Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND7FEUQYV najdete zde
III.
ODŮVODNĚNÍ
I. Obecná část
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Návrh vyhlášky předně obsahuje změnu právní úpravy podmínek pro jmenování zkušebním komisařem pro provádění zkoušek, jejichž úspěšné složení je podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky či výkonu jiných odborných činností ve vnitrozemské plavbě, a též pro přezkoušení držitelů dokladů osvědčujících tato oprávnění. Navržená změna vychází ze zkušeností dosavadní aplikační praxe. Stávající podmínky pro jmenování zkušebních komisařů, podle nichž zkušební komisař musí být mimo jiné i držitelem příslušného osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla či průkazu způsobilosti vůdce plavidla, jsou pro Státní plavební správu personálně (a v případě využití externích zkušebních komisařů také finančně) velice náročné. Nově navržená právní úprava si klade za cíl umožnit jmenovat zkušebním komisařem ve vybraných případech rovněž zaměstnance plavebního úřadu, který splňuje dosud stanovené požadavky na věk a vzdělání, a který bude alespoň 5 let zaměstnancem plavebního úřadu pověřeným výkonem státního dozoru na vodních cestách a provozu na nich. Za tohoto předpokladu nebudou tyto osoby muset splňovat jiné dosud stanovené podmínky (zejména být držitelem vymezeného dokladu nebo mít vymezenou praxi). To umožní jmenovat zkušebním komisařem širší okruh osob než doposud a snížit tak dosavadní extrémní zatížení stávajících zkušebních komisařů, a to za současného zachování jejich potřebné odbornosti.
Druhou navrhovanou změnou dochází k vypuštění jednoho z technických parametrů plavidla, na němž se provádí ověření praktických dovedností potřebných k vedení plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů a přezkoušení praktických dovedností držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla nebo průkazu způsobilosti vůdce plavidla. I v tomto případě navržená změna vychází ze zkušeností dosavadní aplikační praxe ve vazbě na vyhodnocení dané problematiky v celoevropském rámci, kdy je snahou optimalizovat proces praktické zkoušky za současného zajištění maximální úrovně bezpečnosti plavby. V této souvislosti bylo vyhodnoceno, že není nezbytně nutné, aby plavidlo využívané pro ověření uvedených praktických dovedností muselo mít výkon alespoň 199 kW, jak stanoví stávající právní úprava. Zajištění plavidla s tímto výkonem motoru je ve stávajících podmínkách obtížné a v některých regionech plavidla s takovýmto výkonem nejsou vůbec k dispozici. Z tohoto důvodu se uvedený technický parametr zkušebního plavidla vypouští. Obdobný přístup byl zvolen též v jiných zemích Evropské unie.
Hodnocení dopadů regulace (RIA)
Dopisem předsedy Legislativní rady vlády ze dne 13. 06. 2024 pod č. j. 41274-2024-UVCR bylo u předkládaného návrhu vyhlášky podle čl. 76 odst. 2 legislativních pravidel vlády rozhodnuto o udělení výjimky z povinnosti provedení hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Předkládaný návrh vyhlášky je zpracován na základě zmocňovacího ustanovení uvedeného v § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a respektuje rozsah a meze zmocnění zakotvených v § 24e odst. 6, § 24h odst. 9,
§ 24l odst. 6, § 24o odst. 5, § 24q odst. 5, § 24s odst. 6, § 24u odst. 6, § 24x odst. 6, § 26d odst. 4 a § 26f odst. 5 zákona o vnitrozemské plavbě.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie
Vyhláška č. 48/2023 Sb., kterou se vymezují činnosti vykonávané členy posádky plavidla a stanoví podrobnosti týkající se ověřování odborné způsobilosti osob k vedení plavidel, jejich obsluze a k výkonu dalších činností ve vnitrozemské plavbě, (dále jen „vyhláška“) transponuje ustanovení směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/12 ze dne 2. srpna 2019, kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397, pokud jde o normy způsobilosti a odpovídající znalosti a dovednosti, normy pro praktické zkoušky a pro schvalování simulátorů a normy zdravotní způsobilosti a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397 ze dne 12. prosince 2017 o uznávání odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě a o zrušení směrnic Rady 91/672/EHS a 96/50/ES (dále jen „směrnice (EU) 2017/2397).
Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu s primárním právem Evropské unie, výše uvedenými sekundárními právními akty Evropské unie i s obecnými zásadami práva Evropské unie. Na materii obsaženou v návrhu se nevztahuje žádná judikatura Soudního dvora Evropské unie.
Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Stávající úprava podmínek pro jmenování zkušebním komisařem pro provádění zkoušek a přezkoušení zakotvená v § 19 vyhlášky představuje vysoké vytížení dotčených odborných pracovníků plavebního úřadu (zkušebních komisařů pro provádění zkoušek, jejichž úspěšné složení je podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky či výkonu jiných odborných činností ve vnitrozemské plavbě, a též pro přezkoušení držitelů těchto oprávnění).
V současné době musí být u každé zkoušky či přezkoušení přítomni 3 zkušební komisaři, kteří musí být držiteli příslušného platného osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla či průkazu způsobilosti vůdce plavidla. Tento stav je pro plavební úřad z personálního hlediska velmi zatěžující a finančně náročný. Navrhuje se proto změna stávající právní úpravy spočívající v možnosti jmenovat zkušebním komisařem ve vybraných případech rovněž zaměstnance plavebního úřadu, který splňuje dosud stanovené požadavky na věk a vzdělání, a který bude alespoň 5 let zaměstnancem plavebního úřadu pověřeným výkonem státního dozoru na vodních cestách a provozu na nich. Z důvodu potřeby zajištění plné slučitelnosti s čl. 18 odst. 1 směrnice (EU) 2017/2397 však bude nutné, aby u unijně relevantních zkoušek uvedených v § 19 odst. 1, 3 a 4, které jsou zkouškami za účelem získání osvědčení Evropské unie, byl vždy alespoň jeden ze členů tříčlenné zkušební komise i nadále držitelem příslušného oprávnění Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla.
Rovněž další navržená změna spočívající v úpravě § 20 vyhlášky vychází ze zkušeností dosavadní aplikační praxe. Navrhuje se vypustit jeden z technických parametrů zkušebního plavidla, na němž probíhá ověření praktických dovedností vyhlášky, a to požadavek na vybavení zkušebního plavidla motorem o výkonu alespoň 199 kW. Nadále tedy zkušební plavidla budou muset být vybavena pouze kormidelnou s dostatečným prostorem alespoň pro 3 osoby, přičemž však stále platí, že se musí jednat o plavidla uvedená v § 24a odst. 1 zákona o vnitrozemské plavbě.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Z navrhované právní úpravy nevyplývá přímé zvýšení nároků na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty. S navrženou právní úpravou nebudou spojeny žádné nové požadavky na navýšení personálních kapacit a prostředků na platy, popřípadě jiné finanční odměny. Změnou stávajících podmínek pro jmenování zkušebních komisařů naopak dojde k omezení využívání služeb externích zkušebních komisařů, které je pro Státní plavební správu finančně náročné.
Cílem navrhované úpravy je přenastavení neúčelně nastavených postupů a zavedení efektivnějšího řešení. Lze též očekávat, že návrh bude mít pozitivní dopady na podnikatelské prostředí.
Níže uvedená tabulka obsahuje současný odhad ročních nákladů na externí zkušební komisaře pro pokrytí profesních zkoušek uvedených v § 19 odst. 1 až 4 a odstavci 7 vyhlášky č. 48/2023 Sb., organizovaných Státní plavební správou. Zároveň se jedná o úsporu veřejných prostředků, pokud dojde k úpravě vyhlášky ve vztahu ke zkušebním komisařům,
a Státní plavební správa bude mít možnost využívat zkušební komisaře z řad svých státních zaměstnanců, kteří nejsou držiteli příslušného oprávnění, ale svoji odbornost prokazují v rámci své minimálně 5 let trvající praxe ve Státní plavební správě při výkonu státního dozoru na vodních cestách a provozu na nich.
Z tabulky je patrný snižující se počet zkušebních komisařů z řad zaměstnanců Státní plavební správy – držitelů příslušných oprávnění, a s tím související výrazný nárůst nákladů na externí zkušební komisaře. Při zachování současného znění vyhlášky by vzrostla potřeba externích zkušebních komisařů pro zajištění chodu profesních zkoušek v rámci Státní plavební správy.
Dojde-li k přijetí návrhu novely vyhlášky, bude možné pokrýt složení zkušební komise z řad státních zaměstnanců Státní plavební správy, kteří prokáží svoji odbornou způsobilost splněním podmínky praxe alespoň 5 let jako státní dozor na vodních cestách a provozu na nich. Potřeba využití externích zkušebních komisařů tak bude snížena na minimum, čím dojde k výrazné úspoře veřejných prostředků.
Odhad nákladů na externí zkušební komisaře pro zajištění chodu profesních zkoušek organizovaných Státní plavební správou, které v případě přijetí návrhu novely vyhlášky nebudou vynakládány ze státního rozpočtu jsou uvedeny v tabulce níže:
Rok
Počet komisařů Státní plavební správy – držitelů příslušných oprávnění
Odhad plánovaných nákladů na externí zkušební komisaře (Kč)
2024
5 x vůdce plavidla
3 x radar
76 000
2025*
4 x vůdce plavidla
3 x radar
96 000
2026*
3 x vůdce plavidla
2 x radar
153 000
Celkem
-
325 000
*V roce 2025 je nutné počítat s vyšším zapojením externích zkušebních komisařů, vzhledem ke snížení stavu vlastních zkušebních komisařů Státní plavební správy na 4 státní zaměstnance. Na rok 2026 je předpoklad počtu zkušebních komisařů z řad státních zaměstnanců Státní plavební správy ještě nižší (důchodového věku dosáhne zkušební komisař, který je držitelem oprávnění Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla a zároveň zvláštního oprávnění k vedení plavidla plujícího pomocí radaru). Plavební úřad tak bude mít v roce 2026 k dispozici pouze 3 vlastní zkušební komisaře – držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla a pouze 2 zkušební komisaře – držitele zvláštního oprávnění k vedení plavidla pomocí radaru. V roce 2026, při pouhých 3 zkušebních komisařích z řad státních zaměstnanců Státní plavební správy, je nutné počítat s podstatným navýšením nákladů na externí zkušební komisaře.
Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nepřináší negativní sociální dopady. Nepředpokládají se žádné dopady na osoby sociálně slabé, národnostní menšiny ani dopady v oblasti ochrany práv dětí.
Navrhovaná právní úprava není způsobilá vyvolat jakékoliv dopady na osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace, osoby se zdravotním postižením nebo na seniory.
Lze očekávat, že omezení výkonu motoru pro některé druhy zkoušek způsobilosti bude kontinuálně působícím pozitivním faktorem pro ochranu životního prostředí.
Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na zákaz diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a nikterak se nedotýká otázek rovnosti žen a mužů, resp. je z hlediska rovnosti žen a mužů indiferentní.
Navrhovaná právní úprava se nijak netýká práv jednotlivých skupin obyvatel, a neporušuje ani princip rovnosti žen a mužů ani zákaz diskriminace.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Předkládaný návrh vyhlášky nevyvolává žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, neboť sám o sobě žádné nové zpracování osobních údajů nepředpokládá.
Zhodnocení korupčních rizik
Návrhem vyhlášky nedochází ke zvýšení korupčního rizika. Zhodnocení korupčních rizik bylo provedeno podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment – Metodika hodnocení korupčních rizik), kterou uveřejnil Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí.
Přiměřenost
Navržená právní úprava je pro dosažení sledovaných cílů nezbytná a těchto cílů není možné dosáhnout prostředky nezasahujícími do právního řádu. Nově navrhovaná prováděcí právní úprava navazuje na související zákonnou úpravu, odpovídá danému účelu, nepředstavuje pro adresáty právní úpravy nadměrnou zátěž a nevyžaduje vynaložení nepřiměřených nákladů na přizpůsobení se novým požadavkům. Rozsah a obsah navrhované právní úpravy jsou určeny příslušnými zmocňovacími ustanoveními zákona.
Efektivita
Navrhovaná právní úprava je dostatečně určitá a předpokládá, že veřejná správa ji bude schopna efektivně a bezproblémově aplikovat.
Odpovědnost
Návrhem vyhlášky nedochází k excesivnímu rozšíření kompetencí orgánů veřejné moci. Osoby odpovědné za konkrétní rozhodnutí lze jasně identifikovat. Navrhovanou právní úpravou dochází pouze ke konkretizaci postupů jednoznačně určeného orgánu státní moci (jímž je Státní plavební správa) v oblasti a) jmenování zkušebních komisařů pro provádění zkoušek, jejichž úspěšné složení je podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky či výkonu jiných odborných činností ve vnitrozemské plavbě, a též pro přezkoušení držitelů dokladů osvědčujících tato oprávnění, a b) nastavení technických parametrů plavidla, na němž se provádí ověření praktických dovedností potřebných k vedení plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 zákona o vnitrozemské plavbě a přezkoušení praktických dovedností držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla nebo průkazu způsobilosti vůdce plavidla.
Právní úprava všech postupů předvídaných na základě a v mezích zákona je standardně navázána na obecnou úpravu obsaženou ve správním řádu. Lze shrnout, že nová úprava je odpovídajícím způsobem strukturovaná, detailní a jednoznačná a přináší tak jasně vymezené meze pro výkon státní moci.
Opravné prostředky
Jak bylo shora uvedeno, jsou postupy v navrhované právní úpravě v obecné rovině navázány na zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a případně též na zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. Žádná specifika týkající se opravných prostředků proti rozhodnutím vydaným ve správním řízení návrh právní úpravy neobsahuje.
Kontrolní mechanismy
Navržená právní úprava v kontextu související úpravy na úrovni zákona obsahuje jasné vymezení práv a povinností všech dotčených orgánů a osob. V rámci všech procesů jsou nastaveny standardní kontrolní mechanismy, které limitují možnosti korupce.
Dobrá praxe
Při zpracování návrhu vyhlášky bylo přihlédnuto k tzv. dobré praxi (tj. osvědčených
a účinných postupech) v kontextu dostupných materiálů a poznatků získaných při aplikaci stávající právní úpravy ze strany Státní plavební správy.
Transparentnost a otevřená data
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že významnost korupčních rizik navrhované právní úpravy je nízká.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh vyhlášky vzhledem k předmětu jím prováděné úpravy nemůže vyvolat dopady do oblasti bezpečnosti nebo obrany státu.
Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.
Navrhovaná právní úprava vzhledem ke zcela specifickému zaměření nezasahuje do plnění funkcí rodiny, a to ani s ohledem na počet vyživovaných členů rodin, na případnou přítomnost hendikepovaných členů rodin a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace. Návrh vyhlášky rovněž nemá negativní dopad na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhu mezi prací a rodinou nebo na mezigenerační a širší příbuzenské vztahy.
Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Rovněž v této oblasti lze konstatovat, že navrhovaná úprava není způsobilá vyvolat žádné nové územní dopady nebo dopady na územní samosprávné celky.
Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).
Návrh vyhlášky upravuje kvalifikační předpoklady pro jmenování zkušebních komisařů pro provádění zkoušek, jejichž úspěšné složení je podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky či výkonu jiných odborných činností ve vnitrozemské plavbě, a též pro přezkoušení držitelů dokladů osvědčujících tato oprávnění. Navržená právní úprava nijak nebrání provedení jmenování zkušebního komisaře prostřednictvím digitálního úkonu, není tak v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy a není spojena s žádným rizikem digitálního vyloučení.
II. Zvláštní část
K bodu 1 (§ 19 odst. 11)
Navrhuje se zmírnit podmínky pro jmenování zkušebním komisařem pro provádění zkoušek, jejichž úspěšné složení je podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky či výkonu jiných odborných činností ve vnitrozemské plavbě, a též při přezkoušení držitelů dokladů osvědčujících tato oprávnění. Nově je upravena možnost jmenovat zkušebním komisařem pro zkoušky uvedené v § 19 odstavcích 2, 7 a 9 písm. c) i fyzickou osobu, která splňuje požadovaný věk a vzdělání, a která je zaměstnancem plavebního úřadu a má praxi alespoň 5 let jako státní dozor na vodních cestách a provozu na nich. Za tohoto předpokladu nebude tento zkušební komisař muset splňovat jiné dosud stanovené podmínky (zejména být držitelem vymezeného dokladu nebo mít vymezenou praxi). Z důvodu potřeby zajištění plné slučitelnosti s čl. 18 odst. 1 směrnice (EU) 2017/2397 však bude nutné, aby byl vždy alespoň jeden ze členů tříčlenné zkušební komise i nadále držitelem příslušného oprávnění Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla u unijně relevantních zkoušek uvedených v § 19 odstavcích 1, 3 a 4, které jsou zkouškami za účelem získání osvědčení Evropské unie.
Navrhovanou změnou stávajících podmínek pro jmenování zkušebních komisařů tak zůstane zachována potřebná vysoká úroveň a náročnost dotčených zkoušek, tedy i naplnění účelu směrnice (EU) 2017/2397 (konkrétně jejího článku 18. odst. 1). a zároveň dojde k omezení využívání služeb externích zkušebních komisařů, které je pro Státní plavební správu finančně náročné.
K bodu 2 (§ 20 odst. 1)
Navržená změna vychází ze zkušeností dosavadní aplikační praxe, a to zejména ve vazbě na vyhodnocení dané problematiky v celoevropském rámci, kdy je snahou optimalizovat proces praktické zkoušky za současného zajištění maximální úrovně bezpečnosti plavby. V této souvislosti bylo vyhodnoceno, že požadavek, aby plavidlo využívané pro ověření praktických dovedností potřebných k vedení plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 zákona o vnitrozemské plavbě a přezkoušení praktických dovedností držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla nebo průkazu způsobilosti vůdce muselo mít nutně výkon alespoň 199 kW výkon, je nadbytečný a nadměrně zatěžující.
Relevantní ustanovení směrnic (EU) 2017/2397 a (EU) 2020/0012, která obsahují požadavky na zkušební plavidlo, jsou plně transponovány prostřednictvím § 24a odst. 1 zákona o vnitrozemské plavbě ve spojení s dosavadním zněním § 20 odst. 1 vyhlášky. Požadavek na výkon zkušebního plavidla tyto unijní právní předpisy neosahují, proto předkládaným návrhem nedojde ke snížení dosažené míry implementace. Zmíněný technický parametr byl do právní úpravy zaveden nad rámec plné transpozice a nyní je na základě poznatků z aplikační praxe vypouštěn obdobně, jako je tomu i v jiných členských státech Evropské unie.
K článku II (účinnost)
V souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje stanovit účinnost dnem 1. ledna 2025.
15