Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                LRVb4 NovelaNV30_2014Sb. Oduvodneni

IV.

O D Ů V O D N Ě N Í

OBECNÁ ČÁST


Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 81/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění nařízení vlády č. 44/2024 Sb., je předkládán v souladu s návrhem Plánu legislativních prací vlády na rok 2025.

Návrh nařízení vlády je předkládán v návaznosti na probíhající implementaci opatření ekologické zemědělství v programovém období Společné zemědělské politiky (SZP) 2023–2027, které je v České republice realizováno od roku 2023 prostřednictvím Strategického plánu SZP. 

Strategický plán SZP České republiky na období 2023 až 2027 podléhá schvalovacímu procesu Evropské komise (EK) a na jeho základě je možné čerpat dotace z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova,
a to prostřednictvím implementovaných opatření. Strategický plán SZP byl dne 24. listopadu 2022 schválen Evropskou komisí. Podrobné podmínky vybraných opatření, včetně opatření Ekologické zemědělství, jsou předmětem nařízení vlády. 

Nařízení vlády č. 81/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření ekologické zemědělství, upravuje podmínky pro poskytování plateb podle čl. 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013. 

Opatření ekologické zemědělství přispívá k udržitelnému využívání přírodních zdrojů jako je voda, půda a ovzduší a účinnému hospodaření s nimi. Opatření jde svým charakterem
a nastavením podmínek nad veškeré podmínky konvenčního hospodaření stanovené právními předpisy a eliminuje některé negativní vlivy zemědělské výroby na cenné biotopy a životní prostředí. Nařízením vlády č. 81/2023 Sb. je umožněno poskytování podpory zemědělského hospodaření v opatření ekologického zemědělství tím, že stanoví bližší podmínky provádění opatření v souladu s níže uvedenými obecně závaznými a přímo použitelnými předpisy Evropské unie. 

Cílem předkládaného návrhu nařízení vlády je zejména zpřesnění a zjednodušení podmínek, které se promítá ve snížení byrokratické zátěže jak pro žadatele o dotace, tak pro administraci. Jedná se především o odstranění povinnosti prokazování produkce na standardní orné půdě, zavedení zjednodušeného schématu deklarace a úpravu vybraných dotačních podmínek pro žadatele, kteří pěstují více druhů zeleniny na malých plochách do 6 ha, jako je například zrušení podmínky dodržování stanovených limitů pro výsev/výsadbu plodin.  Dalším z cílů je umožnit pastvu drůbeže v intenzivních sadech a snížení sankce za porušení podmínky vedení, zaznamenávání a vyhodnocování záznamů o meteorologických prvcích a možného výskytu škůdců. 

Dotace v rámci nařízení vlády č. 81/2023 Sb. je poskytována na hektar způsobilé zemědělské půdy a kompenzuje dodatečné náklady a ušlé příjmy. Vyšší míra podpory
je směřovaná na tzv. přechodné období na ekologickou produkci z důvodů vyšších nákladů
na zavedení nového systému a dále pro malé zemědělce pěstující zeleninu a speciální byliny na orné půdě do 6 ha, kde dochází v rámci tohoto návrhu k navýšení sazby dotace.  

Žadatelem o dotaci v rámci ekologického zemědělství může být zemědělský podnikatel, organizační složka státu nebo registrovaný ekologický podnikatel, který obhospodařuje alespoň 0,5 ha zemědělské půdy v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů a plní podmínky pro poskytnutí dotace.

 Některé z navrhovaných změn jsou předmětem 3. změny Strategického plánu SZP, která byla oficiálně předložena Evropské komisi dne 18. září. 2024, a která byla projednána Monitorovacím výborem SP SZ 2023-2027 (usnesení č. 03/06/2024).

Tento legislativní úkol Ministerstva zemědělství je obsažen v podkladech Ministerstva zemědělství ze září 2024 k návrhu Plánu legislativních prací vlády na rok 2025 s termínem předložení na Úřad vlády do konce ledna 2025 a s návrhem nezpracovávat závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA).


Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.

Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,
a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie, s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Právní úprava nařízení vlády č. 81/2023 Sb. je v souladu s následujícími přímo použitelnými a bezprostředně aplikovatelnými nařízeními Evropské unie, kterými jsou:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021,
kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP)
a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU)
č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021
o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2289 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115
o předkládání obsahu strategických plánů SZP a o elektronickém systému pro bezpečnou výměnu informací, 
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2290 ze dne 21. prosince 2021, který se stanoví pravidla pro metody výpočtu společných ukazatelů výstupů a výsledků stanovených v příloze I nařízení (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoje venkova (EZFRV) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a EU č. 1307/2013, v platném znění, 
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1, v platném znění,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o pravidla týkající
se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura, v platném znění,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1172 ze dne 4. května 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky a uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1173 ze dne 31. května 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky, a
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, v konsolidovaném znění.

Nařízení orgánů Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii přímo použitelná. Návrh nařízení vlády se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, které souvisí s implementací opatření a jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům přikázána nebo umožněna. Proto jsou předkládaným návrhem nařízení vlády adaptovány pouze následující právní předpisy:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021
o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění, a
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1173 ze dne 31. května 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky, v platném znění. 

Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).

Na základě těchto skutečností je možné návrh nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

V souladu s výše uvedenými nařízeními Evropské unie byl za Českou republiku zpracován návrh Strategického plánu SZP, který byl dne 24. listopadu 2022 schválen prováděcím rozhodnutím Komise č. C(2022) 8338 final. 


Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky

Předkládaný návrh nařízení vlády vychází z alokace Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) určené pro Českou republiku a doplněné kofinancováním ze státního rozpočtu. Nařízení vlády tedy nezakládá další finanční nároky.

	Přidělené finanční alokace EZFRV pro daný členský stát uvádí příloha XI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 a činí 1,3 mld. EUR. Kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 65 % celkových veřejných výdajů (2,4 mld. EUR) je stanoveno usnesením vlády č. 925 ze dne 25. října 2021 a je v souladu s čl. 91 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. Částka na rozvoj venkova (zdroje Evropské unie a České republiky) byla dále navýšena o finanční prostředky převedené z 1. pilíře SZP ve výši 0,1 mld. EUR, celková částka určená pro rozvoj venkova tedy činí přibližně 3,8 mld. EUR.
Celková finanční alokace vyčleněná na toto opatření činí 463,29 mil. EUR (cca 11,3 mld. Kč), z toho 301,14 mil. EUR (orientačně 7,4 mld. Kč) je kofinancováno z národních zdrojů a 162,15 mil. EUR (orientačně 3,9 mld. Kč) ze zdrojů Evropské unie. V rámci opatření bude každoročně podporováno zemědělské hospodaření na ploše o výměře cca 750 625 ha.

Konkrétní částka pro financování opatření ekologické zemědělství v rámci Strategického plánu SZP je předmětem schválení finančního plánu uvedeného ve Strategickém plánu SZP a je součástí rozhodnutí Evropské komise o schválení Strategického plánu SZP pro Českou republiku. 

Finanční dopady na státní rozpočet nad rámec již schválených finančních prostředků nejsou předpokládány.

Pokud jde o dopady na podnikatelské prostředí v České republice, předpokládá se, že budou pozitivní, protože návrh nařízení vlády umožní čerpání dotačních prostředků a tím dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělců.


Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny.

Návrh nařízení vlády předpokládá pouze kladné dopady na životní prostředí, neboť zavádí způsoby zemědělského hospodaření šetrné k životnímu prostředí, navrhované podmínky jsou konzultovány s Ministerstvem životního prostředí. Zároveň musí být plněna tzv. podmíněnost, tj. musí být zajištěn dobrý zemědělský a environmentální stav půdy a soulad s relevantními právními předpisy v oblasti životního prostředí.  

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh nařízení vlády neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.


Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

	Navrhovaná právní úprava se netýká ochrany osobních údajů, a proto není ani hodnocen soulad se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.


Zhodnocení korupčních rizik

Návrh nařízení vlády neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Návrh nařízení vlády je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy ani administrátora dotace.

Návrh nařízení vlády představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, jakož i regulací stanovených právem Evropské unie.

Příslušné orgány veřejné správy a administrátor dotace (Fond) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.

Předkládaný návrh stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy a Fondem jako administrátorem dotace.

Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí Fondu je zajištěna postupem podle správního řádu.


Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh nařízení vlády nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 


Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů
a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Návrh nařízení vlády nemá dopady na rodiny ani na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a ani na další specifické životní situace.


Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh nařízení vlády nemá územní dopady a ani dopady na územně samosprávné celky.


Zhodnocení návrhu s ohledem na Zásady digitálně přívětivé legislativy (DPL)

Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 9. prosince 2019 č. 870 k Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 byla u návrhu nařízení vlády vyhodnocena míra shody se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) a bylo shledáno, že návrh nařízení vlády těmto zásadám vyhovuje. 

Na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, se postupuje v řízení u Fondu podle správního řádu, s výjimkou ustanovení uvedených v těchto zákonech. Soulad těchto zákonů se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) tak do značné míry závisí na souladu správního řádu s těmito zásadami. Činnost Fondu je elektronizovaná, spisy správních řízení jsou vedeny v elektronické podobě. Komunikace s účastníky řízení je primárně vedena rovněž elektronicky, až na případy, kdy není možné účastníkům řízení touto formou písemnost doručit z důvodu absence například datové schránky.

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K bodu č. 1 (§ 4 odst. 8):

Z důvodu změny v rámci nařízení 73/2023 Sb. může dojít k nadměrnému navyšování zařazené výměry zahrnutím nově evidovaných krajinných prvků do výměry dílu půdního bloku. Touto úpravou umožníme žadateli vyřešit situaci s případným překročením stanovené kvóty pro možné navýšení výměry, se kterou žadatel vstoupil do závazku. Dále je zde uvedeno, že za navýšení zařazené výměry se zároveň nepovažuje navýšení výměry dílu půdního bloku o dílčí plochu do velikosti 0,05 ha, z důvodu možných změn a nepřesností v zákresech dílů půdních bloků při deklaraci v LPIS. 

K bodu č. 2 (§ 5 odst. 2): 

Na základě poznatků z administrace žádostí o změnu zařazení dochází k úpravě podmínky podání žádosti o snížení zařazené výměry, a to nejpozději do 15. května kalendářního roku. 

K bodu č. 3 (§ 5 odst. 3):

Jedná se o legislativně technickou úpravu na základě změny termínu pro podání žádosti o snížení zařazené výměry. Tato lhůta (nejpozději do 15. května příslušného kalendářního roku) se nevztahuje na oznámení zásahu vyšší moci nebo mimořádných okolností.

K bodu č. 4 (§ 5 odst. 5):

Na základě poznatků z administrativních kontrol prováděných Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen „Fond“) bylo doplněno z důvodu možných změn a nepřesností v zákresech dílů půdních bloků při deklaraci v LPIS, že za snížení zařazené výměry se zároveň nepovažuje snížení výměry dílu půdního bloku o dílčí plochu do velikosti 0,05 ha. Tato úprava souvisí s dalšími legislativně-technickými úpravami v předkládaném nařízení vlády.

K bodům č. 5 až 10 (§ 6, § 9 odst. 2, § 10 odst. 1 - úvodní část, § 11 odst. 1- úvodní část a § 12 odst. 1- úvodní část), 19 (§ 13 odst. 1 - úvodní část), 28 (§ 14 - úvodní část), 30 (§ 15 odst. 1 - úvodní část), 34 (§ 15 odst. 3 - úvodní část) a 50 (§ 23 odst. 2):

S ohledem na složitost administrace Fondu nebude v žádosti o dotaci uváděno k jednotlivým dílům půdního bloku, zdali se nachází v režimu přechodném období, nebo v režimu udržení ekologického zemědělství podle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Tato skutečnost bude kontrolována Fondem při administraci výplat dotace. Tato úprava souvisí s dalšími legislativně-technickými úpravami v předkládaném nařízení vlády.

K bodu č. 11 (§ 10 odst. 1):
Tato úprava upřesňuje text podmínky ponechání nepokosených ploch v rámci ekoplatby podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 12 (§ 10 odst. 1):
	
Na základě požadavku Ministerstva životního prostředí v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb. došlo k rozšíření oblastí, kde je vhodné z pohledu Orgánu ochrany přírody posuzovat prováděné operace, proto byly prioritní oblasti rozšířené o tzv. smluvně chráněné území.

K bodu č. 13 (§ 11 odst. 2):	

Na základě jednání se sektorem ekologického zemědělství je upravena podmínka plnění minimálního výsevu a výsadby v dotačním titulu Pěstování zeleniny a speciálních bylin pro žadatele, kteří pěstují zeleninu a bylina na celkové výměře do 6 ha. Jedná se o zjednodušení podmínek dotace kvůli vysoké pracnosti a omezené možnosti malých podniků získat např. investiční dotace. 
Dále je zde řešeno dodržování každoročně minimálních výsevků/výsadby pro víceleté plodiny, které se pěstují dva a více let. U těchto plodin (např. pažitka) nebude požadováno prokazování každoroční výsadby nebo výsevu. 

K bodům č. 14 až 18 (§ 11 odst. 2 až 7) a 52 (příloha č. 5):

Podmínka prokazování minimální produkce na orné půdě byla zrušena. Jedná se o dlouhodobě kritizovanou podmínku ze strany Antibyrokratické komise s ohledem na to, že se jedná o evidenčně náročné požadavky, které se navíc promítají do povinnosti ohlašování zásahu vyšší moci v případě nepříznivých klimatických podmínek. Zrušením této podmínky dojde k podstatnému snížení administrativní zátěže jak pro žadatele, tak i pro administraci Fondu. 
Zrušení podmínky prokazování minimální produkce na orné půdě souvisí s dalšími legislativně-technickými úpravami v předkládaném materiálu a zrušení přílohy s uvedenými hodnotami pro splnění podmínky minimální produkce na orné půdě. 

K bodu č. 20 (§ 13 odst. 2): 

S ohledem na to, že mají ekologičtí zemědělci omezené možnosti ochrany sadů proti škůdcům, je žádoucí, aby bylo v intenzivních sadech umožněno pást drůbež, která je přirozeným predátorem pro mnoho škůdců ovocných dřevin. 

K bodům č. 21 až 27 (§ 13 odst. 2 až 6), 47 (§ 21 odst. 10 a 11): 

Z důvodu složitosti administrace ohlášení vyšší moci byl na základě požadavku Fondu navržen požadavek na rozložení podmínky na dvě samostatné, a to že žadatel splní u převládajícího pěstovaného ovocného druhu minimální úroveň vlastní produkce na hektar plochy jeho výměry, na který žádá o dotaci, v minimální výši referenční hodnoty uvedené v příloze č. 8 k tomuto nařízení a na druhou podmínku, že žadatel doloží nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku Fondu objem vlastní produkce a záznamy o rostlinné produkci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů k příslušným dílům půdních bloků. Za stávající právní úpravy docházelo k častým pochybení žadatelů, kteří podávali hlášení o vyšší moci, že kvůli nepředpokládaným klimatickým jevům nesplnili minimální produkci ovoce, tak se dopouštěli porušení druhé části podmínky, která stanovovala, že údaje o minimální produkci ovoce musí doložit Fondu do 31.1. následujícího kalendářního roku.  
Tato úprava souvisí s dalšími legislativně-technickými úpravami v předkládaném materiálu. 

K bodu č. 29 (§ 14a odst. 2): 
	
Uznávací list na osivo je podle zákona o osivech platný, dokud dodavatel nepožádá o nové vzorkování a přezkoušení kvality. Za osivo tak nese zodpovědnost dodavatel, tzn. pokud uvede do oběhu např. 5leté osivo a osivo je kvalitní, tedy klíčí, pak by se jeho použití nemělo omezovat. Zrušením podmínky dojde ke snížení administrativní zátěže jak na straně žadatelů, tak v rámci administrace žádostí. 

K bodům č. 31 a 35 (§ 15 odst. 3): 

Pěstování zeleniny v režimu ekologické zemědělství je charakteristické zejména u malých pěstitelů, kteří např. pěstují zeleninu v řádcích, které jsou odděleny ochrannými plodinami (jako např. afrikány, byliny apod.). Zároveň část ekologických zemědělců pěstuje zeleninu na výměře nižší než 1 ha, tudíž pak nemohou podávat žádost o dotaci na dobrovolnou dotaci vázanou na produkci (VCS). Dále pak tito malí pěstitelé zeleniny nemají ani možnost dosáhnout na investiční dotace a pořídit si nové technologie, které by usnadnili pěstování zeleniny. 

K bodům č. 32 a 36 (§ 15 odst. 3): 

Víceleté pícniny jsou jedním ze stěžejních produktů ekologického zemědělství.  V režimu EZ je pěstování víceletých plodin/pícniny naprostou nutností i podle zákona o ekologickém zemědělství. Víceleté pícniny jsou pěstovány tedy jednak jako složka krmivové základy pro chovaná zvířata, tak i jako plodiny zlepšující kvalitu půdy. 
Pěstování víceletých pícnin tvoří u některých zemědělců 20–30 % z osevního postupu. Farmy, které mají především živočišnou výrobu, pak mají ještě vyšší zastoupení víceletých pícnin z důvodu tvorby krmivové základny, což se negativně odráželo v celkové ekonomice zemědělského podniku. Výpočet výše sazby dotace je postaven na rozdílu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku ekologické a konvenční produkce na orné půdě. Sazby dotace byly vypočteny ÚZEI na základě sběru dat a jejich vyhodnocení, ze kterých vyplývá, že výše nákladů pro dotační tituly pěstování trav na semeno (RTS), travní porost na orné půdě (G), pěstování víceletých pícnin (RVP) je pro všechny vyjmenované tituly shodná. V rámci SP SZP jsou tyto tři tituly sloučeny do jedné kalkulace, z tohoto důvodu dochází k navýšení sazby pro všechny výše uvedené tituly. Podle statistiky z Jednotné žádosti v roce 2024 byla zažádaná výměra pro dotační titul RTS 619 ha, pro G 6 177 ha a pro RVP 35 047 ha. Z čehož vyplývá, že navýšení sazby také pro titul Pěstování trav na semeno a Travní porost na orné půdě nebude mít negativní ekonomické dopady na rozpočet pro opatření EZ. 

K bodu č. 33 (§ 15 odst. 2): 

Jedná se o legislativně-technickou úpravu na základě úpravy znění a přečíslování § 15. V odstavci 2 je uvedena definice režimu přechodného období podle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle které je Fondem vypočítána výše sazby dotace. 

K bodu č. 37 (§ 15 odst. 4 a 5): 

Jedná se o legislativně-technickou úpravu V odstavcích 4 a 5 je uvedena definice režimu udržení ekologického zemědělství podle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle které je Fondem vypočítána výše sazby dotace. 

K bodům č. 38 až 43 (§ 15 odst. 6 až 17): 

Jedná se o legislativně-technické úpravy. 

K bodům č. 44 a 45 (§ 18 odst. 9 a § 19 odst. 9): 
	
Navrhovaná úprava snižuje sankci za porušení podmínek uvedených v písmenech k) a l), výše sankce byla s ohledem na povahu porušení nepřiměřená (25 % při porušení každé z podmínek). V navrhované novele je sankce za porušení těchto podmínek snížena na 10 %. Tato úprava vede k dalším legislativně – technickým úpravám v bodu č. 44. 
 
K bodu č. 46 (§ 20 odst. 5):

Jedná se o legislativně – technickou úpravu. 

K bodu č. 48 (§ 21 odst. 13):

	Jedná se o legislativně – technickou úpravu, kterou je sjednocen postup při neposkytnutí dotace na zemědělské kultuře vinice, kdy nebude zahrnuta výměra dílu půdního bloku, na který Fond dotaci podle tohoto odstavce neposkytne, se do zjištěné výměry, stejně jako je tomu u sadů.

K bodu č. 49 (§ 21a): 

Za základě vysokého počtu neplnění podmínky doplňkové platby je navrhováno zavedení odrazující sankce, a to 3 % na díl půdního bloku se zemědělskou kulturou vinice, na které došlo k porušení doplňkové platby. Jedná se o situaci, kdy žadatelé podali žádost o tuto doplňkovou platbu, přičemž ze strany žadatelů nebyla projevena vůle tuto podmínku plnit a zároveň tím dochází ke zbytečnému zatížení administrace SZIF. 

K bodu č. 51 (příloha č. 3): 

S ohledem na změnu klimatických podmínek v ČR je možné pěstovat pekingské zelí ze sadby i výsevu, proto byl do přílohy č. 3 doplněn nově i výsev 60 000 kg semen/ hektar.  


K Čl. II – Přechodné ustanovení:

Stanovuje se postup pro řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 81/2023 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády.
Žádosti, které byly podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády, budou administrovány podle nařízení vlády č. 81/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, s výjimkou bodů č. 15 až 18, 44 a 45 nařízení vlády č. 81/2023 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, které se použijí na řízení o žádostech podle nařízení vlády č. 81/2023 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.
Výše uvedené body se týkají zrušení podmínky prokazování produkce na orné půdě a snížení sankce za zaznamenávání a vedení meteorologických prvků a případné vyhodnocování výskytu škůdců. Tím dojde ke snížení byrokratické zátěže pro žadatele a zároveň ke zjednodušení administrace těchto podmínek Fondem.


Čl. III – Účinnost:

S ohledem na naléhavý obecný zájem se výjimečně navrhuje stanovit termín nabytí účinnosti dnem 15. února 2025. 
Důvodem je zejména zajištění transparentnosti dotačních podmínek pro žadatele a snížení byrokratické zátěže s ohledem na změny v zákoně č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, ve znění pozdějších předpisů, kde se podmínky pro vedení a odevzdávání evidence hnojiv mění v průběhu následujících let.
Dalším důvodem je zejména umožnit žadatelům seznámit se s upravenými podmínkami v předstihu před samotným podáním žádosti o evropské zemědělské dotace, jejichž příjem v EU začíná od 1. dubna 2025, a s tím související plnění závazků vyplývajících pro ČR z členství v EU.

1

12