Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                IV.

ODŮVODNĚNÍ

OBECNÁ ČÁST

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Důvodem předložení iniciativního materiálu – návrhu nařízení vlády o stanovení některých podmínek provádění mimořádné finanční podpory pro odvětví ovoce postižené nepříznivými klimatickými jevy v roce 2024 mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2024 je implementace prováděcího nařízení Komise (EU) 2030/2024 ze dne 23. července 2024, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví vína postiženého nepříznivými klimatickými jevy v Rakousku, Česku a Polsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.

	Cílem tohoto nového nařízení Evropské unie je mimo jiné i udržení konkurence českých ovocnářů při využití mimořádné dotace poskytované orgány Evropské unie v souvislosti s nepříznivými klimatickými jevy v roce 2024. 

	Mimořádná finanční podpora, určená pro pěstitele ovoce, pomůže částečně kompenzovat škody ovocnářům způsobené mrazy nebývalého rozsahu, které zasáhly velkou část území České republiky v dubnu 2024 a způsobily obrovské škody v sadech. V letošním roce tak bude podle odhadu sklizně hlavních ovocných druhů pěstovaných v produkčních sadech v České republice snížení úrody oproti roku 2023 až o 74 %. Propad tržeb ovocnářů bude mít velmi dramatický dopad na ekonomickou situaci ovocnářských podniků, protože velká část pěstitelů letos žádné ovoce nesklidí.
	
	Ovocnářství a zejména pěstování jablek patří ke klíčovým odvětvím v České republice. Ovocnářský sektor se dlouhodobě potýká s řadou problémů, zvláště pak od doby, kdy bylo uvaleno embargo na dovoz jablek z EU do Ruska. Také v souvislosti s konfliktem na Ukrajině došlo k enormnímu nárůstu cen energií a dalších vstupů do zemědělství, což ekonomiku pěstování ovoce ještě více zhoršilo. Sektor se navíc dlouhodobě potýká s nedostatkem zaměstnanců, přitom je ovocnářství velmi závislé na ruční práci. Zvláště v období sklizně dává práci velkému množství sezónních pracovníků. 

	Zatímco náklady pěstitelům rostou, průměrné ceny zemědělských výrobců (dále jen „CZV“) se v jednotlivých letech příliš nezměnily. V roce 2020 činila průměrná CZV 14,54 Kč/kg jablek, v roce 2021 se zvýšila o 1,6 % na 14,77 Kč/kg.  V roce 2022 došlo naopak ke snížení průměrné CZV o 9,5 % na 13,36 Kč/kg. Alespoň částečně zohlednit růst nákladů se ovocnářům podařilo až ve druhé polovině roku 2023, kdy se průměrná roční CZV zvýšila o 11,9 % na cenu 14,95 Kč/kg. Tento trend zatím pokračuje i v letošním roce. Průměrná CZV se za období leden až květen 2024 zvýšila na 16,50 Kč/kg jablek. 

	Od roku 2015, avšak zejména v posledních letech, dochází k výrazným redukcím ploch produkčních sadů, a to i přes výraznou podporu národního dotačního programu na podporu restrukturalizace ovocných sadů. Nejistota a obavy z budoucnosti jsou jedním z důvodů, proč se ovocnáři v posledních letech bojí příliš investovat do obnovy sadů nebo dokonce zakládat sady nové. Dalšími důvody jsou například vliv počasí v jednotlivých letech, špatná rentabilita pěstování ovoce, ale také situace na evropském trhu, zejména nadprodukce jablek v sousedním Polsku. 

	Rostoucí inflace a životní náklady obyvatelstva se odráží jednak ve spotřebitelských preferencích, ale především v enormním tlaku na cenu ze strany obchodních řetězců. Tato skutečnost může být pro mnoho českých producentů likvidační. 

Předkládaný návrh nařízení vlády pouze reaguje na nové prováděcí nařízení Komise (EU) 2030/2024 ze dne 23. července 2024. Podle tohoto nového prováděcího nařízení Komise mají členské státy povinnost vyplatit tuto mimořádnou podporu již do 31. ledna 2025.

Vzhledem k tomu, že Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“), jako akreditovaná platební agentura Evropské unie, poskytuje tento typ dotačních prostředků ve správním řízení formou správního rozhodnutí, je navrhován termín nabytí účinnosti návrhu nařízení vlády již dnem 1. října 2024, a to i s ohledem na navrhovaný termín podání žádosti Fondu do dne 31. října 2024

Předmětem návrhu nařízení vlády je obdobná právní úprava jako byla například provedena nařízením vlády č. 156/2022 Sb., o stanovení některých podmínek provádění mimořádné podpory na přizpůsobení pro producenty v zemědělských odvětvích v roce 2022, nebo nařízením vlády č. 306/2023 Sb., o stanovení některých podmínek provádění mimořádné finanční podpory zemědělským odvětvím postiženým zvláštními problémy, které mají dopad
na hospodářskou životaschopnost zemědělců v roce 2023.

S ohledem na časovou neodkladnost a věcnou nezbytnost urychleného projednání a následně přijetí návrhu nařízení vlády, s nezbytnou účinností již od 1. října 2024, požádal ministr zemědělství dopisem ze dne 30. července 2024, čj. MZE-56665/2024-11153, ministra pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády na základě čl. 76 Legislativních pravidel vlády o udělení výjimky z požadavku připomínkového řízení spočívající v jeho zkrácení na 7 pracovních dní a zúžení jen na členy vlády. Současně v této souvislosti je rovněž žádáno, podle bodu 5.5 a 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), a ve spojení s bodem 3.8 písm. g), i) a j) těchto zásad, o udělení výjimky z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA).
Této žádosti ministra zemědělství bylo ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády vyhověno dopisem ze dne 1. srpna 2024, čj. 48018/2024-UVCR s tím, že se připomínkové řízení k shora uvedenému návrhu nařízení vlády provede v rozsahu 7 pracovních dnů a okruh připomínkových míst se omezí na členy vlády, Úřad vlády České republiky – vedoucí Úřadu vlády České republiky, Odbor kompatibility Úřadu vlády České republiky. Současně byla udělena výjimky z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA).


Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.
 
Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů.


Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie, s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Předložený návrh nařízení vlády není v rozporu s právem Evropské unie, konkrétně adaptuje do našeho právního řádu tyto předpisy Evropské unie:

· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 992/72, (EHS) č. 234/79, (ES) 1037/2001, a (ES) č. 1234/2007, v platném znění a,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2030/2024 ze dne 23. července 2024, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví vína postiženého nepříznivými klimatickými jevy v Rakousku, Česku a Polsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.
Toto nové nařízení Evropské unie bylo publikované v Úředním věstníku Evropské unie teprve 23. července 2024 a z časových důvodů bude rozdílová tabulka a srovnávací tabulka zpracována dodatečně, co možná nejdříve.   

Nařízení a rozhodnutí orgánů Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii bezprostředně aplikovatelná. Návrh nařízení vlády se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům přikázána nebo umožněna.

Na základě těchto skutečností je možné návrh nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (například zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).


Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky

Návrh nařízení vlády s ohledem na svůj charakter nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Případné technické a administrativní náklady vzniklé v souvislosti s prováděním nové mimořádné finanční podpory pro odvětví ovoce postižené nepříznivými klimatickými jevy v roce 2024 podle příslušných nařízení Evropské unie budou hrazeny z příslušné rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství a Fondu. 

Právní úprava Evropské unie umožňuje České republice poskytnout z unijního rozpočtu částku ve výši 15 mil. EUR (cca 378 mil. Kč) jako mimořádnou finanční podporu pro odvětví ovoce postižené nepříznivými klimatickými jevy v roce 2024.

Finanční dopady na státní rozpočet nad rámec již schválených finančních prostředků nejsou předpokládány.

Pokud se jedná o dopad na podnikatelské prostředí, předpokládá se pozitivní dopad, zejména pokud jde o možnost kompenzace vysokých ztrát způsobených jarními mrazy v odvětví ovoce a zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti dotčených zemědělských podnikatelů, kterým bude udělena přímá finanční podpora z prostředků Evropské unie a tím by se mohla zlepšit i jejjich hospodářská situace.


Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny.

Návrh nařízení vlády nebude mít negativní vliv na životní prostředí. 


Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh nařízení vlády neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.


Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). 

Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.


Zhodnocení korupčních rizik

Návrh nařízení vlády neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Návrh nařízení vlády je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy ani administrátora dotace.

Návrh nařízení vlády představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, jakož i regulací stanovených právem Evropské unie.

Příslušné orgány veřejné správy a administrátor dotace (Fond) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.

Předkládaný návrh stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy a Fondem jako administrátorem dotace.

Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí Fondu je zajištěna postupem podle správního řádu.


Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh nařízení vlády nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 


Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů
a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Návrh nařízení vlády nemá dopady na rodiny ani na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a ani na další specifické životní situace.


Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh nařízení vlády nemá územní dopady a ani dopady na územně samosprávné celky.


Zhodnocení návrhu s ohledem na Zásady digitálně přívětivé legislativy (DPL)

Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 9. prosince 2019 č. 870 k Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 byla u návrhu nařízení vlády vyhodnocena míra shody se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) a bylo shledáno, že návrh nařízení vlády těmto zásadám vyhovuje. 

Na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, se postupuje v řízení u Fondu podle správního řádu, s výjimkou ustanovení uvedených v těchto zákonech. Soulad těchto zákonů se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) tak do značné míry závisí na souladu správního řádu s těmito zásadami. Činnost Fondu je elektronizovaná, spisy správních řízení jsou vedeny v elektronické podobě. Komunikace s účastníky řízení je primárně vedena rovněž elektronicky, až na případy, kdy není možné účastníkům řízení touto formou písemnost doručit z důvodu absence například datové schránky.


ZVLÁŠTNÍ ČÁST


K § 1: 
V návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie se vymezuje předmět navrhované právní úpravy k poskytnutí dočasné mimořádné finanční podpory pro odvětví ovoce postižené nepříznivými klimatickými jevy v roce 2024. Platba podpor se podle prováděcího předpisu Evropské unie (prováděcí nařízení Komise (EU) 2030/2024 ze dne 23. července 2024, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví vína postiženého nepříznivými klimatickými jevy v Rakousku, Česku a Polsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013) uskuteční nejpozději do 31. ledna 2025. 

K § 2:
Definuje se odvětví, jehož producenti mohou žádat o mimořádnou podporu. Jako nejvíce postižené bylo určeno odvětví pěstitelů ovoce. Dále je třeba také stanovit termín pro producenty pro podání žádosti o poskytnutí mimořádné podpory na Fond, tak aby Fond stačil žádosti zpracovat a vyplatit do 31. ledna 2025.

K § 3:
	Stanovuje se, kdo může být žadatelem v odvětví ovoce, a jaké podmínky musí žadatel splnit, aby mu Fond mimořádnou podporu poskytnul. Žadatelem může být fyzická
nebo právnická osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů jako druh zemědělské kultury ovocný sad nebo, v případě pěstování jahod, orná půda.
	Mimořádná podpora bude Fondem poskytnuta žadateli, pokud bude poškození podle informací Fondu u konkrétního druhu ovoce po přepočtení na celkovou výměru evidovanou na žadatele v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vyšší než 50 %. 
	Podnikání pod širým nebem je velmi ovlivněno rozmary počasí. Mrazy, které zasáhly velkou část území České republiky v dubnu 2024, však byly nebývalého rozsahu a způsobily obrovské škody v sadech a, v případě jahod, na orné půdě. Řada pěstitelů tak v letošním roce nesklidí žádné ovoce a nebude mít tržby. Kvůli těmto nepředvídatelným okolnostem se tak značná část pěstitelů bude potýkat s velkými ekonomickými obtížemi. Existuje pro ně reálné riziko, že z ekonomických důvodů ukončí svoji pěstitelskou činnost. 
	Ovocnářství je pro ČR velmi důležité v mnoha ohledech. V důsledku těchto nečekaných výkyvů počasí může v regionech, ve kterých má pěstování ovoce dlouhodobou tradici, dojít k omezení produkce a trvalého poklesu ploch. S tím je spojeno možné ohrožení zaměstnanosti na venkově a následné vylidňování venkova. Zároveň tato situace může vést k omezení různorodosti zemědělské krajiny a ke změně struktury pěstovaných plodin. Pestrost v krajině i nabídce pěstovaných plodin však zajišťuje rovnováhu v přírodě a zdraví obyvatelstva.
	Z hlediska soběstačnosti ČR v produkci ovoce je důležité zdůraznit, že snížení produkce ovoce  zvýší závislost ČR na dovozu ovoce ze zahraničí. Zajištění kvalitní a dostatečné produkce ovoce z vlastních zdrojů a s tím související zvyšování soběstačnosti je však jedním z dlouhodobých cílů Ministerstva zemědělství. 
		O mimořádnou podporu v plné výši může Fond požádat pěstitel, který si v roce 2024 pojistil svoji produkci pro případ nepřízně počasí. Tuto podporu mu Fond podle § 3 odst. 4 poskytne, pokud doloží doklad o pojištění ovoce v roce 2024 s pojistnou ochranou vztahující se alespoň na 50 % celkové výměry v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů daného ovocného druhu, na který je žádána podpora, nebo alespoň na 50 % výměry všech ovocných druhů zemědělského podniku.
	Kvůli nevídanému rozsahu škod způsobených letošními mrazy bude rovněž bonifikován i pěstitel, který se o svoji produkci postaral tak, že zřídil na příslušné ploše daného ovocného druhu technická opatření, která slouží k ochraně proti klimatickým jevům, tedy protikroupové nebo protidešťové systémy včetně opěrné konstrukce a v případě jahod zakrývací textilie. Žádost pěstiteli bude v tomto případě uznána v plné výši ve smyslu § 3 odst. 4, protože taková plocha je rovněž považována za pojištěnou.
	S ohledem na tuto bezprecedentní situaci a mimořádný rozsah škod pro české ovocnáře stanovilo Ministerstvo zemědělství, že v rámci této mimořádné podpory budou o tuto podporu moci žádat i pěstitelé ovoce, kteří si v roce 2024 svoji úrodu nepojistili, ale splňují podmínky podle § 3 odst. 4, tedy pokud jim vznikla škoda nad 50 %, viz výše. Mimořádná podpora jim však bude krácená o 50 %.  

K § 4:
		Stanoví se, že Fond zveřejní výše sazeb nejpozději do 30. listopadu 2024 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Sazby mohou být stanoveny až po obdržení všech žádostí
o mimořádnou podporu. 

K § 5:
Při nesplnění podmínek podle tohoto nařízení vlády může Fond žádost o poskytnutí mimořádné podpory zamítnout. 

K § 6:
S ohledem na naléhavý obecný zájem se výjimečně navrhuje stanovit termín nabytí účinnosti dnem 1. října 2024.
Důvodem je zejména plnění závazků vyplývajících z členství ČR v EU a z nich skutečnost, že podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2030/2024 ze dne 23. července 2024, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví vína postiženého nepříznivými klimatickými jevy v Rakousku, Česku a Polsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, mají členské státy povinnost vyplatit tuto dodatečnou podporu již do 31. ledna 2025. Vzhledem k tomu, že Fond, jako akreditovaná platební agentura Evropské unie, poskytuje tento typ dotačních prostředků ve správním řízení formou správního rozhodnutí, je navrhován tento mimořádný termín nabytí účinnosti návrhu nařízení vlády, a to i s ohledem na navrhovaný termín podání žádosti Fondu do dne 1. října 2024.  

8