Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND5SEQLX7 najdete zde
33
- 19 -
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne … 2024,
kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 425/2023 Sb., zákona č. 162/2024 Sb. a zákona č. …/2024 Sb., se mění takto:
1. V poznámce pod čarou č. 1 se slova „a (EU) 2022/2556“ nahrazují slovy „, (EU) 2022/2556 a (EU) 2024/1174“.
CELEX: 32024L1174
2. V § 2 odst. 2 písmeno d) zní:
„d) dluhopisem dluhopis podle zákona upravujícího dluhopisy,“.
3. V § 2 odst. 2 písm. m) se za slovo „podle“ vkládá text „§ 127ba odst. 2,“.
CELEX: 32024L1174
4. V § 2 odst. 2 písmeno o) zní:
„o) podřízeným způsobilým závazkem odepisovatelný závazek splňující podmínky podle čl. 72a, s výjimkou čl. 72b odst. 3 až 5, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“.
CELEX: 32019L0879
5. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:
„v) osobou podléhající likvidaci právnická osoba
1. se sídlem v členském státě, vůči které plán řešení krize nebo skupinový plán řešení krize, je-li tato osoba členem evropské finanční skupiny, předpokládá, že její selhání bude řešeno likvidací nebo postupy podle insolvenčního zákona nebo podle srovnatelného zahraničního právního předpisu, nebo
2. vůči které skupinový plán řešení krize, je-li tato osoba členem skupiny podléhající řešení krize a není osobou podléhající řešení krize, nepředpokládá uplatnění pravomoci k odpisu a konverzi podle § 60 nebo srovnatelného ustanovení zahraničního právního předpisu.“.
CELEX: 32024L1174
6. V § 24 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Česká národní banka posoudí, zda navrhovaná alternativní opatření mohou vést k účinnému řešení nebo odstranění překážek způsobilosti k řešení krize.“.
CELEX: 32019L0879
7. V § 24a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Česká národní banka posoudí, zda navrhovaná opatření mohou vést k účinnému řešení nebo odstranění překážky způsobilosti k řešení krize.“.
CELEX: 32019L0879
8. V § 26a se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „snížená o částku vyplývající z kteréhokoli opatření podle odstavce 7 provedeného po vypočtení nejvyšší částky k možnému rozdělení.“.
CELEX: 32019L0879
9. V § 64 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se text „§ 61 odst. 1 písm. b)“ nahrazuje textem „§ 61 odst. 1“.
CELEX: 32019L0879
10. V § 81a odst. 7 se na konci textu věty první doplňují slova „a dotčenou povinnou osobu“.
CELEX: 32019L0879
11. V § 125 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a odstavce 2 písm. a)“.
CELEX: 32019L0879
12. V § 127 odst. 7 se slova „konsolidačního základu“ nahrazují slovem „konsolidace“.
CELEX: 32019L0879
13. Za § 127a se vkládá nový § 127aa, který včetně nadpisu zní:
„§ 127aa
Některé další podmínky pro určení vnitřního požadavku na konsolidovaném základě
Česká národní banka může rozhodnout, že ovládaná osoba, která je institucí podle § 127 odst. 3 nebo povinnou osobou podle § 127 odst. 4, udržuje kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku, pokud
a) tato ovládaná osoba
1. by byla nepřiměřeně ovlivněna uplatněním odpočtů podle čl. 72e odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a je ovládána přímo osobou podléhající řešení krize, která je evropskou finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice, a příslušná osoba podléhající řešení krize přímo neovládá jinou osobu se sídlem v členském státě podléhající vnitřnímu minimálnímu požadavku nebo minimálnímu požadavku, nebo
2. podléhá požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle jiného právního předpisu6) pouze na konsolidovaném základě, přičemž určení vnitřního minimálního požadavku na konsolidovaném základě nepovede k nadhodnocení částky k rekapitalizaci podskupiny složené z osob zahrnutých do konsolidace dotčené ovládané osoby nezbytné ke splnění potřeby podle § 127b odst. 1 písm. b), zejména pokud mezi osobami zahrnutými do konsolidace převažují osoby podléhající likvidaci, a
b) udržování kapitálu a způsobilých závazků na konsolidovaném základě namísto na individuálním základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku podstatným způsobem nenaruší
1. věrohodnost a proveditelnost strategie řešení krize skupiny,
2. schopnost dotčené ovládané osoby plnit požadavek na kapitál po uplatnění pravomocí k odpisu a konverzi podle § 60 a
3. přiměřenost mechanismu převodu ztrát na osobu podléhající řešení krize a rekapitalizace osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize, včetně odpisu a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků dotčené ovládané osoby nebo jiných osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize.“.
CELEX: 32024L1174
14. V § 127b se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
CELEX: 32024L1174
15. Za § 127b se se vkládá nový § 127ba, který včetně nadpisu zní:
„§ 127ba
Určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku osobě podléhající likvidaci
(1) Česká národní banka neurčí minimální požadavek ani vnitřní minimální požadavek osobě podléhající likvidaci, ledaže považuje určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku na individuálním základě ve výši přesahující částku pro úhradu ztráty za nezbytné, a to zejména s ohledem na možný dopad selhání osoby podléhající likvidaci na finanční stabilitu a šíření nákazy. Česká národní banka přitom zohlední i objem prostředků ve Fondu pojištění vkladů.
(2) Je-li osobě podléhající likvidaci určen minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek, plní ho
a) kmenovým kapitálem tier 1 a odepisovatelnými kapitálovými nástroji,
b) odepisovatelnými závazky, pokud splňují podmínky podle čl. 72a, s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. b) a d), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a
c) způsobilými závazky podle § 128 odst. 3.
(3) Ustanovení čl. 77 odst. 2 a čl. 78a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se nepoužije vůči osobě podléhající likvidaci, která není povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku.
(4) Předmětem odpočtů podle čl. 72e odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nejsou nástroje kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje a způsobilé závazky vydané ovládanou osobou, která je osobou podléhající likvidaci a která není povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku.
(5) Odstavec 4 se nepoužije, jestliže
a) vlastníkem nástrojů kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo věřitelem ze způsobilých závazků je povinná osoba, která
1. je ovládána osobou podléhající řešení krize nebo osobou se sídlem na území jiného než členského státu, která by byla osobou podléhající řešení krize, kdyby měla sídlo na území členského státu,
2. není osobou podléhající řešení krize, a
3. ovládá osobu podléhající likvidaci, která náleží do stejné skupiny podléhající řešení krize, a
b) podíl nástrojů kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků vydaných osobou podléhající likvidaci na součtu kapitálu a způsobilých závazků povinné osoby podle písmene a) vypočtený k 31. prosinci kalendářního roku jako průměr za předchozích 12 měsíců je nejméně 7 %.“.
CELEX: 32024L1174
16. V § 127c odst. 3 písm. c) se za slovo „nepřesáhne“ a za slovo „nepřesahuje“ vkládají slova „v době prodeje“.
CELEX: 32019L0879
17. V § 127c se doplňuje odstavec 7, který zní:
„Odstavce 1 až 6 se na závazek splňující podmínky podle § 130 použijí obdobně.“.
CELEX: 32019L0879
18. V § 130 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Pokud povinná osoba udržuje vnitřní minimální požadavek na konsolidovaném základě, zahrnou se do výše kapitálu a způsobilých závazků této povinné osoby způsobilé závazky vydané jí ovládanou osobou se sídlem v členském státě, která je zahrnuta do konsolidace povinné osoby, pokud je věřitelem z pohledávky odpovídající způsobilému závazku
a) osoba podléhající řešení krize přímo nebo nepřímo prostřednictvím jí ovládaných osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize nezahrnutých do konsolidačního základu povinné osoby, nebo
b) stávající společník povinné osoby, který nenáleží do téže skupiny podléhající řešení krize.
(3) Výše závazků podle odstavce 2 nesmí překročit výši vnitřního minimálního požadavku ovládané osoby sníženou o součet výše
a) závazků, kdy je věřitelem z pohledávky odpovídající odepisovatelnému závazku povinná osoba, která je předmětem vnitřního minimálního požadavku na konsolidovaném základě, přímo nebo nepřímo prostřednictvím osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize, které jsou součástí konsolidačního základu povinné osoby, a
b) nástrojů kmenového kapitálu tier 1 a odepisovatelných kapitálových nástrojů vydaných podle § 130a.“.
CELEX: 32024L1174
19. § 130a zní:
„§ 130a
Za kapitál se pro účely udržování kapitálu a způsobilých závazků alespoň ve výši vnitřního minimálního požadavku považují
a) nástroje kmenového kapitálu tier 1 a
b) odepisovatelné kapitálové nástroje, pouze pokud jsou nabyty
1. osobou náležející do stejné skupiny podléhající řešení krize, nebo
2. jinou osobou, pokud výkon odpisu nebo konverze nemá vliv na ovládání povinné osoby, která odepisovatelný kapitálový nástroj vydala, osobou podléhající řešení krize.“.
CELEX: 32019L0879
20. V § 131 se na začátek odstavce 3 vkládá věta „Při určování vnitřního minimálního požadavku Česká národní banka přihlédne k výši pohledávek, které odpovídají dluhům osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize, které nejsou vyloučeny z odpisu nebo konverze podle § 122 písm. i).“.
CELEX: 32019L0879
21. V § 132b odst. 2 větě první se za slovo „státech“ vkládají slova „nebo v jiných než členských státech“.
CELEX: 32022R2036
22. V § 133 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Nepostačuje-li součet výše způsobilých závazků podle § 130 a nástrojů podle § 130a, ze kterých je přímo nebo nepřímo věřitelem osoba podléhající řešení krize, k plnění vnitřního minimálního požadavku ovládanou osobou a je-li to v souladu se strategií řešení krize skupiny, může dohoda podle odstavce 1 určit, že pro účely plnění vnitřního minimálního požadavku se zčásti přihlédne ke způsobilým závazkům podle § 130 a nástrojům podle § 130a písm. b), ze kterých je věřitelem stávající společník ovládané osoby, který nenáleží do téže skupiny podléhající řešení krize.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
CELEX: 32019L0879
23. V § 136 odstavec 6 zní:
„(6) Není-li osoba podléhající likvidaci povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, není též povinna podávat informace podle odstavce 1 nebo 2.“.
CELEX: 32024L1174
24. V § 136 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Osobě podléhající likvidaci, která je povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, Česká národní banka určí rozsah a četnost podávání informací podle odstavce 1 nebo 2 v míře nezbytné k hodnocení plnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku.“.
CELEX: 32024L1174
25. V § 136a odstavec 3 zní:
„(3) Není-li osoba podléhající likvidaci povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, není též povinna uveřejňovat informace podle odstavce 1 nebo 2. Osobě podléhající likvidaci, která je povinna udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, Česká národní banka stanoví rozsah a četnost uveřejňování informací podle odstavce 1 nebo 2 v míře nezbytné k hodnocení plnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku.“.
CELEX: 32024L1174
26. Na konci textu § 136b se doplňují slova „,a o rozhodnutích podle § 127aa“.
CELEX: 32024L1174
27. V § 137 odst. 1 se písmena d) a e) zrušují.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena d) a e).
CELEX: 32019L0879
28. V § 149a odst. 5 se slovo „instituce“ nahrazuje slovy „povinné osoby“.
CELEX: 32019L0879
29. V § 149a odstavec 6 zní:
„(6) Závazky povinné osoby, jejichž smluvní dokumentace v rozporu s § 148 odst. 1 nezahrnuje smluvní podmínku uznání odpisu a konverze nebo na které se podle odstavce 1 tento požadavek nevztahuje, se nezapočítávají do minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku.“.
CELEX: 32019L0879
30. V příloze č. 1 písm. e) a v příloze č. 2 bodě 1 písm. q) se slovo „způsobilých“ nahrazuje slovem „odepisovatelných“.
CELEX: 32019L0879
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů
A. OBECNÁ ČÁST
Hodnocení dopadů regulace (RIA)
Na základě výjimky udělené v souladu s čl. 76 odst. 1 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.7. Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) předsedou Legislativní rady vlády a ministrem pro legislativu dne 5. března 2024, č. j. 9165/2024-UVCR, nebylo hodnocení dopadů regulace zpracováno.
1. Zhodnocení platného právního stavu
Návrhem zákona se novelizuje zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPRK“).
Směrnice 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (dále jen „BRRD“), je právním aktem sekundárního práva Evropské unie (dále jen „EU“), jehož hlavním cílem bylo v reakci na finanční krizi proběhlou v letech 2007 a 2008 vytvořit harmonizovaný rámec pro účinné řešení krizí bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry (dále souhrnně „instituce“) a některých dalších osob, jsou-li součástí stejné skupiny jako instituce. Tím též došlo k naplnění doporučení Rady pro finanční stabilitu (FSB) požadující vytvoření nástrojů, které mají zaručit, že náklady selhání instituce nesou zejména její společníci a věřitelé, a nikoliv daňoví poplatníci. Pro tento účel BRRD současně zavedla i preventivní postupy a instituty předcházející samotnému selhání instituce.
K transpozici směrnice BRRD do českého právního řádu došlo přijetím ZOPRK a zákona č. 375/2015 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jen „změnový zákon“), a to s účinností od 1. ledna 2016.
Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES, v platném znění (dále jen „BRRD II“) byl evropský právní rámec pro řešení krizí na finančním trhu sjednocen s mezinárodním standardem k požadavku na celkovou kapacitu absorbovat ztráty (dále jen „TLAC“).[footnoteRef:1] [1: Specifikaci požadavku TLAC zveřejnila Rada pro finanční stabilitu (FSB) v listopadu 2015 po konzultaci s Basilejským výborem pro bankovní dohled (BCBS).]
V rámci BRRD II byl pro účely stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (dále jen „MREL“) zaveden koncept osoby podléhající řešení krize a skupiny podléhající řešení krize. Osobou podléhající řešení krize se rozumí instituce, vůči níž se zamýšlí v plánu řešení krize užití opatření k řešení krize. Skupina podléhající řešení krize se skládá vždy z jedné osoby podléhající řešení krize a z jejích dceřiných společností, které však samy nejsou osobami podléhajícími řešení krize. V celé bankovní skupině může být jedna, nebo i několik osob podléhajících řešení krize, a to v závislosti na zvolené skupinové strategii řešení krize. V případě jedné osoby podléhající řešení krize se hovoří o centralizované, nebo také tzv. „single point of entry“ strategii. Pokud se vyskytují v bankovní skupině dvě či více osob podléhajících řešení krize, nese strategie označení „multiple points of entry“.
Vnitřní minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (dále jen „vnitřní MREL“) vztahující se na instituce, které samy nejsou osobami podléhajícími řešení krize, ale jsou ovládané osobami podléhajícími řešení krize, mohou tyto instituce splnit prostřednictvím nástrojů vydaných osobě podléhající řešení krize a zakoupených touto osobou buď přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině podléhající řešení krize, tzv. daisy chain mechanismem. Odpočty vnitřního MREL na úrovni zprostředkujících osob zavedené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2036 ze dne 19. října 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2014/59/EU, pokud jde o obezřetnostní přístup ke globálním systémově významným institucím se strategií řešení krize ve více subjektech a metody nepřímého upisování nástrojů způsobilých pro splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, mají zajistit přiměřené převedení ztrát „směrem vzhůru“ k osobě podléhající řešení krize a převedení kapitálu „směrem dolů“ k ovládaným osobám a zamezit dvojímu započítávání kapacity k absorpci ztrát pro účely dodržování vnitřního MREL.
2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů a výčet zásadních změn
Návrh zákona je předkládán především z důvodu nutnosti implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1174 ze dne 11. dubna 2024, kterou se mění směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o některé aspekty minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (dále jen „Směrnice“) do českého právního řádu. Pro implementaci Směrnice členskými státy byla stanovena lhůta do 14. listopadu 2024.
Smyslem změn obsažených ve Směrnici je snížit administrativní zátěž v souvislosti s tzv. osobami podléhajícími likvidaci (tj. institucemi, u nichž se v případě jejich selhání nepředpokládá uplatnění opatření k řešení krize) a zmírnit možné nepřiměřené dopady vnitřního MREL na některé bankovní skupiny po uplatnění tzv. daisy chain odpočtů, a to promítnutím předmětné novely směrnice do zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů.
Směrnice je technického charakteru a konkrétně upravuje:
a) Stanovení požadavku MREL pro osoby podléhající likvidaci. Navrhuje se usnadnění administrativního procesu pro orgány příslušné k řešení krize (v ČR je jím Česká národní banka, dále jen „ČNB“) i dané osoby podléhající likvidaci (většině těchto institucí nebude vydáváno rozhodnutí o požadavku MREL).
b) Možnost orgánů příslušných k řešení krize stanovit vnitřní MREL na subkonsolidovaném základě. Podle stávajícího rámce je vnitřní MREL plněn v zásadě na individuálním základě, což v kombinaci s uplatněním daisy chain odpočtů může u některých skupin vést k nepřiměřenému nárůstu požadavků na MREL.
Prostřednictvím návrhu zákona dochází v návaznosti na konzultace s Evropskou komisí rovněž ke zpřesnění transpozice vybraných ustanovení BRRD II a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2036.
3. Zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen a dopady návrhu zákona v těchto oblastech
Návrh zákona nemá dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen, jelikož neupravuje postavení fyzických osob, ani nemá jiné implikace v oblasti postavení žen a mužů.
4. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona není v rozporu se zásadami ústavního pořádku České republiky, včetně Listiny základních práv a svobod, a jeho obsah neporušuje princip zákazu retroaktivity. Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s požadavkem obecnosti právního předpisu.
5. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami a slučitelnost s právními akty Evropské unie
Návrh zákona je plně v souladu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z jejího členství v EU. Nebyl identifikován přímý vztah navrhovaného zákona k žádné konkrétní mezinárodní smlouvě. Rovněž je navrhovaná právní úprava v souladu s judikaturou Soudního dvora EU a obecnými právními zásadami práva EU, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty. Návrh zákona je implementací právních předpisů EU, konkrétně směrnice (EU) 2024/1174 ze dne 11. dubna 2024 a směrnice (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019.
Návrh zákona je v souladu s nařízeními Evropské unie uvedenými v zákonu: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy
Pokud jde o státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, nemá návrh zákona v této oblasti žádné bezprostřední dopady.
Navrhovaná úprava přinese snížení administrativní zátěže a s ní spojených nákladů na straně tzv. osob podléhajících likvidaci, kterým nebude stanovován požadavek MREL, jakož i na straně ČNB. Návrh rovněž zjednoduší plnění požadavků vnitřního MREL na subkonsolidovaném základě u zprostředkujících institucí v rámci skupin, v jejichž čele stojí holdingová společnost, či v případě bankovních skupin, u kterých je na subkonsolidovaném základě rovněž plněn požadavek na kapitál stanovený v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování.
7. Sociální dopady navrhované právní úpravy a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá sociální dopady, a to včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na životní prostředí.
8. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ochranu soukromí a osobních údajů.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh zákona byl posuzován v souladu se schválenou vládní metodikou na hodnocení korupčních rizik (CIA – Corruption Impact Assessment).
Dotčené zákony coby veřejnoprávní předpisy obsahující četná oprávnění orgánů veřejné moci s sebou z povahy věci vždy nesou možné riziko korupčního chování, a to jak na straně orgánů veřejné moci, tak regulovaných subjektů. Začlenění institutů obsažených v BRRD, resp. BRRD II a na ně navazujících procesů a oprávnění ČNB do národní právní úpravy je však nezbytnou podmínkou řádné implementace. Zamýšlených právních účinků nelze dosáhnout prostředky vykazujícími menší korupční potenciál, tj. vždy bude v rámci nastavených procesů nutné počítat s kompetencemi orgánů příslušných k řešení krizí a dohledových orgánů členských zemí. Návrh zákona nemění orgán příslušný k řešení krize ani nerozšiřuje pravomoci ČNB, korupční potenciál se proto nemění. I v případě, že odhlédneme od nezbytnosti navržené právní úpravy, lze korupční rizika související s návrhem zákona označit za nepříliš významná. Rozhodování ČNB se řídí správním řádem a navržené postupy nikterak neusnadňují korupční jednání a ani neznesnadňují jeho odhalování.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na bezpečnost ani obranu státu.
11. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky.
12. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh zákona nemá sám o sobě vliv na digitální služby. V oblasti reportingu a uveřejňování informací o plnění požadavku MREL osobami podléhající likvidaci dochází ke snížení zatížení těchto osob.
13. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Návrh představuje transpoziční předpis k směrnici (EU) 2024/1174. Vzhledem k transpoziční lhůtě, která je stanovena do 13. listopadu 2024, se navrhuje, aby vláda jako navrhovatel požádala Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, aby podle § 90 odst. 2 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny schválila návrh zákona již v prvém čtení.
Seznam zkratek a pojmů použitých v textu
BRRD Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012, v platném znění
BRRD II Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES
ČNB Česká národní banka
EU Evropská unie
CRR Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012
TLAC požadavek na celkovou kapacitu absorbovat ztráty
ZOPRK Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů
MREL minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
Čl. I
K bodu 1 (§ 1 poznámka pod čarou 1)
V souladu s čl. 3 odst. 1 Směrnice se do poznámky pod čarou č. 1 doplňuje referenční odkaz na Směrnici současně s odkazem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2556 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU, 2014/65/EU, (EU) 2015/2366 a (EU) 2016/2341, pokud jde o digitální provozní odolnost finančního sektoru.
K bodu 2 [§ 2 odst. 2 písm. d)]
Definice pojmu „dluhopis“ v ZOPRK se nahrazuje odkazem na definici obsaženou v § 2 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, která definuje pojem dluhopis pro celý právní řád. V důsledku novely zákona o dluhopisech provedené zákonem č. 307/2018 Sb. jsou za dluhopis považovány i srovnatelné dluhové cenné papíry vydané podle právního řádu cizího státu. Odkaz na použití obdobného srovnatelného právního předpisu v § 2 odst. 2 písm. d) je tak obsoletní.
K bodům 3, 5, 14 a 15 [§ 2 odst. 2 písm. m) a v), § 127b odst. 3 a § 127ba)]
Nově se definuje „osoba podléhající likvidaci“, u níž plán řešení krize, resp. skupinový plán řešení krize nepředpokládá v případě jejího selhání uplatnění opatření k řešení krize ani uplatnění pravomoci k odpisu nebo konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. Selhání takové povinné osoby má být řešeno její likvidací nebo postupy podle insolvenčního zákona. Skutečnost, že je povinná osoba v plánu řešení krize nebo skupinovém plánu řešení krize označena za osobu podléhající likvidaci, však nevylučuje možnost pozdějšího uplatnění opatření k řešení krize nebo uplatnění pravomoci k odpisu nebo konverzi. V souladu se stávající úpravou je kritérium „právnické osoby usazené v Unii“ transponováno formou „osoby se sídlem v členském státě“.
Podle stávající úpravy vydává ČNB rozhodnutí o výši MREL i osobám, u nichž plány řešení krize předpokládají řešení jejich selhání v likvidaci nebo postupy podle insolvenčního zákona. Jelikož výše požadavku pro tyto osoby je zpravidla shodná s výší kapitálových požadavků, představuje celý správní proces nadbytečnou zátěž na straně povinných osob i samotné ČNB. Podle navrhovaného ustanovení § 127ba stanoví ČNB požadavek MREL osobám podléhajícím likvidaci jen v případě, že je vyšší požadavek MREL odůvodněn zájmem na ochranu finanční stability nebo z důvodu zabránění šíření nákazy na finančním trhu. Objem prostředků ve Fondu pojištění vkladů ve vztahu k výši pojištěných vkladů u dané instituce je indikátorem, zda lze selhání instituce věrohodně řešit likvidací nebo postupy podle insolvenčního zákona.
Odstavec 2 vyjmenovává nástroje vhodné ke splnění MREL osobami podléhajícími likvidaci, pokud je určen. S tím souvisí i úprava definice způsobilého závazku v § 2 odst. 2 písm. m), která přidává odkaz na tento odstavec. Jelikož plán řešení krize nepředpokládá v případě selhání osoby podléhající likvidaci její setrvání v rámci bankovní skupiny (nepředpokládá se její rekapitalizace osobou podléhající řešení krize), nevyžadují kritéria způsobilosti závazků, aby v případě vykonání pravomoci odpisu nebo konverze bylo zachováno ovládání ze strany subjektu podléhajícímu řešení krize.
Odstavec 3 pak vylučuje vůči osobám podléhajícím likvidaci na principu speciální úpravy použití čl. 77 odst. 2 a čl. 78a CRR, podle nichž se jinak s obecnou působností vyžaduje souhlas ČNB s vypovězením, umořením, splacením nebo zpětným odkupem nástrojů způsobilých závazků.
Podle odstavce 4 rovněž kapitál a způsobilé závazky vydávané ovládanou osobou podléhající likvidaci, které ČNB neurčila MREL, nejsou předmětem odpočtů podle čl. 72e CRR. Výjimkou je situace podle odstavce 5, podle něhož stíhá povinnost odpočtu osoby náležející do stejné skupiny podléhající řešení krize (zprostředkující subjekty), pokud drží materiální expozici v osobě podléhající likvidaci. Za materiální jsou považovány expozice odpovídající ve svém souhrnu 7 % objemu kapitálu a způsobilých závazků zprostředkujícího subjektu počítanému k 31. prosinci jako průměr za předchozích 12 měsíců.
K bodu 4 [§ 2 odst. 2 písm. o)]
Zpřesňuje se definice podřízeného způsobilého závazku v souladu s BRRD II. Úpravou definice se staví najisto, že za podřízený způsobilý závazek není považován strukturovaný dluhopis, jiný závazek vyplývající z dluhového nástroje splňujícího podmínky § 128 odst. 3 ani závazky z nástrojů splňující výjimky z podřízenosti podle čl. 72b odst. 3 až 5 CRR, jelikož nesplňují všechny stanovené podmínky.
Pro zachování současného stavu se pro účely omezení prodeje podřízených způsobilých závazků neprofesionálním zákazníkům doplněním § 127c odst. 1 za podřízený způsobilý závazek považují i závazky způsobilé pro plnění vnitřního MREL.
K bodům 6 a 7 (§ 24 odst. 4 a § 24a odst. 2)
ČNB jako orgán příslušný k řešení krize skupiny posoudí návrh alternativních opatření k odstranění překážek řešení krize předložený evropskou ovládající osobou. Útvar ČNB vykonávající působnost orgánu příslušného k řešení krize při posouzení návrhu alternativních opatření spolupracuje s útvarem ČNB vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Posouzení ze strany ČNB je nezbytným krokem pro účely dosažení společné dohody o odstranění podstatných překážek způsobilosti k řešení krize s ostatními relevantními orgány příslušnými k řešení krize dle § 24 odst. 5 a § 24a odst. 3, která je výstupem, na jehož základě může ČNB uložit opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize.
K bodu 8 (§ 26a odst. 6)
V souladu s BRRD II se zpřesňuje ustanovení týkající se výpočtu nejvyšší možné částky k rozdělení, pokud ČNB zakáže rozdělení poměrné části zisku v případě neplnění kombinované kapitálové rezervy nad úrovní požadavku MREL, aby bylo zřejmé, že se částka k rozdělení snižuje o rozdělení zisku provedené po vypočtení nejvyšší částky k rozdělení.
K bodu 9 (§ 64 odst. 1 a 2)
V souladu s čl. 62 odst. 1 BRRD 2 dochází k úpravě odkazu tak, aby oznamovací povinnost ČNB byla aktivována v případě kumulativního splnění podmínek uvedených v § 61 odst. 1, tj. v případě, kdy jsou odepisovatelné kapitálové nástroje ovládané osoby zahrnuty do regulatorního kapitálu na individuálním základě ovládané osoby i konsolidovaném základě její ovládající osoby a současně bez odpisu nebo konverze těchto nástrojů není skupina životaschopná.
K bodu 10 (§ 81a odst. 7)
V souladu s čl. 33a odst. 8 BRRD 2 a s ohledem na zvláštní úpravu rozhodnutí podle § 222 a opatření obecné povahy podle § 223 je k zajištění plnění povinností ze strany příslušné povinné osoby vyplývající z uplatněného moratoria předcházejícího řešení krize nezbytné, aby se informace o uplatnění tohoto nástroje dostala do sféry dispozice této osoby. Povinná osoba následně informuje o uplatnění moratoria na svých internetových stránkách (viz § 176 odst. 5).
K bodu 11 (§ 125 odst. 5)
Využití prostředků z fondu pro řešení krize je podmíněno minimální úrovní sdílení nákladů ze strany věřitelů a společníků povinné osoby, vůči níž je uplatněno opatření k řešení krize. Tato minimální úroveň sdílení nákladů může být splněna alternativně buď podílem 8 % na kapitálu a celkových závazcích anebo podílem 20 % na celkovém objemu rizikové expozice. Do požadované minimální výše sdílení nákladů se v souladu s čl. 59 odst. 1b BRRD 2 zahrne i odpis kapitálových nástrojů CET 1 a odpis nebo konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, které provede ČNB před uplatněním opatření k řešení krize, a to pro obě podoby výpočtu minimální výše sdílení nákladů. Doplňuje se proto odkaz na odst. 2 písm. a) upravující požadavek minimálního sdílení nákladů ve formě celkového objemu rizikové expozice.
K bodu 12 (§ 127 odst. 7)
Dochází k zpřesnění terminologie transpozice čl. 45a BRRD 2, kdy je výraz „konsolidační základ“ nahrazen výrazem „konsolidace“, který přesněji odpovídá znění čl. 45a odst. 2 BRRD 2.
K bodům 13 a 26 (§ 127aa a § 136b)
Stávající úprava vyžaduje stanovení vnitřního MREL povinné osobě, která je dceřinou společností osoby podléhající řešení krize, přičemž sama není osobou podléhající řešení krize, na individuálním základě. V případě řetězení vnitřního MREL ve skupině (tzv. daisy chain) podléhá držení těchto nástrojů odpočtům podle čl. 72e nařízení CRR, podle kterého jsou osoby ve skupině povinny hodnotu své expozice do těchto nástrojů odečíst od hodnoty vlastních kapitálových nástrojů a způsobilých závazků. Odpočty se neuplatní, pokud příslušná osoba plní vnitřní požadavek MREL na konsolidované základě. Aby se předešlo možnému neúměrnému zatížení stávajícími pravidly pro odpočet podle čl. 72e CRR v případě nepřímého upisování nástrojů způsobilých pro vnitřní MREL a byla zajištěna rovnost podmínek upisování způsobilých nástrojů pro různé typy bankovních struktur, rozšiřuje se rozsah subjektů, u kterých může ČNB stanovit vnitřní MREL na konsolidovaném základě o tzv. zprostředkující subjekty bankovních skupin, v jejichž čele stojí holdingová společnost, pokud by uplatnění výše uvedených odpočtů vnitřní MREL nepřiměřeně zvýšilo. Obdobně může ČNB stanovit vnitřní MREL na konsolidovaném základě i v případě jiných typů struktur bankovních skupin, pokud se na zprostředkující subjekt vztahují dodatečné kapitálové požadavky pouze na konsolidovaném základě.
Ustanovení týkající se povinnosti ČNB informovat Evropský orgán pro bankovnictví o stanovení MREL či vnitřního MREL se rozšiřuje o situaci, kdy ČNB stanoví vnitřní MREL na konsolidovaném základě podle § 127aa.
K bodu 16 (§ 127c odst. 3)
Zpřesňuje se transpozice ustanovení týkajícího se prodeje podřízených způsobilých závazků neprofesionálním zákazníkům. Podmínka v podobě maximální celkové investované částky vyjádřené jako podíl investičního portfolia se v souladu s čl. 44a odst. 2 posuzuje v době prodeje.
K bodu 17 (§ 127c odst. 7)
V souvislosti s úpravou definice podřízeného způsobilého závazku (bod 2) je pro zachování stávajícího stavu nezbytné upravit ustanovení týkající se omezení prodeje podřízených způsobilých závazků neprofesionálním zákazníkům tak, aby bylo zřejmé, že se ustanovení uplatní i na závazky způsobilé pro plnění vnitřního MREL. Z věcného hlediska v rámci § 127c nedochází ke změně.
K bodu 18 (§ 130 odst. 2 a 3)
Navrhované ustanovení reaguje na možnost stanovit vnitřní MREL na konsolidovaném základě podle § 127aa a upravuje kritéria způsobilosti pro závazky, které mohou být pro účely plnění vnitřního MREL na konsolidovaném základě použity. Do výše kapitálu a způsobilých závazků povinné osoby, na niž se vztahuje požadavek na vnitřní MREL na konsolidovaném základě, se započítávají způsobilé závazky vydané dceřinými podniky uvedené povinné osoby a které přímo či nepřímo drží povinná osoba podléhající řešení krize, nebo stávající akcionáři, kteří nepatří do stejné skupiny podléhající řešení krize. Navrhované ustanovení stanoví obdobná kritéria jako stávající § 128a pro plnění požadavku (externího) MREL prostřednictvím závazků vydaných ovládanou osobou.
Odstavec 4 stanoví omezení výše závazků vydaných ovládanou osobou zahrnovaných do konsolidovaného základu pro účely plnění vnitřního MREL. Hodnota zahrnovaných závazků nesmí překročit výši vnitřního požadavku MREL ovládané osoby sníženou o součet hodnoty nástrojů zahrnovaných do regulatorního kapitálu ovládané osoby a celkovou hodnotu způsobilých nástrojů ovládané osoby držených přímo či nepřímo osobou podléhající vnitřnímu požadavku na konsolidované úrovni.
K bodu 19 (§ 130a)
Dochází k úpravě kritérií způsobilosti kapitálových nástrojů k plnění vnitřního MREL. V souladu s čl. 45f odst. 2 písm. b) BRRD II není pro způsobilost kmenového kapitálu tier 1 pro účely plnění vnitřního MREL specifikováno schéma držení těchto nástrojů.
K bodu 20 (§ 131 odst. 3)
Za účelem zajištění přenosu ztrát ve skupině podléhající řešení krize směrem vzhůru k osobě podléhající řešení krize jsou [v souladu s čl. 44 odst. 1 písm. h) BRRD 2] podle § 122 písm. i) vyloučeny z uplatnění odpisu nebo konverze dluhy vůči ovládaným osobám. Uplatnění odpisu nebo konverze by totiž vedlo k nežádoucímu přenosu ztrát z osoby podléhající řešení krize na ovládanou osobu. Výjimkou jsou podřízené dluhy.
V souladu s předmětným ustanovením BRRD II se doplňuje povinnost ČNB zohlednit při určování vnitřního MREL výši podřízených pohledávek instituce vůči osobám náležejícím do stejné skupiny řešení krize, pokud dluhy odpovídající těmto pohledávkám představují odepisovatelný závazek podle § 122 tak, aby byla zajištěna proveditelnost upřednostňované strategie řešení krize.
K bodu 21 (§ 132b odst. 2)
Dochází k zpřesnění terminologie transpozice čl. 45h odst. 2 BRRD ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2036, aby bylo zabráněno interpretaci zužující výpočet celkového objemu rizikových expozic pro účely výpočtu rozdílu v MREL pouze na členské státy. Doplňují se tak výslovně i jiné než členské státy.
K bodu 22 (§ 133 odst. 3)
V souladu s čl. 45h odst. 1 BRRD II může dohoda podle § 133 povolit částečné plnění požadavku na vnitřní MREL ovládanou osobou prostřednictvím způsobilých závazků a odepisovatelných kapitálových nástrojů, které drží stávající společník, který není součástí téže skupiny podléhající řešení krize.
K bodům 23, 24 a 25 (§ 136 odst. 6 a 7, a § 136a odst. 3)
V souvislosti se zavedením osoby podléhající likvidaci se upravuje povinnost podávat informace, a to v závislosti na tom, zda osobě podléhající likvidaci ČNB minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek určila. Z podávání informací jsou tak vyjmuty osoby podléhající likvidaci bez požadavku MREL a rozsah podávaných informací pro osoby podléhající likvidaci s určeným minimálním požadavkem nebo vnitřním minimálním požadavkem je omezen na informace nezbytné pro sledování požadavku, přičemž je ČNB zachována diskrece o určení konkrétní podoby a četnosti podávaných zpráv. Analogicky je upraveno zveřejňování informací týmiž osobami za stejných podmínek v § 136a odst. 3.
K bodu 27 [§ 137 odst. 1 písm. d) a e)]
Ruší se duplicitní ustanovení ZOPRK týkající se pravomoci ČNB uložit povinnost udržovat kapitál nad rámec požadavku podle čl. 92 CRR, resp. čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033. Totožné pravomoci jsou zahrnuty v § 137 odst. 1 písm. c), které odkazuje na opatření k nápravě podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
K bodům 28 a 29 (§ 149a odst. 5 a 6)
V odstavcích 5 a 6 se termín „instituce“ nahrazuje termínem „povinná osoba“, neboť ustanovení § 149a v souladu s čl. 55 odst. 2 BRRD 2 upravuje postup jakékoli povinné osoby. Zároveň dochází ke zpřesnění textu odstavce 6 tak, aby bylo zřejmé, že text ustanovení odkazuje na odstavec §149a odst. 1. Pro účely plnění MREL a vnitřního požadavku MREL se nezahrnují nástroje, jejichž smluvní dokumentace neobsahuje uznání odpisu a konverze, ač by ji obsahovat podle § 148 měla, a nástroje, jejichž dokumentace uznání odpisu a konverze obsahovat nemusí z důvodu právní či faktické neuskutečnitelnosti.
K bodu 30 (příloha č. 1 a příloha č. 2)
V příloze 1 písm. e) a v příloze 2 písm. q) dochází k terminologickému zpřesnění nahrazením pojmu „způsobilé závazky“ pojmem „odepisovatelné závazky“, který byl vyčleněn jako širší kategorie až v BRRD II.
Čl. II (účinnost)
Účinnost zákona se v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů navrhuje stanovit na den následující po dni jeho vyhlášení, a to z důvodu naléhavého obecného zájmu spočívajícího v povinnosti České republiky transponovat změny BRRD stanovené Směrnicí do 13. listopadu 2024.
V Praze dne 21. srpna 2024
Předseda vlády:
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
podepsáno elektronicky
Ministr financí:
Ing. Zbyněk Stanjura
podepsáno elektronicky