Pro společná zařízení lze se souhlasem držitele dobývacího prostoru a dotčeného orgánu použít pozemky ve vlastnictví státu, které jsou určeny pro těžbu nerostů,[footnoteRef:435]5) pozemky v zastavěném území, pozemky v zastavitelných plochách a pozemky, které jsou určeny k vypořádání náhrad podle zvláštního právního předpisu.[footnoteRef:436]25) K využití pozemků ve vlastnictví státu, které jsou určeny k těžbě nerostů, je vyžadován rovněž souhlas subjektu, kterému byl stanoven dobývací prostor podle horního zákona[footnoteRef:437]61). Pokud nelze pro společná zařízení použít jen pozemky ve vlastnictví státu, popřípadě obce, podílejí se na vyčlenění potřebné výměry půdního fondu ostatní vlastníci pozemků poměrnou částí podle celkové výměry jejich směňovaných pozemků. V tomto případě se nároky vlastníků vstupujících do pozemkových úprav úměrně snižují. [435: 25) Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.] [436: 26) § 16b zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.] [437: 60) § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.]
(18) Zřídil-li pozemkový úřad podle schváleného návrhu věcné břemeno k pozemku, poskytne vlastníku takto zatíženého pozemku náhradu stanovenou podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:438]26) pokud tento vlastník již neobdržel náhradu v jiném pozemku. Pozemky zatížené stávajícími věcnými břemeny lze směňovat jen se souhlasem dotčených vlastníků. Pokud se vlastníci ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem nevyjádří, má se za to, že se směnou souhlasí. Stávající věcná břemena související s inženýrskými sítěmi, vrty, důlními díly a stavbami nebo dočasnými stavbami se neoceňují a nejsou pozemkovými úpravami dotčena. Postup podle § 11 odst. 15 se nepoužije pro věcná břemena uvedená v předchozí větě. [438: 61) § 20 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(19) V rámci stanovení nároků (§ 8 odst. 1) a tvorby obnoveného souboru geodetických informací (§ 11 odst. 8) zajistí pozemkový úřad pro pozemky v obvodu pozemkových úprav, které nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, nezbytné zeměměřické činnosti pro obnovu katastrálního operátu, které se katastrálnímu úřadu předávají spolu s výsledky pozemkových úprav.
(20) Zpracovatel návrhu je povinen v průběhu jeho zpracovávání projednávat nové uspořádání pozemků s dotčenými vlastníky pozemků. Svůj souhlas, případně nesouhlas, vlastníci potvrdí podpisem na soupisu nových pozemků.
(21) V případě, kdy se vlastník pozemku k novému uspořádání pozemků nevyjádří ve smyslu odstavce 20, vyzve jej pozemkový úřad, aby tak učinil ve lhůtě 15 dnů. Pokud se vlastník v této lhůtě nevyjádří, má se za to, že s novým uspořádáním pozemků souhlasí.
(22) Pozemkový úřad svolá všechny vlastníky, požádá-li o to nejméně jedna třetina vlastníků nebo sbor, byl-li zvolen.
(23) Souhlasy učiněné podle tohoto zákona mohou vlastníci pozemků, popřípadě jejich právní nástupci vzít zpět jen se souhlasem pozemkového úřadu; ten může dát souhlas, jestliže to dovolí stav rozpracovanosti návrhu.
(24) Pozemkový úřad v průběhu řízení nejméně jednou za 12 měsíců svolá kontrolní den, na který přizve zástupce obce, sboru a dotčených orgánů, je-li jejich účast potřebná. O konání kontrolního dne pozemkový úřad sepíše zápis.
§ 10
Přiměřenost kvality, výměry a vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků
(1) Vlastníkům pozemků navrhne pozemkový úřad nové pozemky tak, aby odpovídaly jejich původním pozemkům přiměřeně cenou hodnotou, výměrou, vzdáleností a podle možností i druhem pozemku. Porovnání ceny hodnoty, výměry a vzdálenosti navrhovaných pozemků s původními pozemky se provádí za všechny pozemky vlastníka řešené v pozemkových úpravách (§ 2) vždy samostatně po jednotlivých listech vlastnictví.
(2) Cena Hodnota je přiměřená, pokud není ve srovnání s původní cenou hodnotou vyšší nebo nižší o více než 4 %. Překročení kritéria ve prospěch vlastníka lze jen za předpokladu, že vlastník souhlasí s uhrazením rozdílu ceny hodnoty přesahující toto kritérium. O výši rozdílu ceny hodnoty a o lhůtě k jejímu zaplacení rozhodne pozemkový úřad. K přijetí této částky je příslušné ústředí. Úhrada se nevztahuje na pozemky ve vlastnictví státu. V případě pozemků ve vlastnictví krajů se úhrada nevyžaduje v případě, že jsou na těchto pozemcích umístěny veřejně prospěšné stavby. V případě, že do pozemkových úprav vstupuje vlastník pouze s jedním pozemkem, který nelze z technických důvodů umístit tak, aby nebylo překročeno toto kritérium ve prospěch vlastníka, může pozemkový úřad se souhlasem sboru, je-li zvolen, od požadavku na uhrazení rozdílu ceny hodnoty ustoupit. Od úhrady částky nepřesahující 100 Kč se upouští vždy.
(3) Nově navrhované pozemky jsou v přiměřené výměře, pokud rozdíl výměry původních a navrhovaných pozemků nepřesahuje 10 % výměry původních pozemků.
(4) Nově navrhované pozemky jsou v přiměřené vzdálenosti, pokud rozdíl ve vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků není vyšší nebo nižší než 20 %. Vzdálenost se měří od bodu dohodnutého na úvodním jednání.
(5) Snížení nebo zvýšení ceny hodnoty, výměry a vzdálenosti nově navrhovaných pozemků oproti původním pozemkům nad rámec stanovených kritérií přiměřenosti lze provést jen se souhlasem vlastníka. Za tento souhlas se nepovažuje postup podle § 9 odst. 21. Souhlas vlastníka není třeba u pozemků ve vlastnictví státu.
(6) Překročení výměry, ceny hodnoty a vzdálenosti pozemků nabytých obcí pro společná zařízení se nepovažuje za porušení kritérií podle odstavců 2 až 4.
***
§ 14
Pozemkové úpravy v územích s nedokončeným scelovacím řízením
(1) Předmětem pozemkových úprav v katastrálních územích s nedokončeným scelovacím řízením jsou všechny pozemky nacházející se v katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelovací řízení podle dříve platných zvláštních právních předpisů [footnoteRef:439]35) (dále jen "scelování"), bez ohledu na dosavadní způsob jejich využití a existující vlastnické a užívací vztahy k nim. Ustanovení § 3 odst. 3 se nepoužije. Do obvodu pozemkové úpravy lze zahrnout i pozemky, které nebyly dotčeny nedokončeným scelovacím řízením. [439: 35) Zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků.
Vládní nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a jiných úpravách pozemkové držby.]
(2) V katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelování a katastr nemovitostí vede vlastnictví k pozemkům v souladu s návrhem scelovacího plánu,35) platí, že vzniklo vlastnictví k pozemkům podle tohoto návrhu.
(3) Po projednání s katastrálním úřadem může pozemkový úřad vyloučit z pozemkových úprav pozemky, které nejsou třeba pro dosažení účelu pozemkových úprav, a stanoví obvod pozemkových úprav.
(4) Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků (dále jen "soupis nároků") podle jejich výměry a ceny hodnoty. Podkladem pro vypracování soupisu nároků jsou údaje o vlastnických vztazích k pozemkům vedené v katastru nemovitostí. Cena pozemků se určuje podle zvláštního právního předpisu Hodnota pozemků se určuje jako zjištěná hodnota podle zákona o oceňování 14) platného ke dni vyložení soupisu nároků podle § 8 odst. 1 nebo podle druhu pozemku vedeného v bývalém pozemkovém katastru před zahájením scelování, oceněného podle zvláštního právního předpisu platného ke dni vyložení nároků podle § 8 odst. 1. Pozemkový úřad na úvodním jednání stanoví, podle kterého z uvedených způsobů ocenění se bude postupovat.
(5) Pokud z údajů scelovacího operátu, který je založen u katastrálního úřadu, vyplývá, že některý účastník scelování neobdržel náhradu za své pozemky pojaté do scelování, může pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem tomuto účastníkovi, popřípadě jeho dědici stanovit nárok na pozemky ve výměře odpovídající neposkytnuté náhradě, je-li potřebná výměra pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici.
(6) Jsou-li v důsledku nedokončeného scelování u některých pozemků nebo jejich částí zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci 2 nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví,[footnoteRef:440]36) potom [440: 36) § 136 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
a) je vlastníkem takového pozemku osoba nebo její právní nástupce, která sama pozemek nepřetržitě užívá od doby jeho převzetí ve scelování, nebo
b) je vlastníkem takového pozemku osoba nebo její právní nástupce, které vlastnické právo k předmětným pozemkům náleželo před zahájením scelování.
(7) Osoby, jimž není založeno vlastnictví podle odstavce 6 písm. a) nebo b), mají právo na náhradu.
(8) Osoba, které vzniklo právo na náhradu podle odstavce 7, obdrží
a) za pozemek v zastavěném území nebo v zastavitelných plochách peněžitou náhradu, nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek. Výši peněžité náhrady poskytne pozemkový úřad podle zvláštního právního předpisu,14)
b) za zemědělský pozemek, popřípadě lesní pozemek náhradu v jiném přiměřeném pozemku podle původního druhu před zahájením scelování; nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek z majetku České republiky, poskytne jí pozemkový úřad peněžitou náhradu ve výši stanovené podle zvláštního právního předpisu.14)
(9) Pokud účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu do užívání za pozemky, s nimiž vstoupil do scelování a které doposud vlastní, pozemky náhradní ve vlastnictví jiných vlastníků a tyto pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud užívá a vlastní stavbu umístěnou na některém z těchto pozemků, nebo jde o pozemek s trvalým porostem (sad, vinice aj.), popřípadě zahradu, pozemkový úřad rozhodne o přechodu vlastnického práva předmětného pozemku na jeho uživatele. Dosavadní vlastník obdrží náhradu v jiném pozemku podle druhu před zahájením scelování. Nebude-li možno dosavadnímu vlastníkovi poskytnout jako náhradu jiný pozemek z majetku České republiky, poskytne mu pozemkový úřad peněžitou náhradu ve výši stanovené podle zvláštních právních předpisů14).
(10) V případech, kdy došlo k prodeji, popřípadě k vyvlastnění podle zvláštních právních předpisů4) a náhrada byla vyplacena jen jedné z osob zapsané jako vlastník pozemku (odstavec 6) nebo uživateli pozemku, jde-li o případ podle odstavce 9, upraví se nároky vlastníků tak, že se nárok zvýší osobě, která neobdržela náhradu, a sníží osobě, která náhradu obdržela, a to o příslušnou výměru původního pozemku téhož druhu.
(11) V případě, že osoba uvedená v odstavcích 8 a 9 odmítne převzít peněžitou náhradu, pozemkový úřad zabezpečí složení příslušné peněžité částky do úschovy soudu.[footnoteRef:441]38) [441: 38) § 185f zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(12) Součástí výroku rozhodnutí o schválení návrhu je též ustanovení o poskytnutí peněžité náhrady podle odstavců 8 a 9.
(13) Jestliže v pozemkových úpravách, vznikne v celkové bilanci za obvod pozemkových úprav přebytek výměry řešených pozemků, jde o pozemky ve vlastnictví státu.
(14) Pokud není stanoveno jinak, postupuje se v řízení o pozemkových úpravách v území s nedokončeným scelováním podle ostatních ustanovení tohoto zákona.
K části sedmdesáté návrhu zákona – změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů
Platné znění zákona č.146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
(1) Účelem zákona je zřízení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen "inspekce"), která je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství (dále jen "ministerstvo"), a stanovit její působnost pro výkon státního dozoru.
(2) Zřizuje se inspekce, kterou tvoří ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty mající územní působnost pro tyto kraje (dále jen "inspektoráty") a toto sídlo:
a) Středočeský a Hlavní město Prahu se sídlem v Praze,
b) Jihočeský a Vysočina se sídlem v Táboře,
c) Plzeňský a Karlovarský se sídlem v Plzni,
d) Ústecký a Liberecký se sídlem v Ústí nad Labem,
e) Královéhradecký a Pardubický se sídlem v Hradci Králové,
f) Jihomoravský a Zlínský se sídlem v Brně,
g) Olomoucký a Moravskoslezský se sídlem v Olomouci.
(3) Inspekce je organizační složkou státu,[footnoteRef:442]1) je účetní jednotkou.[footnoteRef:443]2) [442: 1) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.] [443: 2) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(4) Sídlem inspekce je Brno.
(5) V čele inspekce je ústřední ředitel, který řídí ústřední inspektorát a ředitele inspektorátů. Výběr, jmenování a odvolání ústředního ředitele a ředitele inspektorátu se řídí zákonem o státní službě.
(6) Jako orgán prvního stupně rozhoduje ve správním řízení inspektorát příslušný podle své územní působnosti, o odvolání proti rozhodnutí inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát.
(7) V řízení o přestupku zjištěném při kontrole, při níž inspektor postupoval podle § 4 odst. 2, nebo spočívajícím v nesplnění povinnosti uložené opatřením, které bylo vydáno postupem podle § 5 odst. 3, rozhoduje jako orgán prvního stupně inspektorát, jehož inspektor postupoval podle § 4 odst. 2 nebo uložil nesplněnou povinnost.
(8) Inspektorát neprojedná ve společném řízení přestupek, k jehož projednání je podle tohoto zákona příslušný jiný inspektorát, ani k takovému přestupku nepřihlédne při určení druhu a výměry správního trestu.
K části sedmdesáté první návrhu zákona – změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském
Platné znění zákona č.147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
(1) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen "Ústav") je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství (dále jen "ministerstvo"). Ústav provádí rovněž odborné a zkušební úkony (§ 2) a odborné činnosti (§ 3).
(2) Ústav je organizační složkou státu,[footnoteRef:444]1) je účetní jednotkou.[footnoteRef:445]2) Sídlem Ústavu je Brno. [444: 1) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.] [445: 2) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(3) V čele Ústavu je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
K části sedmdesáté druhé návrhu zákona – změna zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
Platné znění zákona č.201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
(1) Zřizuje se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen "Úřad").
(2) Úřad je orgánem České republiky (dále jen "stát"), který
a) jedná v řízení před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy (dále jen "rozhodčí orgány"), správními úřady a jinými orgány,[footnoteRef:446]1) [446: 1) Například občanský soudní řád, trestní řád, zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích
nálezů, správní řád.]
b) zpracovává právní stanoviska,
c) plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy a tímto zákonem.
(3) Úřad je organizační složkou státu (dále jen "organizační složka") a účetní jednotkou.
(4) Sídlem Úřadu je Praha.
***
§ 3
(1) Úřad jedná (§ 2) v řízení
a) před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány ve věci určení vlastnického práva státu
1. ke hmotné nemovité věci, jejíž ocenění podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:447]4) přesahuje v době zahájení řízení částku 25 000 000 Kč, [447: 4) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.]
2.1. ke hmotné nemovité nebo movité věci prohlášené za národní kulturní památku,
3.2. ke stavbě, která je sídlem Parlamentu, prezidenta republiky, vlády, ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího kontrolního úřadu, nebo pozemku touto stavbou zastavěnému,
anebo ve věci vyklizení uvedených nemovitých věcí, popřípadě vydání uvedené movité věci,
b) před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány ve věci peněžitého plnění převyšujícího 50 000 000 Kč a v obchodních věcech 250 000 000 Kč,
c) před zahraničními a mezinárodními soudy a rozhodčími orgány ve věci peněžitého plnění převyšujícího 50 000 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 000 Kč,
d) před Ústavním soudem o ústavní stížnosti v případech, kdy podaná ústavní stížnost souvisí s věcí týkající se majetku.
(2) Podává-li ústavní stížnost v případě uvedeném v odstavci 1 písm. d) Úřad, činí tak z vlastního nebo jiného podnětu. Nepovažuje-li podnět za opodstatněný, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal, a příslušnou organizační složku.
(3) V případech podle odstavce 1 písm. b) a c) se k příslušenství pohledávky nepřihlíží.
K části sedmdesáté třetí návrhu zákona – změna zákona o finančním arbitrovi
Platné znění zákona č.229/2002 Sb., o finančním arbitrovi
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 1a
(1) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti arbitra plní Kancelář finančního arbitra, která je organizační složkou státu, účetní jednotkou a jejíž příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí.
(2) V čele Kanceláře finančního arbitra je arbitr.
(3) Organizaci a úkoly Kanceláře finančního arbitra upravuje statut, který vydá arbitr.
(4) Pracovní poměr a odměňování arbitra, zástupce arbitra a dalších zaměstnanců v Kanceláři finančního arbitra se řídí zákoníkem práce.
K části sedmdesáté čtvrté návrhu zákona – změna zákona o dluhopisech
Platné znění zákona č.190/2004 Sb., o dluhopisech
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
1. § 9a
1. Náležitosti emisních podmínek dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky
(1) Dluhopis je nabízen v rámci podlimitní veřejné nabídky, jestliže
a) je jeho emitentem právnická osoba,
b) je veřejně nabízen podle čl. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129[footnoteRef:448]12), [448: 12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES, v platném znění.]
c) není nejpozději k datu emise uveřejněn prospekt a
d) je celková hodnota protiplnění nabízených dluhopisů k datu emise vyšší než částka odpovídající 100 000 EUR a nižší než částka odpovídající 1 000 000 EUR; tato částka se vypočítává za dluhopisy nabízené v členských státech Evropské unie v průběhu 12 měsíců.
(2) Emisní podmínky dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky obsahují kromě informací a údajů podle § 9 dále
a) sídlo emitenta,
b) měsíc a rok zahájení činnosti emitenta; pokud je datum zahájení činnosti shodné se vznikem emitenta, uvede se namísto toho datum vzniku emitenta,
c) popis hlavních činností, které emitent vykonává,
d) výši minimální investice; pokud je výše minimální investice shodná se jmenovitou hodnotou dluhopisu jako dlužnou částkou, uvede se namísto toho jmenovitá hodnota dluhopisu,
e) předpokládaný objem emise,
f) popis účelu využití peněžních prostředků získaných z emise,
g) plánovaný poměr cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu alespoň do 12 měsíců před datem splatnosti,
h) informaci o tom, že k emisi dluhopisů nebyl schválen prospekt Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie,
i) výroční zprávy a účetní závěrky emitenta za poslední 2 účetní období nebo období počínající vznikem emitenta, podle toho, která doba je kratší, a byla-li účetní závěrka ověřena auditorem, také zprávu auditora o ověření účetní závěrky; výroční zprávy účetní závěrky a zprávy auditora o ověření účetní závěrky lze připojit formou odkazu na internetové stránky emitenta nebo na sbírku listin, která je součástí veřejného rejstříku,
j) v případě emitenta, který je součástí konsolidačního celku, rovněž výroční zprávy účetní závěrky, za poslední 2 účetní období nebo období počínající vznikem účetní jednotky povinné sestavit konsolidovanou účetní závěrku, podle toho, která doba je kratší, i ve vztahu ke konsolidačnímu celku, jinak emitent uvede, že není součástí konsolidačního celku; výroční zprávy a účetní závěrky lze připojit formou odkazu na internetové stránky účetní jednotky povinné sestavit konsolidovanou účetní závěrku nebo na sbírku listin, která je součástí veřejného rejstříku,
k) v případě existence právnické osoby, která je ručitelem za dluhy emitenta z dluhopisů, rovněž výroční zprávy účetní závěrky, za poslední 2 účetní období nebo období počínající vznikem ručitele, podle toho, která doba je kratší, i ve vztahu k ručiteli, jinak emitent uvede, že ručitelem za jeho dluhy z dluhopisů není právnická osoba; výroční zprávy a účetní závěrky lze připojit formou odkazu na internetové stránky ručitele nebo na sbírku listin, která je součástí veřejného rejstříku,
i) individuální zprávy vedení a řádné individuální účetní závěrky emitenta za poslední 2 individuální účetní období nebo období počínající vznikem emitenta, podle toho, která doba je kratší, a byl-li proveden audit účetní závěrky, také zprávu auditora o povinném auditu; individuální zprávy vedení, řádné individuální účetní závěrky a zprávy auditora o povinném auditu lze připojit formou odkazu na internetové stránky emitenta nebo na sbírku listin, která je součástí veřejného rejstříku,
j) v případě emitenta, který je součástí konsolidačního celku, rovněž konsolidované zprávy vedení a řádné konsolidované účetní závěrky za poslední 2 konsolidační účetní období nebo období počínající vznikem účetní jednotky povinné sestavit konsolidovanou účetní závěrku, podle toho, která doba je kratší, i ve vztahu ke konsolidačnímu celku, jinak emitent uvede, že není součástí konsolidačního celku; konsolidované zprávy vedení a řádné konsolidované účetní závěrky lze připojit formou odkazu na internetové stránky účetní jednotky povinné sestavit konsolidovanou účetní závěrku nebo na sbírku listin, která je součástí veřejného rejstříku,
k) v případě existence právnické osoby, která je ručitelem za dluhy emitenta z dluhopisů, rovněž individuální zprávy vedení a řádné individuální účetní závěrky za poslední 2 individuální účetní období nebo období počínající vznikem ručitele, podle toho, která doba je kratší, i ve vztahu k ručiteli, jinak emitent uvede, že ručitelem za jeho dluhy z dluhopisů není právnická osoba; individuální zprávy vedení a řádné individuální účetní závěrky lze připojit formou odkazu na internetové stránky ručitele nebo na sbírku listin, která je součástí veřejného rejstříku,
l) údaje identifikující osoby, které dluhopisy nabízí,
m) informaci o tom, čím je splacení dlužné částky zajištěno, nebo informaci, že splacení dlužné částky není nijak zajištěno,
n) informaci o všech osobách ve vrcholném vedení emitenta podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů, uvedením jejich jména, akademických titulů, jejich pracovní pozice v emitentovi, názvu právnické osoby, kde získaly nejdůležitější pracovní zkušenost, a počtu let jejich relevantní praxe z hlediska činnosti emitenta,
o) v případě emitenta, který je součástí konsolidačního celku, informaci v grafické podobě o struktuře konsolidačního celku a
p) údaje identifikující skutečného majitele emitenta podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.
(3) Emitent dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky uveřejní na svých internetových stránkách nejpozději k datu emise emisní podmínky obsahující informace a údaje podle odstavce 2; § 3 odst. 2 věta druhá se použije obdobně.
(4) Osoba nabízející dluhopis v rámci podlimitní veřejné nabídky uveřejní na svých internetových stránkách nejpozději k datu zahájení nabízení emisní podmínky obsahující informace a údaje podle odstavce 2 a zajistí, aby tyto emisní podmínky byly zpřístupněny na těchto internetových stránkách bezplatně a v nezměněné podobě trvale alespoň po dobu nabízení a 12 měsíců od skončení nabízení a měly podobu datového souboru vhodného ke stažení v běžně používaném datovém formátu.
1. ***
§ 27
(1) Komunální dluhopis je dluhopis vydaný územním samosprávným celkem. Jeho název obsahuje označení „komunální“; jiný dluhopis nesmí ve svém názvu toto označení obsahovat.
(2) Územní samosprávný celek musí mít k vydání komunálních dluhopisů předchozí souhlas ministerstva.
(3) Ministerstvo udělí souhlas podle odstavce 2 územnímu samosprávnému celku, jestliže
a) ekonomická situace územního samosprávného celku umožňuje splnit dluhy vyplývající z komunálních dluhopisů a tyto dluhy nemají a nebudou mít výrazně negativní dopad na jeho hospodaření a rozvoj,
b) územní samosprávný celek hodlá získat peněžní prostředky vydáním komunálních dluhopisů pouze za účelem použití takto získaných peněžních prostředků na
1. investice do dlouhodobého hmotného majetku stálého hmotného aktiva sloužícího k výkonu působnosti územního samosprávného celku,
2. odstranění škod způsobených živelní nebo jinou pohromou, nebo
3. financování projektu spolufinancovaného z prostředků Evropské unie a
c) lhůta splatnosti komunálních dluhopisů, které územní samosprávný celek hodlá vydat, není delší než 15 let od data emise.
(4) K žádosti o souhlas podle odstavce 2 žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 3. Vzor žádosti a obsah jejích příloh, včetně příloh prokazujících účel použití peněžních prostředků v souladu s odstavcem 3 písm. b) body 1 až 3, stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5) Územní samosprávný celek vede peněžní prostředky získané vydáním komunálních dluhopisů na samostatném bankovním účtu nebo o nich účtuje odděleně tak, aby byl kdykoliv schopen doložit účel jejich použití.
(6) Ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) se na emisi komunálních dluhopisů nepoužije.
(7) Odstavce 2 až 5 se použijí i na komunální dluhopisy vydávané v zahraničí nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané územním samosprávným celkem podle práva cizího státu.
1. ***
§ 29
(1) Zástavní hodnotu zastavených nemovitých věcí stanoví emitent krytých dluhopisů. Emitent krytých dluhopisů je povinen upravit ve svých vnitřních předpisech pravidla pro stanovení zástavní hodnoty zastavovaných nemovitých věcí, která musí respektovat zásady uvedené v odstavci 2.
(2) Zastavené nemovité věci se oceňují cenou obvyklou nebo tržní hodnotou, podle zvláštního právního předpisu upravujícího oceňování majetku, podle zákona upravujícího oceňování se zohledněním
a) trvalých a dlouhodobě udržitelných vlastností nemovité věci,
b) výnosu dosažitelného třetí osobou při řádném hospodaření s nemovitou věcí,
c) práv a závad s nemovitou věcí spojených a
d) místních podmínek trhu s nemovitými věcmi včetně jeho vlivů a předpokládaného vývoje.
(3) Zástavní hodnota zastavených nemovitých věcí, stanovená podle odstavce 2, nesmí převyšovat jejich cenu obvyklou nebo tržní hodnotu podle zákona upravujícího oceňování.
(4) Zástavní hodnota zastavených nemovitých věcí musí být stanovena osobou, která má potřebnou kvalifikaci, schopnosti a zkušenosti a která je nezávislá na procesu rozhodování o úvěru. Při posuzování hodnoty nebere tato osoba v úvahu spekulativní prvky a hodnotu transparentně a jednoznačně dokumentuje.
K části sedmdesáté páté návrhu zákona – změna zákona o dani z přidané hodnoty
Platné znění zákona č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025[footnoteRef:449] [449: Novela zákona o dani z přidané hodnoty, která je nyní předložena pracovním komisím LRV (Čj. LRV 308/24)]
1. ***
§ 4
1. Vymezení základních pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a) úplatou
1. částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v přímé souvislosti s plněním,
2. dotace k ceně, kterou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropské unie či podle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku,
b) jednotkovou cenou cena za jednotku množství zboží nebo cena za službu,
c) daní na výstupu daň uplatněná plátcem za zdanitelné plnění podle § 13 až 20 nebo z přijaté úplaty vztahující se k tomuto plnění,
d) nadměrným odpočtem daň odpovídající rozdílu mezi daní na výstupu a odpočtem daně za zdaňovací období v případě, že daň na výstupu je nižší než odpočet daně,
e) uskutečněným plněním dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková,
f) osobou registrovanou k dani osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v rámci obchodování mezi členskými státy,
g) zahraniční osobou osoba povinná k dani, která nemá na území Evropské unie sídlo ani provozovnu,
h) u fyzické osoby
1. bydlištěm adresa vedená v základním registru obyvatel nebo v jiné obdobné evidenci, anebo adresa, kterou fyzická osoba uvedla správci daně, pokud neexistuje důkaz, že tato adresa neodpovídá skutečnosti,
2. místem, kde se obvykle zdržuje, místo, kde fyzická osoba obvykle žije z důvodu osobních nebo profesních vazeb; má-li tato osoba profesní vazby v jiné zemi, než ve které má své osobní vazby, je místo, kde se fyzická osoba obvykle zdržuje, určeno osobními vazbami,
3. místem pobytu bydliště, nebo místo, kde se obvykle zdržuje,
i) sídlem u osoby povinné k dani adresa místa jejího vedení, kterým se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popřípadě místo, kde se schází její vedení; nemá-li fyzická osoba místo svého vedení, rozumí se sídlem u této osoby místo jejího pobytu,
j) provozovnou organizační složka osoby povinné k dani, která může uskutečňovat dodání zboží nebo poskytnutí služby, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje,
k) zbožím, které je předmětem spotřební daně, zboží, které je předmětem některé ze spotřebních daní, předmětem daně z pevných paliv nebo předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, s výjimkou plynu dodávaného prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropské unie anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené,
l) osobou neusazenou v tuzemsku osoba povinná k dani, která
1. nemá sídlo v tuzemsku,
2. uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku a
3. v tuzemsku nemá provozovnu nebo v tuzemsku má provozovnu, která se tohoto plnění neúčastní,
m) osvobozenou osobou osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, která je v tomto státě osobou s obdobným postavením jako v tuzemsku osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem,
n) provozovatelem elektronického rozhraní osoba povinná k dani, která za použití elektronického rozhraní, zejména elektronického tržiště, platformy, portálu nebo obdobného prostředku, usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty[footnoteRef:450]7e). [450: 7e) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, v platném znění.]
(2) Zbožím se pro účely tohoto zákona rozumí
a) hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů,
b) právo stavby,
c) živé zvíře,
d) lidské tělo a část lidského těla,
e) plyn, elektřina, teplo a chlad.
(3) Za zboží se dále považují
a) bankovky a mince české měny při jejich dodání výrobcem České národní bance, nebo při jejich pořízení z jiného členského státu, nebo jejich dovoz Českou národní bankou,
b) bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle směnného kurzu vyhlašovaného Českou národní bankou,
c) cenné papíry při jejich dodání výrobcem emitentovi v tuzemsku, nebo při jejich pořízení z jiného členského státu nebo jejich dovozu a vývozu jako výrobku.
(4) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) dopravním prostředkem vozidlo, jiný prostředek nebo zařízení, které jsou určené k přepravě osob nebo zboží z jednoho místa na jiné a které jsou obvykle konstruované pro použití k přepravě a mohou k ní být skutečně použity; za dopravní prostředek se nepovažuje vozidlo, které je trvale znehybněno, ani kontejner,
b) novým dopravním prostředkem
1. motorové pozemní vozidlo s obsahem válců větším než 48 cm3 nebo s výkonem větším než 7,2 kW, pokud bylo dodáno do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 6 000 km,
2. loď delší než 7,5 m, pokud byla dodána do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 100 hodin, s výjimkou námořních lodí užívaných k obchodní, průmyslové, rybářské nebo záchranářské činnosti, nebo
3. letadlo o maximální vzletové hmotnosti větší než 1 550 kg, pokud bylo dodáno do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má nalétáno méně než 40 hodin, s výjimkou letadel využívaných leteckými společnostmi pro mezinárodní leteckou přepravu,
c) b) obchodním majetkem majetkové hodnoty, které slouží osobě povinné k dani a jsou touto osobou určeny k uskutečňování ekonomických činností ekonomické činnosti,
d) c) dlouhodobým majetkem obchodní majetek, který je
1. hmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů; hmotný majetek přenechaný k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé, že vlastnické právo k užívanému hmotnému majetku bude za obvyklých okolností převedeno na jeho uživatele, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dlouhodobý majetek uživatele,
2. odpisovaným nehmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví,
3. pozemkem, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví[footnoteRef:451]7d) účetnictví; pozemek přenechaný k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému pozemku bude převedeno na jeho uživatele, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dlouhodobý majetek uživatele, nebo [451: 7d) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
4. technickým zhodnocením podle zákona upravujícího daně z příjmů v případě technického zhodnocení hmotného majetku, nebo technickým zhodnocením podle právních předpisů upravujících účetnictví v případě technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku,
c) dlouhodobým majetkem obchodní majetek, který je
1. stálým hmotným aktivem podle zákona upravujícího účetnictví, jehož pořizovací výdaj převýšil 100 000 Kč; tato částka neplatí pro pozemek,
2. stálým nehmotným aktivem podle zákona upravujícího účetnictví, nebo
3. dodatečným zhodnocením podle zákona upravujícího daně z příjmů v případě dodatečného zhodnocení hmotného aktiva, nebo následným pořizovacím výdajem podle zákona upravujícího účetnictví v případě následného pořizovacího výdaje na nehmotné aktivum,
e) d) dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil; technické zhodnocení podle písmene d) bodu 4 se považuje za samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností,
f) e) d) osobním automobilem dopravní prostředek, který má v registru silničních vozidel zapsanou kategorii M1 nebo M1G; pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním právním předpisem[footnoteRef:452]4a), [452: 4a) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
g) f) e) nájmem také podnájem, pacht a podpacht; nájmem se rozumí také zřízení, trvání nebo zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci, pokud jsou naplněny znaky nájmu,
h) g) f) přepravou zboží také přeprava peněz a cenných papírů.
i) h) g) dodáním zboží s instalací nebo montáží dodání zboží spojené s instalací nebo montáží osobou povinnou k dani, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou,
j) i) h) dodáním zboží soustavami nebo sítěmi dodání
1. plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropské unie anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené,
2. elektřiny, tepla nebo chladu sítěmi.
(5) Přemístěním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí odeslání nebo přeprava zboží, které je součástí obchodního majetku osoby povinné k dani, mezi členskými státy do členského státu, do něhož je zboží odesláno nebo přepraveno pro účely uskutečňování ekonomické činnosti této osoby, pokud je toto zboží odesláno nebo přepraveno touto osobou nebo jí zmocněnou třetí osobou.
(6) Za přemístění zboží se pro účely tohoto zákona nepovažuje odeslání nebo přeprava zboží pro účely
a) prodeje zboží na dálku do členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží,
b) dodání zboží s instalací nebo montáží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží,
c) dodání zboží na palubě lodi, letadla nebo vlaku během přepravy osob uskutečněné na území Evropské unie,
d) dodání zboží soustavami nebo sítěmi,
e) uskutečnění plnění osvobozeného od daně podle § 64, 66 nebo 68, nebo obdobně osvobozeného od daně podle právního předpisu členského státu zahájení odeslání nebo přepravy zboží,
f) poskytnutí služby pro osobu povinnou k dani, zahrnující práce na zboží fyzicky uskutečněné v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží za podmínky, že zboží po provedení prací je vráceno zpět osobě povinné k dani do členského státu, ze kterého bylo zboží původně odesláno nebo přepraveno,
g) přechodného užití zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží pro účely poskytnutí služby osobou povinnou k dani, nebo
h) přechodného užití zboží na dobu nepřekračující 24 měsíců na území členského státu, ve kterém by se na dovoz stejného zboží ze třetí země pro přechodné užití vztahoval celní režim dočasného použití s úplným osvobozením od cla.
(7) Nejde-li nadále o odeslání nebo přepravu zboží pro účely, pro které se odeslání nebo přeprava zboží nepovažují podle odstavce 6 za přemístění zboží, považují se takové odeslání nebo přeprava zboží za přemístění zboží. V takovém případě se má za to, že přemístění zboží nastává v okamžiku, kdy dotčená podmínka přestane být plněna.
(8) Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, nebo přiznat uskutečnění plnění, a to
a) kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, nebo
b) poslední směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou; přepočet mezi měnami jinými než euro se provede za použití směnného kurzu každé z těchto měn vůči euru.
(9) Prodejem zboží na dálku se pro účely tohoto zákona rozumí dodání zboží, pokud
a) je zboží odesláno nebo přepraveno z členského státu odlišného od členského státu ukončení jeho odeslání nebo přepravy
1. osobou povinnou k dani, která zboží dodává, nebo
2. třetí osobou, zasahuje-li podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e), osoba povinná k dani, která zboží dodává, do tohoto odeslání nebo přepravy,
b) je zboží dodáno osobě, pro kterou pořízení zboží není v členském státě ukončení jeho odeslání nebo přepravy předmětem daně, a
c) nejde o dodání nového dopravního prostředku ani o dodání zboží s instalací nebo montáží.
(10) Prodejem dovezeného zboží na dálku se pro účely tohoto zákona rozumí prodej zboží na dálku s tím, že je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země na území Evropské unie.
(11) Stálé hmotné aktivum přenechané k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé, že vlastnické právo k užívanému aktivu bude za obvyklých okolností převedeno na jeho uživatele, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dlouhodobý majetek tohoto uživatele.
***
§ 13
1. Dodání zboží
(1) Dodáním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník.
(2) Dodáním zboží do jiného členského státu se pro účely tohoto zákona rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.
(3) Za dodání zboží se pro účely tohoto zákona považuje
a) převod vlastnického práva k majetku za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu,
b) dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi,
c) přenechání zboží k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé, že vlastnické právo k užívanému zboží bude za obvyklých okolností převedeno na jeho uživatele.
(4) Za dodání zboží za úplatu se také považuje
1. a) použití hmotného majetku zboží pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností ekonomické činnosti plátce, pokud byl u tohoto zboží nebo jeho části uplatněn odpočet daně,
1. b) uvedení do stavu způsobilého k užívání[footnoteRef:453]74) dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro účely, pro které má nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 8, [453: 74) § 6 odst. 8 a § 7 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.]
1. c) b) vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku,[footnoteRef:454]2) zboží, pokud byl u tohoto majetku tohoto zboží nebo jeho části uplatněn odpočet daně, [454: 2) § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb.]
1. d) c) vložení nepeněžitého vkladu ve hmotném majetku zboží, pokud vkladatel při nabytí majetku nabytí tohoto zboží uplatnil u něj nebo u jeho části odpočet daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který zboží, které je součástí vkladu obchodního závodu souhrnu majetku; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění povinnosti přiznat daň společně a nerozdílně,
1. e) d) dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh[footnoteRef:455]10a), jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného účetního období7d) daného plátce nebo k poslednímu dni příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví není účetní jednotkou. Pro účely tohoto zákona jsou za vratné obaly stejného druhu považovány také vratné obaly se shodnou výší zvláštní peněžní částky účtované při dodání vratného obalu spolu se zbožím. Toto ustanovení se nevztahuje na dodání vratných obalů spolu se zbožím, u kterého by se uplatnilo osvobození od daně podle § 63,. [455: 10a) Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů.]
1. f) e) předání dovezeného zboží, které bylo propuštěno do celního režimu volného oběhu, v tuzemsku bez změny vlastnického práva do okamžiku dodání tohoto zboží podle odstavce 1.
(5) Použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce se pro účely tohoto zákona rozumí trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, a poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.
(6) Za dodání zboží za úplatu se pro účely tohoto zákona považuje také přemístění zboží plátcem z tuzemska do jiného členského státu.
(7) Za dodání zboží se však pro účely tohoto zákona nepovažuje
a) pozbytí obchodního závodu, pokud se jedná o hmotný majetek,
b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:456]11) [456: 11) Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.]
c) poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, nebo poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti,
d) dodání vratného obalu, který je dodáván spolu se zbožím kupujícímu za úplatu, pokud je tato úplata přímo vázána k vratnému obalu a kupujícímu je při dodání zboží zaručeno vrácení této úplaty v plné výši po vrácení vratného obalu10a), nebo
e) vrácení vratného obalu bez úplaty či za úplatu.
1. ***
§ 21
1. Uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží a poskytnutí služby
(1) Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné
a) dnem dodání tohoto zboží, nebo
b) dnem přenechání zboží k užívání podle § 13 odst. 3 písm. c).
(2) Při dodání nemovité věci se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání nebo dnem doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve. Při přenechání nemovité věci k užívání podle § 13 odst. 3 písm. c) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem přenechání nemovité věci k užívání.
(3) Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve.
(4) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné
a) dnem převzetí díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo,
b) dnem
1. vyhotovení dokladu o vyúčtování při dodání elektřiny, plynu, tepla nebo chladu, sdílení elektřiny nebo poskytnutí související služby v elektroenergetice, související služby v plynárenství nebo jiné služby poskytované za podmínek stanovených energetickým zákonem, nejpozději však uplynutím lhůty pro poskytnutí takového vyúčtování podle energetického zákona, nebo dnem zjištění skutečné spotřeby, pokud energetický zákon nestanoví povinnost poskytovat takové vyúčtování,
2. zjištění skutečné spotřeby při dodání vody nebo odstranění odpadních vod, nebo
3. zjištění rozsahu poskytnutých služeb při poskytnutí služeb elektronických komunikací,
c) dnem zjištění skutečné výše částky za službu poskytovanou v přímé souvislosti s nájmem nemovité věci, která byla v souvislosti s tímto nájmem přijata, pokud se nejedná o službu podle písmene b),
d) dnem použití majetku nebo využití služby při použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce,
e) dnem uvedení do stavu způsobilého k užívání74) při plnění vymezeném v § 13 odst. 4 písm. b),
f) dnem, ke kterému dochází k pozbytí vlastnického práva k nepeněžitému vkladu, popřípadě jiných práv k tomuto vkladu, při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, s výjimkou nemovité věci, kdy se postupuje podle odstavce 2,
g) dnem, ke kterému dochází k pozbytí vlastnického práva, popřípadě jiných práv k vydávanému majetku, při vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku, s výjimkou nemovité věci, kdy se postupuje podle odstavce 2,
h) dnem dodání třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem dodání třetí osobou, při dodání zboží na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu,
i) dnem poskytnutí služby třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem poskytnutí služby třetí osobou, při poskytnutí služby na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu,
j) dnem převodu jednoúčelového poukazu, nebo
k) dnem přijetí úplaty určeným podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e), v případě
1. dodání zboží podle § 13a,
2. prodeje dovezeného zboží na dálku, na který je použit dovozní režim zvláštního režimu jednoho správního místa.
(5) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze, a v případech, kdy se úplata za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.
(6) U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. e) d) vzniká povinnost přiznat daň ke dni jeho uskutečnění. Zdanitelné plnění podle § 13 odst. 4 písm. e) d) se považuje za uskutečněné k poslednímu dni účetního období daného plátce nebo k poslednímu dni kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví není účetní jednotkou.
(7) Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva. Dílčí plnění se považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. U dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné i dnem podle odstavce 4 písm. a), a dnem uskutečnění zdanitelného plnění je ten den, který nastane dříve.
(8) Je-li poskytováno zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku po dobu delší než 12 měsíců, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato; to neplatí
a) pro kalendářní rok, v němž došlo k přijetí úplaty, ze které plátci vznikla povinnost přiznat daň,
b) v případech podle odstavce 4 písm. b) nebo k), nebo
c) v případě služby, která je poskytována na základě zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci třetí osobě, pokud úplatu za poskytnutí této služby hradí stát nebo jde-li o službu spočívající ve výkonu funkce insolvenčního správce podle ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů.
(9) Pro stanovení dne uskutečnění plnění u plnění osvobozených od daně platí odstavce 1 až 8 obdobně. U nájmu nemovité věci osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně se považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.
***
§ 36
Základ daně
***
(1) Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, a to bez daně za toto zdanitelné plnění.
(2) Základem daně v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté úplaty snížená o daň.
(3) Základ daně také zahrnuje
a) jiné daně, poplatky nebo jiná obdobná peněžitá plnění,
b) vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění,
c) při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou,
d) při poskytnutí stavebních a montážních prací provedených na dokončené stavbě nebo spojených s výstavbou stavby, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.
(4) Za vedlejší výdaje se pro účely základu daně považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize.
(5) Základ daně se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Do základu daně se nezahrnuje částka vzniklá zaokrouhlením celkové výše úplaty při dodání zboží nebo poskytnutí služby na celou korunu.
(6) Základem daně je v případě, že se jedná o
a) dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) až d) a f) a § 13 odst. 6, cena zboží nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění,
b) poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 a 4, výše celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění,
c) dodání zboží nebo poskytnutí služby v případech, kdy byla úplata poskytnuta formou nepeněžitého plnění, obvyklá cena bez daně tohoto dodání nebo poskytnutí,
d) dodání zboží nebo poskytnutí služby v případech, kdy byla úplata poskytnuta zcela nebo zčásti virtuálním aktivem podle právního předpisu upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu s výjimkou poskytnutí úplaty virtuálním aktivem, které je plněním osvobozeným od daně podle § 54 až 55, obvyklá cena bez daně tohoto dodání nebo poskytnutí.
(7) Základem daně při dodání zboží nebo poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu je vše, co jako úplatu za víceúčelový poukaz uhradila nebo má uhradit osoba, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo třetí osoba, a to bez daně za toto zdanitelné plnění. Není-li tato úplata známa, je základem daně částka uvedená na víceúčelovém poukazu nebo v související dokumentaci snížená o daň.
(8) Je-li víceúčelový poukaz přijat jako část úplaty za uskutečněné zdanitelné plnění, stanoví se základ daně za toto plnění jako součet částky stanovené podle odstavce 7 pro část úplaty odpovídající víceúčelovému poukazu a částky stanovené podle odstavce 1 pro zbývající část úplaty.
(9) Pokud se za uskutečněná plnění stanoví celková cena nebo hodnota, která zahrnuje dodání zboží nebo poskytnutí služby s různými sazbami daně, popřípadě osvobozená od daně, základ daně se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru cen určených podle právních předpisů upravujících oceňování majetku jednotlivých plnění k celkovému součtu těchto určených cen hodnot určených podle zákona upravujícího oceňování věcí, služeb a dluhů jednotlivých plnění k celkovému součtu těchto určených hodnot. Tato celková cena nebo hodnota se považuje za částku obsahující daň.
(10) Pokud je při oceňování majetku vyžadován posudek více znalců, použije se pro zjištění poměru cen cena z posudku, v němž je cena nejvyšší, která se považuje za cenu obsahující daň.
(11) U zdanitelného plnění podle § 21 odst. 8 nebo § 24 odst. 4 se základ daně připadající na příslušný kalendářní rok stanoví kvalifikovaným odhadem.
(11) (12) Základem daně při dodání platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, je rozdíl mezi cenou, za kterou jsou prodávány, a jejich nominální hodnotou. Tento rozdíl se považuje za částku obsahující daň. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, základem daně je nula.
(12) (13) U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. e) d) je základem daně peněžní částka, za kterou plátce vratný obal, který je dodáván spolu se zbožím, dodává, bez daně. Základem daně je tato peněžní částka i v případě, že vratný obal je dodán plátcem spolu se zbožím bezúplatně, pokud zákon dále nestanoví jinak. Jestliže plátce dodává v tuzemsku vratné obaly stejného druhu spolu se zbožím všem svým odběratelům bezúplatně, je základem daně peněžní částka, za kterou je obal stejného druhu plátcem pořízen, snížená o daň. V případě, že peněžní částka není známa, je základem daně cena vratného obalu stejného druhu určená podle právních předpisů upravujících oceňování majetku hodnota vratného obalu stejného druhu určená podle zákona upravujícího oceňování věcí, služeb a dluhů. Celkový základ daně u vratných obalů stejného druhu, z kterého se zjistí daň, se vypočte jako rozdíl mezi celkovým počtem vratných obalů stejného druhu dodaných plátcem všem svým odběratelům během příslušného účetního období nebo příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví není účetní jednotkou, a celkovým počtem vratných obalů stejného druhu, které byly tomuto plátci vráceny během příslušného účetního období7d) nebo během příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví není účetní jednotkou, přičemž tento rozdíl je vynásoben částkou platnou pro vratný obal stejného druhu dodávaný v tuzemsku společně se zbožím, zjištěnou podle tohoto ustanovení. V případě, že celkový počet vratných obalů stejného druhu dodaných plátcem všem svým odběratelům během příslušného účetního období nebo příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví není účetní jednotkou, je nižší než celkový počet vratných obalů stejného druhu, které byly tomuto plátci vráceny během příslušného účetního období7d) nebo během příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví není účetní jednotkou, jsou základ daně a příslušná daň uváděné na daňovém dokladu vystaveném podle § 32 odst. 1 dokladu o použití se záporným znaménkem. Stejným způsobem se záporný základ daně a daň zohlední i v daňovém přiznání podle § 101.
(14) Obvyklou cenou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí celá částka, kterou by za účelem pořízení zboží nebo přijetí služby musela osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, nacházející se na stejném obchodním stupni, na jakém se dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňuje, zaplatit v podmínkách volné hospodářské soutěže nezávislému dodavateli nebo poskytovateli v tuzemsku, aby v daném okamžiku toto zboží pořídila nebo tuto službu přijala; pokud nelze srovnatelné dodání zboží nebo poskytnutí služby zjistit, rozumí se obvyklou cenou
a) v případě zboží částka, která
1. není nižší než kupní cena daného nebo podobného zboží, nebo
2. odpovídá nákladové ceně určené k okamžiku dodání zboží, pokud nelze určit částku podle bodu 1,
b) v případě služby částka, která není nižší než výše celkových nákladů osoby povinné k dani na toto poskytnutí služby.
***
§ 75
Způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši
***
(1) Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro účely svých uskutečněných plnění. Tím není dotčeno ustanovení § 76.
(2) V případě přijatého zdanitelného plnění, které není pořízením dlouhodobého majetku, určeného pro uskutečněná plnění, které plátce použije zčásti rovněž pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, si plátce může zvolit, že uplatní nárok na odpočet daně v plné výši. Část přijatého zdanitelného plnění, kterou použije pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, se poté považuje za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a).
(3) Příslušná výše odpočtu daně v poměrné výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, a podílu použití tohoto plnění pro účely svých uskutečněných plnění (dále jen "poměrný koeficient"). Poměrný koeficient se vypočítá jako procentní podíl zaokrouhlený na celé procento nahoru.
(4) Nelze-li v okamžiku uplatnění odpočtu daně stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem. Po skončení kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění plátce byl oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně, tento nárok uplatnil a přijaté zdanitelné plnění použil, plátce do hodnoty poměrného koeficientu zohlední skutečný podíl použití tohoto zdanitelného plnění pro účely uskutečněných plnění v daném roce. Odchyluje-li se poměrný koeficient vypočtený podle skutečného použití od poměrného koeficientu stanoveného odhadem o více než 10 procentních bodů, výše uplatněného odpočtu daně se opraví.
(5) V případě, že plátce uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v poměrné výši, v jiném roce, než ve kterém je po pořízení tohoto majetku nárok na odpočet daně oprávněn uplatnit, zahrne do částky opravy podle odstavce 4 rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z rozdílu mezi hodnotami poměrných koeficientů za příslušné roky, pokud se tyto hodnoty odchylují o více než 10 procentních bodů. Obdobně plátce postupuje i v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého plnění, které se stalo součástí pořízeného dlouhodobého majetku.
(6) Plátce, který uplatnil odpočet daně z úplaty poskytnuté před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v poměrné výši, v jednom z 9 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku pořízení tohoto majetku s použitím jiného poměrného koeficientu než poměrného koeficientu, který odpovídá poměrnému koeficientu tohoto pořízeného majetku, je povinen provést opravu odpočtu daně, ve výši nároku na odpočet daně vyplývajícího z rozdílu mezi koeficientem, který odpovídá poměrnému koeficientu tohoto majetku v kalendářním roce jeho pořízení, a koeficientem, který použil u poskytnuté úplaty. Obdobně se postupuje v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého zdanitelného plnění, které se stalo součástí pořízeného dlouhodobého majetku.
(6) Plátce, který uplatnil odpočet daně z úplaty poskytnuté před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v poměrné výši, v jednom z 9 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku pořízení tohoto majetku s použitím jiného poměrného koeficientu než poměrného koeficientu, který odpovídá poměrnému koeficientu tohoto pořízeného majetku, je povinen provést opravu odpočtu daně, ve výši nároku na odpočet daně vyplývajícího z rozdílu mezi koeficientem, který odpovídá poměrnému koeficientu tohoto majetku v kalendářním roce jeho pořízení, a koeficientem, který použil u poskytnuté úplaty. Obdobně se postupuje v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého zdanitelného plnění, které se stalo součástí pořízeného dlouhodobého majetku.
(6) Plátce, který uplatnil odpočet daně z úplaty poskytnuté přede dnem uznání majetku za aktivum, které je dlouhodobým majetkem a u kterého má nárok na odpočet daně v poměrné výši, v jednom z 9 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku tohoto uznání s použitím jiného poměrného koeficientu než poměrného koeficientu, který odpovídá poměrnému koeficientu tohoto uznání, je povinen provést opravu odpočtu daně, ve výši nároku na odpočet daně vyplývajícího z rozdílu mezi koeficientem, který odpovídá poměrnému koeficientu tohoto majetku v kalendářním roce tohoto uznání, a koeficientem, který použil u poskytnuté úplaty. Obdobně se postupuje v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého zdanitelného plnění, které se stalo součástí tohoto majetku.
(7) V případě, že plátce z úplaty uvedené v odstavci 6 neuplatnil nárok na odpočet daně v poměrné výši, ale v souladu s tímto zákonem v plné výši, považuje se poměrný koeficient u tohoto odpočtu za roven 100 %.
(8) Oprava uvedená v odstavci 6 se provede za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém byl dlouhodobý majetek pořízen majetek uznán za aktivum.
§ 76
Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši
***
(1) Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 1, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko, s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d), má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně.
(2) Příslušná výše odpočtu daně v krácené výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu. Dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v krácené výši podle tohoto ustanovení a nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75, použije se pro výpočet výše odpočtu daně v krácené výši namísto částky daně na vstupu částka odpočtu daně v poměrné výši stanovená postupem podle § 75.
(3) Koeficient podle odstavce 2 věty první se vypočte jako procentní podíl, v jehož
a) čitateli je součet částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně uvedených v § 72 odst. 1,
b) jmenovateli je celkový součet hodnoty v čitateli a součtu hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně.
Do součtu částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění se započítávají také přijaté úplaty, pokud z těchto přijatých úplat plátci vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na celé procento nahoru.
(4) Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají
a) dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, pokud tento majetek plátce využíval pro svou ekonomickou činnost; to neplatí, je-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti plátce,
b) poskytnutí finančních služeb, dodání nemovité věci a nájem nemovité věci, a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně,
c) plnění podle § 13 odst. 4 písm. b).
(5) Je-li hodnota ve jmenovateli podílu vypočteného podle odstavce 3 kladné číslo a hodnota v jeho čitateli nula nebo záporné číslo, je koeficient 0 %. Je-li hodnota ve jmenovateli tohoto podílu nula nebo záporné číslo a hodnota v jeho čitateli nula nebo kladné číslo, je koeficient 100 %. Je-li koeficient vypočtený podle odstavce 3 roven nebo vyšší než 95 %, považuje se za roven 100 %.
(6) Pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši ve zdaňovacích obdobích aktuálního kalendářního roku plátce použije koeficient vypočtený z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně. Pokud plnění pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují, stanoví výši tohoto koeficientu plátce kvalifikovaným odhadem. Dojde-li ke změně hodnoty koeficientu za předcházející kalendářní rok na základě vyměření daně za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, je plátce povinen použít novou hodnotu tohoto koeficientu pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši v aktuálním kalendářním roce od zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, v němž platební výměr, kterým se vyměřuje daň za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, nabyl právní moci.
(7) Po skončení aktuálního kalendářního roku plátce provede vypořádání odpočtu daně v krácené výši za všechna zdaňovací období tohoto roku (dále jen „vypořádávané období“). Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi celkovým nárokem na odpočet daně v krácené výši vypočteným z údajů za vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně v krácené výši v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. Pro výpočet celkového nároku na odpočet daně v krácené výši za vypořádávané období plátce použije koeficient vypočtený z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období (dále jen „vypořádací koeficient“). Vypořádání odpočtu daně plátce provede za poslední zdaňovací období vypořádávaného období.
(8) Pro vypořádání odpočtu daně v krácené výši při zrušení registrace se použije obdobně odstavec 7 s tím, že vypořádávané období je od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo ke zrušení registrace, do dne zrušení registrace.
(9) Dojde-li po vypořádání odpočtu daně k opravě uskutečněných plnění za některé ze zdaňovacích období již vypořádaného roku, výše nároku na odpočet daně v krácené výši se přepočte novým vypořádacím koeficientem vypočteným z údajů za celé vypořádávané období s promítnutím všech oprav.
(10) V případě, že plátce uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši, v jiném roce, než ve kterém je po pořízení tohoto majetku nárok na odpočet daně oprávněn uplatnit, zahrne do částky vypořádání nároku na odpočet daně podle odstavce 7 za rok, ve kterém po pořízení tohoto majetku je oprávněn nárok na odpočet daně uplatnit, rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z případného rozdílu mezi hodnotami vypořádacích koeficientů za příslušné roky. Obdobně plátce postupuje i v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého plnění, které se stalo součástí pořízeného dlouhodobého majetku.
(10) Plátce, který uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši, v jednom z 9 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku pořízení tohoto majetku s použitím vypořádacího koeficientu v jiné výši než je výše vypořádacího koeficientu pro kalendářní rok pořízení tohoto majetku, zahrne do částky vypořádání nároku na odpočet daně podle odstavce 7 za rok, ve kterém byl tento dlouhodobý majetek pořízen, rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z případného rozdílu mezi hodnotami vypořádacích koeficientů za příslušné roky. V případě, že plátce z takové poskytnuté úplaty neuplatnil nárok na odpočet daně v krácené výši, ale v souladu s tímto zákonem v plné výši, považuje se vypořádací koeficient u tohoto odpočtu za roven 100 %. Obdobně se postupuje v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého zdanitelného plnění, které se stalo součástí pořízeného dlouhodobého majetku.
(10) Plátce, který uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši, v jednom z 9 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku pořízení tohoto majetku s použitím vypořádacího koeficientu v jiné výši než je výše vypořádacího koeficientu pro kalendářní rok pořízení tohoto majetku, zahrne do částky vypořádání nároku na odpočet daně podle odstavce 7 za rok, ve kterém byl tento dlouhodobý majetek pořízen, rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z případného rozdílu mezi hodnotami vypořádacích koeficientů za příslušné roky. V případě, že plátce z takové poskytnuté úplaty neuplatnil nárok na odpočet daně v krácené výši, ale v souladu s tímto zákonem v plné výši, považuje se vypořádací koeficient u tohoto odpočtu za roven 100 %. Obdobně se postupuje v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého zdanitelného plnění, které se stalo součástí pořízeného dlouhodobého majetku.
(10) Plátce, který uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty přede dnem uznání majetku za aktivum, které je dlouhodobým majetkem a u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši, v jednom z 8 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku tohoto uznání s použitím vypořádacího koeficientu v jiné výši než je výše vypořádacího koeficientu pro kalendářní rok tohoto uznání, zahrne do částky vypořádání nároku na odpočet daně podle odstavce 7 za rok tohoto uznání, rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z případného rozdílu mezi hodnotami vypořádacích koeficientů za příslušné roky. V případě, že plátce z takové poskytnuté úplaty neuplatnil nárok na odpočet daně v krácené výši, ale v souladu s tímto zákonem v plné výši, považuje se vypořádací koeficient u tohoto odpočtu za roven 100 %. Obdobně se postupuje v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého zdanitelného plnění, které se stalo součástí tohoto majetku.
***
§ 78da
(1) Dojde-li ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k dodání nemovité věci, na které byla dokončena významná oprava, podléhá tato oprava úpravě odpočtu daně.
(2) Lhůta pro úpravu odpočtu daně v případě opravy nemovité věci činí 10 let a počíná běžet kalendářním rokem, ve kterém byla oprava dokončena.
(3) Při úpravě odpočtu daně v případě opravy nemovité věci se postupuje obdobně podle § 78d s tím, že při stanovení částky jednorázové úpravy odpočtu se použije ukazatel původního nároku na odpočet daně ve výši podílu skutečně uplatněného odpočtu daně na celkové částce daně na vstupu u příslušné opravy.
(4) Významnou opravou podle odstavce 1 se pro účely odpočtu daně rozumí oprava podle právních předpisů upravujících účetnictví7i) zákona upravujícího účetnictví, pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč.
§ 79
(1) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud toto plnění
a) pořídila se toto plnění uskutečnilo v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a
b) je toto plnění ke dni, kdy se tato osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.
(2) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud
a) toto plnění pořídila v období zahrnujícím 60 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem,
b) toto plnění se stalo součástí dlouhodobého majetku, který byl uveden do stavu způsobilého k užívání v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a to před uvedením tohoto dlouhodobého majetku do stavu způsobilého k užívání a
c) tento dlouhodobý majetek je ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.
(2) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud
a) se dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečnily v období zahrnujícím 60 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem,
b) se dodané zboží nebo poskytnutá služba staly součástí nedokončeného dlouhodobého majetku a tento majetek je uveden do stavu způsobilého k užívání byl uznán stálým aktivem
1. v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, nebo
2. nejdříve ke dni, kdy se stala plátcem, a
c) majetek, jehož se zboží nebo služba staly součástí, je ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.
(3) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, které není ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku, pokud v období zahrnujícím 6 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, toto plnění přijala a použila jej k vývozu zboží, který je osvobozen od daně.
(4) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud
a) toto plnění pořídila přede dnem, kdy se stala plátcem,
b) toto plnění není ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku a
c) měla by u tohoto plnění nárok na vrácení daně podle § 82a nebo 83, 83 nebo 83a, který nemohla uplatnit, neboť pro podání žádosti o uplatnění nároku na vrácení daně nesplnila podmínku minimální délky období pro uplatnění vrácení daně, nebo protože se plátcem stala dříve, než jej mohla uplatnit.
(5) Plátce má za obdobných podmínek jako podmínek stanovených v odstavcích 1 až 4 nárok na odpočet daně v případě jmění převáděného nebo přecházejícího při přeměně právnické osoby nabytého od osoby povinné k dani, která nebyla plátcem ke dni předcházejícímu dni zápisu přeměny do veřejného rejstříku nebo obdobné evidence podle právních předpisů jiného státu. Tento nárok lze uplatnit za zdaňovací období, do něhož spadá den tohoto zápisu.
(5) (6) Nárok na odpočet daně podle odstavců 1 až 4 5 se uplatní způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených v § 72 až 78d. Pro výpočet částky nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78d odst. 2.
(6) (7) Nárok na odpočet daně podle odstavců 1 až 4 lze uplatnit za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem. V tomto daňovém přiznání uvede plátce, který byl bezprostředně předtím, než se stal plátcem, v režimu pro malé podniky, rovněž hodnoty plnění, u kterých by měl nárok na odpočet daně, pokud by byl plátcem, která uskutečnil v režimu pro malé podniky v příslušném kalendářním roce.
(7) (8) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění podle odstavců 1 až 4 5, pokud mu z tohoto plnění vznikl nárok na vrácení částky podle § 79d nebo nárok na vrácení daně.
K části sedmdesáté šesté návrhu zákona – změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Platné znění zákona č.256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 2a
Profesionální zákazník
(1) Profesionálním zákazníkem se v tomto zákoně rozumí
a) banka,
b) spořitelní a úvěrní družstvo,
c) obchodník s cennými papíry,
d) pojišťovna,
e) zajišťovna,
f) investiční společnost,
g) investiční fond,
h) penzijní společnost,
i) jiná osoba, která podniká na finančním trhu na základě oprávnění uděleného orgánem dohledu nad finančním trhem, s výjimkou
1. vázaného zástupce podle tohoto zákona,
2. vázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,
3. vázaného zástupce podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a
4. vázaného zástupce a doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění,
j) osoba, která jako svou rozhodující činnost provádí sekuritizaci,
k) osoba, která obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji za účelem snížení rizika (hedging) z obchodů s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. d) až k) a tato činnost patří mezi její rozhodující činnosti,
l) osoba, která obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. g) až i) nebo komoditami a tato činnost patří mezi její rozhodující činnosti,
m) právnická osoba, která je příslušná hospodařit s majetkem státu při zajišťování nákupu, prodeje nebo správy jeho pohledávek nebo jiných aktiv, anebo při restrukturalizaci obchodních společností nebo jiných právnických osob s majetkovou účastí státu,
n) zahraniční osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech a) až m),
o) stát nebo členský stát federace,
p) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka a
q) Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Evropská investiční banka nebo jiná mezinárodní finanční instituce.
(2) Profesionálním zákazníkem se v tomto zákoně dále rozumí
a) právnická osoba založená za účelem podnikání, která podle poslední řádné individuální účetní závěrky splňuje alespoň 2 ze 3 kritérií, kterými jsou
1. aktiva celkem odpovídající částce alespoň 20 000 000 EUR,
2. roční úhrn čistého obratu odpovídající částce alespoň 40 000 000 EUR,
3. vlastní kapitál odpovídající částce alespoň 2 000 000 EUR,
b) zahraniční osoba založená za účelem podnikání, která splňuje podmínky stanovené v písmenu a).
(3) Zákazník podle odstavce 1 nebo 2 se považuje za zákazníka, který není profesionálním zákazníkem v rozsahu obchodů s investičním nástrojem nebo investičních služeb, na kterém se s obchodníkem s cennými papíry dohodnou. V případě, že tato dohoda nebyla uzavřena v písemné formě, je obchodník s cennými papíry povinen tomuto zákazníkovi vydat na jeho žádost potvrzení o skutečnostech uvedených ve větě první.
§ 12e
Ochrana majetku zákazníka
(1) Obchodník s cennými papíry je povinen při nakládání s investičními nástroji zákazníka zavést opatření k ochraně vlastnického práva zákazníka, zejména pro případ úpadku obchodníka s cennými papíry, a k vyloučení použití investičních nástrojů zákazníka k obchodům na vlastní účet nebo na účet jiného zákazníka, s výjimkou případu, kdy zákazník k takovému postupu udělil obchodníkovi s cennými papíry výslovný souhlas.
(2) Obchodník s cennými papíry je povinen při nakládání s peněžními prostředky zákazníka zavést opatření k ochraně práv zákazníka k tomuto majetku a, s výjimkou vkladů u obchodníka s cennými papíry, který je bankou, k vyloučení použití tohoto majetku k obchodům na vlastní účet nebo na účet jiného zákazníka.
(3) Obchodník s cennými papíry je povinen mít osobou oprávněnou provádět auditorskou činnost podle zákona o auditorech (dále jen „auditor“) ověřenou přiměřenost opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka; o ověření přiměřenosti opatření přijatých obchodníkem s cennými papíry za účelem ochrany majetku zákazníka vypracuje auditor nejméně jednou ročně zprávu o ověření přiměřenosti opatření přijatých obchodníkem s cennými papíry za účelem ochrany majetku zákazníka, kterou poskytne České národní bance.
(3) Obchodník s cennými papíry zajistí ověření přiměřenosti opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka auditorem podle zákona upravujícího auditorskou činnost; nejméně jednou ročně zprávu o ověření přiměřenosti opatření přijatých obchodníkem s cennými papíry za účelem ochrany majetku zákazníka, poskytne obchodník s cennými papíry České národní bance.
§ 16
nadpis vypuštěn
(1) Obchodník s cennými papíry nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předloží České národní bance a uveřejní na svých internetových stránkách svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, jejichž součástí je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem a údaj o výši základu pro výpočet příspěvku do Garančního fondu (§ 129 odst. 1). Tím nejsou dotčeny povinnosti akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným při zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy podle jiných právních předpisů.
(1) Obchodník s cennými papíry má povinnost auditu řádné účetní. K řádné individuální účetní závěrce obchodník s cennými papíry připojí také údaj o výši základu pro výpočet příspěvku do Garančního fondu (§ 129 odst. 1). Obchodník s cennými papíry zveřejní řádnou účetní závěrku, zprávy podle zákona upravujícího účetnictví, jsou-li vyhotovovány, a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány, do 4 měsíců od konce účetního období. V této lhůtě tento obchodník rovněž uveřejní tyto dokumenty na svých internetových stránkách.
(2) Neschválí-li valná hromada obchodníka s cennými papíry ve lhůtě podle odstavce 1 účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, obchodník s cennými papíry ji předloží České národní bance spolu s důvody, pro které nebyla schválena, a způsobem řešení připomínek valné hromady; tyto informace současně uveřejní na svých internetových stránkách. Obchodník s cennými papíry poté bez zbytečného odkladu po jejím schválení účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku předloží České národní bance a uveřejní na svých internetových stránkách a zveřejní ve veřejném rejstříku, ve kterém je zapsán.
(3) Obchodník s cennými papíry informuje Českou národní banku o
a) uzavřených, vypořádaných a zrušených obchodech s investičními nástroji,
b) všech přijatých pokynech k obstarání koupě, prodeje nebo jiného převodu investičního nástroje,
c) investičních nástrojích, kterých se týkaly pokyny a obchody,
d) zadavatelích pokynů, zákaznících, protistranách, vázaných zástupcích a jiných osobách, které prováděly odborné obchodní činnosti související s pokynem a obchodem, a
e) cenných papírech, jiných investičních nástrojích a peněžních prostředcích v majetku zákazníka.
(4) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, informuje Českou národní banku též o
a) své organizační struktuře, včetně informací o pobočkách v zahraničí, členech vedoucího orgánu, kontaktních osobách, základním kapitálu, hlasovacích právech a pracovnících,
b) osobách s kvalifikovanou účastí a osobách, na kterých má kvalifikovanou účast,
c) své finanční a ekonomické situaci, včetně informací o svých aktivech, dluzích podle zákona upravujícího účetnictví, vlastním kapitálu, pohledávkách podle zákona upravujícího účetnictví, cenných papírech po splatnosti, struktuře derivátových nástrojů, repo obchodech, výnosech, nákladech, účetním zisku, účetní ztrátě, finančních aktivech poskytnutých jako zajištění nebo o opravných položkách znehodnocení aktiv,
d) ekonomické situaci skupiny, jejíž je součástí, včetně informací o aktivech, závazcích, vlastním kapitálu, poskytnutých a přijatých příslibech, zárukách, pohledávkách a závazcích z derivátů,
e) struktuře skupiny, jejíž je součástí, a o osobách do ní zahrnutých, včetně údajů o členech vedoucích orgánů,
f) obchodech s kontrolující smíšenou holdingovou osobou a jí kontrolovanými osobami a
g) vnitřně stanoveném kapitálu a likvidních aktivech; to neplatí pro malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry, ledaže Česká národní banka rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy určila, že malý a nepropojený obchodník s cennými papíry plní povinnosti podle § 9a odst. 1 a 2.
(5) Součástí informací podle odstavců 3 a 4 může být i údaj o rodném čísle zákazníka nebo osoby s kvalifikovanou účastí nebo osoby s úzkým propojením. Obchodník s cennými papíry je za tímto účelem oprávněn vést rodná čísla těchto osob.
(6) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o tom, že
a) pozbyl oprávnění podle jiného právního předpisu k výkonu činnosti, která byla zaregistrována podle § 6a,
b) se dozvěděl o změně, k níž je třeba souhlas podle § 10b odst. 1, a
c) se dozvěděl o změně, která má být oznámena podle § 10e odst. 1.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti, formu, způsob a strukturu plnění informačních povinností podle odstavců 1 až 4. Prováděcí právní předpis rovněž stanoví periodicitu a lhůty plnění informačních povinností podle odstavců 3 a 4.
§ 16b
Podávání zpráv podle jednotlivých zemí
(1) Obchodník s cennými papíry, který má pobočku nebo kontrolovanou osobu, která je finanční institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377), v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který není členským státem Evropské unie, každoročně zveřejňuje uvede tyto informace v členění podle členského státu Evropské unie nebo podle státu, který není členským státem Evropské unie:
a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,
b) roční úhrn čistého obratu,
c) průměrný počet pracovníků,
d) zisk nebo ztrátu před zdaněním,
e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí a
f) získané veřejné podpory.
(2) Informace podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka v příloze konsolidované účetní závěrky.
(2) Informace podle odstavce 1 se připojí k řádné konsolidované účetní závěrce, nebo řádné individuální účetní závěrce, není-li konsolidovaná účetní závěrka sestavována.
§ 28b
(1) Zahraniční osoba podle § 28 odst. 1 trvale dodržuje požadavky podle § 28a odst. 1.
(2) Zahraniční osoba podle § 28 odst. 1 oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu poté, co nastane, každou významnou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě získala povolení podle § 28a odst. 1.
(3) Zahraniční osoba podle odstavce 1 dodržuje v rozsahu, v jakém poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky, obdobně povinnosti uložené tímto zákonem obchodníkovi s cennými papíry, zejména povinnosti podle § 10 odst. 2 až 7, § 10a, 12 až 14b, 15 až 17i, 69 až 73a a 73d až 73k s výjimkou povinnosti auditu řádné účetní závěrky.
(4) Pro zahraniční osobu podle odstavce 1 se čl. 3 až 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 použijí obdobně.
(5) Zahraniční osoba podle § 28 odst. 1, která získala povolení České národní banky k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky, poskytne České národní bance každý rok tyto informace:
a) rozsah a účel investičních služeb poskytovaných pobočkou v České republice,
b) poskytuje-li hlavní investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. c), jejich měsíční minimální, průměrnou a maximální expozici vůči protistranám v Evropské unii,
c) poskytuje-li hlavní investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. h), celkovou hodnotu investičních nástrojů pocházejících od protistran v Evropské unii, které byly upsány nebo umístěny na základě pevného závazku převzetí v posledních 12 měsících,
d) obrat a souhrnnou hodnotu aktiv odpovídající službám a činnostem podle písmene a),
e) podrobný popis opatření na ochranu investorů nabízených zákazníkům pobočky, včetně práv těchto zákazníků vyplývajících ze systému pro odškodnění investorů,
f) svou politiku a systémy v oblasti řízení rizik, jež pobočka uplatňuje na služby a činnosti podle písmene a),
g) systém správy a řízení včetně osob zastávajících klíčové funkce pro činnosti pobočky a
h) další informace, které Česká národní banka pro účely sledování činností pobočky určí.
(6) Zahraniční osoba podle § 28 odst. 1 používá pro účely plnění povinností vůči České národní bance vybrané účetní postupy podle zákona upravujícího účetnictví.
(7) Řádná účetní závěrka, zprávy podle zákona o účetnictví, jsou-li vyhotovovány, a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány, musí být zveřejněny a uveřejněny bez zbytečného odkladu po zveřejnění či uveřejnění těchto dokumentů podle právní úpravy ve státě, ve kterém má tato zahraniční osoba sídlo.
(8) Zahraniční osoba podle § 28 odst. 1 také uveřejní její řádnou individuální účetní závěrku a zprávu o jejím ověření, je-li ověřována, v českém nebo anglickém jazyce, a to bez zbytečného odkladu poté, co zpřístupní svoji účetní závěrku podle právní úpravy ve státě, ve kterém má tato zahraniční osoba sídlo. Jsou-li řádná individuální účetní závěrka zahraniční osoby a zpráva o jejím ověření, je-li ověřována, ve slovenském jazyce, jejich překlad do českého nebo anglického jazyka nemusí být uveřejněn.
§ 50
Informační povinnosti organizátora regulovaného trhu
(1) Organizátor regulovaného trhu předkládá České národní bance
a) nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, je-li podle tohoto zákona povinen tuto zprávu sestavovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem,
b) nejpozději do 1 měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí výsledky svého hospodaření v uplynulém čtvrtletí.
(2) Organizátor regulovaného trhu uveřejní zprávy a údaje podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po jejich předložení České národní bance na svých internetových stránkách.
(1) Organizátor regulovaného trhu má povinnosti auditu řádné účetní závěrky. Organizátor regulovaného trhu zveřejní řádnou účetní závěrku, zprávy podle zákona upravujícího účetnictví, jsou-li vyhotovovány, a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány, a to do 4 měsíců od konce účetního období. V této lhůtě organizátor regulovaného trhu rovněž uveřejní tyto dokumenty na svých internetových stránkách.
(2) Organizátor regulovaného trhu je povinen předat České národní bance do 1 měsíce od konce kalendářního čtvrtletí výsledky svého hospodaření za toto čtvrtletí a tyto výsledky bez zbytečného odkladu po jejich předložení České národní bance uveřejnit na svých internetových stránkách.
(3) Organizátor regulovaného trhu uveřejňuje v aktuálním znění na svých internetových stránkách pravidla obchodování, pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování a pravidla přístupu.
(4) Organizátor regulovaného trhu zasílá České národní bance rovněž další informace o účastnících, podmínkách, průběhu a výsledcích obchodování na jím organizovaném trhu, investičních nástrojích přijatých k obchodování na jím organizovaném trhu a jejich emitentech a o poskytnutých službách, které jsou potřebné pro výkon dohledu.
(5) Organizátor regulovaného trhu oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu
a) všechny změny ve skutečnostech, na jejichž základě mu bylo uděleno povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu,
b) pozbytí oprávnění podle jiného právního předpisu k výkonu další činnosti, která byla zaregistrována podle § 39.
(6) Změnu pravidel obchodování, pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování nebo pravidel přístupu zasílá organizátor regulovaného trhu bez zbytečného odkladu po jejich schválení na vědomí České národní bance.
(7) Organizátor regulovaného trhu informuje Českou národní banku o obsahu smluv podle § 50g odst. 1.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví obsah informačních povinností stanovených v odstavcích 1 a 4 a lhůty, formu a způsob jejich plnění.
§ 65
Podmínky pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu
(1) Organizátor regulovaného trhu může k obchodování na oficiálním trhu přijmout pouze akcie nebo dluhopisy, jestliže
a) jsou splněny podmínky podle § 56 a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prospekt, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu66),
b) právní postavení emitenta těchto akcií nebo dluhopisů je v souladu s právem státu, ve kterém má emitent sídlo,
c) kurz akcie nebo její předpokládaný kurz násobený počtem vydávaných akcií dosahují v korunách českých částky odpovídající alespoň 1 000 000 EUR; pokud nelze předpokládaný kurz odhadem určit, musí dosahovat alespoň uvedené částky vlastní kapitál emitenta akcií; podmínka nejnižší částky nemusí být splněna, pokud již emitent vydal akcie stejného druhu a tyto akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, na kterém se o přijetí akcií k obchodování žádá, nebo pokud bude zajištěno bezproblémové obchodování s těmito akciemi,
d) celková jmenovitá hodnota emise dluhopisu dosahuje v korunách českých hodnoty odpovídající alespoň 200 000 EUR; podmínka nejnižší celkové jmenovité hodnoty nemusí být splněna, pokud bude zajištěno bezproblémové obchodování s těmito dluhopisy,
e) emitent těchto akcií nebo dluhopisů zveřejnil řádnou individuální účetní závěrku podle zákona upravujícího účetnictví nejméně za tři po sobě následující individuální účetní období předcházející individuálnímu účetnímu období, ve kterém je podána žádost o přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu; podmínka zveřejnění účetní závěrky za tři po sobě následující individuální účetní období nemusí být splněna, jestliže emitent existuje podle zápisu do příslušného rejstříku méně než 3 roky a přijetí akcií nebo dluhopisů k obchodování na oficiálním trhu je v zájmu emitenta nebo investorů a jestliže
f) tyto akcie nebo dluhopisy splňují požadavky práva státu, podle kterého byly vydány,
g) není vyloučena ani omezena převoditelnost těchto akcií nebo dluhopisů; akcie mohou být též přijaty k obchodování na oficiálním trhu, pokud je jejich převoditelnost omezena pouze požadavkem souhlasu orgánů společnosti a pokud jejich přijetí k obchodování nenaruší obchodování na tomto trhu,
h je plně splacen emisní kurz těchto akcií nebo dluhopisů; emisní kurz nemusí být plně splacen, pokud to jiný právní předpis dovoluje a pokud je zajištěno bezproblémové obchodování s nimi a pokud je v jejich prospektu výslovně uvedeno, že emisní kurz nebyl splacen a jsou uvedena opatření, která byla v souvislosti s tím přijata,
i) alespoň 25 % akcií, které mají být přijaty k obchodování na oficiálním trhu, je ve vlastnictví veřejnosti členských států Evropské unie, nebo je-li ve vlastnictví veřejnosti členských států Evropské unie alespoň takové procento akcií, které zaručuje bezproblémové obchodování na oficiálním trhu; to není třeba, jestliže
1. vlastnictví akcií veřejností členských států Evropské unie má být zajištěno teprve obchodováním na tomto trhu a organizátor regulovaného trhu usoudí, že požadovaného vlastnictví veřejností bude dosaženo během krátké doby po přijetí akcií k obchodování, nebo
2. akcie téhož emitenta a druhu jsou přijaty k obchodování na obdobném oficiálním trhu státu, který není členským státem Evropské unie, a v tomto státě je ve vlastnictví veřejnosti takový jejich objem, který zaručuje bezproblémové obchodování na oficiálním trhu,
j) se žádost o přijetí k obchodování vztahuje na všechny dluhopisy stejné emise nebo na všechny akcie stejného druhu; žádost o přijetí k obchodování nemusí zahrnovat akcie držené za účelem ovládání emitenta nebo na akcie, se kterými nelze na základě dohody po určitou dobu obchodovat, pokud obchodováním pouze s částí akcií stejného druhu nevzniknou investorům žádné nevýhody; skutečnost, že se žádost o přijetí k obchodování na oficiálním trhu vztahuje pouze na část akcií stejného druhu, musí být výslovně uvedena v prospektu spolu s uvedením důvodu,
k) akcie nebo dluhopisy, které jsou listinnými cennými papíry, jsou vytištěny v souladu s požadavky kladenými na tisk listinných cenných papírů podle práva státu, ve kterém má emitent sídlo,
l) emitentem těchto akcií nebo dluhopisů je osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, a tyto akcie nebo dluhopisy nebyly přijaty k obchodování na oficiálním trhu ve státě, ve kterém má emitent sídlo a skutečné sídlo, ani ve státě, ve kterém je ve vlastnictví veřejnosti největší podíl těchto akcií nebo dluhopisů, a organizátor regulovaného trhu, na kterém se žádá o přijetí, je přesvědčen, že důvodem nepřijetí k obchodování není ochrana investorů,
m) se jedná o vyměnitelné dluhopisy, prioritní dluhopisy nebo dluhopisy s opčním listem, které mají být vyměněny za akcie, a akcie stejného druhu jsou již přijaté k obchodování na oficiálním trhu nebo investorům jsou k dispozici všechny informace nezbytné k posouzení hodnoty těchto akcií,
n) emise těchto akcií nebo dluhopisů byla vydána jako cenné papíry, nebo jako zaknihované cenné papíry a všechny její kusy mají stejnou jmenovitou hodnotu a stejné identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN),
o) organizátorovi regulovaného trhu nejsou známy okolnosti, které by v případě přijetí těchto akcií nebo dluhopisů k obchodování na oficiálním trhu mohly vést k poškození investorů, k ohrožení jejich zájmů nebo k ohrožení důležitých veřejných zájmů.
(2) Cenné papíry zastupující akcie mohou být přijaty k obchodování na oficiálním trhu, jestliže
a) emitent akcií, které cenný papír zastupuje, splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. b) a e) a plní pro zastupované akcie informační povinnosti emitenta akcií přijatých k obchodování na oficiálním trhu,
b) splňují podmínky stanovené v odstavci 1 písm. f), g), i) až k) a v odstavci 4,
c) akcie, které cenný papír zastupuje, splňují podmínku stanovenou v odstavci 1 písm. c).
(3) Jestliže předmětem žádosti o přijetí k obchodování na oficiálním trhu jsou cenné papíry, se kterými je spojeno právo na získání cenných papírů představujících podíl na společnosti se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, a cenné papíry představující podíl na společnosti jsou přijaty k obchodování na oficiálním trhu ve státě, ve kterém má jejich emitent sídlo, organizátor regulovaného trhu si před rozhodnutím o žádosti vyžádá stanovisko orgánu, který rozhodl o jejich přijetí k obchodování.
(4) Jestliže jsou akcie nebo dluhopisy upisovány na základě veřejné nabídky, lze obchodování s nimi zahájit až po uplynutí lhůty pro upisování uvedené ve veřejné nabídce; to neplatí, pokud lhůta nebyla stanovena.
(5) Podmínky pro přijímání cenných papírů k obchodování na oficiálním trhu stanovené v odstavci 1 písm. b) až f), h), i) a l) až o) se nevztahují na státní dluhopisy vydané Českou republikou, členským státem Evropské unie nebo členským státem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, komunální dluhopisy nebo dluhopisy vydané subjekty mezinárodního práva.
§ 73b
(1) Trhem malých a středních podniků je mnohostranný obchodní systém zapsaný v seznamu trhů malých a středních podniků vedeném Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie. Trhy malých a středních podniků jsou zapsány rovněž v seznamu trhů malých a středních podniků vedeném Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy. Označení "trh malých a středních podniků" anebo srovnatelné nebo zaměnitelné označení smí být použito jen ve vztahu k trhu malých a středních podniků.
(2) Česká národní banka zapíše mnohostranný obchodní systém do seznamu trhů malých a středních podniků na žádost provozovatele tohoto systému, jestliže jsou splněny tyto podmínky:
a) tento provozovatel systému má sídlo nebo skutečné sídlo v České republice,
b) alespoň polovina emitentů, jimiž vydávané investiční nástroje jsou přijaty k obchodování v tomto systému, jsou malé a střední podniky,
c) jsou stanovena vhodná kritéria pro počáteční a průběžné přijetí investičních nástrojů vydávaných emitenty podle písmene b) k obchodování v tomto systému,
d) při počátečním přijetí investičních nástrojů k obchodování v tomto systému je k dispozici dostatek uveřejněných informací, které investorům umožní učinit si informovaný úsudek o tom, zda do těchto investičních nástrojů investovat, a to v podobě buď
1. prospektu, je-li nutno jej vyhotovit pro veřejnou nabídku činěnou v souvislosti s počátečním přijetím investičního nástroje k obchodování v tomto systému, nebo
2. řádného přijímacího dokumentu,
e) emitenti podle písmene b), nebo osoby jednající jejich jménem, pravidelně hlásí přiměřené finanční údaje, zejména auditorem ověřené výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy řádné účetní závěrky a zprávy podle zákona upravujícího účetnictví, jsou-li vyhotovovány, a to ve znění, v jakém byly ověřeny auditorem, a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány,
f) emitenti podle čl. 3 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 uvedení v písmeni b), osoby s řídící pravomocí těchto emitentů podle čl. 3 odst. 1 bodu 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 a osoby úzce propojené s těmito emitenty podle čl. 3 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 dodržují požadavky podle tohoto nařízení,
g) informace týkající se emitentů podle písmene b), které mají být povinně uveřejňovány, jsou ukládány a veřejně šířeny, a
h) provozovatel tohoto systému má zavedeny, udržovány a uplatňovány účinné systémy a kontroly za účelem zabránění a odhalení zneužívání trhu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 596/2014.
(3) Provozovatel mnohostranného obchodního systému, který je zapsaný v seznamu trhů malých a středních podniků vedeném Českou národní bankou, trvale dodržuje podmínky podle odstavce 2.
(4) Malým a středním podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí takový emitent, který má na základě kotací na konci roku za předchozí 3 kalendářní roky průměrnou tržní kapitalizaci nižší než 200 000 000 EUR.
(5) Upřesnění podmínek podle odstavce 2 upravují čl. 78 a 79 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565.
§ 90k
Poskytovatel služeb skupinového financování nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předloží České národní bance účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem.
§ 90k
Poskytovatel služeb skupinového financování má povinnost auditu řádné účetní závěrky. Poskytovatel služeb skupinového financování nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období zveřejní svou řádnou účetní závěrku, zprávy podle zákona upravujícího účetnictví, jsou-li vyhotovovány, a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány.
§ 118
Výroční finanční zpráva emitenta
(1) Výroční finanční zprávu je povinen nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období uveřejnit emitent
a) akcie nebo obdobného cenného papíru představujícího podíl na tomto emitentovi, je-li tento cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a má-li tento emitent sídlo na území
1. České republiky, nebo
2. státu, který není členským státem Evropské unie, zvolil-li si tento emitent Českou republiku za referenční stát (§ 123),
b) dluhopisu nebo obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky tímto emitentem nebo jiného investičního cenného papíru, jehož hodnota se vztahuje ke splacení dlužné částky tímto emitentem, včetně sekuritizovaného dluhu, není-li jmenovitá hodnota tohoto cenného papíru k datu jeho emise téměř rovna nebo vyšší než částka odpovídající 1 000 EUR, je-li tento cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a má-li tento emitent sídlo na území
1. České republiky, nebo
2. státu, který není členským státem Evropské unie, zvolil-li si tento emitent Českou republiku za referenční stát,
c) dluhopisu nebo obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky tímto emitentem nebo jiného investičního cenného papíru, jehož hodnota se vztahuje ke splacení dlužné částky tímto emitentem, včetně sekuritizovaného dluhu, je-li jmenovitá hodnota tohoto cenného papíru k datu jeho emise téměř rovna nebo vyšší než částka odpovídající 1 000 EUR, je-li tento cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a zvolil-li si tento emitent Českou republiku za referenční stát, nebo
d) jiného investičního cenného papíru, je-li tento cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a zvolil-li si tento emitent Českou republiku za referenční stát.
(2) Výroční finanční zpráva emitenta je nedílný celek a tvoří ji vždy
a) účetní závěrka ověřená auditorem a konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem, má-li emitent povinnost ji sestavovat,
b) výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví nebo konsolidovaná výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví, má-li emitent povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku; na výroční finanční zprávu emitenta se hledí jako na výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví nebo jako na konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, má-li emitent povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, a
c) prohlášení odpovědných osob emitenta, spolu s uvedením jejich jmen a funkcí, že podle jejich nejlepšího vědomí
1. účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka, má-li emitent povinnost ji sestavovat, vypracovaná v souladu s platným souborem účetních standardů, podává věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, finanční situaci a výsledku hospodaření emitenta a jednotek zahrnutých do konsolidace jako celku,
2. výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví nebo konsolidovaná výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví obsahuje věrný přehled vývoje a výsledků emitenta a postavení emitenta a jednotek zahrnutých do konsolidace jako celku, spolu s popisem hlavních rizik a nejistot, kterým čelí, a
3. zpráva o udržitelnosti nebo konsolidovaná zpráva o udržitelnosti, má-li emitent povinnost ji vyhotovovat, je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí a požadavky stanovenými na základě čl. 8 odst. 4 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic74).
(2) Výroční finanční zpráva je označením pro soubor
a) dokumentů ve znění, v jakém byly ověřeny, a po jejich schválení orgánem emitenta k tomu příslušným na základě jiného právního předpisu, podléhají-li takovému schválení, pokud jde o
1. řádnou individuální účetní závěrku a řádnou konsolidovanou účetní závěrku, má-li emitent povinnost tuto konsolidovanou účetní závěrku sestavit,
2. individuální zprávu vedení a konsolidovanou zprávu vedení, má-li emitent povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku,
b) prohlášení odpovědných osob emitenta, spolu s uvedením jejich jmen a funkcí, že podle jejich nejlepšího vědomí
1. řádná účetní závěrka naplňuje požadavek věrného a poctivého zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a jiných vykazovaných změn finanční situace a je sestavena v souladu s příslušným účetním rámcem,
2. zpráva vedení poskytuje informace naplňující její účel a
3. zpráva o udržitelnosti, je-li součástí zprávy vedení, byla vypracována v souladu s příslušnými standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí a v souladu s požadavky stanovenými na základě čl. 8 odst. 4 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic74).
(3) Emitent vyhotovuje výroční finanční zprávu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv67). Spolu s výroční finanční zprávou se uveřejňují zprávy o ověření řádné účetní závěrky nebo ověření zprávy vedení nebo její části, podléhají-li tyto dokumenty nebo jejich části ověření. Emitent zajistí, aby uveřejněná výroční finanční zpráva byla veřejně přístupná po dobu nejméně 10 let.
(4) Součástí výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy podle odstavce 2 písm. b) emitenta podle odstavce 1 je také výkaz o řízení a správě společnosti, který zprávy vedení emitenta podle odstavce 1 je jako samostatný oddíl zpráva o správě a řízení společnosti, která obsahuje
a) informace o kodexech řízení a správy správy a řízení společnosti, které
1. jsou pro něj závazné a informaci o tom, kde je možno do kodexu nahlédnout, a
2. dobrovolně dodržuje a informaci o tom, kde je možno do kodexu nahlédnout,
b) informace o postupech řízení a správy správy a řízení společnosti používaných nad rámec požadavků tohoto zákona a jejich podrobný popis, pokud je používá,
c) namísto informací podle písmen a) a b) informaci o tom, že některé ustanovení kodexu řízení a správy správy a řízení společnosti nedodržuje, nebo o tom, že žádný kodex nedodržuje, včetně zdůvodnění, proč toto ustanovení nebo žádný kodex nedodržuje,
d) popis hlavních parametrů systémů vnitřní kontroly a řízení rizik ve vztahu k procesu účetního výkaznictví,
e) popis práv spojených s příslušným druhem akcie nebo obdobného cenného papíru představujícího podíl na emitentovi, a to alespoň odkazem na
1. zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev a stanovy emitenta, pokud se jedná o druh akcie, nebo
2. srovnatelný zahraniční právní předpis a stanovám obdobný dokument emitenta, pokud se jedná o druh obdobného cenného papíru představujícího podíl na emitentovi,
f) popis složení a postupů rozhodování vedoucího orgánu emitenta a jeho výborů, jsou-li zřízeny,
g) popis postupů rozhodování a základního rozsahu působnosti valné hromady emitenta nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi,
h) v případě emitenta, který k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty podle § 1b odst. 3 zákona o účetnictví splňuje podmínky pro zařazení do kategorie velkých účetních jednotek, také popis politiky rozmanitosti uplatňované na vedoucí orgán emitenta, a to s ohledem na pohlaví a další kritéria, jako jsou například kritéria věku, zdravotního postižení nebo vzdělání a odborných znalostí a zkušeností, včetně informace o
1. cílech této politiky,
2. způsobech jejího uplatňování a
3. výsledcích jejího uplatňování v příslušném individuálním účetním období,
i) namísto informací podle písmene h) informaci, že emitent neuplatňuje politiku rozmanitosti podle písmene h), včetně zdůvodnění, proč tuto politiku neuplatňuje, a
j) namísto informací podle písmene h) a i) informaci o tom, že tyto informace jsou uvedeny ve zprávě o udržitelnosti, jsou-li tyto informace jejím obsahem.
(5) Výkaz o řízení a správě Zpráva o správě a řízení podle odstavce 4 emitenta podle odstavce 1 písm. a) obsahuje také číselné údaje a informace o
a) struktuře vlastního kapitálu emitenta, včetně cenných papírů nepřijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu a včetně případného určení různých druhů akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na emitentovi a podílu na základním kapitálu každého druhu akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na emitentovi, spolu s uvedením práv a povinností s takovými cennými papíry spojenými a s uvedením procenta celkového akciového kapitálu, který představuje,
b) omezení převoditelnosti cenných papírů,
c) významných přímých a nepřímých podílech na hlasovacích právech emitenta,
d) vlastnících cenných papírů se zvláštními právy, včetně popisu těchto práv,
e) omezení hlasovacích práv,
f) smlouvách mezi akcionáři nebo obdobnými vlastníky cenných papírů představujících podíl na emitentovi, které mohou mít za následek ztížení převoditelnosti akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na emitentovi nebo hlasovacích práv, pokud jsou emitentovi známy,
g) zvláštních pravidlech určujících volbu a odvolání členů řídicího orgánu emitenta a změnu stanov nebo obdobného dokumentu emitenta,
h) zvláštní působnosti řídicího orgánu emitenta,
i) významných smlouvách, ve kterých je emitent smluvní stranou a které nabudou účinnosti, změní se nebo zaniknou v případě změny ovládání podle zákona o obchodních korporacích emitenta v důsledku nabídky převzetí, a o účincích z nich vyplývajících, s výjimkou takových smluv, jejichž uveřejnění by bylo pro emitenta vážně poškozující; tím není omezena jiná povinnost uveřejnit takovou informaci podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,
j) smlouvách mezi emitentem a členy jeho řídicího orgánu nebo zaměstnanci, kterými je emitent zavázán k plnění pro případ skončení jejich funkce nebo zaměstnání v souvislosti s nabídkou převzetí, a
k) systému kontroly programu, na jehož základě členové řídicího orgánu nebo zaměstnanci emitenta nabývají účastnické cenné papíry společnosti, opce na tyto cenné papíry nebo jiná práva k nim, pokud tato práva sami nevykonávají.
(6) Řídicí orgán emitenta uvedeného v odstavci 1 písm. a) na řádné valné hromadě nebo obdobném řádném shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi předloží akcionářům nebo obdobným vlastníkům cenných papírů představujících podíl na emitentovi souhrnnou vysvětlující zprávu týkající se záležitostí podle odstavce 5.
(7) Výkaz o řízení a správě Zpráva o správě a řízení podle odstavce 4 emitenta podle § 134m obsahuje také informaci o zastoupení žen a mužů mezi členy vedoucího orgánu emitenta podle § 134l, přičemž rozlišuje mezi výkonnými a nevýkonnými členy vedoucího orgánu emitenta podle § 134l, jakož i informaci o opatřeních přijatých za účelem plnění emitentem stanoveného cíle vyváženého zastoupení žen a mužů podle § 134n odst. 1 a 2. Neplní-li emitent zvolený cíl vyváženého zastoupení žen a mužů podle § 134n odst. 1 a 2, uvede tuto skutečnost spolu s důvody neplnění cíle a s přijatými a plánovanými postupy vedoucími k plnění stanoveného cíle.
(8) Výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva Řádná účetní závěrka a zpráva vedení emitenta podle odstavce 1 se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, musí obsahovat informace rovnocenné informacím, které obsahuje výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví nebo konsolidovaná výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví řádná účetní závěrka a zpráva vedení emitenta, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví.
(9) Pokud valná hromada nebo obdobné shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku neschválí řádnou účetní závěrku neschválí ve lhůtě podle odstavce 1 nebo pokud soudní orgán rozhodne o neplatnosti valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, které schválilo účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku řádnou účetní závěrku, emitent bez zbytečného odkladu tyto skutečnosti uveřejní; v informaci se uvede též způsob řešení připomínek valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi. Emitent podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po jejím schválení účetní závěrku uveřejní a je-li účetní jednotkou, zveřejní ve veřejném rejstříku, ve kterém je zapsán.
(10) Emitent podle odstavce 1, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, zveřejní řádnou účetní závěrku, zprávu vedení a další zprávy vyhotovované podle zákona upravujícího účetnictví a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány, a to do 4 měsíců od konce účetního období.
§ 119
Pololetní finanční zpráva
(1) Emitent podle § 118 odst. 1 písm. a), b) nebo c) do 3 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období uveřejní svou pololetní finanční zprávu a zajistí, aby uveřejněná pololetní finanční zpráva byla veřejně přístupná po dobu nejméně 10 let.
(2) Pololetní finanční zpráva obsahuje vždy
a) zkrácený soubor účetní závěrky,
b) popis důležitých událostí, ke kterým došlo v prvních 6 měsících účetního období a jejich dopadu na zkrácený soubor účetní závěrky, spolu s popisem hlavních rizik a nejistot pro zbývajících 6 měsíců účetního období, a u emitentů podle § 118 odst. 1 písm. a) rovněž popis transakcí se spřízněnými stranami v prvních 6 měsících účetního období, které podstatně ovlivnily výsledky hospodaření emitenta nebo jeho konsolidačního celku, jakož i jakékoli změny v transakcích se spřízněnou stranou, které byly uvedeny v příloze řádné účetní závěrky emitenta bezprostředně předcházejícího účetního období, pokud tyto změny mohou podstatně ovlivnit výsledky hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku v prvních 6 měsících účetního období, a
c) prohlášení odpovědných osob emitenta, spolu s uvedením jejich jmen a funkcí, že podle jejich nejlepšího vědomí podává zkrácený soubor účetní závěrky věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, finanční situaci a výsledku hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku naplňuje požadavek věrného a poctivého zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a jiných vykazovaných změn finanční situace a je sestaven v souladu s příslušným účetním rámcem a popis podle písmene b) obsahuje věrný přehled informací požadovaných podle písmene b).
(3) Byla-li pololetní finanční zpráva ověřena auditorem a není-li zpráva auditora o přezkumu jejím ověření obsahovou součástí pololetní finanční zprávy, uveřejní emitent zprávu auditora v plném znění spolu s pololetní finanční zprávou. Nebyla-li pololetní finanční zpráva ověřena auditorem, uvede to emitent v pololetní finanční zprávě.
(4) Má-li emitent povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, obsahuje zkrácený soubor účetní závěrky Zkrácený soubor účetní závěrky obsahuje číselné údaje a informace v rozsahu mezitímní účetní závěrky podle mezinárodního účetního standardu IAS 34 – Mezitímní účetní výkaznictví, podle přílohy nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 nebo pravidelně sestavované mezitímní účetní závěrky, nepoužívá-li emitent při individuálním účetním výkaznictví mezinárodní účetní standardy podle zákona upravujícího účetnictví.
(5) Nemá-li emitent povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, obsahuje zkrácený soubor účetní závěrky alespoň číselné údaje a informace v rozsahu zkrácené rozvahy, zkrácené výsledovky a vybraných vysvětlujících poznámek. Při přípravě zkrácené rozvahy a zkrácené výsledovky dodržuje emitent stejné zásady účtování a oceňování jako při přípravě výroční finanční zprávy.
§ 119a
Zpráva o úhradách placených státu platbách do veřejných rozpočtů
(1) Emitent uvedený v § 118 odst. 1, který působí v těžebním průmyslu, dřevařství nebo lesnictví vykonává činnost rozhodnou pro vznik povinnosti vyhotovit zprávu o platbách do veřejných rozpočtů podle zákona upravujícího účetnictví, uveřejní nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období zprávu na konsolidovaném základě obsahující číselné údaje a informace o platbách placených orgánům správy státu správním entitám podle zákona upravujícího účetnictví. Emitent zabezpečí, aby tato uveřejněná zpráva byla veřejně přístupná po dobu nejméně 10 let.
(2) Emitent podle odstavce 1, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, zveřejní zprávu o platbách do veřejných rozpočtů do 6 měsíců od konce účetního období.
§ 121k
Předložení, schválení a uveřejnění politiky odměňování
(1) Emitent vyhotoví politiku odměňování podle § 121l. Představenstvo nebo správní rada emitenta ji předloží ke schválení nejpozději první valné hromadě konané po uplynutí 90 dnů ode dne přijetí akcií k obchodování na evropském regulovaném trhu, která schvaluje řádnou účetní závěrku emitenta. Nepředloží-li představenstvo nebo správní rada emitenta politiku odměňování podle věty druhé, je výkon funkce členů představenstva nebo členů správní rady bezplatný, a to ode dne konání valné hromady podle věty druhé až do dne konání valné hromady, které byla předložena politika odměňování ke schválení.
(2) Představenstvo nebo správní rada emitenta předloží valné hromadě politiku odměňování ke schválení při každé její podstatné změně nebo alespoň jednou za 4 roky.
(3) Neschválí-li valná hromada emitenta předloženou politiku odměňování, předloží představenstvo nebo správní rada následující valné hromadě ke schválení upravenou politiku odměňování.
(4) Emitent bez zbytečného odkladu po konání valné hromady bezplatně uveřejní schválenou politiku odměňování spolu s datem jejího schválení a údaji podle § 120b odst. 2 na svých internetových stránkách a ponechá ji uveřejněnou po dobu jejího uplatňování.
§ 121o
Vyhotovení, schválení a uveřejnění zprávy o odměňování
(1) Emitent vyhotoví přehlednou a srozumitelnou zprávu o odměňování, která poskytuje úplný přehled odměn, včetně všech výhod v jakékoliv formě, poskytnutých nebo splatných v průběhu posledního skončeného individuálního účetního období osobám podle § 121m odst. 1.
(2) Osoba podle § 121m odst. 1 sdělí emitentovi bez zbytečného odkladu po skončení individuálního účetního období veškeré odměny, které jí byly poskytnuty nebo jsou splatné v individuálním účetním období, za něž se vypracovává zpráva o odměňování, osobou, která patří do stejné skupiny jako emitent.
(3) Zprávu o odměňování představenstvo nebo správní rada předloží ke schválení nejpozději valné hromadě, která schvaluje řádnou účetní závěrku za individuální účetní období, za které se vypracovává zpráva o odměňování. Neschválí-li valná hromada zprávu o odměňování, představenstvo nebo správní rada v příští zprávě o odměňování vysvětlí, jakým způsobem byl výsledek hlasování na valné hromadě zohledněn při vypracování nové zprávy.
(4) Emitent bez zbytečného odkladu po konání valné hromady podle odstavce 3 bezplatně uveřejní zprávu o odměňování spolu se zprávou o jejím ověření a s informací, zda byla zpráva o odměňování schválena valnou hromadou, na svých internetových stránkách a ponechá ji uveřejněnou po dobu 10 let.
(5) Emitent může rozhodnout, že zpráva o odměňování bude dostupná na internetových stránkách i po uplynutí doby podle odstavce 4; v takovém případě nesmí zpráva o odměňování obsahovat osobní údaje osob podle § 121m odst. 1.
§ 121q
Auditor ověří, zda zpráva o odměňování obsahuje informace podle § 121p odst. 1.
§ 121q
Auditor ověří, že v souladu s § 121o byly prostřednictvím zprávy o odměňování poskytnuty informace vyžadované v § 121p.
§ 121s
Významné transakce uzavírané emitentem
(1) Významnou transakcí uzavíranou emitentem je smlouva nebo dohoda, na základě které dochází ke
a) zcizení nebo nabytí majetku emitentem ve výši přesahující 10 % aktiv vyplývajících z řádné individuální účetní závěrky za individuální účetní období bezprostředně předcházející individuálnímu účetnímu období, ve kterém se transakce uzavírá, nebo
b) zvýšení pouze dluhů emitenta o dluh podle zákona upravujícího účetnictví o dluh podle zákona upravujícího účetnictví nebo podmíněný dluh ve výši přesahující 10 % aktiv vyplývajících z řádné individuální účetní závěrky za individuální účetní období bezprostředně předcházející individuálnímu účetnímu období, ve kterém se transakce uzavírá.
(2) Transakce s toutéž spřízněnou stranou uzavřené v průběhu téhož individuálního účetního období se pro účely odstavce 1 sčítají.
§ 130
(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu oznámí Garančnímu fondu, že
a) obchodník s cennými papíry z důvodu své finanční situace není schopen plnit své dluhy spočívající ve vydání majetku zákazníkům a není pravděpodobné, že je splní do 1 roku, nebo
b) soud vydal rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry nebo vydal jiné rozhodnutí, které má za následek, že zákazníci obchodníka s cennými papíry se nemohou účinně domáhat vydání svého majetku vůči obchodníkovi s cennými papíry.
(2) Garanční fond v dohodě s Českou národní bankou neprodleně uveřejní vhodným způsobem oznámení, které obsahuje
a) skutečnost, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své dluhy,
b) místo, způsob a lhůtu pro přihlášení nároků na náhradu a zahájení výplaty náhrad z Garančního fondu, a
c) případné další skutečnosti související s přihlášením nároků.
(3) Lhůta pro přihlášení nároků nesmí být kratší než 5 měsíců ode dne uveřejnění oznámení podle odstavce 2. Skutečnosti, že tato lhůta uplynula, se nelze dovolávat k odepření výplaty náhrady z Garančního fondu.
(4) Na náhradu z Garančního fondu nemá nárok
a) Česká konsolidační agentura,
b) územní samosprávný celek,
c) osoba, která v průběhu 3 let předcházejících oznámení podle odstavce 2
1. prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
2. byla členem vedoucího orgánu obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
3. byla osobou s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
4. byla osobou blízkou podle občanského zákoníku osobě podle bodů 1 až 3,
5. byla osobou, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
6. prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu účetní závěrky osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
7. byla členem vedoucího orgánu osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu,
d) osoba, ve které má nebo měl kdykoli během posledních 12 měsíců bezprostředně předcházejících dni, ve kterém bylo učiněno oznámení podle odstavce 1, obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, nebo osoba s kvalifikovanou účastí na tomto obchodníkovi s cennými papíry vyšší než 50% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech,
e) osoba, která v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti svěřila obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, prostředky získané trestným činem,
f) osoba, která trestným činem způsobila neschopnost obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, splnit své závazky vůči zákazníkům,
g) účastník sdružení podle § 829 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění zákona č. 509/1991 Sb., nebo společník společnosti podle § 2719 občanského zákoníku, o němž nebylo před vydáním rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry nebo oznámením podle odstavce 1 písm. a) obchodníkovi s cennými papíry prokazatelným způsobem sděleno, že je účastníkem sdružení nebo společníkem společnosti.
(5) Garanční fond pozastaví výplatu náhrad
a) za majetek zákazníka, o kterém je z průběhu trestního řízení zřejmé, že může jít o majetek podle odstavce 4 písm. e), nebo
b) osobě podezřelé ze spáchání trestného činu, který způsobil neschopnost obchodníka s cennými papíry splnit své závazky vůči zákazníkům, a to po dobu trestního řízení vedeného proti této osobě.
(6) Garanční fond pozastaví výplatu náhrad podle odstavce 5 bez zbytečného odkladu poté, kdy se o uvedených skutečnostech dozvěděl.
(7) Náhrada z Garančního fondu se poskytuje za majetek zákazníka, který mu nemohl být vydán z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry. Pro výpočet náhrady se ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení České národní banky podle odstavce 1, sečtou hodnoty všech složek majetku zákazníka, které nemohly být vydány z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry, a to včetně jeho spoluvlastnického podílu na majetku ve spoluvlastnictví s jinými zákazníky, s výjimkou hodnoty peněžních prostředků svěřených obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, a vedených jím na účtech pojištěných podle zákona upravujícího činnost bank. Od výsledné částky se odečte hodnota závazků zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry splatných ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení České národní banky podle odstavce 1.
(8) Pro výpočet náhrady podle odstavce 7 jsou určující reálné hodnoty investičních nástrojů platné ke dni, ke kterému Garanční fond obdrží oznámení České národní banky podle odstavce 1. Při výpočtu náhrady může Garanční fond přihlédnout i ke smluvním ujednáním mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem, jsou-li obvyklá, zejména ke skutečně připsaným úrokům nebo jiným výnosům, na které vznikl zákazníkovi nárok ke dni, kdy Garanční fond obdržel oznámení České národní banky podle odstavce 1.
(9) Náhrada se zákazníkovi poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavců 7 a 8, nejvýše se však vyplatí částka v korunách českých odpovídající 20 000 EUR pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka s cennými papíry.
(10) Náhrada z Garančního fondu musí být vyplacena do 3 měsíců ode dne ověření přihlášeného nároku a vypočtení výše náhrady. Česká národní banka může ve výjimečných případech na žádost Garančního fondu prodloužit tuto lhůtu nejvýše o 3 měsíce.
(11) Obchodník s cennými papíry poskytne Garančnímu fondu na jeho žádost ve lhůtě stanovené Garančním fondem podklady potřebné pro výpočet náhrady podle odstavců 7 a 8. Je-li u obchodníka s cennými papíry zavedena dočasná správa nebo správa pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, má tuto povinnost osoba určená podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. Je-li u obchodníka s cennými papíry zavedena nucená správa, má tuto povinnost nucený správce, je-li na majetek obchodníka s cennými papíry prohlášen konkurs, má tuto povinnost insolvenční správce tohoto obchodníka s cennými papíry. Tutéž povinnost má, pokud ji k tomu Garanční fond vyzve, i jiná osoba, pokud má tyto podklady u sebe.
(12) Podklady podle odstavce 11 obsahují za každého zákazníka zejména tyto údaje:
a) měnu a částku peněžních prostředků a druh, počet a jednoznačnou identifikaci investičních nástrojů, které tvoří majetek zákazníka, a které nemohly být vydány postupem podle § 132,
b) výši pohledávek zákazníka za obchodníkem s cennými papíry, vzniklých na základě smluvních ustanovení, zejména skutečně připsaných úroků nebo jiných výnosů, na které zákazníkovi vznikl nárok,
c) výši započitatelných pohledávek obchodníka s cennými papíry vůči zákazníkovi.
§ 134a
(1) Česká národní banka opatřením obecné povahy stanoví limity velikosti čisté pozice, kterou může osoba kdykoli držet v derivátech zemědělských komodit a v zásadních nebo významných komoditních derivátech obchodovaných v obchodních systémech a v ekonomicky rovnocenných OTC derivátech.
(2) Zásadním nebo významným komoditním derivátem podle odstavce 1 se rozumí komoditní derivát, u kterého součet objemu všech čistých otevřených pozic konečných držitelů pozic dosahuje průměrně alespoň 300 000 lotů za období jednoho kalendářního roku.
(3) Limity podle odstavce 1 jsou stanoveny na základě všech pozic držených osobou a pozic, které jsou jménem této osoby drženy na úrovni celé skupiny, s cílem
a) zabránit zneužívání trhu a
b) podpořit řádné stanovení cen a podmínky vypořádání, včetně předcházení vytváření pozic narušujících trh, a zejména zajistit sbližování mezi cenami derivátů v měsíci plnění a okamžitými cenami podkladové komodity, k níž se hodnota derivátů vztahuje, aniž je dotčeno určování cen této komodity na trhu.
(4) Limity podle odstavce 1 se nepoužijí na
a) pozice držené nefinančním subjektem nebo jeho jménem, které jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností tohoto nefinančního subjektu, pokud o to subjekt požádá Českou národní banku,
b) pozice držené finančním subjektem, který je součástí převážně obchodní skupiny a jedná jménem nebo na účet nefinančního subjektu této skupiny, jsou-li tyto pozice objektivně měřitelné jako pozice snižující rizika přímo související s obchodní činností tohoto nefinančního subjektu,
c) pozice držené finančními a nefinančními protistranami, které jsou objektivně měřitelné jako vyplývající z obchodů, které byly uzavřeny za účelem splnění povinnosti poskytnout likviditu v obchodním systému, pokud splnění této povinnosti vyžadují příslušné orgány nebo obchodní systémy, a
d) investiční cenné papíry uvedené v § 3 odst. 2 písm. d) a e), které souvisí s komoditou nebo s podkladovým aktivem uvedeným v § 3 odst. 1 písm. j).
(5) Limity podle odstavce 1 jasně určí množstevní prahové hodnoty maximální velikosti pozice v komoditním derivátu, jež mohou osoby držet.
(6) Limity podle odstavce 1 Česká národní banka stanoví s ohledem na ustanovení § 136 odst. 1 písm. q) p).
(7) Dojde-li k významné změně na trhu včetně významné změny v reálné nabídce nebo v čistých otevřených pozicích nebo k jakékoli jiné významné změně na trhu, Česká národní banka na základě vlastního zjištění reálné nabídky a čistých otevřených pozic přezkoumá limity podle odstavce 1 a stanoví nové limity pozic v souladu s metodikou výpočtu vypracovanou Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.
(8) Jestliže jsou limity podle odstavce 1 posouzeny Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy jako neslučitelné s cíli podle odstavce 2 a se stanovenou metodikou výpočtu, Česká národní banka
a) upraví limity pozic v souladu se stanoviskem Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, nebo
b) bez zbytečného odkladu zveřejní na svých internetových stránkách důvody, proč tuto úpravu nepovažuje za nezbytnou.
(9) Pravidla pro výpočet čisté pozice držené určitou osobou v komoditním derivátu a metodiku výpočtu limitů pozice vztahujících se na velikost této pozice pro účely odstavců 1 až 8 a § 134b až 134d upravují čl. 2 až 21 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/591.
§ 136
Základní ustanovení
(1) Česká národní banka může uložit osobě podléhající dohledu, která porušila tento zákon, rozhodnutí vydané podle tohoto zákona nebo přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích2), opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Česká národní banka může dále
a) nařídit mimořádné provedení auditu,
a) nařídit změnu auditora, pokud auditor nesplní povinnost informovat Českou národní banku o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 nebo 4 zákona o auditorech,
b) nařídit změnu auditora,
c) b) pozastavit nejdéle na dobu 5 let některou činnost podléhající dohledu,
d) c) zakázat činnost podléhající dohledu,
e) d) pozastavit obchodování s investičními nástroji podle § 137,
f) e) zavést nucenou správu podle § 138 až 143,
g) f) změnit rozsah povolení uděleného podle tohoto zákona podle § 144,
h) g) odejmout povolení, souhlas nebo zrušit registraci podle § 145 nebo odejmout oprávnění k činnosti vázaného zástupce podle § 32i odst. 1,
i) h) zakázat nebo pozastavit nejdéle na dobu 10 pracovních dnů veřejné nabízení investičních cenných papírů, obchodování s investičním cenným papírem na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému nebo přijetí investičního cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému,
j) i) zakázat nebo pozastavit propagaci nebo oznámení týkající se veřejné nabídky nebo přijetí investičního cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu,
k) j) nařídit výměnu člena vedoucího orgánu osob podléhajících dohledu podle § 135 odst. 1,
l) k) nařídit uveřejnění povinně uveřejňované informace nebo ji sama uveřejnit,
m) l) uložit opatření
1. podle čl. 63 odst. 2 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014,
2. podle čl. 22 odst. 4 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365,
3. podle čl. 24 odst. 2 písm. a), b) nebo d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014,
4. podle čl. 42 odst. 2 písm. a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011,
5. podle čl. 32 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402,
6. podle čl. 32 odst. 1 písm. a), d) až h) a j) až m) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129, nebo
7. podle čl. 30 odst. 2 písm. a) až e) a g) až i) nebo čl. 39 odst. 2 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375),
8. podle čl. 82 odst. 2 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23,
n) m) uveřejnit informaci o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a identifikaci osoby, která takto jednala, včetně identifikace osoby, která jednala za právnickou osobu,
o) n) nařídit stažení investičního nástroje z obchodování na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému nebo v organizovaném obchodním systému,
p) o) nařídit omezení pozice nebo expozice,
q) p) omezit možnost sjednat komoditní derivát zavedením limitů na velikost pozice, kterou může kterákoli osoba v kterémkoli okamžiku držet,
r) q) pozastavit uvádění na trh nebo prodej investičních nástrojů nebo strukturovaných vkladů, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 40 až 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, nebo
s) r) pozastavit uvádění na trh nebo prodej investičních nástrojů, pokud obchodník s cennými papíry nedodržel postup stanovený v § 12a odst. 3, § 12ba nebo 12bb.
(2) Česká národní banka může obchodníkovi s cennými papíry pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 a § 135a nebo 135b nebo který porušil tento zákon, právní předpis jej provádějící, rozhodnutí vydané podle tohoto zákona, opatření obecné povahy vydané podle tohoto zákona, přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky na investiční podniky také
a) nařídit, aby měl kapitál nad rámec požadavků podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 za podmínek podle § 137a, nebo nařídit, aby upravil kapitál a likvidní aktiva požadované v případě významných změn v podnikání tohoto obchodníka s cennými papíry,
b) nařídit posílení jeho systémů, postupů, mechanismů a strategií prováděných podle § 9a a 12ab,
c) nařídit, aby do 1 roku předložil plán na obnovení souladu s požadavky dohledu podle tohoto zákona a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033,
d) nařídit, aby používal specifický systém tvorby opravných položek a snižování účetní hodnoty aktiva o jeho znehodnocení a tvorby rezerv nebo zacházení s aktivy z hlediska kapitálových požadavků,
e) zakázat nebo omezit jeho obchody, operace nebo jeho síť nebo požadovat upuštění od činností, které znamenají nadměrné riziko pro jeho finanční spolehlivost,
f) nařídit, aby snížil riziko obsažené v činnostech a produktech, včetně činností vykonávaných prostřednictvím jiné osoby podle § 12d,
g) nařídit, aby omezil pohyblivou složku odměny stanovením její výše jako procentního podílu z čistých výnosů v případě, že je tato složka odměny neslučitelná s udržováním spolehlivého kapitálového základu,
h) nařídit, aby použil čistý zisk k posílení kapitálu,
i) omezit nebo zakázat rozdělení výnosů nebo vyplácení úroků akcionářům, společníkům nebo držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1, pokud takové omezení nebo zákaz nepředstavuje nesplnění jeho závazků,
j) uložit dodatečné nebo častější požadavky na podávání zpráv, než jsou požadavky stanovené v tomto zákoně a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033, včetně podávání zpráv o kapitálové a likviditní pozici,
k) uložit zvláštní požadavky na likviditu podle § 137c,
l) nařídit zpřístupnění doplňujících informací, nebo
m) nařídit, aby snížil rizika spojená s bezpečností jeho sítí a informačních systémů s cílem zajistit důvěrnost, celistvost a dostupnost jeho procesů, údajů a aktiv.
(3) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1 nebo 2, informuje Českou národní banku o odstranění nedostatku a způsobu zjednání nápravy.
(4) Česká národní banka zakáže osobě nebo osobám jednajícím ve shodě, kterým udělila souhlas k nabytí kvalifikované účasti nebo ke zvýšení kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry, organizátorovi regulovaného trhu anebo k tomu, aby se staly osobami ovládajícími obchodníka s cennými papíry, organizátora regulovaného trhu, a které přestaly splňovat podmínky pro udělení souhlasu, vykonávat tato hlasovací práva nebo jinak uplatňovat významný vliv na jejich řízení.
(5) Česká národní banka může dále
a) nařídit, aby velký nebo propojený obchodník s cennými papíry nebo obchodník s cennými papíry podle čl. 46 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033
1. uveřejňoval informace podle čl. 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 častěji než jednou ročně, a stanovit lhůty tohoto uveřejňování, nebo
2. využíval specifická místa a nosiče, zejména své internetové stránky, k uveřejnění jiných informací, než jsou účetní závěrky, a
b) nařídit, aby kontrolující osoba ve skupině obchodníka s cennými papíry každoročně uveřejňovala ve formě úplných informací nebo odpovídajících odkazů na ně popis své právní struktury, struktury systému správy a řízení a organizační struktury dané skupiny obchodníka s cennými papíry podle § 12ab odst. 1 a § 10b až 10e.
(6) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky50) nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní banka může dále
a) pozastavit výkon hlasovacích práv akcionáři nebo akcionářům odpovědným za protiprávní jednání,
b) dočasně zakázat členu statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady obchodníka s cennými papíry nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v obchodníkovi s cennými papíry nebo výkon funkce v zahraničním obchodníkovi s cennými papíry,
c) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha.
§ 143
Nuceným správcem může být pouze fyzická osoba zapsaná do seznamu likvidátorů a nucených správců vedeného Českou národní bankou,
a) jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy osoby, u které se zavádí nucená správa, nebo osob, které využívají jejích služeb,
b) která nemá kvalifikovanou účast na osobě, u které se zavádí nucená správa, nebo není s touto osobou úzce propojená,
c) která v posledních 3 letech neprováděla audit nebo se nepodílela na provedení auditu účetní závěrky osoby, u které se zavádí nucená správa.
§ 158
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) jako emitent podle § 118 odst. 1 neuveřejní výroční finanční zprávu podle § 118 zprávu nebo zprávu o ověření podle § 118 nebo nezveřejní řádnou účetní závěrku, zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, je-li vyhotovována, nebo zprávu o jejich ověření, jsou-li ověřovány, ve lhůtě podle § 118 odst. 9,
b) jako osoba podle § 122 odst. 1 nesplní některou z oznamovacích povinností podle § 122 odst. 1, nebo
c) jako osoba, která požádala o přijetí investičních cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta, nesplní některou z povinností podle § 127 odst. 2.
(2) Fyzická osoba se jako nucený správce nebo insolvenční správce obchodníka s cennými papíry, nebo osoba, která má tyto podklady u sebe, dopustí přestupku tím, že neposkytne Garančnímu fondu podklady podle § 130 odst. 11.
(3) Fyzická osoba se jako nucený správce obchodníka s cennými papíry, který není bankou, organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice nebo centrálního depozitáře dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 139 odst. 7.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 60 000 000 Kč, nebo
b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty 60 000 000 Kč.
(5) Za přestupek podle odstavce 2 nebo 3 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
§ 162
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neoprávněně vykonává činnost podle tohoto zákona, ke které je třeba povolení České národní banky, akreditace udělená Českou národní bankou, zápis do seznamu vedeného Českou národní bankou, souhlas České národní banky nebo sdělení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie,
b) uvede nepravdivý nebo zavádějící údaj nebo neuvede veškeré skutečnosti v souvislosti se žádostí podle tohoto zákona,
c) nabude na obchodníkovi s cennými papíry nebo organizátorovi regulovaného trhu kvalifikovanou účast nebo jej ovládne v rozporu s § 10b odst. 1 nebo § 47 odst. 1,
d) nesplní některou z oznamovacích povinností podle § 10e odst. 1 nebo § 47 odst. 3,
e) jako osoba, jejíž povolení k činnosti nebo akreditace byly odejmuty nebo zanikly, nebo jako osoba, která je právním nástupcem osoby, jejíž povolení k činnosti nebo akreditace byly odejmuty nebo zanikly, neuchová dokumenty a záznamy podle § 14g, § 17 odst. 6 nebo § 32 odst. 7,
f) jako osoba podle § 4b odst. 1 písm. a), e), i) nebo j) v rozporu s § 17j nesplní některou z povinností podle § 17c, 17d, 17e, 17f, 17g, 17h nebo 17i,
g) jako účastník obchodního systému nesplní povinnost provést testování algoritmů podle § 73m, nebo
h) jako účastník obchodního systému nepodá zprávu podle § 73k.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vázaný zástupce dopustí přestupku tím, že nevypoví smluvní závazek v rozporu s § 32b odst. 2.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 124 a § 12i odst. 1.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 53, § 73b odst. 1 nebo § 100 odst. 2 neoprávněně používá označení „regulovaný trh“, „trh malých a středních podniků“, „burza cenných papírů“ nebo obdobné označení nebo označení „centrální depozitář cenných papírů“.
(5) Podnikající fyzická osoba se jako osoba podle § 116 odst. 1 dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost mlčenlivosti podle § 116.
(6) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku.
(7) Za přestupek podle odstavce 3 nebo 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(8) Za přestupek podle odstavce 2 nebo 5 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
(9) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou uložit též zákaz činnosti až na 5 let.
§ 163
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) jako osoba podle § 122 odst. 1 nesplní některou z oznamovacích povinností podle § 122 odst. 1, nebo
b) jako osoba, která požádala o přijetí investičních cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta, nesplní některou z povinností podle § 127 odst. 2.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nucený správce nebo insolvenční správce obchodníka s cennými papíry nebo osoba, která má tyto podklady u sebe, dopustí přestupku tím, že neposkytne Garančnímu fondu podklady podle § 130 odst. 11.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nucený správce obchodníka s cennými papíry, který není bankou, organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice nebo centrálního depozitáře dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 139 odst. 7.
(4) Právnická osoba se jako poskytovatel dlouhodobého investičního produktu dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 134g odst. 3 uloží peněžní prostředky majitele dlouhodobého investičního produktu u osoby, která není oprávněna přijímat vklady od veřejnosti podle zákona upravujícího činnost bank, nebo neeviduje výši práv na výplatu peněžních prostředků v rámci jím poskytovaném dlouhodobém investičním produktu,
b) v rozporu s § 134g odst. 4 pověří vedením evidence investičních nástrojů osobu, která není oprávněna vést tuto evidenci nebo neeviduje počet a druh investičních nástrojů v rámci jím poskytovaném dlouhodobém investičním produktu,
c) provede pokyn majitele dlouhodobého investičního produktu v rozporu s § 134h odst. 1,
d) nesplní oznamovací povinnost podle § 134hodst. 4,
e) nezajistí, aby majetek v rámci dlouhodobého investičního produktu tvořily pouze věci uvedené v § 134i odst. 1, nebo
f) v rozporu s § 134i odst. 2 nezajistí, aby získané peněžní prostředky zůstaly součástí majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu.
(5) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 300 000 000 Kč,
b) výše 5 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(6) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 60 000 000 Kč, nebo
b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 60 000 000 Kč.
(7) Za přestupek podle odstavce 2, 3 nebo 4 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
§ 163a
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako člen rady nebo vrcholného vedení ústřední protistrany dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 115b.
(2) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 128 850 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a), nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenech a) a b).
(3) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 128 850 000 Kč, nebo
b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a).
§ 164
Přestupky obchodníka s cennými papíry
(1) Obchodník s cennými papíry se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní povinnost podle § 6 odst. 3,
b) nesplní některou z povinností týkající se vedoucího orgánu podle § 10 odst. 3 nebo § 10a odst. 1,
c) nezajistí zavedení odpovídajícího systému správy a řízení podle § 12,
d) nesplní některou z povinností týkající se organizačních požadavků na činnost obchodníka s cennými papíry podle § 12a,
e) v rozporu s § 12ba odst. 1 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje postupy pro schvalování investičního nástroje nebo jeho významných změn,
f) v rozporu s § 12ba odst. 2 neověří nebo nezhodnotí postupy pro schvalování investičního nástroje nebo jeho významných změn anebo nezjedná nápravu,
g) v rozporu s § 12ba odst. 5 neověří nebo nezhodnotí investiční nástroje, které nabízí, anebo nezjedná nápravu,
h) nesplní informační povinnost podle § 12ba odst. 6,
i) nezavede postupy podle § 12bb,
j) nezajistí vedení některé z evidencí podle § 12c,
k) pověří jinou osobu výkonem činnosti bez toho, aby zavedl, udržoval nebo uplatňoval odpovídající opatření podle § 12d,
l) nezavede opatření k ochraně majetku zákazníka podle § 12e odst. 1 nebo 2,
m) nemá ověřenu přiměřenost opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka podle § 12e odst. 3,
n) nevede deník obchodníka s cennými papíry podle § 13,
o) nezajistí, aby jeho personální zdroje splňovaly požadavky podle § 14,
p) v rozporu s § 14a odst. 1 je při své činnosti zastoupen jinou osobou,
q) v rozporu s § 14a odst. 2 provozuje svoji činnost prostřednictvím osob, které nesplňují podmínky odborné způsobilosti nebo důvěryhodnosti,
r) neposkytuje investiční služby s odbornou péčí podle § 15 odst. 1,
s) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 nepředloží nebo neuveřejní výroční zprávu nezveřejní nebo neuveřejní řádnou účetní závěrku, zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, je-li vyhotovována, nebo zprávu o jejich ověření, jsou-li ověřovány, nebo související informace,
t) nesplní informační povinnost podle § 16 odst. 6,
u) neuchová dokumenty nebo záznamy podle § 17,
v) nesplní při algoritmickém obchodování některou z povinností podle § 17c nebo § 17d odst. 1, 2 nebo 4,
w) neuchová nebo neposkytne při algoritmickém obchodování s vysokou frekvencí v rozporu s § 17e záznamy v obchodních systémech,
x) nesplní při algoritmickém obchodování za účelem uskutečňování strategie tvorby trhu některou z povinností podle § 17f odst. 1,
y) nesplní při poskytování přímého elektronického přístupu k obchodnímu systému některou z povinností podle § 17g odst. 1, 3, 4 nebo 5 nebo § 17h odst. 1, 2 nebo 4,
z) nesplní při nabízení služby zúčtování jiným osobám některou z povinností podle § 17i,
za) nesplní oznamovací povinnost podle § 21 odst. 1 nebo 6 nebo podle § 22 odst. 1 nebo 5,
zb) umístí pobočku v rozporu s rozhodnutím České národní banky podle § 21 odst. 5,
zc) jako zastoupený nesplní některou z povinností podle § 32k písm. a), b), d), f) nebo g),
zd) jako osoba, která provozuje strategii tvorby trhu, nemá smlouvu podle § 50g odst. 1, nebo
ze) nesplní informační povinnost podle § 134e odst. 2.
(2) Obchodník s cennými papíry se dále dopustí přestupku tím, že nezajistí zavedení odpovídajícího systému správy a řízení podle § 12ab.
(3) Obchodník s cennými papíry se dále dopustí přestupku tím, že
a) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 12i odst. 1,
b) nesplní informační povinnost podle § 16 odst. 3 nebo 4 nebo § 16a,
c) jako zastoupený nevypoví smluvní závazek podle § 32b odst. 1,
d) jako zastoupený nesplní některou z povinností podle § 32k písm. c) nebo e),
e) jako dražebník cenných papírů organizuje veřejnou dražbu cenných papírů v rozporu s § 33,
f) nezaplatí příspěvek do Garančního fondu podle § 129, nebo
g) neposkytne Garančnímu fondu podklady podle věty první § 130 odst. 11.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu obchodníka s cennými papíry podle jeho poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnutý, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(5) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do
a) 20 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu obchodníka s cennými papíry podle jeho poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnutý, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(6) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
§ 165
Přestupky zahraniční osoby
(1) Zahraniční osoba se jako osoba podle § 24 dopustí přestupku tím, že
a) nevede deník obchodníka s cennými papíry podle § 24 odst. 5 písm. a) a § 13,
b) neuveřejní údaje podle § 24 odst. 5 písm. b) a § 16b,
c) neposkytuje investiční služby s odbornou péčí podle § 24 odst. 5 písm. c) a § 15 odst. 1, nebo
d) neuchová dokumenty nebo záznamy podle § 24 odst. 5 písm. e) a § 17.
(2) Zahraniční osoba se jako osoba podle § 28 dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností týkající se vedoucího orgánu podle § 28b odst. 3 a § 10 odst. 3 nebo § 10a odst. 1,
b) v rozporu s § 28b odst. 3 a § 12 nezajistí zavedení odpovídajícího systému správy a řízení,
c) v rozporu s § 28b odst. 3 a § 12a nesplní některou z povinností týkající se organizačních požadavků,
d) v rozporu s § 28b odst. 3 a § 12ba odst. 1 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje postupy pro schvalování investičního nástroje nebo jeho významných změn,
e) v rozporu s § 28b odst. 3 a § 12ba odst. 2 neověří nebo nezhodnotí postupy pro schvalování investičního nástroje nebo jeho významných změn anebo nezjedná nápravu,
f) v rozporu s § 28b odst. 3 a § 12ba odst. 5 neověří nebo nezhodnotí investiční nástroje, které nabízí, anebo nezjedná nápravu,
g) nesplní informační povinnost podle § 28b odst. 3 a § 12ba odst. 6,
h) nezavede postupy podle § 28b odst. 3 a § 12bb,
i) nezajistí vedení některé z evidencí podle § 28b odst. 3 a § 12c,
j) pověří jinou osobu výkonem činnosti bez toho, aby zavedla, udržovala nebo uplatňovala odpovídající opatření podle § 28b odst. 3 a § 12d,
k) nezavede opatření k ochraně majetku zákazníka podle § 28b odst. 3 a § 12e odst. 1 nebo 2,
l) nemá ověřenu přiměřenost opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka podle § 28b odst. 3 a § 12e odst. 3,
m) nevede deník obchodníka s cennými papíry podle § 28b odst. 3 a § 13,
n) nezajistí, aby jeho personální zdroje splňovaly požadavky podle § 28b odst. 3 a § 14,
o) neposkytuje investiční služby s odbornou péčí podle § 28b odst. 3 a § 15 odst. 1,
p) v rozporu s § 28b odst. 3, 7 a 8 a § 16 odst. 1 nebo 2 nepředloží nebo neuveřejní výroční zprávu nebo související informace neuveřejní řádnou účetní závěrku, zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, je-li vyhotovována, nebo zprávu o jejich ověření, jsou-li ověřovány, nebo související informace,
q) nesplní informační povinnost podle § 28b odst. 3 a § 16 odst. 6,
r) neuchová dokumenty nebo záznamy podle § 28b odst. 3 a § 17,
s) v rozporu s § 28b odst. 3 nesplní při algoritmickém obchodování některou z povinností podle § 17c nebo § 17d odst. 1, 2 nebo 4,
t) neuchová nebo neposkytne při algoritmickém obchodování s vysokou frekvencí v rozporu s § 28b odst. 3 a § 17e záznamy v obchodních systémech,
u) v rozporu s § 28b odst. 3 nesplní při algoritmickém obchodování za účelem uskutečňování strategie tvorby trhu některou z povinností podle § 17f odst. 1,
v) v rozporu s § 28b odst. 3 nesplní při poskytování přímého elektronického přístupu k obchodnímu systému některou z povinností podle § 17g odst. 1, 3, 4 nebo 5 nebo § 17h odst. 1, 2 nebo 4,
w) v rozporu s § 28b odst. 3 nesplní při nabízení služby zúčtování jiným osobám některou z povinností podle § 17i, nebo
x) jako zastoupený nesplní některou z povinností podle § 32k písm. a), b), d), f) nebo g)., nebo
y) nepoužije pro účely plnění povinností vůči České národní bance vybrané účetní postupy podle § 28b odst. 6.
(3) Zahraniční osoba se dopustí přestupku tím, že
a) jako osoba podle § 24 nesplní některou z informačních povinností podle § 24 odst. 5 písm. b) a § 16 odst. 4 písm. a), b) nebo c), nebo
b) jako osoba podle § 28 nesplní některou z informačních povinností podle § 28b odst. 3 a § 16 odst. 4 písm. a), b) nebo c).
(4) Zahraniční osoba se dopustí přestupku tím, že
a) jako osoba podle § 24 nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 5 písm. b) a § 16 odst. 3,
b) jako osoba podle § 28 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 28b odst. 3 a § 12i odst. 1,
c) jako osoba podle § 28 nesplní informační povinnost podle § 28b odst. 3 a § 16 odst. 3,
d) jako zastoupený nevypoví smluvní závazek podle § 32b odst. 1,
e) jako zastoupený nesplní některou z povinností podle § 32k písm. c) nebo e),
f) jako dražebník cenných papírů organizuje veřejnou dražbu cenných papírů v rozporu s § 33, nebo
g) jako osoba podle § 133 nezaplatí příspěvek do Garančního fondu podle § 133.
(5) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu zahraniční osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(6) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do
a) 20 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu zahraniční osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(7) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
§ 166
Přestupky investičního zprostředkovatele
(1) Investiční zprostředkovatel se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností týkající se vedoucího orgánu podle § 32 odst. 1 a § 10 odst. 3 nebo § 10a odst. 1,
b) v rozporu s § 32 odst. 2 a § 12 nezajistí zavedení odpovídajícího systému správy a řízení,
c) v rozporu s § 32 odst. 2 a § 12a nesplní některou z povinností týkající se organizačních požadavků,
d) není pojištěn podle § 31,
e) nezavede postupy podle § 32 odst. 3 a § 12bb,
f) nevede evidenci přijatých a předaných pokynů nebo evidenci smluv podle § 32 odst. 4 a § 13,
g) v rozporu s § 32 odst. 5 a § 14a odst. 1 je při své činnosti zastoupen jinou osobou,
h) v rozporu s § 32 odst. 5 a § 14a odst. 2 provozuje svoji činnost prostřednictvím osob, které nesplňují podmínky odborné způsobilosti nebo důvěryhodnosti,
i) neposkytuje investiční služby s odbornou péčí podle § 32 odst. 6 a § 15 odst. 1,
j) neuchová dokumenty nebo záznamy podle § 32 odst. 4 a § 17 odst. 1 nebo 6, nebo
k) jako zastoupený nesplní některou z povinností podle § 32k písm. a), b), d), f) nebo g).
(2) Investiční zprostředkovatel se dále dopustí přestupku tím, že
a) nesplní informační povinnost podle § 30 odst. 5,
b) při poskytování hlavních investičních služeb je zastoupen v rozporu s § 30c,
c) jako zastoupený nevypoví smluvní závazek podle § 32b odst. 1, nebo
d) jako zastoupený nesplní některou z povinností podle § 32k písm. c) nebo e).
(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu investičního zprostředkovatele podle jeho poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnutý, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
§ 168
Přestupky provozovatele obchodního systému
(1) Organizátor regulovaného trhu se dopustí přestupku tím, že
a) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena vedoucího orgánu organizátora regulovaného trhu, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu,
b) nesplní povinnost podle § 38 odst. 6,
c) nesplní některou z povinností týkající se vedoucího orgánu podle § 38 odst. 8 a § 10 odst. 3 nebo § 10a odst. 1,
d) podnikatelsky vykonává činnost v rozporu s § 40,
e) neorganizuje regulovaný trh s odbornou péčí podle § 41 odst. 1,
f) provede pokyn účastníka nebo obchoduje párováním pokynů na vlastní účet v rozporu s § 41 odst. 3,
g) nezřídí výbor pro jmenování podle § 43,
h) nesplní některou z povinností při nabývání, zvyšování a pozbývání kvalifikované účasti na organizátorovi regulovaného trhu podle § 47,
i) nesplní některý z organizačních požadavků podle § 48,
j) nesplní některou z oznamovacích povinností podle § 49,
k) nesplní některou z informačních povinností podle § 50,
l) nezajistí, aby jeho systémy splňovaly požadavky podle § 50a,
m) nesplní některou ze svých povinností při pozastavení nebo omezení obchodování podle § 50b,
n) nesplní při algoritmickém obchodování některou z povinností podle § 50c,
o) nesplní některou z povinností při poskytování přímého elektronického přístupu podle § 50d,
p) nezajistí, aby úplaty jím stanovené splňovaly požadavky podle § 50e,
q) nesplní některou z povinností při kotaci podle § 50f,
r) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje postupy podle § 50g odst. 2,
s) neumožní účastníkům regulovaného trhu zvolit jiný vypořádací systém podle § 51 odst. 1,
t) poruší omezení nebo zákaz České národní banky podle § 52,
u) přijme k obchodování na regulovaný trh investiční nástroj v rozporu s § 56 nebo 57,
v) nesplní některou z povinností při pozastavení nebo obnovení obchodování s investičním nástrojem nebo při vyloučení investičního nástroje z obchodování na regulovaném trhu podle § 61,
w) nestanoví nebo nedodržuje pravidla obchodování na regulovaném trhu nebo pravidla pro uzavírání obchodů s investičními nástroji na regulovaném trhu podle § 62,
x) nestanoví nebo nedodržuje pravidla přístupu na regulovaný trh podle § 63,
y) nesplní některou z oznamovacích povinností podle § 63,
z) nezajistí synchronizaci obchodních hodin podle § 73j,
za) jako osoba podle § 127 odst. 1 nesplní některou z povinností týkající se povinně uveřejňované informace podle § 127 odst. 2,
zb) v rozporu s § 134c neuplatňuje některý z limitů stanovených podle § 134a odst. 1 nebo § 134b odst. 1, nebo
zc) nesplní některou z informačních povinností podle § 134c odst. 3 nebo § 134e.
(2) Provozovatel mnohostranného obchodního systému se dopustí přestupku tím, že
a) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje pravidla opatření nebo postupy podle § 69 odst. 2,
b) nemá k dispozici dostatečné finanční zdroje podle § 69 odst. 3,
c) jeho systém nemá alespoň 3 aktivní účastníky podle § 69 odst. 4,
d) nezajistí účastníkům přístup k údajům podle § 69 odst. 5,
e) nesplní informační povinnost podle § 69 odst. 10,
f) nepřijme nezbytná opatření k vypořádání obchodů nebo neinformuje účastníky podle § 70 odst. 1,
g) poruší omezení nebo zákaz České národní banky podle § 70 odst. 2,
h) nesleduje nebo nevyhodnocuje obchody podle § 71 odst. 2,
i) nesplní oznamovací povinnost podle § 71 odst. 3,
j) nesplní informační povinnost podle § 71 odst. 4,
k) provede pokyn účastníka nebo obchoduje párováním pokynů na vlastní účet v rozporu s § 72,
l) nezajistí, aby jeho systémy splňovaly požadavky podle § 73 odst. 2 a § 50a,
m) nesplní některou ze svých povinností při pozastavení nebo omezení obchodování podle § 73 odst. 2 a § 50b,
n) nesplní při algoritmickém obchodování některou z povinností podle § 73 odst. 2 a § 50c,
o) nesplní některou z povinností při poskytování přímého elektronického přístupu podle § 73 odst. 2 a § 50d,
p) nezajistí, aby úplaty jím stanovené splňovaly požadavky podle § 73 odst. 2 a § 50e,
q) nesplní některou z povinností při kotaci podle § 73 odst. 2 a § 50f,
r) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje postupy podle § 73 odst. 2 a § 50g odst. 2,
s) nesplní některou z povinností při pozastavení nebo obnovení obchodování s investičním nástrojem nebo při jeho vyloučení podle § 73a a 61,
t) nezajistí synchronizaci obchodních hodin podle § 73j,
u) v rozporu s § 134c neuplatňuje některý z limitů stanovených podle § 134a odst. 1 nebo § 134b odst. 1, nebo
v) nesplní některou z informačních povinností podle § 134c odst. 3 nebo § 134e.
(3) Provozovatel organizovaného obchodního systému se dopustí přestupku tím, že
a) provádí pokyny zákazníků v rozporu s § 73d odst. 3,
b) obchoduje párováním pokynů na vlastní účet v rozporu s § 73d odst. 4,
c) v rozporu s § 73d odst. 5 při obchodování párováním pokynů na vlastní účet nedodržuje požadavky podle § 2 odst. 1 písm. q),
d) obchoduje na vlastní účet v rozporu s § 73d odst. 6,
e) provede systematickou internalizaci v rozporu s § 73e odst. 2,
f) nezajistí, aby organizovaný obchodní systém nebyl propojen podle § 73e odst. 3,
g) nesplní informační povinnost podle § 73e odst. 4,
h) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje pravidla nebo opatření podle § 73f odst. 1,
i) jeho systém nemá alespoň 3 aktivní účastníky podle § 73f odst. 2,
j) nezajistí účastníkům přístup k údajům podle § 73f odst. 3,
k) nesleduje nebo nevyhodnocuje obchody podle § 73f odst. 4,
l) nesplní některou z oznamovacích povinností podle § 73f odst. 5 nebo 6,
m) nesplní některou z povinností při obchodování v organizovaném obchodním systému podle § 73g,
n) nesplní některou z povinností při pozastavení nebo obnovení obchodování s investičním nástrojem nebo při jeho vyloučení podle § 73h odst. 1 a § 61,
o) nezajistí, aby jeho systémy splňovaly požadavky podle § 73h odst. 2 a § 50a,
p) nesplní některou ze svých povinností při pozastavení nebo omezení obchodování podle § 73h odst. 2 a § 50b,
q) nesplní při algoritmickém obchodování některou z povinností podle § 73h odst. 2 a § 50c,
r) nesplní některou z povinností při poskytování přímého elektronického přístupu podle § 73h odst. 2 a § 50d,
s) nezajistí, aby úplaty jím stanovené splňovaly požadavky podle § 73h odst. 2 a § 50e,
t) nesplní některou z povinností při kotaci podle § 73h odst. 2 a § 50f,
u) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje postupy podle § 73h odst. 2 a § 50g odst. 2,
v) nezajistí vypořádání obchodů nebo neinformuje účastníky organizovaného obchodního systému podle § 73i,
w) nezajistí synchronizaci obchodních hodin podle § 73j,
x) v rozporu s § 134c neuplatňuje některý z limitů stanovených podle § 134a odst. 1 nebo § 134b odst. 1, nebo
y) nesplní některou z informačních povinností podle § 134c odst. 3 nebo § 134e.
(4) Provozovatel organizovaného obchodního systému se dopustí přestupku tím, že nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 48a a § 12i odst. 1.
(5) Za přestupek podle odstavce 1, 2 nebo 3 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu provozovatele obchodního systému podle jeho poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnutý, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(6) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
§ 172
Přestupky některých emitentů investičních nástrojů
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako emitent uvedený v § 118 odst. 1 nebo § 121a dopustí přestupku tím, že
a) neuveřejní výroční finanční zprávu podle § 118 zprávu nebo zprávu o ověření podle § 118 nebo nezveřejní řádnou účetní závěrku, zprávu vedení, další zprávu vyhotovovanou podle zákona upravujícího účetnictví nebo zprávu o jejich ověření, jsou-li ověřovány, ve lhůtě podle § 118 odst. 9,
b) neuveřejní pololetní finanční zprávu podle § 119,
c) neuveřejní zprávu podle § 119a, nebo
d) neuveřejní informaci podle § 119b nebo podle § 122b odst. 3 nebo 4.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále jako emitent uvedený v § 118 odst. 1 nebo § 121a dopustí přestupku dále tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 120, 120a, 120b nebo 120c,
b) poruší některý ze zákazů v rozporu s § 121, nebo
c) nesplní některou z povinností týkající se povinně uveřejňované informace podle § 127 odst. 2.
(3) Právnická osoba se dále jako emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) dopustí přestupku tím, že
a) neposkytne informace podle § 121e odst. 1, nebo
b) poruší povinnost podle § 121k odst. 4, § 121o odst. 4, § 121u odst. 1, § 121u odst. 2 věty druhé nebo § 121u odst. 3.,
c) nezajistí, aby auditor ověřil, že v souladu s § 121o byly prostřednictvím zprávy o odměňování poskytnuty informace vyžadované v § 121p.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako emitent uvedený v § 127d odst. 1 nebo § 121a dopustí přestupku tím, že
a) neuveřejní informaci způsobem podle § 127d odst. 3, nebo
b) nesplní oznamovací povinnost podle § 127d odst. 3.
(5) Právnická osoba se jako emitent uvedený v § 134m dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí, aby výkaz o řízení a správě zpráva o správě a řízení emitenta obsahoval informace podle § 118 odst. 7,
b) si nestanoví cíl vyváženého zastoupení žen a mužů mezi členy vedoucího orgánu emitenta podle § 134n odst. 1 nebo 2, nebo
c) neuveřejní informace na svých internetových stránkách podle § 134n odst. 3.
(6) Právnická osoba se jako emitent uvedený v § 134m, který neplní nebo v den volby nebo jmenování člena vedoucího orgánu emitenta neplnil cíl vyváženého zastoupení žen a mužů mezi členy vedoucího orgánu emitenta podle § 134n odst. 1, dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností při výběru kandidáta na člena vedoucího orgánu emitenta podle § 134o,
b) neposkytne kandidátovi na člena vedoucího orgánu emitenta informace podle § 134p, nebo
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 134o odst. 2.
(7) Za přestupek emitenta, který je právnickou osobou, podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 300 000 000 Kč,
b) výše 5 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(8) Za přestupek emitenta, který je podnikající fyzickou osobou, podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 60 000 000 Kč, nebo
b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 60 000 000 Kč.
(9) Za přestupek podle odstavce 2 až 6 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 173
Přestupky investiční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby
(1) Investiční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že
a) člen jejího vedoucího orgánu nesplňuje požadavky podle § 155a odst. 1, nebo
b) nesplní informační povinnost nebo nepředloží příslušné podklady podle § 155a odst. 2.
(2) Smíšená holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne České národní bance informace podle § 155b odst. 1 písm. a).
(3) Za přestupek investiční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby nebo smíšené holdingové osoby podle odstavce 1 a 2 lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu této osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a), nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenech a) a b).
§ 173b
(1) Poskytovatel služeb skupinového financování se dopustí přestupku tím, že nesplní informační povinnost podle § 90k.
(1) Poskytovatel služeb skupinového financování se dopustí přestupku tím, že nesplní
a) povinnost auditu řádné účetní závěrky podle § 90k, nebo
b) informační povinnost podle § 90k.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
§ 175
Přestupky právnických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky
(1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky na investiční podniky72).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 20 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
§ 176
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícím zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů 51).
(2) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 550 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(3) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 140 000 000 Kč, nebo
b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
§ 177
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o zneužívání trhu
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů
a) podle čl. 14 nebo čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014,
b) podle čl. 16 nebo čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, nebo
c) podle čl. 18, 19 nebo čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014.
(2) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do
a) 450 000 000 Kč,
b) výše 15 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, nebo
c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(3) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč, nebo
b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(4) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do
a) 75 000 000 Kč,
b) výše 2 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, nebo
c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(5) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do
a) 30 000 000 Kč, nebo
b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(6) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do
a) 30 000 000 Kč, nebo
b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(7) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do
a) 15 000 000 Kč, nebo
b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
§ 178
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o trzích finančních nástrojů
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícím trhy finančních nástrojů53), nebo poruší opatření přijaté podle čl. 40 až 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
§ 179
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o sdělení klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 5 odst. 1, čl. 6, čl. 7, čl. 8 odst. 1 až 3, čl. 9, čl. 10 odst. 1, čl. 13 odst. 1, 3 nebo 4, čl. 14 nebo čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014.
(2) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 138 650 000 Kč,
b) výše 3 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li
(3) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 19 411 000 Kč, nebo
b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
§ 180
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů
a) podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365,
b) podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, nebo
c) podle čl. 24 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365.
(2) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do
a) 135 100 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, nebo
c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(3) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do
a) 405 300 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, nebo
c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(4) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do
a) 135 100 000 Kč, nebo
b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 181
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů
a) podle čl. 11 odst. 1 písm. d) nebo čl. 11 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, nebo
b) podle čl. 4 až 10, čl. 11 odst. 1 písm. a), b), c) nebo e), čl. 11 odst. 2 nebo 3, čl. 12 až 16, čl. 21, 23 až 29 nebo čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011.
(2) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do
a) 6 782 500 Kč,
b) výše 2 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka nebo
c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(3) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do
a) 27 130 000 Kč,
b) výše 2 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, nebo
c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(4) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do
a) 2 713 000 Kč, nebo
b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(5) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do
a) 13 565 000 Kč, nebo
b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
§ 182
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o sekuritizaci
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím obecný rámec pro sekuritizaci a vytvářející zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci63).
(2) Institucionální investor, který obdržel pokyn k plnění povinností od jiného institucionálního investora podle čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z těchto povinností.
(3) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do
a) 126 650 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(4) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do
a) 126 650 000 Kč, nebo
b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
§ 183
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3, 5, 6, čl. 7 odst. 1 až 11, čl. 8, 9, 10, čl. 11 odst. 1 nebo 3, čl. 14 odst. 1 nebo 2, čl. 15 odst. 1, čl. 16 odst. 1 až 3, čl. 17, 18, čl. 19 odst. 1 až 3, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 1 až 4 nebo 7 až 11, čl. 22 odst. 2 až 5, čl. 23 odst. 1 až 3 nebo 5 nebo čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129.
(2) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 130 200 000 Kč,
b) výše 3 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(3) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 18 228 000 Kč, nebo
b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
§ 184
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky
(1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 2 až 6, čl. 4, 5, čl. 6 odst. 1 až 6, čl. 7 odst. 1 až 4, čl. 8 odst. 1 až 6, čl. 9 odst. 1 a 2, čl. 10 odst. 1, 2 a 5, čl. 11 odst. 1 až 3 a 6 až 9, čl. 15 odst. 3, čl. 16 odst. 1, čl. 18 odst. 1, čl. 19 odst. 1 až 6, čl. 20 odst. 1 a 2, čl. 21 odst. 1 až 7, čl. 22 odst. 2 a 4 až 6, čl. 23 odst. 2 až 4, 6 až 8, 11 a 12, čl. 24 odst. 1 až 3, 6 a 7, čl. 25 odst. 1 až 5, čl. 26 nebo čl. 27 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu požadovanou součinnost podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503, nebo
b) poskytuje služby skupinového financování, aniž je k tomu oprávněna podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503.
(3) Podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 23 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503.
(4) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do
a) 13 230 000 Kč,
b) výše 5 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a), nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenech a) a b).
(5) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 2 nebo 3 lze uložit pokutu do
a) 13 230 000 Kč, nebo
b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku podle písmene a).
§ 185
Přestupky ústředních protistran a členů clearingového systému spočívající v porušení nařízení Evropské unie o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran
(1) Ústřední protistrana se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 9 odst. 1 až 4, 6, 7, 9 až 11, 13, 14, 16 a 18 až 21 nebo čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23.
(2) Člen clearingového systému se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle čl. 9 odst. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23.
(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do
a) 128 850 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a), nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenech a) a b).
K části sedmdesáté sedmé návrhu zákona – změna zákona o vinohradnictví a vinařství
Platné znění zákona č.321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 31
(1) Zřizuje se Vinařský fond (dále jen "Fond") se sídlem v Brně.
(2) Fond je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem. Při rozhodování o povinnosti zaplatit odvod a podporu státu podle tohoto zákona o žádostech o poskytnutí podpor z prostředků Fondu nebo při rozhodování o povinnosti vrátit návratnou část poskytnuté podpory na výsadbu vinice a obnovu vinic, má Fond postavení orgánu veřejné moci.
(3) Fond se nesmí účastnit na podnikání jiných osob.
(4) Fond
a) podporuje marketing vína, prodej produktů a ochranu označování vína podle zeměpisného původu,
b) informuje veřejnost o vinohradnictví a vinařství a o dalších významných skutečnostech souvisejících s vinohradnictvím a vinařstvím,
c) podporuje uchovávání a rozvoj vinohradnictví a vinařství jako významné součásti evropského kulturního dědictví, dále podporuje rozvoj turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství.
(5) Fond poskytuje podpory na činnosti uvedené v odstavci 4 fyzickým a právnickým osobám žádajícím o podporu (dále jen "žadatel").
(6) Orgány Fondu jsou Rada Fondu (dále jen "Rada"), ředitel Fondu (dále jen "ředitel") a Dozorčí rada Fondu (dále jen "Dozorčí rada"). Veřejnou správu vykonává Rada, její předseda a ředitel. Mimo obnovu řízení o opravných prostředcích podle zvláštních zákonů rozhoduje předseda Rady, na jeho rozhodování se přiměřeně použijí ustanovení o vedoucím ústředního správního úřadu.
(7) Členem orgánu Fondu může být jen fyzická osoba, která je bezúhonná a má plnou způsobilost k právním úkonům. Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen. Členem orgánu Fondu nemůže být jeho zaměstnanec, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.
(8) Fond vypracovává výroční zprávu, kterou předkládá Radě [§ 32 odst. 8 písm. g)] a Dozorčí radě [§ 34 odst. 2 písm. b)], a to nejpozději do 30. dubna následujícího kalendářního roku. Fond zveřejní výroční zprávu Fondu na internetových stránkách Fondu. Individuálním účetním obdobím fondu je kalendářní rok.
(9) Výroční zpráva Fondu musí obsahovat
a) přehled činností vykonávaných v příslušném kalendářním roce Fondem, s uvedením vztahu k účelu poskytnuté podpory [odstavec 4 písm. a) a c)] nebo poskytnuté, případně vydané informace [odstavec 4 písm. b)],
b) roční řádnou individuální účetní závěrku[footnoteRef:457]80) a zhodnocení základních údajů v ní obsažených, [457: 80) § 18 a 19 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
c) přehled o příjmech a výdajích Fondu v členění podle zdrojů Fondu,
d) přehled o poskytnutých podporách a uzavřených smlouvách v členění podle druhu poskytnuté podpory nebo smlouvy, účelu a výše,
e) vývoj a konečný účetní stav příjmů a výdajů Fondu za uplynulý kalendářní rok,
f) změny organizačního řádu a změny ve složení orgánů Fondu, včetně odůvodnění těchto změn, k nimž došlo v průběhu uplynulého kalendářního roku.
(10) Žadatel musí žádost o poskytnutí podpory doručit Fondu v termínech
a) od 1. ledna do 15. února, nebo
b) od 1. července do 15. srpna.
(11) O poskytnutí podpory rozhoduje Rada. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet dnem následujícím po dni ukončení přijímání žádostí podle odstavce 10.
(12) Žádost o poskytnutí podpory podle odstavce 4 může podat žadatel,
a) má-li sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, jedná-li se o občana České republiky, nebo bydliště v zahraničí, popřípadě místo pobytu v České republice, nejedná-li se o občana České republiky,
b) se kterým nebylo zahájeno insolvenční řízení podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, případně není v likvidaci,
c) nemá-li žádné závazky po lhůtě splatnosti vůči Fondu nebo státu, a
d) který se v průběhu dvou let před podáním žádosti nedopustil trestného činu nebo přestupku, jehož skutková podstata souvisí s předmětem jeho podnikání.
(13) V žádosti o poskytnutí podpory žadatel uvede
a) jméno, popřípadě jména a příjmení nebo obchodní firmu, místo trvalého pobytu na území České republiky, jedná-li se o občana České republiky, nebo bydliště v zahraničí, popřípadě místo pobytu v České republice, nejedná-li se o občana České republiky, místo podnikání, liší-li se od místa pobytu, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména a příjmení, místo trvalého pobytu a datum narození, jde-li o nepodnikající fyzickou osobu, obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,
b) účel, na který je podpora požadována,
c) předpokládané celkové náklady, jejichž úhradu požaduje, a
d) rok, ve kterém mu byla naposledy Fondem poskytnuta podpora, popřípadě uvede, že mu podpora doposud poskytnuta nebyla.
(14) K žádosti o poskytnutí podpory žadatel přiloží
a) doklad potvrzující skutečnosti uvedené v odstavci 13 písm. a) a
b) souhlas s nakládáním s osobními údaji uvedenými v žádosti o poskytnutí podpory v rozsahu nezbytném pro vyřízení nebo kontrolu žádosti, a souhlas se zveřejněním potřebných údajů na webových stránkách Fondu v rozsahu uvedeném v odstavcích 17 a 18.
(15) K žádosti o poskytnutí podpory žadatel dále přiloží dokumentaci obsahující
a) název a cíl žádosti o poskytnutí podpory,
b) způsob dosažení cíle,
c) náklady na dosažení cíle a
d) předpokládané přínosy z realizované žádosti.
(16) Fond vyplatí žadateli podporu podle odstavců 4 a 5 až poté, co žadatel doloží, že vynaložil prostředky v souladu s rozhodnutím o poskytnutí podpory.
(17) Fond na svých internetových stránkách zveřejní
a) informace o doručených žádostech o poskytnutí podpory v pořadí podle doručení s uvedením účelu podpory, názvu a stručné charakteristiky předkládané žádosti o poskytnutí podpory, jména a příjmení žadatele o poskytnutí podpory nebo obchodní firmy nebo názvu žadatele o poskytnutí podpory a časového vymezení realizace předmětu podpory,
b) informace o rozhodnutích o poskytnutí podpory s uvedením konkrétní výše poskytnuté podpory jednotlivému žadateli; jestliže je žádost o poskytnutí podpory zamítnuta, zveřejní rovněž odůvodnění zamítnuté žádosti o poskytnutí podpory, a
c) formou seznamu podpory poskytnuté Fondem, které jsou vyšší než 10 000 Kč bez daně z přidané hodnoty na jednotlivou podporu, nebo na opakované plnění jednomu žadateli o podporu překračující tuto částku, v příslušném kalendářním roce, s uvedením účelu plnění, příjemce plnění, požadovaného termínu plnění, termínu skutečného plnění, vyplacené částky a termínu výplaty.
(18) Údaje podle odstavce 17 písm. a) Fond zveřejní nejpozději do 15 dnů po ukončení přijímání žádostí o poskytnutí podpory Fondu. Údaje podle odstavce 17 písm. b) a c) Fond zveřejní nejpozději do 15 pracovních dnů po rozhodnutí Rady.
(19) Podmínky a podrobnosti o způsobu a výši poskytování podpor pro žadatele podle odstavců 4 a 5 stanoví po předchozím souhlasu ministerstva Rada v pravidlech pro žadatele.
(20) Fond zveřejní pro následující půlrok podmínky a podrobnosti o způsobu a výši poskytování podpor pro žadatele podle odstavců 4 a 5 nejpozději do 31. května a do 30. listopadu na svých internetových stránkách.
§ 32
Rada
(1) Rada je nejvyšším orgánem Fondu; skládá se z 11 členů. Funkční období členů Rady je čtyřleté. Členům Rady nepřísluší odměna za výkon funkce člena. Člen Rady má nárok na náhradu výdajů do výše určené zvláštním právním předpisem.[footnoteRef:458]81) [458: 81) Například zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Členy Rady jmenuje a odvolává ministr zemědělství (dále jen "ministr"), přičemž jednoho člena Rady jmenuje z řad zaměstnanců ministerstva, jednoho člena Rady z řad zastupitelstva Jihomoravského kraje a 9 členů Rady na návrh vinohradnických a vinařských sdružení.[footnoteRef:459]64) [459: 64) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Členy Rady může ministr v případě zjištění závažného porušení povinností vyplývajících z funkce člena Rady odvolat na návrh Dozorčí rady nebo na návrh toho, kdo navrhoval člena podle odstavce 2.
(4) Členství v Radě je neslučitelné s členstvím v Dozorčí radě. Členství v Radě může být stejnou osobou vykonáváno nejvýše tři po sobě následující funkční období; stejná osoba se může opětovně stát členem Rady nejdříve po uplynutí 2 let, kdy nebyla členem Rady.
(5) Předsedu a místopředsedu Rady volí a odvolává z řad svých členů Rada.
(6) Členství v Radě zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) úmrtím,
c) odstoupením,
d) odvoláním.
(7) Na uvolněná místa členů Rady jmenuje ministr do 60 dnů nové členy z návrhů, které ve lhůtě 30 dnů došly.
(8) Do působnosti Rady patří
a) předkládat návrh finančního plánu Fondu a řádnou individuální účetní závěrku Fondu Dozorčí radě ke kontrole, dohledu a schválení,
b) rozhodovat o využití finančních prostředků Fondu,
c) rozhodovat o poskytování podpor z Fondu,
d) jmenovat a odvolávat ředitele, dohlížet na jeho činnost a stanovovat výši jeho mzdy,
e) předkládat Dozorčí radě ke schválení organizační řád Fondu,
f) schvalovat jednací řád Rady a výroční zprávu Fondu,
g) předkládat Dozorčí radě a Poslanecké sněmovně každoročně výroční zprávu Fondu k projednání a posouzení,
h) sestavovat plán činnosti Fondu.
(9) Jednání Rady svolává a řídí její předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda Rady, popřípadě nejstarší člen Rady. Při rozhodování je hlasovací právo členů Rady rovné. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího Radě. Rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, a k rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů Rady.
(10) Jednání Rady se může účastnit ředitel a předseda Dozorčí rady; požádají-li o slovo, musí jim být uděleno.
(11) Rada zasedá podle potřeby Fondu, nejméně čtyřikrát ročně.
***
§ 34
Dozorčí rada
(1) Dozorčí rada je kontrolním orgánem Fondu. Kontroluje hospodaření s majetkem Fondu a využití finančních prostředků Fondu a poskytování podpor Fondem. Členu Dozorčí rady, kteří jsou poslanci, senátory, členy vlády, vedoucími ústředního správního úřadu, soudci nebo o nichž tak stanoví zvláštní zákon, nepřísluší odměna za výkon funkce člena. Člen Dozorčí rady má nárok na náhradu výdajů do výše určené zvláštním právním předpisem.81)
(2) Dozorčí rada
a) kontroluje činnost Fondu, jeho statutárního orgánu a Rady,
b) posuzuje výroční zprávu Fondu,
c) schvaluje řádnou individuální účetní závěrku Fondu a finanční plán Fondu,
d) podává nejméně jedenkrát ročně zprávu Radě o výsledcích své kontrolní činnosti,
e) předkládá ministrovi návrh na odvolání člena Rady, zjistí-li u něj závažné nedostatky ve výkonu jeho funkce,
f) kontroluje účetní knihy a jiné doklady a v nich obsažené údaje účetní záznamy,
g) svolává mimořádné jednání Rady, vyžadují-li to zájmy Fondu,
h) dohlíží, zda Fond vyvíjí činnost v souladu s právními předpisy a organizačním řádem Fondu,
i) schvaluje organizační řád Fondu,
j) schvaluje plán činnosti Fondu.
(3) Dozorčí rada je povinna upozornit Radu na porušení právních předpisů nebo organizačního řádu Fondu, na nehospodárné postupy, popřípadě na další nedostatky v činnosti Fondu.
(4) Členy Dozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna. Členství v Dozorčí radě je neslučitelné s členstvím v Radě. Dozorčí rada má 7 členů. Funkční období členů Dozorčí rady je čtyřleté. Po uplynutí funkčního období vykonávají členové Dozorčí rady funkci v Dozorčí radě do zvolení svého nástupce ve funkci.
(5) Dozorčí rada volí z řad svých členů předsedu a místopředsedu Dozorčí rady.
(6) Jednání Dozorčí rady svolává a řídí její předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda Dozorčí rady. Při rozhodování je hlasovací právo členů Dozorčí rady rovné. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího Dozorčí radě. Dozorčí rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů, a k rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů Dozorčí rady.
K části sedmdesáté osmé návrhu zákona – změna zákona o evropském hospodářském zájmovém sdružení
Platné znění zákona č.360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o evropském hospodářském zájmovém sdružení)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 9
1. Účetnictví
Evropské sdružení je účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu.[footnoteRef:460]12) Jednatelé evropského sdružení zabezpečují řádné vedení účetnictví a předkládají členům evropského sdružení ke schválení účetní závěrku. [460: 12) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
§ 9
1. Účetnictví
Jednatelé evropského sdružení zabezpečují řádné plnění povinností souvisejících s účetnictvím a předkládají členům evropského sdružení ke schválení účetní závěrku.
K části sedmdesáté deváté návrhu zákona – změna zákona o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví
Platné znění zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 58
Sněm
a) volí přímou a tajnou volbou na dobu 3 let z patentových zástupců předsedu, místopředsedu, členy a náhradníky představenstva, dozorčí komise a disciplinární komise; členy těchto orgánů také tajnou volbou odvolává,
b) přijímá a mění profesní předpisy, zejména organizační řád, disciplinární řád, volební řád, jednací řády představenstva a komisí, pravidla profesní etiky,
c) stanoví výši příspěvku patentových zástupců na činnost Komory, jakož i výši poplatku za zápis do seznamu, popřípadě přijímá zásady pro určení jejich výše představenstvem,
d) projednává a schvaluje zprávu o činnosti ostatních orgánů Komory,
e) může zrušit nebo změnit rozhodnutí představenstva, vyjma rozhodnutí podle § 59 odst. 3; práva, která ze zrušeného rozhodnutí představenstva vznikla patentovým zástupcům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena,
f) usnáší se ve všech dalších věcech, které si vyhradí, s výjimkou rozhodování v disciplinárním řízení,
g) schvaluje rozpočet a roční řádné individuální účetní závěrky.
K části osmdesáté návrhu zákona – změna zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí
Platné znění zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 12
Přezkoumání auditorem
(1) Auditor se při přezkoumání řídí ustanoveními § 2, 3 a 10 a § 17 odst. 2.
(2) Projednání zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření auditorem se řídí ustanovením o projednání zprávy o ověření účetní závěrky povinném auditu podle zákona upravujícího auditorskou činnost obdobně. Stejnopis zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření auditorem předá územní celek přezkoumávajícímu orgánu do 15 dnů po jejím projednání v orgánech územního celku.[footnoteRef:461]23) [461: 23) § 17 odst. 5 a 7 zákona č. 250/2000 Sb.
§ 43 zákona č. 128/2000 Sb.
§ 20 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 39 zákona č. 131/2000 Sb.]
(3) Při přezkoumání vykonávaném na základě smlouvy podle § 4 odst. 7 postupuje auditor podle zákona upravujícího auditorskou činnost.
K části osmdesáté první návrhu zákona – změna školského zákona
Platné znění zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 3
Systém vzdělávacích programů
(1) Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních peněžních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162.
(2) Vzdělávání v jednotlivé škole a školském zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů.
(3) Vyšší odborné vzdělávání v každém oboru vzdělání v jednotlivé vyšší odborné škole se uskutečňuje podle vzdělávacího programu akreditovaného podle § 104 až 106.
(4) Soustavu oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání stanoví vláda nařízením po projednání s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a kraji.
***
§ 6
Vzdělávací program pro vyšší odborné vzdělávání
(1) Vzdělávací program pro vyšší odborné vzdělávání stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a obsah vzdělávání a jeho organizační uspořádání, profil absolventa vzdělávacího programu, vyučovací jazyk, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání, jakož i podmínky pro vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a podmínky materiální, personální a organizační, podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání.
(2) Vzdělávací program akreditovaný podle § 104 až 106 ředitel školy zveřejní na přístupném místě ve škole; do vzdělávacího programu může každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet jeho kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.
(3) Vzdělávací program akreditovaný podle § 104 až 106 je závazný pro hodnocení vyšší odborné školy a výsledků vzdělávání studentů a dále podkladem pro stanovení výše finančních peněžních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162.
***
§ 19
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) konkrétní výčet a účel podpůrných opatření a jejich členění do stupňů,
b) u podpůrných opatření druhého až pátého stupně pravidla pro jejich použití školou a školským zařízením a normovanou finanční náročnost pro účely poskytování finančních peněžních prostředků ze státního rozpočtu podle tohoto zákona,
c) postup školy nebo školského zařízení před přiznáním podpůrného opatření dítěti, žákovi nebo studentovi,
d) organizaci poskytování podpůrných opatření,
e) organizaci a pravidla vzdělávání ve třídách, odděleních a studijních skupinách a školách zřízených podle § 16 odst. 9,
f) průběh a organizaci poradenských služeb školy a činnosti školských poradenských zařízení, základní zásady používání diagnostických nástrojů a pravidla spolupráce školských poradenských zařízení se školami, školskými zařízeními a dalšími osobami a orgány veřejné správy,
g) náležitosti zprávy a doporučení vydávaných školským poradenským zařízením,
h) podmínky pro využití asistenta pedagoga a pravidla jeho činnosti a podmínky působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů,
i) náležitosti individuálního vzdělávacího plánu,
j) náležitosti informovaného souhlasu s poskytnutím podpůrného opatření podle § 16 odst. 4 a 5 a žádosti podle § 16 odst. 9,
k) pravidla a náležitosti zjišťování vzdělávacích potřeb nadaných dětí, žáků a studentů, úpravu organizace, přijímání, průběhu a ukončování jejich vzdělávání a podmínky pro přeřazování do vyššího ročníku.
***
§ 28
(1) Školy a školská zařízení vedou podle povahy své činnosti tuto dokumentaci:
a) rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku a o jeho změnách a doklady uvedené v § 147,
b) evidenci dětí, žáků nebo studentů (dále jen "školní matrika"),
c) doklady o přijímání dětí, žáků, studentů a uchazečů ke vzdělávání, o průběhu vzdělávání a jeho ukončování,
d) vzdělávací programy podle § 4 až 6,
e) výroční zprávy o činnosti školy,
f) třídní knihu, která obsahuje průkazné údaje o poskytovaném vzdělávání a jeho průběhu,
g) školní řád nebo vnitřní řád, rozvrh vyučovacích hodin,
h) záznamy z pedagogických rad,
i) knihu úrazů a záznamy o úrazech dětí, žáků a studentů, popřípadě lékařské posudky,
j) protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy,
k) personální a mzdovou dokumentaci, hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci[footnoteRef:462]15) dokumentaci k zajištění veškerých povinností vztahujících se k účetnictví a další dokumentaci stanovenou zvláštními právními předpisy.[footnoteRef:463]16) [462: 15) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.] [463: 16) Například § 50 a 52 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.]
(2) Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi:
a) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství, místo narození a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky,
b) údaje o předchozím vzdělávání, včetně dosaženého stupně vzdělání,
c) obor, formu a délku vzdělávání, jde-li o střední a vyšší odbornou školu,
d) datum zahájení vzdělávání ve škole,
e) údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk,
f) údaje o znevýhodnění dítěte, žáka nebo studenta uvedeném v § 16, údaje o mimořádném nadání, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi školou v souladu s § 16, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení,
g) údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
h) datum ukončení vzdělávání ve škole; údaje o zkoušce, jíž bylo vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole ukončeno,
i) jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a adresu pro doručování písemností, telefonické spojení.
(3) Školní matrika školského zařízení podle povahy jeho činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi:
a) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky,
b) datum zahájení a ukončení školské služby nebo vzdělávání,
c) údaje o zdravotní způsobilosti, popřípadě o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na poskytování školské služby nebo vzdělávání,
d) údaje o znevýhodnění dítěte, žáka nebo studenta uvedeném v § 16, údaje o mimořádném nadání, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi školským zařízením v souladu s § 16, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení,
e) označení školy, v níž se dítě, žák nebo student vzdělává,
f) jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a adresu pro doručování písemností, telefonické spojení.
(4) Záznam nebo změna údaje ve školní matrice se provede neprodleně po rozhodné události. Školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným tímto nebo zvláštním zákonem[footnoteRef:464]18). [464: 18) Například § 8 trestního řádu.]
(5) Ministerstvo, popřípadě jím zřízená právnická osoba sdružuje pro statistické účely a pro účely plnění dalších povinností stanovených ministerstvu tímto zákonem údaje z dokumentace škol a školských zařízení a ze školních matrik s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. g) a i) a odstavci 3 písm. c) a f); údaje uvedené v odstavci 2 písm. f) a odstavci 3 písm. d) se sdružují v anonymizované podobě. Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení předávají údaje z dokumentace a školních matrik a další údaje nezbytné pro stanovení kvalifikovaných odhadů ukazatelů vzdělávání a vzdělávací soustavy ministerstvu, popřípadě jím zřízené právnické osobě. Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje ministerstvo, předávají tyto údaje v podobě statistických informací také krajskému úřadu, v případě škol a školských zařízení zřizovaných obcí nebo svazkem obcí také obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky, rozsah, formu a způsob vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a rozsah, formu, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky podle odstavce 5.
(7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem formu a obsah platných tiskopisů vysvědčení, výpisů z vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu. Na vysvědčeních, výučních listech a diplomech o absolutoriu se vždy uvádí rodné číslo fyzické osoby, které byl doklad vydán, bylo-li jí rodné číslo přiděleno. Vysvědčení, diplomy o absolutoriu a výuční listy jsou opatřeny státním znakem České republiky[footnoteRef:465]19) a jsou veřejnou listinou. [465: 19) Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.]
(8) Na vysvědčení, výučním listu nebo na diplomu o absolutoriu není přípustné provádět opravy zápisu. Podpisy na vysvědčeních, výučních listech a diplomech o absolutoriu musí být originální. Právnické osoby vykonávající činnost školy a právnická osoba podle § 171 odst. 3 věty první vydávají stejnopisy a opisy vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu; za vystavení tohoto stejnopisu či opisu lze požadovat úhradu vynaložených nákladů, jejíž výše nesmí překročit 100 Kč. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky pro vydávání stejnopisů a opisů vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu.
(9) Školy vedou evidenci tiskopisů vysvědčení, která jsou dokladem o dosaženém stupni vzdělání, výučních listů a diplomů o absolutoriu.
(10) Ukládání dokumentace upravují zvláštní právní předpisy.[footnoteRef:466]20) [466: 20) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.]
***
§ 32a
Spolupráce škol a školských zařízení
(1) Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, která hodlá uskutečňovat projekt financovaný z prostředků Evropské unie, jehož předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vzdělávání a školských služeb podle tohoto zákona (dále jen „předkladatel projektu“), může uzavírat s ostatními právnickými osobami vykonávajícími činnost školy nebo školského zařízení a dalšími osobami oprávněnými k výkonu činnosti související s předmětem projektu (dále jen „partner“) smlouvy o partnerství.
(2) Smlouvou o partnerství se partner zavazuje podílet se svým jménem a na svůj účet na uskutečňování projektu a předkladatel projektu se zavazuje poskytnout partnerovi finanční peněžní prostředky, které na projekt obdrží, ve výši odpovídající podílu partnera na uskutečňování projektu.
(3) Smlouva o partnerství obsahuje zejména:
a) určení projektu, jehož se smlouva týká,
b) obsah a rozsah činností, jimiž se partner bude na projektu podílet,
c) výši finančních peněžních prostředků, které předkladatel projektu partnerovi na realizaci projektu poskytne, a pravidla vyúčtování poskytnutých prostředků,
d) pravidla, podle nichž může smluvní strana kontrolovat plnění závazků ze smlouvy druhou smluvní stranou,
e) pravidla hodnocení výsledků plnění smlouvy,
f) možnosti vypovězení smlouvy smluvními stranami.
(4) Smlouvou o partnerství mohou být dohodnuta pravidla uzavírání smluv o partnerství týkajících se téhož projektu předkladatelem projektu s dalšími partnery, popřípadě může být uzavírání těchto smluv výslovně vyloučeno.
(5) Smlouva o partnerství musí mít písemnou formu, jinak je neplatná. Je-li smluvní stranou právnická osoba zřizovaná státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, je podmínkou platnosti smlouvy také doložka osvědčující souhlas zřizovatele s tím, aby právnická osoba smlouvu o partnerství uzavřela.
(6) Na uzavírání smluv o partnerství a právní vztahy z těchto smluv se nevztahuje právní úprava veřejných zakázek[footnoteRef:467]21a). Možnosti spolupráce podle zvláštních právních předpisů[footnoteRef:468]21b) nejsou odstavci 1 až 5 dotčeny. [467: 21a) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.] [468: 21b) Například zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.]
(7) Na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo jejich části, jejichž předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vzdělávání a školských služeb podle tohoto zákona, se nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel.
***
§ 113a
(1) Vykonání jednotlivých zkoušek se poskytuje za úplatu, která je v případě podle § 113 odst. 2 písm. a) příjmem Centra, v ostatních případech příjmem právnické osoby vykonávající činnost školy. Právnická osoba vykonávající činnost školy, v níž se konala zkouška podle § 113 odst. 2 písm. a), má nárok na poskytnutí finančních peněžních prostředků ze státního rozpočtu ve výši odpovídající podílu z úplaty za danou zkoušku stanovenému prováděcím právním předpisem.
(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem pravidla stanovení a zveřejnění termínů konání jednotlivé zkoušky, formu, obsah a termíny podání přihlášky k vykonání jednotlivé zkoušky, formu a obsah dokumentace a osvědčení o vykonání jednotlivé zkoušky, a dále nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. a), nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. b) konanou ve škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a podíl z úplaty za zkoušku pro účely poskytnutí finančních peněžních prostředků státního rozpočtu právnické osobě vykonávající činnost školy podle odstavce 1 věty druhé.
***
§ 129
Působnost zřizovatele školské právnické osoby
(1) Zřizovatel školské právnické osoby
a) vydává zřizovací listinu školské právnické osoby,
b) rozhoduje o změnách zřizovací listiny školské právnické osoby,
c) rozhoduje o sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení školské právnické osoby,
d) jmenuje a odvolává ředitele školské právnické osoby a stanoví jeho plat, popřípadě mzdu,
e) jmenuje a odvolává třetinu školské rady, pokud se školská rada zřizuje.
(2) Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, dále
a) schvaluje rozpočet školské právnické osoby,
b) schvaluje zlepšený výsledek hospodaření školské právnické osoby,
c)b) schvaluje vytvoření zřízení nebo zrušení dalších peněžních fondů školské právnické osoby neuvedených v § 137 odst. 2 1 a způsob hospodaření s nimi.
(3) Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba nebo fyzická osoba podle § 124 odst. 2 písm. b), dále jmenuje a odvolává členy rady školské právnické osoby, popřípadě stanoví ve zřizovací listině jiný způsob jejich jmenování a odvolávání.
(4) Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba nebo fyzická osoba podle § 124 odst. 2 písm. b), může ve zřizovací listině delegovat své pravomoci uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) na radu školské právnické osoby.
(5) Zanikne-li či zemře-li zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba nebo fyzická osoba podle § 124 odst. 2 písm. b), bez právního nástupce, přechází pravomoci zřizovatele uvedené v odstavci 1 na radu školské právnické osoby.
***
§ 131
Ředitel
(1) Ředitel je statutárním orgánem školské právnické osoby. Ředitel rozhoduje ve věcech školské právnické osoby, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Ředitele školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí jmenuje a odvolává zřizovatel za podmínek a postupem stanoveným v § 166.
(3) Ředitele školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) jmenuje a odvolává zřizovatel na návrh rady, v případě uvedeném v § 129 odst. 4 a 5 rada, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
(4) Ředitel školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) je ze své činnosti odpovědný radě.
(5) Ředitel školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b)
a) předkládá radě návrh rozpočtu školské právnické osoby a jeho změn, návrh střednědobého výhledu jejího financování a návrh roční řádné individuální účetní závěrky,
b) předkládá radě návrh vnitřního mzdového předpisu a organizačního řádu školské právnické osoby,
c) předkládá radě návrhy změn zřizovací listiny, po jejich projednání radou je předává zřizovateli,
d) předkládá radě ke schválení návrhy právních úkonů, k nimž se v souladu s § 132 odst. 2 vyžaduje předchozí souhlas rady,
e) se účastní jednání rady s hlasem poradním.
§ 132
Rada
(1) Rada
a) dbá na zachovávání účelu, pro který byla školská právnická osoba zřízena, a na řádné hospodaření s jejím majetkem, včetně finančních prostředků,
b) schvaluje jednání učiněné jménem školské právnické osoby před jejím vznikem,
c) schvaluje školní vzdělávací programy škol a školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává,
d) schvaluje rozpočet školské právnické osoby a jeho změny, střednědobý výhled jejího financování a roční řádnou individuální účetní závěrku,
e) schvaluje jednací řád rady, vnitřní mzdový předpis a organizační řád školské právnické osoby,
f) projednává návrhy změn zřizovací listiny,
g) navrhuje zřizovateli sloučení, splynutí nebo rozdělení školské právnické osoby a vyjadřuje se k záměru zřizovatele na sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení školské právnické osoby,
h) rozhoduje o předmětu, podmínkách a rozsahu doplňkové činnosti školské právnické osoby,
i) schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby neuvedených v § 137 odst. 2 zřízení nebo zrušení peněžních fondů školské právnické osoby a způsob hospodaření s nimi,.
j) schvaluje příděly ze zlepšeného výsledku hospodaření do peněžních fondů školské právnické osoby.
(2) Rada dále vydává předchozí souhlas k právním úkonům, kterými školská právnická osoba hodlá
a) nabýt nebo převést vlastnické právo k nemovitostem,
b) nabýt nebo převést vlastnické právo k movitým věcem, jejichž cena je vyšší než dvacetipětinásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:469]29) za hmotný majetek daňově odpisované aktivum, [469: 29) § 26 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.]
c) bezúplatně převést vlastnické právo k movitým věcem,
d) zatěžovat majetek, zejména zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo,
e) založit jinou právnickou osobu nebo nabýt účast v již existující právnické osobě, pokud to není tímto zákonem vyloučeno,
f) provést peněžitý nebo nepeněžitý vklad do právnické osoby založené touto školskou právnickou osobou nebo do jiné právnické osoby, pokud to není tímto zákonem vyloučeno.
(3) Rada právní úkon uvedený v odstavci 2 neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku školské právnické osoby nebo jestliže by jím byl ohrožen řádný výkon hlavní činnosti školské právnické osoby. Právní úkon uvedený v odstavci 2 je bez předchozího souhlasu rady neplatný.
(4) Rada má nejméně 3 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady stanoví zřizovatel ve zřizovací listině školské právnické osoby.
(5) Členy rady jmenuje a odvolává zřizovatel, pokud ve zřizovací listině nestanovil jinak. V případě zániku či úmrtí zřizovatele bez právního nástupce jmenuje a odvolává členy rady ministerstvo, pokud zřizovatel nestanovil ve zřizovací listině jinak.
(6) Členem rady může být jen fyzická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům, nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin a není v základním pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke školské právnické osobě.
(7) Funkční období člena rady je 5 let.
(8) Členství v radě zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) odstoupením,
c) pozbytím předpokladů pro členství v radě podle odstavce 6,
d) odvoláním, nebo
e) úmrtím.
(9) Člen rady může být z funkce odvolán v případě, že po dobu delší než 6 měsíců nemůže vykonávat funkci člena rady nebo se opakovaně nedostavil na jednání rady.
(10) Členové rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání rady.
(11) Členové rady mohou ze svého středu zvolit místopředsedu, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti.
(12) Při rozhodování je hlasovací právo členů rady rovné. Nestanoví-li zřizovací listina jinak, je rada usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, a k rozhodnutí je třeba souhlasu většiny přítomných členů.
(13) Rada zasedá nejméně dvakrát ročně. Pokud předseda rady nesvolá zasedání rady po dobu 1 roku, může zasedání rady svolat i jiný člen rady. Na žádost ředitele je předseda rady povinen svolat mimořádné zasedání rady. Pokud předseda rady nesvolá mimořádné zasedání rady do 30 dnů od žádosti ředitele, může je svolat ředitel.
(14) Ostatní náležitosti činnosti rady stanoví jednací řád rady.
(15) Členům rady může být za výkon funkce poskytnuta odměna ze zlepšeného výsledku hospodaření školské právnické osoby; výši odměny stanoví zřizovatel. Odměna nesmí být poskytnuta z peněžních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu podle tohoto zákona.
§ 133
Příjmy školské právnické osoby
(1) Příjmy školské právnické osoby jsou zejména
a) finanční prostředky peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu,
b) finanční prostředky peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtů územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí,
c) příjmy z hlavní a doplňkové činnosti,
d) finanční peněžní prostředky přijaté od zřizovatele,
e) úplata za vzdělávání a školské služby,
f) dotace na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,
g) dotace na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko- české spolupráce,
h) dary a dědictví.
(2) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. f) a g) nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel mohou být v následujících letech použity pouze na stanovený účel. Prostředky podle věty první, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl projekt ukončen.
(3) Rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah školské právnické osoby zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí ke státnímu rozpočtu.
§ 134
Základní pravidla hospodaření školské právnické osoby
(1) Školská právnická osoba hospodaří s příjmy podle § 133 odst. 1, s prostředky svých peněžních fondů, s ostatním majetkem, závazky dluhy a pohledávkami. Školská právnická osoba používá majetek pro účely své hlavní činnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak. Hospodaření školské právnické osoby v hlavní činnosti se řídí jejím rozpočtem. Rozpočet hlavní činnosti školské právnické osoby může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s její hlavní činností. Příjmy získané hlavní činností školské právnické osoby lze použít pouze na tuto hlavní činnost.
(2) Školská právnická osoba tvoří výsledek hospodaření sloučením výsledku hospodaření z hlavní činnosti a zisku z doplňkové činnosti po zdanění; výsledek hospodaření se tvoří po vypořádání finančních prostředků státního rozpočtu. Školská právnická osoba používá zlepšený výsledek hospodaření přednostně k úhradě případné ztráty z hlavní činnosti z minulých let a dále z něj tvoří peněžní fondy.
§ 135
Doplňková činnost
(1) Školská právnická osoba může vedle své hlavní činnosti vykonávat doplňkovou činnost.
(2) V doplňkové činnosti školská právnická osoba vykonává činnosti navazující na její hlavní činnost nebo činnosti sloužící k účelnějšímu využití odbornosti jejích zaměstnanců a majetku. Doplňková činnost nesmí být provozována způsobem, který by omezoval hlavní činnost školské právnické osoby nebo ohrožoval její kvalitu, rozsah a dostupnost.
(3) Doplňková činnost nesmí být financována z finančních peněžních prostředků státního rozpočtu přidělených podle tohoto zákona s výjimkou prostředků dočasně použitých k úhradě výdajů doplňkové činnosti, které nelze předem oddělit od výdajů hlavní činnosti a které je školská právnická osoba povinna vrátit do svého rozpočtu v příslušném čtvrtletí, nejpozději však do konce příslušného rozpočtového roku. Prostředky Příjmy získané doplňkovou činností lze v průběhu příslušného kalendářního roku použít jen k úhradě výdajů doplňkové činnosti.
(4) Jestliže je výsledkem hospodaření doplňkové činnosti ke konci kalendářního roku ztráta, je školská právnická osoba povinna zajistit, aby byla tato ztráta do konce následujícího kalendářního roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení doplňkové činnosti tak, aby v této činnosti nebylo po skončení následujícího kalendářního roku pokračováno.
(5)(4) Školská právnická osoba účtuje odděleně o hlavní činnosti a činnosti doplňkové.
§ 136
Další pravidla hospodaření školské právnické osoby
(1) Školská právnická osoba nesmí
a) zřizovat školské právnické osoby, obecně prospěšné společnosti a nadace,
b) zakládat právnické osoby podle obchodního zákoníku a účastnit se na podnikání těchto osob,
c) zajišťovat závazky zajistit dluhy jiných osob.
(2) Školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí dále nesmí
a) přijímat a poskytovat půjčky bez předchozího souhlasu zřizovatele s výjimkou poskytování půjček z fondu kulturních a sociálních potřeb, sjednávat úvěry a směnečně se zavazovat,
b) uzavírat smlouvy o koupi najaté věci bez předchozího souhlasu zřizovatele,
c) nakupovat nebo bez předchozího souhlasu zřizovatele přijímat jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným osobám akcie či jiné cenné papíry,
d) poskytovat dary, s výjimkou darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo jiného peněžního fondu zřízeného pro sociální účely, prospěchových stipendií podle § 30 odst. 5 a ocenění podle § 31 odst. 1.
§ 137
Peněžní fondy školské právnické osoby
(2) Školská právnická osoba může vytvářet peněžní fondy.
(1) Školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí zřizuje fond kulturních a sociálních potřeb.
(2) Školská právnická osoba vždy vytváří rezervní fond a fond investic; školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí také fond kulturních a sociálních potřeb.
(3) Rezervní fond, s výjimkou prostředků převedených v souladu s § 133 odst. 2, slouží přednostně k úhradě ztráty z hlavní činnosti z minulých let a dále k podpoře a zkvalitnění hlavní činnosti.
(4) Prostředky, které byly do rezervního fondu převedeny v souladu s § 133 odst. 2, se sledují v rezervním fondu odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl projekt ukončen.
(5) Fond investic slouží především k financování investičních potřeb školské právnické osoby. Fond investic je tvořen též odpisy z majetku podle zvláštního právního předpisu.[footnoteRef:470]15) [470: 15) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(6)(2) Zůstatky peněžních fondů všech peněžních fondů školské právnické osoby se po skončení roku převádějí do roku následujícího.
(3) Zůstatek zrušeného peněžního fondu převede školská právnická osoba na základě rozhodnutí zřizovatele nebo rady do jiného peněžního fondu nebo do svého rozpočtu.
§ 138
Fond kulturních a sociálních potřeb
(1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub výdajů školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí ve výši 1 % z ročního objemu výdajů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mezd a na odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.
(2) Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci řádné individuální účetní závěrky.
(3) Fond kulturních a sociálních potřeb je určen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců v pracovním poměru ke školské právnické osobě a jejich rodinných příslušníků, a důchodců, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně byli v pracovním poměru ke školské právnické osobě nebo k okresnímu úřadu za předpokladu, že byli zařazeni k práci ve škole nebo školském zařízení bez právní subjektivity nebo k právnické osobě před změnou její právní formy na školskou právnickou osobu podle § 187.
(4) Školské právnické osoby zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí mohou sdružovat prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, a to na základě smlouvy o sdružení.[footnoteRef:471]32) [471: 32) § 826 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.]
(5) Ve smlouvě o sdružení je nutné zajistit, aby každá školská právnická osoba využila sdružené prostředky přiměřeně svému podílu vložených prostředků.
(6) Ve smlouvě o sdružení musí být dále upraveno, kdo je oprávněn s účtem, na němž jsou sdružené prostředky vedeny, nakládat, a jakým způsobem budou sdružené prostředky vypořádány v případě sloučení, rozdělení, splynutí nebo zrušení některé ze školských právnických osob, jejího vystoupení či vyloučení ze sdružení, a v případě ukončení smlouvy o sdružení.
(7) Pokud smlouva o sdružení nesplňuje náležitosti stanovené v odstavcích 5 a 6, je od počátku neplatná.
(8) Sdružené prostředky se vedou na zvláštním účtu, jehož nepoužité zůstatky se převádějí do dalších let. Úroky z tohoto účtu jsou příjmem tohoto účtu, úhrady za bankovní služby jsou výdajem tohoto účtu.
(9) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.
(10) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.
(11) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.
§ 139
Účetnictví
Školská právnická osoba vede účetnictví podle zvláštních právních předpisů.[footnoteRef:472]34) Školská právnická osoba je zařazena v rámci účetních jednotek podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:473]35) mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání. [472: 34) Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.] [473: 35) § 14 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 353/2001 Sb.]
***
§ 142
Účinky zápisu do rejstříku škol a školských zařízení
(1) Účinností zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělání stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu tohoto zápisu.
(2) Účinností zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, nárok na přidělování finančních peněžních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku za podmínek stanovených tímto zákonem, a to v rozsahu tohoto zápisu.
***
§ 151
(1) V průběhu řízení o výmazu z rejstříku rozhodne orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, o opatřeních, která zamezí nehospodárnému využití finančních peněžních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle tohoto zákona.
(2) Dnem právní moci rozhodnutí o výmazu z rejstříku zaniká právnické osobě, která vykonávala činnost školy nebo školského zařízení, právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělání stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu tohoto výmazu. Zároveň v rozsahu výmazu zaniká nárok na přidělování finančních peněžních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku podle tohoto zákona.
(3) Dojde-li k výmazu školy nebo oboru vzdělání z rejstříku škol a školských zařízení, zajistí právnická osoba, která vykonávala činnost školy, popřípadě její zřizovatel, žákům a studentům možnost pokračovat ve vzdělávání ve stejném nebo obdobném oboru vzdělání a předá jim výsledky hodnocení za nedokončený školní rok. Pokud nebyla tímto způsobem zajištěna možnost uplatnění práva konat maturitní zkoušku, závěrečnou zkoušku, absolutorium v konzervatoři nebo absolutorium, konají osoby, které splnily podmínky stanovené tímto zákonem, závěrečnou zkoušku, absolutorium v konzervatoři a absolutorium ve škole určené krajským úřadem a maturitní zkoušku ve škole určené krajským úřadem v dohodě s Centrem.
(4) Dojde-li k výmazu školy, v níž se plní povinná školní docházka, z rejstříku škol a školských zařízení, zajistí obec, v níž škola působila, v dohodě s příslušným krajským úřadem, plnění povinné školní docházky jejích žáků.
***
§ 160
(1) Ze státního rozpočtu se za podmínek stanovených tímto zákonem poskytují finanční peněžní prostředky vyčleněné na činnost
a) škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, výdaje školy na dopravu při akcích v rámci vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, na další nezbytné neinvestiční výdaje spojené s provozem škol a školských zařízení a na investiční výdaje zařazené do programu podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:474]36) [474: 6) § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).]
b) škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,[footnoteRef:475]6) s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, na výdaje uvedené v písmenu a) s výjimkou výdajů na pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku; tato výjimka se nevztahuje na výdaje na učební pomůcky stálých aktiv a následné pořizovací výdaje stálých aktiv, [475: 36) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.]
c) škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí, s výjimkou školských výchovných a ubytovacích zařízení podle § 117 odst. 1 písm. c) a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, výdaje školy na dopravu při akcích v rámci vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání,
d) škol a školských zařízení zřizovaných kraji, s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a školských výchovných a ubytovacích zařízení podle § 117 odst. 1 písm. c), a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, výdaje školy na dopravu při akcích v rámci vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž na výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání,
e) poskytovatelů vzdělávání v zahraničí.
(2) Finanční Peněžní prostředky podle odstavce 1 může právnická osoba vykonávající činnost školy použít také tehdy, zajišťuje-li v souladu s tímto zákonem a rámcovým vzdělávacím programem povinnou součást vzdělávání dětí, žáků a studentů u jiné fyzické nebo právnické osoby. Finanční Peněžní prostředky podle věty první lze použít na:
a) úhradu ceny za služby poskytované jinou fyzickou nebo právnickou osobou, finanční peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. c) a d) lze takto použít pouze do úhrnné roční výše stanovené krajským úřadem v rozpisu rozpočtu finančních peněžních prostředků na činnost školy;
b) náhradu nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování na jejím pracovišti na základě smlouvy podle § 65 odst. 2, pokud byla náhrada nákladů v této smlouvě sjednána.
(3) Finanční Peněžní prostředky podle odstavce 1 lze v souladu s odstavcem 2 použít pouze na náhradu nákladů rozpočtovaných v ceně podle odstavce 2 písm. a) nebo vynaložených jinou fyzickou nebo právnickou osobou podle odstavce 2 písm. b), které odpovídají druhům nákladů vyplývajícím pro daný případ z odstavce 1; do rozsahu nákladů podle odstavce 1 písm. a) se pro tyto účely nezapočítávají náklady na pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku s výjimkou nákladů na učební pomůcky.
(4) Ze státního rozpočtu se poskytují finanční peněžní prostředky vyčleněné na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,6) v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.[footnoteRef:476]31) [476: 31) Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů.]
(5) Finanční Peněžní prostředky nad rozsah finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných peněžních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu podle odstavců 1 a 2 hradí právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, z dalších finančních peněžních zdrojů, zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popřípadě od zřizovatele, popřípadě od jiných osob.
(6) Finanční Peněžní prostředky ze státního rozpočtu podle odstavce 1 se poskytují nejvýše do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek výkonu stanovených jiným právním předpisem64), uvedeného ve školském rejstříku.
§ 161
Financování mateřských škol, základních škol, středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol, základních uměleckých škol a školních družin zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí
(1) Ministerstvo vyhlásí na kalendářní rok a zveřejní ve Věstníku
a) pro mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí
1. normativy jako průměrnou roční výši zvláštních příplatků podle nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, příplatků za vedení podle zákoníku práce a specializačních příplatků pedagogických pracovníků podle § 133 zákoníku práce, jakož i pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jehož poplatníkem je zaměstnavatel, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance, a částky, v jejíž výši se stanoví základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen "povinný odvod") připadající na 1 pracovní poměr pedagogického pracovníka vyjádřený počtem hodin přímé pedagogické činnosti podle jiného právního předpisu[footnoteRef:477]60) (dále jen "úvazek pedagogického pracovníka"), [477: 60) Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.]
2. normativy jako průměrnou roční výši osobních příplatků, odměn a cílových odměn podle zákoníku práce, jakož i povinných odvodů připadající na 1 úvazek pedagogického pracovníka a opravné koeficienty k těmto normativům podle § 161c odst. 1 písm. b),
3. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na platy a na odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a na odstupné (dále jen "ostatní osobní náklady"), jakož i povinných odvodů pro ostatní zaměstnance připadající na 1 právnickou osobu vykonávající činnost alespoň jedné z těchto škol, na 1 další pracoviště téže právnické osoby vykonávající činnost školy, dále u mateřských škol a základních škol na 1 třídu a u středních škol v denní formě vzdělávání na 1 třídu v oboru vzdělání a u konzervatoří v denní formě vzdělávání na 1 žáka v oboru vzdělání; dalším pracovištěm se rozumí takové pracoviště, které s jiným pracovištěm prostorově nesouvisí, není s ním spojeno stavebně nebo technicky, ani není umístěno na tomtéž nebo sousedním pozemku a při jiném organizačním uspořádání by mohlo být zapsáno ve školském rejstříku jako samostatná právnická osoba (dále jen "další pracoviště"),
4. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na další výdaje školy související s adaptačním obdobím podle jiného právního předpisu[footnoteRef:478]61) připadající na 1 učitele v adaptačním období, [478: 61) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.]
5. opravné koeficienty k normativům na 1 třídu v oboru vzdělání střední školy a na 1 žáka v oboru vzdělání konzervatoře podle bodu 3 pro jiné než denní formy vzdělávání,
b) pro školní družiny zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí normativy podle
1. písmene a) bodu 1,
2. písmene a) bodu 2,
c) pro vyšší odborné školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí
1. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na platy a ostatní osobní náklady pro pedagogické pracovníky, jakož i povinných odvodů připadající na 1 studenta v denní formě vzdělávání v akreditovaném vzdělávacím programu,
2. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na platy a ostatní osobní náklady, jakož i povinných odvodů pro ostatní zaměstnance připadající na 1 právnickou osobu vykonávající činnost vyšší odborné školy, na 1 další pracoviště téže školy a na 1 studenta v denní formě vzdělávání v akreditovaném vzdělávacím programu,
3. opravné koeficienty k normativům podle bodu 1 pro jiné než denní formy vzdělávání,
4. opravné koeficienty k normativům na 1 studenta v akreditovaném vzdělávacím programu podle bodu 2 pro jiné než denní formy vzdělávání,
5. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na další výdaje školy související s adaptačním obdobím podle jiného právního předpisu61) připadající na 1 učitele v adaptačním období,
d) pro základní umělecké školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí
1. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu připadající na 1 žáka ve stupni uměleckého oboru,
2. normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na další výdaje školy související s adaptačním obdobím podle jiného právního předpisu61) připadající na 1 učitele v adaptačním období,
e) pro mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře a vyšší odborné školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí normativy jako roční výši ostatních neinvestičních výdajů státního rozpočtu připadajících na 1 dítě, 1 žáka na prvním stupni základní školy, 1 žáka na druhém stupni základní školy, 1 dítě nebo 1 žáka ve školní družině, 1 žáka v denní formě vzdělávání v oboru vzdělání a 1 studenta v denní formě vzdělávání v akreditovaném vzdělávacím programu.
(2) Vláda stanoví nařízením pro základní školy a střední školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu na 1 třídu v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků ve třídě nebo na školu v závislosti na její struktuře a pro konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu na 1 ročník v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků v ročníku nebo na školu v závislosti na její struktuře. Vláda dále může nařízením stanovit pro základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí maximální počet hodin další přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu na školu v závislosti na její struktuře včetně určení pedagogických pracovníků, kteří tyto činnosti vykonávají.
(3) Ministerstvo stanoví pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení uvedených v odstavci 1 výši finančních peněžních prostředků na kalendářní rok jako součet
a) ročního objemu platových tarifů pedagogických pracovníků[footnoteRef:479]62), jakož i povinných odvodů, [479: 62) Příloha č. 9 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.]
b) součinů normativů podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 2 a písmene b) a počtu jednotek, na které uvedené normativy připadají, a opravných koeficientů podle § 161c odst. 1 písm. b),
c) součinů normativů podle odstavce 1 písm. a) bodu 4, písm. c) bodu 5 a písm. d) bodu 2 a počtu jednotek, na které uvedené normativy připadají,
d) součinů normativů podle odstavce 1 písm. a) bodu 3, písm. c) bodů 1 a 2, písm. d) bodu 1 a odstavce 1 písm. e) a počtu jednotek, na které uvedené normativy připadají,
e) součinů normativů na 1 třídu v oboru vzdělání střední školy nebo normativu na 1 žáka v oboru vzdělání konzervatoře a počtů tříd v oboru vzdělání střední školy v jiných formách vzdělávání nebo počtů žáků v oboru vzdělání konzervatoře v jiných formách vzdělávání a opravných koeficientů podle odstavce 1 písm. a) bodu 5,
f) součinů normativů podle odstavce 1 písm. c) bodu 1 a počtů studentů v jiných formách vzdělávání než v denní formě a opravných koeficientů podle odstavce 1 písm. c) bodu 3,
g) součinů normativů na 1 studenta podle odstavce 1 písm. c) bodu 2 a počtů studentů v jiných formách vzdělávání než v denní formě a opravných koeficientů podle odstavce 1 písm. c) bodu 4, a
h) součinů příplatků podle § 161c odst. 1 písm. a) a počtu jednotek, na které uvedené příplatky připadají.
(4) Výše finančních peněžních prostředků podle odstavce 3 písm. a) a b) se stanoví do výše odpovídající maximálním počtům hodin stanovených podle odstavce 2 a podle § 161c odst. 2 písm. c).
(5) Krajský úřad v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b) rozepisuje a poskytuje finanční peněžní prostředky podle odstavce 3 a případně podle odstavce 7 jednotlivým právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení v souladu s výší prostředků stanovenou ministerstvem a po případné úpravě podle odstavce 6.
(6) Při rozpisu finančních peněžních prostředků podle odstavce 5 ověří krajský úřad správnost všech jednotek rozhodných pro rozpis finančních peněžních prostředků pro jednotlivé právnické osoby. U právnických osob zřizovaných obcí nebo svazkem obcí provádí ověření podle věty první obecní úřad obce s rozšířenou působností a zjištěné rozdíly oznámí krajskému úřadu. V případě zjištění rozdílů oproti jednotkám výkonu použitým ministerstvem pro stanovení finančních peněžních prostředků upraví krajský úřad rozpis finančních peněžních prostředků jednotlivým právnickým osobám podle zjištěné skutečnosti a o provedených změnách následně informuje ministerstvo.
(7) Ministerstvo může v průběhu roku stanovit další finanční peněžní prostředky na výdaje podle § 160 odst. 1 písm. c) a d) pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení uvedené v odstavci 1. Ministerstvo stanoví a zveřejní ve Věstníku
a) podmínky a kritéria pro poskytnutí těchto dalších finančních peněžních prostředků a
b) účel, na který může právnická osoba tyto další finanční peněžní prostředky použít, a případné další podmínky, které musí právnická osoba v souvislosti s použitím těchto dalších finančních peněžních prostředků splnit.
§ 161a
Financování školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, školských zařízení pro preventivně výchovnou péči a školských výchovných a ubytovacích zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí
(1) Ministerstvo vyhlásí na kalendářní rok a zveřejní ve Věstníku pro školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, školská zařízení pro preventivně výchovnou péči a školská výchovná a ubytovací zařízení zřizovaná krajem, obcí nebo svazkem obcí republikové normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu připadající na
a) 1 rodinnou skupinu dětského domova,
b) 1 lůžko kapacity ostatního školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči,
c) 1 ubytovaného ve školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b).
(2) Krajský úřad v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b) rozepisuje prostřednictvím krajských normativů a poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost školských zařízení uvedených v odstavci 1 v závislosti na jejich vykonávané činnosti finanční peněžní prostředky na výdaje uvedené v § 160.
§ 161b
Financování ostatních školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí
(1) Ministerstvo vyhlásí na kalendářní rok a zveřejní ve Věstníku pro školská zařízení neuvedená v § 161 a 161a, a pro výdaje na platy a ostatní osobní náklady ostatních zaměstnanců a ostatní neinvestiční výdaje školních družin zřízených krajem, obcí nebo svazkem obcí republikové normativy jako roční výši výdajů státního rozpočtu na činnost školských zařízení uvedených v tomto odstavci, připadajících na 1 dítě, žáka a studenta v mateřské a základní škole a v denní formě vzdělávání ve střední škole, konzervatoři a ve vyšší odborné škole. Ministerstvo může vyhlásit a zveřejnit ve Věstníku opravné koeficienty k republikovým normativům podle věty první, zohledňující objektivní rozdíly v činnosti dotčených školských zařízení v jednotlivých krajích.
(2) Krajský úřad v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b) rozepisuje prostřednictvím krajských normativů a poskytuje právnickým osobám zřízeným krajem, obcí nebo svazkem obcí a vykonávajícím činnost školského zařízení uvedeného v odstavci 1 finanční peněžní prostředky na výdaje uvedené v § 160.
§ 161c
Společná ustanovení pro financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí
(1) Ministerstvo vyhlásí na kalendářní rok a zveřejní ve Věstníku
a) příplatky na jednotlivá podpůrná opatření podle § 16 stanovené se zřetelem k normované finanční náročnosti podpůrných opatření stanovené jiným právním předpisem63),
b) opravné koeficienty k normativům podle § 161 odst. 1 písm. a) bodu 2 a písm. b) bodu 2 zohledňující naplněnost tříd a oddělení v jednotlivých mateřských, základních a středních školách a školních družinách a opravné koeficienty k normativům podle § 161 odst. 1 písm. a) bodu 2 a písm. b) bodu 2 zohledňující vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v jednotlivých mateřských, základních a středních školách a konzervatořích a školních družinách,
c) kritéria pro rozpis rezervy podle odstavce 3 písm. c) z rozpočtu ministerstva do rozpočtů jednotlivých krajů a kritéria pro změnu rozpisu.
(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a) termíny, rozsah a způsob předkládání údajů o předpokládaných počtech pedagogických pracovníků a jejich platovém zařazení,
b) členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění,
c) maximální počty hodin přímé pedagogické činnosti v mateřské škole a školní družině zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí v závislosti na jejich struktuře včetně určení pedagogických pracovníků, kteří tyto činnosti vykonávají, a maximální počty hodin výuky v přípravných třídách základní školy a ve třídách přípravného stupně základní školy speciální financované ze státního rozpočtu.
(3) Ministerstvo rozepisuje a poskytuje na zvláštní účet kraje finanční peněžní prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm. c) a d) (dále jen "přímé výdaje"). Výše poskytnutých finančních peněžních prostředků podle věty první je tvořena součtem
a) celkových objemů finančních peněžních prostředků stanovených na kalendářní rok pro jednotlivé právnické osoby podle § 161 odst. 3 a 4,
b) objemů přímých výdajů pro školská zařízení odpovídajících součinům republikových normativů podle § 161a odst. 1 a § 161b odst. 1 a počtu jednotek, na které tyto republikové normativy připadají, a
c) rezervy k řešení nezbytných případů přímých výdajů nezajištěných rozpisem podle § 161 odst. 5, § 161a odst. 2 a § 161b odst. 2; způsob, podmínky a pravidla použití rezervy krajským úřadem stanoví ministerstvo směrnicí podle § 170 písm. b).
(4) Ministerstvo vyhlásí normativy a opravné koeficienty podle odstavce 1 písm. b) a § 161 odst. 1 tak, aby celková výše finančních peněžních prostředků určených na platy učitelů rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.
(5) Ministerstvo sdružuje pro účely financování škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí údaje podle odstavce 2 písm. a).
(6) Krajský úřad stanoví krajské normativy jako výši přímých výdajů připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) Krajský úřad v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b) rozepisuje a poskytuje právnickým osobám zřizovaným krajem, obcí nebo svazkem obcí vykonávajícím činnost školy nebo školského zařízení finanční peněžní prostředky z rezervy podle odstavce 3 písm. c).
(8) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. c) předkládají krajskému úřadu návrhy rozpisu finančních peněžních prostředků podle odstavce 7 pro právnické osoby zřizované obcí nebo svazkem obcí.
(9) O rozpisu a přidělení finančních peněžních prostředků podle § 161 až 161c krajský úřad následně informuje zastupitelstvo kraje.
(10) Právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, základní školy, školní družiny, střední školy nebo konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí předkládají ministerstvu údaje podle odstavce 2 písm. a).
(11) Krajský úřad ověřuje správnost údajů předkládaných školami a školskými zařízeními zřizovanými krajem podle odstavce 10 a dále ověřuje správnost údajů předávaných podle § 28 odst. 5.
(12) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ověřuje správnost údajů předkládaných školami a školskými zařízeními zřizovanými obcí nebo svazkem obcí podle odstavce 10 a dále ověřuje správnost údajů předávaných podle § 28 odst. 5.
§ 162
Financování škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí
(1) Ministerstvo rozepisuje prostřednictvím normativů a poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zřizovaným registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), finanční peněžní prostředky na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm. b).
(2) Finanční Peněžní prostředky ze státního rozpočtu podle § 160 odst. 1 písm. b) a odstavce 2 se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek výkonu stanovených jiným právním předpisem64), uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek výkonu stanovených jiným právním předpisem[footnoteRef:480]64), uvedeného ve školském rejstříku. [480: 64) Například § 16 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Normativ stanoví ministerstvo jako průměrný roční objem výdajů uvedených v § 160 odst. 1 písm. b) připadajících na jednotku výkonu podle odstavce 2 v daném oboru vzdělání a formě vzdělávání nebo v dané školské službě a zveřejní je ve Věstníku.
(4) Ministerstvo poskytuje na zvláštní účet kraje finanční peněžní prostředky na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6).
(5) Krajský úřad poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), dotaci v rozsahu a za podmínek stanovených jiným právním předpisem[footnoteRef:481]31) a kontroluje její využití. [481: 31) Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů.]
§ 162a
Ministerstvo poskytuje poskytovatelům vzdělávání v zahraničí příspěvek na úhradu nákladů spojených s poskytováním vzdělání podle tohoto zákona ze státního rozpočtu v závislosti zejména na počtu žáků a počtu vyučovacích hodin. Poskytovatel vzdělání v zahraničí má povinnost zaslat ministerstvu vyúčtování poskytnutých prostředků dokládajících jejich využití v souladu se zákonem do konce měsíce následujícího po skončení období, na které byly poskytnuty. Pokud není vyúčtování předloženo řádně a včas, nemusí ministerstvo poskytovateli vzdělávání v zahraničí poskytnout finanční peněžní prostředky v následujícím období.
§ 163
Další výdaje státního rozpočtu pro školy a školská zařízení zapsaná ve školském rejstříku
(1) Ministerstvo poskytuje finanční peněžní prostředky na úhradu nezbytných prokazatelných nákladů spojených s konáním závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií v konzervatoři podle § 113c.
a) krajskému úřadu na zvláštní účet kraje pro školy a školská zařízení, které nezřizuje ministerstvo, registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy;6) krajský úřad v přenesené působnosti tyto finanční peněžní prostředky přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost těchto škol a školských zařízení a o přidělení finančních peněžních prostředků následně informuje zastupitelstvo kraje,
b) právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje ministerstvo a registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy.6)
(2) Zákon o státním rozpočtu stanoví výše dotací ze státního rozpočtu k částečné úhradě výdajů na provoz právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizují svazky obcí.
(3) Ministerstvo může v průběhu roku se souhlasem vlády stanovit další finanční peněžní prostředky státního rozpočtu na výdaje spojené s činností škol a školských zařízení nezbytné k naplnění krizového opatření vlády vyhlášeného podle krizového zákona nebo mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví podle zvláštního zákona, a to pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení. Ministerstvo stanoví a zveřejní ve Věstníku
a) podmínky a kritéria pro poskytnutí těchto dalších finančních peněžních prostředků a
b) účel, na který může právnická osoba tyto další finanční peněžní prostředky použít, a případné další podmínky, které musí právnická osoba v souvislosti s použitím těchto dalších finančních peněžních prostředků splnit.
(4) Další finanční peněžní prostředky podle odstavce 3 ministerstvo poskytuje postupem podle odstavce 1 a krajský úřad má povinnost je právnickým osobám poskytnout.
***
§ 165
(1) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, dále
a) stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení,
b) odpovídá za použití finančních peněžních prostředků státního rozpočtu přidělených podle § 160 až 163 v souladu s účelem, na který byly přiděleny.
(2) Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
a) zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 a zamítnutí žádosti o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle § 17 odst. 3,
b) přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 a ukončení předškolního vzdělávání podle § 35, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle § 48a, zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy podle § 47,
c) zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky podle § 37,
d) převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy podle § 39 odst. 2,
e) přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46, přestupu žáka podle § 49 odst. 1, převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle § 49 odst. 2 a zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2,
f) přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle § 59 a následujících, vyšší odborné škole podle § 93 a následujících a v konzervatoři podle § 88,
g) zamítnutí žádosti o přestup, změnu oboru vzdělání, přerušení vzdělávání a opakování ročníku podle § 66 a 97,
h) zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 1,
i) podmíněné vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení podle § 31 odst. 2 a 4,
j) zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání podle § 70 a 100,
k) povolení a ukončení individuálního vzdělávání žáka podle § 41 a ukončení individuálního vzdělávání dítěte podle § 34b.
***
§ 170
Ministerstvo
a) zajišťuje a provádí kontrolu správnosti a efektivnosti využití finančních peněžních prostředků, které přiděluje nebo smluvně zajišťuje ze státního rozpočtu, z Národního fondu a prostředků ze zahraničí poskytnutých mezinárodními organizacemi na základě mezinárodních smluv; přitom provádí předběžnou, průběžnou a následnou kontrolu podle zvláštního právního předpisu,[footnoteRef:482]40) [482: 40) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.]
b) stanovuje směrnicí41) závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních peněžních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 160 odst. 2 a 3, § 161 odst. 5, § 161a odst. 2, § 161b odst. 2 a § 161c odst. 7,
c) stanovuje směrnicí41) závazné zásady, podle kterých provádějí obecní úřady obce s rozšířenou působností návrhy rozpisů rozpočtů finančních peněžních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle § 161c odst. 8,
d) může udělovat věcné a finanční ocenění osobám, které se zasloužily o rozvoj vzdělávání,
e) může udělovat čestný název právnickým osobám a organizačním složkám státu, vykonávajícím činnost školy nebo školského zařízení,
f) stanoví prováděcím právním předpisem pro určení výše příslušných krajských normativů minimální personální zabezpečení k zajištění vzdělávání a školských služeb poskytovaných školskými zařízeními zřizovanými krajem, obcí nebo svazkem obcí s výjimkou školních družin.
***
§ 173
(1) Česká školní inspekce je správní úřad s celostátní působností, který je organizační složkou státu a účetní jednotkou.
(2) Česká školní inspekce je organizačně členěna na ústředí České školní inspekce se sídlem v Praze a inspektoráty České školní inspekce. Ministerstvo je ve věcech státní služby nadřízeným služebním úřadem České školní inspekce.
(3) V čele České školní inspekce je ústřední školní inspektor; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
§ 174
(1) Česká školní inspekce zpracovává koncepční záměry inspekční činnosti a systémy hodnocení vzdělávací soustavy. V souvislosti s výkonem inspekční činnosti se Česká školní inspekce s předchozím souhlasem ministerstva může podílet na zajišťování úkolů souvisejících s naplňováním mezinárodních smluv, s rozvojem mezinárodních styků a mezinárodní spolupráce, jakož i úkolů, které vyplývají pro Českou republiku z členství v mezinárodních organizacích.
(2) Česká školní inspekce ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku a na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe podle § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2 a v místě, kde se uskutečňuje individuální vzdělávání žáka povolené podle § 41 odst. 3 v rámci inspekční činnosti
a) získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o činnosti škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, sleduje a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy,
b) zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle příslušných školních vzdělávacích programů a akreditovaných vzdělávacích programů a dále podmínky a průběh poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních,
c) zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem,
d) vykonává kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb,
e) vykonává veřejnosprávní kontrolu40) využívání finančních peněžních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 160 až 163.
(3) Pokud je místem, kde se uskutečňuje individuální vzdělávání žáka povolené podle § 41 odst. 3 obydlí a není dán souhlas toho, kdo v něm bydlí, se vstupem do něj, inspekční činnost podle odstavce 2 proběhne ve škole, kam byl žák přijat k plnění školní docházky. V tomto případě Česká školní inspekce termín inspekční činnosti se zákonným zástupcem žáka dohodne, je-li to možné. Inspekční činnost probíhá i v tomto případě za přítomnosti a součinnosti osoby, která žáka vzdělává podle § 41 odst. 3 písm. c).
(4) Česká školní inspekce v rámci inspekční činnosti kontroluje ve školách podle § 38 odst. 1 písm. c) plnění povinností a podmínek stanovených v § 38a odst. 5 písm. c) až e), § 38a odst. 6, § 38b odst. 1 písm. c) a v § 38b odst. 2 písm. a) až d).
(5) Inspekční činnost se vykonává na základě plánu hlavních úkolů na příslušný školní rok, který schvaluje ministr školství, mládeže a tělovýchovy na návrh ústředního školního inspektora.
(6) Inspekční činnost se dále provádí na základě podnětů, stížností a petic, které svým obsahem spadají do působnosti České školní inspekce podle odstavce 2 písm. b) až e). V případě inspekční činnosti konané na základě stížnosti prošetřuje Česká školní inspekce jednotlivá tvrzení uvedená ve stížnosti a výsledek šetření předává zřizovateli k dalšímu řízení. Zřizovatel informuje Českou školní inspekci o vyřízení stížnosti a o případných opatřeních přijatých k nápravě.
(7) Česká školní inspekce je dále povinna provést inspekční činnost podle odstavce 2 písm. b), c) a d) pro účely přiznání dotací podle zvláštního právního předpisu, pokud o to právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, požádá. Inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) nelze na žádost právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, provést před uplynutím lhůty k odstranění případných nedostatků zjištěných předchozí inspekční činností podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d).
(8) Při hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb vychází Česká školní inspekce ze zásad a cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem, přičemž základním kritériem hodnocení je zejména účinnost podpory rozvoje osobnosti dítěte, žáka a studenta a dosahování cílů vzdělávání ze strany škol a školských zařízení. Kritéria hodnocení předkládá ministerstvu ke schválení. Schválená kritéria hodnocení ministerstvo zveřejňuje.
(9) Inspekční činnost vykonávají školní inspektoři, kontrolní pracovníci a přizvané osoby. Školním inspektorem může být ten, kdo má vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let pedagogické nebo pedagogicko- psychologické praxe. Kontrolním pracovníkem může být ten, kdo má vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let praxe, nebo ten, kdo má střední vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 20 let praxe. Další předpoklady stanovené pro výkon činností podle vět druhé a třetí zvláštními právními předpisy tím nejsou dotčeny.
(10) Výstupem inspekční činnosti je
a) inspekční zpráva v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. b) a c),
b) protokol o kontrole[footnoteRef:483]56) v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. d) a e) a odstavce 3, [483: 56) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).]
c) tematická zpráva v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. a),
d) výroční zpráva České školní inspekce.
(11) Inspekční zpráva obsahuje hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a dále jména, příjmení a podpisy školních inspektorů, kontrolních pracovníků a přizvaných osob. Obsah inspekční zprávy projednají školní inspektoři a kontrolní pracovníci s ředitelem školy nebo školského zařízení. Projednání a převzetí inspekční zprávy potvrdí ředitel školy nebo školského zařízení podpisem. Připomínky k obsahu inspekční zprávy může ředitel školy nebo školského zařízení podat České školní inspekci do 14 dnů po jejím převzetí. Inspekční zprávu společně s připomínkami a stanoviskem České školní inspekce k jejich obsahu zasílá Česká školní inspekce bez zbytečného odkladu zřizovateli a školské radě. Inspekční zpráva včetně připomínek je veřejná a je uložena po dobu 10 let ve škole nebo školském zařízení, jichž se týká, a v příslušném inspektorátu České školní inspekce.
(12) Tematickou zprávu vydává Česká školní inspekce na základě shrnutí poznatků získaných z inspekční činnosti v určitém tematickém okruhu a jejich analýzy. Tematická zpráva se po jejím zpracování bez zbytečného odkladu zveřejňuje.
(13) Výroční zpráva České školní inspekce obsahuje souhrnné poznatky o stavu vzdělávání a vzdělávací soustavy vycházející z inspekční činnosti za předcházející školní rok a zveřejňuje se každoročně v prosinci.
(14) Česká školní inspekce podává návrh na odvolání ředitele školy nebo školského zařízení zřizovaného státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí v případě zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení.
(15) Česká školní inspekce může v odůvodněných případech provádět inspekční činnost i formou elektronického zjišťování údajů.
***
§ 180
(1) Obec nebo svazek obcí zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních peněžních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 3 a 4, § 161a odst. 2, § 161b odst. 2, § 161c odst. 7 a z jiných zdrojů; v případě, že školský obvod přesahuje území jedné obce, zabezpečují výdaje školských zařízení sloužících základní škole v tomto školském obvodu dotčené obce poměrně podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích, nedojde-li mezi obcemi k jiné dohodě.
(2) Obec může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona.
(3) Obec nebo svazek obcí přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, dotace stanovené zákonem o státním rozpočtu k částečné úhradě výdajů na provoz a provádí s nimi finanční vypořádání.
***
§ 182
(1) Kraj zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních peněžních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 3 a 4, § 161a odst. 2, § 161b odst. 2, § 161c odst. 7 a z jiných zdrojů.
(2) Kraj může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona.
K části osmdesáté druhé návrhu zákona – změna zákona o evropské společnosti
Platné znění zákona č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 66
Přechodné ustanovení
Dokud Česká republika nevstoupí do třetí fáze evropské hospodářské a měnové unie, musí být základní kapitál evropské společnosti vyjádřen a účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka evropské společnosti zpracována a zveřejněna v peněžních jednotkách české měny. Tím není dotčena možnost evropské společnosti uvádět údaj o základním kapitálu a zpracovat a zveřejnit účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku souběžně také v euro.
§ 66
Přechodné ustanovení
Dokud Česká republika nevstoupí do třetí fáze evropské hospodářské a měnové unie, je základní kapitál evropské společnosti, která má zapsané sídlo na území České republiky, vyjádřen a její účetní závěrka sestavena a zveřejněna v měně, kterou by evropská společnost použila, kdyby byla akciovou společností. Tím není dotčena možnost uvádět údaj o základním kapitálu a sestavit a zveřejnit dokument, jehož podoba a obsah odpovídají účetní závěrce, souběžně také v eurech.
K části osmdesáté třetí návrhu zákona – změna zákona o elektronických komunikacích)
Platné znění zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 3
(1) Zřizuje se Český telekomunikační úřad (dále jen "Úřad") jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb.[footnoteRef:484]2) [484: 2) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Sídlem Úřadu je Praha.
(3) Úřad je účetní jednotkou. Úřad má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu České republiky.
***
§ 86
(1) Poskytovatel univerzální služby, s výjimkou poskytovatele zvláštních cen podle § 38 odst. 3 nebo poskytovatele cenového zvýhodnění v rámci speciálního tarifu podle § 43 odst. 2 písm. b), a subjekt, vůči kterému byla uplatněna regulace cen na trhu pro koncové uživatele, je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů.
(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu
a) poskytujícímu přístup nebo propojení a kterého postupem podle § 51 určil jako podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu; Úřad rozhodne, na které činnosti související s propojením nebo přístupem se povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů vztahuje, nebo
b) který je uveden v § 83 odst. 5.
Úřad je oprávněn uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu uvedenému v písmenu a) také na souvisejících maloobchodních trzích.
(3) Pro účely oddělené evidence nákladů a výnosů Úřad opatřením obecné povahy stanoví metodiku účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování a určí strukturu vykazovaných informací.
(4) Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předložit výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů k ověření shody s metodikou uvedenou v opatření vydaném podle odstavce 3 nezávislému kvalifikovanému subjektu do 1 měsíce po uveřejnění své účetní závěrky[footnoteRef:485]32) zveřejnění své řádné individuální účetní závěrky a závěry ověřování uveřejnit. [485: 32) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(5) Úřad je oprávněn subjektu uvedenému v odstavcích 1 a 2 rozhodnutím uložit povinnost, aby doložil výpočet svých cen účtovaných jiným podnikatelům, kteří nejsou koncovými uživateli, a vnitropodnikových cen za komunikační činnosti podle oddělené evidence nákladů a výnosů k zajištění nediskriminace a k zabránění neodůvodněnému křížovému financování.
(6) Subjekt uvedený v odstavci 1 je povinen Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě doložit výpočet cen, které účtuje koncovým uživatelům, podle oddělené evidence nákladů a výnosů.
(7) Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předkládat Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě roční výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů a účetní údaje včetně údajů o výnosech získaných od třetích stran. Úřad může takové informace uveřejnit v souladu s pravidly pro ochranu obchodního tajemství.
(8) Podnikatel zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiných odvětvích v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, je povinen
a) vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů, včetně položkového rozpisu odepisovaného majetku, pro činnosti spojené se zajišťováním těchto sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací způsobem, v takových podrobnostech a s použitím systému přiřazování nákladů a výnosů, které jsou vyžadovány od subjektů uvedených v odstavcích 1 a 2, nebo
b) strukturálně oddělit činnosti, které jsou spojeny se zajišťováním těchto sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací.
Tato povinnost neplatí pro podnikatele, jehož roční obrat v činnostech, které jsou spojeny se zajišťováním sítí, nebo poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, je nižší než ekvivalent 50 000 000 EUR vyjádřený v Kč.
(9) Subjekt zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který není obchodní korporací podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev a který není malým nebo středně velkým podnikatelem podle kritérií stanovených účetními pravidly práva Evropské unie, je povinen vypracovat svou finanční zprávu, předložit ji k ověření Úřadem určenému nezávislému kvalifikovanému subjektu a publikovat ji. Tento požadavek se vztahuje i na oddělené účetnictví požadované oddělenou evidenci požadovanou podle odstavce 8 písm. a).
K části osmdesáté čtvrté návrhu zákona – změna zákona o inspekci práce
Platné znění zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 2
(1) Zřizují se Státní úřad inspekce práce (dále jen „úřad“) a oblastní inspektoráty práce (dále jen „inspektorát“), které jsou správními úřady. Sídlem úřadu je Opava. Označení, sídla a územní obvody inspektorátů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(2) Úřad je účetní jednotkou. Inspektoráty nejsou účetními jednotkami. Pro účely hospodaření s majetkem státu, včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví, služebních vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů mají inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek úřadu.
(3) Úřad je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).
(4) Ministerstvo je ve věcech státní služby nadřízeným služebním úřadem úřadu. Úřad je nadřízeným služebním úřadem inspektorátu.
(5) V čele úřadu je generální inspektor. V čele inspektorátu je vedoucí inspektor. Výběr, jmenování a odvolání generálního inspektora a vedoucího inspektora se řídí zákonem o státní službě.
K části osmdesáté páté návrhu zákona – změna zákona o veřejných výzkumných institucích
Platné znění zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 30
Výroční zpráva
(1) Veřejná výzkumná instituce vypracovává a po schválení dozorčí radou zveřejňuje výroční zprávu, a to nejpozději do 6 měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je kalendářní rok.
(2) První výroční zprávu po svém vzniku zveřejní veřejná výzkumná instituce nejpozději do 6 měsíců od počátku kalendářního roku následujícího po vzniku veřejné výzkumné instituce. Pouze v případě, že činnost veřejné výzkumné instituce v roce jejího vzniku je kratší než 6 měsíců, prodlužuje se tato lhůta o 1 rok.
(3) Výroční zprávu zveřejňuje veřejná výzkumná instituce prostřednictvím jejího uložení ve sbírce listin rejstříku veřejných výzkumných institucí a zároveň prostřednictvím veřejné informační sítě.
(4) Výroční zpráva obsahuje
a) informace o složení orgánů veřejné výzkumné instituce a o jejich činnosti či o jejich změnách,
b) informace o změnách zřizovací listiny,
c) hodnocení hlavní činnosti,
d) hodnocení další a jiné činnosti,
e) informace o opatřeních k odstranění nedostatků v hospodaření a zprávu, jak byla splněna opatření k odstranění nedostatků uložená v předchozím roce,
f) stanoviska dozorčí rady,
g) další skutečnosti požadované zvláštním právním předpisem[footnoteRef:486]30). [486: 30) § 21 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
30) § …. zákona č. ………… /2024 Sb., o účetnictví.]
g) další skutečnosti požadované zvláštním právním předpisem30) pro individuální zprávu vedení.
K části osmdesáté šesté návrhu zákona – změna zákona o finančních konglomerátech
Platné znění zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 7
Bilanční suma
Bilanční sumou používanou při výpočtech podle tohoto zákona se rozumí celková aktiva snížená o oprávky a opravné položky odpisy a znehodnocení. Zjišťuje se z řádné konsolidované účetní závěrky; neexistuje-li konsolidovaná účetní závěrka, sečtou se bilanční sumy zjištěné v řádných individuálních účetních závěrkách osob, které jsou součástí skupiny, s tím, že bilanční suma přidružené osoby se bere v úvahu v poměru odpovídajícímu podílu nebo podílům, které v přidružené osobě mají osoby, které jsou součástí skupiny.
***
§ 26
(1) Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny umožnit provedení kontroly podle § 17 a poskytnout příslušnému orgánu dohledu potřebnou součinnost.
(2) Regulované osoby ve finančním konglomerátu uveřejňují informace o finančním konglomerátu, jehož jsou součástí. Způsob, strukturu a lhůty uveřejňování těchto informací upraví prováděcí právní předpis.
(3) Osoba uvedená v § 25 poskytuje koordinátorovi řádné účetní závěrky osob ve finančním konglomerátu, a to nejpozději ve lhůtě pro zveřejňování účetních závěrek. V případě řádných účetních závěrek, které již byly poskytnuty orgánům dohledu pro účely výkonu dohledu na individuálním nebo konsolidovaném základě, lze uvést jen název a adresu orgánu dohledu, kterému účetní závěrka byla poskytnuta, a datum, kdy k poskytnutí účetní závěrky došlo.
K části osmdesáté sedmé návrhu zákona – změna zákona o podpoře výstavby družstevních bytů
Platné znění zákona č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu podpory investic, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech (zákon o podpoře výstavby družstevních bytů)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 11
Práva a povinnosti člena bytového družstva, které je příjemcem podpory
Člen bytového družstva, které je příjemcem podpory, má
a) je-li fyzickou osobou, právo na uzavření nájemní smlouvy o užívání družstevního bytu postaveného s podporou podle tohoto zákona, na jehož pořízení se finančně podílel svým dalším členským vkladem podle tohoto zákona a stanov; stejné právo má každý právní nástupce, je-li fyzickou osobou; právo člena na uzavření nájemní smlouvy vzniká dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci[footnoteRef:487]7) bytového domu, v němž se družstevní byt nachází, nebo po kolaudaci změny dokončené stavby bytového domu s družstevními byty, [487: 7) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
b) povinnost platit nájemné stanovené na základě kalkulace zahrnující splátky úvěrů a úroky z nich, náklady na opravy a údržbu domu a na technické zhodnocení následné pořizovací náklady domu, náklady na pojištění domu, daň z nemovitých věcí, náklady na správu družstva a domu,
c) povinnost splácet v nájemném částky odpovídající splátkám úvěru bytového družstva a jeho příslušenství, které podle vyúčtování výstavby družstevních bytů s podporou podle tohoto zákona se členy podle § 10 odst. 2 připadají na družstevní byt, který člen užívá; částky připadající na družstevní byt se vypočtou ze splátek úvěru bytového družstva a jeho příslušenství podle poměru podlahové plochy tohoto družstevního bytu k podlahovým plochám všech družstevních bytů bytového družstva postavených s podporou podle tohoto zákona v bytovém domě, v němž se družstevní byt nachází,
d) povinnost zaplatit bytovému družstvu částku rovnající se dotaci a nesplacené části úvěru a jeho příslušenství připadající na družstevní byt postavený s podporou podle tohoto zákona, který užívá, pokud bytové družstvo rozhodne o vrácení podpory podle § 16 a 17,
e) povinnost splatit další členský vklad ve výši podle § 10 odst. 1, přičemž zálohová výše dalšího členského vkladu musí být splacena nejpozději do 60 dnů od uzavření smlouvy o poskytnutí podpory,
f) zákaz účastnit se výstavby družstevních bytů s podporou podle tohoto zákona v jiném bytovém družstvu; v bytovém družstvu může být člen nájemcem pouze jednoho družstevního bytu postaveného s podporou podle tohoto zákona; člen potvrzuje tyto skutečnosti v čestném prohlášení, které je součástí členské přihlášky do bytového družstva; nepravdivé prohlášení je důvodem k vyloučení člena z bytového družstva.
K části osmdesáté osmé návrhu zákona – změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
Platné znění zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k účinnosti zákona, kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (ST 519)
***
§ 97
Dotazník podnikatele
Dotazník podnikatele obsahuje tyto položky:
a) platné údaje, které se zapisují do obchodního, živnostenského nebo obdobného rejstříku či evidence, vždy však uvedení rodného čísla, bylo-li přiděleno, a data, místa, okresu a státu narození, a to i když se do takového rejstříku nebo evidence nezapisují,
b) jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a datum, místo, okres a stát narození, firma a identifikační číslo společníků, pokud nejsou údajem zapsaným do obchodního rejstříku nebo členů obchodní korporace s nejméně 10% podílem na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech na podnikateli nebo osobách ve vlastnické struktuře podnikatele až po fyzickou osobu disponující nejméně 10% přímým nebo nepřímým podílem na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech obchodní korporace a osob majících rozhodující vliv na podnikatele, které nemají podíl na základním kapitálu podnikatele nebo na hlasovacích právech podnikatele,
c) názvy bank, čísla platných bankovních účtů a údaje o účtech vedených u spořitelních a úvěrních družstev,
c) jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a datum, místo, okres a stát narození nebo firma a identifikační číslo tichého společníka podnikatele,
d) názvy nebankovních poskytovatelů platebních služeb, včetně zahraničních, a čísla nebo jiné jedinečné identifikátory účtů vedených u těchto osob v České republice i v zahraničí a dále názvy bank, zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev a čísla nebo jiné jedinečné identifikátory účtů vedených u těchto osob v zahraničí,
d)e) vlastní i pronajaté nemovitosti a nebytové prostory podnikatele, ve kterých se vyskytuje zabezpečená oblast podle § 25, včetně uvedení jejich adresy,
e)f) údaje k provedeným řádným účetním závěrkám[footnoteRef:488]37), vede-li podnikatel účetnictví, nebo údaje k daňovým přiznáním, vede-li podnikatel daňovou evidenci podle jiného právního předpisu[footnoteRef:489]38), účetním závěrkám ověřeným auditorem, stanoví-li tak jiný právní předpis[footnoteRef:490]53), a to za posledních 5 let, [488: 37) § 18 a § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.] [489: 38) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.] [490: 53) § 104 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb.]
f) údaje k sestaveným řádným individuálním účetním závěrkám, je-li podnikatel účetní jednotkou, nebo údaje k daňovým přiznáním, vede-li podnikatel daňovou evidenci nebo uplatňuje-li výdaje procentem z příjmu a není-li účetní jednotkou, a údaje k řádným individuálním účetním závěrkám ve znění, v jakém byly ověřeny auditorem, má-li podnikatel povinný audit, a to za posledních 5 let,
f)g) poskytnuté a přijaté půjčky a úvěry v posledních 5 letech,
g) závazky ze smluv o zápůjčce nebo z úvěrových smluv, u kterých je podnikatel v prodlení se splátkami, uzavřených se subjekty s licencí, povolením nebo registrací vydanými Českou národní bankou, se subjekty podnikajícími na základě jednotné evropské licence, nebo se zahraničními bankami, a přijaté zápůjčky a úvěry od ostatních právnických nebo fyzických osob a zápůjčky a úvěry poskytnuté fyzickým nebo právnickým osobám, a to v posledních 5 letech,
g)h) smlouvy, jejichž předmět plnění obsahuje utajované informace,
h) smlouvy nebo jejich návrhy, jejichž předmět plnění vyžaduje přístup k utajované informaci, včetně výčtu těchto utajovaných informací s uvedením jejich původce nebo poskytovatele, stupně utajení a specifikace zakázky, včetně utajovaných informací cizí moci, ke kterým má podnikatel přístup, a uvedení počtu utajovaných informací uložených u podnikatele; v případě uzavření smlouvy se zpravodajskou službou podnikatel údaje o takové smlouvě dokládá pouze písemným potvrzením odpovědné osoby příslušné zpravodajské služby,
h)i) zahraniční obchodní partneři, s výjimkou obchodních partnerů z členských států Evropské unie, s celkovým finančním objemem uskutečněných obchodů nad 2 000 000 Kč v posledních 5 letech,
i)j) čeští obchodní partneři a obchodní partneři z členských států Evropské unie s uvedením celkového ročního plnění uskutečněných obchodů přesahujícího 20 % ročního obratu v posledních 5 letech,
j) čeští obchodní partneři a obchodní partneři z členských států Evropské unie v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
j)k) údaje o podání insolvenčního návrhu,
k)l) údaje o rozhodnutí o insolvenčním návrhu,
l)m)údaje o způsobu řešení úpadku,
m)n)údaje o zrušení podnikatele,
n)o) plnění závazků vůči státu podle § 17 odst. 2 písm. a) a b),
o)p) údaje odpovědné osoby podnikatele, jimiž jsou jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození a zastávaná funkce u podnikatele a podnikatele,
p)q) trestní řízení., a
r) seznam funkcí a osob, u kterých se předpokládá přístup k utajovaným informacím, s uvedením jejich rodného čísla, bylo-li přiděleno, a stupně utajení, a u oznámení podle § 6 vydaných podnikatelem datum jejich vydání.
K části osmdesáté deváté návrhu zákona – změna insolvenčního zákona
Platné znění zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
1.
1. ***
1. § 3
(1) Dlužník je v úpadku, jestliže má
a) více věřitelů a
b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
81. tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").
(2) Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže
a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
(3) Má se za to, že dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví účetní jednotkou, je schopen plnit své peněžité závazky, jestliže rozdíl mezi výší jeho splatných peněžitých závazků a výší jeho disponibilních prostředků (dále jen "mezera krytí") stanovený ve výkazu stavu likvidity podle prováděcího právního předpisu představuje méně než desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků, anebo pokud výhled vývoje likvidity sestavený podle prováděcího právního předpisu osvědčuje, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků. Výkaz stavu likvidity anebo výhled vývoje likvidity musí být sestavené v souladu s požadavky, které stanoví prováděcí právní předpis, auditorem, znalcem nebo osobou, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací a splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
(4) Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.
(5) O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.
(6) Obsah, rozsah a způsob sestavování výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity a uspořádání, označování a obsahové vymezení jednotlivých položek majetku, závazků, nákladů, výnosů, příjmů a výdajů ve výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity, délku období, na které se sestavuje výhled vývoje likvidity, a požadavky na osoby, které jsou oprávněny k sestavení výkazu stavu likvidity anebo výhledu vývoje likvidity, stanoví prováděcí právní předpis.
1. ***
1. § 58
(1) Věřitelský výbor chrání společný zájem věřitelů a v součinnosti s insolvenčním správcem přispívá k naplnění účelu insolvenčního řízení.
(2) Věřitelský výbor zejména
a) dohlíží na činnost insolvenčního správce,
b) poskytuje insolvenčnímu správci podporu při jeho činnosti,
c) uděluje insolvenčnímu správci nebo dlužníku s dispozičními oprávněními souhlas k uzavírání smluv o úvěrovém financování,
d) schvaluje průběžně výši a správnost hotových výdajů insolvenčního správce a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty,
e) může nahlížet do dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:491]13), [491: 13) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.]
f) může rozhodnout o ověření řádné účetní závěrky nebo mimořádné účetní závěrky auditorem povinnosti auditu účetní závěrky,
g) může nahlížet do dlužníkových písemností ve stejném rozsahu jako insolvenční správce,
h) plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu insolvenčním soudem,
i) je oprávněn podávat insolvenčnímu soudu návrhy týkající se průběhu insolvenčního řízení, včetně návrhů na uložení procesních sankcí.
(3) Věřitelský výbor vykonává svou činnost jako sbor; ze svého středu volí předsedu, který svolává a řídí jeho schůze. Jestliže věřitelský výbor nezvolí předsedu ani při opakované volbě, určí ho z řad členů věřitelského výboru insolvenční soud. Věřitelský výbor se schází z vlastní iniciativy nebo jej svolá insolvenční soud anebo insolvenční správce. Rozhoduje většinou hlasů svých členů s tím, že nepřítomné členy zastupují jejich náhradníci; má-li člen věřitelského výboru více náhradníků (§ 56 odst. 2), zastupují jej v pořadí určeném schůzí věřitelů při jejich volbě. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Usnášet se věřitelský výbor může jen tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů nebo jejich náhradníků. Ustanovení § 53 odst. 1 až 6 se na hlasování člena věřitelského výboru použije obdobně; při posuzování schopnosti věřitelského výboru se usnášet se § 53 odst. 6 použije přiměřeně. Připouští-li to povaha některé z činností, může věřitelský výbor jejím provedením nebo prováděním pověřit některého ze svých členů nebo jeho náhradníka.
(4) Členové a náhradníci věřitelského výboru se mohou ve věřitelském výboru dát na své nebezpečí zastoupit kteroukoliv fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu; nejde-li o advokáta, může tento zástupce jednat jedině osobně. Náklady, které jim tím vzniknou, platí ze svého.
1. ***
1. § 105
(1) Podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku; je-li dlužníkem právnická osoba, je insolvenční navrhovatel, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci podle zvláštního zákona[footnoteRef:492]65) je účetní jednotkou nebo vede evidenci podle zákona upravujícího daně z příjmů, povinen doložit pohledávku uznáním dlužníka s ověřeným podpisem nebo vykonatelným rozhodnutím nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora podle zvláštního zákona[footnoteRef:493]66), soudního znalce nebo daňového poradce, že navrhovatel o pohledávce účtuje nebo o ní vede evidenci. Jde-li v případě pohledávky podle věty první o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle § 203. [492: 65) Například § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 563/1991
Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.] [493: 66) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších
předpisů.]
(2) Je-li insolvenčním navrhovatelem podle odstavce 1 věta první za středníkem zahraniční právnická osoba nebo fyzická osoba, která nemá bydliště nebo sídlo na území České republiky, lze pohledávku doložit také dokladem ověřeným nebo vydaným cizím státem, který je podle cizího právního řádu srovnatelný s uznáním pohledávky dlužníkem s jeho ověřeným podpisem, vykonatelným rozhodnutím nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti, nebo dokladem o tom, že o pohledávce účtuje podle účetních, daňových nebo jiných obdobných předpisů cizího státu, který je podle cizího právního řádu srovnatelný s potvrzením auditora, soudního znalce nebo daňového poradce podle odstavce 1.
(3) Nesplní-li věřitel, který podal insolvenční návrh, povinnost podle § 177 odst. 2 a 3, platí, že pohledávku vůči dlužníkovi neosvědčil, ledaže jde o případ podle § 177 odst. 4 nebo 6.
1. ***
1. § 219
Ocenění položek soupisu
(1) Součástí soupisu je i ocenění provedené insolvenčním správcem, který přitom vychází z údajů v účetnictví dlužníka nebo v evidenci vedené podle zvláštního právního předpisu13) a z dalších dostupných informací. Ocenění se nepromítá do účetnictví dlužníka.
(2) Požaduje-li to věřitelský výbor, provede se ocenění znalcem, za předpokladu, že to věřitelský výbor finančně zajistí.
(3) Ocenění obtížně ocenitelného majetku může insolvenční správce zadat znalci i bez žádosti věřitelského výboru; to neplatí, lze-li důvodně předpokládat, že náklady na ocenění majetku znalcem budou vyšší než přínos pro majetkovou podstatu získaný tímto způsobem jeho ocenění.
(4) Je-li uplatněno právo na uspokojení přihlášené pohledávky ze zajištění nebo má-li být majetková podstata zpeněžena podle § 290 nebo 292, insolvenční správce zadá znalci ocenění hodnoty zajištění a v případě podle § 290 nebo 292 ocenění hodnoty zpeněžovaného majetku vždy; odstavec 3 se použije přiměřeně.
(5) Při ocenění podle odstavců 1 až 4 se majetek oceňuje obvyklou cenou tržní hodnotou. Postup podle odstavců 1 až 4 se neuplatní, byl-li ustanoven znalec podle § 153 odst. 1.
1. ***
1. § 228
Nakládáním s majetkovou podstatou se rozumí zejména
a) právní úkony, které se týkají majetku náležejícího do majetkové podstaty,
b) výkon práv a povinností akcionáře ohledně akcií zahrnutých do majetkové podstaty, včetně práva hlasovat na valné hromadě akciové společnosti,
c) výkon práv a povinností společníka jiné obchodní společnosti spojených s obchodním podílem dlužníka zahrnutým do majetkové podstaty, včetně práva hlasovat na valné hromadě obchodní společnosti[footnoteRef:494]34) , [494: 34) § 58 obchodního zákoníku.]
d) výkon členských práv a povinností člena družstva,
e) rozhodování o výrobních, provozních a obchodních záležitostech podniku v majetkové podstatě, včetně úvěrového financování a jiných úkonů potřebných k zajištění financování podniku,
f) výkon práv a povinností zaměstnavatele ohledně zaměstnanců dlužníka,
g) výkon průmyslových práv,
h) rozhodování o obchodním tajemství a jiné povinnosti mlčenlivosti,
i) plnění povinností podle předpisů o daních, poplatcích a clech, jakož i podle předpisů o sociálním zabezpečení a veřejném zdravotním pojištění,
j) vedení účetnictví,
j) plnění povinností souvisejících s účetnictvím,
k) plnění evidenčních povinností,
1. výkon dalších práv a povinností, jestliže se týkají majetkové podstaty.
1. ***
1. § 240
Neúčinnost právních úkonů bez přiměřeného protiplnění
(1) Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena hodnota je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník.
(2) Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern[footnoteRef:495]21), je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. [495: 21) § 66a obchodního zákoníku.]
(3) Právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.
(4) Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění není
a) plnění uložené právním předpisem,
b) příležitostný dar v přiměřené výši,
c) poskytnutí plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti, nebo
d) právní úkon, o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka.
1.
1. ***
1. § 246
(1) Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění účetních a daňových povinností.
(2) Právní úkony podle odstavce 1, které dlužník učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, jsou proti jeho věřitelům neúčinné ze zákona; § 235 odst. 2 se nepoužije.
(3) Nakládal-li dlužník s majetkovou podstatou v den, kdy se rozhodnutí o úpadku stalo účinným, má se v pochybnostech za to, že tak učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Právní úkon, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl.
***
§ 256
(1) Insolvenční správce je po prohlášení konkursu oprávněn vypovědět nájemní smlouvu nebo podnájemní smlouvu uzavřenou dlužníkem ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Ustanovení občanského zákoníku o tom, v kterých případech a za jakých podmínek může pronajímatel vypovědět nájem bytu, tím nejsou dotčena.
(2) Jestliže by výpovědí nájemní smlouvy sjednané na určitou dobu, v níž je dlužník pronajímatelem, byl nájemce nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech nebo by tím utrpěl či mohl utrpět značnou škodu, může nájemce do 15 dnů od doručení výpovědi navrhnout insolvenčnímu soudu zrušení výpovědi. Jestliže bude zajištěno, že nájemce koupí předmět nájmu při zpeněžení majetkové podstaty za cenu obvyklou obvyklou hodnotu, vyhoví insolvenční soud takovému návrhu vždy.
(3) Právo na nájemné nebo jinou úhradu za dobu před prohlášením konkursu může druhý účastník smlouvy uplatnit pouze přihláškou pohledávky. Totéž platí, jde-li o nájemné nebo jinou úhradu zaplacenou předem; tuto pohledávku je nutné přihlásit jako pohledávku vázanou na splnění odkládací podmínky.
1. ***
1. § 277
(1) Neprodleně poté, co nabude účinnosti prohlášení konkursu, zajistí insolvenční správce provedení procesních úkonů a dalších činností, které z prohlášení konkursu vyplývají.
(2) Insolvenční správce zaměří svou činnost zejména ke zjištění, zajištění a soupisu, k dokončení seznamu přihlášených pohledávek, k přípravě přezkumného jednání a k přípravě schůze věřitelů.
(3) Jde-li o dlužníka, který vede účetnictví nebo evidenci podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:496]13) je účetní jednotkou nebo vede evidenci podle zákona upravujícího daně z příjmů, sestaví insolvenční správce ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu, mezitímní individuální účetní závěrku nebo přehled o příjmech, výdajích, majetku a závazcích dluzích za část zdaňovacího období předcházející dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu. [496: 13) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.]
***
§ 302
(1) V závěru zpeněžení majetkové podstaty insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. Předložení konečné zprávy nebrání, jestliže
a) dosud nejsou ukončeny incidenční spory, pokud jejich výsledek nemůže podstatně ovlivnit závěr konečné zprávy,
b) se nepodařilo zpeněžit všechen majetek náležející do majetkové podstaty, pokud dosud nezpeněžený majetek může být z majetkové podstaty vyňat.
(2) Konečná zpráva insolvenčního správce musí podat celkovou charakteristiku jeho činnosti s vyčíslením jejích finančních výsledků. Konečná zpráva musí obsahovat zejména
a) přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které insolvenční správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá,
b) přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé,
c) přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo,
d) uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, proč k tomu došlo,
e) výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo,
f) přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu,
g) přehled jednání a právních úkonů, významných pro průběh insolvenčního řízení.
(3) Konečná zpráva insolvenčního správce musí vyústit ve vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, a v označení těchto věřitelů, s údajem o výši jejich podílů na této částce.
(4) Ke dni sestavení konečné zprávy sestaví insolvenční správce účetní závěrku.
(5)(4) Konečná zpráva se předkládá pouze na elektronickém formuláři, jehož náležitosti a formát stanoví prováděcí právní předpis.
***
§ 313
(1) Funkce insolvenčního správce nekončí zrušením konkursu, i když jeho oprávnění nakládat se zbývající částí majetkové podstaty a další dispoziční oprávnění přecházejí na dlužníka.
(2) Insolvenční správce je povinen ke dni zrušení konkursu uzavřít účetní knihy, sestavit účetní závěrku, splnit povinnosti uložené daňovými předpisy a předat dlužníku potřebné účetní záznamy. Insolvenční správce je povinen splnit účetní a daňové povinnosti dlužníka vzniklé ke dni zrušení konkursu a předat dlužníkovi účetní záznamy. Dále je povinen předat dlužníkovi zbývající majetek, zajistit činnosti evidenční a odbornou správu dokumentů[footnoteRef:497]61) vzniklých z činnosti dlužníka, popřípadě z činnosti jeho právních předchůdců, a další činnosti související se zrušením konkursu. Nevede-li dlužník účetnictví, týkají se tyto povinnosti přiměřeně jeho daňové evidence evidence podle zákona upravujícího daně z příjmů. [497: 61) § 2 písm. k) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění
zákona č. 190/2009 Sb.]
(3) Po provedení činností podle odstavce 2 insolvenční soud insolvenčního správce zprostí jeho funkce. Současně rozhodne o výdajích, které insolvenčnímu správci vznikly v souvislosti se zrušením konkursu, a o způsobu jejich úhrady.
§ 314
(1) O nepatrný konkurs jde, jestliže
a) dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo
b) nebyl zjištěn celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:498]46) roční úhrn čistého obratu dlužníka podle právních předpisů upravujících účetnictví za poslední individuální účetní období předcházející prohlášení konkursu přesahující 2 000 000 Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů. [498: 46) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Rozhodnutí o tom, že jde o nepatrný konkurs, může insolvenční soud vydat i bez návrhu a spojit je s prohlášením konkursu nebo je vydat kdykoli v průběhu insolvenčního řízení po prohlášení konkursu.
(3) Vyjde-li dodatečně najevo, že konkurs neměl být považován za nepatrný, insolvenční soud přijaté rozhodnutí bez zbytečného odkladu zruší.
(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 není odvolání přípustné, musí však být vždy odůvodněno.
***
§ 316
(1) Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů.
(2) Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku.
(3) Reorganizace není přípustná, je-li dlužníkem právnická osoba v likvidaci, obchodník s cennými papíry nebo osoba oprávněná k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu.
(4) Reorganizace je přípustná, jestliže celkový roční úhrn čistého obratu dlužníka podle zvláštního právního předpisu46) právních předpisů upravujících účetnictví za poslední individuální účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 50 000 000 Kč, nebo zaměstnává-li dlužník nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru; ustanovení odstavce 3 tím není dotčeno.
(5) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek, omezení podle odstavce 4 se nepoužije.
(6) Jde-li o insolvenční návrh věřitele a dlužník před rozhodnutím o úpadku požádá o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu podle odstavce 5, insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku prodlouží tuto lhůtu nejdéle o 30 dnů.
§ 330
(1) Právní mocí rozhodnutí o povolení reorganizace se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, ledaže insolvenční soud rozhodne podle § 332 jinak.
(2) Právní úkony, které mají z hlediska nakládání s majetkovou podstatou a její správou zásadní význam, činí dlužník s dispozičními oprávněními jen se souhlasem věřitelského výboru. Porušení této povinnosti má za následek odpovědnost dlužníka za škodu nebo jinou újmu, kterou tím věřitelům nebo třetím osobám způsobil; členové statutárního orgánu dlužníka za takto způsobenou škodu nebo jinou újmu ručí společně a nerozdílně.
(3) Za právní úkony, které mají podle odstavce 3 zásadní význam, se považují úkony, jejichž důsledkem se významně změní hodnota majetkové podstaty nebo postavení věřitelů anebo míra uspokojení věřitelů.
(4) Pohledávky vedoucích zaměstnanců dlužníka s dispozičními oprávněními, podle § 33 odst. 3 a § 73 odst. 3 zákoníku práce, které vznikly po povolení reorganizace, lze v průběhu insolvenčního řízení uspokojit pouze do výše, kterou určí insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru.
(5) Ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky povolení reorganizace, sestaví dlužník mezitímní individuální účetní závěrku.
§ 398b
Splátkový kalendář fyzické osoby - podnikatele
(1) Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník, který je fyzickou osobou - podnikatelem, povinen do doby podání písemné zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku, která se určí podle tohoto ustanovení. Ustanovení § 398 není dotčeno.
(2) V rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty uloží insolvenční soud dlužníkovi povinnost měsíčně splácet nezajištěným věřitelům z jeho příjmů z podnikání minimální nevratnou částku (dále jen "zálohová splátka").
(3) Zálohová splátka se určí z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za poslední zdaňovací období podle zvláštního zákona73) předcházející podání návrhu na povolení oddlužení a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky29). Nebyla-li podnikatelská činnost vykonávána po celé zdaňovací období, určí se zálohová splátka z podílu zjištěného zisku a počtu měsíců, po kterou dlužník vykonával podnikatelskou činnost.
(4) Nelze-li zálohovou splátku dlužníka určit postupem podle odstavce 3, určí se po vyjádření insolvenčního správce k očekávaným budoucím měsíčním příjmům dlužníka vycházejícím z rozdílu jeho reálně dosažených příjmů a reálně vynaložených výdajů za dobu jeho podnikání.
(5) Nelze-li zálohovou splátku dlužníka určit ani postupem podle odstavce 4, určí se zálohová splátka z částky odpovídající měsíční průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
(6) Dlužník je povinen na konci každého zdaňovacího období podle zvláštního zákona[footnoteRef:499]73) předložit insolvenčnímu správci účetnictví či daňovou evidenci evidenci podle zákona upravujícího daně z příjmů, přiznání k dani z příjmů a výpisy z účtů, popřípadě další listiny osvědčující jeho příjmy a výdaje; tuto povinnost dlužník nemá po podání zprávy insolvenčního správce o splnění oddlužení, na základě které vezme insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení. Splátkovou částku následně určí insolvenční správce z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za zdaňovací období a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky[footnoteRef:500]29) (dále jen "referenční srážka"). [499: 73) § 16b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.] [500: 29) § 279 odst. 2 občanského soudního řádu.]
(7) Je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období nižší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, vyzve insolvenční správce dlužníka k uhrazení nedoplatku ve výši rozdílu mezi těmito částkami; dlužník je povinen nedoplatek uhradit bez zbytečného odkladu. V odůvodněných případech může soud na návrh dlužníka určit jinou výši nedoplatku; toto rozhodnutí doručuje insolvenční soud zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné.
(8) Je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období vyšší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, může insolvenční soud na návrh dlužníka pro následující zdaňovací období stanovit jinou výši zálohové splátky; toto rozhodnutí doručuje insolvenční soud zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné. Insolvenční soud může stanovit jinou výši zálohové splátky také tehdy, jestliže o to požádá dlužník pro změnu poměrů. Soud tak učiní jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je výše dosavadních zálohových splátek způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek.
(9) Pokud má dlužník mimo příjmů z podnikání také další příjmy, z nichž splácí pohledávky věřitelů podle § 398 odst. 3, nepoužije se při určení výše zálohové nebo referenční srážky snížení o základní částku, která nesmí být při výkonu rozhodnutí povinnému sražena z měsíční mzdy, je-li tato základní částka uvažována při určení rozsahu splátky z jiného příjmu. Při určení, ze kterého z příjmů bude dlužníku ponechána základní částka, vezme insolvenční soud v úvahu zejména výši a pravidelnost dosahování jednotlivých příjmů.
K části devadesáté návrhu zákona – změna zákona o vyvlastnění
Platné znění zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 10
(1) Za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada
a) ve výši obvyklé ceny[footnoteRef:501]7) hodnoty pozemku nebo stavby včetně jejich příslušenství určené podle zákona o oceňování, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim, nebo [501: 7) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování
majetku).]
b) ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu zjištěné podle oceňovacího předpisu[footnoteRef:502]8) zjištěné hodnoty odpovídající věcnému břemenu určené podle zákona o oceňování, došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene nebo došlo-li k odnětí nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu. [502: 8) § 16b zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Kromě náhrad uvedených v odstavci 1 náleží vyvlastňovanému též náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných nákladů, které vyvlastňovaný účelně vynaloží následkem a v souvislosti s vyvlastněním.
(3) Náhrady podle odstavců 1 a 2 se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění.
(4) Stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění. V případě, že obvyklá cena7) pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu.
(4) Stanoví-li se náhrada na základě oceňování, musí být oceňování provedeno podle zákona o oceňování účinného v době rozhodování o vyvlastnění. V případě, že obvyklá hodnota pozemku nebo stavby určená podle zákona o oceňování by byla nižší než zjištěná hodnota určená podle zákona o oceňování, náleží vyvlastňovanému náhrada v této zjištěné hodnotě.
(5) Cena Hodnota pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění. Obdobně se postupuje pro účely stanovení náhrady za zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu.
§ 11
Místo náhrady uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) se vyvlastňovanému poskytne jiný pozemek nebo stavba, dohodne-li se na tom s vyvlastnitelem; právo na vyrovnání rozdílu v ceně obvyklé hodnotě vyvlastněného pozemku nebo stavby a náhradního pozemku nebo stavby není dotčeno.
§ 12
Zanikají-li vyvlastněním věcná břemena váznoucí na pozemku nebo stavbě, náleží oprávněnému z věcného břemene náhrada ve výši ceny tohoto práva8) zjištěné hodnoty tohoto práva určené podle zákona o oceňování.
***
§ 18
(1) Vyvlastňovací řízení lze zahájit jen na žádost vyvlastnitele.
(2) Žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení musí obsahovat kromě náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem[footnoteRef:503]14) zejména [503: 14) § 45 odst. 1 správního řádu.]
a) označení pozemku nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, a práv třetích osob na nich váznoucích,
b) doložení skutečností nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky pro vyvlastnění (§ 3 až 5),
c) údaj o tom, jakého vyvlastnění se vyvlastnitel domáhá,
d) údaj o tom, v jaké lhůtě a jakým způsobem vyvlastnitel zahájí uskutečňování účelu vyvlastnění.
(3) K žádosti vyvlastnitel připojí
a) katastrální mapu se zákresem pozemků a staveb navržených k vyvlastnění, doplněnou situací z jiných mapových podkladů, které vyjadřují graficky právní vztahy k nemovitostem v případech, kdy tyto vztahy nebyly dosud v katastrální mapě vyznačeny; navrhuje-li se vyvlastnit část pozemku, připojí se též geometrický plán ve trojím vyhotovení,
b) rozhodnutí o povolení záměru nebo rámcové povolení, vyžaduje-li jeho vydání pro daný účel vyvlastnění stavební zákon a není-li stavební úřad, který je vydal, současně vyvlastňovacím úřadem,
c) listiny prokazující splnění podmínky vyvlastnění uvedené v § 5, včetně prohlášení o tom, že ve stanovené lhůtě se vyvlastniteli nepodařilo získat dohodou potřebná práva k pozemku nebo ke stavbě,
d) znalecký posudek, byl-li opatřen podle § 20 odst. 1 věty první, který v případě stanovení náhrady podle § 10 odst. 1 písm. a) obsahuje obvyklou cenu i cenu zjištěnou podle oceňovacího předpisu hodnotu a zjištěnou hodnotu určené podle zákona o oceňování účinného ke dni podání žádosti; § 10 odst. 5 platí obdobně,
e) znalecký posudek, byl-li opatřen podle § 20 odst. 1 věty první, který v případě stanovení náhrady podle § 12 obsahuje výši náhrady pro oprávněného ze zaniklého věcného břemene podle oceňovacího předpisu účinného ke dni podání žádosti,
f) dohodu vyvlastňovaného o rozdělení náhrady s těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou věcná práva zanikající vyvlastněním, pokud byla uzavřena před podáním žádosti, a vyvlastnitel má tuto dohodu k dispozici.
***
§ 24
(1) Nebude-li v řízení prokázáno, že jsou splněny podmínky pro vyvlastnění, vyvlastňovací úřad žádost vyvlastnitele zamítne do 30 dnů ode dne konání ústního jednání. Je-li předmětem vyvlastnění nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí, vyvlastňovací úřad oznámí zamítnutí žádosti katastrálnímu úřadu ke zrušení poznámky bezodkladně po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vyvlastnění. Ustanovení § 23 odst. 4 o povinnosti vyvlastnitele nahradit vyvlastňovanému škodu nebo jinou újmu, která mu vznikla v souvislosti s podáním žádosti, se použije obdobně.
(2) Dospěje-li vyvlastňovací úřad k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou splněny, do 30 dnů ode dne konání ústního jednání rozhodne samostatnými výroky o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě a o náhradě za vyvlastnění.
(3) Výroky o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě vyvlastňovací úřad
a) rozhodne o
1. zrušení nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě, jichž se vyvlastnění týká, nebo
2. omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě zřízením věcného břemene ve prospěch vyvlastnitele a vymezí jeho obsah, anebo
3. odnětí vlastnického práva vyvlastňovaného k pozemku nebo ke stavbě a o jeho přechodu na vyvlastnitele,
b) rozhodne, vyžaduje-li to veřejný zájem, která práva spojená s pozemkem, stavbou nebo jejich částí vyvlastněním nezaniknou,
c) určí, v jaké lhůtě je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než 2 roky od právní moci rozhodnutí.
(4) Výroky o náhradě za vyvlastnění vyvlastňovací úřad
a) stanoví výši náhrady pro vyvlastňovaného, jakož i pro oprávněného z věcného břemene, jejichž práva vyvlastněním zanikají, a uloží vyvlastniteli, aby jim náhrady zaplatil ve lhůtě, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí,
b) dojde-li k dohodě podle § 11, určí, jaký pozemek nebo stavba přechází do vlastnictví vyvlastňovaného, popřípadě rozhodne též o vyrovnání rozdílu v ceně obvyklé hodnotě vyvlastněného pozemku nebo stavby a náhradního pozemku nebo stavby podle oceňovacího předpisu určené podle zákona o oceňování účinného v době vyvlastnění, včetně lhůty k poskytnutí plnění, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí,
c) určí, jakou částku z náhrady pro vyvlastňovaného je vyvlastnitel povinen poskytnout zástavnímu věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo oprávněnému ze zajišťovacího převodu práva na úhradu splatných zajištěných pohledávek, pokud byla předložena dohoda, jinak uloží vyvlastniteli, aby náhradu za vyvlastnění složil do úschovy u příslušného soudu19),
d) uloží vyvlastniteli, aby nahradil vyvlastňovanému jím vynaložené náklady na vyhotovení znaleckého posudku, a určí k tomu lhůtu, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí.
***
§ 28
(1) Výrok podle § 24 odst. 3 lze přezkoumat v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Výrok podle § 24 odst. 4 lze projednat v občanském soudním řízení15); příslušný v prvním stupni je krajský soud.
(2) Žaloba, kterou účastník řízení požaduje, aby výrok podle § 24 odst. 4 byl projednán v občanském soudním řízení15), musí být podána ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu; zmeškání této lhůty nelze prominout. Zrušením výroku podle § 24 odst. 3 pozbývá platnosti i výrok podle § 24 odst. 4.
(3) Soud při určování výše náhrady zohlední všechny okolnosti tak, aby dospěl ke spravedlivé náhradě. V odůvodněných případech stanoví částku vyšší s přihlédnutím k mimořádným vlastnostem vyvlastňovaného pozemku nebo stavby, popřípadě k mimořádným okolnostem věci. Kromě náhrad uvedených v § 10 lze za vyvlastnění poskytnout vyvlastňovanému
a) částku v maximální výši 40 % z ceny stanovené hodnoty určené podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 za zmírnění tvrdosti vyvlastnění, zohledňující i délku vlastnictví pozemku nebo stavby více než 15 let od nabytí za úplatu,
b) částku v maximální výši 10 % z ceny stanovené hodnoty určené podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě polohy pozemku nebo stavby v zastavěném území,
c) částku v maximální výši 10 % z ceny stanovené hodnoty určené podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě polohy pozemku nebo stavby v území se zvláštní architektonickou hodnotou, případně se zvláštní historickou hodnotou, nebo
d) částku v maximální výši 20 % z ceny stanovené hodnoty určené podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě významu pozemku nebo stavby pro podnikatelskou činnost.
(4) Žaloba podaná vyvlastňovaným proti výroku podle § 24 odst. 3 písm. a) má odkladný účinek.
K části devadesáté první návrhu zákona – změna zákona o nemocenském pojištění
Platné znění zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 84
Úkoly územních správ sociálního zabezpečení
(1) Územní správy sociálního zabezpečení při provádění pojištění zaměstnaných osob a osob samostatně výdělečně činných plní úkoly stanovené tímto zákonem orgánu nemocenského pojištění, pokud nejde o úkoly, které při tomto provádění plní Česká správa sociálního zabezpečení nebo Institut posuzování zdravotního stavu.
(2) Územní správy sociálního zabezpečení
a) rozhodují ve věcech pojištění podle odstavce 1, a to:
1. o vzniku, trvání a zániku pojištění, vznikl-li spor o účast na pojištění,
2. o přiznání dávek a jejich odnětí, o zastavení výplaty dávek a o změně výše dávek,
3. o vrácení přeplatku na dávce,
4. o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby,
5. o regresních náhradách,
6. o přestupcích,
7. v dalších případech stanovených tímto zákonem,
b) vyplácejí dávky ve stanovených termínech,
c) vydávají pojištěncům písemné oznámení o druhu jimi vyplácené dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, a písemné oznámení o výši přeplatku na nemocenském, který je pojištěnec povinen uhradit z důvodu zpětného přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně anebo v důsledku zpětného zvýšení invalidního důchodu z důvodu zvýšení stupně invalidity, a období, za které byl tento přeplatek vyčíslen,
d) vydávají pojištěncům písemná oznámení o zúčtování dávek podle § 124 odst. 8,
e) vedou evidenci spojenou s výplatou dávek,
f) vedou evidenci zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, jejichž pojištění provádějí, včetně evidence doby pojištění a evidence lhůt a podpůrčích dob a dalších podkladů pro výplatu dávek, evidenci zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných dočasně práce neschopných a s nařízenou karanténou, a evidenci pojištěnců s nárokem na výplatu dávek podle druhu dávek,
g) vedou evidenci rozhodnutí o porušení povinností ošetřujících lékařů spojených s posuzováním a potvrzováním zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti pro účely pojištění a umožňují ošetřujícím lékařům nahlížet do této evidence, jde-li o rozhodnutí, která se jich týkají,
h) vedou evidenci zaměstnavatelů, kteří spadají do jejich místní příslušnosti,
i) kontrolují plnění povinností zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných v pojištění a plnění povinností dalších právnických nebo fyzických osob uložených jim tímto zákonem,
j) kontrolují dodržování režimu dočasně práce neschopných pojištěnců,
k) vystavují ženě, která nesplňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, na její žádost potvrzení o této skutečnosti,
l) upozorňují písemně ošetřujícího lékaře a zaměstnavatele na trvání dočasné pracovní neschopnosti v délce 180 dní, a to alespoň 15 dní předem, a ošetřujícího lékaře, zaměstnavatele a pojištěnce, jemuž se poskytuje nemocenské, na čerpání podpůrčí doby v délce 380 dní, a to alespoň 2 měsíce předem; pojištěnce přitom zároveň informují, co pro něj znamená ukončení podpůrčí doby a o podmínkách vyplácení nemocenského po uplynutí podpůrčí doby,
m) informují písemně osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnance o zániku jejich účasti na pojištění z důvodu nezaplacení pojistného na pojištění, a to nejpozději do patnáctého dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž účast na pojištění z tohoto důvodu zanikla,
n) poskytují ošetřujícím lékařům, zaměstnavatelům a pojištěncům bezplatně tiskopisy předepsané podle tohoto zákona,
o) poskytují pojištěncům a zaměstnavatelům bezplatně odborné informace o pojištění,
p) oznamují ošetřujícímu lékaři, kterým dnem skončil nárok na nemocenské pojištěnci, který končí pojištěnou činnost a žádá o zahájení výplaty starobního důchodu ode dne, který spadá do doby dočasné pracovní neschopnosti,
q) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci evidenci pro účely účetnictví v oblasti pojištění,
r) předávají České správě sociálního zabezpečení údaje potřebné k vedení registru pojištěnců nemocenského pojištění (dále jen "registr pojištěnců") a registru zaměstnavatelů,
s) vystavují na žádost zaměstnavatele pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku poskytované z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání písemné potvrzení o plné výši nemocenského; toto potvrzení vystavují územní správy sociálního zabezpečení též na žádost příslušného služebního útvaru pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu,
t) oznamují zaměstnavatelům, že pojištěnci nevznikl nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu, že nespadá do okruhu oprávněných osob podle § 41a odst. 4,
u) spolupracují s Institutem posuzování zdravotního stavu při výkonu posuzování zdravotního stavu pojištěnců a dalších osob pro účely pojištění podle § 53,
v) podávají zdravotní pojišťovně informace o sankcích udělených ošetřujícímu lékaři za účelem kontroly efektivního využívání a poskytování zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění,
w) kontrolují plnění povinností stanovených tímto zákonem ošetřujícím lékařům.
K části devadesáté druhé návrhu zákona – změna zákona o evropské družstevní společnosti
Platné znění zákona č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 99
(1) Do vstupu České republiky do třetí fáze Evropské hospodářské a měnové unie evropská družstevní společnost, která má zapsané sídlo na území České republiky,
a) uvádí svůj zapisovaný základní kapitál, základní kapitál a jmenovité hodnoty podílů v českých korunách a
b) účetní závěrku sestavuje a zveřejňuje v českých korunách.
(1) Do vstupu České republiky do třetí fáze Evropské hospodářské a měnové unie evropská družstevní společnost, která má zapsané sídlo na území České republiky, uvádí svůj zapisovaný základní kapitál, základní kapitál a jmenovité hodnoty podílů a sestavuje a zveřejňuje účetní závěrku v měně, kterou by evropská družstevní společnost použila, kdyby byla družstvem.
(2) Do vstupu České republiky do třetí fáze Evropské hospodářské a měnové unie může evropská družstevní společnost, která má zapsané sídlo na území České republiky, uvádět zároveň údaje o svém zapisovaném základním kapitálu, základním kapitálu a jmenovitých hodnotách podílů v eurech a veškeré údaje v účetní závěrce v eurech.
K části devadesáté třetí návrhu zákona – změna zákona o insolvenčních správcích
Platné znění zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 3
Vznik práva vykonávat činnost insolvenčního správce
(1) Právo vykonávat činnost insolvenčního správce vzniká dnem nabytí právní moci povolení vykonávat činnost insolvenčního správce (dále jen „povolení“).
(2) Právo vykonávat funkci insolvenčního správce dlužníka, který je podle zvláštního právního předpisu finanční institucí se zvláštním režimem[footnoteRef:504]2) nebo obchodníkem s cennými papíry, centrálním depozitářem, provozovatelem vypořádacího systému, organizátorem trhu s investičními nástroji, investiční společností, investičním fondem, penzijní společností nebo penzijním fondem, anebo dlužníkem, jehož úpadek je řešen reorganizací, nebo jehož roční úhrn čistého obratu podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:505]13) za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 100 000 000 Kč, anebo který zaměstnává nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru, vzniká dnem nabytí právní moci zvláštního povolení. [504: 2) § 2 písm. k) zákona č. 182/2006 Sb., ve znění zákona č. 139/2011 Sb.] [505: 13) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Veřejné obchodní společnosti dosud nezapsané v obchodním rejstříku vzniká právo podle odstavců 1 a 2 dnem zápisu veřejné obchodní společnosti, které bylo vydáno povolení nebo zvláštní povolení, do obchodního rejstříku.
K části devadesáté čtvrté návrhu zákona – změna zákona o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory
Platné znění zákona č. 319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
1. § 4
(1) Osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu[footnoteRef:506]4), jejíž roční úhrn čistého obratu za bezprostředně předcházející individuální účetní období je vyšší než částka odpovídající 250 000 000 EUR, má povinnost předložit Úřadu výroční zprávu[footnoteRef:507]6), řádnou individuální zprávu vedení, řádnou individuální účetní závěrku[footnoteRef:508]7) a zápisy z valných hromad konaných v tomto individuálním účetním období, a pokud v nich nejsou obsaženy, předloží také údaje o [506: 4) Kapitola D - Zpracovatelský sektor (podkapitola DA až DN) klasifikace NACE (Rev. 1) přílohy nařízení Rady
(EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství.] [507: 6) § 21 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 437/2003 Sb.] [508: 7) § 19 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb.]
a) změnách základního kapitálu a jiných kapitálových fondů, které tvoří vlastní kapitál, a uvedení souvisejících podmínek, zejména údaje o druhu, formě a podobě akcií, o samostatně převoditelných právech, o zatímních listech a dluhopisech,
b) dotacích a návratných finančních výpomocích,
c) úvěrech poskytnutých subjekty veřejné správy osobě ovládané subjektem veřejné správy, a to včetně specifikace úrokové míry, podmínek a zajištění úvěrů,
d) zajištění úvěrů poskytnutých subjekty veřejné správy osobě ovládané subjektem veřejné správy, a to včetně specifikace podmínek, za nichž bylo zajištění poskytnuto,
e) vyplacených podílech na zisku a nerozděleném zisku,
f) ostatních prostředcích poskytnutých subjekty veřejné správy osobě ovládané subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu, a to včetně vztahů mezi jednotlivými stranami transakcí.
(2) Osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu[footnoteRef:509]4), jejíž roční úhrn čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období je vyšší než částka odpovídající 250 000 000 EUR, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku[footnoteRef:510]8) , má povinnost předložit Úřadu výroční zprávu, konsolidovanou zprávu vedení, řádnou konsolidovanou účetní závěrku, zápisy z valných hromad a údaje podle odstavce 1 rovněž za konsolidační celek. Tím není dotčena povinnost účetních jednotek konsolidačního celku předložit výroční zprávu, řádnou individuální účetní závěrku, zápisy z valných hromad a údaje podle odstavce 1 zvlášť. V případech, kdy osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu4) sestavuje konsolidovanou účetní závěrku8) a konsolidované účetní jednotky[footnoteRef:511]9) její dceřiné entity působí v tomtéž nebo úzce souvisejícím odvětví, mohou být výroční zpráva, účetní závěrka, Úřadu předloženy pouze konsolidovaná zpráva vedení a řádná konsolidovaná účetní závěrka, zápisy z valných hromad a údaje podle odstavce 1 předloženy Úřadu pouze za konsolidační celek[footnoteRef:512]10). [509: 4) Kapitola D - Zpracovatelský sektor (podkapitola DA až DN) klasifikace NACE (Rev. 1) přílohy nařízení Rady
(EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství.] [510: 8) § 22 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb.] [511: 9) § 22 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb.] [512: 10) § 22 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb.]
(2) Osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu[footnoteRef:513]4), jejíž roční úhrn čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období je vyšší než částka odpovídající 250 000 000 EUR, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku8), má povinnost předložit Úřadu konsolidovanou zprávu vedení, řádnou konsolidovanou účetní závěrku, zápisy z valných hromad a údaje podle odstavce 1 rovněž za konsolidační celek. Tím není dotčena povinnost účetních jednotek konsolidačního celku předložit výroční zprávu, řádnou individuální účetní závěrku, zápisy z valných hromad a údaje podle odstavce 1 zvlášť. V případech, kdy osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu4) sestavuje konsolidovanou účetní závěrku8) a její dceřiné entity působí v tomtéž nebo úzce souvisejícím odvětví, mohou být Úřadu předloženy pouze konsolidovaná zpráva vedení a řádná konsolidovaná účetní závěrka, zápisy z valných hromad a údaje podle odstavce 1 pouze za konsolidační celek. [513: 4) Kapitola D - Zpracovatelský sektor (podkapitola DA až DN) klasifikace NACE (Rev. 1) přílohy nařízení Rady
(EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství.]
(3) Výroční zprávu, Zprávu vedení, řádnou účetní závěrku, zápisy z valných hromad a údaje podle odstavce 1 je osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu4) povinna předložit Úřadu do 10 pracovních dnů ode dne zveřejnění řádné účetní závěrky a výroční zprávy zprávy vedení. Úřad předá tyto údaje Komisi do 15 pracovních dnů ode dne zveřejnění řádné účetní závěrky a výroční zprávy zprávy vedení.
(4) V případě, že osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu4) nemá povinnost řádnou účetní závěrku a výroční zprávu zprávu vedení zveřejnit, je povinna výroční zprávu zprávu vedení, řádnou účetní závěrku, zápisy z valných hromad a údaje podle odstavce 1 předložit Úřadu do 8 měsíců po skončení jejího účetního období. Úřad předá tyto údaje Komisi do 9 měsíců po skončení účetního období této osoby.
(5) Osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu4), u níž roční úhrn čistého obratu za uplynulé účetní období přesáhl částku 250 000 000 EUR, má povinnost sdělit Úřadu jeho výši, a to ve lhůtě 2 měsíců od skončení příslušného účetního období. Osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu je povinna poskytnout na žádost Úřadu další informace potřebné ke splnění povinností podle tohoto zákona, a to ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 15 pracovních dnů. Úřad lhůtu během jejího trvání na žádost prodlouží, existují-li pro prodloužení vážné důvody.
(6) Úřad eviduje a poskytuje Komisi aktualizovaný seznam osob ovládaných subjekty veřejné správy působících ve zpracovatelském průmyslu, u nichž roční úhrn čistého obratu za uplynulé účetní období přesáhl částku 250 000 000 EUR, a údaje o výši jejich ročního úhrnu čistého obratu, a to vždy k 31. březnu kalendářního roku.
1. § 5
(1) Osoby účtující odděleně vedou účetnictví podle zákona o účetnictví a sestavují účtový rozvrh tak, aby účetní závěrka obsahovala i členění položek podle činností spojených se zvláštními a výlučnými právy nebo se službami obecného hospodářského významu, které byly osobě účtující odděleně svěřeny, a podle ostatních činností, kterými se zabývá; tím není dotčena povinnost vést účetnictví podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:514]11) dotčeno plnění povinností podle právních předpisů upravujících účetnictví. Osoba účtující odděleně uvede v účtovém rozvrhu nákladové a výnosové účty související na straně jedné s činnostmi spojenými se zvláštními a výlučnými právy nebo se službami obecného hospodářského významu a na straně druhé s jinými činnostmi, kterými se zabývá. Osoba účtující odděleně stanoví obsahové vymezení těchto účtů vnitřním předpisem. [514: 11) Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby účtující odděleně
a) u nichž za dvě účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, ve kterém měly uděleno zvláštní nebo výlučné právo nebo svěřenou službu obecného hospodářského významu, celkový roční úhrn čistého obratu nepřekročil částku odpovídající 40 000 000 EUR anebo v případě osob účtujících odděleně, které jsou oprávněny přijímat vklady od veřejnosti a poskytovat úvěry na vlastní účet, aktiva celkem nepřekročila částku odpovídající 800 000 000 EUR,
b) poskytující služby, u nichž nemůže dojít k podstatnému ovlivnění obchodu mezi členskými státy Evropských společenství, nebo
c) poskytující služby nebo vykonávající činnosti, na které se vztahují zvláštní právní předpisy[footnoteRef:515]12); povinnost účtovat odděleně nesmí ovlivnit závazky vyplývající ze Smlouvy o založení Evropského společenství nebo jiných předpisů Evropských společenství. [515: 12) Například § 86 zákona č. 127/2005 Sb.]
(3) Osoba účtující odděleně je povinna na žádost Úřadu prokázat plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména předložením účtového rozvrhu a vnitřního předpisu uvedeného v odstavci 1, a to ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 15 pracovních dnů. Úřad lhůtu během jejího trvání na žádost prodlouží, existují-li pro prodloužení vážné důvody.
(4) Údaje získané podle odstavce 3 Úřad předkládá Komisi na její žádost.
1. § 6
(1) Osoba ovládaná subjektem veřejné správy, nejde-li o právnickou osobu uvedenou v § 3 odst. 3, se dopustí přestupku tím, že neeviduje údaje o veřejných prostředcích podle § 3 odst. 1, nebo evidované údaje o veřejných prostředcích neuschovává podle § 3 odst. 4, anebo je neposkytne podle § 3 odst. 5.
(2) Osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu4), jejíž roční úhrn čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období je vyšší než částka odpovídající 250 000 000 EUR, se dopustí přestupku tím, že
a) nepředloží výroční zprávu individuální zprávu vedení nebo řádnou individuální účetní závěrku nebo zápisy z valné hromady anebo údaje podle § 4 odst. 1 písm. a) až e) ve lhůtě stanovené v § 4 odst. 3 nebo 4, nebo
b) nepředloží výroční zprávu konsolidovanou zprávu vedení nebo řádnou konsolidovanou účetní závěrku nebo zápisy z valných hromad anebo údaje podle § 4 odst. 1 písm. a) až e) ve lhůtě stanovené v § 4 odst. 3 nebo 4 za konsolidační celek10), jestliže sestavuje konsolidovanou účetní závěrku8).
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba účtující odděleně podle § 5, nejde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu uvedenou v § 5 odst. 2, dopustí přestupku tím, že nesplní povinnosti podle § 5 odst. 1
1. ***
1. § 10
Pro přepočet EUR na české koruny pro účely této části zákona se použije kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou v den, který je rozvahovým dnem7) daného pro poslední den daného individuálního účetního období příslušné osoby.
K části devadesáté páté návrhu zákona – změna zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů
Platné znění zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
1. § 3
(1) Zřizuje se Ústav se sídlem v Praze.
(2) Ústav je organizační složkou státu, do jejíž činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.
(3) Ústav je účetní jednotkou. Činnost Ústavu je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu.
1. ***
1. § 12
(1) Zřizuje se Archiv se sídlem v Praze.
(2) Archiv je správní úřad, který je přímo řízený Ústavem.
(3) V čele Archivu stojí ředitel Archivu, kterého jmenuje a odvolává po projednání s Radou ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Ředitel se považuje za služební orgán ředitele Archivu a je oprávněn dávat řediteli Archivu příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
(4) Předpokladem pro výkon funkce ředitele Archivu je jeho spolehlivost, bezúhonnost a ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu archivního nebo historického směru nebo v příslušném speciálním oboru.
(5) Archiv je účetní jednotkou a je součástí rozpočtové kapitoly Ústavu.
K části devadesáté šesté návrhu zákona – změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev
Platné znění zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění novely zákona č. 125/2008 Sb., senátní tisk č. 252 (čtrnácté volební období 2022-2024)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
1. ***
§ 3
(1) Členským státem se pro účely tohoto zákona rozumí členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor.
(2) Podnikatelem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku,
b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,
c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních právních předpisů,
d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního právního předpisu, nebo
e) zahraniční osoba (§ 59b), která má právo podnikat v jiném členském státě než České republice.
(3) Osobou zúčastněnou na přeměně se pro účely tohoto zákona rozumí
a) při fúzi nebo rozdělení zúčastněná společnost nebo zúčastněné družstvo (§ 63 a 245),
b) při převodu jmění na společníka zanikající společnost a přejímající společník,
c) při změně právní formy společnost nebo družstvo měnící svou právní formu, nebo
d) při přeshraničním přemístění sídla právnická osoba přemisťující sídlo do České republiky nebo česká společnost nebo družstvo přemisťující sídlo do jiného státu.
(4) Kde se v tomto zákoně stanoví o představenstvu akciové společnosti, rozumí se tím i správní rada akciové společnosti.
(5) Tržní cenou podílu se pro účely tohoto zákona rozumí nejvyšší závěrečná cena vyhlášená na evropském regulovaném trhu v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí, nebo v poslední pracovní den předcházející dni, ke kterému se ocenění provádí.
1. ***
§ 8
Společník nebo člen osoby zúčastněné na přeměně může udělit souhlas způsobem stanoveným v § 9 s tím, že jakákoliv zpráva týkající se přeměny, vyžadovaná tímto zákonem, nebude vypracována, ledaže jde o zprávu auditora o ověření účetní závěrky.
1. ***
§ 10
(1) Rozhodný den se určuje pouze při fúzi, rozdělení nebo převodu jmění na společníka.
(2) Při rozdělení odštěpením nebo vyčleněním nastávají účinky rozhodného dne jen ve vztahu k těm jednáním, která se týkají majetku nebo dluhů, jež mají podle projektu rozdělení přejít na nástupnickou společnost nebo družstvo právního nástupce.
(3) Rozhodný den nemůže předcházet o více než 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku. Jako rozhodný den fúze nebo rozdělení nelze stanovit den předcházející dni vzniku zúčastněné společnosti nebo družstva. Jako rozhodný den může být stanoven nejpozději den zápisu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. Určí-li projekt přeměny den pozdější, považuje se za rozhodný den den zápisu přeměny do obchodního rejstříku.
(4) (2) Společnost nebo družstvo se může účastnit více přeměn majících stejný rozhodný den.
§ 11
(1) Konečná účetní závěrka se sestavuje jako řádná nebo mimořádná účetní závěrka. Jestliže se vyžaduje konečná účetní závěrka při změně právní formy, sestavuje se ke dni, který předchází dni, k němuž je změna právní formy zapsána do obchodního rejstříku.
(2) Při fúzi, rozdělení a převodu jmění na společníka se mezitímní účetní závěrka sestavuje jen tehdy, byla-li poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka, popřípadě konečná účetní závěrka sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění uplynulo více než 6 měsíců. Ode dne, k němuž je sestavena mezitímní účetní závěrka, do dne vyhotovení projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka nesmí uplynout více než 3 měsíce.
(3) Jestliže se vyžaduje zahajovací rozvaha při změně právní formy, sestavuje se ke dni, k němuž byla změna právní formy zapsána do obchodního rejstříku.
(4) Konečnou účetní závěrku je ke dni předcházejícímu rozhodnému dni povinna sestavit také nástupnická společnost nebo družstvo při fúzi sloučením nebo rozdělení sloučením, rozdělovaná společnost při rozdělení vyčleněním a zanikající společnost při převodu jmění na společníka.
(5) Zahajovací rozvahu je k rozhodnému dni povinna sestavit také rozdělovaná společnost při rozdělení vyčleněním a přejímající společník při převodu jmění na společníka.
(4) (6) Ustanovení odstavců 1 až 3 Odstavce 1 až 5 se nepoužijí při převodu jmění na přejímajícího společníka, který není účetní jednotkou.
§ 11
(1) Konečnou účetní závěrkou se pro účely tohoto zákona rozumí individuální účetní závěrka sestavená ke dni předcházejícímu
a) rozhodnému dni přeměny nebo
b) dni, ve kterém nastaly právní účinky přeměny v případě, kdy při přeměně některá nástupnická nebo zúčastněná právnická osoba není účetní jednotkou nebo nedochází k přechodu jmění na právního nástupce.
(2) Při fúzi, rozdělení a převodu jmění na společníka, který je účetní jednotkou, se sestavuje mezitímní individuální účetní závěrka, pokud ode dne, k němuž se sestavila poslední řádná individuální účetní závěrka nebo konečná účetní závěrka, do dne vyhotovení projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění uplynulo více než 6 měsíců. Tato účetní závěrka se sestavuje ke dni, který nepředchází den vyhotovení tohoto projektu o více než 3 měsíce.
§ 11a
(1) Mezitímní individuální účetní závěrka podle § 11 odst. 2 se nevyžaduje u osob zúčastněných na přeměně, jestliže zveřejňují pololetní finanční zprávu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a zpřístupňují-li ji společníkům nebo členům způsobem stanoveným tímto zákonem pro mezitímní individuální účetní závěrku.
(2) Mezitímní individuální účetní závěrka podle § 11 odst. 2 se rovněž nevyžaduje, jestliže k tomu všichni společníci nebo členové všech osob zúčastněných na přeměně udělili souhlas.
§ 11b
Jestliže je zahajovací rozvaha sestavována pro účely přeměny společností nebo družstev, musí k ní být připojen komentář, ve kterém je popsáno, do jakých položek zahajovací rozvahy byly převzaty položky vyplývající z konečné účetní závěrky té které osoby zúčastněné na přeměně nebo jak jinak s nimi bylo naloženo.
§ 12
(1) Při přeměně všechny osoby zúčastněné na přeměně ověřují konečnou účetní závěrku, popřípadě mezitímní účetní závěrku auditorem, pokud alespoň jedna z osob zúčastněných na přeměně má povinnost ověřit konečnou účetní závěrku nebo mezitímní účetní závěrku auditorem podle zákona o účetnictví.
(2) Jestliže mají povinnost ověřit konečnou účetní závěrku auditorem všechny osoby zúčastněné na přeměně, které vedou účetnictví, jsou všechny nástupnické společnosti nebo družstva nebo přejímající společník, je-li účetní jednotkou, rozdělovaná společnost nebo družstvo anebo společnost nebo družstvo po změně právní formy povinni nechat ověřit zahajovací rozvahu auditorem.
(3) Ukládá-li tento zákon akciové společnosti povinnost zpřístupnit nebo poskytnout akcionáři v souvislosti s přeměnou jakoukoli účetní závěrku, zpřístupní nebo poskytne spolu s ní vždy i výroční zprávu individuální zprávu vedení vztahující se k této účetní závěrce.
§ 13
(1) Vyžaduje-li tento zákon ocenění jmění společnosti nebo družstva posudkem znalce, není to důvodem pro změnu ocenění v účetnictví společnosti nebo družstva, ledaže zvláštní právní předpis stanoví něco jiného k tomuto ocenění se pro účely účetnictví nepřihlíží, nestanoví-li právní předpis upravující účetnictví jinak.
(2) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o povinnosti doplatit rozdíl mezi částkou, na niž byl oceněn nepeněžitý vklad, a jeho reálnou hodnotou při vzniku společnosti nebo družstva nebo při zvýšení základního kapitálu společnosti a o povinnosti uhradit v penězích cenu nepeněžitého vkladu, nepřejde-li na společnost nebo družstvo vlastnické právo k předmětu vkladu, se při přeměně nepoužijí. Ustanovení o těchto povinnostech se však použijí při vzniku společnosti nebo při zvýšení základního kapitálu společnosti v důsledku vyčlenění.
1. ***
§ 59e
(1) Není-li dále stanoveno něco jiného, použijí se pro přeshraniční přeměny ustanovení tohoto zákona ve vztahu k českým osobám zúčastněným na přeshraniční přeměně.
(2) Na zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně se použijí ustanovení o vydávání osvědčení podle § 59z a ustanovení upravující dokončení přeshraniční přeměny zápisem do obchodního rejstříku. Jiná ustanovení tohoto zákona se při přeshraničních přeměnách vztahují na zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, jen stanoví-li tak tento zákon.
(3) Povinnost zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně sestavit konečnou účetní závěrku, mezitímní individuální účetní závěrku a zahajovací rozvahu se řídí právem státu, kterým se řídí její vnitřní poměry, nebo právem státu, v němž má zahraniční fyzická osoba bydliště. Totéž platí ohledně povinnosti nechat ověřit účetní závěrku nebo zahajovací rozvahu auditu účetní závěrky nebo ověření zahajovací rozvahy auditorem.
(4) Povinnost zahraniční právnické osoby sestavit zahajovací rozvahu a nechat ji ověřit auditorem se vztahuje i na případy,
a) kdy dochází k přeshraniční fúzi nebo k přeshraničnímu rozdělení, mají-li se vnitřní poměry nástupnické právnické osoby řídit právním řádem České republiky, nebo
b) kdy dochází k přemístění sídla zahraniční právnické osoby do České republiky.
(4) Povinnost zahraniční právnické osoby sestavit zahajovací rozvahu a nechat ji ověřit auditorem se vztahuje i na případy, kdy dochází k přeshraniční fúzi nebo k přeshraničnímu rozdělení, mají-li se vnitřní poměry nástupnické právnické osoby řídit právním řádem České republiky.
1. ***
§ 59q
(1) Znalecká zpráva o přeshraniční přeměně pro společníky nebo členy české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, pokud se vyžaduje, kromě údajů vyžadovaných tímto zákonem pro ten který způsob přeměny dále obsahuje
a) stanovisko znalce, zda je výše vypořádacího podílu pro případ vystoupení společníka společnosti s ručením omezeným nebo akcionáře akciové společnosti podle § 59r vhodná a odůvodněná; znalec přihlédne k tržní ceně podílů společnosti před oznámením návrhu přeshraniční přeměny nebo tržní hodnotě společnosti bez účinků navrhované přeshraniční přeměny určené podle obecně uznávaných metod oceňování,
b) údaj, podle jaké metody nebo jakých metod byl vypořádací podíl stanoven,
c) vyjádření, zda tato metoda nebo tyto metody jsou pro daný případ přiměřené, a
d) údaj, jaké výše vypořádacího podílu by se dosáhlo při použití každé z metod, jestliže bylo použito více metod; současně znalec uvede stanovisko k tomu, jaká váha byla přiznána jednotlivým metodám při stanovení vypořádacího podílu,
e) informaci, zda a jaké zvláštní obtíže se vyskytly při oceňování.
(2) Vypracování znalecké zprávy nebo znaleckých zpráv o přeshraniční fúzi, přeshraničním rozdělení nebo přeshraničním přemístění sídla se vyžaduje vždy; to neplatí, pokud
a) všichni společníci nebo členové všech právnických osob zúčastněných na této přeshraniční přeměně souhlasí s tím, že znalecká zpráva nebo znalecké zprávy o přeshraniční přeměně nebudou vypracovány,
b) českou právnickou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně je veřejná obchodní společnost, komanditní společnost nebo společnost s jediným společníkem, nebo
c) se jedná o přeshraniční rozdělení vyčleněním.
(3) Společníci nebo členové zahraničních právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně udělují svůj souhlas způsobem stanoveným právním řádem státu, jímž se řídí vnitřní právní poměry zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně.
(4) Znalecká zpráva o přeshraniční přeměně musí být společníkům nebo členům české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně zpřístupněna uveřejněním na internetové stránce nebo k nahlédnutí v sídle české právnické osoby alespoň 1 měsíc přede dnem konání valné hromady nebo členské schůze, která má schválit přeshraniční přeměnu. Jestliže se nemá konat valná hromada nástupnické společnosti při přeshraniční fúzi, použije se přiměřeně § 95b odst. 3 nebo § 120 odst. 1.
1. ***
§ 70
(1) Projekt fúze obsahuje alespoň
a) firmu a sídlo všech zúčastněných a nových společností nebo družstev, jejich právní formu a identifikační číslo všech zúčastněných společností nebo družstev,
b) výměnný poměr podílů společníků zanikající společnosti a nebo členů zanikajícího družstva na nástupnické společnosti nebo nástupnickém družstvu, ledaže nedochází k výměně podílů, a případný doplatek s určením jeho výše a dobu splatnosti,
c) rozhodný den fúze,
d) práva, jež nástupnická společnost nebo družstvo poskytne vlastníkům dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,
e) den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku komanditistům nebo společníkům společnosti s ručením omezeným nebo akcionářům z vyměněných podílů, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují,
f) všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných společností nebo družstev poskytuje členům statutárního orgánu, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt fúze; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,
g) při fúzi sloučením změny zakladatelského právního jednání nástupnické společnosti nebo družstva; jestliže nejsou v projektu fúze sloučením žádné změny uvedeny, má se za to, že se zakladatelské právní jednání nástupnické společnosti nebo družstva nemění,
h) při fúzi splynutím
1. zakladatelské právní jednání nástupnické společnosti nebo družstva,
2. jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nástupnické společnosti nebo družstva a dozorčí rady akciové společnosti, a pokud se zřizují, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva.
(2) Výměnný poměr musí být vhodný a odůvodněný. Není-li výměnný poměr podle věty první přiměřený tržní hodnotě ceně nebo ocenění učiněnému tržní hodnotě určené kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce (dále jen „reálná hodnota“) podílu společníka nebo člena na zanikající společnosti nebo družstvu, musí mu být poskytnut doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal.
(3) Dojde-li v důsledku fúze sloučením ke snížení reálné hodnoty podílu osoby, která je společníkem nástupnické společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku (dále jen „dosavadní společník“) nebo takového člena nástupnického družstva (dále jen „dosavadní člen“), musí mu být poskytnut doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal.
(4) Doplatek nesmí být vyplacen před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností nebo družstev podle tohoto zákona.
1. ***
§ 73
(1) Při fúzi sloučením společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti je zanikající společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce (dále jen „znalec pro ocenění jmění“), dochází-li ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti.
(2) Při fúzi splynutím je každá zúčastněná společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce.
(3) Zanikající společnost je povinna nechat ocenit svoje jmění posudkem znalce pro ocenění jmění ke dni zpracování poslední řádné nebo mimořádné anebo individuální účetní závěrky nebo konečné účetní závěrky sestavované zanikající společností před vyhotovením projektu fúze.
(4) Zanikající společnost, jejíž jmění bylo oceněno posudkem znalce, je povinna tento posudek poskytnout všem ostatním zúčastněným společnostem.
1. ***
§ 77
Součet výše vkladů společníků zúčastněné společnosti do základního kapitálu nástupnické společnosti nesmí převyšovat výši vlastního kapitálu zúčastněné společnosti zjištěné z její poslední řádné nebo mimořádné individuální účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze anebo její konečné účetní závěrky, pokud rozhodný den fúze předcházel dni vyhotovení projektu fúze.
1. ***
§ 78
(1) Společníkovi musí být nejméně 2 týdny přede dnem, v němž má schválit fúzi, doručeny
a) projekt fúze,
b) řádné individuální účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná veřejná obchodní společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná veřejná obchodní společnost právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření povinném auditu,
c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností, zahajovací rozvaha nástupnické veřejné obchodní společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření povinném auditu,
d) mezitímní individuální účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření povinném auditu, nebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují, a
e) znalecká zpráva o fúzi, pokud se vyžaduje.
(2) Jestliže společník souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v odstavci 1 zasílány elektronicky. V takovém případě se nepoužije ustanovení odstavce 1. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle společníka.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže zúčastněná společnost zpřístupní dokumenty uvedené v odstavci 1 po dobu nejméně 2 týdnů přede dnem, v němž má společník fúzi schválit, na internetové stránce a internetová stránka umožňuje společníkům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v odstavci 1. Ustanovení § 33b o zabezpečení internetových stránek se použije obdobně.
(4) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, doručí zúčastněná společnost společníkovi listiny uvedené v odstavci 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však 2 dny před tím, než má společník fúzi schválit.
1. ***
§ 90
Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti z jejích vlastních zdrojů jiných částí jejího vlastního kapitálu
(1) Jako součást fúze sloučením lze vždy i zvýšit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu zjištěných z její poslední řádné, mimořádné, konečné nebo mezitímní individuální účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze. Na tomto zvýšení základního kapitálu se podílejí pouze dosavadní společníci nástupnické společnosti.
(2) Jestliže se bude zvyšovat základní kapitál nástupnické společnosti podle odstavce 1, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným zvýšením vkladů společníků nebo vznikem nových podílů z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu s výjimkou ustanovení o obsahu pozvánky na valnou hromadu při zvýšení základního kapitálu, o obsahu usnesení valné hromady a o zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.
(3) Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o fúzi musí při postupu podle odstavců 1 a 2 obsahovat i
a) určení vlastního zdroje nebo zdrojů části nebo částí vlastního kapitálu nástupnické společnosti, z nichž se základní kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v dané účetní závěrce,
b) částku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu a
c) částku, o jakou se zvyšuje výše vkladu každého dosavadního společníka nástupnické společnosti nebo údaj, jaký nový podíl s jemu odpovídající výší vkladu vznikne každému ze společníků.
1. ***
§ 93
(1) Nejméně 2 týdny přede dnem konání valné hromady, na kterém má být schválena fúze, musí být společníkům doručeny
a) projekt fúze,
b) řádné individuální účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná společnost s ručením omezeným po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná společnost s ručením omezeným právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření povinném auditu, pokud se vyžadují,
c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným, zahajovací rozvaha nástupnické společnosti s ručením omezeným, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, a zprávy auditora o jejich ověření povinném auditu, pokud se vyžadují,
d) mezitímní individuální účetní závěrka a zpráva auditora o jejich ověření povinném auditu, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,
e) společná zpráva o fúzi nebo všechny zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,
f) znalecká zpráva o fúzi nebo všechny znalecké zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují.
(2) Každá zúčastněná společnost zároveň s dokumenty podle odstavce 1 zašle společníkům upozornění, že mají právo se seznámit v sídle společnosti s posudkem znalce pro ocenění jmění, pokud se vyžaduje.
(3) Jestliže má být fúze schválena společníky mimo valnou hromadu, společnost dokumenty uvedené v odstavci 1 a upozornění podle odstavce 2 společníkům spolu s návrhem na rozhodnutí o fúzi mimo valnou hromadu.
1. ***
§ 94
Usnesení valné hromady zúčastněné společnosti o schválení fúze musí obsahovat schválení
a) projektu fúze a
b) konečné účetní závěrky příslušné zúčastněné společnosti a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrky zanikající společnosti.
§ 95
Pokud dochází ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností i údaj o tom,
a) pro společníky kterých zúčastněných společností je základní kapitál nástupnické společnosti zvyšován nebo snižován,
b) zda jde o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající společnosti a
c) zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.
1. ***
§ 95a
(1) Jednatel zúčastněné společnosti seznámí před hlasováním o schválení fúze společníky se znaleckou zprávou o fúzi, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu fúze do dne konání valné hromady, která rozhoduje o fúzi, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá má společnost povinnému auditu povinný audit, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.
(2) Jednatel zúčastněné společnosti informuje o změnách jmění podle odstavce 1 jednatele ostatních zúčastněných společností tak, aby mohli informovat své valné hromady.
(3) Jestliže má být fúze schválena společníky mimo valnou hromadu, je jednatel povinen poskytnout společníkům informace uvedené v odstavci 1 písemně spolu s návrhem na rozhodnutí o fúzi mimo valnou hromadu.
(4) Seznámení se změnami jmění se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni společníci všech zúčastněných společností.
§ 95b
(1) Je-li nástupnická společnost jediným společníkem příslušné zanikající společnosti a v důsledku fúze nemá dojít ke změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny nástupnické společnosti, nevyžaduje se schválení fúze valnou hromadou, jediným společníkem ani společníky příslušných zúčastněných společností. To platí i v případě, že jediným společníkem příslušné zanikající společnosti je jiná zanikající společnost.
(2) Společníci nástupnické společnosti, jejichž vklady dosahují alespoň 5 % základního kapitálu nástupnické společnosti před fúzí, mají právo požadovat svolání valné hromady nástupnické společnosti za účelem schválení fúze do 1 měsíce ode dne, v němž bylo zveřejněno upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b).
(3) Upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b), budou-li zúčastněné společnosti postupovat podle odstavce 1, musí být zveřejněno nejméně 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku. To platí i pro plnění povinností podle § 93 nebo § 93a.
(4) Nemá-li se konat pouze valná hromada zanikající společnosti podle odstavců 1 a 2, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l a 93 nebo 93a zanikající společností den, na nějž je svolána valná hromada nástupnické společnosti.
(5) Pokud poslední řádná individuální účetní závěrka nebo mimořádná účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka nebyla schválena valnou hromadou, jediným společníkem nebo společníky této zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku, schvaluje ji valná hromada, jediný akcionář nebo společníci nástupnické společnosti po zápisu fúze do obchodního rejstříku.
(6) Jestliže má dojít ke změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny nástupnické společnosti uvedené v odstavci 1, vyžaduje se k fúzi sloučením souhlas valné hromady nástupnické společnosti nebo jejího jediného společníka.
1. ***
§ 106
Doplatek nesmí překročit 10 % jmenovité nebo účetní paritní hodnoty akcií, jež mají být vyměněny za akcie zanikající společnosti nebo zanikajících společností.
1. ***
§ 109
Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti z jejích vlastních zdrojů jiných částí jejího vlastního kapitálu pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti
(1) Jako součást fúze sloučením lze vždy zvýšit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti i z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu zjištěných z její poslední řádné, mimořádné, konečné nebo mezitímní individuální účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze. Na tomto zvýšení základního kapitálu se podílejí pouze dosavadní akcionáři nástupnické společnosti.
(2) Při zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 se použijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu, při němž dochází ke zvýšení jmenovité nebo účetní paritní hodnoty akcií.
(3) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o náležitostech pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu, o obsahu usnesení valné hromady a o zápisu usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu a zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku se nepoužijí.
§ 109a
Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti
(1) Základní kapitál nástupnické společnosti lze při fúzi sloučením zvýšit pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti i zvýšením jmenovité nebo účetní paritní hodnoty jejich akcií ze jmění zanikající společnosti nebo společností nebo vydáním nových akcií, i když nedochází k výměně akcií, pokud nedochází ke změnám v osobách akcionářů nástupnické společnosti.
(2) Částka zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 nesmí být vyšší než částka ocenění jmění zanikající společnosti zjištěná z posudku znalce nebo součet těchto částek, účastní-li se fúze více zanikajících společností.
(3) Částka zvýšení základního kapitálu podle odstavce 2 se rozdělí mezi dosavadní akcionáře nástupnické společnosti v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií v zanikající společnosti nebo podle počtu kusů jimi vlastněných akcií, jde-li o kusové akcie. Nejsou-li akcionáři zanikající společnosti současně akcionáři nástupnické společnosti, rozdělí se částka zvýšení základního kapitálu podle odstavce 2 mezi dosavadní akcionáře nástupnické společnosti v poměru jmenovité hodnoty nebo podle počtu kusů jejich akcií na nástupnické společnosti.
(4) Na zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti při fúzi sloučením se nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu.
§ 110
Snížení základního kapitálu nástupnické společnosti snížením jmenovité nebo účetní paritní hodnoty dosavadních akcií
(1) Jako součást fúze sloučením lze vždy i snížit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti snížením jmenovité nebo účetní paritní hodnoty akcií, jež vlastní dosavadní akcionáři nástupnické společnosti.
(2) Jestliže se snižuje jmenovitá nebo účetní paritní hodnota akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o snížení základního kapitálu, při němž dochází ke snížení jmenovité nebo účetní paritní hodnoty akcií.
(3) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o obsahu pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání při snížení základního kapitálu, o obsahu usnesení valné hromady, o zápisu usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu a zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu se nepoužijí; ustanovení § 35 až 39 tím nejsou dotčena.
(4) Částka snížení základního kapitálu nesmí být vyplacena před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností podle tohoto zákona. Totéž platí pro uzavření dohody o prominutí povinnosti splatit dosud nesplacenou část emisního kursu akcií.
1. ***
§ 119
(1) V sídle každé ze zúčastněných akciových společností musí být k nahlédnutí pro akcionáře alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o schválení fúze,
a) projekt fúze,
b) řádné individuální účetní závěrky všech zúčastněných společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná akciová společnost právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření povinném auditu,
c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných akciových společností, zahajovací rozvaha nástupnické akciové společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření povinném auditu,
d) mezitímní individuální účetní závěrka a zpráva auditora o jejich ověření povinném auditu, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,
e) společná zpráva o fúzi nebo všechny zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,
f) znalecká zpráva o fúzi nebo všechny znalecké zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují, a
g) posudek znalce pro ocenění jmění, pokud se vyžaduje a není-li součástí znalecké zprávy o fúzi.
(2) Společnost vydá každému akcionáři, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1 písm. a) až f), pokud se vyžadují.
(3) Pokud akcionář souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle akcionáře.
(4) Jestliže má být fúze schválena akcionáři mimo valnou hromadu, zašle společnost dokumenty podle odstavce 1 písm. a) až f) a upozornění, že akcionáři mají právo seznámit se v sídle společnosti s posudkem znalce pro ocenění jmění podle odstavce 1 písm. g), akcionářům spolu s návrhem rozhodnutí o fúzi mimo valnou hromadu.
1. ***
§ 121
(1) V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady, která má schvalovat fúzi, musí být akcionáři upozorněni na jejich práva podle § 119 nebo 119a a pozvánka nebo oznámení musí obsahovat i vybrané údaje z účetní závěrky, jestliže má být valnou hromadou schválena.
(2) V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady nástupnické společnosti, která má schvalovat fúzi sloučením, se dále uvedou i údaje o vlivu fúze sloučením na akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, zejména o tom, že akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti nepodléhají výměně nebo že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá nebo účetní paritní hodnota s uvedením celkové částky, o niž se zvýší nebo sníží jmenovitá nebo účetní paritní hodnota všech akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, anebo že se změní jejich druh nebo forma nebo dojde k výměně cenných papírů za zaknihované nebo imobilizované cenné papíry anebo obráceně.
(3) Pokud dochází ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností nebo oznámení o jejím konání i údaj o tom, pro akcionáře jakých zúčastněných společností je základní kapitál zvyšován nebo snižován, zda se jedná o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající společnosti, zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.
§ 122
(1) Na valné hromadě musí být akcionářům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 119 odst. 1, pokud se vyžadují.
(2) Představenstvo na začátku valné hromady objasní akcionářům projekt fúze.
(3) Představenstvo zúčastněné společnosti seznámí před hlasováním o schválení fúze akcionáře se znaleckou zprávou o fúzi, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu fúze do dne konání valné hromady, která rozhoduje o fúzi, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkajících se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá má společnost povinnému auditu povinný audit, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.
(4) Představenstvo zúčastněné společnosti informuje o změnách jmění podle odstavce 3 představenstva ostatních zúčastněných společností tak, aby mohla informovat své příslušné valné hromady.
(5) Jestliže má být fúze schválena akcionáři mimo valnou hromadu, je představenstvo povinno zaslat akcionářům informace podle odstavce 3 spolu s návrhem rozhodnutí o fúzi mimo valnou hromadu.
(6) Seznámení se změnami jmění podle odstavců 3 a 4 se nevyžaduje, jestliže s tím předem souhlasili všichni akcionáři všech zúčastněných společností.
§ 123
Usnesení valné hromady zanikající společnosti o schválení fúze sloučením musí obsahovat schválení
a) projektu fúze sloučením a
b) konečné účetní závěrky zanikající společnosti a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrky zanikající společnosti.
§ 124
Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením musí obsahovat
a) schválení projektu fúze sloučením,
b) schválení konečné účetní závěrky nástupnické společnosti a její zahajovací rozvahy, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrky, a
c) rozhodnutí o vydání nových akcií, popřípadě pověření představenstva k vydání nových akcií nebo o možnosti nabýt vlastní akcie, je-li to třeba k výměně akcií zanikající společnosti za akcie nástupnické společnosti podle § 103.
§ 125
Jestliže bude zvyšován základní kapitál nástupnické společnosti podle § 109, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením obsahovat též
a) částku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu nástupnické společnosti a
b) označení vlastního zdroje nebo zdrojů části nebo částí vlastního kapitálu nástupnické společnosti z poslední řádné individuální účetní závěrky, mimořádné účetní závěrky, konečné účetní závěrky nebo mezitímní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze, z něhož bude základní kapitál zvyšován, v členění podle struktury vlastního kapitálu v účetní závěrce.
1. ***
§ 128
Usnesení valných hromad všech zanikajících společností o schválení fúze splynutím musí obsahovat
a) schválení projektu fúze splynutím,
b) schválení konečné účetní závěrky zanikající společnosti a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrky zanikající společnosti, pokud dosud nebyla schválena, a
c) mají-li být akcie nástupnické společnosti přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, souhlas s podáním žádosti o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu.
1. ***
§ 130
Pokud nebyla dosud schválena poslední řádná nebo mimořádná individuální účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka valnou hromadou nebo jediným akcionářem této zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku, schvaluje tyto účetní závěrky valná hromada nebo jediný akcionář nástupnické společnosti po zápisu fúze do obchodního rejstříku. Schválení zahajovací rozvahy se v tomto případě nevyžaduje.
1. ***
§ 166
(1) Výměnný poměr v projektu fúze družstva obsahuje určení, jakým způsobem se při fúzi mění výše členských vkladů a další majetkové účasti u členů každého ze zúčastněných družstev, nebo údaj, že se výše členských vkladů a další majetkové účasti u žádného člena zúčastněného družstva nemění.
(2) Součet výše členských vkladů členů zúčastněného družstva do základního kapitálu nástupnického družstva nesmí převyšovat výši vlastního kapitálu zúčastněného družstva zjištěné z jeho poslední řádné nebo mimořádné individuální účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze družstva anebo z jeho konečné účetní závěrky, pokud rozhodný den fúze předcházel dni vyhotovení projektu fúze družstva.
1. ***
§ 169
(1) V sídle každého ze zúčastněných družstev musí být k nahlédnutí pro členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání členské schůze, jež má rozhodnout o schválení fúze,
a) projekt fúze,
b) řádné individuální účetní závěrky všech zúčastněných družstev za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněné družstvo po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, mělo-li zúčastněné družstvo právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření povinném auditu, pokud se vyžadují,
c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných družstev, zahajovací rozvaha nástupnického družstva, pokud rozhodný den předchází vyhotovení projektu fúze, a zprávy auditora o jejich ověření povinném auditu, pokud se vyžadují,
d) mezitímní individuální účetní závěrka a zpráva auditora o jejich ověření povinném auditu, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,
e) společná zpráva o fúzi nebo všechny zprávy o fúzi všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují, a
f) znalecká zpráva o fúzi nebo všechny znalecké zprávy o fúzi všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují.
(2) Družstvo je povinno vydat každému členovi, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1, pokud se vyžadují.
(3) Pokud člen souhlasil s tím, že zúčastněné družstvo bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v odstavci 1 zasílány elektronicky. V takovém případě se nepoužije ustanovení odstavce 2. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle člena.
(4) Jestliže má být fúze schválena členy družstva mimo členskou schůzi, zašle družstvo dokumenty podle odstavce 1 členům spolu s návrhem rozhodnutí o fúzi mimo členskou schůzi.
1. ***
§ 171
(1) Na členské schůzi musí být členům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 169 odst. 1, pokud se vyžadují.
(2) Představenstvo na začátku členské schůze objasní členům projekt fúze.
(3) Představenstvo seznámí před hlasováním o schválení fúze členy se znaleckou zprávou o fúzi, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu fúze do dne konání členské schůze, která rozhoduje o fúzi, ve všech zúčastněných družstvech. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá má družstvo povinnému auditu povinný audit.
(4) Představenstvo zúčastněného družstva informuje o změnách jmění podle odstavce 3 představenstva ostatních zúčastněných družstev tak, aby mohla informovat své členské schůze.
(5) Jestliže má být fúze schválena členy družstva mimo členskou schůzi, je představenstvo povinno zaslat členům informace podle odstavce 3 spolu s návrhem rozhodnutí o fúzi mimo členskou schůzi.
(6) Ustanovení odstavců 3 a 4 se nepoužijí, pokud s tím souhlasili všichni členové všech zúčastněných družstev.
§ 172
Usnesení členské schůze zúčastněného družstva o schválení fúze sloučením musí obsahovat schválení
a) projektu fúze sloučením a
b) konečné účetní závěrky příslušného zúčastněného družstva a zahajovací rozvahy nástupnického družstva, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrky příslušného zúčastněného družstva.
§ 173
Pokud nebyla dosud schválena poslední řádná nebo mimořádná individuální účetní závěrka jakéhokoliv zúčastněného družstva, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo konečná účetní závěrka členskou schůzí tohoto zúčastněného družstva před zápisem fúze do obchodního rejstříku, schvaluje tyto účetní závěrky členská schůze nástupnického družstva po zápisu fúze do obchodního rejstříku. Schválení zahajovací rozvahy se v tomto případě nevyžaduje.
§ 174
Usnesení členských schůzí všech zanikajících družstev o schválení fúze splynutím musí obsahovat schválení
a) projektu fúze splynutím a
b) konečné účetní závěrky zanikajícího družstva a zahajovací rozvahy nástupnického družstva, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrky zanikajícího družstva.
1. ***
§ 250
(1) Projekt rozdělení musí obsahovat alespoň
a) firmu a sídlo všech zúčastněných a nových společností nebo družstev a jejich právní formu a identifikační číslo všech zúčastněných společností nebo družstev,
b) při rozštěpení výměnný poměr podílů společníků nebo členů zanikající společnosti nebo družstva na jedné nebo více nástupnických společnostech nebo družstvech s uvedením, jak se rozdělují podíly na nástupnických společnostech nebo družstvech mezi společníky nebo členy zanikající společnosti nebo družstva, a kritérium, na němž je toto rozdělení založeno, a případný doplatek s určením jeho výše a doby splatnosti,
c) při odštěpení výměnný poměr podílů obsahující údaj o tom, kolik a jakých podílů nabude společník nebo člen rozdělované společnosti nebo družstva na nástupnické nebo nástupnických společnostech nebo družstvech, popřípadě údaj o tom, účast jakého společníka na rozdělované společnosti v důsledku odštěpení zanikne, s uvedením, jak se rozdělují podíly na nástupnických společnostech nebo družstvech mezi společníky nebo členy rozdělované společnosti nebo družstva, a kritérium, na němž je toto rozdělení založeno a případný doplatek s určením jeho výše a doby splatnosti,
d) rozhodný den rozdělení,
e) při rozštěpení nebo odštěpení práva, jež nástupnická společnost nebo družstvo poskytne vlastníkům emitovaných dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,
f) při rozštěpení nebo odštěpení den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku komanditistům nebo společníkům společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti z vyměněných nebo nových podílů při rozdělení sloučením, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují,
g) všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných nebo nových společností nebo družstev poskytuje členům statutárního orgánu, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt rozdělení; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,
h) určení, kteří zaměstnanci zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstva se stávají zaměstnanci nástupnické nebo nástupnických společností nebo družstev nebo zůstávají zaměstnanci rozdělované společnosti nebo družstva při odštěpení nebo vyčlenění,
i) určení, jaký majetek a jaké dluhy přecházejí na nástupnickou nebo jednotlivé nástupnické společnosti nebo družstva nebo zůstávají rozdělované společnosti nebo družstvu při odštěpení nebo vyčlenění; při tomto určení je možno použít odkazu na poslední řádnou, mimořádnou, konečnou nebo mezitímní individuální účetní závěrku sestavenou před vyhotovením projektu fúze a soupisy jmění z provedené inventarizace, jestliže takové určení umožňují; majetek a práva zapisovaná do katastru nemovitostí se v projektu rozdělení označí podle zákona upravujícího veřejnou evidenci nemovitostí3),
j) při rozdělení sloučením změny zakladatelského právního jednání nástupnické společnosti nebo družstva, má-li k nim v důsledku rozdělení dojít; jestliže nejsou v projektu rozdělení sloučením obsaženy žádné změny zakladatelského právního jednání, má se za to, že zakladatelské právní jednání se nemění,
k) při rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev
1. zakladatelské právní jednání všech nástupnických společností nebo družstev,
2. jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nástupnické společnosti nebo družstva a členů dozorčí rady akciové společnosti, a pokud se zřizují, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva,
l) při rozštěpení určení, na kterou nástupnickou společnost nebo družstvo přechází daňová povinnost zanikající společnosti nebo družstva4),
m) při odštěpení nebo vyčlenění případné změny zakladatelského právního jednání rozdělované společnosti nebo družstva, a
n) při vyčlenění sloučením údaj o tom, kolik a jakých podílů nabude rozdělovaná společnost na nástupnické nebo nástupnických společnostech, popřípadě údaj o tom, že nové podíly nenabývá v případě, že je rozdělovaná společnost jediným společníkem nástupnické společnosti nebo nástupnických společností.
(2) Výměnný poměr může být stanoven buď tak, že podíl společníků nebo členů rozdělované společnosti nebo družstva ve všech nástupnických společnostech nebo družstvech bude stejný, jako byl v rozdělované společnosti nebo družstvu (rovnoměrný výměnný poměr), nebo může být stanoven v různých nástupnických společnostech nebo družstvech různě (nerovnoměrný výměnný poměr); ustanovení § 248 a 249 tím nejsou dotčena. Je-li podíl společníků nebo členů při odštěpení stanoven jinak než v rozdělované společnosti nebo družstvu, jde také o nerovnoměrný výměnný poměr.
(3) Výměnný poměr musí být vhodný a odůvodněný. Není-li výměnný poměr přiměřený reálné hodnotě podílu společníka nebo člena na zanikající společnosti nebo družstvu, musí mu být poskytnut doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal. Ustanovení § 70 odst. 3 se použije obdobně.
(4) Dojde-li v důsledku odštěpení nebo vyčlenění k tomu, že snížení reálné hodnoty podílu dosavadního společníka nebo člena nástupnické nebo rozdělované společnosti nebo družstva na nástupnické nebo rozdělované společnosti nebo družstvu nemá být zcela nahrazeno reálnou hodnotou podílu nebo podílů na nástupnické společnosti nebo nástupnických společnostech nebo nástupnickém družstvu nebo nástupnických družstvech, musí mu být přiznán doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal.
(5) Doplatek nesmí být vyplacen před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností nebo družstev podle tohoto zákona.
1. ***
§ 254
Zanikající nebo rozdělovaná společnost je povinna nechat ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění části svého jmění, které mají podle projektu rozdělení přejít na tu kterou nástupnickou společnost ke dni zpracování poslední řádné, mimořádné individuální účetní závěrky nebo konečné účetní závěrky sestavované zanikající nebo rozdělovanou společností před vyhotovením projektu rozdělení.
1. ***
§ 266a
(1) Jako součást odštěpení nebo vyčlenění může rozdělovaná společnost vždy i snížit dosavadní základní kapitál nebo ho zvýšit z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu anebo rozhodnout o souběžném zvýšení a snížení základního kapitálu.
(2) Má-li rozdělovaná společnost snížit dosavadní základní kapitál v souvislosti s odštěpením nebo vyčleněním, použije se na snížení základního kapitálu rozdělované společnosti ustanovení § 91 nebo § 110 a 126 obdobně. Má-li být základní kapitál snížen z důvodu uvedeného v § 266 odst. 2, nelze vyplatit částku snížení základního kapitálu společníkům.
(3) Má-li rozdělovaná společnost rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu v souvislosti s odštěpením nebo vyčleněním, použije se na zvýšení základního kapitálu rozdělované společnosti ustanovení § 90 nebo § 109 a 125 obdobně.
(4) Má-li rozdělovaná společnost rozhodnout o souběžném zvýšení a snížení základního kapitálu v souvislosti s odštěpením nebo vyčleněním, použije se na souběžné zvýšení a snížení základního kapitálu rozdělované společnosti ustanovení § 91a odst. 2 nebo § 111 odst. 2 obdobně.
1. ***
§ 269
(1) Společníkovi musí být nejméně 2 týdny přede dnem, v němž má schválit rozdělení, doručeny
a) projekt rozdělení,
b) řádné individuální účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná veřejná obchodní společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná veřejná obchodní společnost právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření povinném auditu,
c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností, zahajovací rozvaha rozdělované nebo nástupnické společnosti nebo nástupnických společností, pokud rozhodný den předchází dni vyhotovení projektu rozdělení a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření povinném auditu,
d) mezitímní individuální účetní závěrka a zpráva auditora o jejich ověření povinném auditu, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují, a
e) znalecká zpráva o rozdělení, pokud se vyžaduje.
(2) Pokud společník souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v odstavci 1 zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle společníka.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže zúčastněná společnost zpřístupní dokumenty uvedené v odstavci 1 po dobu nejméně 2 týdnů přede dnem, v němž má společník schválit rozdělení, na internetové stránce a internetová stránka umožňuje společníkům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v odstavci 1. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně.
(4) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, doručí zúčastněná společnost společníkovi listiny uvedené v odstavci 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však 2 dny před tím, než má společník rozdělení schválit.
1. ***
§ 282
Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti z jejích vlastních zdrojů jiných částí jejího vlastního kapitálu
(1) Jako součást rozdělení sloučením lze vždy zvýšit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti i z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu zjištěných z její poslední řádné, mimořádné, konečné nebo mezitímní individuální účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu rozdělení. Na tomto zvýšení základního kapitálu se podílejí pouze dosavadní společníci nástupnické společnosti.
(2) Jestliže se zvyšuje základní kapitál nástupnické společnosti podle odstavce 1, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným zvýšením vkladů společníků nebo vznikem nových podílů z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu s výjimkou ustanovení o obsahu pozvánky na valnou hromadu při zvýšení základního kapitálu, o obsahu usnesení valné hromady a o zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.
(3) Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o rozdělení musí při postupu podle odstavců 1 a 2 obsahovat i
a) určení vlastního zdroje nebo zdrojů části nebo částí vlastního kapitálu nástupnické společnosti, z nichž se základní kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v dané účetní závěrce,
b) částku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu a
c) částku, o jakou se zvyšuje výše vkladu každého dosavadního společníka nástupnické společnosti, nebo údaj, jaký podíl s jemu odpovídající výší vkladu vznikne každému ze společníků.
1. ***
§ 285
(1) Nejméně 2 týdny přede dnem konání valné hromady, na kterém má být schváleno rozdělení, musí být společníkům doručeny
a) projekt rozdělení,
b) řádné individuální účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná společnost s ručením omezeným po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná společnost s ručením omezeným právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření povinném auditu,
c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným, zahajovací rozvaha rozdělované nebo nástupnické společnosti s ručením omezeným, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu fúze, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření povinném auditu,
d) mezitímní individuální účetní závěrka a zpráva auditora o jejich ověření povinném auditu, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,
e) společná zpráva o rozdělení nebo všechny zprávy o rozdělení všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,
f) znalecká zpráva o rozdělení nebo znalecké zprávy o rozdělení ostatních zúčastněných společností, pokud se vyžadují.
(2) Každá zúčastněná společnost zároveň s dokumenty podle odstavce 1 zašle společníkům upozornění, že mají právo se seznámit v sídle společnosti s posudkem znalce pro ocenění jmění.
(3) Jestliže má být rozdělení schváleno společníky mimo valnou hromadu, zašle společnost dokumenty uvedené v odstavci 1 a upozornění podle odstavce 2 společníkům spolu s návrhem na rozhodnutí o rozdělení mimo valnou hromadu.
1. ***
§ 286
Usnesení valné hromady zúčastněné společnosti o schválení rozdělení musí obsahovat schválení
a) projektu rozdělení a
b) konečné účetní závěrky příslušné zúčastněné společnosti a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti nebo společností, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrky příslušné zúčastněné společnosti.
§ 287
Pokud dochází ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické nebo rozdělované společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností i údaj o tom
a) pro společníky jakých zúčastněných společností je základní kapitál nástupnické společnosti zvyšován nebo snižován,
b) zda jde o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti a
c) zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.
1. ***
§ 287a
(1) Jednatel zúčastněné společnosti seznámí před hlasováním o schválení rozdělení společníky se znaleckou zprávou o rozdělení, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení do dne konání valné hromady, která rozhoduje o rozdělení, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkajících se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá má společnost povinnému auditu povinný audit, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.
(2) Jednatel zúčastněné společnosti informuje o změnách jmění podle odstavce 1 jednatele ostatních zúčastněných společností tak, aby mohli informovat své příslušné valné hromady.
(3) Jestliže má být rozdělení schváleno společníky mimo valnou hromadu, je jednatel povinen poskytnout společníkům informace uvedené v odstavci 1 písemně spolu s návrhem na rozhodnutí o rozdělení mimo valnou hromadu.
(4) Seznámení se změnami jmění se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni společníci všech zúčastněných společností.
§ 287b
(1) Jestliže vlastní nástupnické společnosti všechny obchodní podíly zanikající nebo rozdělované společnosti, nevyžaduje se schválení rozdělení valnou hromadou, jediným společníkem ani společníky zúčastněných společností, jestliže všechny zúčastněné společnosti splnily povinnosti uvedené v odstavci 3 a v § 33 nebo 33a a v § 285 nebo 285a a nedochází ke změně jejich zakladatelských právních jednání.
(2) Nebude-li se konat valná hromada zanikající nebo rozdělované společnosti, informuje jednatel každé zúčastněné společnosti jednatele ostatních zúčastněných společností o všech podstatných změnách týkajících se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení.
(3) Upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b), budou-li zúčastněné společnosti postupovat podle odstavce 1, musí být zveřejněno nejpozději 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku. Toto platí i pro plnění povinností podle § 285 nebo 285a.
(4) Pokud poslední řádná nebo mimořádná individuální účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka nebyla schválena valnou hromadou, jediným společníkem nebo společníky této zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, schvaluje ji valná hromada, jediný společník nebo společníci nástupnické společnosti po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku. Schválení zahajovací rozvahy se v tomto případě nevyžaduje.
(5) Společníci nástupnické společnosti, jejichž vklady dosahují alespoň 5 % základního kapitálu nástupnické společnosti před rozdělením, mají právo požadovat svolání valné hromady nástupnické společnosti za účelem schválení rozdělení do 1 měsíce ode dne, v němž bylo zveřejněno upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b).
(6) Nemá-li se konat pouze valná hromada zanikající nebo rozdělované společnosti podle odstavců 1 a 5, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l a 285 nebo 285a zanikající nebo rozdělovanou společností den, na nějž je svolána valná hromada nástupnické společnosti. Mají-li se konat valné hromady nástupnických společností v různých dnech, je rozhodným den, na nějž je svolaná první z těchto valných hromad.
(7) Jestliže má dojít ke změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny nástupnické společnosti uvedené v odstavci 1, vyžaduje se k rozdělení sloučením souhlas alespoň valné hromady této nástupnické společnosti nebo jejího jediného společníka.
(8) Je-li při vyčlenění sloučením rozdělovaná společnost jediným společníkem nástupnické nebo nástupnických společností, nevyžaduje se schválení rozdělení jediným společníkem této nástupnické nebo nástupnických společností. V takovém případě je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l a 285 nebo 285a nástupnickou společností den, na nějž je svolána valná hromada rozdělované společnosti.
1. ***
§ 299
(1) V sídle každé ze zúčastněných společností musí být k nahlédnutí pro akcionáře alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o schválení rozdělení,
a) projekt rozdělení,
b) řádné individuální účetní závěrky všech zúčastněných společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná společnost právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření povinném auditu,
c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností, zahajovací rozvaha rozdělované nebo nástupnické společnosti, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření povinném auditu,
d) mezitímní individuální účetní závěrka a zpráva auditora o jejich ověření povinném auditu, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,
e) společná zpráva o rozdělení nebo všechny zprávy o rozdělení všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,
f) znalecká zpráva o rozdělení nebo všechny znalecké zprávy o rozdělení všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují,
g) posudek znalce pro ocenění jmění, není-li součástí znalecké zprávy o rozdělení.
(2) Společnost vydá každému akcionáři, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1 písm. a) až f), pokud se vyžadují.
(3) Pokud akcionář souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle akcionáře.
(4) Jestliže má být rozdělení schváleno akcionáři mimo valnou hromadu, zašle společnost dokumenty podle odstavce 1 písm. a) až f) a upozornění, že akcionáři mají právo seznámit se v sídle společnosti s posudkem znalce pro ocenění jmění podle odstavce 1 písm. g), akcionářům spolu s návrhem rozhodnutí o rozdělení mimo valnou hromadu.
§ 300
(1) V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady, která má schvalovat rozdělení, musí být akcionáři upozorněni na svá práva podle § 299 nebo 299a a pozvánka nebo oznámení musí obsahovat i vybrané údaje z účetní závěrky, která má být valnou hromadou schválena.
(2) V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady, která má schvalovat rozštěpení sloučením nebo odštěpení, se uvedou i údaje o vlivu rozštěpení nebo odštěpení na akcie dosavadních akcionářů nástupnické nebo rozdělované společnosti, zejména o tom, že akcie dosavadních akcionářů nástupnické nebo rozdělované společnosti nepodléhají výměně nebo že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá nebo účetní paritní hodnota s uvedením celkové částky, o niž se zvýší nebo sníží jmenovitá hodnota všech akcií akcionářů nástupnické společnosti, anebo že se změní jejich druh nebo forma nebo dojde k výměně cenných papírů za zaknihované nebo imobilizované cenné papíry anebo obráceně.
(3) Pokud dochází ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické nebo rozdělované společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností nebo oznámení o jejím konání i údaj o tom, pro akcionáře jakých zúčastněných společností je základní kapitál zvyšován nebo snižován, zda jde o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající společnosti, zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.
§ 301
(1) Na valné hromadě musí být akcionářům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 299 odst. 1, pokud se vyžadují.
(2) Představenstvo na začátku valné hromady objasní akcionářům projekt rozdělení.
(3) Představenstvo zúčastněné společnosti seznámí před hlasováním o schválení rozdělení akcionáře se znaleckou zprávou o rozdělení, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení do dne konání valné hromady, která rozhoduje o rozdělení, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá má společnost povinnému auditu povinný audit, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.
(4) Představenstvo zúčastněné společnosti informuje o změnách jmění podle odstavce 3 představenstva ostatních zúčastněných společností tak, aby mohla informovat své valné hromady.
(5) Jestliže má být rozdělení schváleno akcionáři mimo valnou hromadu, představenstvo zašle akcionářům informace podle odstavce 3 spolu s návrhem rozhodnutí o rozdělení mimo valnou hromadu.
(6) Seznámení se změnami jmění podle odstavců 3 a 4 se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni akcionáři všech zúčastněných společností.
§ 302
Usnesení valné hromady zanikající nebo rozdělované společnosti o schválení rozdělení musí obsahovat schválení
a) projektu rozdělení a
b) konečné účetní závěrky zanikající nebo rozdělované společnosti a zahajovacích rozvah všech nástupnických společností a rozdělované společnosti při odštěpení nebo vyčlenění, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrky zanikající nebo rozdělované společnosti.
§ 303
Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o rozdělení sloučením musí obsahovat
a) schválení projektu rozdělení sloučením,
b) schválení konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrky, a
c) rozhodnutí o vydání nových akcií, popřípadě pověření představenstva k vydání nových akcií nebo o možnosti nabýt vlastní akcie, je-li to třeba k výměně akcií zanikající nebo rozdělované společnosti za akcie nástupnické společnosti nebo nabytí akcií nástupnické společnosti rozdělovanou společností; ustanovení § 102 a 103 se na nabývání vlastních akcií za účelem výměny a na zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti použijí obdobně.
§ 304
Bude-li se zvyšovat základní kapitál nástupnické společnosti podle § 296 a 109, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení rozdělení sloučením obsahovat též
a) částku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu nástupnické společnosti a
b) označení vlastního zdroje nebo zdrojů části nebo částí vlastního kapitálu nástupnické společnosti z poslední řádné, mimořádné, konečné nebo mezitímní individuální účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu rozdělení, z něhož bude základní kapitál zvyšován, v členění podle struktury vlastního kapitálu v dané účetní závěrce.
1. ***
§ 306a
(1) Jsou-li nástupnické společnosti vlastníkem všech akcií opravňujících hlasovat o projektu rozdělení, nevyžaduje se schválení rozdělení valnou hromadou, jestliže všechny zúčastněné společnosti splnily povinnosti uvedené v odstavci 3 a v § 33 nebo 33a a v § 299 nebo 299a a nedochází ke změně stanov žádné nástupnické společnosti.
(2) Nebude-li se konat valná hromada, seznámí představenstvo každé zúčastněné společnosti představenstva ostatních zúčastněných společností se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá má společnost povinnému auditu povinný audit, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.
(3) Upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b), budou-li zúčastněné společnosti postupovat podle odstavce 1, musí být zveřejněno nejpozději 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku. To platí i pro plnění povinností podle § 299 nebo 299a.
(4) Pokud poslední řádná nebo mimořádná individuální účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka nebyla schválena valnou hromadou nebo jediným akcionářem této zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, schvaluje ji valná hromada nebo jediný akcionář nástupnické společnosti po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku. Schválení zahajovací rozvahy se v tomto případě nevyžaduje.
(5) Akcionáři nástupnické společnosti, jejichž podíly představují alespoň 5 % základního kapitálu nástupnické společnosti před rozdělením, mají právo požadovat svolání valné hromady nástupnické společnosti za účelem schválení rozdělení do 1 měsíce ode dne, v němž bylo zveřejněno upozornění podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b).
(6) Nemá-li se konat pouze valná hromada zanikající nebo rozdělované společnosti podle odstavců 1 a 5, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l a 299 nebo 299a zanikající nebo rozdělovanou společností den, na nějž je svolána valná hromada nástupnické společnosti. Mají-li se konat valné hromady nástupnických společností v různých dnech, je rozhodným den, na nějž je svolaná prvá z těchto valných hromad.
(7) Jestliže má dojít ke změně stanov nástupnické společnosti uvedené v odstavci 1, vyžaduje se k rozdělení sloučením souhlas alespoň valné hromady této nástupnické společnosti nebo jejího jediného společníka.
(8) Je-li při vyčlenění sloučením rozdělovaná společnost jediným akcionářem nástupnické nebo nástupnických společností, nevyžaduje se schválení rozdělení jediným akcionářem této nástupnické nebo nástupnických společností. V takovém případě je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l a § 299 nebo 299a nástupnickou společností den, na nějž je svolána valná hromada rozdělované společnosti.
1. ***
§ 310
Je-li při rozdělení se vznikem nových akciových společností stanoven rovnoměrný výměnný poměr, nevyžaduje se
a) zpráva o rozdělení,
b) přezkoumání projektu rozdělení znalcem a
c) mezitímní individuální účetní závěrka ani pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
1. ***
§ 323
(1) V sídle každého ze zúčastněných družstev musí být k nahlédnutí pro členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání členské schůze, jež má rozhodnout o schválení rozdělení,
a) projekt rozdělení,
b) řádné individuální účetní závěrky všech zúčastněných družstev za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněné družstvo po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, mělo-li zúčastněné družstvo právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření povinném auditu,
c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných družstev, zahajovací rozvaha rozdělovaného nebo nástupnického družstva nebo družstev, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření povinném auditu,
d) mezitímní individuální účetní závěrka a zpráva auditora o jejich ověření povinném auditu, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují,
e) společná zpráva o rozdělení nebo všechny zprávy o rozdělení všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují,
f) znalecká zpráva o rozdělení nebo všechny znalecké zprávy o rozdělení všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují.
(2) Družstvo je povinno vydat každému členovi, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1, pokud se vyžadují.
(3) Pokud člen souhlasil s tím, že zúčastněné družstvo bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v odstavci 1 zasílány elektronicky. V takovém případě se nepoužije ustanovení odstavce 2. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle člena.
(4) Jestliže má být rozdělení schváleno členy družstva mimo členskou schůzi, zašle družstvo dokumenty podle odstavce 1 členům spolu s návrhem rozhodnutí o rozdělení mimo členskou schůzi.
1. ***
§ 325
(1) Na členské schůzi musí být členům volně přístupné k nahlédnutí listiny uvedené v § 323 odst. 1, pokud se vyžadují.
(2) Představenstvo na začátku členské schůze objasní členům projekt rozdělení.
(3) Představenstvo seznámí před hlasováním o schválení rozdělení členy se znaleckou zprávou o rozdělení, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení do dne konání členské schůze, která rozhoduje o rozdělení, ve všech zúčastněných družstvech. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá má družstvo povinnému auditu povinný audit.
(4) Představenstvo zúčastněného družstva informuje o změnách jmění podle odstavce 3 představenstva ostatních zúčastněných družstev tak, aby mohla informovat své členské schůze.
(5) Jestliže má být rozdělení schváleno členy družstva mimo členskou schůzi, představenstvo zašle členům informace podle odstavce 3 spolu s návrhem rozhodnutí o rozdělení mimo členskou schůzi.
(6) Seznámení se změnami jmění se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni členové všech zúčastněných družstev.
§ 326
Usnesení členské schůze zanikajícího nebo rozdělovaného družstva o schválení rozdělení musí obsahovat schválení
a) projektu rozdělení a
b) konečné účetní závěrky zanikajícího nebo rozdělovaného družstva a zahajovací rozvahy rozdělovaného nebo nástupnického družstva nebo nástupnických družstev, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrky zanikajícího nebo rozdělovaného družstva.
§ 327
Usnesení členské schůze nástupnického družstva o schválení rozdělení sloučením musí obsahovat schválení
a) projektu rozdělení sloučením a
b) konečné účetní závěrky nástupnického družstva a jeho zahajovací rozvahy, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrky nástupnického družstva.
§ 328
Pokud poslední řádná nebo mimořádná individuální účetní závěrka jakéhokoliv zúčastněného družstva, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo konečná účetní závěrka nebyla schválena členskou schůzí tohoto zúčastněného družstva před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, schvaluje ji členská schůze nástupnického družstva po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku. Schválení zahajovací rozvahy se v tomto případě nevyžaduje.
1. ***
§ 339
Projekt převodu jmění obsahuje alespoň
a) firmu, sídlo, identifikační číslo a právní formu zanikající společnosti,
b) firmu, sídlo, identifikační číslo a právní formu nebo jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození přejímajícího společníka,
c) rozhodný den převodu jmění, pokud je přejímající společník účetní jednotkou podle zákona o účetnictví nebo se jí stane zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku od rozhodného dne,
d) nejde-li o převod jmění na jediného společníka, i podrobná pravidla pro určení výše a splatnosti vypořádání poskytovaného ostatním společníkům zanikající společnosti, a
e) způsob a dobu pro odevzdání kmenových listů, byly-li v zanikající společnosti s ručením omezeným vydány, nebo akcií anebo zatímních listů, byly-li v zanikající akciové společnosti vydány.
1. ***
§ 343
Rozhodnutí příslušného orgánu přejímajícího společníka, který je právnickou osobou, obsahuje schválení
a) projektu převodu jmění a
b) konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy, jestliže se vyžaduje, pokud rozhodný den převodu jmění předchází vyhotovení projektu převodu jmění, popřípadě mezitímní individuální účetní závěrky, pokud se vyžaduje.
§ 344
Zahajovací rozvaha a konečná účetní závěrka se u přejímajícího společníka sestavuje a schvaluje jen tehdy, jestliže je účetní jednotkou podle zákona o účetnictví.
1. ***
§ 363
(1) V sídle akciové společnosti nebo družstva měnící svoji právní formu musí být k nahlédnutí pro akcionáře nebo členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady akciové společnosti nebo členské schůze družstva, jež má rozhodnout o schválení změny právní formy
a) projekt změny právní formy,
b) zpráva o změně právní formy, pokud se vyžaduje,
c) posudek znalce pro ocenění jmění, pokud se vyžaduje, a
d) řádná, mimořádná nebo mezitímní účetní závěrka uvedená v § 365 a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření.
d) individuální účetní závěrka uvedená v § 365 a vyžaduje-li se, také zpráva auditora o povinném auditu.
(2) Akciová společnost nebo družstvo měnící svoji právní formu vydá každému akcionáři nebo členovi, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1, pokud se vyžadují.
(3) Pokud akcionář nebo člen souhlasil s tím, že akciová společnost nebo družstvo měnící právní formu bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle akcionáře nebo člena.
(4) Jestliže má být změna právní formy schválena akcionáři nebo členy družstva mimo valnou hromadu nebo členskou schůzi, zašle společnost nebo družstvo dokumenty podle odstavce 1 akcionářům nebo členům spolu s návrhem rozhodnutí o změně právní formy mimo valnou hromadu nebo členskou schůzi.
1. ***
§ 365
(1) Společnost nebo družstvo je povinno sestavit ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, mezitímní individuální účetní závěrku, není-li tento den rozvahovým dnem k tomuto dni sestavena řádná individuální účetní závěrka.
(2) Mezitímní, řádná nebo mimořádná účetní závěrka sestavená ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, musí být ověřena auditorem, pokud ověření účetní závěrky auditorem vyžaduje zvláštní právní předpis.
(3)(2) Údaje, z nichž je sestavena individuální účetní závěrka, nesmí být starší než 6 měsíců počítáno ke dni, v němž bude změna právní formy schválena.
(4)(3) Jestliže je výše vlastního kapitálu v účetní závěrce sestavené ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, nižší než základní kapitál, který má mít společnost nebo družstvo podle projektu změny právní formy, není změna právní formy přípustná, ledaže se společníci nebo členové v projektu změny právní formy zaváží k příplatkům mimo základní kapitál v takové výši, aby ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku byl vlastní kapitál stejný nebo vyšší než základní kapitál.
§ 366
(1) Povinnost sestavit konečnou účetní závěrku ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku má pouze veřejná obchodní společnost a dále společnosti a družstva, které ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku podávají daňové přiznání. V ostatních případech se sestavuje pouze mezitímní účetní závěrka ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.
(2) Při změně právní formy na akciovou společnost, společnost s ručením omezeným nebo družstvo musí být konečná nebo mezitímní účetní závěrka uvedená v odstavci 1 ověřena auditorem, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.
1. ***
§ 368
(1) Jestliže vlastní kapitál akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo družstva po změně právní formy nedosáhne výše základního kapitálu v zahajovací rozvaze sestavené ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, jsou společníci povinni doplatit rozdíl v penězích bez zbytečného odkladu po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku společně a nerozdílně.
(2) V případě, že společnost nebo družstvo nesestavuje zahajovací rozvahu, je pro účely povinnosti stanovené v odstavci 1 rozhodující výše vlastního kapitálu vyplývající z mezitímní účetní závěrky, sestavené podle § 366 odst. 1. Mezi sebou se společníci nebo členové vypořádají podle poměru, v jakém se podílí jmenovitá hodnota jejich akcií nebo výše vkladů do základního kapitálu na základním kapitálu společnosti nebo družstva před zápisem změny právní formy do obchodního rejstříku.
1. ***
§ 369a
Rozhodnutí společnosti nebo družstva o změně právní formy musí obsahovat schválení
a) projektu změny právní formy a
b) řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky uvedené v § 265, nebyla-li doposud schválena.
b) individuální účetní závěrky sestavené ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, nebyla-li doposud schválena.
1. ***
§ 379
(1) Výše vypořádacího podílu společníka, jenž ze společnosti s ručením omezeným vystoupil podle tohoto zákona, se stanoví na základě údajů z konečné, řádné, mimořádné nebo mezitímní individuální účetní závěrky sestavené ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, nestanoví-li společenská smlouva jinak.
(2) Vypořádací podíl je splatný v době a způsobem určeným ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným podle stavu ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.
K části devadesáté sedmé návrhu zákona – změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Platné znění zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
1. § 29c
(1) Zřizuje se Úřad jako správní úřad se sídlem v Praze, který plní funkci finanční zpravodajské jednotky pro Českou republiku a je podřízen Ministerstvu financí.
(2) Úřad působí v oblastech činnosti upravených tímto a dalšími právními předpisy, včetně rozhodování o zahájení a způsobu ukončení šetření, o získávání, zpracování a sdílení informací a o provádění kontrol.
(3) Úřad při své činnosti uplatňuje taková organizační, personální a jiná opatření, která zaručují, že s informacemi získanými při jeho činnosti podle tohoto zákona nepřijde do styku nepovolaná osoba.
(4) Činnost Úřadu materiálně, administrativně a finančně zajišťuje Ministerstvo financí. Úřad je účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí. Příjmy a výdaje Úřadu jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí.
***
§ 44
Nesplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní povinnost identifikace klienta,
b) nesplní povinnost kontroly klienta,
c) poruší zákaz uskutečnit obchod nebo navázat obchodní vztah podle § 15, nebo
d) nesplní povinnost uchovávat údaje.
(2) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost postupovat v souladu s pokynem Úřadu podle § 9b písm. b).
(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné individuální účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e) zákaz činnosti, nebo
f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
(5) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do
a) 200 000 Kč, nebo
b) 1 000 000 Kč, jestliže bylo tímto jednáním znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.
§ 45
Nesplnění informační povinnosti
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 1, nebo
b) nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 3.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné individuální účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e) zákaz činnosti, nebo
f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
§ 46
Nesplnění oznamovací povinnosti
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neoznámí Úřadu podezřelý obchod podle § 18 odst. 1.
(2) Povinná osoba, které je v § 22 odst. 1 uložena povinnost informovat Úřad o určení kontaktní osoby, se dopustí přestupku tím, že neinformuje o určení kontaktní osoby, nebo o následných změnách ve stanovené lhůtě.
(3) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(5) Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné individuální účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e) zákaz činnosti, nebo
f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
§ 47
Nesplnění povinnosti odložit příkaz klienta
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost odložit splnění příkazu klienta podle § 20 odst. 1.
(2) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost odložit splnění příkazu klienta nebo zajistit majetek na základě rozhodnutí vydaného Úřadem podle § 20 odst. 3.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(5) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné individuální účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e) zákaz činnosti, nebo
f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
§ 48
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 1 nebo 6 nezavede, nebo neuplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.
(2) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně systém vnitřních zásad a nevztahuje se na ni výjimka podle § 21 odst. 3 nebo 4, se dopustí přestupku tím, že systém vnitřních zásad nevypracuje v rozsahu podle § 21 odst. 5 nejpozději ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou.
(3) Povinná osoba, které je podle § 21 odst. 8 nebo 9 uložena povinnost oznámit Úřadu nebo České národní bance znění systému vnitřních zásad, vnitřního předpisu nebo jejich změny, se dopustí přestupku tím, že znění systému vnitřních zásad, vnitřního předpisu nebo jejich změny neoznámí podle § 21 odst. 8.
(4) Povinná osoba, které je v § 21a odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně hodnocení rizik, se dopustí přestupku tím, že
a) nevypracuje hodnocení rizik ve stanoveném rozsahu nebo ve stanovené lhůtě, nebo
b) hodnocení rizik pravidelně neaktualizuje.
(5) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neurčí člena svého statutárního orgánu pověřeného zajištěním plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona podle § 22a.
(6) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nezajistí proškolení zaměstnanců podle § 23.
(7) Za přestupek podle odstavců 2 až 5 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(8) Za přestupek podle odstavce 6 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(9) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(10) Za přestupek podle odstavce 5 nebo 6, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné individuální účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e) zákaz činnosti, nebo
f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
§ 48a
Neplnění povinností skupiny
(1) Povinná osoba, která je součástí skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 7
a) neuplatňuje skupinové strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik, nebo
b) nezajistí uplatňování skupinových strategií a postupů vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik ve svých dceřiných obchodních korporacích ve třetích zemích.
(2) Povinná osoba, která má pobočku, provozovnu nebo dceřinou obchodní korporaci ve třetí zemi, se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 24a odst. 1 neuplatňuje v dané pobočce, provozovně nebo dceřiné obchodní korporaci opatření pro kontrolu klienta a uchovávání záznamů alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie,
b) v rozporu s § 24a odst. 1 nepředá relevantní informaci své pobočce, provozovně nebo obchodní korporaci,
c) v rozporu s § 24a odst. 2 nepřijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití, nebo
d) v rozporu s § 24a odst. 2 neinformuje Úřad o tom, že právo třetího státu nedovoluje uplatňování opatření alespoň rovnocenných požadavkům práva Evropské unie.
(3) Povinná osoba, která má pobočku nebo provozovnu ve státě, který je členským státem Evropské unie nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 24a odst. 3 nezajistí dodržování předpisů tohoto jiného státu v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v dané pobočce nebo provozovně.
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(5) Za přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), c) a d) a odstavce 3, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné individuální účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e) zákaz činnosti, nebo
f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
§ 49
Porušení povinností úvěrovými a finančními institucemi
(1) Povinná osoba jako poskytovatel platebních služeb nebo jako zprostředkující poskytovatel platebních služeb se při převodu peněžních prostředků dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků[footnoteRef:516]20), [516: 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847.]
a) nezajistí, aby převod peněžních prostředků doprovázely informace o plátci a příjemci,
b) nemá zavedeny efektivní postupy pro identifikaci chybějících nebo neúplných informací o plátci a příjemci,
c) nepřijme odpovídající opatření vůči poskytovateli platebních služeb plátce, který při převodu peněžních prostředků nezajistí, aby platba byla doprovázena informací o plátci a příjemci, nebo
d) nezpřístupní na vyžádání poskytovateli platebních služeb příjemce úplné informace o plátci a příjemci v případech, kdy převod není doprovázen úplnou informací o plátci a příjemci.
(2) Úvěrová nebo finanční instituce se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností stanovených pro korespondenční vztah podle § 25 odst. 1 až 4.
(3) Zahraniční poskytovatel platebních služeb se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 25a
a) neurčí ústřední kontaktní místo, nebo
b) nevykonává činnost ústředního kontaktního místa ve vymezeném rozsahu.
(4) Osoba podle § 29 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, bez osvědčení o způsobilosti podle § 29.
(5) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(6) Za přestupek podle odstavce 1 až 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(7) Za přestupek podle odstavce 2, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné individuální účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e) zákaz činnosti, nebo
f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
K části devadesáté osmé návrhu zákona – změna zákona o Policii České republiky
Platné znění zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 7
Policejní prezidium a útvary policie s celostátní působností se nejsou účetními jednotkami a při nakládání s majetkem České republiky a v právních vztazích se považují za součást organizační složky státu a účetní jednotky ministerstvo ministerstva.
***
§ 8
(1) Krajské ředitelství je organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. V čele krajského ředitelství je krajský ředitel, který je také vedoucím organizační složky státu. Útvary policie zřízené v rámci jeho působnosti jsou vnitřními organizačními jednotkami krajského ředitelství.
(2) V policii se zřizuje 14 krajských ředitelství, jejichž názvy a sídla jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. Územní obvod krajského ředitelství je shodný s územním obvodem vyššího územního samosprávného celku.
K části devadesáté deváté návrhu zákona – změna trestního zákoníku
Platné znění zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 254
Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění
(1) Kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo účetnictví nebo nevyhotovuje jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen,
kdo v takových účetních knihách, zápisech účetních závěrkách, účetních záznamech, účetních dokumentech nebo jiných dokladech sloužících k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo
kdo takové účetní knihy, zápisy účetní závěrky, účetní záznamy, účetní dokumenty nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají,
a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán,
kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti,
kdo v podkladech sloužících pro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje, nebo
kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 na cizím majetku značnou škodu.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 na cizím majetku škodu velkého rozsahu.
K části sté návrhu zákona – změna zákona o auditorech
Platné znění zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k účinnosti návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny,
***
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) povinným auditem ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, zda podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena, pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,
b) ověřením výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy ověření, zda údaje obsažené ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce, jsou ve všech významných ohledech v souladu s příslušnou účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou; ověření výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy nezahrnuje ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a zpráv auditora o jejich ověření,
c) auditorskou činností provádění povinného auditu, přezkoumání hospodaření podle jiného právního předpisu6), pokud toto přezkoumání provádí auditor, ověřování účetních záznamů, ověřování jiných ekonomických informací auditorem, ověřování zprávy o udržitelnosti nebo provádění dalších činností auditorem, pokud tak stanoví jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, jiné ověřování účetní závěrky, jiných účetních záznamů nebo jejich částí prováděné auditorem, nebo jiné ověření založené na postupech, které jsou dohodnuty mezi auditorem a objednatelem, jsou-li zjištění z těchto postupů určena nebo mohou být zpřístupněna jinému než objednateli,
d)a) statutárním auditorem fyzická osoba, které bylo Komorou vydáno rozhodnutí o oprávnění provádět auditorskou činnost (dále jen „auditorské oprávnění“),
e)b) auditorskou společností právnická osoba, které bylo Komorou vydáno auditorské oprávnění,
f)c) auditorem statutární auditor nebo auditorská společnost,
g)d) auditorskou osobou ze třetí země jiná než fyzická osoba, která je oprávněna k provádění povinného auditu ve třetí zemi a není oprávněna k provádění povinného auditu v členském státě,
h)e) auditorem ze třetí země fyzická osoba, která je oprávněna k provádění povinného auditu ve třetí zemi a není oprávněna k provádění povinného auditu v členském státě,
i)f) auditorskou osobou z jiného členského státu jiná než fyzická osoba, která je oprávněna k provádění povinného auditu v jiném členském státě,
j)g) auditorem z jiného členského státu fyzická osoba, která je oprávněna k provádění povinného auditu v jiném členském státě,
k)h) auditorem skupiny jeden nebo více auditorů, kteří provádějí povinný audit konsolidované účetní závěrky nebo ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti,
l)i) sítí rozsáhlejší struktura vztahů nebo osob, ke které auditor patří, a která je zaměřena na spolupráci a na sdílení výnosů nebo nákladů, nebo má společného majitele, stejnou ovládající osobu nebo společné vedení, společnou koncepci a postupy pro vnitřní systém řízení kvality, společnou obchodní strategii, či používají společnou obchodní značku nebo sdílí významnou část odborných kapacit,
m)j) propojenou osobou auditorské společnosti osoba, která
1. má s auditorskou společností stejnou ovládající osobu, nebo
2. je s auditorskou společností pod podstatným vlivem stejné osoby podle zákona o účetnictví,
n)k) klíčovým auditorským partnerem
1. jeden nebo více statutárních auditorů, který je auditorskou společností určen jako osoba odpovědná za provedení povinného auditu nebo ověření zprávy o udržitelnosti jménem auditorské společnosti,
2. v případě auditu skupiny nebo ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti jeden nebo více statutárních auditorů, kteří jsou určeni auditorskou společností jako odpovědné osoby za provedení povinného auditu nebo ověření zprávy o udržitelnosti na úrovni skupiny, a jeden nebo více statutárních auditorů, kteří jsou určeni jako odpovědné osoby na úrovni významných dceřiných společností, nebo
3. jeden nebo více statutárních auditorů, kteří podepisují zprávu auditora,
o)l) třetí zemí země, která není členským státem,
p)m) členským státem členský stát Evropské unie nebo stát, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
q)n) konsolidující účetní jednotkou účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv,
r)o) domovským členským státem členský stát, v němž statutární auditor nebo auditor z jiného členského státu získal odbornou kvalifikaci k provádění povinného auditu postupem podle § 4 nebo obdobným postupem stanoveným jiným členským státem, nebo stát, v němž auditorská společnost nebo auditorská osoba z jiného členského státu získala auditorské oprávnění postupem podle § 5 nebo obdobným postupem stanoveným jiným členským státem.,
p) kontrolním orgánem dozorčí rada, správní rada při výkonu kontrolní působnosti, kontrolní komise nebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností, v závislosti na právní formě právnické osoby, o kterou se jedná,
q) řídicím orgánem statutární orgán obchodní korporace, u akciové společnosti nebo evropské společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury společnosti správní rada při výkonu řídící působnosti, nebo jiný orgán vykonávající řídící funkce, v závislosti na právní formě právnické osoby, o kterou se jedná.
____________________
6)Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů.
§ 2a
Ověření zprávy o udržitelnosti
(1) Ověřením zprávy o udržitelnosti je ověření souladu zprávy o udržitelnosti s požadavky zákona o účetnictví včetně standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti, postupu pro určování informací vykazovaných podle těchto standardů a značkování s přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv, a souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro usnadnění udržitelných investic.
(2) Není-li stanoveno jinak, na ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti se použijí ustanovení tohoto zákona o ověření zprávy o udržitelnosti obdobně.
§ 2a
Povinný audit
(1) Povinným auditem je audit účetní závěrky
a) pokud jej vyžaduje
1. jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, nebo
2. zakladatelské nebo obdobné právní jednání, nebo
b) sjednaný smlouvou o povinném auditu postupem podle § 17.
(2) Auditem účetní závěrky je ověření, zda účetní závěrka podává věrné a poctivé zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a jiných vykazovaných změn finanční situace v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka sestavena.
(3) Provádí-li auditor povinný audit, ověří, zda elektronický formát nebo značkování účetní závěrky, je-li vyžadováno nebo účetní jednotkou deklarováno, jsou v souladu s příslušným obecně uznávaným standardem, právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(4) Na ověření zahajovací rozvahy se použijí ustanovení o auditu účetní závěrky s výjimkou ustanovení upravujících znění zprávy auditora obdobně.
§ 2b
Obecná ustanovení
(1) Kontrolním orgánem se v tomto zákoně rozumí dozorčí rada, správní rada při výkonu kontrolní působnosti, kontrolní komise nebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností, v závislosti na právní formě právnické osoby, o kterou se jedná.
(2) Řídicím orgánem se v tomto zákoně rozumí statutární orgán obchodní korporace, u akciové společnosti nebo evropské společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury společnosti správní rada při výkonu řídící působnosti, nebo jiný orgán vykonávající řídící funkce, v závislosti na právní formě právnické osoby, o kterou se jedná.
(3) Pokud tento zákon stanoví práva a povinnosti účetní jednotce, která nemá právní osobnost, vykonává tato práva a povinnosti ten, kdo ji zastupuje.
§ 2b
Ověření zprávy vedení a zprávy o vztazích
(1) Ověřením zprávy vedení je ověření, zda
a) informace uvedené ve zprávě vedení jsou v souladu s účetní závěrkou,
b) zpráva vedení s ohledem na poznatky a povědomí o podniku a jeho prostředí, k nimž auditor v průběhu povinného auditu dospěl, neobsahuje významné nesprávnosti, a
c) zpráva vedení s výjimkou zprávy o udržitelnosti je vypracována v souladu s právními předpisy.
(2) Provádí-li auditor povinný audit, ověří zprávu vedení, je-li vyhotovována.
(3) Provádí-li auditor povinný audit, ověří, zda elektronický formát zprávy vedení nebo značkování zprávy vedení s výjimkou zprávy o udržitelnosti, jsou-li vyžadovány nebo účetní jednotkou deklarovány, jsou v souladu s příslušným obecně uznávaným standardem, právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(4) Na ověření zprávy o vztazích se ustanovení o ověření zprávy vedení použijí obdobně.
§ 2c
Ověření zprávy o udržitelnosti
Ověřením zprávy o udržitelnosti je ověření
a) souladu zprávy o udržitelnosti s požadavky zákona o účetnictví včetně
1. souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti,
2. postupu pro určování informací vykazovaných podle těchto standardů a
3. souladu značkování s přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv, a
b) souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro usnadnění udržitelných investic.
§ 2d
Auditorská činnost
(1) Auditorskou činností je činnost prováděná auditorem, jejímž výsledkem je poskytnutí přiměřeného nebo omezeného ujištění,
a) spočívající v postupech dohodnutých mezi auditorem a objednatelem, jsou-li zjištění z těchto postupů určena nebo mohou být zpřístupněna jinému než objednateli,
b) na základě jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, nebo
c) pro účely činností uvedených v písmenech a) až c) prováděných jiným auditorem; to neplatí, pokud auditor tak činí ve vztahu k tomuto jinému auditorovi v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník auditorské společnosti.
(2) Poskytnutím přiměřeného ujištění je vyjádření závěru auditora, zda předmět ověření vyhovuje stanoveným kritériím.
(3) Poskytnutím omezeného ujištění je vyjádření závěru auditora, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti zakládající domněnku, že předmět ověření nevyhovuje stanoveným kritériím.
(4) Vyhotovuje-li auditor zprávu o provedení auditorské činnosti, musí být tato zpráva označena jako „zpráva auditora” nebo „zpráva nezávislého auditora”.
(5) Označení podle odstavce 4 smí nést pouze zpráva vyhotovená v rámci auditorské činnosti.
***
§ 7c
Společná ustanovení k pozastavení nebo zákazu výkonu auditorské činnosti nebo zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti
(1) Auditorovi, který má zakázán výkon auditorské činnosti podle § 7, současně zaniká oprávnění k výkonu auditorské činnosti.
(2) Zánikem oprávnění k výkonu auditorské činnosti není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 15, povinnost uchovávat dokumentaci, informace a záznamy podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 a spis auditora podle § 20a 14ha odst. 2.
(3) Žádá-li ten, komu zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti, o vydání auditorského oprávnění ve lhůtě, která je kratší než 5 let ode dne zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti, § 4 odst. 1 písm. d), f) a h) se nepoužije.
(4) Tomu, komu zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti, lhůta stanovená v odstavci 3 neběží po dobu, po kterou je kontrolorem kvality v rámci systému zajištění kvality podle § 24 odst. 2.
(5) Tomu, komu zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti zákazem podle § 7 odst. 1 písm. a) a b) nebo § 7 odst. 2 písm. a) a c), může být vydáno auditorské oprávnění nejdříve po uplynutí doby, na kterou byl zákaz výkonu auditorské činnosti uložen.
(6) Informaci o pozastavení výkonu auditorské činnosti nebo zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti a jejich důvodech zaznamená Komora bezodkladně v rejstříku. O těchto skutečnostech informuje Komora Radu a příslušný orgán členského státu, ve kterém je auditor oprávněn provádět povinný audit.
§ 8
Auditorská zkouška
(1) Auditorská zkouška sestává z dílčích částí. Auditorská zkouška je složena, pokud jsou úspěšně vykonány všechny její dílčí části. Auditorská zkouška se koná v českém jazyce a je písemná.
(2) Obsah dílčích částí auditorské zkoušky musí odpovídat účelu auditorské zkoušky, kterým je zjistit úroveň znalostí žadatele potřebných k provádění auditorské činnosti.
(3) Auditorskou zkouškou jsou prověřovány znalosti v těchto oblastech:
a) všeobecná účetní teorie a zásady,
b) právní předpisy a standardy vztahující se k sestavení účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,
c) právní předpisy a standardy upravující podávání zpráv o udržitelnosti,
d) mezinárodní účetní standardy, mezinárodní standardy účetního výkaznictví a související interpretace, novely těchto standardů a souvisejících interpretací vydané nebo přijaté Radou pro e) mezinárodní účetní standardy,
f) finanční analýza,
g) analýza udržitelnosti,
h) manažerské účetnictví,
i) řízení rizik a vnitřní kontrola,
j) provádění auditu a profesní znalosti,
k) právní předpisy a profesní standardy vztahující se k povinnému auditu a statutárním auditorům,
l) právní předpisy a profesní standardy vztahující se k ověření zprávy o udržitelnosti,
m) auditorské standardy upravené právem Evropské unie17) a auditorské standardy vydané Komorou a
n) profesní etika a nezávislost.
(4) Auditorská zkouška se dále zaměřuje v rozsahu významném pro provádění auditorské činnosti na znalosti v těchto oblastech:
a) správa a řízení obchodních korporací,
b) informační a komunikační systémy,
c) podniková ekonomika a všeobecná a finanční ekonomie,
d) postupy náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti,
e) matematika a statistika a
f) základní zásady finančního řízení.
(5) Auditorská zkouška se dále zaměřuje v rozsahu významném pro provádění auditorské činnosti na znalosti právního řádu České republiky v těchto oborech práva:
a) občanské a obchodní právo,
b) finanční právo,
c) insolvenční právo a
d) pracovní právo a právo sociálního zabezpečení.
(6) Komora stanoví v každém kalendářním pololetí nejméně jeden termín pro konání každé dílčí části auditorské zkoušky. Auditorská zkouška musí být složena nejpozději do 5 let ode dne konání první dílčí části auditorské zkoušky. Pokud některá z dílčích částí auditorské zkoušky byla úspěšně vykonána před více než 5 lety ode dne úspěšného vykonání poslední dílčí části auditorské zkoušky, k jejímu vykonání se nepřihlíží.
(7) Pokud uchazeč úspěšně vykonal zkoušku formou státní závěrečné zkoušky na vysoké škole nebo srovnatelnou profesní kvalifikační zkoušku v členském státě v jednom nebo více oblastech nebo oborech uvedených v odstavcích 3 až 5, rozsah a obsah této zkoušky se v rozhodující části shoduje s oblastmi nebo obory auditorské zkoušky podle odstavců 3 až 5 a zkouška byla úspěšně vykonána nejvýše 5 let přede dnem, kdy uchazeč požádal o vykonání auditorské zkoušky, je tento uchazeč od dílčí auditorské zkoušky, které se taková zkouška týká, osvobozen, pokud o to požádá. O shodě rozsahu a obsahu zkoušky rozhoduje Komora. Proti rozhodnutí Komory se lze odvolat k Radě.
(8) Komora uchovává osobní údaje uvedené v přihlášce k auditorské zkoušce a k jejím dílčím částem do doby ukončení řízení o udělení auditorského oprávnění.
***
§ 8b
Zkušební řád
(1) Komora vydá zkušební řád, který je vnitřním předpisem Komory.
(2) Zkušební řád stanoví
a) postup při posuzování kvalifikačních předpokladů podle § 4,
b) obsah jednotlivých dílčích částí auditorské zkoušky a dílčích částí rozdílové zkoušky,
c) počet dílčích částí auditorské zkoušky a dílčích částí rozdílové zkoušky,
d) výši poplatku za přihlášku k dílčí části auditorské zkoušky a splatnost poplatku; výše poplatku za přihlášku k dílčí části auditorské zkoušky nesmí být vyšší než 7000 23000 Kč,
e) výši poplatku za přihlášku k rozdílové zkoušce a splatnost poplatku; poplatek spojený s provedením rozdílové zkoušky nesmí být vyšší než částka stanovená podle zákona o uznávání odborné kvalifikace,
f) postup při neúčasti na dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky,
g) způsob, jakým je žadatel vyrozuměn o výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky,
h) počet členů odvolací zkušební komise a její postup při přezkumu hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo výsledku dílčí části rozdílové zkoušky dílčí zkušební komisí,
i) způsob organizačního zajištění auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky a způsob dokumentování konání, průběhu a hodnocení jednotlivých zkoušek a případných přezkumů.
***
§ 11
(1) Komora vede rejstřík, který obsahuje údaje o
a) statutárních auditorech,
b) auditorských společnostech,
c) osobách, které vykonávají auditorskou činnost v České republice dočasně nebo příležitostně podle § 10 odst. 4 nebo § 10b odst. 7,
d) asistentech auditora,
e) osobách registrovaných podle § 47 a 47a.
(2) Rejstřík obsahuje také adresu sídla a kontaktní údaje Komory a Rady a jejich orgánů příslušných ke kontrole kvality podle § 24 a řízení podle § 26 a hlavy XI.
(3) Rejstřík je veden v elektronické podobě.
(4) Údaje jsou v rejstříku vedeny v českém jazyce.
(5) Údaje obsažené v rejstříku jsou, s výjimkou rodného čísla, data narození, adresy bydliště a opatření napomenutí, veřejně přístupné na internetových stránkách Komory.
(6) Údaje o asistentech auditora se nezveřejňují.
(7) Komora může ve statutu Komory stanovit, že se do neveřejné části rejstříku zapisují i další potřebné údaje.
(8) Údaje do rejstříku v českém jazyce a opatřené podpisem předává Komoře bez zbytečného odkladu osoba, jíž se údaje týkají.
(9) Údaje zapisované do rejstříku nebo jejich změny jsou osoby podle odstavce 1 povinny bezodkladně oznámit Komoře. Komora může při neoznámení změn a při závažném dopadu tohoto neoznámení zahájit řízení podle § 26.
§ 12
Rejstřík obsahuje tyto údaje o statutárních auditorech:
a) jméno, rodné číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození, adresu bydliště, je-li podnikatelem, jméno podnikatele, adresu sídla a identifikační číslo osoby,
b) adresu internetových stránek, má-li je zřízeny,
c) identifikátor datové schránky podle zákona upravujícího elektronické úkony,
d) den vzniku auditorského oprávnění,
e) informaci o auditorském oprávnění k výkonu auditorské činnosti s výjimkou provádění povinného auditu podle § 10 odst. 2,
f) evidenční číslo, které mu bylo ke dni nabytí právní moci auditorského oprávnění přiděleno (dále jen „evidenční číslo“),
g) název auditorské společnosti, u které je statutární auditor zaměstnán nebo s níž je spojen jako společník nebo jinak, adresu jejího sídla a její evidenční číslo, nebo jméno statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, u kterého je zaměstnán, adresu jeho sídla a jeho evidenční číslo, pokud existují,
h) přehled o uložených opatřeních, včetně druhu opatření, správních trestech uložených podle hlavy XI a zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a důvodu jejich uložení, nestanoví-li tento zákon jinak.,
i) všechny další registrace jako statutárního auditora provedené u příslušných orgánů jiných členských států včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují, a informaci, zda registrace zahrnuje oprávnění k ověřování zpráv o udržitelnosti,
j) všechny další registrace jako auditora provedené u příslušných orgánů ve třetích zemích včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují, a informaci, zda registrace zahrnuje oprávnění k ověřování srovnatelnému s povinným auditem nebo ověřováním zpráv o udržitelnosti.
§ 12a
Rejstřík obsahuje tyto údaje o auditorských společnostech:
a) název, adresu sídla a identifikační číslo osoby,
b) údaje o členech řídicího orgánu
1. u fyzických osob jméno, rodné číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození, adresu bydliště, je-li podnikatelem, jméno podnikatele, adresu sídla a identifikační číslo osoby,
2. u právnických osob název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a jméno a adresu bydliště fyzické osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,
c) jméno a adresu bydliště nebo název nebo jméno podnikatele a adresu sídla všech společníků včetně rozsahu jejich hlasovacích práv,
d) identifikátor datové schránky podle zákona upravujícího elektronické úkony, popřípadě kontaktní údaj a jméno kontaktní osoby,
e) adresu místa provozovny, pokud je zřízena,
f) adresu internetových stránek, má-li je zřízeny,
g) den vzniku auditorského oprávnění,
h) evidenční číslo,
i) jméno a evidenční číslo statutárního auditora provádějícího auditorskou činnost pro auditorskou společnost na základě pracovněprávního nebo jiného vztahu,
j) případné členství v síti a seznam názvů a adres členských společností a propojených osob nebo udání místa, kde jsou takové informace veřejně dostupné,
k) všechny další registrace jako auditorské společnosti provedené u příslušných orgánů jiných členských států včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují, a informaci, zda registrace zahrnuje oprávnění k ověřování zpráv o udržitelnosti,
l) všechny další registrace jako auditorského subjektu provedené u příslušných orgánů ve třetích zemích včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují, a informaci, zda registrace zahrnuje oprávnění k ověřování srovnatelnému s povinným auditem anebo ověřováním zpráv o udržitelnosti,
m) přehled o uložených opatřeních, včetně druhu opatření, správních trestech uložených podle hlavy XI a zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a důvodu jejich uložení, nestanoví-li tento zákon jinak.
***
§ 12d
(1) V případě osoby registrované podle § 47 a 47a se do rejstříku zapisují informace podle § 12 a 12a, pokud jsou u této osoby v zahraničí evidovány, a informace, zda registrace zahrnuje oprávnění k ověřování srovnatelnému s ověřováním zpráv o udržitelnosti.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 se v rejstříku označí zřetelně jako auditor ze třetí země nebo auditorská osoba ze třetí země.
***
§ 14
Nezávislost
(1) Auditor musí být nezávislý na účetní jednotce, u které provádí auditorskou činnost. Provádí-li auditor u účetní jednotky povinný audit nebo ověřování zprávy o udržitelnosti, musí být nezávislý nejméně po dobu odpovídající účetnímu období, za které se účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka nebo zpráva o udržitelnosti sestavuje, a dále do vydání zprávy auditora.
(2) Má se za to, že auditora nelze považovat za nezávislého na účetní jednotce, pokud
a) existuje jakýkoliv finanční nebo obchodní vztah, nebo jiný smluvní vztah, včetně poskytování neauditorských služeb, mezi ním nebo osobami tvořícími s ním síť a účetní jednotkou,
b) by při provádění povinného auditu nebo ověření zprávy o udržitelnosti u účetní jednotky docházelo ke kontrole vlastních služeb, nebo
c) by při provádění povinného auditu nebo ověření zprávy o udržitelnosti u účetní jednotky existoval vlastní zájem na výsledku povinného auditu nebo ověření zprávy o udržitelnosti.
(3) Auditora lze považovat za nezávislého v případě, že skutečnosti uvedené v odstavci 2 nevyvolávají střet zájmů nebo neohrožují dodržování požadavků stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.
(4) Auditor nesmí u účetní jednotky provést povinný audit nebo ověření zprávy o udržitelnosti, pokud
a) má vliv na řízení účetní jednotky,
b) získává nebo má příslib získat od auditované účetní jednotky jakýkoliv jiný prospěch vyjma svých odměn za služby poskytnuté účetní jednotce, nebo
c) drží investiční nástroje vydané, zajištěné nebo utvrzené účetní jednotkou, s výjimkou cenných papírů kolektivního investování vlastněných nepřímo prostřednictvím investičních fondů, podílových fondů nebo fondů obhospodařovaných penzijní společností, nebo má významný a přímý podíl na prospěchu z těchto investičních nástrojů nebo se účastní transakce s nimi.
(5) Auditor též nesmí u účetní jednotky provést povinný audit nebo ověření zprávy o udržitelnosti, pokud podmínky podle odstavce 4 naplňuje
a) statutární auditor provádějící povinný audit nebo ověření zprávy o udržitelnosti jeho jménem,
b) jeho klíčový auditorský partner,
c) zaměstnanec, zástupce auditora nebo ten, jehož služby auditor využívá, a kteří se přímo podílejí na činnostech souvisejících s povinným auditem nebo ověřením zprávy o udržitelnosti této účetní jednotky,
d) manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství, nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího poskytování státní sociální podpory nebo příbuzný v řadě přímé a sourozenec, kteří žijí ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku se statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo osobou uvedenou v písmenech a) až c),
e) osoba ovládaná auditorem, osoba ovládající auditora, které se přímo podílejí na činnostech souvisejících s povinným auditem nebo ověřením zprávy o udržitelnosti této účetní jednotky,
f) právnická osoba, která je ovládána osobami uvedenými v písmenech a) až d),
g) svěřenský fond, jiné právní uspořádání bez právní osobnosti nebo jiný obdobný vztah podle zahraničního práva, který byl vytvořen ve prospěch auditora nebo osoby uvedené v písmenech a) až d), nebo
h) osoba, jejíž ekonomické zájmy jsou podstatnou měrou shodné s ekonomickými zájmy auditora nebo osob uvedených v písmenu a), b) nebo d).
(6) Odstavce 1 až 4 se obdobně použijí i na osobu, která by mohla ovlivnit výsledek povinného auditu nebo ověření zprávy o udržitelnosti.
(7) V případě, že v účetním období, za které se účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, dojde k přeměně právnické osoby, u které je prováděn povinný audit nebo ověření zprávy o udržitelnosti, auditor ve vztahu k osobám zúčastněným na přeměně posoudí schopnost pokračovat v provádění povinného auditu nebo ověření zprávy o udržitelnosti účetní jednotky i po rozhodném dni přeměny, a to s ohledem na podmínky nezávislosti uvedené v odstavcích 2 až 5. Pokud auditor zjistí naplnění některé z podmínek uvedených v odstavci 2, 4 nebo 5, přijme bez zbytečného odkladu, avšak nejpozději do 3 měsíců, nezbytná opatření.
(8) Odstavec 7 se použije obdobně v případě přeměny jiných účetních jednotek nebo v případě převzetí podílu v právnické osobě, u které je prováděn povinný audit nebo pokud tato právnická osoba převezme podíl v jiné právnické osobě.
***
§ 14ha
Spis auditora
(1) O průběhu auditorské činnosti vede auditor spis, který obsahuje informace podle auditorských standardů a dále záznamy a dokumenty podle § 14a odst. 5, § 14b odst. 2, § 19 odst. 2, § 20, § 20a, § 20ab, § 45 odst. 2 a čl. 6, 8, 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.
(2) Auditorská společnost nebo statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet uchovává spis nejméně po dobu 10 let ode dne vyhotovení zprávy auditora.
(3) Spis auditora musí být uzavřen nejpozději do 60 dní ode dne následujícího po dni data vyhotovení zprávy auditora.
(4) Právo nahlížet do spisu mají
a) auditor skupiny podle § 19,
b) výkonný výbor a prezident Komory pro účely výkonu činností uložených tímto zákonem,
c) kárná komise Komory pro účely řízení podle § 26,
d) dozorčí komise a kontroloři kvality pro účely kontroly kvality,
e) členové Prezidia a jimi pověřené osoby pro účely výkonu působnosti Rady podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu nebo pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
f) členové disciplinárního výboru pro účely § 39b odst. 3 a 4,
g) členové kontrolního výboru pro účely kontroly kvality,
h) zaměstnanci České národní banky, je-li to potřebné pro výkon dohledu nad finančním trhem,
i) soud, týká-li se občanskoprávní řízení činnosti auditora,
j) orgány činné v trestním řízení, týká-li se trestní řízení činnosti auditora.
***
§ 15
Povinnost auditora zachovávat mlčenlivost
(1) Auditor je povinen, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se účetní jednotky, u které provádí auditorskou činnost, případně o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se dalších účetních jednotek, ke kterým má přístup jako auditor skupiny nebo auditor provádějící ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti. Tato povinnost se vztahuje i na auditora, který na auditorské zakázce přestal pracovat, na auditora, který má pozastaven výkon auditorské činnosti nebo kterému zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti, zaměstnance nebo zástupce auditora, společníky a členy orgánů auditorské společnosti a další fyzické osoby, jejichž služeb auditor využívá v souvislosti s výkonem auditorské činnosti.
(2) Je-li auditor nahrazen jiným auditorem, poskytne novému auditorovi přístup ke všem shromážděným významným informacím, které se týkají auditované účetní jednotky a provedené auditorské činnosti.
(3) Za porušení mlčenlivosti se nepovažuje
a) poskytnutí informací České národní bance v oblasti její dohledové působnosti na finančním trhu[footnoteRef:517]16) nebo příslušnému orgánu podle jiného právního předpisu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, [517: 16) § 44 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.]
b) poskytnutí informací novému auditorovi podle odstavce 2 nebo auditorovi skupiny v případě provádění povinného auditu konsolidované účetní závěrky nebo ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti podle § 19,
c) poskytnutí informací jinému auditorovi pro účely přezkumu řízení kvality zakázky a monitorování zásad a postupů vnitřního systému řízení kvality,
d) plnění povinností podle § 21 odst. 3 až 5,
e) poskytnutí dokumentů Radou příslušnému orgánu jiného členského státu podle § 42 odst. 1, případně příslušnému orgánu třetí země podle § 49, nebo auditorem příslušnému orgánu třetí země podle § 49 odst. 4,
f) poskytnutí informací kontrolorovi kvality pro účely kontroly kvality,
g) poskytnutí informací příslušným orgánům činným v trestním řízení o skutečnostech svědčících o možném spáchání trestných činů úplatkářství,
h) poskytnutí informací orgánům činným v trestním řízení, týká-li se trestní řízení auditora,
i) plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit trestný čin,
j) poskytnutí informací podle § 43d odst. 2 nebo čl. 7 nebo 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,
k) poskytnutí informací podle čl. 12 odstavce 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 Evropské radě pro systémová rizika nebo Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem,
l) poskytnutí informací jinému auditorovi pro účely společného provádění povinného auditu nebo ověření zprávy o udržitelnosti podle § 20c,
m) poskytnutí informací správci daně při plnění povinností stanovených daňovým řádem auditorovi jako povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
n) poskytnutí informací Radě nebo Komoře týkajících se oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů.
(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se auditor nemůže dovolávat v souvislosti s uplatňováním práv a povinností Komory nebo Rady v souvislosti s kontrolní činností a dohledovou činností nebo uplatňováním přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.
***
§ 17
Určení auditora pro povinný audit a ověření zprávy o udržitelnosti
(1) Pokud má účetní jednotka, která je právnickou osobou, povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu auditorem povinný audit, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet její nejvyšší orgán.
(2) Nemá-li účetní jednotka uvedená v odstavci 1 nejvyšší orgán, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet její kontrolní orgán, nejsou-li členové kontrolního orgánu členy řídicího orgánu.
(3) Pokud má účetní jednotka bez právní osobnosti povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem povinný audit, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet postupem podle odstavců 1, 2 a 4
a) obhospodařovatel, jde-li o jím obhospodařovaný podílový fond nebo podfond,
b) obhospodařovatel, jde-li o svěřenský fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
c) penzijní společnost, jde-li o jí obhospodařovaný účastnický, transformovaný nebo důchodový fond,.
d) ten, kdo ji zřídil, jde-li o účetní jednotku, která je pobočkou.
(4) Pokud má účetní jednotka povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem povinný audit a nelze-li určit auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet postupem podle odstavců 1 až 3, určí účetní jednotka auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet způsobem, který je nezávislý na členech řídicího orgánu této auditované účetní jednotky. To se nepoužije, pokud je účetní jednotka fyzickou osobou.
(5) Osoba, která je oprávněna právně jednat za účetní jednotku, je oprávněna uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s auditorem určeným podle odstavců 1, 2, 3 nebo 4.
(6) Odstavce 1 až 5 se použijí na ověření zprávy o udržitelnosti obdobně.
***
§ 17b
Zakázaná ujednání
Ke smluvnímu ujednání mezi účetní jednotkou a třetí stranou, kterým je určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro povinný audit nebo ověření zprávy o udržitelnosti omezeno na určité kategorie nebo seznamy statutárních auditorů nebo auditorských společností, se nepřihlíží.
***
§ 19
Povinný audit konsolidované účetní závěrky a ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti
(1) Při provádění povinného auditu konsolidované účetní závěrky určí konsolidující účetní jednotka auditora skupiny, který má plnou odpovědnost za zprávu auditora podle § 20, § 20a nebo podle čl. 10 a 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.
(2) Auditor skupiny pro účely povinného auditu konsolidované účetní závěrky posoudí a písemně zdokumentuje povahu, časové rozpětí a rozsah činnosti provedené auditorem části skupiny a přezkoumá a písemně zdokumentuje způsob jejího provedení. Auditorem části skupiny se rozumí auditor, auditor z jiného členského státu nebo auditorská osoba z jiného členského státu, auditor ze třetí země nebo auditorská osoba ze třetí země, kteří provádějí činnost vztahující se k povinnému auditu konsolidované účetní závěrky.
(3) Auditor skupiny uchovává dokumentaci podle odstavce 2 nejméně po dobu uvedenou v § 20a 14ha odst. 2, a to v rozsahu, která příslušnému orgánu umožní řádné přezkoumání činnosti auditora skupiny.
(4) Pro účely uvedené v odstavci 2 si auditor skupiny vyžádá souhlas auditora části skupiny s předáním jím provedené příslušné dokumentace o provedené činnosti.
(5) Není-li auditor skupiny schopen přezkoumat a písemně zdokumentovat způsob provedení činnosti provedené auditorem části skupiny podle odstavce 2, přijme vhodná opatření s cílem zjistit, jakým způsobem byla tato činnost provedena auditorem části skupiny, případně zajistí provedení dodatečné činnosti nebo ji provede sám. O této skutečnosti informuje Radu.
(6) Pokud je u významné části skupiny prováděn povinný audit u subjektu ze třetí země, s jejímiž příslušnými orgány není uzavřeno pracovní ujednání uvedené v § 49 odst. 1 písm. d), je auditor skupiny na žádost Rady povinen zajistit předložení dokumentace o auditu provedeném u tohoto subjektu auditorem části skupiny, a to v rozsahu potřebném pro povinný audit konsolidované účetní závěrky.
(7) Pro splnění povinnosti zajištění předložení dokumentace podle odstavce 6 auditor skupiny dále
a) zajistí kopii této dokumentace,
b) smluvně k této dokumentaci zajistí neomezený přístup na požádání, nebo
c) provede jiné vhodné opatření.
(8) Brání-li právní nebo jiná překážka předání dokumentace k auditu ze třetí země auditorovi skupiny, musí dokumentace, kterou uchovává auditor skupiny, obsahovat důkazní prostředek, že provedl náležité úkony, aby k dokumentaci k auditu získal přístup, a v případě jiných než právních překážek vyplývajících z právních předpisů příslušné země důkazní prostředek o takové překážce.
(9) Auditor skupiny je povinen na žádost Komory nebo Rady zpřístupnit dokumentaci podle odstavce 2 pro účely systému zajištění kvality podle § 24 nebo šetření podle § 40b.
(10) Odstavce 1 až 9 se použijí na ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti obdobně.
§ 20
Zpráva auditora o povinném auditu
(1) O povinném auditu vyhotoví auditor písemnou zprávu auditora. Zpráva auditora musí obsahovat
a) úvod, ve kterém auditor uvede
1. obchodní firmu nebo jméno, adresu sídla, popřípadě adresu místa bydliště, liší-li se od adresy sídla, je-li účetní jednotka podnikající fyzickou osobou, anebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla, je-li účetní jednotka právnickou osobou, pobočkou nebo jinou organizační složkou právnické osoby, anebo označení, jde-li o účetní jednotku bez právní osobnosti, a
2. identifikaci účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky účetní jednotky uvedené v bodu 1 včetně uvedení rozvahového dne nebo jiného okamžiku, k němuž je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena, a identifikaci účetního období, za které je sestavena, a identifikaci příslušného rámce účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka sestavena,
b) rozsah provedeného povinného auditu včetně odkazu na auditorské standardy podle § 18, v souladu s kterými byl povinný audit proveden,
c) výrok auditora, který musí jasně vyjádřit názor auditora, zda účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena podává věrné a poctivé zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a jiných vykazovaných změn finanční situace v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka sestavena; výrok auditora je buď bez výhrad, s výhradou, záporný, nebo je vyjádření výroku odmítnuto, jestliže auditor není schopný výrok auditora vyjádřit,
d) popis všech skutečností, které nejsou obsaženy ve výroku podle písmene c) a auditor je považuje za nezbytné uvést nebo na ně auditor upozornil a považuje-li takové upozornění za významné, zejména významné nejistoty s významným vlivem na předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, .
e) vyjádření, ve kterém auditor jasně uvede, zda údaje obsažené ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce, jsou ve všech významných ohledech v souladu s příslušnou účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou,
f) vyjádření auditora podle § 20b, nebo §20ba,
g) je-li povinný audit vyžadován zákonem o účetnictví, vyjádření, zda za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, za které se sestavená účetní závěrka ověřuje, byla účetní jednotka povinna zveřejnit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, a pokud ano, zda tak učinila.
(2) Provádí-li auditor povinný audit subjektu veřejného zájmu, uvede ve zprávě auditora údaje podle odstavce 1 a čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.
(3) Provádí-li auditor povinný audit účetní jednotky, která vyhotovuje výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu, je povinen ověřit výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu.
(4)(2) Statutární auditor uvede ve zprávě auditora své jméno, adresu sídla, evidenční číslo, podpis a datum vyhotovení.
(5)(3) Auditorská společnost ve zprávě auditora uvede název, adresu sídla, evidenční číslo a jména statutárních auditorů, kteří pro auditorskou společnost vyhotovili zprávu auditora, jejich evidenční čísla, jejich podpis a datum vyhotovení.
(6)(4) Vydává-li auditor zprávu o ověření konsolidované účetní závěrky, ke které je přiložena účetní závěrka konsolidující účetní jednotky, mohou být zprávy auditora spojeny.
(7)(5) Auditor, který vyhotovuje zprávu auditora o povinném auditu a zároveň vyhotovuje zprávu auditora o ověření zprávy o udržitelnosti, může vydat jednu zprávu za podmínky, že bude obsahovat také informace podle § 20ab.
§ 20a
Spis auditora
(1) O průběhu auditorské činnosti vede auditor spis, který obsahuje informace podle auditorských standardů a dále záznamy a dokumenty podle § 14a odst. 5, § 14b odst. 2, § 19 odst. 2, § 20, § 20ab, § 45 odst. 2 a čl. 6, 8, 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.
(2) Auditorská společnost nebo statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet uchovává spis nejméně po dobu 10 let ode dne vyhotovení zprávy auditora.
(3) Spis auditora musí být uzavřen nejpozději do 60 dní ode dne následujícího po dni data vyhotovení zprávy auditora.
(4)Právo nahlížet do spisu mají
a) auditor skupiny podle § 19,
b) výkonný výbor a prezident Komory pro účely výkonu činností uložených tímto zákonem,
c) kárná komise Komory pro účely řízení podle § 26,
d) dozorčí komise a kontroloři kvality pro účely kontroly kvality,
e) členové Prezidia a jimi pověřené osoby pro účely výkonu působnosti Rady podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu nebo pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
f) členové disciplinárního výboru pro účely § 39b odst. 3 a 4,
g) členové kontrolního výboru pro účely kontroly kvality,
h) zaměstnanci České národní banky, je-li to potřebné pro výkon dohledu nad finančním trhem,
i) soud, týká-li se občanskoprávní řízení činnosti auditora,
j) orgány činné v trestním řízení, týká-li se trestní řízení činnosti auditora.
§ 20a
Další náležitosti zprávy auditora o povinném auditu
(1) Má-li být auditovaná účetní závěrka zveřejněna se zprávou vedení nebo samostatnou zprávou o vztazích, auditor ve zprávě o povinném auditu uvede
a) názor auditora na soulad účetní závěrky s informacemi v těchto zprávách,
b) vyjádření, zda informace v těchto zprávách jsou v souladu se znalostmi auditora o účetní jednotce, a pokud tomu tak není, vysvětlení, které informace jsou v rozporu a
c) názor auditora na to, zda zpráva vedení, s výjimkou zprávy o udržitelnosti, pokud ji zpráva vedení zahrnuje, byla vyhotovena v souladu s právními předpisy.
(2) Je-li audit účetní závěrky vyžadován právními předpisy upravující účetnictví, auditor ve zprávě o povinném auditu uvede, zda za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, za které byla sestavena auditovaná účetní závěrka, byla účetní jednotka povinna vyhotovit zprávu o daních z příjmů, a pokud ano, zda ji zveřejnila.
(3) Je-li účetní jednotka povinna vyhotovovat zprávu o odměňování, auditor ve zprávě o povinném auditu uvede, jaké informace, které měly být v souladu se zákonem o podnikání na kapitálových trzích poskytnuty prostřednictvím zprávy o odměňování v účetním období, za které byla sestavena auditovaná účetní závěrka, nebyly v tomto období poskytnuty; pokud zákonem vyžadované informace byly poskytnuty, auditor do zprávy o povinném auditu tuto skutečnost neuvádí.
(4) Auditor ve zprávě auditora o povinném auditu subjektu veřejného zájmu uvede údaje podle čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.
(5) Do zprávy o povinném auditu auditor dále uvede vyjádření, zda elektronický formát nebo značkování účetní závěrky nebo zprávy vedení s výjimkou zprávy o udržitelnosti, jsou-li vyžadovány nebo účetní jednotkou deklarovány, jsou v souladu s příslušným obecně uznávaným standardem, právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.
§ 20ab
Zpráva auditora o ověření zprávy o udržitelnosti
(1) O ověření zprávy o udržitelnosti vyhotoví auditor písemnou zprávu auditora. Zpráva auditora musí obsahovat
a) úvod, ve kterém auditor uvede
1. obchodní firmu nebo jméno, adresu sídla, popřípadě adresu místa bydliště, liší-li se od adresy sídla, je-li účetní jednotka podnikající fyzickou osobou, anebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla, je-li účetní jednotka právnickou osobou, pobočkou nebo jinou organizační složkou právnické osoby, anebo označení, jde-li o účetní jednotku bez právní osobnosti, a
2. identifikaci zprávy o udržitelnosti nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti účetní jednotky uvedené v bodu 1 včetně uvedení dne nebo jiného okamžiku, k němuž je zpráva o udržitelnosti nebo konsolidovaná zpráva o udržitelnosti sestavena, a identifikaci účetního období, za které je sestavena, a identifikaci příslušného rámce, na jehož základě je zpráva o udržitelnosti nebo konsolidovaná zpráva o udržitelnosti sestavena,
b) rozsah provedeného ověřování včetně odkazu na auditorské standardy podle § 18, v souladu s kterými bylo ověření zprávy o udržitelnosti provedeno,
c) závěr auditora, zda
1. zjistil okolnosti, které by ho vedly k domněnce, že zpráva o udržitelnosti nebyla vyhotovena v souladu s požadavky zákona o účetnictví včetně standardů včetně souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, postupu pro určování informací vykazovaných podle těchto standardů a značkování v souladu a souladu značkování s přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv, a v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro usnadnění udržitelných investic, nebo
2. zpráva o udržitelnosti byla vyhotovena v souladu s požadavky zákona o účetnictví včetně standardů včetně souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, postupu pro určování informací vykazovaných podle těchto standardů a značkování v souladu a souladu značkování s přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv, a v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro usnadnění udržitelných investic.
(2) Statutární auditor uvede ve zprávě auditora své jméno, adresu sídla, evidenční číslo, podpis a datum vyhotovení.
(3) Auditorská společnost ve zprávě auditora uvede název, adresu sídla, evidenční číslo a jména statutárních auditorů, kteří pro auditorskou společnost vyhotovili zprávu auditora, jejich evidenční čísla, jejich podpis a datum vyhotovení.
§ 20b
Další požadavky na ověření výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy
Ověřuje-li auditor výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu obchodní společnosti, auditor
a) se také vyjádří, zda výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva, s výjimkou zprávy o udržitelnosti, byla vypracována v souladu s právními předpisy nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie,
b) také uvede, zda na základě poznatků a povědomí o obchodní společnosti, k nimž dospěl při provádění povinného auditu, výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva neobsahuje významné věcné nesprávnosti; dospěje-li k názoru, že výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva obsahuje významné věcné nesprávnosti, uvede jejich povahu.
§ 20b
Spojení zpráv auditora
(1) Vydává-li auditor zprávu o povinném auditu konsolidované účetní závěrky, ke které je přiložena individuální účetní závěrka konsolidující účetní jednotky, mohou být zprávy auditora o auditech obou účetních závěrek spojeny.
(2) Auditor, který vyhotovuje zprávu auditora o povinném auditu a zároveň vyhotovuje zprávu auditora o ověření zprávy o udržitelnosti, může vydat jednu zprávu za podmínky, že bude obsahovat informace podle § 20, 20a a 20ab.
§ 20ba
Požadavky na ověření výroční finanční zprávy emitenta vyhotovujícího výroční finanční zprávu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv
(1) Na ověření výroční finanční zprávy emitenta, který vyhotovuje výroční finanční zprávu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv26), se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující ověření výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy; požadavky na ověření výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy tím nejsou dotčeny.
(2) Ověřuje-li auditor výroční finanční zprávu emitenta, který vyhotovuje výroční finanční zprávu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv[footnoteRef:518]26), auditor se také vyjádří, zda použité značkování je v souladu s právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie. [518: 26) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv, v platném znění.]
§ 20c
Společné provedení povinného auditu nebo ověření zprávy o udržitelnosti
Určí-li účetní jednotka více než jednoho statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo více než jednu auditorskou společnost pro společné provedení povinného auditu nebo ověření zprávy o udržitelnosti, vyhotovují určení auditoři společnou zprávu auditora obsahující společný výrok auditora; § 20, 20a a 20ab se použije obdobně. Dospějí-li statutární auditoři vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorské společnosti vzájemně k rozdílnému stanovisku auditora, ve společné zprávě auditora uvede každý z nich vlastní výrok auditora a důvody neshody.
***
§ 24
Systém zajištění kvality
(1) Kontrolou kvality u auditora se zjišťuje, zda auditor postupuje při provádění auditorské činnosti v souladu s
a) tímto zákonem, auditorskými standardy podle § 18, etickým kodexem a vnitřními předpisy Komory a
b) přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.
(2) Systém zajištění kvality zahrnuje kontroly kvality organizované a řízené
a) kontrolním výborem podle § 39c odst. 4 písm. a) a
b) dozorčí komisí podle § 35 odst. 1.
(3) Systému zajištění kvality podléhají všichni auditoři, nestanoví-li tento zákon jinak.
(4) Systém zajištění kvality musí splňovat tato kritéria:
a) je nezávislý na kontrolovaných auditorech,
b) podléhá veřejnému dohledu podle hlavy VI,
c) kontrolu kvality provádí kontrolor kvality; tím není dotčen čl. 26 odst. 5 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,
d) provedení kontroly kvality se stanovuje na základě analýzy rizik, a to u
1. auditora provádějícího povinný audit alespoň jednoho subjektu veřejného zájmu, ve lhůtách upravených v čl. 26 odst. 2 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,
2. auditora, který neprovádí povinný audit ani u jednoho subjektu veřejného zájmu, nejméně jednou za 6 let.
(5) Za auditora provádějícího povinný audit alespoň jednoho subjektu veřejného zájmu se pro účely systému zajištění kvality považuje auditor, který provedl povinný audit u subjektu veřejného zájmu
a) podle čl. 26 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, a to po dobu 3 let od počátku účetního období, za které tento povinný audit u subjektu veřejného zájmu provedl,
b) podle čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, a to po dobu 6 let od počátku účetního období, za které tento povinný audit u subjektu veřejného zájmu provedl.
(6) Jednou ročně Komora zpracovává dílčí zprávu o výsledcích kontrol kvality prováděných Komorou, kterou předává Radě ve lhůtě nejpozději do 3 měsíců od skončení kalendářního roku.
(7) Jednou ročně vydává Rada souhrnnou zprávu o systému zajištění kvality, v níž uvádí podstatná zjištění, zejména opakované nedostatky vnitřních systémů řízení kvality u auditorů, které vyplývají z provedených kontrol kvality a informace podle čl. 28 písm. c) a d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. Souhrnná zpráva o systému zajištění kvality obsahuje i informace vycházející z dílčí zprávy zpracované podle odstavce 6. Souhrnnou zprávu o systému zajištění kvality zveřejní Rada na svých internetových stránkách nejpozději do 6 měsíců od skončení kalendářního roku.
§ 24b
Plán kontrol kvality
(1) Komora předloží Radě v každém kalendářním pololetí návrh plánu na provedení kontrol kvality organizovaných a řízených dozorčí komisí. Při předložení návrhu plánu Radě Komora vždy uvede, jakým způsobem zohlednila kritéria uvedená v § 24 odst. 4 písm. d).
(2) V návrhu plánu podle odstavce 1 Komora uvede jméno auditora, u něhož je kontrola kvality plánována, jméno, popřípadě jména kontrolorů kvality pověřených provedením kontroly kvality, jméno navrženého vedoucího kontrolní skupiny a předpokládaný termín zahájení kontroly kvality.
(3) Rada zpracuje plán kontrol kvality kontrolního výboru a dozorčí komise pro účely splnění kritérií uvedených v § 24 odst. 4 písm. d); při jeho zpracování zohlední návrh plánu předložený Komorou. Plán kontrol kvality obsahuje údaje podle odstavce 2.
(4) O záměru provést kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí, která není zahrnuta v plánu kontrol kvality, je Komora povinna informovat Radu s uvedením důvodů nebo rizik, pro které má být taková kontrola kvality provedena.
***
§ 36
Kárná komise
(1) Kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem. Počet členů a náhradníků kárné komise stanoví statut Komory.
(2) Kárná komise vykonává v prvním stupni působnost Komory v řízení o přestupku podle hlavy XIII a podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Odvolacím orgánem je Prezidium.
(3) Kárná komise informuje nejméně jednou za 6 měsíců Komoru a Radu o výsledcích své činnosti.
(4) Kárná komise poskytne Radě pravidelně jednou za kalendářní čtvrtletí informace o uložených opatřeních podle § 25 pro účely § 38 odst. 2 písm. q) r).
***
§ 38
Činnost Rady
(1) Výkonem veřejného dohledu podle § 37 odst. 2 se rozumí dohled nad
a) kontrolou dodržování ustanovení tohoto zákona, auditorských standardů podle § 18, etického kodexu a vnitřních předpisů Komory auditory a orgány Komory,
b) organizací, řízením a prováděním kontrol kvality organizovaných a řízených dozorčí komisí,
c) organizací a prováděním dílčích částí auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky,
c)d) organizací a provozováním systému průběžného vzdělávání statutárních auditorů prováděného Komorou,
d)e) uplatňováním kárných a jiných opatření podle tohoto zákona Komorou při řízeních proti auditorům, případně osobám registrovaným podle § 47 a 47a.
(2) Rada
a) spolupracuje s orgány podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ve věcech týkajících se povinného auditu a plnění povinností podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu,
b) spolupracuje s orgány veřejného dohledu nad auditory ostatních členských států a třetích zemí za podmínek stanovených tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu a podílí se též na mezinárodní spolupráci dohledových orgánů, pokud je to nutné nebo žádoucí pro plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu,
c) spolupracuje s Českou národní bankou ve věci dohledu nad auditory provádějícími auditorskou činnost osobám podléhajícím dohledu České národní banky,
d) spolupracuje s Komorou, Výborem evropských orgánů dohledu nad auditem a příslušnými orgány jiných členských států za účelem sjednocování požadavků na teoretickou přípravu a odbornou praxi a požadavků na rozdílovou zkoušku,
e) plní funkci nadřízeného správního orgánu v případech stanovených tímto nebo jiným zákonem 21) a dále ve věci přestupků projednávaných Komorou,
f) schvaluje
1. statut Rady
2. plán činnosti Rady,
3. návrh rozpočtu Rady,
4. jednací řád Rady, organizační, spisový a podpisový řád Rady, řád ke kontrolám kvality a další vnitřní předpisy,
5. zprávu o veřejném dohledu nad auditem podle odstavce 3,
6. souhrnnou zprávu o systému zajištění kvality,
7. plán kontrol kvality,
g) projednává s Komorou návrhy změn vnitřních předpisů nebo návrhy vnitřních předpisů Komory před procesem jejich schvalování sněmem nebo výkonným výborem; členové Prezidia Rady mají právo účastnit se bez hlasovacího práva sněmu Komory nebo zasedání jiných orgánů Komory, členové disciplinárního výboru, kontrolního výboru a zaměstnanci Rady mají právo účastnit se bez hlasovacího práva sněmu Komory, zasedání dozorčí komise nebo kárné komise, a to po předchozím projednání s prezidentem Komory,
h) podává Komoře návrh na zrušení nebo změnu vnitřního předpisu Komory nebo jeho části, pokud jsou v rozporu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem; nevyhoví-li Komora tomuto návrhu ve lhůtě stanovené Radou, může podat návrh na zrušení vnitřního předpisu Komory nebo jeho části soudem,
i) vydává doporučení pro účely výkonu veřejného dohledu podle § 37 odst. 2 a spolupráce podle písmene d),
j) je oprávněna nařídit Komoře provedení kontroly kvality u auditora,
k) dohlíží na provádění kontroly kvality organizované a řízené dozorčí komisí prostřednictvím Radou pověřeného člena nebo jiné pověřené osoby, která není s kontrolovaným auditorem ve střetu zájmů a splňuje požadavky uvedené v § 24c odst. 1,
l) provádí další činnosti, které jí stanoví tento zákon a jsou nezbytné k řádnému provádění veřejného dohledu nad auditem,
m) kontroluje, zda jsou auditory, osobami, které se přímo podílejí na činnostech souvisejících s povinným auditem u účetní jednotky, členy sítě a subjekty veřejného zájmu dodržována ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu,
n) rozhoduje o prodloužení podle čl. 17 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,
o) rozhoduje na žádost auditora, který provádí u auditovaného subjektu auditorskou činnost spočívající v ověření informací uvedených v prospektu nebo ověření založené na postupech, které jsou dohodnuty mezi auditorem a auditovaným subjektem v souvislosti s prospektem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prospekt, aby se na něj po dobu nejvýše dvou účetních období nevztahovaly požadavky čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,
o)p) sleduje vývoj na trhu provádění povinného auditu subjektů veřejného zájmu a zpracovává zprávu o vývoji na trhu poskytování služeb povinného auditu subjektům veřejného zájmu v souladu s čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,
p)q) sjednává a uzavírá dohody s příslušnými orgány třetích zemí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu,
q)r) zpracovává přehled všech opatření, která byla za každý kalendářní rok uložena auditorům podle § 25 a hlavy XI a předává je Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem,
r)s) zveřejní jména auditorů, jejichž podíl odměn za povinný audit účtovaných nebo evidovaných od subjektů veřejného zájmu nepřesahuje 15 % z celkových odměn účtovaných nebo evidovaných za povinný audit za kalendářní rok podle čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,
s)t) pro účely čl. 17 odst. 8 třetí pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 určuje datum pro uplatňování požadavků na trvání auditorské zakázky,
t)u) informuje Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem o uložených opatřeních zákazu výkonu auditorské činnosti a vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti nebo subjektu veřejného zájmu podle jiného právního předpisu.
(3) Rada vydá každoročně, nejpozději do 30. června, zprávu o veřejném dohledu nad auditem v České republice za předcházející kalendářní rok, která zahrnuje také informace podle čl. 28 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.
(4) Rada zveřejní účetní závěrku Rady, souhrnnou zprávu o systému zajištění kvality a zprávu o veřejném dohledu za předcházející účetní období na svých internetových stránkách nejpozději do 30. června a dále informace podle čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. Tyto informace musejí být na internetových stránkách zveřejněny po dobu alespoň 5 let od jejich zveřejnění včetně případných oprav.
(5) Rada informuje Českou národní banku o výpovědi závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo o odstoupení od smlouvy o povinném auditu podle § 17a, je-li smluvní stranou účetní jednotka podléhající dohledu České národní banky.
(6) Rada se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu podílí na činnosti Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem podle čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.
(7) Rada se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci spolupráce příslušných orgánů podle čl. 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.
(8) Rada sdělí na požádání České národní bance výsledek kontroly kvality u auditora, který provádí povinný audit účetní jednotky, jež podléhá dohledu České národní banky.
(9) Proti rozhodnutí Rady podle odstavce 2 písm. n) a o) se nelze odvolat.
***
§ 39b
Disciplinární výbor
(1) Disciplinární výbor má 5 členů.
(2) Členové disciplinárního výboru jsou jmenováni Prezidentem Rady na návrh Prezidia. Funkční období členů disciplinárního výboru, způsob jejich odvolání, odměňování a pravidla pro rozhodování stanoví statut Rady.
(3) Disciplinární výbor vykonává v prvním stupni působnost Rady v řízení o přestupku podle hlavy XI, hlavy XIII a podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Odvolacím orgánem je Prezidium.
(4) Disciplinární výbor vykonává působnost Rady v šetření podle § 40b.
(5) Disciplinární výbor zajišťuje zveřejnění rozhodnutí o přestupku podle § 49f a posuzuje výjimky ze zveřejnění. Je-li vydáno rozhodnutí o odvolání podaného proti rozhodnutí kárné komise nebo podána žaloba proti rozhodnutí o přestupku, zveřejnění společně s informací o výsledku soudního přezkumu zajišťuje Prezidium a posuzuje výjimky z tohoto zveřejnění.
(5)(6) Plnění funkce člena disciplinárního výboru je výkonem veřejné funkce.
***
§ 41
Spolupráce s příslušnými orgány členských států
(1) Rada má povinnost vzájemně spolupracovat s příslušnými orgány členských států kdykoli je to pro účely provádění veřejného dohledu podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu nutné nebo žádoucí. Jedná se zejména o výměnu informací a spolupráci při kontrolách kvality a šetřeních, která se týkají provádění povinných auditů nebo ověřování zpráv o udržitelnosti.
(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost se vztahuje na všechny osoby, které jsou nebo byly zaměstnány Radou. Informace, na které se vztahuje požadavek mlčenlivosti, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě či orgánu, nestanoví-li tento nebo jiný právní předpis jinak. Tím není dotčena možnost výměny důvěrných informací mezi příslušnými orgány. Rada zajistí, aby se na takto vyměněné informace rovněž vztahovala povinnost zachovávat mlčenlivost. Rada může rovněž požádat příslušný orgán jiného členského státu, aby provedl šetření na svém území. Může také požádat, aby její vlastní zaměstnanci nebo jí vybrané osoby mohli v průběhu šetření doprovázet osoby příslušného orgánu tohoto jiného členského státu. Rada může umožnit osobám pověřeným příslušným orgánem jiného členského státu být přítomny šetření prováděného Radou.
(3) Rada může odmítnout provést šetření nebo odmítnout umožnit zaměstnancům nebo osobám vybraným příslušným orgánem jiného členského státu doprovázet své pracovníky, jak je uvedeno v odstavci 2, pokud
a) může mít takové šetření nepříznivý vliv na svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek České republiky nebo by takové šetření mělo za následek porušení zákonů upravujících ochranu utajovaných informací a činnost zpravodajských služeb,
b) bylo již proti auditorovi zahájeno soudní řízení ve stejné věci, nebo
c) Komora nebo Rada již u těchto osob v rámci kárného nebo jiného řízení v této věci rozhodly.
***
§ 43b
Poskytování některých neauditorských služeb
(1) Auditor, který provádí povinný audit subjektu veřejného zájmu, může v období počínajícím prvním dnem účetního období, za které je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřována, a dále do vydání zprávy auditora, poskytovat tomuto subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) bodu i), bodu iv) až vii) a v písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, za podmínek stanovených tímto zákonem a pokud
a) tyto neauditorské služby nemají přímý vliv nebo mají samostatně nebo v souhrnu nevýznamný vliv na ověřovanou účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku a
b) odhad jejich vlivu na ověřovanou účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku je auditorem zdokumentován a vysvětlen v dodatečné zprávě výboru pro audit vyhotovené podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.
(2) Auditor, který je členem sítě, do které náleží auditor, auditor z jiného členského státu nebo auditorská osoba z jiného členského státu provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu zřízeného podle práva členského státu, může tomuto subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci[footnoteRef:519]25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice v období počínajícím prvním dnem účetního období, za které je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřována, a dále do vydání zprávy auditora, poskytovat neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) bodu i), bodu iv) až vii) a v písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, a to za podmínek stanovených v odstavci 1. [519: 25) § 74 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).]
(3) Na poskytování služeb uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) bodu i), bodu iv) až vii) a v písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice, členem sítě, do které náleží auditor provádějící povinný audit tohoto subjektu veřejného zájmu, se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.
(4) Auditor nesmí poskytnout subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci nebo jeho dceřiné obchodní korporaci, neauditorské služby neuvedené v čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 bez schválení kontrolním orgánem podle § 44a odst. 1 písm. m) nebo výborem pro audit podle čl. 5 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.
§ 43ba
Ověřování zprávy o udržitelnosti a poskytování neauditorských služeb
(1) Auditor, který ověřuje zprávu o udržitelnosti subjektu veřejného zájmu, nesmí v období počínajícím prvním dnem období, za které je zpráva o udržitelnosti podávána, a dále do vydání zprávy auditora o ověření zprávy o udržitelnosti, poskytovat tomuto subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci písm. b), c) a e) až k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. Auditor, který ověřuje zprávu o udržitelnosti subjektu veřejného zájmu, nesmí poskytovat tomuto subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 také v účetním období bezprostředně předcházejícímu období uvedenému ve větě první.
(2) Na poskytování služeb uvedených v odstavci 1 subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice osobou v síti, do které náleží auditor provádějící ověření zprávy o udržitelnosti tohoto subjektu veřejného zájmu, se odstavec 1 použije obdobně.
(3) Auditor, který provádí ověření zprávy o udržitelnosti subjektu veřejného zájmu, může poskytovat tomuto subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice jiné neauditorské služby neuvedené v odstavci 1 nebo neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, pokud je schválí výbor pro audit po řádném posouzení auditorovy dokumentace posouzení rizika ohrožení nezávislosti a v případě existence rizika přijatých ochranných opatření k jeho zmírnění podle § 14b.
(4) Na poskytování služeb uvedených v odstavci 3 subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice osobou v síti, do které náleží auditor provádějící ověření zprávy o udržitelnosti tohoto subjektu veřejného zájmu, se odstavec 3 použije obdobně.
(5) Pokud osoba v síti, do níž náleží auditor, který provádí ověření přehledu informací subjektu veřejného zájmu, poskytuje neauditorské služby uvedené v odstavci 1 dceřinné entitě tohoto subjektu veřejného zájmu, která má sídlo ve třetí zemi, auditor posoudí riziko ohrožení jeho nezávislosti v souvislosti s poskytováním těchto neauditorských služeb osobou v síti. Má-li poskytování neauditorských služeb osobou v síti dopad na nezávislost auditora, auditor může ověření zprávy o udržitelnosti provést, pouze pokud přijme ochranná opatření k omezení rizika ohrožení jeho nezávislosti.
***
§ 44a
Výbor pro audit
(1) Výbor pro audit, aniž je dotčena odpovědnost řídicího nebo kontrolního orgánu nebo jejich členů, zejména
a) sleduje účinnost vnitřní kontroly, systému řízení rizik,
b) sleduje účinnost vnitřního auditu a jeho funkční nezávislost, je-li funkce vnitřního auditu zřízena,
c) sleduje postup sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a postup vyhotovování zprávy o udržitelnosti včetně postupu při určování informací vykazovaných v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí a formátování a značkování zprávy o udržitelnosti podle požadavku účetních předpisů a předkládá řídicímu nebo kontrolnímu orgánu doporučení k zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví a vyhotovování zpráv o udržitelnosti,
d) doporučuje auditora kontrolnímu orgánu s tím, že toto doporučení, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie upravující specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu jinak, řádně odůvodní,
e) posuzuje nezávislost statutárního auditora a auditorské společnosti a poskytování neauditorských služeb subjektu veřejného zájmu statutárním auditorem a auditorskou společností,
f) projednává s auditorem rizika ohrožující jeho nezávislost a ochranná opatření, která byla auditorem přijata s cílem tato rizika zmírnit,
g) sleduje proces povinného auditu a ověření zprávy o udržitelnosti; přitom vychází ze souhrnné zprávy o systému zajištění kvality,
h) vyjadřuje se k výpovědi závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu podle § 17a odst. 1,
i) posuzuje, zda bude auditorská zakázka předmětem přezkumu řízení kvality auditorské zakázky jiným statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorskou společností podle čl. 4 odst. 3 první pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,
j) informuje kontrolní orgán o výsledku povinného auditu a ověření zprávy o udržitelnosti a jeho poznatcích získaných ze sledování procesu povinného auditu a ověření zprávy o udržitelnosti,
k) informuje kontrolní orgán, jakým způsobem povinný audit a ověření zprávy o udržitelnosti přispěly k zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví a vyhotovování zpráv o udržitelnosti,
l) rozhoduje o pokračování provádění povinného auditu auditorem podle čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,
m) schvaluje poskytování jiných neauditorských služeb,
n) schvaluje zprávu o závěrech výběrového řízení ve výběrovém řízení v souladu s čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 a
o) vykonává další působnost podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.
(2) Auditor průběžně podává výboru pro audit zprávy o významných skutečnostech vyplývajících z povinného auditu a ověření zprávy o udržitelnosti, zejména o zásadních nedostatcích ve vnitřní kontrole ve vztahu k postupu sestavování účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.
***
§ 44c
Zřízení výboru pro audit některými subjekty s majetkovou účastí státu
(1) Výbor pro audit dále zřizuje účetní jednotka, která není subjektem veřejného zájmu, a která je
a) obchodní korporací podle zákona o obchodních korporacích, která je velkou účetní jednotkou a ve které organizační složka státu, územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí nebo městská část hlavního města Prahy nakládá samostatně nebo společně s jinou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo městskou částí hlavního města Prahy podílem na hlasovacích právech představujícím více než 50 % všech hlasů v obchodní korporaci,
b) obchodní korporací, která je konsolidující účetní jednotkou, která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v § 1b odst. 3 36 odst. 4 zákona o účetnictví, a ve které organizační složka státu, územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí nebo městská část hlavního města Prahy nakládá samostatně nebo společně s jinou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo městskou částí hlavního města Prahy podílem na hlasovacích právech představujícím více než 50 % všech hlasů v obchodní korporaci,
c) státním podnikem podle zákona o státním podniku, který je velkou účetní jednotkou,
d) národním podnikem, který je velkou účetní jednotkou,
e) státní organizací Správa železnic podle zákona upravujícího zřízení a činnost státní organizace Správa železnic, nebo
f) obchodní korporací podle zákona o obchodních korporacích, která je velkou účetní jednotkou, je-li její ovládající osobou účetní jednotka uvedená v písmenech a) až d), rozhodne-li tak její ovládající osoba.
(2) Na zřízení a působnost výboru pro audit se § 44 až 44aa použijí obdobně.
***
§ 45
Další požadavky na auditora subjektu s majetkovou účastí státu
(1) Auditor, který provádí povinný audit účetní jednotky uvedené v § 44c, je povinen
a) jednou ročně formou písemného prohlášení potvrdit výboru pro audit svou nezávislost na této účetní jednotce,
b) jednou ročně písemně sdělit výboru pro audit neauditorské služby poskytnuté této účetní jednotce a
c) projednat s výborem pro audit případné ohrožení své nezávislosti a opatření použitá k jejich zmírnění, a to v souladu s § 14.
(2) Auditor provádějící povinný audit účetní jednotky uvedené v § 44c předloží nejpozději v den předložení zprávy auditora výboru pro audit písemnou dodatečnou zprávu určenou výboru pro audit; dodatečná zpráva určená výboru pro audit musí obsahovat
a) prohlášení o nezávislosti podle odstavce 1 písm. a),
b) jména všech klíčových auditorských partnerů,
c) informace o tom, zda některou z jeho činností provedl jiný auditor, který není členem sítě, do které patří auditor provádějící povinný audit nebo jiná osoba a prohlášení o nezávislosti jiného auditora nebo jiné osoby,
d) popis povahy, četnosti a rozsahu komunikace s výborem pro audit nebo orgánem, který plní funkce výboru pro audit podle § 44b odst. 2, s řídicím nebo kontrolním orgánem účetní jednotky, včetně uvedení dat jednání s těmito orgány,
e) popis rozsahu a časového rámce povinného auditu,
f) popis rozdělení úkolů mezi auditory, pokud byla pro povinný audit určena více než jedna auditorská společnost nebo statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet,
g) popis použité metodiky, včetně toho, které kategorie rozvahy byly ověřovány přímo a které byly ověřovány na základě kontroly systému a souladu, včetně vysvětlení případných podstatných změn významu věcné kontroly a kontroly souladu v porovnání s předcházejícím účetním obdobím,
h) kvantitativní úroveň významnosti použitou při provedení povinného auditu pro účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku jako celek a případně úroveň nebo úrovně významnosti pro konkrétní kategorie transakcí, zůstatků účtů nebo údajů, jakož i kvalitativní faktory zohledněné při stanovování úrovně významnosti,
i) vyhodnocení a vysvětlení událostí nebo okolností, které byly zjištěny v průběhu povinného auditu a které by mohly vyvolat podstatné pochybnosti s významným vlivem na předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, a otázky, zda tyto události nebo okolnosti představují významnou nejistotu, a dále souhrnné informace o všech zárukách, doporučujících prohlášeních, závazcích veřejného zásahu a dalších podpůrných opatřeních zohledněných při předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky,
j) informace o jakýchkoli závažných nedostatcích systému vnitřní finanční kontroly účetní jednotky nebo, v případě konsolidované účetní závěrky, mateřské obchodní korporace, jakož i jejich účetního systému; u každého z těchto závažných nedostatků auditor uvede, zda byly tyto nedostatky vyřešeny vedením účetní jednotky,
k) informace o veškerých významných skutečnostech, které se týkají skutečného nesouladu s právními předpisy nebo zakladatelským právním jednáním odhaleném v průběhu provádění povinného auditu nebo podezření na takový nesoulad, jsou-li tyto záležitosti pokládány za významné pro to, aby výbor pro audit mohl plnit své úkoly,
l) informace o použitých metodách oceňování jednotlivých položek v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce včetně případného dopadu jejich změn, jakož i posouzení těchto metod,
m) v případě povinného auditu konsolidované účetní závěrky vysvětlení rozsahu konsolidace a kritérií uplatněných účetní jednotkou pro nezahrnutí do konsolidačního celku včetně vysvětlení toho, zda jsou uplatněná kritéria v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví,
n) v případě povinného auditu konsolidované účetní závěrky povahu a rozsah auditorské činnosti provedené auditorem ze třetí země nebo auditorskou osobou ze třetí země, které nejsou členy sítě jako auditor provádějící povinný audit konsolidované účetní závěrky,
o) informace o tom, zda účetní jednotka poskytla auditorovi všechna jím požadovaná vysvětlení a dokumenty, a
p) informace o případných
1. významných potížích, které se během povinného auditu vyskytly,
2. významných skutečnostech, které byly v souvislosti s povinným auditem projednávány s vedením účetní jednotky, a
3. dalších skutečnostech, které vyplynuly z povinného auditu a které auditor považuje za nezbytné uvést nebo na ně auditor upozornil a považuje-li takové upozornění za významné pro zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví.
***
§ 47
Registrace pro účely povinného auditu společnosti se sídlem ve třetí zemi
(1) Komora zaregistruje v rejstříku auditora ze třetí země nebo auditorskou osobu ze třetí země, kteří předloží zprávu auditora týkající se účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky společnosti ze třetí země. Za společnost ze třetí země je považována společnost se sídlem ve třetí zemi, jejíž cenné papíry jsou k rozvahovému dni přijaty k obchodování na regulovaném trhu, s výjimkou případu, kdy společnost vydává pouze dluhopisy nebo jim obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky přijaté k obchodování na regulovaném trhu
a) před 31. prosincem 2010 a je-li jmenovitá hodnota takového cenného papíru nejméně 50 000 EUR nebo v případě dluhopisů se jmenovitou hodnotou vyjádřenou v jiné měně, která se ke dni jejich vydání rovná nejméně částce odpovídající 50 000 EUR při přepočtu kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den jejich vydání,
b) po 31. prosinci 2010 a je-li jmenovitá hodnota takového cenného papíru nejméně 100 000 EUR nebo v případě dluhopisů se jmenovitou hodnotou vyjádřenou v jiné měně, která se ke dni jejich vydání rovná nejméně částce odpovídající 100 000 EUR při přepočtu kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den jejich vydání.
(2) Komora na žádost zaregistruje auditora ze třetí země, pokud
a) jsou splněny požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 písm. a) až d) a f),
b) fyzická osoba provádějící pro tuto osobu audit účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky společnosti ze třetí země splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 písm. a) až d) a f),
c) audit účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky společnosti ze třetí země je proveden v souladu s auditorskými standardy podle § 18 a s požadavky stanovenými v § 14, 14b a 16 nebo s rovnocennými standardy a požadavky,
d) zveřejní na svých internetových stránkách výroční zprávu o průhlednosti, která obsahuje informace uvedené v čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 nebo která splňuje rovnocenné požadavky na zveřejnění.
(3) Komora na žádost zaregistruje auditorskou osobu ze třetí země, pokud
a) jsou splněny požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 5 odst. 1 písm. h),
b) většina členů jejího řídicího orgánu splňuje v rozsahu významném pro provádění povinného auditu požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 písm. a) až d) a f) a § 5 odst. 1 písm. h),
c) fyzická osoba provádějící pro tuto osobu audit účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky společnosti ze třetí země splňuje v rozsahu významném pro provádění povinného auditu požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 písm. a) až d) a f),
d) audit účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky společnosti ze třetí země je proveden v souladu s auditorskými standardy podle § 18 a s požadavky stanovenými v § 14, 14b a 16 nebo s rovnocennými standardy a požadavky,
e) zveřejní na svých internetových stránkách výroční zprávu o průhlednosti, která obsahuje informace uvedené v čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 nebo která splňuje rovnocenné požadavky na zveřejnění.
(4) Na zaregistrované osoby podle odstavce 2 se vztahují ustanovení tohoto zákona upravující veřejný dohled, systém zajištění kvality, kárná opatření a přestupky podle hlavy XI. Pokud tyto osoby podléhají systému zajištění kvality jiného členského státu nebo pokud tyto osoby podléhají systému zajištění kvality ve třetí zemi, který byl vyhodnocen jako rovnocenný v souladu s § 24, a kontrola kvality byla u této osoby provedena v průběhu předcházejících 3 let, kontrola kvality se nemusí provést.
(5) Pokud byla zpráva auditora týkající se účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky podle odstavce 1 vyhotovena osobou, která není zaregistrována u Komory podle odstavců 2 a 3, nelze tuto zprávu považovat za zprávu auditora podle tohoto zákona.
(6) Rada hodnotí rovnocennost uvedenou v odstavci 2 písm. c) a v odstavci 3 písm. d), pokud Evropská komise v této věci nerozhodla dříve. Rada v této věci případně může spolupracovat s Komorou.
***
§ 48
Odchylky v případě rovnocennosti
(1) Postup uvedený v § 47 odst. 1 až 3 a § 47a odst. 1 až 3 nemusí být použit v případě, že osoby podle § 47 odst. 1 a § 47a odst. 1 podléhají systémům veřejného dohledu, zajištění kvality a sankcí ve třetí zemi, které splňují požadavky rovnocenné požadavkům podle § 24, 25 a hlav VI a XI.
(2) Rada hodnotí rovnocennost zmíněnou v odstavci 1, pokud Evropská komise v této věci nerozhodla dříve. Rada se případně může spoléhat na hodnocení jiných členských států. Pokud následně Evropská komise rozhodne, že požadavek rovnocennosti uvedený v odstavci 1 není splněn, lze postupovat podle odstavce 1 po přiměřenou přechodnou dobu, umožní-li to Evropská komise ve svém rozhodnutí.
(3) Rada sdělí Evropské komisi bez zbytečného prodlení
a) svá hodnocení rovnocennosti uvedená v odstavci 2 a
b) na základě odstavce 1 hlavní součásti svých ujednání o spolupráci s orgány třetích zemí v oblasti veřejného dohledu, zajištění kvality a šetření a sankcí.
***
§ 49b
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost se dopustí přestupku tím, že
a) požaduje nebo přijme od subjektu veřejného zájmu odměnu za provedení povinného auditu nebo ověření zprávy o udržitelnosti, která je v rozporu s § 16,
b) v rozporu s § 17a odst. 5 neoznámí výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu, výpověď závazku ze smlouvy o ověření zprávy o udržitelnosti, odstoupení od smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o ověření zprávy o udržitelnosti Radě,
c) nesplní informační povinnost podle § 21 odst. 3, 4, 5 nebo § 43d anebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,
d) neposkytne České národní bance na základě její žádosti informace a vysvětlení týkající se průběhu povinného auditu a poznatky získané na základě povinného auditu v subjektu veřejného zájmu, který podléhá dohledu České národní banky podle § 21 odst. 6,
e) v rozporu s § 24f odst. 5 neprovede opatření k nápravě,
f) v rozporu s § 43b odst. 1 a 2 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice nebo jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice, neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) bodu i), bodu iv) až vii) a v písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,
g) v rozporu s § 43b odst. 4 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci nebo jeho dceřiné obchodní korporaci, neauditorské služby neuvedené v čl. 5 odst. 1,
h) v rozporu s § 43ba odst. 1 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci 25) se sídlem v České republice neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci písm. b), c) a e) až k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,
i) v rozporu s § 43ba odst. 3 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci 25) se sídlem v České republice jiné neauditorské služby neuvedené v § 43ba odst. 1 nebo neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, nebo
j) v rozporu s § 43c provede povinný audit.
(2) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu
a) nesplní informační povinnost,
b) přijme od subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporace nebo jeho dceřiné obchodní korporace, odměnu za neauditorské služby neuvedené v čl. 5 odst. 1,
c) neprojedná s výborem pro audit rizika ohrožující nezávislost auditora a záruky přijaté k jejich omezení,
d) poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci nebo jeho dceřiné obchodní korporaci, neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) bod ii) a iii), písm. b) až e) nebo písm. g) až k),
e) neposoudí, zda poskytování neauditorských služeb uvedených v čl. 5 odst. 1 a 2 dceřiné společnosti subjektu veřejného zájmu, u kterého statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost provádí povinný audit, členem sítě, do níž statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost náleží, ohrožuje jeho nezávislost,
f) neposoudí rizika ohrožení nezávislosti,
g) nezdokumentuje rizika ohrožení nezávislosti,
h) neprojedná s výborem pro audit případná rizika ohrožující nezávislost auditora a záruky přijaté k jejich omezení,
i) neprovede přezkum řízení kvality auditorské zakázky nebo nezajistí provedení přezkumu řízení kvality auditorské zakázky,
j) nevede záznamy o výsledcích přezkumu řízení kvality auditorské zakázky nebo je neuchová po stanovenou dobu,
k) nevyhotoví zprávu auditora,
l) nevyhotoví nebo nepředloží výboru pro audit dodatečnou zprávu určenou výboru pro audit,
m) neprojedná s výborem pro audit, řídicím nebo kontrolním orgánem dodatečnou zprávu určenou výboru pro audit na základě žádosti výboru pro audit,
n) nezpřístupní novému auditorovi dodatečnou zprávu určenou výboru pro audit nebo informace předané Radě podle čl. 12 a 13,
o) nevyhotoví nebo nezveřejní zprávu o transparentnosti,
p) nepředloží Radě seznam auditovaných subjektů,
q) neuchová informace nebo záznamy uvedené v čl. 15, nebo
r) nezavede postup pro pravidelné postupné obměňování osob.
(3) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost se dopustí přestupku tím, že při provádění povinného auditu nebo ověření zprávy o udržitelnosti subjektu veřejného zájmu
a) postupuje v rozporu s § 3,
b) nedodrží etický kodex podle § 13,
c) v rozporu s § 18 nepostupuje v souladu s auditorskými standardy upravenými právem Evropské unie a s auditorskými standardy vydanými Komorou nebo vnitřními předpisy Komory podle § 21 odst. 1 písm. a), nebo
d) nevede spis auditora podle § 20a 14ha odst. 1 až 3.
(4) Auditorská společnost se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu nestanoví postup pro určení způsobu řešení neshody mezi klíčovým auditorským partnerem a osobou provádějící přezkum řízení kvality auditorské zakázky.
(5) Právnická nebo fyzická podnikající osoba se jako člen sítě, do níž náleží auditor provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu, dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu
a) poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci nebo jeho dceřiné obchodní korporaci, neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) bod ii) a iii), písm. b) až e) nebo písm. g) až k), nebo
b) poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci nebo jeho dceřiné obchodní korporaci, neauditorské služby neuvedené v čl. 5 odst. 1 bez schválení výborem pro audit podle čl. 5 odst. 4.
(6) Právnická nebo fyzická podnikající osoba se jako osoba v síti, do níž náleží auditor provádějící ověření zprávy o udržitelnosti subjektu veřejného zájmu, dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 43ba odst. 2 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci písm. b), c) a e) až k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, nebo
b) v rozporu s § 43ba odst. 4 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice jiné neauditorské služby neuvedené v § 43ba odst. 1 nebo neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.
(7) Účetní jednotka se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17a odst. 5 nebo 6 neoznámí výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu, výpověď závazku ze smlouvy o ověření zprávy o udržitelnosti, odstoupení od smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o ověření zprávy o udržitelnosti Radě.
(8) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo e), odstavce 2 písm. a), c), e), f), g), h), j), k), l), m), n), o), p), q) nebo r), odstavce 3 písm. d) nebo odstavce 4 nebo 7,
b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. i) nebo odstavce 3 písm. a), b) nebo c),
c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), f), g), h), i) nebo j), odstavce 2 písm. b) nebo d) nebo odstavce 5 nebo 6.
(9) Za správní delikt přestupek uvedený v odstavci 1, 2, 3 nebo 4 lze uložit zveřejnění rozhodnutí o přestupku nebo zákaz činnosti nejdéle na dobu 5 let, nejde-li o zákaz činnosti spočívající ve výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti, který lze uložit nejdéle na dobu 3 let.
***
§ 49f
Zveřejnění rozhodnutí o přestupku
(1) Rada ve spolupráci s Komorou zajistí, aby po nabytí právní moci rozhodnutí bylo v rejstříku bez zbytečného odkladu zveřejněno rozhodnutí o přestupku; toto zveřejnění Rada ve stejném rozsahu a po stejnou dobu přebírá i na své internetové stránky. Zveřejňuje se výroková část rozhodnutí o přestupku.
(2) Odchylně od odstavce 1 lze postupovat v případě, pokud by zveřejnění rozhodnutí o přestupku ohrozilo stabilitu finančních trhů, probíhající trestní řízení vedené proti auditorovi, nebo způsobilo účastníkům řízení nepřiměřené škody. Má-li Rada pochybnosti o možném ohrožení stability finančních trhů, může si vyžádat stanovisko České národní banky; přílohou žádosti je kopie rozhodnutí o přestupku.
(3) Rada nezajistí zveřejnění rozhodnutí o přestupku statutárního auditora v rejstříku, pokud by zveřejnění osobních údajů bylo nepřiměřené vzhledem k povaze a závažnosti přestupku.
(4) V případě postupu podle odstavce 2 nebo 3 Rada zveřejní rozhodnutí o přestupku bez uvedení údajů umožňujících identifikaci auditora, o jehož přestupku bylo rozhodnuto, bezodkladně poté, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.
(5) Je-li proti rozhodnutí o přestupku podána žaloba, zveřejní Rada tuto skutečnost na svých internetových stránkách. Rada zveřejní stejným způsobem i informaci o výsledku soudního přezkumu.
(6) Obsahem zveřejněného rozhodnutí o přestupku nesmějí být údaje umožňující identifikaci jiné osoby než auditora, o jehož přestupku bylo rozhodnuto.
***
§ 50
Vztah k jiným právním předpisům
(1) Na kárné provinění a porušení povinnosti podle § 25a se obdobně použijí ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich.
(2) Požadavky na oprávněnou úřední osobu podle zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich se nepoužijí na člena kárné komise, člena disciplinárního výboru, pokud není jeho předsedou, a člena Prezidia.
(3) Plní-li auditor v souvislosti s auditorskou činností u účetní jednotky povinnosti požadované zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nepovažuje se toto plnění povinností za auditorskou činnost.
(4) Oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů o porušení povinnosti podle tohoto zákona, jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, etického kodexu, vnitřních předpisů Komory nebo auditorských standardů podle § 18 nelze podat Ministerstvu spravedlnosti.
(5) Pokuta uložená Komorou v řízení o přestupku podle zákona o kontrole při provádění kontroly kvality je příjmem rozpočtu Komory.
(6) Pokud tento zákon stanoví práva a povinnosti účetní jednotce, která nemá právní osobnost, vykonává tato práva a povinnosti ten, kdo ji zastupuje.
K části sté první návrhu zákona – změna zákona o pojišťovnictví
Platné znění zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 3
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) pojišťovnou tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z třetího státu, s výjimkou pojišťovny, která je vyjmuta z působnosti směrnice Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon,
b) tuzemskou pojišťovnou právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle tohoto zákona,
c) pojišťovnou z jiného členského státu právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu, které bylo v tomto jiném členském státě uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti,
d) pojišťovnou z třetího státu právnická osoba se sídlem na území třetího státu, která je v souladu s právem země svého sídla oprávněna provozovat pojišťovací činnost,
e) kaptivní pojišťovnou pojišťovna, kterou ovládá osoba z finančního sektoru[footnoteRef:520]6) jiná než pojišťovna nebo zajišťovna nebo jiná osoba než pojišťovací holdingová osoba nebo pojišťovací holdingová osoba se smíšenou činností anebo, kterou ovládá jiná osoba, která není osobou z finančního sektoru, pokud se činnost této pojišťovny výhradně omezuje na poskytování pojištění pojistných rizik osoby nebo osob společně tvořících podnikatelské seskupení, [520: 6) § 3 zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi
elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně
některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).]
f) pojišťovací činností přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich, přičemž součástí pojišťovací činnosti jsou činnosti přímo vyplývající z povolené pojišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem pojištění a jeho správou, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, investování, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků,
g) zajišťovnou tuzemská zajišťovna, zajišťovna z jiného členského státu nebo zajišťovna z třetího státu, s výjimkou zajišťovny, která je vyjmuta z působnosti směrnice Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon,
h) tuzemskou zajišťovnou právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti podle tohoto zákona,
i) zajišťovnou z jiného členského státu právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu, které bylo v tomto členském státě uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti,
j) zajišťovnou z třetího státu právnická osoba se sídlem na území třetího státu, která je v souladu s právem země svého sídla oprávněna provozovat zajišťovací činnost,
k) kaptivní zajišťovnou zajišťovna, kterou ovládá osoba z finančního sektoru6) jiná než pojišťovna nebo zajišťovna nebo jiná osoba než pojišťovací holdingová osoba nebo pojišťovací holdingová osoba se smíšenou činností anebo, kterou ovládá jiná osoba, která není osobou z finančního sektoru, pokud se činnost této zajišťovny výhradně omezuje na poskytování zajištění pojistných rizik osoby nebo osob s ní vzájemně propojených,
l) zajišťovací činností přebírání pojistných rizik na základě uzavřených smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě určenou část pojistného (dále jen „zajistné“) z pojistných smluv uzavřených pojistitelem, které jsou předmětem této smlouvy (dále jen „zajišťovací smlouva“), plnění z těchto smluv a uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli, přičemž součástí zajišťovací činnosti jsou činnosti přímo vyplývající z povolené zajišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem zajištění a jeho správou, investování, poskytování statistického nebo pojistněmatematického poradenství v pojišťovnictví, analýza a průzkum pojistných rizik, činnost holdingové osoby a činnosti ve finančním sektoru podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty; zajišťovací činností se rozumí i uzavírání zajišťovacích smluv s institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění se sídlem v členských státech Evropské unie, kterým bylo uděleno povolení k činnosti provozování zaměstnaneckého penzijního pojištění v souladu s právem Evropské unie,
m) investováním nakládání s veškerými aktivy v majetku pojišťovny nebo zajišťovny,
n) likvidací pojistné události soubor činností počínající šetřením směřujícím k určení povinnosti pojišťovny plnit z události vyvolané pojistným nebezpečím, stanovení výše tohoto plnění a končící jeho výplatou oprávněné osobě nebo poškozenému, anebo sdělením, že tato povinnost nevznikla,
o) domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo
1. pojišťovny, u které je pojištěno pojistné riziko z neživotního pojištění,
2. pojišťovny, u které je pojištěn závazek ze životního pojištění,
3. zajišťovny, jedná-li se o zajištění,
p) hostitelským členským státem členský stát, ve kterém má pojišťovna nebo zajišťovna pobočku nebo, ve kterém dočasně poskytuje služby; v případě životního pojištění se členským státem, ve kterém pojišťovna poskytuje služby, rozumí členský stát závazku a v případě neživotního pojištění se takovým členským státem rozumí členský stát, ve kterém se nachází pojistné riziko, pokud je takový závazek nebo riziko pojištěno pojišťovnou nebo její pobočkou, která se nachází v jiném členském státě,
r) pobočkou každá trvalá přítomnost pojišťovny nebo zajišťovny na území jiného než domovského členského státu, bez ohledu na to, zda má tato přítomnost formu organizační složky pojišťovny nebo zajišťovny, nebo se jedná o zastoupení této pojišťovny nebo zajišťovny třetí osobou, která má trvalé pověření jednat za pojišťovnu nebo zajišťovnu, jaké by měla její organizační složka; jedná-li se o pobočku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky, rozumí se jí odštěpný závod podle občanského zákoníku,
s) svobodou dočasně poskytovat služby právo provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území hostitelského členského státu, a to v rozsahu povolení uděleného orgánem dohledu domovského členského státu, jestliže tato činnost nemá charakter trvalé přítomnosti na území hostitelského členského státu,
t) orgánem dohledu orgán vykonávající dohled nad pojišťovací nebo zajišťovací činností pojišťovny nebo nad zajišťovací činností zajišťovny,
u) Evropským orgánem dohledu Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění,
v) údajem o osobě jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa bydliště fyzické osoby, v případě fyzické osoby podnikající též místo jejího podnikání, nebo obchodní firma nebo název a sídlo právnické osoby.
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) životním pojištěním pojistná odvětví uvedená v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
b) neživotním pojištěním pojistná odvětví uvedená v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
c) životním zajištěním přebírání rizik vyplývajících z pojistných smluv životního pojištění,
d) neživotním zajištěním přebírání rizik vyplývajících z pojistných smluv neživotního pojištění,
e) solventností schopnost pojišťovny nebo zajišťovny zabezpečit vlastními zdroji trvalou splnitelnost závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
f) správou pojištění nebo zajištění činnosti zabezpečující trvání a aktualizaci stavu pojistných nebo zajišťovacích smluv,
g) pojistným kmenem souhrn závazků pojišťovny vyplývajících z pojistných smluv, včetně závazků z bezdůvodného obohacení nebo z protiprávních činů souvisejících s těmito smlouvami,
h) příslušenstvím pojistného kmene práva a povinnosti, které vyplývají z uzavřených pojistných smluv, a aktiva odpovídající tomuto kmeni,
i) kmenem zajišťovacích smluv souhrn závazků zajišťovny vyplývajících ze zajišťovacích smluv, včetně závazků z bezdůvodného obohacení nebo z protiprávních činů souvisejících s těmito smlouvami,
j) příslušenstvím kmene zajišťovacích smluv práva a povinnosti, které vyplývají z uzavřených zajišťovacích smluv, a aktiva odpovídající tomuto kmeni,
k) pojistnými podmínkami smluvní podmínky zpracované pojišťovnou pro uzavírání pojistných smluv pro jednotlivá pojistná odvětví, pro skupiny těchto odvětví nebo pro jednotlivé typy pojištění sjednávaných v rámci pojistného odvětví, zejména všeobecné pojistné podmínky, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky,
l) asistenčními službami pomoc poskytovaná osobám, které se dostanou do nesnází během cestování nebo při pobytu mimo místo svého bydliště, která spočívá v závazku pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, poskytnout na základě předchozí úhrady pojistného okamžitě dostupnou pomoc osobě oprávněné podle pojistné smlouvy, pokud se tato osoba dostane do nesnází v důsledku pojistné události, přičemž pomoc může mít formu peněžitého nebo věcného plnění a věcné plnění může být poskytováno na základě smluvního vztahu osobou odlišnou od pojišťovny; za asistenční službu se nepovažuje servis nebo údržba vozidla ani informace o poskytování této služby nebo její zprostředkování,
m) členským státem, ve kterém se nachází pojistné riziko pojištěné pojistnou smlouvou týkající se neživotního pojištění, členský stát,
1. na jehož území se nacházejí pojištěné budovy, jejich součásti, příslušenství a věci, které se v nich nacházejí, jsou-li pojištěny stejnou pojistnou smlouvou,
2. kde je registrován pojištěný dopravní prostředek bez ohledu na jeho typ,
3. kde pojistník uzavřel pojistnou smlouvu na dobu 4 a méně měsíců, která se týká pojistných rizik spojených s cestováním bez ohledu na pojistné odvětví, nebo
4. ve kterém má pojistník jako fyzická osoba bydliště, nebo jako právnická osoba svůj odštěpný závod, ke kterému se pojištění vztahuje, jedná-li se o případy, které nejsou uvedeny v bodech 1 až 3,
n) členským státem závazku členský stát, ve kterém má pojistník, který uzavřel pojistnou smlouvu týkající se životního pojištění, bydliště, nebo je-li pojistník právnickou osobou, členský stát, ve kterém se nachází sídlo nebo pobočka této právnické osoby, ke kterým se smlouva vztahuje,
o) externím zajištěním činností ujednání pojišťovny nebo zajišťovny s poskytovatelem služby, procesu nebo činnosti, jehož prostřednictvím, a to buď přímo nebo prostřednictvím jejich dalšího externího zajištění, bez ohledu na to, zda činnost poskytovatele podléhá dohledu, si pojišťovna nebo zajišťovna zabezpečuje výkon služby, procesu nebo činnosti, kterou by jinak vykonávala sama.
(3) Pro účely tohoto zákona se ovládající osobou rozumí osoba, která
a) disponuje většinou hlasovacích práv společníků nebo členů v jiné obchodní korporaci; není-li prokázáno, že jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším množstvím hlasovacích práv, má se za to, že osoba, která disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv v určité osobě, je ovládající osobou, a že osoby jednající ve shodě, které disponují alespoň 40 % hlasovacích práv v určité osobě, jsou ovládajícími osobami,
b) má právo jmenovat, volit či odvolat většinu členů statutárního nebo kontrolního orgánu jiné obchodní korporace a je zároveň společníkem nebo členem takové korporace,
c) má právo uplatňovat rozhodující vliv v jakékoliv jiné obchodní korporaci, jejíž je společníkem nebo členem, na základě smlouvy, kterou s ní uzavřela, nebo podle jejích stanov, společenské nebo zakladatelské smlouvy, umožňuje-li právo, jímž se taková korporace řídí, aby se těmto smlouvám nebo stanovám, společenským nebo zakladatelským smlouvám podřídila,
d) je společníkem nebo členem jakékoli jiné obchodní korporace a
1. většina členů statutárního nebo kontrolního orgánu této korporace byla jmenována výhradně pomocí využití jejích hlasovacích práv, nemá-li však jiná osoba vůči této ovládané osobě práva uvedená v písmenech a), b) nebo c), nebo
2. vykonává na základě dohody uzavřené s ostatními společníky nebo členy této korporace většinu hlasovacích práv společníků nebo členů v této korporaci, nebo
e) jinak než podle písmen a) až d) skutečně uplatňuje rozhodující vliv v jiné osobě.
(3) Pro účely tohoto zákona se
a) ovládající osobou rozumí osoba, která sama ovládá jinou osobu,
b) ovládání posuzuje podle ustanovení zákona o obchodních korporacích upravujících ovládající a ovládané osoby.
(4) Pro účely odstavce 3
a) písm. a), b) a d) musí být k hlasovacím, jmenovacím a odvolacím právům ovládající osoby přičtena práva všech ostatních ovládaných osob a práva náležející kterékoli osobě jednající vlastním jménem, ale na účet ovládající osoby nebo jiné ovládané osoby,
b) písm. a), b) a d) se od práv uvedených v odstavci 3 musí odečíst práva
1. příslušející k akciím nebo podílům drženým na účet jakékoli osoby jiné než ovládající osoby nebo některé ovládané osoby, nebo
2. příslušející k akciím nebo podílům drženým jako záruka, jsou-li tato práva vykonávána v souladu s přijatými pokyny nebo je-li držení těchto akcií nebo podílů pro držící obchodní závod součástí běžné obchodní činnosti ve spojitosti s poskytováním půjček, za podmínky, že hlasovací práva jsou vykonávána v zájmu osoby poskytující záruku,
c) písm. a) a d) musí být od souhrnu hlasovacích práv společníků ovládané osoby odečtena hlasovací práva příslušející k akciím nebo podílům, které jsou v držení této osoby, jí ovládané osoby nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto osob.
(5) Při posuzování přímého nebo nepřímého podílu se nepřihlíží k hlasovacím právům ani podílům drženým bankami, spořitelními a úvěrními družstvy nebo obchodníky s cennými papíry v důsledku upsání nebo umístění finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí[footnoteRef:521]7), pokud práva spojená s tímto podílem nejsou vykonávána ani jinak využívána k zasahování do řízení emitenta a pokud do jednoho roku ode dne jejich nabytí dojde ke změně jejich vlastníka. [521: 7) Bod 6 oddíl A přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES.]
(6)(4) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) ovládanou osobou osoba, vůči níž je jiná osoba v postavení ovládající osoby; všechny ovládané osoby ovládaných osob jsou rovněž považovány za ovládané osoby ovládající osoby, která je v čele těchto osob,
b) osobou s účastí na jiné osobě
1. ovládající osoba,
2. jiná než ovládající osoba, která drží účast na jiné osobě,
3. osoba propojená s jinou osobou vztahem jednotného řízení, nebo
4. osoba, která má během účetního období s jinou osobou převážně tytéž osoby s funkcí člena statutárního nebo kontrolního orgánu, aniž by mezi nimi byl vztah ovládání nebo jednotného řízení,
c) přidruženou osobou
1. ovládaná osoba,
2. jiná než ovládaná osoba, ve které drží jiná osoba účast,
3. řízená osoba propojená s jinou osobou vztahem jednotného řízení, nebo
4. osoba, která má během účetního období s jinou osobou převážně tytéž osoby s funkcí člena statutárního nebo kontrolního orgánu nebo osoby s účastí na jejich řízení, aniž by mezi nimi byl vztah ovládání nebo jednotného řízení,
d) účastí přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby,
e) kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech právnické osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % nebo umožňuje vykonávat významný vliv na řízení této právnické osoby; podíl se posuzuje obdobně jako podíl na hlasovacích právech emitenta podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
f) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím ovládané osoby nebo skupiny osob jednajících ve shodě včetně podílu na hlasovacích právech z cenných papírů,
g) pojišťovací holdingovou osobou ovládající osoba, která není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty a jejíž hlavní činností je získávat a držet podíly v ovládaných osobách, které jsou výlučně nebo převážně pojišťovnami nebo zajišťovnami, přičemž alespoň jedna z těchto ovládaných osob je tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou,
h) pojišťovací holdingovou osobou se smíšenou činností ovládající osoba jiná než pojišťovna nebo zajišťovna, pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba podle zákona upravujícího finanční konglomeráty, jejíž alespoň jedna ovládaná osoba je tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou,
i) skupinou 2 nebo více osob, mezi kterými existuje úzké propojení,
j) úzkým propojením vztah, kdy jsou 2 nebo více osob propojeny takovým způsobem, že
1. jedna z osob je přidruženou osobou jiné osoby, a to přímo nebo prostřednictvím jiné osoby nebo osob,
2. 2 osoby jsou ovládanými osobami téže ovládající osoby, a to přímo nebo prostřednictvím jiné osoby nebo osob, nebo
3. většinu členů statutárních nebo kontrolních orgánů jedné osoby tvoří po většinu účetního období osoby, které jsou ve statutárních nebo kontrolních orgánech jiné osoby nebo osob, které jsou s jinou osobou v úzkém propojení podle bodů 1 až 3, ledaže jde o osoby, které vykonávají takovou funkci v rámci svého podnikání na profesionálním základě a není-li účelem výkonu jejich funkce vzájemné propojení aktivit osob, v nichž je funkce člena statutárního, řídícího nebo dozorčího orgánu vykonávána,
k) osobou s klíčovou funkcí osoba, která skutečně řídí pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo kontroluje činnost pojišťovny nebo zajišťovny nebo osoba odpovědná za řízení rizik, kontrolu zajišťování shody s předpisy, vnitřní audit nebo pojistněmatematické činnosti, anebo osoba odpovědná za výkon jiné činnosti určené pojišťovnou nebo zajišťovnou jako klíčové; jde-li o monistický systém vnitřní struktury tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, je osobou, která ji řídí, také člen její správní rady,
l) operací uvnitř skupiny transakce, v jejímž důsledku se pojišťovna nebo zajišťovna stává při úhradě svého dluhu nebo splnění pohledávky přímo či nepřímo závislou na rozhodování jiných osob ve stejné skupině nebo na rozhodování jiné osoby úzce propojené s osobami v této skupině.
(7)(5) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) upisovacím rizikem riziko ztráty nebo změny vyvolávající ztrátu hodnoty závazku z pojištění nebo zajištění způsobené nepřiměřenými předpoklady při stanovení výše pojistného, zajistného nebo technických rezerv,
b) tržním rizikem riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající přímo nebo nepřímo z kolísání úrovně a volatility tržních cen aktiv, závazků a finančních nástrojů,
c) úvěrovým rizikem riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající z kolísání úvěrového hodnocení emitentů cenných papírů, protistran a jakýchkoli dlužníků, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny, v podobě rizika selhání protistrany nebo rizika kreditního rozpětí nebo koncentrace tržních rizik,
d) operačním rizikem riziko ztráty vyplývající z nepřiměřenosti nebo selhání vnitřních procesů, zaměstnanců nebo osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, systémů nebo z vnějších událostí,
e) rizikem likvidity riziko neschopnosti pojišťovny nebo zajišťovny zpeněžit své investice a další aktiva určená k úhradě svých dluhů v okamžiku, kdy se stávají splatnými,
f) rizikem koncentrace všechna vystavení rizikům s možnou ztrátou, která je dostatečně velká, aby ohrozila solventnost nebo finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny,
g) technikami snižování rizik všechny techniky, které umožňují pojišťovně nebo zajišťovně přenést část nebo všechna jejich rizika na jinou smluvní stranu,
h) mírou rizika matematická funkce, která přiřazuje peněžní částku dané prognóze rozdělení pravděpodobnosti a monotónně roste s úrovní vystavení rizikům, která jsou podkladem dané prognózy rozdělení pravděpodobnosti,
i) externí ratingovou agenturou právnická osoba vydávající úvěrové hodnocení na základě povolení uděleného v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ratingové agentury[footnoteRef:522]41) nebo centrální banka vydávající úvěrové hodnocení, na kterou se nevztahuje tento přímo použitelný předpis. [522: 41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 6. září 2009 o ratingových agenturách.]
***
§ 7g
Pravidla pro externí zajištění činností
(1) Zajišťuje-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna externě svoji určitou činnost, není tím dotčena její odpovědnost za plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(2) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 zavede opatření k vyloučení vzniku nepřiměřeného rizika vyplývajícího ze selhání poskytovatele služby a zajistí
a) součinnost poskytovatele služby s pojišťovnou nebo zajišťovnou a s Českou národní bankou a
b) přístup orgánů pojišťovny nebo zajišťovny, České národní banky nebo jiného orgánu dohledu, kterému pojišťovna nebo zajišťovna podléhá, a auditora podle § 80 odst. 2 k údajům o takto zabezpečované činnosti pojišťovny nebo zajišťovny.
(3) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 má v rámci řídicího a kontrolního systému písemnou koncepci pro externí zajištění některých činností.
(4) Externí zajištění rozhodujících nebo významných činností je zakázáno, pokud by vedlo k
a) podstatnému zhoršení kvality řídicího a kontrolního systému pojišťovny nebo zajišťovny,
b) nadměrnému zvýšení operačního rizika,
c) zhoršení možnosti České národní banky nebo jiného orgánu dohledu, kterému pojišťovna nebo zajišťovna podléhá, sledovat plnění jejích povinností, nebo
d) narušení kvality a nepřetržitého poskytování služeb pojistníkům.
(5) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna informuje předem Českou národní banku o každém svém rozhodnutí externě zajistit rozhodující nebo významnou činnost. O každém následném závažném vývoji takto zajištěné provozní činnosti informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu.
***
§ 80
Účetnictví a audit
(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna a pojišťovna z jiného členského státu, pojišťovna z třetího státu, zajišťovna z jiného členského státu a zajišťovna z třetího státu, která svoji činnost na území České republiky provozuje prostřednictvím pobočky, vede účetnictví podle zákona upravujícího účetnictví.
(2) Pojišťovna nebo zajišťovna, která podle zákona upravujícího účetnictví sestavuje účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, je povinna mít tuto účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu statutárním auditorem nebo auditorskou společností (dále jen "auditor"), kterého pojišťovna nebo zajišťovna určuje způsobem stanoveným v zákoně upravujícím auditorskou činnost.
(3) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu je povinna oznámit České národní bance auditora, vybraného pro ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, která je oprávněna vybraného auditora odmítnout. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna oznámit České národní bance auditora před jeho určením podle odstavce 2. Odmítne-li Česká národní banka vybraného auditora, je pojišťovna nebo zajišťovna povinna oznámit do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o jeho odmítnutí České národní bance výběr nového auditora.
(4) Oznámení o výběru auditora tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu podle odstavce 3 obsahuje
a) jméno statutárního auditora nebo název auditorské společnosti a evidenční číslo přidělené Komorou auditorů České republiky,
b) dobu a rozsah dosavadní činnosti auditora v oblasti účetnictví pojišťoven nebo zajišťoven,
c) popis činností doposud vykonávaných v oblasti auditu pojišťoven nebo zajišťoven, popřípadě jiných finančních institucí,
d) kárná opatření přijatá Komorou auditorů České republiky nebo jinou obdobnou institucí v zahraničí vůči auditorovi, byla-li taková přijata, a
e) čestné prohlášení auditora o neexistenci propojení podle odstavce 5 písm. a) s pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.
(5) Česká národní banka auditora odmítne, pokud
a) je nebo byl v posledních 2 letech před provedením ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky členem statutárního orgánu, kontrolního orgánu, výboru pro audit, prokuristou nebo zástupcem pobočky, osobou s klíčovou funkcí nebo zaměstnancem tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo
b) jeho zkušenosti v oblasti účetnictví pojišťoven nebo zajišťoven nebo jeho dosavadní praxe v oblasti auditu pojišťoven nebo zajišťoven nezajišťují předpoklad řádného ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.
§ 80
Použití vybraných účetních postupů a oznámení o výběru auditora
(1) Pojišťovna a zajišťovna se sídlem v jiném státu než České republice, která svoji činnost na území České republiky provozuje prostřednictvím pobočky, používá pro účely plnění povinností vůči České národní bance vybrané účetní postupy podle zákona upravujícího účetnictví.
(2) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna oznámí České národní bance auditora vybraného pro provedení povinného auditu před jeho určením způsobem stanoveným zákonem upravujícím auditorskou činnost.
(3) Oznámení o výběru auditora podle odstavce 2 obsahuje
a) identifikaci auditora, klíčového auditorského partnera a dalších osob, které se budou podílet na povinném auditu,
b) popis činností doposud vykonávaných auditorem v oblasti povinného auditu pojišťoven nebo zajišťoven nebo jiných subjektů působících na finančním trhu,
c) období, na jaké má být auditor určen,
d) posouzení pojišťovny nebo zajišťovny, zda jsou splněny požadavky na nezávislost auditora.
(4) Česká národní banka auditora oznámeného podle odstavce 2 odmítne do 30 dnů ode dne zahájení řízení, pokud
a) nesplňuje podmínky nezávislosti podle zákona upravujícího auditorskou činnost,
b) jeho dosavadní činnost v oblasti povinného auditu pojišťoven nebo zajišťoven nebo jiných subjektů působících na finančním trhu, nezajišťuje předpoklad řádného provedení povinného auditu, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má být povinný audit proveden.
(5) Řízení o odmítnutí auditora zahájí Česká národní banka do 30 dnů ode dne obdržení oznámení od tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle odstavce 3. Nezahájí-li Česká národní banka řízení ve stanovené lhůtě, platí, že auditora neodmítla.
(6) Odmítne-li Česká národní banka vybraného auditora, oznámí tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna České národní bance nově vybraného auditora do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí auditora. Na nově vybraného auditora se použijí odstavce 3 a 4 obdobně.
(7) Proti rozhodnutí o odmítnutí auditora není přípustný rozklad.
§ 80a
Mimořádný audit
(1) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně provedení mimořádného auditu,
a) má-li za to, že ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky nebylo provedeno v souladu s právními předpisy, nebo
b) nesplní-li auditor svoji oznamovací povinnost stanovenou v zákoně upravujícím auditorskou činnost.
(2) S ohledem na zjištěné skutečnosti Česká národní banka určí podmínky provedení mimořádného auditu, zejména rozsah a způsob provedení mimořádného auditu, a určí auditora, který provede mimořádný audit.
(3) Náklady mimořádného auditu nese Česká národní banka. Pokud mimořádný audit potvrdí důvody, na jejichž základě Česká národní banka nařídila provedení mimořádného auditu, uhradí auditor, který provedl původní audit, České národní bance jí vynaložené náklady na provedení mimořádného auditu, v rozsahu, který se týká ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, ostatní náklady mimořádného auditu nese Česká národní banka.
§ 81
Jiná ověření auditorem
(1) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu zajistit, jestliže taková potřeba vyplyne ze zjištěných nedostatků v činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, aby auditor provedl ověření
a) jejího řídicího a kontrolního systému nebo jeho části, nebo
b) informací uveřejňovaných podle § 82 odst. 3 ve zprávě o solventnosti a finanční situaci.
(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka přiměřenou lhůtu pro provedení ověření, která nesmí být kratší než 3 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a
c) vymezení informací, k jejichž spolehlivosti se má auditor vyjádřit, a
b) v případě ověření podle odstavce 1 písm. a) vymezení oblastí řídicího a kontrolního systému, jež mají být auditu podrobeny.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není přípustný rozklad.
(4) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 poskytne auditorovi potřebnou součinnost včetně poskytnutí informací o provedených vnitřních kontrolách, které se ověření řídicího a kontrolního systému nebo informací uveřejňovaných ve zprávě o solventnosti a finanční situaci týkaly. Pro výběr auditora se § 80 odst. 3 až 5 použije obdobně.
(5) O ověření podle odstavce 1 vypracuje auditor zprávu, kterou pojišťovna nebo zajišťovna předloží České národní bance. Náležitosti a strukturu zprávy stanoví prováděcí právní předpis.
§ 81
Jiná ověření auditorem
(1) Zjistí-li Česká národní banka v činnosti tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu nedostatky, které by mohly mít zásadní nepříznivý dopad na její činnost, její rizikový profil nebo postavení v rámci skupiny, jíž je součástí, může nařídit, aby taková pojišťovna nebo zajišťovna zajistila ověření svého řídicího a kontrolního systému nebo jeho části nebo informací uveřejňovaných podle § 82 odst. 3 ve zprávě o solventnosti a finanční situaci auditorem. Ověření je dokončeno předložením zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému nebo zprávy o ověření informací uveřejňovaných podle § 82 odst. 3 ve zprávě o solventnosti a finanční situaci České národní bance.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není přípustný rozklad.
(3) Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví přiměřenou lhůtu pro provedení ověření a předložení zprávy podle odstavce 1, která nesmí být kratší než 3 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, a určí část řídicího a kontrolního systému tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, jejíž funkčnost a efektivnost má auditor ověřit, nebo vymezí informace, k nimž se má auditor vyjádřit.
(4) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, které bylo nařízeno provést ověření, poskytne auditorovi potřebnou součinnost.
(5) Podrobnosti náležitostí a strukturu zprávy stanoví Česká národní banka vyhláškou.
§ 81a
Výběr auditora pro jiná ověření
(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu oznámí České národní bance vybraného auditora do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle § 81 odst. 1.
(2) Oznámení o výběru auditora podle odstavce 1 obsahuje
a) identifikaci auditora a dalších osob, které se budou podílet na ověření,
b) vymezení části řídicího a kontrolního systému, která má být daným auditorem ověřena, nebo informací uveřejňovaných podle § 82 odst. 3 ve zprávě o solventnosti a finanční situaci, k nimž se má daný auditor vyjádřit,
c) rozsah dosavadní činnosti auditora v oblasti řídicího a kontrolního systému tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, která má být ověřena,
d) popis činností doposud vykonávaných auditorem v oblasti činnosti pojišťoven nebo zajišťoven, popřípadě jiných subjektů působících na finančním trhu,
e) prohlášení tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu o neexistenci propojení s auditorem, které by bránilo provedení nestranného ověření jejího řídicího a kontrolního systému nebo jeho části nebo informací uveřejňovaných podle § 82 odst. 3 ve zprávě o solventnosti a finanční situaci.
(3) Česká národní banka auditora oznámeného podle odstavce 1 odmítne do 30 dnů ode dne zahájení řízení, pokud
a) je nebo byl v posledních 2 letech před provedením ověření k tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu ve vztahu, který by mohl ovlivnit jeho nestrannost, nebo nesplňuje-li požadavky na nezávislost stanovené v zákoně upravujícím auditorskou činnost,
b) jeho dosavadní činnost v oblasti ověření řídicího a kontrolního systému nebo jeho části nebo ověření informací uveřejňovaných podle § 82 odst. 3 ve zprávě o solventnosti a finanční situaci nezajišťuje předpoklad řádného ověření, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných tuzemskou pojišťovnou, tuzemskou zajišťovnou, pojišťovnou z třetího státu nebo zajišťovnou z třetího státu, ve které má ověření provést.
(4) Řízení o odmítnutí auditora zahájí Česká národní banka do 30 dnů ode dne obdržení oznámení od tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu podle odstavce 2. Nezahájí-li Česká národní banka řízení ve stanovené lhůtě, platí, že auditora neodmítla.
(5) Pokud Česká národní banka zahájí řízení o odmítnutí auditora podle odstavce 4, lhůta pro provedení ověření řídicího a kontrolního systému nebo jeho části podle § 81 odst. 3 nebo pro provedení ověření informací uveřejňovaných podle § 82 odst. 3 ve zprávě o solventnosti a finanční situaci se o dobu trvání tohoto řízení prodlužuje.
(6) Odmítne-li Česká národní banka vybraného auditora, oznámí tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu České národní bance nově vybraného auditora do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí auditora. Na nově vybraného auditora se použijí odstavce 2 až 5 obdobně.
(7) Proti rozhodnutí o odmítnutí auditora není přípustný rozklad.
Uveřejňování informací o činnosti pojišťovny a zajišťovny
§ 82
nadpis vypuštěn
(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předkládá České národní bance svoji výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem, a uveřejňuje ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud valná hromada nebo členská schůze tuzemské pojišťovny nebo valná hromada tuzemské zajišťovny účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v uvedené lhůtě neschválí, zašle ji tato pojišťovna nebo zajišťovna České národní bance spolu s důvody, pro které nebyla schválena, a způsobem řešení připomínek valné hromady nebo členské schůze; tyto údaje současně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tím není dotčena povinnost tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny zajistit schválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a schválenou účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku uveřejnit.
(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zveřejní řádnou účetní závěrku, zprávy podle zákona upravujícího účetnictví, jsou-li vyhotovovány, a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány, do 4 měsíců od konce účetního období. V této lhůtě tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna také uveřejní tyto dokumenty na svých internetových stránkách. Pokud valná hromada nebo členská schůze tuzemské pojišťovny nebo valná hromada tuzemské zajišťovny řádnou účetní závěrku v uvedené lhůtě neschválí, tato pojišťovna nebo zajišťovna uveřejní na svých internetových stránkách tuto účetní závěrku společně s informací o jejím neschválení, důvody jejího neschválení a způsobem řešení připomínek valné hromady nebo členské schůze k ní.
(2) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu je povinna uveřejňovat v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených prováděcím právním předpisem informace o sobě, o složení akcionářů a o struktuře skupiny, jejíž je součástí, nejsou-li obsahem zprávy podle odstavce 3. Informace o právní, řídicí a organizační struktuře, včetně uvedení všech ovládaných osob a významných přidružených osob a poboček náležících ke skupině se uveřejní každoročně na úrovni skupiny; to se použije obdobně pro pojišťovací holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem na území České republiky.
(3) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu je povinna uveřejnit zprávu o solventnosti a finanční situaci a o povaze a účincích důležitých změn v její činnosti po jejich schválení příslušným orgánem takové pojišťovny nebo zajišťovny, pokud tyto informace nejsou součástí skupinové zprávy o solventnosti a finanční situaci podle § 92l. Pokud se použije vyrovnávací úprava podle § 54b, zpráva o solventnosti a finanční situaci v části o oceňování pro účely solventnosti obsahuje také informaci o způsobu jejího použití, popis portfolia závazků z životního pojištění nebo zajištění nebo z rent z neživotního pojištění nebo zajištění a popis portfolia přiřazených aktiv, ke kterým se vyrovnávací úprava vztahuje, včetně kvantifikace dopadu poklesu vyrovnávací úpravy na nulu na její finanční situaci. Pokud se použije koeficient volatility podle § 54c, pojišťovna to ve zprávě o solventnosti a finanční situaci uvede spolu s kvantifikací dopadu jeho snížení na nulu na její finanční situaci. S výjimkou informace týkající se řízení kapitálu, nemusí být po předchozím souhlasu České národní banky ve zprávě o solventnosti a finanční situaci uveřejněna informace, která je citlivá nebo důvěrná. Na základě tohoto souhlasu může zpráva podle věty první obsahovat i odkaz na informaci již uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
(4) Informace se považuje za citlivou, pokud by jejím uveřejněním mohlo být poškozeno postavení tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny v rámci soutěžního prostředí, zejména jde-li o informaci o produktech nebo systémech, nebo která by sdílením s ostatními soutěžiteli mohla znehodnotit investici tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny do těchto produktů nebo systémů. Informace se považuje za důvěrnou, pokud je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna povinna zachovávat o ní mlčenlivost.
(5) Využije-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna možnost neuveřejnit citlivou nebo důvěrnou informaci, uvede ve zprávě podle odstavce 3, o který z požadavků na uveřejnění se jedná, a důvod jejího neuveřejnění.
(6) Obsah informací určených k uveřejnění včetně informací, u nichž nelze využít možnost podle odstavce 3, formu, způsob, strukturu, četnost a lhůty uveřejňování informací stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie.
(7) Před sjednáním pojištění spadajícího do pojistných odvětví životního pojištění musí pojišťovna sdělit zájemci o pojištění konkrétní odkaz na zprávu o své solventnosti a finanční situaci. Tato informace musí být poskytnuta jasně, přesně, písemně a v jazyce členského státu závazku.
***
§ 82b
Uveřejňování informací o činnosti pojišťovny z jiného členského státu, pojišťovny z třetího státu, zajišťovny z jiného členského státu a zajišťovny z třetího státu
(1) Pojišťovna a zajišťovna podle § 80 odst. 1 uveřejní svou řádnou účetní závěrku, zprávu vedení, je-li vyhotovována, a zprávy o ověření těchto dokumentů, jsou-li ověřovány, a to na internetových stránkách svojí pobočky na území České republiky bez zbytečného odkladu po jejich zpřístupnění podle právní úpravy ve státě, ve kterém má sídlo.
(2) Pojišťovna a zajišťovna podle § 80 odst. 1 uveřejní překlad své řádné individuální účetní závěrky a zprávy o jejím ověření, je-li ověřována, v českém nebo anglickém jazyce, a to na internetových stránkách svojí pobočky na území České republiky bez zbytečného odkladu poté, co tuto svou účetní závěrku zpřístupní podle právní úpravy ve státě, ve kterém má sídlo. Jsou-li řádná individuální účetní závěrka takové pojišťovny nebo zajišťovny a zpráva o jejím ověření, je-li ověřována, ve slovenském jazyce, jejich překlad do českého nebo anglického jazyka nemusí být uveřejněn.
(3) Pokud valná hromada nebo obdobný orgán pojišťovny a zajišťovny podle § 80 odst. 1 neschválí řádnou účetní závěrku ve lhůtě pro její zpřístupnění podle právní úpravy ve státě, ve kterém má sídlo, tato pojišťovna a zajišťovna společně s touto účetní závěrkou uveřejní na svých internetových stránkách informaci o jejím neschválení společně s důvody jejího neschválení a způsobem řešení připomínek valné hromady nebo obdobného orgánu k ní.
***
§ 85
Předmět dohledu v pojišťovnictví
Předmětem dohledu České národní banky vůči osobám podle § 84 odst. 3 je dodržování tohoto zákona a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zejména
a) soulad provozovaných činností s uděleným povolením nebo právem zakládat pobočky nebo svobodou dočasně poskytovat služby,
b) hospodaření tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků a pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území České republiky; v případě pojišťovny z třetího státu také z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území jiných členských států, jestliže je Česká národní banka orgánem dohledu podle § 35,
c) výše, způsob tvorby a použití technických rezerv, dodržování zásady obezřetného investování aktiv, výpočet solventnostního a minimálního kapitálového požadavku a dostatečnost použitelného kapitálu tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu, tuzemské zajišťovny nebo zajišťovny z třetího státu,
d) plnění povinností uložených rozhodnutím České národní banky,
e) vedení účetnictví,
e) plnění povinností souvisejících s účetnictvím,
f) řídicí a kontrolní systém,
g) finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb, pokud je provozována pojišťovací činnost podle odvětví neživotních pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
h) průběžné plnění požadavků na úplné anebo částečné interní modely, pokud pojišťovna nebo zajišťovna používá úplný nebo částečný interní model k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku,
i) činnosti podle § 87 odst. 2, nebo
j) soulad provozované pojišťovací činnosti se zákonem stanovenými požadavky na jednání se zájemci o pojištění, s pojistníky, pojištěnými a oprávněnými osobami.
***
§ 95
Základní ustanovení
(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo nad činností tuzemské zajišťovny porušení povinnosti, která se vztahuje k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti včetně externě zajišťovaných činností, stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem nebo právní úpravou státu, na jehož území je činnost vykonávána, uloží bez zbytečného odkladu této pojišťovně nebo zajišťovně opatření k nápravě k odstranění nedostatků a určí k tomu přiměřenou lhůtu. Tím není dotčeno oprávnění České národní banky uložit za toto jednání pojišťovně nebo zajišťovně pokutu podle § 120.
(2) Jestliže osoby uvedené v § 7a odst. 1, vedoucí pobočky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny v zahraničí nebo škodní zástupce jmenovaný pro vyřizování škod v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nesplňují podmínku způsobilosti nebo důvěryhodnosti, nařídí Česká národní banka ve stanovené lhůtě provedení změny těchto osob nebo uloží zjištěný nedostatek v činnosti této pojišťovny nebo zajišťovny související s výkonem činnosti takové osoby odstranit.
(3) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně nařídit změnu auditora provádějícího ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, a to z důvodů podle § 80a.
(3) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně změnu auditora, pokud auditor nesplní povinnost informovat Českou národní banku o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 nebo 4 zákona o auditorech.
(4) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně navýšení technických rezerv na úroveň, která odpovídá výpočtu podle § 52 až 57, nebo změnu metody výpočtu těchto rezerv, jestliže zjistí, že při výpočtu technických rezerv nepostupovala podle těchto ustanovení. Součástí tohoto opatření k nápravě může být postup podle odstavce 6 písm. b).
(5) Česká národní banka může rozhodnout, aby tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna za předpokladu, že neuhrazená kumulovaná ztráta přesahuje 20 % jejího základního kapitálu,
a) přednostně použila zisk po zdanění k úhradě neuhrazené ztráty nebo doplnění rezervního fondu nebo ke zvýšení základního kapitálu, nebo
b) snížila svůj základní kapitál o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervním a dalšími fondy.
(6) Pokud Česká národní banka zjistí v činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nedostatky, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků, v závislosti na charakteru a rozsahu zjištěných nedostatků
a) nařídí předložení ozdravného plánu nebo plánu krátkodobého financování,
b) omezí nebo zakáže volné nakládání s aktivy,
c) zavede nucenou správu,
d) pozastaví oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých, nebo
e) nařídí převedení pojistného kmene nebo převedení kmene zajišťovacích smluv,
f) omezí pohyblivou složku odměny osob podle § 7a odst. 1, pokud pojišťovna nebo zajišťovna neudržuje kapitál podle § 73 a 79; tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu určí výši pohyblivé složky vnitřním předpisem, který je součástí koncepce podle § 7 odst. 3,
g) uloží upravit složení kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nahrazením položky primárního kapitálu, kterou lze v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie zahrnout do primárního kapitálu, obdobnou položkou, nebo úměrným zvýšením základního kapitálu,
h) uloží nevyplatit příslušenství, podíl na zisku nebo obdobné plnění vyplývající z položky primárního kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, kterou lze v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie zahrnout do primárního kapitálu, nebo
i) navýší solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle § 95a.
(7) Účastníkem řízení podle odstavců 1 až 6 je pouze dotčená tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může být vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Podání rozkladu proti rozhodnutí České národní banky podle odstavců 1 až 6 nemá odkladný účinek.
(8) Česká národní banka informuje orgán dohledu státu, na jehož území provozuje tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna svoji činnost, o všech rozhodnutích podle odstavce 6.
(9) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti tuzemské pojišťovny, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků, nevydá potvrzení o splnění požadavku její solventnosti podle § 20 odst. 2.
(10) Česká národní banka může upustit od zahájení řízení o uložení opatření k nápravě, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který je zjištěným nedostatkem dotčen, povaze zjištěného nedostatku, jeho následku, okolnostem, za nichž k nedostatku došlo, nebo vzhledem k chování tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny po zjištění nedostatku zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o uložení opatření k nápravě, bylo dosaženo. Nezahájí-li Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě, provede o tom záznam do spisu a věc odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.
***
§ 100
Správce a jeho zástupce
(1) Česká národní banka jmenuje správce a jeho zástupce ze zvláštní části seznamu insolvenčních správců vedeného podle zákona o insolvenčních správcích.
(2) Správcem nebo jeho zástupcem nesmí být jmenována osoba, která byla nebo je auditorem provádějícím audit účetní závěrky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny uvedené v § 99 odst. 1 nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která v této pojišťovně nebo zajišťovně byla osobou s klíčovou funkcí nebo má anebo měla k této pojišťovně nebo k této zajišťovně vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce správce nebo jeho zástupce.
(3) Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou hrazeny z majetku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, ve které byla zavedena nucená správa. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny nuceného správce a jeho zástupce a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Zástupce správce jedná jménem správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce se použijí obdobně i pro zástupce správce.
(5) Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí správce nebo jeho zástupce s předchozím souhlasem České národní banky. Rozhodnutí o zavedení nucené správy stanoví, kdy je správce oprávněn pověřit plněním úkolů spojených s výkonem nucené správy další osobu bez souhlasu České národní banky.
(6) Přestane-li správce nebo jeho zástupce splňovat podmínky pro své jmenování, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku, která bez zbytečného odkladu jmenuje jiného správce nebo jeho zástupce.
***
§ 113
Rozsah a obsah opatření k nápravě
(1) Česká národní banka uloží opatření k nápravě za účelem odstranění zjištěných nedostatků včetně určení přiměřené lhůty k odstranění těchto nedostatků, zjistí-li, že pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu porušila povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem. To platí i v případě porušení povinnosti stanovené právním předpisem jiného členského státu, pokud je Česká národní banka orgánem dohledu podle § 35.
(2) Česká národní banka nařídí pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu ve stanovené lhůtě provedení změny
a) v osobě vedoucího její pobočky,
b) osoby odpovědné za plnění požadavků podle § 7j, nebo
c) škodního zástupce ustanoveného pro vyřizování nároků z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,
jestliže jí zjištěné nedostatky v činnosti této pojišťovny nebo zajišťovny souvisí s výkonem činnosti osoby podle písmen a), b) nebo c).
(3) Česká národní banka může pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu nařídit
a) změnu auditora provádějícího ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky; § 95 odst. 3 se v takovém případě použije obdobně, nebo
b) navýšení technických rezerv na úroveň, která odpovídá výpočtu podle § 52 až 57, nebo změnu metody výpočtu těchto rezerv, jestliže zjistí, že při výpočtu technických rezerv nepostupovala podle těchto ustanovení.
(4) Pokud Česká národní banka zjistí v činnosti pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu nedostatky, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků, svým rozhodnutím v závislosti na charakteru zjištěných nedostatků
a) nařídí předložení ozdravného plánu nebo plánu krátkodobého financování,
d) omezí nebo zakáže volné nakládání s jejím majetkem umístěným na území České republiky nebo na území jiných členských států,
e) pozastaví oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých,
f) nařídí převedení jejího pojistného kmene nebo jeho části na jinou pojišťovnu, nebo
g) nařídí převedení jejího kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části na jinou pojišťovnu nebo zajišťovnu.
(5) Je-li ohrožena splnitelnost závazků pojišťovny z třetího státu, odejme Česká národní banka této pojišťovně zvýhodnění, která jí podle § 35 udělila.
(6) Pro rozhodnutí podle odstavců 2 a 4 se 98, 98a, 102 až 104, 106 a 107 použijí obdobně, a to pouze pro tu část činnosti pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, která podle tohoto zákona podléhá dohledu České národní banky.
(7) Účastníkem řízení podle odstavců 1 až 5 je pouze dotčená pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu. Řízení podle odstavce 1 může být zahájeno též doručením rozhodnutí o uložení opatření k nápravě za účelem odstranění zjištěných nedostatků, hrozí-li nebezpečí z prodlení.
***
§ 116
Odnětí povolení tuzemské pojišťovně a tuzemské zajišťovně
(1) Česká národní banka odejme tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělila, jestliže
a) je tato pojišťovna nebo zajišťovna předlužena; pojišťovna nebo zajišťovna je předlužena, pokud souhrn peněžního vyjádření jejích závazků převyšuje hodnotu jejího majetku jejích aktiv; ocenění se provede v souladu s tímto zákonem a zákonem upravujícím účetnictví,
b) uložené opatření k nápravě nevedlo k obnovení její platební schopnosti,
c) získala povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na základě nepravdivě nebo neúplně uvedeného údaje rozhodného pro udělení tohoto povolení nebo takový údaj zatajila,
d) její finanční situace nezaručuje trvalou splnitelnost jejích závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
e) nedodržela minimální kapitálový požadavek a nepředložila plán krátkodobého financování nebo nebyl takový plán Českou národní bankou schválen,
f) přemístila svoje sídlo mimo území České republiky,
g) nesplnila do 3 měsíců schválený plán krátkodobého financování, nebo
h) o to pojišťovna nebo zajišťovna požádá.
(2) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně odejmout povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělila, jestliže
a) již nesplňuje některou z podmínek pro provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
b) opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, související s pojišťovací nebo zajišťovací činností, nebo opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou rozhodnutím České národní banky přijatým podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie,
c) do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nezahájila povolenou činnost, nebo
d) neprovozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost déle než 6 měsíců.
(3) Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení vstupuje tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna do likvidace, s výjimkou případů uvedených v § 118 odst. 1. To se nepoužije v případě odnětí povolení podle odstavce 1 písm. h), jestliže se jedná o přeměnu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev.
(4) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, které bylo odňato povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, se i nadále řídí tímto zákonem v rozsahu, v jakém se vztahuje k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, do vypořádání závazků z jí provozované pojišťovací a zajišťovací činnosti. Tato pojišťovna však nemůže uzavírat pojistné smlouvy, smlouvy o zprostředkování pojištění, prodlužovat pojistné smlouvy již uzavřené nebo zvyšovat pojistné částky nebo limity pojistného plnění. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, které bylo odňato povolení k provozování zajišťovací činnosti, nemůže přebírat do zajištění nová pojistná nebo zajistná rizika ani prodlužovat již uzavřené zajišťovací smlouvy, kterými převzala do zajištění tato rizika, nebo zvyšovat u těchto smluv svůj podíl na krytí takových rizik. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna může uzavírat zajišťovací smlouvy pouze pro krytí pojistných nebo zajistných rizik, která na sebe převzala z provozovaného pojištění nebo zajištění přede dnem, ke kterému jí bylo odňato povolení k provozování této činnosti.
***
§ 120
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v žádosti podle § 13 odst. 5, § 19 odst. 1, § 32 odst. 4, § 34a odst. 2, § 35 odst. 2, § 36 odst. 5, § 40 odst. 1, § 47 odst. 2, § 48 odst. 4, § 49 odst. 1 až 3, § 50a odst. 2, § 54b odst. 1, § 64 odst. 1, § 69 odst. 2, § 77 odst. 4, § 90a odst. 1, § 91a odst. 2, § 92c odst. 6, § 92n odst. 1, § 103 odst. 3, § 105 odst. 1, § 105a odst. 1, § 106 odst. 3, § 108 odst. 1, § 108a odst. 1 nebo § 122 odst. 1 uvede nepravdivý údaj,
b) jako osoba, která hodlá přímo nebo zprostředkovaně nabýt kvalifikovanou účast v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně nebo zvýšit tuto svoji účast tak, že její podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, anebo tak, že se tato pojišťovna nebo zajišťovna stane její ovládanou osobou, v rozporu s § 24 odst. 1 nebo § 42 odst. 1 nepodá žádost o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této účasti s výjimkou, kdy k nabytí nebo zvýšení této účasti dojde přechodem práva, nebo v žádosti podané České národní bance podle § 24 odst. 3 nebo podle § 42 odst. 3 uvede nepravdivý údaj,
c) jako osoba, která přímo nebo zprostředkovaně sníží nebo pozbude svoji účast v tuzemské pojišťovně nebo v tuzemské zajišťovně, aniž tuto skutečnost, v rozporu s § 27 odst. 1 nebo s § 45 odst. 1, oznámí České národní bance,
d) jako osoba, která podle § 7a odst. 4 navrhuje změnu v osobě člena statutárního orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, uvede nepravdivý údaj nebo zatají některou skutečnost orgánu pojišťovny nebo zajišťovny, který o této změně rozhoduje,
e) jako osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu postupuje v rozporu s § 86 odst. 6,
f) jako osoba náležející ke skupině v rozporu s § 92k odst. 1 a 2 nesplní povinnost poskytnout tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, která podle tohoto zákona podléhá výkonu dohledu nad skupinou, informace nezbytné pro výkon tohoto dohledu, nebo povinnost poskytnout obdobné informace České národní bance,
g) jako osoba, která vykonává funkci likvidátora, v rozporu s § 124 odst. 4 bezodkladně neinformuje Českou národní banku o tom, že přestala splňovat podmínky pro své jmenování,
h) jako osoba, která vykonává funkci likvidátora, v rozporu s § 124 odst. 3 nejedná s odbornou péčí,
i) nesplní povinnost mlčenlivosti podle § 127, nebo
j) jako osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo jako osoba náležející ke skupině znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu neposkytnutím součinnosti nebo nevyhověním výzvě dané podle tohoto zákona.
(2) Pojišťovna nebo zajišťovna se dopustí přestupku tím, že
a) provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozporu s povolením k provozování těchto činností uděleným Českou národní bankou,
b) v rozporu s § 6 odst. 1 postupuje způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami, nebo ohrožuje svoji bezpečnost nebo stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených nebo jiným způsobem postupuje v rozporu s pravidly obezřetného řízení,
c) v rozporu s § 7 nezavede a neudržuje účinný řídicí a kontrolní systém,
d) v rozporu s § 7a nezajistí obsazení odpovídajícími osobami,
e) v rozporu s § 7a odst. 2 a 3, § 23, 34a, 40, 82, 82a, § 82b nebo 83 nesplní řádně informační povinnost nebo povinnost uveřejnit nebo zveřejnit informace,
f) v rozporu s § 81 odst. 1 nezajistí ověření svého řídicího a kontrolního systému nebo jeho části nebo vybraných informací uveřejňovaných ve zprávě o solventnosti a finanční situaci podle § 82 odst. 3,
g) v rozporu s § 81 odst. 4 neposkytne auditorovi součinnost,
h) v rozporu s § 81 odst. 1 a 3 nepředloží České národní bance zprávu o ověření řídicího a kontrolního systému nebo zprávu o ověření informací uveřejňovaných podle § 82 odst. 3 ve zprávě o solventnosti a finanční situaci,
f)i) nepředloží doklady a jiné materiály vyžádané Českou národní bankou podle § 82, 83 nebo 110,
g)j) ve stanovené lhůtě nesplní některou z povinností podle § 95, 95a, 95b, 98, 98a, 110, 111 nebo 113,
h)k) postupuje v rozporu se schváleným ozdravným plánem nebo se schváleným plánem krátkodobého financování,
i)l) nesplní ve lhůtě stanovené vykonatelným rozhodnutím České národní banky opatření k nápravě, nebo
j)m) znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu neposkytnutím součinnosti nebo nevyhověním výzvě dané podle tohoto zákona.
(3) Pojišťovna se dopustí přestupku tím, že
a) postupuje v rozporu s § 59 odst. 2, nebo
b) neposkytne zájemci o pojištění nebo pojistníkovi údaje podle tohoto zákona nebo občanského zákoníku anebo zákona upravujícího činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí týkající se pojištění.
(4) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo tuzemská pojišťovací holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že
a) ustanoví do klíčové funkce osobu, která není osobou způsobilou nebo důvěryhodnou, nebo
b) nenahradí bez zbytečného odkladu osobu s klíčovou funkcí, která přestala splňovat některou z podmínek způsobilosti nebo důvěryhodnosti.
(5) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 nebo 4 pokutu do 50 000 000 Kč.
***
§ 124
Likvidátor
(1) Česká národní banka jmenuje likvidátora ze zvláštní části seznamu insolvenčních správců vedeného podle zákona o insolvenčních správcích.
(2) Likvidátorem nemůže být jmenována osoba, která v posledních 5 letech byla nebo je auditorem provádějícím audit účetní závěrky zrušované pojišťovny nebo zajišťovny nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která je nebo byla v této pojišťovně nebo zajišťovně osobou s klíčovou funkcí nebo správcem, nebo k ní má nebo měla vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce likvidátora.
(3) Likvidátor vykonává svoji činnost s odbornou péčí a předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní závěrku individuální účetní závěrku, zprávy podle zákona upravujícího účetnictví, jsou-li vyhotovovány, a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány, a jiné výkazy a doklady účetní záznamy zpracované v průběhu likvidace v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví, občanským zákoníkem a se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, a na písemné vyžádání České národní banky další podklady nezbytné k posouzení činnosti likvidátora a nejpozději do 31. března výroční zprávu o průběhu likvidace.
(4) Přestane-li likvidátor splňovat podmínky pro své jmenování, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku, která bez zbytečného odkladu jmenuje jiného likvidátora.
***
§ 128
Výjimky z povinnosti zachovávat mlčenlivost
(1) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 127 není poskytnutí informací se souhlasem osob, jichž se údaje týkají, a dále poskytnutí informací na písemné vyžádání
a) České národní banky při výkonu dohledu podle tohoto zákona,
b) soudu,
c) orgánu činného v trestním řízení nebo správním řízení vedeném ve věci přestupku,
d) správce daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro výkon jejich správy,
e) orgánu dohledu členského státu nebo třetího státu, jestliže se jedná o pojištění sjednané pojišťovnou se sídlem na území tohoto státu,
f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo zdravotní pojišťovny ve věci vymáhání náhrady nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění vynaložených v důsledku protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci,
h) Veřejného ochránce práv v souvislosti s šetřením podle zákona upravujícího jeho působnost[footnoteRef:523]32), [523: 32) Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.]
i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího bezpečnostní způsobilost[footnoteRef:524]33), [524: 33) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších
předpisů.]
j) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a střet zájmů[footnoteRef:525]34), [525: 34) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.]
k) Úřadu pro ochranu osobních údajů,
l) soudního exekutora podle zákona upravujícího činnost soudních exekutorů a exekuce,
m) finančního arbitra v souvislosti s šetřením podle zákona upravujícího jeho působnost,
n) Ministerstva vnitra ve věcech týkajících se soukromého zdravotního pojištění cizinců, nebo
o) Ministerstva spravedlnosti pro účely řízení o žádosti o poskytnutí peněžité pomoci podle zákona o obětech trestných činů,
a to za předpokladu, že se tyto požadované informace budou vztahovat ke konkrétní osobě a lze je použít pouze ke splnění povinnosti vyplývající z působnosti příslušného orgánu.
(2) Písemné vyžádání podle odstavce 1 musí obsahovat údaje, ze kterých je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání. Informace podle odstavce 1 písm. l) se poskytuje za úhradu nákladů s tím spojených.
(3) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 126 a 127 není výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány dohledu jiných členských států, orgány dohledu třetích států a také výměna informací mezi Českou národní bankou a
a) orgány, které jsou odpovědné za výkon dohledu nad bankami nebo obdobnými úvěrovými institucemi, a dalšími finančními institucemi a úřady odpovědnými za dohled nad finančními trhy,
b) orgány a osobami působícími při likvidaci nebo úpadku pojišťovny,
c) osobami odpovědnými za provádění zákonem stanovených auditů pojišťoven a dalších finančních institucí,
c) auditory provádějícími povinný audit pojišťoven a zajišťoven,
d) nezávislými znalci pojišťoven a zajišťoven provádějícími dohled nad těmito pojišťovnami a zajišťovnami a úřady odpovědnými za kontrolu těchto znalců při výkonu jejich činností,
a to za předpokladu, že právní úprava státu, ve kterém mají být tyto informace zpracovány, odpovídá stejným podmínkám stanoveným tímto zákonem; orgány a osoby, které získaly takové informace, zachovávají o nich mlčenlivost.
(4) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu orgán dohledu podle odstavce 3 písm. a) o každé skutečnosti, kterou považuje za podstatnou pro výkon dohledu tohoto orgánu. Na vyžádání orgánu dohledu Česká národní banka sdělí žádajícímu orgánu dohledu veškeré jí známé skutečnosti včetně výhrad k posuzovaným osobám.
(5) Informace podle odstavců 3 a 4 musí být určeny výhradně pro výkon dohledu. V případech, kdy informace pocházejí z jiného členského státu, nemohou být poskytnuty jiné osobě nebo uveřejněny bez výslovného souhlasu orgánu dohledu, který je poskytl, nebo pouze pro takové účely, pro které tento orgán dal svůj souhlas. Tyto informace mohou být sděleny pouze fyzické osobě určené úřadem nebo orgánem, kterému se takové informace poskytují. Tento úřad nebo orgán sdělí orgánu dohledu jméno, popřípadě jména, příjmení a funkční zařazení této fyzické osoby opravňující ji k přijetí takové informace.
(6) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není oznámení pojišťovny nebo zajišťovny učiněné příslušným orgánům ve věci podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku ani podání vysvětlení, či svědecké výpovědi v trestním řízení, občanském soudním řízení a ve správním řízení ze strany pojišťovny nebo zajišťovny nebo osob pro ni činných, sdělení údajů nezbytných pro nakládání s pohledávkami pojišťovny ani sdělení v souvislosti s převodem pojistného kmene přebírající pojišťovně nebo v souvislosti s převodem kmene zajišťovacích smluv přebírající zajišťovně nebo pojišťovně.
(7) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není též plnění povinnosti vůči Finančnímu analytickému úřadu vyplývající ze zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu[footnoteRef:526]35) nebo ze zákona o provádění mezinárodních sankcí[footnoteRef:527]36) a vůči Ministerstvu financí, jde-li o plnění povinnosti vyplývající z tohoto zákona, pro účely analýz finančního trhu a přípravy právních předpisů v oblasti finančního trhu. [526: 35) Zákon č. 253/2008 Sb.] [527: 36) Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí.]
K části sté druhé návrhu zákona – změna daňového řádu
Platné znění zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 145
Výzva k podání daňového tvrzení
(1) Nebylo-li podáno řádné daňové tvrzení, vyzve správce daně daňový subjekt k jeho podání a stanoví náhradní lhůtu. Nevyhoví-li daňový subjekt této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně vyměřit daň podle pomůcek nebo předpokládat, že daňový subjekt tvrdil v řádném daňovém tvrzení daň ve výši 0 Kč v nulové výši.
(2) Pokud lze důvodně předpokládat, že bude daň doměřena, může správce daně vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení a stanovit náhradní lhůtu. Nevyhoví-li daňový subjekt této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně doměřit daň podle pomůcek.
(3) Výzva k podání daňového tvrzení nezahajuje vyměřovací nebo doměřovací řízení z moci úřední.
(4) Nevyhoví-li daňový subjekt výzvě k podání daňového tvrzení a neučiní-li ve lhůtě uvedené ve výzvě podání, kterým se zahajuje vyměřovací nebo doměřovací řízení, je vyměřovací nebo doměřovací řízení zahájeno uplynutím této lhůty.
***
§ 155a
Postup při vrácení vratitelného přeplatku
(1) Vratitelný přeplatek vrací správce daně v české měně ve výši, v jaké byl evidován.
(2) Vratitelný přeplatek vrací správce daně
a) bezhotovostním převodem na účet vedený u poskytovatele platebních služeb určený daňovým subjektem,
b) poštovním poukazem, nebo
c) v hotovosti, pokud jeho výše nepřesahuje 1 000 Kč a správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní, že tento způsob vrácení vratitelného přeplatku umožňuje, a určí podmínky, které je při tom nutné dodržet.
(3) Je-li daňový subjekt u správce daně registrován, je povinen určit k vrácení vratitelného přeplatku jeden z účtů u poskytovatelů platebních služeb uvedených při registraci; při tom je povinen upřednostnit účet vedený u poskytovatele platebních služeb v České republice.
(4) Nesplní-li daňový subjekt povinnost podle odstavce 3, vyzve jej správce daně ke zjednání nápravy.
(5) V případě bezhotovostního převodu na účet vedený u poskytovatele platebních služeb mimo území členského státu Evropské unie hradí náklady převodu daňový subjekt.
***
§ 163
(1) Daň se platí příslušnému správci daně v české měně.
(2) Je-li platba poukázána v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v české měně.
(3) Daň lze platit
a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně,
b) v hotovosti
1. prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo poštovním poukazem na příslušný účet správce daně,
2. úřední osobě pověřené přijímat tyto platby, přičemž součet plateb na všechny druhy daně za jeden daňový subjekt nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně přesáhnout částku 500 000 Kč,
3. šekem, jehož proplacení je zajištěno poskytovatelem platebních služeb,
4. daňovému exekutorovi, jde-li o platbu při daňové exekuci, a
5. oprávněné úřední osobě, jde-li o platbu pokuty, kterou lze na základě zjednodušeného řízení hradit na místě,
c) přeplatkem na jiné dani.
(4) V případech podle odstavce 3 písm. b) bodů 2, 4 a 5 lze platit daň v hotovosti také v cizí měně, pokud pro ni vyhlašuje Česká národní banka kurz devizového trhu, a jedná-li se o druh daně, v jehož případě správce daně zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že daň lze platit v hotovosti také v této cizí měně, a podmínky, které je při těchto platbách nutné dodržet.
(5) Je-li daň podle odstavce 4 uhrazena v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu v české měně. Při přepočtu měny se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro den, který předchází dni platby daně.
(6) Vznikne-li nedoplatek nebo přeplatek pouze v důsledku kurzového rozdílu nebo zaokrouhlení při přepočtu měny, tento
a) nedoplatek zaniká,
b) přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který jej evidoval.
§ 163
Způsob placení daně
(1) Daň se platí příslušnému správci daně.
(2) Daň lze platit
a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně,
b) v hotovosti
1. prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo poštovním poukazem na příslušný účet správce daně,
2. úřední osobě pověřené přijímat tyto platby, přičemž součet plateb na všechny druhy daně za jeden daňový subjekt nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně přesáhnout částku 500 000 Kč,
3. šekem, jehož proplacení je zajištěno poskytovatelem platebních služeb,
4. daňovému exekutorovi, jde-li o platbu při daňové exekuci, a
5. oprávněné úřední osobě, jde-li o platbu pokuty, kterou lze na základě zjednodušeného řízení hradit na místě,
c) přeplatkem na jiné dani.
***
§ 215
(1) Je-li sepsána vkladní knížka, vkladní list nebo jiná listina o obdobné formě vkladu, předloží ji správce daně poskytovateli platebních služeb spolu s exekučním příkazem na prodej movitých věcí a vybere z ní částku, na kterou má dlužník právo, maximálně však do výše vymáhaného nedoplatku.
(2) Poskytovatel platebních služeb provede výplatu vkladu tomuto správci daně, a to i tehdy, je-li výplata vkladu vázána.
(3) Je-li vklad veden v cizí měně, provede poskytovatel platebních služeb výplatu vkladu správci daně v české měně, ve které dochází k vymáhání nedoplatku.
(4) V rozsahu plnění vyplaceného správci daně se poskytovatel platebních služeb zprostí své povinnosti vůči dlužníkovi.
(5) Je-li sepsána listina prokazující existenci peněžité pohledávky nebo pohledávky na vydání nebo dodání movitých věcí, popřípadě jiného majetkového práva, předloží ji správce daně poddlužníkovi spolu s exekučním příkazem na prodej movitých věcí. Tím nastávají účinky doručení exekučního příkazu poddlužníkovi podle jednotlivých způsobů daňové exekuce postižením majetkových práv a dále se postupuje podle příslušných ustanovení pro daný způsob daňové exekuce.
***
Hlava VIII
Měna při správě daní
§ 245a
Určení měny při správě daní
(1) Daň se spravuje v české měně.
(2) Daň se spravuje v cizí měně, pokud tak stanoví zákon.
(3) Nestanoví-li zákon jinak, ke správě v cizí měně nedochází při
a) správě příslušenství, které nesleduje osud daně podle odstavce 2,
b) vymáhání nedoplatku a evidenci vymožené částky na osobním depozitním účtu.
(4) Z důvodu hospodárnosti může správce daně rozšířit správu daně v cizí měně i na případy, kdy podle odstavce 3 ke správě v cizí měně nedochází.
§ 245b
Přepočet měny a zaokrouhlování
(1) Při přepočtu měny při správě daní se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro den, který předchází dni, kdy je
a) učiněn úkon nebo nastala jiná právní skutečnost, v souvislosti s nimiž je přepočet měny prováděn, nebo
b) účinný úkon, v souvislosti s nímž je přepočet měny prováděn, pokud je účinnost úkonu odlišná od okamžiku, kdy byl učiněn.
(2) Podle odstavce 1 se postupuje také při přepočtu částek, které jsou stanoveny zákonem v české měně.
(3) Je-li na osobní depozitní účet zaevidována částka v jiné měně, než je měna, ve které se daň spravuje, použije se při jejím převodu z osobního depozitního účtu na osobní daňový účet kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro den, kdy byla částka přijata na osobní depozitní účet.
(4) Je-li daň spravována v cizí měně, zaokrouhluje se daň nebo záloha na daň na celá čísla nahoru.
§ 245c
Placení daně v cizí měně
(1) Je-li platba poukázána v jiné měně, než je měna, ve které se daň spravuje, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v měně, ve které se daň spravuje.
(2) V případech podle § 163 odst. 2 písm. b) bodů 2, 4 a 5 lze platit daň v hotovosti také v cizí měně, pokud pro ni vyhlašuje Česká národní banka kurz devizového trhu, a jedná-li se o druh daně, v jehož případě správce daně zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že daň lze platit v hotovosti také v této cizí měně, a podmínky, které je při těchto platbách nutné dodržet.
§ 245d
Kurzové rozdíly
Vznikne-li nedoplatek nebo přeplatek pouze v důsledku kurzového rozdílu nebo zaokrouhlení při přepočtu měny, tento
a) nedoplatek zaniká,
b) přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který jej evidoval.
§ 245e
Evidence daní v různých měnách
Jsou-li druh daně nebo jeho část spravovány ve více měnách, mohou být podle měny rozčleněny na více částí, o nichž se vedou samostatné osobní daňové účty.
§ 245f
Převod a vracení přeplatku v různých měnách
(1) Při převodu přeplatku na úhradu nedoplatku se upřednostní nedoplatek na osobním daňovém účtu, který se váže ke stejnému druhu daně nebo jeho části, u kterých došlo k rozčlenění z důvodu správy ve více měnách.
(2) Při převodu přeplatku na úhradu nedoplatku na jiný osobní daňový účet než podle odstavce 1 se mezi nedoplatky evidovanými stejným správcem daně upřednostní nedoplatek evidovaný ve stejné měně, jako převáděný přeplatek.
(3) Přeplatek se převede na úhradu nedoplatku evidovaného v jiné měně pouze, dosahuje-li výše 200 Kč.
(4) Vratitelný přeplatek v cizí měně lze vrátit pouze bezhotovostním převodem.
§ 245g
Nejasné platby v různých měnách
Účet nejasných plateb je veden samostatně podle měny, ve které byla nejasná platba připsána.
K části sté třetí návrhu zákona – změna zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury
Platné znění zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 3b
(1) Získávají-li se potřebná práva podle § 3a koupí, sjednává se v kupní smlouvě kupní cena ve výši
a) ceny stanovené hodnoty určené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 8 v případě pozemku s výjimkou stavebního pozemku[footnoteRef:528]), nebo [528: ) § 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.]
b) ceny stanovené hodnoty určené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 1,5 v případě stavebního pozemku7) nebo stavby.
(2) Znalecký posudek, který je podkladem pro navržení výše kupní ceny v návrhu kupní smlouvy, stanoví cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby[footnoteRef:529]), včetně všech jejich součástí a příslušenství. Nelze-li stanovit cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, stanoví znalecký posudek cenu ve výši zjištěné ceny pozemku nebo stavby. V takovém případě obsahuje znalecký posudek zdůvodnění nemožnosti stanovení ceny ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby. Ocenění se provede podle oceňovacího předpisu[footnoteRef:530] a cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy podle jejich skutečného stavu ke dni určení ceny ve znaleckém posudku; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s tím, že jsou určeny k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury. Při ocenění se rovněž nepřihlédne k navýšení obvyklé ceny jiného pozemku nebo stavby koeficienty podle odstavce 1. Podléhá-li získání potřebných práv podle § 3a koupí dani z přidané hodnoty, je cena stanovená znaleckým posudkem cenou včetně daně z přidané hodnoty. [529: ) § 5 odst. 1 a 4 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 405/2012 Sb.] [530: ) § 9 odst. 1 písm. a) a § 9 odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).]
(2) Znalecký posudek, který je podkladem pro navržení výše kupní ceny v návrhu kupní smlouvy, určí obvyklou hodnotu pozemku nebo stavby podle zákona o oceňování, včetně všech jejich součástí a příslušenství podle jejich skutečného stavu ke dni ocenění ve znaleckém posudku. Nelze-li tuto obvyklou hodnotu určit, pozemek nebo stavba, včetně všech jejich součástí a příslušenství, se ocení zjištěnou hodnotou podle jejich skutečného stavu ke dni ocenění ve znaleckém posudku; v takovém případě je ve znaleckém posudku uveden také důvod nemožnosti určit obvyklou hodnotu tohoto pozemku nebo stavby. Při oceňování se nepřihlíží ke zhodnocení nebo znehodnocení pozemku nebo stavby v souvislosti s tím, že jsou určeny k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury, ani k navýšení obvyklé hodnoty jiného pozemku nebo stavby koeficienty podle odstavce 1. Podléhá-li získání potřebných práv podle § 3a koupí dani z přidané hodnoty, je hodnota stanovená znaleckým posudkem cenou včetně daně z přidané hodnoty.
(3) Oprávněný investor je oprávněn nechat vyhotovit jediný znalecký posudek pro více pozemků či staveb určených pro stavbu dopravní infrastruktury, tak aby znalecký posudek pokryl celé území dotčené stavbou nebo některou jeho část.
(4) Cena Hodnota určená ve znaleckém posudku vyhotoveném podle odstavců 2 a 3 se pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv dohodou, považuje za cenu ve výši obvyklé ceny[footnoteRef:531]) obvyklou hodnotu, a to po dobu [531: ) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb.]
a) 3 let ode dne, ke kterému byla ve znaleckém posudku určena, v případě pozemků s výjimkou stavebních pozemků a
b) 1 roku ode dne, ke kterému byla ve znaleckém posudku určena, v případě stavebních pozemků a staveb.
(5) Získávají-li se potřebná práva podle § 3a smlouvou o zřízení, změně nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu nebo práva stavby, sjednává se výše úplaty ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vyvlastňovaný s částkou podle předchozí věty, použijí se odstavce 1 a 2 přiměřeně.
(6) Získávají-li se potřebná práva podle § 3a za úplatu od právnické osoby zřízené zákonem nebo zřízené nebo založené státem, vůči níž je stát ovládající osobou, použije se pro ocenění odstavec 2 obdobně a odstavec 1 se nepoužije. Pokud právnická osoba podle věty první hospodaří s majetkem státu, je vyloučena možnost poskytnout za práva získaná podle § 3a peněžité nebo jiné plnění.
(7) Odstavce 1 až 6 se použijí na získávání potřebných práv podle § 3a,
a) je-li jejich nabyvatelem Česká republika nebo právnická osoba zřízená zákonem nebo zřízená nebo založená státem, vůči níž je stát ovládající osobou, nebo
b) jde-li o zřízení, změnu nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu nebo práva stavby za účelem provedení přeložky inženýrské sítě v souvislosti se stavbou dálnice nebo silnice I. třídy.
(8) Postup podle odstavců 1 až 7 lze rozšířit i na právo k pozemku nebo stavbě, které není nezbytné pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury, pokud by v důsledku převodu práv podle § 3a tento pozemek nebo stavbu nebylo možné užívat vůbec nebo jen s nepřiměřenými obtížemi.
(9) U energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací se odstavce 1 až 8 nepoužijí.
K části sté čtvrté návrhu zákona – změna zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů
Platné znění zákona č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 8
Česká rozvojová agentura
(1) Zřizuje se Česká rozvojová agentura jako organizační složka státu, která plní úkoly v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci poskytované do zahraničí.
(2) Funkci zřizovatele České rozvojové agentury vykonává Ministerstvo zahraničních věcí, z jehož rozpočtové kapitoly je činnost České rozvojové agentury hrazena.
(3) Česká rozvojová agentura je účetní jednotkou.
(4)(3) Česká rozvojová agentura
a) zajišťuje realizaci zahraniční rozvojové spolupráce v souladu s plánem zahraniční rozvojové spolupráce,
b) zajišťuje podle požadavků Ministerstva zahraničních věcí realizaci projektů humanitární pomoci,
c) poskytuje dotace subjektům v České republice v souladu s plánem zahraniční rozvojové spolupráce; jiné dotace může poskytnout pouze se souhlasem Ministerstva zahraničních věcí.
K části sté páté návrhu zákona – změna zákona o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů
Platné znění zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
(1) Tímto zákonem se zřizuje Úřad práce České republiky (dále jen „Úřad práce“), stanoví se jeho organizační členění a úkoly. Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností. Úřad práce je účetní jednotkou.
(2) Sídlem Úřadu práce je Praha.
(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) řídí Úřad práce a je jeho nadřízeným správním úřadem.
K části sté šesté návrhu zákona – změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů
Platné znění zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
(1) Zřizuje se Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen „inspekce“), která je ozbrojeným bezpečnostním sborem.
(2) V čele inspekce stojí ředitel inspekce (dále jen „ředitel“), kterého jmenuje a odvolává[footnoteRef:532]1) na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti předseda vlády, jemuž je ředitel z výkonu své funkce odpovědný. [532: 1) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Úkoly inspekce plní příslušníci inspekce vykonávající v inspekci službu podle zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů1).
(4) Inspekce je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Její příjmy a výdaje tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu. Ředitel plní funkci vedoucího organizační složky státu.
K části sté sedmé návrhu zákona – změna zákona o zdravotních službách
Platné znění zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 113f
(1) Pacientskou organizací se rozumí zapsaný spolek, jehož hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně jejich práv a zájmů a jehož členy jsou zpravidla osoby s určitým onemocněním nebo zdravotním postižením, jejich osoby blízké nebo jejich zástupci podle občanského zákoníku, přičemž tyto osoby mají rozhodující vliv na jeho řízení. Pacientskou organizací se rozumí též spolek, jehož členy jsou spolky, které splňují podmínky podle věty první a které volí členy jeho statutárního orgánu.
(2) Pacientské organizace, které jsou zapsány v seznamu pacientských organizací podle odstavce 3, mohou zastupovat za podmínek stanovených tímto zákonem v řízeních a procesech pacientskou veřejnost, pokud tak stanoví zákon nebo pokud je orgán veřejné moci, který vede řízení, přizve. Pacientskou veřejností se rozumí osoby, které mohou být v rámci daného řízení nebo procesu dotčeny ve svých právech nebo povinnostech souvisejících s jejich zdravotním stavem nebo poskytováním zdravotních služeb.
(3) Ministerstvo zapíše pacientskou organizaci do seznamu pacientských organizací do 30 dnů ode dne obdržení její žádosti podle odstavce 4, jestliže
a) splňuje podmínky uvedené v odstavci 1,
b) členové statutárního a nejvyššího orgánu, není-li tento orgán členskou schůzí, jsou voleni členy spolku, kterými jsou zpravidla osoby s určitým onemocněním nebo zdravotním postižením, jejich osoby blízké nebo jejich zástupci podle občanského zákoníku, anebo spolky podle odstavce 1 věty druhé,
c) zveřejňuje uveřejňuje na svých internetových stránkách svou řádnou individuální účetní závěrku a zdroje financování a
d) provozuje činnost v oblasti pomoci pacientské veřejnosti a ochrany jejich práv a zájmů po dobu nejméně 12 měsíců bezprostředně předcházejících datu podání žádosti.
(4) Pacientská organizace v písemné žádosti uvede svůj název, identifikační číslo a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. K žádosti přiloží čestné prohlášení o počtu členů spolku a v jakém poměru se jedná o pacienty, osoby blízké nebo jiné osoby, stanovy spolku, výroční zprávu za předchozí kalendářní rok s řádnou individuální účetní závěrkou, nejsou-li tyto dokumenty vedeny v základním registru nebo agendovém informačním systému a nejsou-li ministerstvu zpřístupněné pro výkon agendy.
(5) Ministerstvo vydá pacientské organizaci o jejím zapsání do seznamu pacientských organizací osvědčení, a to do 7 pracovních dnů ode dne jejího zapsání. V případě nesplnění podmínek uvedených v odstavci 3 vydá ministerstvo do 30 dnů ode dne obdržení žádosti podle odstavce 4 rozhodnutí o zamítnutí žádosti.
(6) Přestane-li pacientská organizace splňovat podmínky uvedené v odstavci 3, ministerstvo rozhodne o vyřazení organizace ze seznamu pacientských organizací.
(7) Pacientskou organizací může být rovněž ústav či obecně prospěšná společnost, jejichž hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně jejich práv a zájmů, a kde pacienti, osoby jim blízké nebo jejich zástupci podle občanského zákoníku mají prokazatelně rozhodující vliv na řízení. Ustanovení odstavců 3 a 4 se použijí přiměřeně.
(8) Ministerstvo vede seznam pacientských organizací podle odstavce 3 a uveřejňuje ho na svých internetových stránkách.
K části sté osmé návrhu zákona – změna zákona o doplňkovém penzijním spoření
Platné znění zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
Díl 6
Oddělené účtování o majetku penzijní společnosti a účastnického fondu
§ 56
(1) Penzijní společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v účastnickém fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních účastnických fondů.
(2) Penzijní společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zákona upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro jednotlivé účastnické fondy, jejichž majetek obhospodařuje, tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky za každý účastnický fond.
§ 56
Účetnictví a daně účastnického fondu
Penzijní společnost zajišťuje plnění povinností obhospodařovaného účastnického fondu souvisejících s
a) účetnictvím a
b) daněmi, poplatky nebo jinými obdobnými peněžitými plněními.
Díl 7
Výroční Účetnictví, audit a pololetní zpráva
§ 57
Výroční zprávy Účetnictví a audit
(1) Penzijní společnost nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období zašle České národní bance svou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví a výroční zprávu za každý obhospodařovaný účastnický fond a uveřejní je na svých internetových stránkách. Zaslaná výroční zpráva penzijní společnosti a výroční zprávy za každý obhospodařovaný účastnický fond musí být ověřeny auditorem.
(2) Pokud valná hromada penzijní společnosti neschválí ve lhůtě podle odstavce 1 řádnou účetní závěrku, penzijní společnost ji zašle České národní bance spolu s důvody, pro které nebyla schválena, a způsobem řešení připomínek valné hromady; tyto údaje současně uveřejní na svých internetových stránkách.
(1) Penzijní společnost a účastnický fond obhospodařovaný penzijní společností jako účetní jednotka mají povinnost auditu řádné účetní závěrky.
(2) Penzijní společnost a účastnický fond obhospodařovaný penzijní společností jako účetní jednotka vyhotovují individuální zprávu vedení.
(3) Penzijní společnost a účastnický fond obhospodařovaný penzijní společností jako účetní jednotka zveřejní řádnou účetní závěrku, zprávy podle zákona upravujícího účetnictví, jsou-li vyhotovovány, a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány, do 4 měsíců od konce účetního období.
(4) Řádná individuální účetní závěrka, zprávy účastnického fondu obhospodařovaného penzijní společností podle zákona upravujícího účetnictví, jsou-li vyhotovovány, a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány, se zveřejňují ve veřejném rejstříku uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém se zveřejňuje řádná individuální účetní závěrka penzijní společnosti, která ho obhospodařuje.
(5) Ve lhůtě podle odstavce 3 penzijní společnost uveřejní řádnou účetní závěrku a zprávy podle zákona upravujícího účetnictví penzijní společnosti a účastnického fondu obhospodařovaného touto penzijní společností, jsou-li vyhotovovány, a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány, na internetových stránkách této penzijní společnosti.
(6) Pokud valná hromada penzijní společnosti neschválí řádnou účetní závěrku penzijní společnosti nebo účastnického fondu obhospodařovaného touto penzijní společností ve lhůtě podle odstavce 3, penzijní společnost uveřejní na svých internetových stránkách tuto účetní závěrku společně s informací o jejím neschválení, důvodech jejího neschválení a způsobu řešení připomínek valné hromady k ní.
(3)(7) Pokud soud rozhodne o neplatnosti usnesení valné hromady, kterým valná hromada penzijní společnosti schválila účetní závěrku, zašle penzijní společnost bez zbytečného odkladu České národní bance pravomocný rozsudek v této věci a současně jej penzijní společnosti nebo účastnického fondu obhospodařovaného touto penzijní společností, penzijní společnost pravomocné rozhodnutí bez zbytečného odkladu uveřejní na svých internetových stránkách.
(4)(8) Výroční zprávy podle odstavce 1 Řádné účetní závěrky a zprávy podle zákona upravujícího účetnictví penzijní společnosti a účastnického fondu obhospodařovaného touto penzijní společností, jsou-li vyhotovovány, za poslední 3 účetní období a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány, musí být veřejně přístupné v sídle penzijní společnosti. Penzijní společnost poskytne účastníkovi na jeho žádost bez zbytečného odkladu výroční zprávy řádné individuální účetní závěrky a zprávy podle zákona upravujícího účetnictví penzijní společnosti nebo účastnického fondu obhospodařovaného touto penzijní společností, jsou-li vyhotovovány, za poslední 3 účetní období a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány, bezplatně elektronicky nebo v listinné podobě za náhradu účelně vynaložených nákladů.
§ 57a
Výběr auditora
(1) Penzijní společnost a účastnický fond obhospodařovaný penzijní společností oznámí České národní bance auditora vybraného pro provedení povinného auditu před jeho určením způsobem stanoveným zákonem upravujícím auditorskou činnost.
(2) Oznámení o výběru auditora podle odstavce 1 obsahuje
a) identifikaci auditora, klíčového auditorského partnera a dalších osob, které se budou podílet na povinném auditu,
b) popis činností doposud vykonávaných auditorem v oblasti povinného auditu penzijních společností a účastnických fondů obhospodařovaných penzijními společnostmi,
c) období, na jaké má být auditor určen, a
d) posouzení penzijní společnosti a účastnického fondu obhospodařovaného penzijní společností, zda jsou splněny požadavky na nezávislost auditora.
(3) Česká národní banka auditora oznámeného podle odstavce 2 odmítne do 30 dnů ode dne zahájení řízení, pokud
a) nesplňuje podmínky nezávislosti podle zákona upravujícího auditorskou činnost,
b) jeho dosavadní činnost v oblasti povinného auditu penzijních společností a účastnických fondů obhospodařovaných penzijními společnostmi nezajišťuje předpoklad řádného provedení povinného auditu, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných penzijní společností a účastnickým fondem obhospodařovaným penzijní společností, ve kterých má být povinný audit proveden.
(4) Řízení o odmítnutí auditora zahájí Česká národní banka do 30 dnů ode dne obdržení oznámení od penzijní společnosti a účastnického fondu obhospodařovaného penzijní společností podle odstavce 3. Nezahájí-li Česká národní banka řízení ve stanovené lhůtě, platí, že auditora neodmítla.
(5) Odmítne-li Česká národní banka vybraného auditora, oznámí penzijní společnost a účastnický fond obhospodařovaný penzijní společností České národní bance nově vybraného auditora do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí auditora. Na nově vybraného auditora se použijí odstavce 2 až 4 obdobně.
(6) Proti rozhodnutí o odmítnutí auditora není přípustný rozklad.
***
§ 59
Prováděcí právní předpis stanoví
a) informace, které obsahuje výroční zpráva zpráva vedení penzijní společnosti a účastnického fondu nad rámec zákona upravujícího účetnictví,
b) rozsah informací vykazovaných zprávou vedení účastnického fondu odlišný od rozsahu stanoveného zákonem upravujícím účetnictví tak, aby odpovídal povaze a činnosti účastnického fondu,
b)c) informace, které obsahuje pololetní zpráva penzijní společnosti a účastnického fondu,
c)d) způsob poskytování výroční zprávy řádné účetní závěrky, zpráv podle zákona upravujícího účetnictví, zprávy auditora o povinném auditu a pololetní zprávy účastnického fondu a důchodového fondu účastníkům.
***
§ 110
Zrušení účastnického fondu
(1) Účastnický fond se zrušuje
a) odnětím povolení k vytvoření účastnického fondu na žádost podle § 111,
b) odnětím povolení k vytvoření účastnického fondu z moci úřední podle § 153,
c) odnětím povolení k činnosti penzijní společnosti podle § 69 a 152, ledaže Česká národní banka povolí převod obhospodařování všech účastnických fondů na jinou penzijní společnost podle § 109, nebo
d) sloučením účastnických fondů podle § 113.
(2) Ke dni zrušení účastnického fondu je penzijní společnost, která jej obhospodařuje, povinna sestavit mimořádnou účetní závěrku tohoto účastnického fondu podle zákona upravujícího účetnictví.
(2) Zvláštním posledním dnem účetního období účastnického fondu není den předcházející dni vstupu účastnického fondu do likvidace.
***
§ 115
Oceňování majetku v účastnickém fondu a závazků účastnického fondu
(1) Investiční nástroje v majetku v účastnickém fondu musí být oceňovány pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu tohoto účastnického fondu; tato lhůta nesmí být delší než 1 týden.
(2) Majetek neuvedený v odstavci 1 a závazky plynoucí ze smluv uzavřených na účet účastnického fondu musí být pravidelně oceňovány, a to ve lhůtách uvedených ve statutu, nejméně však jedenkrát ročně.
(3) Účastnický fond oceňuje v průběhu individuálního účetního období svůj majetek a závazky alespoň ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky, a to bez sestavení individuální účetní závěrky.
(4) Majetek a závazky plynoucí z obhospodařování majetku v účastnickém fondu se oceňují podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví.
***
Sdělení klíčových informací pro účastníky
§ 134
(1) Sdělení klíčových informací pro účastníky (dále jen „sdělení klíčových informací“) je dokument obsahující stručné základní charakteristiky systému doplňkového penzijního spoření a stručné základní charakteristiky účastnického fondu, nezbytné pro účastníky k odpovědnému posouzení povahy a rizik účastnického fondu, který je jim nabízen, zpracované formou srozumitelnou osobě uvedené v § 132.
(2) Sdělení klíčových informací účastnického fondu vždy obsahuje
a) zřetelné označení, z něhož je patrné, že obsahuje klíčové informace pro účastníky,
b) označení penzijní společnosti a účastnického fondu, ke kterému se vztahuje,
c) popis
1. investičních cílů účastnického fondu,
2. způsobu investování účastnického fondu,
3. historické výkonnosti účastnického fondu, popřípadě její kvalifikovaný odhad,
4. nákladů a poplatků souvisejících s investicí do účastnického fondu,
d) rizikový profil, včetně popisu jednotlivých rizik spojených s účastenstvím v účastnickém fondu,
e) upozornění, kde a jak lze na žádost bezplatně získat další informace týkající se daného účastnického fondu, včetně statutu, výroční zprávy řádné účetní závěrky, zprávy vedení, zprávy auditora o povinném auditu a pololetní zprávy účastnického fondu a sdělení o právu vyžádat si statut důchodového fondu a sdělení klíčových informací v listinné podobě.
(3) Sdělení klíčových informací
a) nesmí obsahovat nejasné, nepravdivé, neúplné, zavádějící nebo klamavé informace,
b) musí být v souladu s informacemi uvedenými ve statutu účastnického fondu a
c) musí být srozumitelné bez nutnosti seznámit se s jinými dokumenty uveřejněnými účastnickým fondem.
(4) Pravidla pro přijímání sdělení klíčových informací účastnického fondu a jeho změn určí stanovy penzijní společnosti. Účastnický fond zasílá sdělení klíčových informací a každou jeho změnu bez zbytečného odkladu České národní bance.
(5) Náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací účastnického fondu, jakož i podmínky a způsob jeho průběžné aktualizace a lhůty pro jeho uveřejňování stanoví vláda nařízením.
***
§ 142
(1) Česká národní banka může osobě podléhající dohledu, která porušila povinnost stanovenou tímto zákonem, rozsah jí uděleného povolení k výkonu činnosti, statut účastnického fondu, smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, depozitářskou smlouvu nebo ohrozila zájmy účastníků, uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti a stanovit lhůtu k přijetí opatření k nápravě.
(2) Česká národní banka může, v závislosti na zjištěných nedostatcích, jako jiné opatření
a) nařídit penzijní společnosti provedení mimořádného auditu účetní závěrky penzijní společnosti, účastnického fondu nebo transformovaného fondu,
a) nařídit penzijní společnosti ověření jejího řídicího a kontrolního systému nebo jeho části auditorem,
b) nařídit penzijní společnosti změnu depozitáře,
c) nařídit penzijní společnosti, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupci změnu vedoucí osoby,
d) nařídit penzijní společnosti změnu auditora penzijní společnosti nebo účastnického fondu, pokud auditor nesplní povinnost informovat Českou národní banku o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 nebo 4 zákona o auditorech,
e) pozastavit připisování a odepisování penzijních jednotek,
f) zavést nucenou správu penzijní společnosti,
g) nařídit penzijní společnosti převod obhospodařování účastnických fondů na jinou penzijní společnost,
h) pozastavit penzijní společnosti, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupci výkon činnosti nebo omezit penzijní společnosti rozsah povolené činnosti,
i) odejmout povolení nebo souhlas udělené podle tohoto zákona.
(3) Osoba, které bylo uloženo některé z opatření k nápravě zjištěných nedostatků, bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance způsob plnění uloženého opatření.
(4) Česká národní banka současně se zahájením správního řízení o uložení opatření k nápravě zjištěného nedostatku může uložit předběžné opatření, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob.
§ 143
Nařízení mimořádného auditu
(1) Česká národní banka může nařídit penzijní společnosti provedení mimořádného auditu účetní závěrky penzijní společnosti, účastnického fondu nebo transformovaného fondu, zjistí-li závažné nedostatky ve zprávě auditora nebo pokud auditor nebo auditorská společnost nesplní svoji oznamovací povinnost podle zákona upravujícího činnost auditorů. S ohledem na zjištěné skutečnosti Česká národní banka určí podmínky provedení mimořádného auditu účetní závěrky, zejména rozsah a způsob provedení mimořádného auditu.
(2) Penzijní společnost zajistí provedení mimořádného auditu a sdělí České národní bance do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí, kterým bylo nařízeno provedení mimořádného auditu, údaje o auditorovi, který mimořádný audit provede. Tento auditor musí být osobou odlišnou od auditora, který provedl ověření účetní závěrky.
(3) Česká národní banka může do 30 dnů ode dne sdělení údajů podle odstavce 2 odmítnout auditora, který jí byl penzijní společností oznámen, a určit jiného auditora, který mimořádný audit provede.
(4) Náklady mimořádného auditu nese penzijní společnost. Pokud nejsou na základě mimořádného auditu potvrzeny závažné nedostatky ve zprávě auditora nebo nesplnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1, uhradí Česká národní banka penzijní společnosti jí účelně vynaložené náklady na provedení mimořádného auditu.
§ 143
Ověření řídicího a kontrolního systému
(1) Zjistí-li Česká národní banka v činnosti penzijní společnosti nedostatky, které by mohly mít zásadní nepříznivý dopad na její činnost, její rizikový profil nebo postavení v rámci skupiny, jíž je součástí, může nařídit, aby taková penzijní společnost zajistila ověření svého řídicího a kontrolního systému nebo jeho části auditorem. Ověření je dokončeno předložením zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému České národní bance.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není přípustný rozklad.
(3) Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví přiměřenou lhůtu pro provedení ověření a předložení zprávy podle odstavce 1 České národní bance, která nesmí být kratší než 3 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, a určí část řídicího a kontrolního systému penzijní společnosti, jejíž funkčnost a efektivnost má auditor ověřit.
(4) Penzijní společnost, které bylo nařízeno provést ověření, poskytne auditorovi potřebnou součinnost.
(5) Podrobnosti náležitostí a strukturu zprávy stanoví Česká národní banka vyhláškou.
§ 143a
Výběr auditora pro ověření řídicího a kontrolního systému
(1) Penzijní společnost oznámí České národní bance vybraného auditora do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle § 143 odst. 1.
(2) Oznámení o výběru auditora podle odstavce 1 obsahuje
a) identifikaci auditora a dalších osob, které se budou podílet na ověření,
b) vymezení části řídicího a kontrolního systému, která má být daným auditorem ověřena,
c) rozsah dosavadní činnosti auditora v oblasti řídicího a kontrolního systému penzijní společnosti, která má být ověřena,
d) popis činností doposud vykonávaných auditorem v oblasti činnosti penzijních společností a
e) prohlášení penzijní společnosti o neexistenci propojení s auditorem, které by bránilo provedení nestranného ověření jejího řídicího a kontrolního systému nebo jeho části.
(3) Česká národní banka auditora oznámeného podle odstavce 1 odmítne do 30 dnů ode dne zahájení řízení, pokud
a) je nebo byl v posledních 2 letech před provedením ověření k penzijní společnosti ve vztahu, který by mohl ovlivnit jeho nestrannost nebo nesplňuje-li požadavky na nezávislost stanovené v zákoně upravujícím auditorskou činnost,
b) jeho dosavadní činnost v oblasti ověření řídicího a kontrolního systému nebo jeho části nezajišťuje předpoklad řádného ověření, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných penzijní společností, ve které má ověření provést.
(4) Řízení o odmítnutí auditora zahájí Česká národní banka do 30 dnů ode dne obdržení oznámení od penzijní společnosti podle odstavce 2. Nezahájí-li Česká národní banka řízení ve stanovené lhůtě, platí, že auditora neodmítla.
(5) Pokud Česká národní banka zahájí řízení o odmítnutí auditora podle odstavce 4, lhůta pro provedení ověření řídicího a kontrolního systému nebo jeho části podle § 143 odst. 3 se o dobu trvání tohoto řízení prodlužuje.
(6) Odmítne-li Česká národní banka vybraného auditora, oznámí penzijní společnost České národní bance nově vybraného auditora do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí auditora. Na nově vybraného auditora se použijí odstavce 2 až 5 obdobně.
(7) Proti rozhodnutí o odmítnutí auditora není přípustný rozklad.
***
§ 160
Přestupky penzijní společnosti
(1) Penzijní společnost se dopustí přestupku tím, že
a) uzavře smlouvu o doplňkovém penzijním spoření v rozporu s § 2, 4 nebo 5,
b) poruší povinnost podle § 6 odst. 2,
c) vypoví smlouvu o doplňkovém penzijním spoření v rozporu s § 7,
d) neeviduje státní příspěvky podle § 12 odst. 2,
e) v rozporu s § 16 nepodá žádost o poskytnutí státního příspěvku,
f) nevrátí státní příspěvek ve lhůtách stanovených podle § 18 odst. 2 nebo 3,
g) nepodá zprávu o vracení státního příspěvku podle § 18 odst. 4,
h) nevyplácí dávky nebo je vyplácí v rozporu s § 20 až 25,
i) neinformuje určenou osobu podle § 26,
j) nepřevede prostředky účastníka podle § 27 odst. 3,
k) jako penzijní společnost, ke které byly převedeny prostředky účastníka od jiné penzijní společnosti, nepodá žádost ministerstvu o poskytnutí státního příspěvku, který nebyl penzijní společnosti poukázán za dobu před převedením prostředků podle § 27 odst. 5,
l) vykonává činnost v rozporu s povolením podle § 29,
m) vykonává další činnosti penzijní společnosti v rozporu s povolením podle § 35,
n) poruší povinnost podle § 36 odst. 1,
o) nezamezí poklesu kapitálu pod hodnotu uvedenou v § 38,
p) nevykonává svoji činnost s odbornou péčí podle § 48,
q) nezavede nebo neudržuje systém, postupy nebo opatření podle § 49,
r) průběžně neověřuje a pravidelně nehodnotí přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému podle § 50,
s) pověří jinou osobu výkonem významné provozní činnosti v rozporu s § 51,
t) nezajistí pro výkon činnosti penzijní společnosti a výkon činností souvisejících s činností penzijní společnosti personální vybavení podle § 53,
u) nevykonává svoji činnost kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníků podle § 54,
v) neuchovává dokumenty a záznamy podle § 55,
w) v rozporu s § 57 nepředloží nezveřejní, neuveřejní nebo nezpřístupní svou výroční zprávu nebo výroční zprávu účastnického fondu, který obhospodařuje řádnou účetní závěrku, zprávu podle zákona upravujícího účetnictví penzijní společnosti nebo účastnického fondu obhospodařovaného touto penzijní společností, je-li vyhotovována, nebo zprávu o jejich ověření, jsou-li ověřovány,
x) v rozporu s § 58 nepředloží, neuveřejní nebo nezpřístupní svou pololetní zprávu nebo pololetní zprávu účastnického fondu, který obhospodařuje,
y) stanoví úplatu v rozporu s § 60, nebo
z) účtuje poplatek v rozporu s § 61.
(2) Penzijní společnost se dále dopustí přestupku tím, že
a) účtuje poplatek v rozporu s výjimkou podle § 62,
b) poskytne úplatu v rozporu s § 63,
c) uskuteční fúzi penzijních společností bez předchozího povolení České národní banky podle § 64,
d) změní předmět podnikání v rozporu s § 72,
e) poruší některou povinnost podle § 73,
f) poruší některou povinnost vůči depozitáři podle § 90,
g) v rozporu s § 97 odst. 2 se neřídí schváleným statutem účastnického fondu,
h) neuveřejní statut účastnického fondu nebo jeho změnu podle § 97 odst. 4,
i) nepředloží statut účastnického fondu nebo jeho změnu k předchozímu schválení České národní bance podle § 97 odst. 5,
j) nedodrží skladbu majetku v povinném konzervativním fondu podle § 98 nebo § 99,
k) nedodrží skladbu majetku v účastnickém fondu podle § 100 a § 102 až 106,
l) nepoužije vnitřní postupy pro kontrolu rizik podle § 101,
m) poruší dočasnou výjimku z limitů investování podle § 107,
n) nakládá s majetkem v účastnickém fondu v rozporu s § 108,
o) převede obhospodařování účastnického fondu v rozporu s § 109,
p) nesestaví mimořádnou účetní závěrku účastnického fondu podle § 110 odst. 2,
q)p) neuveřejní informace v rozsahu a způsobem podle § 113 odst. 7,
r)q) nesplní některou z povinností podle § 114,
s)r) nesplní některou z povinností při oceňování majetku a závazků účastnického fondu podle § 115,
t)s) nepostupuje při obhospodařování majetku v účastnickém fondu za nejlepších podmínek podle § 116,
u)t) neuveřejní některou z informací podle § 118,
v)u) nesplní některou z informačních povinností podle § 119, nebo
w)v) nevede osobní penzijní účet podle § 120.
(3) Penzijní společnost se dále dopustí přestupku tím, že
a) nevede osobní penzijní účet podle § 120,
b) poruší některou z povinností podle § 123 odst. 3,
c) neeviduje prostředky účastníka podle § 124,
d) poruší některou z povinností podle § 125,
e) nepřijme ve stanovené lhůtě opatření podle § 142 odst. 1 nebo 2,
e) nezajistí ověření svého řídicího a kontrolního systému nebo jeho části podle § 143 odst. 1,
f) neposkytne auditorovi součinnost podle § 143 odst. 4,
g) nepředloží České národní bance zprávu o ověření řídicího a kontrolního systému podle § 143 odst. 1 a 3,
f)h) nepřijme ve stanovené lhůtě opatření podle § 157 odst. 1,
g)i) poruší povinnost podle § 22 odst. 4, nebo
h)j) poruší povinnost podle § 47a odst. 1 a 3.
(4) Penzijní společnost nebo samostatný zprostředkovatel se dopustí přestupku tím, že
a) jako zastoupený
1. nemá uzavřenou písemnou smlouvu s vázaným zástupcem podle § 78 odst. 2,
2. oznámí vázaného zástupce v rozporu s § 78b odst. 1,
3. neukončí bez zbytečného odkladu závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 78d odst. 1,
4. neoznámí České národní bance bez zbytečného odkladu zánik závazku ze smlouvy o zastoupení podle § 78d odst. 3, nebo
5. neuchovává dokumenty podle § 78f, nebo
b) neoznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu některého z údajů podle § 83 odst. 1 nebo v oznámení změny údajů uvede neúplný nebo nepravdivý údaj o skutečnosti zapisované do registru.
(5) Penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupce se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 76 odst. 1 vyžaduje od osoby, která se podílí nebo má podílet na distribuci doplňkového penzijního spoření, složení vstupní nebo jiné obdobné platby jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost,
b) v rozporu s § 76 odst. 2 odvozuje odměny osoby, která se podílí nebo má podílet na distribuci doplňkového penzijního spoření, od získání dalších osob pro tuto činnost touto osobou,
c) nejedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníků nebo zájemců o doplňkové penzijní spoření podle § 126,
d) přijme, nabídne nebo poskytne pobídku v rozporu s § 127,
e) jedná při komunikaci se zájemcem o doplňkové penzijní spoření nebo účastníkem v rozporu s § 130 až 132,
f) neinformuje účastníka podle § 133 nebo poruší některou z povinností týkajících se sdělení klíčových informací pro účastníky podle § 134 nebo 135, nebo
g) nevyžaduje od zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo účastníka informace podle § 136.
(6) Akreditovaná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v žádosti o prodloužení akreditace uvede nepravdivý nebo neúplný údaj o skutečnosti, která je podmínkou prodloužení akreditace, nebo takový údaj zatají,
b) v rozporu s § 86 odst. 5 neoznámí bez zbytečného odkladu změnu, která se týká podmínek udělení nebo prodloužení akreditace,
c) postupuje při provádění odborných zkoušek v rozporu s § 87 odst. 1 a 2,
d) neinformuje zkoušeného o výsledku odborné zkoušky podle § 87 odst. 3,
e) poruší některou z povinností týkajících se vydání osvědčení o absolvování odborné zkoušky podle § 87 odst. 4, nebo
f) poruší některou z povinností týkajících se uchovávání dokumentů nebo záznamů podle § 87 odst. 6 nebo 7.
(7) Za přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 4, odstavce 4 písm. b) nebo podle odstavce 6 písm. d) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(8) Za přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 1, 2, 3 nebo 5 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(9) Za přestupek podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a), b), c), e) nebo f) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(10) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč.
***
§ 188
Účetnictví transformovaného fondu
(1) Penzijní společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v transformovaném fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních fondů.
(1) Penzijní společnost, která vykonává pomocí majetku v transformovaném fondu penzijní připojištění, zajišťuje plnění povinností tohoto transformovaného fondu souvisejících s
a) účetnictvím a
b) daněmi, poplatky nebo jinými obdobnými peněžitými plněními.
(2) Penzijní společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro transformovaný fond tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky pro transformovaný fond.
(3)(2) Majetek a jiná aktiva a závazky a jiná pasiva Aktiva, dluhy podle zákona upravujícího účetnictví a vlastní kapitál v transformovaném fondu se oceňují podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví.
(4)(3) Účetní závěrka transformovaného fondu musí být ověřena auditorem a zveřejněna ve lhůtě stanovené tímto zákonem účastnickému fondu.
(3) Na transformovaný fond a penzijní společnost, která pomocí majetku v tomto fondu vykonává penzijní připojištění, se ustanovení § 57, § 57a a § 59 použijí obdobně.
(5)(4) Pro účely konsolidace se nezohledňují aktiva ani pasiva evidovaná v účetnictví transformovaného fondu.
***
§ 192
Úplata
(1) Penzijní společnost má nárok na úplatu za provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu; § 60 se použije obdobně.
(2) Úplata penzijní společnosti se hradí z majetku v transformovaném fondu.
(3) Výše úplaty činí nejvíce
a) 0,8 % z průměrné roční hodnoty bilanční sumy v transformovaném fondu a
b) 10 % ze zisku vykázaného v řádné individuální účetní závěrce transformovaného fondu; ziskem vykázaným v řádné individuální účetní závěrce transformovaného fondu se rozumí součet zisku za individuální účetní období a nerozděleného zisku z předchozích období snížený o ztrátu za individuální účetní období a o neuhrazenou ztrátu za předchozí období.
(4) Způsob úhrady úplaty podle odstavce 3 písm. a) stanoví statut transformovaného fondu.
(5) Průměrná roční hodnota bilanční sumy v transformovaném fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot bilančních sum transformovaného fondu za každý den příslušného období.
K části sté deváté návrhu zákona – změna zákona o Finanční správě České republiky
Platné znění zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
(1) Finanční správa České republiky je soustavou správních orgánů pro výkon správy daní.
(2) Jako orgány Finanční správy České republiky (dále jen „orgány finanční správy“) se zřizují Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu.
(3) Generální finanční ředitelství je podřízeno Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“). Odvolací finanční ředitelství je podřízeno Generálnímu finančnímu ředitelství. Finanční úřady jsou podřízeny Odvolacímu finančnímu ředitelství.
(4) Generální finanční ředitelství je účetní jednotkou. Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření s majetkem státu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají postavení vnitřních organizačních jednotek Generálního finančního ředitelství.
(5) Příjmy a výdaje Generálního finančního ředitelství jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
(6) Pro účely zákona o státní službě je Generální finanční ředitelství bezprostředně nadřízeným služebním úřadem Odvolacího finančního ředitelství a finančních úřadů.
1. ***
§ 10
Věcná působnost
(1) Finanční úřad
a) vykonává správu daní,
b) provádí řízení o správních deliktech,
c) převádí výnosy daní, které vybírá a vymáhá a které nejsou příjmem státního rozpočtu, převádí výnosy daní, které vybírá a vymáhá a které nejsou příjmem státního rozpočtu,
d) přijímá a eviduje splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých Ministerstvem zemědělství v letech 1991 až 1995 včetně a případné úroky z nich vyplývající,
e) vybírá a vymáhá peněžitá plnění, která uložily orgány finanční správy,
f) vede evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční správy,
g) vykonává další působnost, stanoví-li jiný právní předpis, že tuto působnost vykonávají orgány finanční správy.
(2) Finanční úřad vykonává
a) finanční kontrolu,
b) kontrolu dodržování povinností stanovených právními předpisy upravujícími účetnictví a ukládá účetním jednotkám pokuty podle těchto právních předpisů,
b) kontrolu dodržování povinností stanovených právními předpisy upravujícími účetnictví a vede řízení o přestupku podle těchto právních předpisů,
c) kontrolu výkonu správy poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu, jsou-li k jejich správě věcně příslušné jiné orgány.
(3) Finanční úřad z pověření ministerstva
a) přezkoumává hospodaření krajů a hlavního města Prahy a vykonává dozor nad přezkoumáváním hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a městských částí hlavního města Prahy,
b) vykonává působnost dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru při vymáhání některých finančních pohledávek,
c) vykonává působnost kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní.
(4) Vybranou působností se pro účely tohoto zákona rozumí provádění
a) vyhledávací činnosti při správě daní, nebo
b) postupu k odstranění pochybností, daňové kontroly nebo jiných kontrolních postupů při správě daní.
***
§ 12
Zvláštní ustanovení o místní příslušnosti
(1) Nelze-li určit místní příslušnost finančního úřadu podle jiného právního předpisu, je místně příslušný Finanční úřad pro hlavní město Prahu.
(2) Kontrolu podle § 10 odst. 2 písm. c) provádí finanční úřad v obvodu své územní působnosti, i když jinak není pro kontrolovaný subjekt místně příslušný.
(3) Kontrolní postup při správě daní provede finanční úřad, který jej zahájil nejdříve.
(4) Kontrolu dodržování povinností stanovených právními předpisy upravujícími účetnictví provádí
a) finanční úřad, který je příslušný ke správě daní z příjmů daňového subjektu, který je účetní jednotkou, nebo
b) v případě zahraniční entity, která není účetní jednotkou, finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti se nachází pobočka této zahraniční entity.
K části sté desáté návrhu zákona – změna zákona o Celní správě České republiky
Platné znění zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
(1) Celní správa České republiky (dále jen „celní správa“) je soustavou správních orgánů a ozbrojeným bezpečnostním sborem.
(2) Jako orgány celní správy se zřizují Generální ředitelství cel a celní úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu.
(3) Generální ředitelství cel je podřízeno Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“). Celní úřady jsou podřízeny Generálnímu ředitelství cel.
(4) Generální ředitelství cel je účetní jednotkou. Celní úřady nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření s majetkem státu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají postavení vnitřních organizačních jednotek Generálního ředitelství cel.
(5) Příjmy a výdaje Generálního ředitelství cel jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
K části sté jedenácté návrhu zákona – změna občanského zákoníku
Platné znění zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
1. ***
§ 119
Právnické osoby vedou spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech, i když nejsou povinny vést účetnictví podle jiného právního předpisu účetními jednotkami.
***
§ 176
(1) Při přeměně musí být stanoven rozhodný den, od něhož se jednání zanikající zúčastněné právnické osoby považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněné na účet nástupnické právnické osoby.
(2) Ke dni předcházejícímu rozhodný den sestaví zanikající právnická osoba nebo právnická osoba rozdělovaná odštěpením konečnou účetní závěrku. K rozhodnému dni sestaví nástupnická právnická osoba nebo právnická osoba rozdělovaná odštěpením zahajovací rozvahu.
§ 177
(1) Účinnost přeměny právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku nastává dnem zápisu do veřejného rejstříku. V takovém případě se rozhodný den stanoví tak, aby nepředcházel den podání návrhu na zápis přeměny do veřejného rejstříku o více než dvanáct měsíců. Návrh na zápis přeměny do veřejného rejstříku musí být podán do 12 měsíců od rozhodného dne.
(2) Jsou-li zúčastněné osoby zapsány do veřejného rejstříku v různých obvodech, podá se návrh na zápis přeměny v kterémkoli z nich a orgán veřejné moci zapíše do veřejného rejstříku všechny zapisované skutečnosti k témuž dni.
***
§ 183
(1) Při změně právní formy se neruší ani nezaniká právnická osoba, jejíž právní forma se mění, pouze se mění její právní poměry, a jde-li o korporaci, také právní postavení jejích členů.
(2) Není-li den, k němuž byl vyhotoven návrh smlouvy nebo rozhodnutí o změně právní formy rozvahovým dnem podle jiného právního předpisu, sestaví právnická osoba k tomuto dni mezitímní účetní závěrku. Údaje, z nichž je sestavena účetní závěrka ke dni zpracování změny právní formy, nesmí předcházet den rozhodnutí právnické osoby o změně právní formy více než tři měsíce.
(2) Nebyla-li ke dni, k němuž byl vyhotoven návrh smlouvy nebo rozhodnutí o změně právní formy, sestavena řádná individuální účetní závěrka, sestaví právnická osoba k tomuto dni mezitímní individuální účetní závěrku. Den, ke kterému byl vyhotoven návrh smlouvy nebo rozhodnutí, nesmí předcházet den rozhodnutí právnické osoby o změně právní formy o více než 6 měsíců.
***
§ 199
(1) Likvidátor sestaví ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby.
(2) Likvidátor vydá proti úhradě nákladů soupis jmění každému věřiteli, který o to požádá.
1. ***
§ 205
(1) Jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstaty podle § 202 nebo oznámení podle § 204, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, a popřípadě též návrh na použití likvidačního zůstatku. K témuž dni likvidátor sestaví účetní závěrku. Likvidátor k účetní závěrce připojuje podpisový záznam.
(2) Konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku individuální účetní závěrku sestavenou ke dni vyhotovení konečné zprávy o průběhu likvidace předloží likvidátor ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce. Ten, kdo se stal likvidátorem podle § 189 odst. 1, předloží konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku individuální účetní závěrku podle věty první tomu orgánu právnické osoby, který má působnost ho z funkce odvolat, popřípadě působnost ho kontrolovat. Není-li takový orgán, předloží likvidátor tyto doklady a návrhy ke schválení soudu.
1. ***
§ 329
(1) Je-li předmětem vkladu jiná věc než investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, může být hodnota určena také
a) tržní reálnou hodnotou věci určenou obecně uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných postupů a zásad oceňování ne dříve než šest měsíců před splněním vkladové povinnosti, nebo
b) výší ocenění věci v účetní závěrce za účetní období bezprostředně předcházející vznik vkladové povinnosti, pokud je tato věc oceněna reálnou hodnotou podle jiného právního předpisu a pokud auditor ověřil účetní závěrku s výrokem bez výhrad.
b) účetní hodnotou věci uvedené v řádné individuální účetní závěrce sestavené za účetní období bezprostředně předcházející vzniku vkladové povinnosti, pokud je oceněna reálnou hodnotou a tato účetní závěrka je ověřena auditorem, podle jehož názoru podává věrné a poctivé zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a jiných vykazovaných změn finanční situace.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud nastaly nové okolnosti, jež by mohly hodnotu vkladu ke dni splnění vkladové povinnosti významně změnit.
1. ***
§ 341
(1) Dosahuje-li nadační kapitál nebo obrat nadace v uplynulém účetním období výše alespoň desetkrát vyšší, než stanoví § 330 odst. 1, podléhají řádná účetní závěrka, mimořádná účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka ověření auditorem.
(2) Ověření auditorem podléhá účetní závěrka i v případě, rozhoduje-li se podle ní o zvýšení nebo snížení nadačního kapitálu, nebo o přeměně nadace.
§ 341
(1) Dosáhl-li nadační kapitál nebo roční úhrn čistého obratu nadace v uplynulém individuálním účetním období výše alespoň desetkrát vyšší, než stanoví § 330 odst. 1, má nadace povinnost auditu účetní závěrky.
(2) Rozhoduje-li nadace o zvýšení nebo snížení nadačního kapitálu nebo o přeměně nadace, má povinnost auditu individuální účetní závěrky, na základě které se o těchto skutečnostech rozhoduje.
§ 342
(1) Po schválení řádné individuální účetní závěrky může správní rada do jednoho roku ode dne, ke kterému byly zjištěny údaje, z nichž byla účetní závěrka sestavena, rozhodnout o rozmnožení nadační jistiny a zvýšení nadačního kapitálu,
a) nebude-li zvýšení nadačního kapitálu vyšší než rozdíl mezi výší vlastních zdrojů financování majetku nadace vykazovaných v rozvaze na straně pasiv a nadačním kapitálem vlastního kapitálu v této účetní závěrce a výší nadačního kapitálu a
b) nebudou-li ke zvýšení nadačního kapitálu použity vlastní zdroje části vlastního kapitálu, které jsou účelově vázány a jejichž účel není nadace oprávněna měnit.
(2) Rozhodnutí o rozmnožení nadační jistiny a zvýšení nadačního kapitálu obsahuje částku, o niž se nadační kapitál zvyšuje, a označení zdroje, z něhož částí vlastního kapitálu, z nichž se nadační kapitál zvyšuje, podle struktury vlastních zdrojů financování majetku nadace v účetní závěrce.
(3) Zjistí-li nadace z jakékoliv následně sestavené individuální účetní závěrky snížení vlastních zdrojů vlastního kapitálu, vychází se při rozhodování o zvýšení nadačního kapitálu z této účetní závěrky.
***
§ 355
(1) Nadace nesmí poskytnout nadační příspěvky, je-li výše vlastních zdrojů financování majetku nadace vykazovaných v rozvaze na straně pasiv vlastního kapitálu v individuální účetní závěrce nižší než výše nadačního kapitálu upravená podle odstavce 2, nebo byla-li by nižší než upravená výše nadačního kapitálu v důsledku poskytnutí nadačních příspěvků.
(2) K výši nadačního kapitálu se připočtou pro účely stanovené v odstavci 1
a) zvýšení nadačního kapitálu v důsledku přijetí nadačního kapitálu nebo rozhodnutí, i když ještě nebylo zapsáno do veřejného rejstříku, a
b) vlastní zdroje části vlastního kapitálu, které jsou účelově vázány a jejichž účel není nadace oprávněna měnit.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí pro případ poskytování příspěvků z darů určených k tomuto účelu dárcem.
***
§ 357
Náklady správy
Nadace účtuje odděleně o nadačních příspěvcích, o ostatních činnostech k naplnění účelu nadace a o nákladech na její správu.
§ 357
Náklady správy
Nadace v účetním systému samostatně sleduje nadační příspěvky, náklady na ostatní činnosti k naplnění účelu nadace a náklady na správu nadace.
Výroční zpráva
§ 358
(1) Nadace sestaví výroční zprávu do konce šestého měsíce od uplynutí předcházejícího účetního období.
(2) Výroční zpráva obsahuje účetní závěrku a přehled o veškeré činnosti nadace včetně zhodnocení této činnosti.
(3) Ve výroční zprávě nadace uvede alespoň
a) přehled o vlastním majetku a závazcích,
b) u jednotlivých nadačních darů přehled o osobách, které poskytly nadační dar v hodnotě vyšší než 10 000 Kč,
c) přehled o tom, jak byl majetek nadace použit,
d) přehled o osobách, kterým byl poskytnut nadační příspěvek v hodnotě vyšší než 10 000 Kč,
e) zhodnocení, zda nadace při svém hospodaření dodržela pravidla pro poskytování nadačních příspěvků podle § 353 až 356, a přehled nákladů na vlastní správu a
f) zhodnocení základních údajů roční účetní závěrky a zprávu auditora, je-li nadace povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(4) Vyjde-li po uveřejnění zprávy najevo skutečnost, která odůvodňuje opravu zprávy, nadace opravu bez zbytečného odkladu provede a uveřejní.
§ 359
(1) Požádá-li o to dárce, nadace údaje o dárci ve výroční zprávě neuvede. Stejné právo má i příjemce nadačního příspěvku. Při poskytnutí nadačního příspěvku v hodnotě vyšší než 10 000 Kč, může žádat o zachování anonymity jen člověk, jenž dostal nadační příspěvek z humanitárních důvodů, zejména z důvodů zdravotních.
(2) Nadace zachová anonymitu, doručí-li jí oprávněné osoby žádost před schválením výroční zprávy. Člověk, jenž dostal nadační příspěvek z humanitárních důvodů, však může uplatnit své právo na anonymitu kdykoli, jestliže jej nadace o jeho právu při poskytnutí příspěvku nepoučila; má se za to, že poučení nebylo dáno.
1. § 360
(1) Nadace výroční zprávu uveřejní do třiceti dnů od jejího schválení správní radou a zpřístupní ji také ve svém sídle. Není-li nadace zřízena jako veřejně prospěšná, postačí zpřístupnit výroční zprávu v jejím sídle.
(2) Neschválila-li správní rada výroční zprávu, uveřejní nadace výroční zprávu způsobem upraveným v odstavci 1 nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období a uvede, že výroční zpráva nebyla schválena a z jakých důvodů.
1. § 361
Každý může ve veřejném rejstříku do výroční zprávy nahlížet a činit si z ní výpisy, opisy nebo kopie. Stejné právo lze uplatnit také v sídle nadace.
***
§ 370
(1) Nesvěří-li nadační listina nebo v mezích jejího určení statut nadace dozorčí radě další působnost, dozorčí rada
a) dohlíží, zda správní rada vykonává působnost podle zákona a ve shodě s nadační listinou i statutem,
b) kontroluje plnění podmínek stanovených pro poskytování nadačních příspěvků,
c) upozorňuje správní radu na zjištěné nedostatky a podává návrhy na jejich odstranění,
d) kontroluje, jak je vedeno účetnictví a přezkoumává roční, mimořádnou a konsolidovanou účetní závěrku,
d) kontroluje plnění povinností souvisejících s účetnictvím a přezkoumává účetní závěrku a
e) vyjadřuje se k výroční zprávě a
f)(e) nejméně jedenkrát ročně podává správní radě v písemné formě zprávu o své kontrolní činnosti.
(2) Dozorčí rada zastupuje nadaci proti členu správní rady, jakož i v každé záležitosti, kdy zájem členů správní rady odporuje zájmům nadace. Za tím účelem pověří dozorčí rada jednoho ze svých členů.
***
§ 384
(1) Zúčastněné osoby si před uzavřením smlouvy o sloučení navzájem zpřístupní své účetnictví účetní závěrky a účetní záznamy a poskytnou další informace a písemnosti potřebné pro posouzení právních a hospodářských důsledků sloučení.
(2) Kdo se seznámí s údaji podle odstavce 1, zachová mlčenlivost o skutečnostech, které zákon zakazuje uveřejnit nebo jejichž prozrazení může zúčastněné osobě způsobit vážnou újmu.
§ 385
Dozorčí rady nebo revizoři zúčastněných osob přezkoumají účetnictví každé ze zúčastněných osob a sestaví o tomto přezkumu zprávu o skutečnostech, které jsou předmětem jejich účetnictví včetně stanoviska k návrhu smlouvy o sloučení a k hospodářským důsledkům sloučení; zprávu lze sestavit i jako společnou pro všechny zúčastněné osoby.
§ 386
(1) Je-li sestavena zpráva podle § 385, rozhodnou o sloučení správní rady zúčastněných osob. Zasedání správní rady musí být ohlášeno nejméně třicet dnů před jeho konáním; v této lhůtě se každému členu správní rady zpřístupní
a) návrh smlouvy o sloučení,
b) má-li dojít v důsledku sloučení ke změně stanov nástupnické osoby, její stanovy,
c) řádné individuální účetní závěrky všech zúčastněných osob; je-li tato účetní závěrka sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení návrhu smlouvy o sloučení uplynulo více než šest měsíců, také mezitímní individuální účetní závěrka příslušné osoby,
d) zahajovací rozvaha nástupnické osoby a
e) zpráva podle § 385.
(2) Správní rada může návrh smlouvy o sloučení jen přijmout nebo odmítnout.
(3) Svolá-li se zasedání správních rad zúčastněných osob jako společné, hlasují jednotlivé správní rady o návrhu smlouvy o sloučení odděleně. Pokud se však po schválení smlouvy volí členové orgánů nástupnické osoby, mohou správní rady zúčastněných osob rozhodnout, že budou o těchto členech hlasovat společně.
***
Změna právní formy nadace na nadační fond
§ 391
(1) Připustí-li to nadační listina výslovně, může správní rada po předchozím vyjádření dozorčí rady nebo revizora rozhodnout o změně právní formy nadace na nadační fond, avšak jen pokud došlo ke snížení hodnoty nadační jistiny pod výši stanovenou v § 330 odst. 1 na dobu nikoli přechodnou.
(2) Rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat
a) označení nadace názvem, sídlem a identifikujícím údajem,
b) název nadačního fondu po změně právní formy,
c) rozhodný den,
d)(c) údaje o členech orgánů nadačního fondu, které se zapisují do veřejného rejstříku.
(3) Rozhodnutí vyžaduje formu veřejné listiny.
***
§ 411
(1) Správní rada schvaluje rozpočet, řádnou a mimořádnou účetní závěrku a výroční zprávu ústavu.
(1) Správní rada schvaluje rozpočet a účetní závěrku ústavu.
(2) Správní rada rozhoduje o zahájení provozu obchodního závodu nebo jiné vedlejší činnosti ústavu nebo o změně jejího předmětu, pokud zakladatelské právní jednání neurčí něco jiného.
***
§ 415
(1) Ústav účtuje odděleně o nákladech a výnosech spojených s hlavním předmětem činnosti, s provozem obchodního závodu nebo jinou vedlejší činností a se správou ústavu.
(2) Účetní závěrku ústavu ověřuje auditor, pokud mu to ukládá zakladatelské právní jednání nebo statut, anebo pokud výše čistého obratu ústavu překročí deset milionů Kč. V těchto případech auditor ověřuje i výroční zprávu ústavu.
§ 415
(1) Ústav v účetním systému samostatně sleduje náklady a výnosy spojené s hlavním předmětem činnosti, náklady a výnosy spojené s provozem obchodního závodu nebo jinou vedlejší činností a náklady a výnosy spojené se správou ústavu.
(2) Dosáhl-li roční úhrn čistého obratu ústavu ke konci individuálního účetního období výše alespoň deset milionů Kč, má ústav povinnost auditu účetní závěrky.
§ 416
Výroční zpráva
(1) Výroční zpráva ústavu obsahuje kromě náležitostí stanovených jiným právním předpisem upravujícím účetnictví další významnější údaje o činnosti a hospodaření ústavu, včetně výše plnění poskytnutých členům orgánů ústavu, a o případných změnách zakladatelského právního jednání nebo změnách členství v orgánech ústavu.
(2) Neurčí-li zakladatelské právní jednání i další způsob uveřejnění, uveřejní ústav výroční zprávu nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období uložením do sbírky listin. Každý může ve veřejném rejstříku do statutu nahlížet a pořizovat si z něj výpisy, opisy nebo kopie.
***
§ 1179
Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů a účetních záznamů, a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie.
§ 1180
(1) Vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
(2) Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví plnění povinností souvisejících s účetnictvím a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.
***
§ 1437
Správce beneficientovi umožní kdykoli přezkoumat účetní knihy a doklady a účetní záznamy týkající se správy a poskytne mu na vyžádání potřebné informace, jak je správa vedena.
***
§ 2752
Podíl na zisku vyplatí podnikatel do třiceti dnů po vyhotovení řádné individuální účetní závěrky a jejím případném schválení, je-li vyžadováno. Vklad tichého společníka se nezvyšuje o jeho podíl na zisku, který nevybere.
K části sté dvanácté návrhu zákona – změna zákona o obchodních korporacích
Platné znění zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 34
Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu
(1) Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu se stanoví na základě řádné nebo mimořádné individuální účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Na základě účetní závěrky podle věty první lze rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje části vlastního kapitálu do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena. Zisk a jiné vlastní zdroje části vlastního kapitálu lze rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.
(2) Částka k rozdělení nesmí v kapitálové společnosti nebo družstvu překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může kapitálová společnost nebo družstvo použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s větou první nemá právní účinky. K rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje právní předpis nebo společenská smlouva způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští.
(3) O vyplacení podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu rozhoduje statutární orgán. Je-li rozdělení v rozporu se zákonem, podíly na zisku nebo jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu se nevyplatí. Má se za to, že ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením v rozporu se zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře.
(4) Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o jeho rozdělení, ledaže zákon, společenská smlouva nebo nejvyšší orgán určí jinak.
(5) Ustanovení tohoto zákona o rozdělení a výplatě jiných vlastních zdrojů částí vlastního kapitálu se nepoužijí na snižování základního kapitálu.
§ 35
Záloha na podíl na zisku
(1) Zálohu na podíl na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní individuální účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek zdrojů na rozdělení zisku. Součet záloh na podíl na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů tvořených ze zisku, které může obchodní korporace použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou.
(2) Záloha na podíl na zisku se vrací do 3 měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná individuální účetní závěrka byla nebo měla být schválena, ledaže částka zisku k rozdělení vyplývající z řádné nebo mimořádné individuální účetní závěrky dosahuje alespoň součtu záloh na podíl na zisku vyplacených v souladu se zákonem a nejvyšší orgán rozhodl o rozdělení této částky.
§ 36
Vypořádací podíl
(1) Při zániku účasti společníka v obchodní korporaci za jejího trvání bez právního nástupce vzniká právo na vypořádání (dále jen „vypořádací podíl“), ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.
(2) Neurčí-li společenská smlouva jiný vhodný způsob určení výše vypořádacího podílu, použijí se odstavce 3 a 4.
(3) Vypořádací podíl se stanoví ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci, a to z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné individuální účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci. To neplatí, liší-li se podstatně reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví účetní hodnoty. V takovém případě se při určení vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku snížené o výši účetních dluhů vykázaných v účetní závěrce podle věty první.
(4) Vypořádací podíl se určí poměrem podílů společníků u jednotlivých forem obchodních korporací.
(5) Vypořádací podíl se vyplácí v penězích bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna jeho výše, ledaže společenská smlouva nebo dohoda určí jinak.
***
§ 40
Omezení rozdělení a výplaty podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu
(1) Kapitálová společnost nebo družstvo nesmí rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje části vlastního kapitálu, pokud se ke dni skončení posledního bezprostředně předcházejícího individuálního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné individuální účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s tím nemá právní účinky.
(2) Jsou-li v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj, nesmí kapitálová společnost nebo družstvo rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje části vlastního kapitálu, pokud není částka k rozdělení podle § 34 odst. 2 alespoň rovna neodepsané části nákladů na vývoj. O částku neodepsaných nákladů na vývoj se snižuje částka k rozdělení podle § 34 odst. 2. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s tím nemá právní účinky.
(3) Obchodní korporace nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu. To platí i pro výplatu zálohy na podíl na zisku.
(4) Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu, který nebyl v důsledku odstavce 3 vyplacen do konce účetního období, zaniká. Nevyplacený zisk nebo jiné vlastní zdroje části vlastního kapitálu kapitálová společnost nebo družstvo zaúčtuje ve prospěch účtu, proti kterému byl původně zaúčtován, a není-li to již možné, ve prospěch účtu nerozděleného zisku minulých let. To neplatí pro společníky veřejné obchodní společnosti a komplementáře.
(5) Obchodní korporace nesmí poskytnout bezúplatné plnění společníkovi nebo osobě jemu blízké. To neplatí, jedná-li se o
a) obvyklé příležitostné dary,
b) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel,
c) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, nebo
d) výhodu poskytovanou obchodní korporací podle zákona.
***
§ 82
(1) Statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 36 měsíců od skončení individuálního účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen „zpráva o vztazích“) za uplynulé účetní období.
(2) Ve zprávě o vztazích se uvedou
a) struktura vztahů mezi osobami podle odstavce 1,
b) úloha ovládané osoby ve struktuře vztahů podle písmene a),
c) způsob a prostředky ovládání,
d) přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle účetní závěrky za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, za něž se zpracovává zpráva o vztazích, a
d) přehled jednání učiněných v uplynulém účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo aktiv, jejichž účetní hodnota přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle řádné individuální účetní závěrky za individuální účetní období, za něž se zpracovává zpráva o vztazích, a
e) přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými.
(3) Nemá-li statutární orgán potřebné informace pro vypracování zprávy o vztazích, tuto skutečnost ve zprávě s vysvětlením uvede.
(4) Statutární orgán ve zprávě o vztazích zároveň zhodnotí výhody a nevýhody plynoucí ze vztahů mezi osobami podle odstavce 1 a uvede, zda převládají výhody nebo nevýhody a jaká z toho pro ovládanou osobu plynou rizika. Současně uvede, zda, jakým způsobem a v jakém období byla nebo bude vyrovnána případná újma podle § 71 nebo 72.
(5) Ve zprávě o vztazích se neuvádí informace, které podléhají ochraně nebo utajení podle jiného právního předpisu[footnoteRef:533]2) V takovém případě musí zpráva obsahovat sdělení, že je neúplná a z jakého důvodu se jinak vyžadované informace neuvádějí. [533: 2) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání
trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES,
2003/125/ES a 2004/72/ES.]
(6) Informace, které tvoří předmět obchodního tajemství, se ve zprávě o vztazích uvádí v přiměřené míře zobecnění, která odpovídá účelu zprávy o vztazích.
§ 83
(1) Má-li ovládaná osoba kontrolní orgán, přezkoumá tento orgán zprávu o vztazích. O výsledcích přezkumu informuje její nejvyšší orgán a sdělí mu své stanovisko, které obsahuje také názor na vyrovnání újmy podle § 71 nebo 72.
(2) Zjistí-li kontrolní orgán v rámci ověřování zprávy o vztazích, že zpráva obsahuje vady, vyzve statutární orgán k nápravě.
(3) Přezkum zprávy o vztazích kontrolním orgánem se nevyžaduje, je-li ovládající osobou jediný společník ovládané osoby, nebo jsou-li všichni společníci ovládané osoby osobami jednajícími ve shodě vůči ovládané osobě.
(4) Vyhotovuje-li ovládaná osoba výroční zprávu, je zpráva o vztazích její součástí a podléhá tak ověření auditorem.
(4) Má-li ovládaná osoba povinný audit, zpráva o vztazích musí být ověřena auditorem.
§ 84
(1) Společníci ovládané osoby mají právo se seznámit se zprávou o vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou; se závěry zprávy o vztazích a popřípadě s výsledkem ověření zprávy o vztazích auditorem společníky seznámí statutární orgán na nejbližším jednání nejvyššího orgánu.
(2) Vyhotovuje-li ovládaná osoba výroční zprávu, uloží zprávu o vztazích do sbírky listin jako součást výroční zprávy. V opačném případě ji ovládaná osoba uloží do sbírky listin ve lhůtě pro uložení účetní závěrky sestavené za účetní období, za něž se zpráva o vztazích zpracovává.
(2) Vyhotovuje-li ovládaná osoba individuální zprávu vedení, je zpráva o vztazích její součástí. V opačném případě musí být zpráva o vztazích zveřejněna společně s účetní závěrkou sestavenou za účetní období, za něž se zpráva o vztazích zpracovává.
***
§ 94
Konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a řádnou individuální účetní závěrku sestavenou ke dni vyhotovení konečné zprávy o průběhu likvidace předloží likvidátor také nejvyššímu orgánu obchodní korporace.
***
§ 112
(1) Veškerý zisk, jiné vlastní zdroje části vlastního kapitálu a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem, neurčí-li společenská smlouva jiný poměr.
(2) Společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společnosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost. Zbylý zisk se dělí mezi společníky podle odstavce 1.
(3) Jestliže je společníkovi poskytován podíl na zisku podle § 103 odst. 2, použije se ustanovení odstavce 1 nebo 2 jen na tu část zisku, která není takto rozdělena.
(4) Obsahuje-li společenská smlouva ustanovení odchylné od odstavce 1 jen pro podíl na zisku nebo jen pro podíl na ztrátě, platí, existují-li pochybnosti, že se toto ustanovení společenské smlouvy vztahuje jak na podíl na zisku, tak na podíl na ztrátě.
(5) Odstavce 2 a 3 se použijí, nestanoví-li společenská smlouva jinak.
(6) Podíl na zisku je splatný do 6 měsíců od konce individuálního účetního období, ledaže společenská smlouva nebo rozhodnutí nejvyššího orgánu určí jinak.
***
§ 149
(1) Společnost může nabýt svůj podíl, nejde-li o jeho nabytí smlouvou o převodu podílu.
(2) Společnost, která nabude svůj podíl, nevykonává s tímto podílem hlasovací práva.
(3) Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu spojené s vlastním podílem v majetku společnosti zaniká jeho splatností. Nevyplacený zisk nebo jiné vlastní zdroje části vlastního kapitálu společnost zaúčtuje ve prospěch účtu, proti kterému byl původně zaúčtován, a není-li to již možné, tak ve prospěch účtu nerozděleného zisku minulých let.
(4) V případě, že společnost nabude všechny své podíly, převede je nebo některý z nich jednatel do 3 měsíců od nabytí posledního z nich na třetí osobu, jinak soud společnost i bez návrhu zruší. Hodnota podílů se určí na základě znaleckého posudku; § 143 se použije obdobně.
(5) Převádí-li společnost vlastní podíl, mají k němu společníci předkupní právo. Využije-li předkupní právo více společníků, rozdělí se převáděný podíl mezi tyto společníky podle poměru jejich podílů.
(6) Odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně pro nabytí podílu společnosti jí ovládanou osobou nebo osobou jednající svým jménem na účet této ovládané osoby.
***
§ 161
Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu
(1) Společníci se podílejí na zisku a na jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu určených valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů, ledaže společenská smlouva určí jinak. Neurčí-li společenská smlouva jinak, vyplácí se podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu v penězích.
(2) Společnost vyplatí podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu na své náklady a nebezpečí na adresu společníka nebo bezhotovostním převodem na jeho účet, ledaže společenská smlouva nebo usnesení valné hromady určí jinak.
(3) U podílů, se kterými je spojen pevný podíl na zisku, se usnesení valné hromady o rozdělení podílu na zisku nevyžaduje. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, pevný podíl na zisku je splatný do 3 měsíců od schválení řádné individuální účetní závěrky, z níž právo na podíl na zisku vyplývá.
***
§ 181
(1) Valnou hromadu svolává jednatel alespoň jednou za individuální účetní období, ledaže tento zákon nebo společenská smlouva určí, že valná hromada má být svolána častěji.
(2) Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období, za které se sestavuje.
***
§ 190
(1) Valná hromada rozhoduje usnesením.
(2) Do působnosti valné hromady patří
a) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, určí-li tak společenská smlouva nebo zákon, nedochází-li k ní na základě zákona,
b) rozhodování o změnách výše základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti,
c) volba a odvolání jednatele, případně členů dozorčí rady, byla-li zřízena,
d) volba a odvolání likvidátora, určí-li tak společenská smlouva,
e) schvalování udělení a odvolání prokury, ledaže společenská smlouva určí jinak,
f) rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, určí-li tak společenská smlouva,
g) schvalování řádné, mimořádné, konsolidované účetní závěrky a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů částí vlastního kapitálu a úhrady ztrát,
h) rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak,
i) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,
j) schválení smlouvy o tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podíl na zisku společnosti nebo jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu,
k) schválení finanční asistence,
l) rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem,
m) rozhodnutí o naložení s vkladovým ážiem,
n) schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku,
o) rozhodování o podání návrhu na vyloučení společníka soudem,
p) další případy, které do působnosti valné hromady svěřuje tento zákon, jiný právní předpis nebo společenská smlouva.
(3) Valná hromada si může vyhradit rozhodování případů, které podle tohoto zákona náleží do působnosti jiného orgánu společnosti.
***
§ 196
Jednatel zajišťuje řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, plnění povinností souvisejících s účetnictvím, vedení seznamu společníků a na žádost informuje společníky o věcech společnosti.
***
§ 201
(1) Společnost zřídí dozorčí radu, určí-li tak společenská smlouva nebo jiný právní předpis.
(2) Neurčí-li společenská smlouva jinak, dozorčí rada
a) dohlíží na činnost jednatelů,
b) nahlíží do obchodních a účetních knih, knih, účetních záznamů a jiných dokladů a účetních závěrek a kontroluje tam obsažené údaje,
c) podává žalobu podle § 159 a
d) podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě.
(3) Oprávnění podle odstavce 2 písm. b) mohou členové dozorčí rady využívat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady, ledaže dozorčí rada není schopna plnit své funkce.
(4) Členem dozorčí rady nemůže být jednatel společnosti nebo jiná osoba oprávněná podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za společnost.
(5) Na členy dozorčí rady se použijí obdobně § 198 a 199; § 446 odst. 2 a 3, § 448 odst. 1, § 448 odst. 3, § 448b, 449, 450 a 454 se použijí obdobně, neurčí-li společenská smlouva jinak.
***
§ 216
(1) Základní kapitál lze zvýšit
a) převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu,
b) z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu, nebo
c) kombinací způsobů zvýšení základního kapitálu uvedených v písmenech a) a b).
(2) Účinky zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti nastávají převzetím vkladové povinnosti a vnesením všech nepeněžitých vkladů nebo splacením takové části peněžitých vkladů určené společenskou smlouvou nebo rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu, s jejímž splacením společenská smlouva nebo toto rozhodnutí spojuje účinky zvýšení základního kapitálu; je-li taková část peněžitých vkladů určená společenskou smlouvou, může rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit, že účinky zvýšení základního kapitálu nastávají později. Účinky zvýšení základního kapitálu však nemohou nastat později, než je nová výše základního kapitálu zapsána do obchodního rejstříku. Účinky zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu nebo kombinací způsobů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.
***
§ 227
(1) Valná hromada může rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu vykázaných ve schválené řádné, mimořádné nebo mezitímní individuální účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti, ledaže jsou tyto zdroje účelově vázány a společnost není oprávněna jejich účel měnit.
(2) Čistý zisk nelze použít při zvyšování základního kapitálu na základě mezitímní individuální účetní závěrky.
§ 229
(1) V důsledku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu se mění výše vkladů společníků v poměru dosavadních vkladů, ledaže společenská smlouva připouští více podílů a valná hromada rozhodla, že vzniká podíl nový.
(2) Mají-li takto vzniknout nové podíly, musí vzniknout nový podíl všem společníkům, a to v poměru výše jejich dosavadních podílů.
(3) Společník se může postupem podle § 221 vzdát práva podílet se na zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu podle odstavce 2 jen do rozhodnutí valné hromady rozhodující o tomto zvýšení; částka, o niž se základní kapitál zvyšuje, tím není dotčena, a rozdělí se mezi ostatní společníky podle odstavce 2. Toto vzdání se práva má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli tohoto společníkova podílu.
§ 231
(1) Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné pouze tehdy, je-li část účetní závěrky, na základě které valná hromada o zvýšení rozhoduje, ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.
(2) Společnost sestavuje účetní závěrku pro potřeby rozhodnutí podle odstavce 1 z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den rozhodování valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů neuplynulo více než 6 měsíců.
(3) V případě, že společnost z mezitímní účetní závěrky zjistí snížení vlastních zdrojů, nepoužije údaje z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, ale vyjde z této mezitímní účetní závěrky.
§ 231
(1) Zvýšení základního kapitálu z jiných částí vlastního kapitálu je možné pouze tehdy, pokud je individuální účetní závěrka, na základě které valná hromada o zvýšení rozhoduje, ověřena auditorem a podle jeho názoru podává věrné a poctivé zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a jiných vykazovaných změn finanční situace.
(2) Pro potřeby rozhodnutí podle odstavce 1 se vychází z individuální účetní závěrky sestavené ke dni, od něhož v den rozhodování valné hromady o zvýšení základního kapitálu z jiných částí vlastního kapitálu neuplynulo více než 6 měsíců.
(3) Zjistí-li společnost z jakékoliv následně sestavené individuální účetní závěrky snížení vlastního kapitálu, vychází se při rozhodování o zvýšení základního kapitálu z této účetní závěrky.
§ 232
Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu společnosti obsahuje
a) částku, o niž se základní kapitál zvyšuje,
b) označení vlastního zdroje nebo zdrojů části nebo částí vlastního kapitálu, z nichž se základní kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v individuální účetní závěrce,
c) novou výši vkladu společníka nebo výši nového vkladu společníka, případně
d) označení podílu, připadá-li nový vklad společníka na nový podíl, a název druhu podílu, připouští-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, popřípadě
e) lhůtu pro odevzdání kmenového listu nebo pro převzetí nového kmenového listu.
***
§ 246
(1) Základní kapitál se vyjadřuje v českých korunách. V případě, že akciová společnost vede podle zvláštního zákona účetnictví v eurech měnou účetnictví akciové společnosti je euro, může vyjádřit základní kapitál v eurech.
(2) Výše základního kapitálu akciové společnosti je alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR.
§ 247
Emisní kurs akcie
(1) Emisní kurs akcie nesmí být nižší, než je jmenovitá hodnota akcie.
(2) Emisní kurs akcie, která nemá jmenovitou hodnotu a představuje stejný podíl na základním kapitálu společnosti (dále jen "kusová akcie"), nesmí být nižší, než je její účetní paritní hodnota. Účetní Paritní hodnota kusové akcie se určí tak, že se částka základního kapitálu vydělí počtem akcií.
***
Ocenění nepeněžitého vkladu
§ 251
(1) Cena nepeněžitého vkladu se určí na základě posudku zpracovaného znalcem vybraným ze seznamu znalců vedeným podle jiného právního předpisu, nesmí však být vyšší, než kolik činí částka určená znalcem. Znalce vybírají při zakládání společnosti zakladatelé, jinak představenstvo nebo správní rada.
(2) Posudek znalce oceňujícího nepeněžitý vklad obsahuje alespoň
a) popis nepeněžitého vkladu,
b) použité způsoby jeho ocenění a údaj o tom, zda cena nepeněžitého vkladu získaná použitými způsoby odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být společností vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad a
c) částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje.
(3) Posudek znalce podle odstavce 1 společnost uloží do sbírky listin.
(4) Odměna znalce za zpracování posudku se určí dohodou a hradí ji společnost. Vedle odměny náleží znalci náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. V případě, že společnost nevznikne, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé.
***
§ 257
Kusové akcie
(1) Určí-li tak stanovy, může společnost vydat kusové akcie.
(2) Vydá-li společnost kusové akcie, nemůže vydat nebo mít vydány akcie se jmenovitou hodnotou.
(3) Podíl na základním kapitálu se u kusové akcie určí podle počtu akcií.
(4) Kde se v tomto zákoně stanoví o jmenovité hodnotě, rozumí se tím v případě kusových akcií účetní paritní hodnota, ledaže z povahy ustanovení plyne, že se na kusové akcie nepoužije. Vyžaduje-li tento zákon uvedení údaje o jmenovité hodnotě akcie, nahradí se údajem o tom, že jde o kusovou akcii, není-li dále stanoveno jinak.
§ 258
(1) Stanovy mohou určit, že zaměstnanci společnosti mohou nabývat její akcie nebo akcie společností s ní propojených za zvýhodněných podmínek uvedených v odstavci 2.
(2) Stanovy nebo rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu mohou určit, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs upsaných akcií nebo je mohou nabývat za jiných zvýhodněných podmínek, pokud bude případný rozdíl mezi splacenou částí emisního kursu a cenou nebo emisním kursem a cenou pokryt z vlastních zdrojů vlastního kapitálu společnosti.
(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně na zaměstnance společnosti, kteří odešli do důchodu.
***
§ 280
(1) Ode dne, který následuje po dni, v němž valná hromada rozhodla o tom, že přednostní podíl na zisku nebude přiznán, nebo ode dne prodlení s výplatou podílu na zisku, nabývá vlastník prioritní akcie hlasovacího práva do doby, kdy valná hromada rozhodne o přiznání přednostního podílu na zisku nebo do okamžiku jeho vyplacení, byla-li společnost s jeho výplatou v prodlení. To platí obdobně pro přednostní podíl na jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu, jestliže valná hromada rozhodne o rozdělení jiných vlastních zdrojů částí vlastního kapitálu.
(2) Vlastník prioritní akcie, který přechodně nabyl hlasovací právo podle odstavce 1, má právo hlasovat ještě v rozsahu celého pořadu na valné hromadě, která rozhodne o přiznání přednostního podílu na zisku.
***
§ 301
(1) Společnost může sama nebo prostřednictvím jiné osoby jednající vlastním jménem na účet společnosti nabývat vlastní akcie, jen byl-li zcela splacen jejich emisní kurs, a jen pokud
a) se na nabytí vlastních akcií usnesla valná hromada,
b) nabytí akcií, včetně akcií, které společnost nabyla již dříve a které stále vlastní, a akcií, které na účet společnosti nabyla jiná osoba jednající vlastním jménem, nezpůsobí snížení vlastního kapitálu pod upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které nelze podle tohoto zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře, a
c) společnost má zdroje na disponibilní vlastní kapitál dostatečný k vytvoření zvláštního rezervního fondu na vlastní akcie, je-li vytvoření tohoto fondu podle § 316 vyžadováno.
(2) Usnesení valné hromady podle odstavce 1 písm. a) upraví podrobnosti předpokládaného nabytí akcií, a to alespoň
a) nejvyšší počet akcií, které může společnost nabýt, a jejich jmenovitou hodnotu,
b) dobu, po kterou může společnost na základě tohoto pověření akcie nabývat, ne delší než 5 let, a
c) nejvyšší a nejnižší cenu, za niž může společnost akcie nabýt, a to při nabývání akcií za úplatu.
***
§ 307
(1) V případě nabytí vlastních akcií obsahuje výroční zpráva podle jiného právního předpisu také tyto údaje
a) důvody nabytí akcií, k němuž došlo v průběhu účetního období,
b) počet a jmenovitou hodnotu akcií nabytých a zcizených v průběhu účetního období a jejich podíl na upsaném základním kapitálu, který tyto akcie představují,
c) počet a jmenovitou hodnotu akcií ve vlastnictví společnosti a jejich podíl na upsaném základním kapitálu, a to na počátku a na konci účetního období,
d) v případě nabytí nebo převodu za úplatu, protihodnotu poskytnutou za tyto akcie a
e) uvedení osoby, od které společnost akcie nabyla, ledaže je nabyla na evropském regulovaném trhu.
(2) Nemá-li společnost povinnost vyhotovit výroční zprávu, uvede údaje podle odstavce 1 v příloze v účetní závěrce podle právních předpisů upravujících účetnictví.
***
§ 309
(1) Společnost, která nabyla vlastní akcie, nevykonává s nimi spojená hlasovací práva.
(2) Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu spojené s vlastní akcií v majetku společnosti zaniká jeho splatností. Nevyplacený zisk nebo jiné vlastní zdroje části vlastního kapitálu společnost zaúčtuje ve prospěch účtu, proti kterému byl původně zaúčtován, a není-li to již možné, tak ve prospěch účtu nerozděleného zisku minulých let.
***
§ 348
(1) Akcionář má právo na podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Neurčí-li stanovy ve vztahu k určitému druhu akcií jinak, určuje se tento podíl poměrem jmenovité hodnoty akcií vlastněných akcionářem k základnímu kapitálu.
(2) Neurčí-li stanovy jinak, vyplácí se podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu v penězích.
(3) U akcií, s kterými je spojen pevný podíl na zisku, se rozhodnutí valné hromady o jeho rozdělení nevyžaduje. Podíl na zisku je splatný do 3 měsíců od schválení řádné individuální účetní závěrky, neurčí-li stanovy jinak.
(4) Podíl na zisku ani na jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu se nevrací, ledaže osoba, které byl podíl vyplacen, věděla nebo měla vědět, že při vyplacení byly porušeny podmínky stanovené tímto zákonem.
(5) Odstavec 4 se nepoužije na zálohy podle § 35.
§ 351
Neurčí-li stanovy jiný den, je rozhodným dnem pro uplatnění práva na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu rozhodný den k účasti na valné hromadě, která o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů částí vlastního kapitálu rozhodla.
§ 352
(1) Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu je samostatně převoditelné ode dne, kdy valná hromada o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů částí vlastního kapitálu rozhodla.
(2) V případě, že byly vydány nebo mají být vydány k uplatnění práva na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu kupóny podle jiného právního předpisu, je toto právo převoditelné pouze s kupónem.
(3) Kupóny může společnost vydat i před rozhodnutím valné hromady o rozdělení zisku za účetní období, k němuž se kupón vztahuje. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije.
§ 403
(1) Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období, za které se sestavuje.
(2) Představenstvo nebo správní rada svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě individuální účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů disponibilního vlastního kapitálu společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti očekávat, nebo z jiného vážného důvodu, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření.
***
§ 417
(1) K rozhodnutí podle § 421 odst. 2 písm. m) a o změně výše základního kapitálu se vyžaduje také souhlas akcionářů za každý druh akcií, jejichž práva jsou tímto rozhodnutím dotčena; při hlasování v rámci druhu je potřeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů.
(2) K rozhodnutí o změně druhu nebo formy akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií, o omezení převoditelnosti akcií na jméno a o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu se vyžaduje také souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů vlastnících tyto akcie.
(3) K rozhodnutí o vyloučení nebo o omezení přednostního práva na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů částí vlastního kapitálu jiným osobám než akcionářům podle § 34 odst. 1, o vyloučení nebo omezení přednostního práva akcionáře při zvyšování základního kapitálu úpisem nových akcií a o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady se vyžaduje souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů. Jestliže společnost vydala akcie různého druhu, vyžaduje se k těmto rozhodnutím také souhlas akcionářů za každý druh akcií, jejichž práva jsou tímto rozhodnutím dotčena; při hlasování v rámci druhu je potřeba alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů.
(4) K rozhodnutí o spojení akcií nebo o změně druhu akcií na akcie, se kterými není spojeno hlasovací právo, se vyžaduje také souhlas všech dotčených akcionářů.
***
§ 421
(1) Valná hromada rozhoduje usnesením.
(2) Do působnosti valné hromady náleží
a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem nebo správní radou, nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností,
b) rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva nebo správní rady ke zvýšení základního kapitálu,
c) rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,
d) rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,
e) volba a odvolání členů představenstva, nestanoví-li tento zákon jinak,
f) volba a odvolání členů dozorčí nebo správní rady a jiných orgánů určených stanovami, nestanoví-li tento zákon jinak,
g) schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, stanovených zákonem, i mezitímní účetní závěrky,
h) rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů částí vlastního kapitálu, nebo o úhradě ztráty,
i) rozhodování o podání žádosti k přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo o vyřazení těchto cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu,
j) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací,
k) jmenování a odvolání likvidátora, určí-li tak stanovy,
l) schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku,
m) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,
n) rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem,
o) schválení smlouvy o tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu společnosti,
p) další rozhodnutí, která tento zákon nebo stanovy svěřují do působnosti valné hromady,
q) rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak.
(3) Valná hromada si nemůže vyhradit rozhodování případů, které do její působnosti nesvěřuje tento zákon nebo stanovy.
***
§ 435
(1) Statutárním orgánem společnosti je představenstvo.
(2) Představenstvu přísluší obchodní vedení společnosti.
(3) Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Nikdo však není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení; tím není dotčen § 51 odst. 2.
(4) Představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví plnění povinností souvisejících s účetnictvím, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů částí vlastního kapitálu nebo úhradu ztráty.
(5) Představenstvo společnosti, která nezpracovává výroční zprávu podle jiného právního předpisu, vyhotoví zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku, v níž zhodnotí stav majetku a podnikatelskou činnost společnosti v účetním období, za něž se sestavuje účetní závěrka, a předpokládaný další vývoj podnikatelské činnosti společnosti. Zpráva o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku se uloží do sbírky listin ve lhůtě pro uložení účetní závěrky sestavené za účetní období, za něž se zpráva sestavuje.
(5) Představenstvo společnosti, která nevyhotovuje individuální zprávu vedení, vyhotoví zprávu o podnikatelské činnosti, v níž zhodnotí stav aktiv a podnikatelskou činnost společnosti v individuálním účetním období, za něž se sestavuje řádná individuální účetní závěrka, a předpokládaný další vývoj podnikatelské činnosti společnosti. Zpráva o podnikatelské činnosti se uloží do sbírky listin ve lhůtě pro uložení řádné individuální účetní závěrky sestavené za individuální účetní období, za něž se zpráva sestavuje.
§ 436
(1) Účetní závěrku uveřejní představenstvo na internetových stránkách společnosti alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a po dobu 30 dnů od schválení nebo neschválení této účetní závěrky.
(2) Společně s účetní závěrkou uveřejní představenstvo výroční zprávu individuální zprávu vedení zpracovanou podle právních předpisů upravujících účetnictví. Nezpracovává-li se výroční zpráva Nevyhotovuje-li se individuální zpráva vedení, uveřejní představenstvo společně s individuální účetní závěrkou zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku.
***
§ 447
(1) Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny je účetnictví vedeno řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská či jiná činnost společnosti děje v souladu s právními předpisy a stanovami.
(2) Oprávnění podle odstavce 1 mohou členové dozorčí rady využívat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady, ledaže dozorčí rada není schopna plnit své funkce.
(3) Dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popřípadě také mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů částí vlastního kapitálu nebo na úhradu ztráty a předkládá svá vyjádření valné hromadě.
(4) Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva.
***
§ 456
(1) Statutárním orgánem společnosti je správní rada.
(2) Správní radě přísluší obchodní vedení a dohled nad činností společnosti.
(3) Správní rada se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Nikdo však není oprávněn udělovat správní radě pokyny týkající se obchodního vedení nebo dohledu nad činností společnosti; tím není dotčen § 51 odst. 2.
(4) Působností správní rady určovat základní zaměření obchodního vedení a základní zaměření dohledu nad činností společnosti nelze pověřit osoby odlišné od členů správní rady; tuto působnost nelze ani rozdělit mezi členy správní rady podle určitých oborů podle občanského zákoníku.
(5) Správní rada zajišťuje řádné vedení účetnictví plnění povinností souvisejících s účetnictvím, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů částí vlastního kapitálu nebo úhradu ztráty.
(6) Správní rada společnosti, která nezpracovává výroční zprávu podle jiného právního předpisu, vyhotoví zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku, v níž zhodnotí stav majetku a podnikatelskou činnost společnosti v účetním období, za něž se sestavuje účetní závěrka, a předpokládaný další vývoj podnikatelské činnosti společnosti. Zpráva o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku se uloží do sbírky listin ve lhůtě pro uložení účetní závěrky sestavené za účetní období, za něž se zpráva sestavuje.
(6) Správní rada společnosti, která nevyhotovuje individuální zprávu vedení, vyhotoví zprávu o podnikatelské činnosti, v níž zhodnotí stav aktiv a podnikatelskou činnost společnosti v individuálním účetním období, za něž se sestavuje řádná individuální účetní závěrka, a předpokládaný další vývoj podnikatelské činnosti společnosti. Zpráva o podnikatelské činnosti se uloží do sbírky listin ve lhůtě pro uložení řádné individuální účetní závěrky sestavené za individuální účetní období, za něž se zpráva sestavuje.
(7) Účetní závěrku uveřejní správní rada na internetových stránkách společnosti alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a po dobu 30 dnů od schválení nebo neschválení této účetní závěrky.
(8) Společně s účetní závěrkou uveřejní správní rada také výroční zprávu individuální zprávu vedení zpracovanou podle právních předpisů upravujících účetnictví, zpracovává-li se. Nezpracovává-li se výroční zpráva Nevyhotovuje-li se individuální zpráva vedení, uveřejní správní rada společně s individuální účetní závěrkou zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku.
(9) Stanovy mohou určit jiný způsob, jakým správní rada může své povinnosti podle odstavců 7 a 8 splnit, pokud takový postup nebude omezovat právo akcionářů na požadované informace.
***
§ 469
(1) Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti jiný majetek než majetek vymezený v § 468 a rozhodne-li tak představenstvo nebo správní rada této společnosti, použije se pro určení jeho ceny jeho reálná hodnota určená obecně uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných standardů a zásad oceňování ne déle než 6 měsíců před vnesením vkladu.
(2) Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti jiný majetek než majetek vymezený v § 468 a rozhodne-li tak představenstvo nebo správní rada této společnosti, použije se, účtuje-li upisovatel podle jiného právního předpisu o takovém majetku v reálných hodnotách, pro určení jeho ceny tato reálná hodnota, je-li vykázaná v účetní závěrce za předchozí účetní období před valnou hromadou rozhodující o tomto vkladu, byla-li ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.
(2) Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti jiný majetek než majetek vymezený v § 468 a rozhodne-li tak představenstvo nebo správní rada této společnosti, použije se, pro určení jeho ceny jeho účetní hodnota uvedená v řádné individuální účetní závěrce sestavené za účetní období bezprostředně předcházející valné hromadě rozhodující o tomto vkladu, pokud je oceněn reálnou hodnotou a tato účetní závěrka je ověřena auditorem, podle jehož názoru podává věrné a poctivé zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a jiných vykazovaných změn finanční situace.
***
§ 495
(1) Valná hromada může rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu vykázaných ve schválené řádné, mimořádné nebo mezitímní individuální účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti, ledaže jsou tyto zdroje účelově vázány a společnost není oprávněna jejich účel měnit. Čistý zisk nelze použít při zvyšování základního kapitálu na základě mezitímní individuální účetní závěrky.
(2) Zvýšení základního kapitálu nemůže být vyšší, než kolik činí rozdíl mezi výší vlastního kapitálu a součtem základního kapitálu a jiných vlastních zdrojů částí vlastního kapitálu, které jsou účelově vázány a společnost není oprávněna jejich účel měnit.
***
§ 497
(1) Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné pouze tehdy, je-li účetní závěrka, na základě které valná hromada o zvýšení rozhoduje, ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.
(2) Auditor ověřuje účetní závěrku pro potřeby rozhodnutí podle odstavce 1 z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den rozhodování valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů neuplynulo více než 6 měsíců.
(3) V případě, že společnost z mezitímní účetní závěrky zjistí snížení vlastních zdrojů, nepoužije údaje z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, ale vyjde z této mezitímní účetní závěrky.
§ 497
(1) Zvýšení základního kapitálu z jiných částí vlastního kapitálu je možné pouze tehdy, pokud je individuální účetní závěrka, na základě které valná hromada o zvýšení rozhoduje, ověřena auditorem, podle jehož názoru podává věrné a poctivé zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a jiných vykazovaných změn finanční situace.
(2) Pro potřeby rozhodnutí podle odstavce 1 se vychází z individuální účetní závěrky sestavené ke dni, od něhož v den rozhodování valné hromady o zvýšení základního kapitálu z jiných částí vlastního kapitálu neuplynulo více než 6 měsíců.
(3) Zjistí-li společnost z jakékoliv následně sestavené individuální účetní závěrky snížení vlastního kapitálu, vychází se při rozhodování o zvýšení základního kapitálu z této účetní závěrky.
§ 498
Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti obsahuje
a) částku, o kterou se základní kapitál zvyšuje,
b) označení vlastního zdroje nebo zdrojů části nebo částí vlastního kapitálu, z nichž se základní kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v individuální účetní závěrce,
c) určení, zda se zvýší jmenovitá hodnota akcií, s uvedením o jakou částku, nebo zda budou vydány akcie nové, s uvedením údajů uvedených v § 475 písm. b), a
d) jestliže se základní kapitál zvyšuje zvýšením jmenovité hodnoty akcií, i lhůtu pro předložení akcií; počátek této lhůty nesmí předcházet dni, kdy bude zapsána nová výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.
***
§ 511
(1) Valná hromada může pověřit představenstvo nebo správní radu, aby za podmínek stanovených tímto zákonem a stanovami zvýšily základní kapitál upisováním nových akcií, podmíněným zvýšením základního kapitálu nebo z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu společnosti, nejvýše však o jednu polovinu dosavadní výše základního kapitálu v době pověření.
(2) Pověření podle odstavce 1 nahrazuje rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu a určí
a) maximální počet akcií a další údaje o akciích, které mají být na zvýšení základního kapitálu vydány, uvedené v § 475 písm. b), a
b) který orgán společnosti rozhodne o ocenění nepeněžitého vkladu na základě posudku znalce, jestliže je představenstvo pověřeno nebo správní rada pověřena zvýšit základní kapitál.
***
§ 515
(1) Rozhodnutí představenstva nebo správní rady o zvýšení základního kapitálu se osvědčuje veřejnou listinou a toto rozhodnutí se zapisuje do obchodního rejstříku.
(2) Při zvýšení základního kapitálu představenstvem nebo správní radou se postupuje obdobně podle ustanovení tohoto zákona o zvýšení základního kapitálu upisováním nových akcií, o podmíněném zvýšení základního kapitálu nebo o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů jiných částí vlastního kapitálu společnosti, s ohledem na zvolený způsob zvýšení základního kapitálu.
***
Snížení jmenovité nebo účetní paritní hodnoty akcií nebo zatímních listů
§ 524
(1) Jmenovitá hodnota akcií se snižuje poměrně u všech akcií společnosti, ledaže je účelem snížení základního kapitálu prominutí nesplacené části emisního kursu akcií.
(2) Účetní Paritní hodnota se snižuje poměrně u všech kusových akcií společnosti.
***
§ 567
(1) Členská schůze může rozhodnout, že se základní členský vklad poměrně zvýší všem členům z vlastních zdrojů vlastního kapitálu družstva.
(2) Zvýšení základního členského vkladu z vlastních zdrojů je možné pouze tehdy, je-li účetní závěrka, na základě které členská schůze o zvýšení rozhoduje, ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.
(2) Zvýšení základního členského vkladu z vlastního kapitálu je možné pouze tehdy, pokud je řádná individuální účetní závěrka, na základě které valná hromada o zvýšení rozhoduje, ověřena auditorem, podle jehož názoru podává věrné a poctivé zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a jiných změn finanční situace.
(3) Ke zvýšení základního členského vkladu z vlastních zdrojů vlastního kapitálu nelze použít rezervní fond, pokud se podle jiného právního předpisu nebo stanov zřizuje, jiné fondy, které jsou vytvořeny k jiným účelům než ke zvýšení základního členského vkladu, ani vlastní zdroje ty části vlastního kapitálu, které jsou účelově vázány a jejichž účel není družstvo oprávněno měnit.
(4) Souhrn částek, o něž se zvyšuje základní členský vklad z vlastních zdrojů vlastního kapitálu, nesmí být vyšší, než kolik činí rozdíl mezi vlastním kapitálem a součtem dosavadního základního kapitálu a jiných vlastních zdrojů částí vlastního kapitálu, které jsou účelově vázány a jejichž účel není družstvo oprávněno měnit.
***
§ 586
(1) Stanovy mohou určit, že člen nebo někteří členové mají za podmínek určených ve stanovách právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu.
(2) Neurčují-li stanovy způsob určení podílu člena na zisku nebo jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu určených k rozdělení mezi členy, určí se v poměru jeho splněné vkladové povinnosti k členskému vkladu ke splacenému základnímu kapitálu družstva; u člena, jehož členství v rozhodném roce trvalo jen část účetního období, se podíl na zisku poměrně zkrátí.
***
§ 593
Uhrazovací povinnost lze uložit, jestliže
a) ztráta družstva byla zjištěna řádnou nebo mimořádnou individuální účetní závěrkou,
b) členská schůze projednala řádnou nebo mimořádnou individuální účetní závěrku,
c) k úhradě ztráty byl použit nerozdělený zisk z minulých let a rezervní a jiné fondy, jsou-li zřízeny, které lze podle stanov k úhradě ztráty použít, a
d) rozhodnutí členské schůze o uhrazovací povinnosti členů bylo přijato do 1 roku ode dne skončení účetního období, v němž ztráta hrazená uhrazovací povinností vznikla.
***
§ 623
(1) Vypořádací podíl se určí poměrem splněné vkladové povinnosti člena, kterému v daném individuálním účetním období zaniklo členství, k členskému vkladu vůči souhrnu splněných vkladových povinností všech členů k členským vkladům k poslednímu dni tohoto individuálního účetního období.
(2) Při výpočtu vypořádacího podílu se poměr podle odstavce 1 násobí výší vlastního kapitálu družstva po odečtení rezervního fondu, je-li podle jiného právního předpisu nebo stanov zřízen, a to v rozsahu, v jakém podle jiného právního předpisu nebo stanov nelze rezervní fond rozdělit mezi členy družstva, zjištěného z účetní závěrky sestavené k poslednímu dni řádné individuální účetní závěrky sestavené ke konci účetního období, v němž členství zaniklo. Zanikne-li členství do 30. června daného poloviny účetního období, určí se vypořádací podíl z vlastního kapitálu družstva k poslednímu dni zjištěného z řádné individuální účetní závěrky sestavené ke konci bezprostředně předcházejícího účetního období, je-li takto zjištěný vypořádací podíl vyšší.
***
§ 638
(1) Představenstvo svolává členskou schůzi ve lhůtách určených stanovami, nejméně však jednou za každé individuální účetní období.
(2) Členská schůze, na které se má projednat řádná účetní závěrka, se musí konat nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období, za které je řádná účetní závěrka sestavena.
***
§ 656
Členská schůze
a) mění stanovy, nedochází-li k jejich změně na základě jiné právní skutečnosti,
b) volí a odvolává členy a náhradníky členů představenstva a kontrolní komise, ledaže jiný právní předpis stanoví, že jednoho nebo více členů kontrolní komise volí zaměstnanci družstva,
c) určuje výši odměny představenstva, kontrolní komise a členů jiných orgánů družstva zřízených stanovami, pokud je oprávněna podle stanov tyto orgány nebo jejich členy volit a odvolávat,
d) schvaluje řádnou, mimořádnou nebo konsolidovanou účetní závěrku, a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrku,
e) schvaluje smlouvu o výkonu funkce podle § 59,
f) schvaluje poskytnutí finanční asistence,
g) rozhoduje o námitkách člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení,
h) schvaluje jednání učiněná za družstvo do jeho vzniku,
i) rozhoduje o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů částí vlastního kapitálu nebo úhradě ztráty,
j) rozhoduje o uhrazovací povinnosti,
k) rozhoduje o použití rezervního fondu,
l) rozhoduje o vydání dluhopisů,
m) schvaluje převod nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti družstva,
n) rozhoduje o přeměně družstva,
o) schvaluje smlouvu o tiché společnosti a jiné smlouvy, jimiž se zakládá právo na podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích částech vlastního kapitálu družstva,
p) schvaluje smlouvu o dalším členském vkladu a její změnu a zrušení, neurčí-li stanovy, že ji členská schůze neschvaluje,
q) rozhoduje o zrušení družstva s likvidací,
r) volí a odvolává likvidátora a rozhoduje o jeho odměně,
s) schvaluje konečnou zprávu o průběhu likvidace a návrh na použití likvidačního zůstatku,
t) rozhoduje o dalších otázkách, které zákon nebo stanovy svěřují do její působnosti.
***
§ 707
(1) Představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví plnění povinností souvisejících s účetnictvím, předkládá členské schůzi ke schválení účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů částí vlastního kapitálu anebo úhradu ztráty.
(2) Účetní závěrku zpřístupní představenstvo alespoň 15 dnů přede dnem konání členské schůze v sídle družstva nebo v jiném místě určeném v pozvánce na členskou schůzi družstva.
***
§ 716
(1) Kontrolní komise dává písemné stanovisko ke každé účetní závěrce, k návrhu na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů částí vlastního kapitálu anebo úhradě ztráty družstva a k návrhu na rozhodnutí o uhrazovací povinnosti členů.
(2) Na zjištěné nedostatky kontrolní komise upozorní představenstvo a dohlíží na zjednání nápravy.
***
§ 750
(1) Bytové družstvo může, připouští-li to stanovy, rozdělit nejvýše 33 % zisku a jiných vlastních zdrojů částí vlastního kapitálu podle § 34 odst. 2 pouze mezi své členy,
a) jsou-li splněny podmínky v § 40,
b) neohrozí-li uspokojování bytových potřeb svých členů a
c) vytvoří-li fond ze zisku ve výši nejméně 30 % základního kapitálu, který nelze rozdělit mezi členy.
(2) Ustanovení § 35 se nepoužije.
K části sté třinácté návrhu zákona – změna zákona o audiovizi
Platné znění zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi)
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 9
(1) Zřizuje se Státní fond kinematografie (dále jen „Fond“) se sídlem v Praze.
(2) Fond je státním fondem23), který je příslušný hospodařit s majetkem České republiky.
(3) Podrobnosti o činnosti, vnitřní organizaci, hospodaření Fondu a poskytování podpor kinematografie a poskytování filmových pobídek stanoví statut Fondu. Statut Fondu dále upraví podrobnosti ve věcech, o nichž to stanoví tento zákon. Návrh statutu Fondu nebo jeho změn předkládá ředitel Fondu ministru kultury (dále jen "ministr"), a to po projednání s Dozorčím výborem (dále jen "Výbor") a odsouhlasení Radou Fondu (dále jen "Rada"). Rada posuzuje návrh statutu Fondu nebo jeho změn v rozsahu své působnosti podle § 13 odst. 1. Statut Fondu schvaluje vláda na návrh ministra.
(4) Fond patří do působnosti ministerstva. Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem Fondu.
(5) Ministerstvo předkládá vládě návrh rozpočtu Fondu vždy do 31. srpna. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, ke schválení Poslanecké sněmovně spolu s návrhem státního rozpočtu.
(6) Není-li Poslaneckou sněmovnou schválen rozpočet Fondu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření Fondu v době od prvního dne rozpočtového roku do doby schválení rozpočtu na tento rozpočtový rok objemem příjmů a výdajů Fondu schváleným pro předchozí rozpočtový rok.
(7) Fond vede účetnictví podle jiného právního předpisu[footnoteRef:534]24). Po skončení rozpočtového roku sestavuje Fond návrh roční účetní závěrky a výroční zprávy o činnosti Fondu a předkládá ji prostřednictvím ministra k projednání vládě a ke schválení Poslanecké sněmovně do 3 měsíců po skončení rozpočtového roku. Roční účetní závěrka Fondu musí být před jejím předložením Poslanecké sněmovně ověřena auditorem. [534: 24) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
(7) Po skončení rozpočtového roku sestavuje Fond návrh řádné individuální účetní závěrky a výroční zprávy o činnosti Fondu a předkládá ji společně se zprávou auditora o povinném auditu prostřednictvím ministra k projednání vládě a ke schválení Poslanecké sněmovně do 3 měsíců po skončení rozpočtového roku. Fond má povinnost auditu účetní závěrky.
***
§ 24a
(1) Finančním zdrojem Fondu je každoročně poskytovaná dotace ze státního rozpočtu, jejíž výše odpovídá částce výnosů Fondu z audiovizuálních poplatků za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje rozpočet Fondu na následující kalendářní rok.
(2) Podkladem pro určení částky výnosů podle odstavce 1 je roční řádná individuální účetní závěrka Fondu.
K části sté čtrnácté návrhu zákona – změna zákona o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů
Platné znění zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
(1) Zřizuje se Státní pozemkový úřad jako správní úřad s celostátní působností.
(2) Státní pozemkový úřad je organizační složkou státu a účetní jednotkou.
(3) Sídlem Státního pozemkového úřadu je Praha.
(4) Státní pozemkový úřad je podřízen Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“).
(5) Státní pozemkový úřad vykonává působnost podle
a) tohoto zákona,
b) zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi,
c) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů,
d) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a
e) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
(6) Státní pozemkový úřad zajišťuje činnosti související s aktualizací a vedením celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek; správu této databáze zajišťuje ministerstvo.
(7) Státní pozemkový úřad je editorem údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedeny jako účelové územní prvky. O bonitovaných půdně ekologických jednotkách se v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedou
a) identifikační údaje, kterými jsou kód územního prvku a kód bonitované půdně ekologické jednotky,
b) lokalizační údaje a
c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky.
***
§ 3
(1) Státní pozemkový úřad vytváří a spravuje rezervu státních pozemků (dále jen "rezerva"), která zahrnuje pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a která slouží k
a) výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu a
b) uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou.
(2) Vytvoření a zachování potřebného rozsahu a složení rezervy podle odstavce 1 zajišťuje Státní pozemkový úřad zejména směnou a koupí. Celková výměra části rezervy podle odstavce 1 písm. a) nesmí klesnout pod 50 000 ha. Směna a koupě pozemků se uskutečňují nejvýše za cenu obvyklou[footnoteRef:535]38) obvyklou hodnotu. [535: 38) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Je-li pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. a) potřebný k uskutečnění vládou schváleného rozvojového programu státu, převede jej Státní pozemkový úřad rozhodnutím vydávaným z moci úřední do rezervy podle odstavce 1 písm. b) a do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis poznámky o zařazení převedeného pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b).
(4) Má-li být pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. b) využit k uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou, Státní pozemkový úřad na základě pravomocného rozhodnutí o umístění stavby, kterým je takový pozemek dotčen, popřípadě na základě územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, bezúplatně převede příslušnost hospodaření k tomuto pozemku nebo jeho nezbytné oddělené části v podobě parcely ve prospěch ústředního správního úřadu, pro který byla tato rezerva vytvořena, nebo s jeho písemným souhlasem na jím zřízenou příspěvkovou organizaci, založený státní podnik nebo jemu podřízenou organizační složku státu. Státní pozemkový úřad podá do 15 pracovních dnů od data převedení příslušnosti hospodaření podle věty první u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis změny příslušnosti hospodaření společně s návrhem na výmaz poznámky o zařazení pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b), ve kterém potvrdí, že důvody pro vyznačení této poznámky pominuly.
(5) Státní pozemkový úřad převede rozhodnutím vydávaným z moci úřední pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) do rezervy podle odstavce 1 písm. a) a do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz poznámky o zařazení převedeného pozemku nebo jeho oddělené části v podobě parcely do rezervy podle odstavce 1 písm. b), jestliže
a) nebyl zcela nebo zčásti využit při uskutečnění příslušného rozvojového programu státu schváleného vládou,
b) zanikl účel jeho zařazení v rezervě podle odstavce 1 písm. b), nebo
c) v rámci uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o umístění stavby anebo byl vydán územní souhlas nebo byla uzavřena veřejnoprávní smlouva, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, ze kterých je zřejmé, že pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) nebude tímto rozvojovým programem dotčen.
(6) Pokud bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle odstavce 3 a před jeho skončením požádala o převod zemědělského pozemku osoba podle § 7, 10, 10a nebo 10b, má zařazení pozemků do rezervy podle odstavce 1 písm. b) přednost před uspokojením žadatelů, i když splnili podmínky pro převod.
***
§ 8
(1) V případě změny územně plánovací dokumentace, která by v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle § 7, či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce, kterým by zamýšlená stavba nebyla stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení, je obec povinna zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na obec převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí právní moci změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože bude ve vlastnictví třetí osoby, je obec povinna ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu[footnoteRef:536]18) zjištěné hodnoty pozemku určené podle zákona o oceňování platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek obci převeden, a podle současného způsobu využití pozemku. Totéž platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce podle § 7 odst. 1 písm. e) a pozemek byl využit jinak než k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření. [536: 18) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb.]
(2) V případě změny územně plánovací dokumentace, která by v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle§ 7, či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví kraje podle § 7 odst. 3 písm. a), b) nebo c), kterým by zamýšlená stavba nebyla veřejně prospěšnou stavbou, je kraj povinen zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na kraj převeden, a to ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože je ve vlastnictví třetí osoby, je kraj povinen ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu18) zjištěné hodnoty pozemku určené podle zákona o oceňování platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek kraji převeden, a podle současného způsobu využití pozemku.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví kraje podle § 7 odst. 3 písm. e) a pozemek byl využit jinak než k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření.
(4) V případě zrušení školy nebo školského zařízení zřízeného krajem je kraj povinen přednostně nabídnout Státnímu pozemkovému úřadu nemovité věci, které byly obci nebo kraji bezúplatně převedeny Pozemkovým fondem České republiky podle jiného právního předpisu[footnoteRef:537]36) za účelem jejich potřebnosti pro činnost školy nebo školského zařízení zřízených tímto krajem a zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení podle jiného právního předpisu[footnoteRef:538]37). [537: 36) § 2 odst. 6 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.] [538: 37) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.]
(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 platí po dobu 5 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k zemědělskému pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch obce nebo kraje.
***
§ 10a
Převod zemědělského pozemku na žádost zřizovatele trvalého porostu
(1) Osoba, která s předchozím souhlasem Pozemkového fondu České republiky nebo Státního pozemkového úřadu zřídila na zemědělském pozemku ve vlastnictví státu, k němuž má příslušnost hospodaření Státní pozemkový úřad, trvalý porost nebo k jeho zřízení byla oprávněna před nabytím účinnosti tohoto zákona a tento pozemek s trvalým porostem užívá na základě nájemní smlouvy uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky nebo se Státním pozemkovým úřadem na dobu určitou, která není kratší než 5 let, má po dobu trvání nájmu předkupní právo k tomuto zemědělskému pozemku. Předkupní právo vzniká i nájemci, který prokáže, že je právním nástupcem zřizovatele trvalého porostu.
(2) Při převodu pozemku podle odstavce 1 je kupní cenou pozemku cena zjištěná podle cenového předpisu18) kupní cena odpovídá zjištěné hodnotě určené podle zákona o oceňování bez ocenění součástí a příslušenství pozemku, které na své náklady zřídil nájemce nebo jeho právní předchůdce se souhlasem Státního pozemkového úřadu, popřípadě Pozemkového fondu České republiky, nebo na základě pravomocného územního rozhodnutí. Po skončení nájmu nemůže tato osoba požadovat náhradu za součásti a příslušenství převedeného pozemku.
***
§ 12
Převod zemědělského pozemku na základě veřejné nabídky
(1) Státní pozemkový úřad může převést zemědělský pozemek, s nímž je příslušný hospodařit, na základě veřejné nabídky, pokud byl třikrát marně nabídnut ve veřejné nabídce podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(2) Státní pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o zahájení veřejné nabídky s uvedením údajů o pozemcích podle katastru nemovitostí[footnoteRef:539]23), o jejich ceně stanovené podle odstavce 3 spolu s výzvou, aby osoby uvedené v odstavci 4 o nabízené zemědělské pozemky podávaly písemnou žádost ve lhůtě 1 měsíce od zveřejnění. Současně zveřejní na svých internetových stránkách text kupní smlouvy, jejíž obsah je pro převod podle veřejné nabídky závazný a nelze jej během veřejné nabídky měnit. Státní pozemkový úřad může do doby uzavření kupní smlouvy veřejnou nabídku zcela zrušit nebo pozměnit. Oznámení o této skutečnosti zveřejní rovněž na své úřední desce. [539: 23) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).]
(3) Státní pozemkový úřad v oznámení o zahájení veřejné nabídky stanoví cenu zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek[footnoteRef:540]24), nebo nejsou-li zemědělské pozemky bonitovány, podle průměrné ceny pro jednotlivá katastrální území podle jiného právního předpisu[footnoteRef:541]25); k takto zjištěné ceně připočte cenu součástí a příslušenství pozemku stanovenou podle zákona o oceňování majetku 18) určené hodnotě připočte zjištěnou hodnotu součástí a příslušenství pozemku určenou podle zákona o oceňování. Při stanovení ceny se v obou případech použije cenový oceňovací předpis platný k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení veřejné nabídky. To neplatí v případě, kdy se zemědělské pozemky nacházejí v zastavitelné nebo zastavěné ploše obce. V takovém případě se zemědělské pozemky převádí za cenu obvyklou obvyklou hodnotu. [540: 24) § 6 vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška).] [541: 25) Vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů.]
(4) Během lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 2 mohou o nabízené zemědělské pozemky písemně požádat
a) fyzické nebo právnické osoby, které jsou zemědělskými podnikateli a které prokazatelně provozují zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na zemědělských pozemcích o rozloze nejméně 10 ha v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí zemědělské pozemky určené k převodu, nebo
b) fyzické nebo právnické osoby, které jsou zemědělskými podnikateli a které vlastní nejméně 10 ha zemědělské půdy v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí zemědělské pozemky určené k převodu, a které prokazatelně provozují na území České republiky zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na pozemcích o rozloze nejméně 10 ha.
(5) Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádá o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky některá z osob uvedených v § 10, veřejná nabídka se v příslušné části ruší a Státní pozemkový úřad postupuje podle § 10; jestliže tyto osoby ve lhůtě pro podávání žádostí o převod zemědělského pozemku nepožádají, jejich právo na převod zemědělského pozemku podle § 10 zaniká.
(6) Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádá o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky osoba uvedená v odstavci 4, která má tento pozemek pronajatý od Státního pozemkového úřadu ke dni vyhlášení veřejné nabídky nepřetržitě po dobu 36 měsíců, Státní pozemkový úřad této osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že jí pozemek bude převeden za vyhlášenou kupní cenu na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je povinen nájemce uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že tento nájemce neuzavře kupní smlouvu ve stanovené lhůtě, Státní pozemkový úřad postupuje dále podle odstavce 7.
(7) V ostatních případech, kdy podaly žádost nejméně dvě osoby, Státní pozemkový úřad vyzve tyto osoby, aby v přiměřené lhůtě, kterou jim určí,
a) nabídly kupní cenu, která nesmí být nižší než cena podle odstavce 3, a
b) zaplatily na účet Státního pozemkového úřadu kauci ve výši 5 % z ceny pozemku, která byla oznámena při vyhlášení veřejné nabídky, nejméně však 5 000 Kč.
(8) Pokud o převod požádala pouze jedna osoba, Státní pozemkový úřad této osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že jí pozemek bude převeden za vyhlášenou kupní cenu na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je povinen žadatel uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3.
(9) Osobě, která nabídla nejvyšší kupní cenu a zaplatila kauci podle odstavce 7 písm. b), Státní pozemkový úřad bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že její nabídka byla vybrána, zákonné podmínky splněny a pozemek jí bude za nabídnutou cenu převeden na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je osoba povinna uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že některé osoby nabídly podle odstavce 2 nejvyšší kupní cenu ve stejné výši, vyzve Státní pozemkový úřad tyto osoby k podání nových nabídek s tím, že nově nabízená kupní cena nesmí být nižší než ta, která jimi byla nabídnuta v předchozím případě.
(10) Osoba, která uplatní právo na převod zemědělského pozemku podle odstavce 6, může tímto způsobem nabýt zemědělský pozemek, popřípadě pozemky maximálně do výše 70% výměry zemědělských pozemků nabídnutých k převodu, u kterých ke dni vyhlášení veřejné nabídky splňuje podmínky podle odstavce 6. Jestliže tato osoba splňuje podmínky podle odstavce 6 pouze k jednomu zemědělskému pozemku, uvedené omezení se neuplatní.
(11) Do požadované doby 36 měsíců pro dobu trvání nájmu podle odstavce 6 se započítává i doba, po kterou byl nájemcem zemědělského pozemku právní předchůdce současného nájemce, nebo doba, po kterou byla nájemcem nebo podnájemcem pozemku fyzická osoba zapsaná v evidenci zemědělského podnikatele, která svůj podnik převedla na příbuzné v řadě přímé, sourozence nebo manžela. Podmínka podle odstavce 6 bude považována za splněnou i v případě, že nájemce měl po stanovenou dobu v nájmu zemědělský pozemek ve vlastnictví státu odpovídající velikosti v katastrálním území obce, do něhož náleží zemědělský pozemek, popřípadě pozemky, určené k převodu dotčené pozemkovou úpravou, které vznikly na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.
(12) V případě uzavření kupní smlouvy se kupujícímu do kupní ceny započte kauce zaplacená podle odstavce 7 písm. b). Kauce zaplacená osobou, které bylo potvrzeno, že její nabídka byla vybrána a která nesplnila podmínky stanovené v § 16 odst. 3, propadá státu. V případě ukončení veřejné nabídky uzavřením kupní smlouvy nebo i z jiného důvodu je Státní pozemkový úřad povinen vrátit zaplacenou kauci všem ostatním osobám, a to nejpozději do 10 dnů ode dne ukončení veřejné nabídky.
(13) Veřejnou nabídku podle odstavce 2 nelze opakovat.
§ 13
Prodej nemovité věci a souvisejícího majetku ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku
(1) Státní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky, jejichž součástí nejsou stavby, s nimiž je příslušný hospodařit a které nebyly převedeny postupem uvedeným v § 12, osobám ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny.
(2) Státní pozemkový úřad může prodat stavby nebo jejich soubory a související majetek, které jsou na pozemku jiného vlastníka, s nimiž je příslušný hospodařit, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny. Tento postup lze uplatnit u stavby a souvisejícího majetku, kde neuplatnil předkupní právo[footnoteRef:542]26) vlastník pozemku. [542: 26) § 2140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.]
(3) Státní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky, jejichž součástí jsou stavby, a související majetek, s nimiž je příslušný hospodařit, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny.
(4) V případech podle odstavců 2 a 3 se při prodeji obdobně použijí ustanovení § 14, 15, jde-li o ustanovení týkající se zástavního práva, a § 16.
(5) Státní pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o připravované veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku s uvedením údajů o nabízených nemovitých věcech a souvisejícím majetku a o jejich stanovené ceně obvyklé určení obvyklé hodnoty. Státní pozemkový úřad může do doby uzavření kupní smlouvy veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku zrušit nebo pozměnit. Oznámení o této skutečnosti zveřejní na své úřední desce.
(6) Pokud osoba, které bylo oznámeno přijetí návrhu na uzavření kupní smlouvy, nesplní podmínky stanovené v § 16 odst. 3, oznámí Státní pozemkový úřad přijetí návrhu další osobě v pořadí.
(7) Dosáhne-li zveřejněná cena obvyklá obvyklá hodnota prodávané nemovité věci nebo souvisejícího majetku výše alespoň 20 000 Kč, stanoví Státní pozemkový úřad pro účast ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku kauci ve výši 5 % z této ceny. Tomu, kdo má právo na uzavření kupní smlouvy, se v případě jejího uzavření započte zaplacená kauce na úhradu kupní ceny. Nevyužil-li ten, kdo měl právo na uzavření kupní smlouvy, toto právo ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3, propadá zaplacená kauce státu. V případě ukončení veřejné soutěže uzavřením kupní smlouvy nebo zrušení veřejné soutěže vrátí Státní pozemkový úřad zaplacenou kauci všem ostatním účastníkům soutěže, a to nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy nebo zrušení soutěže.
§ 14
Kupní cena a její úhrada
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se nemovité věci a související majetek, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, úplatně, a to za cenu obvyklou38) obvyklou hodnotu.
(2) Kupní cena musí být uhrazena do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy. Kupní smlouva nabývá účinnosti dnem jejího podpisu, pokud není jiným právním předpisem[footnoteRef:543]40) stanoveno jinak. [543: 40) Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Kupující je povinen před uzavřením kupní smlouvy uhradit Státnímu pozemkovému úřadu část kupní ceny, a to ve výši nejméně 10 %.
(4) Na úhradu kupní ceny podle tohoto zákona, zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, započte Státní pozemkový úřad všechny nároky, které má kupující podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 243/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vůči státu, jejichž uspokojení je příslušný zajistit Státní pozemkový úřad a které považuje za nesporné. Státní pozemkový úřad může započítat na úhradu kupní ceny i jiné pohledávky vůči státu, u kterých je příslušný k plnění. Pohledávky, jejichž výše je sporná, lze takto započítat jen ve výši, kterou má Státní pozemkový úřad za prokázanou.
***
§ 20
(1) Státní pozemkový úřad je povinen si ověřit u příslušného katastrálního úřadu, na základě kterých listinných dokladů bylo zapsáno v katastru nemovitostí vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku.
(2) V případě, že v katastru nemovitostí je vedeno vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku, které nelze doložit listinnými doklady, má se pro účely jeho převodu podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za to, že stát je jeho vlastníkem a Státní pozemkový úřad je s ním příslušný hospodařit podle jiného právního předpisu[footnoteRef:544]34). [544: 34) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Při převodu zemědělského pozemku, u něhož vlastnické právo státu zapsané v katastru nemovitostí nelze doložit listinnými doklady, zveřejní Státní pozemkový úřad jeho zamýšlený převod a současně vyzve k podání případných námitek vlastnického práva jiných osob k tomuto pozemku ve lhůtě 3 měsíců od vyhlášení této výzvy. Zamýšlený převod a výzva se vyhlásí zveřejněním na úřední desce Státního pozemkového úřadu, na jeho internetových stránkách a na úřední desce obecního úřadu v obci, na jejímž území se zemědělský pozemek nachází. První den zveřejnění na úřední desce Státního pozemkového úřadu je dnem vyhlášení výzvy.
(4) Podá-li jiná osoba písemnou námitku vlastnického práva k zemědělskému pozemku u Státního pozemkového úřadu do skončení lhůty pro podání námitek podle odstavce 3, nelze zemědělský pozemek podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, převést.
(5) Pokud osoba uvedená v odstavci 4 nedoloží, že podala návrh katastrálnímu úřadu na zápis svého vlastnického práva do katastru nemovitostí nebo že u soudu uplatnila své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě 1 roku od podání námitek u Státního pozemkového úřadu, lze převod podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, provést.
(6) Nenamítne-li jiná osoba své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě uvedené v odstavci 3 a prokáže-li později, že byla ke dni skončení této lhůty jeho vlastníkem, přísluší jí od Státního pozemkového úřadu finanční náhrada ve výši ceny, za kterou byl zemědělský pozemek převeden na nabyvatele, u bezúplatných převodů ve výši ceny zjištěné podle cenového předpisu[footnoteRef:545]35) zjištěné hodnoty určené podle zákona o oceňování ke dni převodu. [545: 35) Zákon č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
K části sté patnácté návrhu zákona – změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech
Platné znění zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
vyznačením navrhovaných změn a doplnění k účinnosti návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (SenT 252)
***
Působnost zákona
§ 2
Tento zákon se nevztahuje na činnost spočívající
a) ve shromažďování
1. peněžních prostředků, jehož hlavním účelem je financování vlastní výroby, obchodu, výzkumu nebo poskytování vlastních služeb, jiných než finančních, a na další správu takto shromážděných peněžních prostředků nebo majetku nabytého za tyto peněžní prostředky, nebo
2. penězi ocenitelných věcí, jehož hlavním účelem je provozování vlastní výroby, vlastního obchodu, výzkumu nebo poskytování vlastních služeb, jiných než finančních, a na další správu takto shromážděných penězi ocenitelných věcí nebo majetku nabytého za tyto penězi ocenitelné věci,
b) ve shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí za účelem jejich společného investování, a na další správu takto shromážděných peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí nebo majetku nabytého za tyto peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci, vykonává-li tuto činnost právnická osoba, aby prostřednictvím své účasti v jedné nebo více jiných právnických osobách přispívala k dlouhodobému rozvoji těchto osob, a
1. její účastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo
2. jejím hlavním cílem není tvorba zisku pomocí zcizování účasti v těchto osobách; tato podmínka je splněna zejména tehdy, vyplývá-li z výroční zprávy ze zprávy vedení této osoby nebo z jiných veřejně přístupných dokumentů, že toto není jejím cílem, nebo
c) ve shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí, je-li prováděna v rámci sekuritizace3) a na další správu takto shromážděných peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí nebo majetku nabytého za tyto peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci, nestanoví-li tento zákon dále jinak (§ 98 odst. 3).
HLAVA III
POŽADAVKY NA KAPITÁL
§ 29
Požadavky na počáteční kapitál
(1) Počáteční kapitál musí činit alespoň částka odpovídající 125 000 EUR, jde-li o počáteční kapitál
a) investiční společnosti, která obhospodařuje standardní fond nebo srovnatelný zahraniční investiční fond,
b) investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit, která není investiční společností podle písmene a), a
c) zahraniční osoby s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem.
(2) Počáteční kapitál musí činit alespoň částka odpovídající 300 000 EUR, jde-li o počáteční kapitál
a) samosprávného investičního fondu, který je standardním fondem,
b) samosprávného investičního fondu oprávněného přesáhnout rozhodný limit, který není samosprávným investičním fondem podle písmene a), a
c) zahraniční osoby s povolením podle § 481, která je srovnatelná se samosprávným investičním fondem.
(3) Počáteční kapitál investiční společnosti neuvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b) a samosprávného investičního fondu neuvedeného v odstavci 2 musí činit alespoň částka odpovídající 50 000 EUR.
(4) Počátečním kapitálem se pro účely tohoto zákona rozumí součet
a) splaceného základního kapitálu (zapisovaného základního kapitálu),
b) splaceného emisního ážia,
c) splaceného příplatku mimo základní kapitál,
d) povinných rezervních fondů,
e) ostatních rezervních fondů vytvořených ze zisku po zdanění, s výjimkou rezervních fondů účelově vytvořených, a
f) rozdílu nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v řádné individuální účetní závěrce ověřené auditorem a schválené ve znění, v jakém byla ověřena v rámci povinného auditu a schválena valnou hromadou, o jehož rozdělení valná hromada nerozhodla, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá účetní období.
HLAVA V
POVINNOSTI TÝKAJÍCÍ SE PŘEKROČENÍ NĚKTERÝCH PODÍLŮ NA HLASOVACÍCH PRÁVECH NĚKTERÝCH PRÁVNICKÝCH OSOB
§ 34
Zpřístupnění některých informací podílníkům, společníkům nebo obmyšleným fondu
(1) Obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit, který ve vztahu k podílům na hlasovacích právech vztahujícím se k majetku jím obhospodařovaných investičních fondů, které nejsou standardními fondy, nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů překročil podíl ve výši 50 % na všech hlasovacích právech právnické osoby, jejíž účastnické cenné papíry nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, a
a) která splňuje alespoň 2 z těchto 3 kritérií:
1. celkový počet zaměstnanců v pracovním poměru dosahuje alespoň počtu 250,
2. čistý roční obrat odpovídající podle poslední účetní závěrky částce alespoň 50 000 000 EUR, nebo
3. celková výše aktiv odpovídající podle poslední účetní závěrky částce alespoň 43 000 000 EUR, nebo
2. roční úhrn čistého obratu odpovídající podle poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, částce alespoň 50 000 000 EUR, nebo
3. aktiva celkem odpovídající podle poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, částce alespoň 43 000 000 EUR, nebo
b) jejíž výhradní činností není nabývání, zcizování nebo správa nemovitostí nebo práv spojených s vlastnictvím nemovitostí, zajistí, aby byly podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu zpřístupněny údaje o financování překročení tohoto podílu.
(2) Obhospodařovatel uvedený v odstavci 1 zajistí, aby byly podílníkům, společníkům nebo obmyšleným dotčeného fondu ve lhůtě, v níž jim má být zpřístupněna výroční zpráva tohoto fondu má být vyhotovena nebo zpřístupněna výroční zpráva investičního fondu, zpřístupněny tyto údaje:
a) objektivní zhodnocení vývoje podnikání kontrolované právnické osoby v účetním období,
b) popis všech významných událostí, které se týkají kontrolované právnické osoby a k nimž došlo po skončení účetního období,
c) údaje o předpokládaném budoucím vývoji podnikání kontrolované právnické osoby a
d) údaje o nabytí vlastních akcií kontrolované právnické osoby v rozsahu vyplývajícím ze zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev zákona upravujícího účetnictví, je-li tato právnická osoba akciovou společností, nebo údaje o nabytí vlastních účastnických cenných papírů touto osobou ve srovnatelném rozsahu, je-li tato osoba zahraniční osobou srovnatelnou s akciovou společností.
(3) Povinnost podle odstavce 2 obhospodařovatel neplní, postupuje-li podle § 234 odst. 2 § 234 odst. 3 písm. d). Obhospodařovatel si zvolí, zda postupuje podle odstavce 2 nebo § 234 odst. 2 § 234 odst. 3 písm. d).
(4) Pro účely výpočtu podílu na hlasovacích právech podle odstavce 1 se do podílu obhospodařovatele započítávají hlasovací práva vztahující se k majetku jím obhospodařovaných investičních fondů, které nejsou standardním fondem, nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů, bez ohledu na to, zda jsou vykonávána, a hlasovací práva z účastnických cenných papírů nebo podílů,
a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s obhospodařovatelem,
b) která má obhospodařovatel možnost dočasně vykonávat na základě úplatné smlouvy,
c) které byly obhospodařovateli nebo jím obhospodařovanému fondu poskytnuty jako zajištění,
d) ke kterým má obhospodařovatel nebo jím obhospodařovaný fond doživotní užívací právo,
e) které obhospodařovatel spravuje, obhospodařuje nebo jsou u něj uloženy, nebyly-li mu vlastníkem uděleny zvláštní příkazy týkající se hlasování,
f) která má možnost svým jménem na účet obhospodařovatele nebo jím obhospodařovaného fondu vykonávat jiná osoba,
g) která jsou vykonávána obhospodařovatelem na základě plné moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a nebyly-li mu zmocnitelem uděleny zvláštní příkazy týkající se hlasování, nebo
h) které je oprávněn obhospodařovatel nabýt jednostranným projevem vůle.
(5) Kontrolovanou právnickou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba, na jejíchž hlasovacích právech byl překročen podíl způsobem a ve výši stanovených v odstavci 1 nebo v § 35 odst. 3.
§ 36
Zpřístupnění některých informací zaměstnancům kontrolované právnické osoby nebo jejich zástupcům
(1) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 při zpřístupnění informací podle § 35 odst. 1 písm. a) až e) kontrolované právnické osobě požádá statutární orgán této osoby, aby tento orgán zpřístupnil bez zbytečného odkladu zaměstnancům této osoby nebo jejich zástupcům údaje uvedené v § 35 odst. 1 písm. a) až e), a v rámci svých možností zajistí, aby statutární orgán tuto povinnost splnil.
(2) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 nebo v § 35 odst. 3 při zpřístupnění informací uvedených v § 35 odst. 1 písm. f) až h) kontrolované právnické osobě požádá statutární orgán této osoby, aby tento orgán zpřístupnil bez zbytečného odkladu zaměstnancům této osoby nebo jejich zástupcům údaje uvedené v § 35 odst. 1 písm. f) až h), a v rámci svých možností zajistí, aby statutární orgán tuto povinnost splnil.
(3) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 požádá statutární orgán kontrolované právnické osoby, aby tento orgán ve lhůtě, v níž musí být vyhotovena výroční zpráva individuální zpráva vedení této osoby podle příslušných právních předpisů, zpřístupnil zaměstnancům této osoby nebo jejich zástupcům výroční zprávu individuální zprávu vedení této osoby obsahující údaje uvedené v § 34 odst. 2, a v rámci svých možností zajistí, aby statutární orgán tuto povinnost splnil.
(4) Povinnost podle odstavce 3 obhospodařovatel neplní, postupuje-li podle § 234 odst. 2 § 234 odst. 3 písm. d); v takovém případě obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 požádá statutární orgán kontrolované právnické osoby, aby tento orgán ve lhůtě, v níž má být zpřístupněna výroční zpráva dotčeného fondu vyhotovena výroční zpráva investičního fondu nebo má být zpřístupněna jeho podílníkům, společníkům nebo obmyšleným, zpřístupnil zaměstnancům této osoby nebo jejich zástupcům údaje uvedené v § 34 odst. 2, a v rámci svých možností zajistí, aby statutární orgán tuto povinnost splnil.
(5) Zástupcem zaměstnanců se pro účely tohoto zákona rozumí odborová organizace, rada zaměstnanců, zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo zástupci zaměstnanců podle práva cizího státu.
§ 37
Zabránění některých dispozic s majetkem kontrolované právnické osoby
(1) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 nebo § 35 odst. 3 zabrání po dobu 24 měsíců ode dne, kdy došlo k dosažení nebo překročení podílu na hlasovacích právech podle § 34 odst. 1 nebo § 35 odst. 3,
a) rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů kontrolované právnické osoby mezi její společníky,
b) snížení základního kapitálu kontrolované právnické osoby, popřípadě snížení srovnatelné veličiny, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí, a
c) nabytí podílů na základním kapitálu, srovnatelné veličině, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí, nebo hlasovacích právech kontrolované právnické osoby do jejího majetku.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) se použije jen v případě, že
a) hodnota majetku snížená o závazky hodnotu dluhů kontrolované právnické osoby zjištěná podle poslední řádné individuální účetní závěrky je nižší, nebo by v důsledku tohoto rozdělení byla nižší, než výše základního kapitálu, popřípadě srovnatelné veličiny, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí,
1. zvýšeného o tu část rezervních fondů nebo o ty rezervní fondy, které nelze použít k plnění jejím společníkům, a
2. sníženého o nesplacený základní kapitál, popřípadě srovnatelnou veličinu, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí, který není zahrnut v rozvaze v aktivech, nebo
b) částka k rozdělení mezi společníky překračuje výši výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období
1. zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a o platby z rezervních fondů určených k tomuto účelu, a
2. sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou kontrolované právnické osoby.
(3) Ustanovení odstavce 1 písm. b) se použije jen v případě, že snížení základního kapitálu nebo srovnatelné veličiny za účelem úhrady ztráty nebo za účelem převodu do rezervního fondu a úhrady budoucí ztráty a výše těchto rezervních fondů přesáhne 10 % sníženého základního kapitálu nebo snížené srovnatelné veličiny.
(4) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se použije jen v případě, že by toto nabytí, včetně podílů, které již tato osoba vlastní a podílů držených jiným na její účet, vedlo k poklesu hodnoty majetku snížené o závazky hodnotu dluhů této právnické osoby pod výši jejího základního kapitálu, popřípadě srovnatelné veličiny, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí,
a) zvýšeného o ty části rezervních fondů nebo ty rezervní fondy, které nelze použít k plnění jejím společníkům, a
b) sníženého o nesplacený základní kapitál, popřípadě srovnatelnou veličinu, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí, který není zahrnut v rozvaze v aktivech.
§ 38
Administrace
(1) Administrací investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou ve vztahu k tomuto fondu tyto činnosti:
a) vedení účetnictví,
a) plnění povinností souvisejících s účetnictvím,
b) poskytování právních služeb,
c) compliance a vnitřní audit,
d) vyřizování stížností a reklamací investorů,
e) oceňování jeho majetku a dluhů,
f) výpočet aktuální hodnoty cenného papíru a zaknihovaného cenného papíru vydávaného tímto fondem,
g) plnění povinností vztahujících se k daním, poplatkům nebo jiným obdobným peněžitým plněním,
h) vedení seznamu vlastníků cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem,
i) rozdělování a vyplácení výnosů z majetku tohoto fondu,
j) zajišťování vydávání, výměny a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem,
k) vyhotovení a aktualizace výroční zprávy tohoto fondu a pololetní zprávy tohoto fondu,
l) vyhotovení a aktualizace sdělení klíčových informací tohoto fondu nebo srovnatelného dokumentu podle práva cizího státu a provádění jeho změn,
m) vyhotovení propagačního sdělení týkajícího se tohoto fondu,
n) uveřejňování, zpřístupňování a poskytování údajů a dokumentů podílníkům, obmyšleným nebo společníkům tohoto fondu a jiným osobám,
o) oznamování údajů a poskytování dokumentů, zejména České národní bance nebo orgánu dohledu jiného členského státu,
p) výkon jiné činnosti související s hospodařením s hodnotami v majetku tohoto fondu, například
1. výkon poradenské činnosti týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek osobám, na nichž má tento fond majetkovou účast,
2. poskytování služeb týkajících se přeměn obchodních společností nebo převodu obchodních závodů osobám, na nichž má tento fond majetkovou účast, a
3. údržba jednotlivé věci v majetku tohoto fondu,
q) rozdělování a vyplácení peněžitých plnění v souvislosti se zrušením tohoto fondu,
r) vedení evidence o vydávání a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem,
s) úschova cenných papírů a vedení evidence zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem,
t) nabízení investic do tohoto fondu,
u) další činnosti přímo související s činnostmi uvedenými v písmenech a) až t).
(2) Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) a p) vykonává administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu ve vztahu k tomuto fondu jen, je-li to ujednáno ve smlouvě o administraci.
(3) Administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zahrnuje i administraci jeho podfondů nebo srovnatelných zařízení. Tam, kde tento zákon používá pojem „administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu“, rozumí se jím i administrace jeho podfondů nebo srovnatelných zařízení. Tam, kde tento zákon používá pojem „administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu“, rozumí se jím i administrátor jeho podfondů nebo srovnatelných zařízení. Všechny podfondy jednoho investičního fondu musí mít téhož administrátora.
(4) Provádět administraci investičního fondu nesmí nikdo bez povolení uděleného podle tohoto zákona Českou národní bankou, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak.
§ 47
Řídicí a kontrolní systém
(1) Součástí řídicího a kontrolního systému administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou vždy
a) strategické a operativní řízení,
b) organizační uspořádání a vnitřní předpisy, které jej upravují, s jasným vymezením činností, včetně činností orgánů tohoto administrátora a výborů, které zřídil, a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,
c) systém řízení rizik, jehož součástí je vždy přistupování administrátora k rizikům, kterým je nebo může být vystaven, včetně rizik vyplývajících z vnitřního anebo vnějšího prostředí, a rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu anebo dopadů výskytu rizik a
d) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy
1. kontrola podřízených pracovníků jejich nadřízenými,
2. compliance a
3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti administrátora a výkonu činnosti obhospodařovatele ve vztahu k investičnímu fondu nebo zahraničnímu investičnímu fondu, jehož administraci provádí, a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení.
(2) Součástí řídicího a kontrolního systému administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou dále
a) systém vnitřní a vnější komunikace,
b) sledování, vyhodnocování a aktualizace vnitřních předpisů,
c) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu,
d) vyřizování stížností a reklamací podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování, jehož administraci provádí, nebo osob ve srovnatelném postavení srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí,
e) vedení účetnictví investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí, včetně účtování o majetku tohoto fondu a vedení účetnictví tohoto administrátora,
f) kontrola činnosti osob, které nejsou jeho pracovníky a pomocí kterých vykonává činnost,
g) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování tohoto administrátora na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem jeho činnosti,
h) zajišťování důvěryhodnosti a nezbytných znalostí a zkušeností osob, pomocí kterých vykonává činnost,
i) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací,
j) evidence o upisování, vydávání a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, jehož administraci provádí,
k) postupy pro oceňování majetku a dluhů investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí, a
l) zajišťování dodržování pravidel jednání.
(3) Řídicí a kontrolní systém administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu musí být účinný a ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti jím vykonávaných činností v jeho celku i částech.
(4) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.
(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou kvalitativní požadavky na řídicí a kontrolní systém administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
§ 114
Účetnictví
O majetkových poměrech podílového fondu, jakož i o dalších skutečnostech, se vede účetnictví tak, aby umožnilo sestavení účetní závěrky za každý jednotlivý podílový fond.
Pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů
§ 134
(1) Obhospodařovatel může rozhodnout o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu jen,
a) je-li to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů podílníků, nebo
b) na dobu nezbytně nutnou též z provozních důvodů, zejména ve vztahu k činnostem souvisejícím s řádnou individuální účetní závěrkou.
(2) Obhospodařovatel podřízeného fondu může rozhodnout o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu též, je-li pozastaveno vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem (§ 245).
(3) Obhospodařovatel vypracuje o svém rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 zápis, ve kterém uvede
a) datum a přesný čas svého rozhodnutí,
b) důvody pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů,
c) to, zda rozhodl, že se pozastavení vztahuje i na podílové listy, o jejichž vydání nebo odkoupení bylo požádáno před okamžikem podle písmene e), a u nichž ještě nedošlo k vyplacení protiplnění za odkoupení, nebo k vydání podílových listů,
d) to, zda se po obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů bude postupovat podle § 139 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 2 nebo podle § 139 odst. 1 písm. b), případně, jak se bude postupovat, jde-li o rozhodnutí podle odstavce 2,
e) okamžik, od kterého se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje, a
f) dobu, na kterou se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje.
Oddíl 3
Podfondy
§ 165
Jmění akciové společnosti vytvářející podfondy
(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem může vytvářet podfondy, připouští-li to její stanovy. Podfond je účetně a majetkově oddělená část jejího jmění. O majetkových poměrech podfondu, jakož i o dalších skutečnostech, se vede účetnictví tak, aby umožnilo sestavení účetní závěrky za každý jednotlivý podfond.
(2) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem zahrnuje do podfondu nebo podfondů majetek a dluhy ze své investiční činnosti. Nezahrnuje-li akciová společnost s proměnným základním kapitálem do podfondu nebo podfondů také majetek a dluhy, které nejsou součástí majetku a dluhů této společnosti z investiční činnosti, netvoří tento majetek a dluhy podfond.
(3) Podfond má vlastní investiční strategii, neurčí-li stanovy něco jiného.
(4) K uspokojení pohledávky věřitele nebo akcionáře za akciovou společností s proměnným základním kapitálem vytvářející podfondy, která vznikla v souvislosti s její investiční činností v rámci určitého podfondu, lze použít pouze majetek v tomto podfondu. Majetek v podfondu nelze použít ke splnění dluhu, který není dluhem téhož podfondu.
(5) Do obchodního rejstříku se u akciové společnosti s proměnným základním kapitálem zapisuje také údaj o tom, zda společnost může vytvářet podfondy.
HLAVA III
NĚKTERÉ SPOLEČNÉ OTÁZKY
§ 187
Ověření účetní závěrky
Účetní závěrka investičního fondu a jeho jednotlivých podfondů se ověřuje auditorem.
§ 187
Povinný audit
Administrátor investičního fondu má povinnost zajistit audit řádné účetní závěrky tohoto fondu.
Výpočet aktuální hodnoty podílových listů, investičních akcií a jiných podílů na investičním fondu
§ 190
(1) Aktuální hodnota podílového listu je podíl fondového kapitálu podílového fondu připadající na 1 podílový list.
(2) Základnou pro výpočet aktuální hodnoty podílového listu je fondový kapitál podílového fondu ke dni výpočtu aktuální hodnoty. Ve fondovém kapitálu se zohlední časové rozlišení běžných nákladů, zejména poplatky uvedené ve statutu, například úplata za obhospodařování, administraci, výkon činnosti depozitáře, audit a očekávaná daňová povinnost ke dni výpočtu aktuální hodnoty.
(3) Jde-li o podílový list bez jmenovité hodnoty nebo mají-li všechny podílové listy stejnou jmenovitou hodnotu, určí se aktuální hodnota podílového listu jako hodnota fondového kapitálu tohoto fondu dělená počtem vydaných podílový listů; jinak se aktuální hodnota podílového listu určí jako hodnota fondového kapitálu tohoto fondu ke dni výpočtu aktuální hodnoty, dělená součtem všech jmenovitých hodnot jím vydaných podílových listů v oběhu, vynásobená příslušnou jmenovitou hodnotou podílového listu, se zaokrouhlením na počet desetinných míst uvedených v jeho statutu.
(4) Jsou-li s podílovým listem spojena zvláštní práva, určí se aktuální hodnota podílového listu na základě fondového kapitálu připadajícího na jednotlivé druhy podílových listů podle poměru určeného výpočtem uvedeným v jeho statutu.
(5) Aktuální hodnota podílového listu se vypočte bez sestavení individuální účetní závěrky.
§ 196
(1) Majetek a dluhy investičního fondu z investiční činnosti se oceňují reálnou hodnotou podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie10) s tím, že
a) pro určení reálné hodnoty dluhopisu nebo obdobného cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky je možné použít průměrnou cenu mezi nejlepší závaznou nabídkou a poptávkou (středová cena) a
b) pro určení reálné hodnoty akcie nebo obdobného cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru představujícího podíl na obchodní společnosti nebo jiné právnické osobě je možné použít hodnotu, která je vyhlášena na evropském regulovaném trhu nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu a která je vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik ocenění a nejvíce se blížícímu okamžiku ocenění.
(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou postupy pro určení reálné hodnoty majetku a dluhů investičního fondu v rozsahu stanoveném odstavcem 1.
§ 196
Majetek a dluhy investičního fondu z investiční činnosti se oceňují v souladu s mezinárodními účetními standardy upravenými právem Evropské unie10) reálnou hodnotou.
________________________
10) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.
§ 213
Uveřejnění neschválení účetní závěrky
Neschválí-li příslušný orgán v určené lhůtě účetní závěrku fondu kolektivního investování, nebo rozhodne-li soud o neplatnosti jednání příslušného orgánu, kterým schválil účetní závěrku, obhospodařovatel tohoto fondu tuto skutečnost, včetně způsobu řešení připomínek svého orgánu nebo soudu, uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu.
§ 213
Uveřejnění neschválení účetní závěrky
Neschválí-li příslušný orgán řádnou účetní závěrku fondu kolektivního investování ve lhůtě pro uveřejnění výroční zprávy tohoto fondu, nebo rozhodne-li soud o neplatnosti jednání příslušného orgánu, kterým schválil účetní závěrku, obhospodařovatel tohoto fondu tuto skutečnost, včetně odůvodnění a způsobu řešení připomínek svého orgánu nebo soudu, uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu.
§ 214
Úhrada ztráty
Vykáže-li fond kolektivního investování za účetní období ztrátu, rozhodne příslušný orgán při schvalování řádné individuální účetní závěrky tohoto fondu za individuální účetní období, ve kterém ztráta vznikla, o její úhradě z majetku tohoto fondu.
Díl 3
Výroční zpráva
Zveřejňování a uveřejňování informací o činnosti fondu kolektivního investování
§ 233
(1) Administrátor fondu kolektivního investování uveřejní nejpozději do 4 měsíců po skončení od konce individuálního účetního období výroční zprávu tohoto fondu na svých internetových stránkách a v této lhůtě administrátor také zveřejní řádnou účetní závěrku, zprávy tohoto fondu podle zákona upravujícího účetnictví, jsou-li vyhotovovány, a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány. Řádnou individuální účetní závěrku a individuální zprávu vedení podfondu fondu kolektivního investování, je-li vyhotovována, a zprávu auditora o povinném auditu účetní závěrky tohoto podfondu administrátor zveřejní uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve které se zveřejňuje řádná individuální účetní závěrka fondu kolektivního investování, který tento podfond vytvořil.
(2) Administrátor fondu kolektivního investování poskytne každému akcionáři nebo podílníkovi poslední uveřejněnou výroční zprávu tohoto fondu v listinné podobě, jestliže o to akcionář nebo podílník požádá. Stejně administrátor postupuje, jedná-li se o poslední uveřejněnou výroční zprávu řídícího fondu, je-li fond kolektivního investování podřízeným fondem.
(3) Pro administrátora fondu kolektivního investování, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit a za který se uveřejňuje výroční zpráva podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, se odstavce 1 a 2 nepoužijí. V tomto případě postačí, jestliže poskytne každému investorovi na jeho žádost údaje požadované jinak podle odstavce 2, které nejsou obsaženy ve výroční zprávě tohoto fondu uveřejněné podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Tyto údaje lze poskytnout odděleně nebo jako doplněk výroční zprávy.
(3) Pro administrátora fondu kolektivního investování, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit a který uveřejňuje výroční finanční zprávu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, se odstavce 1 a 2 a § 234 nepoužijí. V tomto případě postačí, jestliže administrátor poskytne každému investorovi na jeho žádost údaje požadované podle § 234, které nejsou obsaženy ve výroční finanční zprávě tohoto fondu uveřejněné podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Tyto údaje lze poskytnout odděleně nebo jako doplněk výroční finanční zprávy.
(4) Obsahuje-li individuální zpráva vedení fondu kolektivního investování veškeré údaje, které mají být obsahem zprávy o činnosti tohoto fondu, tato zpráva vedení se pro účely tohoto zákona může považovat za zprávu o činnosti tohoto fondu.
§ 234
Zvláštní náležitosti výroční zprávy
Výroční zpráva investičního fondu
(1) Výroční zpráva fondu kolektivního investování dále obsahuje
a) účetní závěrku ověřenou auditorem a zprávu auditora v plném znění,
b) údaje o činnosti jeho obhospodařovatele ve vztahu k majetku fondu v účetním období,
c) údaje o celkovém počtu akcií nebo podílových listů vydaných fondem, které jsou v oběhu ke konci účetního období,
d) údaje o celkovém počtu akcií nebo podílových listů fondu vydaných a odkoupených v účetním období,
e) údaje o fondovém kapitálu na jednu akcii tohoto fondu ke konci účetního období,
f) údaje o skladbě a změnách skladby majetku tohoto fondu,
g) údaje o vývoji aktiv fondu,
h) srovnání celkového fondového kapitálu a fondového kapitálu na jednu akcii nebo podílový list za 3 uplynulá účetní období, přičemž srovnávané hodnoty se týkají vždy konce účetního období,
i) údaje o výsledném objemu závazků vztahující se k technikám, které obhospodařovatel používá k obhospodařování fondu, ke konci účetního období, s rozlišením, zda se jedná o repo obchody nebo deriváty,
j) údaje týkající se prosazování environmentálních nebo sociálních vlastností a udržitelných investic podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 a údaje podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 a
k) další podstatné údaje, které zajistí, aby výroční zpráva poskytla investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a o výsledcích hospodaření obhospodařovatele fondu ve vztahu k majetku fondu za uplynulé účetní období, včetně informací podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365.
(1) Administrátor fondu kolektivního investování vyhotovuje výroční zprávu investičního fondu, která obsahuje
a) řádnou individuální účetní závěrku fondu ve znění, v jakém byla ověřena auditorem,
b) zprávu auditora o povinném auditu a
c) zprávu o činnosti investičního fondu.
(2) Zpráva o činnosti investičního fondu obsahuje
a) údaje o činnosti jeho obhospodařovatele ve vztahu k majetku fondu v účetním období,
b) údaje o celkovém počtu akcií nebo podílových listů vydaných fondem, které jsou v oběhu ke konci účetního období,
c) údaje o celkovém počtu akcií nebo podílových listů fondu vydaných a odkoupených v účetním období,
d) údaje o fondovém kapitálu na jednu akcii tohoto fondu ke konci účetního období,
e) údaje o skladbě a změnách skladby majetku tohoto fondu,
f) údaje o vývoji aktiv fondu,
g) srovnání celkového fondového kapitálu a fondového kapitálu na jednu akcii nebo podílový list za 3 uplynulá účetní období, přičemž srovnávané hodnoty se týkají vždy konce účetního období,
h) údaje o výsledném objemu závazků vztahující se k technikám, které obhospodařovatel používá k obhospodařování fondu, ke konci účetního období, s rozlišením, zda se jedná o repo obchody nebo deriváty,
i) údaje týkající se prosazování environmentálních nebo sociálních vlastností a udržitelných investic podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/2088 a údaje podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 a
j) další podstatné údaje, které zajistí, aby výroční zpráva investičního fondu poskytla investorům věrné a poctivé zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a podnikatelské činnosti obhospodařovatele fondu ve vztahu k majetku fondu za uplynulé účetní období, včetně informací podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365.
(2)(3) Výroční zpráva Zpráva o činnosti speciálního fondu dále obsahuje
a) údaje o podstatných změnách údajů uvedených ve statutu investičního fondu, ke kterým došlo v průběhu účetního období,
b) údaje o mzdách, úplatách a obdobných příjmech pracovníků a vedoucích osob, které mohou být považovány za odměny, vyplácených obhospodařovatelem investičního fondu jeho pracovníkům nebo vedoucím osobám v účetním období, členěných na pevnou a pohyblivou složku, údaje o počtu pracovníků a vedoucích osob obhospodařovatele tohoto fondu a údaje o případných odměnách za zhodnocení kapitálu, které investiční fond nebo jeho obhospodařovatel vyplatil,
c) údaje o mzdách, úplatách a obdobných příjmech pracovníků nebo vedoucích osob, které mohou být považovány za odměny, vyplacených obhospodařovatelem investičního fondu těm z jeho pracovníků nebo vedoucích osob, jejichž činnost má podstatný vliv na rizikový profil tohoto fondu, a
d) údaje uvedené v § 34 odst. 2, neplní-li obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 povinnosti stanovené v § 34 odst. 2 nebo § 36 odst. 3; tyto údaje obhospodařovatel speciálního fondu zahrne do výroční zprávy jím obhospodařovaného speciálního fondu se zahrnou do zprávy o činnosti speciálního fondu, k jehož majetku se vztahuje podíl na hlasovacích právech.
(3)(4) Výroční zpráva Zpráva o činnosti speciálního fondu, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, dále obsahuje
a) údaje o nemovitosti uvedené v § 267 odst. 2 písm. a) a c) až g) u každé nemovitosti v majetku fondu,
b) účel, pro který byla nemovitost nabyta do majetku fondu, a došlo-li ke změně účelu, důvod této změny a dopady této změny na fond,
c) údaje nutné k identifikaci osoby, která nemovitost spravuje,
d) den, ke kterému byl vyhotoven posudek znalce nebo člena výboru odborníků podle § 266,
e) údaje nutné k identifikaci znalce a člena výboru odborníků, který ocenil nemovitost podle § 266,
f) způsob ocenění nemovitosti,
g) popis kritérií, na základě kterých byla cena nemovitosti určena, byla-li nemovitost oceněna způsobem porovnávacím,
h) údaje nutné k identifikaci nemovitostní společnosti, ve které má fond účast,
i) počet nemovitostí v majetku nemovitostní společnosti, ve které má fond účast,
j) údaje nutné k identifikaci nemovitostí v majetku nemovitostní společnosti, ve které má fond účast, a to v rozsahu údajů uvedených v písmenech a) až e),
k) základní informace o členech výboru odborníků,
l) údaje o podstatné změně v předpokládaném vývoji peněžních toků spojených s držením nemovitostí nebo s účastmi v nemovitostních společnostech,
m) údaje o zamýšleném prodeji nemovitosti nebo účasti v nemovitostní společnosti v době do 2 let ode dne nabytí vlastnického práva k nemovitosti nebo před uplynutím předpokládané doby investice,
n) údaje o záměru změnit investiční strategii,
o) popis důvodů nedodržení investičních limitů, došli-li k němu v rozhodném účetním období, a
p) další podstatné informace týkající se nemovitostí nebo nemovitostí společnosti, které zajistí, aby výroční zpráva poskytla investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a o výsledcích hospodaření obhospodařovatele fondu ve vztahu k majetku fondu za uplynulé účetní období.
p) další podstatné informace týkající se nemovitostí nebo nemovitostí společnosti, které zajistí, aby výroční zpráva investičního fondu poskytla investorům věrné a poctivé zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a podnikatelské činnosti obhospodařovatele fondu ve vztahu k majetku fondu za uplynulé individuální účetní období.
(4)(5) Výroční zpráva Zpráva o činnosti podřízeného fondu dále obsahuje
a) údaj o tom, jakým způsobem může investor získat výroční zprávu řídícího fondu tohoto fondu, a
b) údaj o tom, jaké srážky, přirážky nebo poplatky budou v souvislosti s investováním podřízeného fondu hrazeny z jeho majetku a zda k nim je uplatňovaná sleva nebo vratka.
(5)(6) Výroční zpráva Zpráva o činnosti standardního fondu dále obsahuje údaje podle odstavce 23 písm. a) až c) a další podstatné údaje o odměňování.
(6)(7) V dalším požadavky k obsahu a struktuře výroční zprávy speciálního fondu, který obhospodařuje obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit, vymezují články 103 až 107 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013.
(7)(8) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky k obsahu výroční zprávy investičního fondu v rozsahu odstavců 1 až 56 v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů.
(8)(9) Má-li být uveřejněna výroční finanční zpráva speciálního fondu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nemusí výroční zpráva speciálního fondu obsahovat informace, které jsou součástí výroční finanční zprávy tohoto fondu. Není-li výroční zpráva speciálního fondu součástí výroční finanční zprávy, uveřejní se spolu s výroční finanční zprávou.
Zpráva auditora
§ 235
Auditor je ve své zprávě povinen vyjádřit se k souladu výroční zprávy fondu kolektivního investování s účetní závěrkou.
§ 236
(1) Ve zprávě auditora o povinném auditu podřízeného fondu se zohlední závěry zprávy auditora o povinném auditu řídícího fondu.
(2) Neshoduje-li se účetní období podřízeného fondu s účetním obdobím řídícího fondu, vypracuje auditor řídícího fondu dodatečnou zprávu ke dni účetní závěrky,; tato dodatečná zpráva se začlení do zprávy auditora podřízeného fondu.
(2) Neshoduje-li se individuální účetní období podřízeného fondu s individuálním účetním obdobím řídícího fondu, vypracuje auditor řídícího fondu dodatečnou zprávu ke dni, k němuž se sestavuje řádná individuální účetní závěrka podřízeného fondu; tato dodatečná zpráva se začlení do zprávy auditora o povinném auditu podřízeného fondu.
(3) Součástí zprávy auditora o povinném auditu podřízeného fondu jsou i údaje o nesrovnalostech řídícího fondu, na které upozorňuje zpráva auditora o povinném auditu řídícího fondu, a vysvětlení jejich dopadu na podřízený fond.
§ 238
Zvláštní náležitosti pololetní zprávy
(1) Pololetní zpráva fondu kolektivního investování dále obsahuje rozvahu (bilanci) a údaje uvedené v § 234 odst. 12 písm. c), e), f) a j) b), d), e) a i).
(2) Pololetní zpráva speciálního fondu, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, dále obsahuje údaje uvedené v § 234 odst. 34 písm. a) až c), f), h) a p).
(3) Pololetní zpráva podřízeného fondu dále obsahuje údaj uvedený v § 234 odst. 45 písm. a).
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky k obsahu pololetní zprávy fondu kolektivního investování v rozsahu odstavců 1 až 3.
Díl 2
Výroční zpráva
Zveřejňování a uveřejňování informací o činnosti fondu kvalifikovaných investorů
§ 290
(1) Administrátor fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, vyhotoví nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období od konce individuálního účetního období výroční zprávu tohoto fondu a v této lhůtě také zveřejní řádnou účetní závěrku, zprávy tohoto fondu podle zákona upravujícího účetnictví, jsou-li vyhotovovány, a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány. Řádnou individuální účetní závěrku a individuální zprávu vedení podfondu fondu kvalifikovaných investorů, je-li vyhotovována, a zprávu auditora o povinném auditu účetní závěrky tohoto podfondu administrátor zveřejní uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve které se zveřejňuje řádná individuální účetní závěrka fondu kvalifikovaných investorů, který tento podfond vytvořil.
(2) Administrátor fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, poskytne každému společníkovi nebo podílníkovi poslední vyhotovenou výroční zprávu tohoto fondu v listinné podobě, jestliže o to společník nebo podílník požádá.
(3) Pro administrátora fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit a za který se uveřejňuje výroční zpráva podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, se odstavce 1 a 2 a § 291 nepoužijí. V jeho případě postačí, jestliže poskytne každému investorovi na jeho žádost údaje požadované podle § 291, které nejsou obsaženy ve výroční zprávě tohoto fondu. Tyto údaje lze poskytnout odděleně, nebo jako doplněk výroční zprávy.
(3) Pro administrátora fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit a který uveřejňuje výroční finanční zprávu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, se odstavce 1 a 2 a § 291 nepoužijí. V tomto případě postačí, jestliže administrátor poskytne každému investorovi na jeho žádost údaje požadované podle § 291, které nejsou obsaženy ve výroční finanční zprávě tohoto fondu. Tyto údaje lze poskytnout odděleně, nebo jako doplněk výroční finanční zprávy.
§ 291
Zvláštní náležitosti výroční zprávy
Výroční zpráva fondu kvalifikovaných investorů
(1) Pro výroční zprávu fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se § 233 odst. 4, § 234 odst. 1 písm. a), b) a j) a § 234 odst. 2, 6 a 8, § 234 odst. 2 písm. a) a i) a § 234 odst. 3, 7 a 9 použijí obdobně.
(2) Pro výroční zprávu fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel není oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se článek 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, v platném znění použije obdobně.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky k obsahu výroční zprávy fondu kvalifikovaných investorů v rozsahu odstavce 1 v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).
§ 292
Zpráva auditora
Auditor je povinen vyjádřit se k souladu výroční zprávy fondu kvalifikovaných investorů s účetní závěrkou.
§ 316
(1) Investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, jehož domovským státem je jiný členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel, který přesahuje rozhodný limit, se sídlem ve státě, který není členským státem, lze pouze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle odstavce 2.
(2) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 1 do seznamu podle § 597 písm. d) nebo e) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže
a) orgán dohledu jiného státu, který udělil obhospodařovateli tohoto fondu oprávnění k obhospodařování tohoto fondu, a Česká národní banka se v souladu s články 113 až 115 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle tohoto zákona,
b) orgán dohledu jiného státu, který udělil obhospodařovateli tohoto fondu oprávnění k obhospodařování tohoto fondu, a orgán dohledu domovského státu tohoto fondu, se v souladu s články 113 až 115 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle práva domovského státu tohoto fondu, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů, a
c) stát, ve kterém má sídlo obhospodařovatel tohoto fondu, není uveden na seznamu nespolupracujících zemí a teritorií vypracovaném Finančním akčním výborem proti praní peněz Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
(3) Při nabízení investic podle odstavce 1 plní obhospodařovatel dotčeného zahraničního investičního fondu ve vztahu k tomuto fondu, České národní bance a investorům se sídlem nebo bydlištěm v České republice povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit podle § 34 až 37, § 233 až 235234, § 241, 290, 291, 293, 463, 464 a 557 obdobně.
(4) Povinnosti stanovené v odstavci 3 musí být plněny i poté, co investice podle odstavce 1 přestaly být v České republice nabízeny, a to až do vypořádání závazků vůči osobám ve srovnatelném postavení s podílníky, obmyšlenými, zakladateli, společníky nebo tichými společníky dotčeného zahraničního investičního fondu, kteří mají sídlo nebo bydliště v České republice, a v případě zařízení srovnatelného se svěřenským fondem i těmi, kteří zvýšili majetek tohoto zařízení jako dotčeného zahraničního investičního fondu smlouvy a mají sídlo nebo bydliště v České republice.
(5) Zakazuje se nabízet v České republice investice podle odstavce 1 po dni, který určí akt v přenesené působnosti přijatý Evropskou komisí na základě článku 68 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů jako den, k němuž se musí ukončit vnitrostátní režimy upravené v článcích 36 a 42 této směrnice a režim pasu stanovený v článcích 35 a 37 až 41 této směrnice se stane jediným povinným režimem platným ve všech členských státech.
(6) Žádost podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.
§ 337
Investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit může obhospodařovat zahraniční investiční fond, jehož domovským státem není členský stát, nejsou-li investice do tohoto fondu nabízeny v členském státě, jestliže
a) plní při obhospodařování tohoto zahraničního investičního fondu povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů, s výjimkou povinností stanovených v § 60 až 91, § 233 až 236 a § 290 až 292 291, a
b) orgán dohledu domovského státu tohoto zahraničního investičního fondu a Česká národní banka se v souladu s články 113 až 115 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle tohoto zákona.
§ 394
Rozhodný den splynutí
(1) Podílový fond, popřípadě i zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, který se splynutí účastní, se zrušuje a vlastníci cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem se stávají vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který má splynutím vzniknout, uplynutím určené lhůty k rozhodnému dni splynutí podle zákona upravujícího účetnictví.
(2) Rozhodný den splynutí je rovněž den, od něhož se jmění v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má být splynutím zrušen, považuje z účetního hlediska za jmění v podílovém fondu, popřípadě i zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má splynutím vzniknout.
(3)(2) Rozhodný den splynutí nesmí předcházet dni, v němž rozhodnutí o povolení splynutí vydané Českou národní bankou nebo orgánem dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem nabude právní moci.
(4)(3) Zrušuje-li se splynutím standardní fond a vzniká-li splynutím zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, stávají se podílníci standardního fondu, který má být splynutím zrušen, vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který má splynutím vzniknout, ke dni, který vyplývá z práva domovského státu tohoto fondu.
(5)(4) Účastní-li se splynutí řídící fond, může rozhodný den splynutí nastat nejdříve 60 dní ode dne uveřejnění oznámení o tom, že se řídící fond zrušuje (§ 435 odst. 1).
(6)(5) Po rozhodném dni splynutí nemůže být projekt splynutí změněn nebo zrušen ani nemůže být splynutí nebo rozhodnutí o něm prohlášeno za neplatné.
§ 410
Rozhodný den sloučení
(1) Podílový fond, popřípadě i zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, který má být sloučením zrušen, se zrušuje a vlastníci cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem se stávají podílníky přejímajícího podílového fondu uplynutím určené lhůty k rozhodnému dni sloučení podle zákona upravujícího účetnictví.
(2) Rozhodný den sloučení je rovněž den, od něhož se jmění v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má být sloučením zrušen, považuje z účetního hlediska za jmění v přejímajícím podílovém fondu.
(3)(2) Rozhodný den sloučení nesmí předcházet dni, v němž rozhodnutí o povolení sloučení vydané Českou národní bankou a orgánem dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem nabude právní moci.
(4)(3) Zrušuje-li se sloučením standardní fond a je-li přejímajícím fondem zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, stávají se podílníci standardního fondu, který má být sloučením zrušen, vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných přejímajícím zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem ke dni, který vyplývá z práva domovského státu tohoto fondu.
(5)(4) Účastní-li se sloučení řídící fond, rozhodný den sloučení může nastat nejdříve 60 dní ode dne uveřejnění oznámení o tom, že se řídící fond zrušuje (§ 435 odst. 1).
(6)(5) Po rozhodném dni sloučení nemůže být projekt sloučení změněn nebo zrušen ani nemůže být sloučení nebo rozhodnutí o něm prohlášeno za neplatné.
Díl 3
Společná ustanovení
§ 434
Povinnost sestavit účetní závěrku
Ke dni zrušení podílového fondu sestaví jeho administrátor mimořádnou účetní závěrku tohoto fondu podle zákona upravujícího účetnictví; výroční zpráva se ke dni zrušení podílového fondu nevyhotovuje.
§ 434
Povinnost sestavit účetní závěrku
(1) Ke dni zrušení podílového fondu bez likvidace nebo ke dni předcházejícímu dni vstupu podílového fondu do likvidace sestaví jeho administrátor řádnou individuální účetní závěrku tohoto fondu.
(2) Výroční zpráva investičního fondu, který je podílovým fondem, se ke dni zrušení podílového fondu bez likvidace nebo ke dni předcházejícímu dni vstupu podílového fondu do likvidace nevyhotovuje.
ČÁST DVANÁCTÁ
OZNAMOVACÍ POVINNOSTI
§ 455
Výroční a pololetní zprávy Oznamovací povinnost obhospodařovatele a administrátora
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu poskytne České národní bance svou výroční zprávu, pololetní zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu, jsou-li vyhotovovány. Investiční společnost musí vždy vyhotovit výroční zprávu.
(2) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu poskytne České národní bance svou výroční zprávu a pololetní zprávu, a výroční zprávu a pololetní zprávu investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí, jsou-li vyhotovovány.
(1) Investiční společnost vyhotovuje individuální zprávu vedení.
(2) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu poskytne České národní bance výroční zprávu investičního fondu a pololetní zprávu investičního fondu nebo obdobné dokumenty zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí.
(3) Administrátor podřízeného fondu, jehož řídící fond je zahraničním investičním fondem, poskytne České národní bance výroční zprávu a pololetní zprávu tohoto řídícího fondu, je-li vyhotovována.
(4) Součástí výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy podle odstavce 1 je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem.
§ 456
Neschválení účetní závěrky
Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance, že příslušný orgán ve stanovené lhůtě neschválil účetní závěrku investičního fondu, jehož administraci provádí, nebo soud rozhodl o neplatnosti jednání příslušného orgánu, který schválil účetní závěrku investičního fondu.
§ 456
Neschválení účetní závěrky
Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance, že příslušný orgán ve stanovené lhůtě neschválil řádnou účetní závěrku investičního fondu, jehož administraci provádí, a to včetně důvodů neschválení řádné účetní závěrky a způsobu řešení připomínek příslušného orgánu, nebo že soud rozhodl o neplatnosti jednání příslušného orgánu, který schválil řádnou účetní závěrku investičního fondu.
§ 461
Veřejné nabízení investic v České republice nebo v jiném členském státě
(1) Administrátor zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, do něhož jsou investice veřejně nabízeny v České republice, oznámí České národní bance změnu dokumentu tohoto fondu srovnatelného se společenskou smlouvou, statutem, řádnou účetní závěrkou, výroční zprávou tohoto fondu, pololetní zprávou tohoto fondu a sdělením klíčových informací a zároveň jí oznámí, kde lze tyto dokumenty nalézt v elektronické podobě.
(2) Administrátor zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, do něhož jsou investice veřejně nabízeny v České republice, oznámí České národní bance změnu dohod podle § 306 a jakoukoli změnu v druzích investic do tohoto fondu.
(3) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance, že investice do tohoto fondu jsou v České republice nebo v jiném členském státě veřejně nabízeny. Další náležitosti tohoto oznámení ve vztahu k zahraničnímu investičnímu fondu srovnatelnému se standardním fondem vymezuje čl. 1 a příloha I nařízení Komise (EU) č. 584/2010.
(4) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance jakoukoli změnu v údajích uvedených v oznámení podle odstavce 3, jakož i to, že investice do tohoto fondu přestaly být v České republice nebo v jiném členském státě veřejně nabízeny.
§ 478
Zmocňovací ustanovení
Česká národní banka stanoví vyhláškou rozsah, strukturu, formu, způsob a lhůty pro oznamování údajů a poskytování dokumentů podle § 455 až 477 a § 545 odst. 3, a to v rozsahu potřebném pro výkon dohledu nad kapitálovým trhem a v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů.
§ 539
Česká národní banka může dále
a) nařídit změnu obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
b) nařídit změnu administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
c) nařídit změnu depozitáře investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
d) nařídit změnu auditora,
e) nařídit mimořádné provedení auditu účetní závěrky,
f)e) požadovat ověření oceňování majetku a dluhů investičního fondu jinou osobou,
g)f) pozastavit nejdéle na dobu 5 let některou činnost podléhající jejímu dohledu,
h)g) omezit rozsah povolení nebo určit podmínky pro výkon jednotlivých činností,
i)h) určit podmínky pro využití pákového efektu nebo jiné podmínky,
j)i) omezit rozsah investiční strategie investičního fondu, zakázat nabízení investic do investičního fondu nebo vymazat investiční fond ze seznamu,
k)j) rozhodnout o zrušení investičního fondu nebo navrhnout zrušení investičního fondu,
l)k) odejmout povolení nebo souhlas,
m)l) zakázat osobě nebo skupině osob jednajících ve shodě, kterým udělila souhlas podle § 520 a které přestaly splňovat předpoklady pro udělení takového souhlasu, vykonávat hlasovací práva na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu nebo hlavním administrátorovi nebo jinak uplatňovat významný vliv na jejich řízení,
n)m) zrušit rozhodnutí obhospodařovatele investičního fondu, který je otevřeným podílovým fondem nebo akciovou společností s proměnným základním kapitálem o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto fondem,
o)n) uveřejnit informaci o tom, jaká je povaha protiprávního jednání, a identifikaci osoby, která takto jednala, včetně identifikace osoby, která jednala za právnickou osobu,
p)o) přijmout opatření k účinnějšímu sledování možných zdrojů systémového rizika, nebo
q)p) zavést nucenou správu.
Díl 5
Změna auditora
§ 544
(1) Česká národní banka může nařídit změnu auditora ověřujícího účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo jeho obhospodařovatele na náklady tohoto obhospodařovatele,
a) zjistí-li závažné nebo opakované nedostatky v auditu účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky tohoto fondu nebo tohoto obhospodařovatele, nebo
b) nesplní-li auditor svou oznamovací povinnost podle zákona upravujícího činnost auditorů.
(1) Česká národní banka může nařídit změnu auditora provádějícího povinný audit investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo jeho obhospodařovatele na náklady tohoto obhospodařovatele, nesplní-li auditor svou povinnost informovat Českou národní banku o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 nebo 4 zákona upravujícího činnost auditorů.
(2) Obhospodařovatel zajistí změnu auditora a oznámí České národní bance do 1 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí o nařízení změny auditora údaje o auditorovi oznámí České národní bance vybraného auditora do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení změny auditora.
Díl 6
Mimořádné provedení auditu účetní závěrky
§ 545
(1) Česká národní banka může nařídit obhospodařovateli provedení mimořádného auditu účetní závěrky investičního fondu,
a) zjistí-li závažné nebo opakované nedostatky v auditu účetní závěrky investičního fondu, nebo
b) nesplní-li auditor svou oznamovací povinnost podle zákona upravujícího činnost auditorů.
(2) S ohledem na zjištěné skutečnosti Česká národní banka určí podmínky provedení mimořádného auditu účetní závěrky, zejména rozsah a způsob provedení mimořádného auditu.
(3) Obhospodařovatel zajistí provedení mimořádného auditu a oznámí České národní bance do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o provedení mimořádného auditu údaje o auditorovi, který mimořádný audit provede, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Tento auditor musí být osobou odlišnou od auditora, který provedl ověření účetní závěrky.
(4) Česká národní banka může do 1 měsíce ode dne oznámení údajů podle odstavce 3 odmítnout auditora, který jí byl obhospodařovatelem oznámen, a určit jiného auditora, který mimořádný audit provede.
(5) Obhospodařovatel zajistí provedení auditu bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty podle odstavce 4.
(6) Náklady mimořádného auditu nese obhospodařovatel. Nejsou-li na základě mimořádného auditu potvrzeny závažné nebo opakované nedostatky v auditu účetní závěrky investičního fondu nebo prokáže-li se, že nedošlo k porušení oznamovací povinnosti auditora podle odstavce 1 písm. b), uhradí Česká národní banka obhospodařovateli jím účelně vynaložené náklady na provedení mimořádného auditu.
ČÁST PATNÁCTÁ
PŘESTUPKY
HLAVA I
PŘESTUPKY PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB
Díl 1
Přestupky obhospodařovatele
§ 599
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 až 38 nařízení Komise (EU) č. 583/2010, čl. 1 a přílohy I nařízení Komise (EU) č. 584/2010, čl. 2 až 111 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, v platném znění, čl. 5, 6, čl. 7 písm. a) nebo b) nebo čl. 12 až 14a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, v platném znění, čl. 5, 6, čl. 7 písm. a) nebo b) nebo čl. 13 až 15a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013, v platném znění, čl. 3 až 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760, v platném znění, čl. 13 nebo 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, čl. 2 až 24 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 438/2016, v platném znění, podle čl. 4 až 6, 9 až 21 nebo čl. 23 až 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131, v platném znění, podle čl. 3 až 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, nebo podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ve vztahu k výkonu činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
b) v rozporu s § 18 neobhospodařuje tento fond s odbornou péčí,
c) v rozporu s § 19 odst. 1 nevykonává činnost řádně nebo obezřetně,
d) v rozporu s § 19 odst. 2 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje řídicí a kontrolní systém,
e) nezajistí, aby jeho řídicí a kontrolní systém splňoval požadavky plynoucí z § 20 odst. 1, 2 nebo 3,
f) nejedná podle § 20 odst. 4,
g) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 20a,
h) nezajistí, aby jeho personální zdroje splňovaly požadavky plynoucí z § 21,
i) poruší některé z pravidel jednání plynoucích z § 22,
j) pověří jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování tohoto fondu, v rozporu s některou z podmínek uvedených v § 23 až 25,
k) při výkonu některé z činností uvedených v § 11 odst. 1 písm. c) až f) nesplní některou z povinností plynoucích z § 33 odst. 1 nebo poruší zákaz podle § 33 odst. 2,
l) nakládá s peněžními prostředky tohoto fondu v rozporu s § 74 odst. 2 nebo 3,
m) po zániku příslušné depozitářské smlouvy nesplní některou z povinností uvedených v § 76 nebo 673,
n) v rozporu s § 88 odst. 3 neinformuje příslušného depozitáře o vzniku nebo zániku závazku ze smlouvy uvedené v § 88 odst. 1,
o) neposkytne České národní bance některý z dokumentů podle § 455 odst. 1, nebo
p) neoznámí České národní bance některý z údajů nebo některou ze skutečností podle § 458, § 459 odst. 1, § 460 odst. 1, § 461 odst. 3 nebo 4, § 462, 463, § 464 odst. 1, § 466, § 467 odst. 2 věty první, § 467 odst. 5 nebo 6, § 468, 469, § 471 odst. 1, § 473 nebo § 475 odst. 1, § 475 odst. 1 nebo § 544 odst. 2.
(2) Obhospodařovatel neoprávněný přesáhnout rozhodný limit, který obhospodařuje pouze fondy kvalifikovaných investorů a srovnatelné zahraniční investiční fondy, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 28, § 291 odst. 2 nebo § 293 odst. 2 nesplní některou z povinností stanovených v článcích 7 až 10 nebo článcích 12 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, v platném znění.
(3) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí zpřístupnění některého z údajů uvedených v § 34 odst. 1 a 2 a § 35 odst. 1 písm. a) až e),
b) nepožádá statutární orgán kontrolované právnické osoby podle § 36 odst. 1, 3 nebo 4,
c) nezajistí zahrnutí údajů uvedených v § 34 odst. 2 do výroční zprávy zprávy o činnosti jím obhospodařovaného investičního fondu, postupuje-li podle § 234 odst. 2 § 234 odst. 3 písm. d), nebo
d) neoznámí České národní bance některý z údajů podle § 471 odst. 2.
(4) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 nebo § 35 odst. 3 se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí zpřístupnění některého z údajů uvedeného v § 35 odst. 1 písm. f) až h),
b) nepožádá statutární orgán kontrolované právnické osoby podle § 36 odst. 2,
c) nezabrání jednání nebo skutečnosti podle § 37 odst. 1, nebo
d) neoznámí České národní bance některý z údajů podle § 471 odst. 3.
(5) Obhospodařovatel investičního fondu se dopustí přestupku tím, že
a) se v rozporu s § 61 stane depozitářem tohoto fondu,
b) v rozporu s § 189 nevydá nebo neaktualizuje statut tohoto fondu,
c) oceňuje majetek nebo dluhy tohoto fondu, aniž má vytvořeny organizační předpoklady podle § 195,
d) v rozporu s § 634 odst. 5 neuvede ve jméně tohoto fondu slovo „fond“, nebo
e) nezajistí, aby jeho jméno nebo jméno tohoto fondu splňovaly požadavky podle § 635.
(6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. g), k), l), m), n), o) nebo p) odstavce 3, 4 nebo 5 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(7) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), h), i) nebo j) nebo odstavce 2 lze uložit pokutu do
a) 300 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(8) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
§ 600
(1) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování se dopustí přestupku tím, že
a) změní investiční strategii tohoto fondu v rozporu s § 207,
b) neuveřejní skutečnost podle § 213,
c) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje některé z pravidel, technik nebo limitů podle § 215 odst. 1, nebo
d) nezajistí, aby statut tohoto fondu obsahoval údaje podle § 219 nebo 220.
(2) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování a obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů oprávněný přesáhnout rozhodný limit se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 68 nebo § 83 odst. 1 nezajistí pro tento fond právě jednoho depozitáře.
(3) Obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů neoprávněný přesáhnout rozhodný limit se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 83 odst. 1 nezajistí pro tento fond alespoň jednoho depozitáře.
(4) Obhospodařovatel investičního fondu, pro který hlavní podpůrce provádí služby nebo jehož majetek drží, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 89 nezajistí poskytování potřebných údajů nebo dokumentů příslušnému depozitáři hlavním podpůrcem.
(5) Obhospodařovatel podílového fondu se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí, aby označení podílového fondu splňovalo požadavky podle § 104, 129 nebo 143,
b) při změně druhu nebo formy podílových listů nebo vyřazení podílových listů z obchodování na evropském regulovaném trhu jedná v rozporu s § 123 až 125,
c) v rozporu s § 134 odst. 3 nevypracuje zápis o svém rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů,
d) nezpeněží majetek nebo nesplní dluhy podle § 376 odst. 1, nebo
e) neuvede ve statutu údaje podle § 428 odst. 1 nebo § 432 odst. 1.
(6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo d), odstavce 2, 3, 4 nebo 5 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(7) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c) lze uložit pokutu do
a) 300 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(8) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
§ 601
(1) Obhospodařovatel investičního fondu jako svěřenského fondu se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby označení tohoto fondu splňovalo požadavky podle § 104 a obhospodařovatel investičního fondu, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby označení jejích podfondů splňovalo požadavky podle § 166 odst. 1 nebo § 104.
(2) Obhospodařovatel speciálního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který využívá pákový efekt, se dopustí přestupku tím, že neosvědčí České národní bance na její žádost některou ze skutečností podle § 218.
(3) Obhospodařovatel podřízeného fondu se dopustí přestupku tím, že
a) investuje v rozporu s § 248 odst. 1,
b) nekontroluje výkon činnosti obhospodařovatele řídícího fondu podle § 248 odst. 2, nebo
c) nepředá depozitáři tohoto fondu informaci podle § 256.
(4) Obhospodařovatel řídícího fondu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 255 odst. 2 neinformuje obhospodařovatele podřízeného fondu, administrátora podřízeného fondu, depozitáře podřízeného fondu, Českou národní banku nebo příslušný orgán dohledu jiného členského státu.
(5) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování, který podle svého statutu investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, se dopustí přestupku tím, že nezřídí výbor odborníků podle § 268.
(6) Obhospodařovatel zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem se dopustí přestupku tím, že nesplní informační povinnost podle § 297 odst. 5.
(7) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2, odstavce 3 písm. b) nebo c), odstavce 4, 5 nebo 6 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(8) Za přestupek podle odstavce 3 písm. a) lze uložit pokutu do
a) 300 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(9) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4, 5 nebo 6 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
§ 602
(1) Obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů se dopustí přestupku tím, že nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje některé z pravidel, technik nebo limitů podle § 284 odst. 1.
(2) Obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu oprávněný přesáhnout rozhodný limit, který využívá pákový efekt, se dopustí přestupku tím, že neosvědčí České národní bance skutečnost podle § 287.
(3) Obhospodařovatel podílového fondu nebo zahraničního standardního fondu srovnatelného s podílovým fondem, který splynutím vznikl, se dopustí přestupku tím, že neoznámí depozitáři tohoto fondu skutečnost podle § 393 odst. 1.
(4) Obhospodařovatel podílového fondu, popřípadě zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který splynutím vznikl, se dopustí přestupku tím, že neposkytne dorovnání v penězích podle § 396 odst. 1.
(5) Obhospodařovatel přejímajícího standardního fondu nebo přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem se dopustí přestupku tím, že neoznámí depozitáři tohoto fondu skutečnost podle § 409 odst. 1.
(6) Za přestupek podle odstavce 2, 3, 4 nebo 5 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(7) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 300 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(8) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
§ 603
(1) Obhospodařovatel přejímajícího podílového fondu nebo přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem se dopustí přestupku tím, že neposkytne dorovnání v penězích podle § 412 odst. 1.
(2) Obhospodařovatel akciové společnosti, na kterou se podílový fond přeměnil, se dopustí přestupku tím, že neposkytne dorovnání v penězích podle § 423 odst. 1.
(3) Obhospodařovatel podřízeného fondu se dopustí přestupku tím, že investuje prostředky tohoto fondu v rozporu s § 433 odst. 3.
(4) Ten, kdo vykonává pro přeměněný investičního fond bez právní osobnosti činnost srovnatelnou s činností obhospodařovatele, se dopustí přestupku tím, že neposkytne dorovnání v penězích podle § 453 odst. 1.
(5) Obhospodařovatel standardního fondu, který postupuje podle § 666 až 675 se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 671 odst. 1.
(6) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 4 nebo 5 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možno výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(7) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do
a) 300 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(8) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
Díl 2
Přestupky administrátora
§ 604
(1) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 až 38 nařízení Komise (EU) č. 583/2010, čl. 1 a přílohy I nařízení Komise (EU) č. 584/2010, čl. 2 až 111 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, v platném znění, čl. 5, 6, čl. 7 písm. a) nebo b) nebo čl. 12 až 14a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, v platném znění, čl. 5, 6, čl. 7 písm. a) nebo b) nebo čl. 13 až 15a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013, v platném znění, čl. 3 až 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760, v platném znění, čl. 13 nebo 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, čl. 2 až 24 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 438/2016, v platném znění, podle čl. 4 až 6, 9 až 21 nebo čl. 23 až 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131, v platném znění, podle čl. 3 až 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, nebo podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ve vztahu k výkonu činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
b) v rozporu s § 45 neprovádí administraci tohoto fondu s odbornou péčí,
c) v rozporu s § 46 odst. 1 nevykonává činnost řádně a obezřetně,
d) v rozporu s § 46 odst. 2 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje řídicí a kontrolní systém,
e) nezajistí, aby jeho řídicí a kontrolní systém splňoval požadavky plynoucí z § 47 odst. 1, 2 nebo 3,
f) nejedná podle § 47 odst. 4,
g) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 47a a 20a,
h) nezajistí, aby jeho personální zdroje splňovaly požadavky plynoucí z § 48,
i) poruší některé z pravidel jednání plynoucích z § 49,
j) pověří jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace tohoto fondu, v rozporu s některou z podmínek uvedených v § 50 až 52,
k) nezajistí vedení evidence podle § 54,
l) neposkytne České národní bance některý z dokumentů podle § 455 odst. 2 nebo § 457,
m) neoznámí České národní bance některý z údajů nebo některou ze skutečností podle § 456, 457, § 459 odst. 2, § 460 odst. 2, § 467 odst. 2 věty druhé, § 467 odst. 3, § 469 nebo § 475 odst. 2, nebo
n) nesdělí spotřebiteli před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, v textové podobě skutečnosti podle § 1843 občanského zákoníku.
(2) Administrátor fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu obhospodařovaného obhospodařovatelem uvedeným v § 28 se dopustí přestupku tím, že v rozsahu administrace tohoto fondu v rozporu s § 56, § 291 odst. 2 nebo § 293 odst. 2 nesplní některou z povinností stanovených v článcích 7 až 13 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího fondy rizikového kapitálu7).
(3) Administrátor podílového fondu se dopustí přestupku tím, že
a) nevede seznam podílníků podle § 109, § 110 odst. 2 nebo § 111,
b) vede účetnictví v rozporu s § 114,
c)b) nezajistí uveřejnění některého z dokumentů nebo skutečností podle § 137 odst. 1 nebo § 138,
d)c) nevyplatí podílníkům jejich podíly na likvidačním zůstatku podle § 376 odst. 2,
e)d) nepodá žádost o výmaz ze seznamu podílových fondů podle § 376 odst. 4,
f)e) nezajistí uchování dokumentů podle § 376 odst. 5, nebo
g)f) neuveřejní informaci podle § 428 odst. 3, nebo.
g) nesestaví mimořádnou účetní závěrku podle § 434.
(4) Administrátor investičního fondu se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností související s účetnictvím tohoto fondu podle § 38 odst. 1 písm. a),
a)b) pověří jiného oceňováním majetku nebo dluhů tohoto fondu v rozporu s § 197 odst. 1, § 198 odst. 1 nebo § 199,
b)c) neuveřejní informaci podle § 432 odst. 3,
c)d) neoznámí České národní bance skutečnost podle § 465, nebo
d)e) nezajistí, aby jeho jméno splňovalo požadavky podle § 635.
(5) Administrátor fondu kolektivního investování se dopustí přestupku tím, že
a) neuveřejní některý z dokumentů nebo údajů podle § 222, § 233 odst. 1 nebo § 237 odst. 1,
b) neposkytne investorovi některý z dokumentů nebo údajů podle § 224 odst. 1, § 225, 226, 231, 232 nebo § 233 odst. 3,
c) nevypracuje sdělení klíčových informací podle § 227 až 230, výroční zprávu tohoto fondu podle § 234 nebo pololetní zprávu tohoto fondu podle § 238,
d) v rozporu s § 228 neaktualizuje některý z údajů uvedených ve sdělení klíčových informací, nebo
e) neposkytne podílníkovi nebo akcionáři tohoto fondu některý z dokumentů podle § 233 odst. 2 nebo § 237 odst. 2.
(6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. g), l), m) nebo n), odstavce 2, 3, 4 nebo 5 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(7) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), i), j) nebo k) lze uložit pokutu do
a) 300 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(8) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
§ 605
(1) Administrátor fondu kolektivního investování, který má právní formu akciové společnosti, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 223 neuveřejní stanovy tohoto fondu.
(2) Administrátor standardního fondu, speciálního fondu, který je otevřeným podílovým fondem nebo akciovou společností s proměnným základním kapitálem, nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, jsou-li investice do tohoto fondu nabízeny v České republice, se dopustí přestupku tím, že neuveřejní některý z údajů podle § 239.
(3) Administrátor fondu kolektivního investování, který neodkupuje jím vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, jsou-li investice do tohoto fondu nabízeny v České republice, se dopustí přestupku tím, že neuveřejní některý z údajů podle § 240.
(4) Administrátor speciálního fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se dopustí přestupku tím, že
a) nezpřístupní investorovi některý z údajů podle § 241 odst. 1, 3 nebo 4, nebo
b) v rozporu s § 241 odst. 2 neaktualizuje některý z údajů.
(5) Administrátor fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu se dopustí přestupku tím, že vypracuje propagační sdělení tohoto fondu v rozporu s § 243 nebo čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1156.
(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(7) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
§ 606
(1) Administrátor podřízeného fondu se dopustí přestupku tím, že
a) neposkytne investorovi dokument podle § 224 odst. 2,
b) v propagačním sdělení tohoto fondu neuvede některý z údajů podle § 244,
c) neuveřejní oznámení podle § 249 odst. 1,
d) neposkytne podílníkovi nebo akcionáři tohoto fondu prohlášení nebo některý z údajů podle § 249 odst. 2,
e) srazí částku v rozporu s § 250 odst. 1, nebo
f) neposkytne podílníkovi nebo akcionáři tohoto fondu nebo osobě ve srovnatelném postavení dokument podle § 251 odst. 3.
(2) Administrátor fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se dopustí přestupku tím, že
a) nezveřejní řádnou účetní závěrku, zprávu fondu kvalifikovaných investorů podle zákona upravujícího účetnictví, je-li vyhotovována, nebo zprávu o jejich ověření, jsou-li ověřovány, nebo nevyhotoví výroční zprávu tohoto fondu podle § 290 odst. 1 nebo § 291,
b) neposkytne společníkovi nebo podílníkovi výroční zprávu tohoto fondu v rozporu s § 290 odst. 2, nebo
c) neposkytne investorovi na jeho žádost údaje podle § 290 odst. 3.
(3) Administrátor zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, jsou-li investice do tohoto fondu nabízeny v České republice, se dopustí přestupku tím, že
a) neuveřejní některý z dokumentů nebo údajů podle § 307, nebo
b) neoznámí České národní bance některý z údajů nebo některou ze skutečností podle § 461 odst. 1 nebo 2.
(4) Administrátor standardního fondu, který má být splynutím nebo sloučením zrušen, se dopustí přestupku tím, že nezpracuje, neuveřejní nebo neposkytne sdělení podle § 388 nebo 404.
(5) Administrátor podílového fondu, který má být splynutím nebo sloučením zrušen, se dopustí přestupku tím, že neuveřejní některý z dokumentů nebo oznámení podle § 391 odst. 1 nebo § 407 odst. 1.
(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(7) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
§ 607
(1) Administrátor podílového fondu, který splynutím vznikl, se dopustí přestupku tím, že nezajistí výměnu podle § 395.
(2) Administrátor přejímajícího podílového fondu se dopustí přestupku tím, že nezajistí výměnu podle § 411.
(3) Administrátor přeměňovaného podílového fondu se dopustí přestupku tím, že neuveřejní některý z dokumentů podle § 420 odst. 1 nebo oznámení podle § 420 odst. 2 věty první.
(4) Administrátor akciové společnosti, na kterou byl podílový fond přeměněn, se dopustí přestupku tím, že nezajistí výměnu podle § 422.
(5) Administrátor řídícího fondu se dopustí přestupku tím, že
a) nezašle oznámení podle § 435 odst. 2, nebo
b) neoznámí České národní bance některý z údajů nebo některou ze skutečností podle § 470 odst. 3.
(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(7) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
§ 608
(1) Administrátor přeměňovaného fondu kolektivního investování se dopustí přestupku tím, že neuveřejní některý z dokumentů podle § 450 odst. 1.
(2) Administrátor přeměňovaného fondu kvalifikovaných investorů se dopustí přestupku tím, že neuveřejní projekt přeměny podle § 450 odst. 2.
(3) Administrátor přeměňovaného podílového fondu se dopustí přestupku tím, že neuveřejní oznámení podle § 450 odst. 3.
(4) Administrátor podřízeného fondu, jehož řídícím fondem je zahraniční investiční fond, se dopustí přestupku tím, že
a) neposkytne České národní bance některý z dokumentů podle § 455 odst. 3 nebo § 470 odst. 1 nebo 2, nebo
b) neoznámí České národní bance některý z údajů nebo některou ze skutečností podle § 470 odst. 1 nebo 2.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(6) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3 nebo 4 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
Díl 3
Přestupky obhospodařovatele a administrátora
§ 609
(1) Obhospodařovatel řídícího fondu a administrátor řídícího fondu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 253 odst. 2 uplatní srážku, přirážku nebo poplatek.
(2) Obhospodařovatel podílového fondu a administrátor podílového fondu se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z podmínek uložených Českou národní bankou podle § 428 odst. 2 nebo podle § 432 odst. 2.
(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
Díl 4
Přestupky investičního fondu s právní osobností, investiční společnosti, samosprávného investičního fondu, zahraniční osoby s povolením České národní banky a hlavního administrátora
§ 610
(1) Investiční fond s právní osobností se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 8 odst. 3 obhospodařuje jiný investiční fond nebo zahraniční investiční fond, nebo
b) v rozporu s § 40 odst. 3 provádí administraci jiného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
(2) Investiční společnost uvedená v § 29 odst. 1 písm. a) nebo b), samosprávný investiční fond uvedený v § 29 odst. 2 písm. a) nebo b) a zahraniční osoba s povolením podle § 481 uvedená v § 29 odst. 1 písm. c) nebo § 29 odst. 2 písm. c) se dopustí přestupku tím, že
a) neudrží kapitál ve výši podle § 30 odst. 1, nebo
b) nezvýší kapitál podle § 31 odst. 1.
(3) Investiční společnost, samosprávný investiční fond a zahraniční osoba s povolením podle § 481 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 30 odst. 3 nezajistí, aby její nebo jeho kapitál neklesl pod minimální výši počátečního kapitálu.
(4) Investiční společnost uvedená v § 29 odst. 1 písm. b), samosprávný investiční fond uvedený v § 29 odst. 2 písm. b) a zahraniční osoba s povolením podle § 481 uvedená v § 29 odst. 1 písm. c) nebo v § 29 odst. 2 písm. c) se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 31 odst. 5.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(6) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3 nebo 4 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
§ 611
(1) Investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, se dopustí přestupku tím, že umístí kapitál v rozporu s § 32 odst. 1.
(2) Samosprávný investiční fond oprávněný přesáhnout rozhodný limit a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která je srovnatelná se samosprávným investičním fondem, se dopustí přestupku tím, že umístí majetek, kterým byl kapitál zvýšen, v rozporu s § 32 odst. 2.
(3) Hlavní administrátor se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby jeho kapitál neklesl pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v § 57.
(4) Investiční společnost oprávněná obhospodařovat standardní fondy a srovnatelné zahraniční investiční fondy nebo oprávněná přesáhnout rozhodný limit a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, se dopustí přestupku tím, že neoznámí České národní bance skutečnost podle § 331 odst. 1 nebo 2 nebo § 335 odst. 1 nebo 2.
(5) Investiční společnost, samosprávný investiční fond, zahraniční osoba s povolením podle § 481 a hlavní administrátor se dopustí přestupku tím, že neoznámí České národní bance změnu podle § 467 odst. 1 věty první.
(6) Zahraniční osoba s povolením podle § 481 se dopustí přestupku tím, že neoznámí České národní bance, že jí bylo uděleno srovnatelné povolení orgánem dohledu jiného členského státu, podle § 467 odst. 1 věty druhé.
(7) Za přestupek podle odstavců 1 až 6 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(8) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4, 5 nebo 6 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
Díl 5
Přestupky depozitáře a hlavního podpůrce
§ 612
(1) Depozitář investičního fondu se dopustí přestupku tím, že
a) při výkonu činnosti depozitáře nejedná podle § 62,
b) poskytne investiční nástroj v rozporu s § 63,
c) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje postupy podle § 64 odst. 1,
d) neoznámí skutečnost podle § 64 odst. 2,
e) vykonává činnost, z jejíhož výkonu může plynout střet zájmů, aniž má zavedeny organizační předpoklady podle § 65 odst. 2,
f) oceňuje majetek a dluhy investičního fondu nebo provádí výpočet aktuální hodnoty podílového listu nebo investiční akcie vydávané investičním fondem, aniž má zavedeny organizační předpoklady podle § 65 odst. 3,
g) neprojedná s obhospodařovatelem tohoto fondu skutečnost podle § 66,
h) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 66a a 20a,
i) nemá vytvořeny předpoklady podle § 69 odst. 2,
j) nemá v opatrování zastupitelné investiční nástroje v majetku tohoto fondu podle § 71 odst. 1 písm. a),
k) nemá v úschově majetek tohoto fondu, jehož povaha to umožňuje, podle § 71 odst. 1 písm. b),
l) nezajistí evidenci majetku tohoto fondu podle § 71 odst. 1 písm. c),
m) nezřídí, nevede nebo neeviduje peněžní účty, neukládá peněžní prostředky nebo nekontroluje pohyb peněžních prostředků podle § 72,
n) neprovede kontrolu podle § 73 odst. 1 nebo 3,
o) neprovede příkaz podle § 73 odst. 2,
p) neinformuje nastupujícího depozitáře tohoto fondu, nepředá mu všechny doklady nebo mu nevydá peněžní prostředky nebo majetek tohoto fondu podle § 75 odst. 1,
q) pověří jiného výkonem určité jednotlivé činnosti, kterou zahrnují činnosti uvedené v § 71 odst. 1, v rozporu s některým z předpokladů uvedených v § 77 nebo 78,
r) v rozporu s § 510 odst. 2 není zapsán v seznamu depozitářů investičního fondu,
s) neoznámí České národní bance skutečnost podle § 474,
t) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 až 38 nařízení Komise (EU) č. 583/2010, čl. 1 a přílohy I nařízení Komise (EU) č. 584/2010, čl. 2 až 111 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, v platném znění, čl. 5, 6, čl. 7 písm. a) nebo b) nebo čl. 12 až 14a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, v platném znění, čl. 5, 6, čl. 7 písm. a) nebo b) nebo čl. 13 až 15a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013, v platném znění, čl. 3 až 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760, v platném znění, čl. 13 nebo 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, čl. 2 až 24 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 438/2016, v platném znění, nebo podle čl. 4 až 6, 9 až 21 nebo čl. 23 až 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131, v platném znění ve vztahu k výkonu činnosti depozitáře.
(2) Depozitář standardního fondu, který postupuje podle § 666 až 675, se dopustí přestupku tím, že
a) nemá v opatrování zastupitelné investiční nástroje v majetku tohoto fondu podle § 669 písm. a),
b) nemá v úschově majetek tohoto fondu, jehož povaha to umožňuje, podle § 669 písm. b),
c) nezajistí evidenci majetku tohoto fondu, jehož povaha to umožňuje, podle § 669 písm. c),
d) nezřídí nebo nevede pro tento fond peněžní účty podle § 669 písm. d),
e) neeviduje pohyb peněžních prostředků tohoto fondu podle § 669 písm. e),
f) nezajistí vypořádání obchodů s majetkem standardního fondu podle § 669 písm. f),
g) neprovede kontrolu podle § 670 odst. 1 nebo 3,
h) neprovede příkaz podle § 670 odst. 2,
i) neinformuje nastupujícího depozitáře tohoto fondu, nepředá mu všechny doklady nebo mu nevydá peněžní prostředky nebo majetek tohoto fondu podle § 672 odst. 1, nebo
j) pověří jiného výkonem určité jednotlivé činnosti, uvedené v § 669 písm. a) až c), v rozporu s některým z předpokladů uvedených v § 77 odst. 1 nebo 2.
(3) Depozitář řídícího fondu se dopustí přestupku tím, že
a) neinformuje obhospodařovatele podřízeného fondu, depozitáře podřízeného fondu, Českou národní banku nebo příslušný orgán dohledu jiného členského státu podle § 260 odst. 1, nebo
b) neinformuje depozitáře podřízeného fondu podle § 260 odst. 2.
(4) Depozitář podílového fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který byl splynutím zrušen, se dopustí přestupku tím, že
a) nezkontroluje některou ze skutečností podle § 393 odst. 2 věty první, nebo
b) nezpracuje zprávu nebo ji neposkytne podle § 393 odst. 2 věty druhé.
(5) Depozitář podílového fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který byl splynutím zrušen nebo který splynutím vznikl, se dopustí přestupku tím, že nezkontroluje soulad údajů podle § 393 odst. 3.
(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(7) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
§ 613
(1) Depozitář podílového fondu, který byl sloučením zrušen, se dopustí přestupku tím, že
a) nezkontroluje některou ze skutečností podle § 409 odst. 2 věty první, nebo
b) nezpracuje zprávu nebo ji neposkytne podle § 409 odst. 2 věty druhé.
(2) Depozitář podílového fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který se sloučení účastní, se dopustí přestupku tím, že nezkontroluje soulad údajů podle § 409 odst. 3.
(3) Hlavní podpůrce investičního fondu se dopustí přestupku tím, že
a) poskytne investiční nástroj v rozporu s § 90,
b) vykonává činnost depozitáře tohoto fondu, aniž jsou splněny předpoklady podle § 91 odst. 1, nebo
c) neoznámí skutečnost podle § 91 odst. 2.
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(5) Za přestupek podle odstavce 1, 2 nebo 3 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
Díl 6
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
§ 614
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neoprávněně vykonává nebo nabízí činnost podle tohoto zákona, ke které je třeba povolení České národní banky, zápis do seznamu vedeného Českou národní bankou, souhlas České národní banky nebo sdělení orgánu dohledu členského státu,
b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v souvislosti se žádostí o rozhodnutí, jmenování, udělení povolení, udělení souhlasu, povolení k označení, zápis do seznamu, změnu údajů zapsaných v seznamech nebo odnětí povolení podle tohoto zákona,
c) shromažďuje nebo se pokusí shromažďovat peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci v rozporu s § 98 nebo 205,
d) v rozporu s § 99 umožní nebo usnadní jinému zakázanou činnost,
e) nabídne investici do fondu kvalifikovaných investorů v rozporu s § 272 odst. 1 nebo 4, čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 nebo čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 nebo aniž jsou splněny požadavky podle čl. 30 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760, v platném znění,
f) nabídne investici do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu dříve, než nastane některá ze skutečností podle § 309, 311, § 315 odst. 1, § 316 odst. 1, § 317 odst. 1, 2 nebo 3, § 318 odst. 1, § 319 odst. 1, § 320 odst. 1, § 320 odst. 2 písm. c), § 324 odst. 1 nebo § 325 odst. 1 nebo 3, v rozporu se zákazem podle § 314 odst. 3 větou druhou, § 316 odst. 5 nebo § 319 odst. 5 nebo aniž zpřístupní nebo aktualizuje údaje podle § 241,
g) veřejně nabídne investici do investičního fondu nebo do zahraničního investičního fondu dříve, než nastane některá ze skutečností podle § 300 odst. 1, § 301 odst. 1, § 305 odst. 1, § 308, 310, § 315 odst. 2, § 317 odst. 4, § 322 odst. 3, § 323, § 325 odst. 4 nebo § 325a, nebo v rozporu se zákazem podle § 300 odst. 2 nebo § 305 odst. 2,
h) v rozporu s § 353 neposkytne součinnost likvidátorovi,
i) vykonává funkci vedoucí osoby v rozporu s § 515,
j) neoznámí České národní bance některou ze skutečností podle § 467 odst. 4 nebo § 524 odst. 1,
k) v rozporu s § 634 odst. 1 užije ve svém jméně slova „investiční společnost“, jejich překlad nebo slova od nich odvozená,
l) v rozporu s § 634 odst. 2 užije ve svém jméně slova „hlavní administrátor“, jejich překlad nebo slova od nich odvozená,
m) v rozporu s § 634 odst. 3 užije ve svém jméně slova „investiční fond“, jejich překlad nebo slova od nich odvozená,
n) v rozporu s § 634 odst. 4 užije ve svém jméně slova „podílový fond“, jejich překlad nebo slova od nich odvozená,
o) v rozporu s § 636 odst. 1 nebo 3 užije při svém podnikání označení „podílový fond“, „standardní fond“, „speciální fond“, „fond kolektivního investování“, „SICAV“, „SICAF“, „ELTIF“, „evropský fond dlouhodobých investic“, „ETF“ ve smyslu § 50f odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, „EuVECA“ ve smyslu čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, „EuSEF“ ve smyslu čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 nebo „fond kvalifikovaných investorů“ anebo tvar odvozený od některého z těchto označení, jakož i označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s některým z těchto označení, nebo
p) předběžně nabídne investici do fondu kvalifikovaných investorů, do speciálního fondu nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu v rozporu s § 297a až 297c, čl. 4a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 nebo čl. 4a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která byla pověřena výkonem jednotlivé činnosti, nebo jako osoba, která byla pověřena výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z této činnosti, se dopustí přestupku tím, že
a) pověří výkonem některého úkonu nebo některých úkonů dalšího v rozporu s některou z podmínek uvedených v § 26 odst. 1 nebo § 53 odst. 1, nebo
b) nezkontroluje výkon úkonu nebo úkonů, jehož nebo jejichž výkonem pověřila dalšího, podle § 26 odst. 2 nebo § 53 odst. 2.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 1 dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 44 odst. 1 provádí administraci standardního fondu, který neobhospodařuje,
b) obhospodařuje standardní fond, aniž je splněna některá z podmínek podle § 338 odst. 2 nebo § 339, nebo
c) nesplní některou z povinností uvedených v § 340.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 2 dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 44 odst. 2 provádí administraci speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů, který neobhospodařuje,
b) obhospodařuje speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů, aniž je splněna podmínka podle § 342 nebo 343, nebo
c) nesplní některou z povinností uvedených v § 344.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která není uvedena v § 69 nebo § 666, dopustí přestupku tím, že se v rozporu s § 69 nebo § 666 stane depozitářem investičního fondu.
(6) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(7) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou
a) nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala, nebo
b) uložit namísto uveřejnění informace podle písmene a) nebo spolu s uveřejněním informace podle písmene a) zákaz činnosti, a to až na dobu 5 let, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo i).
§ 615
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která není uvedena v § 86, dopustí přestupku tím, že se v rozporu s § 86 stane hlavním podpůrcem.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která oceňuje majetek a dluhy investičního fondu, dopustí přestupku tím, že
a) nepoužívá postupy podle § 194 písm. a), nebo
b) v rozporu s § 194 písm. b) ocení majetek a dluhy investičního fondu, aniž je nestranná nebo nezávislá na tom, pro koho se oceňuje.
(3) Podnikající fyzická osoba se jako člen výboru odborníků dopustí přestupku tím, že postupuje při výkonu své funkce v rozporu s § 269 odst. 2.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako likvidátor investiční společnosti dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 348 nevykonává svou funkci s odbornou péčí.
(5) Podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 515 dopustí přestupku tím, že neoznámí České národní bance skutečnost podle § 476.
(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(7) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
§ 616
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu nebo hlavním administrátorovi, nebo je ovládne, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 521 odst. 2 neoznámí tuto skutečnost České národní bance nebo ji nepožádá o souhlas.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 538 odst. 2 neoznámí České národní bance způsob odstranění nedostatků nebo zjednání nápravy.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nucený správce investiční společnosti nebo investičního fondu dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 563 odst. 1 nevykonává svou funkci s odbornou péčí, nebo
b) provede některý z úkonů uvedených v § 565 odst. 1 bez předchozího souhlasu České národní banky.
(4) Právnická osoba se jako osoba uvedená v § 15 odst. 1 dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 15 odst. 1 větou třetí přesáhne rozhodný limit, aniž splní některou z povinností stanovených v § 17 odst. 1 až 4,
b) nepředloží České národní bance zprávu auditora podle § 15 odst. 6 věty druhé,
c) neoznámí České národní bance některý z údajů nebo některou ze skutečností podle § 462, § 463 odst. 2 písm. b) nebo § 475,
d) jedná v rozporu se zákazem podle § 637 odst. 1, nebo
e) nesplní povinnost stanovenou v § 637 odst. 2.
(5) Za přestupek podle odstavce 1, 2 nebo 3 nebo odstavce 4 písm. a), b) nebo c) lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(6) Za přestupek podle odstavce 4 písm. d) nebo e) lze uložit pokutu do
a) 300 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(7) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
§ 617
(1) Podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 639 dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 639 nezachová mlčenlivost.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 150 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky poslední řádné konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnuta, nebo řádné individuální účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 150 000 000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.
§ 633
Majetek a dluhy investičního fondu ve vztahu k podílovému fondu, svěřenskému fondu a podfondu
Používá-li tento zákon nebo jiný právní předpis pojem „majetek investičního fondu“, rozumí se jím ve vztahu k podílovému fondu majetek v tomto podílovém fondu, ve vztahu ke svěřenskému fondu majetek v tomto svěřenském fondu a, ve vztahu k podfondu majetek v tomto podfondu.
(1) Používá-li tento zákon nebo jiný právní předpis pojem „majetek investičního fondu“, rozumí se jím ve vztahu k podílovému fondu aktiva v tomto podílovém fondu, ve vztahu ke svěřenskému fondu aktiva v tomto svěřenském fondu, ve vztahu k podfondu aktiva v tomto podfondu a ve vztahu k investičnímu fondu s právní osobností aktiva tohoto fondu.
(2) Používá-li tento zákon nebo jiný právní předpis pojem „dluhy investičního fondu“, rozumí se jím ve vztahu k podílovému fondu dluhy podle zákona upravujícího účetnictví v tomto podílovém fondu, ve vztahu ke svěřenskému fondu dluhy podle zákona upravujícího účetnictví v tomto svěřenském fondu a ve vztahu k podfondu dluhy podle zákona upravujícího účetnictví v tomto podfondu a ve vztahu k investičnímu fondu s právní osobností dluhy tohoto fondu podle zákona upravujícího účetnictví.
§ 638
Jazyk
(1) Vyžaduje-li tento zákon uveřejňování, poskytování nebo zpřístupňování dokumentů a jiných informací, uveřejňují se, poskytují se nebo zpřístupňují se tyto informace v českém jazyce, ledaže tento zákon stanoví jinak.
(2) Vyžaduje-li nebo povoluje-li tento zákon uveřejnění, poskytnutí nebo zpřístupnění dokumentů a jiných informací na internetových stránkách, musejí být tyto dokumenty nebo jiné informace na těchto internetových stránkách uveřejněny, poskytnuty nebo zpřístupněny nejméně po dobu 3 let ode dne, kdy tento dokument nebo jiná informace přestane být aktuální, ledaže tento zákon stanoví jinak. Pro určení toho, zda lze oznámení a údaje podle § 249 odst. 1, sdělení o splynutí a sdělení o sloučení namísto v listinné podobě poskytnout podílníkovi nebo akcionáři na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, a uveřejnit pouze na internetových stránkách dotčeného investičního fondu, se obdobně použijí ustanovení jiného právního předpisu upravujícího podmínky, za nichž lze tímto způsobem poskytnout a uveřejnit sdělení klíčových informací speciálního fondu.
(3) Česká národní banka může vyhláškou stanovit, aby
a) sdělení klíčových informací, statut, výroční zpráva investičního fondu, pololetní zpráva investičního fondu nebo srovnatelný dokument zahraničního investičního fondu a
b) údaj o částkách, za které se vydávají a odkupují podílové listy nebo investiční akcie vydané investičním fondem, nebo srovnatelný údaj, jde-li o vydávání a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných zahraničním investičním fondem,
byly v České republice uveřejněny v jiném než českém jazyce, je-li to v zájmu investorů se sídlem nebo bydlištěm v České republice.
(4) Je-li ve vztahu ke standardnímu fondu nebo srovnatelnému zahraničnímu investičnímu fondu uveřejněn překlad dokumentu, uvedeného v odstavci 3 písm. a), nahradí administrátor tohoto fondu újmu vzniklou z jeho nesprávného nebo neúplného překladu; to neplatí pro uveřejnění podle § 598 odst. 3.
K části sté šestnácté návrhu zákona – změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
Platné znění zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 66
Sbírka listin obsahuje
a) zakladatelské právní jednání právnické osoby, statut nadace, statut nadačního fondu nebo ústavu, je-li vydán, statut svěřenského fondu, veřejnou listinu o osvědčení průběhu ustavující schůze družstva a o rozhodnutí ustavující schůze družstva o přijetí stanov, stanovy družstva, stanovy spolku, usnesení ustavující schůze spolku, byl-li spolek založen usnesením ustavující schůze, rozhodnutí příslušného orgánu spolku o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku, stanovy odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů nebo mezinárodní organizace zaměstnavatelů a oznámení o založení odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů nebo mezinárodní organizace zaměstnavatelů, a jejich pozdější změny; po každé změně musí být uloženo také jejich platné úplné znění,
b) rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou členem statutárního orgánu, likvidátorem, insolvenčním správcem nebo vedoucím odštěpného závodu nebo které jako zákonem upravený orgán nebo jako jeho členové jsou oprávněny zavazovat právnickou osobu nebo ji zastupovat před soudem nebo se takto podílejí na řízení nebo kontrole právnické osoby a rozhodnutí o ručení člena orgánu při úpadku obchodní korporace podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev7), rozhodnutí o jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce svěřenského správce,
c) výroční zprávy nebo výroční finanční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy nebo výroční finanční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů anebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky,
c) účetní závěrky, zprávy podle zákona upravujícího účetnictví, výroční zprávy nebo výroční finanční zprávy a zprávy auditora o jejich ověření, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin jiný zákon, a zprávu o podnikatelské činnosti společnosti, vyhotovuje-li se,
d) rozhodnutí o zrušení právnické osoby, rozhodnutí, jímž se ruší rozhodnutí o zrušení právnické osoby, rozhodnutí o přeměně právnické osoby, rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o přeměně právnické osoby, rozhodnutí soudu o neplatnosti právnické osoby, konečnou zprávu o průběhu likvidace a rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka právnické osobě, rozhodnutí o zrušení svěřenského fondu, doklad o jiném důvodu skončení správy svěřenského fondu, rozhodnutí, že majetek svěřenského fondu bude převeden do jiného svěřenského fondu nebo do vlastnictví právnické osoby,
e) projekt přeměny; byl-li projekt přeměny uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev8), vzniká povinnost uložit projekt přeměny do sbírky listin až spolu s návrhem na zápis,
f) smlouvu o sloučení nadace, nadačního fondu nebo ústavu, rozhodnutí o jejím schválení, rozhodnutí soudu o neplatnosti smlouvy o sloučení a rozhodnutí správní rady o změně právní formy nadace, nadačního fondu nebo ústavu,
g) smlouvu o sloučení spolků, smlouvu o splynutí spolků a smlouvu o rozdělení sloučením, projekt rozdělení spolků se založením nových spolků a rozhodnutí o změně právní formy spolku,
h) oznámení o zrušení nebo neschválení projektu přeměny, byl-li po jeho založení zrušen nebo neschválen; to platí obdobně pro oznámení o zrušení nebo neschválení smlouvy o sloučení nebo změně právní formy podle písmene f) a g),
i) rozhodnutí soudu, kterým byla vyslovena neplatnost projektu přeměny nebo neplatnost usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým byl projekt přeměny schválen,
j) posudek znalce na ocenění nepeněžitého vkladu při založení nadace, nadačního fondu, ústavu, společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo při zvýšení jejich základního nebo nadačního kapitálu, posudek znalce na ocenění nepeněžitého vkladu do družstva, posudek znalce na ocenění jmění při přeměnách obchodních společností a družstev a posudek znalce na ocenění majetku při úplatném nabytí majetku akciové společnosti od zakladatelů podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev9),
k) rozhodnutí soudu vydaná podle zákona upravujícího řešení úpadku, hrozícího úpadku a oddlužení fyzických a právnických osob ve vztahu k zapsané osobě, svěřenskému správci nebo majetku ve svěřenském fondu, a to
1. usnesení o zahájení insolvenčního řízení,
2. usnesení o předběžných opatřeních,
3. rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu,
4. usnesení o prohlášení konkursu a o schválení konečné zprávy,
5. usnesení o povolení reorganizace a usnesení o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a
6. usnesení, jímž se insolvenční řízení končí,
l) zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou, není-li součástí výroční zprávy individuální zprávy vedení, a zprávu znalce o jejím přezkoumání,
m) rozhodnutí soudu o zrušení nebo zúžení rozsahu společného jmění manželů; v případě nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželů musí být uložena dohoda o vypořádání společného jmění nebo rozhodnutí soudu, popřípadě prohlášení podnikatele, že k dohodě ani rozhodnutí soudu nedošlo,
n) rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí postižením účasti povinného v obchodní korporaci, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu rozhodnutí, vyrozumění o zahájení exekuce, exekuční příkaz na postižení podílu některého společníka ve společnosti, jakož i rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce skončila jinak než zastavením,
o) rozhodnutí podle písmene o) týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce postižením prodeje závodu obchodní korporace nebo jeho části, rozhodnutí podle písmene o) týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce postižením závodu nebo jeho části ve svěřenském fondu,
p) rozhodnutí soudu o neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby,
q) rozhodnutí příslušného státního orgánu o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola podle zákona upravujícího právní poměry vysokých škol10),
r) doklad o koupi závodu podle ustanovení občanského zákoníku o koupi závodu11),
s) rozhodnutí soudu o změně nadačního účelu, rozhodnutí soudu o nahrazení původního účelu veřejně prospěšného svěřenského fondu podobným účelem,
t) rozhodnutí správní rady nadace o zvýšení nebo snížení nadačního kapitálu,
u) rozhodnutí soudu o přemístění sídla nadace, nadačního fondu nebo ústavu do zahraničí,
v) smlouvu o vložení daru do nadační jistiny, ve které je omezena dispozice s tímto majetkem, rozhodnutí soudu o nahrazení původního účelu veřejně prospěšného svěřenského fondu podobným účelem,
w) rozhodnutí valné hromady o tom, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs upsaných akcií nebo je mohou nabývat za jiných zvýhodněných podmínek, smlouvu nebo jiný doklad o zvýšení majetku ve svěřenském fondu zřízeném za soukromým účelem, k němuž došlo jinak než z výnosů majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn,
x) u právnické osoby, která přemístila své sídlo do zahraničí, doklad o zápisu do příslušné evidence cílového státu, jehož právem se tato osoba řídí, pokud právo cílového státu takový zápis přikazuje, a
y) další listiny, o kterých tak stanoví zákon, nebo o jejichž uložení požádá zapsaná osoba, má-li na tom právní zájem.
***
Sbírka listin u zahraničních osob
§ 69
Do sbírky listin se o zahraniční osobě, jejím závodu, odštěpném závodu, pobočném spolku a organizační složce zahraniční fundace nebo zahraničního ústavu uloží
a) účetní záznamy týkající se zahraniční osoby, účetní závěrky zahraniční osoby a zprávy o jejich ověření v souladu s povinností jejich kontroly, zpracování a zveřejnění podle právního řádu, jímž se zahraniční osoba řídí; jestliže účetní záznamy nejsou vypracovány v souladu s předpisy Evropské unie nebo rovnocenným způsobem a jde-li o odštěpný závod zahraniční úvěrové a finanční instituce, a v případě, že není splněna podmínka vzájemnosti, uloží se do sbírky listin také účetní záznamy, které se vztahují k činnosti odštěpného závodu, uvedené v § 66 písm. c),
b) společenská smlouva, stanovy a obdobné listiny, jimiž byla zahraniční osoba založena, a jejich změny a úplná znění,
c) osvědčení evidence státu, kde má zahraniční osoba sídlo, že je v této evidenci zapsána, jestliže právo tohoto státu takovouto evidenci přikazuje, a
d) údaj nebo doklad o zatížení majetku zahraniční osoby v jiném státě, je-li platnost zajišťovacího prostředku vázána na jeho zveřejnění.
§ 70
(1) Povinnost uložení účetních záznamů podle § 69 písm. a), která se vztahuje k činnosti odštěpného závodu, neplatí pro zahraniční právnickou osobu, která se řídí právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, a její odštěpný závod a pro zahraniční fyzickou osobu, která je státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, a její odštěpný závod.
(2) U zahraniční osoby a jejího odštěpného závodu podle odstavce 1 se do sbírky listin uloží jen listiny uvedené v § 69 písm. a) části věty před středníkem a listiny uvedené v § 69 písm. b) a c).
***
§ 105a
(1) Nepředloží-li obchodní korporace řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období k založení do sbírky listin, vyzve ji rejstříkový soud, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy předložila všechny chybějící účetní závěrky k založení do sbírky listin, jinak bude postupovat podle § 104.
(2) Výzva podle odstavce 1 se doručuje obchodní korporaci do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno; předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení se použijí obdobně.
(3) Nepodaří-li se výzvu podle odstavce 1 obchodní korporaci doručit, zahájí rejstříkový soud řízení o jejím zrušení; údaj o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace zapíše rejstříkový soud bez řízení do veřejného rejstříku.
(4) Nevyjde-li v průběhu řízení o zrušení obchodní korporace najevo, že majetek obchodní korporace postačuje alespoň na úhradu nákladů likvidace, rozhodne rejstříkový soud, pokud by tím nebylo podstatně zasaženo do práv třetích osob, o zrušení obchodní korporace bez likvidace; jinak rozhodne o zrušení obchodní korporace s likvidací.
(5) Rejstříkový soud může vydat rozhodnutí o zrušení obchodní korporace bez likvidace nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne zápisu údaje o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace podle odstavce 3 do veřejného rejstříku.
(6) Rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace nerozhodne, jestliže v době jeho rozhodování probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek obchodní korporace.
Rozhodne-li rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace bez likvidace, provede na základě tohoto rozhodnutí zápis ve veřejném rejstříku. Ustanovení § 78 se nepoužije.
K části sté sedmnácté návrhu zákona – změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu
Platné znění zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
1. § 54
(1) Ocenění vychází z obezřetných předpokladů, bere v potaz poměry nevýkonných expozic a závažnost ztrát a nesmí předpokládat poskytnutí veřejné podpory, nouzové likviditní pomoci České národní banky nebo jiné likviditní pomoci České národní banky.
(2) Ocenění zohlední, že při uplatnění opatření k řešení krize
a) Česká národní banka, jakož i Fond pro řešení krize, mohou od povinné osoby v souladu s § 178 požadovat náhradu hotových výdajů, které řádně vynaložily v souvislosti s uplatněním opatření k řešení krize,
b) Fond pro řešení krize může od povinné osoby požadovat úhradu úroků nebo plateb, kde povinnost je uhradit vznikla v souvislosti s poskytnutím úvěru nebo záruky této osobě.
(3) Ocenění obsahuje rovněž
a) aktualizovanou rozvahu a zprávu o finanční situaci povinné osoby vycházející z účetnictví a jiných záznamů povinné osoby,
b) analýzu a účetní hodnotu majetku vycházející z účetnictví a jiných záznamů aktiva povinné osoby,
c) seznam neuhrazených dluhů obsažených v účetnictví podle zákona upravujícího účetnictví povinné osoby s uvedením věřitelů a vlastníků nástrojů účasti a jejich kategorie a pořadí v souladu s insolvenčním zákonem a zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev a
d) odhad uspokojení, který by věřitelé a vlastníci nástroje účasti na povinné osobě dosáhli v řízení podle insolvenčního zákona, včetně jejich rozdělení do skupin; tím není dotčen § 177 odst. 1.
(4) Je-li ocenění zpracováno pro účely přechodu podle § 96, 102 nebo 113, je součástí ocenění rovněž odhad tržní hodnoty majetku, nestanoví-li Česká národní banka s přihlédnutím k okolnostem případu jinak.
1. ***
1. § 201
(1) Do působnosti správní rady patří
a) jmenovat a odvolávat členy výkonné rady,
b) stanovit způsob odměňování členů výkonné rady,
c) dohlížet nad činností výkonné rady,
d) schvalovat dlouhodobý a roční plán činnosti Garančního systému,
e) vydávat statut Garančního systému a statuty Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize,
f) schvalovat jednací řád správní rady a jednací řád výkonné rady,
g) schvalovat vnitřní předpisy Garančního systému,
h) schvalovat rozpočet Garančního systému, výroční správu zprávu vedení Garančního systému, účetní závěrku Garančního systému, účetní závěrku Fondu pojištění vkladů a účetní závěrku Fondu pro řešení krize, případně jiné jejich zprávy podle zákona upravujícího účetnictví,
i) schvalovat dlouhodobou investiční strategii Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a roční investiční plán Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize,
j) schvalovat poměrné rozdělení výnosů obstaraných Garančním systémem z jiného majetku než Fondu pojištění vkladů nebo Fondu pro řešení krize mezi Fond pojištění vkladů a provozní fond Fondu pro řešení krize,
k) schvalovat rozdělení výdajů vzniklých při správě Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize, včetně poskytovaní záloh mezi Fondem pojištění vkladů a provozním fondem Fondu pro řešení krize, podle § 207 odst. 2 věty poslední,
l) schvalovat významné veřejné zakázky.
(2) Do působnosti správní rady dále patří
a) schvalovat obecné postupy vyplácení náhrad z Fondu pojištění vkladů a použití prostředků Fondu pro řešení krize,
b) schvalovat převod majetku z provozního do příspěvkového fondu Fondu pro řešení krize,
c) rozhodovat o přijetí nebo poskytnutí zápůjčky nebo úvěru a o přijetí dotace nebo návratné finanční výpomoci ve vztahu k Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize,
d) rozhodovat o převzetí dluhu, přistoupení k dluhu nebo zajištění dluhu jiné osoby,
e) rozhodovat o postoupení pohledávky s hodnotou vyšší než 100 000 Kč,
f) rozhodovat o vzdání se práva nebo prominutí dluhu v hodnotě vyšší než 10 000 Kč,
g) rozhodovat o poskytnutí daru v hodnotě vyšší než 10 000 Kč,
h) rozhodovat o vydání dluhopisů,
i) rozhodovat o uzavření smluv s hodnotou plnění vyšší než 2 000 000 Kč; ve vztahu ke smlouvě uzavřené na dobu neurčitou se hodnota plnění pro tento účel počítá za dobu 4 let trvání smlouvy,
j) rozhodovat o nabytí, převodu, zastavení nebo jiném obdobném nakládání s nemovitou věcí,
k) schvalovat dohodu podle § 41o odst. 2 zákona upravujícího činnost bank,
l) schvalovat žádost o poskytnutí úvěru z Fondu pro řešení krize pro účely finanční výpomoci mechanismu financování řešení krize jiného členského státu a pro účely skupinového řešení krize.
(3) Správní rada si může vyhradit rozhodování ve věcech, které podle zákona náleží do působnosti výkonné rady.
(4) Způsob přijímaní rozhodnutí správní rady podle odstavců 1 až 3 a 6 stanoví statut Garančního systému.
(5) Vůči členům výkonné rady právně jedná za Garanční systém předseda nebo místopředseda správní rady nebo její člen, který byl k tomu správní radou pověřen.
(6) Správní rada může pověřit schvalováním vnitřních předpisů Garančního systému podle odstavce 1 písm. g) výkonnou radu.
1. ***
1. § 205
Účetnictví
(1) Garanční systém, Fond pojištění vkladů a Fond pro řešení krize tvoří tři samostatné účetní jednotky. Garanční systém účtuje o stavu a pohybu aktiv a pasiv, dále o výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření odděleně od předmětu účetnictví Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize.
(2) Garanční systém zajišťuje účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro Fond pojištění vkladů a Fond pro řešení krize způsobem umožňujícím sestavení účetní závěrky za každý jednotlivý fond. Účtování probíhá v souladu s účetními metodami podle zákona upravujícího účetnictví.
(3) Účetní závěrka Garančního systému, účetní závěrka Fondu pojištění vkladů a účetní závěrka Fondu pro řešení krize musí být ověřené auditorem.
(4) Garanční systém vypracuje výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví a uveřejní ji na svých internetových stránkách.
§ 205
Účetnictví a daně
(1) Garanční systém zajišťuje plnění povinností Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize souvisejících s
a) účetnictvím a
b) daněmi, poplatky nebo jinými obdobnými peněžitými plněními.
(2) Garanční systém, Fond pojištění vkladů a Fond pro řešení krize jako účetní jednotky mají povinnosti auditu řádné účetní závěrky.
(3) Garanční systém vyhotovuje individuální zprávu vedení, která obsahuje pouze informace, které zajistí poskytnutí uceleného a vyváženého popisu vývoje a výkonnosti činnosti a hospodářské situace, včetně zásadních rizik a nejistot, kterým čelí, za individuální účetní období, analyzované pouze z finančního hlediska. Individuální zpráva vedení Garančního systému obsahuje informace podle věty první rovněž ve vztahu k Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize. Fond pojištění vkladů a Fond pro řešení krize jako účetní jednotky nevyhotovují individuální zprávu vedení.
(4) Řádné individuální účetní závěrky Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a zprávy auditora o povinném auditu se zveřejňují ve veřejném rejstříku uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve které se zveřejňuje řádná individuální účetní závěrka Garančního systému.
(5) Garanční systém také ve lhůtě pro zveřejnění řádné účetní závěrky, zprávy podle zákona upravujícího účetnictví, jsou-li vyhotovovány, a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány, uveřejní tyto dokumenty a řádné individuální účetní závěrky Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a zprávy auditora o povinném auditu na internetových stránkách Garančního systému.
K části sté osmnácté návrhu zákona – změna zákona o zadávání veřejných zakázek
Platné znění zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 13
Podíl činnosti
(1) Pro určení podílu činností podle § 11 odst. 1 písm. c) nebo § 12 písm. c) se bere v úvahu průměrný obrat, pokud je činnost, která je předmětem smlouvy, hrazena jejími příjemci v plné výši. Není-li možné takto postupovat, použijí se jako základ pro výpočet v případě vertikální spolupráce celkové náklady právnické osoby a v případě horizontální spolupráce náklady zadavatele vzniklé v souvislosti s činnostmi, kterých se tato spolupráce týká.
(2) Podíl činností se vypočítá v souhrnu za 3 individuální účetní období předcházející individuálnímu účetnímu období, ve kterém došlo k uzavření smlouvy. Vznikla-li nebo zahájila-li právnická osoba příslušnou činnost později nebo došlo k reorganizaci jejích činností, postačí, že dosažení podmínek podle odstavce 1 je věrohodné, zejména na základě plánů činnosti.
***
§ 19
Předpokládaná hodnota veřejných zakázek pravidelné povahy
(1) Předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se stanoví jako
a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího individuálního účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo
b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v individuálním účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).
(2) Má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle odstavce 1 podle § 20 nebo 21.
(3) Za veřejné zakázky podle odstavce 1 se nepovažují veřejné zakázky,
a) u kterých je jednotková cena jejich předmětu v době podle odstavce 1 písm. a) proměnlivá,
b) kterými zadavatel pořizuje dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb a
c) jejichž předpokládaná hodnota určená postupem podle odstavce 1 a 2 nedosahuje limitu podle § 25.
***
§ 78
Kritérium ekonomické kvalifikace a jeho prokázání
(1) Zadavatel může požadovat, aby minimální roční obrat dodavatele nebo obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející individuální účetní období; jestliže dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna individuální účetní období od svého vzniku.
(2) Podmínka minimální výše ročního obratu nesmí přesahovat dvojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky. V případě zadávacího řízení, v němž má být uzavřena rámcová dohoda s obnovením soutěže, nesmí tato podmínka přesáhnout dvojnásobek průměrné předpokládané hodnoty veřejných zakázek, které budou prováděny na základě rámcové dohody současně, nebo není-li známa, dvojnásobek předpokládané hodnoty rámcové dohody. V případě zadávacího řízení, v němž má být zaveden dynamický nákupní systém, nesmí tato podmínka přesahovat dvojnásobek maximální předpokládané hodnoty jednotlivých veřejných zakázek, které mají být v dynamickém nákupním systému zadány.
(3) Odstavec 2 se nepoužije v zadavatelem odůvodněných případech, kterými jsou zejména zvláštní rizika vyplývající z povahy dodávek, služeb nebo stavebních prací.
(4) Pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví zadavatel podmínku ekonomické kvalifikace na každou část zvlášť. Zadavatel však může stanovit podmínku ekonomické kvalifikace odkazem na soubory částí v případě, že vybranému dodavateli bude zadáno několik částí současně.
(5) Dodavatel prokáže obrat výkazem zisku a ztrát výsledku hospodaření dodavatele nebo obdobným dokladem podle právního řádu země sídla dodavatele.
(6) Zadavatel není oprávněn požadovat ekonomickou kvalifikaci v případě veřejných zakázek na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému.
***
§ 117
Náklady životního cyklu
Náklady životního cyklu musí zahrnovat nabídkovou cenu a mohou zahrnovat
a) náklady zadavatele nebo jiných uživatelů v průběhu životního cyklu předmětu veřejné zakázky, kterými mohou být zejména
1. ostatní pořizovací náklady pořizovací výdaje,
2. náklady související s užíváním předmětu veřejné zakázky,
3. náklady na údržbu, nebo
4. náklady spojené s koncem životnosti, nebo
b) náklady způsobené dopady na životní prostředí, které jsou spojeny s předmětem plnění veřejné zakázky kdykoli v průběhu jeho životního cyklu, a to v případě, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu; mohou jimi být zejména náklady na emise skleníkových plynů nebo jiných znečišťujících látek nebo jiné náklady na zmírnění změny klimatu.
***
§ 104
Další podmínky pro uzavření smlouvy
Zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele jako další podmínky pro uzavření smlouvy
a) předložení dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky nebo kvalifikaci dodavatele,
b) úspěšný výsledek zkoušek vzorků,
c) předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací[footnoteRef:546]5), je-li to k plnění veřejné zakázky nezbytné, [546: 5) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.]
d) přijetí určité formy spolupráce podle § 37 odst. 4,
e) bližší podmínky součinnosti před uzavřením smlouvy, nebo
f) předložení dokladu o splnění povinností podle § 21a zákona o účetnictví povinnosti zveřejnit ve veřejném rejstříku účetní závěrku, zprávy podle zákona upravujícího účetnictví, jsou-li vyhotovovány, a zprávy o jejich ověření, jsou-li ověřovány.
***
§ 155
Zakázky zadávané přidruženým osobám
(1) Přidruženou osobou se rozumí osoba, která má povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky[footnoteRef:547]40) zadavatelem je zadavatelovou dceřinou entitou podle zákona upravujícího účetnictví zahrnutou do konsolidačního celku podle zákona upravujícího účetnictví nebo jiná osoba, která přímo nebo nepřímo [547: 40) § 22 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.]
a) může podléhat dominantnímu vlivu zadavatele,
b) může vykonávat dominantní vliv nad zadavatelem, nebo
c) podléhá dominantnímu vlivu stejné osoby jako zadavatel.
(2) Za sektorovou veřejnou zakázku se nepovažuje zakázka zadaná zadavatelem přidružené osobě nebo společně několika zadavateli za účelem výkonu relevantní činnosti osobě přidružené k některému z těchto zadavatelů, jestliže se jedná o
a) služby, přičemž alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby ze všech služeb, které tato osoba poskytovala v předchozích 3 letech, bylo dosaženo ve vztahu k zadavateli nebo osobám, k nimž je zadavatel přidruženou osobou,
b) dodávky, přičemž alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby ze všech dodávek, které tato osoba poskytovala v předchozích 3 letech, bylo dosaženo ve vztahu k zadavateli nebo osobám, k nimž je zadavatel přidruženou osobou, nebo
c) stavební práce, přičemž alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby ze všech stavebních prací, které tato osoba poskytovala v předchozích 3 letech, bylo dosaženo ve vztahu k zadavateli nebo osobám, k nimž je zadavatel přidruženou osobou.
(3) Není-li možné stanovit průměrný obrat za předchozí 3 roky, jelikož přidružená osoba byla založena nebo prokazatelně zahájila svou činnosti později, postačí prokázat, zejména prostřednictvím plánů činnosti, že dosažení podmínek podle odstavce 2 je věrohodné.
(4) Pokud jsou zadavateli poskytovány stejné nebo podobné dodávky, služby nebo stavební práce více než jednou přidruženou osobou, s nimiž tvoří podnikatelské seskupení, vypočte se podíl uvedený v odstavci 2 z celkového obratu za dodávky, celkového obratu za služby nebo celkového obratu za stavební práce dosaženého těmito přidruženými osobami.
K části sté devatenácté návrhu zákona – změna zákona o hazardních hrách
Platné znění zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 4
Vymezení některých pojmů
Pro účely právní úpravy hazardních her se rozumí
a) účastníkem hazardní hry fyzická osoba, která se k účasti na hazardní hře provozované na území České republiky registrovala nebo zaplatila vklad,
b) sázejícím účastník hazardní hry, který zaplatil sázku,
c) vkladem jakékoliv plnění opravňující k účasti na hazardní hře, které představuje zejména
1. jedna nebo více sázek, nebo
2. další plnění stanovená provozovatelem, která kromě sázky opravňují účastníka hazardní hry k účasti na hazardní hře,
d) sázkou sázejícím dobrovolně určené nevratné plnění, které bude porovnáváno s výsledkem hazardní hry, včetně
1. rozdílu mezi nabízenou cenou zboží nebo služby a jejich cenou obvyklou, nebo
2. částky převyšující cenu za volání nebo odeslání textové nebo multimediální zprávy vyplývající ze smlouvy mezi účastníkem hazardní hry a poskytovatelem služeb elektronických komunikací,
e) doprovodným plněním vklad nebo jeho část, které kromě sázky opravňují k účasti na konkrétní hře daného druhu hazardní hry,
f) ostatním plněním vklad nebo jeho část, které nejsou sázkou ani doprovodným plněním,
g) cizím účastníkem hazardní hry fyzická osoba účastnící se internetové hry neprovozované na území České republiky, pokud hraje proti účastníkovi hazardní hry,
h) vyplacením výhry
1. vyplacení žetonů účastníkovi hazardní hry u hracího stolu živé hry na základě vyhodnocení hry živé hry v kasinu, pokud nejde o karetní turnaj,
2. zaevidování peněžních prostředků na uživatelské konto účastníka hazardní hry, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a pro danou hazardní hru je zřízeno uživatelské konto; to neplatí pro peněžní prostředky vyplácené jako renta,
3. vyplacení peněžních prostředků účastníkovi hazardní hry v hotovosti nebo provedení jejich bezhotovostního převodu účastníkovi hazardní hry z platebního účtu, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a pro danou hazardní hru není zřízeno uživatelské konto,
4. zaznamenání na uživatelské konto, pokud jde o nepeněžní výhru nebo peněžní prostředky vyplácené jako renta a pro danou hazardní hru je zřízeno uživatelské konto,
5. předání hmotné věci nebo poukázky na hmotnou věc nebo službu účastníkovi hazardní hry, pokud jde o nepeněžní výhru a pro danou hazardní hru není zřízeno uživatelské konto, nebo
6. složení peněžních prostředků do úschovy, pokud jde o peněžní prostředky vyplácené jako renta a pro danou hazardní hru není zřízeno uživatelské konto,
i) rentou peněžní prostředky postupně vyplácené z úschovy,
j) bonusem plnění poskytnuté účastníkovi hazardní hry v souvislosti s provozováním hazardní hry bezúplatně nebo za cenu nižší, než je jeho cena obvyklá,
k) rizikovým bonusem bonus podporující rizikové hraní hazardních her nebo ohrožující zdraví, život, dobré mravy nebo veřejný pořádek,
l) cenou obvyklou cena stanovená podle zákona upravujícího oceňování majetku obvyklá hodnota určená podle zákona upravujícího oceňování věcí, služeb a dluhů,
m) provozovatelem ten, kdo provozuje hazardní hru, bez ohledu na to, zda je držitelem základního povolení k jejímu provozování nebo zda je ohlašovatelem,
n) zemí původu u
1. fyzické osoby každý stát, jehož je státním příslušníkem, nebo v němž je přihlášena k trvalému nebo jinému obdobnému pobytu,
2. podnikající fyzické osoby každý stát, který je její zemí původu podle bodu 1 nebo ve kterém má sídlo,
3. právnické osoby stát, ve kterém má sídlo,
4. svěřenského fondu stát, podle jehož práva je založen, a každý stát, který je zemí původu jeho svěřenského správce podle bodů 1 až 3,
o) zakázanou internetovou hrou internetová hra provozovaná v rozporu s § 7 odst. 2 písm. a) nebo b).
1. ***
1. § 10
Výhra
(1) Předmětem výhry hazardní hry, s výjimkou věcné loterie, okamžité loterie, doplňkové loterie a tomboly, mohou být pouze peněžní prostředky.
(2) Předmětem výhry věcné loterie nebo tomboly mohou být pouze hmotné věci nebo služby, s vyloučením peněžních prostředků.
(3) Předmětem výhry okamžité loterie nebo doplňkové loterie mohou být pouze peněžní prostředky, hmotné věci nebo služby.
(4) Předmětem výhry živé hry mohou být pouze
a) hodnotové nebo hrací žetony, jedná-li se o výhru živé hry neprovozované jako internetová hra,
b) turnajové žetony, jedná-li se o výhru jednotlivé hry živé hry v rámci karetního turnaje,
c) peněžní prostředky, jedná-li se o výhru živé hry provozované jako internetová hra nebo karetní turnaj.
(5) Peněžní prostředky vyplácené jako renta mohou být předmětem výhry pouze tehdy, jedná-li se o výhru číselné loterie, peněžité loterie nebo okamžité loterie.
(6) Předmětem výhry nesmí být
a) tabákový výrobek, kuřácká pomůcka, bylinný výrobek určený ke kouření, elektronická cigareta, nikotinový sáček bez obsahu tabáku nebo alkoholický nápoj podle zákona upravujícího ochranu zdraví před škodlivými účinky návykových látek,
b) látka nebo přípravek podle nařízení vlády upravujícího seznam návykových látek,
c) léčivý přípravek podle zákona upravujícího léčiva,
d) cenný papír nebo jiný investiční nástroj nebo
e) virtuální aktivum podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(7) Hodnota nepeněžních výher se určí podle zákona upravujícího oceňování majetku věcí, služeb a dluhů.
(8) Provozovatel je povinen vyplatit výhru ve stejné měně, v jaké přijal související sázku do hry.
K části sté dvacáté návrhu zákona – změna zákona o dani z hazardních her
Platné znění zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 3
Základ daně
(1) Základ dílčí daně činí částka, o kterou úhrn přijatých vkladů přepočtených na české koruny převyšuje součet úhrnu vyplacených výher přepočtených na české koruny a úhrnu vrácených vkladů přepočtených na české koruny z
a) okamžité loterie
1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových okamžitých loterií,
2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních okamžitých loterií,
b) jiné než okamžité loterie, u které nejkratší rozestup mezi slosováními stanovený v základním povolení činí nejvýše 15 minut,
1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových rychlých loterií,
2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních rychlých loterií,
c) loterie jiné než podle písmene a) nebo b)
1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových běžných loterií,
2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních běžných loterií,
d) kursové sázky s výjimkou živé kursové sázky
1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových běžných kursových sázek,
2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních běžných kursových sázek,
e) živé kursové sázky
1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových živých kursových sázek,
2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních živých kursových sázek,
f) totalizátorové hry
1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových totalizátorových her,
2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních totalizátorových her,
g) binga
1. provozovaného dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových bing,
2. jiného než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních bing,
h) technické hry
1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových technických her,
2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních technických her,
i) živé hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových živých her,
j) tomboly v případě základu dílčí daně z tombol a
k) turnaje malého rozsahu v případě základu dílčí daně z turnajů malého rozsahu.
(2) Základ dílčí daně z ostatních živých her činí součet těchto částek:
a) kladný rozdíl úhrnu hodnotových žetonů nakoupených účastníky hazardní hry a úhrnu hodnotových žetonů vyměněných účastníky hazardní hry vyjádřený v českých korunách; na vklad do živé hry neprovozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, který nebyl přijat v hodnotových žetonech ani hracích žetonech, a na předání hodnotových žetonů účastníkovi hazardní hry z jakéhokoliv důvodu, než je vyplacení výhry nebo vrácení vkladu, se pro účely určení základu dílčí daně z ostatních živých her hledí jako na nákup hodnotových žetonů odpovídající hodnoty,
b) částka, o kterou úhrn přijatých vkladů do turnaje přepočtených na české koruny převyšuje součet úhrnu vyplacených výher z turnaje přepočtených na české koruny a úhrnu vrácených vkladů do turnaje přepočtených na české koruny.
(3) Základ dílčí daně z hazardních her provozovaných bez potřebného základního povolení nebo ohlášení činí částka, o kterou úhrn přijatých vkladů přepočtených na české koruny převyšuje součet úhrnu vyplacených výher přepočtených na české koruny a úhrnu vrácených vkladů přepočtených na české koruny. Odstavce 1 a 2 se na takovou hazardní hru nepoužijí.
(4) Při určení základu dílčí daně podle odstavce 1 nebo 3 se nezohlední přijatý vklad, vyplacená výhra a vrácený vklad související s hrou hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti cizímu účastníkovi hazardní hry.
(5) Do základu dílčí daně podle odstavce 1 nebo 3 související s hrou hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti cizímu účastníkovi hazardní hry, se zahrne rozdíl
a) součinu
1. částky, o kterou úhrn přijatých vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher, a
2. poměru úhrnu přijatých vkladů od účastníka hazardní hry a úhrnu všech přijatých vkladů a
b) úhrnu vkladů vrácených účastníkovi hazardní hry.
(6) Rozdíl podle odstavce 5 se do základu dílčí daně zahrnuje pouze do výše tohoto základu určeného podle odstavce 1 nebo 3.
(7) Souvisí-li přijatý vklad s více hazardními hrami, zohlední se pouze v základu dílčí daně z té z nich, pro kterou tento zákon stanoví nejvyšší sazbu daně.
(8) Z každého turnaje živé hry se při určení základu daně z hazardních her zohlední v součtu za všechna zdaňovací období pouze vyplacené výhry do výše 95 % přijatých vkladů do tohoto turnaje.
(9) Hodnota nepeněžních vkladů a výher se určí podle zákona upravujícího oceňování majetku věcí, služeb a dluhů.
(10) Pro účely základu daně z hazardních her se pro přepočet jiné měny, než je měna účetnictví, na měnu účetnictví použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího účetnictví.
(11) Pro účely základu daně z hazardních her se pro přepočet částky v měně účetnictví, která je jiná než česká koruna, na českou korunu použije centrálně stanovený kurz pro přepočet mezi měnou účetnictví a českou korunou stanovený provozovatelem pro daný kalendářní den. Nestanoví-li provozovatel takový centrálně stanovený kurz, použije se kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den předcházející tomuto kalendářnímu dni.
(12) Pokud je částka v měně jiné, než je měna účetnictví, a měna účetnictví je jiná, než česká koruna, přepočte se tato částka na českou korunu postupně podle odstavců 10 a 11.
K části sté dvacáté první návrhu zákona – změna zákona o spotřebitelském úvěru
Platné znění zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 3
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) poskytováním spotřebitelského úvěru
1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr vlastním jménem a na vlastní účet,
2. předkládání návrhu na sjednání spotřebitelského úvěru vlastním jménem a na vlastní účet,
3. provádění přípravných prací směřujících vlastním jménem a na vlastní účet ke sjednání spotřebitelského úvěru, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru,
4. sjednávání spotřebitelského úvěru vlastním jménem a na vlastní účet, nebo
5. výkon práv a plnění povinností ze smlouvy o spotřebitelském úvěru osobou, která spotřebitelský úvěr se spotřebitelem sjednala,
b) zprostředkováním spotřebitelského úvěru
1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele,
2. předkládání návrhů na sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele,
3. provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele nebo jménem a na účet spotřebitele, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru,
4. sjednávání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, nebo
5. výkon práv a plnění povinností ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru osobou, která smlouvu o zprostředkování spotřebitelského úvěru se spotřebitelem uzavřela,
c) posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr,
d) poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr,
e) zprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel zprostředkovává spotřebitelský úvěr,
f) zastoupeným v případě
1. vázaného zástupce ten, s nímž má vázaný zástupce uzavřenou smlouvu, na jejímž základě zprostředkovává spotřebitelský úvěr, a kdo je osobou oprávněnou poskytovat spotřebitelský úvěr nebo samostatným zprostředkovatelem, nebo
2. zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru ten, s nímž má zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru uzavřenou smlouvu, na jejímž základě zprostředkovává vázaný spotřebitelský úvěr, a kdo je poskytovatelem vázaného spotřebitelského úvěru,
g) identifikačními údaji
1. u fyzické osoby jméno, popřípadě obchodní firma, adresa bydliště, datum narození a identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo"), bylo-li jí přiděleno; u fyzické osoby usazené v jiném než členském státě, není-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky občanem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen "členský stát") nebo jeho rodinným příslušníkem, též místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu v České republice,
2. u právnické osoby obchodní firma nebo název, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li jí přiděleno; u právnické osoby se sídlem v třetím státě též adresa pobočky obchodního závodu umístěné v České republice,
h) pracovníkem osoba, která je s poskytovatelem nebo zprostředkovatelem spotřebitelského úvěru v pracovněprávním vztahu, anebo člen statutárního orgánu nebo správní rady poskytovatele nebo zprostředkovatele spotřebitelského úvěru, nebo prokurista, pokud se přímo podílejí na poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, nebo jsou za poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru zodpovědní,
i) skupinou odbornosti poskytování nebo zprostředkování
1. spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení,
2. vázaného spotřebitelského úvěru, nebo
3. spotřebitelského úvěru na bydlení,
j) kapitálem nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru vlastní kapitál snížený o pohledávky z nesplaceného základního kapitálu, o pohledávky z nesplaceného emisního ážia a o pohledávky z nesplacených příplatků do fondů,
k) počátečním kapitálem součet
1. splaceného základního kapitálu,
2. splaceného emisního ážia,
3. povinných rezervních fondů,
4. ostatních fondů vytvořených z rozdělení zisku, které lze použít výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce, a
5. rozdílu nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v řádné individuální účetní závěrce ověřené auditorem a schválené příslušným orgánem právnické osoby, o jehož rozdělení příslušný orgán právnické osoby nerozhodl, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá účetní období,
l) zahraničním zprostředkovatelem zprostředkovatel s domovským členským státem jiným než Česká republika, který je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení,
m) domovským členským státem členský stát, ve kterém má zprostředkovatel, který je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení, své sídlo nebo skutečné sídlo,
n) hostitelským členským státem členský stát odlišný od domovského členského státu, ve kterém zprostředkovatel spotřebitelského úvěru na bydlení má pobočku, nebo ve kterém dočasně jinak zprostředkovává spotřebitelský úvěr na bydlení,
o) příslušným orgánem dohledu orgán jiného členského státu, který je oprávněn vykonávat dohled nad zprostředkováním spotřebitelského úvěru na bydlení a který byl jako příslušný orgán oznámen Evropské komisi.
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru,
b) roční procentní sazbou nákladů celkové náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěru, které se počítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
c) celkovou částkou, kterou má spotřebitel zaplatit, součet celkové výše spotřebitelského úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru,
d) celkovými náklady spotřebitelského úvěru veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře,
e) celkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici,
f) zápůjční úrokovou sazbou úroková sazba vyjádřená jako pevná nebo pohyblivá procentní sazba uplatňovaná ročně na čerpanou výši spotřebitelského úvěru,
g) pevnou zápůjční úrokovou sazbou jediná zápůjční úroková sazba sjednaná mezi poskytovatelem a spotřebitelem na celou dobu trvání spotřebitelského úvěru nebo více zápůjčních úrokových sazeb stanovených pro dílčí období výhradně neměnnou konkrétní procentní hodnotou; nejsou-li ve smlouvě o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení stanoveny všechny zápůjční úrokové sazby, považuje se pro účely spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení zápůjční úroková sazba za pevně stanovenou pouze pro dílčí období, pro která jsou zápůjční úrokové sazby stanoveny výhradně neměnnou konkrétní procentní hodnotou sjednanou při uzavření této smlouvy,
h) možností přečerpání výslovné ujednání smluvních stran o zpřístupnění peněžních prostředků, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtu spotřebitele,
i) překročením faktické zpřístupnění více peněžních prostředků, než je zůstatek na platebním účtu nebo než je smluvená možnost přečerpání,
j) referenční úrokovou sazbou úroková sazba, která se použije jako základ pro výpočet jakéhokoli úroku, jenž má být uplatněn, a která pochází z veřejně přístupného zdroje a kterou mohou strany smlouvy ověřit, avšak nemohou ji jakkoliv přímo ovlivnit,
k) trvalým nosičem dat jakýkoli nástroj, který umožňuje spotřebiteli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě,
l) spotřebitelským úvěrem v cizí měně spotřebitelský úvěr na bydlení, který je v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení vyjádřen v jiné měně, než
1. ve které má spotřebitel příjem, z něhož má být spotřebitelský úvěr splácen,
2. ve které spotřebitel drží aktiva, z nichž má být spotřebitelský úvěr splácen, nebo
3. v měně členského státu, v němž má spotřebitel bydliště,
m) překlenovacím úvěrem spotřebitelský úvěr na bydlení, jehož účelem je dočasné finanční řešení situace spotřebitele při přechodu k jinému spotřebitelskému úvěru na bydlení a který
1. nemá pevně stanovenou dobu trvání, nebo
2. má být splacen během 12 měsíců,
n) podmíněným závazkem nebo zárukou spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. a), který
1. zajišťuje jiný závazek a
2. umožňuje čerpání jistiny pouze při splnění podmínky stanovené ve smlouvě,
o) spotřebitelským úvěrem na bydlení s podílem na hodnotě nemovitosti spotřebitelský úvěr, u něhož je jistina, která má být splacena, určena na základě smluvně stanoveného procentního podílu z hodnoty nemovitosti v okamžiku splácení jistiny.
1. ***
1. § 113
Zajištění spotřebitelského úvěru
(1) Zajištění spotřebitelského úvěru nesmí být k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. To neplatí v případě spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) a v případě, že koupě nebo zachování vlastnictví předmětu zajištění je financováno spotřebitelským úvěrem jiným než na bydlení zajištěným tímto předmětem.
(2) Je-li k zajištění spotřebitelského úvěru užita nemovitá věc nebo věcné právo k nemovité věci, může mít toto zajištění pouze formu zástavního práva; k jiným ujednáním, jejichž účelem je zajištění spotřebitelského úvěru, se nepřihlíží.
(3) Při oceňování předmětu zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení se předmět zajištění ocení cenou obvyklou nebo oceňuje tržní hodnotou podle zákona upravujícího oceňování majetku věcí, služeb a dluhů. Ocenění Oceňování předmětu zajištění musí být nestranné a objektivní a musí být zaznamenáno v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Osoby provádějící ocenění oceňování předmětu zajištění musí být důvěryhodné, odborně způsobilé a dostatečně nezávislé na procesu poskytování spotřebitelského úvěru.
K části sté dvacáté druhé návrhu zákona – změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti
Platné znění zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
1. § 7
(1) Ministerstvo nejméně jednou ročně zveřejní za sektor veřejných institucí informace o
a) podmíněných závazcích dluzích podle právních předpisů upravujících účetnictví[footnoteRef:548]4) a o dalších potenciálních povinnostech k plnění s předpokládaným významným dopadem na veřejné finance nejméně v členění na záruky, dluhy vyplývající z činnosti veřejných společností vymezených v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii[footnoteRef:549]5), včetně jejich ocenění, [548: 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii.
4) § 4 odst. 8 písm. d) a § 18 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.] [549: 5) Odstavce 2.51 a 2.71 Přílohy A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013.]
b) zápůjčkách, úvěrech a návratných finančních výpomocích poskytnutých veřejnými institucemi, jejichž splátky jistiny nebo úroku jsou 90 a více dnů po lhůtě splatnosti,
c) majetkových účastech v obchodních korporacích a dalších podílech držených veřejnými institucemi, a to nejméně o majetkových účastech a podílech, jejichž hodnota je vyšší než 0,01 % nominálního hrubého domácího produktu uvedeného za stejné období v naposledy zveřejněné makroekonomické prognóze ministerstva,
d) odhadech dopadů daňových úlev, které lze považovat za výdaje uskutečňované prostřednictvím daňového systému, na příjmy sektoru veřejných institucí.
(2) U veřejných institucí uvedených v § 3 písm. h) až k) nebo u jednotlivých skupin těchto institucí zveřejní ministerstvo nejméně celkové příjmy, výdaje a saldo nebo celkové výnosy a náklady nebo jejich odhady za každé kalendářní čtvrtletí, a to do konce následujícího čtvrtletí.
(3) U veřejných institucí uvedených v § 3 písm. a) až f) a l) nebo u jednotlivých skupin těchto institucí zveřejní ministerstvo za každý kalendářní měsíc nejméně celkové příjmy, výdaje a saldo nebo celkové výnosy a náklady nebo jejich odhady, a to do konce následujícího měsíce. U veřejných institucí uvedených v § 3 písm. g) zveřejní ministerstvo tyto údaje ve stejných lhůtách samostatně.
(4) Veřejné instituce jsou povinny ministerstvu poskytnout informace potřebné k splnění informačních povinností podle odstavců 1 až 3, které nejsou ministerstvu známé z jeho činnosti, a to prostřednictvím centrálního systému účetních informací státu.
(5) Před zveřejněním údajů uvedených v odstavcích 2 a 3, ministerstvo zveřejní popis rozdílů mezi zveřejňovanými údaji a údaji podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii3). Popis ministerstvo připraví ve spolupráci s Českým statistickým úřadem.
(6) Ministerstvo spolu s údaji podle odstavců 1 až 3 zveřejní způsob, kterým byly tyto údaje stanoveny.
1. ***
1. § 32
(1) Zřizuje se Úřad Rady, který zajišťuje úkoly spojené s odborným, organizačním, administrativním, personálním a technickým zabezpečením činnosti Rady. V čele Úřadu Rady stojí vedoucí Úřadu Rady.
(2) Úřad Rady je organizační složkou státu a účetní jednotkou. V pracovněprávních vztazích jedná jménem státu vedoucí Úřadu Rady.
(3) Vedoucího Úřadu Rady jmenuje a odvolává Rada. Vedoucí Úřadu Rady je podřízen předsedovi Rady.
§ 33
(1) Výdaje na činnost Rady a Úřadu Rady jsou hrazeny ze samostatné kapitoly státního rozpočtu.
(2) Rada předkládá návrh rozpočtu a střednědobý výhled rozpočtu Úřadu Rady na 2 další roky ministerstvu a Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
(3) Výroční zprávu podle zákona o účetnictví Individuální zprávu vedení, individuální účetní závěrku, zprávu auditora o povinném auditu a zprávu o plnění rozpočtu Rada předkládá nejpozději do 3 měsíců po skončení kalendářního roku ministerstvu a Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny. Výroční zprávu Rada zveřejní na svých internetových stránkách. Individuální zprávu vedení, individuální účetní závěrku a zprávu auditora o povinném auditu Rada uveřejní na svých internetových stránkách.
(4) Účetní závěrka Úřadu Rady je ověřována auditorem.
(5) Úřad Rady má povinnost auditu účetní závěrky.
K části sté dvacáté třetí návrhu zákona – změna zákona o evropských politických stranách a evropských politických nadacích a o změně některých zákonů
Platné znění zákona č. 246/2017 Sb., o evropských politických stranách a evropských politických nadacích a o změně některých zákonů
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 3
Změna právní formy spolku na evropskou politickou nadaci
(1) Nejvyšší orgán spolku může rozhodnout o změně právní formy spolku na evropskou politickou nadaci.
(2) Rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat
a) název, sídlo a identifikační číslo spolku, a
b) název evropské politické nadace po změně právní formy a.
c) rozhodný den.
(3) Rozhodnutí o změně právní formy spolku na evropskou politickou nadaci nabývá účinnosti dnem, kdy je rozhodnutí o registraci evropské politické nadace zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Bez zbytečného odkladu poté podá evropská politická nadace návrh na výmaz spolku ze spolkového rejstříku. Při výmazu spolku se ve spolkovém rejstříku uvede údaj o tom, že spolek změnil právní formu na evropskou politickou nadaci, její název, sídlo a registrační číslo.
***
§ 5
Změna právní formy evropské politické strany a evropské politické nadace na spolek
(1) Nejvyšší orgán evropské politické strany nebo evropské politické nadace může rozhodnout o změně právní formy evropské politické strany nebo evropské politické nadace na spolek.
(2) Rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat
a) název, sídlo a registrační číslo evropské politické strany nebo evropské politické nadace,
b) název spolku po změně právní formy, a
c) rozhodný den a
d)d) údaje o členech orgánů spolku, které se zapisují do spolkového rejstříku.
(3) Rozhodnutí o změně právní formy evropské politické strany nebo evropské politické nadace na spolek nabývá účinnosti dnem zápisu do spolkového rejstříku. V rámci zápisu spolku se uvede údaj o tom, že spolek změnil právní formu z evropské politické strany nebo evropské politické nadace a její název, sídlo a registrační číslo.
(4) Evropská politická strana nebo evropská politická nadace požádá bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti změny právní formy na spolek podle odstavce 3 o výmaz evropské politické strany nebo evropské politické nadace z rejstříku evropských politických stran a evropských politických nadací.
(5) Není-li zápis do spolkového rejstříku podle odstavce 3 proveden nejpozději v den, kdy evropská politická strana nebo evropská politická nadace pozbývá své evropské právní subjektivity, zrušuje se evropská politická strana nebo evropská politická nadace s likvidací; pro účely likvidace se zrušená evropská politická strana nebo evropská politická nadace považuje za spolek.
K části sté dvacáté čtvrté návrhu zákona – změna zákona o platebním styku
Platné znění zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k účinnosti návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (ST 633)
***
§ 213
Úplata
Za služby uvedené v § 212 odst. 1 náleží poskytovateli nejvýše úplata odpovídající obvyklé ceně podle zákona o cenách oceňování majetku upravujícího oceňování věcí, služeb a dluhů.
***
§ 242
Opatření k nápravě
(1) Poruší-li osoba podléhající dohledu České národní banky povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je tato osoba oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, může Česká národní banka podle závažnosti a následků zjištěného nedostatku uložit této osobě, aby
a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu,
c) nechala na své náklady provést mimořádný audit,
d)c) vyměnila auditora,
e)d) vyměnila svoji vedoucí osobu,
f)e) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pověřeného zástupce,
g)f) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pobočky v hostitelském členském státě,
h)g) omezila výkon některých provozních činností vztahujících se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo
i)h) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, pouze stanoveným způsobem.
(2) Osoba podléhající dohledu České národní banky, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.
K části sté dvacáté páté návrhu zákona – změna zákona o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů v Evropské unii
Platné znění zákona č. 335/2020 Sb., o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů v Evropské unii
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 25
Dotčený stát, ve kterém se činí podání
(1) U všech příslušných orgánů se činí podání obsahující
a) žádost o zahájení harmonizovaného postupu,
b) zpětvzetí žádosti o zahájení harmonizovaného postupu,
c) žádost o posouzení přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu poradní komisí, nebo
d) žádost o posouzení sporné otázky poradním orgánem.
(2) Při podávání zjednodušeným způsobem postačí učinit podání pouze u tuzemského příslušného orgánu. Zjednodušeným způsobem lze učinit podání uvedená v odstavci 1 a podání obsahující doplňující informace.
(3) Zjednodušeným způsobem může učinit podání pouze dotčený poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky a je
a) fyzickou osobou, nebo
b) právnickou osobou nebo jednotkou bez právní osobnosti, které nejsou
1. velkou účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a
2. ve velké skupině účetních jednotek podle zákona upravujícího účetnictví.
2. součástí velkého konsolidačního celku.
(4) Tuzemský příslušný orgán vyrozumí zahraniční příslušné orgány o podání učiněném zjednodušeným způsobem do 2 měsíců ode dne, kdy mu toto podání došlo. V případě podání obsahujícího doplňující informace tuzemský příslušný orgán spolu s vyrozuměním zašle i kopii těchto informací.
(5) Podání učiněné zjednodušeným způsobem dotčeným poplatníkem, který podal žádost o zahájení harmonizovaného postupu (dále jen "účastník postupu"), který není daňovým rezidentem České republiky, u příslušného orgánu dotčeného státu, jehož je daňovým rezidentem, se považuje za podání učiněné u tuzemského příslušného orgánu v den, kdy zahraniční příslušný orgán odeslal vyrozumění tuzemskému příslušnému orgánu.
(6) Doplňující informace poskytnuté zjednodušeným způsobem účastníkem postupu, který není daňovým rezidentem České republiky, příslušnému orgánu dotčeného státu, jehož je daňovým rezidentem, se považují za poskytnuté tuzemskému příslušnému orgánu v den, kdy zahraničnímu příslušnému orgánu tyto informace došly, pokud zahraniční příslušný orgán jejich kopii zaslal tuzemskému příslušnému orgánu.
K části sté dvacáté šesté návrhu zákona – změna zákona o výrobcích s ukončenou životností
Platné znění zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 36
Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému
(1) Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému podává žadatel ministerstvu v elektronické podobě.
(2) Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému musí obsahovat kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem kontaktní údaje, a to telefonní spojení, adresu elektronické pošty a jméno kontaktní osoby, a daňové identifikační číslo osoby žadatele, pokud bylo přiděleno.
(3) Součástí žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému jsou
a) aktuální znění zakladatelského právního jednání, není-li uloženo ve sbírce listin veřejného rejstříku,
b) seznam společníků žadatele s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech žadatele s uvedením společníků jednajících ve shodě, je-li žadatel společností s ručením omezeným a tento seznam s uvedením podílů nevyplývá ze zakladatelského právního jednání,
c) výpis z evidence emise zaknihovaných cenných papírů nebo výpis z evidence imobilizovaných cenných papírů, pokud jde o emisi akcií žadatele, ne starší než 60 dní, nebo opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, ne starší než 60 dní, s uvedením akcionářů jednajících ve shodě, je-li žadatel akciovou společností,
d) poslední výroční zpráva žadatele, pokud existuje,
d) poslední individuální zpráva vedení žadatele a zpráva auditora o povinném auditu, pokud existují,
e) čestné prohlášení žadatele o splnění podmínek uvedených v § 35 odst. 3, čestné prohlášení společníků žadatele o splnění podmínek uvedených v § 35 odst. 2 písm. b) a c) a podklady prokazující splnění podmínek uvedených v § 35 odst. 2 písm. h),
f) vzory smluv
1. o kolektivním plnění včetně sazeb pro výpočet jakýchkoliv peněžitých plnění na základě smlouvy,
2. o zřízení místa zpětného odběru,
3. o využití systému nakládání s komunálním odpadem stanoveného obcí v případě, že k zajišťování kolektivního plnění povinností výrobců bude využívána spolupráce s obcemi,
4. o spolupráci při zajištění plnění povinností výrobců elektrozařízení se zabudovanými nebo přiloženými bateriemi nebo akumulátory podle § 84 odst. 3, je-li předmětem žádosti vydání oprávnění k provozování kolektivního systému výrobců baterií nebo akumulátorů, a
5. uzavíraných za účelem zpracování zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností,
g) seznam osob, se kterými žadatel již uzavřel některou ze smluv uvedených v písmenu f), s uvedením, o jakou smlouvu jde,
h) dokumenty prokazující zřízení sítě veřejných míst zpětného odběru v rozsahu požadovaném tímto zákonem,
i) projekt zajišťování kolektivního plnění, který zahrnuje alespoň
1. označení druhu a skupin vybraných výrobků, pro které žadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností výrobců, a v případě elektrozařízení dále údaj o tom, zda jde o elektrozařízení určená k použití v domácnostech nebo mimo domácnosti,
2. předpokládaný počet uzavřených smluv o kolektivním plnění a předpokládaná množství vybraných výrobků, pro něž bude zajištěno kolektivní plnění povinností výrobců v prvních 5 letech platnosti oprávnění,
3. předpokládané množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností, pro které bude zajištěno zpracování, využití, nebo odstranění v prvních 5 letech platnosti oprávnění,
4. popis technických, organizačních a finančních opatření, kterými zajistí kolektivní plnění povinností výrobců,
5. podrobný popis předpokládaných finančních zdrojů k zajištění kolektivního plnění povinností výrobců v jednotlivých letech platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému a dokumenty prokazující jeho pravdivost, zejména poslední řádnou individuální účetní závěrku a smlouvy o úvěru, pokud se jeho použití předpokládá, alespoň pro období prvního roku platnosti oprávnění,
6. popis způsobu zajištění informování konečného uživatele, osvětové činnosti a vedení informačních kampaní,
7. popis způsobu vedení evidencí podle § 50 odst. 1 a
8. smlouvu s auditorem o provádění ověřování údajů podle § 53 odst. 2 a 3.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.
***
§ 48
Rezerva
(1) Provozovatel kolektivního systému je povinen vytvořit rezervu určenou na krytí budoucích nákladů na kolektivní plnění povinností výrobců, zohledňující finanční rizika s tím spojená, jejímž cílem je zajistit kontinuitu a dostupnost poskytování služeb ze strany provozovatele kolektivního systému (dále jen "rezerva").
(2) Provozovatel kolektivního systému vytváří rezervu ukládáním peněžních prostředků na zvláštní vázaný účet vedený v České republice u banky nebo u pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie. Úroky z peněžních prostředků rezervy jsou její součástí.
(3) Provozovatel kolektivního systému rezervu vytváří a v případě jejího čerpání doplňuje tak, aby po uplynutí 5 let od udělení oprávnění k provozování kolektivního systému dosahovala její výše k poslednímu dni každého individuálního účetního období nejméně 50 % celkových nákladů provozovatele kolektivního systému podle schválené řádné individuální účetní závěrky za předcházející individuální účetní období. Do nákladů provozovatele kolektivního systému se pro účely tohoto ustanovení nezapočítávají zaplacená daň z příjmů a náklady na tvorbu rezervy.
(4) Nedosažení minimální výše rezervy stanovené v odstavci 3 je přípustné za podmínky, že
a) v předcházejícím individuálním účetním období byla minimální výše rezervy dosažena a
b) provozovatel kolektivního systému zajistí dosažení minimální výše rezervy v následujícím individuálním účetním období.
(5) Peněžní prostředky, které tvoří rezervu, mohou být použity pouze za účelem zajištění kolektivního plnění povinností výrobců, s nimiž provozovatel kolektivního systému uzavřel smlouvu o kolektivním plnění. Peněžní prostředky rezervy nejsou součástí majetkové podstaty provozovatele kolektivního systému podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí a exekucí.
(6) Údaje o stavu a čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu uvádí provozovatel kolektivního systému v roční zprávě o výrobcích s ukončenou životností.
***
§ 53
Ověřování údajů
(1) Provozovatel kolektivního systému je povinen mít řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku ověřenou auditorem má povinnost auditu řádné individuální účetní závěrky.
(2) Provozovatel kolektivního systému je povinen zajistit, aby auditor provedl ověření
a) správnosti a úplnosti údajů o množství vybraných výrobků uvedených na trh, které výrobci vykázali provozovateli kolektivního systému podle § 45 odst. 1 písm. a),
b) správnosti a úplnosti vedení evidencí podle § 50 odst. 1 písm. a) až c) a
c) správnosti a úplnosti údajů o množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností podle § 50 odst. 1 písm. e).
(3) Provozovatel kolektivního systému je dále povinen zajistit, aby auditor ověřil správnost a úplnost údajů o množství výrobků s ukončenou životností, které byly zpětně odebrány, svezeny, zpracovány nebo s nimiž bylo jiným způsobem nakládáno, včetně údajů o způsobu nakládání s těmito výrobky s ukončenou životností, vykázaných provozovateli kolektivního systému osobami uvedenými v § 50 odst. 1 písm. c).
(4) Provozovatel kolektivního systému je povinen zajistit ověření podle odstavců 2 a 3 v každém kalendářním roce, ve kterém je oprávněn k provozování kolektivního systému. Zprávu o ověření účetní závěrky auditora o povinném auditu podle odstavce 1 a zprávu či zprávy o ověření podle odstavců 2 a 3 je provozovatel kolektivního systému povinen ministerstvu zaslat nejpozději do 6 měsíců od skončení ověřovaného období.
(5) Výrobci a osoby uvedené v § 50 odst. 1 písm. c) jsou povinni poskytnout provozovateli kolektivního systému nezbytnou součinnost za účelem splnění jeho povinnosti stanovené v odstavcích 2 a 3.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou minimální rozsah ověření podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3.
***
§ 55
Zánik oprávnění k provozování kolektivního systému
(1) Oprávnění k provozování kolektivního systému zaniká dnem
a) zrušení provozovatele kolektivního systému,
b) účinnosti přeměny provozovatele kolektivního systému, pokud provozovatel kolektivního systému mění právní formu na osobní společnost nebo družstvo,
c) účinnosti smlouvy o převodu nebo pachtu obchodního závodu provozovatele kolektivního systému,
d) nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení právnické osoby, která je provozovatelem kolektivního systému, za neplatnou, nebo
e) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému.
(2) Ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému, pokud
a) bylo vydáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo v dokladech připojených k žádosti,
b) provozovatel kolektivního systému nebo společník provozovatele kolektivního systému přestal splňovat některou z podmínek podle § 35 odst. 2 a 3 nutných pro vydání oprávnění k provozování kolektivního systému, s výjimkou podmínek podle § 35 odst. 2 písm. h) až j), a provozovatel kolektivního systému nezjednal nápravu tohoto nedostatku uloženou podle § 54 odst. 4 ve stanovené lhůtě, nebo
c) ze strany provozovatele kolektivního systému došlo k závažnému porušení povinnosti a provozovatel kolektivního systému nezjednal ve stanovené lhůtě nápravu, která mu byla uložena podle § 54 odst. 2.
(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu zašle své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení podkladů ve věci podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2. Vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu je podkladem pro rozhodnutí ministerstva. Pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu nezašle své vyjádření ve stanovené lhůtě, může ministerstvo vydat rozhodnutí bez jeho vyjádření.
(4) V řízení o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému z důvodů podle odstavce 2 písm. c) ministerstvo zohlední důvody, které k porušení povinností vedly, zda se jedná o opakované porušení téže povinnosti, popřípadě další okolnosti, za nichž k porušení povinnosti došlo. Porušením povinnosti se pro účely tohoto ustanovení rozumí porušení povinnosti, kterou tento zákon stanoví provozovateli kolektivního systému, společníkům provozovatele kolektivního systému, nebo porušení podmínek stanovených v rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.
(5) Za závažné porušení povinnosti provozovatele kolektivního systému se považuje zejména
a) vykonávání činnosti, kterou tento zákon nedovoluje provozovateli kolektivního systému vykonávat,
b) použití peněžních prostředků získaných z příspěvků výrobců nebo provozovatelů solárních elektráren podle § 72 odst. 1 nebo zisku z činnosti v rozporu s tímto zákonem,
c) nesplnění povinnosti vytvořit a doplňovat rezervu podle § 48 nebo její použití v rozporu s tímto zákonem,
d) nesplnění povinnosti mít účetní závěrku ověřenou auditorem auditu řádné individuální účetní závěrky podle § 53 odst. 1 nebo nesplnění povinnosti zajistit ověření údajů podle § 53 odst. 2 a 3,
e) opakované nesplnění povinnosti dosáhnout minimální úrovně zpětného odběru, nebo
f) nesplnění povinnosti vytvořit síť veřejných míst zpětného odběru podle požadavků stanovených tímto zákonem.
(6) Pokud se provozovatel kolektivního systému rozhodne, že jej nadále nebude provozovat, je povinen bezodkladně podat žádost o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému. Ministerstvo na základě této žádosti rozhodne o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému nejdříve 30 dní poté, co mu provozovatel kolektivního systému prokázal, že o zamýšleném ukončení činnosti informoval nejméně 6 měsíců předem výrobce, s nimiž uzavřel smlouvu o kolektivním plnění, obce, s nimiž uzavřel smlouvu o využití systému nakládání s komunálním odpadem stanoveného obcí, a další osoby, které pro provozovatele kolektivního systému zajišťují zpětný odběr nebo zpracování výrobků s ukončenou životností.
(7) Účastníkem řízení o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze provozovatel kolektivního systému.
(8) Po zániku oprávnění k provozování kolektivního systému nesmí právnická osoba, jejíž oprávnění k provozování kolektivního systému zaniklo, převést žádné peněžní prostředky ani jiný majetek na své společníky, s výjimkou toho, co nebylo převedeno podle § 56.
***
§ 97
Zpětný odběr odpadních pneumatik
(1) Výrobce pneumatik je povinen
a) zajistit na vlastní náklady zpětný odběr odpadních pneumatik od konečného uživatele, a to bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh, bez vazby na koupi nového výrobku a bez nároku na úplatu za tento odběr, a
b) dosáhnout v každém kalendářním roce minimální úrovně zpětného odběru odpadních pneumatik v rozsahu stanoveném v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Za účelem splnění povinností podle odstavce 1 je výrobce pneumatik povinen zřídit na vlastní náklady nejméně jedno veřejné místo zpětného odběru
a) v každé obci s pověřeným obecním úřadem a v případě územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy v každém městském obvodě nebo městské části a
b) v každé obci, která o zřízení veřejného místa zpětného odběru projeví zájem, a to za podmínek obdobných jako pro ostatní obce; to neplatí, pokud ve vzdálenosti do 10 km od ní již tento výrobce zřídil jiné veřejné místo zpětného odběru odpadních pneumatik.
(3) V případě, že výrobce pneumatik nemá podle odstavce 2 povinnost zřídit v obci veřejné místo zpětného odběru, nebo tuto povinnost navzdory projevenému zájmu obce nesplnil, je obec oprávněna určit v rámci obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcí na svém území místo, kde mohou být odděleně soustřeďovány odpadní pneumatiky. Obec je v takovém případě oprávněna převzít odpadní pneumatiky od konečných uživatelů za podmínek stanovených zákonem o odpadech pro nakládání s komunálním odpadem.
(4) Výrobce pneumatik, který plní své povinnosti v individuálním systému, je ve výroční zprávě podle zákona o účetnictví v individuální zprávě vedení, je-li vyhotovena, povinen uvést
a) evidenční číslo v Seznamu výrobců,
b) dosaženou úroveň zpětného odběru odpadních pneumatik,
c) seznam zřízených míst zpětného odběru odpadních pneumatik,
d) výši nákladů na zpětný odběr, zpracování a využití odpadních pneumatik,
e) výši kauce poskytnuté podle tohoto zákona a
f) způsob uvádění odděleně uváděných nákladů na zpětný odběr, zpracování a využití odpadních pneumatik a jejich výši.
***
§ 122
Přestupky výrobce
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce, pověřený zástupce nebo za podmínek stanovených v § 10 jako distributor vybraných výrobků dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností při výrobě vybraných výrobků stanovených v § 6 nebo povinností při uvedení vybraných výrobků na trh stanovených v § 7,
b) v rozporu s § 12 odst. 1 nezajistí na vlastní náklady zpětný odběr výrobků s ukončenou životností a jejich následné zpracování a využití nebo odstranění za podmínek stanovených tímto zákonem,
c) neinformuje stanoveným způsobem konečné uživatele o skutečnostech podle § 13 odst. 1, § 15 odst. 2, § 63, 82, 95 nebo § 103 odst. 4 nebo neprovádí osvětovou činnost podle § 13 odst. 2 nebo 3 splňující stanovené minimální požadavky,
d) jako výrobce, který zřídil místo zpětného odběru na území obce, neposkytne obci informace o množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností podle § 16 odst. 3,
e) nezajistí konečnému uživateli možnost odevzdat výrobek s ukončenou životností podle § 17 odst. 5,
f) v rozporu s § 19 odst. 4 nevloží požadované údaje do Registru nebo tyto údaje neaktualizuje,
g) nepodá žádost o zápis do Seznamu výrobců podle § 21 nebo v ní uvede nepravdivé údaje,
h) v rozporu s § 23 odst. 3 nebo § 24 odst. 1 neprovede nebo neoznámí ministerstvu změnu údajů zapsaných v Seznamu výrobců nebo neoznámí ministerstvu, že zanikly důvody pro její vedení v Seznamu výrobců,
i) nevede stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu evidenci podle § 27 odst. 1,
j) v rozporu s § 28 odst. 1 nezpracuje nebo nezašle ministerstvu ve stanovené lhůtě roční zprávu o výrobcích s ukončenou životností obsahující všechny součásti požadované tímto zákonem,
k) v rozporu s § 29 písm. a) neuchovává údaje a roční zprávu o výrobcích s ukončenou životností po stanovenou dobu nebo v rozporu s § 29 písm. b) nepředloží inspekci dokumenty dokládající jejich pravdivost a úplnost,
l) neposkytne dostatečnou kauci prokazující, že nakládání s výrobky s ukončenou životností bude finančně zajištěno podle § 31 odst. 1 nebo 2, nebo použije peněžní prostředky tvořící kauci bez souhlasu ministerstva podle § 32 odst. 1,
m) nepředloží podle § 33 odst. 1 ministerstvu spolu s oznámením uvedeným v § 24 odst. 1 smlouvu o kolektivním plnění uzavřenou s provozovatelem kolektivního systému,
n) nesplní některou z povinností výrobce při kolektivním plnění stanovených v § 45,
o) nesplní při uvedení vybraných výrobků na trh některou z povinností pro jejich označování stanovených v § 62 odst. 1 nebo 2 nebo v § 80 odst. 1,
p) nesplní některou z povinností opětovného použití zpětně odebraného odpadního elektrozařízení stanovených v § 67,
q) v rozporu s § 68 odst. 3 neposkytne zpracovatelům informace nutné ke zpracování odpadního elektrozařízení, včetně přípravy k opětovnému použití,
r) nezajistí financování nakládání s elektrozařízením podle § 70 nebo 71,
s) jako výrobce protektorovaných pneumatik, který současně uvádí na trh nové pneumatiky, nevede zvlášť evidenci pro nové a pro protektorované pneumatiky podle § 94 odst. 2,
t) jako výrobce pneumatik neuvede ve výroční zprávě v individuální zprávě vedení údaje podle § 97 odst. 4, nebo
u) jako výrobce vybraných vozidel nesplní některou z povinností stanovených v § 103.
(2) Za přestupky lze uložit pokutu do
a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až h),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d), j) až o), s) nebo t), nebo
c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), i), p) až r) nebo u).
***
§ 124
Přestupky provozovatele kolektivního systému
(1) Provozovatel kolektivního systému se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 21 odst. 5 nevloží do Seznamu výrobců údaje o výrobcích a pověřených zástupcích nebo v rozporu s § 23 odst. 6 neprovede v Seznamu výrobců změny nebo výmaz údajů o výrobcích a pověřených zástupcích,
b) nesplní povinnost oznámit ministerstvu skutečnosti nebo mu zaslat nebo předložit některý z dokumentů anebo nezveřejní dokumenty nebo informace podle § 39 odst. 3 nebo § 44 odst. 4 nebo 5,
c) v rozporu s § 40 vykonává činnost, která nesmí být předmětem činnosti provozovatele kolektivního systému,
d) poruší některou z povinností týkajících se omezení provozovatele kolektivního systému stanovených v § 41 odst. 1, 2, 5 nebo 6 nebo v § 42 odst. 2,
e) v rozporu s § 41 odst. 3 sdělí třetí osobě informace o množství vybraných výrobků uvedených na trh výrobcem, s nímž uzavřel smlouvu o kolektivním plnění, nebo o jeho podílu na trhu nebo informace o příspěvku, který výrobce hradí provozovateli kolektivního systému,
f) v rozporu s § 41 odst. 4 uzavře smlouvu s osobou, která k němu má zvláštní vztah, nebo této osobě zajišťuje dluhy nebo na ni bezúplatně převádí majetek,
g) nesplní některou z povinností provozovatele kolektivního systému stanovených v § 44 odst. 1 až 3 nebo 6,
h) nesplní některou z povinností při hospodaření provozovatele kolektivního systému stanovených v § 46,
i) v rozporu s § 47 odst. 1 nevrátí obdržený příspěvek od výrobce v případě, že se vybraný výrobek nestane na území České republiky odpadem,
j) nesplní některou z povinností týkajících se rezervy stanovených v § 48,
k) v rozporu s § 49 odst. 3 nepředloží ministerstvu stejnopis nebo úředně ověřenou kopii uzavřené smlouvy, v rozporu s § 49 odst. 4 neuvede ve smlouvě požadované údaje nebo v rozporu s § 49 odst. 5 neuvede v evidenci nebo v roční zprávě množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností,
l) nevede stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu evidence podle § 50 odst. 1 nebo v rozporu s § 50 odst. 5 neposkytne údaje z těchto evidencí ministerstvu,
m) v rozporu s § 51 odst. 1 nebo § 57 odst. 6 nezpracuje roční zprávu o výrobcích s ukončenou životností nebo zprávu o plnění povinností provozovatelů solárních elektráren nebo ji nezašle do 30. června ministerstvu,
n) neuchovává údaje nebo nedoloží jejich pravdivost nebo úplnost podle § 52,
o) poruší povinnost auditu řádné individuální účetní závěrky podle § 53 odst. 1 nebo některou z povinností týkajících se ověření ověřování údajů auditorem stanovených v § 53 odst. 1 až 42 až 4, nebo
p) v rozporu s § 84 odst. 3 neuzavře s provozovatelem kolektivního systému výrobců elektrozařízení smlouvu, jejímž předmětem je spolupráce při zajištění plnění povinností výrobců elektrozařízení se zabudovanými nebo přiloženými bateriemi nebo akumulátory.
(2) Za přestupky lze uložit pokutu do
a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k) nebo l),
c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), i) nebo m) až p), nebo
d) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), f) až h) nebo j).
K části sté dvacáté sedmé návrhu zákona – změna zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí
Platné znění zákona č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 22
Ověřování údajů
(1) Provozovatel kolektivního systému je povinen mít řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku ověřenou auditorem má povinnost auditu řádné individuální účetní závěrky.
(2) Provozovatel kolektivního systému je povinen zajistit, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti
a) údajů o množství vybraných plastových výrobků uvedených na trh, které výrobci vykázali provozovateli kolektivního systému, a
b) vedení evidencí podle § 21 odst. 1.
(3) Provozovatel kolektivního systému je povinen zajistit ověření podle odstavce 2 v každém kalendářním roce, ve kterém je oprávněn k provozování kolektivního systému. Zprávu o ověření účetní závěrky auditora o povinném auditu podle odstavce 1 a zprávu nebo zprávy o ověření podle odstavce 2 je provozovatel kolektivního systému povinen ministerstvu zaslat nejpozději do 6 měsíců od skončení ověřovaného období.
(4) Výrobci jsou povinni poskytnout provozovateli kolektivního systému nezbytnou součinnost za účelem splnění jeho povinnosti stanovené v odstavci 2.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou minimální rozsah ověření podle odstavce 2 písm. a).
K části sté dvacáté osmé návrhu zákona – změna zákona o preventivní restrukturalizaci
Platné znění zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 9
Náležitosti sanačního projektu
(1) Sanační projekt musí obsahovat
a) popis obchodního modelu,
b) zhodnocení dosavadní činnosti podnikatele, konkurenceschopnosti a hospodářského postavení na relevantním trhu,
c) popis vlastnické struktury s uvedením skutečného majitele podnikatele, pokud jej má podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů,
d) popis provozních, finančních, personálních a organizačních poměrů podnikatele,
e) údaje v rozsahu zprávy o vztazích podle zákona o obchodních korporacích ke dni sestavení sanačního projektu,
f) popis příčin a závažnosti finančních potíží podnikatele,
g) popis hlavních rizik, překážek a podmínek dalšího řádného provozu závodu,
h) odhad hodnoty závodu určené výnosovým způsobem podle zákona o oceňování majetku a odhad hodnoty každého předmětu zajištění, u něhož je zajištěným věřitelem dotčená strana, určené způsobem předepsaným pro daný předmět zajištění podle zákona o oceňování majetku,
i) údaj o místní příslušnosti restrukturalizačního soudu pro účel vedení restrukturalizačního řízení a
j) další informace finanční i nefinanční povahy umožňující objektivní a vyvážené pochopení stavu a realistického předpokladu dalšího provozu závodu podnikatele.
(2) Sanační projekt musí dále obsahovat
a) popis opatření v oblasti kapitálu a likvidity nutných k udržování nebo obnovení zdravé finanční situace podnikatele včetně předpokládaných zdrojů financování,
b) popis přípravných opatření, která podnikatel přijal nebo hodlá přijmout s cílem usnadnit provádění restrukturalizačního plánu, a předpokládané dopady těchto opatření na dotčené a nedotčené strany,
c) popis přípravných opatření, která podnikatel přijal nebo hodlá přijmout v oblasti finančního řízení k včasnému zajištění likvidity k provozu závodu,
d) finanční plán na období do předpokládaného dne splnění restrukturalizačního plánu zpracovaný obdobným způsobem jako výhled vývoje likvidity podle vyhlášky o platební neschopnosti podnikatele, jehož součástí je plán nákladů provedení preventivní restrukturalizace, a
e) odhad časového rámce preventivní restrukturalizace, zejména provedení podstatných aspektů restrukturalizačního plánu s uvedením harmonogramu dosahování dílčích cílů.
(3) K sanačnímu projektu podnikatel přiloží individuální mezitímní účetní závěrku sestavenou k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího den odeslání výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu a dále účetní závěrky za poslední 3 účetní období. Je-li posledním dnem kalendářního měsíce podle věty první rozvahový den, přiloží podnikatel poslední řádnou individuální účetní závěrku a dále individuální účetní závěrky za předcházející 2 účetní období.
K části sté dvacáté deváté návrhu zákona – změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Platné znění zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
***
§ 51
Audit a oddělení aktiv Kanceláře
(1) Kancelář zajistí audit má povinnost auditu řádné účetní závěrky podle zákona upravujícího auditorskou činnost.
(2) Aktiva v garančním fondu určená k náhradnímu plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny podle § 68 vede Kancelář účetně odděleně od ostatních aktiv v tomto fondu.
***
§ 54
Základní povinnosti člena Kanceláře
(1) Člen Kanceláře platí Kanceláři členské příspěvky. Součástí členského příspěvku člena Kanceláře, který provozuje pojištění odpovědnosti na základě povolení uděleného Českou národní bankou, je částka, kterou se podílí na financování náhradního plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny podle § 68.
(2) Členský příspěvek se určuje pevnou částkou za vozidlo uvedené v pojistné smlouvě nebo procentuálním podílem z předepsaného pojistného.
(3) V případě nedostatku aktiv k zaplacení náhradního plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny podle § 68 lze mimořádný členský příspěvek určit pouze těm členům, kterým povolení k provozování pojištění odpovědnosti udělila Česká národní banka.
(4) Člen Kanceláře ručí za její dluhy, ke kterým nemá Kancelář vytvořena odpovídající aktiva, a to ve stejném poměru, v jakém je jeho podíl na celkové výši členských příspěvků všech členů Kanceláře. Člen Kanceláře se sídlem v jiném členském státě neručí za dluhy Kanceláře vzniklé z náhradního plnění z důvodu úpadku nebo likvidace pojišťovny podle § 68.
(5) Člen Kanceláře zohlední ve vlastním výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle zákona upravujícího pojišťovnictví riziko změny výše záruky podle odstavce 4. Za tím účelem poskytuje Kancelář svým členům údaje o svých aktivech a pasivech, vlastním kapitálu a dluzích podle zákona upravujícího účetnictví.
***
§ 57
Shromáždění členů
(1) Nejvyšším orgánem Kanceláře je shromáždění členů. Právo účasti na shromáždění členů má každý člen Kanceláře. Shromáždění členů svolává správní rada alespoň jednou za 12 měsíců. Správní rada svolá shromáždění členů tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy o to požádá kontrolní komise nebo nejméně jedna třetina členů Kanceláře.
(2) Shromáždění členů je schopné se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů Kanceláře, kteří provozují pojištění odpovědnosti v České republice jinak než na základě svobody dočasně poskytovat služby. Není-li shromáždění členů schopné se usnášet, svolá správní rada nové shromáždění členů tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů ode dne předcházejícího shromáždění členů. Shromáždění členů je v takovém případě schopné se usnášet, je-li přítomna nejméně jedna třetina členů Kanceláře, kteří provozují pojištění odpovědnosti v České republice jinak než na základě svobody dočasně poskytovat služby.
(3) Každý člen má jeden hlas. Shromáždění členů rozhoduje většinou hlasů přítomných členů.
(4) Shromáždění členů přísluší
a) volit a odvolávat členy správní rady a kontrolní komise,
b) určovat výši ročních a mimořádných členských příspěvků,
c) schvalovat rozpočet Kanceláře,
d) schvalovat finanční plán Kanceláře na následující kalendářní rok zahrnující projekci peněžních toků v garančním fondu (dále jen „finanční plán Kanceláře“),
e) přijímat statut Kanceláře a schvalovat jeho změny,
f) schvalovat individuální účetní závěrku Kanceláře,
g) určovat územní rozsah pojištění odpovědnosti podle § 19,
h) jmenovat a odvolávat zástupce Kanceláře v komisi fondu zábrany škod,
i) rušit nebo měnit rozhodnutí správní rady a
j) rozhodovat o věcech, které si vyhradí.
(5) Každý člen Kanceláře nebo výkonný ředitel se může dovolávat neplatnosti usnesení shromáždění členů pro rozpor s právními předpisy nebo statutem Kanceláře. Ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku se použijí obdobně.
***
§ 81
Zveřejňování informací
(1) Kancelář zpracuje účetní závěrku a předloží ji ke schválení shromáždění členů, vypracuje výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, jejíž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem, a zveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 4 měsíců ode dne skončení účetního období.
(1) Kancelář předloží řádnou individuální účetní závěrku ověřenou auditorem ke schválení shromáždění členů a vyhotoví individuální zprávu vedení. Kancelář uveřejní řádnou individuální účetní závěrku, individuální zprávu vedení a zprávu auditora o povinném auditu na svých internetových stránkách nejpozději do 4 měsíců od konce individuálního účetního období.
(2) Kancelář zveřejňuje na svých internetových stránkách informace o sobě, svých členech a o své činnosti.
(3) Informace podle odstavce 2 zveřejňuje Kancelář podle stavu ke dni 31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince. Kancelář nezveřejní informaci, která je citlivá nebo důvěrná. Platí, že informace je citlivá, jestliže by jejím zveřejněním mohlo být poškozeno postavení Kanceláře. Platí, že informace je důvěrná, jestliže je Kancelář povinna zachovávat o ní mlčenlivost.
(4) Rozsah, formu a lhůty zveřejňování informací podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
§ 82
Informační povinnosti vůči České národní bance
(1) Kancelář poskytuje České národní bance informace o sobě, své finanční situaci a o své činnosti, a to podle stavu ke dni 31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince. Tyto informace musejí být přesné, úplné ve všech podstatných ohledech, relevantní a srozumitelné.
(2) Kancelář poskytuje České národní bance informace o plnění informačních povinností pojistitelů podle § 38 odst. 1 a 4, a to podle stavu ke dni 31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince.
(3) Kancelář předkládá České národní bance svoji výroční zprávu řádnou individuální účetní závěrku, individuální zprávu vedení a zprávu auditora o povinném auditu ve lhůtě podle § 81 odst. 1.