Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDAAHBENT najdete zde
ÚŘAD VLÁDY ČR
VIII.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK PŘIPOMÍNKOVÝCH MÍST K MATERIÁLU S NÁZVEM:
„Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislost s přijetím zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí“
Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministryně pro vědu, výzkum a inovace dne 2. listopadu 2023, s termínem dodání stanovisek do 1. prosince 2023 jako součást materiálu s názvem „Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a o změně některých zákonů (zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí)“. Na základě zásadních připomínek zaslaných v mezirezortním připomínkovém řízení byla druhá část původního návrhu vyčleněna do samostatného materiálu.
K návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislost s přijetím zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí bylo zasláno 77 připomínek, z nichž 31 připomínek bylo označeno jako „zásadní“. Všechny zásadní připomínky byly vypořádány. Materiál se předkládá bez rozporu.
Číslo připomínky
Připomínkové místo
Připomínka
Vypořádání
1
Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
K části šesté (novela zákona o daních z příjmů) navrhujeme z návrhu vypustit. V průběhu projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří (sněmovní tisk č. 474), byl načten poslanecký pozměňovací návrh, jehož předmětem je úprava daňového režimu příjmů plynoucích ze zaměstnaneckých programů na koupi podílů v obchodní korporaci, přičemž tento návrh byl podpořen i garančním výborem, kterým je Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Tento návrh byl s Ministerstvem financí konzultován a představuje vhodnější a komplexní řešení, přičemž není potenciálně spojen s takovými fiskálními dopady jako připomínkovaný návrh. Navrhované osvobození příjmů je upraveno v § 4 zákona o daních z příjmů. Vzhledem k tomu, že se osvobození týká pouze příjmů poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, je z hlediska systematiky zákona návrh osvobození třeba upravit v § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů a nikoliv v § 4 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Z legislativního návrhu vyplývá, že osvobozeny budou pouze příjmy fyzické osoby, které této osobě plynou v souvislosti s nabytím podílu na základě výkonu opce na nabytí podílu v obchodní korporaci, která je definována pro účely osvobození jako smlouvou stanovené právo fyzické osoby nabýt za sjednaných či stanovených podmínek podíl či podíly v obchodní korporaci, přičemž tato smlouva má být povinně uzavřena v písemné formě s úředně ověřenými podpisy. Z osvobození je tedy vyloučeno přímé nabytí podílu bez uzavření uvedené opční smlouvy. Jak je uvedeno níže, z důvodové zprávy vyplývá, že i přímé nabytí podílu nebo účastnického cenného papíru, resp. příjem z něj plynoucí, má být rovněž od daně osvobozen. Navíc odůvodnění míří i na osvobození nabytí opce na akcie, ačkoliv paragrafované znění upravuje osvobození příjmů z nabytí podílu na základě výkonu opce na nabytí podílu. Rozsah navrhovaného osvobození je tedy přinejmenším nejasný. Není zřejmé, jak má být aplikována podmínka podle navrhovaného bodu 3., tj. po celou dobu trvání opce nepřerušeně trval smluvní vztah, na jehož základě fyzická osoba vykonávala předmětnou závislou činnost pro obchodní korporaci, s podmínkou podle navrhovaného bodu 5., tj. opce byla vykonána nejpozději do 12 měsíců ode dne ukončení smluvního vztahu podle bodu 3.“. Je-li „výkonem opce“ myšleno její uplatnění, tj. nabytí podílu v obchodní korporaci, tak podmínka podle bodu 3 stanoví, že od uzavření opční smlouvy do nabytí obchodního podílu na základě opce nesmí být ukončena činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti u obchodní korporace, jejíž podíl fyzická osoba na základě opce nabývá. Bodem 5. je ale tato podmínka prolomena, protože připouští, že k nabytí podílu v obchodní korporaci může dojít i v době do 12 měsíců po ukončení smluvního vztahu, na jehož základě fyzická osoba vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti. Protože má dojít ke kumulativnímu splnění všech podmínek, nelze tyto dvě podmínky splnit zároveň. S tím souvisí i otázka aplikace podmínky podle bodu 2, podle kterého doba mezi nabytím opce v rámci opčního programu a výkonem takové opce přesahuje 24 měsíců po sobě jdoucích v kontextu podmínky podle bodu 5. Není tedy jasné, jaká lhůta mezi nabytím opce a jejím výkonem (uplatněním) musí být splněna v případě, kdy fyzická osoba ukončí smluvní vztah podle bodu 3. Z ustanovení vyplývá, že poplatník, který ukončí smluvní vztah podle bodu 3, může za určitých okolností vykonat (uplatnit) opci i ve lhůtě kratší než je 24 měsíců, protože musí vykonat (uplatnit) opci nejpozději do 12 měsíců ode dne ukončení smluvního vztahu podle bodu 3. Pokud např. ukončí smluvní vztah podle bodu 3 již po dvou měsících od nabytí opce, musí do 12 měsíců opci vykonat (uplatnit), což je v úhrnu doba kratší, než 24 měsíců mezi nabytím opce a výkonem (uplatněním) takové opce. Opět mají být obě podmínky splněny kumulativně. Není tedy zcela jasné, zda v uvedených příkladech nárok na osvobození příjmu vzniká, či nikoliv. Problematické otázky při aplikaci zejména podmínek pod body 2., 3. a 5., resp. jejich vzájemné působení (mají být splněny kumulativně), nejsou ani v odůvodnění vysvětleny. Navrhovaná právní úprava podmíněného osvobození vyvolává další otázky z hlediska následného správného zdanění příjmu ze závislé činnosti v situaci, kdy některá z podmínek splněna nebude, přičemž k takové situaci může dojít i několik let po té, kdy příjem vznikl. Příjem, který byl osvobozen, se při nesplnění podmínek stává příjmem zdanitelným, a to zřejmě zpětně. K důvodové zprávě k části šesté: Důvodová zpráva neodpovídá navrhovanému paragrafovanému znění. V odůvodnění je např. mj. uvedeno, že „… osvobození se nevztahuje na příjem z převodu podílu v obchodní korporaci, který přesahuje 10 % na základním kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech.“. Takováto podmínka však z paragrafovaného znění nevyplývá. Dále je v odůvodnění uvedeno, že „Osvobození se má vztahovat na příjem v podobě nabytí podílu, účastnického cenného papíru anebo i opce na akcie. Osvobození se týká pouze malých podniků. Tato podmínka zajišťuje, že osvobození bude využíváno jen v případě malých začínajících společností.“. Z paragrafovaného znění však vyplývá, že se osvobození váže na nabytí podílu na základě výkonu opce, která je definována pro účely osvobození jako smlouvou stanovené právo fyzické osoby nabýt za sjednaných či stanovených podmínek podíl či podíly v obchodní korporaci, přičemž tato smlouva má být povinně uzavřena v písemné formě s úředně ověřenými podpisy. Z osvobození je tedy vyloučen příjem fyzické osoby z nabytí podílu bez uzavření uvedené opční smlouvy. Žádné kritérium „malých podniků“, nebo „malých začínajících společností“ v paragrafovaném znění uvedeno není. Navíc je důvodová zpráva formulována k § 108 Změna zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, avšak v paragrafovaném znění je změna zákona o daních z příjmů v § 109. Patrně se tedy jedná o důvodovou zprávu k jiné verzi paragrafovaného znění, než která byla předložena do připomínkového řízení. Lze tedy konstatovat, že návrh paragrafovaného znění v zásadě odůvodněn není, neboť důvody, které jsou formulovány na podporu paragrafovaného znění, takovému paragrafovanému znění v zásadě neodpovídají. Z uvedených důvodů se navrhuje část šestou (novela zákona o daních z příjmů) z návrhu vypustit.
Zásadní připomínka.
Akceptováno.
Novela zákona o dani z příjmu byla vypuštěna.
2
Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
Podle našeho názoru v navrhovaném zákoně o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a o změně některých zákonů (zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí) není pro institucionální podporu výzkumných institucí zakotvena podmínka reinvestice zisku zpět do primárních činností výzkumné organizace, což je žádoucí (viz připomínka k §59). Mohla by nastat situace, že u tzv. nakupovaného výzkumu by daňový odpočet mohl na stejné náklady uplatnit jak prodávající tak nakupující, a to bez podmínky reinvestice zisků zpět do VaV činností, což byl hlavní argument pro široké pojetí poplatníků (výzkumných organizací - i soukromých subjektů) v postavení prodávajího. Proto bude nutné zvážit úpravu § 34b odst. 2 písm. b) bod 1 a písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) tak, aby odpočet uplatňoval na stejné náklady pouze jeden subjekt. Prosíme o sdělení do jakého termínu je nutné návrh na případnou novelu zákona o daních z příjmů připravit, aby mohl být součástí předkládaného návrhu zákona.
Zásadní připomínka.
Akceptováno.
Požadavek reinvestice zisku (§ 59) byl akceptován.
3
Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
K části sedmé (změna zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) - navrhujeme tuto část vypustit
Zásadní připomínka.
Akceptováno.
Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti byla vypuštěna.
4
Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
K části osmé (změna zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění): - navrhujeme vypustit
Zásadní připomínka.
Akceptováno.
Novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění byla vypuštěna.
5
Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
K části desáté materiálu: (změna zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích). Zákon o majetku státu (dále také „ZMS“) je obecný předpis, upravující způsoby a podmínky hospodaření s majetkem České republiky, vystupování státu v právních vztazích, jakož i ostavení, zřizování a zánik organizačních složek státu (viz § 1 Zákona o majetku státu). ZMS tedy zpravidla neupravuje výjimky z tohoto zákona, které jsou dále upraveny ve zvláštních předpisech, jako je tomu např. v případě zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, v případě zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, atp. V projednávaném návrhu tedy není možno výjimky, které uvádíte v části desáté Vašeho materiálu, promítnout v rámci legislativního procesu do změny Zákona o majetku státu, lze je toliko zakomponovat do Vámi připravovaného návrhu nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí.
Zásadní připomínka.
Akceptováno.
Vloženo do § 59 odst. 3.
6
Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
K části desáté materiálu: (změna zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích). Z pohledu obsahu jednotlivých ustanovení navrhujeme vedle vyloučení uvedených ustanovení § 14 odst. 7 a § 19b odst. 3 až 5 ZMS, vyloučit také § 19c a § 32 ZMS. Ustanovení § 19c ZMS navazuje na zamýšlené vyloučení ustanovení týkajících se rozhodnutí o nepotřebnosti majetku, resp. jeho následné nabídky jiným organizačním složkám státu; § 32 ZMS je poté nutno vyloučit s ohledem na dikci ustanovení § 37 odst. 2 ZMS.
Zásadní připomínka.
Akceptováno.
7
Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
K § 113 – u obou ustanovení je otázka, zda se odstavec vkládá, anebo doplňuje. Kdyby se vkládal, tak by se ostatní odstavce posunovaly. Takže to vypadá, že se v obou případech odstavec doplňuje.
Akceptováno.
8
Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
K části deváté: bod 11: úvodní části tohoto bodu doporučujeme za slovy „poznámka pod čarou“ vložit text „č. x“, přičemž „x“ bude číslo bezprostředně navazující na číslo, které je u dosavadních poznámek pod čarou nejvyšší (čl. 47 odst. 3 Legislativních pravidel vlády). V této souvislosti text této poznámky pod čarou doporučujeme uvést textem „č. x“ nikoliv textem „ č. 1“.
Akceptováno.
9
Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
K části dvanácté: V úvodní větě § 115 doporučujeme vyjmenovat všechny novely zákona o státní službě (např. zákon č. 281/2023 Sb., chybí) – doporučujeme doplnit.
Akceptováno.
10
Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
K části třinácté: V úvodní větě § 116 doporučujeme vyjmenovat všechny novely zákona č. 2/1969 Sb., (např. zákon č. 178/2023 Sb., chybí) – doporučujeme doplnit.
Akceptováno
11
Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
Souhrnné odůvodnění k připomínkám k Části deváté (změna zákona č. 341/2008 Sb., o veřejných výzkumných institucích) a k Části desáté (změna zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích): Ve vztahu k autorskému zákonu považujeme za nezbytné terminologicky upřesnit případy, kdy dochází k dispozicím s právy k výsledkům výzkumu, vývoje a inovací chráněných podle tohoto zákona. Zejména jde o díla vytvořená zaměstnanci ke splnění povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nebo o zaměstnanecká díla ve smyslu § 58 autorského zákona. Výzkumná organizace pak jako zaměstnavatel vykonává majetková práva k dílům. Z textu návrhu zákona by mělo být zřejmé, že jde o majetková práva nebo o výkon majetkových práv, proto navrhujeme upřesnění pojmu v jednotlivých dotčených ustanoveních.
K Části deváté k bodu 1
V § 15 písm. k) navrhujeme doplnit za slovo „postoupení“ slovo „majetkových“ a za slovo „práv“ slova „nebo výkonu majetkových práv“.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
12
Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
K Části deváté k bodu 2
V § 17 odst. 1 navrhujeme doplnit za slovo „postoupení“ slova „majetkových práv nebo výkonu majetkových práv“.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
13
Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
K Části deváté k bodu 6
V § 19 odst. 1 písm. b) bod 2 navrhujeme doplnit za slovo „postoupení“ slovo „majetkových“ a za slovo „práv“ slova „nebo výkonu majetkových práv“.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
14
Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
K Části desáté k bodu 1
V § 22 odst. 8 navrhujeme doplnit za slovo „práv“ slova „nebo výkonu majetkových práv“.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
15
Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
K Části desáté k bodu 2
V § 55 odst. 6 se navrhuje doplnit za slovo „práv“ slova „nebo výkonu majetkových práv“.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
16
Ministerstvo obrany, MO 905730/2023-1321
Mezi části návrhu zákona určené ke změnám zákonů požadujeme doplnit také změnu zákona 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) tímto způsobem:
§ 45
(3) Organizační složka státu dále hospodaří s mimorozpočtovými zdroji, kterými jsou prostředky fondů organizační složky státu, zisk získaný hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona, příjmy z uplatnění výsledků výzkumu, vývoje a inovací,, peněžité dary a prostředky poskytnuté ze zahraničí podle jejich vymezení na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty a prostředky zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv podle zvláštního předpisu. Mimorozpočtové zdroje, s výjimkou prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb určených na jiné účely než na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku, se používají prostřednictvím rozpočtu. Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb určené na jiné účely než na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku se používají přímo; přímo se používají i prostředky zvláštních účtů k účelům stanoveným zákonem upravujícím činnost Správy státních hmotných rezerv.
§ 48
(1) Organizační složka státu tvoří tyto peněžní fondy:
a) rezervní fond,
b) fond kulturních a sociálních potřeb.
(2) Zdrojem rezervního fondu jsou
a) prostředky poskytnuté ze zahraničí, prostředky poskytnuté územními samosprávnými celky a peněžní dary,
b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi,
c) příjmy z prodeje majetku, který organizační složka státu nabyla darem nebo děděním s výjimkou majetku nabytého z odúmrti,
d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního zákona,
e) příjmy z uplatnění výsledků výzkumu, vývoje a inovací.
(3) Organizační složka státu člení prostředky v rezervním fondu podle původu, a to na
a) prostředky poskytnuté ze zahraničí, prostředky poskytnuté územními samosprávnými celky a peněžní dary, a to dále na
1. prostředky, které jí byly poskytnuty na určitý účel, a to podle těchto účelů,
2. prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu,
b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi; tyto odvody a penále dále člení podle původních účelů; původním účelem se rozumí účel, na který organizační složka státu určila dotace nebo návratné finanční výpomoci, při jejichž používání jejich příjemci porušili rozpočtovou kázeň a za to do jejího rezervního fondu tyto odvody provedli a tato penále zaplatili,
c) příjmy z prodeje majetku, který pro Českou republiku nabyla organizační složka státu darem nebo děděním,
d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního zákona,
e) příjmy z uplatnění výsledků výzkumu, vývoje a inovací.
(4) Prostředky rezervního fondu používá organizační složka státu tak, že
a) prostředky podle odstavce 3 písm. a), které jí byly poskytnuty na určitý účel, používá na tento účel a prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu, používá na výdaje na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda,
b) prostředky podle odstavce 3 písm. b) používá na dotace a návratné finanční výpomoci na původní účely,
c) prostředky podle odstavce 3 písm. c) používá na výdaje na reprodukci majetku,
d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod používá na úhradu stanovenou zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,
e) prostředky podle odstavce 3 písm. e) používá na další rozvoj vlastních schopností v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Odůvodnění:
Ve stávající právní úpravě podle § 45 zákona 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech rozpočet organizační složky státu může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s činnostmi vymezenými ve zřizovací listině nebo příjmy a výdaje související s činnostmi stanovenými jí zákonem. Podle odstavce 4 pak: „Organizační složka státu sestavuje rozpočet příjmů a výdajů v členění podle rozpočtové skladby. Veškeré rozpočtové příjmy dosažené v rámci svého hospodaření soustřeďuje na svém příjmovém účtu státního rozpočtu a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje ze svého výdajového účtu státního rozpočtu. Zůstatky těchto účtů Česká národní banka uspořádá vždy ke dni 31. prosince tak, aby výsledný zůstatek těchto účtů byl nulový.“
Uplatnění § 45 zákona 218/2000 Sb. na výzkumné organizace Ministerstva obrany, které jsou organizačními jednotkami organizační složku státu, podvazuje, respektive znemožňuje účelné a hospodárné využívání prostředků získaných z uplatněných výsledků výzkumu, vývoje a inovací v kontextu realizace dlouhodobých strategií rozvoje organizace i s tím souvisejících jejich dlouhodobých finančních plánů.
Cílem realizace navrhované právní úpravy je posílit motivaci jednotlivců i celých organizací v orientaci na lepší hospodaření s výsledky, zlepšení ochrany duševního vlastnictví komercionalizovatelných výsledků výzkumu, vývoje a inovací. V konkrétní vazbě na organizace Ministerstva obrany navrhovaná změna dále povede k vytvoření podmínek pro částečné zrovnoprávnění výzkumných organizací MO – hlavně pak Univerzity obrany – s ostatními výzkumnými organizacemi.
Zásadní připomínka plně koresponduje s deklarovanými cíli navrhované právní úpravy zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí zejména v oblasti odstraňování bariér, nastavení odpovídajících legislativních podmínek pro transfer znalostí, zabezpečit, aby nedílnou součástí výzkumných a vývojových aktivit bylo i aktivní zhodnocování znalostí, resp. výsledků výzkumu, ať již formou jejich komercializace nebo využitím při tvorbě veřejných politik. V kontextu požadavku zákona na provázanost koncepčních dokumentů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí připomínka plně koresponduje s úkoly koncepcí obranného aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací.
Tato připomínka je doporučující.
Neakceptováno.
Rozpočtová pravidla předpokládají a stanovují, že příjmy organizačních složek státu jsou příjmy státního rozpočtu a z tohoto principu je nelze přesměrovávat jinam.
17
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části deváté – návrh nových novelizačních bodů. Požadujeme doplnit tyto konkrétní změny zákona 341/2005 Sb.:
§ 10 odst. 2 písm. a) upravit ve znění „rozhodnutím vlády na základě návrhu zřizovatele o zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací.“
§ 12 odst. 1 upravit ve znění „O zrušení veřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace rozhoduje vláda na návrh zřizovatele s předchozím souhlasem nebo na návrh rady instituce“.“
§ 17 odst. 2 upravit ve znění „Ředitele jmenuje zřizovatel na základě výběrového řízení. Členy výběrové komise jmenuje zřizovatel, z toho nejméně polovinu na návrh rady instituce nebo z řad jejích členů, přičemž alespoň jeden z členů výběrové komise musí být člen rady instituce zvolený zaměstnanci. Ředitele může zřizovatel odvolat na návrh rady instituce nebo dozorčí rady nebo z vlastního rozhodnutí. Před jmenováním nebo odvoláním ředitele zřizovatel projedná svůj záměr s radou instituce a s dozorčí radou. V případě, že ředitel přestane splňovat podmínky pro výkon funkce stanovené tímto zákonem, navrhne rada instituce zřizovateli odvolání ředitele bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.“.
§ 18 odst. 13 doplnit ve znění „Nevyjádří-li se rada instituce podle odstavce 2 písm. c) nebo e) až j) do 30 60 dnů ode dne doručení návrhu nebo záměru, platí, že návrh nebo záměr byl radou instituce projednán.“.
Uvedená část řeší změny v zákonu o veřejných výzkumných institucích. S ohledem na negativní odezvu ve výzkumných kruzích na změny, k nimž došlo při schvalování konsolidačního balíčku, navrhujeme následující doplnění této části:
-
rušení/slučování/přejmenovávání veřejné výzkumné instituce – při rušení by o tom měla rozhodovat vláda
-
vzhledem k tomu, že členy rady instituce jsou i externisté, pokládáme dobu pro vyjádření 30 dnů za příliš krátkou, a navrhujeme ji prodloužit na 60 dnů.
-
obsazování postu ředitele – § 17 v kombinaci s § 18 by hypoteticky připustil variantu, že ve výběrové komisi není žádný externí člen (zástupce zaměstnanců). Navrhujeme ošetřit, aby zaměstnanci měli svého zástupce ve výběrové komisi.
Zásadní připomínka.
Akceptováno.
18
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části čtrnácté – návrh nového novelizačního bodu. Stávající § 4 odst. 2 písm. b) stanoví, že podporu lze poskytnout ve formě „dotace služeb nebo služeb za zvýhodněnou cenu“. Vzhledem k výkladové nejasnosti požadujeme upravit znění na dotace na služby nebo poskytování služeb za zvýhodněnou cenu
Zásadní připomínka.
Akceptováno.
19
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části šesté. Obsahem části šesté je změna zákona č. 586/1992 Sb., a to pouze jeho jedna změna. Z tohoto důvodu doporučujeme předmětnou změnu zákona uvést v tomto znění: „V § 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ………………………, se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou doplňuje se písmeno zn), které zní: ……………………“.
Akceptováno.
20
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části sedmé. Obsahem části sedmé je změna zákona č. 589/1992 Sb., a to pouze jeho jedna změna. Z tohoto důvodu doporučujeme předmětnou změnu zákona uvést v tomto znění: „V § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ………………………, se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou doplňuje se písmeno f), které zní: ……………………“.
Neakceptováno.
Tato novela byla vypuštěna.
21
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části osmé. Obsahem části osmé je změna zákona č. 592/1992 Sb., a to pouze jeho jedna změna. Z tohoto důvodu doporučujeme předmětnou změnu zákona uvést v tomto znění: „V § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona …………………, se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou doplňuje se písmeno f), které zní: ………………….“.
Neakceptováno.
Tato novela byla vypuštěna.
22
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části deváté – úvodní větě zákona. V úvodní větě zákona je uvedena chybně jedna novela zákona o veřejných výzkumných institucích. V textu je uveden zákon č. 27/2010 Sb., ale toto je úplné znění zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů; správně má být uveden zákon č. 427/2010 Sb. Z tohoto důvodu doporučujeme v úvodní větě zákona slova „zákona č. 27/2010 Sb.“ nahradit slovy „zákona č. 427/2010 Sb.“, a dále za slova „a zákona č. 277/2019 Sb.“ doplnit chybějící čárku.
Akceptováno.
23
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části deváté – novelizačnímu bodu 2. Vzhledem ke skutečnosti, že obsahem navrhované změny je vložení nového písmene c) do § 17 odst. 1, které obsahuje více písmen, doporučujeme, v souladu s článkem 58 odst. 2 písm. k) LPV, v textu novelizačního bodu 2 slova „odst. 1 se vkládá nové písmeno c)“ nahradit slovy „odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c)“.
Akceptováno.
24
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části deváté – novelizačnímu bodu 3. Na základě novelizačního bodu 2 došlo k posunu označení dosavadních písmen v § 17 odst. 1 /mimo jiné dosavadní písmeno i) je nově písmeno j)/. Vzhledem k této skutečnosti je změna, která je obsahem daného novelizačního bodu 3, změnou v textu písmene j) a nikoliv písmene i). Z tohoto důvodu doporučujeme v textu novelizačního bodu 3 text „písm. i)“ nahradit textem „písm. j)“.
Akceptováno.
Novelizační bod byl vypuštěn na základě připomínky AV ČR 935.
25
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části deváté – novelizačnímu bodu 5. Vzhledem ke skutečnosti, že § 19 odst. 1 písm. b) obsahuje několik bodů a navrhovaná změna se týká pouze úvodní části písmene b), doporučujeme v textu novelizačního bodu 5 slova „písm. b) se slovo“ nahradit slovy „písm. b) úvodní části ustanovení se slovo“.
Akceptováno.
Novelizační bod byl vypuštěn na základě připomínky AV ČR 935.
26
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části deváté – novelizačnímu bodu 6. V textu novelizačního bodu 6 doporučujeme doplnit za číslem poznámky pod čarou č. 19 chybějící závorku.
Akceptováno.
27
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části deváté – novelizačnímu bodu 11. Obsahem navrhované změny je nové znění odstavce 8 v § 28 a doplnění nové poznámky pod čarou do zákona. Stávající zákon č. 341/2005 Sb. obsahuje 41 poznámek pod čarou. Z tohoto důvodu nemůže být nově doplňovaná poznámka označena číslem 1, ale je zapotřebí ji označit číslem 42. Předmětný novelizační bod doporučujeme proto uvést v tomto znění: „11. V § 28 odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 42 zní: ……….“.
Akceptováno.
28
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části deváté – novelizačnímu bodu 12. V textu novelizačního bodu 12 doporučujeme slova „V § 28 odst. 9 zní:“ nahradit slovy „V § 28 odstavec 9 zní:“.
Akceptováno.
29
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části desáté – úvodní větě zákona. Obsahem části desáté je změna zákona o majetku České republiky. Vzhledem ke skutečnosti, že uvedený zákon byl několikrát novelizován, doporučujeme v textu za slova „a jejím vystupováním v právních vztazích“ doplnit čárku a uvést všechny zákony, které tento zákon novelizují.
Akceptováno.
30
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části desáté – novelizačním bodům 1 a 2. Obsahem novelizačního bodu 1 je doplnění § 22 o další odstavec. Z tohoto důvodu doporučujeme, v souladu s čl. 58 odst. 4 písm. a) LPV, uvést daný novelizační bod v tomto znění: „V § 22 se doplňuje odstavec 8, který zní. …………..“. Obdobným způsobem doporučujeme upravit i text novelizačního bodu 2. V obou výše uvedených novelizačních bodech je v textu použita formulace „…. podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujícího blokové výjimky…“. Doporučujeme příslušný text zrevidovat a upravit tak, aby byl vyjádřen ve stejném čísle (zřejmě čísle jednotném).
Akceptováno.
31
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části jedenácté, úvodní větě zákona. Obsahem části jedenácté je změna zákona č. 227/2006 Sb., a to pouze jeho jedna změna. Z tohoto důvodu doporučujeme předmětnou změnu zákona uvést v tomto znění: „V § 5 odst. 4 zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, se slovo „Bioetickou“ nahrazuje slovem „Etickou“.“.
Akceptováno.
32
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části dvanácté, úvodní větě zákona. V úvodní větě měněného zákona o státní službě doporučujeme doplnit za text „č. 423/2022“ a „471/2022“ chybějící text „Sb.“ a dále uvést všechny další zákony, které následně novelizovaly zákon o státní službě (tj. slova „a zákona č. 49/2023“ nahradit slovy „, zákona č. 49/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 172/2023 Sb. a zákona č. 281/2023 Sb.,“.
Akceptováno.
33
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části dvanácté, novelizačním bodům 1 a 2. V textu novelizačních bodů 1 a 2 doporučujeme slovo „zní“ nahradit slovem „znějí“, protože se jedná o znění dvou písmen.
Akceptováno.
34
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části třinácté. Obsahem části třinácté je změna zákona č. 2/1969 Sb., a to pouze jeho jedna změna. Předmětem této změny je doplnění dalších dvou bodů do § 2 zákona. Z tohoto důvodu doporučujeme předmětnou změnu zákona uvést v tomto znění: „V § 2 zákona č. 2/1969 Sb., ……………… se na konci bodu 18 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 19 a 20, které znějí: …………………“.
Akceptováno.
35
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části čtrnácté, úvodní větě. V navrhované úvodní větě doporučujeme za slovy „a zákona č. 169/2016 Sb.“ vložit chybějící čárku.
Akceptováno.
36
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části čtrnácté, novelizačnímu bodu 1. V textu novelizačního bodu 1 doporučujeme text „V § 3 písm. g) zní:“ nahradit slovy „V § 3 písmeno g) zní:“.
Akceptováno.
37
Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
K návrhu zákona – části čtrnácté, novelizačnímu bodu 2. V textu novelizačního bodu 2 doporučujeme slova „nová písmena h) a i), která zní:“ nahradit slovy „nová písmena h) a i), která znějí:“, protože se jedná o nové znění dvou písmen.
Akceptováno.
38
Ministerstvo práce a sociálních věcí, MPSV-2023/232456
K části sedmé § 110
Požadujeme část sedmou – doprovodnou novelu zákona č. 586/1991 Sb. z návrhu vypustit.
Odůvodnění:
Podle definice vyměřovacího základu zaměstnance pro důchodové pojištění obsažené v § 5 odst. 1 zákona č. 589/1991 Sb. je vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění úhrn příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Proto považujeme za nesystémové a nadbytečné nové písmeno do § 5 odst. 2 ZPSZ zařazovat. V § 5 odst. 2 ZPSZ jsou uvedeny ty příjmy, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny, avšak z takových příjmů přesto nemá být odváděno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Příjmy, které jsou, případně v určitém rozsahu, podle zákona o daních z příjmů osvobozeny o daně z příjmů fyzických osob, vůbec nevstupují do vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení, což bude platit i pro příjem, jehož zařazení do § 5 odst. 2 ZPSZ se navrhuje. Obdobné řešení platí také pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění (viz změna zákona č. 592/1992 Sb. navrhovaná v části osmé § 111).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
39
Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
K částem šesté až čtrnácté
Doporučujeme provést komplexní revizi legislativně technického zpracování předmětných částí, jelikož tyto neodpovídají požadavkům na novelizaci právních předpisů stanovených Legislativními pravidly vlády. Zejména pak ve vztahu k části šesté až osmé, části jedenácté a třinácté doporučujeme provést revizi s ohledem na čl. 55 odst. 3 Legislativních pravidel vlády.
Akceptováno.
40
Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
K části šesté – novela zákona o daních z příjmů
Podle odůvodnění navržené změny zákona o daních z příjmů by jejím účelem mělo být „osvobození od daně z příjmů v případě příjmů z převodu podílu v obchodní korporaci, která je malým podnikem ve smyslu přímo použitelného předpisu EU, včetně příjmu z převodu akcií a opcí na akcie v takové obchodní korporaci, a to ve prospěch zaměstnance dané obchodní korporace; osvobození se nevztahuje na příjem z převodu podílu v obchodní korporaci, který přesahuje 10 % na základním kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech“. Upozorňujeme, že z navrženého znění § 4 odst. 1 písm. zn) zákona o daních z příjmů tyto limitace nikterak neplynou. Navrhujeme uvedené vyjasnit a následně případně zpřesnit textaci ustanovení.
Akceptováno.
41
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, MSMT-27237/2023-1
K materiálu: Požadujeme materiál doplnit o další část (např. část patnáctou, kde se současná část patnáctá uvede jako část šestnáctá), která bude provádět změny v zákoně č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. V rámci této části pak požadujeme uvést následující novelizační body:
1. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní:
„y) pozemky ve vlastnictví konsorcií evropské výzkumné infrastruktury.“.
2. V § 9 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno x), které zní:
„x) zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví konsorcií evropské výzkumné infrastruktury.“.
Nařízením rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) byl na základě Smlouvy o založení Evropského společenství zřízen nový typ právnické osoby, jež sdružuje státy a mezinárodní organizace za účelem výzkumu v konkrétní vědní oblasti. Jedná se o organizaci podle evropského práva (zřizované Evropskou komisí na základě žádosti alespoň 3 států) s výraznými prvky mezinárodních organizací. Na národní úrovni jim svou náplní nejblíže odpovídají veřejné výzkumné instituce. Vzhledem k tomu, že ČR od roku 2021 jednu organizaci tohoto typu hostí a do budoucna není možné vyloučit, že těchto organizací bude více, bylo by vhodné je legislativně postavit na úroveň veřejných výzkumných institucí, tj. umožnit jim obdobné výjimky. Jednou z nich je navrhovaná úprava zákona o dani z nemovitých věcí. Hostitelství konsorcia ERIC je pro hostitelskou zemi prestižní záležitostí potvrzující kvality výzkumu v dané vědní oblasti, a to na celoevropské úrovni, často též s celosvětovým přesahem. S ohledem na ambici ČR v oblasti špičkového výzkumu a internacionalizace vědeckého prostředí by mělo být zájmem ČR hostit tento typ výzkumných organizací. Udělení obdobných výjimek, jako mají veřejné výzkumné instituce (a to z obdobných důvodů), hostitelství konsorcií ERIC usnadní. Udělení výjimek bude pro veřejné rozpočty v zásadě rozpočtově neutrální, neboť finanční prostředky, které z důvodu udělení výjimek nebudou vybrány, by v případě neudělení těchto výjimek bylo nutné konsorciu ERIC kompenzovat ze státního rozpočtu formou členského příspěvku.
Zásadní připomínka.
Neakceptováno, vysvětleno.
Navrhované doplnění přesahuje potřeby samotného návrhu zákona. Předmětnou úpravu je třeba dojednat s gestorem zákona č. 338/1992 Sb.
MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 26.8.2024.
42
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
K § 109: Žádáme o vyjasnění, zdali se vztahuje na jakoukoliv velikost podílu (dle textu zákona), nebo na minoritní podíly (do 10 % na základním kapitálu či do 10% podílu na hlasovacích právech). Doporučujeme též vyčíslit rozpočtové dopady této navrhované úpravy. Dále k bodu 3 „po celou dobu trvání opce nepřerušeně trval smluvní vztah, na jehož základě fyzická osoba vykonávala předmětnou závislou činnost pro obchodní korporaci.“ dáváme ke zvážení přehodnocení podmínky nepřerušení závislé činnosti, taková podmínka může být limitující. V obecné rovině doporučujeme specifikovat, jaká přerušení se na uvedené ustanovení vztahují či nevztahují alespoň v důvodové zprávě. Žádáme o konkretizaci, co se myslí pojmem: smluvní vztah, na jehož základě fyzická osoba vykonávala předmětnou závislou činnost – dle důvodové zprávy má úprava cílit pouze na zaměstnance, z jakého důvodu není užito pojmu pracovněprávní vztah namísto smluvní vztah?
Zásadní připomínka.
Vysvětleno.
Novela zákona byla vypuštěna, připomínka je nadále bezpředmětná.
43
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
K § 112: Předmětný paragraf se týká změn zákona o veřejných výzkumných institucích. S ohledem na negativní odezvu ve výzkumných kruzích na změny, k nimž došlo při schvalování konsolidačního balíčku, požadujeme, aby při rušení VVI o tomto rozhodovala vláda. Dále také vzhledem k tomu že členy rady instituce jsou i externisté, pokládáme dobu pro vyjádření 30 dnů za příliš krátkou, a požadujeme ji prodloužit na 60 dnů a z hlediska obsazování postu ředitele (§ 17 v kombinaci s § 18) je nutno hypoteticky připustit variantu, že ve výběrové komisi není žádný externí člen (zástupce zaměstnanců), proto požadujeme provést úpravu tak, aby zaměstnanci měli svého zástupce ve výběrové komisi.
Konkrétně tedy požadujeme v § 10 odst. 1 písm. a) vložit za slovo „rozhodnutím“ slova „vlády na základě návrhu“, v § 12 odst. 1 slovo „zřizovatel“ nahradit slovy „vláda na návrh zřizovatele“, v § 17 odst. 2 požadujeme na konec textu věty druhé doplnit slova „, přičemž alespoň jeden z členů výběrové komise musí být člen rady instituce zvolený zaměstnanci“ a v § 18 odst. 13 požadujeme číslo „30“ nahradit číslem „60“.
Akceptováno.
44
Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
K § 112:
Nad rámec návrhu požadujeme s ohledem na negativní odezvu ve výzkumných kruzích na změny, k nimž došlo při schvalování konsolidačního balíčku, následující změny:
1. V § 10 odst. 2 písm. a) mezi slova „rozhodnutím zřizovatele“ vložit slova „vlády na základě návrhu“.
2. V § 12 odst. 1 slovo „zřizovatel“ nahradit slovy „vláda na návrh zřizovatele“.
3. V § 17 odst. 2 konec věty druhé doplnit slova „, přičemž alespoň jeden z členů výběrové komise musí být člen rady instituce zvolený zaměstnanci“.
4. V § 18 slova „30 dnů“ nahradit slovy „60 dnů“.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
45
Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
K § 112 odst. 11:
Novelizační větu doporučujeme s ohledem na čl. 57 odst. 2 písm. c) Legislativních pravidel vlády uvést ve znění: „V § 28 odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. X zní:“, kde „X“ bude číslo poznámky pod čarou dle čl. 47 odst. 3 Legislativních pravidel vlády.
Akceptováno.
46
Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
K § 115:
Doplňované písmeno v) doporučujeme změnit na písmeno u), neboť v souladu s abecedním pořadím po písmenu t) následuje písmeno u).
Akceptováno.
47
Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
K § 117 odst. 1:
Znění měněného písmene doporučujeme uvést na samostatném řádku.
Akceptováno.
48
Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
K materiálu – ke změně zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
1. S ohledem na to, že se jedná o jedinou změnu zákona, tj. jediný novelizační bod, měl by být tento koncipován v souladu s čl. 55 odst. 3 Legislativních pravidel vlády. Doporučujeme jej proto reformulovat.
2. Na konci návětí písmene zn) doporučujeme vypustit tečku.
3. V bodu 4 pak doporučujeme odstranit zbytnou mezeru.
Vysvětleno.
Novela zákona byla vypuštěna, připomínka je nadále bezpředmětná.
49
Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
K materiálu – ke změně zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
S ohledem na to, že se jedná o jedinou změnu zákona, tj. jediný novelizační bod, měl by být tento koncipován v souladu s čl. 55 odst. 3 Legislativních pravidel vlády. Doporučujeme jej proto reformulovat.
Vysvětleno.
Novela zákona byla vypuštěna, připomínka je nadále bezpředmětná.
50
Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
K materiálu – ke změně zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
S ohledem na to, že se jedná o jedinou změnu zákona, tj. jediný novelizační bod, měl by být tento koncipován v souladu s čl. 55 odst. 3 Legislativních pravidel vlády. Doporučujeme jej proto reformulovat.
Vysvětleno.
Novela zákona byla vypuštěna, připomínka je nadále bezpředmětná.
51
Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
K materiálu – ke zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích
1. K novelizačnímu bodu 1 – za slovo „zní“ doporučujeme doplnit dvojtečku.
2. K novelizačním bodům 2, 4, 8, 9, 10 – za uvozovky nahoře na konci textu novelizačních bodů doporučujeme doplnit tečku, ab byl novelizační bod ukončen.
3. K novelizačnímu bodu 8 – tento by měl znít:
„8. V § 20 odst. 1 písmeno e) zní:
„e) pravidla pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce, včetně vnitřního předpisu podle § 28 odst. 8,“.“.
Doporučujeme proto bod reformulovat tak, aby byl dodržen soulad s Legislativními pravidly vlády.
4. K novelizačnímu bodu 11 – doporučujeme bod reformulovat tak, aby byl v souladu s Legislativními pravidly vlády, tj. takto:
11. V § 28 odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. XX zní:
(8) Veřejná výzkumná instituce může sama nebo společně s jinými osobami založit jinou právnickou osobu nebo založit společnost s jinými právnickými či fyzickými osobami nebo do takového společnosti vstoupitxx) pouze v souladu s pravidly stanovenými vnitřním předpisem veřejné výzkumné instituce. Veřejná výzkumná instituce může provést peněžitý či nepeněžitý vklad, včetně nemovitých věcí vložených do veřejné výzkumné instituce zřizovatelem, do jiné právnické osoby nebo jinak úplatně nabýt majetkovou účast v jiné právnické osobě pouze v případě, že tato právnická osoba provádí výzkum a vývoj nebo využívá výsledky výzkumu a vývoje. Veřejná výzkumná instituce však nesmí
a) stát se společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti,
b) vkládat do jiné právnické osoby prostředky z poskytnuté podpory nebo dotace [§ 22 odst. 2 písm. a) a e)] s výjimkou institucionální podpory výzkumné organizace poskytnuté v souladu se zvláštním zákonem upravujícím podporu výzkumu a vývoje,
c) uvedeným jednáním ohrozit svou hlavní činnost.
____________________
xx) § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
1 Akceptováno.
2 Akceptováno.
3 Akceptováno.
4 Akceptováno.
52
Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
K materiálu – ke zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů
S ohledem na to, že se jedná o jedinou změnu zákona, tj. jediný novelizační bod, měl by být tento koncipován v souladu s čl. 55 odst. 3 Legislativních pravidel vlády. Doporučujeme jej proto reformulovat.
Akceptováno.
53
Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
K materiálu – ke zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě
V případě, že je doplňováno více písmen či bodů, se jeví jako stylisticky vhodnější použít namísto slova „zní“ slovo „znějí“, jak předpokládají Legislativní pravidla vlády. Znění doplňovaných písmen by pak mělo být uvozeno nejprve uvozovkami dole. Doporučujeme prosto provést revizi textu v tomto smyslu.
Akceptováno.
54
Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
K materiálu – ke zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
S ohledem na to, že se jedná o jedinou změnu zákona, tj. jediný novelizační bod, měl by být tento koncipován v souladu s čl. 55 odst. 3 Legislativních pravidel vlády. Doporučujeme jej proto reformulovat. Nadto jsou doplňovány dva body, tedy se jeví jako vhodnější použít slovo „znějí“ namísto „zní“.
Akceptováno.
55
Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
K materiálu – ke zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
1. V případě novelizačního bodu 1 doporučujeme znění písmene g) odsadit na samostatný řádek.
2. V případě novelizačního bodu 2 se opět jedná o vložení více změn, tedy doporučujeme použít slovo „znějí“ a dále za horními uvozovkami u písmene i) doplnit tečku.
Akceptováno.
56
Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
K ČÁSTI DEVÁTÉ (Změna zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích):
Návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (sněmovní tisk č. 488) se mj. navrhují změny zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o VVI“). Touto novelou se upravují vnitřní poměry veřejných výzkumných institucí (dále jen „VVI“), zejména se posiluje role zřizovatele, dozorčí rady a ředitele a oslabena role rady instituce. Podle této nové právní úpravy, která by měla nabýt účinnosti 1. 1. 2024, už nebude v případě sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení VVI vyžadován souhlas rady instituce, ale postačí pouze projednání takového záměru radou instituce. Zřizovatel tak bude moci rozhodnout o existenčních otázkách VVI i bez souhlasu rady instituce. Takový posun v kompetencích by měl být podle našeho názoru, v případě VVI u nichž funkci zřizovatele plní ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, kompenzován povinným projednáním takového záměru vládou. Tímto mezikrokem bude zaručeno, že případné zásadní změny ve fungování VVI budou provedeny po širší diskusi na nejvyšší exekutivní úrovni a bude tak posílena právní jistota VVI.
Nad rámec předloženého návrhu tedy požadujeme zákon o VVI doplnit tak, že pokud se v případě VVI, jejichž zřizovatelem je ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, navrhuje sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení nebo změna zřizovatele, je k takovému kroku nezbytným předpokladem předchozí projednání vládou. Níže uvedené konkrétní připomínky směřují do verze zákona o VVI ve znění sněmovního tisku č. 488).
1.
K § 9a odst. 1: Na konci odstavce se doplňuje věta „Je-li dotčenou organizační složkou státu ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, vyžaduje se ke změně zřizovatele předchozí projednání vládou.“.
2.
K § 11 odst. 2: Za slova „Akademickým sněmem“ se vkládají slova „, a plní-li funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, vyžaduje se ke sloučení předchozí projednání vládou“.
3.
K § 11 odst. 4: Za slova „Akademickým sněmem“ se vkládají slova „, a plní-li funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, vyžaduje se ke splynutí předchozí projednání vládou“.
4.
K § 11 odst. 6: Za slova „Akademickým sněmem“ se vkládají slova „, a plní-li funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, vyžaduje se k rozdělení předchozí projednání vládou“.
5.
K § 12 odst. 1: Za slova „Akademickým sněmem“ se vkládají slova „, a plní-li funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, vyžaduje se ke zrušení předchozí projednání vládou“.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
57
Úřad vlády ČR – Ministr pro evropské záležitosti (SEZ), 48733/2023-UVCR
ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích
V ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 341/2005 Sb. žádáme o vložení za slovo „rozhodnutím“ slova „vlády na základě návrhu“, tedy v navrhovaném znění „ rozhodnutím vlády na základě návrhu zřizovatele“. V souladu s touto připomínkou žádáme změnit znění ustanovení § 12 zákona č. 341/2005 Sb. vložením za slovo „rozhoduje“ slova „vláda na návrh“ a přidáním koncovky „e“ ve slově „zřizovatel“. Navrhované znění: „rozhoduje vláda na návrh zřizovatele s předchozím“.
Odůvodnění: Z důvodu možných významných dopadů v návaznosti na rozhodnutí o zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací máme za to, že dané rozhodnutí by mělo náležet do kompetencí vlády.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně.
Vzhledem k přijaté změně § 11 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb. nelze akceptovat změnu § 10 odst. 2 písm. a), protože by schválení vládou na návrh zřizovatele bylo podmíněno předchozím schválením vládou.
Navrženou změnou § 10 by pod povinnost schválení vládou spadla i AV ČR, která má v § 11 výjimku.
Předkladatel se domnívá, že změnou § 11 je dosaženo téhož účinku, jako navrhuje připomínka.
Navrhované změně § 12 bylo vyhověno.
58
Úřad vlády ČR – Ministr pro evropské záležitosti (SEZ), 48733/2023-UVCR
V ustanovení § 17 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb. žádáme o vložení za slova „z řad jejich členů“ slova „, přičemž alespoň jeden z členů výběrové komise musí být člen rady instituce zvolený zaměstnanci.“. Navrhované znění: „z řad jejích členů, přičemž alespoň jeden z členů výběrové komise musí být člen rady instituce zvolený zaměstnanci.“
Odůvodnění: Navrženým zněním dochází k zajištění stavu, aby minimálně jeden z členů výběrové komise byl člen rady instituce zvolený zaměstnanci, tedy aby bylo zajištěno obecně zastoupení zaměstnanců na procesu.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
59
Úřad vlády ČR – Ministr pro evropské záležitosti (SEZ), 48733/2023-UVCR
V ustanovení § 18 odst. 13 zákona č. 341/2005 Sb. žádáme o zrušení číslovky „60“ a nahrazení číslovkou „30“. Navrhované znění: „do 60 dnů“.
Odůvodnění: Navrhujeme prodloužení lhůty pro vyjádření se rady instituce z 30 na 60 dnů. Důvodem prodloužení je zájem o zajištění dostatečně dlouhé lhůty, která zajistí možnost se k projednávané věci vyjádřit, mimo jiné z důvodu, že členy rady jsou mnohdy i externisté.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
60
Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
Předkladatel nesplnil všechny formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU tak, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
K návrhu nejsou v rozporu s výše uvedenými pravidly a pokyny přiloženy srovnávací tabulky, pouze tabulka rozdílová. Není tedy možno přezkoumat, zda je návrh v souladu s posledními srovnávacími tabulkami, resp. se domníváme, že není, a bude potřeba je aktualizovat.
1. Týká se to především směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. Ustanovení této směrnice se promítají v dílu 2 návrhu zákona (§ 41 - § 45 návrhu). Tato směrnice je dnes částečně transponována do zákona č. 341/2005 Sb. o veřejné výzkumné instituci, příslušná část osmá zákon č. 341/2005 Sb. se navrhovanou právní úpravou ruší. Tudíž je potřeba, aby nebyla snížena stávající míra transpozice, příslušná rušená ustanovení zákona č. 341/2005 Sb. obsahově převzít do nové právní úpravy. Další část této směrnice je transponována do stávajícího zákona o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.) i do připravovaného nového cizineckého zákona (t.č. v připomínkovém řízení). Je tedy třeba vyjasnit, na co přesně navrhovaná úprava navazuje. Navíc některá ustanovení této směrnice možná ani dosud nebyla provedena (viz dále).
Z tohoto pohledu je návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí důležitý pro naplnění transpozice směrnice 2016/801.
Předkladatel prakticky přebral ustanovení části osmé, tj. § 30a až 30e zákona č. 341/2005 Sb.. Nicméně navrhuje posuny terminologické, čímž na některých místech dochází k diskrepanci mezi tímto návrhem a pojmoslovím stávajícího cizineckého zákona č. 326/1999 Sb. Například zákon č. 341/2005 Sb., stejně jako nynější cizinecký zákon, hovoří shodně o „seznamu“ (viz § 30b zákona č. 326/1999 Sb. resp. § 46d zákona č. 326/1999 Sb.). Nicméně návrh nyní hovoří na tomto místě o evidenci (§ 42 – 44 návrhu). Zda se má jednat o terminologickou provazbu s novým cizineckým zákonem, který je též v připomínkovém řízení, nám nijak z předloženého nevyplývá a není vyjasněno.
Doporučujeme předkladateli, aby se spojil s gestorem uvedené směrnice, tedy ministerstvem vnitra, a úpravy spolu provázali, a v tomto smyslu byl materiál doplněn, a to jak po formální stránce (aktualizace a přiložení srovnávacích tabulek, doplnění zvláštní části důvodové zprávy, která vazbu na cizinecký zákon nijak nezmiňuje), tak po stránce materiální (sladění terminologie).
2. Pro směrnici 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru, jejímž gestorem je DIA, platí výše uvedené obdobně. Je třeba jasně uvést a ve srovnávací tabulce k této směrnici vyznačit, jakou část předkladatele navržená úprava zajišťuje.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
61
Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
K ČÁSTI DESÁTÉ - novele zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR:
U obou nově vkládaných ustanovení chybí odkaz na konkrétní přímo použitelný předpis, který organizaci pro výzkum a šíření znalostí definuje. Nutno doplnit.
Akceptováno.
Pojem byl opraven v souladu s definicí v § 2 zákona o podpoře výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Novela zákona č. 219/2000 Sb. byla ze změnového zákona vypuštěna.
62
Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
K materiálu č. III, k části deváté, ke Změně zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích (viz str. 69-71)
Celá devátá část návrhu směřuje svou podstatou mimo deklarovaný předmět úpravy, neboť do návrhu vnáší obsahově přímo nesouvisející materii orientovanou na jinou (byť obsahově související) oblast společenských vztahů.
S ohledem na význam navrhované úpravy, resp. změny zákona č. 341/2005 Sb., která představuje významný systémový zásah do kontrolní kompetence všech zřizovatelů veřejných výzkumných institucí, doporučujeme tuto část vypustit a diskutovat nad jejím obsahem v rámci standardního meziresortního připomínkového řízení týkajícího se přímé novely zákona č. 341/2005 Sb. V opačném případě zde s ohledem na systémový význam navrhované úpravy nelze dostatečně eliminovat všechna rizika týkající se kontrolních kompetencí všech resortů, ať již z důvodů časového tlaku či nepozornosti.
Zdůvodnění:
Důvody pro vypuštění celé této části návrhu spatřujeme zejména v těchto skutečnostech:
Systémová výjimka pro uzavírání licenčních smluv veřejných výzkumných institucích představuje výrazné oslabení části kontroly realizované zřizovatelem ve rámci tzv. předchozího písemného souhlasu. Podle současné úpravy tento souhlas vydává zřizovatel pouze u licenčních smluv, jejichž majetková hodnota přesahuje 16 milionů Kč., tj. i tak jde zpravidla o výjimečné situace, které pokrývají pouze významné majetkové dispozice s duševním vlastnictvím, kde se s ohledem na ochranu veřejných prostředků jeví ad hoc kontrola zřizovatelem jako účelná.
V tomto ohledu je nutno zvážit, zda rozvolnění této úpravy, resp. oslabení pozice zřizovatele tohoto typu, nemůže v praxi přinášet vysoká rizika v oblasti vyvádění veřejných prostředků v podobě majetkových práv, resp. celého portfolia těchto práv mimo souhlas zřizovatele. Právní úprava totiž odstraňuje dosavadní limit, kdy je tento souhlas zřizovatele nezbytný (16 milionů Kč), přičemž je navrhováno, aby v zásadě jakékoliv majetkové dispozice tohoto typu, lhostejno, zda v řádu stovek milionů či miliard), byly postaveny mimo touto významnou kompetenci všech zřizovatelů.
Současně nutno zvážit, zda existující důvody pro tyto navrhované změny (ochrana know how, zajištění mlčenlivosti či stanovení hodnoty těchto licenčních transakcí) nelze řešit jiným způsobem, ideálně takovým, kde kontrolní kompetence zřizovatele u těchto dispozic zůstane zachována. V tomto ohledu si jistě lze představit takovou regulaci, která v odůvodněných případech zajistí důvěrnost procesu vydávání souhlasu zřizovatele, případně normuje pravidla určování odhadu hodnoty takto realizovaných majetkových dispozic apod.
Taková úvaha však vyžaduje hlubší diskusi nad touto problematikou, a to jak v rámci zřizovatelů veřejných výzkumných institucí, tak i těchto institucí samotných, jejichž majetkové podstaty se tyto dispozice přímo dotýkají.
S ohledem na shora popsaná rizika, jakož i na hledisko časové, se tak jeví jako vhodné a účelné realizovat diskusi o shora uvedených aspektech možnosti uzavírat licenční smlouvy s hodnotou nad 16 milionů Kč bez souhlasu zřizovatele v rámci samostatného návrhu týkající se přímé novely zákona 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích. Nutno rovněž připomenout, že tato rizika, včetně případné proporcionality takto koncipované úpravy nejsou v rámci předkládané úpravy řešeny (RIA, důvodová zpráva ani jiný dokument vztahující se k návrhu tyto aspekty nezmiňuje).
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Předkladatel nesouhlasí s tvrzením, že navržená změna zákona o veřejných výzkumných institucích je nesouvisející materií, naopak, jde o matérii zcela ústřední pro usnadnění transferu znalostí a umožnění jeho dalšího úspěšného rozvoje v ČR. Změna je navržena v novelizační části návrhu pro mezirezortní připomínkové řízení a bude pravděpodobně součástí samostatného návrhu změnového zákona (vzhledem k počtu navrhovaných změn zákonů).
MF: Úspěšný transfer vyžaduje kromě jiného rychlost, snížení administrativní zátěže, flexibilitu, transparenci, jak dovnitř instituce, tak navenek, jakož i potřebný standard právní jistoty při zachování efektivních nástrojů řízení a dohledu nad vedením výzkumných organizací včetně veřejných výzkumných institucí.
Uvedená úprava přímo a hluboce souvisí s novým zákonem „130“, který oblast transferu akcentuje.
Současný stav v oblasti uzavírání licenčních smluv a smluv o postoupení práv na veřejných výzkumných institucích postrádá vnitřní logiku, zakládá vysokou míru právní nejistoty, je administrativně nadměrně náročný, prodlužuje proces uzavírání licenčních smluv řádově o měsíce, je krajně netransparentní vůči partnerům z oblasti obchodní sféry a znemožňuje jednání s těmito partnery s potřebným mandátem.
Připojené zdůvodnění nereflektuje aktuální stav a je vedeno po linii argumenta ad absurdum.
První skutečností, kterou je nutno zmínit, že v prostředí České republiky se prakticky nevyskytují žádné výsledky, které by v době uzavírání schvalovaných transakcí dosahovaly hodnot stovek milionů či miliard korun (v tomto kontextu jde argumentace připomínky ad absurdum). Typicky nižší aktuální tržní hodnota výsledků výzkumu a vývoje je dána jejich samotnou povahou typického nižšího stupně připravenosti technologií pro uvedení na trh nebo nabídky konkrétnímu zákazníkovi (tzv. „technology readiness level“/“TRL“, „custommer readiness level“/“CRL“). Veřejné výzkumné instituce zpravidla nedisponují prostředky ani zdroji financování, které by technologie umožnily posunout do vyšších úrovní TRL/CRL, což je zpravidla moment, kdy výjimečně tržní hodnoty technologií vyvinutých v akademické sféře vůbec mohou narůst na úroveň stovek milionů korun. Výskyt výsledků s tržní hodnotou na úrovni stovek milionů či dokonce miliard Kč v okamžiku, kdy jsou transferovány (a předkládány ke schválení) je situací krajně nepravděpodobnou.
63
Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
K materiálu č. III, k části deváté, ke Změně zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, k bodu 1, k ust. § 15 písm. k), k textu. „k) uděluje předchozí písemný souhlas k právním jednáním veřejné výzkumné instituce uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6, s výjimkou poskytnutí licence nebo postoupení práv k výsledku výzkumu, vývoje nebo inovací vytvořeného veřejnou výzkumnou institucí, …“ (str. 69)
Navrhujeme ust. §15 písm. k) vypustit, včetně navazujících změn.
Zdůvodnění:
Navrhované znění zavádí systémovou výjimku z kontrolní činnosti všech zřizovatelů. Navrhuje se, aby nově zákon nevyžadoval předchozí písemný souhlas zřizovatele s uzavřením či postoupením licence ředitelem, jejíž hodnota je vyšší než 16 milionů Kč. Uzavírání jakýchkoliv licenčních smluv, lhostejně s jakou hodnotou, tak bude plně mimo kontrolu zřizovatele ve formě jeho souhlasu s tímto právním jednáním. V tomto kontextu nutno připomenout, že ředitel veřejné výzkumné instituce tuto funkci vykonává v pracovním poměru, a tedy je chráněn proti škodám, které způsobí.
Navrhované znění tak výrazně oslabuje funkci i kontrolní či preventivní roli zřizovatele. Svou podstatou tak umožňuje vyvádění veřejných prostředků těchto institucí mimo efektivní kontrolu i znalost zřizovatelů, nepřímo tak hrozí reputační škody jak na straně zřizovatelů, tak i ve vědě a výzkumu obecně. Z těchto důvodů navrhujeme ustanovení z návrhu vypustit, a to včetně navazujících změn.
Tato připomínka je doporučující.
Neakceptováno.
64
Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
K materiálu č. III, k části deváté, ke Změně zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, k bodu 31, k ust. § 17 odst. 1 písm. c), k textu „V § 17 odst. 1 písm. i) se slovo „úkonů“ nahrazuje slovem „jednání“.“ (viz str. 69)
Navrhujeme změnit pojmosloví v celém textu zákona 341/2005 Sb., případně ponechat dosavadní terminologii (včetně navazujících změn).
Zdůvodnění:
Upozorňujeme na rozpor s legislativní technikou, neboť nejde o úpravu konzistentní. I v novelách se standardně zachovává původní pojmosloví – viz změny ust. § 15 a 17. Rovněž připomínáme, že i zde platí § 3029 občanského zákoníku.
Tato připomínka je doporučující.
Akceptováno.
65
Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
K materiálu č. III, k části deváté, ke Změně zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, k bodu 6, k ust. § 19 odst. 1 písm. b) bod 2, k textu „…, s výjimkou poskytnutí licence nebo postoupení práv k výsledku výzkumu, vývoje a inovací vytvořeného veřejnou výzkumnou institucí,“. (viz str. 69)
Navrhujeme ust. § 19 odst. 1 písm. b) bod 2 z návrhu vypustit.
Zdůvodnění:
Navrhované znění zavádí systémovou výjimku z kontrolní činnosti všech zřizovatelů. Navrhuje se, aby nově zákon nevyžadoval předchozí písemný souhlas zřizovatele s uzavřením či postoupením licence ředitelem, jejíž hodnota je vyšší než 16 milionů Kč. Uzavírání jakýchkoliv licenčních smluv, lhostejně s jakou hodnotou, tak bude plně mimo kontrolu zřizovatele ve formě jeho souhlasu s tímto právním jednáním. V tomto kontextu nutno připomenou, že ředitel veřejné výzkumné instituce tuto funkci vykonává v pracovním poměru, a tedy je chráněn proti škodám, které způsobí.
Navrhované znění tak výrazně oslabuje funkci i kontrolní či preventivní roli zřizovatele. Svou podstatou tak umožňuje vyvádění veřejných prostředků těchto institucí mimo efektivní kontrolu i znalost zřizovatelů, nepřímo tak hrozí reputační škody jak na straně zřizovatelů, tak i ve vědě a výzkumu obecně. Z výše uvedených důvodů navrhujeme předmětné ustanovení z návrhu vypustit.
Tato připomínka je doporučující.
Neakceptováno.
66
Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
K materiálu č. III, k části desáté, ke Změně zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, k bodům 1 a 2, k ust 22 odst. 8 a ust. § 55 odst. 6 (viz str. 71)
Do obou nově vkládaných odstavců je vhodné zavést poznámku pod čarou odkazující na příslušná nařízení o blokových výjimkách.
Současně je na místě výslovně zdůraznit, že k uzavírání licenčních smluv a smluv o postoupení majetkových práv může dojít jen v souladu s pravidly EU o poskytování státních podpor, a to jednak s cílem vyloučit diskriminační jednání při uzavírání těchto smluv a jednak zabránit tomu, aby takové smlouvy mohly sloužit k poskytování zakázané státní podpory (což je zejména případ, kdy se smlouva uzavírá za netržní cenu).
Tato připomínka je doporučující.
Akceptováno částečně.
Poznámky pod čarou doplněny.
Předmětné ustanovení stanoví toliko výjimku z pravidel o nepotřebnosti majetku. Požadavek na zajištění plné zákonnosti uzavíraných smluv není předmětným ustanovením nijak dotčen. Není proto žádoucí, aby byly v ustanovení duplikovány požadavky na zákonnost smluv.
67
Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
K materiálu č. III, k části desáté, ke Změně zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, k bodu 2, k ust. § 55 odst. 6, k formulaci „... blokové výjimky, …“ (viz str. 71, § 55 odst. 6, 2. řádek)
Navrhujeme vypustit nadbytečnou čárku za slovy „… blokové výjimky…“.
Tato připomínka je doporučující.
Neakceptováno.
Slovy „blokové výjimky“ končí vedlejší věta, kterou je třeba oddělit čárkou.
68
Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
Připomínka k Části šesté Změna zákona č. 586/1992 Sb. k bodu 1. ustanovení § 4 odst. 1 písm. zn)
Požadujeme upravit text návrhu ust. § 4 odst. 1 písm. zn) ve smyslu níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Požadujeme zohlednit existenci holdingových struktur a nabývání podílů v korporacích kapitálově propojených (např. nabytí podílu v mateřské firmě zaměstnavatele nebo v právnické osobě zřízené speciálně pro držení podílů zaměstnanců). Zároveň nelimitovat osvobození pouze na určitou skupinu podniků.
Podmínka pod bodem 2. - odstup minimálně 24 měsíců mezi nabytím a výkonem opce nereflektuje běžnou praxi známou ze zahraničních programů, kdy zaměstnanec získá právo vykonat první část nabytých opcí již po 12 měsících. Podmínka zároveň demotivuje zaměstnance najaté v době blízko před prodejem firmy. Navrhujeme zahrnout možnost např. alespoň částečného využití benefitu (osvobození poměrné části podílu)
Podmínka pod bodem 3. o nepřerušeném trvání smluvního vztahu po dobu trvání opce je v rozporu s podmínkou pod bodem 5.- nutnost uplatnit opci do 12 měsíců po skončení smluvního vztahu. Zároveň 3. podmínka nereflektuje situaci v podnicích, kdy jsou v různých fázích životního cyklu potřeba různé typy zaměstnanců, kteří rychleji rotují. Je nutné mít možnost nastavit program tak, aby bylo možné pro zaměstnance s opcemi odejít po ukončení zaměstnání a nemít povinnost je uplatnit do doby odchodu, tzn. prodloužit časový limit pro vykonání opce po ukončení zaměstnaneckého poměru. Praxí ve vyspělých startupových ekosystémech typu USA je tento limit v rámci smluvního nastavení mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem spíše prodlužovat.
Upozorňujeme, že text je označen jako § 109, jde zřejmě o legislativně technickou chybu.
Neakceptováno.
69
Komora daňových poradců, č. j.: 9460/2023
Připomínky týkající se části ke změnám v oblasti zdaňování zaměstnaneckých opcí a zaměstnaneckých akcií (§ 109 - § 111 navrhovaného zákona)
Navrhujeme vyjasnit, jaký vztah má navrhované řešení této věci k návrhu Ministerstva financí, který byl načten v rámci sněmovního tisku č. 474 a který přináší koncepčně jiné řešení (posunutí okamžiku zdanění příjmů ze závislé činnosti plynoucí ze zaměstnaneckého akciového a opčního plánu). Jde o to, zda toto řešení navrhované v rámci sněmovního tisku č. 474 nahradí, nebo bude platit paralelně.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Novela zákona byla vypuštěna, připomínka je nadále bezpředmětná.
70
Komora daňových poradců, č. j.: 9460/2023
Připomínky týkající se části ke změnám v oblasti zdaňování zaměstnaneckých opcí a zaměstnaneckých akcií (§ 109 - § 111 navrhovaného zákona)
Z hlediska systematiky zákona o daních z příjmů, pokud se má jednat o osvobození příjmů plynoucích ze závislé činnosti, mělo by být toto opatření zahrnuto do § 6 odst. 9 ZDP, nikoliv do § 4 ZDP.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Novela zákona byla vypuštěna, připomínka je nadále bezpředmětná.
71
Komora daňových poradců, č. j.: 9460/2023
Připomínky týkající se části ke změnám v oblasti zdaňování zaměstnaneckých opcí a zaměstnaneckých akcií (§ 109 - § 111 navrhovaného zákona)
Navrhovaný text v mnoha ohledech vůbec nekoresponduje s důvodovou zprávou. Ta mimo jiné například uvádí, že navrhované řešení má být použitelné pouze pro malé podniky ve smyslu přímo použitelného předpisu EU, nicméně z textu zákona žádné takové omezení nevyplývá. Stejně tak z textu zákona nevyplývá omezení osvobození na příjem z převodu podílu v obchodní korporaci, který přesahuje 10 % podíl na základním kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech, tak jak uvádí důvodová zpráva. Proto navrhujeme dát text navrhované právní úpravy do souladu se zněním důvodové zprávy.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Novela zákona byla vypuštěna, připomínka je nadále bezpředmětná.
72
Komora daňových poradců, č. j.: 9460/2023
Připomínky týkající se části ke změnám v oblasti zdaňování zaměstnaneckých opcí a zaměstnaneckých akcií (§ 109 - § 111 navrhovaného zákona)
Pokud mají být uvedené příjmy osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti, není již nutné výslovně stanovit osvobození od pojistného na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění, neboť toto vyplývá z principu věci (příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti, nevstupují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění – tento koncept již vyplývá ze samotného konceptu pojistných zákonů).
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Novela zákona byla vypuštěna, připomínka je nadále bezpředmětná.
73
Komora daňových poradců, č. j.: 9460/2023
Připomínky týkající se části ke změnám v oblasti zdaňování zaměstnaneckých opcí a zaměstnaneckých akcií (§ 109 - § 111 navrhovaného zákona)
Navrhujeme taktéž provést korekci navrhovaného znění, například i ve vztahu k tomu, jaké definice a formulace v dané věci využívá sněmovní tisk č. 474. Z tohoto hlediska není například zřejmé, zda navržené řešení mělo dopadat i na plně převoditelné opce, či opce které mají charakter cenného papíru.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Novela zákona byla vypuštěna, připomínka je nadále bezpředmětná.
74
Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
K části III. - návrh zákona, k § 109 (změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů -omezení osvobození na konkrétní typy podniků), K důvodové zprávě
a) Zohlednit existenci holdingových struktur a nabývání podílů v korporacích kapitálově propojených (např. nabytí podílu v mateřské firmě zaměstnavatele nebo v právnické osobě zřízené speciálně pro držení podílů zaměstnanců).
b) Nelimitovat osvobození pouze na určitou skupinu podniků. Odstranit s tím související nesoulad důvodové zprávy a legislativního textu.
Zdůvodnění:
a) Dle navrhovaného znění § 4 odst. 1 písm. zn) se má úprava týkat podílů "v obchodní korporaci, pro kterou tato osoba vykonává nebo vykonávala závislou činnost". Návrh považujeme za nedostatečný.
b) Dle důvodové zprávy má být osvobození příjmů z podílů omezené mimo jiné i na malé podniky ve smyslu přímo použitelného předpisu EU. Nepovažujeme za systematické limitovat osvobození pouze na určitou skupinu podniků, proto požadujeme nezavádět do znění zákona.
S tím souvisí i nesoulad důvodové zprávy a legislativního textu. Dle důvodové zprávy se osvobození na podíly limituje kromě malých podniků také do výše 10 % podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech. V samotném legislativním textu však tyto podmínky obsaženy nejsou.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
75
Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
K části III. - návrh zákona, k § 109 (změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
K § 4 odst. 1 písm. zn) podmínka 2, 3 a 5
a) Podmínka 2 - zahrnout možnost např. alespoň částečného využití osvobození poměrné části podílu
b) Podmínka 3 – odstranit rozpor s podmínkou 5 a zohlednit fáze životního cyklu podniků
c) Podmínka 5 – prodloužit časový limit pro vykonání opce po ukončení zaměstnaneckého poměru
Zdůvodnění:
a) Odstup minimálně 24 měsíců mezi nabytím a výkonem opce nereflektuje běžnou praxi známou ze zahraničních programů, kdy zaměstnanec získá právo vykonat první část nabytých opcí již po 12 měsících. Podmínka zároveň demotivuje zaměstnance najaté v době blízko před prodejem firmy.
b) Podmínka 3 o nepřerušeném trvání smluvního vztahu po dobu trvání opce je v rozporu s 5. podmínkou – tedy nutnost uplatnit opci do 12 měsíců po skončení smluvního vztahu. Zároveň 3. podmínka nereflektuje situaci v podnicích, kdy jsou v různých fázích životního cyklu potřeba různé typy zaměstnanců, kteří rychleji rotují. Je nutné mít možnost nastavit program tak, aby bylo možné pro zaměstnance s opcemi odejít po ukončení zaměstnání a nemít povinnost je vykonat do doby odchodu.
c) Praxí ve vyspělých startupových ekosystémech typu USA je tento limit v rámci smluvního nastavení mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem spíše prodlužovat.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
76
Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
K části III. - návrh zákona, k § 109 (změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů - připomínky legislativně-technického charakteru)
a) Vyjasnit, jaký vztah má navrhované řešení k legislativní úpravě ze strany MF, která byla načtena jako pozměňovací návrh 3452 ke sněmovnímu tisku 474 a která upravuje stejnou oblast, avšak koncepčně jiným řešením (posunutí okamžiku zdanění příjmů ze závislé činnosti plynoucí ze zaměstnaneckého akciového a opčního plánu).
b) Zákon o dani z příjmů člení přehled osvobození příjmů plynoucích ze závislé činnosti do §6 odstavec 9, nikoliv do §4.
c) Pokud mají být uvedené příjmy osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti, není již nutné legislativně stanovit osvobození od pojistného na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění, neboť toto vyplývá z principu věci (příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti, nevstupují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění).
Zdůvodnění:
Navrhované řešení má legislativní úpravu v rámci ST 474 nahradit, nebo bude platit paralelně? V této souvislosti by byla vhodná korekce tohoto znění ve vztahu k definicím a formulacím v PN. Není například zřejmý dopad na plně převoditelné opce či opce, které mají charakter cenného papíru.
Tato připomínka je zásadní.
1. Vysvětleno. Legislativní návrh je zpracován s ohledem na současnou právní úpravu. Bude-li v průběhu projednávání poslanecký návrh, o kterém se zmiňuje připomínka, přijat, bude tato nová skutečnost zohledněna v předkládaném návrhu.
2. Neakceptováno. Nejde o příjem ze závislé činnosti.
3. Akceptováno.
77
Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
Ustanovení §§ 109–117 se vyčleňují do zvláštního zákona.
Zdůvodnění:
Dnes již je standardem vyčlenit změnová ustanovení do zvláštního zákona, aby jimi kmenový zákon nebyl do budoucna zatěžován.
Akceptováno.
Stránka 1 (celkem 33)
Stránka 11 (celkem 15)