Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                IV.
ODŮVODNĚNÍ
I. OBECNÁ ČÁST

A Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních principů
Natura 2000 je soustava chráněných území vymezovaná ve všech členských státech Evropské unie (dále jen „EU“) podle jednotných kritérií v návaznosti na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (dále je „směrnice o ptácích“) a směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Tato soustava sestává ze dvou typů chráněných území – ptačích oblastí a evropsky významných lokalit. Účelem soustavy Natura 2000 je přispět k ochraně biologické rozmanitosti evropského území prostřednictvím ochrany vybraných fenoménů (přírodních stanovišť a druhů) stanovených v přílohách těchto směrnic.
Předloženým návrhem nařízení vlády se vymezuje nová Ptačí oblast Západní Krušné hory určená k ochraně tetřívka obecného (Lyrurus tetrix) a sýce rousného (Aegolius funereus).
Členské státy EU mají povinnost na základě čl. 4 odst. 1 směrnice o ptácích vymezit ptačí oblasti pro druhy uvedené v příloze I této směrnice a pravidelně se vyskytující stěhovavé druhy za účelem zajištění příznivého stavu jejich populací v dlouhodobém časovém horizontu. Tento požadavek směrnice o ptácích byl transponován do národní legislativy prostřednictvím § 45e odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“) a nařízením vlády č. 51/2005 Sb., kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti.
V souladu s požadavky směrnice o ptácích a národní legislativy vymezila vláda České republiky (dále jen „ČR“) v letech 2004 až 2009 jednotlivými nařízeními vlády na území ČR 41 ptačích oblastí. Územní vymezení ptačích oblastí a stanovení druhů, které jsou předmětem ochrany v ptačích oblastech, vycházelo z návrhu vypracovaného Českou společností ornitologickou ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR na základě odborných kritérií, založených na kritériích pro výběr významných ptačích území (Important Bird Area) v EU (Hora, Marhoul et Urban 2002). V roce 2019 došlo dále k doplnění orla královského (Aquila heliaca) jako předmětu ochrany do Ptačí oblasti Soutok – Tvrdonicko.  
Tetřívek obecný a sýc rousný, k jejichž ochraně je navrhovaná nová Ptačí oblast Západní Krušné hory, jsou jedněmi z druhů uvedených v příloze I směrnice o ptácích, které jsou současně uvedeny v nařízení vlády č. 51/2005 Sb., kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti. Zároveň jsou to druhy, u nichž se na základě aktuálních údajů o rozšíření a početnosti populací a stavu jejich biotopů jeví území západních Krušných hor jako zásadní pro zajištění jejich ochrany na národní úrovni.   
Potřeba posílení úrovně ochrany v oblasti Krušných hor je urgentní především ve vztahu k tetřívkovi obecnému, který prodělal za posledních 40 let na území ČR rapidní pokles početnosti (o více než 80 %) a je jedním z nejohroženějších druhů ptáků v ČR. Důsledkem poklesu početnosti bylo vymizení tetřívka obecného z mnoha dříve obývaných oblastí a fragmentace jeho populace, která přispívá ke ztrátě genetické variability s ohledem na omezenou výměnu jedinců mezi jednotlivými subpopulacemi, a tím ke zvýšení náchylnosti tohoto druhu na vymření.  
V současnosti se tetřívek vyskytuje pouze ve čtyřech oblastech (Šumava + Boletice, Jizerské hory + Krkonoše, Krušné hory a jednotliví jedinci v Doupovských horách) a velikost národní populace je odhadována na pouhých 370-500 tokajících kohoutků. 
Za hlavní příčiny ohrožení tetřívka obecného je možné pokládat změny stavu biotopu (změny vodního režimu a zarůstání v minulosti odvodněných rašelinišť a rozvolněných podmáčených smrčin, zarůstání imisních holin, expanze trav do vřesovišť v souvislosti s jejich eutrofizací, zalesňování lučních enkláv významných jako tokaniště apod.), dále pak rušení, predaci zejména prasetem divokým a kolize s antropogenními překážkami (např. oplocenky, lana od vleků aj.). 
Územní ochrana tetřívka obecného je v současnosti zajišťována prostřednictvím pěti ptačích oblastí – Ptačí oblasti Jizerské hory, Ptačí oblasti Krkonoše, Ptačí oblasti Šumava a v rámci Krušných hor prostřednictvím Ptačí oblasti Východní Krušné hory a Ptačí oblasti Novodomské rašeliniště – Kovářská. Krušnohorské ptačí oblasti však zajišťují ochranu pouze 2/3 krušnohorské populace tetřívka obecného, celá 1/3 krušnohorské populace, která se nachází v západní části Krušných hor, není prostřednictvím ptačí oblasti chráněna a není tak naplněné kritérium výběru ptačích oblastí spočívající v zabezpečení ochrany nejvýznamnějších míst výskytu daného druhu prostřednictvím ptačích oblastí.   
Krušnohorská populace tetřívka obecného představuje nejpočetnější populaci tohoto druhu v ČR s nejvyšší perspektivou zachování do budoucnosti (v roce 2023 bylo zaznamenáno 122 tokajících samců). V Krušných horách se relativně vyšší počty tetřívků udržely zejména v důsledku imisní kalamity, která proběhla v 80. – 90. letech minulého století a postihla zejména střední a východní část Krušných hor (došlo k úhynu smrkových porostů a náhradní dřeviny poskytly tetřívkovi vhodný biotop po potravní stránce i z hlediska jejich struktury). V poslední době je však zaznamenán pokles početnosti tetřívka obecného i v Krušných horách, a to zejména na území stávajících ptačích oblastí. Příčinou je mj. přeměna náhradních dřevin na cílové při současném nedostatečném přijímání managementových opatření ve prospěch zlepšení biotopu druhu (revitalizace rašelinišť, tvorba ploch bezlesí jako náhradních biotopů, podpora přítomnosti významného zastoupení melioračně-zpevňujících dřevin v druhové skladbě porostů). Naopak část populace v západní části Krušných hor se jeví jako stabilní, což je přičítáno přítomnosti vhodného biotopu tetřívka v dotčeném území, který nebyl významněji zasažen imisní kalamitou.
Krušnohorská populace tetřívka obecného má přeshraniční význam – na saské straně Krušných hor jsou taktéž vymezeny ptačí oblasti pro ochranu tetřívka obecného, nicméně výskyt tetřívka je zde sporadický a plně závislý na prosperitě populace na české straně Krušných hor. Ze saské strany je tedy zvýšený zájem na ochraně tetřívka v Krušných horách spojený nejen s přijímáním opatření na zlepšení biotopu druhu na saské části Krušných hor, ale i s podporou opatření pro zajištění prosperity populace tetřívka obecného na české straně Krušných hor. S ohledem na sdílenou zodpovědnost na ochraně tetřívka obecného mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko je problematika jeho ochrany stěžejním tématem pravidelných česko-saských jednání a zároveň předmětem připravovaného česko-saského „memoranda“ - Prohlášení o záměru přeshraniční spolupráce (mezi Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství,  Lesy ČR, s. p. na jedné straně a Saským státním ministerstvem pro energie, ochranu klimatu, životní prostředí a zemědělství a Státními lesy Svobodného státu Sasko na straně druhé), na jehož základě by mělo dojít k zintenzivnění realizace opatření ve prospěch daného druhu. Tato opatření by měla být realizována v návaznosti na existující strategické dokumenty péče o tetřívka obecného, tj. na české straně v návaznosti na souhrny doporučených opatření pro Ptačí oblast Východní Krušné hory a Ptačí oblast Novodomské rašeliniště – Kovářská a navazující studii „Opatření na podporu tetřívka obecného v Krušných horách“ (Ametyst, 2019) a na saské straně pak v návaznosti na Program na ochranu populace tetřívka obecného ve Svobodném státu Sasko.
Území západních Krušných hor hostí dále také jednu z nejpočetnějších populací sýce rousného v ČR vázanou na přirozené lesní prostředí. Ochrana tohoto druhu je dosud zajišťována prostřednictvím čtyř ptačích oblastí (Ptačí oblast Třeboňsko, Ptačí oblast Šumava, Ptačí oblast Jizerské hory a Ptačí oblast Krkonoše) mimo území severozápadních Čech a není tak naplněno kritérium výběru ptačích oblastí spočívající ve vymezení minimálně pěti území určených pro ochranu tohoto druhu.  
Účelem předkládaného návrhu na vymezení nové Ptačí oblasti Západní Krušné hory  je vedle naplnění požadavků směrnice o ptácích (požadavek zajistit prostřednictvím ptačích oblastí ochranu významných výskytů druhů přílohy I této směrnice) především posílení ochrany tetřívka obecného a sýce rousného v Krušných horách, a to nejen prostřednictvím legislativních nástrojů (vázání vybraných činností uvedených v návrhu nařízení vlády na souhlas orgánu ochrany přírody a uplatňování postupu podle § 45h a 45i ZOPK při pořizování koncepcí a uskutečňování záměrů), ale i prostřednictvím umožnění systematického plánování a realizace péče za účelem zachování biotopů předmětů ochrany ptačí oblasti v dostatečné rozloze a kvalitě pro zajištění jejich dlouhodobé existence v území. Zároveň dojde ke zvýšení využitelnosti motivačních nástrojů pro zajišťování této péče (zejména péče o biotop a zvýšení využitelnosti dotačních programů EU, které prioritizují péči o lokality soustavy Natura 2000, které jsou ptačí oblasti součástí).
Vymezení nové ptačí oblasti přispívá k plnění evropských a národních strategických dokumentů v oblasti ochrany přírody, zejména k plnění územních cílů Strategie ochrany biologické rozmanitosti EU do roku 2030 (cíl zajistit územní ochranu nejméně 30 % území EU) a Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky pro období 2020–2025 (opatření 1.2.2.2 Kompletace a optimalizace soustavy Natura 2000 s ohledem na její cíle).
B Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Předkládaný návrh nařízení vlády byl připraven na základě § 45e ZOPK.
Podle § 45e odst. 1 ZOPK se jako ptačí oblast vymezí území, které je nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků, které jsou stanoveny právními předpisy Evropské unie (jde o druhy uvedené v příloze I směrnice o ptácích a pravidelně se vyskytující stěhované druhy), vyskytují se na území České republiky a vláda je stanoví nařízením.
Tetřívek obecný a sýc rousný jsou druhy, které jsou uvedeny v nařízení vlády č. 51/2005 Sb., kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti (zmocnění pro vydání nařízení vlády je obsaženo v § 45e odst. 1 ZOPK). Vymezení nové Ptačí oblasti Západní Krušné hory určené k ochraně těchto druhů vychází z odborného návrhu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a České společnosti ornitologické založeného na datech o aktuální početnosti a výskytu tetřívka obecného a sýce rousného v ČR a zhodnocení nabídky vhodných biotopů pro dlouhodobý výskyt jedinců daného druhu na území nově navrhované ptačí oblasti.  Předkládaný návrh je tak plně v souladu s požadavky § 45e odst. 1 ZOPK, jelikož nově navrhovaná Ptačí oblast Západní Krušné hory představuje jedno z nejvhodnějších území pro ochranu dotčených druhů z hlediska jejich výskytu a stavu a početnosti jejich populací na území ČR. 
Zákonné zmocnění pro vymezení ptačí oblasti formou nařízení vlády vyplývá z § 45e odst. 2 ZOPK.
V souladu s § 45e odst. 2 ZOPK vláda vymezí nařízením ptačí oblast s cílem zajistit přežití výše uvedených druhů ptáků a rozmnožování v jejich areálu rozšíření, přičemž vezme v úvahu požadavky těchto druhů na ochranu. Vláda také může v nařízení stanovit činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody, přičemž zohlední hospodářské požadavky, požadavky rekreace, sportu a rozvojové záměry dotčených obcí a krajů podle územně plánovací dokumentace, na území vojenských újezdů zohlední rovněž požadavky na zajištění obrany státu. 
V souladu s tímto ustanovením jsou za účelem zajištění ochrany dotčených druhů v § 3 odst. 1 nařízení vlády stanoveny činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody. Jedná se o činnosti, které jsou potenciálně rizikové s ohledem na ekologické nároky daných druhů (mohly by vést k ohrožení biotopů či vlastních jedinců dotčených druhů) a jejichž realizace by měla být tudíž usměrňována v rámci správního řízení o udělení souhlasu příslušným orgánem ochrany přírody. Tyto činnosti jsou formulovány v obdobném rozsahu jako u stávajících nařízení vlády, kterými se vymezují ptačí oblasti určené k ochraně dotčených druhů a v maximální míře zohledňují zájmy subjektů v území. Souhlas není vyžadován pro činnosti realizované v zastavěném území a v zastavitelných plochách, tj. činnosti vázané na souhlas se nedostávají do kolize s rozvojovými záměry obcí dle platných územně plánovacích dokumentací obcí. Souhlas dále není vyžadován v případech stanovených v § 3 odst. 2 nařízení vlády, čímž je především vyloučena nadbytečná administrativní zátěž dotčených subjektů při zajišťování povinností a realizaci postupů vyplývajících z jiných právních předpisů (omezení duplikace rozhodování v jedné věci, umožnění údržby cest a komunikací apod.). Činnosti vázané na souhlas zároveň neomezují využívání sportovních areálů a stávajících vyznačených turistických tras a respektují tak požadavky rekreace a sportu v území, zároveň se nedostávají do kolize s hospodářskými požadavky (byly projednány s hlavními hospodařícími subjekty v lesích, které s navrženým zněním vyjádřily souhlas – viz níže). Požadavky § 45e odst. 2 ZOPK jsou tak naplněny.
V § 45e odst. 3 ZOPK je dále vyjádřen požadavek, aby vymezení ptačí oblasti na území, které dosud není zvláště chráněno podle části třetí zákona o ochraně přírody a krajiny, bylo projednáno s dotčenými kraji a obcemi.
Návrh na vymezení ptačí oblasti byl v návaznosti na požadavky § 45e odst. 3 ZOPK projednán s Krajským úřadem Karlovarského kraje, a to dne 18. 9. 2020 na Krajském úřadě Karlovarského kraje. V návaznosti na požadavky zástupců krajského úřadu byl následně vyhodnocen soulad návrhu ptačí oblasti s rozvojovými záměry kraje a obcí [dle územních plánů jednotlivých dotčených obcí, záměrů kraje v dotčeném území dle „Územní studie Krušné hory – západ (dostupnost rekreace)“ a Zásad územního rozvoje] a zvážena možnost posunu vedení hranice ptačí oblasti dále od zastavěného území a zastavitelných ploch obcí (jednání dne 23. února 2021). Po vyhodnocení podkladů bylo přistoupeno k úpravě hranice u obce Přebuz s ohledem na zajištění souladu vedení hranice ptačí oblasti s územním plánem obce, u ostatních obcí nebyl rozpor územních plánů s vedením hranice ptačí oblasti shledán. Zároveň došlo k odbornému zdůvodnění vedení hranice ptačí oblasti v blízkosti zastavěného území a zastavitelných ploch obcí (výskyt biotopů předmětných druhů).  Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Karlovarského kraje ve svém následném vyjádření uvedl, že nemá námitky k vymezení nové ptačí oblasti, jež územním rozsahem objektivně odpovídá centrům výskytu tetřívka obecného na území Karlovarského kraje a koresponduje se stávajícími lokalitami soustavy Natura 2000 jak na českém, tak německém území. Zároveň vyslovila s vymezením nové ptačí oblasti souhlas Rada Karlovarského kraje (Usnesení ze 43. jednání Rady Karlovarského kraje ze dne 23. září 2021).
Návrh na vymezení ptačí oblasti byl v návaznosti na požadavky § 45e odst. 3 ZOPK dále projednán s obcemi, a to v rámci osobního jednání konaného dne 26. října 2021 v obci Pernink. Na základě požadavku obce Boží Dar byla následně v průběhu roku 2022 zpracována analýza možného střetu vymezení nové ptačí oblasti s rozvojovým záměrem obce Boží Dar v lokalitě Ryžovna. Poté proběhlo dne 19. října 2023 v obci Pernink opětovné osobní projednání záměru z důvodu změny ve vedení některých obcí v důsledku voleb do zastupitelstev obcí v druhé polovině roku 2022 a související potřeby seznámení nového vedení obcí se záměrem Ministerstva životního prostředí, včetně prověření jejich aktuálního postoje.  V návaznosti na požadavek obce Abertamy došlo k úpravě vedení hranice ptačí oblasti ve správním obvodu obce. Se záměrem vymezení nové ptačí oblasti vyslovilo pět obcí souhlas (Abertamy, Potůčky, Nové Hamry, Přebuz, Šindelová) a pět obcí nesouhlas (Boží Dar, Jáchymov, Horní Blatná, Pernink, Nejdek). Důvodem byla většinou obava ze zvýšené administrativy, omezení rozvoje obcí, případně navýšení zákonných limitů pro přijímání postupů ve vazbě na klimatickou změnu, zpochybnění nezbytnosti vymezení ptačí oblasti pro zajištění ochrany dotčených druhů, příp. vymezení ptačí oblasti v předkládané podobě, ačkoliv byly dané problematiky podrobně diskutovány na výše uvedeném osobním projednání, případně v případě potřeby dále po jednání (např. byly předloženy podklady odůvodňující vymezení ptačí oblasti v předkládaných hranicích). Dvě obce se k záměru nevyjádřily (Merklín, Stříbrná). 
Nad rámec zákonných povinností byl dále návrh na vymezení nové Ptačí oblasti Západní Krušné hory poskytnut ze strany Ministerstva životního prostředí k vyjádření též hlavním hospodařícím subjektům v lese – podniku Lesy ČR, s. p. a Arcibiskupství pražskému, jejichž součinnost je při zajišťování ochrany obou druhů zásadní. Oba subjekty vyjádřily ve svých vyjádřeních podporu vymezení nové ptačí oblasti a ochotu se aktivně zapojit do ochrany daných druhů. 
C Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami Evropské unie.  
Tetřívek obecný a sýc rousný jsou druhy uvedené v příloze I směrnice o ptácích, z čehož vyplývá povinnost členských států, tj. i ČR zajistit zvláštní ochranu jejich stanovišť s cílem zajistit jejich přežití a rozmnožování v areálu jejich rozšíření. Předloženým odborným návrhem, na jehož základě došlo k vyhodnocení území západních Krušných hor jako vhodného k ochraně dotčených druhů v souladu s kritérii pro vymezování ptačích oblastí v EU (Hora, Marhoul et Urban 2002), dochází k naplnění požadavků směrnice o ptácích, konkrétně čl. 4 odst. 1 této směrnice.
D Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Stávající vymezení 41 ptačích oblastí odráží stav populací druhů uvedených v příloze I směrnice o ptácích a pravidelně se vyskytujících stěhovavých druhů z doby přípravy vstupu ČR do EU (rok 2002). V této době nebylo území západních Krušných hor považované za klíčové z hlediska výskytu tetřívka obecného v Krušných horách, jelikož výskyt tetřívka obecného byl soustředěn převážně do území stávajících ptačích oblastí. Postupem času se však početnost tetřívka obecného začala v západní části Krušných hor zvyšovat a tato oblast nabyla srovnatelného významu pro ochranu tetřívka obecného jako zbývající, prostřednictvím ptačích oblastí chráněné, území Krušných hor. V případě sýce rousného nebyly ze západních Krušných hor v době navrhování ptačích oblastí dostatečné údaje o početnosti daného druhu, které byly získány až v nadcházejícím období, a to s ohledem na zavedení pravidelného monitoringu druhů přílohy I směrnice o ptácích, včetně speciálního akustického monitoringu sov.  
Oblast západních Krušných hor představuje v současné době jediné, prostřednictvím ptačích oblastí dosud nechráněné, významné území výskytu tetřívka obecného v ČR s perspektivou jeho dlouhodobého výskytu, přičemž nezahrnutí tohoto území mezi ptačí oblasti je nejen v rozporu s požadavky čl. 4 odst. 1 směrnice o ptácích a § 45e odst. 1 ZOPK, ale především s urgentní potřebou posílení ochrany daného druhu, který vykazuje na národní úrovni dlouhodobý i krátkodobý výrazný negativní trend početnosti a hrozí riziko jeho vyhynutí. 
Jelikož území navržené ptačí oblasti hostí dle aktuálních údajů i jednu z nejpočetnějších populací sýce rousného v ČR, k jehož ochraně je dosud vymezeno omezené množství ptačích oblastí, a to mimo oblast severozápadních Čech, je vysoce žádoucí zařadit mezi předměty ochrany ptačí oblasti i tento druh a zabezpečit tak jeho ochranu v souladu s kritérii pro výběr ptačích oblastí (vymezení minimálně pěti ptačích oblastí pro ochranu druhu).
Vymezení nové ptačí oblasti pro tetřívka obecného a sýce rousného zajistí reprezentativní ochranu daných druhů v národní soustavě Natura 2000 (jejíž jsou ptačí oblasti součástí), jež je předpokladem plnění funkce této soustavy v souladu s požadavky směrnice o ptácích, kterou je příspěvek k udržení či dosažení příznivého stavu daných druhů, a tím zajištění ochrany biodiverzity jako takové. Za významný přínos vymezení ptačí oblasti lze považovat posílení ochrany tetřívka obecného a sýce rousného v Krušných horách, a to nejen prostřednictvím legislativních nástrojů, ale především prostřednictvím zvýšení využitelnosti motivačních nástrojů, jež jsou zásadní pro možnost přijímání komplexních opatření na ochranu a podporu daných druhů (zejména péče o biotop a zvýšení využitelnosti dotačních programů EU, které prioritizují péči o lokality soustavy Natura 2000, které jsou ptačí oblasti součástí). Zároveň bude umožněno systematické plánování a realizace péče o oba druhy (pro ptačí oblast bude zpracován souhrn doporučených opatření stanovující optimální péči o území). Zásadní je v tomto ohledu zejména péče o biotop tetřívka obecného, dále pak eliminace faktorů ohrožujících daný druh v území (např. predátoři, rušení).
Nezajištění odpovídající územní ochrany tedy přináší z dlouhodobého hlediska rizika, která ve svém důsledku mohou být příčinou degradace daného území s negativním dopadem na dotčené předměty ochrany a zejména v případě tetřívka obecného (s ohledem na jeho nepříznivý stav z hlediska ochrany a akutní potřebu koordinované ochrany) mohou přispět k jeho vymizení z území Krušných hor.         
E Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
S navrhovanou právní úpravou bude spojen nárůst administrativní zátěže na straně dotčených orgánů státní správy (Krajský úřad Karlovarského kraje a na území národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) i vlastníků a podnikatelských subjektů, a to v souvislosti s vydáváním stanoviska orgánu ochrany přírody z hlediska významnosti vlivu zamýšlené koncepce či záměru na předmět ochrany nebo celistvost ptačí oblasti (§ 45i odst. 1 ZOPK) a případného posouzení koncepce či záměru (§ 45i odst. 2 ZOPK), resp. s nutností opatřit si souhlas dle § 45e odst. 2 ZOPK k činnostem vázaným na souhlas orgánu ochrany uvedených v návrhu nařízení vlády. Nárůst administrativní zátěže však nebude významný s ohledem na značný (72 %) překryv nové ptačí oblasti se stávajícími evropsky významnými lokalitami, kde již jsou stanoviska podle § 45i odst. 1 ZOPK, popř. posouzení podle § 45i odst. 2 ZOPK vyžadována nyní ve vztahu k evropsky významným lokalitám, a dojde tedy pouze k rozšíření žádosti/posouzení o zhodnocení případného dopadu na ptačí oblast.
Vymezením nové Ptačí oblasti Západní Krušné hory dojde k částečnému zvýšení finanční zátěže pro hospodařící subjekty a orgány ochrany přírody při zajišťování péče o ptačí oblast. V případě území ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nedojde k potřebě navýšení péče nad rámec péče o stávající národní přírodní rezervaci Božídarské rašeliniště. Spolupráce s hospodařícími subjekty se předpokládá na dobrovolné bázi a hlavní dotčené hospodařící subjekty jsou jí nakloněny (vyjádření souhlasu podniku Lesy ČR, s. p. a Arcibiskupství pražského s vymezením nové ptačí oblasti a ochoty se podílet na ochraně druhu).  Pro zajištění odpovídající péče o území možno využít národní i evropské finanční nástroje. 
F Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Vymezení nové Ptačí oblasti Západní Krušné hory podstatně zvýší příspěvek soustavy Natura 2000 (jejíž jsou ptačí oblasti součástí) v ČR k ochraně tetřívka obecného a sýce rousného v souladu s čl. 4 odst. 1 směrnice o ptácích a § 45e odst. 1 ZOPK. Bude rozšířena územní ochrana přírodovědně cenné lokality významné na národní (oba druhy jsou zvláště chráněné v kategorii silně ohrožený druh, tetřívek obecný je uveden v kategorii ohrožený a sýc rousný v kategorii zranitelný dle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky) a evropské (oba druhy jsou uvedeny v příloze I směrnice o ptácích, která stanovuje druhy, jejichž ochrana má být zajištěna prostřednictvím ptačích oblastí) úrovni.
G Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen. 

H Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. 
I Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovanou právní úpravou nejsou spojena žádná korupční rizika. Navrhovaným nařízení vlády coby prováděcím právním předpisem nejsou zakládány žádné kompetence orgánů veřejné správy.
Rozhodování o souhlasu podle § 45e odst. 2 ZOPK ke stanoveným činnostem bude probíhat ve standardním správním řízení, které poskytuje dostatečnou záruku možnosti bránit se proti vydanému rozhodnutí prostřednictvím řádných a mimořádných opravných prostředků, včetně možnosti soudní ochrany. Předpokládá se, že souhlasů podle § 45e odst. 2 ZOPK budou pro dané území vydávány jednotky za rok, jde tudíž o zcela zanedbatelné množství. Korupční riziko je tudíž na základě vyhodnoceno jako nevýznamné.
J Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.
K Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady na rodiny.
L Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Případné dopady na územní samosprávné celky související s vymezením nové ptačí oblasti Západní Krušné hory jsou omezeny na dotčené obce a Karlovarský kraj, a to v návaznosti na jejich budoucí rozvoj a nutnost zohledňovat legislativní limity ochrany ptačí oblasti. Tyto dopady nebudou významné uvážíme-li, že při vedení hranice ptačí oblasti byly zohledněny rozvojové záměry obcí dle územních plánů jednotlivých dotčených obcí a rozvojové záměry Karlovarského kraje dle Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje a dle „Územní studie Krušné hory – západ (dostupnost rekreace)“. Zároveň se rozvojové záměry obcí nedostávají do kolize s činnostmi vázanými na souhlas dle nařízení vlády, jelikož tento souhlas není vyžadován pro realizaci činností v zastavěném území a zastavitelných plochách.
Případná omezení lze tedy očekávat pouze v souvislosti s budoucími plánovanými rozvojovými záměry obcí a Karlovarského kraje v návaznosti na aktualizace územně plánovacích dokumentací. Toto omezení však nebude významné, uvážíme-li značný překryv (72 %) ptačí oblasti se stávajícími evropskými významnými lokalitami, stávající ochranu dotčených druhů v režimu zvláštní druhové ochrany a nutnost zohlednění těchto limitů při plánování rozvojových záměrů obcí a Karlovarského kraje (schvalování územně plánovacích dokumentací obcí apod.) již v současnosti.  Blíže viz Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA).
M Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Všechny ptačí oblasti jsou na základě § 42 odst. 1 ZOPK evidovány v ústředním seznamu ochrany přírody, který je součástí Informačního systému ochrany přírody (viz také § 42 odst. 2 a § 72d ZOPK). Jedná se o informační systém veřejné správy, do něhož je umožněn dálkový přístup. Ústřední seznam ochrany přírody je dostupný na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR na adrese: https://drusop.nature.cz/portal/. 
Součástí údajů, které se o ptačích oblastech v ústředním seznamu ochrany přírody evidují, je také související dokumentace, včetně vyhlašovacích právních předpisů. Navrhované nařízení vlády tak po svém schválení bude kromě publikace ve Sbírce zákonů promítnuto rovněž do příslušných záznamů o dotčené ptačí oblasti v ústředním seznamu ochrany přírody. 
S ohledem na výše uvedené tak lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava je v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.

13

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1
Ustanovením § 1 předkládaného návrhu nařízení vlády se v souladu s obvyklou strukturou právního předpisu stanoví předmět úpravy v něm obsažené, kterým je vymezení Ptačí oblasti Západní Krušné hory. Předmětem ochrany vymezované ptačí oblasti jsou, jak bylo výše uvedeno, populace tetřívka obecného a sýce rousného, tj. ochrana druhů ptáků uvedených v příloze č. I směrnice o ptácích a v nařízení vlády č. 51/2005 Sb., kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti, a jejich biotopy.
Ptačí oblast Západní Krušné hory se navrhuje k vymezení s cílem zachovat a obnovit ekosystémy, které jsou pro tyto druhy ptáků významné z hlediska zajištění jejich ochrany a zachování jejich populací ve stavu příznivém z hlediska jejich ochrany v jejich přirozeném areálu rozšíření.
K § 2
Ustanovení § 2 předkládaného návrhu nařízení vlády upravuje územní vymezení Ptačí oblasti Západní Krušné hory.
Vymezení ptačí oblasti je učiněno specifikací příslušného kraje a dotčených katastrálních území. Bližší údaje k vymezení ptačí oblasti jsou uvedeny v přílohách, podrobný slovní popis vedení hranice ptačí oblasti je obsažen v příloze č. 1 k navrhovanému nařízení vlády, orientační grafické znázornění vymezení ptačí oblasti je pak přiloženo jako příloha č. 2 k tomuto návrhu. Mapové podklady v rozsahu stanoveném dle vyhlášky č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území (Oddíl D přílohy č. 5 k této vyhlášce) jsou uloženy v ústředním seznamu ochrany přírody.
K § 3
Ustanovení § 3 odst. 1 stanoví v souladu s § 45e odst. 2 ZOPK činnosti, ke kterým je potřeba předchozího souhlasu orgánu ochrany přírody (tzv. ochranné podmínky). Vymezení těchto ochranných podmínek je pak doplněno výjimkami zakotvenými v odstavci 2 téhož ustanovení. 
K § 3 odst. 1 písm. a) 
První ochranou podmínkou, tj. činností vázanou na souhlas orgánu ochrany přírody, je změna druhu pozemku nebo způsobu jeho využití. Tato ochranná podmínka je navržena pro zajištění potřebné minimální rozlohy a vhodného způsobu užívání biotopů tetřívka obecného a sýce rousného, jako základní podmínky pro dlouhodobé zachování populací daných druhů na území ptačí oblasti. Platí přitom, že druhy pozemků – orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodních plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy – jsou vymezeny v § 3 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) a charakterizovány v bodu 1 přílohy k vyhlášce č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). Způsob využití pozemku je pak evidován v katastru nemovitostí podle § 10 odst. 1 písm. g) katastrální vyhlášky podle bodu 2 přílohy k této vyhlášce. 
K § 3 odst. 1 písm. b) a odstavci 2 písm. a)
Souhlasem orgánu ochrany přírody jsou dále podmíněny činnosti, které jsou způsobilé vyvolat takovou změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu některého u druhů, k jejichž ochraně je ptačí oblast vymezována. 
Tato ochranná podmínka je navržena pro zajištění ochrany přírodního charakteru extenzivně užívaných vlhkých luk, a dalších podmáčených ploch, které jsou důležitými součástmi biotopu tetřívka obecného, ale i sýce rousného (součást lovišť). 
Pokud však jde o činnosti, které vyplývají ze schválených manipulačních řádů vodních děl, souhlas orgánu ochrany přírody se nevyžaduje, neboť jím provedené posouzení je součástí samotného řízení o schválení manipulačního řádu, v němž figuruje jako dotčený orgán.
K § 3 odst. 1 písm. c) a odstavci 2 písm. b)
Na souhlas orgánu ochrany přírody je vázáno rovněž udržování odvodňovacích systémů, a to z důvodu zajištění možnosti obnovy biotopů využívaných zejm. tetřívkem obecným (případně sýcem rousným jako loviště), které byly v minulosti degradovány odvodněním (nevhodné meliorační zásahy realizované zejm. na podmáčených loukách a rašelinných plochách vedly ke změněně struktury porostů a druhového složení vegetace, čímž došlo k ústupu rostlinných druhů, které tvoří významnou složku potravy tetřívka obecného, jako jsou specifické druhy trav, nízké keříčkovité rostliny a listnaté dřeviny). 
Výjimka z povinnosti opatřit si souhlas orgánu ochrany přírody je stanovena pro údržbu lesních odvozních cest, které jsou zpevněné a umožňují celoroční provoz, a rovněž pro údržbu odvozních cest, zpevněných i nezpevněných, které umožňují sezónní provoz. Údržba cest zajišťuje jejich funkčnost pro potřeby lesního hospodaření a není v rozporu s ekologickými nároky dotčených druhů.
K § 3 odst. 1 písm. d)
Bez souhlasu orgánu ochrany přírody nelze dále organizovat na území ptačí oblasti sportovní soutěže a jiné hromadné akce, pokud se nejedná o akce konané ve stálých sportovních areálech nebo na vyznačených turistických trasách. Jedná se o opatření, které má zajistit ochranu jedinců dotčených druhů před nadměrným rušením v důsledku pořádání akcí s vyšší účastí osob (pořádané mimo sportovní areály a vyznačené turistické trasy), zejména v citlivém období roku (období hnízdění a v případě tetřívka dále období zimování).   
K § 3 odst. 1 písm. e)
Souhlasu orgánu ochrany přírody je rovněž třeba k vyznačování nových turistických, cyklistických, jezdeckých a lyžařských tras. Tato ochranná podmínka je navržena pro ochranu prioritních území výskytu jedinců dotčených druhů před rušivými vlivy v důsledku nekoordinovaného vymezování turisticky využívaných cest. 
K § 3 odst. 1 písm. f)
Souhlas orgánu ochrany přírody je vyžadován dále k provádění letecké aplikace biocidů a látek, které mohou změnit chemické vlastnosti půdního prostředí. Cílem této ochranné podmínky je zajistit možnost omezení plošných negativních změn biotopu tetřívka obecného v důsledku aplikace biocidů (dopad na hmyz, který tvoří potravní složku tetřívka obecného) či chemických látek ovlivňujících půdní vlastnosti (např. vápnění a jeho dopad na vegetaci rašelinišť, která tvoří významnou složku potravy tetřívka obecného), a tím zachování takové struktury ekosystémů, která odpovídá ekologickým nárokům daného druhu. 
K § 3 odst. 1 písm. g)
Souhlas orgánu ochrany přírody je vyžadován rovněž k používání přípravků na hubení hlodavců při zemědělském a lesním hospodaření. Ochranná podmínka je navržena pro ochranu populací dotčených druhů před možnou kontaminací potravního řetězce (riziko úhynu jedinců tetřívka obecného v důsledku přímé konzumace používaných granulí jako gastrolitů či jedinců sýce rousného v důsledku konzumace jedem zasažených hlodavců).
K § 3 odst. 1 písm. h) a odstavci 2 písm. c)
Souhlasu orgánu ochrany přírody podléhá v období od 1. ledna do 31. května běžného kalendářního roku vnadění (tj. umisťování vnadiště či ponechávání krmiva na vnadištích) a přikrmování zvěře, s výjimkou sena a přikrmování v přezimovacích obůrkách. 
Ochranná podmínka je navržena pro zajištění ochrany jedinců tetřívka obecného před nadměrným predačním tlakem ze strany prasete divokého (umožnění usměrňování vnadění prasat divokých tak, aby nebyly uměle udržovány v místech výskytu tetřívka obecného v době rozmnožování prasat a následně v době rozmnožování tetřívka obecného). Ochranná podmínka zároveň zohledňuje stávající praxi péče o býložravou spárkatou zvěř ve volné přírodě (provoz krmelců, seníků či krmení senem mimo tato zařízení) i v rámci přezimovacích obůrek. 
K § 3 odst. 2 písm. d)
Souhlas orgánu ochrany přírody k činnostem dle § 3 odst. 1 není vyžadován pro činnosti prováděné za účelem potřeby zajištění provozní způsobilosti pozemních komunikací vykonávané správci komunikací dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikací, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o činnosti prováděné v ochranném pásmu pozemních komunikací, které nebyly vyhodnoceny jako rizikové ve vztahu k nárokům dotčených předmětů ochrany a jejichž realizaci tak není nutné usměrňovat.   
K § 3 odst. 2 písm. e)
Souhlas  orgánu ochrany přírody k činnostem dle § 3 odst. 1 není vyžadován pro činnosti prováděné podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů na území stanoveného dobývacího prostoru a výhradních ložisek, jelikož posouzení rizikovosti daných činností z hlediska nároků dotčených druhů bude zajištěno příslušnými orgány ochrany přírody v rámci řízení báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru a o otvírce, přípravě a dobývání výhradního ložisek.
K § 4
Jako datum nabytí účinnosti navrhovaného nařízení vlády se v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, navrhuje 1. leden 2025.