Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDAAHBENT najdete zde


                Zákon č. 341/2005 Sb., 
o veřejných výzkumných institucích
Plné znění vybraných ustanovení s vyznačenými změnami 

§ 9a 
Změna zřizovatele veřejné výzkumné instituce 
	(1) Organizační složka státu vykonávající funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce se může dohodnout s jinou organizační složkou státu, že bude nově plnit funkci zřizovatele tato jiná organizační složka státu, a to ode dne, který si organizační složky státu v dohodě ujednají. Je-li dotčenou organizační složkou státu Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke změně zřizovatele schválení Akademickým sněmem a předchozí souhlas rady instituce, které se změna týká. Je-li dotčenou organizační složkou státu ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, vyžaduje se ke změně zřizovatele předchozí projednání vládou.
	(2) Organizační složka státu, která nově plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce na základě dohody podle odstavce 1, upraví do 3 dnů ode dne, kdy začala plnit funkci zřizovatele, zřizovací listinu a v této lhůtě podá návrh na zápis změny zřizovací listiny a označení a sídla organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. K návrhu se přiloží dohoda podle odstavce 1, která se zakládá do sbírky listin. 
 
§ 11
Zrušení veřejné výzkumné instituce bez likvidace
	(1) Sloučením dochází k zániku jedné nebo více veřejných výzkumných institucí (dále jen „zanikající instituce“), jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; majetek a závazky zanikající instituce včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jinou veřejnou výzkumnou instituci účastnící se sloučení, která nezaniká (dále jen „nástupnická instituce“). 
	(2) O sloučení rozhoduje zřizovatel po projednání s radou každé z veřejných výzkumných institucí, která se sloučení účastní; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke sloučení předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucí, které se sloučení účastní, a schválení Akademickým sněmem. Rozhodnutí zřizovatele o sloučení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikající instituce, název, sídlo a identifikační číslo nástupnické instituce. Současně zřizovatel změní zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li slučované instituce zřízeny různými zřizovateli, nahrazuje rozhodnutí o sloučení smlouva zřizovatelů o sloučení, která musí dále určit, který ze zřizovatelů bude vykonávat práva a povinnosti zřizovatele ve vztahu k nástupnické instituci. Tento zřizovatel změní zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li slučované veřejné výzkumné instituce zřízeny Českou republikou a působnost zřizovatele vykonávají různé organizační složky státu, uzavřou tyto složky písemnou dohodu, ve které stanoví, která z nich bude vykonávat jménem České republiky práva a povinnosti zřizovatele. Tento zřizovatel vydá rozhodnutí o sloučení a současně změní zřizovací listinu nástupnické instituce. 
(2) O sloučení rozhoduje zřizovatel po projednání s radou každé z veřejných výzkumných institucí, která se sloučení účastní. Plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke sloučení předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucí, které se sloučení účastní, a schválení Akademickým sněmem. Plní-li funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, vyžaduje se ke sloučení předchozí projednání vládou. Rozhodnutí zřizovatele o sloučení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikající instituce a název, sídlo a identifikační číslo nástupnické instituce. Současně zřizovatel změní zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li slučované instituce zřízeny různými zřizovateli, nahrazuje rozhodnutí o sloučení smlouva zřizovatelů o sloučení, která musí určit, který ze zřizovatelů bude vykonávat práva a povinnosti zřizovatele ve vztahu k nástupnické instituci. Smlouvou určený zřizovatel změní zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li slučované veřejné výzkumné instituce zřízeny Českou republikou a působnost zřizovatele vykonávají různé organizační složky státu, uzavřou tyto složky písemnou dohodu, ve které stanoví, která z nich bude vykonávat jménem České republiky práva a povinnosti zřizovatele. Tato organizační složka státu vydá rozhodnutí o sloučení a současně změní zřizovací listinu nástupnické instituce.
	(3) Splynutím dochází k zániku dvou nebo více veřejných výzkumných institucí, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; majetek a závazky zanikajících institucí včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na nově vznikající nástupnickou instituci. 
	(4) O splynutí rozhoduje zřizovatel po projednání s radou každé z veřejných výzkumných institucí, která se splynutí účastní; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke splynutí předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucí, které se splynutí účastní, a schválení Akademickým sněmem. Rozhodnutí zřizovatele o splynutí musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikajících institucí. Současně zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li zanikající instituce zřízeny různými zřizovateli, nahrazuje rozhodnutí o splynutí smlouva zřizovatelů o splynutí, která musí dále určit, který ze zřizovatelů bude vykonávat práva a povinnosti zřizovatele ve vztahu k nástupnické instituci. Tento zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li zanikající veřejné výzkumné instituce zřízeny Českou republikou a působnost zřizovatele vykonávají různé organizační složky státu, uzavřou tyto složky písemnou dohodu, ve které stanoví, která z nich bude vykonávat jménem České republiky práva a povinnosti zřizovatele. Tento zřizovatel vydá rozhodnutí o splynutí a současně vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. 
(4) O splynutí rozhoduje zřizovatel po projednání s radou každé z veřejných výzkumných institucí, která se splynutí účastní. Plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke splynutí předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucí, které se splynutí účastní, a schválení Akademickým sněmem. Plní-li funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, vyžaduje se ke splynutí předchozí projednání vládou. Rozhodnutí zřizovatele o splynutí musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikajících institucí. Současně zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li zanikající instituce zřízeny různými zřizovateli, nahrazuje rozhodnutí o splynutí smlouva zřizovatelů o splynutí, která musí určit, který ze zřizovatelů bude vykonávat práva a povinnosti zřizovatele nástupnické instituce. Tento zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li zanikající veřejné výzkumné instituce zřízeny Českou republikou a působnost zřizovatele vykonávají různé organizační složky státu, uzavřou tyto složky písemnou dohodu, ve které stanoví, která z nich bude vykonávat jménem České republiky práva a povinnosti zřizovatele. Tento zřizovatel vydá rozhodnutí o splynutí a současně vydá zřizovací listinu nástupnické instituce.
	(5) Rozdělením veřejná výzkumná instituce zaniká. Jejímu zániku předchází zrušení bez likvidace s tím, že její majetek a závazky včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na nástupnické instituce v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o rozdělení. Nástupnická instituce ručí za závazky, které na ni v důsledku rozdělení přešly, do výše hodnoty nabytého majetku snížené o výši závazků, které na ni v důsledku rozdělení přešly. Ze závazků, které nejsou uvedeny v rozhodnutí o rozdělení, jsou nástupnické instituce zavázány společně a nerozdílně. 
	(6) O rozdělení rozhoduje zřizovatel, po projednání s radou instituce; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se k rozdělení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem. Rozhodnutí zřizovatele o rozdělení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikající instituce, určení, jaký majetek a jaké závazky, přecházejí na jednotlivé nástupnické instituce. Současně s rozhodnutím o rozdělení zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. 
(6) O rozdělení rozhoduje zřizovatel, po projednání s radou instituce. Plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se k rozdělení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem. Plní-li funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, vyžaduje se k rozdělení předchozí projednání vládou. Rozhodnutí zřizovatele o rozdělení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikající instituce a určení, jaký majetek a jaké závazky přecházejí na jednotlivé nástupnické instituce. Současně s rozhodnutím o rozdělení zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce.
	(7) Právní účinky uvedené v odstavcích 2, 4 a 6 nastávají dnem provedení zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí. 
 

§ 12
	(1) O zrušení veřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace rozhoduje zřizovatel po projednání s radou instituce; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke zrušení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem. 
(1) O zrušení veřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace rozhoduje zřizovatel po projednání s radou instituce. Plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke zrušení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem. Plní-li funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, vyžaduje se ke zrušení předchozí projednání vládou.
	(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se při zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací ustanovení zvláštního právního předpisu o likvidaci obchodních společností12). 
	(3) Likvidační zůstatek přejde dnem výmazu z rejstříku veřejných výzkumných institucí na zřizovatele. Zřizovatel nese úhradu nákladů likvidace včetně úhrady nákladů na odměnu likvidátora. 

§ 15
Zřizovatel
a) vydává zřizovací listinu veřejné výzkumné instituce a rozhoduje o změně zřizovací listiny, předkládá zřizovací listinu a její změny Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy,
b) podává návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí a na její výmaz z rejstříku, navrhuje den zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí,
c) vkládá do veřejné výzkumné instituce zřizovací listinou nebo její změnou majetek nezbytný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována; vykonává-li jménem České republiky funkci zřizovatele organizační složka státu, může být do veřejné výzkumné instituce vložen pouze takový majetek České republiky, se kterým je tato organizační složka státu příslušná hospodařit a který je nezbytný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována,
d) rozhoduje o zrušení veřejné výzkumné instituce za podmínek stanovených v § 10 až 12,
e) v případě vzniku veřejné výzkumné instituce rozdělením rozhoduje o tom, kteří zaměstnanci přejdou do vznikající veřejné výzkumné instituce,
f) v případě zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací podle § 12 jmenuje likvidátora a schvaluje zprávu o průběhu likvidace,
g) jmenuje a odvolává osobu pověřenou řízením veřejné výzkumné instituce podle § 5 odst. 2, § 16 odst. 2, § 17 odst. 3,
h) jmenuje a odvolává ředitele veřejné výzkumné instituce,
i) jmenuje a odvolává členy dozorčí rady veřejné výzkumné instituce (dále jen "dozorčí rada") a u veřejné výzkumné instituce, u níž plní funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo jejímž zřizovatelem je územní samosprávný celek, externí členy rady instituce,
j) schvaluje jednací řád dozorčí rady a jeho změny a zprávu o činnosti dozorčí rady a u veřejné výzkumné instituce, u níž plní funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo jejímž zřizovatelem je územní samosprávný celek, externí členy rady instituce,
k) uděluje předchozí písemný souhlas k právním úkonům veřejné výzkumné instituce uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6,
k) uděluje předchozí písemný souhlas k právním jednáním veřejné výzkumné instituce podle § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6,
l) navrhuje odvolání voleného člena rady instituce v případě opakovaného neplnění povinností člena rady instituce.
§ 17
Ředitel
	(1) Ředitel
a) je statutárním orgánem veřejné výzkumné instituce,
b) rozhoduje ve všech věcech veřejné výzkumné instituce, pokud nejsou tímto zákonem svěřeny do působnosti rady instituce, dozorčí rady nebo zřizovatele,
c) rozhoduje o poskytnutí licence nebo postoupení práv nebo výkonu majetkových práv k výsledku výzkumu, vývoje a inovací vytvořenému veřejnou výzkumnou institucí,
cd) zabezpečuje řádné vedení účetnictví,
e) předkládá radě instituce a dozorčí radě po ověření účetní závěrky auditorem návrh výroční zprávy,
ef) předává zřizovateli účetní závěrku ověřenou auditorem a výroční zprávu schválenou dozorčí radou,
fg) předkládá poskytovateli14) návrhy projektů výzkumu, vývoje a inovací projednané radou instituce,
gh) předkládá radě instituce návrhy, které se týkají rozpočtu veřejné výzkumné instituce a jeho změn, a návrhy vnitřních předpisů veřejné výzkumné instituce, s výjimkou jednacího řádu dozorčí rady, a jejich změn,
hi) předkládá radě instituce návrhy na změny zřizovací listiny; po jejich projednání radou instituce je předává zřizovateli,
ij) předkládá dozorčí radě ke schválení návrhy právních úkonů jednání, k nimž se vyžaduje předchozí písemný souhlas dozorčí rady podle § 19 odst. 1 písm. b),
jk) vydává vnitřní předpisy podle § 20 odst. 1 písm. c) až e).
	(2) Ředitele jmenuje zřizovatel na základě výběrového řízení. Členy výběrové komise jmenuje zřizovatel, z toho nejméně polovinu na návrh rady instituce nebo z řad jejích členů., přičemž alespoň jeden z členů výběrové komise jmenovaný na návrh rady instituce nebo z řad jejích členů musí být člen rady instituce zvolený zaměstnanci. Ředitele může zřizovatel odvolat na návrh rady instituce nebo dozorčí rady nebo z vlastního rozhodnutí. Před jmenováním nebo odvoláním ředitele zřizovatel projedná svůj záměr s radou instituce a s dozorčí radou. V případě, že ředitel přestane splňovat podmínky pro výkon funkce stanovené tímto zákonem, navrhne rada instituce zřizovateli odvolání ředitele bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.
	(3) V době do jmenování ředitele podle odstavce 2 vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho působnost osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce.
	(4) Ředitelem může být pouze fyzická osoba, která
a) je způsobilá k právním úkonům,
a) je plně svéprávná,
b) nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin15), jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti veřejné výzkumné instituce, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,
c) nebyla jí v posledních třech letech uložena sankce podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti související s předmětem činnosti veřejné výzkumné instituce16).
	(5) Splnění podmínek podle odstavce 4 písm. c) prokazuje uchazeč o funkci ředitele čestným prohlášením; splnění podmínek podle odstavce 4 písm. b) prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů17) ne starším 3 měsíců. Není-li uchazeč o funkci ředitele státním občanem České republiky, prokazuje splnění podmínek podle odstavce 4 čestným prohlášením.
	(6) Ředitel nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost a nesmí se podílet na podnikání právnických osob působících v oblasti, která je předmětem činnosti veřejné výzkumné instituce. Uvedené omezení se nevztahuje na správu vlastního majetku.
	(7) Jinou výdělečnou činnost může ředitel vykonávat podle zákoníku práce s předchozím písemným souhlasem zřizovatele18).
	(8) Ředitel může být předsedou rady instituce nebo jejím členem. Není-li ředitel členem rady instituce, je oprávněn účastnit se zasedání rady instituce bez hlasovacího práva.
	(9) Délka funkčního období ředitele je 5 let. Tatáž osoba může zastávat funkci ředitele nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období. Ředitel vykonává tuto funkci v pracovním poměru.
____________________ 
14) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.
15) Trestní zákon.
16) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat.
17) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb.
18) § 75 zákoníku práce.

§ 18
Rada instituce
	(1) Rada instituce se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších členů rady instituce. Předsedu rady instituce a místopředsedu rady instituce, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, volí a odvolává rada instituce.
	(2) Rada instituce
a) dbá na zachovávání účelu, pro který byla veřejná výzkumná instituce zřízena, a na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti,
b) stanovuje směry činnosti veřejné výzkumné instituce v souladu se zřizovací listinou a rozhoduje o koncepci jejího rozvoje,
c) projednává návrh rozpočtu veřejné výzkumné instituce, návrh změn rozpočtu a návrh střednědobého výhledu rozpočtu,
d) schvaluje vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) a b),
e) projednává návrh výroční zprávy, účetní závěrku a vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) až e),
f) projednává návrhy změn zřizovací listiny,
g) projednává návrh postupu zřizovatele podle § 10 odst. 2 písm. a) a b), popřípadě k takovému postupu dává v případech stanovených v § 11 odst. 2, 4 a 6 a v § 12 odst. 1 předchozí souhlas, a v případě stanoveném v § 9a odst. 1 větě druhé dává předchozí souhlas ke změně zřizovatele,
h) navrhuje členy výběrové komise a odvolání ředitele podle § 17 odst. 2 a projednává záměr zřizovatele jmenovat nebo odvolat ředitele podle § 17 odst. 2,
i) projednává návrhy projektů výzkumu, vývoje a inovací veřejné výzkumné instituce,
j) projednává návrhy na sjednání smluv o spolupráci veřejné výzkumné instituce.
	(3) Rada instituce má nejméně 5 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady instituce podle celkového počtu zaměstnanců veřejné výzkumné instituce, podrobnosti týkající se složení rady instituce, podrobnosti o způsobu volby, popřípadě jmenování externích členů podle odstavce 4, a odvolání členů rady instituce, které nejsou stanoveny tímto zákonem, stanoví volební řád rady instituce.
	(4) V radě instituce musí být kromě zaměstnanců veřejné výzkumné instituce z řad výzkumných pracovníků zastoupeni i odborníci z jiných právnických osob, popřípadě organizačních složek státu, zabývajících se výzkumem, uživatelé výsledků výzkumu, a plní-li funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, též 1 zástupce zřizovatele (dále jen "externí členové"). Externí členové rady instituce tvoří nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu členů rady instituce. U veřejných výzkumných institucí zřízených za účelem spolupráce výzkumných organizací při pořízení a využití velké infrastruktury nebo infrastruktury podle zvláštního právního předpisu14) tvoří externí členové rady instituce jmenovaní spolupracujícími výzkumnými organizacemi nejméně dvě třetiny a nejvýše tři čtvrtiny členů rady veřejné výzkumné instituce.
	(5) Členství v radě instituce vzniká zvolením výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce, s výjimkou zástupce zřizovatele, kterého jmenuje zřizovatel, a ostatních externích členů rady instituce, kteří jsou jmenováni zřizovatelem na základě návrhů podávaných jinými právnickými osobami nebo organizačními složkami státu, zabývajícími se výzkumem nebo vývojem, popřípadě dalšími představiteli odborné veřejnosti. Volby členů rady instituce jsou přímé, rovné a s tajným hlasováním. Volení členové rady instituce jsou navrhováni a voleni výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce. K platnosti voleb je třeba nadpoloviční účasti výzkumných pracovníků veřejné výzkumné instituce. Ke zvolení je potřebná nadpoloviční většina platných hlasů. U veřejných výzkumných institucí zřízených za účelem spolupráce výzkumných organizací při pořízení a využití velké infrastruktury nebo infrastruktury podle zvláštního právního předpisu14) jsou externí členové rady instituce jmenováni a odvoláváni statutárními zástupci spolupracujících výzkumných organizací, a to v počtu odpovídajícím jejich poměrnému zastoupení.
	(6) Výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanci veřejné výzkumné instituce, kteří se v rámci pracovní činnosti zabývají výzkumem a vývojem1) nebo takové činnosti řídí. Podrobnosti stanoví volební řád rady instituce.
	(7) Délka funkčního období člena rady instituce je 5 let. Tatáž osoba může být zvolena nebo jmenována členem rady instituce opětovně, bez omezení počtu funkčních období.
	(8) Členem rady instituce může být jen fyzická osoba, která splňuje podmínky podle § 17 odst. 4. Splnění těchto podmínek se prokazuje podle § 17 odst. 5. Členům rady instituce může být za výkon funkce poskytnuta odměna včetně poskytování cestovních náhrad spojených s výkonem funkce v rozsahu zákona o cestovních náhradách. Výši odměny stanoví zřizovatel na základě výroční zprávy.
	(9) Způsob jednání rady instituce stanoví jednací řád rady instituce.
	(10) Členství v radě instituce zanikne
a) uplynutím funkčního období,
b) odstoupením,
c) odvoláním, nebo
d) smrtí.
	(11) Volený člen rady instituce může být odvolán výzkumnými pracovníky dané veřejné výzkumné instituce; k platnosti odvolání je třeba nadpoloviční účasti výzkumných pracovníků veřejné výzkumné instituce s tím, že k odvolání je třeba nadpoloviční většina platných hlasů.
	(12) V případě, že se rada instituce po dobu 6 měsíců nesejde tak, aby byla schopna se usnášet, ač byla po celou tuto dobu rada instituce ustavena, končí funkční období všech členů rady instituce uplynutím 6 měsíců od posledního zasedání, na kterém byla rada schopna se usnášet. Noví členové rady instituce jsou voleni nebo jmenováni postupem podle odstavců 4 a 5. Jestliže volení členové rady instituce nebudou zvoleni do 2 měsíců od skončení funkčního období všech členů rady instituce podle věty první, jmenuje tyto členy rady instituce zřizovatel, a to na dobu, než budou volení členové rady instituce řádně zvoleni.
	(13) Nevyjádří-li se rada instituce podle odstavce 2 písm. c) nebo e) až j) do 30 45 dnů ode dne doručení návrhu nebo záměru, platí, že návrh nebo záměr byl radou instituce projednán.
____________________ 
1) § 2 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.

§ 19
Dozorčí rada
	(1) Dozorčí rada
a) vykonává dohled nad činností a hospodařením veřejné výzkumné instituce; za tím účelem jsou její členové na základě rozhodnutí dozorčí rady, popřípadě i bez tohoto rozhodnutí, není-li dozorčí rada schopna plnit své funkce, oprávněni kdykoliv nahlížet do účetních dokladů a dalších dokumentů této instituce, vyžadovat potřebná vysvětlení a zjišťovat skutečný stav,
b) vykonává dohled nad nakládáním s majetkem veřejné výzkumné instituce a vydává předchozí písemný souhlas k právním úkonům právním jednáním, kterými veřejná výzkumná instituce hodlá
1. nabýt nebo zcizit nemovitý majetek,
2. nabýt nebo zcizit movitý majetek, jehož hodnota je vyšší než dvousetnásobek částky, od níž jsou samostatné movité věci považovány podle zvláštního právního předpisu19) za hmotný majetek, s výjimkou poskytnutí licence nebo postoupení majetkových práv nebo výkonu majetkových práv k výsledku výzkumu, vývoje a inovací vytvořenému veřejnou výzkumnou institucí,
3. zřídit zástavní nebo jiné věcné právo k majetku veřejné výzkumné instituce,
4. založit jinou právnickou osobu,
5. nabýt účast v existující právnické osobě,
6. vložit majetek do jiné právnické osoby,
7. sjednat či měnit nájemní smlouvu o nájmu nemovitosti nebo movitého majetku v hodnotě podle bodu 2 nebo jinou smlouvu o užívání nemovitosti nebo movitého majetku v hodnotě podle bodu 2 s dobou nájmu delší než 3 měsíce,
c) navrhuje odvolání ředitele zřizovateli a projednává záměr zřizovatele jmenovat nebo odvolat ředitele podle § 17 odst. 2,
d) připravuje návrhy jednacího řádu dozorčí rady a jeho změn a předkládá je ke schválení zřizovateli,
e) vyjadřuje se k návrhům změn zřizovací listiny veřejné výzkumné instituce,
f) vyjadřuje se k návrhu na sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce,
g) vyjadřuje se k návrhu rozpočtu veřejné výzkumné instituce a ke způsobu jejího hospodaření,
h) vyjadřuje se k další nebo jiné činnosti veřejné výzkumné instituce a k dalším věcem, které jí předloží ředitel nebo zřizovatel,
i) schvaluje výroční zprávu,
j) vyjadřuje svá stanoviska k činnosti veřejné výzkumné instituce a zveřejňuje je též podle odstavce 3,
k) předkládá řediteli, radě instituce a zřizovateli návrhy na odstranění zjištěných nedostatků ve výkonu jejich působnosti,
l) předkládá zřizovateli a řediteli nejméně jednou ročně zprávu o své činnosti,
m) určuje auditora pro účely ověření účetní závěrky,
n) projednává návrhy na změny zřizovací listiny,
o) poskytuje zřizovateli nezbytné informace o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce.
	(2) Dozorčí rada právní úkon jednání neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné výzkumné instituce k realizaci její hlavní činnosti nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění účelu, ke kterému byla veřejná výzkumná instituce zřízena.
	(3) Stanoviska dozorčí rady se zveřejňují ve výroční zprávě.
	(4) Členy dozorčí rady včetně jejího předsedy a místopředsedy, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, jmenuje a odvolává zřizovatel tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména zástupci zřizovatelů, popřípadě zaměstnanci veřejné výzkumné instituce.
	(5) Délka funkčního období člena dozorčí rady je 5 let. Tatáž osoba může vykonávat funkci člena dozorčí rady nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období.
	(6) Dozorčí rada má nejméně 5 a nejvýše 7 členů. Počet členů dozorčí rady podle celkového počtu zaměstnanců veřejné výzkumné instituce a způsob jednání stanoví jednací řád dozorčí rady.
	(7) Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba, která splňuje požadavky podle § 17 odst. 4. Splnění těchto požadavků se prokazuje podle § 17 odst. 5. Členům dozorčí rady může být za výkon funkce poskytnuta odměna včetně poskytování cestovních náhrad, spojených s výkonem funkce, v rozsahu zákona o cestovních náhradách. Výši odměny stanoví zřizovatel na základě zprávy o činnosti dozorčí rady.
	(8) Ředitel se může účastnit zasedání dozorčí rady bez hlasovacího práva. Na žádost ředitele je předseda dozorčí rady povinen svolat mimořádné zasedání dozorčí rady. Dozorčí rada je povinna tuto skutečnost oznámit zřizovateli.
____________________ 
19) § 26 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 20
	(1) Vnitřními předpisy veřejné výzkumné instituce jsou zejména
a) volební řád rady instituce,
b) jednací řád rady instituce,
c) organizační řád,
d) vnitřní mzdový předpis20),
e) pravidla pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce,
e) pravidla pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce, včetně vnitřního předpisu podle § 28 odst. 8,
f) jednací řád dozorčí rady.
	(2) Není-li ustavena rada instituce, schvaluje volební řád rady instituce zřizovatel.
	(3) Je-li mzda sjednána kolektivní smlouvou, zašle veřejná výzkumná instituce kopii kolektivní smlouvy zřizovateli k informaci.
____________________ 
20) § 18 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 217/2000 Sb.

§ 28
Majetek
	(1) Zřizovatel vloží do veřejné výzkumné instituce na základě zřizovací listiny majetek potřebný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována, popřípadě na ni převede závazky související s vkládaným majetkem, nejvýše však do výše 20 % hodnoty tohoto vkládaného majetku. Zřizovatel může vložit do veřejné výzkumné instituce majetek, popřípadě na ni převést závazky související s vkládaným majetkem do výše 20 % hodnoty vkládaného majetku, i po jejím vzniku, a to změnou zřizovací listiny.
	(2) O nakládání s majetkem veřejné výzkumné instituce rozhodují orgány veřejné výzkumné instituce v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem.
	(3) K přechodu závazků podle odstavce 1 se nevyžaduje souhlas věřitele. Zřizovatel ručí za splnění závazků, které přešly na veřejnou výzkumnou instituci. Veřejná výzkumná instituce bez zbytečného odkladu oznámí věřiteli změnu v osobě dlužníka.
	(4) Majetek a závazky vymezené ve zřizovací listině včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na veřejnou výzkumnou instituci dnem jejího vzniku nebo dnem zápisu změny zřizovací listiny, s výjimkou vlastnických nebo jiných věcných práv k nemovitostem, která jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí. Vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem24) nabude veřejná výzkumná instituce vkladem těchto práv do katastru nemovitostí. Vklad se provede na základě zřizovací listiny nebo její změny. Návrh na vklad vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitostem do katastru nemovitostí podá oprávněná osoba25) bez zbytečného odkladu po vzniku veřejné výzkumné instituce nebo po zápisu změny zřizovací listiny do rejstříku veřejných výzkumných institucí.
	(5) K předání a převzetí vkládaného majetku a převáděných závazků podle odstavce 1, popřípadě listin prokazujících jejich existenci, musí dojít bez zbytečného odkladu po jejich nabytí veřejnou výzkumnou institucí a na základě předávacího protokolu. Dnem předání přechází na veřejnou výzkumnou instituci nebezpečí škody na věci.
	(6) Veřejná výzkumná instituce nemůže bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady činit právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b). K právním úkonům uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 je nutný rovněž předchozí písemný souhlas zřizovatele.
	(7) Právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) jsou bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady neplatné; právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 jsou neplatné rovněž bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele.
	(8) Veřejná výzkumná instituce může sama nebo společně s jinými osobami založit jinou právnickou osobu nebo založit sdružení s jinými právnickými či fyzickými osobami nebo do takového sdružení vstoupit pouze za účelem využívání výsledků své výzkumné činnosti. Veřejná výzkumná instituce může provést peněžitý či nepeněžitý vklad, včetně nemovitých věcí vložených do veřejné výzkumné instituce zřizovatelem, do jiné právnické osoby nebo jinak úplatně nabýt majetkovou účast v jiné právnické osobě pouze v případě, že tato právnická osoba provádí výzkum a vývoj nebo využívá výsledky hlavní činnosti veřejné výzkumné instituce. Veřejná výzkumná instituce však nesmí
a) stát se společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti,
b) vkládat do jiné právnické osoby prostředky z poskytnuté podpory nebo dotace [§ 22 odst. 2 písm. a) a e)], s výjimkou institucionální podpory výzkumné organizace podle zhodnocení jí dosažených výsledků,
c) uvedenými úkony ohrozit svou hlavní činnost.
	(9) Veřejná výzkumná instituce nesmí zajišťovat závazky jiných osob ani zřizovat zástavní právo k nemovitostem a nemůže nabývat jiné cenné papíry než cenné papíry vydané státem nebo územním samosprávným celkem, za jejichž splacení se stát nebo územní samosprávný celek zaručil, kromě případů podle odstavce 7.
(6) Veřejná výzkumná instituce nemůže bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady činit právní jednání uvedené v § 19 odst. 1 písm. b). K právnímu jednání podle § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 je nutný rovněž předchozí písemný souhlas zřizovatele. Právní jednání podle § 19 odst. 1 písm. b) je bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady neplatné. Právní jednání podle § 19 odst. 1 písm. b) bodů 1 až 6 je neplatné rovněž bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, učiněného v rozporu s větou první až čtvrtou.
(7) Veřejná výzkumná instituce může sama nebo společně s jinými osobami založit jinou právnickou osobu nebo založit společnost s jinými právnickými či fyzickými osobami nebo do takové společnosti vstoupit42) pouze v souladu s pravidly stanovenými vnitřním předpisem veřejné výzkumné instituce. Veřejná výzkumná instituce může provést peněžitý či nepeněžitý vklad, včetně nemovitých věcí vložených do veřejné výzkumné instituce zřizovatelem, do jiné právnické osoby nebo jinak úplatně nabýt majetkovou účast v jiné právnické osobě pouze v případě, že tato právnická osoba provádí výzkum a vývoj nebo využívá výsledky výzkumu a vývoje. Veřejná výzkumná instituce však nesmí
a) stát se společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, a
b) vkládat do jiné právnické osoby prostředky z poskytnuté podpory nebo dotace [§ 22 odst. 2 písm. a) a e)] s výjimkou institucionální podpory výzkumné organizace poskytnuté v souladu se zákonem upravujícím podporu výzkumu a vývoje, nebo tímto jednáním ohrozit svou hlavní činnost.
(8) Veřejná výzkumná instituce může nabývat pouze cenné papíry vydané státem nebo územním samosprávným celkem, za jejichž splacení se stát nebo územní samosprávný celek zaručil, nebo cenné papíry obchodní korporace, u které dozorčí rada a zřizovatel udělili souhlas s nabytím účasti podle § 19 odst. 1 písm. b). Veřejná výzkumná instituce nesmí zajišťovat závazky jiných osob ani zřizovat zástavní právo k nemovitostem.
	(109) Zcizí-li veřejná výzkumná instituce majetek, je povinna sjednat cenu26) ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze majetek zcizit pouze ve veřejném zájmu.
____________________ 
24) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.
25) § 4 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb.
26) § 1 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
42) § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

1

12