Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND7PMEV03 najdete zde
Č. j. MSMT-10579/2024-3 IV.
PLATNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY Č. 10/2005 SB., O VYŠŠÍM ODBORNÉM VZDĚLÁVÁNÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ
Vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání
…
§ 2
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání
(1) Pro první kolo přijímacího řízení podává uchazeč přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole řediteli školy do 31. května kalendářního roku, ve kterém chce zahájit vzdělávání.
(2) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou ředitelem školy stanoveny, se konají nejdříve 1. 14. června.
(3) Termín posledního kola přijímacího řízení vyhlásí ředitel školy tak, aby přijímací řízení bylo ukončeno do posledního pracovního dne měsíce října.
(4) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním, pro další kola přijímacího řízení nejpozději 5 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce, případně o počtu přijímaných uchazečů.
(5) Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast řádně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání. Pozvánku k náhradnímu termínu zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5 dnů před jejím konáním. Za vážné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v jiné škole. Náhradní termín přijímací zkoušky se musí konat tak, aby přijímací řízení bylo ukončeno do posledního pracovního dne měsíce října.
(6) Ředitel školy může stanovit pro jednotlivá kola přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání v rámci stanovených kritérií nejvyšší počet přijímaných uchazečů.
(7) V souladu s právními předpisy týkajícími se ochrany osobních údajů ředitel školy do 7 dnů ode dne konání přijímací zkoušky na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní:
a) kritéria přijímacího řízení,
b) pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení,
c) přehled přijatých a nepřijatých uchazečů.
(8) Počet volných míst pro potřebu odvolacího řízení ve školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí určí ředitel školy.
(9) Ředitel školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí postoupí krajskému úřadu spolu s odvoláním i kritéria přijímacího řízení, podle kterých postupoval při přijímacím řízení.
§ 3
Organizace vyučování
(1) Školní vyučování ve školním roce1) trvá 40 týdnů, z toho 32 týdnů trvá školní výuka, 6 týdnů je určeno pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu a 2 týdny tvoří časová rezerva. Teoretická a praktická příprava v posledním období vzdělávacího programu trvá nejméně 14 týdnů.
(2) Začátek a konec školní výuky v zimním a letním období, období pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu, školních prázdnin, případně další členění školního roku stanoví v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem ředitel školy.
(1) Školní vyučování ve školním roce1) trvá 40 týdnů, z toho 32 týdnů trvá školní výuka, 6 týdnů je určeno pro samostudium a k získání hodnocení v řádném termínu a 2 týdny tvoří časová rezerva. Praktická příprava trvá minimálně 30 týdnů z celkové doby výuky za celé období vzdělávání. Teoretická a praktická příprava v posledním období vzdělávacího programu trvá nejméně 14 týdnů. Průměrný týdenní počet hodin teoretické přípravy činí minimálně 21 povinných vyučovacích hodin a je stanoven akreditovaným vzdělávacím programem. Průměrný týdenní počet hodin teoretické přípravy podle věty čtvrté se nevztahuje na obory vzdělání skupiny 82 Umění a užité umění.
(2) Začátek a konec školní výuky v zimním a letním období, období pro samostudium a k získání hodnocení v řádném termínu, období školních prázdnin, případně další členění školního roku a rozvrh hodin včetně přestávek stanoví ředitel v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem a zveřejní je na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Po dobu školních prázdnin lze konat zejména povinné kurzy, odborné praxe a po dohodě zkoušejícího či zkušební komise se studentem i zkoušky. Volný čas studentů v době školních prázdnin nesmí být těmito činnostmi zkrácen na dobu kratší než 4 týdny.
(4) Teoretická příprava se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, konzultací, cvičení a exkurzí v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem.
(5) Praktické vyučování i odborná praxe může zahrnovat i praktická cvičení v ateliérech, dílnách, laboratořích, na odborných seminářích a kurzech, a to v rozsahu stanoveném akreditovaným vzdělávacím programem.
(56) Konzultační hodina ve všech formách zdělávání trvá 45 minut.
(67) Začátek a konec teoretické přípravy a praktického vyučování a rozvrh hodin včetně přestávek stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem a zveřejní je na přístupném místě ve škole.
§ 4
Nejnižší a nejvyšší počet studentů ve studijní skupině a dělení a spojování studijních skupin
(1) Nejnižší počet studentů ve studijní skupině při zahájení studia v prvním ročníku je 10, nejvyšší počet studentů ve studijní skupině je 40. Studijní skupiny v případech oborů vzdělání 82 - Umění a užité umění mohou mít nejnižší počet studentů ve studijní skupině 6.
(1) Nejnižší průměrný počet studentů ve studijní skupině je 10, nejvyšší počet studentů ve studijní skupině je 40. Na studijní skupiny v případech oborů vzdělání 82 – Umění a užité umění se věta první nepoužije.
(2) V souladu s akreditovaným vzdělávacím programem lze na výuku některých předmětů nebo v jiných odůvodněných případech dělit studijní skupiny na podskupiny, případně spojovat studijní skupiny a podskupiny.
(3) Při dělení studijních skupin a spojování studijních skupin a podskupin je ředitel školy povinen zohlednit:
a) požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví studentů,
b) didaktickou a metodickou náročnost předmětu,
c) specifika studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných studentů,
d) charakter osvojovaných vědomostí a dovedností,
e) požadavky na prostorové zabezpečení výuky podle akreditovaného vzdělávacího programu,
f) požadavky na materiální zabezpečení výuky podle akreditovaného vzdělávacího programu,
g) efektivitu vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického.
Hodnocení výsledků vzdělávání studentů
§ 5
Formy hodnocení
(1) Každý vyučující předmětu je povinen způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejnit před zahájením výuky program vyučovaného předmětu, který obsahuje zejména:
a) anotaci vyučovaného předmětu,
b) požadavky kladené na studenty v průběhu období a u zkoušky, jakož i podmínky stanovené pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu,
c) seznam literatury studijních pramenů ke studiu.,
d) výsledky učení.
(2) Hodnocení se provádí formou:
a) průběžného hodnocení,
b) zápočtu,
c) klasifikovaného zápočtu,
d) zkoušky.
(3) Průběžné hodnocení studenta se může uskutečňovat v přednáškách, v seminářích, ve cvičeních, v praktickém vyučování, v odborné praxi a při exkurzích. Vyučující provádí průběžné hodnocení zejména kontrolními otázkami, zadáváním písemných prací, testy, zadáváním samostatných úkolů, semestrálními pracemi. Výsledky průběžného hodnocení mohou být příslušným způsobem zohledněny při zkoušce, klasifikovaném zápočtu a zápočtu. Do výkazu o studiu se průběžné hodnocení nezapisuje.
(4) Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem "započteno", k čemuž se připojí datum jeho udělení a podpis vyučujícího. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.
(4) Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program vyučovaného předmětu. Zápočet uděluje vyučující předmětu, za který se zápočet uděluje.
(5) Při klasifikovaném zápočtu se navíc hodnotí a způsobem jako u zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu.
(6) Zkouškami se prověřují vědomosti studenta z předmětu a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem.
(7) Podle způsobu provedení může mít klasifikovaný zápočet a zkouška formu ústní, písemnou, praktickou nebo kombinovanou a lze je uskutečnit způsobem prezenčním nebo distančním.
(8) Výsledky klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky jsou hodnoceny známkami:
a) 1 – výborně,
b) 2 – velmi dobře,
c) 3 – dobře,
d) 4 – nevyhověl/a.
(8) Výsledky klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky jsou hodnoceny následně:
Klasifikační stupeň
A
B
C
D
E
F
Číselná klasifikace
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
4
Slovní hodnocení
Výborně
Velmi dobře
Dobře
Uspokojivě
Dostatečně
Nedostatečně
(9) V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítává se hodnocení klasifikace ze všech konaných zkoušek a klasifikovaných zápočtů.
(10) Výsledek klasifikovaného zápočtu a zkoušky zapíše zkoušející slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis.
(10) Udělení zápočtu do výkazu o studiu vyučující předmětu zapíše slovem „započteno“ a uvede datum jeho udělení. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje. Hodnocení klasifikovaného zápočtu a zkoušky zapíše zkoušející do výkazu o studiu a uvede datum hodnocení. Je-li výkaz o studiu veden v listinné podobě, připojí vyučující předmětu nebo zkoušející také svůj podpis.
(11) Zkoušející určí termíny pro udělování zápočtů, klasifikovaných zápočtů a konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu a časovém předstihu.
(12) Hodnocení výsledků vzdělávání studentů se může v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem provádět také prostřednictvím kreditů kreditového systému (ECTS) používaného v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA).
§ 6
Komisionální přezkoušení
(1) Forma komisionální zkoušky se použije vždy v případě konání druhé opravné zkoušky a dále v případech, kdy student požádá ředitele školy o přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení svého vzdělávání. Student může požádat o přezkoušení nejpozději do 3 pracovních dnů od oznámení výsledku klasifikace. Tuto formu zkoušky lze dále použít v případě konání rozdílové zkoušky a v případech, kdy to stanoví akreditovaný vzdělávací program.
(2) Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy tak, aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dní před jejím konáním. Pokud je termín dohodnutý se studentem, není předchozí oznámení nutné.
(3) Komisi jmenuje ředitel školy.
(4) Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je vyučující studenta danému předmětu, a přísedící, kterým je jiný vyučující téhož nebo příbuzného předmětu.
(5) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace studenta.
(6) Student může v jednom dni skládat pouze jednu komisionální zkoušku. Výsledek komisionální zkoušky, který je konečný, sdělí předseda komise prokazatelným způsobem studentovi. Další přezkoušení není možné, s výjimkou případů, kdy tuto formu hodnocení stanovil akreditovaný vzdělávací program.
(7) Student se může ze závažných důvodů od komisionální zkoušky omluvit, avšak nejpozději den před jejím zahájením. V takovém případě ředitel školy stanoví, případně se studentem dohodne náhradní termín zkoušky. Od náhradního termínu zkoušky se lze omluvit pouze jednou.
(8) Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke zkoušce bez omluvy, jeho omluva nebyla uznána, nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Student se může ze závažných, zejména zdravotních, důvodů písemně omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky. O uznání závažnosti a omluvitelnosti důvodů rozhoduje ředitel školy.
(9) Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem. Zkouška může být ústní, písemná nebo praktická podle charakteru vyučovaného předmětu; formy zkoušky se mohou kombinovat.
(10) Komisionální zkouška je veřejná s výjimkou písemné zkoušky a jednání zkušební komise o hodnocení studenta; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta.
Absolventská práce a absolutorium
§ 6a
(1) Zadání absolventské práce určí ředitel školy nejpozději 9 měsíců před termínem obhajoby absolventské práce. Téma a zadání absolventské práce je stejné i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.
(2) Zadání absolventské práce obsahuje
a) téma absolventské práce,
b) termín odevzdání absolventské práce,
c) způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu absolventské práce a
d) požadavek na počet vyhotovení absolventské práce.
(3) Ředitel školy nejpozději
a) 9 měsíců před termínem konání absolutoria určí vedoucího absolventské práce a zveřejní kritéria hodnocení a
b) 1 měsíc před termínem obhajoby absolventské práce stanoví oponenta absolventské práce.
(4) Vedoucím absolventské práce a oponentem absolventské práce může být i fyzická osoba, která není v základním pracovněprávním vztahu k právnické osobě vykonávající činnost školy a která působí nebo působila v oblasti související s tématem absolventské práce.
(5) Vedoucí absolventské práce a oponent absolventské práce zpracují samostatné písemné posudky a hodnocení absolventské práce. Posudky předají studentovi a členům zkušební komise nejpozději 14 dní před termínem obhajoby absolventské práce.
(6) Neodevzdá-li student pro vážné důvody absolventskou práci v termínu stanoveném podle odstavce 2 písm. b) a omluví-li se s uvedením těchto důvodů písemně řediteli školy nejpozději v den stanovený pro odevzdání absolventské práce, ředitel školy stanoví náhradní termín pro odevzdání absolventské práce a nový termín konání absolutoria. Pokud student absolventskou práci neodevzdá v termínu podle odstavce 2 písm. b) bez písemné omluvy s uvedením vážných důvodů, posuzuje se, jako by práci neobhájil.
Absolutorium
§ 7
(1) Řádné termíny absolutoria stanovuje ředitel školy v období:
a) v případě vzdělávacího programu v délce studia 3 nebo 4 roky od 1. do 30. června,
b) v případě vzdělávacího programu v délce studia 3,5 nebo 4,5 roku od 2. do 31. ledna.
(2) Student se může přihlásit k absolutoriu, pokud odevzdal ve stanoveném nebo náhradním termínu absolventskou práci.
(23) Termín opravné zkoušky stanovuje zkušební komise tak, aby bylo možné ji konat do šesti měsíců od konání řádného nebo náhradního termínu absolutoria.
(34) Náhradní termín absolutoria stanovuje ředitel školy tak, aby bylo možné jej konat do čtyř šesti měsíců od konání řádného termínu absolutoria.
(45) Řádné termíny, termíny pro opravné zkoušky a náhradní termíny musí být zveřejněny nejméně 1 měsíc předem na viditelném a přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 8
Organizace absolutoria
(1) Před zahájením konání absolutoria neprobíhá výuka studentů posledního ročníku v rozsahu nejméně 5 po sobě následujících pracovních dnů.
(2) Příprava na jednotlivou zkoušku z odborných předmětů, zkoušku z cizího jazyka a na obhajobu absolventské práce trvá 20 minut. Pokud student koná jednotlivé zkoušky a obhajobu absolventské práce souhrnně, příprava trvá celkem 60 minut.
(3) Obhajoba absolventské práce trvá nejvýše 20 minut; pokud je její součástí virtuální či jiná prezentace, trvá nejvýše 40 minut.
(4) Zkouška z odborných předmětů trvá nejvýše 20 minut a zkouška z cizího jazyka trvá nejvýše 20 minut.
(5) Zkouška z odborných předmětů se může skládat nejvýše ze 3 odborných předmětů
(6) Pokud student koná jednotlivé zkoušky a obhajobu absolventské práce souhrnně, trvá zkušební blok nejvýše 60 minut; pokud je součástí obhajoby absolventské práce či zkoušky virtuální či jiná prezentace, trvá zkušební blok nejvýše 80 minut.
§ 9
Hodnocení absolutoria
(1) Výsledky jednotlivých zkoušek a obhajoby absolventské práce jsou hodnoceny známkami:
a) 1 - výborně,
b) 2 - velmi dobře,
c) 3 - dobře,
d) 4 - nevyhověl/a.
(1) Výsledky jednotlivých zkoušek a obhajoby absolventské práce jsou hodnoceny následně:
Klasifikační stupeň
A
B
C
D
E
F
Číselná klasifikace
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
4
Slovní hodnocení
Výborně
Velmi dobře
Dobře
Uspokojivě
Dostatečně
Nedostatečně
(2) Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce.
(3) Celkové hodnocení studenta u absolutoria se vyjadřuje stupni:
a) prospěl s vyznamenáním, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známkou horší než 2 - velmi dobře a průměrný prospěch studenta při absolutoriu není horší než 1,50,
b) prospěl, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známkou horší než 3 - dobře,
c) neprospěl, jestliže student má v hodnocení z některé zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známku prospěchu 4 - nevyhověl.
(3) Celkové hodnocení studenta u absolutoria se vyjadřuje stupni
a) prospěl s vyznamenáním, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské práce hůře než B – velmi dobře,
b) prospěl, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské práce hůře než E – dostatečně, nebo
c) neprospěl, jestliže student je hodnocen z některé zkoušky nebo obhajoby absolventské práce F – nedostatečně.
(4) Celkové hodnocení absolutoria včetně hodnocení jeho jednotlivých zkoušek oznámí studentovi předseda zkušební komise v den, ve kterém konal student absolutorium.
ČÁST DRUHÁ
ŽÁDOST O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
§ 10
Obsah písemné žádosti o akreditaci vzdělávacího programu
(1) Žádost o akreditaci vzdělávacího programu předkládá žadatel Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ve trojím písemném vyhotovení a v elektronické podobě.
(2) Žádost o akreditaci vzdělávacího programu obsahuje:
a) identifikační údaje,
b) návrh vzdělávacího programu,
c) doklady o odborném zabezpečení výuky vzdělávacího programu.
§ 11
Identifikační údaje
Identifikačními údaji podle § 10 odst. 2 písm. a) jsou:
1. název, sídlo a právní forma právnické osoby, která vykonává, nebo bude vykonávat činnost vyšší odborné školy,
1. zřizovatel školy v případě školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace,
1. kód a název oboru vzdělání,
1. název vzdělávacího programu,
1. zaměření vzdělávacího programu, pokud se na zaměření dělí,
1. podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání,
1. délka vzdělávacího programu (počet ročníků a období),
1. formy forma vzdělávání,
1. vyučovací jazyk.
§ 12
Návrh vzdělávacího programu
Návrh vzdělávacího programu obsahuje:
a) profil absolventa, který vymezuje výstupní znalosti, schopnosti a dovednosti absolventa,
b) možnosti uplatnění absolventa, které obsahují výčet profesních činností, případně profesí, pro jejichž výkon je absolvent připravován,
c) charakteristiku vzdělávacího programu, která se skládá z:
1. pojetí a cílů vzdělávacího programu,
1. charakteristiky vzdělávacího programu včetně podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví,
1. organizace výuky,
1. případných dalších podmínek pro přijímání studentů, např. podmínek pro vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, konání talentových zkoušek apod.,
d) u každé formy vzdělávání přesné vymezení rozsahu a formy teoretické a praktické přípravy, konzultačních hodin, samostudia, případně dalších způsobů práce se studenty,
e) obsah vzdělávání ve vzdělávacím programu uspořádaný do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva, například modulů (dále jen „předmět“) a jejich rozdělení na povinné, povinně volitelné a volitelné,
f) učební plán s časovými dotacemi předmětů pro každou z uvedených forem vzdělávání, součástí učebního plánu jsou i poznámky k učebnímu plánu a přehled využití týdnů v jednotlivých obdobích s vyznačením činností podle § 3 odst. 1,
g) obsah předmětů včetně odborné praxe, návrh fyzických nebo právnických osob, na jejichž pracovištích se odborná praxe bude konat,
h) formy hodnocení předmětů v jednotlivých obdobích, označení předmětů, které budou součástí absolutoria,
i) seznam studijní literatury studijních pramenů a dalších studijních pomůcek pro studenty včetně možnosti využití informačních technologií.
§ 13
Doklady o odborném zabezpečení výuky vzdělávacího programu
Doklady o odborném zabezpečení výuky vzdělávacího programu obsahují:
a) soupis specializovaných učeben, laboratoří, ateliérů a dalších výukových prostor odborných předmětů, popis jejich technické úrovně a údaje o jejich počtu a kapacitě,
b) údaje o knihovně, její dostupnosti, technické vybavenosti a kapacitě, o stávajícím vybavení a doplňování studijní literatury pro uskutečňování vzdělávacího programu, přehled o stávajícím vybavení výpočetní technikou a o možnostech jejího využití k uskutečňování vzdělávacího programu, údaje o možnostech využívání lokální počítačové sítě,
c) záměr rozvoje a odůvodnění vzdělávacího programu, podmínky pro hodnocení a zabezpečení kvality vzdělávacího programu,
d) údaje o rozvoji spolupráce s odbornou praxí, vyššími odbornými a vysokými školami a dalšími právnickými osobami včetně zahraničních, charakteristiku této spolupráce a její rozsah,
e) zdůvodnění společenské potřeby vzdělávacího programu včetně případného vyjádření profesních sdružení a právnických osob.
Přechodná ustanovení
1. Uskutečňování vzdělávacího programu akreditovaného přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se řídí vyhláškou č. 10/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
2. Na prodloužení doby platnosti akreditace a na akreditace změny programu akreditovaného přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se použije tato vyhláška.
3. Řízení o žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se dokončí a práva a povinnosti s ní související se posoudí podle vyhlášky č. 10/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Uskutečňování takového vzdělávacího programu se řídí vyhláškou č. 10/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
2