Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND86C77JC najdete zde
ÚŘAD VLÁDY ČR
V.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 232/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
Připomínky k vyhlášce č. 23/2008 Sb. – připomínky nad návrh:
Resort
Připomínky
Vypořádání
MZd
Mgr. Magda Seidelmannová
tel.: 224 972 292
e-mail: magda.seidelmannova@mzcr.cz
Obecně k vyhlášce č. 23/2008
Vyhláška poměrně nelogicky řeší podmínky požární ochrany staveb v závislosti na formu poskytované služby, nikoliv podle věku dětí. Přitom děti do tří let se ve značném počtu vyskytují i v mateřských školách, stejně jako v dalších formách služeb péče o děti, například podle živnostenského zákona. Smysluplnější by tedy bylo vymezení parametrů požární ochrany staveb dle věku a počtu dětí, které se zde mohou nacházet.
Tato připomínka je podstatné povahy.
Neakceptováno.
Připomínka nad návrh.
Předmětem návrhu je pouze posunutí účinnosti již platné a vyhlášené vyhlášky č. 232/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která prošla připomínkovým řízením a veškeré připomínky byly vypořádány se souhlasem všech připomínkových míst.
Pro úplnost lze konstatovat, že i před schválením vyhlášky č. 232/2023 Sb., byly (a nadále jsou) stanoveny podmínky požární bezpečnosti ve vztahu k mateřským školkám, na které nová právní úprava toliko navazuje. Ve shora uvedené vyhlášce je pak požární bezpečnost řešena v návaznosti na počet dětí v dětské skupině, a to i s ohledem na §7 zákona č. 247/2014 Sb.
Připomínkové místo od připomínky ustoupilo.
K § 23a vyhlášky č. 23/2008
V tomto paragrafu, především v odstavcích 3 až 8, jsou stanoveny konkrétní a velmi přísné podmínky pro dětské skupiny. Ty vedou například k nutnosti výměny podlah (v mnoha DS, stejně jako v mnoha MŠ jsou podle nové úpravy nevyhovující korkové podlahy), oken (nově nevyhovují například standartní stávající výšky parapetů) či potravinových výtahů. Spolu s potřebou vybudování únikových východů to tak může vyvolávat v případě některých poskytovatelů investice v řádu stovek tisíc až milionů do vybavení, které má před sebou ještě poměrně dlouhou dobu životnosti. Při změnách předpisů je přitom běžné, že taková zpřísnění se uplatňují s rozumným přechodným opatřením, které směřuje tomu, aby k narovnání stavu došlo při nejbližší možné rekonstrukci. Takto bylo historicky postupováno jak u zařízení sociální péče, ale také u jaderných elektráren. S ohledem na to navrhujeme pro odstavce 3 až 8 tohoto § přechodné období, kdy pro stávající prostory nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2040.
Tato připomínka je podstatné povahy.
Neakceptováno.
Připomínka nad návrh.
Předmětem návrhu je pouze posunutí účinnosti již platné a vyhlášené vyhlášky č. 232/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která prošla připomínkovým řízením a veškeré připomínky byly vypořádány se souhlasem všech připomínkových míst.
Lze konstatovat, že připomínky ve vztahu k přechodnému ustanovení vyhlášky 232/2023 Sb., nebyly ze strany připomínkových míst, včetně Ministerstva zdravotnictví uplatněny. Zmíněná vyhláška pak reaguje na zákon č. 247/2014 Sb. ve vztahu k umisťování dětí do prostor, které byly kolaudovány za jiným účelem, a které mnohdy nesplňují základní podmínky požární bezpečnosti ve vazbě na ochranu většího množství osob se sníženou schopností evakuace, které se v daných prostorách budou vyskytovat. Jedná se tak o naprosto odlišnou situaci, než je v připomínce uvedeno např. v případě jaderných elektráren.
Připustit, že by prostory, v nichž se budou pohybovat děti, nebyly adekvátně chráněny z pohledu požární bezpečnosti, lze pak považovat jako bezdůvodný hazard s jejich zdravím a životy.
Připomínkové místo od připomínky ustoupilo.
ČKA
Mgr. Daniela Rybková
e-mail: daniela.rybkova@cka.cz
Požadujeme upravit znění § 23a tak, aby nebyla dána povinnost, aby prostor, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, tvořil samostatný požární úsek.
Péče o dítě v dětské skupině probíhá často v rodinných domech, ty by dle současného znění vyhlášky bylo nutno rozdělit na samostatné požární úseky, což je obtížně realizovatelné.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Připomínka nad návrh.
Předmětem návrhu je pouze posunutí účinnosti již platné a vyhlášené vyhlášky č. 232/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která prošla připomínkovým řízením a veškeré připomínky byly vypořádány se souhlasem všech připomínkových míst.
Jedná se o obecný požadavek, bez kterého by bylo možno účelové dělení dětských skupin, aby nepřesahovaly kapacitu 6 dětí. Tím by došlo k obcházení povinnosti požadavků požární bezpečnosti v § 23a odst. 3 až 8. Zrušením podmínky by tak vedlo k narušení požární bezpečnosti prostor, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině.
Pro úplnost upozorňujeme, že podle legislativních pravidel vlády, je-li požadováno nahradit určitý text jiným textem, musí být navržena ze strany připomínkového místa nová formulace.
Požadujeme doplnit do důvodové zprávy ve vztahu k § 23a podrobnější odůvodnění potřeby navrhované úpravy, se zhodnocením nynějšího stavu jak v České republice, tak v Evropské unii.
Jak uvádíme výše, § 23a zavádí poměrně přísné požadavky pro zařízení poskytující péči o dítě v dětské skupině, je tak dle našeho názoru potřeba toto řádně odůvodnit. Nejsme si vědomi toho, že by v těchto zařízeních docházelo k rizikovým situacím, které by takto striktní úpravu odůvodňovaly.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Připomínka nad návrh.
Předmětem návrhu je pouze posunutí účinnosti již platné a vyhlášené vyhlášky č. 232/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která prošla připomínkovým řízením a veškeré připomínky byly vypořádány se souhlasem všech připomínkových míst.
Odůvodnění posunutí účinnosti části vyhlášky č. 232/2023 Sb. je pak s ohledem na předpokládaný cíl dostatečné.
ÚVČR – MVVI
JUDr. Michal Říha, Ph.D., michal.riha@vlada.gov.cz
Obecně k vyhlášce č. 23/2008
Vyhláška poměrně nelogicky řeší podmínky požární ochrany staveb v závislosti na formě poskytované služby, nikoliv podle věku dětí. Přitom děti do tří let se ve značném počtu vyskytují i v mateřských školách, stejně jako v dalších formách služeb péče o děti, například podle živnostenského zákona. Smysluplnější by tedy bylo vymezení parametrů požární ochrany staveb dle věku a počtu dětí, které se zde mohou nacházet.
Připomínka zásadní.
Neakceptováno.
Připomínka nad návrh.
Předmětem návrhu je pouze posunutí účinnosti již platné a vyhlášené vyhlášky č. 232/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která prošla připomínkovým řízením a veškeré připomínky byly vypořádány se souhlasem všech připomínkových míst.
Pro úplnost lze konstatovat, že i před schválením vyhlášky č. 232/2023 Sb., byly (a nadále jsou) stanoveny podmínky požární bezpečnosti ve vztahu k mateřským školkám, na které nová právní úprava toliko navazuje. Ve shora uvedené vyhlášce je pak požární bezpečnost řešena v návaznosti na počet dětí v dětské skupině, a to i s ohledem na §7 zákona č. 247/2014 Sb.
§ 23a vyhlášky č. 23/2008
V tomto paragrafu, především v odstavcích 3 až 8, jsou stanoveny konkrétní a velmi přísné podmínky pro dětské skupiny. Ty vedou například k nutnosti výměny podlah (v mnoha DS, stejně jako v mnoha MŠ jsou podle nové úpravy nevyhovující korkové podlahy), oken (nově nevyhovují například standartní stávající výšky parapetů) či potravinových výtahů. Spolu s potřebou vybudování únikových východů to tak může vyvolávat v případě některých poskytovatelů investice v řádu stovek tisíc až milionů do vybavení, které má před sebou ještě poměrně dlouhou dobu životnosti. Při změnách předpisů je přitom běžné, že taková zpřísnění se uplatňují s rozumným přechodným opatřením, které směřuje tomu, aby k narovnání stavu došlo při nejbližší možné rekonstrukci. Takto bylo historicky postupováno jak u zařízení sociální péče, ale také u jaderných elektráren. S ohledem na to navrhujeme pro odstavce 3 až 8 tohoto § přechodné období, kdy pro stávající prostory nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2040.
Připomínka zásadní.
Neakceptováno.
Připomínka nad návrh.
Předmětem návrhu je pouze posunutí účinnosti již platné a vyhlášené vyhlášky č. 232/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která prošla připomínkovým řízením a veškeré připomínky byly vypořádány se souhlasem všech připomínkových míst.
Lze konstatovat, že připomínky ve vztahu k přechodnému ustanovení vyhlášky 232/2023 Sb., nebyly ze strany připomínkových míst uplatněny. Zmíněná vyhláška pak reaguje na zákon č. 247/2014 Sb. ve vztahu k umisťování dětí do prostor, které byly kolaudovány za jiným účelem, a které mnohdy nesplňují základní podmínky požární bezpečnosti ve vazbě na ochranu většího množství osob se sníženou schopností evakuace, které se v daných prostorách budou vyskytovat. Jedná se tak o naprosto odlišnou situaci, než je v připomínce uvedeno např. v případě jaderných elektráren.
Připustit, že by prostory, v nichž se budou pohybovat děti, nebyly adekvátně chráněny z pohledu požární bezpečnosti, lze pak považovat jako bezdůvodný hazard s jejich zdravím a životy.
MMR
Obecně
Doporučujeme zvážit úpravu technických norem, aby pro únikové východy z 2.NP bylo možno používat únikové skluzavky.
Odůvodnění:
Toto řešení, využívané v zahraničí (např. v Německu), není aktuálně v ČR možné. Přitom náklady na vybudování skluzavky jsou výrazně nižší než náklady na vybudování únikového schodiště. Zároveň může být takové řešení i bezpečnější, např. při namrzlém povrchu. Využití skluzavek by pak dávalo smysl i u mateřských škol, a to nejen pro děti mladší tří let, ale pro všechny.
Vysvětleno.
Ministerstvo vnitra není gestorem technických norem a nemůže je tedy měnit.
Co se obecně týče skluzavky, tato má omezenou propustnost, což může výrazně zpomalit evakuaci, zejména u dětí, které mohou potřebovat více času na její bezpečné použití. Standardní únikové cesty, jako jsou schody nebo únikové chodby, jsou navrženy tak, aby zvládly vyšší počet osob během evakuace a umožnily rychlejší pohyb. Použití skluzavky jako únikové cesty může zvyšovat riziko zranění, zejména pokud se děti pokouší evakuovat ve spěchu nebo panice. V případě požáru, kde je zvýšený stres a neklid, může být skluzavka nebezpečná kvůli možnosti pádů nebo kolizí. Skluzavky neochrání před kouřem nebo teplem, které mohou být přítomny během požáru. Kouř může pronikat na skluzavku, což může způsobit dýchací potíže a omezit viditelnost. V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že v případě únikové cesty se jedná nejen o možnost evakuace, ale i o přístupovou cestu pro zasahující hasiče.
Skluzavku tak lze považovat pouze za náhradní únikovou možnost, tj. nelze ji považovat za únikovou cestu a nelze ji ani započítat do počtu ani kapacity únikových cest. Jako doplňková cesta může skluzavka sloužit jako záložní úniková cesta, která poskytne další možnost pro evakuaci. Nesmí však být považována za primární cestu kvůli výše uvedeným omezením.
MŽP
Mgr. Marcel Ladka, B.A, (marcel.ladka@mzp.cz, 267 122 077)
Zásadní připomínky:
Ministerstvo životního prostředí navrhuje úpravu paragrafu "§23a Požadavky požární ochrany na užívání prostoru, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině“. Konkrétně bod (6), eventuálně s následnou úpravou dalších bodů, pokud by se jich úprava bodu (6) dotkla.
Jako alternativu pro prostor, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, jejíž kapacita přesahuje 12 dětí, navrhujeme přidat možnost využití tzv. „záchranné skluzavky“ jako jedné z možností únikových cest.
Už s ohledem na bod (5) je jasně definováno, že dětská skupina nesmí být ve vyšším než druhém nadzemním podlaží nebo v podzemním podlaží.
Tím pádem se „záchranná skluzavka“ jeví jako levnější a efektivní řešení. V zimních měsících by se navíc jednalo o bezpečnější řešení (nehrozilo by namrznutí možného požárního schodiště nebo jiných cest, tím pádem by se eliminovalo možné zranění dětí z dětské skupiny, anebo dospělých osob pracujících v dětské skupin). V zahraničí se jedná o používanou variantu s jasnými parametry, například v Německu.
Tato varianta by se dala využít následně i u mateřských škol.
Neakceptováno.
Připomínka nad návrh.
Předmětem návrhu je pouze posunutí účinnosti již platné a vyhlášené vyhlášky č. 232/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která prošla připomínkovým řízením a veškeré připomínky byly vypořádány se souhlasem všech připomínkových míst.
Co se obecně týče skluzavky, tato má omezenou propustnost, což může výrazně zpomalit evakuaci, zejména u dětí, které mohou potřebovat více času na její bezpečné použití. Standardní únikové cesty, jako jsou schody nebo únikové chodby, jsou navrženy tak, aby zvládly vyšší počet osob během evakuace a umožnily rychlejší pohyb. Použití skluzavky jako únikové cesty může zvyšovat riziko zranění, zejména pokud se děti pokouší evakuovat ve spěchu nebo panice. V případě požáru, kde je zvýšený stres a neklid, může být skluzavka nebezpečná kvůli možnosti pádů nebo kolizí. Skluzavky neochrání před kouřem nebo teplem, které mohou být přítomny během požáru. Kouř může pronikat na skluzavku, což může způsobit dýchací potíže a omezit viditelnost. V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že v případě únikové cesty se jedná nejen o možnost evakuace, ale i o přístupovou cestu pro zasahující hasiče.
Pole článku 9.7.1 normy ČSN 73 0802 jsou skluzavky pouze náhradní únikovou možností. Z tohoto důvodu je nelze považovat za únikovou cestu a nelze je započítat do počtu ani kapacity únikových cest. Jako doplňková cesta může skluzavka sloužit jako záložní úniková cesta, která poskytne další možnost pro evakuaci. Nesmí však být považována za primární cestu kvůli výše uvedeným omezením.
Připomínky k účinnosti:
Resort
Připomínky
Vypořádání
ČKA
(obdobně HKČR)
Požadujeme, aby účinnost vyhlášky č. 232/2023 Sb. nastala nejdříve k 1. 1. 2030.
Předmětem návrhu je odložení účinnosti § 23a z 1. 1. 2025 na 1. 1. 2026. Tento roční odklad je dle našeho názoru nedostatečný. Dle našich informací řada zařízení poskytujících péči o dítě v dětské skupině nebude schopná v daném období své prostory požadavkům uvedeným v § 23a přizpůsobit a hrozí tak ukončení jejich činnosti. Nadto některá z těchto zařízení provedla určité úpravy v posledních několika letech, tyto úpravy by nyní mohly fakticky vyhodit, jedná se tak o zmařenou investici.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno
Vyhláška č. 232/2023 Sb. reaguje na zákon č. 247/2014 Sb. ve vztahu k umisťování dětí do prostor, které byly kolaudovány za jiným účelem, a které mnohdy nesplňují základní podmínky požární bezpečnosti ve vazbě na ochranu většího množství osob se sníženou schopností evakuace, které se v daných prostorách budou vyskytovat. Připustit, že by tyto prostory, v nichž se budou pohybovat děti, nebyly do roku 2030 adekvátně chráněny z pohledu požární bezpečnosti, lze pak považovat jako bezdůvodný hazard s jejich zdravím a životy. V rámci připomínkového řízení k vyhlášce 232/2023 Sb., pak nebyly k účinnosti ze strany připomínkových míst uplatněny. Odložení účinnosti o jeden rok se pak jeví jako hraniční termín.
MMR
2. K § 23a vyhlášky č. 23/2008 Sb.
Požadujeme pro § 23a odstavce 3 až 8 stanovit přechodné období, ve kterém bude uvedeno, že pro stávající prostory nabývají podmínky účinnosti dnem 1. ledna 2040.
Odůvodnění:
V tomto paragrafu, především v odstavcích 3 až 8, jsou stanoveny konkrétní a velmi přísné podmínky pro dětské skupiny. Ty vedou například k nutnosti výměny podlah (v mnoha dětských skupinách, stejně jako v mnoha mateřských školách jsou podle nové úpravy nevyhovující korkové podlahy) či potravinových výtahů. Spolu s potřebou vybudování únikových východů to tak může vyvolávat v případě některých poskytovatelů investice v řádu stovek tisíc až milionů do vybavení, které má před sebou ještě poměrně dlouhou dobu životnosti. Při změnách předpisů je přitom běžné, že taková zpřísnění se uplatňují s rozumným přechodným opatřením, které směřuje tomu, aby k narovnání stavu došlo při nejbližší možné rekonstrukci. Takto bylo historicky postupováno jak u zařízení sociální péče, ale také u energetických staveb.
Požadavky působí retroaktivně, jelikož se vztahují na všechny stavby, tedy i ty, které jsou řádně zkolaudované a užívané. Jinými slovy zavádíme pro vlastníky staveb novou povinnost, se kterou jsou spojeny finanční náklady, přičemž vlastník stavby nemohl předem vědět, že stát tyto dodatečné požadavky zavede. V tomto ohledu jsou ve stavebním právu retroaktivní požadavky nepřípustné a pokud je již nutné je zavést, například z důvodu plnění závazků vůči Evropské unii, pak se požadavky naváží až na konkrétní okamžik v budoucnu, aby tento požadavek nepůsobil retroaktivně. V tomto ohledu lze například odkázat na povinnost zřizovat dobíjecí stanice (§ 61 vyhlášky č. 146/2024 Sb.), která se uplatní pouze u novostaveb a u stávajících staveb se uplatní až v případě, kdy u této stavby probíhá změna dokončené stavby (přístavba, nástavba, stavební úprava).
Tato připomínka je zásadní.
Ing. Jan Schneider (tel. 224 864 488, e-mail: jan.schneider@mmr.gov.cz)
Neakceptováno
Vyhláška č. 232/2023 Sb. reaguje na zákon č. 247/2014 Sb. ve vztahu k umisťování dětí do prostor, které byly kolaudovány za jiným účelem, a které mnohdy nesplňují základní podmínky požární bezpečnosti ve vazbě na ochranu většího množství osob se sníženou schopností evakuace, které se v daných prostorách budou vyskytovat.
Nastavení podmínek tedy vychází ze z naší strany sporného stanoviska MMR, spočívajícího v tom, že zřízení dětské skupiny v prostorách, které byly kolaudovány za jiným účelem (např. bytový nebo rodinný dům, kanceláře, hospodářské stavení), není považováno za změnu užívání stavby. Argument dotýkající se řádné kolaudace stavby lze pak považovat za ryze účelový, neboť z pohledu požární bezpečnosti je rozhodný způsob jejího využití a ve vazbě na užívání staveb jsou pak stanoveny požadavky požární bezpečnosti. V daném případě tak nelze hovořit o retroaktivitě, a to i v souvislosti se skutečností, že se jedná toliko o prodloužení legisvakance u vyhlášky, která toliko stanovuje podmínky požární bezpečnosti prostor, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3. K posunutí účinností
Předmětem návrhu je odložení účinnosti ustanovení § 23a z 1. 1. 2025 na 1. 1. 2026. Tento roční odklad je však dle názoru připomínkového místa zcela nedostatečný. Dle informací poskytnutých připomínkovému místu od provozovatelů poskytujících péči o dítě v dětské skupině nebudou tato zařízení schopná v daném období své prostory požadavkům uvedeným nově v § 23a přizpůsobit a hrozí tak ukončení jejich činnosti.
Zásadním způsobem zpřísněné požadavky pro dětské skupiny, stanovené v § 23a vyhlášky
od 1. srpna 2023 vytvořily zejména potřebu k výměně podlah či vybudování druhých únikových východů. Tyto změny vedly u některých poskytovatelů péče o dětské skupiny k zásadním investicím v řádu milionů korun do vybavení budov, které by jinak mělo ještě dlouhou životnost. Přitom při změnách technických předpisů, jako je tato vyhláška, bývá pravidlem, že se pro tyto případy zavádějí přechodná opatření, která umožňují, aby se přísnější požadavky uplatnily až při nejbližší možné stavební rekonstrukci. Takto bylo v minulosti postupováno například u zařízení sociální péče či energetických staveb.
Současné požadavky se tak vztahují na všechny stavby, včetně těch, které jsou již zkolaudované a užívané. Vyhláška od srpna minulého roku uložila vlastníkům staveb novou povinnost, která je spojena s významnými náklady na investice do stavebních úprav, přičemž vlastník stavby nemohl předem vědět, že stát tyto dodatečné požadavky zavede.
V kontextu stavebního práva jsou retroaktivní požadavky nepřijatelné, a pokud je jejich zavedení nezbytné, měly by být aplikovány až od konkrétního okamžiku v budoucnosti. Příkladem
je povinnost zřizovat dobíjecí stanice dle § 61 vyhlášky č. 146/2024 Sb., která se týká pouze nových staveb a u stávajících staveb se uplatní až v případě, že dochází ke změně dokončené stavby.
S ohledem na výše uvedené argumenty, zejména aby se zabránilo ukončení činnosti velké části zařízení poskytujících péči pro dětské skupiny, navrhujeme pro ustanovení § 23a nabytí účinnosti alespoň dnem 1. ledna 2035.
Tato připomínka je zásadní.
JUDr. Jakub Brejša (e-mail: jakub.brejsa@mmr.gov.cz).
Neakceptováno
Lze konstatovat, že připomínky ve vztahu k přechodnému ustanovení vyhlášky 232/2023 Sb., nebyly ze strany připomínkových míst uplatněny. Zmíněná vyhláška pak reaguje na zákon č. 247/2014 Sb. ve vztahu k umisťování dětí do prostor, které byly kolaudovány za jiným účelem, a které mnohdy nesplňují základní podmínky požární bezpečnosti ve vazbě na ochranu většího množství osob se sníženou schopností evakuace, které se v daných prostorách budou vyskytovat. Jedná se tak o naprosto odlišnou situaci, než je v připomínce uvedeno např. v případě energetických staveb, kde ve své podstatě nedošlo ke změně účelu užívání stavby.
Připustit, že by prostory, v nichž se budou pohybovat děti, nebyly adekvátně chráněny z pohledu požární bezpečnosti, lze pak považovat jako bezdůvodný hazard s jejich zdravím a životy.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
SMS ČR
Mgr. Jindra Tužilová (tuzilova@smscr.cz)
Připomínka č. 1 - odložení účinnosti
Požadujeme, aby účinnost vyhlášky č. 232/2023 Sb. nastala nejdříve k 1. 1. 2028.
Odůvodnění:
Cílem návrhu je změna účinnosti § 23a z 1. 1. 2025 na 1. 1. 2026. Vzhledem k požadavkům a náročnosti úprav, které některé provozovatele dětských skupin čekají a dále také s přihlédnutím k délce uskutečňování stavebních změn – od záměru, po stavební povolení, samotné stavební práce až po kolaudaci, se domníváme, že oddálení povinnosti o jeden rok je nedostatečné a tudíž nepřínosné.
Jako provozovatelé dětských skupin, kterými jsou i obce, se obáváme, že v některých případech dojde k ukončení činnosti dětských skupin, což s ohledem na novelu zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině (ST 716) dostane obce, které mají mít dle tohoto sněmovního tisku povinnost zajistit umístění do mateřské školy či dětské skupiny, a to pod hrozbou peněžité sankce, do patové situace.
Zároveň je třeba upozornit, že některé dětské skupiny byly v nedávné době vystavěny či rozšířeny díky dotačním titulům, což návrh zcela opomíjí a dopady neřeší. Z výše uvedených důvodů požadujeme posunutí účinnosti minimálně k 1. 1. 2028, ideálně k 1. 1. 2030.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno
Již v roce 2018 byly základní podmínky, ze kterých vycházela vyhláška 232/2023 Sb. uvedeny v Metodickém doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytovatele dětských skupin v oblasti požární ochrany a dále byly tyto podmínky uvedeny v materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2022 s názvem „Podmínky požární bezpečnosti dětských skupin“.
Vyhláška č. 232/2023 Sb. ze dne 4. července 2023 nabyla účinnosti 1. srpna 2023, s výjimkou předmětného ustanovení, které nabývá účinnosti 1. ledna 2025. Návrh pak tuto účinnost posunuje do roku 2026 (tj. celkově se jedná o nabytí účinnosti § 23a po více než 29 měsících od platnosti předmětné vyhlášky). Z uvedeného je zřejmé, že byl dán dostatečný časový úsek pro zhodnocení vhodnosti prostor, kde je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, z pohledu požární bezpečnosti, případně k provedení potřebných stavebních úprav těchto prostor.
Připustit, že by prostory, v nichž se budou pohybovat děti, nebyly adekvátně chráněny z pohledu požární bezpečnosti, lze pak považovat jako bezdůvodný hazard s jejich zdravím a životy.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
KML
Mgr. Jan Nevyjel
jan.nevyjel@
vlada.gov.cz
K Čl. - § 23a a posunutí účinností
Předmětem návrhu je odložení účinnosti § 23a ze dne 1. 1. 2025 na 1. 1. 2026. Tento roční odklad je však dle názoru připomínkového místa zcela nedostatečný. Dle vyjádření řady zařízení poskytujících péči o dítě v dětské skupině nebudou tato zařízení schopná v daném období své prostory požadavkům uvedeným nově v § 23a přizpůsobit a hrozí tak ukončení jejich činnosti.
Velmi přísné podmínky pro dětské skupiny stanovené v § 23a vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., od 1. 8. 2023 vedly ve výše uvedených zařízení například k nutnosti výměny podlah či vybudování únikových východů. Ty to změny vyvolaly v případě některých poskytovatelů péče pro dětské skupiny investice v řádu milionů korun do vybavení, které má před sebou ještě dlouhou dobu životnosti.
Přitom při změnách technických předpisů jako předkládané vyhlášky je běžné, že taková zpřísnění se uplatňují s racionálním přechodným opatřením, které směřuje tomu, aby k narovnání stavu došlo až při nejbližší možné stavební rekonstrukci. Takto bylo historicky postupováno například u zařízení sociální péče, ale také i u energetických staveb. Požadavky stanovené předmětnou proto působí retroaktivně, jelikož se vztahují na všechny stavby, tedy i ty, které jsou řádně zkolaudované a užívané. Vyhláška od srpna minulého roku zavedla pro vlastníky staveb novou povinnost, se kterou jsou spojeny zásadní finanční náklady, přičemž vlastník stavby nemohl předem vědět, že stát tyto dodatečné požadavky zavede. V tomto ohledu jsou ve stavebním právu retroaktivní požadavky nepřípustné, a pokud je již nutné je zavést, například z důvodu plnění závazků vůči Evropské unii, pak se požadavky naváží až na konkrétní okamžik v budoucnu. V tomto ohledu lze například odkázat na povinnost zřizovat dobíjecí stanice (§ 61 vyhlášky č. 146/2024 Sb.), která se uplatní pouze u novostaveb a u stávajících staveb se uplatní až v případě, kdy u této stavby probíhá změna dokončené stavby.
Obdobně byla například konstruována také přechodná ustanovení (§ 71) nového vládního návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti (sněmovní tisk č. 759) ve vztahu k nově zaváděným povinnostem pro správce informačních systémů základní služby, správce informačních a komunikačních systémů kritické informační infrastruktury, správce významných informačních systémů nebo poskytovatele digitální služby.
S ohledem na výše uvedené argumenty navrhujeme, aby účinnost ustanovení § 23a nabyla alespoň dnem 1. ledna 2035.
Tato připomínka je zásadní
Neakceptováno
Lze konstatovat, že připomínky ve vztahu k přechodnému ustanovení vyhlášky 232/2023 Sb., nebyly ze strany připomínkových míst uplatněny. Zmíněná vyhláška pak reaguje na zákon č. 247/2014 Sb. ve vztahu k umisťování dětí do prostor, které byly kolaudovány za jiným účelem, a které mnohdy nesplňují základní podmínky požární bezpečnosti ve vazbě na ochranu většího množství osob se sníženou schopností evakuace, které se v daných prostorách budou vyskytovat. Jedná se tak o naprosto odlišnou situaci, než je v připomínce uvedeno např. v případě energetických staveb, kde ve své podstatě nedošlo ke změně účelu užívání stavby.
Připustit, že by prostory, v nichž se budou pohybovat děti, nebyly adekvátně chráněny z pohledu požární bezpečnosti, lze pak považovat jako bezdůvodný hazard s jejich zdravím a životy.
Ostatní připomínky:
Resort
Připomínky
Vypořádání
OKOM
Obsahem navrhované vyhlášky je změna data účinnosti novelizační vyhlášky č. 232/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
Uvedená změna data účinnosti se přímo nedotýká práva EU.
Nicméně vzhledem k tomu, že vyhláška č. 232/2023 Sb. (i vyhláška č. 23/2008 Sb.) byla notifikována jako technický předpis podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, mělo by odůvodnění k návrhu širší vztah k této směrnici zmínit, a deklarovat zřejmě bezproblémový vztah navržené novelizace k dříve provedené notifikaci podle směrnice 2015/1535.
Odůvodnění by mělo být doplněno.
Akceptováno.
Odůvodnění bylo doplněno.
V Praze 14. října 2024
Vypracoval: Mgr. Ondrej Beňák Podpis:
Stránka 15 (celkem 15)