Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                6

- 31 -

IV.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu 
Důvodem navrhované právní úpravy je povinnost zavést do českého právního řádu evropské předpisy, kterými se zřizuje jednotné evropské přístupové místo (angl. European Single Access Point, dále jen „ESAP“). Konkrétně jde o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti (dále jen „Nařízení ESAP“), směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2864 ze dne 13. prosince 2023, kterou se mění některé směrnice, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa (dále jen „Směrnice Omnibus“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2869 ze dne 13. prosince 2023, kterým se mění některá nařízení, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa (dále jen „Nařízení Omnibus“).
Částečná implementace výše uvedených evropských předpisů byla provedena vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti kapitálového trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa (ST 752). Nyní předkládaný návrh zákona zajistí implementaci kompletní.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrhem zákona se novelizují následující zákony: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrovými družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního připojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 91/2022 Sb., o panevropském penzijním produktu, ve znění pozdějších předpisů.
Evropské předpisy, kterými se zřizuje ESAP, byly přijaty jako součást iniciativy Unie kapitálových trhů. Její první fázi zahájila Komise v roce 2015, když vydala první Akční plán unie kapitálových trhů, na jehož základě bylo v letech 2017 až 2019 přijato několik legislativních aktů. V září 2020 pak svým druhým Akčním plánem unie kapitálových trhů zaměřila pozornost k agendě digitalizace a udržitelnosti a jednou z navazujících legislativních iniciativ bylo právě vytvoření ESAP. Jeho obecným cílem je zpřístupnit financování evropským podnikům, umožnit jednotlivcům bezpečně dlouhodobě investovat a integrovat národní kapitálové trhy do jednotného trhu. 
Jednou z bariér integrace kapitálových trhů a efektivní alokace kapitálu v rámci Evropské unie (dále jen „EU“) je podle Komise roztříštěnost finančních informací a informací souvisejících s udržitelností obchodních společností, objevujících se v mnoha jazycích a na mnoha platformách. Nejčastěji jde o webové stránky jednotlivých společností, dále různé národní i evropské registry. Zájemci o informace mohou využít služby agregace dat, ale ty jsou značně nákladné, a proto využitelné jen pro velké investory. Nevýhodou je rovněž opožděná dostupnost některých údajů a nejistá důvěryhodnost zdrojů. Podstatným problémem je omezená využitelnost dostupných údajů, jen minimální část je totiž ve formátu, který umožňuje počítačovou čitelnost, z některých nelze ani extrahovat údaje (např. naskenované dokumenty). Mezinárodní srovnání ukázalo výhodu, kterou jednotné registry informací představují v USA a Japonsku.
ESAP bude zřízen Evropským orgánem dohledu, konkrétně Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (dále jen „ESMA“) a bude shromažďovat informace o společnostech a investičních produktech. Nepředstavuje zcela novou kompletní databázi a nemá nahradit existující evropské a národní systémy, ale má být jejich nadstavbou. Půjde pouze o informace již v současné době povinně zpřístupňované veřejnosti. Na úrovni jednotlivých členských států budou sběr informací zajišťovat národní orgány, které budou zodpovědné za automatizované ověření jejich základních technických charakteristik a následné předání do ESAP (dále jen „sběrná místa“). Ve většině případů evropské předpisy přímo určují jako sběrná místa národní orgány dohledu, orgány pro řešení krize nebo úředně určené mechanismy (dále jen „OAM“). V některých případech je dána členským státům možnost volby ohledně určení sběrných míst, přičemž musí být dodržena zásada hospodárnosti a minimalizace vynaložených nákladů. 
Údaje musí být v široce používaném digitálním formátu umožňujícím extrakci dat, v určených případech ve formátu počítačově čitelném. Jejich součástí musí být i tzv. metadata, což jsou dodatečné informace, podle kterých bude možno v databázi příslušné informace vyhledávat (filtrovat). Zveřejněné informace zůstanou v rámci ESAP přístupné zásadně po dobu deseti let, není-li ve specifických případech stanovena lhůta kratší. Jsou-li nutnou součástí údajů osobní údaje, pak musí být dodrženy požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), v platném znění (dále jen „GDPR“).
ESAP má sloužit nejen investorům, ale všem zainteresovaným subjektům a široké veřejnosti. Přístup k informacím v ESAP proto musí být zajištěn všem bez jakéhokoliv omezení a bude bezplatný. Pouze v odůvodněných případech bude ESMA vybírat poplatek (např. vyhledávání velkých objemů informací, časté aktualizace apod.).
V souvislosti se zřízením ESAP nevznikají žádné nové informační povinnosti z hlediska obsahu, pouze se centralizuje umístění a sjednocuje formát údajů, které již subjekty povinně uveřejňují podle jednotlivých dotčených předpisů. Informace musí být v otevřených formátech a standardních licencích ve smyslu směrnice (EU) 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.
Důležitým prvkem je možnost uveřejnit v rámci ESAP i další relevantní informace nad rámec povinně uveřejňovaných, a to na základě dobrovolnosti. To může pomoci zejména malým a středním podnikům ke zviditelnění a zlepšení jejich přístupu k tržnímu financování.
Nařízení ESAP je doprovázeno Směrnicí Omnibus a Nařízením Omnibus, které novelizují jednotlivé relevantní předpisy v oblasti informací o finančních trzích, produktech a udržitelnosti (celkem se mění 35 směrnic a nařízení). Ke zveřejnění všech tří předpisů v Úředním věstníku došlo dne 20. 12. 2023, jejich platnost nastala 9. 1. 2024.
ESAP má být spuštěn do 42 měsíců po dni vstupu nařízení ESAP v platnost, tj. 10. 7. 2027. Postupně do něj ve třech fázích budou přibývat informace dle jednotlivých sektorových předpisů. Důvodem pro postupné zavádění je značné množství požadovaných informací a s tím spojená procesní náročnost. 
V první fázi jde o informace, které jsou již nyní centralizovány v národních databázích, a umožní tak co nejhladší průběh počáteční „pilotní“ fáze ESAP. Jde konkrétně o informace zveřejňované podle tří předpisů: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES, v platném znění a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, v platném znění. Informace uvedené v těchto předpisech mají být do ESAP předávány již 12 měsíců před zpřístupněním databáze (tj. 10. 7. 2026) tak, aby byly v okamžiku jejího zpřístupnění (10. 7. 2027) již k dispozici pro vyhledávání. Změny uvedených předpisů jsou implementovány vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti kapitálového trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa (ST 752). 
Předkládaný návrh zákona implementuje požadavky evropských předpisů zařazených do druhé a třetí fáze náběhu informací do ESAP. Druhá fáze nastane 48 měsíců po vstupu v platnost nařízení ESAP (tj. 10. 1. 2028) a půjde o následující předpisy: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (přepracované znění) (dále jen „Směrnice SKIPCP“), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS. 
Konečně ve třetí fázi, 72 měsíců po vstupu nařízení ESAP v platnost (tj. od 10. 1. 2030) přibydou informace podle následujících předpisů: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (dále jen „Směrnice o nabídkách převzetí“), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU.
Pokud jde o transpoziční lhůtu změn směrnic spadajících do druhé a třetí fáze (které jsou implementovány předkládaným návrhem zákona), je stanovena na 24 měsíců po vstupu Směrnice Omnibus v platnost (tj. 10. 1. 2026).
Návrh zákona se netýká postavení fyzických osob a nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Předkládaný návrh zákona se týká výše uvedených předpisů pro druhou a třetí fázi ESAP. Dvoufázová implementace byla zvolena vzhledem k různým transpozičním a adaptačním lhůtám jednotlivých změn nařízení a směrnic. Schválením předkládaného návrhu zákona bude zajištěna plná transpozice a adaptace na předpisy související se vznikem a fungováním ESAP, jak jsou vyjmenovány v příloze k Nařízení ESAP, přičemž u některých dotčených nařízení byla dovozena přímá účinnost bez potřeby adaptace.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky 
Návrh zákona není v rozporu se zásadami ústavního pořádku České republiky, včetně Listiny základních práv a svobod, a jeho obsah neporušuje princip zákazu retroaktivity. Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s požadavkem obecnosti právního předpisu.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU a obecnými právními zásadami práva EU
Návrh zákona je plně v souladu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z jejího členství v EU. Rovněž je navrhovaná právní úprava v souladu s judikaturou Soudního dvora EU a obecnými právními zásadami práva EU, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty. 
Návrh zákona pro první fázi implementace (ST 752), který již v užším rozsahu svěřil ČNB roli sběrného místa, byl v souladu s čl. 127 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a Rozhodnutím Rady 98/415/ES ze dne 29. června 1998 o konzultacích vnitrostátních orgánů s Evropskou centrální bankou konzultován s Evropskou centrální bankou. Evropská centrální banka sdělila, že návrhem zákona není zasahováno do nezávislosti ČNB ani není porušován zákaz měnového financování obsažený v čl. 123 Smlouvy o fungování EU. Předkládaný návrh zákona bude s Evropskou centrální bankou konzultován po vypořádání připomínkového řízení.
Návrh zákona je částečnou implementací požadavků Nařízení ESAP, částečnou transpozicí Směrnice Omnibus a částečnou adaptací na Nařízení Omnibus a je s nimi plně v souladu. Ve spojení s vládním návrhem zákona pro první fázi implementace (ST 752) zajistí plnou slučitelnost s uvedenými evropskými předpisy. 
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Nebyl identifikován přímý vztah navrhovaného zákona k žádné konkrétní mezinárodní smlouvě.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Sběrným místem je pro informace podle sektorových předpisů implementovaných předkládaným návrhem zákona ČNB. Výjimkou jsou informace podle zákona 93/2009 Sb., o auditorech a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro které je sběrným místem Komora auditorů České republiky.
Předběžný odhad nákladů ČNB jako sběrného místa (dosud není známa technická specifikace ESAP, vydání regulačních technických standardů je očekáváno na podzim 2024) obsahuje jednorázové náklady na pořízení jádra systému ve výši cca 59 mil. Kč, náklady nutné na postupné zařazení jednotlivých fází vykazování ve výši cca 20 až 30 mil. Kč a průběžné roční náklady na zajištění systému ve výši cca 34 mil. Kč.
ESAP je určen především uživatelům, jako jsou investoři, finanční analytici a finanční zprostředkovatelé. ESAP bude poskytovat centralizovaný přístup k informacím relevantním pro finanční služby a kapitálové trhy, a to především prostřednictvím vyhledávacích nástrojů založených na metadatech. Snazší přístup k informacím v kombinaci s metadaty umožní investorům ušetřit čas a náklady na vyhledávání informací, jež jsou nezbytné pro učinění kvalifikovaného investičního rozhodnutí. Výsledkem by měla být lepší dostupnost tržního financování pro podnikatele. Případný dopad na podnikatelské prostředí je tedy obecně pozitivní, byť jej nelze předem přesněji vyčíslit. Administrativní zátěž, kterou ESAP přináší, je oproti tomu zanedbatelná. Povinné subjekty mají sběrným místům předávat pouze informace, které jsou v současnosti povinny zveřejňovat podle jiných právních předpisů. Nově budou některé subjekty povinny získat identifikační kód právnické osoby (z angl. „legal entity identifier“, dále jen „LEI“). Podle aktuálních informací na webové stránce Centrálního depozitáře cenných papírů (www.cdcp.cz), který v České republice LEI přiděluje, stojí nová registrace 1875 Kč a prodloužení o každý další rok 1373 Kč.
Pokud jde o náklady na straně uživatelů ESAP, podrobnosti jsou upraveny v čl. 8 Nařízení ESAP. Přístup do databáze bude v zásadě bezplatný, přičemž ESMA bude účtovat poplatky za specifické služby spojené s vyššími náklady na úhradu těchto nákladů. Půjde zejména o vyhledávání a stahování velkých objemů dat apod. V každém případě bezplatný přístup však budou mít subjekty uvedené v čl. 8 odst. 4 Nařízení ESAP, mezi něž patří orgány EU i členských států, při výkonu svých povinností. Jde např. o orgány dohledu nad finančním trhem (čl. 8 odst. 4 písm. b) Nařízení ESAP), ale i další orgány členských států (čl. 8 odst. 4 písm. f) Nařízení ESAP). Státní orgány tak mají v rozsahu a za účelem plnění svých povinností bezplatný přístup přímo na základě Nařízení ESAP.
8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá sociální dopady, a to včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na ochranu práv dětí a dopady na životní prostředí.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení
Součástí informací, které mají být zveřejněny v rámci ESAP, mohou být osobní údaje, ale okruh ani obsah uveřejňovaných informací se nijak nemění oproti současnému stavu. Jak již bylo popsáno výše, nová právní úprava je pouze transpozicí a adaptací ve vztahu k evropským předpisům a na národní úrovni se žádné nové prvky nepřidávají. Jde jen o informace, které jsou již nyní povinně uveřejňovány.
Úvodní ustanovení Nařízení ESAP obsahují základní principy zacházení s osobními údaji v rámci ESAP. Uvádí, že povinné subjekty mají zajistit, aby v předkládaných informacích osobní údaje nebyly obsaženy. Výjimkou jsou případy, kdy osobní údaje představují nezbytný prvek informací (např. kdy jsou součástí obchodních názvů), které by jinak nemohly sloužit svému účelu, podrobněji popsanému v části 2. Pokud předložené informace osobní údaje obsahují, což jsou povinné subjekty povinny ověřovat, musí být pro jejich zpracování a uveřejnění dán jeden ze zákonných důvodů pro zpracování, které jsou stanoveny v GDPR.  ESMA jakožto správce údajů v ESAP a sběrná místa zajistí soulad dalšího zpracování osobních údajů s GDPR.
Přímo závazný čl. 5 odst. 1 první pododstavec Nařízení ESAP stanoví, že sběrná místa přijmou patřičná technická a organizační opatření, aby zajistila, že pokud metadata doprovázející předložené informace odkazují na jakékoli osobní údaje, nebudou tyto informace uchovávány, aby byly k dispozici v ESAP po dobu delší než pět let, pokud jednotlivé sektorové předpisy, na jejichž základě se informace povinně uveřejňují, nestanoví jinak.
Osobní údaje zpřístupněné v jednotném evropském přístupovém místě se mohou použít opět jen v souladu s GDPR. Žádné osobní údaje, které jsou opakovaně použity, se neuchovávají déle, než je nezbytné, a v žádném případě ne déle než pět let, nestanoví-li dotčené evropské sektorové předpisy jinak.
10. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh zákona byl posuzován v souladu se schválenou vládní metodikou na hodnocení korupčních rizik (CIA – Corruption Impact Assessment). Návrh zákona je implementací evropských předpisů, které neobsahují žádnou diskreci pro členské státy, vyjma určení sběrného místa v některých případech. Pokud jde o nové povinnosti subjektů, návrh zákona pouze stanoví, že povinný subjekt informaci současně s uveřejněním zašle sběrnému orgánu k uveřejnění v ESAP. Některé subjekty budou nově povinny získat LEI. Dopad navrhovaných změn právní úpravy na subjekty je tedy minimální. Sběrnému orgánu se nestanoví žádná nová rozhodovací pravomoc, vyjma pravomoci uložit sankci za nesplnění povinnosti předat informace dle příslušných ustanovení. Právní úprava povinností subjektů je zcela určitá, není zde žádný prostor pro uvážení. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že nebyla identifikována žádná korupční rizika.
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na bezpečnost ani obranu státu.
12. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů 
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.
13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky.
14. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava má v návaznosti na implementované evropské právní předpisy přispět k lepší dostupnosti a přehlednosti digitálně dostupných informací v oblasti finančního trhu. Nedochází při tom k vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).


Seznam zkratek a pojmů použitých v textu
Nařízení ESAP 	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti
Nařízení Omnibus 	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2869 ze dne 13. prosince 2023, kterým se mění některá nařízení, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa
Směrnice Omnibus 	Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2864 ze dne 13. prosince 2023, kterou se mění některé směrnice, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa
ČNB	Česká národní banka
EBA	Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)
ESMA	Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)
EU	Evropská unie
ESAP	Jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti
GDPR	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, v platném znění
GLEIF	Global Legal Entity Identifier Foundation, správce identifikátoru dle ISO 17442
LEI	identifikační kód právnické osoby
OAM	úředně určený mechanismus podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu
Směrnice o nabídkách převzetí	směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí
Směrnice SKIPCP	směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (přepracované znění)
Směrnice MiFID	směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (přepracované znění)
Směrnice IFD		směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU
Směrnice o krytých dluhopisech	směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU

Zvláštní část
Část první, Čl. I
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)
V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus.
K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 38)
V poznámce pod čarou, která vypočítává přímo účinné evropské předpisy, na které zákon navazuje, se doplňuje Nařízení ESAP.
K bodu 3 (§ 21c)
Jde o transpoziční ustanovení. Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, již obsahuje pravidla týkající se povinně uveřejňovaných informací a dokumentů, tedy zejména odkaz na jejich okruh a způsob uveřejnění. Nově se přidává povinnost zaslat je současně ČNB, která je bezodkladně zpřístupní v ESAP. Okruh osob povinných ke zveřejňování informací v ESAP je vymezen shodně s okruhem osob, které jsou povinny sestavovat zprávu o udržitelnosti, konsolidovanou zprávu o udržitelnosti nebo zprávu o udržitelnosti osoby ze třetí země. 
V odstavci 2 se specifikuje povinný formát a metadata. Směrnice Omnibus obsahuje zmocnění pro Komisi, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň opět zmocňuje Komisi k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Prováděcí předpis Komise může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí tohoto odstavce.
V případech, kdy již účetní jednotka poskytla požadované informace ČNB jako OAM na základě požadavků stanovených v § 127 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (v návaznosti na požadavky stanovené ve  směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu), splnila svou informační povinnost pro účely ESAP za předpokladu, že takto poskytnuté informace splňují požadavky na metadata.
Odstavec 3 zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.
K bodu 4 a 5 [§ 37a odst. 1 písm. z) a § 37a odst. 2 písm. s)]
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, jež je revidována prostřednictvím Směrnice Omnibus, obsahuje v článku 51 požadavek, aby členské státy stanovily sankce za porušení národních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí a přijaly veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. V § 37a odst. 1 a 2 se tak mezi přestupky začleňuje i nesplnění povinnosti předat požadované informace ke zpřístupnění v ESAP, a to jak ze strany účetních jednotek a osob odpovědných za vedení účetnictví, tak i ze strany konsolidujících účetních jednotek.
K bodu 6 a 7 [§ 37a odst. 4 písm. b) a d)]
Pokutu za nesplnění povinnosti dle § 21c je navrhováno stanovit ve stejné výši jako je tomu u  přestupků s obdobnou mírou společenské škodlivosti, jakými je např. nezveřejnění účetní závěrky nebo výroční zprávy dle § 21a.
Část druhá, Čl. II
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)
V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus.
K bodu 2 (§ 12w odst. 4)
Jedná se o transpoziční ustanovení. Aktuální seznam institucí, které určila jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné a kategorii systémové významnosti, do které je zařadila, musí ČNB pravidelně uveřejňovat podle stávajícího odstavce 3. Nově má povinnost zajistit zpřístupnění těchto informací v ESAP, přičemž musí dodržet požadavky na formát a metadata stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru je použit odkaz na uvedenou směrnici; adresátem povinnosti je pouze ČNB. 
K bodu 3 (§ 26ab odst. 4)
Jedná se o transpoziční ustanovení. Pravomocná rozhodnutí o uložení opatření k nápravě ČNB uveřejňuje podle stávajícího § 26ab odst. 1. Nově má ČNB povinnost zajistit zpřístupnění těchto rozhodnutí v ESAP, přičemž musí dodržet požadavky na formát a metadata stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru je použit odkaz na uvedenou směrnici; adresátem povinnosti je pouze ČNB.
ČNB zpřístupní rozhodnutí v ESAP bez identifikačních údajů, jsou-li splněny podmínky v § 26ab odst. 2. 
K bodu 4 (§ 36e odst. 1)
Mezi skutkové podstaty přestupku banky se vedle stávajícího porušení povinnosti uveřejnit informace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce doplňuje porušení nově stanovené povinnosti zaslat tyto informace sběrnému místu za účelem zveřejnění v ESAP.
K bodu 5 (§ 36j odst. 4)
Jde o legislativně-technickou úpravu – oprava chyby v odkazu.
K bodu 6 (§ 36j odst. 5)
Jedná se o transpoziční ustanovení. Pravomocná rozhodnutí o uložení sankce za přestupek ČNB uveřejňuje podle stávajícího odstavce 1. Nově má povinnost zajistit zpřístupnění těchto rozhodnutí v ESAP, přičemž musí dodržet požadavky na formát a metadata stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru je použit odkaz na uvedenou směrnici; adresátem povinnosti je pouze ČNB. 
ČNB zpřístupní rozhodnutí v ESAP bez identifikačních údajů, jsou-li splněny podmínky v § 36j odst. 3.
Část třetí, Čl. III
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)
V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus. 
K bodu 2 (§ 8at odst. 4)
Jedná se o transpoziční ustanovení. Aktuální seznam institucí, které určila jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné a kategorii systémové významnosti, do které je zařadila, musí ČNB pravidelně uveřejňovat podle stávajícího § 8at odst. 3. Nově má povinnost zajistit zpřístupnění těchto informací v ESAP, přičemž musí dodržet požadavky na formát a metadata stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru je použit odkaz na uvedenou směrnici; adresátem povinnosti je pouze ČNB. 
K bodu 3 (§ 27b odst. 2)
Mezi skutkové podstaty přestupku družstevní záložny se vedle stávajícího porušení povinnosti uveřejnit informace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce doplňuje porušení nově stanovené povinnosti zaslat tyto informace sběrnému místu za účelem zveřejnění v ESAP.
K bodu 4 (§ 27ea odst. 5)
Jedná se o transpoziční ustanovení. Pravomocná rozhodnutí o uložení sankce za přestupek ČNB uveřejňuje podle stávajícího §27ea odst. 2. Nově má povinnost zajistit zpřístupnění těchto rozhodnutí v ESAP, přičemž musí dodržet požadavky na formát a metadata stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru je použit odkaz na uvedenou směrnici; adresátem povinnosti je pouze ČNB.
ČNB zpřístupní rozhodnutí v ESAP bez identifikačních údajů, jsou-li splněny podmínky v § 27ea odst. 3.
K bodu 5 (§ 28aa odst. 4)
Jedná se o transpoziční ustanovení. Pravomocná rozhodnutí o uložení opatření k nápravě ČNB uveřejňuje podle stávajícího odstavce 1. Nově má povinnost zajistit zpřístupnění těchto rozhodnutí v ESAP, přičemž musí dodržet požadavky na formát a metadata stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru je použit odkaz na uvedenou směrnici; adresátem povinnosti je pouze ČNB.
ČNB zpřístupní rozhodnutí v ESAP bez identifikačních údajů, jsou-li splněny podmínky v § 28aa odst. 2.
Část čtvrtá, Čl. IV
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 40)
S účinností od 10. 1. 2028 se s ohledem na referenční povinnost mezi evropské předpisy, které zákon zapracovává, přidává čl. 6 Směrnice Omnibus, který je novelou Směrnice SKIPCP.
K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 40)
S účinností od 10. 1. 2030 se s ohledem na referenční povinnost mezi evropské předpisy, které zákon zapracovává, přidávají čl. 12, 15 a 16 Směrnice Omnibus, které jsou novelou následujících směrnic: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (přepracované znění) (dále jen „Směrnice MiFID“) (tj. čl. 12 Směrnice Omnibus), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (dále jen „Směrnice IFD“) (tj. čl. 15 Směrnice Omnibus) a směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (dále jen „Směrnice o krytých dluhopisech“) (tj. čl. 16 Směrnice Omnibus).
K bodu 3 (poznámka pod čarou č. 41)
V poznámce pod čarou, která vypočítává přímo účinné evropské předpisy, na které zákon navazuje, se doplňují příslušné články sektorových nařízení týkající se ESAP. Navazujícím ustanovením je mj. nový § 12, který zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky.
K bodu 4 (poznámka pod čarou č. 1)
Jde o legislativně-technickou změnu, kdy se ruší odkaz na zrušený zákon.
K bodu 5 (§ 12)
Nový § 12 zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.
K bodu 6 (§ 14 odst. 6)
V souladu se Směrnicí SKIPCP ve znění Směrnice Omnibus se mají v ESAP uveřejňovat rozhodnutí o uložených sankcích a dalších opatřeních. Proto se navrhuje vložit do zákona 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, v platném znění, kde jsou příslušná rozhodnutí a jejich uveřejňování obecně upravena, povinnost ČNB zajistit jejich uveřejnění v ESAP. Odkaz na Směrnici SKIPCP je obecný, neboť ona sama odkazuje obecně na rozhodnutí o sankcích uložených za porušení povinností v ní upravených. Součástí musí být příslušná metadata. 
Adresátem povinnosti je ČNB. Podle Směrnice SKIPCP mají být uvedená rozhodnutí součástí ESAP od 10. 1. 2028, proto se navrhuje stanovit účinnost předmětného ustanovení zákona tímto dnem.
K bodu 7 (§ 14 odst. 6)
V souladu se Směrnicí MiFID ve znění Směrnice Omnibus, Směrnicí IFD ve znění Směrnice Omnibus a Směrnicí o krytých dluhopisech ve znění Směrnice Omnibus, a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů, ve znění Nařízení Omnibus, se mají v ESAP uveřejňovat rozhodnutí o uložených sankcích a dalších opatřeních. Proto se navrhuje vložit do zákona 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, v platném znění, kde jsou příslušná rozhodnutí a jejich uveřejňování obecně upravena, povinnost ČNB zajistit jejich uveřejnění v ESAP. Odkaz na směrnice a nařízení je obecný, neboť samy odkazují obecně na rozhodnutí o sankcích uložených za porušení povinností v nich upravených. Součástí musí být příslušná metadata. Adresátem povinnosti je ČNB. Podle výše uvedených směrnic mají být uvedená rozhodnutí součástí ESAP od 10. 1. 2030, proto se navrhuje stanovit účinnost předmětného ustanovení zákona tímto dnem.
K bodu 8 (§ 14 odst. 7)
V souladu se Směrnicí SKIPCP ve znění Směrnice Omnibus se v ESAP mají uveřejňovat rovněž rozhodnutí o udělení povolení opravňující obhospodařovat standardní fondy nebo zahraniční fondy srovnatelné se standardním fondem, proto zákon stanoví tuto povinnost adresovanou ČNB. ČNB musí dodržet požadavky na formát a metadata stanovené v souladu se Směrnicí SKIPCP. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru je použit odkaz na uvedenou směrnici, kdy adresátem povinnosti je pouze ČNB.
Část pátá, Čl. V
K bodu 1 (§ 1 odst. 2)
Mezi přímo účinné evropské předpisy, na které zákon navazuje, se doplňuje Nařízení ESAP.
K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 1)
V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus.
K bodu 3 (§ 28d odst. 4 až 7)
Směrnice o krytých dluhopisech ve znění Směrnice Omnibus stanoví povinnost emitentů předat povinně uveřejňované informace pro investory rovněž do ESAP, a ustanovení navrhovaného odstavce 4 je transpozicí tohoto požadavku. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“) k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí.
Odstavec 5 stanoví povinnost pro emitenty získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.
Odstavec 7 zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.
K bodu 4 (§ 32j odst. 3)
V souladu s požadavkem Směrnice o krytých dluhopisech ve znění Směrnice Omnibus bude ČNB uvedené informace, které již nyní povinně uveřejňuje, rovněž předávat ke zveřejnění v ESAP. ČNB musí dodržet požadavky na formát a metadata stanovené v souladu s uvedenou směrnicí. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru je použit odkaz na uvedenou směrnici, kdy adresátem povinnosti je pouze ČNB.
Část šestá, Čl. VI
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)
V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus.
K bodu 2 (§ 32c odst. 6)
Jde o transpoziční ustanovení. V souladu s požadavkem Směrnice MiFID ve znění Směrnice Omnibus bude ČNB uvedené informace týkající se vázaných zástupců, které již nyní povinně uveřejňuje, rovněž předávat ke zveřejnění v ESAP. 
K bodu 3 a 4 (§ 47 odst. 5 až 7)
Směrnice MiFID stanoví povinnost organizátora regulovaného trhu uveřejnit informace týkající se osob s kvalifikovanou účastí nebo ovládajících osob. Nově se budou tyto informace předávat i k uveřejnění v ESAP. Směrnice obsahuje zmocnění pro ESMA, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.
Odstavec 6 stanoví povinnost pro organizátory regulovaného trhu získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.
Odstavec 7 zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces uveřejňování a zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.
K bodu 5 (§ 61 odst. 4)
Směrnice MiFID stanoví povinnost organizátora regulovaného trhu uveřejnit informace o pozastavení obchodování, obnovení obchodování a vyloučení z obchodování investičního nástroje, popř. derivátu. Nově se budou tyto informace předávat i k uveřejnění v ESAP. 
K bodu 6 (§ 61 odst. 8)
Odstavec 8 zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.
K bodu 7 (§ 73b odst. 6 až 8)
Směrnice MiFID stanoví povinnost provozovatele mnohostranného obchodního systému nebo emitenta, jehož cenné papíry jsou obchodovány na trhu malých a středních podniků, uveřejnit relevantní informace. Nově se budou podle odstavce 6 tyto informace předávat i k uveřejnění v ESAP. Směrnice obsahuje zmocnění pro ESMA, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.
Odstavec 7 stanoví povinnost pro emitenty a provozovatele mnohostranného obchodního systému získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.
Odstavec 8 zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.
K bodu 8 (§ 121va)
Jde o transpoziční ustanovení. Informace povinně uveřejňované na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi budou emitenti nově předávat ČNB za účelem zpřístupnění v ESAP. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje ESMA k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. ESMA je dále zmocněna, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.
Odstavec 2 zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.
K bodu 9 (§ 127a odst. 1)
Nově vkládaný text upřesňuje povinnost ČNB coby sběrného místa zpřístupnit obdržené informace v ESAP odkazem na příslušný článek Nařízení ESAP.
K bodu 10 [§ 127a odst. 1 písm. d)]
Navrhovaná změna reflektuje skutečnost, že ESMA jako nástupce Výboru evropských regulátorů cenných papírů převzala úkoly tohoto výboru.
K bodu 11 (§ 127b)
Navrhovaná změna reflektuje skutečnost, že ESMA jako nástupce Výboru evropských regulátorů cenných papírů převzala úkoly tohoto Výboru.
K bodu 12 (§ 127b odst. 2)
ČNB může výkonem činností, nebo i jen některými z nich, souvisejících se zřízením a provozem OAM podle čl. 21 transparenční směrnice, který ČNB v současnosti provozuje jako Centrální úložiště regulovaných informací, svěřit smlouvou třetí osobě. Delegace výkonu některých činností souvisejících s OAM může být efektivní zejména v případě aplikace obdobného ustanovení v čl. 5 odst. 8 Nařízení ESAP. Svěřením některých činností jiné osobě však není dotčena odpovědnost ČNB za zajištění funkčnosti mechanismu splňujícím podmínky uvedené v § 127a odst. 1 (zejm. zabezpečení a spolehlivost informace včetně časového záznamu o vložení informace a snadná dostupnost informací pro uživatele).
K bodu 13 (§ 127na)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi stanoví povinnosti institucionálních investorů, správců aktiv a poradců pro hlasování uveřejňovat určité informace uvedené v odkazovaných ustanoveních. Nově se budou tyto informace předávat ČNB za účelem zpřístupnění v ESAP. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje ESMA k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. ESMA je dále zmocněna, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.
Odstavec 2 stanoví povinnost pro uvedené subjekty – právnické osoby získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.
Odstavec 3 zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP
K bodu 14 (§ 136 odst. 6 a 7)
Jde o transpozici čl. 44a Směrnice IFD ve znění Směrnice Omnibus. Informace, jejichž uveřejňování může ČNB nařídit podle § 136 odst. 5, budou tam uvedené subjekty nově předávat i k uveřejnění v ESAP. Směrnice obsahuje zmocnění pro EBA, aby v  přímo použitelných prováděcích předpisech specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.
Odstavec 7 stanoví povinnost pro uvedené subjekty získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.
K bodu 15 (§ 136 odst. 10)
Jedná o zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP
K bodu 16 (§ 149m odst. 3)
Všechny informace obdržené od povinných subjektů musí ČNB jakožto sběrné místo zveřejnit v ESAP, odkazovaný čl. 5 Nařízení ESAP upravuje podrobnosti.
K bodu 17 [§ 160 odst. 1 písm. c)]
Porušení povinností ve vztahu k předávání informací za účelem jejich zpřístupnění v ESAP je zařazeno mezi skutkové podstaty přestupků fyzických osob spočívajících v porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu).
K bodu 18 (§ 168 odst. 1)
Mezi skutkové podstaty přestupků organizátora regulovaného trhu se zařazuje porušení povinnosti získat LEI.
K bodu 19 (§ 168 odst. 2)
Mezi skutkové podstaty přestupků provozovatele mnohostranného obchodního systému se zařazují porušení nově stanovených povinností ve vztahu k ESAP (písm. u) a v)). Dále se mezi skutkové podstaty přestupků provozovatele mnohostranného obchodního systému se zařazují porušení stávajících povinností, za jejichž porušení dosud nebyla stanovena sankce [písm. t) a w)].
K bodu 20 (§ 172 odst. 3)
Mezi skutkové podstaty přestupků některých emitentů investičních nástrojů se zařazuje porušení nově vkládaného § 121va, týkajícího se povinností ve vztahu k ESAP. Zařazení do odstavce 3 písm. b) vychází ze srovnatelné škodlivosti porušení uveřejňovacích povinností.
K bodu 21 (§ 172 odst. 5 a 6)
Mezi skutkové podstaty přestupků některých emitentů investičních nástrojů se zařazují porušení nově stanovených povinností ve vztahu k ESAP.
K bodu 22 (§ 172 odst. 9)
Jde o odkaz na nově stanovené skutkové podstaty přestupků v § 172 odst. 5 a 6 v rámci stanovení výše pokuty. Její výše je z důvodu srovnatelné škodlivosti shodná s přestupky pokrytými v odst. 2 až 4.
K bodu 23 (§ 173a odst. 1)
Mezi skutkové podstaty přestupků institucionálního investora se zařazuje porušení nově vkládaného § 127na. Zařazení vychází ze srovnatelné škodlivosti porušení uveřejňovacích povinností.
K bodu 24 (§ 173a odst. 2)
Mezi skutkové podstaty přestupků správce aktiv se zařazuje porušení nově vkládaného § 127na. Zařazení vychází ze srovnatelné škodlivosti porušení uveřejňovacích povinností.
K bodu 25 (§ 174 odst. 4)
Porušení povinností ve vztahu k předávání informací za účelem jejich zpřístupnění v ESAP je zařazeno mezi skutkové podstaty přestupků právnických a podnikajících fyzických osob spočívajících v porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb.
K bodu 26 [§ 177 odst. 1 písm. c)]
Porušení povinností ve vztahu k předávání informací za účelem jejich zpřístupnění v ESAP je zařazeno mezi skutkové podstaty přestupků právnických a podnikajících fyzických osob spočívajících v porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu).
K bodu 27 (§ 179 odst. 1)
Porušení povinností ve vztahu k předávání informací za účelem jejich zpřístupnění v ESAP je zařazeno mezi skutkové podstaty přestupků právnických a podnikajících fyzických osob spočívajících v porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou.
K bodu 28 (§ 199 odst. 2)
V obecném zmocnění ČNB vydat vyhlášku k provedení zákona se doplňují odkazy na nově vkládaná ustanovení ohledně procesu zasílání informací subjekty pro účely ESAP.
Část sedmá, Čl. VII 
K bodu 1 (§ 1)
V úvodním ustanovení zákona se doplňuje návaznost na Nařízení ESAP, která se konkrétně vztahuje k nově vkládanému ustanovení § 25 odst. 10.
K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 1)
V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus.
K bodu 3 (§ 25 odst. 7 až 10)
Jde o transpozici čl. 30b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu ve znění Směrnice Omnibus. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje Evropský orgán dohledu (ESMA) k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru odkazuje navrhované ustanovení přímo na směrnici, adresátem je ČNB. EIOPA je zmocněna k vydání prováděcích právních předpisů týkajících se metadat, jejich výčet v zákoně proto není konečný. 
Odstavec 8 stanoví povinnost pro uvedené subjekty – právnické osoby získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.
Odstavec 9 upřesňuje povinnost ČNB coby sběrného místa zpřístupnit obdržené informace v ESAP odkazem na příslušný článek Nařízení ESAP.
Odstavec 10 obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP
K bodu 4 (§ 30 odst. 1)
Mezi skutkové podstaty smíšené finanční holdingové osoby se doplňuje porušení povinností ve vztahu k ESAP.
K bodu 5 (§ 34)
V obecném zmocnění ČNB vydat vyhlášku k provedení zákona se doplňuje odkaz na nově vkládané ustanovení ohledně procesu zasílání informací subjekty pro účely ESAP.
Část osmá, Čl. VIII 
(§ 382 odst. 1)
Jde o transpozici čl. 304b odst. 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) ve znění Směrnice Omnibus. Informaci o vydání rozhodnutí soudu o úpadku, resp. rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek pojišťovny nebo zajišťovny zpřístupní orgán dozoru v ESAP. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru odkazuje navrhované ustanovení přímo na směrnici, adresátem je ČNB.
Část devátá, Čl. IX
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)
V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus.
K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 3)
V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se mezi přímo použitelné evropské předpisy, na které zákon navazuje, doplňuje Nařízení ESAP.
K bodu 3 (§ 10a odst. 12 až 13)
Jde o transpozici čl. 63a odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění ve znění Směrnice Omnibus. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje Komisi k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí.
Odstavec 13 pak stanoví povinnost institucí se sídlem v České republice získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.
K bodu 4 (§ 10ac odst. 3)
Jde o transpozici čl. 63a odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění ve znění Směrnice Omnibus. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje Komisi k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí.
K bodu 5 (§ 10c odst. 9 a 10)
Jde o transpozici čl. 63a odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění ve znění Směrnice Omnibus. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru odkazuje navrhované ustanovení přímo na směrnici.
Část desátá, Čl. X
K bodu 1 (§ 1)
V poznámce pod čarou, která vypočítává přímo účinné evropské předpisy, na které zákon navazuje, se doplňuje Nařízení ESAP.
K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 1)
V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus.
K bodu 3 (§ 5 odst. 4)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (dále jen „Směrnice o nabídkách převzetí“) stanoví, že rozhodnutí cílové společnosti ohledně určení příslušného orgánu dohledu nad nabídkou převzetí má tento orgán dohledu uveřejnit, což je transponováno v § 5 odst. 4 zákona. Nově se přidává povinnost ČNB tuto informaci rovněž zpřístupnit v ESAP, jak požaduje čl. 16a odst. 1 Směrnice o nabídkách převzetí ve znění Směrnice Omnibus. Dále se stanoví povinnost pro dotčené cílové společnosti získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.
K bodu 4 (§ 8 odst. 5 až 7)
Jde o transpozici čl. 16a odst. 1 a 2 Směrnice o nabídkách převzetí ve znění Směrnice Omnibus. Směrnice o nabídkách převzetí stanoví povinnost navrhovatele uveřejnit svůj záměr nebo rozhodnutí ohledně nabídky převzetí. Nově bude mít podle odstavce 5 povinnost tuto informaci zároveň zaslat ČNB ke zpřístupnění v ESAP. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje ESMA k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. ESMA je dále zmocněna, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.
Odstavec 6 stanoví povinnost pro navrhovatele – právnické osoby získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.
Odstavec 7 obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.
K bodu 5 (§ 12 odst. 6 a 7)
Jde o transpozici čl. 16a odst. 1 Směrnice o nabídkách převzetí ve znění Směrnice Omnibus. Směrnice o nabídkách převzetí stanoví povinnost navrhovatele uveřejnit nabídkový dokument. Tato povinnost je transponována v § 10. Nově bude mít podle § 12 odstavce 5 povinnost nabídkový dokument zároveň s uveřejněním zaslat ČNB ke zpřístupnění v ESAP. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje ESMA k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. ESMA je dále zmocněna, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.
Odstavec 7 obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.
K bodu 6 (§ 16 odst. 6)
Jde o transpozici čl. 16a odst. 1 Směrnice o nabídkách převzetí ve znění Směrnice Omnibus. Směrnice o nabídkách převzetí stanoví povinnost cílové společnosti uveřejnit stanovisko k nabídkovému dokumentu. Podle § 16 odst. 6 zákona má cílová společnost povinnost toto stanovisko zaslat ČNB. Vzhledem ke zpřístupnění v ESAP se doplňují požadavky na formát a metadata. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje ESMA k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. ESMA je dále zmocněna, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.
Cílová společnost jakožto emitent získá LEI, a to podle § 127 odst. 4 podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, který bude doplněn vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti kapitálového trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa. Tento vládní návrh zákona byl v červenci 2024 zaslán Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.
K bodu 7 (§ 16 odst. 8)
Ustanovení obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.
K bodu 8 (§ 44 odst. 8)
Jde o transpozici čl. 16a odst. 4 Směrnice o nabídkách převzetí ve znění Směrnice Omnibus. Směrnice o nabídkách převzetí stanoví, že každé rozhodnutí orgánu dohledu o úpravě spravedlivé ceny musí být uveřejněno, nově jej ČNB musí rovněž zpřístupnit v ESAP.
K bodu 9 (§ 45)
Jde o transpozici čl. 16a odst. 4 Směrnice o nabídkách převzetí ve znění Směrnice Omnibus. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí stanoví, že každé rozhodnutí orgánu dohledu o snížení protiplnění musí být uveřejněno, nově jej ČNB musí rovněž zpřístupnit v ESAP.
K bodu 10 (§ 57a)
ČNB je pro účely ESAP v České republice tzv. sběrným místem, které má zajistit zpřístupnění informací obdržených od subjektů v této databázi. Směrnice o nabídkách převzetí ve znění Směrnice Omnibus dává členským státům ve věci určení sběrného místa členským státům na výběr. Jelikož v České republice bude ve většině případů sběrným místem pro účely ESAP ČNB přímo na základě evropských předpisů, je vhodné, aby se nevytvářelo další sběrné místo a využila se existující infrastruktura ČNB.
K bodům 11 a 12 (§ 62)
Doplňují se sankce za porušení nově stanovených povinností. Jejich výše odpovídá sankcím za porušení uveřejňovacích povinností.
Část jedenáctá, Čl. XI
K bodu 1 a 2 (poznámka pod čarou č. 1 a 24)
V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus, resp. mezi přímo použitelné předpisy EU, na které zákon navazuje, se doplňuje Nařízení ESAP.
K bodu 3 a 4 (§ 11 odst. 1 a 8)
Ve vazbě na zveřejňování zpráv o transparentnosti v jednotném evropském přístupovém místě se nově doplňuje zveřejňování zpráv o transparentnosti i v rejstříku auditorů. Předávání zprávy o transparentnosti se vztahuje na auditory subjektů veřejného zájmu, jež vyhotovují zprávu o transparentnosti podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, současně se tato zpráva poskytuje orgánu, jenž plní roli relevantního orgánu shromažďujícího informace pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 podle čl. 13a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.
K bodu 5 a 7 [§ 12 odst. 1 písm. i) a § 12a odst. 1 písm. m)]
Legislativně technická úprava spočívající ve sjednocení terminologie týkající se obsahu rejstříku a požadavků na zveřejňování dotčených dokumentů podle § 27a a § 49f zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahově se dané ustanovení nemění. Ustanovení nadále vychází z čl. 30c odst. 1 směrnice 2006/43, který požaduje zveřejnění alespoň údajů týkajících se veškerých správních sankcí uložených za porušení ustanovení zákona, včetně informací o druhu a povaze porušení a totožnosti fyzické nebo právnické osoby, jíž byla sankce uložena. V souladu se správním řádem výroková část rozhodnutí uvedené náležitosti obsahuje.
K bodu 6 a 8 (§ 12 odst. 2 a § 12a odst. 2)
Předpokládá se, že zpráva o udržitelnosti předaná k založení do rejstříku auditorů v tomto rejstříku zůstává zachována i poté, co je předána k založení další zpráva o udržitelnosti (tj. zprávy se kumulují podobně jako ve sbírce listin obchodního rejstříku). Doba 5 let se odvíjí od minimální doby zveřejnění podle čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) 537/2014.
K bodu 9 (§ 12e až § 12g)
Jedná se o transpoziční ustanovení. Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, požaduje, aby auditoři a auditorské společnosti poskytovali předepsané údaje Komoře auditorů k jejich zveřejnění v rejstříku auditorů. Tyto údaje budou nyní muset nově splňovat formát a metadata požadovaná směrnicí Omnibus, přičemž Komora auditorů zajistí jejich předání do ESAP. Stanovuje se, v jakém formátu a s jakými metadaty se informace podle nařízení ESAP budou povinně předávat a zveřejňovat v rámci jednotného přístupového místa. Dle čl. 3 odst. 3 nařízení ESAP mají Evropské orgány dohledu vypracovat prováděcí technické normy, v nichž upřesní metadata, která mají být připojena k předkládaným informacím a případně konkrétní formáty nebo šablony, které mají být použity pro předkládání informací. Návrhy prováděcích technických norem mají být předloženy Evropské komisi do 10. ledna 2028. Identifikačním kódem právnické osoby uvedeným v § 12g odst. 1 písm. b) se dle dostupných informací myslí standardizovaný mezinárodní identifikátor právnických osob podle ISO 17442, který je již dnes používán například emitenty cenných papírů nebo obchodníky s cennými papíry. V České republice takový identifikační kód přiděluje Centrální depozitář cenných papírů, a.s.
K bodu 10 [§ 31 odst. 2 písm. l)]
Jedná se o transpoziční ustanovení, na základě kterého se zakotvuje, že Komora auditorů bude sběrným místem ve všech oblastech dotýkajících se regulace statutárního auditu. Komoře auditorů je funkce sběrného místa svěřena v souladu se Směrnicí Omnibus, která stanovuje, že pro výše uvedený typ informací je sběrným místem příslušný orgán (dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS), resp. veřejný rejstřík. Tyto funkce v České republice plní Komora auditorů.
K bodu 11 [§ 49b odst. 2 písm. o)]
Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES jsou statutární auditoři a auditorské společnosti provádějící audit subjektů veřejného zájmu povinni zveřejňovat na svých internetových stránkách zprávu o transparentnosti. Nařízení Omnibus nyní prostřednictvím revize výše uvedeného nařízení nově ukládá statutárním auditorům a auditorským společnostem povinnost poskytnout zprávu o transparentnosti Komoře auditorů coby sběrnému místu k jejímu zpřístupnění v ESAP. Dle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je nezveřejnění zprávy o transparentnosti přestupkem, za který lze uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že nepředání zprávy o transparentnosti ke zpřístupnění v ESAP představuje obdobný prohřešek, je toto porušení povinnosti sankcionováno stejným způsobem.
Část dvanáctá, Čl. XII
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)
V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením se doplňuje odkaz na implementovanou Směrnici Omnibus.
K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 40)
Mezi přímo použitelné předpisy EU, na které zákon navazuje, se doplňuje Nařízení ESAP. Konkrétně jde o návaznost zmocňovacího ustanovení v § 82 odst. 10.
K bodu 3 (§ 82 odst. 8 až 10)
Jde o transpozici povinnosti předat povinně uveřejňované údaje orgánu dohledu (ČNB) coby sběrnému místu za účelem jejich zpřístupnění v ESAP. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje ESMA k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. ESMA je dále zmocněna, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.
Dle odst. 9 má pojišťovna nebo zajišťovna získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.
Odstavec 10 obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.
K bodu 4 (§ 92l odst. 1) 
Jde o transpozici povinnosti předat zprávu o solventnosti a finanční situaci skupiny spolu s jejím uveřejněním rovněž ČNB coby sběrnému místu. Náležitosti zaslání jsou obdobné jako v § 82 odst. 8, proto se na něj odkazuje.
K bodu 5 (§ 109d)
Ustanovení upřesňuje povinnost ČNB coby sběrného místa zpřístupnit obdržené informace v ESAP odkazem na příslušný článek Nařízení ESAP.
K bodu 6 (§ 112 odst. 1 a § 114 odst. 3)
Ustanovení ukládá povinnost ČNB uvedené informace zpřístupnit v ESAP s odkazem na příslušný článek Nařízení Omnibus. Pokud jde o metadata, jedná se o technickou specifikaci, adresátem je pouze ČNB, proto se odkazuje přímo na příslušný článek směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) ve znění Směrnice Omnibus.
K bodu 7 (§ 118 odst. 3)
Ustanovení ukládá povinnost ČNB uvedené rozhodnutí zpřístupnit v ESAP s odkazem na příslušný článek Nařízení Omnibus. Pokud jde o metadata, jedná se o technickou specifikaci, adresátem je pouze ČNB, proto se odkazuje přímo na příslušný článek směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) ve znění Směrnice Omnibus.
K bodu 8 (§ 120 odst. 2)
Mezi skutkové podstaty přestupků pojišťovny nebo zajišťovny se přidávají porušení nově ukládaných povinnosti ve vztahu k ESAP. Výše sankce odpovídá srovnatelné škodlivosti porušení těchto povinností s ostatními přestupky.
K bodu 9 (§ 136 odst. 1)
V obecném zmocnění ČNB vydat vyhlášku k provedení zákona se doplňuje odkaz na nově vkládané ustanovení ohledně procesu zasílání informací subjekty pro účely ESAP.
Část třináctá, Čl. XIII
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)
V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením se doplňuje odkaz na implementovanou Směrnici Omnibus.
K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 2)
Mezi přímo použitelné předpisy EU, na které zákon navazuje, se doplňuje Nařízení ESAP.
K bodu 3 (§ 244a)
Jde o transpoziční ustanovení. Směrnice SKIPCP ve znění Směrnice Omnibus stanoví povinnosti administrátora standardního fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem předat ČNB coby sběrnému místu vymezené dokumenty za účelem jejich zpřístupnění v ESAP. Jedná se o statut fondu, sdělení klíčových informací a výroční a pololetní zprávu nebo srovnatelné dokumenty zahraničního investičního fondu. Administrátor standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu již nyní musí tyto dokumenty uveřejňovat a dodatečná povinnost zaslat dokumenty též ČNB nepředstavuje žádnou výraznou administrativní zátěž. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje ESMA k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. ESMA je dále zmocněna, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.
Odstavec 2 stanoví povinnost administrátora pro fondy získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s. Podílové fondy nejsou právnickými osobami, což však nebrání možnosti pro ně LEI získat. 
Odstavec 3 upřesňuje roli ČNB jakožto orgánu shromažďujícího dokumenty uvedené v odstavci 1, který je povinen tyto dokumenty zpřístupnit v ESAP.    
Odstavec 4 obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.
K bodu 4 (§ 599 odst. 1 a § 604 odst. 1)
Mezi skutkové podstaty přestupků obhospodařovatele a administrátora spočívající v porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb se zařazuje odkaz na nový článek uvedeného nařízení, upravující povinnosti ve vztahu k ESAP. 
K bodu 5 (§ 605 odst. 6)
Ustanovení zařazuje mezi skutkové podstaty přestupků administrátora porušení povinností stanovených novým § 244a. Zároveň se přečíslují stávající odstavce 6 a 7.
K bodu 6 a 7 (§ 605 odst. 7 a 8)
V návětí ustanovení o výši sankcí se přidává odkaz na nově vložený odstavec 6. Sankci za porušení povinnosti související s uveřejněním informací v ESAP je navrhováno stanovit ve stejné výši jako je tomu u přestupků vymezených v § 605 odst. 1 až 5. 
Část čtrnáctá, Čl. XIV
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)
V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením se doplňuje odkaz na implementovanou Směrnici Omnibus.
K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 2)
Mezi přímo použitelné předpisy EU, na které zákon navazuje, se doplňuje Nařízení ESAP.
K bodu 3 (§ 36 odst. 3 až 6)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků stanoví povinnost institucí uveřejnit informace ohledně smlouvy o vnitroskupinové podpoře. Nově bude tyto informace podle § 36 odst. 3 a 4 rovněž předávat ČNB k zpřístupnění v ESAP. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje EBA k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. EBA je dále zmocněna, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.
Odstavec 4 stanoví povinnost pro právnické osoby získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.
Všechny informace obdržené od povinných subjektů musí ČNB jakožto sběrné místo zveřejnit v ESAP, odkazovaný čl. 5 Nařízení ESAP upravuje podrobnosti.
Odstavec 6 obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.
K bodu 4 (§ 42 odst. 3)
Rozhodnutí o zavedení dočasné správy bude ČNB nově současně s uveřejněním předávat do ESAP, jde o transpoziční ustanovení.
K bodu 5 (§ 81a odst. 7)
Rozhodnutí o uplatnění moratoria bude ČNB nově současně s uveřejněním předávat do ESAP, jde o transpoziční ustanovení.
K bodu 6 (§ 86 odst. 1)
Rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize bude ČNB nově současně s uveřejněním předávat do ESAP, jde o transpoziční ustanovení.
K bodu 7 (§ 136a odst. 5 až 8)
Uveřejňovací povinnosti uvedené v § 136a budou nově obsahovat i předání předmětných informací (tj. informací o výši minimálního požadavku, resp. vnitřního minimálního požadavku, výši kapitálu a způsobilých závazků včetně jejich složení, profilu splatnosti a pořadí v insolvenční hierarchii) ke zpřístupnění v ESAP. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje EBA k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. EBA je dále zmocněna, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.
Odstavec 4 stanoví povinnost pro právnické osoby získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.
Všechny informace obdržené od povinných subjektů musí ČNB jakožto sběrné místo zveřejnit v ESAP, odkazovaný čl. 5 Nařízení ESAP upravuje podrobnosti.
Odstavec 8 obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.
K bodu 8 (§ 176 odst. 4)
Informace zveřejňované podle odstavců 1 až 3 bude ČNB současně s jejich uveřejněním na internetových stránkách zveřejňovat i v ESAP, jde o transpoziční ustanovení.
K bodu 9 a 10 (§ 237 odst. 1 a 4)
Zavádí se skutkové podstaty přestupků povinných osob souvisejících s porušením povinností spočívajících v předávání informací k jejich zveřejnění v ESAP. 
K bodu 11 (§ 242 odst. 5)
Pravomocná rozhodnutí o uložení opatření k nápravě zveřejňovaná podle odstavce 1 bude ČNB nově současně předávat do ESAP, jde o transpoziční ustanovení.
Část patnáctá, Čl. XV
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)
V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením se doplňuje odkaz na implementovanou Směrnici Omnibus.
K bodu 2 (§ 106 odst. 6)
Ustanovení ukládá povinnost ČNB uvedené rozhodnutí zpřístupnit v ESAP s odkazem na příslušný článek Nařízení Omnibus. Pokud jde o metadata, jedná se o technickou specifikaci, adresátem je pouze ČNB, proto se odkazuje přímo na příslušný článek směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění ve znění Směrnice Omnibus.
K bodu 3 (§ 114 odst. 2)
Ustanovení v současné podobě obsahuje skutkovou podstatu přestupku spočívající v porušení uvedených článků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb. Nařízení Omnibus přidává do uvedeného nařízení novou povinnost pro subjekty v čl. 18a, její porušení je proto rovněž zařazeno mezi skutkové podstaty přestupků.
K bodu 4 (§ 118 odst. 7)
Ustanovení ukládá povinnost ČNB uvedené rozhodnutí zpřístupnit v ESAP s odkazem na příslušný článek Nařízení Omnibus. Pokud jde o metadata, jedná se o technickou specifikaci, adresátem je pouze ČNB, proto se odkazuje přímo na příslušný článek směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění ve znění Směrnice Omnibus.
Část šestnáctá, Čl. XVI
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)
Upravuje se poznámka pod čarou s ohledem na novelizaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP) provedenou Nařízením Omnibus.
K bodu 2 (§ 15 odst. 1 a § 16 odst. 1)
Ustanovení v současné podobě obsahují skutkové podstaty přestupků poskytovatele a distributora panevropského penzijního produktu spočívajících v porušení uvedených článků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP). Nařízení Omnibus přidává do uvedeného nařízení novou povinnost pro subjekty v čl. 18a, její porušení je proto rovněž zařazeno mezi skutkové podstaty přestupků.
K bodu 3 (§ 20 odst. 4)
Ustanovení ukládá povinnost ČNB uvedené rozhodnutí zpřístupnit v ESAP s odkazem na příslušný článek Nařízení Omnibus. 
K bodu 4 (§ 22 odst. 2)
Ustanovení obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.
Část sedmnáctá (účinnost)
Účinnost je stanovena s ohledem na to, že informace dle jednotlivých sektorových předpisů mají přibývat ve dvou vlnách, jak je podrobně popsáno v bodu 2 obecné části důvodové zprávy. Odlišná účinnost pro změny v § 127a a 127b zákona 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ke dni 10. července 2026 se navrhuje z toho důvodu, že souvisí s první fází ESAP, ve které se má zahájit sběr informací k tomuto datu.