Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                ÚŘAD VLÁDY ČR

VI.
Vypořádání připomínek k materiálu s názvem:
Návrh nařízení vlády, kterým se vymezuje Ptačí oblast Západní Krušné hory
Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra životního prostředí dne 26. srpna 2024, s termínem dodání stanovisek do 16. září 2024. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce: 
	Resort
	
	
	Připomínky
	Vypořádání
	Reakce připomínkového místa na vypořádání

	Ministerstvo pro místní rozvoj

	
	
	Obecně:
	
	Souhlas

	
	1. 
	
	1. Upozorňujeme, že latinský název tetřívka obecného použitý v návrhu (Lyrurus tetrix) neodpovídá latinskému názvu v nařízení vlády č. 51/2005 Sb. (Tetrao tetrix) ani není obsažen v příloze I směrnice o ptácích.
	Vysvětleno 

Název Lyrurus tetrix odráží aktuálně platné vědecké názvosloví, které je třeba respektovat.  Použití tohoto názvu nezpůsobí právní nejistotu
	

	
	
	
	K jednotlivým ustanovením návrhu:
	
	

	
	2. 
	
	2. K § 2 odst. 2 a příloze č. 1

V § 2 odst. 2 a nadpise přílohy č. 1 doporučujeme slovo „Území“ nahradit slovem „Územní“.
	Akceptováno
	

	
	3. 
	
	3. K § 3 odst. 1 písm. b)

V § 3 odst. 1 písm. b) doporučujeme slovo „zřízena“ nahradit slovem „vymezena“ s ohledem na použití tohoto pojmu napříč normativním textem.
	Akceptováno
	

	
	4. 
	
	4. K § 3 odst. 2 písm. b)

V § 3 odst. 2 písm. b) doporučujeme prověřit, že se v druhém výskytu jedná pouze o „odvozní cestu“, nikoli „lesní odvozní cestu“.
	Akceptováno jinak
Termíny „lesní odvozní cesta zpevněná umožňující celoroční provoz“ a „odvozní cesta zpevněná nebo nezpevněná umožňující sezónní provoz“ byly nahrazeny v souladu s platnou normou ČSN 73 6108 za významově shodné termíny „lesní cesta pro celoroční provoz“ a „lesní cesta pro sezónní provoz“
	

	
	5. 
	
	5. K příloze č. 1

V příloze č. 1 doporučujeme zavedení legislativních zkratek pro parcelní číslo a katastrální území vypustit a od prvního výskytu používat označení „p. č.“ a „k. ú.“, nebo alespoň do zavedení legislativní zkratky doplnit uvozovky.
	Akceptováno
	

	
	6. 
	
	6. K příloze č. 1

V příloze č. 1 doporučujeme text „p. č.764/1“ nahradit textem „p. č. 764/1“.
	Akceptováno
	

	
	7. 
	
	7. K příloze č. 1

V příloze č. 1 doporučujeme text „p. č.1150/1“ nahradit textem „p. č. 1150/1“.
	Akceptováno
	

	
	8. 
	
	8. K příloze č. 1

V příloze č. 1 doporučujeme text „p. č.1162/1“ nahradit textem „p. č. 1162/1“.
	Akceptováno
	

	
	9. 
	
	9. K příloze č. 1

V příloze č. 1 doporučujeme slova „k. ú Přebuz“ nahradit slovy „k. ú. Přebuz“, slova „k. ú Pstruží“ nahradit slovy „k. ú. Pstruží“ a slova „k. ú Pernink“ nahradit slovy „k. ú. Pernink“.
	Akceptováno
	

	
	10. 
	
	10. K příloze č. 1

V příloze č. 1 doporučujeme slovo „Trusnickou“ nahradit slovem „Trousnickou“ a slovo „Trousenická“ nahradit slovem „Trousnická“.
	Akceptováno
	

	
	11. 
	
	11. K příloze č. 1

V příloze č. 1 doporučujeme text „1930/2,1340/6“ nahradit textem „1930/2, 1340/6“.
	Akceptováno
	

	
	12. 
	
	12. K příloze č. 1

V příloze č. 1 doporučujeme sjednotit používání značky „m“ a slova „metrů“.
	Akceptováno
	

	
	13. 
	
	13. K příloze č. 1

Na konci přílohy č. 1 doporučujeme s ohledem na použití dvoumístného způsobu zápisu data vypustit mezeru mezi dnem a měsícem.
	Akceptováno
	

	
	14. 
	
	14. K poznámce pod čarou č. 2

V poznámce pod čarou č. 2 doporučujeme za text „§ 78 odst. 1“ doplnit slova „a § 78 odst. 3 písm. m)“.
	Akceptováno
	

	
	15. 
	
	15. K poznámkám pod čarou č. 3 a 4

V poznámkách pod čarou č. 3 a 4 doporučujeme na konci textu doplnit slova „, ve znění pozdějších předpisů“.
	Neakceptováno

Ustanovení § 12 písm. h) ani i) zákona č. 283/2021 Sb. nebylo doposud novelizováno, s ohledem na čl. 65 odst. 1 Legislativních pravidel vlády proto dovětek „ve znění pozdějších předpisů“ není namístě. 
	

	
	16. 
	
	16. K poznámce pod čarou č. 5

V poznámce pod čarou č. 5 doporučujeme na konci textu prvního řádku doplnit slova „, ve znění pozdějších předpisů“.
	Akceptováno jinak

Z dosavadních novel zákona č. 283/2021 Sb. se ustanovení § 213 a 214 týkala pouze novela vyhlášená pod č. 152/2023 Sb., v souladu s čl. 65 odst. 2 Legislativních pravidel vlády (a contr.) proto doplněna jen tato novela. 
	

	
	
	
	K odůvodnění:
	
	

	
	17. 
	
	17. K části A obecné části

V části A obecné části odůvodnění v prvním odstavci doporučujeme slova „směrnici Rady 2009/147/ES“ nahradit slovy „směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES“ a slova „(dále je „směrnice o ptácích“)“ nahradit slovy „(dále jen „směrnice o ptácích“)“.
	Akceptováno
	

	
	18. 
	
	18. K části A obecné části

V části A obecné části odůvodnění v desátém odstavci doporučujeme uvést do souladu tvrzení o vlivu imisní kalamity na krušnohorskou populaci tetřívka obecného. V druhé větě se uvádí, že zejména v důsledku imisní kalamity se v Krušných horách udržely relativně vyšší počty tetřívků, zatímco podle poslední věty se část populace v západní části Krušných hor se jeví jako stabilní, což je přičítáno přítomnosti vhodného biotopu tetřívka v dotčeném území, který nebyl významněji zasažen imisní kalamitou.
	Akceptováno

Text odůvodnění upřesněn ve smyslu, že imisní kalamita postihla zejména střední a východní část Krušných hor.
	

	
	19. 
	
	19. K části A obecné části

V části A obecné části odůvodnění v desátém odstavci doporučujeme upravit spojení slov „podpora přítomnosti významného zastoupení melioračně-zpevňujících v druhové skladby porostů“, aby dávalo smysl.
	Akceptováno

Text odůvodnění upraven.
	

	
	20. 
	
	20. K části B obecné části

V části B obecné části v šestém odstavci doporučujeme slova „platných plánovacích dokumentací“ nahradit slovy „platných územně plánovacích dokumentací“.
	Akceptováno
	

	
	21. 
	
	21. K části B obecné části

V části B obecné části v osmém odstavci doporučujeme za slovo „Karlovarského“ vložit slovo „kraje“.
	Akceptováno
	

	
	22. 
	
	22. K části B obecné části

V části B obecné části v osmém odstavci doporučujeme vypustit slovo „vrstvy“ ve spojení s územními plány obcí, záměry kraje a zásadami územního rozvoje.
	Akceptováno
	

	
	23. 
	
	23. K části L obecné části

V části L obecné části v prvním odstavci doporučujeme za slova „Západní Krušné“ vložit slovo „hory“.
	Akceptováno


	

	
	24. 
	
	24. K § 2 zvláštní části

V § 2 v druhém odstavci doporučujeme slovo „návrhu)“ nahradit slovem „návrhu“.
	Akceptováno
	

	Ministerstvo průmyslu a obchodu

	25. 
	
	1. V normativním textu v § 2 odst. 2 a v nadpisu přílohy č. 1 doporučujeme slovo „Území“ nahradit slovem „Územní“.
	Akceptováno
	Souhlas

	
	26. 
	
	2. V normativním textu v poznámce pod čarou č. 6 doporučujeme slova „pozdějších předpisů“ nahradit slovy „zákona č. 150/2010 Sb.“, protože citovaný § 59 odst. 1 písm. a) byl patrně novelizován pouze zákonem č. 150/2010 Sb.
	Neakceptováno

§ 59 odst. 1 písm. a) byl novelizován rovněž zákonem č. 182/2024 Sb., tj. v souladu s čl. 65 odst. 2 Legislativních pravidel vlády byl zvolen dovětek „ve znění pozdějších předpisů“.
	

	
	27. 
	
	3. V normativním textu v poznámce pod čarou č. 7 doporučujeme slova „pozdějších předpisů“ nahradit slovy „zákona č. 268/2015 Sb.“, protože citovaný § 34 byl patrně novelizován pouze zákonem č. 268/2015 Sb.
	Akceptováno
	

	
	28. 
	
	4. V příloze č. 1 doporučujeme nahradit legislativní zkratku „(dále jen p. č.)“ legislativní zkratkou „(dále jen „p. č.“)“.
	Akceptováno
	

	
	29. 
	
	5. V příloze č. 1 doporučujeme nahradit legislativní zkratku „(dále jen k. ú.)“ legislativní zkratkou „(dále jen „k. ú.“)“.
	Akceptováno
	

	
	30. 
	
	6. V příloze č. 1 doporučujeme nahradit legislativní zkratku „dále jen „státní hranice mezi ČR a SRN““, legislativní zkratkou „dále jen „státní hranice““.
	Neakceptováno
	

	
	31. 
	
	7. V příloze č. 1 doporučujeme na koci zrušit větu „(situace KN platná k datu 11. 07.2024)“ pro zjevnou nadbytečnost
	Akceptováno
	

	Karlovarský kraj

	32. 
	Z
	Zásadní připomínka

Karlovarský kraj požaduje časovou návaznost vydání nařízení vlády o vymezení Ptačí oblasti Západní Krušné hory na vydání nařízení vlády o vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory.

Odůvodnění:

Celé navrhované území Ptačí oblasti Západní Krušné hory je situováno do hranic navrhované Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. V hranicích ptačí oblasti tak bude od počátku plně věcně příslušný pouze jeden orgán ochrany přírody: AOPK ČR – Regionální pracoviště Správa CHKO Krušné hory.  

Dalším důvodem je, že Karlovarský kraj, respektive krajský úřad se tím vyhne administrativní zátěži a zajišťování péče a nákladů na management ptačí oblasti, zvláště nákladů na jednorázová opatření na doporučenou obnovu plynoucí z povinností dle § 77a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Pozdějším vyhlášením CHKO Krušné hory pak povinnosti přechází na orgán ochrany přírody CHKO Krušné hory.
	Vysvětleno

Proces vyhlašování CHKO a proces vyhlašování ptačí oblasti jsou dva nezávisle probíhající legislativní procesy, přičemž proces vyhlašování ptačí oblasti má vazbu na plnění požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících druhů ptáků (čl. 4 odst. 1 směrnice a jeho transpozice v § 45e  zákona č. 114/1992 Sb. – jako ptačí oblasti se mají vymezit území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací druhů přílohy I této směrnice a pravidelně se vyskytujících stěhovavých druhů).  

Stejně tak je proces vyhlášení ptačí oblasti nezbytnou reakcí na nepříznivý vývoj početnosti populace tetřívka obecného v Krušných horách, kterou je třeba posílit prostřednictvím vymezení ptačí oblasti, a to bezodkladně (zejm. umožnění využívání souvisejících legislativních a motivačních nástrojů a přijímání koordinovaných kroků k jeho ochraně), čímž bude možné mj. předejít vynakládání podstatně vyšších nákladů na obnovu populace druhu v budoucnosti. Ta by nadto nemusela být s ohledem na její současný nepříznivý stav již možná. 

Administrativní zátěž Krajského úřadu spojenou s vymezením ptačí oblasti (zejména vydávání souhlasu dle § 45e odst. 2 a stanovisek dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.) lze považovat za minimální s ohledem na značný překryv ptačí oblasti se stávajícími evropsky významnými lokalitami a stávající praxi vydávání souhlasu k činnostem vázaným na souhlas dle nařízení vlády v existujících ptačích oblastech určených k ochraně daných druhů (jednotky za rok).  Co se týče péče o biotop druhu, lze předpokládat aktivní zapojení hospodařících subjektů, a to s ohledem na vyjádřený souhlas hlavních hospodařících subjektů s vymezením ptačí oblasti (LČR, s. p. a Arcibiskupství pražské) a v srpnu 2024 podepsaném „Prohlášení o záměru přeshraniční spolupráce v oblasti ochrany tetřívka obecného“ mezi českou a saskou stranou, včetně LČR, s. p.

Zároveň upozorňujeme, že výsledky procesu vyhlášení CHKO Krušné hory nelze v současnosti předjímat. 


	Souhlas

	Svaz měst a obcí ČR


	33. 
	Z
	1. Zásadní připomínka
Obec Jáchymov souhlasí s přijetím návrhu za předpokladu, že by ptačí oblast byla vymezena v návrhu zonace Krušné hory a respektovala by hranice navržených zonacích a nezasahovala by do vyjmutých částí území na katastru města Jáchymov.
Navrhujeme posečkat s přijetím návrhu do doby, dořešení problematiky vyhlášení CHKO Krušné hory.
	Vysvětleno

Proces vyhlašování CHKO a proces vyhlašování ptačí oblasti jsou dva nezávisle probíhající legislativní procesy, přičemž proces vyhlašování ptačí oblasti má vazbu na plnění požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících druhů ptáků (čl. 4 odst. 1 směrnice a jeho transpozice v § 45e  zákona č. 114/1992 Sb. – jako ptačí oblasti se mají vymezit území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací druhů přílohy I této směrnice a pravidelně se vyskytujících stěhovavých druhů).  

Stejně tak je proces vyhlášení ptačí oblasti nezbytnou reakcí na nepříznivý vývoj početnosti populace tetřívka obecného v Krušných horách, kterou je třeba posílit prostřednictvím vymezení ptačí oblasti, a to bezodkladně (zejm. umožnění využívání souvisejících legislativních a motivačních nástrojů a přijímání koordinovaných kroků k jeho ochraně), čímž bude možné mj. předejít vynakládání podstatně vyšších nákladů na obnovu populace druhu v budoucnosti. Ta by nadto nemusela být s ohledem na její současný nepříznivý stav již možná. 

Proces vymezení ptačí oblasti a vyhlášení CHKO Krušné hory je žádoucí koordinovat, nicméně výsledky procesu vyhlášení CHKO nelze v současnosti předjímat. 

Součástí ptačí oblasti nejsou zastavěná území obcí ani místa zanesená v územně plánovacích dokumentacích pro budoucí výstavbu. Zároveň se rozvojové záměry obcí nedostávají do kolize s činnostmi vázanými na souhlas dle nařízení vlády, jelikož tento souhlas není vyžadován pro realizaci činností v zastavěném území a zastavitelném plochách (viz úvodní ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády). Rozvoj obcí v souladu s platnými územně plánovacími dokumentacemi tak není omezen. 
Do ptačí oblasti zasahuje pouze dílčí území katastrálního území města Jáchymov nad rámec stávajícího návrhu CHKO. Jedná se o převážně u luční pozemky jižně od města Boží dar, ze kterých je evidován historický výskyt tetřívka obecného a které jsou významným potenciálním stanovištěm výskytu druhu (viz studie "Kategorizace území Krušných hor z hlediska jeho významnosti ve vztahu k výskytu tetřívka obecného", Bejček, 2007). S ohledem na uvedené tak není žádoucí přistupovat ke změnám vedení hranice ptačí oblasti.


	ROZPOR
Připomínka projednána konferenčně dne 21. října 2024, zůstává zachován rozpor.

	
	
	
	Zásadní připomínky

Obce Boží Dar, Nejdek, Pernink: Ve věci vyhlášení ptačí oblasti nespatřují uvedené obce co do svých katastrálních území dlouhodobě žádný smysl.
	Vzato na vědomí
K opodstatněnosti vymezení ptačí oblasti viz prosím vypořádání připomínek č. 34 a 37 (podle souhrnného číslování).
	

	
	34. 
	Z
	2. Dle zpráv z území již koncem 80. let minulého století nebyl tetřívek obecný na katastrálních území těchto obcí skoro přítomen. Dotčené obce proto učinily maximum pro zachování jeho výskytu v území, mj. např. vysazováním stromů, jež jsou jeho potravou – např. jeřabin.
	Vzato na vědomí
MŽP nezpochybňuje přínos dosavadních aktivit obcí či dalších subjektů ve prospěch tetřívka obecného a uvítá jejich spolupráci i do budoucna. Vyhlášení ptačí oblasti je nezbytnou reakcí na nepříznivý vývoj početnosti populace tetřívka obecného v Krušných horách, kterou je třeba posílit prostřednictvím vymezení ptačí oblasti, a to bezodkladně (zejm. umožnění využívání souvisejících legislativních a motivačních nástrojů a přijímání koordinovaných kroků k jeho ochraně), čímž bude možné mj. předejít vynakládání podstatně vyšších nákladů na obnovu populace druhu v budoucnosti. Ta by nadto nemusela být s ohledem na její současný nepříznivý stav již možná.  
	

	
	35. 
	Z
	3. Návrh nezohledňuje jeho migraci, tedy i jeho návrat na dané území. Migrace není plně lidským přáním ovlivnitelná.
	Vysvětleno
Území navrhované ptačí oblasti hostí 1/3 dosud ptačími oblastmi nechráněné krušnohorské populace tetřívka obecného. Vymezením ptačí oblasti dojde k zajištění územní ochrany celé krušnohorské populace a umožnění přijímání koordinovaných kroků k jeho ochraně, včetně opatření na zlepšení migrační prostupnosti území Krušných hor pro tento druh a omezení izolovanosti jednotlivých lokalit jeho stávajícího výskytu.

Stávající genetické analýzy přitom nepotvrdily u krušnohorské populace významný vliv příbuzenského křížení, který by mohl vést k ochuzení genetické diverzity a snížení životaschopnosti tetřívka. Přestože tedy v 80. letech minulého století nabral pokles počtu tetřívků poměrně strmý ráz, a stále jich ubývá, podle genetických analýz za tímto poklesem nestojí primárně genetické faktory, resp. nízká genetická diverzita, ani/nebo negativní důsledky příbuzenského křížení, ale jiné negativní vlivy (úbytek vhodných stanovišť, rušení aj.), na které je především třeba se při ochraně tetřívka zaměřit.  
	

	
	36. 
	Z
	4. Není zohledněn vliv přirozených predátorů tohoto ptáka (viz přemnožení divokých prasat – predátorů tetřívků obecných, kteří umisťují svá hnízda na zemi a stávají se tedy jejich častou obětí). Je tedy na místě zvážit podporu odlovu přemnožených divokých prasat namísto uměle vytvořených ochranných zón.
	Vysvětleno

Při zajišťování péče o ptačí oblast bude brán ohled nejen na péči o biotop tetřívka obecného, ale i eliminaci faktorů ohrožujících daný druh v území, jakými je právě predace, rušení aj.  Využitelným nástrojem bude mj. činnost vázaná na souhlas v návrhu nařízení vlády o vymezení ptačí oblasti („v období od 1. ledna do 31. května kalendářního roku vnadit a přikrmovat zvěř, nejde-li o přikrmování senem, mimo přikrmovací zařízení, zejména seníky a krmelce“), jejíž účelem je zajištění ochrany jedinců tetřívka obecného před nadměrným predačním tlakem ze strany prasete divokého (umožnění usměrňování vnadění prasat divokých tak, aby nebyly uměle udržovány v místech výskytu tetřívka obecného v době rozmnožování prasat a následně v době rozmnožování tetřívka obecného). Potřeba řešit ve vztahu k ochraně tetřívka obecného i predaci je dále zdůrazněna též v memorandu o záměru přeshraniční spolupráce v oblasti ochrany tetřívka obecného, které bylo uzavřené v srpnu 2024 mezi ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem, ministrem zemědělství Markem Výborným, saským státním ministrem pro energie, ochranu klimatu, životní prostředí a zemědělství Wolframem Güntherem, generálním ředitelem LČR, s. p.  Daliborem Šafaříkem a řediteeml Státních lesů Svobodného státu Sasko Utzem Hempflingem. Předpokládá se tedy, že řešení predace bude jedním z bodů pracovní skupiny, která byla ustavena pro naplňování memoranda.
	

	
	37. 
	Z
	5. Okolí Božího Daru současně tvoří jedno z největších tokanišť v ČR, a to bez jakékoliv nutnosti ochrany dle materiálu a mnohdy tetřívek obecný migruje v důsledku kvality ochrany území až do samého intravilánu obce.
	Vysvětleno

Ptačí oblast zahrnuje významná stanoviště z hlediska výskytu navrhovaných předmětů ochrany, a to v rozloze umožňující jejich dlouhodobé přežití v území.  Pro tetřívka obecného je přitom typická značná sezonní variace stanovišť, a ptačí oblast zahrnuje nejen místa toku (včetně zmiňovaného tokaniště u města Boží Dar), ale i hnízdění a zimování. Ptačí oblast je jediným vhodným nástrojem k zajištění komplexní ochrany daných stanovišť a předpokladem prosperity druhu v území.
	

	
	38. 
	Z
	6. Město Boží Dar rovněž jednoznačně nesouhlas s vyhlášením ptačí oblasti vyjádřilo svým usnesením ze 14. zasedání zastupitelstva, jež se konalo dne 13.11.2023, dle kterého jako důvody detekovalo:
	Vzato na vědomí, vysvětleno
Níže uvedené připomínky byly uplatněny i v rámci ústních jednáních, která proběhla v rámci projednávání návrhu ve dnech 26. 10. 2021 a 19. 10. 2023 v obci Pernink a byly na těchto jednáních řádně vypořádány (dohledatelné v zápisech z těchto jednání).
	

	
	
	
	•
další zvýšení administrativní zátěže obyvatel a hospodářů v regionu, posílení vnímání vrchnostenské role státu obyvatelstvem jako nebezpečí pro demokracii;
	V důsledku vymezení nové ptačí oblasti nelze předpokládat zásadní navýšení administrativní zátěže, jelikož už v současnosti je zde značný překryv nově navrhované ptačí oblasti s evropsky významnou lokalitou a související procesy se překrývají  (tj. bude se žádat o jedno stanovisko dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1192 Sb., v rámci něhož bude navíc zohledněna existence ptačí oblasti; obdobně by byla existence ptačí oblasti zohledněna v existujících procesech územního plánování, hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí apod.). 

Částečně zvýšenou administraci lze očekávat ve vztahu k činnostem vázaným na souhlas orgánu ochrany přírody uvedených v nařízení vlády, nicméně běžného hospodaření by se činnosti týkaly okrajově. S ohledem na charakter činností a maximální snahu zohlednění zájmů subjektů v území při jejich formulaci (nevyžadování souhlasu při realizaci činností v zastavěném a zastavitelném území obcí, omezení duplikace rozhodování v jedné věci, umožnění zajišťování povinností a realizaci postupů vyplývajících z jiných právních předpisů apod.) se předpokládá, že tato zátěž bude minimální. Případná omezení se mohou týkat především činností s vazbou na hospodaření v území, které by mohly mít negativní dopad na biotop dotčených druhů (na souhlas orgánu ochrany přírody jsou dle nařízení vlády vázány např. udržování odvodňovacích kanálů, letecká aplikace biocidů a látek, které mohou změnit chemické vlastnosti půdního prostředí, používání chemických prostředků na hubení hlodavců při zemědělském a lesním hospodaření). Činnosti vázané na souhlas jsou však formulovány v obdobném rozsahu, jako je tomu u stávajících ptačích oblastí (jediná činnost vázaná na souhlas, která nemá plnohodnotnou analogii v existujících ptačích oblastech, se týká umisťování vnadišť, nicméně formulace této činnosti byla projednána a odsouhlasena zástupci podniku Lesy ČR, s.p., kteří v dotčeném území zajišťují výkon práva myslivosti) a kde jsou evidovány žádosti o souhlas pouze v jednotkách případů za rok.
	

	
	
	
	•
vznik dalších omezení (např. z důvodu nezbytnosti posuzování koncepcí a záměrů, které by mohly mít významný vliv na dotčená území) a málo přínosů. Těžiště areálu tetřívka obecného leží na severu a východě Evropy, v ČR se vyskytuje na okraji svého areálu, tyto okraje areálů druhů se dynamicky posouvají v důsledku změn klimatických podmínek. Z tohoto pohledu nelze považovat za účelné značné vynakládání finančních prostředků a omezování běžného hospodaření kvůli ochraně tetřívka. Finanční prostředky na ochranu tetřívka lze dostatečně čerpat i bez vymezení ptačí oblasti, např. ve vztahu k zajišťování péče o zvláště chráněná území. Systémovým řešením by bylo snížení stavu černé zvěře, a nikoliv zvýšení administrativní zátěže obcí;
	Zvýšení administrativní zátěže obyvatel se předpokládá pouze minimální (viz výše vypořádání předchozí připomínky), nicméně uplatnění postupu dle § 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb. v návaznosti na vymezení ptačí oblasti je významným preventivním nástrojem pro zajišťování ochrany ptačí oblasti.

Pro přežití středoevropské populace tetřívka obecného je jeho výskyt na území ČR zásadní a na ochranu tohoto druhu není možno rezignovat, a to mj. v návaznosti na požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících druhů ptáků (požadavek zajistit příznivý stav tetřívka obecného na národní úrovni, včetně za využití jeho ochrany prostřednictvím ptačích oblastí) a sdílenou česko-saskou odpovědnost za přeshraniční ochranu tohoto druhu na území Krušných hor. Potřebu posílení aktivní koordinované spolupráce na ochraně tetřívka obecného na území Krušných hor deklarovali mj. ve společném memorandu o záměru přeshraniční spolupráce v oblasti ochrany tetřívka obecného (srpen 2024) i ministr životního prostředí Petr Hladík, ministr zemědělství Marek Výborný, saský státní ministr pro energie, ochranu klimatu, životní prostředí a zemědělství Wolfram Günther, generální ředitel LČR, s. p.  Dalibor Šafařík a ředitel Státních lesů Svobodného státu Sasko Utz Hempfling. 

V této souvislosti je třeba zmínit, že tetřívek obecný ještě v první polovině 20. století na území České republiky prosperoval a jeho následný propad je přičítán zejména odvodnění krajiny (podmáčených luk a rašelinišť) a zalesňování, které měly významný negativní dopad na biotop druhu. Další negativní vlivy se začaly více uplatňovat až na přelomu tisíciletí (klimatická změna, predace, rušení).  Z tohoto pohledu není vhodné zpochybňovat účelnost opatření přijímaných za účelem ochrany tetřívka obecného, uvědomíme-li, že tato opatření jsou navíc do velké míry synergická s adaptačními/mitigačními opatřeními přijímanými v souvislosti se změnou klimatu (např. opatření směřující k nápravě vodního režimu jsou zásadní nejen z hlediska ochrany tetřívka, ale mají svůj význam i jako adaptační opatření) a jejich realizace je žádoucí pro zlepšení ekologické funkce ekosystémů jako takových.

Využití motivačních nástrojů pro péči o stávající chráněná území k současnému zajišťování péče o ptačí oblast má svá omezení. Důvodem je, že území navrhované ptačí oblasti je pouze v částečném překryvu s chráněnými územími, a vlastní péče o chráněná území tak nemůže pokrýt potřeby koordinované ochrany tetřívka obecného v celé oblasti.  Zároveň se liší účel vyhlášení chráněných území (např. prioritním zájmem ochrany ptačí oblasti jsou ptačí druhy, evropsky významné lokality chrání především přírodní stanoviště a druhy, nikoli však ptáky) a finance jsou v případě zajišťování péče o chráněná území vázány na podporu předmětů ochrany chráněných území, která nemusí plně odpovídat potřebám ochrany tetřívka obecného. Problematika predace – viz výše.
	

	
	
	
	•
sýc rousný je v Krušných horách běžná sova, která není nikterak ohrožena, důvody pro zřízení ptačí oblasti kvůli němu jsou velmi spekulativní a přinesou pouze administrativní zátěž obyvatel oblasti.
	Sýc rousný byl zařazen mezi předměty ochrany navrhované ptačí oblasti z důvodu naplnění požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících druhů ptáků, spočívající ve vymezení minimálně pěti ptačích oblastí určených pro ochranu tohoto druhu (ochrana tohoto druhu je dosud zajišťována v ČR prostřednictvím čtyř ptačích oblastí). Území západních Krušných hor bylo shledáno jako vhodné k ochraně daného druhu, jelikož hostí jednu z nejpočetnějších populací sýce rousného v ČR vázanou na přirozené lesní prostředí a v západní části ČR dosud k ochraně sýce rousného není zřízena žádná ptačí oblast.

Sýc rousný vykazuje na úrovni EU nepříznivý stav z hlediska ochrany a ochrana nejvýznamnějších míst jeho výskytu na území členských států má zajistit dosažení a udržení příznivého stavu v budoucnosti. S ohledem na výskyt silné populace v území západních Krušných hor se přepokládá zachování stávajícího režimu využívání území, který nebude mít dopad na administrativní zátěž obyvatel oblasti.  
	

	
	
	
	•
nutnost nastavení dodatečných zákonných limitů v době probíhající klimatické změny, kdy bude pro přežití potřeba nestandardních řešení a postupů, a to v energetické, zemědělské i lesnické oblasti (např. stavby větrných elektráren).
	Přijímání mitigačních/adaptačních opatření v návaznosti na změnu klimatu a opatření na ochranu tetřívka mohou mít v mnoha případech synergický efekt a vzájemně se nevylučují - např. opatření směřující k nápravě vodního režimu jsou zásadní nejen z hlediska ochrany tetřívka, ale mají svůj význam i jako adaptační opatření. V případě záměrů typu větrných elektráren bude potřeba zohlednit i limity ochrany přírody a hledat pro umístění záměrů plochy s nejmenším dopadem na zájmy ochrany přírody (tento princip je např. v souladu s požadavky směrnice EP a Rady EU 2023/2413 o podpoře využívají energie z obnovitelných zdrojů energie a vymezování akceleračních zón, ve kterých budou projekty pro obnovitelné zdroje energie, jakými jsou např. větrné elektrárny, podléhat zjednodušenému povolovacímu procesu).
	

	
	
	
	Obec Pernink se vyjádřila zprávou ze dne 23.11.2023 adresovanou na MŽP, přičemž jednoznačně deklaruje spolu s obcí Nejdek stálost svého postoje a v současné době i s opodstatněním vytvoření CHKO Krušné hory.
	Vzato na vědomí
K opodstatněnosti vymezení ptačí oblasti a k rozdílnosti procesů vymezení CHKO a ptačí oblasti viz prosím vypořádání připomínky č. 33
	

	
	
	
	Zastupitelstvo obce Pernink na svém 15. veřejném zasedání konaném dne 26.02.2024 opětovně projednalo podklady zaslané z MŽP k ptačí oblasti a její navrhované hranice. Hranice byla po apelaci na MŽP upravena dle požadavku. Střetová místa, která uvádí MŽP, jsou v novém vyznačení již mimo intravilán obce (původně se jednalo o proluku mezi loukou vedle hřbitova směrem přes hl. komunikaci - ul. Jáchymovská - a dále přes kopec ke Karlovarské ulici). Zastupitelstvo této obce deklarovalo, že výskyt tetřívka obecného byl v jejím katastrálním obvodu už předtím, než se MŽP rozhodlo jej zde chránit, a i bez ochrany se mu v dané oblasti dobře daří. Naopak bylo deklarováno, že je k řešení pro MŽP zabývat se otázkou přemnožení některých druhů ptactva v této lokalitě, které zde donedávna ještě nebyly a vytlačují, nebo přímo hubí jako predátoři nižší řádovou čeleď ptactva, jako jsou straky, krkavci, dravci, současně ani není řešena před divokými prasaty a vlky. Obec má ve svém vlastnictví a obhospodařuje i lesy, které se takřka celé nachází ve vyznačené oblasti. Přijetím materiálu by tak došlo k omezení hospodaření s lesy. V místě od Perninku směrem na Abertamy je obecní les a následně rašeliniště. Zde již existuje forma ochrany, a to Natura 2000. Dále by ji měla překrývat ptačí oblast a přes ni ještě CHKO. Obec Pernink se domnívá, že není na místě, oblast, kde se doteď tetřívkovi běžně daří, a to především u již zmíněného rašeliniště, vytvářet nový ochranný mechanismus, který omezuje jak činnost hospodáře, tak i pohyb osob a činnost obecně.
	Vzato na vědomí, vysvětleno
Potřeba posílení ochrany tetřívka (mj. i ve vztahu k záměru vyhlášení CHKO) viz prosím vypořádání připomínek č. 33 a 34.  

Návrh ptačí oblasti řeší ochranu tetřívka obecného a sýce rousného komplexně v celém území západních Krušných hor.  Zahrnuje tak významná stanoviště z hlediska výskytu navrhovaných předmětů ochrany, a to v rozloze umožňující jejich dlouhodobé přežití v území. Tato stanoviště se nacházejí i ve stávajících chráněných územích (zvláště chráněná území, evropsky významné lokality), která však sama o sobě ochranu tetřívka obecného a sýce rousného v území zajistit nemohou, a to jednak z důvodu, že území navrhované ptačí oblasti je pouze v částečném překryvu s chráněnými územími, a zároveň se liší účel jejich vyhlášení (např. prioritním zájmem ochrany ptačí oblasti jsou ptačí druhy, evropsky významné lokality chrání především přírodní stanoviště a druhy, nikoli však ptáky).  Zahrnutí daných území do ptačí oblasti je podstatné i pro využití motivačních nástrojů, kdy jsou finance v případě zajišťování péče o chráněná území vázány na podporu předmětů ochrany chráněných území. 

V západních Krušných horách jsou z větší části přírodní hodnoty a podmínky pro výskyt sýce rousného a tetřívka obecného zachovány, tj. z hlediska péče se předpokládají pouze opatření menšího rozsahu ve prospěch tetřívka obecného, a to především ve třech navrhovaných „tetřívčích centrech“ (zejm. úprava, resp. obnova vodního režimu rašelinišť a podmáčených stanovišť, snížení zakmenění, zvýšení podílu listnatých dřevin – blíže viz studie „Opatření na podporu tetřívka obecného v Krušných horách“). Do území obce Pernink zasahuje tetřívčí centrum Hřebečná, kde jsou navrhovaná dílčí opatření na zlepšení vodního režimu (zahrnutí odvodňovacích kanálů v lokalitách U Mauritia a Spáleniště – zasahuje na území obce Pernink jen částečně).

S komplexním přístupem k ochraně druhu včetně řešení problematiky predace MŽP počítá. K problematice predace viz prosím výše vypořádání připomínky č. 36.

S vymezením ptačí oblasti nejsou v žádném případě spojena omezení pohybu osob či dalších běžných činností (sběr lesních plodů aj.). 


	

	
	39. 
	Z
	Výše uvedené připomínky jsou zásadní a uvedené obce zásadně s materiálem pro svá katastrální území nesouhlasí. Současně navrhujeme, aby s materiálem bylo posečkáno s ohledem na vývoj záměru CHKO Krušné hory.
	Vzato na vědomí

Blíže viz prosím vypořádání připomínky č. 33.
	

	Sdružení místních samospráv ČR 


	40. 
	Z
	Zásadní připomínka

1. Připomínka města Boží Dar k návrhu na vyhlášení ptačí oblasti

Město Boží Dar důrazně nesouhlasí s vyhlášením ptačí oblasti na svém správním území a žádá o upuštění od tohoto záměru. Tento návrh považujeme za umělé a nepotřebné opatření, které nepřinese žádný prokazatelný užitek, a naopak způsobí komplikace pro místní obyvatele a rozvoj obce.
	Vzato na vědomí, vysvětleno
Vyhlášení ptačí oblasti je nezbytnou reakcí na nepříznivý vývoj početnosti populace tetřívka obecného v Krušných horách, kterou je třeba posílit prostřednictvím vymezení ptačí oblasti, a to bezodkladně (zejm. umožnění využívání souvisejících legislativních a motivačních nástrojů a přijímání koordinovaných kroků k jeho ochraně), čímž bude možné mj. předejít vynakládání podstatně vyšších nákladů na obnovu populace druhu v budoucnosti. Ta by nadto nemusela být s ohledem na její současný nepříznivý stav již možná.  
Součástí ptačí oblasti nejsou zastavěná území obcí ani místa zanesená v územně plánovacích dokumentacích pro budoucí výstavbu. Zároveň se rozvojové záměry obcí nedostávají do kolize s činnostmi vázanými na souhlas dle nařízení vlády, jelikož tento souhlas není vyžadován pro realizaci činností v zastavěném území a zastavitelném plochách (viz úvodní ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády). V rámci předjednání vymezení ptačí oblasti byl mj. kladen důraz na to, aby rozvoj obcí v souladu s platnými územně plánovacími dokumentacemi nebyl omezen. 

Běžné činnosti místních obyvatel (v zastavěném území obce, ale i mimo toto území – pohyb obyvatel, sběr lesních plodů apod.) nejsou vymezením ptačí oblasti nijak dotčeny a vymezení ptačí oblasti se jich, vyloučíme-li hospodářské činnosti, které by mohly mít významný negativní dopad na biotopy předmětných druhů, prakticky nedotkne. K předpokládaným komplikacím pro obyvatele viz prosím též vypořádání připomínky č. 38.


	ROZPOR

Navrhujeme opětovně přehodnotit záměr vyhlášení ptačí oblasti v západní části Krušných hor, kde je populace tetřívka stabilní, protože toto opatření nepřinese významný ekologický přínos, a naopak by mohlo nepřiměřeně zatížit místní obyvatele. 
V odůvodnění nařízení je uvedeno, že populace tetřívka v západní části Krušných hor je stabilizovaná. Naproti tomu ve vypořádání připomínek se argumentuje nepříznivým vývojem populace tetřívka v Krušných horách. Tento nepříznivý vývoj se však týká pouze východní části, kde je vyhlášena ptačí oblast. Snižování početnosti tetřívka ve východní části je přirozeným důsledkem zarůstání nepřirozených imisních holin, což je přirozený ekologický proces, který vyhlášení ptačí oblasti neovlivnilo. Vyhlašování další ptačí oblasti v západní části Krušných hor by proto nemělo podstatný vliv na tetřívčí populaci, ale pouze by znamenalo další administrativní omezení pro obyvatele regionu.
Připomínka projednána konferenčně dne 21. října 2024, zůstává zachován rozpor.

 

	
	
	
	Odůvodnění:
	
	

	
	
	
	Migrace tetřívka obecného není ovlivněna vyhlášením ptačí oblasti – Tetřívek obecný migruje mezi severem a jihem bez ohledu na status ochrany území, je tedy iluzorní si myslet, že vyhlášením územní ochrany bude jeho pohyb nějakým způsobem omezen. V minulosti na správním území města tetřívek téměř vymizel, aniž by to bylo možné ovlivnit, nicméně soustavnou péčí o krajinu se tetřívek, i bez vyhlášené Ptačí oblasti, vrátil.
	Tetřívek obecný je stálým druhem s omezenými schopnostmi disperze (do 10 km), tj. ochrana jeho stanovišť v dostatečné rozloze je pro umožnění existence životaschopné populace efektivním nástrojem ochrany daného druhu. Vyhlášení ptačí oblasti zajistí územní ochranu 1/3 dosud nechráněné populace tetřívka obecného a umožní mj. přijímat koordinovaná opatření za účelem snížení fragmentace jeho populace na území Krušných hor. Viz prosím též vypořádání připomínky č. 34.
	

	
	
	
	Přirozený predátor tetřívka – Hnízda tetřívka se nacházejí na zemi, což z nich činí snadnou kořist pro přemnožená divoká prasata. Ochrana by proto měla být zaměřena spíše na redukci těchto predátorů, například formou zástřelného pro myslivce než na vyhlašování ochranných oblastí.
	Ochranu tetřívka obecného je třeba řešit komplexně, a to nejen péčí o biotop druhu, ale i eliminací dalších negativních faktorů, včetně predace. S komplexním přístupem k ochraně druhu MŽP počítá. 
Využitelným nástrojem bude mj. činnost vázaná na souhlas v návrhu nařízení vlády o vymezení ptačí oblasti („v období od 1. ledna do 31. května kalendářního roku vnadit a přikrmovat zvěř, nejde-li o přikrmování senem, mimo přikrmovací zařízení, zejména seníky a krmelce“), jejíž účelem je zajištění ochrany jedinců tetřívka obecného před nadměrným predačním tlakem ze strany prasete divokého (umožnění usměrňování vnadění prasat divokých tak, aby nebyly uměle udržovány v místech výskytu tetřívka obecného v době rozmnožování prasat a následně v době rozmnožování tetřívka obecného). 
Potřeba řešit ve vztahu k ochraně tetřívka obecného i predaci je dále zdůrazněna též v memorandu o záměru přeshraniční spolupráce v oblasti ochrany tetřívka obecného, které bylo uzavřené v srpnu 2024 mezi ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem, ministrem zemědělství Markem Výborným, saským státním ministrem pro energie, ochranu klimatu, životní prostředí a zemědělství Wolframem Güntherem, generálním ředitelem LČR, s. p.  Daliborem Šafaříkem a řediteeml Státních lesů Svobodného státu Sasko Utzem Hempflingem. Předpokládá se tedy, že řešení predace bude jedním z bodů pracovní skupiny, která byla ustavena pro naplňování memoranda.
	

	
	
	
	Příroda se vyvíjí samostatně a ochránci ji nemohou ovlivnit – Příroda v oblasti Krušných hor, včetně tetřívka, funguje jako samostatný ekosystém. Město Boží Dar již podniklo kroky ke zlepšení prostředí, například výsadbou stovek jeřabin, což mělo prospěšnější dopad na místní faunu než jakákoli formální ochranná opatření.
	Tetřívek obecný vykazuje v Krušných horách nepříznivý trend početnosti, přičemž za hlavní příčiny jsou považovány změna biotopu druhu a další negativní faktory ovlivňující jedince tetřívků obecných (zejm. predace, rušení). MŽP nezpochybňuje zásadní význam aktivní péče v zajišťování ochrany tetřívka obecného či obecně aktivit realizovaných ve prospěch podpory obnovy přírody a krajiny. Vymezení ptačí oblasti umožní přijímat opatření na ochranu druhu koordinovaně na celém území ptačí oblasti za současného zvýšení využitelnosti motivačních nástrojů (zvýšení využitelnosti dotačních programů EU, které prioritizují péči o lokality soustavy Natura 2000, které jsou ptačí oblasti součástí).  
	

	
	
	
	Nepřiměřené zásahy do rozvoje obce – Vyhlášení ptačí oblasti by negativně ovlivnilo rozvoj města Boží Dar a přineslo by významné komplikace pro místní obyvatele. Tento zásah je neodůvodněný, neboť tetřívek již v oblasti žije i bez formálních ochranářských opatření. V praxi se tetřívek dokonce vyskytuje až v intravilánu obce.
	Jak bylo uvedeno již v úvodu vypořádání této připomínky, součástí ptačí oblasti nejsou zastavěná území obcí ani místa zanesená v územně plánovacích dokumentacích pro budoucí výstavbu. Zároveň se rozvojové záměry obcí nedostávají do kolize s činnostmi vázanými na souhlas dle nařízení vlády, jelikož tento souhlas není vyžadován pro realizaci činností v zastavěném území a zastavitelném plochách.

Vyhlášení ptačí oblasti je opodstatněno v kontextu nepříznivého vývoje početnosti populace tetřívka obecného v Krušných horách, kterou je třeba posílit prostřednictvím vymezení ptačí oblasti, díky čemuž se zejm. umožní využívání souvisejících legislativních a motivačních nástrojů a přijímání koordinovaných kroků k jeho ochraně. Blíže viz prosím komentář v rámci vypořádání připomínky č. 34. 
	

	
	41. 
	
	Z těchto důvodů považujeme návrh na vyhlášení ptačí oblasti za neopodstatněný a navrhujeme zaměřit se na skutečně efektivní způsoby ochrany přírody, které nebudou uměle omezovat obyvatele a rozvoj regionu.
	Vzato na vědomí
	

	
	42. 
	Z
	Zásadní připomínka

2. Připomínka města Horní Blatná k návrhu na vyhlášení ptačí oblasti
Zastupitelstvo města Horní Blatná vyjadřuje zásadní nesouhlas s vyhlášením nové ptačí oblasti v katastrálním území Horní Blatná. Obáváme se, že toto opatření by významně zasáhlo do plánovaného rozvoje města a přineslo další omezení pro místní obyvatele i podnikatele.
	Vzato na vědomí, vysvětleno
Vyhlášení ptačí oblasti je nezbytnou reakcí na nepříznivý vývoj početnosti populace tetřívka obecného v Krušných horách, kterou je třeba posílit prostřednictvím vymezení ptačí oblasti, a to bezodkladně (zejm. umožnění využívání souvisejících legislativních a motivačních nástrojů a přijímání koordinovaných kroků k jeho ochraně), čímž bude možné mj. předejít vynakládání podstatně vyšších nákladů na obnovu populace druhu v budoucnosti. Ta by nadto nemusela být s ohledem na její současný nepříznivý stav již možná.  
Součástí ptačí oblasti nejsou zastavěná území obcí ani místa zanesená v územně plánovacích dokumentacích pro budoucí výstavbu. Zároveň se rozvojové záměry obcí nedostávají do kolize s činnostmi vázanými na souhlas dle nařízení vlády, jelikož tento souhlas není vyžadován pro realizaci činností v zastavěném území a zastavitelném plochách (viz úvodní ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády). V rámci předjednání vymezení ptačí oblasti byl mj. kladen důraz na to, aby rozvoj obcí v souladu s platnými územně plánovacími dokumentacemi nebyl omezen. 

Běžné činnosti místních obyvatel (v zastavěném území obce, ale i mimo toto území – pohyb obyvatel, sběr lesních plodů apod.) nejsou vymezením ptačí oblasti nijak dotčeny a vymezení ptačí oblasti se jich, vyloučíme-li hospodářské činnosti, které by mohly mít významný negativní dopad na biotopy předmětných druhů, prakticky nedotkne. K předpokládaným komplikacím pro obyvatele viz prosím též vypořádání připomínky č. 38.


	

	
	
	
	Odůvodnění:
	
	

	
	
	
	Nadměrná míra ochrany – Město Horní Blatná již nyní spadá pod několik ochranných režimů, jako je památková zóna, oblast zapsaná na seznamu UNESCO a plánovaná CHKO. Tato opatření již nyní výrazně omezují možnosti rozvoje města a jeho infrastruktury. Vyhlášení další ochranné zóny by ještě více ztížilo jakékoli aktivity v obci a prohloubilo by pocit omezování mezi místními obyvateli.
	Případná omezení se odvíjejí od účelu jednotlivých ochranných režimů (UNESCO – ochrana hornické krajiny, CHKO – ochrana krajiny a ekosystémů, ptačí oblast – ochrana ptačích druhů). Zatímco u CHKO a kulturních památek UNESCO jsou území obcí významnou součástí chráněných fenoménů, a jejich ochranné režimy tak mohou mít praktický dopad na místní obyvatele, u ptačí oblasti, kde je cílem podpora ptačích druhů, zásadní dopady na místní obyvatelstvo nelze očekávat (běžné činnosti obyvatel nemají významné negativní dopady na biotopy tetřívka obecného ani sýce rousného). 
Běžné činnosti místních obyvatel (v zastavěném území obce, ale i mimo toto území – pohyb obyvatel, sběr lesních plodů apod.) nejsou vymezením ptačí oblasti nijak dotčeny a vymezení ptačí oblasti se jich, vyloučíme-li hospodářské činnosti, které by mohly mít významný negativní dopad na biotopy předmětných druhů, prakticky nedotkne. K předpokládaným komplikacím pro obyvatele viz prosím též vypořádání připomínky č. 38.
Součástí ptačí oblasti nejsou zastavěná území obcí ani místa zanesená v územně plánovacích dokumentacích pro budoucí výstavbu. Zároveň se rozvojové záměry obcí nedostávají do kolize s činnostmi vázanými na souhlas dle nařízení vlády, jelikož tento souhlas není vyžadován pro realizaci činností v zastavěném území a zastavitelném plochách (viz úvodní ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády).
Vyhlášení ptačí oblasti je opodstatněno v kontextu nepříznivého vývoje početnosti populace tetřívka obecného v Krušných horách, kterou je třeba posílit prostřednictvím vymezení ptačí oblasti, díky čemuž se zejm. umožní využívání souvisejících legislativních a motivačních nástrojů a přijímání koordinovaných kroků k jeho ochraně. Blíže viz prosím komentář v rámci vypořádání připomínek č. 33 a 34. 
	

	
	
	
	Zásahy do rozvoje města – Obyvatelé a podnikatelé již nyní čelí přísným omezením, která znemožňují například instalaci obnovitelných zdrojů energie (OZE) na budovách, a to i přesto, že tato opatření by mohla přispět k udržitelnosti a soběstačnosti města. Další ochranná zóna by tato omezení ještě zpřísnila a de facto by bránila rozvoji obce.
	Součástí ptačí oblasti nejsou zastavěná území obcí ani místa zanesená v územně plánovacích dokumentacích pro budoucí výstavbu, zároveň regulaci z titulu ptačí oblasti nepodléhají záměry, které nemohou mít významný dopad na tetřívka obecného či sýce rousného (jako např. instalace OZE na budovách či jiné běžné činnosti v zastavěném/zastavitelném území obce). Případnému posouzení tak podléhají pouze záměry s předpokládaným významným dopadem na dané druhy (např. odvodnění pozemků využívaných tetřívkem, výstavba větrných elektráren na tokaništích tetřívka).   

Blíže k omezení pro místní obyvatele i podnikatele viz prosím vypořádání připomínky č. 38. 
	

	
	
	
	Nemožnost provádění běžných úprav bez povolení – Místní obyvatelé již nyní nemohou bez komplikovaných povolení provádět běžné stavební úpravy, což brzdí rozvoj jakýchkoli soukromých i veřejných projektů. Vyhlášení nové ptačí oblasti by tyto procesy ještě více zkomplikovalo a přineslo další administrativní překážky.
	Jedná se o zcela neodůvodněnou obavu. Vyhlášení, resp. režim ptačí oblasti v žádném ohledu neomezí provádění běžných stavebních úprav, protože se nejedná o záměry, které by mohly mít významný dopad na předměty ochrany ptačí oblasti a podléhaly by tak postupu dle § 45h a § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Zároveň se nejedná o činnosti, které by podléhaly souhlasu orgánu ochrany dle nařízení vlády, kterým se ptačí oblast vymezuje. Nadto v ptačí oblasti nejsou zahrnuta zastavěná území a zastavitelné plochy dle územně plánovacích dokumentací; v případě rozšíření daných ploch do ptačí oblasti v budoucnosti se souhlas orgánu ochrany přírody nevyžaduje pro činnosti prováděné v zastavěném území a zastavitelném plochách; činnosti vázané na souhlas navíc nemají vazbu na stavební úpravy.
	

	
	
	
	Z výše uvedených důvodů Zastupitelstvo města Horní Blatná jednoznačně nesouhlasí s vyhlášením nové ptačí oblasti a žádá o přehodnocení tohoto záměru, který by výrazně negativně ovlivnil kvalitu života místních obyvatel a jejich možnosti hospodářského rozvoje.
	Z vypořádání výše uvedených připomínek vyplývá, že vymezení ptačí oblasti nijak neovlivní kvalitu života místních obyvatel. Případná omezení plynoucí z titulu ptačí oblasti se mohou týkat pouze činností, které by mohly mít významný negativní dopad na biotopy předmětných druhů.  Blíže k omezení pro místní obyvatele i podnikatele viz prosím vypořádání připomínky č. 38. 

Naopak potřeba posílení ochrany tetřívka obecného prostřednictvím ptačí oblasti je nezbytným krokem k zastavení negativního trendu úbytku jeho početnosti (umožnění využívání souvisejících legislativních nástrojů a lepší využitelnost motivačních nástrojů, které jsou zásadní pro možnost aktivní péče o druh).
	

	Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě


	43. 
	
	Bylo by dobré respektovat schválenou územní studii „Krušné hory západ“, kterou pořizoval Karlovarský kraj a v roce 2023 schválil a nechal zapsat od evidence územně plánovací činnosti. Jedná se o turistické využití Krušných hor a mohlo by zde dojít ke střetu zájmů v této oblasti.
	Vysvětleno
Soulad návrhu ptačí oblasti s územní studií Krušné hory západ (dostupnost rekreace) byl podrobně hodnocen ve spolupráci s odborem životního prostředí a zemědělství a odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Karlovarského kraje a žádný střet nebyl shledán. Nicméně je zřejmé, že při plánování turistického využití území bude nutné zvažovat ekologické nároky tetřívka obecného a např. turistické trasy směřovat mimo významná místa jeho výskytu. Na druhou stranu, taková povinnost je již existující s ohledem na statut tetřívka obecného jakožto zvláště chráněného druhu.
	Bez reakce


V Praze 22. října 2024 
	Vypracoval:
	Mgr. Kristýna Trojanová
	Podpis:

	
	Mgr. Pavlína Kuncová, Ph.D.
	


Stránka 30 (celkem 30)