Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND9UFF6K1 najdete zde
III.
odůvodnění
obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů a zhodnocení platného právního stavu
V souvislosti s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, a další související zákony, který se nyní nachází v legislativním procesu jako sněmovní tisk č. 750, je předkládán návrh vyhlášky, kterou se mění některé vyhlášky v souvislosti s přijetím novely zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a dalších souvisejících zákonů (dále jen „návrh vyhlášky“). Novelizace je předkládána mimo Plán přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2024.
Cílem navrhované novelizace znaleckého zákona a některých souvisejících zákonů je mimo jiné naplnění jednoho z bodů Programového prohlášení vlády
v oblasti spravedlnosti a práva, kterým je závazek k vyhodnocení nové právní úpravy výkonu znalecké činnosti a k předložení návrhu nutných změn vedoucích k obnovení fungování činnosti znalců. Hlavními očekávanými přínosy návrhu novelizace zákonné právní úpravy by měla být stabilizace znalectví, odbřemenění znalců a zefektivnění činnosti Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), které v této oblasti vykonává dohled a zajišťuje agendu licencování znaleckých subjektů (blíže viz důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona).
Za účelem zajištění souladu této novely s příslušnými podzákonnými právními předpisy je nezbytné reagovat na změny v zákoně novelizací následujících vyhlášek:
· vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti,
· vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném, ve znění vyhlášky č. 370/2022 Sb.,
· vyhlášky č. 506/2020 Sb., o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti,
· vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů, a
· vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů.
Návrh vyhlášky se předkládá primárně z důvodu zajištění harmonizace novely znaleckého zákona a dalších souvisejících zákonů s navazující podzákonnou právní úpravou a tím i integrity právního řádu. Některé dílčí změny nicméně směřují na základě vyhodnocení efektivity koncepčně nové znalecké právní úpravy účinné od 1. 1. 2021 nad rámec novelizace zákonné právní úpravy, ale v souladu s jejím cílem (stabilizace znalectví, odbřemenění znalců a zefektivnění činnosti ministerstva, které v oblasti znalectví vykonává dohled a zajišťuje agendu licencování znaleckých subjektů), k další optimalizaci znalecké právní úpravy i na úrovni podzákonných právních předpisů.
Vedle toho je u příležitosti legislativního zásahu do vyhlášky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy současně předkládán návrh změny § 92 této vyhlášky, a to z důvodu zajištění lepší koordinace a komunikace mezi soudními komisaři a příslušnými katastrálními pracovišti katastrálních úřadů. Cílem této technické změny je lépe upravit předávání informací o změně vlastníka nemovité věci z dědického řízení do katastru nemovitostí tak, aby se minimalizovalo předávání osobních údajů dědiců, jichž se zápis změny vlastnického práva do katastru nemovitostí netýká. Kromě toho se navrhuje změnit § 7 téže vyhlášky (opravný prostředek proti rozhodnutí justičního kandidáta nebo soudního tajemníka) z důvodu sjednocení úpravy ve vyhlášce s úpravou obsaženou v zákoně o vyšších soudních úřednících. Ač se obě úpravy týkají soudních pracovníků rozhodujících o obdobných věcech, úprava ve vyhlášce oproti úpravě v zákoně neřeší přípustnost opravného prostředku proti rozhodnutím, proti kterým není přípustný běžný opravný prostředek (odvolání). Navrhuje se proto doplnit úpravu ve vyhlášce o obdobnou úpravu obsaženou v zákoně o vyšších soudních úřednících.
A) Vyhláška č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti
Vyhláška o výkonu znalecké činnosti upravuje v souladu se zmocněním obsaženým ve znaleckém zákoně náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu znalců, způsob vykonání vstupní zkoušky znalce a rozdílové zkoušky, jejich formu a obsah, dále stanoví postup při vydávání průkazu znalce a jeho náležitosti, úpravu znalecké pečeti, minimální limit pojistného plnění z pojištění znalce pro jednotlivé obory a odvětví, způsob provedení znaleckého úkonu a náležitosti znaleckého úkonu, užívání znalecké pečeti a znalecké doložky, postup při zpracování znaleckého posudku a jeho náležitosti a způsob vedení evidence posudků.
Na základě návrhu novelizace znaleckého zákona je v nezbytně nutném rozsahu potřeba pozměnit ve vyhlášce náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu znalců. Navrhuje se doplnění nově povinného údaje o datu narození znalce – fyzické osoby, doplnění dobrovolného údaje o kontaktní adrese znalce a v případě znaleckých ústavů podle § 7 odst. 2 zákona o znalcích v návaznosti na změny v § 16 odst. 1 písm. b) zákona i změna vymezení osob, které je znalecký ústav povinen ve formuláři uvádět (nově osoby, jejichž prostřednictvím je tento znalecký ústav oprávněn jednat).
V důsledku zrušení povinného pojištění znalců – fyzických osob na úrovni zákona dochází v zájmu provázání této změny s podzákonnými předpisy k dílčím změnám v § 1 písm. d) a v § 38 vyhlášky. V § 1 se navrhuje upřesnění vymezení předmětu právní úpravy a v § 38 zrušení povinného minimálního pojistného limitu znalce – fyzické osoby.
V souvislosti se zrušením časového omezení platnosti obecné části vstupní zkoušky při žádosti o rozšíření rozsahu znaleckého oprávnění na úrovni zákona (§ 10 odst. 2 návrhu novelizace znaleckého zákona) se navrhuje i ve vyhlášce vypuštění nově nadbytečného postupu pro opakované složení obecné části vstupní zkoušky (§ 31 odst. 3 vyhlášky).
V důsledku změny v § 28 odst. 3 zákona o znalcích týkající se povinných náležitostí znaleckého posudku zpracovaného znaleckou kanceláří dochází i na úrovni vyhlášky k doplnění náležitostí takového posudku o údaj o osobě znalce, který je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit [§ 46 odst. 1 písm. c) vyhlášky].
Vzhledem k navrhovanému upuštění od povinnosti uvádět údaj o vyúčtovaném znalečném v evidenci posudků na úrovni zákona [§ 29 odst. 3 písm. i) ZnalZ], se rovněž v prováděcí vyhlášce, která konkretizuje způsob vedení evidence posudků, navrhuje nově tento zapisovaný údaj vypustit (příloha č. 2 vyhlášky). Vedle toho se v příloze č. 2 vyhlášky navrhuje i vypuštění dosud povinně uváděného údaje o datu přiznání znalečného, jelikož toto datum se v praxi často znalec nedozví nebo je získání tohoto údaje komplikované (znalečné je znalci pouze uhrazeno) a není tedy účelné tento údaj po znalci vyžadovat.
Navrhuje se také dílčí zpřesnění právní úpravy spočívající v doplnění údaje o příjmení mezi náležitosti znalecké pečeti a do slovního popisu jednotného vzoru průkazu znalce [§ 37 odst. 1 a příloha č. 1 bod 1 písm. b) vyhlášky]. Do přílohy č. 2 vyhlášky se dále promítají terminologické změny zákonné právní úpravy ve vymezení osob, jejich pomocí je znalecký ústav oprávněn vykonávat znaleckou činnost [§ 7 odst. 1 písm. c) zákona o znalcích].
Nad rámec návrhu novelizace znaleckého zákona je součástí návrhu novelizace vyhlášky o výkonu znalecké činnosti z praktických důvodů i prodloužení lhůty pro předložení zkušebního znaleckého posudku ze 30 dnů na 60 dnů. Dosavadní lhůta, v jejímž průběhu je nutné zkušební znalecký posudek vypracovat, se v praxi ukazuje jako nedostatečná. Žadatelé o zápis do seznamu znalců ministerstvo často žádají o její prodloužení, což představuje nadbytečnou administrativní zátěž. Dále se navrhuje legislativní cestou reagovat na dosud absentující postup správního orgánu při nepředložení zadání zkušebního znaleckého posudku nebo nedoručení požadovaného počtu vyhotovení zkušebního znaleckého posudku ze strany žadatele. Nově se navrhuje stanovit fikci odstoupení od vstupní zkoušky, pokud žadatel o zápis do seznamu znalců ministerstvu ani přes opakovanou výzvu zadání zkušebního znaleckého posudku nebo zkušební znalecký posudek v požadovaném počtu vyhotovení nepředloží (§ 28 odst. 1 návrhu novelizace vyhlášky).
V § 34 odst. 2 je v současné době stanovena povinnost ministerstva uveřejnit skutečnost o tom, že se obecná nebo zvláštní část vstupní zkoušky považuje za splněnou na místo výsledku zkoušky. Realizace tohoto postupu je nicméně při současném systému zveřejňování výsledků zkoušek (podle data konání a části konané zkoušky) vyloučena. Z tohoto důvodu se navrhuje vypuštění této nadbytečné právní úpravy.
Dochází rovněž k upřesnění obsahu kroků konkretizujících postup znalce při zpracování znaleckého posudku, a to v souladu s jejich výčtem obsaženým v § 52 vyhlášky. V § 56 až 58 se nově stanoví, že po analýze dat a zformulování výsledků analýzy dat [§ 52 písm. d) vyhlášky] následuje interpretace výsledků analýzy dat [§ 52 písm. e) vyhlášky]. Tento krok dosud v § 56 chybí. Závěr znaleckého posudku lze formulovat až na základě interpretace výsledků analýzy dat.
V § 54 odst. 2 se navrhuje upřesnění správného postupu znalce, je-li zdrojem dat písemnost obsažená ve spisu vedeném orgánem veřejné moci. Znalec v takovém případě z písemnosti sebere pouze data, která bude analyzovat, a která jsou potřebná k odpovědi na zadanou odbornou otázku. Účelem navržené změny je zdůraznit, že znalec nemá mechanicky přepisovat obsah spisu do znaleckého posudku, k čemuž v praxi v některých případech dochází a je následně zdrojem sporů o výši znalečného.
B) Vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném, ve znění vyhlášky č. 370/2022 Sb.
Vyhláška o znalečném upravuje v souladu se zákonným zmocněním obsaženým ve znaleckém zákoně výši a způsob určení znalečného (odměny a náhrad za výkon znalecké činnosti), způsob jeho vyúčtování a rozsah případného snížení, odepření nebo zvýšení odměny za výkon znalecké činnosti.
Návrh novelizace této vyhlášky reaguje v § 10 odst. 3 na navrhované zrušení povinného pojištění znalců – fyzických osob na úrovni zákona (§ 22 ZnalZ). Dochází k terminologické úpravě spočívající v odstranění adjektiva „povinný“ ve zmínce o pojištění znalce.
C) Vyhláška č. 506/2020 Sb., o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti
Vyhláška o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti upravuje v souladu se zákonnými zmocněními obsaženými v zákoně č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění zákona č. 166/2020 Sb. (dále jen TlumZ), náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, požadované vzdělání a požadovanou délku praxe pro zápis žadatele do seznamu tlumočníků a překladatelů, specifikaci potřebného osvědčení o odborné způsobilosti nebo kvalifikačního akreditovaného kurzu, jsou-li nezbytné k výkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti s odbornou péčí, způsob vykonání vstupní zkoušky tlumočníka nebo překladatele a rozdílové zkoušky, její formu, obsah a průběh, postup při vydávání průkazu, jednotný vzor průkazu a jeho náležitosti a jednotnou úpravu a barvu tlumočnické a překladatelské pečeti, způsob provedení a náležitosti tlumočnického a překladatelského úkonu, užívání tlumočnické a překladatelské pečeti a doložky a způsob vedení evidence úkonů.
Návrh novelizace této vyhlášky v návaznosti na navrhované změny TlumZ, které jsou součástí návrhu novelizace znaleckého zákona, zahrnuje zejména změny nezbytné k zajištění souladu tohoto předpisu s předpisem vyšší právní síly.
Na základě návrhu změny § 16 odst. 3 písm. f) TlumZ je nutné upravit náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů. V § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky proto dochází nově k doplnění povinného údaje o datu narození soudního tlumočníka nebo překladatele, v § 2 odst. 1 písm. j) dochází k vypuštění údaje o specializaci jako údaje zapisovaného soudním tlumočníkem nebo překladatelem samostatně [v § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky údaj o zapisované specializaci, pokud byla zvolena, zůstává].
Dochází také k dílčímu zpřesnění právní úpravy spočívajícímu v doplnění údaje o příjmení mezi náležitosti tlumočnické a překladatelské pečeti a do slovního popisu jednotných vzorů průkazů tlumočníka a překladatele. Nově vydávané průkazy tlumočníka a překladatele budou rovněž obsahovat popis údajů ve dvojjazyčném česko-anglickém provedení [§ 20 odst. 1 a příloha č. 2 čl. I a II vyhlášky].
V důsledku návrhu změny § 8 odst. 1 písm b) TlumZ, kde je navrhováno doplnění podmínek odborné způsobilosti soudního tlumočníka nebo soudního překladatele o možnost doložení jiné obdobné jazykové zkoušky pro shodnou úroveň znalosti jazyka z toho důvodu, že stávající právní úprava se ukazuje jako příliš rigidní a nezohledňuje současnou pestrost studijních možností, se obsah této změny v nezbytném rozsahu promítá také do obsahu přílohy č. 1 vyhlášky, která konkretizuje požadované vzdělání a délku praxe pro účely zápisu žadatele do seznamu tlumočníků a překladatelů (příloha č. 1 bod 1, 2, 5 a 6).
Vzhledem k navrhovanému upuštění od povinnosti uvádět údaj o vyúčtované odměně a náhradách soudního tlumočníka a překladatele v evidenci úkonů na úrovni zákona [§ 28 odst. 3 písm. i) TlumZ], se rovněž na úrovni prováděcí vyhlášky, která konkretizuje mj. způsob vedení evidence úkonů, navrhuje nově tento zapisovaný údaj vypustit (příloha č. 3 vyhlášky). Vedle toho se tamtéž navrhuje vypuštění povinně uváděného údaje o datu přiznání odměny a náhrad, jelikož toto datum se v praxi často soudní tlumočník nebo překladatel nedozví nebo je získání tohoto údaje komplikované (tlumočné je soudnímu tlumočníkovi nebo překladateli pouze uhrazeno) a není tedy účelné tento údaj vyžadovat.
D) Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy upravuje v souladu se zákonným zmocněním obsaženým v zákoně o trestním řízení soudním (trestní řád), v občanském soudním řádu v zákoně o úpadku a způsobech jeho řešení a v dalších předpisech organizační, procesní a další podrobnosti řízení podle příslušných předpisů.
V souvislosti se změnou trestního řádu, která je součástí návrhu novelizace zákona o znalcích, jež směřuje k častějšímu využívání odborných vyjádření v trestním řízení, se provádějí změny v úpravě rozhodování o výši odměny osobám poskytujícím odborné vyjádření a náhradě jejich výdajů.
Nad rámec uvedení prováděcích právních předpisů do souladu s návrhem novelizace zákona o znalcích a dalších zákonných předpisů se v § 7 navrhuje rovněž sjednotit režim přípustnosti opravných prostředků proti rozhodnutím soudního tajemníka a justičního kandidáta s úpravou obsaženou v zákoně o vyšších soudních úřednících řešící tyto otázky pro vyšší soudní úředníky. Všechny tři uvedené okruhy osob jsou soudními pracovníky, kteří se podílí na činnosti soudu a kteří ve vymezených případech mohou provádět úkony soudu včetně vydávání rozhodnutí. Zatímco však zákon o vyšších soudních úřednících řeší přípustnost jak proti rozhodnutím, proti kterým je možné odvolání, tak proti rozhodnutím, proti kterým odvolání přípustné není, vyhláška ve vztahu k soudním tajemníkům a justičním kandidátům řeší pouze prvně zmíněnou variantu. To vyvolává nejistotu pro adresáty těchto rozhodnutí. Cílem je proto sjednocení obsahu obou právních úprav.
Návrh změny § 92 jednacího řádu pro okresní a krajské soudy směřuje k zajištění lepší koordinace a komunikace mezi soudními komisaři a katastrálními úřady. Cílem této technické změny právní úpravy je lépe upravit předávání informací o změně vlastníka nemovité věci z dědického řízení do katastru nemovitostí tak, aby se minimalizovalo předávání osobních údajů dědiců, jichž se zápis změny vlastnického práva do katastru nemovitostí netýká.
E) Vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška o jednacím řádu státního zastupitelství stanoví mimo jednacího řádu státního zastupitelství i postup při výběru právních čekatelů a při jejich přijímání do pracovního poměru, obsahovou náplň čekatelské praxe, její organizaci a podrobnosti o závěrečné zkoušce a okruh úkonů, které mohou být právními čekateli prováděny.
I v této vyhlášce je dále třeba promítnout výše zmíněné změny trestního řádu.
Účinnost předkládané novelizace se navrhuje k 1. lednu 2025.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Návrh novelizace vyhlášky o výkonu znalecké činnosti je v souladu se znaleckým zákonem a s obsahem zákonných zmocnění k přijetí podzákonné právní úpravy. Podle § 10 odst. 9 znaleckého zákona způsob vykonání vstupní zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou. Podle § 12 odst. 2 ZnalZ ministerstvo vyhláškou stanoví způsob vykonání, formu, obsah a průběh rozdílové zkoušky. Dále dle § 11 odst. 4 ministerstvo stanoví vyhláškou postup při vydávání průkazu znalce, jednotný vzor průkazu a jeho náležitosti a jednotnou úpravu znalecké pečeti a její barvu. V souladu se zákonným zmocněním obsaženým v § 11 odst. 6 ministerstvo vyhláškou stanoví náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu znalců. V § 22 odst. 3 je ministerstvo vyhláškou zmocněno stanovit minimální limit pojistného plnění z pojištění znalce pro jednotlivé obory a odvětví, v § 27 odst. 4 způsob provedení znaleckého úkonu a náležitosti znaleckého úkonu, užívání znalecké pečeti a znalecké doložky, v § 28 odst. 9 postup při zpracování znaleckého posudku a jeho náležitosti a v § 29 odst. 6 způsob vedení evidence posudků.
Návrh novelizace vyhlášky o znalečném je v souladu se zákonným zmocněním obsaženým v § 31 odst. 7 zákona o znalcích, podle kterého ministerstvo stanoví vyhláškou výši a způsob určení odměny, rozsah snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsob vyúčtování odměny. a rovněž v souladu s § 32 odst. 7 zákona o znalcích, podle kterého ministerstvo stanoví výši a způsob určení náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě a vyúčtování náhrad.
Návrh novelizace vyhlášky o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti je v souladu se zákonem o soudních tlumočnících a soudních překladatelích a se zákonnými zmocněními k přijetí podzákonné právní úpravy. Zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích v § 8 odst. 5 konkrétně zmocňuje ministerstvo stanovit vyhláškou požadované vzdělání a požadovanou délku praxe pro zápis žadatele do seznamu tlumočníků a překladatelů spolu s uvedením specifikace potřebného osvědčení o odborné způsobilosti nebo kvalifikačního akreditovaného kurzu, jsou-li nezbytné k výkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti s odbornou péčí. Také podle § 10 odst. 9 TlumZ způsob vykonání vstupní zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou. Dle § 12 odst. 2 TlumZ ministerstvo stejně tak vyhláškou stanoví způsob vykonání, formu, obsah a průběh rozdílové zkoušky. Dále se v § 11 odst. 4 TlumZ stanoví, že ministerstvo stanoví vyhláškou postup při vydávání průkazu tlumočníka, jednotný vzor průkazu a jeho náležitosti a jednotnou úpravu tlumočnické pečeti a její barvu. V souladu se zákonným zmocněním obsaženým v § 11 odst. 6 TlumZ ministerstvo vyhláškou stanoví náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů. V § 27 odst. 6 je ministerstvo zákonem zmocněno stanovit způsob provedení tlumočnického úkonu a náležitosti překladatelského úkonu, užívání tlumočnické pečeti a tlumočnické doložky a v § 28 odst. 6 způsob vedení evidence úkonů.
I návrh novelizace vyhlášky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy je v souladu se zákonnou právní úpravou, zejména s trestním řádem, občanským soudním řádem, soudním řádem správním, insolvenčním zákonem a se zákonnými zmocněními k přijetí podzákonné právní úpravy obsaženými v těchto právních předpisech (§ 469 trestního řádu, § 374 a 374a občanského soudního řádu, § 134 soudního řádu správního a § 431 písm. d) insolvenčního zákona).
Podle § 469 trestního řádu se Ministerstvo spravedlnosti zmocňuje, aby vyhláškou vydalo jednací řád pro okresní a krajské soudy. V § 374 odst. 1 o.s.ř. věty první se ministerstvo zmocňuje vydat obecně závazným právním předpisem jednací řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, který upraví podrobněji pro vyřizování občanskoprávních věcí organizaci práce a úkoly zaměstnanců při výkonu soudnictví včetně postupu notáře při provádění úkonů v řízení o dědictví, postup při doručování písemností, postup soudů při výkonu rozhodnutí, kancelářské práce u soudů včetně správní agendy. Podle § 374a písm. e) ministerstvo stanoví vyhláškou i podrobnosti postupu při vyhotovování a doručování stejnopisů rozhodnutí a jiných písemností soudu v listinné podobě za součinnosti provozovatele poštovních služeb. Podle § 134 soudního řádu správního ministerstvo právním předpisem upraví podrobnosti pro vyřizování věcí správního soudnictví krajskými soudy, organizaci práce a úkoly jejich zaměstnanců při výkonu správního soudnictví. Podle § 431 písm. d) zákona o úpadku a způsobech jeho řešení ministerstvo stanoví vyhláškou jednací řád pro insolvenční řízení.
Zásahy do § 7 jednacího řádu navazují na zmocnění podle § 374 odst. 1 o. s. ř. a § 469 tr. řádu, a to zejména ve vztahu k § 374 odst. 1 písm. a) o. s. ř. [ministerstvo může ve vyhlášce mj. upravit, „které jednoduché úkony svěřené předsedovi senátu (samosoudci) mohou vykonávat justiční kandidáti nebo administrativní zaměstnanci a kterými úkony v řízení o dědictví může notář pověřit své zaměstnance“] a rovněž ve vztahu k § 146 odst. 1 tr. řádu.
Změny navrhované v § 92 jednacího řádu se pak opírají o zmocnění § 374 odst. 1 o. s. ř., podle kterého může ministerstvo v jednacím řádu mj. upravit i podrobnosti týkající se „postupu notáře při provádění úkonů v řízení o dědictví“.
Návrh novelizace vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství řádně vychází ze zákonného zmocnění obsaženého v § 40 odst. 1 písm. e) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, v platném znění, ve kterém je ministerstvo zmocněno stanovit vyhláškou okruh úkonů, které mohou být prováděny právními čekateli.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami
Navrhovanou novelizací vyhlášky není implementováno evropské právo a nevzniká rozpor s právem Evropské unie, a to ani ve světle ustálené judikatury soudních orgánů Evropské unie a obecných právních zásad práva Evropské unie.
Návrhem vyhlášky nejsou do právního řádu ČR zapracovávány mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, a návrh není s těmito smlouvami v rozporu.
Návrh vyhlášky dále nepředstavuje technický předpis podle článku 2a Legislativních pravidel vlády ve smyslu nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, a nevzniká tedy oznamovací povinnost v rozsahu působnosti tohoto nařízení. Oznamovací povinností se podle tohoto nařízení rozumí povinnost oznámit takový návrh právního předpisu Evropské komisi v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
Navržená novelizace v oblasti přístupu k informačním systémům veřejné správy (vyhláška o výkonu znalecké činnosti, vyhláška o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti) souvisí s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), se kterou není v rozporu.
Z hlediska ochrany osobních údajů je aplikovatelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Návrh vyhlášky pouze konkretizuje a aktualizuje povinnosti obsažené či novelizované na úrovni zákonné právní úpravy. Pro bližší informace lze odkázat na důvodovou zprávu k návrhu novelizace znaleckého zákona a dalších souvisejících zákonů.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny, na ochranu práv dětí a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Negativní dopady návrhu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty nad rámec již vyčíslených dopadů souvisejících se zmiňovanou novelizací zákonné právní úpravy se nepředpokládají.
Specifické dopady na podnikatelské prostředí, na rodiny, na ochranu práv dětí, na osoby se zdravotním postižením, na národnostní menšiny a další specifické skupiny obyvatel nebo dopady na životní prostředí se rovněž nepředpokládají.
5. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh nemá dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava přináší z hlediska ochrany osobních údajů a soukromí několik aspektů.
Právní základ zpracování osobních údajů zůstává zachován a odpovídá čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (GDPR) – tedy zpracování, které je nezbytné pro plnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje, a to zejm. v souvislosti s vedením informačních systémů veřejné správy - seznamu znalců a evidence posudků (§ 16 a § 29 ZnalZ). Návrh změny § 16 ZnalZ, který se promítá i do obsahu prováděcí vyhlášky o výkonu znalecké činnosti, spočívá v rozšíření rozsahu povinně zapisovaných údajů o údaje týkající se sjednaného pojištění a údaje o datu narození fyzických osob (jako neveřejného údaje seznamu znalců). Kromě toho má dojít na úrovni zákona k zavedení možnosti zápisu a editace některých vybraných údajů ze strany znalce samostatně (§ 16 odst. 2 ZnalZ). Obdobné změny jsou navrhovány i ve vztahu k zákonu o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, resp. seznamu tlumočníků a překladatelů a evidenci úkonů (§ 16 a 28 TlumZ), což se odpovídajícím způsobem promítá do návrhu novelizace prováděcí vyhlášky o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti.
V případě znaleckých ústavů podle § 7 odst. 2 ZnalZ (organizační složky státu a vnitřní organizační jednotky těchto složek, které vykonávají znaleckou činnost prostřednictvím osob ve služebním poměru, u kterých prokáží nezbytnou odbornost k výkonu znalecké činnosti v příslušném oboru a odvětví s odbornou péčí) se navrhuje odstranění obligatorního požadavku na zápis a zveřejnění údajů o takto zapojených osobách. Týká se problematiky uvádění jmen a příjmení zejména policistů ve služebním poměru ve veřejné části seznamu znalců. Návrh § 16 odst. 1 písm. b) ZnalZ i § 3 odst. 2 vyhlášky o výkonu znalecké činnosti nově v seznamu znalců připouští v tomto specifickém případě možnost zápisu statutárních zástupců, resp. osob, jejichž prostřednictvím je tento znalecký ústav oprávněn jednat, jako garantů odbornosti.
Rozšíření zpracovávaných údajů o údaj o datu narození nepředstavuje podstatné zvýšení rizika pro práva a svobody dotčených osob. Naopak za výrazné snížení rizika lze považovat navrhované odstranění obligatorního požadavku na zápis a zveřejnění údajů o osobách zapojených do vědeckovýzkumné činnosti v rámci znaleckého ústavu.
Rizika pro práva a svobody subjektů osobních údajů jsou regulována především tím, že vnitřní procesy spojené se zpracováním osobních údajů jsou u správce osobních údajů (Ministerstva spravedlnosti) dlouhodobě nastaveny formou interních organizačních, technických a personálních opatření k zajištění souladu s předpisy na ochranu osobních údajů. V digitálním prostředí je pak bezpečnost zpracovávaných osobních údajů celorezortně řízena Instrukcí Ministerstva spravedlnosti č. 5/2022 ze dne 30. června 2022, č. j. MSP‑115/2022‑OI-SP/1, o zajištění bezpečnosti informací v prostředí informačních a komunikačních technologií resortu spravedlnosti, a jejími jednotlivými politikami včetně politiky specializované na ochranu osobních údajů. Uvedená pravidla a kontrolu jejich dodržování lze považovat za jedno z rozhodujících opatření ke snížení riskantnosti zpracování a zajištění souladu s obecně závaznými právními předpisy upravujícími zpracování a ochranu osobních údajů.
Návrh není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášenou pod č. 115/2001 Sb. m. s.).
Významné zlepšení a posílení ochrany osobních údajů přinesou úpravy § 92 jednacího řádu. V případě přijetí nové koncepce oznamování informací z dědického řízení katastru nemovitostí totiž dojde k zásadnímu pozitivnímu posunu v oblasti ochrany osobních údajů dědiců, jichž se zápis do katastru nemovitostí nijak netýká. Usnesení o dědictví tvoří dnes významné množství veřejných listin, které se zakládají do tohoto veřejně přístupného seznamu. Přístup k nim může velmi snadno získat v podstatě kdokoliv. Přitom usnesení o dědictví neobsahují jen informaci týkající se zděděné nemovitosti, u níž je třeba v katastru nemovitostí vyznačit změnu vlastníka, ale dále též kompletní přehled veškerého majetku zůstavitele s uvedením, kterým z dědiců tento majetek připadá – obsahují tak řadu osobních údajů, jejichž poskytnutí katastru nemovitostí není potřeba, neboť uvedené údaje nemají žádnou relevanci pro prováděný zápis. Navrhované změny v § 92 jednacího řádu by tomu napříště měly zamezit. Ustanovení uloží notáři jako soudnímu komisaři, aby z usnesení o dědictví připravil významně úspornější výpis, v němž budou uvedeny pouze takové informace a osobní údaje, které jsou pro příslušný katastrální úřad nezbytné k tomu, aby mohl provést zápis nového vlastníka nemovité věci v katastru nemovitostí.
7. Zhodnocení korupčních rizik
Z hlediska hodnocení korupčních rizik podle metodiky CIA (Corruption Impact Assessment) lze uvést, že v souvislosti s přijetím navrhované právní úpravy není předpokládán vznik korupčních rizik. Návrh novelizace vyhlášky neobsahuje změnu právní úpravy, která by vybočovala z mezí zákonného zmocnění a je předkládán v přiměřeném a nezbytně nutném rozsahu, který pro adresáty právní úpravy nepředstavuje nadměrnou zátěž. Navrhované znění novelizace je standardní a jednoznačné. Kompetence dotčených subjektů nejsou návrhem rozšiřovány, a to ani v případě nového výpisu o dědictví zhotovovaného podle § 92 jednacího řádu. Uvedený procesní úkon je pouze upřesněním obsahu listiny, kterou má již dnes notář jako soudní komisař povinnost zasílat příslušnému katastru nemovitostí podle § 190 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních.
Vzhledem k tomu, že předkládaná právní úprava obsahuje pouze dílčí změny, lze dovozovat, že její implementace bude efektivní. Navrhovaná právní úprava nezasahuje do pravidel odpovědnosti dotčených orgánů, do opravných prostředků ani do nastavených kontrolních mechanismů.
Naopak lze vyzdvihnout pozitivní dopady úpravy § 7 jednacího řádu, které povedou k větší kontrole a transparentnosti rozhodování soudního tajemníka a justičního kandidáta v soudním řízení. Jejich rozhodnutí budou podléhat kontrole ve stejném režimu, jaký se již dnes uplatňuje u vyšších soudních úředníků (bude možné se proti nim bránit zvláštními opravnými prostředky u soudce, který daný případ podle rozvrhu práce projednává a rozhoduje).
Na základě výše uvedených skutečností lze vyhodnotit korupční rizika navrhované právní úpravy jako nevýznamná.
8. Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu
Návrh nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
9. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh nemá územní dopady.
10. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava respektuje zásady digitálně přívětivé legislativy. Zakotvením možnosti vkládání a editace vymezených údajů ze strany znalce do seznamu znalců na úrovni zákona (§ 16 odst. 2 ZnalZ), který se promítá do návrhu novelizace vyhlášky o výkonu znalecké činnosti, dochází zejména k naplňování zásady budování a využívání sdílených služeb veřejné správy a současně zásady otevřenosti a transparentnosti veřejné správy. Obdobné změny se týkají i návrhu novelizace zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, který se promítá do obsahu návrhu novelizace vyhlášky o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti.
Využitím nově upravených dotčených informačních systémů veřejné správy se v zájmu snížení administrativní zátěže státu a zvýšení efektivity vykonávaných činností sleduje naplnění zásady budování primárně digitálních služeb, zásady ochrany osobních údajů (v míře umožňující kvalitní služby) a zásady uživatelské přívětivosti. Zveřejněním definovaných údajů bude naplňována zásada maximální opakovatelnosti a znovupoužitelnosti údajů a služeb (princip data only once) a zásada transparentnosti.
Dopisem předsedy Legislativní rady vlády ze dne 26. srpna 2024, č. j. 50700/2024‑UVCR, byla u předkládaného návrhu novelizace udělena výjimka z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA).
zvláštní část
K části první (změna vyhlášky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů)
K čl. I
K bodu 1 [§ 6 odst. 1 písm. o)]
V souvislosti se změnou trestního řádu, která je součástí návrhu novelizace znaleckého zákona a dalších souvisejících zákonů a směřuje mj. k častějšímu využívání odborných vyjádření v probíhajícím řízení, se v § 6 odst. 1 písm. o) jednacího řádu pro okresní a krajské soudy navrhuje zpřesnění dosavadních pravidel. Doplňuje se možnost pověřit soudní tajemníky rozhodováním o náhradách výdajů vzniklých v souvislosti s podáním odborného vyjádření na žádost o orgánů činných v trestním řízení pro účely trestního řízení, která doposud nebyla poskytována.
K bodu 2 až 5 (§ 7)
Navrhuje se sjednotit úpravu přípustnosti opravných prostředků proti rozhodnutí soudního tajemníka a justičního kandidáta a rozhodování o nich s obsahem právní úpravy obsažené v zákoně o vyšších soudních úřednících (§ 9). Všechny tři uvedené osoby spadají do okruhu soudních pracovníků, kteří se podílí na činnosti soudu a kteří ve vymezených případech mohou provádět úkony soudu včetně vydávání rozhodnutí.
Procesní předpisy na zákonné úrovni v tomto ohledu mezi justičními kandidáty, soudními tajemníky ani vyššími soudními úředníky nerozlišují a pouze obecně upravují, že ministerstvo může vyhláškou stanovit, které jednoduché úkony svěřené předsedovi senátu mohou vykonávat justiční kandidáti nebo administrativní zaměstnanci. Ministerstvo tak učinilo vyhláškou o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů. Úprava rozhodování vyšších soudních úředníků byla zakotvena na zákonné úrovni.
Mezi zákonnou úpravou a úpravou ve vyhlášce však vznikl neodůvodněný rozdíl co do přípustnosti opravných prostředků a následném rozhodování o nich, a to v občanském soudním řízení a soudním řízení správním. Obě úpravy nejprve shodně vychází při posuzování přípustnosti opravného prostředku z toho, jako kdyby o věci rozhodl předseda senátu. Pokud je možné odvolání proti rozhodnutí předsedy senátu, pak je možné odvolání i proti rozhodnutí soudního tajemníka, justičního kandidáta nebo vyššího soudního úředníka. Jakmile však odvolání či další opravné prostředky (odpor či námitky podle občanského soudního řádu) proti rozhodnutí přípustné nejsou, úpravy se liší; zákon o vyšších soudních úřednících umožňuje i v těchto případech podat námitky a dále specifikuje další podrobnosti o lhůtě pro podání, osobě rozhodující o námitkách a účinku takového rozhodnutí. Vyhláška oproti tomu tuto otázku výslovně neřeší a vyvolává tak nejasnost při výkladu přípustnosti opravného prostředku i následného postupu, kdy podle § 7 odst. 2 vyhlášky proti rozhodnutí předsedy senátu přísluší opravný prostředek podle obecných ustanovení o řízení před soudy. Jeví se tak jako vhodné úpravu v zákoně a vyhlášce v tomto ohledu sjednotit.
Speciální úprava pro trestní řízení, která navazuje na zmocňovací ustanovení obsažené v § 469 trestního řádu a na obsah § 146 odst. 1 trestního řádu, zůstává zachována v § 7 odst. 3 návrhu.
K bodu 6 (§ 33 odst. 2)
Do úpravy, na které náhrady nákladů se použijí zvláštní trestní předpisy, se doplňují náhrady osobám podávajícím odborné vyjádření (novela trestního řádu nově osobám podávajícím odborné vyjádření poskytnutí takové náhrady nákladů umožňuje).
K bodu 7 (§ 92)
Navrhovaná změna § 92 upřesňuje postup při předávání informací z dědického řízení katastrálním úřadům s cílem zamezit úniku osobních údajů dědiců, jichž se změna v zápisu nijak netýká.
Z pohledu ochrany osobních údajů se nejeví jako žádoucí, aby listiny, které jsou předkládány k zápisu do katastru, obsahovaly údaje, které nejsou potřebné pro prováděný zápis, neboť se netýkají nemovitých věcí nebo se týkají jiných osob než těch, které nabývají vlastnické právo k nemovitostem. Možnosti, jak dosáhnout redukce obsahu osobních údajů v listinách předkládaných k zápisu do katastru, se pak liší v závislosti na tom, zda se jedná o soukromé či veřejné listiny. Zatímco v případě soukromých listin mohou tuto záležitost do určité míry ovlivnit subjekty údajů, v případě veřejných listin je jejich obsah stanovený právními předpisy tak, jak je potřebné pro jejich primární účel, a není na vůli jejich vyhotovitele, zda určité údaje uvede či nikoliv. Má-li tedy dojít k redukci obsahu veřejných listin pro účely zápisu do katastru, je k tomu nezbytná změna právní úpravy.
Poměrně početnou skupinu veřejných listin, podle kterých se provádějí zápisy do katastru, tvoří dědická usnesení (přibližně 10 % celkového počtu listin ukládaných do sbírky listin). Zároveň jsou dědická usnesení právě tím typem veřejných listin, které často obsahují další údaje, které nejsou potřebné pro zápis do katastru, což je veřejností velmi citlivě vnímáno. Zejména v případech, kdy jsou předmětem dědictví značné rodinné majetky, může dostupnost těchto údajů o soukromých poměrech být nejen nepříjemná, nýbrž i potenciálně riziková.
Navrhuje se proto řešení, které by umožnilo soudnímu komisaři vytvořit pro účely zápisu do katastru nemovitostí výpis z rozhodnutí o dědictví („výpis o dědictví“), jenž by obsahoval pouze takové údaje, které jsou pro zápis do katastru nezbytné. Tyto nezbytné údaje shrnuje nově navrhovaný odstavec 2. Tím by měla být zachována důvěryhodnost zapisovaných údajů a zároveň se však významně snižuje riziko případného zneužití osobních údajů. Zbývající části § 92 bylo nutné dílčím způsobem upravit či doplnit tak, aby odpovídaly novému systému plnění oznamovací povinnosti soudních komisařů ve vztahu ke katastrálním úřadům podle § 190 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních.
K části druhé (změna vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů)
K čl. II [§ 11 písm. g)]
Ve výčtu jednoduchých úkonů, kterými může být pověřen právní čekatel, se navrhuje obdobná změna jako je tomu ve výše odůvodněné novelizaci § 6 odst. 1 písm. o) jednacího řádu pro okresní a krajské soudy.
K části třetí (změna vyhlášky o výkonu znalecké činnosti)
K čl. III
K bodu 1 [§ 1 písm. d)]
V důsledku zrušení povinného pojištění znalců – fyzických osob na úrovni zákona se v zájmu provázání této změny s podzákonnými předpisy navrhují dílčí změny v § 1 písm. d) a v § 38 vyhlášky o výkonu znalecké činnosti. V § 1 písm. d) je navrhována změna ve vymezení předmětu vyhlášky a v § 38 zrušení povinného minimálního pojistného limitu znalce ‑ fyzické osoby.
K bodu 2 až 7 (§ 2, § 3)
V souladu s návrhem novelizace znaleckého zákona [§ 16 odst. 2 písm. b) a § 16 odst. 3 písm. e) ZnalZ] se navrhuje v nezbytně nutném rozsahu upravit náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu znalců. Do § 2 vyhlášky se proto navrhuje doplnit (jako povinný neveřejný) údaj o datu narození znalce – fyzické osoby a (jako dobrovolný veřejný) údaj o kontaktní adrese znalce.
V případě formuláře žádosti o zápis znaleckého ústavu do seznamu znalců (§ 3 vyhlášky) je třeba reagovat na navrhované změny § 7 odst. 1 písm. c) a § 16 odst. 1 písm. b) ZnalZ.
Namísto výkonu znalecké činnosti pomocí alespoň 1 znalce oprávněného k výkonu znalecké činnosti ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které si podal žádost o zápis do seznamu znalců, nebo prostřednictvím osob zapojených do vědeckovýzkumné činnosti v příslušném oboru, odvětví, případně specializaci, bude znalecký ústav nově oprávněn činnost vykonávat pomocí alespoň jednoho „předního odborníka v příslušném oboru a odvětví“ [§ 7 odst. 1 písm. c) návrhu novelizace ZnalZ]. Jedná se o zobecnění stávající právní úpravy. V § 7 odst. 1 písm. c) návrhu novelizace ZnalZ v části věty za středníkem vedle toho dochází k vymezení zpřesňujícího demonstrativního výčtu osob, které se pro účely výkonu znalecké činnosti formou znaleckého ústavu za předního odborníka považují (vč. znalců). Tato změna terminologie se promítá i do změny § 3 odst. 2 vyhlášky.
Návrh novelizace ustanovení § 16 odst. 1 písm. b) ZnalZ vedle toho zpřesňuje obsah zapisovaných údajů znaleckého ústavu podle § 7 odst. 2 ZnalZ (organizační složky státu a vnitřní organizační jednotky těchto složek, které vykonávají znaleckou činnost prostřednictvím osob ve služebním poměru, u kterých prokáží nezbytnou odbornost k výkonu znalecké činnosti v příslušném oboru a odvětví s odbornou péčí). Pro tyto znalecké ústavy, zvláště pro znalecká pracoviště Policie České republiky, byl dosavadní požadavek na zápis osob, jejichž pomocí je znalecká činnost vykonávána, problematický, neboť znamenal povinnost uvádět ve veřejné části seznamu znalců jména a příjmení policistů ve služebním poměru. Navrhované znění § 16 odst. 1 písm. b) ZnalZ i § 3 odst. 2 vyhlášky proto připouští v tomto specifickém případě možnost zápisu statutárních zástupců (osob, jejichž prostřednictvím je tento znalecký ústav oprávněn jednat) jako garantů odbornosti.
Tím není dotčena povinnost znaleckých ústavů podle § 7 odst. 2 prokázat nezbytnou odbornost osob ve služebním poměru, jejichž pomocí znaleckou činnost vykonává, k výkonu znalecké činnosti v příslušném oboru a odvětví s odbornou péčí.
Ostatní změny § 2 a 3 jsou legislativně-technické povahy.
K bodu 8 (§ 17)
Nad rámec novelizace znaleckého zákona se z praktických důvodů navrhuje žadateli o zápis do seznamu znalců prodloužit lhůtu pro předložení zkušebního znaleckého posudku ze 30 dnů na 60 dnů. Dosavadní lhůta, v jejímž průběhu je nutné zkušební znalecký posudek i vypracovat, se v praxi ukazuje jako nedostatečná. Žadatelé z tohoto důvodu často žádají ministerstvo o prodloužení lhůty, což představuje nadbytečnou administrativní zátěž.
K bodu 9 (§ 28 odst. 1)
Dochází k doplnění stávající právní úpravy. Vyhláška dosud výslovně neupravuje postup správního orgánu v případech, kdy žadatel ani přes opakovanou výzvu nedodá zadání zkušebního znaleckého posudku (§ 16 odst. 2 vyhlášky), případně (častěji) přes opakovanou výzvu nedodá zkušební znalecký posudek (§ 17 vyhlášky). Pokud žadatel ministerstvu ani přes opakovanou výzvu nepředloží zadání zkušebního znaleckého posudku nebo nedoručí požadovaný počet vyhotovení zkušebního znaleckého posudku, je vhodné nově stanovit fikci odstoupení od vstupní zkoušky.
K bodu 10 (§ 31 odst. 3)
V souvislosti se zrušením časového omezení platnosti obecné části vstupní zkoušky při žádosti o rozšíření rozsahu znaleckého oprávnění na úrovni zákona (§ 10 odst. 2 návrhu novelizace ZnalZ) se navrhuje i ve vyhlášce vypuštění nově nadbytečného postupu pro opakované složení obecné části vstupní zkoušky.
K bodu 11 (§ 34)
V § 34 odst. 2 je v současné době stanovena povinnost ministerstva uveřejnit skutečnost o tom, že se obecná nebo zvláštní část vstupní zkoušky považuje za splněnou na místo výsledku zkoušky. Realizace tohoto postupu je nicméně při současném systému zveřejňování výsledků zkoušek (podle data konání a části konané zkoušky) vyloučena. Z tohoto důvodu se v § 34 navrhuje vypuštění této nadbytečné právní úpravy a přečíslování navazujících odstavců.
K bodu 12 (§ 37)
Navrhuje se dílčí zpřesnění právní úpravy spočívající v doplnění údaje o příjmení mezi náležitosti znalecké pečeti.
K bodu 13 až 14 (§ 38)
Viz výše odůvodnění bodu 1. Změna plurálu „limity“ na „limit“ nově odpovídá návrhu změn § 22 odst. 3 ZnalZ.
K bodu 15 [§ 46 odst. 1 písm. c)]
V důsledku navrhované změny v § 28 odst. 3 ZnalZ týkající se povinných náležitostí znaleckého posudku zpracovaného znaleckou kanceláří dochází i na úrovni vyhlášky k doplnění těchto náležitostí o údaj o osobě znalce, který je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit. Optimálně by mělo jít o znalce, který znalecký posudek podepsal.
K bodu 16 (§ 54 odst. 2)
Podle platného § 53 odst. 1 vyhlášky je zdrojem dat písemnost obsažená ve spisu, která je zdrojem informací, které jsou potřebné k odpovědi na zadanou odbornou otázku. Podle § 53 odst. 2 znalec vybere zdroj dat ve vztahu k zadané odborné otázce. Podle § 54 odst. 2 znalec sebere pouze data, která bude analyzovat.
Nově dochází k upřesnění právní úpravy v tom smyslu, že je-li zdrojem dat písemnost obsažená ve spisu vedeném orgánem veřejné moci, znalec z písemnosti rovněž sebere pouze data, která bude analyzovat, a která jsou potřebná k odpovědi na zadanou odbornou otázku.
Účelem navržené změny právní úpravy je zdůraznit, že znalec nemá mechanicky přepisovat obsah spisu do znaleckého posudku, k čemuž v praxi v některých případech dochází a je následně zdrojem sporů o výši znalečného.
K bodu 17 až 19 (§ 56 až 58)
Sled kroků znalce při zpracování znaleckého posudku obsažený v § 52 vyhlášky není v souladu s navazujícími ustanoveními, která tento postup konkretizují. Dochází proto k upřesnění právní úpravy. V § 56 až 58 se nově zohlední, že po analýze dat a zformulování výsledků analýzy dat [§ 52 písm. d) vyhlášky] následuje interpretace výsledků analýzy dat [§ 52 písm. e) vyhlášky]. Závěr znaleckého posudku [§ 52 písm. g) vyhlášky] lze formulovat až na základě interpretace výsledků analýzy dat (a po provedené kontrole dosavadního postupu).
K bodu 20 (příloha č. 1)
Navrhuje se zpřesňující doplnění slovního popisu jednotného vzoru průkazu znalce o údaj o příjmení znalce [příloha č. 1 bod 1 písm. b) vyhlášky].
K bodu 21 a 22 (příloha č. 2)
Do přílohy č. 2 vyhlášky se promítají terminologické změny zákonné právní úpravy ve vymezení osob, jejich pomocí je znalecký ústav oprávněn vykonávat znaleckou činnost [§ 7 odst. 1 písm. c) ZnalZ]. Pojem osoby zapojené do vědeckovýzkumné činnosti znaleckého ústavu podle § 7 odst. 1 písm. c) ZnalZ je proto v příloze č. 2 nahrazen obecnějším pojmem předního odborníka.
Vzhledem k navrhovanému upuštění od povinnosti uvádět údaj o vyúčtovaném znalečném v evidenci posudků na úrovni zákona [§ 29 odst. 3 písm. i) ZnalZ], se rovněž na úrovni prováděcí vyhlášky, která konkretizuje způsob vedení evidence posudků, navrhuje nově tento zapisovaný údaj vypustit. Vedle toho se v příloze č. 2 vyhlášky navrhuje i vypuštění povinně uváděného údaje o datu přiznání znalečného, jelikož toto datum se v praxi často znalec nedozví nebo je získání tohoto údaje komplikované (znalečné je znalci pouze uhrazeno) a není tedy účelné tento údaj po znalci vyžadovat. Pro evidenční a statistické účely je postačující uvedení data úhrady znalečného.
K části čtvrté (změna vyhlášky o znalečném, ve znění vyhlášky č. 370/2022 Sb.)
K čl. IV (§ 10 odst. 3)
V souladu s navrhovanými změnami v institutu pojištění odpovědnosti znalce pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti na zákonné úrovni (zrušením povinného pojištění znalců – fyzických osob podle § 22 návrhu novelizace ZnalZ) dochází k terminologické změně, zobecnění právní úpravy a vypuštění adjektiva „povinný“ ve zmínce o pojištění znalce.
K části páté (změna vyhlášky o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti)
K čl. V
K bodu 1 až 4 (§ 2)
Na základě návrhu změny § 16 odst. 3 písm. f) TlumZ se navrhuje v nezbytně nutném rozsahu upravit náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů. V § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky dochází nově k doplnění povinného údaje o datu narození soudního tlumočníka nebo překladatele a v § 2 odst. 1 písm. j) dochází k vypuštění údaje o specializaci jako údaje zapisovaného soudním tlumočníkem nebo překladatelem samostatně [v § 2 odst. 1 písm. f) údaj o zapisované specializaci, pokud byla zvolena, zůstává].
Ostatní navrhované změny v § 2 jsou legislativně-technické povahy.
K bodu 5 (§ 20 odst. 1)
Navrhuje se dílčí zpřesnění právní úpravy spočívající v doplnění údaje o příjmení mezi náležitosti tlumočnické a překladatelské pečeti.
K bodu 6 až 9 (příloha č. 1)
Návrh novelizace § 8 odst. 1 písm. b) TlumZ, který je součástí návrhu novelizace znaleckého zákona a dalších souvisejících zákonů, obsahuje doplnění podmínek odborné způsobilosti soudního tlumočníka nebo soudního překladatele o možnost doložení jiné obdobné jazykové zkoušky pro shodnou úroveň znalosti jazyka. Stávající právní úprava se ukazuje jako příliš rigidní a nezohledňuje současnou pestrost studijních možností. Obsah tohoto návrhu se proto v nezbytném rozsahu promítá také do návrhu změn přílohy č. 1 vyhlášky, která konkretizuje požadované vzdělání a délku praxe pro účely zápisu žadatele do seznamu tlumočníků a překladatelů (bod 1, 2, 5 a 6). Změna se konkrétně promítá do tabulek, v nichž je v rámci požadovaného vzdělání nyní obsaženo písmeno d), tj. požadavek na absolvování státní jazykové zkoušky.
K bodu 10 (příloha č. 2)
S ohledem na povahu vykonávané činnosti se navrhuje stanovit pro nově vydávané průkazy soudního tlumočníka nebo soudního překladatele jejich dvojjazyčnou podobu. Základní údaje průkazů budou nově popsány v českém a anglickém jazyce. Navrhuje se rovněž dílčí zpřesnění právní úpravy spočívající v doplnění údaje o příjmení do slovního popisu jednotných vzorů průkazů tlumočníka a překladatele [příloha č. 2 čl. I a čl. II].
K bodu 11 a 12 (příloha č. 3)
Vzhledem k navrhovanému upuštění od povinnosti uvádět údaj o vyúčtované odměně a náhradách soudního tlumočníka a překladatele v evidenci úkonů na úrovni zákona [§ 28 odst. 3 písm. i) TlumZ], se rovněž na úrovni prováděcí vyhlášky, která konkretizuje způsob vedení evidence úkonů, navrhuje nově požadavek na tento zapisovaný údaj z přílohy č. 3 vyhlášky vypustit. Vedle toho se tamtéž navrhuje i vypuštění požadavku na uvádění údaje o datu přiznání odměny a náhrad, jelikož toto datum se v praxi často soudní tlumočník nebo překladatel nedozví nebo je získání tohoto údaje komplikované (tlumočné je soudnímu tlumočníkovi nebo překladateli pouze uhrazeno) a není tedy účelné tento údaj vyžadovat. Pro evidenční a statistické účely je postačující uvedení data úhrady tlumočného.
K čl. VI (přechodné ustanovení)
Platnost průkazů soudního tlumočníka nebo soudního překladatele dosud vydaných podle stávajícího znění vyhlášky č. 506/2020 Sb. v jednojazyčné podobě, nebude nabytím účinnosti této vyhlášky dotčena.
K části šesté (účinnost)
K čl. VII
Účinnost předkládané právní úpravy se navrhuje k 1. lednu 2025, tzn. k jednotnému datu společně s účinností vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, a další související zákony, u nějž se předpokládá nabytí účinností také 1. ledna 2025.
� Viz: �HYPERLINK "https://www.vlada.cz/assets/jednani-vlady/programove-prohlaseni/Aktualizovane-Programove-prohlaseni-vlady-.pdf"��https://www.vlada.cz/assets/jednani-vlady/programove-prohlaseni/Aktualizovane-Programove-prohlaseni-vlady-.pdf�
7