Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND9LJHWXR najdete zde
IV.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
A. Zhodnocení platného právního stavu včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Výše platové základny soudců:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, se předkládá mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2024.
Poskytování platu a některých dalších náležitostí představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům a poslancům Evropského parlamentu – stejně jako odměňování státních zástupců – je upraveno mimo obecná pravidla o odměňování platem obsažená v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, neboť jeho podstatou je odměňování za výkon funkce, nikoliv závislé práce, a řídí se uvedenými zvláštními zákony.
Od 1. ledna 2021 byla výše platových základen představitelů, soudců a státních zástupců stanovena ve výši platné pro rok 2020. Od 1. ledna 2022 však došlo k reaktivaci automatického určování výše platové základny v návaznosti na vývoj průměrné mzdy za předminulý kalendářní rok, avšak od února téhož roku byly platové základny opět fixovány v přechozí výši; tj. fakticky sníženy. V listopadu 2023 byl přijat zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (takzvaný konsolidační balíček). Tento zákon sledující záměr konsolidace stavu veřejných financí obsahoval i změnu zákona č. 236/1995 Sb. spočívající ve snížení koeficientu pro určení výše platové základny soudců z trojnásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok na hodnotu 2,822násobku průměrné mzdy od 1. ledna 2024. Uvedená změna byla napadena v řízení před obecným soudem, který předal věc k posouzení Ústavnímu soudu za účelem posouzení konformity této úpravy s principem ochrany nezávislosti soudců. Následně pak vydal Ústavní soud v příslušném řízení nález sp. zn. Pl. ÚS 5/24 ze dne 15. května 2024 (publikován ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pod číslem 211/2024 Sb.), jímž ve výše uvedeném ustanovení zákona č. 236/2005 Sb. zrušil s účinností od 1. ledna 2025 slova „2,822násobek“.
Výše platové základny tzv. představitelů a státních zástupců:
Podle právní úpravy činí platová základna pro představitele od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 83,3 % platové základny pro soudce (§ 3 odst. 3 část věty první za středníkem zákona č. 236/1995 Sb.). Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, upravuje v § 3 odst. 3, že pro státní zástupce činí platová základna 90 % platové základny stanovené pro soudce.
Zvláštní víceúčelová paušální náhrada výdajů prezidenta republiky:
Podle § 15 zákona č. 236/1995 Sb. náleží prezidentu republiky zvláštní víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených s výkonem jeho funkce ve výši 335 % platové základny. Náhrady podle § 5 téhož zákona prezidentu republiky nepřísluší. Manželovi nebo partnerovi prezidenta republiky v současnosti nenáleží žádná forma náhrady nebo jiného plnění v souvislosti s doprovázením prezidenta republiky při plnění protokolárních a reprezentativních povinností.
Zhodnocení platného právního stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen:
Platná právní úprava je z tohoto pohledu neutrální, neboť poskytovaná plnění jsou nezávislá na pohlaví osoby vykonávající příslušnou veřejnou funkci.
B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Předkládaná právní úprava spočívá předně v nahrazení hodnoty koeficientu sloužícího ke stanovení výše platové základny soudců poté, co Ústavní soud judikoval, že hodnota koeficientu ve výši 2,822násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok je v rozporu s ústavním pořádkem, a to jak z hlediska své výše, tak také s ohledem na procedurální okolnosti schválení výše koeficientu. S ohledem na dopady, jež by od 1. ledna 2025 vyplývaly z nečinnosti zákonodárce, je nutné neprodleně schválit změnu zákona tak, aby soudcům od roku 2025 příslušel plat ve výši skýtající ústavní záruky pro fungování soudnictví; tj, stanovený na základě 3násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Vzhledem k argumentaci Ústavního soudu, se jako jediný možný přístup jeví návrat k původní hodnotě koeficientu jakožto trojnásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
Společně se zvýšením platové základny soudců v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. se v zákoně č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, snižuje číselné vyjádření podílu platové základny státních zástupců na platové základně soudců ze současné hodnoty 90 % na hodnotu 83,3 % platové základny pro soudce. Navrhovaným opatřením se sleduje dosažení jednotného určení výše platové základny s dalšími představiteli moci výkonné, k níž náleží též státní zástupci. Vzhledem k předpokládanému nominálnímu nárůstu platů soudců od 1. ledna 2025 nepovede přitom toto snížení koeficientu používaného pro výpočet platu státních zástupců k poklesu absolutní výše platů státních zástupců.
V zákoně č. 236/2005 Sb. se dále nově upravuje nárok manžela (popřípadě partnera) prezidenta republiky na víceúčelovou paušální náhrada výdajů spojených s doprovázením prezidenta při výkonu jeho funkce. Navrhovaná právní úprava dále napravuje neuspokojivý faktický stav, kdy manžel, resp. manželka prezidenta republiky fakticky plní řadu úkolů protokolárního rázu, vystupuje při veřejných příležitostech a vyvíjí vlastní veřejnou činnost, aniž je přitom zakotven právní nárok na odpovídající náhradu výdajů spojených s plněním těchto úkolů. Změna v zákoně č. 236/1995 Sb. je navrhována ve spojitosti s novelou zákona č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů, v níž dochází s účinností od 1. ledna 2025 k právnímu ukotvení role manžela (partnera) prezidenta republiky tím způsobem, že okruh činností zajišťovaných Kanceláří prezidenta republiky se rozšiřuje o obstarávání věcí souvisejících s protokolárními povinnostmi a další veřejnou činností manžela (partnera) prezidenta republiky. Vzhledem k tomu, že role manžela (partnera) prezidenta republiky je primárně reprezentativního rázu a nespočívá v plnění funkcí vyplývajících z Ústavy, navrhuje se, aby víceúčelová paušální náhrada náležející manželu (partneru) prezidenta republiky měsíčně byla stanovena ve výši 30 % víceúčelové paušální náhrady výdajů spojených s výkonem funkce prezidenta republiky.
C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Přijetí navrhované úpravy je nezbytné s ohledem na dopady vydání nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 5/24 ze dne 15. května 2024, publikovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pod číslem 211/2024 Sb., neboť uvedený nález uplynutím dne 31. prosince 2024 zrušil v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/2005 Sb. hodnotu koeficientu, jehož prostřednictvím se stanovuje platová základna soudců a zprostředkovaně pak i platová základna představitelů státní moci a některých státních orgánů a poslanců Evropského parlamentu. V případě pasivity zákonodárce by od 1. ledna roku 2025 vznikla situace, kdy by právní úprava odměňování soudců v zákoně č. 236/2005 Sb. neobsahovala veličinu nezbytnou pro stanovení platové základny soudců. Takové situaci je nezbytně třeba předejít; nelze připustit, aby v právním řádu České republiky chyběla konkrétní zákonná úprava odměňování soudců za výkon funkce. U mechanismu stanovení platové základny pro tzv. představitele nedochází od 1. ledna 2025 ke změně, s tím, že u státních zástupců se podíl procentní podíl platové základny na výši platové základny soudců snižuje na hodnotu 83,3 % platnou pro tzv. představitele, což je odůvodněno potřebou odstranit stávající nežádoucí stav, kdy pro představitele moci výkonné je v zákoně č. 236/1994 Sb. bez odpovídajícího důvodu upraven nevýhodnější mechanismus stanovení platové základny, než jaký je doposud obsažen v zákoně č. 201/1997 Sb.
S ohledem na výši průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok 2023, která byla uveřejněna dne 4. června 2024 na stránkách Českého statistického úřadu, a která činí 43 120 Kč, bude výše platových základen soudců, představitelů státní moci a státních zástupců pro rok 2025 následující:
Platová základna pro soudce
(výpočet pro rok 2025: 3 x PHM*)
129 360,00
Platová základna pro státní zástupce
(výpočet pro rok 2025: 3 x PHM* x 0,833)
107 757,00
Platová základna pro představitele
- výpočet pro rok 2025: 3 x PHM* x 0,833
107 757,00
*PHM = 43 120 Kč jedná se o průměrnou hrubou měsíční nominální mzdu na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok 2023 (uveřejněnou dne 3. 9. 2024 na stránkách ČSÚ)
Právní úprava zavádějící nárok manžela (partnera) prezidenta republiky na víceúčelovou paušální náhradu výdajů spojených s doprovázením prezidenta při výkonu jeho funkce je reflexí přijetí novely zákona č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, která rozšiřuje okruh činností obstarávaných Kanceláří prezidenta republiky na zabezpečování plnění úkolů manžela (partnera) prezidenta republiky. Vzhledem k šíři úkolů, které manžel (partner) prezidenta republiky plní při protokolárních povinnosti a v rámci další veřejné činnosti, se jeví žádoucí založit jeho přímý nárok na náhradu výdajů nutných pro účely plnění této role.
D. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky
Navrhované změny jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky; naopak provádí v praxi požadavky vytyčené nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 5/24 ze dne 15. května 2024, publikovaným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pod číslem 211/2024 Sb.
E. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je slučitelná s právem Evropské unie, neboť se týká otázek spadajících do kompetence členských států. Vzhledem k tomu, že se nedotýká úpravy odměňování osob vykonávajících závislou práci, neuplatní se specifické zásady ochrany těchto osob, které jsou v právu Evropské unie obsaženy.
F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Upravovaná materie se netýká mezinárodních závazků České republiky.
G. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh zákona je spojen s dopady na státní rozpočet. Pro kalendářní rok 2025, tedy první rok účinnosti navrhovaného předpisu, činí předpokládané navýšení nákladů na platy soudců oproti roku 2024 celkem 813 milionů Kč (meziročně jde o navýšení objemu prostředků o 13,7 %) a navýšení prostředků na platy státních zástupců oproti roku 2024 představuje 109 milionů Kč (meziročně o 5,23 %). U představitelů státní moci činí dodatečné náklady pro rok 2025 oproti roku 2024 celkem 31 milionů Kč (jde o meziroční navýšení o 13,7 %).
Případné náklady plynoucí z poskytování víceúčelové paušální náhrady výdajů spojených s výkonem povinností a veřejnou činností manželova nebo partnera prezidenta republiky budou pokryty v rámci stávajícího objemu prostředků rozpočtové kapitoly Kanceláře prezidenta republiky.
H. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná úprava nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů.
I. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná úprava nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů.
J. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná úprava nepřináší korupční rizika. Mechanismus výpočtu platu za výkon funkce i výpočtu náhrad je stanoven přímo právním předpisem.
K. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
L. Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na rodiny.
M. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nebude mít územní dopady.
N. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh zákona je v souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Předložený návrh zákona není spojen s rizikem digitálního vyloučení.
1. Budování přednostně digitálních služeb
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
4. Sdílené služby veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena (viz výše část J).
8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
9. Technologická neutralita
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
10. Uživatelská přívětivost
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
Zvláštní část
K části první (změna zákona č. 236/1995 Sb.)
K čl. I
K bodu 1
Vkládaná slova „3násobek“ odráží situaci, která vznikla vydáním nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 5/24, publikovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pod číslem 211/2014 Sb. Dotčený derogační nález vypustil z textu ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. uplynutím dne 31. 12. 2024 slova „2,822násobek“, a to s odůvodněním, že tato výše výpočetního koeficientu pro určení platové základny soudců, vložená do zákona č. 236/1995 Sb. tzv. konsolidačním balíčkem (zákonem č. 349/2023 Sb.), koliduje s ústavními zárukami nezávislosti soudní moci. Zákonodárce musel přistoupit k vyplnění vzniklé mezery v normativním textu, přičemž vzhledem k argumentaci Ústavního soudu se jako racionální jeví ponechání výše koeficientu, jaká platila do doby účinnosti tzv. konsolidačního balíčku, tj. koeficientu ve výši 3násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Tuto hodnotu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.
K bodu 2
Vkládané ustanovení § 15 odst. 2 se v zákoně č. 236/1995 Sb. zakládá nárok manžela, popř. partnera prezidenta republiky na zvláštní víceúčelovou paušální náhrada výdajů spojenou s doprovázením prezidenta republiky při plnění protokolárních a reprezentativních povinností. Výše náhrady se stanoví procentem ze zvláštní víceúčelové paušální náhrady výdajů spojených s výkonem funkce prezidenta republiky, která prezidentu republiky náleží ve výši 335 % platové základny (§ 15 odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb.). Manželovi nebo partnerovi prezidenta republiky v současnosti nenáleží žádná forma náhrady nebo jiného plnění v souvislosti s plněním protokolárních a reprezentačních povinností. Za partnera prezidenta republiky je třeba pokládat takzvaného registrovaného partnera ve smyslu zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, a partnera ve smyslu ustanovení § 655 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. ledna 2025. Stejně jako zvláštní víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených s výkonem funkce prezidenta republiky, která nenáleží zvolenému prezidentu republiky před tím, než se ujme úřadu, nenáleží v intervalu mezi zvolením a započetím výkonu funkce prezidenta republiky zvláštní víceúčelová paušální náhrada výdajů ani manželovi (partnerovi) prezidenta republiky.
K části druhé (změna zákona č. 201/1997 Sb.)
K čl. II
Platová základna státních zástupců vymezená jako procentní podíl na platové základně pro soudce se určuje jako 83,3 % této platové základny. Vzhledem k předpokládanému nominálnímu nárůstu platů soudců od 1. ledna 2025 nepovede přitom toto snížení koeficientu používaného pro výpočet platu státních zástupců k poklesu absolutní výše platů státních zástupců. Dochází ke sjednocení vymezení výše platové základny u státních zástupců a u dalších představitelů moci výkonné podléhajících režimu zákona č. 236/1995 Sb.
K části třetí (účinnost zákona)
K čl. III
Navrhuje se stanovit účinnost zákona na 1. ledna 2025.
Vzhledem k tomu, že Ústavní soud s účinností od 1. ledna 2025 zrušil v textu ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. slova „2,822násobek“, jimiž byla platová základna soudce fixována vůči výši průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok, se jedná o nejzazší možný termín účinnosti, aby mohly být platové základny pro rok 2025 vůbec vypočteny.
2