Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND8ZDJRHL najdete zde
"[Klepněte sem a vložte římské číslo dle čísla na obálce
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
k materiálu
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa
Důvodem předložení návrhu zákona je povinnost zajistit plnou implementaci evropských předpisů, kterými se zřizuje jednotné evropské přístupové místo (angl. European Single Access Point, dále jen „ESAP“). Konkrétně jde o druhou fázi implementace následujících předpisů: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti (dále jen „Nařízení ESAP“), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2864 ze dne 13. prosince 2023, kterou se mění některé směrnice, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa (dále jen „Směrnice Omnibus“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2869 ze dne 13. prosince 2023, kterým se mění některá nařízení, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa (dále jen „Nařízení Omnibus“). První fáze implementace uvedených předpisů je provedena vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti kapitálového trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa, který byl v červenci 2024 předložen Poslanecké sněmovně (ST 752). Důvodem rozdělení implementace na dvě fáze je postupný náběh ESAP podle evropských předpisů a především rozdílné transpoziční lhůty – cílem je zajistit dodržení těchto lhůt s ohledem na časově náročný legislativní proces. Podrobněji k tomu níže. Návrh zákona se předkládá mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2024.
Návrhem zákona se novelizuje celkem šestnáct zákonů: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, zákon 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního připojištění, zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, a zákon č. 91/2022 Sb., o panevropském penzijním produktu.
Cílem ESAP je integrovat kapitálové trhy napříč EU, konkrétněji zpřístupnit financování evropským společnostem a umožnit jednotlivcům bezpečně dlouhodobě investovat. Jednou z bariér integrace kapitálových trhů a efektivní alokace kapitálu v rámci EU je i roztříštěnost finančních informací a informací souvisejících s udržitelností obchodních společností. ESAP bude zřízen Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a bude shromažďovat informace o společnostech a investičních produktech. Nepředstavuje zcela novou kompletní databázi a nemá nahradit existující evropské a národní systémy, ale má být jejich nadstavbou. Na úrovni jednotlivých členských států budou sběr informací zajišťovat národní orgány, které budou zodpovědné za automatizované ověření jejich základních technických charakteristik a následné předání do ESAP (dále jen „sběrná místa“). Nevznikají žádné nové informační povinnosti z hlediska obsahu, pouze se centralizuje umístění a sjednocuje formát údajů, které již subjekty povinně uveřejňují podle jednotlivých dotčených předpisů.
ESAP má být spuštěn do 42 měsíců po vstupu nařízení ESAP v platnost, tj. 10. července 2027. Postupně do něj ve třech fázích budou přibývat informace dle jednotlivých sektorových předpisů. Důvodem pro postupné zavádění je značné množství požadovaných informací a s tím spojená procesní náročnost. V první fázi jde o informace, které jsou již nyní centralizovány v národních databázích, a umožní tak co nejhladší průběh počáteční „pilotní“ fáze ESAP. Tyto informace mají být do ESAP předávány již 12 měsíců před spuštěním databáze (tj. od 10. července 2026). Změna směrnice, která je součástí první fáze, má transpoziční lhůtu stanovenu na 18 měsíců po vstupu v platnost (tedy k 10. červenci 2025). Evropské předpisy pro uvedenou první fázi jsou implementovány vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti kapitálového trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa, který byl v červenci 2024 předložen Poslanecké sněmovně (ST 752).
Další informace mají být do ESAP zařazeny ve dvou následujících fázích, a to 48 měsíců, resp. 72 měsíců po vstupu v platnost (tj. od 10. ledna 2028, resp. 10. ledna 2030). Tyto dvě fáze jsou implementovány nyní předkládaným návrhem zákona. Pokud jde o transpoziční lhůtu směrnic, které jsou součástí těchto dvou následných fází, je stanovena shodně na 24 měsíců po datu platnosti (uplyne tedy 10. ledna 2026).
Funkci sběrného místa bude v České republice vykonávat Česká národní banka, resp. Komora auditorů České republiky, pokud jde o informace týkající se auditorů. Náklady České národní banky na pořízení jádra systému jsou Českou národní bankou odhadovány na 59 mil. Kč, náklady na implementaci jednotlivých fází ESAP na 20 až 30 mil. Kč a roční náklady na provoz systému 34 mil. Kč.
Navrhuje se stanovit dělenou účinnost zákona. K 10. červenci 2026 má nabýt účinnosti jedna ze změn zákona 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, týkající se možnosti České národní banky outsourcovat své povinnosti vztahující se k uveřejňování v tzv. úředně určeném mechanismu. Tato změna věcně souvisí s první fází implementace, a proto by měla mít stejné datum účinnosti. Další dvě data účinnosti, tedy 10. ledna 2028 a 10. ledna 2030 jsou stanovena v souladu s účinností změn evropských předpisů implementovaných předkládaným návrhem zákona.
V současné době je projednáván Legislativní radou vlády návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny. V úvodních ustanoveních článků I a XI předkládaného návrhu zákona je proto jako poslední novela předmětných zákonů zařazena i tato změna a platné znění předmětných zákonů pracuje s textem této novely, neboť se předpokládá, že její platnost nastane dříve než platnost předkládaného návrhu zákona.
Dále je v současné době předmětem meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. V úvodním ustanovení článku VI předkládaného návrhu zákona je proto jako poslední novela předmětného zákona zařazena i tato změna a platné znění předmětného zákona pracuje s textem této novely, neboť se předpokládá, že její platnost nastane dříve než platnost předkládaného návrhu zákona.
K návrhu zákona proběhlo ve dnech ......až….. meziresortní připomínkové řízení. (Výsledek bude doplněn po připomínkovém řízení).
- 3 -