Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND8DFZEE8 najdete zde
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
V.
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
k návrhu nařízení vlády, kterým se vymezuje Ptačí oblast Západní Krušné hory
2024
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh nařízení vlády, kterým se vymezuje Ptačí oblast Západní Krušné hory
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo životního prostředí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti:
01.2025
Implementace práva EU: |X| ANO |_| NE
Směrnice Rady č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků
- termín stanovený pro implementaci: 01.2025
- zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: |_| ANO |X| NE
2. Cíl návrhu nařízení
Hlavním cílem předkládaného návrhu nařízení vlády je posílení ochrany tetřívka obecného a sýce rousného, a to vyhlášením nového území soustavy Natura 2000 „Ptačí oblast Západní Krušné hory“ v souladu s evropskou legislativou (směrnice Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků, jejíž cílem je udržení či dosažení příznivého stavu volně žijících druhů ptáků a tím přispění k ochraně biodiverzity jako takové, a to mj. prostřednictvím ochrany vybraných druhů v rámci ptačích oblastí). Posílení ochrany bude zajištěno prostřednictvím legislativních nástrojů, ale i prostřednictvím umožnění systematického plánování a realizace péče o území při zvýšené využitelnosti motivačních nástrojů, jež jsou zásadní pro přijímání komplexních opatření na ochranu a podporu daných druhů (zejm. péče o biotop a zvýšení využitelnosti dotačních programů EU, které prioritizují péči o lokality soustavy Natura 2000, které jsou ptačí oblasti součástí).
3. Agregované dopady návrhu nařízení
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: |X| ANO |_| NE
Navrhovaná Ptačí oblast Západní Krušné hory je ve značném (72 %) překryvu se stávajícími EVL. I přesto vymezení této ptačí oblasti bude generovat níže uvedené náklady nad rámec současných nákladů na zajištění stávající ochrany přírody v daném území.
V souvislosti s vymezením nové Ptačí oblasti Západní Krušné hory je třeba zajistit:
· vypracování souhrnu doporučených opatření, který stanovuje optimální péči o dané území
· zpracování zajišťuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky
· zajištění v rámci stávajících finančních a personálních kapacit obou organizací
· zajištění správy o území
orgány ochrany přírody - Krajský úřad Karlovarského kraje a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
· administrativní činnost - vydávání stanoviska k vyloučení, resp. nevyloučení významného vlivu záměrů a koncepcí podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“) a souhlasu podle § 45e odst. 2 ZOPK s ohledem na vymezení nové ptačí oblasti
· nevýznamné zvýšení administrativní zátěže – jednotky správních aktů/rok, zajištění v rámci stávajících finančních a personálních kapacit orgánů ochrany přírody
· označení území ptačí oblasti a náklady na zajištění péče v souladu s § 77a odst. 4 písm. n) ZOPK
· označení území ptačí oblasti – cca 762 tis. Kč a obnova po 10 letech za 50% náklady (381 tis. Kč)
· náklady na zajištění péče o novou ptačí oblast - jednorázová opatření na obnovu vodního režimu (cca 2,2 – 3,8 mil. Kč) a opatření na úpravu struktury a druhového složení lesních porostů a zlepšení viditelnosti oplocenek - cca 5, 669 mil. Kč/1x za 10 let
· tyto náklady zajistí Karlovarský kraj (v případě péče o biotop za předpokládané spoluúčasti hospodařících subjektů) s využitím dotačních titulů. V rámci těchto dotačních titulů může být nárokováno až 100 % uznatelných nákladů. V rámci území ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nedojde k potřebě navýšení péče nad rámec péče o stávající národní přírodní rezervaci Božídarské rašeliniště.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: |_| ANO |X| NE
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: |X| ANO |_| NE
Možné navýšení administrativní zátěže hospodařících a podnikatelských subjektů v případě:
· nových koncepcí/záměrů, které by mohly mít významný negativní vliv na ptačí oblast, resp. na její předměty ochrany – podání žádosti o stanovisko podle § 45i odst. 1 ZOPK, případně zajištění posouzení ve smyslu § 45i odst. 2 ZOPK
· realizace činností vázaných na souhlas dle nařízení vlády – podání žádosti o souhlas podle § 45e odst. 2 ZOPK
· předpokládá se minimální nárůst administrativní zátěže (jednotky případů za rok) s ohledem na významný (72 %) překryv nové ptačí oblasti se stávajícími evropsky významnými lokalitami, kde již jsou stanoviska podle § 45i odst. 1 ZOPK, popř. posouzení podle § 45i odst. 2 ZOPK vyžadována nyní ve vztahu k evropsky významným lokalitám (dojde tedy pouze k rozšíření žádosti/posouzení o zhodnocení případného dopadu na ptačí oblast) a lze tedy očekávat pouze omezený počet žádostí o stanovisko, případně zajištění posouzení výlučně ve vazbě na ptačí oblast; obdobně lze očekávat omezený počet žádostí o souhlas dle § 45e odst. 2 ZOPK s ohledem na charakter činností a stávající praxi vydávání souhlasu k činnostem vázaným na souhlas dle nařízení vlády v existujících ptačích oblastech určených k ochraně daných druhů
Částečné zvýšení finančních nákladů pro hospodařící subjekty v případě přijímání opatření na ochranu tetřívka obecného v terénu mimo stávající zvláště chráněná území
· spolupráce s hospodařícími subjekty se předpokládá na dobrovolné bázi a hlavní dotčené hospodařící subjekty jsou jí nakloněny (vyjádření souhlasu podniku Lesy ČR, s. p. a Arcibiskupství pražského s vymezením nové ptačí oblasti a ochoty se podílet na ochraně druhu)
· pro zjištění odpovídající péče o území možno využít národní i evropské finanční nástroje (tyto budou lépe využitelné s ohledem na začlenění území do soustavy Natura 2000)
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: |X| ANO |_| NE
Případné dopady na územní samosprávné celky související s vymezením nové ptačí oblasti Západní Krušné jsou omezeny na dotčené obce a Karlovarský kraj, a to v návaznosti na jejich budoucí rozvoj a nutnost zohledňovat legislativní limity ochrany ptačí oblasti.
V této souvislosti je třeba upozornit, že při návrhu vedení hranice ptačí oblasti byly zohledněny rozvojové záměry obcí dle územních plánů jednotlivých dotčených obcí a součástí ptačí oblasti nejsou zastavěná území obcí ani místa zanesená v územně plánovacích dokumentacích pro budoucí výstavbu. Zároveň se rozvojové záměry obcí nedostávají do kolize s činnostmi vázanými na souhlas dle nařízení vlády, jelikož tento souhlas není vyžadován pro realizaci činností v zastavěném území a zastavitelných plochách. Rozvoj obcí v souladu s platnými územně plánovacími dokumentacemi tak není omezen. Při návrhu vedení hranice ptačí oblasti byly dále zohledněny rozvojové záměry Karlovarského kraje dle Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje a dle „Územní studie Krušné hory – západ (dostupnost rekreace)“. Vymezení ptačí oblasti se tak nedostává do střetu s rozvojovými záměry Karlovarského kraje.
Případná omezení lze tedy očekávat pouze v souvislosti s budoucími plánovanými rozvojovými záměry obcí a Karlovarského kraje v návaznosti na aktualizace územně plánovacích dokumentací, nicméně rozsah těchto omezení nelze v současnosti předjímat.
Dopad vymezení nové ptačí oblasti na budoucí rozvoj obcí a Karlovarského kraje bude spočívat pouze v nutnosti vyvarovat se nežádoucích aktivit z hlediska nároků předmětů ochrany ptačí oblasti (tetřívka obecného a sýce rousného) či jejich usměrnění, a to prostřednictvím uplatňování postupu dle § 45i odst. 1 a 2 ZOPK jako vhodného nástroje ochrany dotčeného území (zohlednění cílů ochrany daného území, strategie péče o dané území aj.). Toto omezení však nebude významné, uvážíme-li významný překryv ptačí oblasti se stávajícími evropskými významnými lokalitami, stávající ochranu dotčených druhů v režimu zvláštní druhové ochrany a nutnost zohlednění těchto limitů při plánování rozvojových záměrů obcí a Karlovarského kraje (schvalování územně plánovacích dokumentací obcí apod.) již v současnosti.
3.5 Sociální dopady: |_| ANO |X| NE
3.6 Dopady na rodiny: |_| ANO |X| NE
3.7 Dopady na spotřebitele: |_| ANO |X| NE
3.8 Dopady na životní prostředí: |X| ANO |_| NE
Vymezení nové Ptačí oblasti Západní Krušné hory přispěje k posílení ochrany tetřívka obecného a sýce rousného, a tím k dosažení jejich příznivého stavu z hlediska ochrany a k podpoře biodiverzity jako takové. Dojde ke zvýšení příspěvku soustavy Natura 2000 v ČR k ochraně daných druhů v souladu s čl. 4 odst. 1 směrnice o ptácích a v souladu s § 45e odst. 1 ZOPK.
S ohledem na synergický přínos opatření přijímaných na podporu tetřívka obecného pro adaptaci na změnu klimatu (zvýšení druhové pestrosti lesních porostů, obnova vodního režimu) může vymezení nové ptačí oblasti přispět ke zvýšené odolnosti dotčeného území proti dopadům změny klimatu.
V důsledku přijetí návrhu bude rozšířena územní ochrana lokality významné (na národní i evropské úrovni) z přírodovědného hlediska.
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: |_| ANO |X| NE
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: |_| ANO |X| NE
3.11 Korupční rizika: |_| ANO |X| NE
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: |_| ANO |X| NE
Obsah
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace 1
1 Důvod předložení a cíle 6
1.1 Název 6
1.2 Definice problému 6
1.3 Popis existujícího právního stavu 9
1.4 Identifikace dotčených subjektů 9
1.5 Popis cílového stavu 10
1.6 Zhodnocení rizika 10
2 Návrh variant řešení 11
2.1 Varianta 0 11
2.2 Varianta 1 11
3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 11
3.1 Identifikace nákladů a přínosů 11
3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant 16
4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 18
5 Ostatní zhodnocené dopady novely zákona 18
6 Implementace doporučené varianty a vynucování 20
7 Přezkum účinnosti regulace 20
8 Konzultace a zdroje dat 20
9 Seznam použitých zkratek 21
10 Kontakt na zpracovatele RIA 22
Důvod předložení a cíle
Název
Návrh nařízení vlády, kterým se vymezuje noví Ptačí oblast Západní Krušné hory.
Definice problému
Cílem předkládaného návrhu je prostřednictvím vymezení nové Ptačí oblasti Západní Krušné zajistit reprezentativní ochranu tetřívka obecného a sýce rousného v národní soustavě Natura 2000 (jejíž jsou ptačí oblasti součástí) jako základního předpokladu plnění funkce této soustavy v souladu s požadavky směrnice o ptácích, kterou je příspěvek k udržení či dosažení příznivého stavu daných druhů, a tím zajištění ochrany biodiverzity jako takové.
Potřeba posílení úrovně ochrany v oblasti Krušných hor je urgentní především ve vztahu k tetřívkovi obecnému, který vykazuje na národní úrovni výrazný negativní trend početnosti (za posledních 40 let byl zaznamenán pokles početnosti o více než 80 %) a jehož národní populace je odhadována na pouhých 370 - 500 tokajících kohoutků. Územní ochrana tetřívka obecného je v rámci soustavy Natura 2000 v současnosti zajišťována prostřednictvím pěti ptačích oblastí - Ptačí oblasti Jizerské hory, Ptačí oblasti Krkonoše, Ptačí oblasti Šumava a v rámci Krušných hor prostřednictvím Ptačí oblasti Východní Krušné hory a Ptačí oblasti Novodomské rašeliniště – Kovářská. Ačkoliv je krušnohorská populace tetřívka obecného nejpočetnější v rámci ČR, a tudíž s nejvyšší perspektivou dlouhodobého zachování, zajišťují krušnohorské ptačí oblasti ochranu pouze 2/3 této populace, celá 1/3 krušnohorské populace, která se nachází v západní části Krušných hor, není prostřednictvím ptačí oblasti chráněna. Není tak naplněné kritérium výběru ptačích oblastí spočívající v zabezpečení ochrany nejvýznamnějších míst výskytu daného druhu prostřednictvím ptačích oblastí.
V západní části Krušných hor se dále vyskytuje početná populace sýce rousného, k jehož ochraně je dosud vymezeno omezené množství ptačích oblastí, a to mimo oblast severozápadních Čech. Územní ochrana sýce rousného je v rámci soustavy Natura 2000 v současnosti zajišťována prostřednictvím čtyř ptačích oblastí - Ptačí oblast Třeboňsko, Ptačí oblast Šumava, Ptačí oblast Jizerské hory a Ptačí oblast Krkonoše. Není tak naplněno kritérium výběru ptačích oblastí spočívající ve vymezení minimálně pěti území určených pro ochranu tohoto druhu, a to přes skutečnost, že mimo stávající ptačí oblasti existuje právě v západních Krušných horách jedna z nejpočetnějších populací sýce rousného v ČR vázaná na přirozené lesní prostředí.
Ochrana tetřívka obecného a sýce rousného v území západních Krušných hor proto zcela neodpovídá požadavkům směrnice o ptácích a není dostatečná pro zajišťování příznivého stavu obou druhů z hlediska ochrany, a to i přes to, že jsou tetřívek obecný a sýc rousný zvláště chráněné druhy uvedené ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. v kategorii silně ohrožených druhů a platí pro ně režim zvláštní druhové ochrany (zejm. uplatňování režimu § 50 a § 56 ZOPK). Důvodem je především nemožnost efektivní legislativní ochrany dotčeného území a zajišťování systematického plánování a realizace péče za účelem zachování biotopů předmětů ochrany ptačí oblasti v dostatečné rozloze a kvalitě pro zajištění jejich dlouhodobé existence v území (absence plánovací dokumentace stanovující optimální péči o území a cíle jeho ochrany a snížená využitelnost dotačních programů EU, které prioritizují péči o lokality soustavy Natura 2000, které jsou ptačí oblasti součástí).
Zásadním aspektem je též přeshraniční význam krušnohorské populace tetřívka obecného - na saské straně Krušných hor jsou taktéž vymezeny ptačí oblasti pro ochranu tetřívka obecného, nicméně výskyt tetřívka je zde sporadický a plně závislý na prosperitě populace na české straně Krušných hor. Ze saské strany je tak zvýšený zájem na přijímání opatření ochrany tohoto druhu nejen na saské části Krušných hor, ale i na české straně Krušných hor. S ohledem na sdílenou zodpovědnost na ochraně tetřívka obecného mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko je problematika jeho ochrany stěžejním tématem pravidelných česko-saských jednání a zároveň předmětem připravovaného česko-saského „memoranda“ – Prohlášení o záměru přeshraniční spolupráce [mezi Ministerstvem životního prostředí (dále jen „MŽP“), Ministerstvem zemědělství ČR, Lesy ČR, s. p. na jedné straně a Saským státním ministerstvem pro energie, ochranu klimatu, životní prostředí a zemědělství a Státními lesy Svobodného státu Sasko na straně druhé], na jehož základě by mělo dojít k zintenzivnění realizace opatření ve prospěch daného druhu. Tato opatření by měla být realizována v návaznosti na existující strategické dokumenty péče o tetřívka obecného, tj. na české straně v návaznosti na souhrny doporučených opatření pro Ptačí oblast Východní Krušné hory a Ptačí oblast Novodomské rašeliniště – Kovářská a navazující studii „Opatření na podporu tetřívka obecného v Krušných horách“ (Ametyst, 2019) a na saské straně pak v návaznosti na Program na ochranu populace tetřívka obecného ve Svobodném státu Sasko.
V neposlední řadě je třeba zmínit příspěvek vymezení nové ptačí oblasti k ochraně biologické rozmanitosti, jejíž významnost je akcentována ve strategických dokumentech národní, evropské i celosvětové úrovně, včetně nezastupitelné role chráněných území při zajišťování dané ochrany. Jak uvádí Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030[footnoteRef:2], současná síť právně chráněných území, včetně oblastí pod přísnou ochranou, však není dostatečně velká na to, aby chránila biologickou rozmanitost. Je prokázáno, že cíle vymezené v návaznosti na Úmluvu o biologické rozmanitosti ve Strategickém plánu pro biologickou rozmanitost pro období 2011 – 2020 k náležité ochraně a obnově přírody nestačí[footnoteRef:3]. Je zapotřebí vyvinout celosvětové úsilí a samotná EU musí učinit více a lépe a vybudovat skutečně soudržnou transevropskou síť pro přírodu. V EU by mělo být chráněno nejméně 30 % pevniny, což je v porovnání s dneškem minimálně další 4 % [footnoteRef:4]. Tento cíl je plně v souladu s tím, co je obsaženo[footnoteRef:5] v Globálním rámci pro biologickou rozmanitost přijatém v návaznosti na Úmluvu o biologické rozmanitosti v roce 2022 a stanovujícím celosvětový plán pro ochranu biodiverzity do roku 2030. [2: Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Dostupné z: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/biologicka_rozmanitost_2030/$FILE/ODOIMZ-Strategie_EU_biodiverzita-20210518.pdf] [3: Globální cíle z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti stanoví, že chráněná území by měla pokrývat 17 % pevniny a 10 % moře, zatímco vědecké studie udávají rozmezí od 30 % do 70 %. Viz např. IPBES 2019.] [4: Nejnovější statistiky EU-27 (Evropská databáze vnitrostátně stanovených chráněných oblastí) v. 2019 a soubor údajů soustavy Natura 2000 „konec roku 2018“. V současné době je již chráněno 26 % pevniny v EU, přičemž 18 % pevniny je součástí soustavy Natura 2000 a 8 % součástí vnitrostátních systémů.] [5: https://www.cbd.int/gbf.]
V návaznosti na výše uvedené závazky jsou členské státy odpovědné za vyhlášení dalších chráněných území, včetně území soustavy Natura 2000 za účelem zajištění dostatečnosti této soustavy pro ochranu vybraných přírodních stanovišť a druhů.
Soustavu Natura 2000 tvoří dva typy chráněných území – ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Ke konci roku 2022 existovalo v ČR 1 153 lokalit soustavy Natura 2000, z toho 41 ptačích oblastí a 1 112 evropsky významných lokalit. Rozloha všech lokalit Natura 2000 činila ke konci roku 2022 celkem 1 115,4 tis. ha, tj. 14,1 % území státu. Většina lokalit Natura 2000 leží na území ZCHÚ, mimo ZCHÚ se vyskytovalo 35,9 % plochy území Natura 2000.
Rozloha zvláště chráněných území v ČR činila ke konci roku 2022 celkem 1 324,9 tis ha, což představovalo 16,8 % státu.
Při zohlednění vzájemných překryvů je prostřednictvím chráněných území, tj. lokalit soustavy Natura 2000 či zvláště chráněných území, chráněno 1 725, 7 tis. ha představujících 21,9 % státu.
Průměrný podíl lokalit Natura 2000 a národních chráněných území v EU činí 26,4 %.
Graf 1 Podíl území určeného jako chráněná oblast a území lokalit Natura 2000 v EU27 [%], 2021
Pozn.: K podílu lokalit na ploše státu jsou dopočítány plochy ostatních chráněných ploch v dané zemi. Různé druhy chráněných oblastí se často překrývají, tyto překryvy nejsou v grafu zobrazeny. Data pro rok 2022 nejsou v době uzávěrky publikace k dispozici. Zdroj dat: EEA.
Zdroj: Zpráva o životním prostředí České republiky 2022
I přes zdánlivě vysoký počet lokalit soustavy Natura 2000 nelze jejich soustavu v České republice považovat za kompletní. S ohledem na tuto skutečnost probíhá v současnosti novelizace nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, jejímž předmětem je především rozšíření předmětu ochrany stávajících evropsky významných lokalit a dále je předkládán návrh na vymezení nové Ptačí oblasti Západní Krušné hory
Popis existujícího právního stavu
V souladu s požadavky čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice o ptácích a § 45e odst. 1 a 2 ZOPK vymezila vláda České republiky (dále jen „ČR“) v letech 2004 až 2009 jednotlivými nařízeními vlády na území ČR 41 ptačích oblastí. Územní vymezení ptačích oblastí a stanovení druhů, které jsou předmětem ochrany v ptačích oblastech, vycházelo z návrhu vypracovaného Českou společností ornitologickou ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR na základě odborných kritérií, založených na kritériích pro výběr významných ptačích území (Important Bird Area) v EU (Hora, Marhoul et Urban 2002). V roce 2019 došlo dále k doplnění orla královského (Aquila heliaca) jako předmětu ochrany do Ptačí oblasti Soutok – Tvrdonicko.
Západní část Krušných hor nebyla navržena k ochraně prostřednictvím vymezení ptačí oblasti současně se stávajícími krušnohorskými ptačími oblasti, protože v době přípravy jejich vymezení (rok 2004) byl hlavní výskyt tetřívka situován do oblasti Krušných hor východně od Klínovce a západní část Krušných hor začala nabývat na významu v pozdější době v souvislosti s úbytkem tetřívka na zbývajícím území Krušných hor. V případě sýce rousného nebyly ze západních Krušných hor v době navrhování ptačích oblastí dostatečné údaje o početnosti daného druhu, které byly získány až v nadcházejícím období, a to s ohledem na zavedení pravidelného monitoringu druhů přílohy I směrnice o ptácích, včetně speciálního akustického monitoringu sov.
Identifikace dotčených subjektů
a) Vlastníci či nájemci pozemků a dalších nemovitých věcí dotčené ochranou území (subjekty, které se podílejí na zajišťování optimální péče o ptačí oblast a které jsou dotčeny legislativními limity ochrany ptačí oblasti při výkonu činností, jež by mohly ovlivnit cíle ochrany ptačí oblasti);
b) Karlovarský kraj a obce, jejichž území se návrh dotýká (subjekty, které jsou dotčeny legislativními limity ochrany ptačí oblasti při výkonu jim svěřených kompetencí jako je územní plánování apod.; krajský úřad zajišťuje správu území v přenesené působnosti – viz níže bod c));
c) místně a věcně příslušné orgány státní správy v daném území (orgány ochrany přírody zajišťující správu území ptačí oblasti, včetně uplatňování požadavků na ochranu ptačí oblasti v řízeních vedených jinými orgány státní správy, při nichž mohou být dotčeny cíle ochrany ptačí oblasti);
d) právnické a fyzické osoby vykonávající takové činnosti v daném území, které by mohly ovlivnit cíle ochrany ptačí oblasti (subjekty, které jsou dotčeny legislativními limity ochrany ptačí oblasti při výkonu daných činností);
e) MŽP (ústřední orgán státní správy provádějící vrchní státní dozor v oblasti ochrany přírody, zodpovědný za implementaci směrnice o ptácích a za zajištění zpracování souhrnu doporučených opatření);
f) Česká inspekce životního prostředí (orgán státní správy zajišťující kontrolní činnost v oblasti ochrany přírody).
Popis cílového stavu
Cílem předkládaného návrhu je vymezení nové Ptačí oblasti Západní Krušné hory, která by měla zajistit reprezentativní ochranu tetřívka obecného a sýce rousného v národní soustavě Natura 2000 jako základního předpokladu plnění funkce této soustavy v souladu s požadavky směrnice o ptácích, kterou je příspěvek k udržení či dosažení příznivého stavu daných druhů a tím zajištění ochrany biodiverzity jako takové.
Cílem vymezením nové ptačí oblasti je posílení ochrany tetřívka obecného a sýce rousného v Krušných horách, a to nejen prostřednictvím legislativních nástrojů (zejména vázání vybraných činností uvedených v návrhu nařízení vlády na souhlas OOP a uplatňování postupu dle § 45h a 45i ZOPK při pořizování koncepcí a uskutečňování záměrů), ale především prostřednictvím zvýšení využitelnosti motivačních nástrojů, jež jsou zásadní pro možnost přijímání komplexních opatření na ochranu a podporu daných druhů (zejm. péče o biotop a zvýšení využitelnosti dotačních programů EU, které prioritizují péči o lokality soustavy Natura 2000, které jsou ptačí oblasti součástí). Zároveň bude umožněno systematické plánování a realizace péče o oba druhy (pro ptačí oblast bude zpracován SDO stanovující optimální péči o území). Zásadní je v tomto ohledu zejména péče o biotop tetřívka obecného, dále pak eliminace faktorů ohrožujících daný druh v území (např. predátoři, rušení)
Zhodnocení rizika
V případě ponechání současného stavu (nevyhlášení Ptačí oblasti Západní Krušné hory) zůstane tato oblast bez odpovídající územní ochrany. Zároveň tak nedojde k zajištění odpovídající ochrany tetřívka obecného a sýce rousného v rámci soustavy Natura 2000, která by měla přispět k dosažení příznivého stavu těchto druhů z hlediska jejich ochrany, a tím k zajištění ochrany biodiverzity jako takové, neboť bez této ochrany není možné v plné míře koordinovaně plánovat odpovídající péči o biotopy daných druhů, usměrňovat aktivity, které by mohly mít významně negativní dopad na biotopy předmětných druhů a maximalizovat využitelnost finanční podpory na péči o biotopy.
Zároveň nebude zajištěna reprezentativní ochrana obou druhů v rámci soustavy Natura 2000 v souladu s požadavky směrnice o ptácích.
Posílení ochrany prostřednictvím legislativních i motivačních nástrojů a nástrojů pro systematické plánování péče o dotčené území (viz výše) je zásadní zejména pro tetřívka obecného, který v posledních letech prodělává rapidní pokles početnosti, vymizel z mnoha dříve obývaných oblastí a jeho populace jsou vzájemně izolované a náchylné k úplnému zániku. Prioritou by tedy mělo být zajištění maximální ochrany tohoto druhu, a to zejména v oblastech, které dosud hostí početnější populace s perspektivou dlouhodobého přežití.
Nezajištění odpovídající územní ochrany tedy přináší z dlouhodobého hlediska rizika, která ve svém důsledku mohou být příčinou degradace daného území s negativním dopadem na dotčené předměty ochrany a zejména v případě tetřívka obecného (s ohledem na jeho nepříznivý stav z hlediska ochrany a akutní potřebu koordinované ochrany) mohou přispět k jeho vymizení z území Krušných hor.
Návrh variant řešení
Varianta 0
Varianta 0 předpokládá ponechání současného stavu, tzn. nevyhlášení ptačí oblasti, která zajišťuje ochranu území západních Krušných hor, které bylo vyhodnoceno jako jedno z nejvýznamnějších území výskytu tetřívka obecného a sýce rousného.
Varianta 1
Varianta 1 předpokládá vymezení nové Ptačí oblasti Západní Krušné hory a posílení ochrany tetřívka obecného a sýce rousného v západní části Krušných hor, včetně prostřednictvím možnosti systematického plánování péče o jejich biotopy.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Varianta 0
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
V současnosti je 72 % území navrhované ptačí oblasti v překryvu s evropsky významnými lokalitami, kde zajišťuje ochranu Krajský úřad Karlovarského kraje, a dále na území NPR AOPK ČR. V souvislosti s výkonem státní správy na úseku ochranu přírody jsou již v současnosti generovány náklady na péči o dané území.
Při ponechání současného stavu nebudou v plné míře plněny požadavky směrnice o ptácích, a tudíž hrozí riziko zahájení řízení o porušení povinnosti (tzv. infringementové řízení) ze strany Evropské komise z důvodu nesprávné implementace směrnice a nesouladu s cíli této směrnice, které v konečném důsledku mohou vést až k uložení finančních sankcí. Minimální výše paušální pokuty je v případě ČR 1 736 000 €. Minimální výše penále pro ČR je 2 500 € denně do té doby, než ČR zjedná nápravu stavu věci. S ohledem na soudní praxi lze reálně očekávat, že se výše paušální pokuty i penále na svých dolních hranicích pohybovat nebudou, tj. v případě ČR by se mohlo jednat o cca 10 000 € denně, až do doby, kdy ČR zjedná nápravu) a 2 miliony € jednorázově.
Při ponechání současného stavu nebude dále plněn národní cíl přispívající k plnění EU cíle ohledně zajištění 30 % území EU prostřednictvím chráněných území v souladu se Strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.
Dopady na podnikatelské prostředí
Zachování současného stavu nemá významné dopady na podnikatelské prostředí. Jsou uplatňovány stávající limity s ohledem na zajišťování ochrany EVL a stávajících zájmů ochrany přírody v daném území. Hlavní hospodařící subjekty v lesích dotčeného území jsou Lesy ČR, s.p. a Arcibiskupství pražské.
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
Bez dopadů (zachování stávajícího stavu). Jsou uplatňovány stávající limity s ohledem na zajišťování ochrany EVL a stávajících zájmů ochrany přírody v daném území.
Dopady na životní prostředí
Nulová varianta znamená ponechání západních Krušných hor bez odpovídající územní ochrany, která by posílila ochranu tetřívka obecného a sýce rousného. Bez této ochrany nebude možno v plné míře koordinovaně plánovat odpovídající péči o biotopy daných druhů (pro ptačí oblasti je zpracovávají SDO, které stanovují optimální péči o území) a maximalizovat využitelnost finanční podpory na tuto péči (dotační programy EU prioritizují péči o lokality soustavy Natura 2000). Zároveň nebude možno v plné míře usměrňovat aktivity, které by mohly mít významný dopad na biotopy předmětných druhů, a to s ohledem na nemožnost využití legislativních nástrojů určených k ochraně soustavy Natura 2000 (činnosti vázané na souhlas dle nařízení vlády či hodnocením koncepcí či záměrů, které by mohly mít významný dopad na ptačí oblast) a absenci koncepce péče o dané území (SDO).
Nulová varianta přináší zejména riziko degradace biotopu tetřívka obecného a pokles početnosti jeho populace v území, a tím vynaložení podstatně vyšších nákladů na obnovu populace druhu v budoucnosti oproti současnosti, případně může v konečném důsledku přispět k vymizení tetřívka obecného z území Krušných hor (více degradované biotopy vyžadují nákladnější obnovní zásahy, zvýšená izolovanost populací a s ní spojený pokles genetické diverzity populací může snížit šance na obnovu populace a vyžadovat přijímání opatření s nejistými výsledky, včetně speciálních opatření jakým je např. vypouštění uměle odchovaných jedinců). Taková situace bude zároveň negovat úsilí a zmaří finanční prostředky vložené do ochrany populace tohoto druhu v existujících ptačích oblastech, resp. Krušných a Jizerských horách.
Varianta 1
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
V souvislosti s vyhlášením Ptačí oblasti Západní Krušné hory dojde k dílčímu zvýšení administrativní zátěže státních orgánů resortu životního prostředí v souvislosti se zajištěním podkladů pro ochranu a péči o toto území (zpracování souhrnu doporučených opatření v souladu § 45e odst. 6 ZOPK, který stanovuje optimální péči o dané území). Zpracování zajišťuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a bude probíhat v rámci stávajících finančních a personálních kapacit obou organizací).
Místně příslušnými OOP jsou Krajský úřad Karlovarského kraje a na území národní přírodní rezervace AOPK ČR, v jejichž působnosti může dojít vymezením nové ptačí oblasti k nárůstu správních činností v řádu jednotek správních aktů ročně a k potřebě zajištění péče o území (viz dále).
Ve vztahu k legislativní ochraně dojde k rozšíření uplatňování nástrojů podle části čtvrté ZOPK ze strany příslušného OOP s ohledem na vymezení nového území zařazeného do soustavy Natura 2000. Jedná se o vydávání stanovisek podle § 45i odst. 1 ZOPK pro záměry a koncepce s možným významným vlivem na lokality soustavy Natura 2000 a souhlasů podle § 45e odst. 2 ZOPK pro činnosti vázané na souhlas dle nařízení vlády. Uvedený dopad lze odhadovat (s ohledem na značný překryv ptačí oblasti se stávajícími evropskými lokalitami a stávající praxi vydávání souhlasu k činnostem vázaným na souhlas dle nařízení vlády v existujících ptačích oblastech určených k ochraně daných druhů) v řádu nárůstu jednotek vydaných výše uvedených správních aktů ročně. Časová zátěž v souvislosti s vydáním stanoviska či souhlasu je odhadována na cca 1-2 hod, což při hodinových nákladech 600 Kč/hod, činí administrativní zátěž cca 600 – 1 200 Kč/stanovisko nebo souhlas. Předpokládá se, že KÚ bude vydávat oproti současnosti navíc ročně vyšší jednotky stanovisek výhradně pro ptačí oblast[footnoteRef:6]. Administrativní zátěž je tudíž odhadována celkem na cca 4-11 tis. Kč/rok. [6: KÚ vydává cca 20 – 30 stanovisek/rok pro EVL, pokud bychom brali, že nepokrytá část PO je 30 %, tak se odhadem navýší zhruba o 6-9 stanovisek za rok čistě pro PO.]
Celkově návrh nevyvolá potřebu personálního posílení AOPK ČR a Krajského úřadu Karlovarského kraje ani navýšení příspěvku na výkon státní správy.
V souvislosti s vymezením nové ptačí oblasti dojde k nárůstu nákladů na péči o ptačí oblast, kterou zajišťuje Krajský úřad Karlovarského kraje [povinnost zajišťovat péči o ptačí oblast mimo ZCHÚ v kategorii národní park, chráněná krajinná oblast a národní kategorie maloplošných ZCHÚ vyplývá pro krajské úřady z ustanovení § 77a odst. 4 písm. n) ZOPK]. V případě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která je místně příslušným OOP na území národních přírodních rezervací, se navýšení nákladů na péči o území ptačí oblasti nad rámec stávajících nákladů na péči o ZCHÚ (Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště), nepřepokládá.
Náklady na péči je možné vyčíslit s ohledem na nutnost obnovy vodního režimu na lokalitách poznamenaných v minulosti odvodněním, které jsou zásadní z hlediska výskytu tetřívka obecného a které spadají do působnosti Krajského úřadu Karlovarského kraje. Celkové jednorázové odhadované náklady lze vyčíslit na 2,2 mil. – 3,8 mil. Kč. Nicméně realizace daných zásahů v území je žádoucí nejen z pohledu ochrany tetřívka obecného, ale i z pohledu jiných zájmů ochrany přírody v území (podpora předmětů ochrany evropsky významných lokalit, podpora zvláště chráněných druhů, adaptační opatření na změnu klimatu). Další náklady budou vyvstávat s nutností udržování rozvolněnější struktury lesních porostů, s podporou zvýšeného zastoupení melioračně-zpevňujících dřevin preferovaných tetřívkem obecným v lesních porostech v klíčových místech výskytu tetřívka obecného a dále se zlepšením viditelnosti oplocenek (5,7 mil. Kč/1x za 10 let). Uvedená opatření mají vazbu na lesní hospodaření v území a předpokládá se tudíž aktivní zapojení hospodařících subjektů do realizace opatření (jako je tomu na území Krušných hor již v současnosti, a to ve vazbě na projekty týkající se úpravy vodního režimu, tak i úpravy struktury a druhového složení lesních porostů).
V souvislosti s vymezením nové ptačí oblasti je třeba uvažovat i náklady technického charakteru, jako je označení území hraničními cedulemi (cca 762 tis. Kč a obnova po 10 letech za 50% náklady[footnoteRef:7]). [7: Náklady na značení ptačí oblasti vycházejí z aktuálního (2024) ceníku nákladů obvyklých opatření MŽP a na péči ze studie „Opatření na podporu populace tetřívka obecného v Krušných horách“ (Ametyst, 2018 - 2019) a LIFE (při zohlednění inflace od roku 2019)]
Tyto náklady zajistí Karlovarský kraj (v případě péče o biotop za předpokládané spoluúčasti hospodařících subjektů) s využitím dotačních titulů. Finanční prostředky je možné čerpat z OPŽP. Momentální výzva v OPŽP 1.6 (biodiverzita)[footnoteRef:8] umožňuje financovat až 100 % uznatelných nákladů. Tento titul najde své využití jak při realizaci zásahů na obnovu vodního režimu (pro něž je využití tohoto programu žádoucí i z hlediska vyšší jednorázové finanční náročnosti opatření a časovou náročnost realizace opatření), tak i v případě opatření směřujících k úpravě struktury a druhového složení lesních porostů. Výzvy se stejným zaměřením se předpokládají i do budoucna. [8: https://dotace.nature.cz/-/aopk-opzp-zmv-8-vyzva-sc-1.6?redirect=%2Fvyzvy]
K částečnému navýšení administrativní zátěže může dojít i v případě kontrolování případného porušení požadavků stanovených ZOPK prostřednictvím České inspekce životního prostředí a v rámci vrchního státního dozoru vykonávaného MŽP. Celkově však návrh nevyvolá potřebu personálního posílení ČIŽP.
Celkově nepůjde o nijak významné navýšení administrativní zátěže a vymezení nové ptačí oblasti v tomto ohledu nevyvolá potřebu personálního posílení nebo nových finanční prostředků nad rámec schválených prostředků státního rozpočtu kapitoly MŽP (kapitoly 315), a to i s ohledem na to, že podstatná část území (72 %) již dnes určitou formu územní ochrany požívá.
Dopady na podnikatelské prostředí
Pro vlastníky (a nájemce) dotčených pozemků může zavedení ochrany prostřednictvím vymezení nové ptačí oblasti znamenat v menší míře nárůst administrativní zátěže. Toto zvýšení administrativní zátěže hospodařících a podnikatelských subjektů může nastat v souvislosti s realizací nových záměrů, které by mohly mít významný negativní vliv na ptačí oblast, resp. předměty ochrany, a s nutností zažádat si o stanovisko podle § 45i odst. 1 ZOPK, případně zajistit posouzení ve smyslu § 45i odst. 2 ZOPK. Tato zátěž však nebude významná, uvážíme-li stávající využívání postupu dle § 45i odst. 1 a 2 ZOPK z titulu vyhlášených evropsky významných lokalit, které jsou s navrhovanou ptačí oblastí ve značném (72 %) překryvu a jsou určeny k ochraně přírodních stanovišť, na které jsou svým výskytem vázány i druhy navrhované ptačí oblasti. Lze tedy předpokládat, že ve většině případů se administrativní zátěž projeví pouze nutností doplnit stávající hodnocení dle § 45i odst. 2 ZOPK, zpracovávané v případě nevyloučení významného vlivu záměru na evropsky významné lokality, o vyhodnocení dopadů záměru na ptačí oblast (jedná se pouze o nižší jednotky případů za rok, kdy dochází ke zpracování hodnocení dle § 45i ZOPK). S ohledem na výše uvedené lze naopak očekávat pouze minimum případů, kdy bude nutné zpracovávat samostatné hodnocení dle § 45i odst. 2 ZOPK pouze z titulu možného významného ovlivnění ptačí oblasti.
Další zvýšení administrativní zátěže může nastat v návaznosti na potřebu souhlasu OOP podle § 45e odst. 2 ZOPK k realizaci činností vázaných na souhlas OOP dle nařízení vlády. S ohledem na charakter činností a maximální snahu zohlednění zájmů subjektů v území při jejich formulaci (nevyžadování souhlasu při realizaci činností v zastavěném a zastavitelném území obcí, omezení duplikace rozhodování v jedné věci, umožnění zajišťování povinností a realizaci postupů vyplývajících z jiných právních předpisů apod.) se předpokládá, že tato zátěž bude minimální. Případná omezení se mohou týkat především činností s vazbou na hospodaření v území, které by mohly mít negativní dopad na biotop dotčených druhů (na souhlas OOP jsou dle nařízení vlády vázány např. udržování odvodňovacích kanálů, letecká aplikace biocidů a látek, které mohou změnit chemické vlastnosti půdního prostředí, používání chemických prostředků na hubení hlodavců při zemědělském a lesním hospodaření). Činnosti vázané na souhlas jsou však formulovány v obdobném rozsahu jako je tomu u stávajících ptačích oblastí (jediná činnost vázaná na souhlas, která se neuplatňuje ve stávajících ptačích oblastech, se týká umisťování vnadišť, nicméně formulace této činnosti byla projednána a odsouhlasena zástupci podniku Lesy ČR, s.p., kteří v dotčeném území zajišťují výkon práva myslivosti) a kde jsou evidovány žádosti o souhlas pouze v jednotkách případů za rok. K činnostem vázaným na souhlas neuplatnily námitky hlavní hospodařící subjekty v lesích – Lesy ČR, s.p. a Arcibiskupství pražské.
Vymezením nové Ptačí oblasti Západní Krušné hory dojde k částečnému zvýšení finanční zátěže v případě přijímání opatření na ochranu předmětů ochrany v terénu, zejména pak tetřívka obecného mimo stávající ZCHÚ.
Realizace těchto opatření se předpokládá na dobrovolné bázi, přičemž je třeba zdůraznit, že hlavní hospodařící subjekty (podnik Lesy ČR, s.p. a Arcibiskupství pražské) vyjádřily souhlas s vymezením nové ptačí oblasti a ochotu se podílet na ochraně druhu. Opatření na podporu předmětů ochrany ptačí oblasti lze realizovat s podporou národních i evropských (zejména Operační programu Životní prostředí, dále jen „OP ŽP“) dotačních zdrojů.
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
Případné dopady na územní samosprávné celky související s vymezením nové ptačí oblasti Západní Krušné jsou omezeny na dotčené obce a Karlovarský kraj.
V této souvislosti je třeba upozornit, že při návrhu vedení hranice ptačí oblasti byly zohledněny rozvojové záměry obcí dle územních plánů jednotlivých dotčených obcí a součástí ptačí oblasti nejsou zastavěná území obcí ani místa zanesená v územně plánovacích dokumentacích pro budoucí výstavbu. Zároveň se rozvojové záměry obcí nedostávají do kolize s činnostmi vázanými na souhlas dle nařízení vlády, jelikož tento souhlas není vyžadován pro realizaci činností v zastavěném území a zastavitelném plochách. Rozvoj obcí v souladu s platnými územně plánovacími dokumentacemi tak není omezen. Při návrhu vedení hranice ptačí oblasti byly zároveň zohledněny rozvojové záměry Karlovarského kraje dle Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje a dle „Územní studie Krušné hory – západ (dostupnost rekreace)“. Vymezení ptačí oblasti se tak nedostává do střetu s rozvojovými záměry Karlovarského kraje.
Případná omezení lze tedy očekávat pouze v souvislosti s budoucími plánovanými rozvojovými záměry obcí a Karlovarského kraje v návaznosti na aktualizace územně plánovacích dokumentací, nicméně rozsah těchto omezení nelze v současnosti předjímat.
Dopad vymezení nové ptačí oblasti na rozvoj obcí a Karlovarského kraje bude spočívat pouze v nutnosti vyvarovat se nežádoucích aktivit z hlediska nároků předmětů ochrany ptačí oblasti (tetřívka obecného a sýce rousného) či jejich usměrnění, a to prostřednictvím uplatňování postupu dle § 45i odst. 1 a 2 ZOPK jako vhodného nástroje ochrany dotčeného území (zohlednění cílů ochrany daného území, strategie péče o dané území aj.). Toto omezení však nebude významné, uvážíme-li významný překryv ptačí oblasti se stávajícími evropskými významnými lokalitami, stávající ochranu dotčených druhů v režimu zvláštní druhové ochrany a nutnost zohlednění těchto limitů při plánování rozvojových záměrů obcí a Karlovarského kraje (schvalování územně plánovacích dokumentací obcí apod.) již v současnosti.
Běžné činnosti místních obyvatel (pohyb obyvatel, sběr lesních plodů apod.) nejsou vymezením ptačí oblasti dotčeny a vymezení ptačí oblasti se jich, vyloučíme-li hospodářské činnosti, které by mohly mít významný negativní dopad na biotopy předmětných druhů (viz výše), prakticky nedotkne.
Dopady na životní prostředí
Důležitost území ve vztahu k oběma druhům vyplývá z aktuálních odborných údajů, dle kterých hostí území západních Krušných hor jednu z nejpočetnějších populací sýce rousného v ČR vázanou na přirozené lesní prostředí a významnou část krušnohorské populace tetřívka obecného, která je nejpočetnější populací tohoto druhu na území ČR. Územní vymezení ptačí oblasti vychází z ekologických nároků daných druhů a zahrnuje biotopy obou druhů v takovém rozsahu a kvalitě, aby umožňovaly dlouhodobý výskyt populací těchto druhů v dotčeném území v dlouhodobém časovém horizontu.
Krušnohorská populace má přeshraniční význam. Zajištění prosperující populace tetřívka obecného v české části Krušných hor je předpokladem obnovy populace tetřívka obecného na saské straně Krušných hor, kde jsou také vymezeny ptačí oblasti pro ochranu tohoto druhu, nicméně výskyt tetřívka obecného je zde sporadický a plně závislý na dotaci jedinců z našeho území.
Vymezení nové Ptačí oblasti Západní Krušné hory tudíž bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, neboť navrhovanou úpravou dojde k efektivní právní ochraně přírodovědecky cenného území, stanovení cílů ochrany území a systematickému plánování péče za účelem zachování biotopů předmětů ochrany ptačí oblasti v dostatečné rozloze a kvalitě pro zajištění jejich dlouhodobé existence v území. Tento pozitivní dopad lze vyjádřit též jako významné přispění k zajištění příznivého stavu tetřívka obecného a sýce rousného z hlediska jejich ochrany jako druhů přílohy I směrnice o ptácích, druhů zvláště chráněných (v kategorii silně ohrožený druh) a druhů uvedených v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR (v kategorii ohrožený a zranitelný).
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 1 Přínosy a náklady zvažovaných variant
Varianta
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Varianta 0
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Riziko infringementu
mil. EUR
Zvýšené náklady na obnovu území v budoucnu
****
Podnikatelské prostředí
Jsou uplatňovány stávající limity s ohledem na zajišťování ochrany EVL a stávajících zájmů ochrany přírody v daném území
*
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Životní prostředí
Chybí územní ochrana předmětu ochrany (tetřívka obecného a sýce rousného) v daném území s přeshraničním významem s ohledem na předmět ochrany
****
Varianta 1
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Administrativní zátěž OOP na vydávání stanoviska či souhlasu k některým činnostem
4-11 tis. Kč/rok
Náklady na péči o území PO - opatření na nápravu vodního režimu
2,2 – 3,8 mil Kč jednorázově
Náklady na péči o území PO - péče o lesní porosty
5, 7 mil. Kč každých 10 let
KÚ Karlovarského kraje – jednorázové náklady na označení území PO (cedule)
762 tis. Kč (po 10 letech obnova za 50 % náklady)
Podnikatelské prostředí
Administrativní zátěž hospodařících subjektů a vlastníků dotčených pozemků na získání stanoviska či souhlasu OOP k některým činnostem
*
Částečné zvýšení finanční zátěže v případě přijímání opatření na ochranu předmětů ochrany v terénu (na dobrovolné bázi)
-/*
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Vyvarovat se nežádoucích aktivit z hlediska nároků předmětů ochrany ptačí oblasti (tetřívka obecného a sýce rousného) či jejich usměrnění
-/*
Životní prostředí
Zajištění územní ochrany předmětu ochrany (tetřívka obecného a sýce rousného) v daném území s přeshraničním významem s ohledem na předmět ochrany
****
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
U některých identifikovaných dopadů není možné kvantifikovat jejich konkrétní výši z důvodu nedostupnosti relevantních dat anebo nemožnosti odhadnout a vyčíslit budoucí chování dotčených subjektů. V takové situaci Závěrečná zpráva RIA tyto dopady vyhodnocuje kvalitativně formou slovního popisu a odstupňování předpokládané a konzultované míry dopadu pomocí ordinální škály, která je pouze zjednodušeným souhrnem celého hodnocení dopadů regulace RIA. Symboly označují předpokládanou míru dopadu navrhované změny, která byla v procesu konzultací vyhodnocena v míře od velmi nízkého očekávaného dopadu (*) po velmi vysoký (*****).
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1
2. Varianta 0
Doporučuje se přijmout Varianta 1, a to vzhledem k tomu, že odstraňuje uvedené nedostatky současného stavu environmentálně cenného území, jehož legislativní ochrana není odpovídajícím způsobem zajištěna a zároveň není umožněna systematická péče o dané území ve prospěch dotčených druhů. Dojde k naplnění článku 4 odst. 1 směrnice o ptácích ve vztahu k tetřívkovi obecnému a sýci rousnému, a tím k zajištění reprezentativní ochrany daných druhů v rámci soustavy Natura 2000.
Ostatní zhodnocené dopady novely zákona
Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR
Nařízení vlády nepředstavuje dopady a faktory ovlivňující mezinárodní hospodářskou konkurenceschopnost České republiky v kontextu s hospodářským růstem, dopady na inovační a investiční činnost a na zaměstnanost, tudíž nebude mít dopad na mezinárodní konkurenceschopnost.
Sociální dopady
Nařízení vlády neupravuje vztahy, které by měly dopad na specifické sociální skupiny obyvatel ani jejich práva, např. sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny či sociálně vyloučené osoby. Nařízení vlády taktéž neupravuje vztahy, které by se dotýkaly sociální rovnosti, pracovně právních vztahů, sociálního začleňování, sdružování, práv menšin, sociálního dialogu, soukromí a ochrany osobních údajů.
Dopady na rodiny
Nařízení vlády neupravuje vztahy, které by měly dopad na rodiny ani jejich práva.
Dopady na spotřebitele
Nařízení vlády nemá dopady na spotřebitele.
Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Nařízení vlády neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace (ve smyslu antidiskriminačního zákona jde o nerovné zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Takové vztahy neupravuje ani navrhovaná právní úprava, proto lze konstatovat, že navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace, včetně rovného postavení mužů a žen.
Dopady na výkon státní statistické služby
Nařízení vlády nemá dopady na výkon státní statistické služby, nezakládá nové oprávnění vytvářet a provozovat nové administrativní zdroje dat či měnit stávající, které jsou potencionálně využitelné pro potřeby státní statistické služby.
Korupční rizika
S navrhovanou právní úpravou nejsou spojena žádná korupční rizika. Navrhovaným nařízení vlády coby prováděcím právním předpisem nejsou zakládány žádné kompetence orgánů veřejné správy.
Rozhodování o souhlasu podle § 45e odst. 2 ZOPK ke stanoveným činnostem bude probíhat ve standardním správním řízení, které poskytuje dostatečnou záruku možnosti bránit se proti vydanému rozhodnutí prostřednictvím řádných a mimořádných opravných prostředků, včetně možnosti soudní ochrany. Navíc souhlasů podle § 45e odst. 2 ZOPK budou pro dané území vydávány jednotky za rok, jde tudíž o zcela zanedbatelné množství. Korupční riziko je tudíž na základě vyhodnoceno jako nevýznamné.
Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Nařízení vlády nemá dopady na bezpečnost a obranu státu.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Orgánem odpovědným za implementaci navrhované právní úpravy je MŽP, následně prostřednictvím výkonu přenesené působnosti Krajský úřad Karlovarského kraje a AOPK ČR (na území národní přírodní rezervace) jako příslušné orgány ochrany přírody zajišťující správu ptačí oblasti v rozsahu stanoveném ZOPK. Nástrojem pro řešení případného porušení pravidel stanovených ZOPK ve vztahu k územím zařazeným do soustavy Natura 2000 je kontrola prováděná Českou inspekcí životního prostředí a MŽP v rámci vrchního státního dozoru.
Vyčíslení nákladů na implementaci zahrnuje značení území ptačí oblasti (762 tis. Kč a po 10 letech obnova za 50 % náklady) a zajištění péče o území ptačí oblasti spočívající v obnově vodního režimu (2,2 – 3,8 mil Kč jednorázově) a péči o lesní porosty, včetně zabezpečení oplocenek proti nárazům ptáků (5, 7 mil Kč/10 let). Finanční prostředky týkající se značení a obnovní péče je možné čerpat z OP ŽP. Zároveň jsou pro daná opatření využitelné i národní zdroje jak v rezortu životního prostředí, tak zemědělství.
Přezkum účinnosti regulace
Na území Ptačí oblast Západní Krušné hory bude prováděn průběžný monitoring stavu populací tetřívka obecného a sýce rousného. Na základě tohoto monitoringu realizovaného v rámci sledování stavu druhů přílohy I směrnice o ptácích na území ČR a v rámci zajišťování péče o ptačí oblast budou přijímána potřebná opatření k zajištění plnění cílů ptačí oblasti. Není důvodné stanovovat konkrétní datum přezkumu účinnosti, neboť přezkum předmětné legislativní změny pro zhodnocení pokroku při dosahování cíle navržené právní úpravy bude probíhat ze strany MŽP průběžně na základě konkrétní zpětné vazby.
Konzultace a zdroje dat
Věcný záměr vymezení ptačí oblasti byl připraven AOPK ČR ve spolupráci s Českou společností ornitologickou, včetně kalkulace očekávaných nákladů souvisejících s návrhem.
Při vymezení ptačí oblasti byly brány v potaz jednak údaje o výskytu tetřívka obecného a sýce rousného v území, a dále též výsledky analýz kategorizující území dotčené části Krušných hor z hlediska výskytu vhodného biotopu tetřívka obecného (studie "Kategorizace území Krušných hor z hlediska jeho významnosti ve vztahu k výskytu tetřívka obecného", 2007, zpracovaná prof. RNDr. Vladimírem Bejčkem, CSc. z České zemědělské univerzity, který se ochranou tetřívka obecného v Krušných horách dlouhodobě zabývá) a také prostorové návrhy pro ochranu tetřívka ze studie „Opatření na podporu tetřívka obecného v Krušných horách“ (Ametyst, 2018-2019). V neposlední řadě byl také návrh konzultován a dopracováván s experty, kteří jsou specialisté na dané druhy a dlouhodobě se v oblasti pohybují.
Návrh záměru vymezení nové Ptačí oblasti Západní Krušné hory byl projednán s dotčenými obcemi, Karlovarským krajem, a dále také s Lesy ČR, s. p. a Arcibiskupstvím pražským. Na základě uplatněných připomínek došlo k dílčím úpravám hranice ptačí oblasti a úpravě navrhovaného znění činností vázaných na souhlas OOP v nařízení vlády.
S navrhovanou právní úpravou vyjádřily souhlas obce Abertamy, Potůčky, Nové Hamry, Přebuz, Šindelová. Nesouhlas vyjádřily obce Boží Dar, Jáchymov, Horní Blatná, Pernink, Nejdek. Důvodem byla většinou obava ze zvýšené administrativy, omezení rozvoje obcí, případně navýšení zákonných limitů pro přijímání postupů ve vazbě na změnu klimatu, zpochybnění nezbytnosti vymezení ptačí oblasti pro zajištění ochrany dotčených druhů, příp. vymezení ptačí oblasti v předkládané podobě, ačkoliv byly dané problematiky podrobně diskutovány v rámci osobního projednání záměru s obcemi, případně v případě potřeby dále individuálně po jednání s jednotlivými obcemi (např. byly předloženy podklady odůvodňující vymezení ptačí oblasti v předkládaných hranicích a provedeny dílčí úpravy vedení hranice ptačí oblasti). Dvě obce se k záměru nevyjádřily (Merklín, Stříbrná). Vymezení ptačí oblasti v předkládané podobě zohledňuje rozvojové záměry obcí dle jejich územně plánovacích dokumentací (součástí ptačí oblast nejsou zastavěná území ani plochy určené pro budoucí výstavbu) a představuje tak vyvážený kompromis z hlediska požadavku rozvoje obcí a požadavku ochrany tetřívka obecného a sýce rousného.
Navrhovaná právní úprava byla dále projednána s odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Karlovarského kraje, který nemá námitky k vymezení nové ptačí oblasti, jelikož územním rozsahem objektivně odpovídá centrům výskytu tetřívka obecného na území Karlovarského kraje a koresponduje se stávajícími lokalitami soustavy Natura 2000 jak na českém, tak německém území. Souhlas s návrhem následně vyjádřila i Rada Karlovarského kraje (Usnesení ze 43. jednání Rady Karlovarského kraje ze dne 23. 9. 2021).
S vymezením ptačí oblasti vyjádřily souhlas také hlavní hospodařící subjekty v lesích Lesy ČR, s.p. a Arcibiskupství pražské.
Seznam použitých zkratek
AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
EU
Evropská unie
ČR
Česká republika
SDO
Souhrn doporučených opatření
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
OOP
Orgán ochrany přírody
OP ŽP
Operační program Životní prostředí
ZCHÚ
Zvláště chráněné území
ZOPK
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Kontakt na zpracovatele RIA
Ing. Eva Dvořáková, Ph.D.
Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje, MŽP
email: eva.dvorakova@mzp.cz
tel: +420 704 655 780
Mgr. Pavlína Kuncová, Ph.D.
Odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků, MŽP
email: pavlina.kuncova@mzp.cz
tel: +420 725 040 847
22
image2.png
image1.emf