Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND7PMEV03 najdete zde
"[Klepněte sem a vložte římské číslo dle čísla na obálce
Č. j. MSMT-10579/2024-3 III.
Č. j. MSMT-10579/2024-3 III.
ODŮVODNĚNÍ
I. Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, je návrhem Asociace vyšších odborných škol a byl diskutován a zpracován v rámci činnosti expertní skupiny pro vyšší odborné školy při Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy. Návrh novely se zaměřuje na ustanovení, která nebyla novelizována od roku 2016 a za uplynulé období prošla vývojem, který je nutné zohlednit v organizaci vyššího odborného vzdělávání tak, aby příprava studentů na výkon povolání odpovídala potřebám současné praxe. Do návrhu jsou promítnuty především výstupy projektu OP VVV Vyšší odborné vzdělávání, který byl vyhlášen v roce 2017. Cílem projektu byla realizace koncepčních projektů zaměřených na inovaci vzdělávacích programů vyššího odborného vzdělávání v souladu s požadavky trhu práce, rozšiřováním nabídky kombinované a distanční formy vzdělávání, realizace výuky v cizích jazycích, podpory podnikatelského přístupu, inovace odborných praxí, tvorby otevřených digitálních odborných učebních zdrojů a vytvoření minimálního vědomostního standardu pro obory vyššího odborného vzdělávání. Novela vyhlášky reaguje na výstupy jednotlivých aktivit a v rámci zmocňovacích ustanovení jsou navrhována taková opatření, která nevyžadují novelu školského zákona. Současně se jedná o opatření, která se zaměřují na sjednocení podmínek organizace vzdělávání především v oblastech jako je stanovení minimálních počtů studentů, minimální počty hodin teoretické a praktické přípravy výuky a vydefinování forem praktické přípravy. Proměny trhu práce kladou vyšší nároky na absolventy vyššího odborného vzdělávání a je žádoucí, aby při jejich studiu a při realizaci absolutoria bylo umožněno komplexní ověření/osvojení výstupů akreditovaného vzdělávacího programu
s důrazem na jeho kompetenční pojetí jak po teoretické, tak i praktické stránce. Dále byly zapracovány úpravy, které vycházejí ze zkušenosti členů akreditační komise pro vyšší odborné vzdělávání při posuzování žádostí, a které povedou ke sjednocení praxe mezi jednotlivými skupinami oborů vyššího odborného vzdělávání.
1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Vyšší odborné vzdělávání prohlubuje znalosti a dovednosti studentů, které získali ve středním vzdělání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání pro výkon náročných činností. V současné době je akreditováno okolo 300 vzdělávacích programů, nejvíce pro oblast zdravotnictví, dále pedagogika a sociální práce.
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 10/2005 S. obsahuje ustanovení, která nebyla novelizována od roku 2016 a reaguje na vývoj a zaběhlou praxi ve vyšším odborném vzdělávání, kde za uplynulé období došlo k výrazným proměnám i v oblasti přípravy samotných studentů na výkon povolání. Proměny trhu práce kladou vyšší nároky na absolventy vyššího odborného vzdělávání a je žádoucí, aby při jejich studiu a při realizaci absolutoria bylo umožněno komplexní ověření/osvojení výstupů akreditovaného vzdělávacího programu s důrazem na jeho kompetenční pojetí jak po teoretické, tak
i praktické stránce.
Vzdělávání ve VOŠ obsahuje teoretickou a praktickou přípravu. Na rozdíl od teoretické výuky, nejsou vydefinovány formy praktické přípravy a není ani stanoven rozsah odborné praxe, obvyklý je rozsah 14-16 týdnů. Součástí odborné praxe bývá vypracování absolventské práce pro absolutorium. Vedoucím absolventské práce a oponentem může být jmenován odborník z praxe, který se účastní zkoušky absolutoria.
Proměny trhu práce kladou vyšší nároky na absolventy vyššího odborného vzdělávání a je žádoucí, aby při jejich studiu a při realizaci absolutoria bylo umožněno komplexní ověření/osvojení výstupů akreditovaného vzdělávacího programu s důrazem na jeho kompetenční pojetí jak po teoretické, tak i praktické stránce, a to v úzké návaznosti na vysokoškolské studium. Současně je zapotřebí definovat povinnosti pro vedoucí absolventských prací a jejich oponenty včetně stanovení náležitostí absolventských prací. Projekt vyšší odborné vzdělávání i členové akreditační komise poukazují na rozdílnosti v jednotlivých vzdělávacích programech. Novelou vyhlášky nejenomže dojde ke sjednocení základních organizačních podmínek, ale současně tím dojde k zefektivnění odborné přípravy studentů a zkvalitnění jejich výuky.
1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ustanovením § 103 a § 105 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecními právními zásadami práva Evropské unie a mezinárodním smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh není v rozporu s právem EU, neboť právní předpisy Evropské unie se na oblasti, které vyhláška upravuje nevztahují. Navrhovaná právní úprava rovněž není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
1. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nezakládá nárok na poskytnutí dalších finančních prostředků ze státního rozpočtu ani z ostatních veřejných rozpočtů. Zároveň nebude mít dopad na podnikatelské prostředí České republiky, ani sociální dopady včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a dopady na životní prostředí.
1. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
1. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ochranu soukromí a osobních údajů. Problematiky soukromí a osobních údajů se navrhovaná úprava vůbec nedotýká. Součástí navrhované právní úpravy není žádná agenda související se zpracováním osobních údajů.
1. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č.10/2005 Sb. nebude mít bezprostřední dopad na vznik korupčních rizik. Regionální školství bude po provedené reformě financováno dle jasných pravidel, jejichž dodržování bude ověřitelné a průhledné. Tato skutečnost je sama o sobě prevencí potenciálního korupčního rizika.
1. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná vyhláška nebude mít dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
II. Zvláštní část
K bodu 1 (§ 2 odst. 2)
V § 2 odst. 2 se posunuje termín konání přijímací zkoušky prvního kola přijímacího řízení z
1. června na 14. června a tím dochází ke sladění návaznosti termínů stanovených odst. 1 a odst. 4. Odst. 1 stanoví, že pro první kolo přijímacího řízení podává uchazeč přihlášku ke vzdělávání do 31. května daného kalendářního roku. Dále je v odst. 4. stanoveno, že pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním. V návaznosti na stanovené termíny lze přijímací zkoušku v prvním kole přijímacího řízení konat nejdříve 14. června daného kalendářního roku.
K bodu 2 (§ 3 odst. 1 a 2)
V § 3 odst. 1 se nahrazuje „samostatné studium“ za „samostudium“. Dále se doplňuje, že praktická příprava trvá minimálně 30 týdnů z celkového počtu výuky za celé období vzdělávání a že průměrná týdenní počet hodin teoretické přípravy činí minimálně 21 povinných vyučovacích hodin. Změna pojmosloví se dává do souladu se zaběhlou praxí se používání slovního spojení „samostatné studium“ neujalo a je používáno samostudium. Z výstupů projektu OP VVV Vyšší odborné vzdělávání byl vznesen požadavek na ukotvení minimálního počtu týdnů praktické přípravy, které studenti musí absolvovat za období studia a průměrný týdenní počet hodin teoretické přípravy. § 26 odst. 2 školského zákona stanoví, že akreditované vzdělávací programy pro vyšší odborné vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to nejvýše 35 povinných vyučovacích hodin týdně a v případě odborného výcviku a odborné praxe v rámci praktické přípravy nejvýše 40 povinných vyučovacích hodin týdně. V odst. 3 pak stanoví, že akreditované vzdělávací programy pro vyšší odborné vzdělávání dále stanoví nejnižší počty povinných vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících. Na rozdíl od rámcových vzdělávacích programů, kde ministerstvo stanoví minimální počet hodin vzdělávání u vyšších odborných škol si toto stanoví samotné školy samostatně a je proto žádoucí minimální hodnoty, aby se sjednotila praxe a studenti v denní formě vzdělávání měli stejné podmínky napříč všemi obory vzdělání.
§ 3 odst. 2 se sjednocuje pojmosloví v souladu s odst. 1 a doplňuje se text o text uvedený v odst. 6 za účelem upřesnění povinnosti ředitele vyšší odborné školy při stanovení organizace vzdělávání v daném školním roce. Odstavec 6 se ruší.
V § 3 odst. 3 se ruší slovo „povinné“. Akreditované vzdělávání kurzy obsahují kurzy, které jsou povinnou součástí akreditovaných vzdělávacích programů, ale v posledních letech jsou jejich součástí i například specializační kurzy, které studenti mohou absolvovat v průběhu studia jejich délka zasahuje do období hlavních prázdnin. Jedná se např. o výcvikové kurzy pro studenty připravující se pro výkon povolání sociální pracovník.
K bodu 3 (§ 3 odst. 5)
Do § 3 se vkládá odst. 5, který nově definuje formy praktické přípravy, které připravují studenty na výkon budoucího povolání buď na školních nebo firemních pracovištích. Vydefinování forem zpřehlední posuzování žádostí o akreditaci vzdělávacích programů a sjednotí podmínky pro stanovení počtu týdnů praktické přípravy napříč všemi obory vzdělávání. Například pouze obory vzdělávání skupiny oborů 82 Umění a užité umění mají praktické vyučování realizované činností prováděnou v ateliérech. Na základě praxe vyšších odborných škol se zařazují do praktické přípravy i odborné semináře, které studenti absolvují ve firmách, kde konají odbornou praxi. Následné odstavce se přečíslují.
K bodu 4 (§ 3 odst. 7)
V § 3 odst. 6 se ruší zapracování povinností ředitele při stanovení organizace vzdělávání v daném školním roce z důvodu zapracování do odst. 2 a nově je nahrazen větou upřesňující dobu trvání konzultační hodiny.
K bodu 5 (§ 4 odst. 1)
§ 4 odst. 1 nově stanovuje nejnižší průměrný počet studentů ve studijní skupině na 10. Doposud byl stanoven pouze minimální počet studentů v prvním ročníku a počty studentů ve vyšších ročnících nebyly regulovány. Touto úpravou bude požadováno vyšší naplnění studijních skupin, což povede ke spojování studijních skupin na společné předměty u příbuzných oborů vzdělání.
K bodu 6 (§ 4 odst. 3)
V § 4 odst. 3 pod písmeny e) a f) se doplňuje upřesnění požadavků na prostorové a materiální zabezpečení výuky „podle akreditovaného vzdělávacího programu“
K bodu 7 (§ 5 odst. 1)
V § 5 je rovněž uvedeno doplnění místa pro umožnění vzdáleného přístupu a vkládá se text „způsobem umožňujícím dálkový přístup“.
K bodu 8 (§ 5 odst. 1)
§ 5 odst. 1 upravuje způsob a povinnost vyučujícího daného předmětu seznámit studenty s požadavky, které budou na ně kladeny v daném předmětu. Nově se nahrazuje pojem „seznam literatury“ pojmem „seznam studijních pramenů“.
K bodu 9 (§ 5 odst. 1)
§ 5 odst. 1 se nově doplňuje se písmeno d) výsledky učení.
K bodu 10 (§ 5 odst. 3)
Do § 5 odst. 3 se na základě výstupů projektu OP VVV a na základě požadavku zástupců vyšších odborných škol doplňuje možnost uskutečňovat průběžné hodnocení i v průběhu přednášek. Jedná se o úpravu, která je žádaná ze strany škol a byla diskutována v rámci projektu OP VVV vyšší odborné školy.
K bodu 11 (§ 5 odst. 4)
V § 5 odst. 4 se text přesunuje do odst. 10, který stanoví pravidla pro zápis hodnocení do výkazu o studiu a tím dojde k zpřesnění a sjednocení praxe při zápisu výsledku zápočtu do výkazu o studiu. Nově se upřesňují požadavky k udělení zápočtu a upřesňuje se, kdo zápočet uděluje.
K bodu 12 (§ 5 odst. 7)
V § 5 odst. 7 se upřesňující formy, kterými lze vykonat zápočet nebo zkoušku. V návaznosti na realizaci zkoušek a zápočtů v období pandemie Covid-19 distanční formou bylo ověřeno, že zavádění nových digitálních technologií umožňuje pružnější provedení konání zápočtů a zkoušek.
K bodu 13 (§ 5 odst. 8)
Z důvodu přiblížení hodnocení studentů na vysokých školách je nově nastavena tabulka klasifikační stupnice spočívající v transparentnosti vyjádření hodnocení studentů výrazy A–F s převodem na číselnou klasifikaci a na slovní hodnocení.
K bodu 14 (§ 5 odst. 9)
V § 5 odst. 9 dochází ke sjednocení pojmosloví a nahrazení „hodnocení“ slovem „klasifikace“.
K bodu 15 (§ 5 odst. 10)
§ 5 odst. 10 stanoví pravidla, kterými se vykazuje udělení/neudělení zápočtu. Text se současně doplňuje o text z odst. 4, aby byly podmínky pro zápis zápočtu uvedeny v jednom odstavci. Nově se doplňují pravidla pro vykázání zápočtu v případě, kdy vyšší odborná škola používá pouze elektronickou formu výkazu o studiu.
K bodu 16 (§ 5 odst. 12)
V § 5 odst. 12 je uvedeno nastavení možnosti hodnocení prostřednictvím kreditového systému (ECTS) a sesouladění jednotných podmínek v rámci mezinárodního posuzování dosaženého vzdělání v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA).
K bodu 17 (§ 6 odst. 1)
§ 6 odst. 1 se upřesňuje použití formy komisionální zkoušky a stanoví se do kdy musí student podat žádost o přezkoušení v případě, že nesouhlasí se správností hodnocení. Tato lhůta doposud stanovena nebyla a tímto dochází k narovnání podmínek vzdělávání pro všechny studenty.
K bodu 18 (§ 6a)
Odstavec 1 stanoví lhůtu nejzazšího termínu, do kdy musí ředitel školy zadat studentům absolventskou práci a podmínku, že toto zadání zůstává zachováno i pro opravnou a náhradní zkoušku. V době pandemie se ukázalo, že praxe je různorodá a všichni studenti by měli mít stanovenou minimální lhůtu pro zpracování absolventské práce. Tato lhůta se stanoví na 9 měsíců, což je lhůta, která je dostateční pro všechny obory vzdělání vyššího odborného vzdělávání, včetně skupiny oborů 82 Umění a užité umění.
Odstavec 2, který stanoví náležitosti zadání absolventské práce. Tímto doplněním se reaguje na výstupy projektu OP VVV Vyšší odborné školy a na požadavky škol, aby se předešlo následnému podávání stížností ze strany neúspěšných studentů, jejichž práce byla vyhodnocena jako nedostatečná. Současně se zahrnuje požadavek na uvedení formy zpracování, kdy v jednotlivých skupinách oborů vzdělání se velmi liší. Jedná se většinou o práce, jejíž součástí je zpracování například projektové dokumentace, návrhu řešení problému, vytvoření prezentace, videa, nákresů, studie řešení problému apod.
Odstavce 3 a 4 podmínky pro jmenování oponenta a vedoucího absolventské v práce v souladu se školským zákonem. Vedoucí absolventské práce musí být ředitelem školy určen nejpozději 9 měsíců před termínem konání absolventské práce, což je v souladu s nejzazším termínem pro zadání absolventské práce a zveřejní kritéria hodnocení. Oponent absolventské práce pak musí být stanoven nejpozději jeden měsíc před termínem konání absolutoria, aby měl dostatečný časový prostor na zpracování posudku k absolventské práci. Na základě požadavku ředitelů škol se dále stanoví, kdo může vykonávat roli vedoucího absolventské práce a oponenta.
Odstavec 5 doplňuje povinnosti vedoucího absolventské práce a oponenta, kteří zpracují písemné posudky a hodnocení absolventské práce. Tyto povinnosti doposud nebyly ukotveny. Termín pro jejich odevzdání je nejpozději do 14 dnů před konáním obhajoby absolventské práce, aby měla komise dostatečný prostor na seznámení se jak s absolventskou prací, tak i s posudky.
V odstavci 6 doplňují pravidla pro případ, kdy student neodevzdá absolventskou práci. Chybějící pravidla vedla k různorodé praxi škol a dochází zde k sjednocení pravidel a dává se tím jistota studentů, kdy a jakým způsobem se mohou omluvit a co bude následovat v případě, kdy neodevzdají absolventskou práci.
K bodu 19 (§ 7)
V § 7 dochází k vypuštění nadpisu pro nadbytečnost.
K bodu 20 (§ 7 odst. 2)
§ 7 nově obsahuje odst. 2, který stanovuje odevzdání absolventské práce jako podmínku přihlášky k absolutoriu, a to ve stanoveném nebo v náhradním termínu. Následující odstavce se přečíslují.
K bodu 21 (§ 7 odst. 3)
§ 7 odst. 3 doplňuje ke konání „řádného termínu“ i termínu „náhradního“, z důvodu souladu podmínek.
K bodu 22 (§ 7 odst. 4)
§ 7 odst. 3 doplňuje stanovit termín opravné zkoušky do šesti měsíců nejen od konání řádného termínu, ale i od konání termínu náhradního. K tomuto doplnění dochází na základě požadavku praxe, aby se termín šesti měsíců počítal až od konání náhradního termínu v případě, kdy studentovi bylo vyhověno a měl tak stejnou lhůtu do kdy musí vykonat absolutorium tak, jako je to u studentů v řádném termínu
K bodu 23 (§ 8 odst. 2)
V § 8 odst. 2 se doplňují pravidla pro délku přípravy studenta, který koná souhrnně všechny zkoušky absolutoria. Na základě výstupů projektu již nyní vyšší odborné školy realizují souhrnnou zkoušku u absolutoria, kterou požadují odborníci z praxe, kteří jsou součástí komise. Vzhledem k tomu se příprava stanoví na 60 minut, aby měl student na každou zkoušku 20 minut a měl zachovány jednotná pravidla jako ostatní studenti, kteří nekonají jednotlivou zkoušku.
K bodu 24 (§ 8 odst. 6)
V § 8 odst. 6 se doplňují pravidla pro délku zkoušky, kdy koná student souhrnně všechny zkoušky absolutoria. Na základě výstupů projektu již nyní vyšší odborné školy realizují souhrnnou zkoušku u absolutoria, kterou požadují odborníci z praxe, kteří jsou součástí komise. Vzhledem k tomu se v takovém případě stanoví délka na 60 minut, aby bylo zachováno časové rozpětí 20 minut na každou zkoušku a zůstanou zachovány jednotná pravidla jako ostatní studenti, kteří nekonají jednotlivou zkoušku. Dále se doplňuje časový limit max. 80 minut pro případ, že součástí obhajoby je virtuální či jiná prezentace.
K bodu 25 (§ 9 odst. 1))
Z důvodu přiblížení hodnocení studentů na vysokých školách je nově nastavena tabulka klasifikační stupnice spočívající v transparentnosti vyjádření hodnocení studentů výrazy A–F s převodem na číselnou klasifikaci a na slovní hodnocení u jednotlivých zkoušek a obhajoby absolventské práce.
K bodu 26 (§ 9 odst. 3)
V odst. 3 je sjednoceno celkové hodnocení studenta u absolutoria v souladu s odstavcem 1.
K bodu 27 (§ 10 odst. 1)
§ 10 odst. 1 se z důvodu duplicity se školským zákonem ruší.
K bodu 28 (§ 11 odst. 2)
V § 11 se zrušují slova „odst. 2“ pro nadbytečnost.
K bodu 29 (§ 11 písm. h)
V § 11 se u bodu h) mění “formy” na “forma”. Žádost o akreditaci je podávána samostatně pro jednotlivé vzdělávací programy i pro jednotlivé formy vzdělání. Praxe prokázala, že udělení jedné akreditace pro více forem vzdělávání dochází k problémům, kdy akreditační komise vydá souhlasné stanovisko pro denní formu vzdělávání, ale žádá o doplnění u kombinované formy vzdělávání. V těchto případech se prodlužuje doba udělení akreditace pro denní formu vzdělání, neboť musí dojít po doplnění žádosti k opětovnému posouzení v akreditační komisi a vydání jejich stanoviska. Vzhledem k tomu, po dohodě se členy akreditační komise byla zavedena praxe, kdy jedna žádost o akreditaci se týká jedné formy vzdělávání a současně došlo k zpřehlednění platnosti akreditací u jednotlivých vzdělávacích programů nezávisle na formě vzdělávání a zjednodušení podávání žádostí o akreditaci změny, která se týká pouze jedné formy vzdělávání.
K bodu 30 (§ 12 písm. d))
V § 12 bod d) dochází k doplnění k požadavku vymezení rozsahu a formy také u praktické přípravy.
K bodu 31 (§ 12 písm. i)
V § 12 písm. i) se slovo „studijní materiály“ nahrazuje pojmem „studijní prameny“. Vzhledem k rozvoji informační technologie, která se již stala součástí běžného života se vypouští slovo „moderních“.
K bodu 32 (§ 13 písm. b)
V § 13 odst. b) se z důvodu stále širšího využívání digitálních zdrojů ruší údaje o knihovně.
K Čl. II (Přechodná ustanovení)
V bodě 1. je stanoveno, že u již platných akreditovaných vzdělávacích programů se tato novela nepoužije. Stejně tak se toto ustanovení nepoužije v případě neukončených řízení o akreditaci.
Pouze u žádostí o prodloužení akreditace a akreditaci změny, či jejich kombinací, se použije tato vyhláška.
K Čl. III (Účinnost)
Navrhuje se brzké nabytí účinnosti vyhlášky (třicátým dnem po jejím vyhlášení) z důvodu, aby vyšším odborným školám bylo umožněno včasné zpracování a podání žádostí o akreditaci vzdělávacích programů v režimu nové úpravy.
Stránka 2 (celkem 2)