Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II.

Předkládací zpráva
Podle § 6b odst. 3 zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, vláda stanoví nařízením v závislosti na vývoji ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny a jeho dopadů na možnosti zajištění přiměřeného bydlení cizinců s dočasnou ochranou na území České republiky výši započitatelných nákladů na bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů a výši započitatelných nákladů na ubytování v ostatních prostorech k ubytování; výši započitatelných nákladů lze stanovit odlišně pro cizince s dočasnou ochranou, který je uveden v § 6b odst. 1 písm. a) nebo v § 6b odst. 1 písm. e) bodech 1 až 6, a pro ostatní cizince s dočasnou ochranou.
Současně platné a účinné nařízení vlády č. 446/2023 Sb., o započitatelných nákladech na bydlení a ubytování pro účely stanovení nároku na humanitární dávku a její výše (dále jen „nařízení vlády č. 446/2023 Sb.“) nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2024 a má pozbýt platnosti uplynutím dne 31. března 2025. Nařízení vlády č. 446/2023 Sb. však nereaguje na skutečnost, že doposud mají někteří cizinci s dočasnou ochranou možnost bezplatně bydlet v nouzovém ubytování, avšak toto bezplatné ubytování bude od 1. 9. 2024 ukončeno. Proto je nezbytné nahradit současné nařízení novým nařízením, které bude odrážet aktuální situaci.
Jelikož ode dne 1. 9. 2024 již nebudou mít cizinci s dočasnou ochranou možnost bezplatně bydlet v nouzovém ubytování, je potřeba jim prostřednictvím humanitární dávky, primární pomoci pro tuto skupinu obyvatel, upravit částky započitatelných nákladů na bydlení tak, aby si byli schopni uhradit své náklady na bydlení na trhu s bydlením. Navýšení těchto částek je nutné alespoň měsíc před ukončením bezplatného nouzového ubytování, aby cizinci s dočasnou ochranou mohli včas reagovat na situaci, která pro ně od 1. 9. 2024 nastane.
Navrhuje se navýšení započitatelných nákladů na bydlení pro cizince s dočasnou ochranou zohledňovaných v humanitární dávce, s cílem integrovat je na trhu s bydlením, aby si mohli nalézt důstojné bydlení. Pro možné navýšení započitatelných nákladů na bydlení se navrhují 2 varianty rozpočtově obdobné.
Ve variantě I se navrhuje novou výši započitatelných nákladů na bydlení ponechat v rozdělení na bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů a na ubytování v tzv. ostatních prostorech k ubytování, a to dále v rozdělení, zda se jedná či nejedná o zranitelné osoby. (Za zranitelné osoby se považují děti do 18 let, studenti, osoby pečující o dítě do 6 let věku, těhotné ženy, osoby starší 65 let, osoby invalidní a osoby zdravotně postižené a osoby pečující o takovou osobu.) Nově by byly částky hodnoceny pro 3 osoby v rámci jednoho okruhu společně posuzovaných osob (ne pro 5 osob). Z toho důvodu mohou být částky pro jednu osobu vyšší.
Ve variantě II se navrhuje nová výše započitatelných nákladů na bydlení, avšak bez rozdělení, zda se bydlení nachází v bytech zařazených v evidenci bytů nebo v jiných prostorech k ubytování. Je zachováno rozdělení, zda se jedná či nejedná o zranitelné osoby. Sjednocením částek pro byty v evidenci a ostatním ubytováním lze lépe reflektovat ceny v těch zařízeních, vůči kterým je dávka v současnosti podhodnocena. 
Obě navrhované varianty byly diskutovány na Strategické skupině ke koordinaci adaptace a integrace uprchlíků z Ukrajiny a na Stálé komisi pro adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků a posilování sociální koheze.
Lze předpokládat, že návrh bude mít dopad na státní rozpočet. Ukončením bezplatného nouzového ubytování pro velkou část cizinců s dočasnou ochranou je odhadováno snížení výdajů státního rozpočtu o 140 – 160 mil. Kč měsíčně/1,68 - 1,92 mld. Kč ročně.
Odhad dopadu na státní rozpočet je:
Varianta I: odhad cca 133 mil. Kč měsíčně/1,6 mld. Kč ročně.
Varianta II: odhad cca 116,6 mil. Kč měsíčně/1,4 mld. Kč ročně.
Finanční prostředky potřebné pro úpravu započitatelných nákladů na bydlení budou hrazeny z výdajů rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí ve schválených výdajových limitech. Proto bude MPSV s ohledem na zvýšení započitatelných nákladů na bydlení požadovat navýšení výdajů na humanitární dávku, a to s ohledem na stav a možnosti státního rozpočtu a veřejných financí jako celku. Je však třeba vzít v úvahu, že postupně je ukončována cizincům s dočasnou ochranou podpora bezplatného ubytování. Těmto osobám tedy v rámci sociální pomoci zůstává pouze humanitární dávka, a to z důvodu, že nemají přístup do národních nepojistných sociálních dávkových systémů.
Navrhovaná úprava nemá vliv na jiné veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky ani na rovnost žen a mužů.
Účinnost nařízení vlády se navrhuje dnem 1. srpna 2024.
Na základě žádosti místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí stanovil ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády dne 20. června 2024 pod čj. 424102024UVCR, podle čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády, že k návrhu se neprovede hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a současně povolil podle čl. 76 odst. 1 Legislativních pravidel vlády zkrácení připomínkového řízení na 5 pracovních dní.
Podle Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra práce a sociálních věcí dne 21. června 2024, s termínem dodání stanovisek do 28. června 2024. S materiálem souhlasí bez připomínek a také bez vyjádření preference pro variantu I nebo variantu II: Ministerstvo dopravy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministr pro evropské záležitosti, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo životního prostředí, Vedoucí Úřadu vlády ČR, Jihočeský kraj, Karlovarský kraj, Královehradecký kraj, Kraj Vysočina, Liberecký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj a Svaz měst a obcí ČR.
Variantu I preferují: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Veřejný ochránce práv, Jihomoravský kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj a Českomoravská konfederace odborových svazů.
Variantu II preferují: Ministerstvo obrany, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví, Hlavní město Praha, Středočeský kraj, Zlínský kraj, Unie zaměstnavatelských svazů a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
Z toho některá připomínková místa označila preferenci pro variantu I nebo II jako zásadní připomínku. U varianty I to jsou: Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Veřejný ochránce práv, Olomoucký kraj a Českomoravská konfederace odborových svazů. U varianty II to jsou: Hlavní město Praha, Unie zaměstnavatelských svazů a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
Materiál je vládě předkládán ve variantách I a II k rozhodnutí.
Materiál je vládě předkládán s rozpory, protože se nepovedlo vypořádat 4 zásadní připomínky Ministerstva financí, jednu zásadní připomínku Veřejného ochránce práv a obecnou zásadní připomínku Českomoravské konfederace odborových svazů. Na své zásadní připomínce k návrhu trvá Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, z. s.

Ministerstvo financí požaduje, aby odůvodnění nařízení vlády obsahovalo konstatování, že zvýšené výdaje spojené s legislativní úpravou budou zabezpečeny v rámci rozpočtu kapitoly 313 – MPSV, bez dalšího navyšování; trvá na tom, aby zvýšená podpora směřovala ke konkrétním případům, namísto plošného navyšování započitatelných nákladů; nesouhlasí se snižováním počtu společně posuzovaných osob a trvá na ponechání 5 osob a trvá také na zachování rozlišování typu ubytování na evidované byty a ostatní formy.
Veřejný ochránce práv trvá na svém stanovisku, že osoby požívající dočasné ochrany musí mít přístup k ubytování nebo možnost si ho opatřit po celou dobu této ochrany. Pokud nemají nárok na ubytování hrazené státem, je pro ně velmi obtížné získat a udržet si jakékoli ubytování. Částky, které stát poskytuje k úhradě nákladů na bydlení, jsou nízké. Ocitají se tak bez prostředků a bez bydlení. To je velmi často vede k návratu na Ukrajinu či k nelegální práci a stávají se i obětmi vykořisťování. Pokud lidé musí opustit humanitární ubytování a nemají na zaplacení běžného ubytování, není česká právní úprava v souladu se směrnicí o dočasné ochraně.
Obdobné stanovisko jako veřejný ochránce práv zastává Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, z. s. I přes navýšení započitatelných nákladů pro některé osoby s dočasnou ochranou bude nadále obtížné získat nebo udržet si přiměřené bydlení. Jiná podpora než prostřednictvím humanitární dávky, která pro některé nemusí být dostatečná, jim nebude poskytována, nouzové humanitární ubytování bude poskytováno jen nově příchozím a jen po dobu 90 dní. Tento stav je v rozporu s čl. 13 směrnice o dočasné ochraně.
Českomoravská konfederace odborových svazů namítá, že návrh nařízení v dostatečné míře nereflektuje velmi prekérní pozici nezranitelných, osamělých osob ve věku 50 až 65 let, kritizuje nedostatečnost kurzů českého jazyka a navrhuje posílit aspekt sociální práce, včetně posílení spolupráce s neziskovými organizacemi zajišťujícími sociální služby.
Vypořádání všech připomínek je podrobně uvedeno v části V materiálu.
2