Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDABGF2HL najdete zde


                ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

V.


ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

Nařízení vlády k vyhlášení zvláště chráněného území – CHKO Soutok
a
Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody CHKO Soutok

2024

Shrnutí Závěrečné zprávy z RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu: Nařízení vlády o vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok
                        Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody CHKO Soutok

	Zpracovatel / zástupce předkladatele:
MŽP
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti:
1.7.2025

	Implementace práva EU:  |_| ANO  |X| NE

	2. Cíl návrhu nařízení vlády 

	Obecným cílem a veřejným zájmem je ochrana přírody, krajiny a biodiverzity v ČR. Specifickým cílem návrhu je dosáhnout zachování a obnovy přírodních lesních a vodních ekosystémů v jejich přirozené dynamice v souvislém, uceleném a plošně významném komplexu nivy řeky Moravy a Dyje na území navrhovaného CHKO Soutok. Cílem je dále zajistit v území péči o předměty ochrany CHKO Soutok, evropsky významných lokalit a ptačí oblasti, a také péči o území s výskytem ekosystémů, jejichž vysoká biologická rozmanitost je podmíněna činností člověka, z důvodů udržení cenných složek ekosystémů, spočívající i ve speciálních opatřeních, přičemž cílem je zachování či zlepšení dochovaného stavu těchto předmětů ochrany, včetně typického rázu kulturní krajiny a zachování ekosystémových funkcí, které tato krajina plní. Mezi ně patří mj. funkce vodohospodářská (tedy zajišťování zdrojů pitné vody) a protipovodňová ochrana. 

	3. Agregované dopady návrhu nařízení vlády

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:  |X| ANO  |_| NE

	Vyhlášením CHKO Soutok dojde na území CHKO k odstranění překryvu územní působnosti orgánů státní správy ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen „AOPK ČR), krajských úřadů a úřadů obcí s rozšířenou působností – Břeclav a Hodonín) a sjednocení úkonů vyplývajících ze zákona o ochraně přírody a krajiny na jeden správní úřad AOPK ČR, Regionální pracoviště Jižní Morava, CHKO Soutok (dále jen „Správa CHKO“).
a) Náklady na zřízení Správy CHKO
Vlastní provoz Správy CHKO a péči o dané území zajistí 10 zaměstnanců, s čímž jsou spojeny jednorázové náklady ve výši 4,8 mil. Kč (z toho 2,2 mil. Kč investice na nákup automobilů, 2,6 mil. Kč kancelářské a ICT vybavení) a průměrné roční provozní náklady ve výši 1,3 mil. Kč. Každoroční mzdové náklady jsou 5,8 mil. Kč/rok a zákonné odvody 2,0 mil. Kč/rok, celkem tedy 7,8 mil. Kč/rok.
Na CHKO Soutok bylo již vyčleněno 1 místo včetně prostředků na platy a příslušenství přesunem v rámci rezortu (z Českého hydrometeorologického ústavu). 
b) Sídlo pro Správu CHKO
Po vyhodnocení nabídek na zřízení sídla pro Správu CHKO byla vybrána nabídka města Lanžhot na pronájem kancelářských prostor, neboť z pohledu cen nájmů vychází nejvýhodněji. Roční nájem budovy včetně parkovacích míst je 144 tis. Kč/rok, a dále náklady na energie 150 tis. Kč/rok. Alternativně je souběžně zvažována možnost využití stávající budovy v majetku státu, kde by byla nutná případná renovace. Náklady na rekonstrukci v současnosti nejsou kvantifikovány.
c) Náklady na označení hranic CHKO
Jednorázové náklady na označení hranic CHKO jsou cca 155 tis. Kč a náklady na provedení záznamu podrobného měření změn jsou odhadnuty na 86 tis. Kč.
d) Náklady na péči o území
Odhadovaná výše výdajů na akce, které bude AOPK ČR – Správa CHKO Soutok zajišťovat z národních krajinotvorných programů (Program péče o krajinu, Program obnovy přirozených funkcí krajiny a další) jako žadatel o dotaci/zadavatel prací je cca 7,3 mil. Kč/rok na obvyklá menší opatření. Dále budou realizovány projekty péče investičního charakteru v závislosti na dostupnosti evropských, národních a regionálních (krajských) finančních zdrojů. Významná revitalizační opatření na vodních tocích realizují jako investoři správci toků (Povodí Moravy, Lesy ČR) nebo obce, obvykle rovněž s využitím evropských zdrojů.
e) Náhrady za újmu na lesním hospodaření
V souvislosti s vyhlášením CHKO Soutok nedojde k žádnému navýšení náhrady újmy za omezení lesního hospodaření. 
f) Náhrady za újmu na zemědělském hospodaření
Do současnosti nebyla náhrada újmy za ztížení zemědělského hospodaření na území navrhovaného CHKO Soutok žádána ani vyplácena. Na pozemcích, zařazených do I. zóny odstupňované ochrany se žádné hnojení neprovádí. Jedná se tedy o teoretickou možnost vyplácení náhrad za omezení zemědělského hospodaření.

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:  |X| ANO  |_| NE

	Dle studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy[footnoteRef:2] vyhlášení CHKO zvýší roční návštěvnost Soutoku oproti současnému stavu o 48 %, tj. o 144 tis. osobo-dnů. Růst návštěvnosti v důsledku vyhlášení CHKO přispěje ke zvýšení roční regionální produkce o 87,5 mil. Kč, kdy 29,3 mil. Kč z těchto dopadů připadne na zvýšení HDP regionální ekonomiky Soutoku. Na zvýšení regionální produkce a dalších ekonomických veličin se více jak 74 % podílí výdaje vícedenních návštěvníků na ubytování a stravování. Výdaje nových návštěvníků současně přispějí ke zvýšení ročního regionálního příjmu v rozsahu 21,5 mil. Kč, z toho 10,3 mil. Kč tvoří mzdové příjmy zaměstnanců přímých poskytovatelů turistických produktů a služeb a jejich dodavatelů. Zvýšení ročních celkových výdajů návštěvníků Soutoku přispěje k tvorbě či zachování dalších 29,7 pracovních míst v regionu. [2:  Melichar, J., Pavelčík, P., Zahradník, D., Banaš, M., Misiaček, R., Hamanová, J., Slaba, M., Kováčová, V. (2021). Vyhodnocení socioekonomických dopadů vyhlášení CHKO Soutok. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí UK, Monitoring návštěvnosti, SC&C, 110 s.] 

Dopad vyhlášení CHKO Soutok na zemědělské lesní, myslivecké a rybářské hospodaření a subjekty hospodařící v dalších dotčených odvětvích je zanedbatelný, zejména z toho důvodu, že veškerá omezení, která by z titulu CHKO přicházela v úvahu, již dnes existují v souvislosti se zajištěním ochrany EVL a PO, které jsou s uvažovanou CHKO v překryvu. Změny by při vyhlášení CHKO nenastaly ani z hlediska přístupu do krajiny nebo dopadu na využití území pro těžbu nerostných surovin.
Dojde pouze k dílčímu zanedbatelnému zvýšení administrativní zátěže podnikatelských subjektů hospodařících na území CHKO v souvislosti s povinností žádat o souhlas či povolení k některým činnostem dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V rámci vymezení zón ochrany byl však brán ohled na současný způsob vyžívání území a zemědělsky obhospodařované pozemky byly primárně zařazeny do III. zóny CHKO.

	3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky:  |X| ANO  |_| NE

	Hranice CHKO Soutok byla navržena tak, aby se souvisle zastavěná území obcí a zastavitelné plochy v CHKO nevyskytovaly. Případné malé stavební objekty či rozvojové plochy byly ještě řešeny v rámci námitek či připomínek k vymezení zón CHKO a buď byly z CHKO vyňaty, nebo zařazeny do IV. zóny CHKO. 
Výpočet snížení příjmu obcí z důvodu osvobození daně z nemovitostí v I. zóně je vyčíslen na 571 tis. Kč. Již v současnosti jsou všechny lesy v území EVL Niva Dyje a EVL Soutok-Podluží zařazeny do kategorie lesa zvláštního určení jako lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti, netvoří tedy příjem obcí. Celkové zatížení finanční bilance obcí je nízké, protože I. zóny byly vymezeny zejména v lesních porostech.
Na druhou stranu vyhlášení CHKO zvyšuje atraktivitu území pro návštěvníky a vyhlášením CHKO Soutok dojde ke zvýšení potenciální návštěvnosti, což přispěje ke zvýšení regionální produkce o 87,5 mil. Kč, kdy 29,3 mil. Kč z těchto dopadů připadne na zvýšení HDP ekonomiky regionu Soutoku.

	3.5 Sociální dopady:  |_| ANO  |X| NE 

	

	3.6 Dopady na rodiny:  |_| ANO  |X| NE 

	

	3.7 Dopady na spotřebitele a obyvatele:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.8 Dopady na životní prostředí:  |X| ANO  |_| NE

	V případě vyhlášení CHKO dojde ke zlepšení environmentálních funkcí lesa. Jde zejména o funkci půdoochrannou, hydrickou a klimatickou (ovlivnění bilance slunečního záření, režimu teploty vzduchu i půdy, bilance vodní a proudění vzduchu). Dále dojde k efektivnímu zajištění ochrany předmětů ochrany EVL, ptačí oblasti a mokřadů mezinárodního významu a Biosférické rezervace.
V případě vyhlášení CHKO dojde také k navýšení dostupnosti prostředků na zlepšování stavu prostředí díky alokaci dotačních titulů, která je pro chráněná území k dispozici ve výrazně vyšších částkách než v případě volné krajiny mimo chráněná území. V typově nejbližší existující CHKO se stejným typem převládajícího prostředí lužního lesa, v Litovelském Pomoraví s rozlohou 9 330 ha, bylo v posledních pěti letech vynaloženo z Programu péče o krajinu v průměru 271 Kč/ha ročně. To by při rozloze CHKO Soutok 13 940 ha odpovídalo alokaci cca 3 777 000 Kč/rok na realizaci konkrétních opatření v krajině.
Vznik CHKO dále zajistí ochranu zdrojů vody a neovlivní činnosti spojené se zásobováním obyvatel pitnou vodou, které jsou vnímány jednoznačně jako činnosti ve veřejném zájmu. Ochrana přírody a krajiny napomáhá k zjištění dostatku kvalitní a neznečištěné vody, která je následně využívána k zásobování obyvatel, jde tedy o dva veřejné zájmy, které jsou úzce provázané. Zároveň byla navržena úprava bližší ochranné podmínky související s vodním režimem tak, aby se tato regulace nevztahovala na úkony souvisejících s údržbou a provozem vodárenských zařízení zajišťujících pitnou vodu.
V říčních nivách (a s ohledem na jejich geomorfologii a stav ekosystémů povrchových a podzemních vod) dochází při zvýšených průtocích k rozlivům, které minimalizují riziko zaplavení sídel a zajišťují tak přirozenou formou jejich protipovodňovou ochranu. Retenční funkce nivy zároveň umožňuje mimo jiné také vznik přírodních stanovišť (lužní lesy, aluviální louky, ekosystémy tůní) a na ně vázaných druhů, které lze považovat za bioindikátor kvality zdrojů pitné vody obyvatelstvo.
Vyhlášení CHKO je dlouhodobě označováno jako nejvhodnější způsob ochrany přírodních a krajinných hodnot lokality, je předmětem programového prohlášení Vlády ČR. Vyhlášení CHKO tedy vede i ke splnění těchto cílů.

	3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.10 Dopady na výkon státní statistické služby:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.11 Korupční rizika:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu:  |_| ANO  |X| NE

	


Obsah
Shrnutí Závěrečné zprávy z RIA	2
1	Důvod předložení a cíle	8
1.1	Definice problému	8
1.1.1	Chráněná území v EU	8
1.1.2	Chráněná území v ČR	10
1.1.3	Chráněné území CHKO Soutok	16
1.2	Popis existujícího právního stavu v dané oblasti	23
1.3	Identifikace dotčených subjektů	24
1.4	Popis cílového stavu	24
1.4.1	Předměty ochrany zvláště chráněného území a jejich popis	25
1.4.2	Dlouhodobé cíle ochrany zvláště chráněného území	25
1.4.3	Základní principy péče o předměty ochrany zvláště chráněného území	26
1.5	Zhodnocení rizika	29
2	Návrh variant řešení	30
2.1	Varianta 0 – současný stav úrovně ochrany území	30
2.2	Varianta 1 – ochrana území formou MZCHÚ	30
2.3	Varianta 2 – ochrana území formou CHKO	31
2.3.1	Ochranné podmínky zvláště chráněného území	31
3	Vyhodnocení nákladů a přínosů	37
3.1	Identifikace nákladů a přínosů	37
3.1.1	Varianta 0 - současný stav úrovně ochrany území	37
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty	37
Dopady na podnikatelské prostředí	38
Dopady na územní samosprávné celky	39
Dopady na životní prostředí	39
3.1.2	Varianta 1 - ochrana území formou MZCHÚ	39
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty	39
Dopady na podnikatelské prostředí	40
Dopady na územní samosprávné celky	41
Dopady na životní prostředí	41
3.1.3	Varianta 2 - ochrana území formou CHKO	41
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty	41
Dopady na podnikatelské prostředí	46
Dopady na územní samosprávné celky	49
Dopady na životní prostředí	51
3.2	Porovnání přínosů a nákladů	52
Kritérium	59
Varianta 0	59
současný stav úrovně ochrany území	59
Varianta 1	59
ochrana území formou MZCHÚ	59
Varianta 2	59
ochrana území formou CHKO	59
3.3	Ostatní zhodnocené dopady návrhu nařízení vlády	63
Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR	63
Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů	63
Dopady na výkon státní statistické služby	63
Korupční rizika	63
Dopady na bezpečnost nebo obranu státu	63
4	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení	63
5	Implementace doporučené varianty a vynucování	63
6	Přezkum účinnosti regulace	64
7	Konzultace a zdroje dat	64
8	Seznam použitých zkratek	64
9	Kontakt na zpracovatele RIA	65

Důvod předložení a cíle
Definice problému
Chráněná území v EU
Biologickou rozmanitost se daří lépe udržet v chráněných územích. Jak uvádí Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030[footnoteRef:3] současná síť právně chráněných území, včetně oblastí pod přísnou ochranou, však není dostatečně velká na to, aby chránila biologickou rozmanitost. Je prokázáno, že cíle vymezené v Úmluvě o biologické rozmanitosti k náležité ochraně a obnově přírody nestačí[footnoteRef:4]. Je zapotřebí vyvinout celosvětové úsilí a samotná EU musí učinit více a lépe a vybudovat skutečně soudržnou transevropskou síť pro přírodu. V EU by mělo být chráněno nejméně 30 % pevniny, což je v porovnání s dneškem minimálně další 4 % [footnoteRef:5]. Tento cíl je plně v souladu s tím, co je navrhováno[footnoteRef:6] v globálním rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020. [3:  Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Dostupné z: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/biologicka_rozmanitost_2030/$FILE/ODOIMZ-Strategie_EU_biodiverzita-20210518.pdf]  [4:  Globální cíle z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti stanoví, že chráněná území by měla pokrývat 17 % pevniny a 10 % moře, zatímco vědecké studie udávají rozmezí od 30 % do 70 %. Viz např. IPBES 2019.]  [5:  Nejnovější statistiky EU-27 (Evropská databáze vnitrostátně stanovených chráněných oblastí ) v. 2019 a soubor údajů soustavy Natura 2000 „konec roku 2018“. V současné době je již chráněno 26 % pevniny v EU, přičemž 18 % pevniny je součástí soustavy Natura 2000 a 8 % součástí vnitrostátních systémů.]  [6:  Předběžný návrh globálního rámce pro biologickou rozmanitost pro období po roce 2020 (CBD/WG2020/2/3), k dispozici na adrese: https://www.cbd.int/conferences/post2020/wg2020- 02/documents.] 

V této souvislosti by se měla věnovat zvláštní pozornost oblastem s velmi vysokou hodnotou nebo potenciálem pro biologickou rozmanitost. Tyto oblasti jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu a měla by jim být poskytnuta zvláštní péče v podobě přísné ochrany. Dnes jsou v EU přísně chráněna pouze 3 % pevniny. Avšak měla by být přísně chráněna alespoň jedna třetina chráněných území, což představuje 10 % pevniny. 
Členské státy jsou odpovědné za vyhlášení dalších chráněných a přísně chráněných území. Vyhlášení by buď měla pomoci dokončit soustavu Natura 2000, nebo by měla být zajištěna v rámci vnitrostátních systémů ochrany přírody.
Soustava Natura 2000 zabírá v evropském měřítku přes 18 % území členských států EU. Podíl pevninských evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Natura 2000 v roce 2021 činil 26,4 % území EU, což je prozatím méně než globální cíl v oblasti (30 % chráněných suchozemských oblastí do roku 2030), nicméně nárůst rozlohy pevninských EVL a oblastí Natura 2000 vykazuje pozitivní trend. 
Největší podíl lokalit Natura 2000 a národního chráněného území má k roku 2021 Lucembursko (51,5 %, z toho 26,9 % tvoří lokality Natura 2000), nejméně je tomu tak ve Finsku (13,2 %, z toho 12,6 % tvoří lokality Natura 2000). Průměr v EU činí 26,4 %. V České republice zvláště chráněná území a území chráněná v rámci evropské sítě Natura 2000 pokrývají 21,9 % plochy (viz následující graf), což je méně než průměr EU.
Graf 1 Podíl území určeného jako chráněná oblast a území lokalit Natura 2000 v EU27 [%], 2021

Pozn.: K podílu lokalit na ploše státu jsou dopočítány plochy ostatních chráněných ploch v dané zemi. Různé druhy chráněných oblastí se často překrývají, tyto překryvy nejsou v grafu zobrazeny. Data pro rok 2022 nejsou v době uzávěrky publikace k dispozici. Zdroj dat: EEA.
Zdroj: Zpráva o životním prostředí České republiky 2022

Největší podíl pevninských evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Natura 2000 na ploše státu vykazuje Slovinsko (38 %), Chorvatsko (37 %) a Bulharsko (35 %). Průměr EU27 v roce 2020 činil 18 %. Česko se 14 % patří k zemím s nižším podílem lokalit Natura 2000 na ploše státu. Nejnižší podíly vykazuje Dánsko (8 %) viz následující graf.
Graf 2 Podíl pevninských evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Natura 2000 na ploše státu v zemích EU27 [%], 2020

Pozn.: Data pro roky 2021 a 2022 nejsou v době uzávěrky publikace k dispozici. Zdroj dat: EEA.
Zdroj: Zpráva o životním prostředí České republiky 2022

Chráněná území v ČR
Soustava velkoplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ) v ČR, která zahrnují národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO), se na odborné úrovni nepovažuje za dokončenou, jelikož stále existují území, která svou přírodní a krajinnou hodnotou splňují kritéria pro rozšíření soustavy CHKO v krajině. Zatímco NP se vyhlašují v územích s mimořádnými přirozenými nebo málo ovlivněnými ekosystémy, účelem CHKO je chránit harmonicky utvářenou krajinu se soustředěnými přírodními hodnotami.
Dle Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky pro období 2020–2025[footnoteRef:7] jsou velkoplošná ZCHÚ nejúspěšněji aplikovaným nástrojem ochrany přírody a krajiny. Pozitivní vliv na jejich ochranu a péči je prokazatelný. Zatímco na většině území CHKO se daří stav přírody a krajiny minimálně udržet, v případě NP jsou znatelné i postupné trendy ve zlepšování stavu prostřednictvím cílené péče. Tento trend platí obecně i přes zvyšující se tlaky na ekonomický rozvoj území, a daří se jej udržet díky cílené finanční podpoře vhodné péče o velkoplošná ZCHÚ. Uvedená území tak představují části území státu, kde se daří dlouhodobě zachovat přírodní a v CHKO i kulturní a historickou charakteristiku oblasti. [7:  Dostupné z: https://www.mzp.cz/web/edice.nsf/AF71B00C4DF84B70C12585F400429F1C/$file/SPOPK_web.pdf] 

Dle Zprávy o životním prostředí České republiky 2022 celková rozloha ZCHÚ v ČR, zahrnující jak maloplošná, tak velkoplošná ZCHÚ, k 31. 12. 2022 činila 1 324,9 tis. ha, což je 16,8 % území státu. Téměř třetina maloplošných ZCHÚ se nachází v CHKO nebo NP. Následující tabulky a mapy ukazují přehled ZCHÚ a soustavy Natura 2000 na území ČR.

Tabulka 1 Přehled zvláště chráněných území v ČR jejich počet, rozloha a podíl na rozloze ČR
	Typ ZCHÚ
	Velkoplošná ZCHÚ
	Maloplošná ZCHÚ
	ZCHÚ celkem

	Počet v ČR
	30
	2 643
	2 673

	Výměra (tis. ha)
	1 257,2
	116,3
	1 324,9

	Podíl na území ČR (%)
	15,9
	1,5
	16,8


Zdroj: AOPK ČR, 2022
Tabulka 2 Přehled velkoplošných zvláště chráněných území v ČR a soustavy Natura 2000 jejich počet, rozloha a podíl na rozloze ČR
	Typ chráněného území
	Velkoplošná ZCHÚ
	Natura 2000

	
	Národní parky
	Chráněné krajinné oblasti
	Evropsky významné lokality
	Ptačí oblasti

	Počet v ČR
	4
	26
	1 112
	41

	Výměra (ha)
	119 019
	1 138 174
	795 640
	703 437

	Podíl na území ČR (%)
	1,51
	14,43
	10,09
	8,91


Zdroj: Ročenka AOPK ČR 2022, vlastní zpracování
Obrázek 1 Velkoplošná ZCHÚ na území ČR

Zdroj: AOPK ČR[footnoteRef:8] [8:  Interaktivní mapa dostupná z: https://www.nature.cz/velkoplosna-zvlaste-chranena-uzemi] 

Tabulka 3 Přehled národní parků na území ČR, datum vyhlášení a jejich rozloha
	Národní park
	Vyhlášení
	Rozloha (ha)

	Krkonošský národní park
	17.5. 1963
	54 969

	Podyjí
	1.6. 1991
	6 300

	Šumava
	20.3. 1991
	68 064

	České Švýcarsko
	1.1. 2000
	7 923


Zdroj: AOPK ČR, vlastní zpracování
Tabulka 4 Přehled CHKO na území ČR, datum vyhlášení, rozloha a překryv s MZCHÚ a Natura 2000
	CHKO
	Vyhlášení
	Rozloha (km2)
	Maloplošná zvláště chráněná území na území CHKO (počet)
	Natura 2000

	
	
	
	NPR
	NPP
	PR
	PP
	Celkem
	EVL
	PO

	Beskydy
	30. 3. 1973
	1 160
	7
	-
	8
	25
	60
	1
	2

	Bílé Karpaty
	3. 11. 1980
	747
	5
	1
	16
	30
	52
	17
	-

	Blaník
	1. 1. 1982
	41
	-
	-
	3
	2
	5
	2
	-

	Blanský les
	1. 1. 1990
	220
	1
	-
	9
	11
	21
	1
	-

	Brdy
	1. 1. 2016
	345
	-
	-
	7
	6
	13
	16
	-

	Broumovsko
	1. 5. 1991
	430
	2
	1
	3
	5
	11
	8
	1

	České středohoří
	19. 3. 1976
	1 063
	5
	8
	12
	18
	43
	33
	1

	Český kras
	19. 9. 1972
	130
	2
	4
	9
	6
	21
	9
	-

	Český les
	1. 8. 2005
	466
	1
	1
	18
	11
	31
	7
	-

	Český ráj
	1. 4. 1955
	182
	3
	-
	11
	11
	25
	5
	-

	Jeseníky
	25. 7. 1969
	744
	4
	1
	19
	8
	32
	14
	2

	Jizerské hory
	1. 1. 1968
	374
	3
	-
	13
	9
	25
	7
	2

	Kokořínsko – Máchův kraj
	12. 4. 1976
	410
	3
	2
	6
	18
	29
	9
	1

	Křivoklátsko
	23. 1. 1979
	625
	4
	-
	16
	7
	27
	16
	1

	Labské pískovce
	19. 9. 1972
	245
	2
	-
	11
	8
	21
	8
	2

	Litovelské Pomoraví
	12.11. 1990
	93
	2
	1
	8
	14
	25
	1
	1

	Lužické hory
	12. 4. 1976
	271
	1
	1
	6
	10
	18
	12
	1

	Moravský kras
	28. 8. 1956
	97
	4
	2
	12
	1
	19
	1
	-

	Orlické hory
	1.1. 1970
	204
	2
	-
	13
	6
	21
	5
	1

	Pálava
	3. 5. 1976
	85
	4
	1
	5
	7
	17
	8
	1

	Poodří
	1. 5. 1991
	82
	1
	-
	8
	1
	10
	2
	1

	Slavkovský les
	21. 6. 1974
	611
	2
	3
	12
	18
	35
	24
	1

	Šumava
	27. 12. 1963
	996
	4
	2
	28
	18
	52
	1
	2

	Třeboňsko
	14. 3. 1980
	700
	4
	2
	19
	8
	33
	17
	1

	Žďárské vrchy
	25. 5. 1970
	709
	4
	-
	10
	36
	50
	21
	-

	Železné hory
	1. 5. 1991
	285
	1
	1
	15
	10
	27
	9
	-


Vysvětlivky: CHKO – Chráněná krajinná oblast, NPR – Národní přírodní rezervace, NPP – Národní přírodní památka, PR – Přírodní rezervace, PP – Přírodní památka, EVL – Evropsky významná lokalita, PO – Ptačí oblast
Zdroj: AOPK ČR, vlastní zpracování
Soustavu Natura 2000 tvoří dva typy chráněných území – ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). V roce 2022 existovalo v ČR 1 153 lokalit soustavy Natura 2000. Z toho 41 ptačích oblastí pokrývalo celkem 703,4 tis. ha a 1 112 EVL zaujímalo celkem 795,6 tis. ha (viz tab. 2). Rozloha všech lokalit Natura 2000 činila ke konci roku 2022 celkem 1 115,4 tis. ha, tj. 14,1 % území státu. Většina lokalit Natura 2000 leží na území ZCHÚ, mimo ZCHÚ se vyskytovalo 35,9 % plochy území Natura 2000.
Obrázek 2 Přehled soustavy Natura 2000 v ČR

Zdroj: AOPK ČR[footnoteRef:9] [9:  Interaktivní mapa dostupná z: https://www.nature.cz/natura-2000] 

Tabulka 5 Přehled maloplošných ZCHÚ v ČR jejich počet, rozloha a podíl na rozloze ČR
	Typ území
	Maloplošná ZCHÚ

	
	Národní přírodní rezervace
	Národní přírodní památky
	Přírodní rezervace
	Přírodní památky

	Počet v ČR
	110
	126
	820
	1 597

	Výměra (ha)
	30 441
	8 274
	43 677
	33 902

	Podíl na území ČR (%)
	0,39
	0,10
	0,55
	0,43


Zdroj: Ročenka AOPK ČR 2022, vlastní zpracování

Obrázek 3 Přehled maloplošných ZCHÚ na území ČR

Zdroj: AOPK ČR[footnoteRef:10] [10:  Interaktivní mapa dostupná z: https://www.nature.cz/maloplosna-zvlaste-chranena-uzemi] 


Celková plocha ZCHÚ a soustavy Natura 2000, při zohlednění jejich vzájemných překryvů, v roce 2022 činila 1 725,6 tis. ha, tj. 21,9 % rozlohy ČR (viz následující obrázek).
Obrázek 4 Zvláště chráněná území a území Natura 2000 v ČR

Zdroj: Zpráva o životním prostředí České republiky 2022
I přes zdánlivě vysoký počet chráněných území nelze jejich síť v České republice považovat za kompletní. Stále existují velmi cenná místa, která doposud nepožívají zvláštní ochrany, ačkoliv je velmi potřebná – ať už z hlediska národních hodnot/legislativy, nebo podle mezinárodních závazků. V koncepčních materiálech ochrany přírody a krajiny jsou zmiňována další území vhodná pro vyhlášení CHKO –např. Soutok, Krušné hory, Středomoravské Karpaty (Chřiby a Ždánický les). 

Chráněné území CHKO Soutok
Mezinárodní význam území
Soutok Moravy a Dyje je největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. Díky kombinaci mimořádných přírodních i kulturních hodnot byl význam této oblasti oceněn i v mezinárodním měřítku.
Od roku 2003 je území součástí Biosférické rezervace Dolní Morava. Hlavním cílem sítě rezervací, vyhlašovaných pod patronátem organizace UNESCO, je skloubení zájmů ochrany přírody a lidské činnosti.
Území je také součástí soustavy Natura 2000, která představuje celoevropskou síť chráněných území dvou typů: ptačích oblastí a evropsky významných lokalit (viz výše). Území je z velké části pokryto ptačí oblastí Soutok-Tvrdonicko (vyhlášenou zejména pro ochranu populací a druhů: čáp bílý, orel královský, včelojed lesní, luňák hnědý, luňák červený, raroh velký, ledňáček říční, žluna šedá, strakapoud prostřední, lejsek bělokrký), částečně sem zasahuje i ptačí oblast Lednické rybníky (zde jsou předmětem ochrany kvakoš noční, husa velká, lžičák pestrý, zrzohlávka rudozobá). Jako evropsky významné lokality byly vyhlášeny Niva Dyje (předměty ochrany jsou kromě lužních ekosystémů i druhy jako páchník hnědý, roháč obecný nebo kuňka ohnivá) a Soutok – Podluží (zde jsou zájmovými druhy mj. čolek dunajský, tesařík obrovský nebo vydra říční).
Dále je území také od roku 2003 součástí sítě mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy, a to mokřady mezinárodního významu RS09 Mokřady dolního Podyjí a z části lokalita RS 04 Lednické rybníky.
Na seznam světového dědictví organizace UNESCO byla v roce 1996 zapsána kulturní krajina Lednicko-valtického areálu.
Všechna tato zařazení do jednotlivých kategorií chráněných území dokládají, že se jedná o zcela unikátní krajinu v národním i mezinárodním měřítku, avšak tyto mezinárodní kategorie nenabízejí mnoho možností pro zajištění efektivní praktické ochrany v národní měřítku tak, aby tyto přírodovědné hodnoty území– vzniklé dlouholetým spolupůsobením člověka a přírody – zůstaly i nadále zachovány.


Obrázek 5 Grafické znázornění nově navrhovaného CHKO Soutok a její zonace

Zdroj: AOPK ČR[footnoteRef:11] [11:  Dostupné z: https://soutok.nature.cz/zamer-vyhlaseni-CHKO] 


Přírodní bohatství
· Lužní lesy
V nejvlhčích, nejčastěji a nejdéle zaplavovaných částech – měkkém luhu – rostou vlhkomilné druhy bylin – sněženka podsněžník, kosatec žlutý nebo vzácná bledule letní. Ve stojatých vodách rozkvétají stulík žlutý, leknín bílý, žebratka bahenní a další druhy. Z typických živočichů je možno zmínit brouky tesaříka pižmového, lesáka rumělkového nebo unikátní populaci tesaříka alpského. Ten má na Soutoku jedinou nížinnou populaci v republice. Jinak je tento ohrožený brouk vázaný spíše na bukové porosty v podhůří. Na Soutoku však tento brouk buky nenajde, živí se zde širší paletou druhů stromů, zahrnující především javory (babyky). Dále se zde vyskytuje bobr, kterému se v oblasti Soutoku velmi daří.
V o něco sušším tvrdém luhu na jaře rozkvétají dymnivky, sněženka jarní a v některých místech pokrývá rozsáhlé plochy česnek medvědí. Dále zde roste áron východní. Typickými zástupci ptáků jsou čáp černý, hnízdící v lesních porostech, a dravci (jako jsou luňák hnědý a červený, orel královský i orel mořský). Právě dravci k úspěšnému hnízdění vyžadují klid. Rušení – ať už těžbou dřeva, nebo třeba jen neznalými návštěvníky – může vést až k opuštění hnízda. Soutok je také mimořádnou lokalitou z hlediska hub – pouze zde lze nalézt tolik vzácných dřevožijných hub, jako jsou hlívovec ostnovýtrusý, kalichovka lužní nebo houževnatec pohárovitý.
Mnohé druhy, které patří k těm nejvzácnějším a nejohroženějším, jsou vázány na specifické podmínky otevřených lesů, kdysi na Soutoku typických, dnes prakticky vymizelých. Způsob osekávání výmladků zajišťoval vznik mohutných, rozložitých pařezových pňů, které zůstávaly v lese po mnoho stovek let. Mezi druhy, které jihomoravské střední a pastevní lesy v minulosti hojně obývaly a dnes jsou na hranici vymření nebo už dávno za ní, patří jasoň dymnivkový, okáč jílkový, hnědásek osikový nebo bělásek východní. Typickým druhem, který takové pařeziny potřebuje ke svému vývoji, je i největší český brouk, roháč obecný. Dařilo se zde také světlomilným keřům, jako je dřín obecný, ptačí zob obecný či zimolez obecný, případně dřevinám typu jabloně lesní nebo hrušni polničce.
Po změně lesního hospodaření byly tyto druhy vytlačeny zejména na kraj lesa, případně na paseky – ty však mají jinou strukturu a dynamiku, a neumožňují dlouhodobou existenci druhů. Z takových rostlin můžeme jmenovat druhy jako tomkovice plazivá, ostřice doubravní, prvosenka jarní, zvonek broskvolistý, večernice lesní či violka divotvárná.

· Bezlesí – louky
Bezlesá místa v oblasti Soutoku oplývají mimořádnou druhovou rozmanitostí, podmíněnou bohatou nabídkou různých typů prostředí. Na Soutoku tak můžeme v těsné blízkosti nalézt druhy vlhkomilné i druhy vázané na suchá a teplá stanoviště. V obou případech jsou to často druhy unikátní, jinde v ČR nacházené jen sporadicky nebo vůbec. Na vlhká místa je vázán například vzácný rýhonosec štíhlý nebo několik druhů mandelinek rákosníčků (rod Donacia). Naopak stepník moravský upřednostňuje suchá stanoviště, jako je například hrúd u Dúbravky. Ten obývá i s mimořádně vzácnou kobylkou písečnou, pro kterou představuje tento malý hrúd jednu ze dvou lokalit výskytu v ČR.
Louky jsou typickým biotopem motýlů. I v tomto směru je Soutok výjimečný. Jedovatým podražcem křovištním se živí housenky motýla pestrokřídlece podražcového, dále se zde vyskytují otakárek fenyklový i ovocný. Bohaté je i zdejší společenstvo modrásků – kromě unikátní populace modráska čičorkového patří mezi vzácné a mizející druhy také modrásci vázaní na krvavec toten, modrásek bahenní a modrásek očkovaný, jejichž housenky se nechávají (za úplatu) adoptovat mravenci a vývoj dokončují v teple a bezpečí mravenišť (tomuto jevu se říká myrmekofilie). Na pokraji vyhynutí se zde ocitl kriticky ohrožený jasoň dymnivkový obývající lokalitu Dlouhý hrúd – důvodem ústupu druhu z lokality bylo zalesnění hrúdu.
Z brouků vázaných na různé typy bezlesí patří mezi nejvýznamnější např. kozlíček Oberea histrionis, jehož živnou rostlinou je pryšec lesklý. Velké pryšce (pryšec lesklý a bahenní) jsou také živnými rostlinami dvou mimořádně vzácných motýlků nesytky panonské a bahenní.
Nelesní biotopy jsou významné i pro ptáky. Unikátní je zdejší nivní populace chřástala polního, v některých zimách se zde tvoří i početná společná nocoviště motáků pilichů a kalousů pustovek v neposečených částech luk.

· Staré stromy
Starý strom je domovem stovek druhů různých bezobratlých v počtu desítek či spíše stovek tisíc jedinců. Strom poskytuje nepřeberné množství různých typů prostředí – živé dřevo, mrtvé dřevo, pahýly větví, zrcátka (místa na kmeni bez kůry), dutiny apod. Každý typ prostředí využívají jiné druhy hmyzu.
Dutiny listnatých stromů obývá specifické společenstvo brouků, kteří z naší krajiny rychle mizí spolu s odstraňováním „rizikových“ dřevin ve městech a parcích a s houstnutím našich lesů. Mezi chráněné druhy patří zlatohlávek skvostný, a také jeho příbuzní páchník hnědý a zdobenec proměnlivý. Predátorem larev velkých zlatohlávků je rovněž chráněný kovařík rezavý. Mezi kovaříkovitými brouky je celá plejáda druhů vázaných na dutiny stromů a Soutok pro ně představuje nejvýznamnější lokalitu v ČR.
Bohatá je i fauna tesaříků. Nejtypičtějším zástupcem této skupiny je na Soutoku tesařík obrovský. Největším evropským broukem je roháč obecný. Tento kdysi hojný brouk z mnoha svých lokalit v teplejších částech Čech i Moravy vymizel. Larvy roháčů se živí trouchnivějícím dřevem.
Soliterní staré stromy na Soutoku obývá i jeden z nejvzácnějších mravenců Evropy – mravenec lužní. V této oblasti jde o poměrně hojný druh mravence, který si staví hnízda v dutinách starých stromů (zejména dubů). V jeho koloniích žije i mimořádná pavoučí rarita – mikárie pospolitá.
V roce 2018 byl na území Soutoku objeven a popsán nový druh brouka kožojed moravský, který je pravděpodobně vázaný na staré mohutné duby (jeho nejbližší příbuzní žijí v chodbách jiných druhů hmyzu, vyhlodaných ve dřevě starých stromů).
Pro Soutok je charakteristická také bohatá fauna ptáků, hnízdících v dutinách stromů – za zmínku stojí početné populace strakapouda prostředního, datla černého, žluny šedé nebo lejska bělokrkého. Dutiny také poskytují útočiště také mnoha zdejším druhům netopýrů. Na mohutných dubech jsou obrovská hnízda čápů bílých, kteří zde jako na jednom z mála míst v ČR hnízdí ještě tradičním způsobem. Mohutné stromy v porostech využívá k hnízdění příbuzný čáp černý a také řada druhů dravců, včetně orla mořského, nebo obou druhů luňáků (luňák červený a hnědý); orel královský naopak častěji hnízdí v porostní stěně, břehovém porostu nebo na solitéru.
· Vodní ekosystémy
Koryta vodních toků
Přirozená koryta vodních toků představují celou škálu různorodých stanovišť a přirozené životní prostředí pro mnohé druhy organismů, kteří zde nachází potravu i úkryt před predátory. Jsou zde prudké, erozí „ohlodané“ svahy na nárazových březích – vhodná místa pro hnízdění ledňáčků říčních a břehulí říčních. Pozvolné břehy z ukládaného písku sloužící jako hnízdiště a zdroj potravy pro kulíka říčního, vzácně i pisíka obecného. 
Vedlejší a slepá ramena toků poskytují vhodný prostor pro fytofilní druhy ryb (kapr, štika), které ke svému rozmnožování potřebují klidnější vody a ponořenou vegetaci, na něž přilepují své jikry. V říčních ramenech i uměle vybudovaných kanálech můžeme vzácně nalézt i leknín bílý nebo stulík žlutý. Z vzácných vodních živočichů se zde vyskytuje velevrub tupý, škeble plochá nebo pijavka lékařská.
Celé území Soutoku je považováno za naši nejcennější ichtyologickou lokalitu v ČR, kde je zastoupeno 80 % původních druhů ryb, z toho 15 % žije pouze zde. Území představuje jednak bohatou lokalitu pro vzácné druhy kanálů, ramen a tůní, jako jsou piskoř pruhovaný, hořavka duhová nebo sekavec podunajský, jednak je unikátní pronikáním dunajských ryb řekami Dyjí a Moravou, jako jsou např. jeseter malý, ostrucha křivočará, ježdíci dunajský a žlutý nebo drskové menší i větší.

Tůně
Periodické tůně hostí mimo jiné vzácné příbuzné dávných trilobitů – žábronožky a listonohy. V tůních můžeme nalézt i specializované druhy ryb, jako je piskoř pruhovaný. V tůních Soutoku žije 12 druhů obojživelníků z celkových 21 v rámci ČR, za zmínku stojí především populace kuňky obecné, skokana ostronosého Wolterstorffova a nejvzácnějšího z našich „vodních“ skokanů – skokana krátkonohého. V hlubších tůních žije i jeden z unikátů lužních lesů čolek dunajský. Je to jeden z našich nejohroženějších obratlovců, akutně ohrožený vymřením na území celého státu. V ČR byl nalezen až v r. 1993 a to právě v oboře Soutok. Žije pouze v lužních lesích, i z těchto lokalit však pomalu mizí. 

Příčiny ohrožení 
Soutok je unikátní lužní krajina v nivě řeky Moravy a Dyje, která začala o pestrost kvůli intenzivním způsobům hospodaření přicházet. Hospodaření v posledních dekádách snižovalo druhovou pestrost a stav jednotlivých stanovišť a je v podstatě pozůstatkem z dob minulých. Vzácné a ohrožené jsou ty druhy, jejichž životní prostředí ubývá nebo mizí, ať už kvůli změnám lesního hospodaření, vodního režimu nebo zemědělské činnosti.

Změna vodního režimu
Vodohospodářské úpravy v druhé polovině 20. století měly devastující účinek na přirozený vodní režim lužního lesa. Novomlýnská přehrada zamezila záplavám v lužním lese, a spolu s napřímením vodních toků vedla k poklesnutí hladiny podzemní vody o 1 m. Následkem toho začal lužní les, pro nějž bylo zaplavování podmínkou existence, usychat a prakticky umírat. V 90. letech bylo povodňování částečně obnoveno, celkové sucho a nedostatek vody v posledních letech ale neumožňuje zavlažování provádět v potřebném rozsahu. Pro správné fungování ekosystému je tak potřeba vodní síť revitalizovat – nejenom lepší rozvedení a zadržení vody v krajině, ale i pro obnovu pestrých stanovišť přirozených říčních koryt namísto unifikovaných „kanálů“. Dalším problémem jsou migrační překážky na tocích, jako jsou různé jezy či přehrady. Kvůli nim se ryby nemohou řekami pohybovat tak, jako by potřebovaly – ty je potřeba postupně odstraňovat nebo zprůchodňovat. 

Mizející otevřené lesy a jejich druhy
Konvenční způsoby hospodaření v lesích vznikly před cca 150 lety a prosazovaly se na území ČR různě rychle a s různou intenzitou. Tradiční formy hospodaření (jako např. pařeziny) se leckde udržely až do poloviny minulého století. Zestátnění českých a moravských lesů s centrálním plánováním usnadnily cestu k homogenizaci hospodaření. Ještě v nedávné minulosti poskytovaly lesy člověku mnoho různých užitků – pásla se v nich hospodářská zvířata, hrabalo se stelivo, osekávaly se větve jako příkrm na zimu, lesy poskytovaly dostatečné množství palivového dřeva ideálních proporcí – a žily v nich tisíce dnes stále vzácnějších druhů fauny i flóry. Centrálně plánované lesnictví však degradovalo lesy na výrobu dřeva, většina ostatních funkcí byla potlačena. Ztratila se tak nejen pestrost ve způsobech obhospodařování našich lesů, ale také pestrost biologická.
Již několik desetiletí upozorňují odborníci (biologové, ekologové a lesníci) na negativní dopady současného lesnického hospodaření v oblasti Soutoku na vzácné a zvláště chráněné druhy. Vedou je k tomu mimo jiné i výsledky studií, které jasně ukazují úbytek vzácných i chráněných druhů a snižování rozlohy a kvality jejich biotopů. 
Dřívější lesy vypadaly úplně jinak než ty dnešní. Vlivem jiných potřeb dřívějších hospodářů a obyvatel šlo spíše o pozvolnou mozaiku pařezin, otevřených porostů i starých stromů. Na toto prostředí je vázáno ohromné množství organismů, většina z nich ale v posledních desetiletích rychle mizí. Hlavní příčinou je fakt, že prakticky zmizelo jejich životní prostředí – otevřené lesy. Ještě v roce 1938 zabíraly otevřené lesy či louky s velkým množstvím solitérních stromů necelou polovinu lesů na Soutoku. Přitom to bylo již poměrně dlouhou dobu po tom, co začala intenzifikace lesního hospodaření – dřívější rozloha tohoto biotopu musela být ještě větší. V průběhu 20. století však byly tyto lesy nahrazeny hustým zapojeným lesem vysokým, se stejnověkými porosty obnovovanými pasekami. Tyto poslední zbytky jsou navíc fragmentovány do izolovaných, od sebe vzdálených plošek. Světlomilné druhy, druhy potřebující ke svému životu či vývoji velmi staré stromy nebo pařezy s trouchnivějícím dřevem, mají vyhovující podmínky velmi vzácně, vyskytují se „ze setrvačnosti“ (tzv. extinkční dluh) či na náhradních stanovištích. Jejich vymizení – pokud by se jim potřebné podmínky nezajistily úpravou lesního hospodaření – by bylo jen otázkou času. Pro podporu světlých lesů a druhů na ně vázaných by se měly výchovnými a těžebními zásahy porosty postupně prořeďovat na úkor těžeb v jednotvárných a rozsáhlých obnovních blocích. Důležité je rovněž prosvětlování lesních okrajů, a také uvolňování starých mohutných stromů uvězněných v zapojeném porostu.
Obrázek 6 Typická podoba lesa v letech 1938 až 2012

Typická podoba lesa v roce a) 1938 - pozvolná mozaika různých typů lesa, b) 1953 - období převodu na dnešní hospodaření, c) 1976 - zapojený les s velkými pasekami, d) 2012 - zapojený les rozčleněný množstvím pasek
Zdroj: AOPK ČR[footnoteRef:12] [12:  Dostupné z: https://soutok.nature.cz/ochrana-soutoku#pid=1] 

Staré solitérní stromy vyrůstaly v podmínkách otevřených lesů, na jejich formování měl vliv dostatek slunečního záření. Takové stromy jsou domovem širokého spektra organismů od mravenců či brouků po ptáky, kteří je s oblibou vyhledávají ke hnízdění. Těchto stromů – veteránů bylo v oblasti Soutoku napočítáno téměř dvanáct tisíc; nejvíce dubů (63 %), následovaných jasany, vrbami, jilmy a topoly. Velká část z nich je ale ve špatném zdravotním stavu (například s proschlou korunou) nebo mrtvá. To je dáno jak změnou vodního režimu, tak zapojením okolního lesa. Pokud bychom do budoucna takové stromy neobnovili, vymizela by za pár desítek let s nimi i většina jejich obyvatel. Kromě obnovy je třeba tyto veterány v hustých porostech uvolnit prokácením blízkého okolního porostu. Tím se prodlouží životaschopnost samotného stromu, a také atraktivita prostředí pro cenné druhy vázané na světliny a osluněné části stromů.

Těžba dřeva
Pro poslední desetiletí jsou typické vysoké těžby. Ty jsou dány nevyrovnanou věkovou strukturou zdejších lesů, kdy do mýtního věku dorůstá velké množství porostů. Plocha porostů o stáří do dvaceti, třiceti let (tedy nedávno vytěžených) přesahuje 30 %, na některých místech (třeba Tvrdonicku) byla vykácena skoro polovina porostů. Za minulé desetiletí se tak výrazně změnila věková struktura lesa: mladé porosty (do 50 let) zabírají dvojnásobek, rozloha těch starých klesla téměř na polovinu. Zbytky starých porostů jsou navíc velmi fragmentovány a izolovány.
Právě staré porosty jsou ale pro organismy obvykle mnohem důležitější než lesy mladé. Aby byla těžba dřeva ekonomičtější, probíhala navíc v tzv. obnovních blocích – uvnitř oplocenek na rozsáhlých plochách. Po těžbě navíc v lese nezůstávalo skoro žádné staré či mrtvé dřevo – paseky byly od zbytků pařezů vyčištěny, aby byla půda připravena pro nový porost. Takové dřevo je ale pro mnohé organismy klíčové, přípravou půdy jsou ničeny i některé druhy rostlin.
Proto pro účinnou ochranu přírodních hodnot je potřeba změnit konvenční způsoby lesního hospodaření, což ovšem neznamená upustit od hospodaření jako takového. Je nutné upustit od obnovy porostů velkoplošnými holosečemi a nahradit je těžbami, které jsou méně intenzivní a jsou při nich ponechávány stromy vhodné pro chráněné druhy. Rozložením těžeb na delší časový úsek dojde k potřebnému prosvětlení porostů, semenáčky nebo sazenice budou mít dostatek světla pro svůj růst a mohou za několik generací okolního lesa vyrůst v takové velikány, jaké ze Soutoku známe i dnes. V několika již dnes významných lokalitách by se naopak měly uskutečňovat pouze zásahy, které zajišťují přirozenou skladbu dřevin.

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Už v roce 1948 se objevil první návrh na ochranu zdejších lužních lesů jako „krajinářsky chráněné oblasti“.
Příprava záměru na vyhlášení CHKO je rovněž v souladu s aktuálně platnými strategickými a koncepčními dokumenty schválenými Vládou ČR, a to: 
Státní politika životního prostředí ČR 2030 s výhledem do 2050
· Cíl 3.2 Zachování biodiverzity a přírodních a krajinných hodnot
· Specifický cíl 3.2.1 Stav přírodních stanovišť se zlepšuje a ochrana druhů je zajištěna
· Specifický cíl 3.2.2 Ochrana a péče o nejcennější části přírody a krajiny je zajištěna
· Cíl 3.1 Ekologicky funkční krajina
· Cíl 3.1 Ekologická stabilita krajiny je obnovena, hospodaření v krajině je dlouhodobě udržitelné a reaguje na změnu klimatu
· Specifický cíl 3.1.1 Retence vody v krajině se zvyšuje prostřednictvím ekosystémových řešení a udržitelného hospodaření
Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky (2016–2025)
· dílčí cíl 2.4.4 „Zajistit ochranu přírodních procesů.“
· opatření „Prověření reálných možností uplatnění konceptu rozvoje plošně významných území ponechaných přírodním procesům v podmínkách ČR odbornou meziresortní diskusí.“
Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (2020–2025)
· Cíl 1.2.1 „Zajistit ochranu nebo obnovu přirozených ekosystémů na plošně významných územích formovaných převážně působením přírodních sil.“
· opatření 1.2.1.3 „Vyhodnocení stávající soustavy ZCHÚ a soustavy Natura 2000 z hlediska vhodnosti a účelnosti ponechání vybraných ekosystémů primárně působení přírodních sil i s ohledem na změnu klimatu pro naplnění předmětů a cílů ochrany těchto území.“
· Cíl 1.2.2 „Zajistit reprezentativní podchycení nejcennějších částí přírody a krajiny v rámci soustavy ZCHÚ a dokončit reprezentativní soustavu Natura 2000, jejich efektivní ochranu a kvalitu.“
· opatření 1.2.2.1 „Vyhodnocení stávajícího stavu soustavy VZCHÚ a vyhodnocení potenciálu krajiny ČR z hlediska jejího možného doplnění a úprav.“.
V roce 2020 byla Evropskou komisí předložena a následně přijata Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 “Navrácení přírody do našeho života“. Z této strategie vyplývá mimo jiné snaha zajistit přísnou ochranu přirozeným a přírodním lesům a celkově dosáhnout přísné ochrany přírody na 10 % území EU. Návrh na zřízení CHKO Soutok je tak v souladu i s touto strategií a napomůže České republice přispět k dosažení cílů EU v oblasti ochrany biodiverzity, ke kterým se zavázala. V této strategii je rovněž vyzdvihnut i ekonomický přínos biodiverzity a odpovídá tak i na řadu pochybností o ekonomičnosti zřizování přísnější ochrany přírody na území členských států, například v podobě nových VZCHÚ. Celá tato strategie EU je vyjádřením postoje EU jako smluvní strany mezinárodní Úmluvy o biologické rozmanitosti k potřebě chránit a podporovat přirozené ekosystémy z důvodu jejich nenahraditelných ekologických funkcí, které v krajině mají.

Identifikace dotčených subjektů
a) Ministerstvo životního prostředí (MŽP) 
b) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) 
c) Obce a města, jejichž katastrální území se nachází či částečně zasahuje na území navrhované CHKO Soutok – Břeclav, Bulhary, Hodonín, Ladná, Lanžhot, Lednice, Kostice, Mikulčice, Moravská Nová Ves, Podivín, Přítluky, Rakvice, Tvrdonice, Týnec, Zaječí
d) obce s rozšířenou působností (ORP) v jejichž správním území se nachází navrhované CHKO Soutok – Břeclav, Hodonín
e) Jihomoravský kraj 
f) obyvatelé v daných obcích

Popis cílového stavu
Dlouhodobým cílem je zajištění ochrany přírody, krajiny a biodiverzity v ČR. U soutoku Moravy a Dyje převažuje říční krajina lužních lesů a luk s mohutnými solitérními duby, protkaná sítí slepých ramen a tůní. Útočiště tam nachází mnoho ohrožených druhů živočichů a rostlin. Člověk je nedílnou součástí této krajiny – obýval ji odpradávna a díky pečlivě plánované krajinné kompozici jí vtiskl jedinečnou a harmonickou podobu. Aby tato krajina zůstala i nadále tak cenná a unikátní, potřebuje ochranu a vhodné hospodaření.
Cílem je zajistit trvalou péči spočívající i ve speciálních opatřeních na části území s výskytem cenných složek ekosystémů a zachovat či zlepšit stav předmětů ochrany jednotlivých EVL (přírodních stanovišť i druhů) na území CHKO a zachovaní či zlepšení stavu populací druhů, které jsou předmětem ochrany PO.

Předměty ochrany zvláště chráněného území a jejich popis
Chráněná krajinná oblast Soutok (dále jen „CHKO“) je navržena na vyhlášení z důvodu zajištění potřebné ochrany a péče o přírodní a krajinné hodnoty unikátního území soutoku Moravy a Dyje a nalezení takového využívání přírodních hodnot v dané oblasti, které zajistí jejich ochranu.
Soutok Moravy a Dyje je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub, neobyčejná biologická rozmanitost a druhová pestrost zdejší přírody souvisí i se způsobem hospodaření a zdejší lesní porosty jsou z více než 96 % ve vlastnictví státu. Vyhlášení CHKO neznamená, že se na tomto území přestane hospodařit, právě naopak. Bude zde však třeba hospodařit šetrnějšími formami s vyloučením velkých holosečí a rozlehlých obnovních celků a realizovat více lesnických opatření ve prospěch cenných druhů a biotopů.

Dlouhodobé cíle ochrany zvláště chráněného území
Dlouhodobým cílem ochrany přírody a krajiny v CHKO Soutok je:
· zachování krajinných a přírodních hodnot v území, zachování či zlepšování přírodních funkcí krajiny, zejména její ekologické resilience a rezistence, migrační prostupnosti a retenční schopnosti niv řeky Moravy a Dyje a jejich přítoků,
· zachování a obnova přirozeného vodního režimu povrchových a podzemních vod
v území, včetně obnovy přirozeného záplavového režimu v lesích a na nivních loukách, 
· zachování typického rázu harmonické krajiny a její pestrosti s komplexy nížinných lužních lesů, vodních a lučních ekosystémů a zachování přirozených a polopřirozených společenstev se vzácnými druhy rostlin, hub a živočichů,
· zachování památkových objektů a celků s vysokou krajinářsko-architektonickou hodnotou, zachování současné volné krajiny bez zástavby,
· zachování rozmanitosti biotopů tekoucích i stojatých vod a litorálních stanovišť a zachování populací na ně vázaných rostlin a živočichů,
· obnova příznivého morfologického stavu toků řeky Moravy a Dyje a přítoků a dynamiky říčních procesů, 
· podpora a obnova přirozené druhové skladby lesních ekosystémů a obnova lesních porostů nepasečnými způsoby,
· zvýšení podílu lesních společenstev s dochovanou přírodě blízkou dřevinnou skladbou, optimální prostorovou strukturou, zejména otevřené porosty s dostatkem osluněných starých stromů a dostatečným podílem tlejícího dřeva a zachování jejich celků bez fragmentace,
· udržení kontinuity vysokého zastoupení senescentních stromů jako biotopu vzácných druhů bezobratlých a hub v lesních porostech,
· obnova druhové pestrosti lučních společenstev, 
· zachování druhové pestrosti území péčí o biologicky cenná společenstva a zajištění vhodných životních podmínek pro významné druhy rostlin, hub a živočichů, zejména udržováním rozvolněné struktury vybraných lesních porostů, výchovnými zásahy, vedoucími k vytváření senescentních a solitérních stromů s dostatečně vyvinutou korunou, údržbou a obnovou cenné vegetace hrúdů a biologicky šetrnou péčí o nelesní společenstva (formou mozaikové seče apod.),
· zachování solitérních dubů a dalších významných stromů v dobrém zdravotním stavu,  
· významné omezení výskytu invazních druhů ve volné krajině, 
· zachování a zlepšení dochovaného stavu předmětů ochrany EVL Soutok-Podluží, EVL Niva Dyje, Ptačí oblasti Soutok-Tvrdonicko.

Základní principy péče o předměty ochrany zvláště chráněného území
a) harmonicky utvářená krajina s typickým krajinným rázem daným zejména charakterem říční nivy řek Moravy a Dyje s rozsáhlým komplexem lužních lesů nížinného typu, s mozaikou lesních, lučních, mokřadních a vodních ekosystémů, s památkově významnými objekty a krajinnými úpravami, zejména v areálu slovanských hradišť
a v Lednicko-valtickém areálu,
· vhodným způsobem obnovy a hospodaření zachovat rozsáhlé komplexy lužních lesů, 
· zachovávat krajinnou mozaiku v okrajových částech území, charakteristickou zastoupením různě zemědělsky obhospodařovaných nelesních ekosystémů, drobných lesů, mokřadních a vodních ekosystémů a podporovat její obnovu,
· zachovávat prostředí památkově významných objektů a celků s vysokou krajinářsko-architektonickou hodnotou a zachování komponované krajiny Lednicko-valtického areálu včetně hospodářského uspořádání krajiny zavedeného během dlouhodobého vlastnictví části území rodem Lichtenštejnů,

b) přírodní funkce krajiny, zejména její ekologická rezistence a resilience, migrační prostupnost a vodní režim s rozlivy, retencí vody v krajině a dynamikou říčních procesů údolní nivy,
· pečovat o vymezený ÚSES a udržovat či zvyšovat jeho ekologicko-stabilizační funkčnost,
· prosazovat zachování a zlepšování druhové a prostorové skladby lesů směrem k jejich vyšší ekologické rezistenci a resilienci,
· zlepšovat migrační prostupnost krajiny odstraňováním migračních bariér,
· zvýšit přirozenou retenční schopnost krajiny podporováním zatravňování zemědělských pozemků v nivě, prováděním revitalizací a podporou renaturací vodních toků a zachováním a obnovou mokřadů,

c) přirozená koryta vodních toků, periodicky průtočná či odstavená říční ramena a tůně a jiné mokřady, a na ně vázaná vodní a mokřadní společenstva,
· obnovovat a vhodně pečovat o mokřadní stanoviště v krajině s cílem zachovat jejich rozlohu a biologickou kvalitu na ně vázaných společenstev,
· obnovovat přirozenou dynamiku jejich vodního režimu, včetně rozlivů do lesů a nivních luk,
· podporovat a provádět revitalizace a renaturace vodních toků, 
· obnovovat a vhodně pečovat o břehové porosty vodních toků a stojatých vod,

d) lesní společenstva nížinných lužních lesů s vysokou přírodní hodnotou a druhovou pestrostí, zejména tvrdé luhy s dubem letním s významným výskytem senescentních stromů a tlejícího dřeva, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy a panonské dubohabřiny
a na ně vázaná biota se vzácnými druhy rostlin, hub a živočichů,
· udržovat nefragmentované celky přirozených lesních společenstev, pečovat o populace na ně vázaných druhů rostlin, hub a živočichů,
· zajišťovat zachování přirozených porostů a prosazovat vhodný způsob jejich obnovy bez snížení jejich biodiverzity,
· udržovat či zlepšovat druhovou skladbu a věkovou a prostorovou rozrůzněnost lesů,
· zachovávat v lesních porostech vysoký podíl senescentních stromů, ponechávat takové stromy až do rozpadu, vytvářet podmínky pro výchovu osluněných mohutných stromů rozvolňováním porostů a zajišťovat tak trvalou kontinuitu vysokého zastoupení senescentních stádií stromů v lesních porostech,  
· zvýšit v porostech podíl tlejícího dřeva v různých formách,
· podporovat přírodě blízké formy lesního hospodaření, zejména různé formy nepasečného hospodaření a ponechávání výstavků do jejich rozpadu, 
· podporovat speciální management lesů pro zachování jejich biodiverzity, zejména cílené pěstování rozvolněných porostů,
· podporovat ekosystémy lužních lesů cílenými zásahy nahrazujícími přirozený záplavový režim,

e) nelesní travinná společenstva, kontinentální nivní louky, mezofilní ovsíkové louky
a specifická stepní vegetace na výše položených lokalitách tzv. „hrúdech“,
a na ně vázaná biota, 
· udržovat luční porosty pravidelnou biologicky šetrnou péčí zejména sečením, případně pastvou,
· realizovat vhodná opatření k obnově biodiverzity travinných společenstev,
· pečovat o společenstva vhodným způsobem seče, zejména mozaikovou sečí, případně prováděním postupných časově oddělených sečí,
· tlumit a předcházet zarůstání přírodě blízkých nelesních společenstev,
· omezovat výskyt nepůvodních invazních druhů, 

f) dřeviny rostoucí mimo les, zejména solitéry a skupiny starých stromů na nivních loukách,
· chránit skupiny zeleně a jednotlivé stromy rostoucí mimo les na loukách,
· podporovat údržbu stávající nelesní zeleně ve volné krajině,
· podporovat výsadbu zeleně, zejména solitérních stromů a alejí domácích druhů dřevin u místních komunikací,

g) přírodní stanoviště nebo stanoviště druhů, které jsou předmětem ochrany EVL Soutok-Podluží a EVL Niva Dyje, 
· zajišťovat vhodný management na podporu biotopů druhů, které jsou předmětem ochrany EVL Soutok-Podluží a EVL Niva Dyje dle příslušných souhrnů doporučených opatření, 
· zajišťovat vhodný management na podporu přírodních stanovišť, která jsou předmětem ochrany EVL Soutok-Podluží a EVL Niva Dyje dle příslušných souhrnů doporučených opatření.

Rámcová opatření související s využíváním území:
· zajistit vyhrazení tradičních míst pro táboření a pořádání letních dětských táborů (např. u rybníka Šutrkol a Dlouhý rybník v k. ú. Zaječí, u Nejdku, u Předního Žabníku v k. ú. Mikulčice, u Podivína na Staré Dyji tzv. sokolské koupaliště),
· spolupracovat na vytvoření Integrovaného plánu prevence a tlumení komářích kalamit v návaznosti na aktivity a opatření obnovy vodního režimu v území,
· spolupracovat na údržbě památkově chráněných objektů k přírodě šetrnými postupy, 
· spolupracovat na zřízení sezónního záchytného parkoviště u obce Lednice při silnici na Podivín s využitím krajinářsky a k přírodě šetrných postupů,
· spolupracovat na pořádání tradičních kulturních akcí v okolí památkových objektů Lednicko-valtického areálu a slovanských hradišť Pohansko a Mikulčice způsobem zohledňujícím přírodní hodnoty území.

(Pozn.: Principy péče, zásady využívání území CHKO a rámcová opatření budou zahrnuty do příslušných kapitol plánu péče o CHKO Soutok, který bude projednán v souladu s § 38 zákona a vyhláškou MŽP č. 45/2018 Sb.)


Zhodnocení rizika
Soutok je unikátní krajina, která začala přicházet o druhovou pestrost kvůli dlouhodobým konvenčním způsobům hospodaření. Hospodaření v posledních dekádách snižovalo její biologickou hodnotu, stav ekosystémů a druhovou pestrost a je v podstatě pozůstatkem dob minulých. Populace vzácných a ohrožených druhů mizí nebo se jejich počty významně snižují. Hlavní příčiny ohrožení jsou podrobně rozebrány v kapitole definice problému (viz výše), zde uvádíme jen souhrnně ve zkratce.

Změny vodního režimu 
Vodohospodářské úpravy v druhé polovině 20. století měly devastující účinek na přirozený vodní režim lužního lesa. Novomlýnská přehrada zamezila záplavám v lužním lese, a spolu s napřímením vodních toků vedla k poklesnutí hladiny podzemní vody i o 1 m. Následkem toho začal lužní les, pro nějž bylo zaplavování podmínkou existence, usychat a prakticky umírat. V 90. letech bylo zavlažování částečně obnoveno, celkové sucho a nedostatek vody v posledních letech ale neumožňuje zavlažování provádět v potřebném rozsahu. Pro správné fungování ekosystému je tak potřeba vodní síť revitalizovat – nejenom lepší rozvedení a zadržení vody v krajině, ale i pro obnovu pestrých stanovišť přirozených říčních koryt namísto unifikovaných „kanálů“. Dalším problémem jsou migrační překážky na tocích, jako jsou různé jezy či přehrady. Kvůli nim se ryby nemohou řekami pohybovat tak, jako by potřebovaly – ty je potřeba postupně odstraňovat nebo zprůchodňovat.  

Změny způsobu lesního hospodaření
Současné lesnické hospodaření vede k úbytku vzácných i chráněných druhů a snižování rozlohy a kvality jejich biotopů. Za minulé desetiletí se výrazně změnila věková struktura lesa, kdy mladé porosty do 50 let zabírají dvojnásobek rozlohy, zatímco rozloha starých lesů klesla téměř na polovinu. Zbytky starých porostů jsou navíc velmi fragmentovány a izolovány. Po těžbě navíc v lese nezůstávalo skoro žádné staré či mrtvé dřevo – paseky byly od zbytků pařezů vyčištěny, aby byla půda připravena pro nový porost. Staré porosty a dřevo je ale pro mnohé organismy klíčové a přípravou půdy jsou ničeny i některé druhy rostlin. Proto pro účinnou ochranu přírodních hodnot je potřeba změnit konvenční způsoby lesního hospodaření a upustit od obnovy porostů velkoplošnými holosečemi a nahradit je těžbami, které jsou méně intenzivní a jsou při nich ponechávány stromy vhodné pro chráněné druhy.

Zemědělská činnost
V důsledku zemědělské činnosti byly od 50. let rozorány velké rozlohy dřívějších luk (trvalých travních porostů) na kterých se v současnosti intenzivně hospodaří. Vzhledem ke změnám vodního režimu (nedochází k pravidelným záplavám) a postupně může docházet k úbytku živin. Intenzivní zemědělství a nevhodná volba plodin umožnili rozšiřování nepůvodních druhů, které mohou mít nežádoucí vliv i na samotnou produkci. Neřízené používání pesticidů může, vzhledem k propojenosti podzemních vod způsobovat sníženou kvalitu vod a mít negativní efekt na některé vzácné druhy živočichů. Důsledky takových činností je nutné komplexně vyhodnocovat a případně zavádět účinná opatření.
Na některých místech stále dochází k občasným rozlivům, které mají pozitivní efekt na přírodní fenomény, ať se jedná o vzácné korýše, nebo ptáky vázané na tyto vodní plochy (vodní ptactvo, brodivý). Tato místa byla přednostně zařazena do II. zóny CHKO tak, aby potenciální intenzivní technologie nezpůsobovaly negativní ovlivnění přírodních fenoménů vázaných na polní rozlivy. Pro zajištění kvalitní produkce byla taková místa v minulosti odvodňována a oblast tak přicházela o cenné biotopy. V budoucnu je proto vhodné zajišťovat pouze přirozený odtok v těchto lokalitách. 

V případě ponechání současného stavu (pokud nebude zajištěna adekvátní ochrana předmětného území) nedojde k potřebné změně způsobu využívání území, které je klíčové pro zachování vysoké biologické rozmanitosti oblasti Soutok.

Návrh variant řešení
Varianta 0 – současný stav úrovně ochrany území
V současnosti jsou na území Soutoku dvě malé národní přírodní rezervace Ranšpurk (19,2 ha) a Cahnov-Soutok (15,04 ha), které chrání jen z malé části hodnotné porosty lužního lesa v jádrové oblasti. Další menší zvláště chráněná území zahrnují převážně vodní a mokřadní ekosystémy v izolovaných úsecích podél řeky Moravy a Dyje. 
Území je chráněno v rámci soustavy Natura 2000 – evropsky významnými lokalitami (EVL) Niva Dyje a Soutok – Podluží a dále ptačími oblastmi (PO) Soutok-Tvrdonicko a Lednické rybníky. Dále je území součástí Biosférické rezervace Dolní Morava a část území Lednicko-valtický areál je zapsán na seznam UNESCO. Území Lednických rybníků a Mokřady dolního Podyjí jsou také součástí sítě mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy, přesto současný způsob využívání tohoto území neodráží tyto uvedené mezinárodní statuty ochrany území a z nich plynoucí potřeby ochrany jednotlivých stanovišť, a dochází tak k negativnímu trendu ve zhoršování přírodních hodnot a stavu jednotlivých stanovišť.

Varianta 1 – ochrana území formou MZCHÚ
Tato varianta počítá se zajištěním ochrany pouze soustavou nově vyhlášených maloplošných zvláště chráněných území[footnoteRef:13], na nichž by různověký lužní les pokrýval přibližně dvě pětiny až jednu polovinu plochy území Soutoku (a také tedy CHKO Soutok). Tato území budou mimo jádrovou část Soutoku pouze izolované plochy, na ostatních částech Soutoku bude pokračovat současné běžné (holosečné) lesnické hospodaření. Tento typ lesa je tzv. stejnověký (běžný hospodářský) les, kde se pravidelně střídají velké plochy lesa, na nichž rostou stromy přibližně stejného věku, s pasekami. Ve druhé variantě se proto jedná o podobu ochrany, kde se oba předchozí typy lesa budou střídat. Plochy stejnověkého lesa by se střídaly s plochami různověkého lesa (rostoucího v přírodní rezervaci). Proto je druhá varianta ochrany, počítající se soustavou maloplošných zvláště chráněných území, pro potřeby této studie označována jako střídající se typy lesa. [13:  Aktuálně se připravuje vyhlášení NPP Soutok a NPR Lanžhotské pralesy v jádrové oblasti území, v ostatních částech území Soutoku se předpokládá vyhlášení menších cenných lokalit v kategorii PR a PP.  ] 

Ochrana na daném území Soutoku formou nově vyhlášených maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) dostatečně nezajistí plošnou ochranu jednotlivých stanovišť lužní krajiny v nivě řeky Moravy a Dyje a nezajistí ochranu dynamiky říčních procesů v tomto území, tedy přírodních funkcí či ochranu dochovaného rázu krajiny.

Varianta 2 – ochrana území formou CHKO
Tato varianta ochrany počítá s vyhlášením CHKO Soutok v přírodně hodnotném území oblasti Soutoku o rozloze 13,94 tis. ha, což umožňuje plošný a efektivní management ochrany přírody a krajiny na celém území Soutoku zahrnující obě zdejší evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Tato varianta zajistí šetrné hospodaření přibližně na 90 % ploch lesních ekosystémů Soutoku a současně zohledňuje ve středoevropském prostoru jedinečnou ekologickou hodnotu komplexů panonského lužního lesa a biodiverzity oblasti Soutoku. Tato podoba ochrany zahrnující specifické lesnické hospodaření v téměř celé rozloze je tzv. různověký les rostoucí v chráněné krajinné oblasti, v němž se střídají prosvětlené plochy se starými solitérními stromy a místa, kde v uvolněném prostoru už prorůstá mladý les zajistí vhodným způsobem efektivní ochranu předmětů ochrany EVL Soutok Podluží a Niva Dyje a PO Soutok-Tvrdonicko.
Vymezení zón ochrany CHKO bude stanoveno vyhláškou MŽP.
Ochranné podmínky zvláště chráněného území
Na celém území chráněné krajinné oblasti je možné pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody:
a) zasahovat do přirozené retenční schopnosti údolní nivy řek Moravy a Dyje a jejich přítoků, zejména provádět zemní práce, změny terénu nebo těžební, jim podobné a s nimi související práce, pokud mohou způsobit změnu vodního režimu a jsou prováděny mimo zastavěné území obce, s výjimkou terénních úprav prováděných na základě povolení nebo jiného úkonu podle stavebního zákona, a úkonů souvisejících s údržbou, provozem a opravami vodárenských zařízení zajišťujících výrobu pitné vody,
· Většina předmětů ochrany CHKO je vázána na nivu řek Moravy a Dyje, jejích ramen, přítoků a dalších přírodních či umělých toků. Zásahy do konfigurace terénu např. zarovnávání terénních sníženin, ukládání a rozhrnování zeminy, vytváření a zpevňování náspů, byť by byly plošně malé nebo nízké, v nivě s minimálními výškovými rozdíly mění hydrologické podmínky a snižuje retenční schopnost území, negativně ovlivňuje podmínky přirozeného vývoje na vodním režimu závislých společenstev s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů.
b) upravovat nebo měnit koryta vodních toků, zejména vytvářet na nich příčné překážky, stupně a prahy, nebo přemisťovat sediment, nejedná-li se o činnosti vyžadující povolení, opatření nebo jiné úkony podle jiných právních předpisů, 
· V krajině nacházející se v nivě řek Moravy a Dyje je ochrana bioty i přirozené dynamiky říčních systémů jedním z hlavních cílů ochrany přírody v území. Jejich vodní režim je zásadním činitelem, který v nivě ovlivňuje stav a vývoj všech přírodních a přírodě blízkých ekosystémů a jejich složek. Povrchové vodní toky (přirozenou morfologii jejich koryt) je třeba chránit, zejména s ohledem na zachování přirozeného vodního režimu niv mnoha vodních toků, které jsou v závislosti na výši hladiny trvale či občasně protékané, či vytvářejí slepá ramena a tůně, a to včetně průběhu a tvaru jejich koryt. Nevhodné zásahy do vodních toků (úprava koryt vodních toků, vytváření nových stupňů, přemisťování sedimentů či splavenin apod.) mohou způsobit negativní změnu přirozeného vodního režimu a poškodit přítomné vzácné druhy či společenstva.
c) provádět činnosti, které mohou snížit hladinu povrchové nebo podzemní vody, nebo záměrně měnit hladinu povrchových vod mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí, nejedná-li se o činnosti vyžadující povolení, opatření nebo jiné úkony podle jiných právních předpisů a o manipulace s vodní hladinou podle schváleného manipulačního řádu,
· Většina společenstev CHKO je silně závislá na přirozeném vodním režimu a jeho dynamice v nivě řek Moravy, Dyje a dalších vodních toků. Jakékoliv činnosti, které by významně měnily vodní režim oblasti, zejména snižovaly hladinu povrchové či podzemní vody by měly negativní dopad na stav společenstev v nivě a vedly by ke snížení jejich biologické rozmanitosti.  
d) odstraňovat litorální porosty a plovoucí nebo ponořenou vegetaci rybníků a dalších vodních nádrží,
· Na rybnících a tůních se nacházejí některé zvláště chráněné druhy rostlin, také společenstva vodních rostlin jsou vzácná a cenná. Vodní a mokřadní (litorální) vegetace je prostředím a potravním zdrojem pro většinu bezobratlých živočichů, obojživelníků a ptáků, rizikovým zásahem je například: kosení tvrdých či měkkých porostů. Tyto aktivity je třeba regulovat na míru únosnou z hlediska ochrany přírody. 
e) odbahňovat rybníky a další vodní nádrže a ukládat vytěžené sedimenty, těžit nerosty, provádět geologické práce, hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem,
· V navrženém území CHKO Soutok je, i při relativně malém počtu rybníků a vodních nádrží, jejich význam velký, nejen z hlediska zachování vodního režimu v území, ale také jako zachování stanovišť vzácných druhů, zejména bezobratlých a ptáků. Běžnou praxí v rámci údržby rybníků je jejich odbahňování. Ukládání vytěženého sedimentu v okolí, pokud se při něm např. vytvoří valy, může mít negativní vliv na přirozený záplavový vodní režim v širším okolí, s negativními důsledky pro stav zejména vlhkomilných a mokřadních společenstev.
f) chovat nebo vypouštět kachny divoké,
· Kachna divoká je jedním z nejběžnějších druhů vodních ptáků. Jedná se o konkurenčně schopnější druh, který je schopen vytlačovat jiné druhy kachen a zabírat jejich hnízdní a potravní niku. Vypouštění uměle odchovaných kachen divokých do cenných mokřadních ploch v území CHKO může na tyto lokality působit výrazně negativně. Nepřirozeně početný výskyt kachen na mokřadech, které pro ně nemají dostatečnou stanovištní kapacitu, způsobuje degradaci zdejších společenstev rostlin a živočichů, snižování potravní nabídky pro ostatní ptáky a jejich vytlačování z lokality, znečišťování vody a zvyšování trofie, snižování průhlednosti vody atd. Proto není žádoucí stavy kachny divoké v CHKO navyšovat umělým odchovem a jejím vypouštěním.  
g) vysazovat ryby mimo rybářské revíry,
· Území v nivě Moravy a Dyje je protkáno hustou sítí vodních toků, přírodních i umělých. Některé z těchto toků jsou jen dočasné a vodou zásobují periodické tůně s významným výskytem obojživelníků a dalších vzácných druhů. Vysazování ryb přímo do tůní nebo do toků může vést k ohrožení populací těchto druhů zvýšenou predací. Z ochranné podmínky jsou vyňaty toky Moravy a Dyje, protože množství ryb v nich regulovat není v rámci CHKO účelné.
h) obnovovat nebo udržovat prvky odvodnění,
· Na území CHKO se místy nachází dlouhodobě neudržované a nefunkční plošné a liniové prvky odvodnění pozemků, především podrobného odvodňovacího zařízení. V případě otevřených kanálů se dnes často jedná o poměrně přírodně hodnotná stanoviště, s prokázaným výskytem vzácných i zvláště chráněných druhů živočichů či s biologicky hodnotnými břehovými porosty. Jejich obnova do původního projektovaného stavu (přímé kanály bez břehových porostů) znamená výrazné oslabení ekologických funkcí nivní krajiny. Obnova již nefunkčního podzemního odvodnění může také vést k negativnímu ovlivnění či zániku biologicky cenných mokřadů. 
i) pořádat a organizovat akce s účastí větší než 500 účastníků mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,
· Pořádání akcí s velkým počtem účastníků mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody by mohlo poškodit (případně i nenávratně zničit) přírodní hodnoty a předměty ochrany CHKO, buď vlastním rozsahem akce v místech s vysokým zastoupením předmětů ochrany, nebo jejím pořádáním v nevhodném období např. v období hnízdění ptáků v jarním a na začátku letního období. Ochranná podmínka umožní včas nežádoucím vlivům předejít, aniž by na souhlas orgánu ochrany přírody byly vázány akce pořádané v území pravidelně několik let.
j) vyznačovat pěší, cyklistické, jezdecké, vodácké, běžecké trasy a jiné obdobné tratě, trasy a stezky mimo pozemní komunikace,
· Území je protkáno poměrně řídkou sítí turistických tras a cyklotras. V území lze po vyhlášení CHKO očekávat nárůst zájmu o rozšiřování rekreačních aktivit a vyznačování tras pro další aktivity (např. jezdectví). Jejich nevhodný rozvoj může znamenat ohrožování či poškozování předmětů ochrany CHKO. Trasy je třeba volit s ohledem na předměty ochrany a není žádoucí jejich vymezování ponechat nekontrolovatelnému vývoji. Relativně nedotčené části přírody s vysokou přírodní hodnotou (např. hnízdiště vzácných druhů dravců) by měla být chráněna před rušením pohybem návštěvníků, a proto je třeba trasy pro návštěvníky volit s ohledem na výskyt předmětů ochrany CHKO a uvedené aktivity regulovat.
k) umisťovat informační, reklamní nebo propagační zařízení mimo zastavěná území a zastavitelné plochy obcí,
· Území s množstvím přírodních atraktivit bude cílem velkého počtu návštěvníků. Snaha informovat je o nabízených službách s sebou přináší i zájem o instalace nejrůznějších informačních a propagačních zařízení. Nevhodné umístění zařízení v krajině (zejména velkoformátových reklam) může působit rušivě v dochovaném přírodním prostředí, případně i negativně zasáhnout do hodnot krajinného rázu.
l) umisťovat mimo uzavřené objekty veřejné osvětlení a jiné světelné zdroje, jejichž světelný tok směřuje nad vodorovnou rovinu procházející středem světelného zdroje, pokud se nejedná o dočasná přenosná osvětlení vyžadovaná jinými právními předpisy, 
· Světelné znečištění způsobené výkonnými zdroji, např. nevhodně nasvícené objekty či billboardy, působí rušivě na volně žijící živočichy. Tyto zdroje působí jako světelné pasti pro hmyz, který je světlem přitahován, způsobují změny reprodukčního chování ptáků a dezorientaci ptáků při dálkových migracích, rušivě působí i na savce, zejména netopýry. Veřejné osvětlení je vhodné instalovat vodorovně, pouze s minimálním náklonem, aby docházelo k maximálnímu osvětlení komunikace a minimálnímu úniku světla do okolí. Ochranná podmínka se nevztahuje na dočasné osvětlení vyžadované podle jiných právních předpisů (např. povinné osvětlení lovného místa během nočního lovu ryb).
m) provádět leteckou aplikaci biocidů a hnojiv
· Většina území CHKO je silně závislá na dynamice vodního režimu řek Moravy, Dyje a dalších vodních toků. Kvalita povrchových vod v nivách těchto vodních toků je určující pro stav předmětů ochrany. Aplikace jakýchkoliv chemických prostředků (hnojiv a biocidů) musí být prováděna velmi citlivě a s ohledem na to, že přenesení jejich účinků do vodního prostředí může způsobit poškození až úplnou likvidaci mimořádně cenných rostlinných a živočišných společenstev či populací, a to i v lokalitách od místa aplikace vzdálených. Letecká aplikace je současně, vzhledem k snadnému dopadu aplikovaných látek mimo cílové plochy, riziková pro cenná společenstva rostlin a živočichů nacházející se v CHKO často v jejich bezprostředním sousedství. 
· Speciální situací je prevence komářích kalamit postřikem selektivního přípravku (na bázi Bacillus thuringiensis subsp. israelensis) pomocí pozemního postřikovače nebo letecky v rámci „Plánu integrované prevence komářích kalamit“ na základě výjimky povolené na dlouhé časové období, která bude navázána na pravidelný monitoring území a realizaci opatření dle Plánu. Aplikace selektivního přípravku má akceptovatelné dopady na ekosystémy (tůně včetně periodických, rozlivy) a zároveň je při včasném zásahu dostatečně efektivní (zkušenosti z CHKO Litovelské Pomoraví).  

Na území I. a II. zóny chráněné krajinné oblasti lze pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody
a) provádět vzlety a přistání se sportovními létajícími zařízeními,
· Lesy a mokřady jsou významným hnízdištěm ptáků, včetně druhů chráněných. Při letech sportovních létajících zařízení nízko nad terénem, zejména při provozu malých osobních helikoptér, u nichž jejich manévrovací schopnosti umožňují nízký let nad terénem či lesními porosty nebo setrvání v letu na místě, může docházet k rušení citlivých druhů živočichů a negativnímu ovlivnění jejich výskytu v území či úspěšnosti jejich rozmnožování (mezi takové druhy patří např. vzácné druhy dravců, čáp černý, na mokřadech mohou být rušením negativně ovlivněni např. hnízdící brodiví a vrubozobí ptáci nebo bahňáci).
b) provozovat letadla způsobilá létat bez pilota nebo modely letadel, kromě letů pro zajištění bezpečnosti státu, ochrany osob a jejich zdraví, majetku nebo veřejného pořádku, a letů pro potřeby orgánů ochrany přírody,
· stejné viz bod výše
c) rozorávat travní porosty na všech druzích pozemků, provádět jejich obnovu a přísev,
· V navrhované I. a II. zóně CHKO se často vyskytují biologicky cenné travní porosty, které jsou předmětem ochrany, a je tedy třeba vyloučit veškerou činnost, která by tato druhově bohatá luční společenstva významně znehodnocovala a zhoršovala tak jejich stav. Část těchto porostů vznikla zatravněním pozemků, jež v katastru nemovitostí nejsou vedeny jako TTP (orná půda, ostatní, neplodná půda aj.). Rozorávání (stejně i obnova a přísev) těchto druhově bohatých luk vede k poškozování předmětů ochrany, a to nejen ke zničení (poškození) rostlinného společenstva, ale může vést také k usmrcení vzácných druhů živočichů či ke zničení jejich biotopu.
d) mulčovat travní porosty mimo údržbu tělesa pozemních komunikací,
· Důvodem návrhu BOP je zájem ochrany přírody předcházet v I. a II. zóně CHKO nežádoucímu snižování biologické rozmanitosti travino-bylinných ekosystémů, zejména druhové pestrosti bezobratlých živočichů a rostlin v důsledku mulčování. Při mulčování dochází i k usmrcování zde se vyskytujících živočichů, negativní ovlivnění jejich populací v porovnání s údržbou louky kosením je nesrovnatelně vyšší. Výjimkou je udržování tělesa pozemních komunikací, kde nedochází ke sklizni travní hmoty či sena a mulčování je technologicky obtížně nahraditelné.
e) provádět mýtní nebo předmýtní úmyslné těžby, které nebyly umístěny ve schváleném lesním hospodářském plánu nebo v převzaté lesní hospodářské osnově,
· Důvodem návrhu BOP je zájem ochrany přírody předcházet v lesích nacházejících se v I. a II. zóně CHKO poškozování nebo nežádoucím (negativním) změnám lesních ekosystémů a jejich dílčích přirozených složek v důsledku provádění úmyslných mýtních nebo předmýtních těžeb, které nejsou umístěny (resp. jsou blíže nespecifikovány) v lesním hospodářském plánu (LHP) nebo lesní hospodářské osnově (LHO). Orgán ochrany přírody vydává ke schválení LHP a k protokolárnímu předání LHO závazné stanovisko (podle § 4 odst. 3-4 zákona), kterým potvrzuje, že realizace předloženého návrhu LHP (LHO) není v rozporu se zákonem a jinými právními předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny. Orgán ochrany přírody však může takto posoudit jen těžební záměry, které jsou v předloženém návrhu LHP (LHO) umístěné (tzn. dostatečně specifikované). Přitom realizací neumístěných zásahů by také mohlo dojít k poškozování nebo nežádoucím (negativním) změnám lesních ekosystémů a jejich dílčích přirozených složek.
f) provádět nahodilou těžbu u dubů, jilmů, lip, hrušní a jabloní v porostech nad 80 let věku a domácích druhů topolů a vrb v porostech nad 40 let věku, není-li nezbytná z důvodu bezprostřední ochrany životů a zdraví osob nebo bezprostřední ochrany majetku.
· Důvodem návrhu je zájem ochrany přírody předcházet v lesích v I. a II. zóně CHKO nežádoucímu snižování biologické rozmanitosti lesních ekosystémů v důsledku provádění nahodilé těžby, konkrétně druhové pestrosti přirozeně se vyskytujících organizmů vázaných na dožívající dřeviny a mrtvé dřevo (včetně zvláště chráněných a jiných vzácných druhů organizmů). Dřevo dožívajících a odumřelých dřevin je vedle půdy druhově nejbohatší složkou lesních ekosystémů. Nahodilá těžba není z důvodu nepředvídatelnosti rozsahu předmětem lesnického plánování, není tedy řešena v LHP nebo LHO a nahodilé těžby malého rozsahu nejsou před provedením ani posuzovány z hlediska možných vlivů na chráněné části přírody.
· Návrh BOP se nevztahuje na nahodilé těžby jasanu, kterých je v území vzhledem k výskytu patogenu Chalara fraxinea velké množství i v mladých porostech bez výskytu předmětů ochrany a na nahodilé těžby geograficky nepůvodních druhů dřevin, se kterými není běžně spojen výskyt zvláště chráněných druhů. BOP také zohledňuje nutnost provádění nahodilé těžby z důvodu ochrany života, zdraví nebo vlastnictví (majetku) osob a znění není ani v rozporu s povinností vlastníka lesa preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů, neboť na listnaté dřeviny nejsou vázány druhy hmyzu se statutem kalamitních škůdců.

Na území III. zóny chráněné krajinné oblasti lze pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody:
a) vysazovat plantáže geograficky původních dřevin na pozemcích, které nejsou určeny pro plnění funkce lesa,
· Výsadbou plantáží dřevin na lučních a mokřadních lokalitách i na orné půdě, na které dochází k periodickému zaplavení, dochází k destrukci takovýchto společenstev (naprostá změna struktury ekosystému, zastínění, poškození mechanickou kultivací půdy, eutrofizace). Na orné půdě dochází k omezení a ztrátě atraktivity biotopu (hnízdního i potravního) pro některé zvláště chráněné druhů ptáků, např. chřástala polního, čápa bílého, čápa černého, vodouše rudonohého, konipasa lučního a mnohé další. Výsadbou kultivarů původních druhů je ohrožován genofond dřevin měkkého luhu (hrozí další křížení s autochtonní populací topolu černého, vrby bílé apod.).
b) rozorávat trvalé travní porosty mimo zastavěná území a zastavitelné plochy obcí
· V zemědělské krajině dochází k obnově trvalých travních porostů (rozorávání a nové dosetí, případně přísev) z důvodu zvýšení kvality píce. Rozorávání obvykle vede ke snížení biologické hodnoty porostu, případně též k ohrožení dalších společenstev v nivě (splachy půd, hnojiv či chemických prostředků do přírodě blízkých společenstev a do povrchových i podzemních vod). Rozorávání trvalých travních porostů však bude možné na místech, kde se nevyskytují významné biotopy, nedojde k ohrožení okolí a plocha bude zatravněna vhodným osivem.


Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Porovnání jednotlivých variant a identifikace dopadů vychází ze studie „Vyhodnocení socioekonomických dopadů vyhlášení CHKO Soutok“ [footnoteRef:14] (dále jen „socioekonomická studie“) zpracovanou v roce 2021. [14:  Melichar, J., Pavelčík, P., Zahradník, D., Banaš, M., Misiaček, R., Hamanová, J., Slaba, M., Kováčová, V. (2021). Vyhodnocení socioekonomických dopadů vyhlášení CHKO Soutok. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí UK, Monitoring návštěvnosti, SC&C, 110 s.] 


Varianta 0 - současný stav úrovně ochrany území
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
a) Mzdové a režijní náklady OOP
Z hlediska kompetencí správních orgánů na úseku ochrany přírody a krajiny, které v současné době spravují a zajišťují agendu ochranu přírody na území navrhovaného CHKO Soutok, se jedná o působnost 2 úřadů ORP, a to Břeclav a Hodonín, a dále působnost Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
U výše zmíněných OOP byl na základě rozlohy území, které je těmito orgány spravované, rozlohy území navrhovaného CHKO Soutok a současného počtu pracovníků na daných úřadech odhadnut počet pracovníků, resp. úvazků, které jsou vyhrazeny na správu o území CHKO Soutok.
Pokud přepočítáme počet pracovníků odboru ochrany přírody a krajiny, tj. 25 na rozlohu CHKO Soutok, tj. 1,88 % rozlohy spravovaného území, vychází, že na správu o území navrhovaného CHKO Soutok je v současnosti vyhrazen na KÚ JMK 0,47 úvazku.
Na území ORP Břeclavi a Hodonína je odhadováno, že agendu týkající se ochrany přírody a krajiny na území navrhovaného CHKO Soutok zajišťuje vždy cca 0,5 pracovního úvazku. 
Na základě výše uvedeného je na správu o území navrhované CHKO Soutok vyhrazeno celkem 1,5 pracovního úvazku (výkon státní správy v přenesené působnosti zahrnující KÚ a ORP) s každoročními náklady (mzdovými a režijními) 1,6 mil. Kč/rok[footnoteRef:15]. [15:  Pro náklady státní správy byl výpočet proveden na základě Metodiky pro stanovení nákladů na výkon státní správy v přenesené působnosti (MV, 2020), kdy pro ORP byla použita platová třída 10. a 8. stupeň a pro KÚ platová třída 11. a 8. stupeň vždy s připočítáním 25 % na osobní odměny a příplatky ze 12. stupně; 33,8 % na povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění a 48 % na režijní náklady. Přepočteno dle výše úvazku.] 


b) Náhrada újmy
Státní ochrana přírody a státní podniky dlouhodobě spolupracují ve všech chráněných krajinných oblastech ČR. Ještě než se záměr na územní ochranu Soutoku objevil v programovém prohlášení vlády, uzavřela AOPK ČR s Lesy ČR dohodu o způsobu hospodaření pro toto desetiletí, pro které je zpracováván lesní hospodářský plán.
Od roku 2007 se na pasekách začaly na základě iniciativy AOPK ČR a Jihomoravského kraje ponechávat výstavky (stromy ušetřené těžby), které poskytují útočiště některým druhům hmyzu (např. tesařík obrovský, krasec dubový). Po dohodě s Lesním závodem Židlochovice je ponecháváno 100 stromů na 10 ha obnovovaného lesa. Výběr výstavků provádějí před těžebním zásahem pracovníci LČR, s. p., a AOPK ČR. Z pohledu ochrany přírody se však jednalo o opatření, které lze při konvenčním způsobu hospodaření považovat pouze za časově omezenou a nedostatečnou náhradu, neboť okolní výsadby výstavky opět zastíní. 
V nejcennějších porostech s vysokým podílem dubu by se proto podle nového LHP měl zcela změnit způsob obnovy tak, aby byl zajištěn vysoký podíl výstavků, které zůstanou po dlouhou dobu osluněny. Jejich podíl na těžených pasekách by měl vzrůst na 20-30 jedinců na 1 ha. Zvýšený podíl výstavků v nejcennějších porostech umožňuje vybírat nejen stromy, které jsou z pohledu ochrany přírody cenné v současnosti, ale i stromy mladší, tzv. adepty, které se v budoucnu stanou stejně hodnotnými. Tak by měla být zajištěna kontinuita biotopu živočichů vázaných na tyto stromy.
Celková výše vyplácených náhrad za újmu za omezení lesního hospodaření v roce 2023 byla 10,5 mil. Kč/rok (viz tab. 10). 

c) Péče o pozemky
V současné době je možné potřebnou péči o pozemky ve volné krajině z titulu ochrany přírody zajišťovat pomocí externích národních programů v gesci MŽP, a to především z Programu péče o krajinu, Podprogramu pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí" (PPK B - volná krajina) a Programu obnovitelných funkcí krajiny (POPFK), a to konkrétně tří podprogramů (115 174 - Adaptace vodních ekosystémů na změnu klimatu, 115 175 - Adaptace nelesních ekosystémů na změnu klimatu, 115 176 - Adaptace lesních ekosystémů na změnu klimatu). Další možností zajištění financování potřebného managementu je pak podání žádosti v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Zde je však často limitující dolní finanční hranice pro projekt (250 tis. Kč) a také vyšší administrativní náročnost tohoto dotačního programu.

Dopady na podnikatelské prostředí
Ze socioekonomické studie vyplynulo, že současní návštěvníci Soutoku za období jednoho roku – od druhé poloviny září 2020 do první poloviny září 2021 – utratili v regionu Soutoku 198,1 mil. Kč, což přispělo ke zvýšení roční regionální produkce celkem o 207,2 mil. Kč, včetně multiplikačních efektů. Přímé efekty na prvotní poskytovatele turistických produktů a služeb (v odvětvích ubytování, stravování, dopravy, maloobchodu, tankování pohonných hmot apod.) dosahovaly 120,4 mil. Kč. Z celkových dopadů na produkci připadlo 69,2 mil. Kč na celkové zvýšení hrubé přidané hodnoty, resp. HDP ekonomiky regionu Soutoku. 
Tyto roční výdaje návštěvníků oblasti Soutoku rovněž přispěly v daném období od druhé poloviny září 2020 do první poloviny září 2021 ke zvýšení příjmu v regionu Soutoku ve výši 50,8 mil. Kč. Z toho 24,3 mil. Kč tvořily mzdové příjmy zaměstnanců přímých poskytovatelů turistických produktů a služeb a jejich subdodavatelů. Výdaje návštěvníků zároveň přispěly k tvorbě či zachování 70,5 pracovních míst v regionu Soutoku.
Z pohledu návštěvnické struktury se na tvorbě ekonomických dopadů podílela především skupina nocujících hostů, jejíž podíl na jednotlivých ekonomických ukazatelích tvořil 94 %. Výdaje této návštěvnické skupiny za ubytování a stravování se podílely na celkové produkci (resp. i na ostatních sledovaných ekonomických veličinách) více jak ze 76 %.

Dopady na územní samosprávné celky
Bez dopadů.

Dopady na životní prostředí
Soutok je unikátní krajina, která začala o pestrost kvůli konvenčním způsobům hospodaření přicházet. Hospodaření v posledních dekádách ji měnilo k horšímu a druhová pestrost je v podstatě pozůstatkem dob minulých. Vzácné a ohrožené jsou ty druhy, jejichž životní prostředí ubývá nebo mizí, ať už kvůli změnám lesního hospodaření, vodního režimu nebo zemědělské činnosti (blíže viz kapitola 1.5).
Pro správné fungování ekosystémů v území Soutoku je potřeba podporovat přirozenou dynamiku říčních procesů vodních ekosystémů mimo zastavěná území obcí, zlepšovat stav ekosystémů povrchových a podzemních vod za účelem obnovy pestrých stanovišť přirozených a přírodě blízkých lužních ekosystémů v nivách řeky Moravy a Dyje.
Pro účinnou ochranu přírodních hodnot v území je potřeba zajistit změnu intenzivního způsobu lesního hospodaření. Je nutné upustit od obnovy porostů velkoplošnými holosečemi a nahradit je těžbami, které jsou méně intenzivní a jsou při nich ponechávány výstavky a solitérní stromy vhodné jako biotop pro chráněné druhy. 
Současný způsob lesního a zemědělského hospodaření dostatečně nezachovává ani nezlepšuje stav předmětů ochrany evropsky významných lokalit Soutok-Podluží a Niva Dyje a ptačí oblasti Soutok-Tvrdonicko, mokřadů mezinárodního významu a Biosférické rezervace v předmětném území. Na základě hodnocení kvality stanovišť ve vybraném území EVL Soutok-Podluží je zřejmé, že převažuje snížená kvalita stanovišť (viz vyhodnocení stavu ekosystémů, Záměr na vyhlášení CHKO Soutok).

Varianta 1 - ochrana území formou MZCHÚ
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Protože v současné době jsou v oblasti Soutoku již vyhlášena MZCHÚ všech kategorií (NPR, NPP, PR, PP), principiálně z hlediska efektu na státní správu, samosprávu a vlastníky nepřináší rozšíření soustavy MZCHÚ nový stav. Avšak bude docházet k překryvu územní působnosti orgánů státní správy ochrany přírody (AOPK ČR, krajských úřadů a úřadů pověřených obcí, tzn. obecních úřadů a ORP), a tím i k navýšení administrativní zátěže dotčených orgánů ochrany přírody.
V případě rozšíření soustavy MZCHÚ dojde v rámci KÚ Jihomoravského kraje k nárůstu agendy. Tato agenda bude odpovídat 2 novým pracovním úvazkům, o které je nutné KÚ posílit, aby byl schopen zajistit správu o dané území v rozsahu stanoveném zákonem. Náklady na nové úvazky KÚ ukazuje následující tabulka.
Tabulka 6 Výpočet nákladů na nové pracovní úvazky na KÚ Jihomoravského kraje
	Počet úvazků
	Jednorázové náklady
	Každoroční náklady

	
	
	Mzdové náklady
	Režijní náklady
	Celkem

	1
	50 000
	628 849
	580 476
	1 209 325

	2
	100 000
	1 257 698
	1 160 952
	2 418 650


Pozn. Pro výpočet nákladů KÚ byla použita hodinová sazba 600 Kč/hod odpovídající 12. třídě, 8. platovému stupni (s připočítáním 35 % odvodů na zdravotní a sociální pojištění, 20 % zohlednění osobních příplatků a odměn a 48 % režijní náklady).

V případě rozšíření soustavy MZCHÚ dojde také u AOPK ČR k nárůstu agendy na zajištění správy a péče o nové NPP a NPR. Tato agenda bude odpovídat 2 novým pracovním úvazkům. Náklady na nové úvazky AOPK ČR ukazuje následující tabulka.
Tabulka 7 Výpočet nákladů na nové pracovní úvazky AOPK ČR
	Pozice správy CHKO
	Hrubá mzda* 
(Kč)
	Počet míst
	Zákonné odvody (Kč)
	Celkové roční náklady (Kč)

	
	
	
	Zdravotní pojištění
	Sociální pojištění
	FKSP
	

	Referenti
	568 836
	1
	51 195
	141 071
	5 688
	766 791

	Celkem
	1 137 672
	2
	102 390
	282 142
	11 376
	1 533 582


Zdroj: AOPK ČR

Dopady na podnikatelské prostředí
Ze socioekonomické studie vyplynulo, že vyhlášení ochrany území formou MZCHÚ v oblasti Soutoku zvýší roční návštěvnost území oproti současnému stavu o 22 %, tj. o 64 tis. osobo-dnů. Dojde k nárůstu jednodenní návštěvnosti o 27 %, vícedenní návštěvnost se zvýší o 19 %. V prvním případě se na nárůstu jednodenní návštěvnosti podílejí především návštěvníci z Jihomoravského a Zlínského kraje, u vícedenní návštěvnosti převládají návštěvníci ze vzdálenějších krajů.
Růst návštěvnosti v oblasti Soutoku o 22 % v důsledku navrhované varianty ochrany území v podobě vyhlášení MZCHÚ přispěje ke zvýšení roční regionální produkce o 39,8 mil. Kč, kdy 13,3 mil. Kč z těchto dopadů připadne na zvýšení HDP regionální ekonomiky Soutoku. Výdaje nových návštěvníků rovněž přispějí ke zvýšení ročního příjmu v regionu Soutoku o 9,8 mil. Kč, z toho 4,7 mil. Kč tvoří mzdové příjmy zaměstnanců přímých poskytovatelů turistických produktů a služeb a jejich dodavatelů. Zároveň zvýšení ročních celkových výdajů návštěvníků Soutoku přispěje k tvorbě či zachování dalších 13,5 pracovních míst v regionu.

Dopady na územní samosprávné celky
U této varianty dojde k navýšení překryvu územní působnosti orgánů státní správy ochrany přírody na území Soutoku a následně navýšení administrativní zátěže pro obce, v případě, že jsou vlastníky či hospodařícími subjekty v daném území.

Dopady na životní prostředí
Tato varianta nezajistí plošnou ochranu přírodních fenoménů v předmětném území. Česká republika i nadále nezajistí efektivní ochranu předmětů ochrany EVL a PO a nezajistí dobrý stav mokřadů mezinárodního významu a Biosférické rezervace.

Varianta 2 - ochrana území formou CHKO
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Vyhlášením CHKO Soutok dojde na území CHKO k odstranění překryvu územní působnosti orgánů státní správy ochrany přírody (AOPK ČR, krajských úřadů a úřadů pověřených obcí ORP – Břeclav a Hodonín) a sjednocení úkonů vyplývajících ze zákona o ochraně přírody a krajiny na jeden správní úřad, a to na AOPK ČR, Regionální pracoviště Jižní Morava, CHKO Soutok. 
V současnosti (viz varianta 0) je na správu o území navrhované CHKO Soutok nyní vyhrazeno celkem 1,5 pracovního úvazku OOP (výkon státní správy v přenesené působnosti zahrnující KÚ Jihomoravského kraje a ORP Břeclav a Hodonín) s každoročními náklady (mzdovými a režijními) 1,6 mil. Kč/rok. Zřízením CHKO Soutok a správy CHKO by tak měla být tato administrativní zátěž výše zmíněných OOP snížena.
Soustředění správy celého území Správou CHKO Soutok by vedlo k zajištění konzistentní odborné péče o celé území, koncepčně jednotnému výkonu státní správy, jasnému vymezení kompetencí v území a významnému zjednodušení nastavení kompetencí a s tím souvisejících správních postupů.
Správa CHKO bude například usměrňovat lesní a zemědělské hospodaření (především v nejcennějších lokalitách a rezervacích), vyjadřovat se k umísťování a charakteru staveb a k dalším aktivitám (rekreace, turismus), aby nedocházelo k poškozování či zhoršování přírodního prostředí. 
Správa CHKO bude rovněž vykonávat funkce jako například odbornou podporu veřejné správy (úřady samospráv, jiné státní úřady), administraci krajinotvorných programů a vybraných fondů Evropského společenství, správu státního majetku ve zvláště chráněných územích, posuzování krajinného rázu, krajinářské studie, monitoring rostlinných a živočišných druhů, monitoring a mapování biotopů, druhovou ochranu, posuzování a ochranu dřevin a podporu aktivit, které povedou k rozvoji regionu (například prostřednictvím Programu péče o krajinu). 

a) Náklady na zřízení Správy CHKO Soutok
Při navržené velikosti CHKO Soutok 13,94 tis. ha vytvoří AOPK ČR nový organizační útvar – oddělení (Správa CHKO Soutok). Vlastní provoz správy CHKO Soutok a péči o dané území by mělo zajistit 10 zaměstnanců, s čímž jsou spojeny jednorázové náklady ve výši 4,8 mil. Kč (z toho 2,2 mil. Kč investice na nákup automobilů) a průměrné roční provozní náklady ve výši 1,3 mil. Kč (viz tabulka 6). Každoroční mzdové náklady jsou vyčísleny na 5,8 mil. Kč/rok a zákonné odvody na 2,0 mil. Kč/rok. Celkem tedy 7,8 mil. Kč/rok (viz tabulka 7). 
Tabulka 8 Jednorázové a každoroční náklady v souvislosti se zřízením Správy CHKO Soutok (v rámci AOPK ČR)
	Typ výdajů
	Jednorázové náklady (Kč)
	Provozní náklady (Kč/rok)

	
	Na 1 zaměstnance
	Na 10 zaměstnanců
	Na 1 zaměstnance
	Na 10 zaměstnanců

	Běžné investiční a provozní výdaje (vybavení kanceláře, náklady na energie apod.) 
	71 800
	718 000
	101 000
	1 010 000

	Ochranné pomůcky (obuv a oblečení do terénu)
	20 000
	200 000
	
	

	Běžné ICT investiční a provozní výdaje (PC, licence, drobné vybavení) / ICT provoz
	80 000
	800 000
	28 000
	280 000

	Specifické investiční ICT výdaje (Server, síťové prvky, multifunkce, kabeláž, invest. licence.)
	89 000
	890 000
	
	

	Investiční výdaje – 3x služební automobil (1x pickup + 2x osobní)
	
	2 200 000
	
	

	Celkem
	
	4 808 000
	
	1 290 000


Pozn. Náklady vycházejí z dlouhodobých průměrných jednorázových a ročních nákladů na 1 zaměstnance
Zdroj: AOPK ČR
Tabulka 9 Mzdové náklady na nové zaměstnance Správy CHKO Soutok (v rámci AOPK ČR)
	Pozice správy CHKO
	Hrubá mzda* 
(Kč)
	Počet míst
	Zákonné odvody (Kč)
	Celkové roční náklady (Kč)

	
	
	
	Zdravotní pojištění
	Sociální pojištění
	FKSP
	

	Vedoucí odd.
	685 740
	1
	61 717
	170 064
	6 857
	924 378

	Referenti 
	5 119 524
	9
	460 757
	1 269 642
	51 195
	6 901 118

	Celkem
	5 805 264
	10
	522 474
	1 439 706
	58 052
	7 825 496


* průměrný měsíční plat na vedoucího oddělení je 57 145 Kč, u referentů 47 403 Kč
Pozn. Náklady na platy vycházejí z předpokládané plat. úrovně v systemizaci 2025
Zdroj: AOPK ČR
AOPK ČR spolu s MŽP výše uvedená místa a finanční prostředky nárokovali v srpnu na jednání na Ministerstvu financí nad rámec současných limitů resortu. S účinností od 1.1.2025 bylo na CHKO Soutok vyčleněno 1 místo včetně prostředků na platy a příslušenství (konkrétně 552 636 Kč platy+192 317 Kč pojistné+FKSP) přesunem v rámci rezortu (z ČHMÚ). Toto místo je součástí dnes vládou schvalovaného návrhu zákona o státním rozpočtu v limitech určených pro AOPK ČR. 

b) Sídlo pro správu CHKO Soutok
Po vyhodnocení nabídek na zřízení sídla pro správu CHKO byla pro místní pracoviště AOPK ČR vybrána nabídka města Lanžhot. K 1. 1. 2025 připadá v úvahu pouze pronájem kancelářských prostor (Lanžhot nebo Břeclav). Z pohledu cen nájmů kancelářských prostor vychází nejvýhodněji na m2 nabídka města Lanžhot, tzn. pronájem budovy ZŠ Lanžhot (120 m2). Roční nájem budovy včetně parkovacích míst je 144 tis. Kč/rok, a dále náklady na energie jsou 150 tis. Kč/rok.
Alternativně je souběžně zvažována ještě možnost využití stávající budovy v majetku státu, kde by však byla nutná menší renovace. Náklady na tyto úpravy však v současnosti nelze odhadnout. Časový horizont rekonstrukce nebo výstavby nového objektu představuje min. 3–4 roky. Na základě ekonomického porovnání je nejvhodnější rekonstrukce budovy bývalé pobočky Státní veterinární správy. Lze i kombinovat různé varianty dočasného umístění sídla do doby finálního rozhodnutí z důvodu výstavby nebo rekonstrukce vlastního objektu nebo výstavby Domu přírody. 
Investorem a provozovatelem investičně náročných částí návštěvnické infrastruktury nebudou státní instituce, jde o partnerské projekty podobně jako u dvou aktuálně otvíraných domů přírody – Domu přírody Hodonínské Dúbravy (investor město Hodonín) a Domu přírody Pálavy (investor Muzeum Mikulov). Vybudování Domu přírody Soutoku připravuje město Břeclav jako vlastní investici a plánuje využití Švýcarských fondů, menší informační centra pravděpodobně vzniknou v Mikulčicích a Podivíně rovněž jako nestátní investice s využitím evropských zdrojů. O realizaci menších projektů návštěvnické infrastruktury projevily zájem i další obce – např. Lednice či město Lanžhot. Odhad nákladů na zřízení Domu přírody je indikován na 90 mil. Kč, přičemž žadatelem bude město Břeclav a zdroj bude mimorozpočtový (Švýcarské fondy). Odhad nákladů na provoz Domu přírody je 490 tis. Kč ročně.

c) Náklady na označení hranic CHKO
Odhad jednorázových nákladů na označení hranic CHKO vychází z nákladů obvyklých opatření a délky hranice CHKO Soutok, ze které byla odečtena část vedoucí po hranici ČR. Délka vnitrozemské hranice je 92,3 km, na níž se počítá s umístěním 30 ks tabulového značení. Při jednotkové ceně 5 160 Kč/ks jsou náklady vyčísleny na 155 tis. Kč. Jednorázové náklady na provedení záznamu podrobného měření změn (ZPMZ) vycházejí z jednotkové ceny 43 Kč/m a předpokládané délky nutného zaměření 2 km a jsou odhadnuty celkově na 86 tis. Kč.

d) Náklady na péči
Území navrhované CHKO je od roku 2005 evropsky významnou lokalitou, kde je péče v intencích současně dostupných nástrojů a kapacit již realizována, popř. jsou principy péče o lesní ekosystémy předmětem Rámcové dohody Agentury s Lesy ČR s platností do roku 2029 a tato péče je zajišťována ze strany Lesů ČR, s. p.
Výrazně vyšší objem finančních prostředků představují aktivní krajinotvorná opatření, která se ale zejména v případě významnějších investic předpokládají hradit zejména z prostředků EU (Operační program Životní prostředí, LIFE apod.), levnější aktivní managementová opatření zpravidla z národních krajinotvorných programů (Program péče o krajinu, Program obnovy přirozených funkcí krajiny a další). Odhadovaná výše výdajů na akce, které bude AOPK – Správa CHKO Soutok zajišťovat z krajinotvorných programů jako žadatel o dotaci/zadavatel prací je cca 7,283 mil. Kč/rok na obvyklá menší opatření. Dále budou realizovány projekty péče investičního charakteru v závislosti na dostupnosti evropských, národních a regionálních (krajských) finančních zdrojů. Významná revitalizační opatření na vodních tocích realizují jako investoři správci toků (Povodí Moravy, Lesy ČR) nebo obce, obvykle rovněž s využitím evropských zdrojů.
Pro období 2022-2025 existuje možnost využití Programu obnovy přirozených funkcí krajiny, v rámci kterého jsou k dispozici objemově významné prostředky z Národního plánu obnovy.
Financování péče o předmět ochrany chráněných území je ze své podstaty realizována skrze kombinaci finančních nástrojů, vč. využívání unijních fondů (strukturální fondy, LIFE+ aj.), jejichž nastavení je dlouhodobě prioritizováno ve vztahu ke chráněným územím. Tento trend by měl pokračovat i v následujícím víceletém finančním rámci a prostředky z těchto finančních nástrojů budou využívány i na území navrhované CHKO Soutok.
V případě společenstev bezlesí a podpory vybraných na ně vázaných druhů je možné využít nadstavbové tituly Společné zemědělské politiky. 
MŽP bude v budoucnu cílit na mobilizaci alternativních zdrojů financování péče (za tímto účelem je zadána studie v rámci institutu TSI), vč. využití zdrojů soukromých.
V souvislosti s přijetím nařízení 2024/1991 o obnově přírody je EU připravena k zavedení dedikovaného fondu na podporu biodiverzity, jehož využití je relevantní i pro území navrhované CHKO Soutok.

e) Náhrady za újmu na lesním hospodaření
Podstatným nákladem jsou úhrady újmy za ztížené hospodaření[footnoteRef:16]. Dosud byla újma za ztížení hospodaření vyplácena prostřednictvím AOPK ČR pouze na lesní půdě. V souvislosti s vyhlášením CHKO Soutok nedojde k žádnému navýšení náhrady újmy za omezení lesního hospodaření oproti současnému stavu. V lokalitě je náhrada újmy za omezení lesního hospodaření vyplácena dlouhodobě. [16:  Úhrady újmy za ztížené hospodaření se počítá jako výše náhrad a plocha, na níž byla žádána náhrada za újmu vzniklou v důsledku omezení výše povolených těžeb při tvorbě LHP v souladu s vyhláškou č. 335/2006 Sb.] 

V roce 2023 činila celková výše vyplácených náhrad za újmu za omezení lesního hospodaření na území zvažovaného CHKO Soutok 10,5 mil. Kč. Do roku 2029 se na základě platného LHP (2020-2029) postupně zvýší tato částka až na 11,6 mil. Kč/rok, neboť postupně narůstá podíl náhrad za snížení zakmenění lesních porostů při jejich cíleném prosvětlování (viz níže). Toto navýšení však nesouvisí s vyhlášením CHKO Soutok.
„Omezení výše povolených těžeb při tvorbě LHP“ je pouze jedním z deseti titulů, za něž lze ve smyslu vyhlášky č. 335/2006 Sb. o náhradu újmy za ztížení lesního hospodaření žádat, resp. za něž tato vyhláška stanoví způsob určení její výše. Konkrétně za tento typ omezení v současné době není na území CHKO Soutok žádná náhrada újmy požadována ani proplácena. Náhrady byly v období platnosti předchozího LHP (2010–2019) vypláceny za újmu vzniklou požadavkem na odklad obnovy vybraných porostů z důvodu výskytu zvláště chráněných druhů živočichů ve vybraných porostech, nicméně jejich výše byla odvozena na základě znaleckého posudku, který vycházel ze snížení kvality porostu způsobené poškozením (podle vzorce S9.2 vyhlášky č. 55/1999 Sb). V současnosti přešly výše uvedené náhrady do titulu trvalého ponechání lesa nebo jeho části samovolnému vývoji nebo do titulu trvalého nařízeného snížení zakmenění lesního porostu. Většina proplácených náhrad újmy se týká ponechání lesa nebo jeho části samovolnému vývoji a ponechávání jednotlivých stromů („výstavků“ při obnovních těžbách) do jejich fyzického v rozpadu. V malé míře se jedná i o další typy omezení, jako jsou mimořádná nebo nákladově náročnější opatření (omezení používání chemických prostředků při ochraně kultur, ořezy atd.). V případě ořezů nelze výši náhrad předem odhadovat, jedná se však o částky v řádu desítek tisíc korun ročně. 
V souvislosti s realizací dohody mezi s. p. Lesy ČR a AOPK ČR na základě platného LHP (2020-2029) postupně narůstá podíl náhrad za snížení zakmenění lesních porostů při jejich cíleném prosvětlování. V případě úplného naplnění této dohody částka vzroste ze současných 107 tis. Kč (2023, plocha 71,34 ha) až na odhadovaných 1 167 tis. Kč v posledním roce platnosti LHP (2029) (viz tabulka níže). 
Tabulka 10 Výše požadované újmy za omezení lesního hospodaření na území zvažované CHKO v roce 2023 a v roce 2029
	Typ omezení/místo
	Velikost (rozsah) újmy rozloha (ha)/ počet (ks)
	Výše újmy v roce 2023 (Kč)
	Výše újmy v roce 2029 -předpoklad (Kč)
	Poznámka

	Ponechávání výstavků 
	730 ks
	4 834 443
	4 834 443
	průměr za období 2021-2023 (stávající LHP), včetně CHKO Pálava a od 2022 i NPP Hodonínská Dúbrava (nepatrná část)

	Snižování zakmenění 
	71,34 ha (2023)
max 780 ha (2029)
	106 717
	1 166 796
	postupný nárůst ze 107 tis. Kč (2023) až na 1167 tis. Kč koncem decenia, dojde-li k úplnému naplnění dohody LČR – AOPK. Navýšení nesouvisí s vyhlášením CHKO.

	Týnec - Hradisko 
	0,52 ha
	13 945
	13 945
	snížení kvality lesního porostu

	NPR Ranšpurk, NPR Cahnov 
	36,42 ha
	611 746
	611 746
	samovolný vývoj

	Bledule letní Niva Dyje 
	3,69 ha
	31 330
	31 330
	omezení chemie

	Bezzásahové porosty v LHP 2020-2029 
	202,81 ha
	4 934 321
	4 934 321
	SMV; žádost za rok 2023, žádáno 5701589, posouzení zatím nepotvrzeno SOPK

	Celkem za rok
	
	10 532 502
	11 592 581
	


Zdroj: AOPK ČR

f) Náhrady za újmu na zemědělském hospodaření
Teoreticky lze v rámci CHKO Soutok požadovat také náhrady za omezení zemědělského hospodaření, avšak do současnosti nebyla náhrada újmy za ztížení zemědělského hospodaření žádána ani vyplácena. Jedná se tedy spíše o teoretickou možnost, pokud by některý z vlastníků či nájemců pozemků (TTP a orné půdy) žádal o náhradu újmy za trvalé omezení v souvislosti se zákazem hnojení v I. zóně CHKO, které vyplývá ze základní ochranné podmínky CHKO (§ 26 odst. 2 písm. d ZOPK). V současné době se na pozemcích, zařazených do I. zóny odstupňované ochrany, podle našich poznatků žádné hnojení neprovádí. Nicméně pro úplnost je v následující tabulce uvedena potenciální výše náhrady na zemědělských pozemcích, přičemž vycházíme z rozlohy v I. zónách CHKO Soutok a druhu pozemku dle katastru nemovitostí.
Tabulka 11 Teoretická výše možné náhrady újmy za omezení zemědělského využití v CHKO Soutok[footnoteRef:17] [17:  Do současnosti nebyla náhrada újmy za ztížení zemědělského hospodaření na území navrhované CHKO Soutok žádána ani vyplácena] 

	Druh pozemku se zemědělským využitím
	Rozloha v I. zóně CHKO (ha)
	Výše újmy (Kč/ ha)
	Maximální potenciální roční újma (Kč)

	Orná půda 
	47,76
	6 600
	315 216

	Trvalé travní porosty
	665,5
	2 600
	1 730 300

	Celkem
	713,26
	
	2 045 516


Zdroj: AOPK ČR

Dopady na podnikatelské prostředí
Turismus
Dle socioekonomické studie vyhlášení CHKO zvýší roční návštěvnost Soutoku oproti současnému stavu o 48 %, tj. o 144 tis. osobo-dnů. V případě jednodenní návštěvnosti dojde k nárůstu o 48 %, na kterém se podílí zejména návštěvníci z Jihomoravského a Zlínského kraje. U vícedenní návštěvnosti území dojde ke zvýšení o 41 %, kdy opět převládají návštěvníci ze vzdálenějších krajů ČR.
Růst návštěvnosti v oblasti Soutoku o 48 % v důsledku vyhlášení CHKO přispěje ke zvýšení roční regionální produkce o 87,5 mil. Kč, kdy 29,3 mil. Kč z těchto dopadů připadne na zvýšení HDP regionální ekonomiky Soutoku. Na zvýšení regionální produkce a dalších ekonomických veličin se více jak 74 % podílí výdaje vícedenních návštěvníků na ubytování a stravování. Výdaje nových návštěvníků současně přispějí ke zvýšení ročního regionálního příjmu v rozsahu 21,5 mil. Kč, z toho 10,3 mil. Kč tvoří mzdové příjmy zaměstnanců přímých poskytovatelů turistických produktů a služeb a jejich dodavatelů. Zvýšení ročních celkových výdajů návštěvníků Soutoku přispěje k tvorbě či zachování dalších 29,7 pracovních míst v regionu.

Zemědělské, lesní, myslivecké a rybářské hospodaření
· Zemědělské hospodaření
Vyhlášením CHKO Soutok dojde k dílčímu zvýšení administrativní zátěže podnikatelských subjektů hospodařících na území CHKO v souvislosti s povinností žádat o souhlas či povolení k některým činnostem dle ZOPK.
Vlastníci pozemků a hospodařící subjekty, kteří budou dále pokračovat v dosavadním hospodaření, při kterém v území nově zařazeném do I. či II. zóny CHKO používali intenzivní technologie, zejména aplikaci biocidů, budou muset požádat o povolení výjimky z ustanovení § 26, odst.3, písm. a) ZOPK. Vlastníci pozemků a hospodařící subjekty budou také muset na celém území CHKO žádat o souhlas orgánu ochrany přírody dle bližších ochranných podmínek, pokud by při hospodaření významně zasahovali do přirozené retenční schopnosti pozemků např. prováděním zemních prací nebo záměrně snižovali hladinu povrchové či podzemní vody. Pro snížení administrativní zátěže správců vodovodní sítě byla upravena bližší ochranná podmínka č.1a. 
Vzhledem k dochovanému stavu krajiny a současnému způsobu obhospodařování pozemků lze očekávat, že se potřeba vydání těchto správních aktů dotkne vlastníků zemědělské půdy. Předpokládá se však, že pro tyto subjekty půjde o minimální administrativní zátěž v souvislosti s podáním 1 žádosti, která pokryje všechny potřebné zásahy při hospodaření na delší časové období. V rámci vymezení zón ochrany byl brán ohled na současný způsob vyžívání území a s ohledem na maximální omezení administrativní zátěže těchto subjektů byly zemědělsky obhospodařované pozemky primárně zařazeny do III. zóny CHKO. Z toho důvodu předpokládáme, že půjde ročně o jednotky správních řízení. Časová zátěž na podání 1 žádosti je odhadována na cca 3-6 hodin, tzn. jedná se o administrativní zátěž cca 1-2 tis. Kč/žádost[footnoteRef:18]. [18:  Výpočet administrativní zátěže byl proveden dle Metodiky měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů (MPO); Hodinová sazba pro podnikatelský sektor vychází z mediánu mezd roku 2021 (ČSÚ) s připočítáním 35 % odvodů na zdravotní a sociální pojištění a 43 % režijních nákladů. Pro výpočet hodinových nákladů byla použita hodinová sazba 350 Kč/hod (pro odvětví - sekci CZ-NACE A- Zemědělství, lesnictví a rybářství).] 


· Lesní hospodaření
Vyhlášení CHKO Soutok nepřinese v případě náhrady újmy za ztížené lesní hospodaření žádnou změnu. Pro subjekty hospodařící na lesních pozemcích bude v případě aplikace biocidů situace obdobná jako u zemědělsky hospodařících subjektů (viz výše). Bližší ochranné podmínky byly nastaveny a upraveny tak, aby se administrativní zátěž pro lesní hospodáře minimalizovala, např. souhlas orgánu ochrany přírody pro realizaci nahodilých těžeb se netýká běžných případů (nahodilých těžeb jasanu, jehličnanů a geograficky nepůvodních druhů). U subjektů hospodařících v lese lze většinu potřebných správních aktů vyřešit v rámci zpracování LHP jednou žádostí a jedním správním aktem na období 10 let.
Vzhledem k tomu, že je celá oblast zvažované CHKO Soutok o rozloze 13,94 tis. ha součástí soustavy Natura 2000 a většina lesních porostů je buď stanovištním předmětem ochrany evropsky významné lokality (EVL) Soutok-Podluží a EVL Niva Dyje nebo biotopem druhu, který je buď předmětem těchto EVL nebo ptačí oblasti (PO) Soutok-Tvrdonicko, tak již v současnosti požadují orgány ochrany přírody některé změny ve způsobu lesnického hospodaření. Zejména jde o změnu obnovních způsobů u porostů s vybranými charakteristikami.
Opatření požadovaná orgánem ochrany přírody byla zapracována do aktuálních lesních hospodářských plánů (LHP) pro LHC Soutok a LHC Židlochovice (Lesy České republiky, s. p., Lesní závod Židlochovice) pro roky 2020–29. S cílem podpory prosperity předmětů ochrany EVL a PO byly do LHP zapracovány i některé odchylné způsoby hospodaření, zejména aktivní zásahy v mladších porostech. Předpokládá se, že se změna obnovních způsobů dotkne v tomto decéniu cca 700 ha porostů a dalších cca 80 ha mladých porostů ve věku do 60 let bude výchovnými zásahy během tohoto decénia připraveno na tento způsob obnovy.
Naprostá většina plochy lesů ve zvažované CHKO Soutok je ve vlastnictví státu. LHC v nestátním vlastnictví představují jen 2,5 % lesů v EVL Soutok-Podluží a 10 % v EVL Niva Dyje. Ponechávání výstavků, prodloužená doba obmýtí, případně změny v objemu plánovaných těžeb v LHP a také ponechání porostů samovolnému vývoji je již dnes hospodařícímu subjektu (Lesy České republiky, s. p., Lesní závod Židlochovice) kompenzováno jako náhrada újmy za ztížení lesnického hospodaření. Kompenzace za ponechání výstavků dosahují v oblasti Soutoku každoročně cca 10 mil. Kč, kompenzace za samovolný vývoj ve dvou národních přírodních rezervacích (Cahnov-Soutok a Ranšpurk) představuje každoročně kolem 500 000 Kč. Vyhlášení CHKO Soutok nepřinese v principu náhrady újmy za ztížené hospodaření žádnou změnu.
Pokud bude naplňován LHP a bude hospodaření probíhat v souladu s požadavky předmětů ochrany obou EVL a PO, bude již lesní hospodaření odpovídat potřebám CHKO.

· Myslivost
Vyhlášením CHKO by při současných podmínkách (současné stavy zvěře, úživnost prostředí) nedošlo ke změnám v mysliveckém hospodaření ani v oborách ani mimo ně. Je však nutné připomenout, že současné stavy zvěře neumožňují obnovu lesních porostů cílovou dřevinou dubem letním bez zvýšených nákladů na ochranu kultur. Tlak zvěře je intenzivnější v oborách, kde nebyla úspěšná přirozená obnova dubu zaznamenána několik desetiletí. V oborách i mimo obory je v současné situaci nutné výsadby dubu chránit, aby úspěšně odrostly vlivu zvěře. Tato nutnost vyplývá z potřeby zajistit úspěšnou obnovu lesních porostů, stejně tak jako zajistit prosperitu předmětů ochrany EVL i PO. Vyhlášení CHKO Soutok tedy v této oblasti změnu nepřinese.

· Rybářství
Na území CHKO není provozován intenzivní chov ryb. Lze tedy konstatovat, že vyhlášení CHKO nebude mít na toto odvětví dopad. Současný stav managementu realizovaný organizacemi Moravského rybářského svazu (MRS) vyhovuje ve většině případů i vedlejším druhům ryb i druhům ohroženým či chráněným.
Největší část plochy vodních útvarů v CHKO spadá do rybářských revírů obhospodařovaných MRS. Všechny revíry jsou mimopstruhové. V nejexponovanější části přímo na soutoku Moravy a Dyje se ale nacházejí rybářské revíry LČR, s. p. (Morava 1, Dyje 1, Pohansko 1, Morava 2A). 
Z hlediska sportovního rybářství jsou lokalitami potenciálního střetu s ochranou přírody a krajiny zejména vodní útvary údolní nivy, jakými jsou odstavená ramena nebo poříční tůně. Zažitou praxi umělého zarybňovaní je třeba v dohodě s rybářskými organizacemi nahrazovat či doplňovat podporou přirozené reprodukce ryb. S ohledem na výše zmíněné je žádoucí zanalyzovat zarybňovací plány pro jednotlivé rybářské revíry, které se v CHKO nacházejí, pro orientační přehled vysazovaných druhů ryb. V případě nevyhovujícího stavu je následně potřeba se domlouvat na jejich úpravě. Jde však o aktivity, které započnou až po případném vyhlášení CHKO, a případná kvantifikace dopadů tak může být až jejich výstupem a nelze ji odhadnout předem.

· Těžba nerostných surovin
Zvažovaná CHKO Soutok je v kompletním překryvu s již existujícími lokalitami soustavy Natura 2000 (PO Soutok-Tvrdonicko, EVL Soutok-Podluží a EVL Niva Dyje). Těm ze zákona o ochraně přírody a krajiny náleží ochrana před poškozením a ničením. Jejich využívání je možné pouze tak, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození jejich předmětů ochrany a pro jakýkoliv zásah, který by mohl vést k takovým nežádoucím důsledkům, je třeba mít souhlas příslušného orgánu ochrany přírody. Jakékoliv záměry, které mohou mít, ať už samostatně nebo ve spojení s jinými, významný vliv na předměty ochrany nebo celistvost lokality, podléhají hodnocení jejich důsledků podle předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí. Co se týče přístupu do krajiny, jejího využívání a realizace záměrů včetně například těžby nerostných surovin, je současná úroveň nastavena tak, že vyhlášení CHKO nepřinese v přístupu k těmto činnostem a záměrům změnu. Některé základní ochranné podmínky CHKO mohou znamenat nepatrné změny, které však současné podmínky nezpřísňují, a z procesního hlediska by reprezentovaly významné administrativní zjednodušení (viz kapitola 6.2). Zákaz těžit nerosty platí v I. zóně ochrany přírody CHKO. Lze nicméně konstatovat, že v současnosti těžba surovin nemá na předměty ochrany EVL a PO vliv a vyhlášení CHKO Soutok nepřinese v tomto odvětví žádnou změnu.

Efekt vyhlášení CHKO Soutok na zemědělské, lesní, myslivecké a rybářské hospodaření a subjekty hospodařící v dalších dotčených odvětvích je zanedbatelný, zejména z toho důvodu, že veškerá omezení, která by z titulu CHKO přicházela v úvahu, již dnes existují v souvislosti se zajištěním ochrany EVL a PO, které jsou s uvažovanou CHKO v překryvu. Změny by při vyhlášení CHKO nenastaly ani z hlediska přístupu do krajiny nebo dopadu na využití území pro těžbu nerostných surovin.

Dopady na územní samosprávné celky
Hranice CHKO Soutok byla navržena tak, aby se souvisle zastavěná území obcí a zastavitelné plochy v CHKO nevyskytovaly. Případné malé stavební objekty či rozvojové plochy byly ještě řešeny v rámci námitek či připomínek k vymezení zón CHKO a buď byly z CHKO vyňaty, nebo zařazeny do IV. zóny CHKO. 
Výpočet snížení příjmu obcí z důvodu osvobození daně z nemovitostí v I. zóně proběhl dle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí a podle vyhlášky č. 298/2014 Sb. o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších novel. Celkový dopad související s vymezením I. zóny odstupňované ochrany CHKO Soutok na rozpočet obcí je 571 tis. Kč (viz tabulka níže). Již v současnosti jsou všechny lesy v území EVL Niva Dyje a EVL Soutok-Podluží zařazeny do kategorie lesa zvláštního určení jako lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti, netvoří tedy příjem obcí. Celkové zatížení finanční bilance obcí je nízké, protože I. zóny byly vymezeny zejména v lesních porostech. 
Tabulka 12 Výše snížení příjmu obcí z důvodu osvobození daně z nemovitostí v I. zóně CHKO
	Název katastrálního území 
	Výpočet výše daní
v I. zóně CHKO Soutok (Kč)

	Břeclav 
	189 606

	Bulhary 
	-

	Hodonín 
	-

	Charvátská Nová Ves 
	320

	Kostice 
	-

	Ladná 
	-

	Lanžhot 
	284 956

	Lednice na Moravě 
	40 317

	Mikulčice 
	173

	Moravská Nová Ves 
	-

	Nejdek u Lednice 
	-

	Nové Mlýny 
	-

	Podivín 
	16 413

	Poštorná 
	10 828

	Přítluky 
	-

	Rakvice 
	-

	Tvrdonice 
	25 497

	Týnec na Moravě 
	2 672

	Zaječí 
	-

	Celkový součet 
	570 783


Zdroj: AOPK ČR
Na druhou stranu vyhlášení CHKO zvyšuje atraktivitu území pro návštěvníky. Dle socioekonomické studie dojde vyhlášením CHKO Soutok ke zvýšení potenciální návštěvnosti, což přispěje ke zvýšení regionální produkce o 87,5 mil. Kč, kdy 29,3 mil. Kč z těchto dopadů připadne na zvýšení HDP ekonomiky regionu Soutoku.
Dopady na životní prostředí
V případě vyhlášení CHKO dojde ke zlepšení environmentálních funkcí lesa. Jde zejména o funkci půdoochrannou, hydrickou a klimatickou (ovlivnění bilance slunečního záření, režimu teploty vzduchu i půdy, bilance vodní a proudění vzduchu). Dále dojde k efektivnímu zajištění ochrany předmětů ochrany EVL a PO a mokřadů mezinárodního významu a Biosférické rezervace.
V případě vyhlášení CHKO dojde také k navýšení dostupnosti prostředků na zlepšování stavu prostředí díky alokaci, která je pro chráněná území k dispozici ve výrazně vyšších částkách než v případě volné krajiny mimo chráněná území. V nejbližší existující CHKO se stejným typem převládajícího prostředí lužního lesa, v Litovelském Pomoraví s rozlohou 9 330 ha, bylo v posledních pěti letech vynaloženo z Programu péče o krajinu v průměru 271 Kč/ha ročně. To by při rozloze CHKO Soutok 13 940 ha odpovídalo alokaci cca 3 777 000 Kč/rok na realizaci konkrétních opatření v krajině.
Vznik CHKO zajistí také ochranu zdrojů vody a neovlivní činnosti spojené se zásobováním obyvatel pitnou vodou, které jsou vnímány jednoznačně jako činnosti ve veřejném zájmu. To, že veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny není v přímém rozporu se zájmem na zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou vyplývá např. ze skutečnosti, že řada CHKO je zároveň vyhlášena jako oblast přirozené akumulace vod také nařízením vlády (např. Beskydy, Jeseníky, Třeboňsko, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Brdy, Šumava, Žďárské vrchy). Některé CHKO mají zajištění ochrany minerálních vod dokonce přímo ve svém zřizovacím předpisu (Slavkovský les). Ochrana přírody a krajiny tak napomáhá k zjištění dostatku kvalitní a neznečištěné vody, která je následně využívána k zásobování obyvatel, jde tedy o dva veřejné zájmy, které jsou úzce provázané. Z tohoto pohledu tedy existence CHKO naopak napomůže prostřednictvím ochrany krajiny k ochraně vydatnosti a kvality vodních zdrojů v zájmovém území. Je zřejmé, a praxe v ostatních chráněných krajinných oblastech po celé České republice je toho důkazem, že záměry související se zásobováním obcí a obyvatelstva pitnou vodou, jsou příslušnými orgány ochrany přírody posuzovány jako činnosti, jejichž realizace je neoddiskutovatelně ve veřejném zájmu a tento veřejný zájem převažuje nad veřejným zájmem na ochraně přírody. Ostatně tento veřejný zájem je deklarován i v ustanovení § 1 zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích.
Zároveň byla navržena úprava bližší ochranné podmínky související s vodním režimem tak, aby se tato regulace nevztahovala na úkony souvisejících s údržbou a provozem vodárenských zařízení zajišťujících pitnou vodu. Cílem je zachování či zlepšení dochovaného stavu předmětů ochrany, včetně typického rázu kulturní krajiny a zachování ekosystémových funkcí, které tato krajina plní. Mezi ně patří mj. funkce vodohospodářská (tedy zajišťování zdrojů pitné vody) a protipovodňová ochrana.
V říčních nivách (a s ohledem na jejich geomorfologii a stav ekosystémů povrchových a podzemních vod) dochází při zvýšených průtocích k rozlivům, které minimalizují riziko zaplavení sídel a zajišťují tak přirozenou formou jejich protipovodňovou ochranu. Retenční funkce nivy zároveň umožňuje mimo jiné také vznik přírodních stanovišť (lužní lesy, aluviální louky, ekosystémy tůní) a na ně vázaných druhů, které lze považovat za bioindikátor kvality zdrojů pitné vody obyvatelstvo.
Porovnání přínosů a nákladů
Porovnání jednotlivých variant a níže uvedené grafy vychází ze studie „Vyhodnocení socioekonomických dopadů vyhlášení CHKO Soutok“ zpracovanou v roce 2021, v níž byly vyhodnoceny dopady vyhlášení CHKO Soutok a vyhlášení MZCHÚ.
Graf 3 Porovnání celkových ročních hrubých a čistých výdajů návštěvníků Soutoku podle variant ochrany území (v mil. Kč, ceny roku 2021)

Pozn.: JED.souc – jednodenní návštěvníci ve smyslu současného stavu ochrany území, VIC.souc – vícedenní návštěvníci ve smyslu současného stavu ochrany území, JED.pot – potenciální jednodenní návštěvníci ve smyslu navrhované varianty ochrany území, VIC.pot – potenciální vícedenní návštěvníci ve smyslu navrhované varianty ochrany území.
Pro stávající stav ochrany oblasti Soutoku (varianta 0) činí vypočtené roční výdaje generované současnými návštěvníky území v původních kupních cenách 198,1 mil. Kč (graf 3 a), z čehož 94 % tvoří výdaje vícedenních návštěvníků. Tomu odpovídají čisté výdaje, které jsou očištěné o dané korekce ve výši 120,4 mil. Kč (graf 3 b). V případě čistých výdajů se jedná o přímý dopad vyvolaný výdaji návštěvníků Soutoku na zvýšení produkce (obratu) ekonomiky regionu
U varianty 1, tzn. zvýšení ročního počtu návštěvníků oblasti Soutoku v důsledku navrhované varianty ochrany území ve formě vyhlášení MZCHÚ zvýší celkové roční výdaje vyjádřené v kupních cenách na 236,2 mil. Kč. Potenciální návštěvnost v této variantě zvýší hrubé výdaje o 38,1 mil. Kč (graf 3 a). Jak ukazuje graf 4 b, této variantě ochrany odpovídají čisté výdaje ve výši 143,5 mil. Kč, tedy potenciální návštěvnost vygeneruje o 23,1 mil. Kč čistých výdajů více oproti současnému stavu.
V případě varianty 2, tzn. ochrany území ve formě vyhlášení CHKO se zvýší hrubé roční výdaje návštěvníků na 281,8 mil. Kč (graf 3 a). Potenciální návštěvnost v této variantě ochrany zvýší hrubé výdaje o více jak 83,6 mil. Kč, kdy z 91 % se na těchto dodatečných výdajích podílí vícedenní návštěvníci. Pro tuto variantu ochrany jsou přímé dopady vyvolané návštěvníky Soutoku 171,1 mil. Kč (graf 3 b). Oproti současnému stavu ochrany území Soutoku se jedná o dodatečné zvýšení čistých výdajů generované potenciální návštěvností o 50,7 mil. Kč.

Graf 4 Porovnání ekonomického dopadu návštěvníků Soutoku dle variant ochrany území na roční produkci (obrat) ekonomiky regionu Soutoku a na roční hrubou přidanou hodnotu (res. HDP) regionu Soutoku (v mil. Kč, ceny roku 2021).

Pozn.: SOUC.primy – přímý dopad současné návštěvnosti na změnu ekonomického ukazatele, SOUC.neprimy – nepřímý dopad současné návštěvnosti na změnu ekonomického ukazatele, POT.primy – přímý dopad potenciální návštěvnosti ve smyslu navrhované varianty ochrany území na změnu ekonomického ukazatele, POT.neprimy – nepřímý dopad potenciální návštěvnosti ve smyslu navrhované varianty ochrany území na změnu ekonomického ukazatele.
U varianty 0, roční hrubé výdaje ve výši 198 mil. Kč utracené návštěvníky Soutoku během sledovaného období 2020/2021 v regionu Soutoku způsobily zvýšení roční produkce (obratu) regionální ekonomiky o 207,2 mil. Kč (viz graf 4 a). Výdaje ve výši 120,4 mil. Kč plynuly regionálním poskytovatelům turistických produktů a služeb, zejména pak do sektoru ubytování a stravování, které se podílí na zvýšení přímého obratu (produkci) 83 %. Jedná se o tzv. přímé dopady návštěvnosti. Nepřímé dopady ve formě zvýšení obratu u dodavatelů těchto poskytovatelů turistických produktů a služeb činily 86,9 mil. Kč. Výdaje vícedenních návštěvníků se podílí na tvorbě produkce regionální ekonomiky z 94 %.
V případě varianty 1, tzn. ochrany území ve formě vyhlášení MZCHÚ vlivem nárůstu ročního počtu návštěvníků v oblasti Soutoku zvýší produkci regionální ekonomiky o 19,2 %. Produkce se zvýší o 39,8 mil. Kč na 247,1 mil. Kč (graf 4 a). Přímé dopady se podílí na zvýšení produkce 58 %, nepřímé dopady se podílí 42 %. 
Varianta 2, tzn. ochrana formou vyhlášení CHKO zvýší produkci regionální ekonomiky o 42,2 %. Dojde ke zvýšení produkce o 87,5 mil. Kč na 294,7 mil. Kč (graf 4 a). Struktura přímých a nepřímých dopadů je shodná s variantou MZCHÚ. Přímé dopady se podílí na zvýšení produkce o 50,7 mil. Kč, nepřímé pak o 36,7 mil. Kč.
Ukazatel hrubé přidané hodnoty započítává oproti ukazateli produkce mezispotřebu vstupů pouze jednou, proto nedochází k nadhodnocení dopadů jako v případě multiplikátoru produkce. V tomto smyslu výdaje návštěvníků oblasti Soutoku během sledovaného období 2020/2021 vyvolaly celkový dopad na zvýšení roční hrubé přidané hodnoty (resp. HDP) regionální ekonomiky ve výši 69,2 mil. Kč (viz graf 4 b). Odečteme-li těchto 69,2 mil. Kč od celkového dopadu na zvýšení produkce (207,2 mil. Kč), získáme hodnotu mezispotřeby ve výši 138 mil. Kč, tedy hodnotu nákupu produktů a služeb od navazujících odvětví. Přímé dopady návštěvnosti se podílí na tvorbě HDP 41 mil. Kč, nepřímé dopady se podílí na zvýšení HDP o 28,2 mil. Kč. 
Varianta ochrany MCHÚ zvýší HDP ekonomiky regionu Soutoku o 13,3 mil. Kč na 82,5 mil. Kč (graf 4 b), kdy přímé dopady návštěvnosti na zvýšení HDP činí 7,9 mil. Kč a nepřímé jsou 5,4 mil. Kč. 
Oproti současnému stavu ochrany území varianta ochrany vyhlášením CHKO zvýší HDP o 29,3 mil. Kč na 98,5 mil. Kč, kdy přímé dopady se na tvorbě HDP podílí 59 %, nepřímé se podílí 41 % (graf 4 b).

Graf 5 Porovnání ekonomického dopadu výdajů návštěvníků Soutoku dle variant ochrany území na roční důchod regionu Soutoku a na roční mzdové příjmy zaměstnanců v regionu Soutoku (v mil. Kč, ceny roku 2021).

Pozn.: SOUC.primy – přímý dopad současné návštěvnosti na změnu ekonomického ukazatele, SOUC.neprimy – nepřímý dopad současné návštěvnosti na změnu ekonomického ukazatele, POT.primy – přímý dopad potenciální návštěvnosti ve smyslu navrhované varianty ochrany území na změnu ekonomického ukazatele, POT.neprimy – nepřímý dopad potenciální návštěvnosti ve smyslu navrhované varianty ochrany území na změnu ekonomického ukazatele.
Ekonomické dopady výdajů návštěvníků na důchod (příjem) regionu zahrnují oproti hrubé přidané hodnotě pouze příjmy zaměstnanců ve formě mezd a platů a zisky firem a podniků. Mzdové příjmy zaměstnanců a zisk firem a drobných podnikatelů se přímo i nepřímo (zprostředkovaně) zvýšily v důsledku výdajů návštěvníků Soutoku během sledovaného období 2020/2021 o 50,8 mil. Kč u varianty 0 (graf 5 a). Z toho přímé dopady na zvýšení regionálního důchodu činily 31 mil. Kč, nepřímé dopady pak 19,8 mil. Kč. 
Varianta 1, tzn. ochrana území ve formě vyhlášení MZCHÚ zvýší roční regionální důchod o 9,8 mil. Kč na 60,6 mil. Kč. Z toho přímé dopady činí 6 mil. Kč, nepřímé dopady tvoří 3,8 mil. Kč z celkového zvýšení regionálního důchodu. Varianta 2, tzn. ochrana ve formě vyhlášení CHKO zvýší regionální důchod o 21,5 mil. Kč na 72,3 mil. Kč. Přímé efekty jsou 13,2 mil. Kč, nepřímé efekty jsou 8,4 mil. Kč (graf 5 a).
Budeme-li sledovat ekonomické dopady vyvolané výdaji návštěvníků oblasti Soutoku za sledované období 2020/2021 ve formě zvýšení mzdových příjmů u zaměstnanců v odvětvích ubytování, stravování, dopravy apod. (přímý efekt) a navazujících odvětvích (nepřímý efekt), pak celkové dopady na zvýšení náhrad zaměstnancům v regionu Soutoku u varianty 0 činily 24,3 mil. Kč (viz graf 5 b). Z toho významnou část tvořily přímé efekty ve výši 16,6 mil. Kč, zejména pak přímé efekty v odvětví ubytování a stravování (80 % přímých efektů). Nepřímé efekty tvořily 7,8 mil. Kč.
Varianta 1, tzn. ochrana území MZCHÚ zvýší roční mzdové příjmy o 4,7 mil. Kč na 16,6 mil. Kč. Z toho přímé dopady se podílí na zvýšení mezd 3,2 mil. Kč, nepřímé dopady jsou 1,5 mil. Kč. Varianta 2, tzn. ochrana CHKO zvýší roční mzdové příjmy o 10,3 mil. Kč na 34,6 mil. Kč. Přímé efekty jsou 7 mil. Kč, nepřímé efekty jsou 3,3 mil. Kč (graf 5 b).

Graf 6 Porovnání ekonomického dopadu výdajů návštěvníků Soutoku dle variant ochrany území na roční zaměstnanost (tvorbu pracovních míst) v regionu Soutoku (počty pracovních míst, FTE, 2021).

Pozn: SOUC.primy – přímý dopad současné návštěvnosti na změnu ekonomického ukazatele, SOUC.neprimy – nepřímý dopad současné návštěvnosti na změnu ekonomického ukazatele, POT.primy – přímý dopad potenciální návštěvnosti ve smyslu navrhované varianty ochrany území na změnu ekonomického ukazatele, POT.neprimy – nepřímý dopad potenciální návštěvnosti ve smyslu navrhované varianty ochrany území na změnu ekonomického ukazatele.
FTE – plný pracovní úvazek (full-time equivalent).
Výdaje návštěvníků v regionu Soutoku přispěly ve sledovaném období 2020/2021 k tvorbě, resp. zachování 48,2 pracovních míst v odvětvích ubytování, stravování, dopravy, poskytování pohonných hmot apod. (přímé dopady). Sektor ubytování a stravování se podílel na přímých efektech 83 %. Nepřímé dopady ve formě tvorby či zachování pracovních míst v navazujících odvětvích činily 22,2 pracovníků na plný úvazek (FTE). Celkem dopad na zvýšení zaměstnanosti v regionu Soutoku u varianty 0 činil 70,5 pracovních míst na plný úvazek (graf 6). 
V porovnání se současným stavem varianta 1, tzn. ochrana území vyhlášením MZCHÚ zvýší počty pracovních míst o 13,5 FTE, varianta 2, tzn. vyhlášení CHKO zvýší počty pracovních míst o 29,7 FTE. V případě varianty 1 - MZCHÚ přímé dopady na tomto zvýšení činí 9,3 FTE, u varianty 2 - CHKO se přímé dopady podílí 20,3 FTE (graf 6).
Tabulka 13 Celkové roční ekonomické dopady výdajů návštěvníků Soutoku podle varianty ochrany území: dopady na produkci, HDP, regionální důchod, mzdy zaměstnanců a zaměstnanost (v Kč, ceny roku 2021).

Pozn.: *Počty pracovních míst na plný pracovní úvazek
Z pohledu návštěvnické struktury se na tvorbě ekonomických dopadů podílela především skupina nocujících hostů, jejíž podíl na jednotlivých ekonomických ukazatelích tvořil 94 %. Výdaje této návštěvnické skupiny za ubytování a stravování se podílely na celkové produkci (resp. i na ostatních sledovaných ekonomických veličinách) z více jak 76 %. 
Varianta 1, vyhlášení MZCHÚ zvýší návštěvnost Soutoku o 22 %. Potenciální návštěvnost vlivem této navrhované formy ochrany přispěje ke zvýšení regionální produkce o 39,8 mil. Kč, kdy 13,3 mil. Kč z těchto dopadů připadne na zvýšení hrubého domácího produktu regionální ekonomiky Soutoku. Výdaje potenciálních návštěvníků rovněž přispějí ke zvýšení příjmu v regionu Soutoku ve výši 9,8 mil. Kč, z toho 4,7 mil. Kč tvoří mzdové příjmy zaměstnanců přímých poskytovatelů turistických produktů a služeb a jejich dodavatelů. Zároveň zvýšení celkových výdajů návštěvníků Soutoku přispěje k tvorbě či zachování 13,5 pracovních míst v regionu. 
Varianta 2, vyhlášení CHKO zvýší návštěvnost Soutoku o 48 %. Potenciální návštěvnost vlivem této varianty ochrany území přispěje ke zvýšení regionální produkce o 87,5 mil. Kč, kdy 29,3 mil. Kč z těchto dopadů připadne na zvýšení HDP ekonomiky regionu Soutoku. Na zvýšení regionální produkce a dalších ekonomických veličin se s více jak 74 % podílí výdaje vícedenních návštěvníků na ubytování a stravování. Výdaje potenciálních návštěvníků současně přispějí ke zvýšení regionálního příjmu ve výši 21,5 mil. Kč, z toho 10,3 mil. Kč tvoří mzdové příjmy zaměstnanců přímých poskytovatelů turistických produktů a služeb a jejich dodavatelů. Zvýšení celkových výdajů návštěvníků Soutoku přispěje k tvorbě či zachování 29,7 pracovních míst v regionu.

65


Tabulka 14 Porovnání dopadů jednotlivých variant dle stanovených kritérií
	
	Kritérium
	Varianta 0
současný stav úrovně ochrany území
	Varianta 1
ochrana území formou MZCHÚ
	Varianta 2
ochrana území formou CHKO

	Dopady na státní a veřejnou správu
	Administrativní zátěž OOP v souvislosti se správou o území
	Působnost 2 úřadů ORP (Břeclav a Hodonín) a KÚ Jihomoravského kraje – celkové roční mzdové náklady 1,6 mil. Kč/rok
	Působnost 2 úřadů ORP a KÚ Jihomoravského kraje – u KÚ nárůst o 2 nové pracovníky – celkové roční mzdové náklady 4,0 mil. Kč/rok
AOPK ČR navýšení o 2 úvazky na zajištění správy a péče o nové NPP a NPR – 1,5 mil. Kč/rok
	Kompetence v oblasti OOP přebírá Správa CHKO – náklady 7,8 mil. Kč/rok

	
	Náklady na provoz OOP 
	V rámci běžných provozních nákladů ORP a KÚ (nelze samostatně vyčíslit)
	Stejné viz varianta 0
	Provoz správy CHKO 1,3 mil. Kč/rok
+ Pronájem budovy 144 tis. Kč/rok, a náklady na energie 150 tis. Kč/rok

	
	Jednorázové náklady na vznik správy CHKO
	Nejsou
	Nejsou
	4,8 mil. Kč (z toho 2,2 mil. Kč investice na nákup automobilů, 2,6 mil. Kč kancelářské a ICT vybavení)

	
	Náhrady za újmu za omezení lesního hospodaření
	10,5 mil. Kč/rok, do roku 2029 se na základě platného LHP (2020-2029) postupně zvýší tato částka až na 11,6 mil. Kč/rok
	Stejné viz varianta 0
	Stejné viz varianta 0

	
	Náhrady za újmu na zemědělském hospodaření
	Není
	Není
	Teoreticky až 2,0 mil. Kč/rok (nepředpokládá se však, že bude čerpána, popř.ne v celé výši)

	
	Náklady na značení CHKO
	Nejsou
	Nejsou
	155 tis. Kč + náklady na provedení záznamu podrobného měření změn 86 tis. Kč.

	Dopady na podnikatelské prostředí
	Hrubé výdaje návštěvníků Soutoku
	198,1 mil. Kč/rok
	236,2 mil. Kč/rok
	281,8 mil. Kč/rok

	
	Čisté výdaje návštěvníků Soutoku
	120,4 mil. Kč/rok
	143,5 mil. Kč/rok
	171,1 mil. Kč/rok

	
	Ekonomický dopad návštěvníků Soutoku na roční produkci (obrat) ekonomiky regionu Soutoku regionu Soutoku
	207,2 mil. Kč/rok
	247,1 mil. Kč/rok
	294,7 mil. Kč/rok

	
	Ekonomický dopad návštěvníků Soutoku na roční hrubou přidanou hodnotu (res. HDP) regionu Soutoku
	69,2 mil. Kč/rok
	82,5 mil. Kč/rok
	98,5 mil. Kč/rok

	
	Ekonomický dopad výdajů návštěvníků Soutoku na roční důchod regionu Soutoku
	50,8 mil. Kč/rok
	60,6 mil. Kč/rok
	72,3 mil. Kč/rok

	
	Ekonomický dopad výdajů návštěvníků Soutoku na roční mzdové příjmy zaměstnanců v regionu Soutoku
	24,3 mil. Kč/rok
	29,0 mil. Kč/rok
	34,6 mil. Kč/rok

	
	Ekonomický dopad výdajů návštěvníků Soutoku na roční zaměstnanost (tvorbu pracovních míst) v regionu Soutoku
	70,5 plných pracovních úvazků
	84,0 plných pracovních úvazků
	100,2 plných pracovních úvazků

	Dopady na životní prostředí
	Ochrana přírodních fenoménů a dopad na biodiverzitu a 
	Současný způsob lesního a zemědělského hospodaření dostatečně nezachovává ani nezlepšuje stav předmětů ochrany EVL a PO, mokřadů mezinárodního významu a Biosférické rezervace v předmětném území. Na základě hodnocení kvality stanovišť ve vybraném území EVL Soutok-Podluží je zřejmé, že převažuje snížená kvalita stanovišť.
	Tato varianta nezajistí plošnou ochranu přírodních fenoménů v předmětném území. Česká republika i nadále nezajistí efektivní ochranu předmětů ochrany EVL a PO a nezajistí dobrý stav mokřadů mezinárodního významu a Biosférické rezervace.
	Dojde k efektivnímu zajištění ochrany předmětů ochrany EVL a PO a mokřadů mezinárodního významu a Biosférické rezervace.

	
	Ekosystémové služby předmětného území Soutok
	Hospodaření v posledních dekádách snížilo druhovou pestrost v předmětném území. Vzácné a ohrožené jsou druhy, vázané na specifické biotopy, které jsou ohroženy kvůli změnám lesního hospodaření, vodního režimu nebo zemědělské činnosti. 
	Stejné viz varianta 0
	Zlepšení ekosystémových služeb předmětného území. Zlepšení environmentálních funkcí lesa (zejména půdoochranné, hydrické a klimatické funkce). Retenční funkce nivy minimalizují riziko zaplavení sídel a zajišťují přirozenou protipovodňovou ochranu, zároveň umožňuje vznik přírodních stanovišť (lužní lesy, aluviální louky, ekosystémy tůní) a na ně vázaných druhů, které lze považovat za bioindikátor kvality zdrojů pitné vody obyvatelstvo.

Ostatní zhodnocené dopady návrhu nařízení vlády
Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR
Nařízení vlády nemá dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR.
Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Nařízení vlády neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace (ve smyslu antidiskriminačního zákona jde o nerovné zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Takové vztahy neupravuje ani navrhovaná právní úprava, proto lze konstatovat, že navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace, včetně rovného postavení mužů a žen.
Dopady na výkon státní statistické služby
Nařízení vlády nemá dopady na výkon státní statistické služby, nezakládá nové oprávnění vytvářet a provozovat nové administrativní zdroje dat či měnit stávající, které jsou potencionálně využitelné pro potřeby státní statistické služby.
Korupční rizika
Nařízení vlády nezakládá korupční rizika ani nemá žádné dopady na míru korupce.
Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Nařízení vlády nemá dopady na bezpečnost a obranu státu.

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 2 - ochrana území formou CHKO
2. Varianta 1 - ochrana území formou MZCHÚ
3. Varianta 0 - současný stav úrovně ochrany území

Na základě porovnání přínosů a nákladů jednotlivých variant doporučujeme přijmout variantu 2, tzn. vyhlášení CHKO Soutok. Tato varianta zajistí trvalou péči spočívající i ve speciálních opatřeních na části území s výskytem cenných složek ekosystémů a efektivně zachová či zlepší stav předmětů ochrany jednotlivých EVL (přírodních stanovišť i druhů) na území CHKO a zachová či zlepší stav populací druhů, které jsou předmětem ochrany PO.

Implementace doporučené varianty a vynucování
Orgánem odpovědným za implementaci navrhované právní úpravy je MŽP, následně prostřednictvím výkonu přenesené působnosti AOPK ČR jako příslušný orgán ochrany přírody zajišťující správu daného území v rozsahu stanoveném ZOPK. Nástrojem pro řešení případného porušení pravidel stanovených ZOPK ve vztahu k CHKO je kontrola prováděná Českou inspekcí životního prostředí a MŽP v rámci vrchního státního dozoru.

Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti naplnění cíle ochrany CHKO je možné provést až s delším časovým odstupem. Dlouhodobým cílem ochrany CHKO je zachování nebo postupné zlepšování přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území CHKO. Tyto změny jsou však velmi pozvolné a dlouhodobé. Rozpoznatelné změny na základě přírodovědeckých výzkumů je možné pozorovat nejdříve za cca 10 let. Přezkum účinnosti naplňování cílů ochrany CHKO, tak je možné provést nejdříve po 10 letech od vyhlášení CHKO.
S ohledem na zajištění dostatečných finančních prostředků pro fungování AOPK ČR s ohledem na požadavky na státní rozpočet by měl být proveden přezkum po 3 letech od vyhlášení CHKO Soutok. V rámci přezkumu by měla být provedena revize požadavků na počet zaměstnanců pro Správu CHKO Soutok.

Konzultace a zdroje dat
V rámci přípravy návrhu nařízení vlády týkající se vyhlášení CHKO Soutok byl návrh konzultován s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

V rámci přípravy RIA byly využity následující zdroje dat:
Melichar, J., Pavelčík, P., Zahradník, D., Banaš, M., Misiaček, R., Hamanová, J., Slaba, M., Kováčová, V. (2021). Vyhodnocení socioekonomických dopadů vyhlášení CHKO Soutok. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí UK, Monitoring návštěvnosti, SC&C, 110 s.
Záměr na vyhlášení CHKO Soutok (2023), https://www.mzp.cz v rubrice „Úřední deska“, webová mapová aplikace je dostupná na adrese:  https://soutok.nature.cz/zamer-vyhlaseni-CHKO.
Vyčíslení jednorázových i provozních nákladů na AOPK ČR, Regionální pracoviště Jižní Morava, CHKO Soutok byly získány od AOPK ČR.

Seznam použitých zkratek
	AOPK ČR
	Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

	ČR
	Česká republika

	EU
	Evropská unie

	EVL
	Evropsky významná lokalita

	FTE
	Plný pracovní úvazek (full-time equivalent)

	HDP
	Hrubý domácí produkt

	CHKO
	Chráněná krajinná oblast

	KÚ
	Krajský úřad

	LČR
	Lesy ČR

	LHP
	Lesní hospodářský plán

	MRS
	Moravský rybářský svaz

	MZCHÚ
	Maloplošné zvláště chráněné území

	MŽP
	Ministerstvo životního prostředí

	NPP
	Národní přírodní památka

	NPR
	Národní přírodní rezervace

	OPŽP
	Operační program Životní prostředí

	ORP
	Obecní úřad obce s rozšířenou působností

	PO
	Ptačí oblast

	POPFK
	Program obnovitelných funkcí krajiny

	PP
	Přírodní památka

	PPK
	Program péče o krajinu

	PR
	Přírodní rezervace

	UNESCO
	Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu

	VZCHÚ
	Velkoplošné zvláště chráněné území

	ZCHÚ
	Zvláště chráněné území


Kontakt na zpracovatele RIA

Ing. Eva Dvořáková, Ph.D. 
Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje, MŽP
email: eva.dvorakova@mzp.cz
tel: +420 704 655 780

Mgr. Markéta Omelková, Ph.D.
Odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny, MŽP
email: marketa.omelkova@mzp.cz
tel: +420 725 786 391

Na přípravě spolupracoval:
Mgr. David Lacina - ředitel Odboru územní ochrany, AOPK ČR
image5.png

image6.png

image7.png

image8.png

image9.png

image10.png

image11.png

image12.png

image13.png

image14.png

image1.emf

image2.png

image3.png

image4.png