Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND8HC8TXU najdete zde
III.
Odůvodnění
Název: Návrh vyhlášky, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb
Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Zajištění kvality vnitřního prostředí je jedním ze základních prvků ochrany veřejného zdraví a je plně v souladu se stanovisky WHO (WHO 2010 Guidelines for indoor air quality).
Ve vnitřním prostředí tráví člověk více než 80 % času, zvyšuje se přitom podíl nepracovního prostředí. Jeho součástí jsou školy a školská zařízení (s více než 2 milióny osob denně přítomných), zdravotnická zařízení, veřejné budovy (obchody, nákupní centra) a například i ubytovací zařízení.
Úkolem nové vyhlášky je stanovit odborně podložená kritéria kvality vybraných typů vnitřního prostředí definovaných § 13 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), která budou sloužit orgánům ochrany veřejného zdraví v rámci státního zdravotního dozoru jako nástroj v ochraně veřejného zdraví.
Současně platný legislativní předpis, vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, v platném znění (dále jen „vyhláška č. 6“), který vznikal v letech 2001 až 2002 je již neaktuální, proto je nezbytné uvést paragrafové znění do souladu s nejnovějšími odbornými podklady, doplnit „nové“ pojmy jako vnitřní ovzduší, potenciální expozice, větrání, přirozené větrání, nucené větrání, impaktor, respirabilní azbestové vlákno a další a odstranit pojmy již neaplikované např. roztoče.
Dále je zapotřebí stanovit nová regulační kritéria pro koncentraci oxidu uhličitého (CO2)
a související výměnu vzduchu, na základě odborných podkladů aktualizovat některé limity; tj. pro azbestová respirabilní vlákna, prašnost definované frakce, některé organické látky a zároveň doplnit nové problémové škodliviny identifikované ve vnitřním prostředí.
Paragrafové znění navrhované vyhlášky bylo upraveno tak, aby obsah odpovídal aktuálním poznatkům v oblasti ochrany veřejného zdraví, požadavkům z praxe
a státního zdravotního dozoru, včetně požadavků na systém zajištění kvality.
1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena
Předložený návrh vyhlášky se vydává na základě zmocnění podle v § 108 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví k provedení § 13 odst. 1 tohoto zákona a je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Právní předpisy Evropské unie se na oblast upravenou novou vyhláškou nevztahují. Navrhovaná právní úprava se judikatury soudních orgánů EU nedotýká a je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
1. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, sociální dopady včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na ochranu práv dětí a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Náklady spojené s měřením při úřední kontrole budou pokryty finančními prostředky krajských hygienických stanic. Laboratoře Zdravotních ústavů jsou pro požadovaná měření vybaveny.
Navrhovaná právní úprava nemá žádný sociální dopad včetně dopadů na rodiny a dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Nemá dopad ani na životní prostředí.
1. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava není úpravou, která by porušovala nebo se jinak dotýkala zásad zákazu diskriminace, a stejně tak se nijak nedotýká rovnosti mužů a žen.
1. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava se netýká ochrany soukromí, ani osobních údajů.
1. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nezakládá ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.
1. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
1. Zhodnocení dopadů na výkon státní statistické služby
Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by mělo dopad na výkon státní statistické služby.
1. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
V souladu s usnesením vlády č. 870 ze dne 9. prosince 2019 bylo provedeno hodnocení souladu návrhu vyhlášky se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Předmětný návrh vyhlášky se této oblasti nedotýká a je tedy s předmětnými zásadami v souladu.
11. Zhodnocení dopadu na územní a samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný dopad na územní a samosprávné celky.
12. Zdůvodnění neprovedení hodnocení dopadů regulace
V souladu s plánem vyhlášek pro rok 2024 se hodnocení dopadů regulace (RIA)
pro předkládanou vyhlášku nezpracovává.
Zvláštní část
K § 1
§1 odkazuje na § 13 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví, kde jsou definovány stavby, na které se vztahují povinnosti uložené nově navrhovanou vyhláškou.
K § 2
Vyhláška č. 6 vznikala v období let 2001 až 2002, proto bylo nezbytné některé části aktualizovat, odstranit již neaplikované pojmy např. roztoče a doplnit aktuální „nové“ pojmy např. respirabilní azbestová a minerální vlákna. Byly odstraněny nefunkční odkazy související s roztoči. Dále byly upraveny definice standardních podmínek, parametrické kritérium respirabilních vláken a definice minerálního respirabilního vlákna.
K § 3
Navrhuje se text § 3 upravit tak, aby odpovídal aktuálním poznatkům ochrany veřejného zdraví a požadavkům z praxe. Byla vypuštěna specifikace „mimořádně chladných a teplých dnů“, jelikož primární je sledovat jaké mikroklimatické podmínky jsou uvnitř budovy (bez závislosti na teplotním a dalším vymezením pro venkovní podmínky).
Odstavec 2 stanoví, že vnitřní průměrná teplota v pobytových místnostech nesmí klesnout pod limitem stanovenou minimální hodnotu uvedenou v tabulce č. 1., příloha č. 1., ve více než dvou po sobě následujících dnech. Jakým způsobem tuto povinnost zajistí provozovatel/zřizovatel je již jeho odpovědností, tj. např. od zajištění náhradních prostor, instalaci zdrojů tepla až po uzavření prostor, tak aby při tomto náhradním řešení byly splněny limitní hodnoty dané vyhláškou.
V odstavci 3 je uveden postup při překročení hodnot uvedených v příloze č. 1 tabulce č. 1, tj. zavedení režimových a dalších ochranných opatření jako např. omezení doby pobytu, zavedení přestávek, zajištění pitného režimu, zajištění instalace chladící jednotky, zajištění pobytu osob v chladnějším prostředí apod., přičemž byla zohledněna skutečnost, že není možné vždy provoz zastavit např. ve zdravotnickém zařízení, a proto se připouští pokračování provozu při zavedených režimových a dalších ochranných opatřeních a zajištěném pitném režimu pro přítomné osoby. V této souvislosti je nutno uvést, že vnitřní teplota vzduchu nad 30 stupňů Celsia může mít negativní zdravotní důsledky včetně komplikací zdravotního stavu, které zahrnují např. problémy s přehřátím organismu, což může způsobit úpal, dehydrataci
a případně i úpalovou mrtvici. Při vysokých teplotách se může zhoršit kvalita vzduchu v pobytové místnosti, která může vést k problémům s dýcháním, zejména u osob
s respiračními obtížemi, jako jsou např. astmatici. Při extrémních teplotách dochází také
k ovlivnění koncentrace a výkonosti, což může vést k únavě a ospalosti. Vysoké teploty mohou také zvýšit riziko šíření infekcí, protože horké prostředí může být ideálním místem pro množení bakterií a virů. Pokud lze přistoupit k přerušení provozu při překročení vnitřní teploty 30 stupňů Celsia lze tento postup chápat jako prevenci těchto zdravotních rizik. Vždy musí být podniknuta opatření k udržení příjemného a s ohledem na ochranu zdraví bezpečného prostředí pro všechny přítomné osoby.
Pro výpočet vnitřní průměrné teploty, která nesmí klesnout nebo podkročit hodnoty uvedené v příloze č. 1, se použije platný Metodický návod na měření a hodnocení mikroklimatických podmínek na pracovišti a vnitřním prostředí staveb, Věstník MZ ČR, ročník 2013, částka 8,
čl. 2.
V nové právní úpravě byla vypuštěna kontrola hodnoty pro použití sálavého vytápění (původní odst. 3 v § 3 vyhlášky č. 6). V pobytových místnostech se instalace sálavého vytápění příliš nepoužívá, resp. pokud se používají sálavá vytápění, tak převážně nízkoteplotní instalace.
K § 4
Oproti vyhlášce č. 6, je nově vložen paragraf vydělující problematiku výměny vzduchu z mikroklimatických parametrů a řešící aktuální požadavek na zajištění dostatečné výměny vzduchu (větrání) – přirozenou či nucenou výměnou vzduchu.
Jako limitující faktor je zde zavedeno hodnocení koncentrace oxidu uhličitého (CO2), kdy v době přítomnosti osob nesmí být překročena v měřeném intervalu střední/průměrná hodnota 1 200 ppm CO2 zjištěná kontinuálním měřením a v průběhu měření nesmí být překročena hodnota 2 500 ppm CO2.
Stanovené hodnoty vychází ze skutečnosti, že hodnocené parametry mikroklimatu určují subjektivní pocit komfortu (pohody až nepohody), v krajních případech, tj. při překročení přípustných hodnot, mohou být zvláště u citlivých osob faktorem potenciálně ohrožujícím zdraví. Vnitřní prostory mohou být znečištěny různými látkami, jako jsou výpary z čisticích prostředků, emise z vybavení, alergeny, prach a mikroorganismy. Pravidelná výměna vzduchu pomáhá odstranit tyto škodlivé látky a zlepšit kvalitu vzduchu, což má pozitivní vliv na funkci dýchacích cest a celkovou pohodu. Výměna vzduchu také pomáhá snížit riziko šíření infekcí, jako jsou různá respirační onemocnění. Pravidelná cirkulace čerstvého vzduchu může odvést patogeny a snížit jejich koncentraci ve vzduchu. Dobrá ventilace a čerstvý vzduch navíc podporují kognitivní funkce, jako je vnímání, výkonnost, paměť, pozornost a vytvářejí pohodu prostředí pro pobývající osoby. Nedostatečná ventilace pobytových prostor může vést
např. k únavě, ospalosti a k snížení pozornosti a výkonnosti. Správně nastavený režim větrání je tedy významným opatřením v ochraně zdraví osob přítomných v pobytových prostorách.
Hodnoty CO2 a k nim dohledatelné zdravotní účinky.
Výstup z mezinárodního projektu InAirQ (2017-2018), kde střední hodnota CO2 měřená ve 12 třídách školy v Praze zahrnuté do projektu s přirozeným větráním je na úrovni okolo 1 200 ppm a maximální měřené hodnoty přesahují 2 500 ppm jen ve výjimečných případech.
K § 5
Denní, sdružené a elektrické osvětlení musí splňovat požadavky příslušných technických norem ČSN EN 17037+A1, ČSN 73 0580-1, ČSN 73 0580-2, ČSN 73 0580-3, ČSN 36 0020, ČSN EN 12464-1, ČSN EN 12193. Technické normy pro osvětlení stanovují minimální požadavky na úroveň osvětlení a distribuci světla, což je důležité pro správnou funkci zrakového receptoru, pro prevenci jeho vad a zajištění bezpečnosti osob v pobytovém prostoru (prevence úrazů). Nedostatečné nebo nevhodné osvětlení spojené s přetížením očního receptoru vede k únavě, bolestem hlavy, má negativní vliv na kognitivní funkce, snižuje výkonnost, přispívá k pocitu psychické nepohody a může vést až k pocitům úzkosti,
deprese apod. Plnění požadavků příslušných technických norem pro osvětlení pobytových prostor je klíčové pro zajištění bezpečnosti, ochrany zdraví a pohody prostředí osob. Dodržování normativů osvětlení je tedy opět jedním z důležitých principů ochrany veřejného zdraví.
K § 6
V odstavci 1 navrhujeme formu limitu pro škodliviny jako jednohodinovou. Upřesnění „měřeného intervalu“, referenční analytické metody a postupů vzorkování bude v připravovaném metodickém návodu k této vyhlášce.
Chemické látky jako oxid dusičitý (NO2), oxid uhelnatý (CO), formaldehyd, acetaldehyd mají dráždivý účinek na dýchací cesty projevující se podrážděním sliznice hrtanu, kašlem nebo až respiračními obtížemi. Některé chemikálie, zejména oxid uhelnatý (CO), mají vliv na kardiovaskulární systém, způsobují problémy jako je zrychlená srdeční frekvence, zvýšený krevní tlak nebo zvýšené riziko srdečních poruch. Expozice chemickým látkám jako benzen, toluen, styren nebo dalších, může vést k neurologickým příznakům, které se projevují závratí, bolestí hlavy, nevolností a podrážděností. Některé chemické látky, jako benzen nebo formaldehyd, jsou prokázanými karcinogeny a mohou při dlouhodobé expozici zvyšovat riziko vzniku onkologických onemocnění. Kontrolované chemické látky mohou tedy ovlivnit celkovou kvalitu vnitřního prostředí s dopadem na zdraví a pohodu osob pobývajících ve vnitřních prostorách, což může mít negativní dopad na jejich produktivitu a kvalitu života.
Dodržování limitních koncentrací těchto chemických látek je klíčové pro ochranu zdraví osob pobývajících ve vnitřních prostorách a pro minimalizaci rizik spojených s expozicí těmto látkám.
K § 7
Oproti stávající vyhlášce 6 se navrhuje nové ustanovení zaměřené na prašnost, formulované v dikci aktuálních znalostí a výstupů z mezinárodních projektů Sinphonie a InAirQ zaměřených kvalitu vnitřního prostředí.
Projekt Sinphonie - (Schools Indoor Pollution and Health: Observatory Network in Europe) byl zaměřen na zdravotní stav a životní prostředí dětí školního věku. Cílem projektu bylo sjednotit postupy a metody hodnocení kvality vnitřního prostředí, na základě získaných dat vyhodnotit vliv vnitřního prostředí na zdraví žáků a navrhnout doporučení pro zlepšení. Studie byla realizována v letech 2010 – 2012 a probíhala ve 23 zemích Evropy, kde bylo proměřeno 122 škol. Ve vybraných školách byly ve třídách a ve venkovním ovzduší měřeny koncentrace řady chemických škodlivin (benzen, trichloreten, tetrachloreten, pinen, limonen, naftalen, formaldehyd, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, ozón, suspendované částice velikostních frakcí PM10 a PM2,5, radon, výběrově i polycyklické aromatické uhlovodíky). V učebnách byla zjišťována přítomnost biologických kontaminantů (plísně, alergeny v prachu) a sledovány vybrané mikroklimatické parametry (teplota, vlhkost, proudění vzduchu, oxid uhličitý). Hodnocení zdravotního stavu dětí bylo prováděno pomocí dotazníkových šetření a měřením plicních funkcí žáků.
Projekt InAirQ realizovaný v letech 2016 – 2019 - (Nadnárodní adaptační opatření
pro integrované řízení kvality vnitřního ovzduší) si kladl za cíl popsat zdravotní dopady kvality vnitřního ovzduší na zranitelnou skupinu populace – děti a podniknout kroky ke zlepšení školního prostředí v oblasti střední Evropy. Hlavním cílem projektu bylo zlepšení kvality ovzduší uvnitř škol. Jeho přínosem bylo pochopení významu kvality vnitřního ovzduší
ve školních budovách, faktorů, které ji ovlivňují a z toho vyplývajících možností řešení problémů. Na projektu spolupracovaly zdravotní ústavy a další instituce z pěti evropských zemí: Maďarska, Polska, Itálie, Slovinska a České republiky.
Výstup z mezinárodního projektu Sinphonie (2011-2012), kde střední hodnota frakce PM2,5 měřená ve školách zahrnutých v ČR do projektu, je cca 50 µg/m3.
Limit pro frakci PM10 byl, shodně s mezinárodními přístupy, z návrhu nové vyhlášky vypuštěn z důvodu nemožnosti jeho dodržení v praxi, tzn. především na prvním stupni základních škol, neboť se jedná o částice, které vznikají v souvislosti s přítomností osob v pobytové místnosti a současně je tato frakce zdravotně méně významná než účinek částic menší frakce. Navržený limit pro prach/aerosolové částice frakce PM2,5 – 50 µg/m3 je proti původní hodnotě 80 µg/m3 významně snížený, limit je ale možné dodržet a měl by zajišťovat základní úroveň ochrany zdraví uživatelů prostor. Odpovídá průběžnému cíli WHO (Air Quality Guidelines 2021) s hodnotou 50 µg/m3 pro 24hodinový průměr stanovený pro venkovní ovzduší.
Odpovídající referenční metoda je: ČSN EN 12341 Kvalita ovzduší - Referenční gravimetrická metoda stanovení hmotnostní koncentrace frakcí aerosolových částic PM10 a PM2,5.
Termín frakce aerosolu (PM10, PM2,5 …) definuje velikostní rozmezí měřených - odebíraných částic ze vzduchu. Podle definice se jedná o částice, které projdou velikostně selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro daný aerodynamický průměr odlučovací účinnost 50 %;
velmi zjednodušeně řečeno nejsou měřeny či odebírány částice o průměru větším než například 10, 2,5 nebo 1 µm. Na velikosti částic primárně závisí jejích zdravotní dopad – čím menší částice, tím dále do nižších pater dýchacího systému (plic) mohou proniknout. Různé frakce částic mají různé dopady na lidské zdraví a životní prostředí, a proto jsou sledovány
a regulovány ve snaze minimalizovat negativní dopady expozice aerosolu na zdraví.
K § 8
Na základě aktuálních znalostí byl do textu návrhu nové vyhlášky doplněn nový paragraf týkající se respirabilních azbestových a minerálních vláken. Tato vlákna se s ohledem na své rozměry mohou dostat až do nejnižších etáží dýchacího systému, kde persistují, a protože je organismus nedokáže odstranit, může mít tento stav významné negativní dopady na zdraví.
Limit pro tato vlákna byl přesunut z tabulky č. 4 vyhlášky č. 6 a odpovídajícím způsobem upraven. Důvodem je specifický přístup a důvody měření počtu respirabilních azbestových
a minerálních vláken anebo částic (karcinogenu I. Třídy dle IARC). Důvodem měření může být pouze stížnost, respektive nález materiálů obsahujících azbest a následné stanovení expoziční zátěže uživatelů prostor; druhým možným důvodem měření je kontrola po sanaci prostor nebo po stavebních úpravách provedených v objektu.
V odstavci 1 se stanovuje limit pro respirabilní azbestová a minerální vlákna/částice, který se rozlišuje podle aplikované metody odečtu:
a) měření transmisní elektronovou mikroskopií (TEM), kde hodnocení vychází
jak z prostého počtu s hodnotou limitu 500 respirabilních azbestových a minerálních vláken/částic, tak z horní hranice konfidenčního intervalu - 95 % hranice Poissonova rozdělení - s hodnotou limitu 1 000 respirabilních azbestových a minerálních vláken/částic,
b) měření skenovací elektronovou mikroskopií (SEM), kde hodnocení vychází
z prostého počtu s hodnotou limitu 1 000 respirabilních azbestových a minerálních vláken/částic.
Příslušné technické normy:
· ISO 14966 Ambient air - Determination of numerical concentration of inorganic fibrous particles - Scanning electron microscopy method, ISO Geneve 1993,
· ISO 10312 Ambient air - Determination of asbestos fibres - Direct transfer transmission electron microscopy method, ISO Geneve 1995,
· ISO 13794 Ambient air - Determination of asbestos fibres - Indirect-transfer transmission electron microscopy method, ISO Geneve 1999).
V odstavci 2 se stanovují požadavky na jednotnou metodu odečtu počtu vláken a základní požadavky na jednotný odběr vzorku ovzduší. Platnou normou pro odběr vzorku je ČSN EN ISO 16000-7 (835801) Vnitřní ovzduší - Část 7: Postup odběru vzorku při stanovení koncentrace azbestových vláken v ovzduší.
K § 9
§ 9 stanovuje limit pro výskyt mikroorganismů v pobytových prostorách. Oproti vyhlášce č. 6 byl text upraven, zobecněn a aktualizován. Byly vyjmuty odkazy na neplatné české technické normy (ČSN) a odkaz na zcela nefunkční a neaplikované měření roztočů. Navržený postup respektuje doporučení Státního zdravotního ústavu vydané v roce 2021 (ACTA HYGIENICA EPIDEMIOLOGICA ET MICROBIOLOGICA, 4/2021, „Standardní operační postupy pro vyšetřování vnitřního prostředí“ autorek Kateřina Klánová a Jana Vrkoslavová).
Mikroorganismy jsou přítomny ve všech složkách životního prostředí: ve vodě, v půdě i ve vzduchu. Jejich existence je většinou saprofytická a je převážně spojována s rozkladem organické hmoty (v půdě a na rostlinném materiálu).
Ve venkovním vzduchu i ve vzduchu uvnitř objektů se vyskytuje množství mikroskopických organismů, na jejichž existenci je člověk dlouhodobě adaptován. Každým vdechnutím inhaluje několik mikroorganismů, v naprosté většině případů bez jakékoli odezvy. Řada prací
z posledních let však ukazuje, že nemocí, které mají souvislost s pobytem v určitém vnitřním prostředí, celosvětově přibývá. Za jeden z faktorů, které se na vzniku těchto nemocí podílejí, jsou považovány právě mikroorganismy.
Některé mikroorganismy z aerosolu vnitřního prostředí mají negativní vliv na zdraví, který se projevuje od nevolnosti a potížemi smyslového ústrojí až vážným ohrožením zdraví.
Zdravotní obtíže, které mikroorganismy mohou způsobit v sobě zahrnují vedle definovaných nemocí i pouze obecně definované syndromy. Kromě respiračních infekcí mohou být mikroorganismy příčinou bolestí hlavy, astmatu a atopické dermatitidy. Mikroorganismy jsou uváděny i jako jeden z původců onemocnění z budov (SBS – Sick Building Syndrome).
Bakterie a mikroskopické vláknité houby – plísně patří mezi významné alergeny a řadí se hned za roztoči, prachem a alergeny domácích živočichů.
Z hygienického hlediska je závažná produkce toxických látek – toxinů. Ty jsou produkovány jak bakteriemi, tak plísněmi. Zdravotní důsledky po inhalaci bakteriálních toxinů jsou známy jako „horečka ze zvlhčovačů” a jsou spojovány především s inhalací aerosolu
z kontaminovaných zvlhčovačů nebo vodních rezervoárů klimatizací.
Plísněmi produkované mykotoxiny způsobují mykotoxikózy, a to především po konzumaci kontaminovaných potravin. V odborné literatuře je uváděn i kancerogenní účinek některých mykotoxinů a jejich schopnost negativně působit na imunitní systém. Mykotoxiny se mohou vyskytovat ve velmi malých koncentracích ve sporách plísní, které je produkují, a s nimi mohou být vdechnuty.
Příkladem nemocí způsobených mikroskopickými vláknitými houbami jsou poškození pacientů s HIV odvozenými defekty imunitního systému, u kterých jsou mykotická onemocnění (převážně aspergilózy v plicích) detekovány až u 30 % nemocných. Výskyt systémových mykóz je však znám i u pacientů s jiným poškozením imunitního systému (pacienti po transplantacích, při podávání širokospektrých antibiotik či po radioterapii). Systémové mykózy jsou téměř vždy způsobeny plísněmi z vnějšího prostředí. V těle zdravého člověka se vláknité mikroskopické houby nevyskytují – nejsou endogenní.
Zdroj: (ACTA HYGIENICA EPIDEMIOLOGICA ET MICROBIOLOGICA, 4/2021, „Standardní operační postupy pro vyšetřování vnitřního prostředí“ autorek Kateřina Klánová a Jana Vrkoslavová).
K § 10
Závěrečné ustanovení
Oproti vyhlášce č. 6 nově vloženo zrušovací ustanovení, které vyjímá z plnění § 3, § 5 a přílohu č. 1 stavby zřizované podle vyhlášky č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin.
K § 11
Zrušovací ustanovení.
Předkládaná vyhláška nahrazuje vyhlášku č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, ve znění vyhlášky č. 304/2022. Sb., které se tímto zrušují.
K § 12
Upravuje dostupnost českých technických norem, které jsou zveřejněny na internetových stránkách České agentury pro standardizaci.
K § 13
Účinnost vyhlášky se stanovuje v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv) na první den kalendářního měsíce po dni jejího vyhlášení. Účinnost je stanovena tak, aby vyhláška nabyla účinnosti co nejdříve s ohledem na účinnost nového stavebního zákona, na který vyhláška navazuje.
Příloha č. 1
V příloze č. 1 je navržena tabulka č. 1 upravující požadavky na výslednou teplotu kulového teploměru pro pobytové místnosti daných subjektů, které se nacházejí v budovách
a zařízeních definovaných v § 1. Hygienické předpisy v tomto ohledu vymezují rizikové teploty, a proto je navržena minimální a maximální výsledná teplota (°C), kterou není přípustné v daném místě podkročit anebo překročit. Navržené hodnoty reflektují oblast, pro kterou jsou zavedeny. Jako příklad uvádíme pokoje pro klienty (pacienty) v sociálních zařízeních. Požadavky na teploty reflektují vyšší citlivost těchto osob na teplotní výkyvy, neboť se jedná zejména o osoby zdravotně oslabené, vyššího věku, které jsou při nízkých teplotách
v prostředí ohroženy podchlazením. Dalším aspektem je skutečnost, že se často jedná o osoby ležící nebo sedící s nízkým energetickým výdejem. Negativní vliv na organismus mají nejen teploty nízké, ale i vysoké a je tedy nutné při teplotě vyšší než tg, max = 26 °C zavést v pobytových prostorách režimová a další ochranná opatření zaměřená na snížení tepelné zátěže přítomných osob a zajistit odpovídající pitný režim za účelem snížení tepelné zátěže organismu. Oproti poslednímu platnému znění vyhlášky č. 6, kde byly vypuštěny maximální teploty pobytového prostředí, se v nové právní úpravě tedy opět zavádějí, neboť absence těchto limitů je riziková pro přehřátí organismu, jeho dehydrataci, vysoké teploty mají negativní vliv na zdravotní stav kardiaků, diabetiků, osob s onemocněním cévního systému apod.
V tabulce č. 2 byly konkretizovány a zpřehledněny požadavky pro pobytové místnosti
pro ukazatele proudění vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu.
Tabulka č. 3 upravuje minimální teploty vzduchu pro hygienická zařízení u pobytových místností a množství odváděného vzduchu pro hygienická zařízení. Teplota ta min ve sprchách respektuje požadavky v sociálních a zdravotnických zařízeních.
Příloha č. 2
V tabulce se navrhují změny limitních hodnot oproti hodnotám uvedeným v příloze č. 2 tabulce č. 5 vyhlášky č. 6, a to následovně:
1. Benzen – 5 µg/m3 místo původních 7 µg/m3. Snížení limitu z důvodu sjednocení úrovně limitu s jiným typem prostředí (venkovní ovzduší).
1. Trichlorethen - 25 µg/m3 místo původních 150 µg/m3. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) řadí trichloreten do kategorie 2A mezi pravděpodobné karcinogeny pro člověka. Světová zdravotnická organizace (WHO guidelines for indoor air quality) vyhodnotila při koncentraci 25 µg/m3 pravděpodobnost karcinogenního rizika 1:100 000.
1. Amoniak – 70 µg/m3 místo původních 200 µg/m3. Odpovídá hodnotě NOAEL (no observed adverse effect level). Všeobecně chybí znalosti o koncentracích amoniaku ve vnitřních prostorách, a tedy i jeho expozici. Údaje jsou omezené pouze na jednu nepopulační studii, která popisuje koncentrace amoniaku ve finských domácnostech s amoniakem a bez amoniaku. V obou případech se naměřené koncentrace pohybovaly ve stejném řádu
s oběma stanovenými limity expozice pro krátkodobé a dlouhodobé účinky (70 a 100 μg/m3). Ty se vztahují k dráždivým účinkům a plicním funkcím a zohledňující zvláštní citlivost astmatiků na tyto účinky.
Amoniak se využívá především pro výrobu dusíkatých hnojiv (asi 80 %), čistidel nebo trhavin, jako chladivo a pro další účely. Dále se využívá pro čištění skla, porcelánu
a nerezavějící oceli. Nachází uplatnění také v čističích pro trouby, grily apod.,
kdy umožňuje odstranit napečené nečistoty.
1. Formaldehyd – 50 µg/m3 místo původních 60 µg/m3. Nová hodnota je polovinou dlouhodobého doporučení WHO pro formaldehyd (100 µg/m3), která vychází z dráždivých účinků a zároveň odpovídá ¼ hodnoty doporučení WHO pro karcinogenní vlastnosti.
Do tabulky, která vychází z přílohy č. 2 tabulky č. 5 vyhlášky č. 6, byly zařazeny nové látky do sledovaných chemických faktorů. Důvodem doplnění je jejich častý výskyt ve vnitřním prostředí a řešené kauzy a stížnosti:
1. Acetaldehyd (CAS NR – 75-07-0) – Ve vnitřním prostředí se acetaldehyd může uvolňovat z nátěrů, lepidel, fenolformaldehydových pryskyřic a při spalování dřeva v krbech. Působí na centrální nervový systém a má dráždivé účinky na sliznice. Mezinárodní agentura
pro výzkum rakoviny (IARC) řadí acetaldehyd do kategorie 2B mezi možné karcinogeny pro člověka. V materiálu Evropské komise „The INDEX project“ z roku 2004 je uveden dlouhodobý expoziční limit 200 µg/m3.
1. Naftalen (CAS NR 91-20-3) - Naftalen se používá jako surovina při výrobě změkčovadel pro beton a syntetické kaučuky, ze kterých se může do vnitřního prostředí uvolňovat. Poškozuje dýchací cesty, může způsobovat nádory horních dýchacích cest. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) řadí naftalen do kategorie 2B mezi možné karcinogeny pro člověka. Světová zdravotnická organizace (WHO guidelines for indoor air quality ) stanovila dlouhodobou směrnou hodnotu 10 µg/m3.
1. Limonen (CAS NR 5989-27-5) - Limonen se běžně vyskytuje ve vnitřním ovzduší,
jeho zdrojem v interiéru jsou čisticí prostředky a osvěžovače vzduchu. Podle závěrů mezinárodního projektu měření ovzduší ve školách (Sinphonie) mohou zvýšené koncentrace limonenu způsobovat alergické obtíže. V materiálu Evropské komise
„The INDEX project“ z roku 2004 je uveden dlouhodobý expoziční limit pro limonen 450 µg/m3.
1. Alfa-Pinen (CAS NR 7785-26-4) - Zdrojem pinenu v interiéru je dřevěný nábytek, čisticí prostředky a osvěžovače vzduchu. Může, v závislosti na koncentraci, působit dráždivě
na kůži, oči a dýchací cesty. V materiálu Evropské komise „The INDEX project“ z roku 2004 je uveden dlouhodobý expoziční limit pro alfa-pinen 450 µg/m3.
1. 2-ethylhexanol (CAS NR 104-76-7) - 2-ethylhexanol se používá při výrobě změkčovadel používaných v PVC, ze kterého se může do vnitřního prostředí uvolňovat. Ve vyšších koncentracích dráždí dýchací cesty a způsobuje obtěžování zápachem.
Podle mezinárodních studií se vyskytovaly respirační problémy v místnostech s vlhkými podlahovými krytinami z PVC. Státním zdravotním ústavem byla stanovena referenční koncentrace pro 2-ethylhexanol 70 µg/m3.
2
image1.png
image2.png
image3.emf