Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                ÚŘAD VLÁDY ČR


V.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh nařízení vlády o započitatelných nákladech na bydlení a ubytování pro účely stanovení nároku na humanitární dávku a její výše.
Podle Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra práce a sociálních věcí dne 21. června 2024, s termínem dodání stanovisek do 28. června 2024. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce.
S materiálem souhlasí bez připomínek a také bez vyjádření preference pro variantu I nebo variantu II: Ministerstvo dopravy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministr pro evropské záležitosti, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo životního prostředí, Vedoucí Úřadu vlády ČR, Jihočeský kraj, Karlovarský kraj, Královehradecký kraj, Kraj Vysočina, Liberecký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj a Svaz měst a obcí ČR.
Vypořádání připomínek je uvedeno v následující tabulce:
	Resort
	Připomínka
	Vypořádání

	Ministerstvo financí
	1. Požadujeme do všech relevantních částí materiálu uvést způsob krytí zvýšených výdajů kapitoly MPSV minimálně v letech 2024 a 2025. Upozorňujeme, že v souladu s probíhající konsolidací veřejných financí je nutné prioritizovat agendy a s nimi spojené výdaje, které se projednávají v rámci přípravy SR na příslušný rok. 
Tato připomínka je zásadní.

	MF: Nesouhlas – Rozpor
S (předloženým) návrhem doplnění důvodové zprávy nesouhlasíme.  Způsob krytí není v DZ uveden. Požadujeme, aby důvodová zpráva obsahovala konstatování, že zvýšení výdaje spojené s legislativní úpravou budou zabezpečeny v rámci rozpočtu kapitoly 313 – MPSV, bez dalšího navyšování.
Návrh vypořádání MPSV:
Akceptováno.
Bude doplněno do DZ. MPSV chápe, že veškeré výdaje SR mají být pokryty v rámci schváleného výdajového rámce kapitoly 313 – MPSV. Proto bude požadovat MPSV navýšení výdajů na humanitární dávku i s  ohledem na stav a možnosti SR a veřejných financí jako celku. Nicméně je potřeba si uvědomit, že MV postupně ukončuje podporu cizincům s dočasnou ochranou a těmto osobám zbývá v rámci sociální pomoci pouze humanitární dávka, neboť do národních neposjistných sociálních dávkových systémů se nedostanou.

	Ministerstvo financí

	2. Požadujeme vysvětlit, proč se navrhuje plošná úprava započitatelných nákladů na bydlení, jestliže nouzové ubytování využívá pouze část držitelů dočasné ochrany. Z jednání Strategické skupiny ke koordinaci adaptace a integrace uprchlíků z Ukrajiny vyplynulo, že Správa uprchlických zařízení disponuje informacemi o předpokládaných dopadech ukončení bezplatného nouzového ubytování na dotčené osoby. Požadujeme na základě takových informací navrhnout opatření, které bude úzce zaměřeno pouze na skupinu osob, která bude vyhodnocena jako existenčně ohrožená.
Tato připomínka je zásadní.


	MF: Nesouhlas – Rozpor
Uvedené vysvětlení nepovažujeme za dostatečné. Trváme na tom, že zvýšená podpora by měla směřovat ke konkrétním případům, namísto plošného navyšování uznatelných nákladů. Požadujeme cíleně zamířit zvýšenou podporu na osoby, které vzhledem ke své situaci budou mít objektivně výrazně větší problém při snaze zajistit si „vlastní“ bydlení. Požadujeme využít výsledky průzkumu Správy uprchlických zařízení a zapojení relevantních aktérů do posuzování nároku o zvýšenou dávku tak, aby se minimalizovalo navýšení administrativy na ÚP ČR. Cílené zaměření podpory je výrazně efektivnější než plošné změny.

Vypořádání navrhované MPSV:
Neakceptováno, vysvětleno.
Je nutné zdůraznit, že proces poskytování humanitární dávky se započitatelnými náklady na bydlení je velice zjednodušený oproti „českým“ dávkám a nevyžaduje se např. doložení skutečných nákladů na bydlení, právní titul k užívání bytu či jiného prostoru, nehledí se na typ bydlení, ale automaticky jsou u cizinců s dočasnou ochranou, kteří mají „nějaké“ náklady na bydlení, přičteny započitatelné náklady na bydlení. Jedná se o velice zjednodušený postup i s ohledem na personální zajištění Úřadu práce ČR.
Pokud by výše a podmínky humanitární dávky měly být individualizovány jen na určitou skupinu osob, není důvod, aby existoval speciální dávkový systém pro cizince s dočasnou ochranou, který je upraven především tak, aby byl co nejjednodušší jak pro dané podmínky nároku, tak i pro jeho aplikaci. 
Dále je nutné si uvědomit, že se navrhuje změna „pouhého“ nařízení, ne změna zákona č. 66/2022 Sb., což by obnášelo delší legislativní proces, který by se do měsíce září 2024 nestihl (v tomto měsíci končí bezplatné nouzové ubytování). Zmocnění, které umožňuje zákon, má své mantinely a pokud by mělo být zaměřeno pouze na určitou skupinu cizinců, musely by se tyto mantinely upravit i v zákoně č. 66/2022 Sb. 
Podle současného znění zmocňovacího ustanovení lze stanovit rozdílně částky započitatelných nákladů na bydlení v bytech zařazených do evidence bytů a dále částky započitatelných nákladů na ubytování v ostatních prostorech k ubytování. Rozdílné částky mohou být tedy stanoveny podle typu bydlení. Ve vztahu k žadatelům o humanitární dávku je dále možné částky stanovit rozdílně pouze v rámci rozlišení skutečnosti, zda se jedná o zranitelné osoby či nikoliv. Vláda je tímto zmocněním vázána a nelze se od něj odchýlit. Dlouhodobě bylo avizováno, že výše částek započitatelných nákladů na bydlení, resp. ubytování nejsou dostačující, zejména v souvislosti s tím, že cizinci s dočasnou ochranou nemají přístup do systému státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi. 
Nicméně pokud MF má možnost nadále nějakým způsobem dotovat bezplatné nouzové ubytování pro určitou skupinu cizinců s dočasnou ochranou, MPSV toto opatření podpoří a nebude měnit započitatelné náklady na bydlení v rámci nařízení, k čemuž je nyní ostatními rezorty a jinými subjekty „tlačeno“ (asi kromě MF).
.

	Ministerstvo financí

	3. Nesouhlasíme s navrženým snížením počtu společně posuzovaných osob na 3. Kromě snahy o faktické zvýšení částek pro méně-členné domácnosti není tento krok nijak zdůvodněn. Odůvodnění, že nejvíce je domácností do 3 členů včetně, není pro rozlišení výši podpory podle členů domácnosti relevantní. Trváme na rozlišení podpory podle velikosti domácnosti dle stávajících pravidel.
Tato připomínka je zásadní.
	MF: Nesouhlas – Rozpor
Nevidíme důvod pro snižování počtu společně posuzovaných osob. Trváme na ponechání 5 osob v okruhu žadatelů o dávku.

Vypořádání navrhované MPSV:
Neakceptováno, vysvětleno.
Nastavení okruhu společně posuzovaných osob na 3 osoby považujeme za optimální. Podle statistických údajů je nejčastější okruh společně posuzovaných osob v rámci humanitární dávky tvořen právě počtem do 3 osob. Tento údaj vychází z analýzy reálných dat a odpovídá aktuálním potřebám většiny žadatelů o humanitární dávku. Odůvodnění se MPSV zdá relevantní. MF žádný argument pro zachování 5 členů v domácnosti neuvádí. Pro vysvětlení – jde pouze o počet osob v jednom okruhu společně posuzovaných osob, kdy se 3 osobám započtou tyto náklady pro výpočet humanitární dávky, 4. a další osobě se již tento náklad nezapočte. I tak ale je navržená výše dostačující, neboť větší počet osob už tolik náklady nenavyšuje. Navíc je u této varianty efektivnější pro jednotlivce či dvoučlenné domácnost si spíše nalézt bydlení na trhu s byty ohledně navrhované výše započitatelných nákladů na bydlení. 
Nicméně je navržena i varianta s ponecháním 5 osob v okruhu. 

	Ministerstvo financí

	4. Nesouhlasíme s návrhem na nerozlišování druhu bydlení. Náklady z pohledu uživatele jsou různé, sám navrhovatel toto v DZ potvrzuje – uvádí „ceny bydlení a ubytování se v některých oblastech téměř neliší“. Pokud se většinově ceny liší, není důvod pro sjednocování částek.
Tato připomínka je zásadní.
	MF: Nesouhlas – Rozpor
Trváme na zachování rozlišování typu ubytování na evidované byty a ostatní formy, a to kvůli jejich rozdílné nákladovosti z pohledu uživatele.
Vypořádání navrhované MPSV:
Neakceptováno, vysvětleno.
Je nezbytné vnímat, že mezi ostatní prostory k ubytování spadají také rodinné domy, byty, a další formy bydlení. Jedná se tedy v mnoha případech také o standardní bydlení, které pouze vlastník nezaregistroval do evidence bytů. 


	Ministerstvo financí

	5. Doporučujeme přeformulovat text v důvodové zprávě v bodě 5 na str. 3, ze kterého se může zdát, že finanční prostředky na nouzové ubytování jsou nyní poskytovány z kapitoly Ministerstva vnitra, u kterého by mohla vzniknout úspora. Nouzové ubytování je však nyní financováno prostřednictvím ex-post dotací krajům z vládní rozpočtové rezervy.
	Akceptováno.
Bude přeformulováno. Text byl převzat od Úřadu vlády ČR. 

	Ministerstvo obrany
	K materiálu „Návrh nařízení vlády o započitatelných nákladech na bydlení a ubytování pro účely stanovení nároku na humanitární dávku a její výše“, Vaše MPSV-2024/145094-510 ze dne 21. června 2024, který byl předložen k posouzení v rámci mezirezortního připomínkového řízení, Vám sděluji, že k němu neuplatňuji žádné připomínky a přikláním se k variantě 2.
	Vzato na vědomí.

	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	Úvod 
K materiálu neuplatňujeme žádné připomínky. Co se týče dvou předkládaných variant, tak z důvodu rozpočtové odpovědnosti a nižší administrativní náročnosti preferujeme variantu č. 2. 
	Vzato na vědomí.

	Ministerstvo pro místní rozvoj
	Ministerstvo neuplatňuje připomínky, doporučuje variantu 1.
	Vzato na vědomí.

	Ministerstvo vnitra
	K úvodní větě: 
Za text „407/2023 Sb.“ doporučujeme vložit čárku.

	Akceptováno.

	Ministerstvo vnitra

	K § 1:
Navrhované varianty doporučujeme uvést v souladu s čl. 42 odst. 3 Legislativních pravidel vlády.

	Akceptováno.

	Ministerstvo vnitra

	K odůvodnění:
Navrhujeme výslovně uvést zdůvodnění navrhovaného data nabytí účinnosti nařízení vlády v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů.
	Akceptováno.
Navrhovaná právní úprava je v naléhavém obecném zájmu, proto není navrhovaná účinnost v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, a je využit § 9 odst. 3. Účinnost byla stanovena v  nejbližším možném termínu tak, aby v nastupujícím přechodném období, v němž se očekává větší počet cizinců s dočasnou ochranou, kteří budou řešit otázku bydlení, byly již částky optimálně navýšeny.


	Ministerstvo pro místní rozvoj
	Ministerstvo neuplatňuje připomínky, doporučuje variantu 1.
	Vzato na vědomí.

	Ministerstvo zdravotnictví
	K materiálu
S ohledem na zvolené legislativní řešení a popsané dopady variant doporučujeme jako vhodnou variantu řešení VARIANTU II. 
Dle našeho názoru je zohlednění rozdělení, zda se bydlení nachází v bytech zařazených v evidenci bytů nebo v jiných prostorech k bydlení a ubytování, zbytné, neboť z praktického pohledu na věc je lhostejno, kde se osoba nachází, je však potřeba zajistit ji adekvátní podporu. Lze proto souhlasit s odůvodněním, že sjednocením částek pro byty v evidenci a ostatním bydlením a ubytováním lze lépe reflektovat ceny v těch zařízeních, vůči kterým je dávka v současnosti podhodnocena. 
Naopak, zachovat rozdělení, zda se jedná či nejedná o zranitelné osoby, je podle našeho názoru žádoucí, neboť je třeba účelně reflektovat potřeby osob, které nemohou být u všech stejné. 
Dojde tak k narovnání situace a z pohledu ekonomického lze rovněž považovat za výhodu, že VARIANTA II představuje o cca 0,2 mld./ročně nižší zátěž pro státní rozpočet, alespoň jak vyplývá z obecné části odůvodnění. 
S ohledem na výše uvedené proto Ministerstvo zdravotnictví podporuje VARIANTU II jako vhodné věcně-právní i legislativně-technické řešení. 
	Vzato na vědomí.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

	Ministerstvo zemědělství
	K tomuto návrhu doporučuji přijmout variantu I.
	Vzato na vědomí.

	Odbor kompatibility
	Po stránce formální:
Předkladatel splnil formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU: 
V širších souvislostech se návrhu dotýkají zejména:
· směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími, zejména její čl. 13,
· prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana,
· prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2023/2409 ze dne 19. října 2023 o prodloužení dočasné ochrany zavedené prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382.
	Vzato na vědomí.

	Odbor kompatibility
	Připomínky a návrhy změn:
Osobám s dočasnou ochranou je dle čl. 13 směrnice 2001/55/ES nezbytné zajistit možnost přiměřeného ubytování a v případě, že nemají dostatečné prostředky, zajistit jim pomoc i v podobě sociální dávky. Není zřejmé, zda navrhovaná výše započitatelných nákladů na bydlení pro účely stanovení nároku na humanitární dávku, která ovlivní výši humanitární dávky, uvedené zajistí. 
	Neakceptováno, vysvětleno.
Varianty byly prodiskutovány s příslušnými odbory Úřadu vlády ČR. Právě z důvodu, aby si cizinci s dočasnou ochranou mohli zajistit vhodné ubytování, se navrhuje částky započitatelných nákladů na bydlení navýšit. Obě varianty tedy zajistí si ubytování nalézt prostřednictvím sociální dávky. 

	Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
 
	1. K variantám § 1
Vítám předložení nařízení vlády o započitatelných nákladech na bydlení a ubytování pro účely stanovení nároku na humanitární dávku a její výše. Jeho cílem je úprava výše započitatelných nákladů na bydlení a ubytování pro účely výpočtu humanitární dávky pro držitele dočasné ochrany, kteří se na našem území zdržují v souvislosti s invazí Ruské federace na Ukrajinu. Navrhovaná úprava souvisí se zásadním změnami systému nouzového ubytování, které nabydou účinnosti k 1.9.2024, a jejíchž cílem je umožnění přechodu ukrajinských držitelů dočasné ochrany z nouzového ubytování do systému běžného bydlení. Podpora bydlení držitelů dočasné ochrany v běžných bytech je nepochybně přínosem nejen pro ně samotné, nýbrž i pro celou českou společnost, neboť podpoří jejich lepší integraci na trh práce, přispěje k vyšší školní úspěšnosti jejich dětí a v dlouhodobějším horizontu bude též prevencí sociálního vyloučení.
S ohledem na tyto skutečnost jsem přesvědčena o tom, že by měla být při schvalování nařízení vlády zvolena varianta 1 formulovaná v textu návrhu. Tato varianta zásadně přispěje ke zlepšení finanční situace malých domácností do 3 osob, kterých je mezi držiteli dočasné ochrany výrazná většina, a to zejména s přihlédnutím ke skupině tzv. zranitelných osob. Dle aktuálních údajů zranitelní držitelé dočasné ochrany (především tedy děti, senioři, těhotné ženy a zdravotně znevýhodněné osoby) žijí z 84,5% právě v malých domácnostech do 3 společně posuzovaných osob. Navýšení humanitární dávky prostřednictvím varianty 1 tedy zlepší situaci výrazné většiny z nich. Je pravdou, že při volbě varianty 1 může dojít ke snížení humanitární dávky pro větší skupiny společně posuzovaných osob od 5 osob výše, nicméně tato skutečnost se týká toliko cca 8 % zranitelných držitelů dočasné ochrany. Oproti tomu varianta 2 by znamenala zvýšení humanitární dávky pro všechny zranitelné osoby, nicméně zvýšení pro ty z nich, kteří jsou součástí menších skupin společně posuzovaných osob, by nedosáhlo takové výše, aby byl splněn účel nařízení, tedy možnost přechodu držitelů dočasné ochrany do běžného bydlení.
Z pozice zmocněnkyně vlády pro lidská práva samozřejmě nadále vnímám, že situace držitelů dočasné ochrany bude po změně systému nouzového ubytování velmi nelehká s ohledem na obecně nepříznivou situaci na trhu s bydlením, nutnost vynaložit významné náklady na počátku nájemního vztahu jako kauci atd. Jsem však přesvědčena o tom, že společně s dalšími opatřeními jako je zintenzivnění sociální práce, komunikace témat spojených s bydlením veřejnosti (např. ve formě informování o výhodách zápisu do evidence bytů) apod. přispěje navrhované nařízení vlády ke zlepšení situace držitelů dočasné ochrany, a to zejména zranitelných osob.
Navrhuje proto zvolit Variantu 1.
Tato připomínka je zásadní.
	Vzato na vědomí.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

	Veřejný ochránce práv
	OBECNÉ PŘIPOMÍNKY
Článek 13 směrnice o dočasné ochraně zaručuje všem lidem s dočasnou ochranou právo na přiměřené ubytování. To představuje jedno ze základních práv zaručených směrnicí o dočasné ochraně.
Mám za to, že současný systém zajištění a podpory ubytování není v souladu se směrnicí o dočasné ochraně. Podrobně se tomu věnoval zástupce veřejného ochránce práv ve zprávě o šetření z dubna letošního roku.[footnoteRef:1] [1:  	Zpráva o šetření veřejného ochránce práv ze dne 23. dubna 2024, sp. zn. 2375/2024/VOP, eso.ochrance.cz] 

Osoby požívající dočasné ochrany musí mít přístup k ubytování nebo možnost si ho opatřit po celou dobu této ochrany. Pokud nemají nárok na ubytování hrazené státem, je pro ně velmi obtížné získat a udržet si jakékoli ubytování. Částky, které stát poskytuje k úhradě nákladů na bydlení, jsou nízké. Ocitají se tak bez prostředků a bez bydlení. To je velmi často vede k návratu na Ukrajinu či k nelegální práci a stávají se i obětmi vykořisťování.
Pokud lidé musí opustit humanitární ubytování a nemají na zaplacení běžného ubytování, není česká právní úprava v souladu se směrnicí o dočasné ochraně. Mělo by být proto v zájmu státu napravit tento stav a zajistit naplnění směrnice o dočasné ochraně.
Není nutné poskytovat všem držitelům dočasné ochrany pomoc na stejné úrovni. To ani směrnice o dočasné ochraně nevyžaduje. Naopak, počítá s tím, že stát bude brát ohledy na ekonomickou situaci lidí.[footnoteRef:2] V případě, že lidé budou schopni uspokojit své vlastní potřeby, pomoc státu nepotřebují. Ta by měla záviset na potřebách jednotlivců. Směrnice však nedovoluje omezit úroveň nebo trvání pomoci v závislosti na finančních kapacitách státu. [2:  	Srov. čl. 13 odst. 3 směrnice o dočasné ochraně: „Pokud osoby požívající dočasné ochrany vykonávají zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, bere se při určování výše navrhované pomoci ohled na schopnost uspokojit své vlastní potřeby.“] 

Právo na přiměřené ubytování musí být vykládáno přinejmenším s ohledem na právo každého člověka na důstojný život podle článku 1 Listiny. Při provádění článku 13 směrnice o dočasné ochraně by navíc státy měly brát v úvahu zranitelnost a zvláštní potřeby vysídlených osob, neboť to, co může být vhodné pro osoby bez těchto potřeb, nemusí být vhodné pro osoby se zdravotním postižením, duševním onemocněním nebo jinými zvláštními potřebami.[footnoteRef:3] [3:  	European Council on Refugees and Exiles. The Right to Suitable Accommodation under the Temporary Protection Directive [online] [cit 24-06-24]. Str. 18. Dostupné z: https://ecre.org/wp-content/uploads/2023/04/ECRE-Legal-Note-14-The-Right-To-Suitable-Accommodation-Under-the-Temporary-Protection-Directive-April-2023.pdf] 

Samotné zrušení výjimek pro zranitelné osoby, plánované od 1. září 2024, nepovažuji za žádoucí. Již nyní nastavený systém není v souladu se směrnicí o dočasné ochraně. Jeho zpřísnění tedy logicky nepovede k napravení stavu. Ačkoliv chápu, že humanitární ubytování má sloužit k poskytnutí dočasného přístřeší a není trvalým řešením, nelze jednoduše zrušit výjimky pro zranitelné. Je zřejmé, že zranitelní lidé s dočasnou ochranou mají obecně velký problém nejen s placením, ale i s nalezením ubytování.
Obecně tedy nesouhlasím s nastaveným systémem humanitárního ubytování.[footnoteRef:4]  [4:  	Obdobné výhrady a argumenty použila i Legislativní rada vlády. K poslední novele zákona č. 65/2022 Sb. uvedla, že dochází k dalšímu zvětšení deficitu v transpozici čl. 13 směrnice 2001/55/ES. „Striktní podmínky pro možnost využívání ubytování podle § 6 a 6b zákona č. 65/2022 Sb. v kombinaci s tím, že i) některé nízkopříjmové rodiny na humanitární dávku (§ 6 a 6b zákona č. 66/2022 Sb.) nedosáhnou (a zajištění či udržení bydlení či ubytování je bez této dávky mimo jejich možnosti) a ii) částky ve výši započitatelných nákladů na bydlení resp. ubytování v rámci humanitární dávky vůbec neodpovídají reálným cenám za bydlení na ubytovnách, natož v bytech, jsou důvodem, pro který lze usuzovat, že úpravou ubytování v § 6 a 6b zákona č. 65/2022 Sb. (návrh dnes platné podmínky ještě zpřísňuje) ve spojení s úpravou humanitární dávky v § 6 a 6b zákona č. 66/2022 Sb. není dostatečně zajištěno splnění povinnosti, která pro Českou republiku vyplývá z čl. 13 odst. 1 směrnice 2011/55/ES, tj. zajistit osobám požívajícím dočasné ochrany možnost přiměřeného ubytování, nebo v případě potřeby zajistí poskytnutí prostředků k obstarání ubytování.“ Dostupné z: https://odok.cz/portal/veklep/material/KORND3Z97UFM/ ] 

Tato připomínka je zásadní.
	Veřejný ochránce práv na připomínce trvá. Rozpor
Vypořádání navrhované MPSV:
Neakceptováno, vysvětleno.
Připomínka jde nad rámec navrhovaného nařízení. Navrhuje se navýšení částek započitatelných nákladů na bydlení, ne zrušení bezplatného nouzového ubytování od září 2024 (to se týká zákona č. 65/2022 Sb., který je v kompetenci MV). 
MPSV předkládá návrh, kterým chce reagovat na opatření MV a pomoci cizincům s dočasnou ochranou si prostřednictvím navýšených částek započitatelných nákladů na bydlení nalézt si či udržet si bydlení. 
Podobně jako v národních nepojistných systémech je podpora konstruována jako pomoc se zajištěním základních životních potřeb a bydlení pro ty, kteří si je nemohou obstarat vlastním přičiněním a z vlastních zdrojů. Jedná se o podpůrný nástroj v rámci, kterého jsou významným způsobem zohledněny zranitelné osoby, které pracovat nemohou.

	Veřejný ochránce práv
	V rámci nabízených možností navrhuji přijmout variantu č. 1. Ta stanovuje vyšší částku započitatelných nákladů na bydlení. 
Přesto se obávám, že někteří lidé nedosáhnou na jakékoliv bydlení a budou nuceni se vrátit na Ukrajinu. Případně budou nuceni k nelegální práci a mohou se stát i obětmi vykořisťování.
Tato připomínka je zásadní.
	Vzato na vědomí.

	Hlavní město Praha
	Požadujeme, aby v případě, kdy skutečné náklady na bydlení budou vyšší, než je výše započitatelných nákladů na bydlení, a zranitelná osoba nemá prokazatelnou možnost zvýšit si vlastními silami své příjmy, mohla využít možnost podat žádost o dávku mimořádné okamžité pomoci (při mimořádné události nebo na jednorázový výdaj) k úhradě částky, která převyšuje částku započitatelných nákladů na bydlení.
Odůvodnění: 
Vítáme zpracování návrhu nařízení vlády, které upravuje započitatelné náklady na bydlení a ubytování pro účely stanovení nároku na humanitární dávku a její výše. Nicméně máme za to, že navrhované částky započitatelných nákladů neodráží reálnou výši nákladů za bydlení pro 1 osobu nebo pro 2 osoby v hl. m. Praze.
Normativní náklady na bydlení pro započítávání dávky příspěvku na bydlení se také aktualizují prostřednictvím příslušných nařízení vlády. Výše těchto normativních nákladů je stanovena podle počtu obyvatel v dané obci. Pokládáme za nezbytné, aby obdobným způsobem byly stanoveny započitatelné náklady na bydlení i pro cizince s dočasnou ochranou.
Úpravou, kterou navrhujeme, by se snížilo riziko ztráty bydlení právě u zranitelných osob.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno .
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
Je nutné zdůraznit, že proces poskytování humanitární dávky se započitatelnými náklady na bydlení je velice zjednodušený oproti „českým“ dávkám a nevyžaduje se např. doložení skutečných nákladů na bydlení, právní titul k užívání bytu či jiného prostoru, nehledí se na typ bydlení, ale automaticky jsou u cizinců s dočasnou ochranou, kteří mají „nějaké“ náklady na bydlení, přičteny započitatelné náklady na bydlení. Jedná se o velice zjednodušený postup i s ohledem na administrativní a personální zajištění Úřadu práce ČR.
Dále lze uvést, že normativní náklady na bydlení se po navrhovaném opatření v rámci nařízení již přibližují částkám započitatelných nákladů na bydlení. 
Dále úprava u humanitární dávky, na rozdíl od příspěvku na bydlení, umožňuje „spolubydlení“, tj. podpořit více nezávislých okruhů  osob v rámci jednoho prostoru k bydlení/bytu.
Rovněž je možné, aby v jednom okruhu společně posuzovaných osob byli jak zranitelní cizinci s dočasnou ochranou, tak i nezranitelní. Tzn. je umožněn mix částek započitatelných nákladů na bydlení v jednom okruhu. Pokud by byla výše částek odstupňována podle velikosti rodiny, nebylo by technicky možné tyto částky dávat dohromady v jednom okruhu, který je navíc omezen maximálním počtem osob pro tento jeden okruh. 
Pokud by výše a podmínky humanitární dávky měly být obdobné národním dávkám nepojistného systému, není důvod, aby existoval speciální dávkový systém pro cizince s dočasnou ochranou, který je upraven především tak, aby byl co nejjednodušší jak pro dané podmínky nároku, tak i pro jeho aplikaci. Převedení cizinců s dočasnou ochranou do národních systémů nepojistných sociálních dávek by ohrozil činnost Úřadu práce ČR a mohl by způsobit i jeho kolaps (což souvisí i s přiblížením podmínek nároku v humanitární dávce).

	Hlavní město Praha
	Doporučujeme upravit Důvodovou zprávu tak, aby odpovídala reálné situaci. 
Odůvodnění: 
V kapitole A. obecná část bodě 1odstavci čtvrtém je uvedeno: „V zákoně č. 66/2022 Sb. je obsaženo zmocnění, které vládě umožňuje vydat nařízení upravující výši započitatelných nákladů na bydlení. Navrhované opatření by mělo cílit na to, aby cizinci s dočasnou ochranou mohli opustit nouzové ubytování, které je poskytováno v substandardních formách bydlení (tj. nikoliv byty) a hradit náklady na bydlení v bytech.“
S tímto principem souhlasíme. Avšak z metodického vedení úřadů městských částí Praha 1-22 a jejich podnětů, které se týkají sociální práce a podpory osob s dočasnou ochranou na území hl. m. Prahy, máme informace, že za částky, které jsou v navrhovaném nařízení vlády, není možný přechod osob s dočasnou ochranou ze substandardní formy bydlení do standardní formy bydlení.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
Nelze souhlasit s připomínkou, neboť obě navrhované varianty byly prodiskutovány na Strategické skupině ke koordinaci adaptace a integrace uprchlíků z Ukrajiny a na Stálé komisi pro adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků a posilování sociální koheze, kde jsou zástupci různých subjektů, který s cizinci s dočasnou ochranou přímo pracují. Navrhované částky jsou již obdobné jako jsou normativní náklady na bydlení ze systému státní sociální podpory. 
Viz odůvodnění předchozí. 
Dále jsou podněty od Úřadu práce ČR, že cizinci s dočasnou ochranou již v současné době mají vyšší započitatelné náklady na bydlení, než jsou jejich skutečné náklady na bydlení. 
Pro přechod ze substandardního do standardního bydlení je možné osobám s dočasnou ochranou také pomoci prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci na jistotu (kauci). Osoby by si ale měly hledat takové bydlení, které jsou schopny si reálně hradit, případně za pomoci humanitární dávky navýšené o náklady na bydlení. Situaci lze řešit např. i spolubydlením (rodina, blízcí). 

	Hlavní město Praha
	Požadujeme použití varianty 2 znění § 1.
Odůvodnění:
Souhlasíme s textem uvedeným ve zvláštní části Důvodové zprávy k variantě 2, že se zohlední nejvýše 5 osob, přednostně zranitelné osoby. Zastáváme stanovisko, že je třeba zajistit, aby nebylo znevýhodněno soužití vícečetných rodin, což lépe zohledňuje varianta 2 než varianta 1.
Tato připomínka je zásadní.
	Vzato na vědomí.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

	Jihomoravský kraj
	Stanovisko:
Jihomoravský kraj doporučuje vybrat variantu I, která se jeví jako varianta příznivější pro zlepšení situace osob s dočasnou ochranou, jež od 1.9.2024 nebudou mít nárok na bezplatné ubytování.
	Vzato na vědomí.

	Jihomoravský kraj
	V Odůvodnění návrhu nařízení vlády je zmiňovaná nutnost navýšení částek započitatelných nákladů na bydlení už od měsíce srpna tohoto roku. Dle § 6 odst. 5 zákona č. 66/2022 Sb. obdobím, za které se zjišťuje splnění podmínek nároku na dávku, je období kalendářního měsíce, na který je podána žádost o dávku, s výjimkou nákladů na bydlení a příjmů, které se zjišťují za období kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, na který je podána žádost.
S ohledem na výše uvedené tak v případě, kdy osoba s dočasnou ochranou v měsíci srpnu bydlí zdarma na ubytovně HUMPO, při své žádosti o humanitární dávku (dále jen „HUD“) uvede, že v předchozím měsíci (červenci) měla ubytování zdarma a nejsou jí do HUD připočítány započitatelné náklady na bydlení. V září už musí tato osoba hradit ubytování sama, ale v souladu s § 6 odst. 5 zákona č. 66/2022 Sb. do žádosti o HUD opět uvede, že v předchozím měsíci (srpnu) měla ubytování zdarma a nebudou jí k HUD připočítány započitatelné náklady na bydlení. Fakt, že si osoba hradí sama ubytování, bude zohledněn až v měsíci říjnu a HUD bude vyplacena až v průběhu října. 
Zvýšení započitatelných nákladů v měsíci srpnu tak této osobě v řešení její situace nepomůže, protože jí náklady nebudou v září započítány a bude si tak nucena v měsíci září uhradit náklady na bydlení v plné výši sama.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Situace, které budou od září 2024 nastávat, bude možné řešit prostřednictvím Mimořádné okamžité pomoci. Tato forma pomoci může být poskytnuta okamžitě, což umožní cizincům s dočasnou ochranou pokrýt zvýšené náklady na bydlení v měsíci září 2024. Výše této pomoci by měla být stanovena tak, aby pokryla započitatelné náklady na bydlení, případně i částku nad tuto hranici, do maximální nové hranice započitatelných nákladů na bydlení.
MPSV si je vědomo popisované situace, ale úprava rozhodného období pro hodnocení nákladů na bydlení v zákoně č. 66/2022 Sb. nebyla reálná z časového hlediska, neboť do září by nebylo možné stihnout celý legislativní proces. Proto využití Mimořádné okamžité pomoci je nejrychlejší a nejefektivnější způsob, jak daným cizincům s dočasnou ohranou pomoci s úhradou nákladů na bydlení v problematickém měsíci září 2024.

	Moravskoslezský kraj 
	K dopisu ministra práce a sociálních věcí č. j. MPSV-2024/145094-510 z června 2024 sdělujeme, že k návrhu nařízení vlády o započitatelných nákladech na bydlení a ubytování pro účely stanovení nároku na humanitární dávku a její výše nemá Moravskoslezský kraj připomínky.
Pokud se jedná o varianty, v nichž je návrh předložen, Moravskoslezský kraj doporučuje přijmout VARIANTU 1, tj. zachování rozlišení na dva druhy bydlení a pak s rozlišením na zranitelné či nezranitelné osoby.
Aby měla dosavadní evidence bytů a rozlišení dalších prostor pro bydlení nějaký smysl a motivaci, je potřeba zachovat určitou kontinuitu v procesech, kdy, pokud je nyní motivací bydlení v běžných bytech, nikoliv v ubytovnách, pak z důvodů zachování systémového přístupu je nezbytné ponechat rozlišování úrovně bydlení z důvodu nejen motivačních, ale i potřeb zejména zranitelných osob.
Nadto i v systémech sociálního zabezpečení v České republice se u dávek na bydlení rozlišuje výše dávek podle úrovně statutu bydlení (systém dávek hmotné nouze má dnes v § 33b zákona č. 111/2006 Sb.  i posuzování standardů bydlení a nižší úroveň dávky než ve standardním bydlení, a systém státní sociální podpory už pak pro obě současné dávky na bydlení má rozlišení úrovně bydlení z hlediska právních titulů a stability bydlení v rozdílných částkách sociálních dávek na bydlení, viz § 26 zákona č. 117/1995 Sb.).
	Vzato na vědomí.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

	Olomoucký kraj
	Z navrhovaných variant daného návrhu se přikláníme k variantě č. 1.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
	Vzato na vědomí.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

	Středočeský kraj
	Preferuje variantu II.
	Vzato na vědomí.

	Zlínský kraj
	Preferuje variantu II.
	Vzato na vědomí.

	Unie zaměstnavatelských svazů
	1. Připomínka k § 1 – VARIANTA 1
K bodu (1) a (2) – Rozlišení na byty v evidenci a ostatní prostory k ubytování se v praxi neukázalo jako funkční, řada bytů není do evidence zařazena. Navrhujeme evidenci nezohledňovat.
K bodu (3) – Nastavení okruhu společně posuzovaných osob na 3 osoby považujeme za příliš nízké. Navrhujeme okruh navýšit na 5 osob, jak je uvedeno ve variantě 2. 
Z výše uvedených důvodů nesouhlasíme s Variantou 1.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
K bodům 1 a 2
Důvodem je skutečnost, že pokud bude vybrána varianta č. 1, bude Evidence bytů a smluv (EBS) zachována a bude nadále využívána stejně jako v dosavadní úpravě Humanitární dávky. EBS se osvědčila jako účinný nástroj pro monitorování a správu ubytování, a proto je nezbytné ji i nadále zohledňovat. Dále je na EBS navázaná podmínka aktivity (tzn., že lze zhodnotit započitatelné náklady na bydlení v bytech a v dalším ubytování mimo EBS jen cizincům s dočasnou ochranou, kteří jsou buď výdělečně činní, v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo zranitelnými osobami). 
K bodu 3
Nastavení okruhu společně posuzovaných osob na 3 osoby lze považovat za optimální. Podle statistických údajů je totiž nejčastější okruh společně posuzovaných osob v rámci humanitární dávky tvořen právě počtem do 3 osob. Tento údaj vychází z analýzy reálných dat a odpovídá aktuálním potřebám většiny žadatelů o humanitární dávku. Navýšení na 5 osob v okruhu by bylo již finančně neúnosné a také by docházelo k přeplácení této skupiny osob (max. částka by mohla být za 5 osob 40 000 Kč). Také by tyto částky byly v konečném důsledku vyšší, než jsou částky pro české občany v systému státní sociální podpory pro účely nároku a výše příspěvku na bydlení
Je nutné zdůraznit, že proces poskytování humanitární dávky se započitatelnými náklady na bydlení je velice zjednodušený oproti „českým“ dávkám a nevyžaduje se např. doložení skutečných nákladů na bydlení, právní titul k užívání bytu či jiného prostoru, nehledí se na typ bydlení, ale automaticky jsou u cizinců s dočasnou ochranou, kteří mají „nějaké“ náklady na bydlení, přičteny započitatelné náklady na bydlení. Jedná se o velice zjednodušený postup i s ohledem na administrativní a personální zajištění Úřadu práce ČR. 
Dále úprava u humanitární dávky, na rozdíl od příspěvku na bydlení, umožňuje „spolubydlení“, tj. podpořit více nezávislých okruhů  osob v rámci jednoho prostoru k bydlení/bytu.

	Unie zaměstnavatelských svazů
	2. Připomínka k § 1 – VARIANTA 2
Obecně se přikláníme k této navržené variantě, která nezohledňuje evidenci bytů a přiměřeně nastavuje okruh společně posuzovaných osob.
K bodu (1) – Navrhovaná částka 6000 Kč pro zranitelné a 4000 pro ostatní cizince je příliš nízká na to, aby pomohla vyřešit situaci cizinců s dočasnou ochranou po 31. 8., kdy skončí možnost bezplatného bydlení v nouzovém ubytování. Navrhujeme částku navýšit na 8000 pro zranitelné a 5000 pro ostatní cizince s dočasnou ochranou.
Tato připomínka je zásadní. 
	Neakceptováno, vysvětleno.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
Částky byly vzaty z návrhu od zmocněnkyně pro lidská práva. Je nutné si uvědomit, že navýšením částek v této variantě by bylo již finančně neúnosné a také by docházelo k přeplácení této skupiny osob (max. částka by mohla být za 5 osob 40 000 Kč). Také by tyto částky byly v konečném důsledku vyšší, než jsou částky pro české občany v systému státní sociální podpory pro účely nároku a výše příspěvku na bydlení. 

	Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů
	1. Připomínka k § 1 – VARIANTA 1
K bodu (1) a (2) – Rozlišení na byty v evidenci a ostatní prostory k ubytování se v praxi neukázalo jako funkční, řada bytů není do evidence zařazena. Navrhujeme evidenci nezohledňovat.
K bodu (3) – Nastavení okruhu společně posuzovaných osob na 3 osoby považujeme za příliš nízké. Navrhujeme okruh navýšit na 5 osob, jak je uvedeno ve variantě 2. 
Z výše uvedených důvodů nesouhlasíme s Variantou 1. 
Tato připomínka je zásadní.
	Viz předchozí odůvodní (stejné připomínky).
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů
	2. Připomínka k § 1 – VARIANTA 2
Obecně se přikláníme k této navržené variantě, která nezohledňuje evidenci bytů a přiměřeně nastavuje okruh společně posuzovaných osob.
K bodu (1) – Navrhovaná částka 6000 Kč pro zranitelné a 4000 pro ostatní cizince je příliš nízká na to, aby pomohla vyřešit situaci cizinců s dočasnou ochranou po 31. 8., kdy skončí možnost bezplatného bydlení v nouzovém ubytování. Navrhujeme částku navýšit na 8000 pro zranitelné a 5000 pro ostatní cizince s dočasnou ochranou.
Tato připomínka je zásadní.
	Viz předchozí odůvodní (stejné připomínky).
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	Českomoravská konfederace odborových svazů
	Obecně k návrhu
Přestože záměr navýšit částky započitatelných částek na bydlení pro cizince s dočasnou ochranou zohledňovaných v humanitární dávce sám o sobě není problematický, v dostatečné míře nereflektuje velmi prekérní pozici nezranitelných, osamělých osob ve věku 50 až 65 let. Tato skupina uprchlíků válečného konfliktu na Ukrajině ještě neodchází do starobního důchodu a zároveň je pro ni problém sehnat si práci. Osoby, které nejsou vedeni v evidenci HUMPO, již mají situaci s bydlením zpravidla vyřešenou. Naopak ochranu ubytovaných osob v evidenci HUMPO je třeba posílit. Možným řešením by bylo dohodnout se s provozovateli ubytování v evidenci HUMPO, aby kupříkladu mohly osoby dále bydlet v těchto zařízeních za menší obnos, než je 10 500 Kč za osobu, kupříkladu jedna cena za rodinu a pokoj, ne platba za osobu tak, aby se pokryly náklady na ubytování. Někteří ubytovatelé nyní vydělávají až milion a více měsíčně na ubytování uprchlíků často v nevyhovujících podmínkách.
Dále je třeba posílit aspekt sociální práce, včetně posílení spolupráce s neziskovými organizacemi zajišťující sociální služby, a komplex nástrojů k řešení konkrétních situací rodin, které pomoc potřebují. K řešení situace těchto zranitelných osob by dále pomohlo více zapojit poradenství a rekvalifikace, avšak z důvodu vyvažování jsou tato pracoviště zpravidla enormně přetížená a nezvládají práci v takovém rozsahu, ve kterém by byla zapotřebí. Pokud je záměrem uprchlíky plně integrovat do naší ekonomiky, pomohlo by k tomu vytvoření komplexní databáze volných míst v propojení s nabídkou na rekvalifikační kurz či dovzdělávání, popřípadě pomoc s nostrifikacemi vzdělání.
Z praxe zaměstnanců Úřadu práce, kteří s adresáty tohoto nařízení vlády každodenně intenzivně pracují dále vyplývá, že kurzy českého jazyka pro uprchlíky jsou nedostatečné. Lektoři často nejsou schopni z důvodu nedostatečné jazykové vybavenosti vysvětlit výraz a jeho význam, jak a kde ho použít. Kurz je příliš formální, spíš „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Je tak třeba, aby lektor perfektně ovládal ukrajinštinu a ruštinu a rozvíjel schopnost porozumět a reagovat odpovědí. Dále by bylo vhodné podpořit rozvoj komunitních center, kde by se měli cizinci možnost setkávat a konverzovat v českém jazyce.
Zásadní připomínka.
	ČMKOS na připomínce trvá. Rozporobrany
Návrh vypořádání MPSV:
Vzato na vědomí.
Připomínka jde nad rámec navrhovaného opatření.
MPSV se s posílením aspektu sociální práce a zvýšením spolupráce s neziskovými organizacemi zajišťujícími sociální služby zabývá. Podporuje také využití rekvalifikací a dovzdělávání jako účinných nástrojů pro integraci uprchlíků do naší ekonomiky. Důraz na fungování kurzů českého jazyka pro cizince s dočasnou ochranou, aby byly praktičtější a efektivnější, se v současné době řeší.
MPSV bere na vědomí také problematickou situaci osob ve věku 50 až 65 let na trhu práce, kteří se nacházejí v obtížné pozici mezi pracovním trhem a důchodovým věkem. Předkládaný návrh navýšení započitatelných nákladů na bydlení se pozitivně dotkne i této skupiny osob. 

	Českomoravská konfederace odborových svazů
	ČMKOS si přiklání k variantě č. 1.
Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
	Vzato na vědomí.
ČMKOS sdělila, že na připomínce trvá.

	Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, z. s. 
	Obecná připomínka
Směrnice o dočasné ochraně stanoví povinnost členských států poskytnout osobám s dočasnou ochranou (DO) určitou úroveň pomoci. Podle článku 13 směrnice o dočasné ochraně členské státy zajistí osobám s dočasnou ochranou přiměřené ubytování, nebo pokud je to potřebné, poskytnou jim prostředky k zajištění ubytování. Článek 13 směrnice o dočasné ochraně tedy zaručuje všem lidem s dočasnou ochranou právo na přiměřené ubytování. S účinností od 1. 9. však všechny (i zranitelné) osoby (vyjma nově příchozích osob, a to pouze po dobu 90 dnů) ztratí nárok na nouzové ubytování hrazené státem. Česká republika zvolila jako formu zajištění bytové potřeby držitelů DO primárně poskytování humanitární dávky (resp. započitatelných nákladů na bydlení/ubytování). Máme za to, že v takovém případě musí být výše těchto započitatelných nákladů dostatečná pro zajištění životních potřeb uprchlíků (včetně potřeby bydlení) a jejich životní úrovně, která je důstojná a odpovídající pro zajištění zdraví a bere ohled na specifické potřeby určitých skupin osob. Ač návrh na zvýšení započitatelných nákladů obecně vítáme, máme za to, že navrhovaná výše započitatelných nákladů v obou variantách je stále nedostatečná (resp. je chybně nastaven celý systém poskytování podpory bydlení uprchlíků směřující k zajištění povinnosti České republiky vyplývající z čl. 13 směrnice o DO1).
Problematické aspekty návrhu (ve spojení se zákony č. 65/2022 Sb. a č. 66/2022 Sb.):
a) I přes navrhované navýšení započitatelných nákladů bude i nadále pro některé držitele DO problematické získat/udržet si přiměřené ubytování. Někteří držitelé DO budou muset opustit nouzové ubytování hrazené státem přesto, že nebudou mít na úhradu přiměřeného ubytování nebo pro ně bude obtížné takové ubytování vůbec získat/udržet. Problémy mohou přetrvávat i u některých nízkopříjmových rodin, které na HUD vůbec nedosáhnou. 
Z tabulky níže vyplývá, že při průměrné ceně za ubytování na ubytovně ve výši 7 000 Kč/os./měsíc ani při průměrné výši nájmů dle normativních nákladů na bydlení (v Praze a Brně), ze kterých se vychází při stanovení nároku na příspěvek na bydlení, nebude výše započitatelných nákladů na bydlení/ubytování (ani v jedné variantě) dostatečná pro pokrytí těchto nákladů.

Při stanovení výše úhrady za ubytování na ubytovně (7 000 Kč/os./měsíc) vycházíme z průměrné výše těchto nákladů dle informací, které máme z mapování situace v terénu (částky se mohou v jednotlivých ubytovnách lišit). Obecně upozorňujeme, že v současné době stát hradí ubytovatelům za nouzové ubytování zranitelných osob v ubytovnách částku 10 500 Kč/os./měsíc a dle informací z terénu se k této částce blíží požadovaný nájem na mnoha ubytovnách.
b) Nedostatečná podpora osob, které jsou fakticky zranitelné, ačkoliv nejsou za zranitelné považovány dle zákona. Existuje skupina osob, jejichž možnost uplatnění na trhu práce je z objektivních důvodů velice omezená, v některých případech jim jejich zdravotní stav výkon práce vůbec neumožňuje. Přesto tyto osoby nejsou zahrnuty do kategorie zranitelných osob tak, jak jsou vymezeny v § 6b odst. 1 písm. a) nebo v § 6b odst. 1 písm. e) bodech 1 až 6 zákona č. 66/2022 Sb. Tyto osoby i nadále nebudou mít nárok na vyšší částku započitatelných nákladů (ani na vyšší částku základní výše humanitární dávky). Nadále bude část z nich zůstávat ve velice tíživé finanční situaci, kdy nebudou mít prostředky na zajištění základních životních potřeb (včetně potřeby bydlení). Jedná se zejména o onkologické pacienty, lidi v předdůchodovém věku, kteří trpí zdravotními problémy apod.
c) Nedostatečná podpora osob, které si přiměřené ubytování nemohou zajistit/udržet samy. Není řešen mechanismus zajištění přiměřeného ubytování pro osoby s DO, které si nebudou schopny i přes finanční podporu a úsilí, které lze spravedlivě vyžadovat, bydlení zajistit samy. A to zejména s důrazem na skupinu zranitelných osob, kde je možnost nalezení/udržení bydlení limitována i dalšími aspekty (bezbariérovost, dostupnost poskytované lékařské péče, kapacita ve školách i v zařízeních předškolního vzdělávání apod.).
S ohledem na výše uvedené navrhujeme pro bydlení v ubytovnách stanovit částky započitatelných nákladů na ubytování 8 tisíc Kč pro zranitelné osoby a 5 tisíc Kč pro nezranitelné až pro 5 společně posuzovaných osob. Pro bydlení v bytě (bez ohledu na evidenci/či neevidenci) navrhujeme při stanovení částek pro započitatelné náklady na bydlení vyjít z normativních nákladů pro stanovení příspěvku na bydlení v roce 2024. Jejich výše reflektuje jak velikost domácnosti, tak cenovou hladinu nájmů v obcích podle velikosti. Bude-li v okruhu společně posuzovaných osob aspoň jedna zranitelná osoba, nechť jsou použity tyto započitatelné náklady na bydlení. Pokud je příjemcem HUD jedinec nespadající do zranitelných osob nebo společně posuzovaný okruh nezranitelných osob, nechť jsou započítány normativní náklady ve výši 80 %.
Tato připomínka je zásadní.
	Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, z. s. na připomínce trvá s odůvodněním:
Připomínka směřovala zejm. k tomu, že i přes navýšení započitatelných nákladů, pro některé osoby s DO bude nadále obtížné získat/udržet si přiměřené bydlení. Jiná podpora než HUD, která pro některé nemusí být dostatečná, jim nebude poskytována, nouzové humanitární ubytování bude poskytováno jen nově příchozím a jen po dobu 90 dní. Tento stav je v rozporu s čl. 13 směrnice o dočasné ochraně.
Návrh vypořádání MPSV:
Neakceptováno, vysvětleno.
Je nutné zdůraznit, že proces poskytování humanitární dávky se započitatelnými náklady na bydlení je velice zjednodušený oproti „českým“ dávkám a nevyžaduje se např. doložení skutečných nákladů na bydlení, právní titul k užívání bytu či jiného prostoru, nehledí se na typ bydlení, ale automaticky jsou u cizinců s dočasnou ochranou, kteří mají „nějaké“ náklady na bydlení, přičteny započitatelné náklady na bydlení. Jedná se o velice zjednodušený postup i s ohledem na administrativní a personální zajištění Úřadu práce ČR. 
Dále lze uvést, že normativní náklady na bydlení se po navrhovaném opatření v rámci nařízení již přibližují částkám započitatelných nákladů na bydlení. 
Dále úprava u humanitární dávky, na rozdíl od příspěvku na bydlení, umožňuje „spolubydlení“, tj. podpořit více nezávislých okruhů  osob v rámci jednoho prostoru k bydlení/bytu.
Pokud by výše a podmínky humanitární dávky měly být obdobné národním dávkám nepojistného systému, není důvod, aby existoval speciální dávkový systém pro cizince s dočasnou ochranou, který je upraven především tak, aby byl co nejjednodušší jak pro dané podmínky nároku, tak i pro jeho aplikaci. Převedení cizinců s dočasnou ochranou do národních systémů nepojistných sociálních dávek by ohrozil činnost Úřadu práce ČR a mohl by způsobit i jeho kolaps (což souvisí i s přiblížením podmínek nároku v humanitární dávce).
Co se týká onkologických pacientů, i na Strategické skupině ke koordinaci adaptace a integrace uprchlíků z Ukrajiny a na Stálé komisi pro adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků a posilování sociální koheze bylo odsouhlaseno, že se tento problém nebude řešit v rámci humanitární dávky, a to i z důvodu nízkého počtu těchto osob. Z hlediska dávek platí, že v rámci humanitární dávky je zdravotní stav zohledněn (zranitelné osoby), ale je potřeba, aby se tyto osoby nechaly posoudit Institutem posuzování zdravotního stavu (pod ČSSZ), zda se jedná o osoby zdravotně znevýhodněné. Pokud by tomu tak bylo, je zranitelnou osobou i cizinec s dočasnou ochranou, který o takovou osobu pečuje (1 pečující osoba). Je třeba ale dodat, že v rámci posouzení zdravotního stavu se cílí na problémy v oblasti mobility a orientace, případně je uznáván ukrajinská obdoba českého průkazu osoby se zdravotním postižením. Ale MPSV si je vědomo, že toto „posudkové schéma“ nemusí onkologicky nemocní pacienti bez dalšího splnit.
Pokud by takto byly cizinci s dočasnou ochranou posouzeni, mají navýšenou Humanitární dávku, jednak je přímo indexována (nyní a dále od 1/2025 prostřednictvím novely Lex Ukrajina VII o 6 600 Kč pro děti a 4 400 Kč pro dospělé) a dále se předkládá tento návrh (účinnost od srpna), aby mohly být nařízením vlády zvýšeny započitatelné náklady na bydlení pro Humanitární dávku.
Samozřejmě nadále zůstává možnost, aby cizinci s dočasnou ochranou požádali u Úřadu práce o dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP) - dávka pro Ukrajince i Čechy, která není nároková a podléhá správnímu uvážení. MOP slouží k překlenutí složité situace a může cizincům s dočasnou ochranou pomoci s úhradou např. nákladů na bydlení, pokud jim hrozí ztráta bydlení – nově je zpřístupněna MOP, kterou lze poskytovat v rámci roku na úhradu nákladů na bydlení opakovaně až do cca 97 tis. Kč. V systému pomoci v hmotné nouzi se přihlíží pro účely vyhodnocení nároku na mimořádnou okamžitou pomoc vždy ke konkrétní situaci žadatele, k jeho příjmům, majetku a sociálním poměrům a také k jeho aktivitě, jak se snaží svoji situaci řešit. 


	Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR

	Konkrétní připomínky
1. Nejasná terminologie Pojem “započitatelné náklady na bydlení” tak, jak je užíván v návrhu, je zřejmě užíván v širším pojetí, tj. že zahrnuje souhrnně jak započitatelné náklady na bydlení v bytech zařazených do evidence, tak započitatelné náklady na ubytování v ostatních prostorách k ubytování. Dle § 6b odst. 2 zákona č. 66/2022 Sb. je tento pojem užíván spíše v užším slova smyslu, tj. jen náklady na bydlení pro evidované byty. Návrh je v tomto směru (ve spojení se zákonným textem) trochu matoucí, konzistentní v terminologii není ani důvodová zpráva. Dle zmocňovacího ustanovení § 6b odst. 3 z. č. 66/2022 Sb: “Vláda stanoví nařízením v závislosti na vývoji ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny a jeho dopadů na možnosti zajištění přiměřeného bydlení cizinců s dočasnou ochranou na území České republiky výši započitatelných nákladů na bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů a výši započitatelných nákladů na ubytování v ostatních prostorech k ubytování”. Současné znění nařízení vlády č. 446/2023 Sb. také toto rozlišuje, viz § 1 odst. 2 a 3: 2) Výše započitatelných nákladů na ubytování v ostatních prostorech k ubytování činí, není-li dále stanoveno jinak, za kalendářní měsíc 4800 Kč pro cizince s dočasnou ochranou, který je uveden v § 6b odst. 1 písm. a) nebo v § 6b odst. 1 písm. e) bodech 1 až 6 zákona, a 2400 Kč pro ostatní cizince s dočasnou ochranou 3) Pro okruh osob, které spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se pro určení výše započitatelných nákladů na bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů a ubytování v ostatních prostorech k ubytování zohlední nejvýše 5 osob; nejprve se vždy zohledňují osoby uvedené v § 6b odst. 1 písm. a) nebo v § 6b odst. 1 písm. e) bodech 1 až 6 zákona.”
Jedná se nejasnost ve vztahu ke zvýrazněným pojmům: VARIANTA 1 § 1 (2) Výše započitatelných nákladů na bydlení v ostatních prostorech k ubytování činí, není-li dále stanoveno jinak, 6 400 Kč pro cizince s dočasnou ochranou, který je uveden v § 6b odst. 1 písm. a) nebo v § 6b odst. 1 písm. e) bodech 1 až 6 zákona, a 4 000 Kč pro ostatní cizince s dočasnou ochranou. (3) Pro okruh osob, které spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se pro určení výše započitatelných nákladů na bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů a bydlení v ostatních prostorech k ubytování zohlední nejvýše 3 osoby; nejprve se vždy zohledňují osoby uvedené v § 6b odst. 1 písm. a) nebo v § 6b odst. 1 písm. e) bodech 1 až 6 zákona. VARIANTA 2 § 1 (1) Výše započitatelných nákladů na bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů nebo v ostatních prostorech k ubytování činí, není-li dále stanoveno jinak, 6 000 Kč pro cizince s dočasnou ochranou, který je uveden v § 6b odst. 1 písm. a) nebo v § 6b odst. 1 písm. e) bodech 1 až 6 zákona, a 4 000 Kč pro ostatní cizince s dočasnou ochranou. (2) Pro okruh osob, které spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se pro určení výše započitatelných nákladů na bydlení zohlední nejvýše 5 osob; nejprve se vždy zohledňují osoby uvedené v § 6b odst. 1 písm. a) nebo v § 6b odst. 1 písm. e) bodech 1 až 6 zákona. Prosíme o vyjasnění, jak je to myšleno, příp. úpravu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Terminologie byla upravena dle § 6b odst. 3 zákona č. 66/2022 Sb.


V Praze dne 10.7. 2024
Vypracoval: Andrea Baršová		Podpis:


Stránka 2 (celkem 1)
image1.png