Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND7FEUQYV najdete zde


                III.
ODŮVODNĚNÍ

I. Obecná část

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Návrh vyhlášky předně obsahuje změnu právní úpravy podmínek pro jmenování zkušebním komisařem pro provádění zkoušek, jejichž úspěšné složení je podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky či výkonu jiných odborných činností ve vnitrozemské plavbě, a též pro přezkoušení držitelů dokladů osvědčujících tato oprávnění. Navržená změna vychází ze zkušeností dosavadní aplikační praxe. Stávající podmínky pro jmenování zkušebních komisařů, podle nichž zkušební komisař musí být mimo jiné i držitelem příslušného osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla či průkazu způsobilosti vůdce plavidla, jsou pro Státní plavební správu personálně (a v případě využití externích zkušebních komisařů také finančně) velice náročné. Nově navržená právní úprava si klade za cíl umožnit jmenovat zkušebním komisařem ve vybraných případech rovněž zaměstnance plavebního úřadu, který splňuje dosud stanovené požadavky na věk a vzdělání, a který bude alespoň 5 let zaměstnancem plavebního úřadu pověřeným výkonem státního dozoru na vodních cestách a provozu na nich. Za tohoto předpokladu nebudou tyto osoby muset splňovat jiné dosud stanovené podmínky (zejména být držitelem vymezeného dokladu nebo mít vymezenou praxi). To umožní jmenovat zkušebním komisařem širší okruh osob než doposud a snížit tak dosavadní extrémní zatížení stávajících zkušebních komisařů, a to za současného zachování jejich potřebné odbornosti. 
Druhou navrhovanou změnou dochází k vypuštění jednoho z technických parametrů plavidla, na němž se provádí ověření praktických dovedností potřebných k vedení plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů a přezkoušení praktických dovedností držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla nebo průkazu způsobilosti vůdce plavidla. I v tomto případě navržená změna vychází ze zkušeností dosavadní aplikační praxe ve vazbě na vyhodnocení dané problematiky v celoevropském rámci, kdy je snahou optimalizovat proces praktické zkoušky za současného zajištění maximální úrovně bezpečnosti plavby. V této souvislosti bylo vyhodnoceno, že není nezbytně nutné, aby plavidlo využívané pro ověření uvedených praktických dovedností muselo mít výkon alespoň 199 kW, jak stanoví stávající právní úprava. Zajištění plavidla s tímto výkonem motoru je ve stávajících podmínkách obtížné a v některých regionech plavidla s takovýmto výkonem nejsou vůbec k dispozici. Z tohoto důvodu se uvedený technický parametr zkušebního plavidla vypouští. Obdobný přístup byl zvolen též v jiných zemích Evropské unie.
Hodnocení dopadů regulace (RIA)
Dopisem předsedy Legislativní rady vlády ze dne 13. 06. 2024 pod č. j. 41274-2024-UVCR bylo u předkládaného návrhu vyhlášky podle čl. 76 odst. 2 legislativních pravidel vlády rozhodnuto o udělení výjimky z povinnosti provedení hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad. 
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Předkládaný návrh vyhlášky respektuje rozsah a meze zmocnění zakotvených v § 24e odst. 6, § 24h odst. 9, § 24l odst. 6, § 24o odst. 5, § 24q odst. 5, § 24s odst. 6, § 24u odst. 6, § 24x odst. 6, § 26d odst. 4 a § 26f odst. 5 zákona o vnitrozemské plavbě. 
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie
Vyhláška č. 48/2023 Sb., kterou se vymezují činnosti vykonávané členy posádky plavidla a stanoví podrobnosti týkající se ověřování odborné způsobilosti osob k vedení plavidel, jejich obsluze a k výkonu dalších činností ve vnitrozemské plavbě, (dále jen „vyhláška“) transponuje ustanovení směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/12 ze dne 2. srpna 2019, kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397, pokud jde o normy způsobilosti a odpovídající znalosti a dovednosti, normy pro praktické zkoušky a pro schvalování simulátorů a normy zdravotní způsobilosti a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397 ze dne 12. prosince 2017 o uznávání odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě a o zrušení směrnic Rady 91/672/EHS a 96/50/ES (dále jen „směrnice (EU) 2017/2397).
Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu s primárním právem Evropské unie, výše uvedenými sekundárními právními akty Evropské unie i s obecnými zásadami práva Evropské unie. Na materii obsaženou v návrhu se nevztahuje žádná judikatura Soudního dvora Evropské unie. 
Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Stávající úprava podmínek pro jmenování zkušebním komisařem pro provádění zkoušek a přezkoušení zakotvená v § 19 vyhlášky představuje vysoké vytížení dotčených odborných pracovníků plavebního úřadu (zkušebních komisařů pro provádění zkoušek, jejichž úspěšné složení je podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky či výkonu jiných odborných činností ve vnitrozemské plavbě, a též pro přezkoušení držitelů těchto oprávnění). 
V současné době musí být u každé zkoušky či přezkoušení přítomni 3 zkušební komisaři, kteří musí být držiteli příslušného platného osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla či průkazu způsobilosti vůdce plavidla.  Tento stav je pro plavební úřad z personálního hlediska velmi zatěžující a finančně náročný. Dojde-li k přijetí navrhované změny stávající právní úpravy spočívající v možnosti jmenovat zkušebním komisařem ve vybraných případech rovněž zaměstnance plavebního úřadu, který splňuje dosud stanovené požadavky na věk a vzdělání a který bude alespoň 5 let zaměstnancem plavebního úřadu pověřeným výkonem státního dozoru na vodních cestách a provozu na nich, plavební úřad (Státní plavební správa) přistoupí k úpravě svého vnitřního předpisu (zkušebního řádu), a to ve vztahu ke složení zkušební komise tak, aby byla i nadále zaručena celková odbornost zkušební komise. V případě zkoušky z praktických dovedností bude složení zkušební komise stanoveno zkušebním řádem v rozsahu minimálně dva odborní zkušební komisaři (držitelé příslušného oprávnění vůdce plavidla) a jeden zkušební komisař jmenovaný z řad zaměstnanců Státní plavební správy. V případě teoretické zkoušky, která probíhá formou testu, bude složení zkušební komise stanoveno zkušebním řádem v rozsahu jeden odborný zkušební komisař (držitel příslušného oprávnění vůdce plavidla) a dva jmenovaní zkušební komisaři z řad zaměstnanců Státní plavební správy.
Rovněž další navržená změna spočívající v úpravě § 20 vyhlášky vychází ze zkušeností dosavadní aplikační praxe. Navrhuje se vypustit jeden z technických parametrů zkušebního plavidla, na němž probíhá ověření praktických dovedností vyhlášky, a to požadavek na vybavení zkušebního plavidla motorem o výkonu alespoň 199 kW. Nadále tedy zkušební plavidla budou muset být vybavena pouze kormidelnou s dostatečným prostorem alespoň pro 3 osoby, přičemž však stále platí, že se musí jednat o plavidla uvedená v § 24a odst. 1 zákona o vnitrozemské plavbě.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky 
Z navrhované právní úpravy nevyplývá přímé zvýšení nároků na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty. S navrženou právní úpravou nebudou spojeny žádné nové požadavky na navýšení personálních kapacit a prostředků na platy, popřípadě jiné finanční odměny. Změnou stávajících podmínek pro jmenování zkušebních komisařů naopak dojde k omezení využívání služeb externích zkušebních komisařů, které je pro Státní plavební správu finančně náročné.
Navrhovanou úpravou dochází k odstranění neúčelně nastavených postupů a zohlednění dobré praxe. Lze proto očekávat, že návrh bude mít pozitivní dopady na podnikatelské prostředí.
Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nepřináší negativní sociální dopady. Nepředpokládají se žádné dopady na osoby sociálně slabé, národnostní menšiny ani dopady v oblasti ochrany práv dětí. 
Navrhovaná právní úprava není způsobilá vyvolat jakékoliv dopady na osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace, osoby se zdravotním postižením nebo na seniory.
Lze očekávat, že omezení výkonu motoru pro některé druhy zkoušek způsobilosti bude kontinuálně působícím pozitivním faktorem pro ochranu životního prostředí.
 Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů  
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na zákaz diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a nikterak se nedotýká otázek rovnosti žen a mužů, resp. je z hlediska rovnosti žen a mužů indiferentní. 
Navrhovaná právní úprava se nijak netýká práv jednotlivých skupin obyvatel, a neporušuje ani princip rovnosti žen a mužů ani zákaz diskriminace.    
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Předkládaný návrh vyhlášky nevyvolává žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, neboť sám o sobě žádné nové zpracování osobních údajů nepředpokládá.
Zhodnocení korupčních rizik
Návrhem vyhlášky nedochází ke zvýšení korupčního rizika. Zhodnocení korupčních rizik bylo provedeno podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment – Metodika hodnocení korupčních rizik), kterou uveřejnil Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí.
Přiměřenost
Navržená právní úprava je pro dosažení sledovaných cílů nezbytná a těchto cílů není možné dosáhnout prostředky nezasahujícími do právního řádu. Nově navrhovaná prováděcí právní úprava navazuje na související zákonnou úpravu, odpovídá danému účelu, nepředstavuje pro adresáty právní úpravy nadměrnou zátěž a nevyžaduje vynaložení nepřiměřených nákladů na přizpůsobení se novým požadavkům. Rozsah a obsah navrhované právní úpravy jsou určeny příslušnými zmocňovacími ustanoveními zákona.
Efektivita
Navrhovaná právní úprava je dostatečně určitá a předpokládá, že veřejná správa ji bude schopna efektivně a bezproblémově aplikovat. 
Odpovědnost
Návrhem vyhlášky nedochází k excesivnímu rozšíření kompetencí orgánů veřejné moci. Osoby odpovědné za konkrétní rozhodnutí lze jasně identifikovat. Navrhovanou právní úpravou dochází pouze ke konkretizaci postupů jednoznačně určeného orgánu státní moci (jímž je Státní plavební správa) v oblasti a) jmenování zkušebních komisařů pro provádění zkoušek, jejichž úspěšné složení je podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky či výkonu jiných odborných činností ve vnitrozemské plavbě, a též pro přezkoušení držitelů dokladů osvědčujících tato oprávnění, a b) nastavení technických parametrů plavidla, na němž se provádí ověření praktických dovedností potřebných k vedení plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 zákona o vnitrozemské plavbě a přezkoušení praktických dovedností držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla nebo průkazu způsobilosti vůdce plavidla.
Právní úprava všech postupů předvídaných na základě a v mezích zákona je standardně navázána na obecnou úpravu obsaženou ve správním řádu. Lze shrnout, že nová úprava je odpovídajícím způsobem strukturovaná, detailní a jednoznačná a přináší tak jasně vymezené meze pro výkon státní moci. 
Opravné prostředky
Jak bylo shora uvedeno, jsou postupy v navrhované právní úpravě v obecné rovině navázány na správní řád a případně též na zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. Žádná specifika týkající se opravných prostředků proti rozhodnutím vydaným ve správním řízení návrh právní úpravy neobsahuje.
Kontrolní mechanismy
Navržená právní úprava v kontextu související úpravy na úrovni zákona obsahuje jasné vymezení práv a povinností všech dotčených orgánů a osob. V rámci všech procesů jsou nastaveny standardní kontrolní mechanismy, které limitují možnosti korupce.
Dobrá praxe 
Při zpracování návrhu vyhlášky bylo přihlédnuto k dobré praxi v kontextu dostupných materiálů a poznatků získaných při aplikaci stávající právní úpravy ze strany Státní plavební správy.
Transparentnost a otevřená data
 Navrhovaná právní úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 
S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že významnost korupčních rizik navrhované právní úpravy je nízká.

Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu 
Návrh vyhlášky vzhledem k předmětu jím prováděné úpravy nemůže vyvolat dopady do oblasti bezpečnosti nebo obrany státu.
Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.   
Navrhovaná právní úprava vzhledem ke zcela specifickému zaměření nezasahuje do plnění funkcí rodiny, a to ani s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace. Návrh vyhlášky rovněž nemá negativní dopad na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhu mezi prací a rodinou nebo na mezigenerační a širší příbuzenské vztahy.
Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky 
Rovněž v této oblasti lze konstatovat, že navrhovaná úprava není způsobilá vyvolat žádné nové územní dopady nebo dopady na územní samosprávné celky.

Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).  
Návrh vyhlášky upravuje kvalifikační předpoklady pro jmenování zkušebních komisařů pro provádění zkoušek, jejichž úspěšné složení je podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky či výkonu jiných odborných činností ve vnitrozemské plavbě, a též pro přezkoušení držitelů dokladů osvědčujících tato oprávnění. Navržená právní úprava nijak nebrání provedení jmenování zkušebního komisaře prostřednictvím digitálního úkonu, není tak v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy a není spojena s žádným rizikem digitálního vyloučení.

II. Zvláštní část
K bodu 1 (§ 19 odst. 11) 
Navrhuje se zmírnit podmínky pro jmenování zkušebním komisařem pro provádění zkoušek, jejichž úspěšné složení je podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky či výkonu jiných odborných činností ve vnitrozemské plavbě, a též při přezkoušení držitelů dokladů osvědčujících tato oprávnění. Nově je upravena možnost jmenovat zkušebním komisařem pro zkoušky uvedené v odstavcích 1 až 4, 7 a 9 písm. c) i fyzickou osobu, která splňuje požadovaný věk a vzdělání, a která je zaměstnancem plavebního úřadu a má praxi alespoň 5 let jako státní dozor na vodních cestách a provozu na nich. Za tohoto předpokladu nebude tento zkušební komisař muset splňovat jiné dosud stanovené podmínky (zejména být držitelem vymezeného dokladu nebo mít vymezenou praxi). Přijetím navržené změny zůstane zachována potřebná vysoká úroveň a náročnost dotčených zkoušek, tedy i naplnění účelu směrnice (EU) 2017/2397 (konkrétně jejího článku 18. odst. 1).
K bodu 2 (§ 20 odst. 1) 
Navržená změna vychází ze zkušeností dosavadní aplikační praxe, a to zejména ve vazbě na vyhodnocení dané problematiky v celoevropském rámci, kdy je snahou optimalizovat proces praktické zkoušky za současného zajištění maximální úrovně bezpečnosti plavby. V této souvislosti bylo vyhodnoceno, že není nezbytně nutné, aby plavidlo využívané pro ověření praktických dovedností potřebných k vedení plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 zákona o vnitrozemské plavbě a přezkoušení praktických dovedností držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla nebo průkazu způsobilosti vůdce plavidla muselo mít nutně výkon alespoň 199 kW, jak stanoví stávající právní úprava. Z tohoto důvodu se uvedený technický parametr zkušebního plavidla vypouští obdobně, jako tomu je i v jiných členských státech Evropské unie.
K článku II (účinnost)
V souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje stanovit účinnost dnem 1. ledna 2025.

15