Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDABGF2HL najdete zde


                ÚŘAD VLÁDY ČR

    VI.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh nařízení vlády o Chráněné krajinné oblasti Soutok

Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra životního prostředí dne 25. října 2024, s termínem dodání stanovisek do 18. listopadu 2024. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce: 
	Resort
	Připomínky
	Vypořádání

	Ministerstvo zemědělství


	1. Připomínka k § 2 odst. 1 písm. b) a důvodové zprávě: 
Požadujeme v tomto ustanovení vypustit slovo přirozeného, tedy písm. b) bude znít: „b) zachování rozmanitosti složek a jevů neživé přírody a ekosystémové a druhové pestrosti, zejména zachování a zlepšení stavu fluviálních tvarů reliéfu vznikajících činností vodních toků, vodního režimu podzemních a povrchových vod zajišťujícího existenci nivních a jiných vodních a na vodu vázaných společenstev, včetně vzácných druhů rostlin, hub a živočichů, povrchových rozlivů v nivách vodních toků za povodní mimo zastavěná území a zastavitelné plochy sídel, zachování a obnova příznivého stavu předmětů ochrany Evropsky významné lokality Niva Dyje, Evropsky významné lokality Soutok-Podluží a Ptačí oblasti Soutok-Tvrdonicko.“
Odůvodnění: Je zřejmé, že se v území již dlouho nejedná o přirozený vodní režim, proto není vhodné použití tohoto výrazu. Jsme si vědomi, že není cílem zachovat stávající stav bez dalšího, má dojít k jeho zlepšení, přibližování k přirozenému nebo spíše přírodě blízkému režimu, ale nepůjde ani o zachování ani o zlepšení přirozeného vodního režimu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno
Slovo „přirozený“ vodní režim nahrazen takto: „přírodní stav“ vodního režimu.  
Přirozený vodní režim podzemních a povrchových vod byl v minulosti člověkem velmi výrazně ovlivněn vodohospodářskými úpravami, zejména pak regulací a ohrázováním řek Moravy a Dyje. Současný stav je tak výsledkem spolupůsobení zásahů realizovaných v území člověkem a přírodních procesů. 
Posláním CHKO je udržení a zlepšení přírodního stavu a zachování a vytváření optimální ekologické funkce vodního režimu podzemních a povrchových vod zajišťujícího existenci nivních a jiných vodních a na vodu vázaných společenstev na území Soutoku. Jedná se tedy o zajištění ochrany procesů, které vykazují známky přirozenosti a u pozměněných procesů jejich systematické zlepšování s cílem zamezení degradace společenstev na ně vázaných.  Tedy zachování přírodě blízkého vodního režimu (např. udržování hladiny podzemních vod, přirozeného či polopřirozeného stavu některých toků a vodních ploch, nebo rozlivů při vydatných srážkách a povodňových stavech) nebo jeho zlepšování. 
Efektivní využívání, obnova a průběžná údržba technických opatření zajišťujících vodní režim lužního lesa včetně nově budovaného klapkového jezu a stávajících technických zařízení pro povodňování lužního lesa, je v souladu s posláním a péčí o předměty ochrany.

	
	2. Připomínka k § 2 odst. 2 písm. b) a důvodové zprávě:
Z důvodů výše k připomínce 1 uvedených dáváme ke zvážení použití pojmu „přirozený“ vodní režim s rozlivy.
	Akceptováno

	
	3. Připomínka k § 2 odst. 2 písm. g):
Nesouhlasíme s tím, že přírodní stanoviště nebo stanoviště druhů, které jsou předmětem ochrany Evropsky významné lokality Soutok-Podluží a Evropsky významné lokality (EVL) Niva Dyje budou bez jejich konkretizace (bližší specifikace) předmětem ochrany CHKO Soutok a požadujeme formulovat jinak.
Odůvodnění: Pro území EVL platí souhrn doporučených opatření formulovaných pro naplnění cílů NATURA2000, které nelze přebírat v jejich míře obecnosti pro odstupňovanou ochranu, která vyplyne ze zonace CHKO, s níž jsou spojeny činnosti a omezení, které budou objektivně ovlivňovat výkon vlastnických a užívacích práv. Pokud dojde překryvem EVL a CHKO Soutok (k překryvům EVL a ZCHÚ běžně dochází) k překryvu předmětů ochrany obou EVL, jejichž převážná část již je konkretizována v návrhu CHKO, a to v § 2 odst. 1 písm. a) až f), pak považujeme za správné uvést/doplnit/převzít i zbývající předměty ochrany a neodkazovat na ně obecně. Nařízení vlády o vyhlášení CHKO Soutok by mělo být dostatečně srozumitelné a transparentní bez nutnosti jej současně číst s aktuálně platným nařízením vlády o vyhlášení EVL Soutok - Podluží a EVL Niva Dyje.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Předmětem ochrany CHKO Soutok jsou všechny přírodní stanoviště EVL Soutok-Podluží a EVL Niva Dyje, stejně tak i stanoviště všech druhů, které jsou předmětem ochrany těchto EVL. Uvádění detailního výčtu je redundantní, jelikož výčet je obsažen v již jiném podzákonném předpise (nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu EVL, ve znění pozdějších předpisů). Stávající formulace je v současnosti uplatňována standardně v praxi (viz např. nařízení vlády, kterým se vyhlásila CHKO Blanský les) a byla odsouhlasena i ze strany Legislativní rady vlády.
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.

	
	4. Připomínka k § 2 odst. 2 písm. d) a k § 4 odst. 2 a 3:
Navrhujeme (celkem 4 x) nahradit pojem „senescentní“ pojmem „stárnoucí“.
Odůvodnění: Užití cizího slova v pojmu, který má dostatečně známou a užívanou obdobu v českém odborném názvosloví považujeme za nevhodné a nadbytečné, neboť textu nařízení vlády nepřidá na srozumitelnosti.
	Vysvětleno
Upozorňujeme na skutečnost, že termín stárnoucí a senescentní nejsou synonyma, neboť senescentní strom již ukončil fázi dospělosti a začíná docházet k nevratné degradaci nesoucí s sebou tvorbu specifických mikrohabitatů, potřebných pro společenstva vzácných druhů a prvky rozkládajícího se dřeva nezbytných pro život saprofytních organismů. Stárnoucí strom je strom, který sice již prošel vrcholným obdobím svého růstu a začíná zpomalovat v růstu a vitalitě, nicméně nevytváří ve všech případech výše uvedené mikrohabitaty a tlející dřevo. Až pokud dospěje do stádia odumírání, začínají se na něm tyto prvky vytvářet. Termín senescentní je v rámci ekologie zaužívaný a nepůsobil v rámci předjednávání ani schvalovacího procesu problém. 
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.

	
	5. Připomínka k § 5 odst. 1 písm. a):
Požadujeme před poslední částí ustanovení odstranit spojku „a“ a na jeho konci doplnit slova „a s výjimkou činností stanovených jako povinnosti jiným právním předpisem správci toku a vodních děl včetně činností prováděných v souvislosti s ochrannou před povodněmi, “, případně obdobnou formulaci.
Odůvodnění: Formulace ochranné podmínky podle předloženého návrhu by správci toku a vodních děl ztěžovala výkon povinností při správě a údržbě ochranných hrází (a obecně všech vodních děl v území) včetně činností souvisejících s ochranou před povodněmi.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno
Změnou znění ochranné podmínky nedojde ke změně zamýšleného významu ze strany ochrany přírody. 

	
	6. Připomínka k § 5 odst. 1 písm. g): 
Do tohoto ustanovení (na jeho konec) požadujeme doplnit slova „a v rámci rybníkářství“, případně jinou formulaci z níže uvedeného důvodu.
Odůvodnění: Požadujeme vymezit také rybníkářství jako činnost, na kterou není v uvedeném případě potřebné povolení orgánu ochrany přírody v CHKO Soutok.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno
Formulace uvedena v tomto znění: “vysazovat ryby mimo rybářské revíry a vodní nádrže sloužící k chovu ryb”.
Pojem rybníkářství zahrnuje různé činnosti spojené s chovem ryb a může vést k nejednoznačné aplikaci. Proto považujeme za vhodnější BOP vztáhnout na místně jednoznačně určené vodní nádrže sloužící k chovu ryb (to je vždy určeno v povolení k nakládání). Ve vyhlašované CHKO neevidujeme aktuálně žádný rybníkářský subjekt, je ale možné že nějaká vodní nádrž určená k chovu ryb vznikne v území v budoucnu. 

	
	7. Připomínka k § 5 odst. 1 písm. h):
Upozorňujeme, že může v důsledku tohoto ustanovení dojít ke střetu s povinností vlastníka (správce) starat se o majetek s péčí řádného hospodáře. V odůvodnění se uvádí, že „Na území CHKO se místy nachází dlouhodobě neudržované a nefunkční plošné a liniové prvky odvodnění pozemků, především podrobného odvodňovacího zařízení. V případě otevřených kanálů se dnes často jedná o poměrně přírodně hodnotná stanoviště, s prokázaným výskytem vzácných i zvláště chráněných druhů živočichů či s biologicky hodnotnými břehovými porosty. Jejich obnova do původního projektovaného stavu (přímé kanály bez břehových porostů) znamená výrazné oslabení ekologických funkcí nivní krajiny. Obnova již nefunkčního podzemního odvodnění může také vést k negativnímu ovlivnění či zániku biologicky cenných mokřadů.“
Ustanovení § 5 odst. 1 písm. h) se však týká všech prvků odvodnění, nikoli jen nefunkčních a neudržovaných, a žádat o souhlas ve všech případech potřeby obnovy a údržby funkčních prvků odvodnění je nepřiměřenou byrokratickou zátěží. Je třeba proto ustanovení přeformulovat.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno 
Formulace uvedena v tomto znění: „obnovovat nebo udržovat prvky odvodnění s výjimkou povolených objektů sloužících k manipulaci s vodní hladinou podle schváleného manipulačního řádu“.
Zpřesněním znění bližší ochranné podmínky nedojde ke změně jejího zamýšleného významu a doplnění odstraní potřebu žádat o souhlas v případech potřeby obnovy a údržby funkčních prvků odvodnění, jak je v připomínce navrhováno. Odstraní se tak nadbytečná administrativa, pokud by správce pro běžnou péči o odvodňovací prvky vyžadoval souhlas z bližších ochranných podmínek.
Nově navržené znění bylo dohodnuto se zástupcem SPÚ, který v území spravuje největší množství odvodňovacích prvků (viz zápis v příloze).


	
	8. Připomínka k § 5 odst. 2 písm. c), d) a e):
Do všech tří ustanovení požadujeme doplnit slova „mimo údržbu hrází“. 
Po doplnění budou ustanovení pod uvedenými písmeny znít: 
„c) mimo údržbu hrází rozorávat travní porosty na všech druzích pozemků, provádět jejich obnovu a přísev,
d) mulčovat travní porosty mimo údržbu tělesa pozemních komunikací a hrází,
e) mimo údržbu hrází provádět mýtní nebo předmýtní úmyslné těžby, které nebyly umístěny ve schváleném lesním hospodářském plánu nebo v převzaté lesní hospodářské osnově, nebo“
Odůvodnění: Formulaci uvedených ustanovení je třeba upravit tak, aby bylo zřejmé, že omezení se netýká údržby (včetně kácení dřevin) na tělesech hrází, a to včetně ochranných protipovodňových hrází. Tedy tak, aby ustanovení nezvyšovalo administrativu při zajišťování povinností správce těchto děl.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno 
Protipovodňové hráze se staly biologicky významným prostředím, vzhledem k suššímu a výhřevnému (xerotermnímu) charakteru je v území navrhované CHKO osidlují podobné druhy vzácných organismů, jako přirozené hrúdy. Hrúdy byly v minulosti zásadně plošně poškozeny zalesňováním a hráze tak dnes tvoří náhradní biotopy. 
Ze zákonem chráněných druhů je to například pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), kriticky ohrožený a evropsky významný druh motýla, jehož housenky se vyvíjejí na podražci křovištním, který na hrázích vytváří často bohaté porosty. Celoplošná seč hrází v nevhodnou dobu decimuje celé populace tohoto druhu. Dalším zvláště chráněným druhem je kavyl písečný (Stipa borysthenica). Úprava režimu sečení hrází (termín, mozaikovité sečení apod.) přitom neovlivňuje funkčnost hrází coby prvku protipovodňové ochrany, přičemž biologický význam takového opatření je zcela zásadní. Podobně je třeba nahlížet i na úpravy povrchu hrází, který má význam pro další skupiny zákonem chráněných druhů živočichů, např. majky (čeleď Meloidae) nebo svižníky (č. Cicindelidae). Souhlas upřesňující termíny a způsoby péče, je možné udělit na delší období (např. na 10 let), administrativní zátěž je tak přijatelná. Navíc, vzhledem k tomu, že jde o zvláště chráněné druhy, měla by zde již nyní být vydávána výjimka ze základních ochranných podmínek ZCHD.
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.

	
	9. Připomínka k § 5 odst. 2 písm. e) a f):
Požadujeme v písmenech e) a f) na jejich konci doplnit: „…mimo území II. zóny“.
Odůvodnění: Vyhláška č. 84/1996 Sb., v platném znění, v § 8 odst. 12 omezuje závaznost využití plánů péče pro plánování (umístění) těžeb pouze na území nejpřísněji chráněných I. zón CHKO. Ve druhých zónách je těžba plánována deduktivně a je součástí komplexního posuzování návrhu plánu v rámci vydávání tzv. závazného stanoviska orgánem ochrany přírody. Rozšiřováním povinnosti umisťovat těžbu i v rámci druhých zón vzniká nedůvodné navýšení administrativní zátěže vlastníkům lesů. Vzhledem k charakteru a rozsahu II. zón se jedná o nedůvodný zásah do vlastnických práv. Přitom ponechávání mrtvého dřeva nebo stárnoucích stromů je předmětem motivační podpory a plně na vůli vlastníka pozemku a jako takové by mělo i zůstat s výjimkou nejpřísnější I. zóny ochrany CHKO.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno - ROZPOR
V případě CHKO Soutok jde o výjimečné řešení, kdy na rozdíl od jiných CHKO je takto formulována BOP z následujících důvodů:
Do II. zóny ochrany přírody byly v rámci tvorby zonace zahrnuty významné lesní plochy, které jsou stěžejní pro zachování populací vzácných a zvláště chráněných druhů a stanovišť, které jsou předměty ochrany CHKO. II. zóny spadají také do evropsky významných lokalit, nebo jsou v překryvu s maloplošnými zvláště chráněnými územími. Koncentrace výskytu předmětů ochrany je v lesích II. zóny v současnosti obdobná, neboť se jedná o souvislý lesní komplex. Hustota a přítomnost populací závisí na stavu a kvalitě lesních biotopů a jedná se tak o v čase se měnící (dynamický) proces. V neposlední řadě je důležité zohlednit migraci druhů přes vhodné habitaty a jejich komunikaci v rámci populací.
Již v současnosti (na základě existence EVL a přítomnosti zvláště chráněných druhů) probíhá projednávání těžebních projektů s cílem těžby (byť deduktivně umístěné) plánovat tak, aby hospodařící subjekt jejich prováděním neporušoval ZOPK. 
Do I. zóny CHKO Soutok jsou zařazeny prakticky výhradně lesy ve zvláště chráněných územích stávajících, nebo ve vyhlašovacím procesu (NPR Lanžhotské pralesy a NPP Soutok). Veškeré další lesní porosty, které jsou ze 100 % součástí EVL (Soutok-Podluží nebo Niva Dyje) a na území polesí Soutok a polesí Tvrdonice i součástí ptačí oblasti (Soutok-Tvrdonicko), jsou zařazeny do II. zóny. Ostatně uskutečněným záměrem dominantního správce lesů v území, tedy Lesů ČR, s. p., bylo při přípravě stávajícího (platnost 2020-2029) i minulého (2010-2019) lesního hospodářského plánu mít maximum úmyslných těžeb (mýtních i předmýtních) umístěných, a to právě s ohledem na snazší komunikaci s orgány ochrany přírody a snazší řešení možných střetů. V dalším tedy pouze odkazujeme na odůvodnění vládního nařízení.
Z vlastníků lesa uplatnil námitky k BOP pouze státní podnik Lesy ČR, s. p. hospodařící na většině lesních pozemků v CHKO.  S LČR, s. p. byly podrobně BOP projednány a upraveny dle dohody. S majoritním hospodařícím subjektem (Lesy ČR s. p., LZ Židlochovice) byla také podrobně projednána zonace která právě zohledňuje dříve projednané znění BOP (II. zóna je tedy navržena i na místech, kde by při odlišném znění BOP měla být zóna I.) a byly souhlasně vypořádány všechny připomínky k zonaci. 

	
	10. Připomínka k návrhu nařízení (jakož i k návrhu vyhlášky o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Soutok) – obory a bažantnice:
Požadujeme doplnit ustanovení, kterým se zajistí kontinuálnost uznaných obor a bažantnic v rámci celé vyhlašované chráněné krajinné oblasti. Účelem je zabránit do budoucna omezování a rušení obor a bažantnic v celém území navrhované CHKO Soutok.
Odůvodnění:
V rámci navrhované CHKO Soutok bylo uznáno několik historických i novodobých obor a bažantnic. Území obor a bažantnic představují svým charakterem z pohledu biodiverzity bohatá stanoviště, která je nutné zachovat. Důkazem toho je například výrazná přeměna biotopů v rámci obor Soutok a Obelisk, které jsou v dnešní době jedním z nejvíce ceněných území (opět z pohledu biodiverzity, vodního režimu a krajinotvorby) v navrhované CHKO.
Vzhledem k tomu, že zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v ustanovení § 26 odst. 3 písm. b) zakazuje v první a druhé zóně CHKO zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice, lze dovodit, že udržování v minulosti založených intenzivních chovů nebude v zájmu ochrany přírody. Ministerstvo zemědělství se tedy obává, že může v důsledku vyhlášení CHKO Soutok postupně docházet k útlumu až zrušení intenzivních chovů zvěře (zejména obor a bažantnic). Tím by dle našeho názoru došlo ke snížení biodiverzity daného území. Důvodová zpráva k nařízení zcela jednoznačně uvádí výčet druhů (zejména ptačích), pro která byla vyhlášena maloplošná chráněné území (EVL, PO). Zejména obory poskytují ideální hnízdní prostředí pro uvedené druhy, a to z důvodu regulace predátorů či také z důvodu regulovaného vstupu veřejnosti, jakožto hlavních negativních faktorů při ničení snůšky, predace mláďat a dospělých jedinců či rušení hnízdících ptáků. Důvodová zpráva dále uvádí, že samotná přírodovědná hodnota území vznikla dlouholetým spolupůsobením člověka a přírody, a to musí být zachováno. Jestliže se tedy obornictví a bažantnictví podepsalo na vzniku tohoto cenného území, je nutné toto zachovat.
Cílem navrhované právní úpravy je zajištění náležité úrovně ochrany území s několika předměty ochrany (uvedené v nařízení a důvodové zprávě v sedmi bodech a - g). Všechny tyto předměty ochrany jsou vztaženy zejména k vodnímu režimu a navazujícím procesům. Stávající obory a bažantnice nikterak nenarušují stanovené cíle právní úpravy. Naopak jejich zachování je důležité, jak je výše uvedeno, z důvodu zachování biodiversity a také z důvodu zachování národního kulturního dědictví – myslivosti, uvedeného na národním seznamu nehmotného kulturního dědictví. České obornictví a bažantnictví je světovým unikátem, založeným na dlouhodobé historii a je třeba tento fenomén zachovat. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno 
Na území CHKO Soutok se nenachází žádná bažantnice a není nám znám žádný záměr provozování bažantnice v budoucnu. 
Pokud jde o obory, ZOPK (§ 26 odst. 3 písm. b) zakazuje zavádění nových intenzivních chovů zvěře, například obor, farmových chovů nebo bažantnic; stávajících obor se tedy netýká. Není znám žádný záměr na zřízení nové obory v území.
Aktuálně se v území nacházejí dvě obory – obora Soutok, provozovaná s. p. Lesy ČR (největší obora v České republice) a soukromá obora Obelisk.
Vyhlášením CHKO není žádným způsobem dotčena existence stávajících obor a bažantnic, při aplikaci ustanovení § 26 odst. 3 písm. b) se vychází ze stávajícího stavu ekosystému, požadované doplnění ustanovení je s ohledem na výše uvedené redundantní.
(stejná připomínka č. 4 Agrární komory).
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.

	
	11. Připomínky formálně technické:
· vzhledem k potřebě posouzení souvislostí v území a rozsahu území, kterého se návrh nařízení vlády týká, by bylo velmi přínosné, kdyby mapové podklady předávané ve formátu PDF byly (jako doplnění) předány zároveň i jako vrstvy GIS (ve formátu SHP);
doporučujeme v obecné části odůvodnění v části A na straně 2 opravit „Soutok-Tvdonicko“ na Soutok-Tvrdonicko.
	Akceptováno


	Ministerstvo financí 

	Zásadní připomínky:
1. Vzhledem k současné rozpočtové situaci a potřebě konsolidovat veřejné finance je nezbytné, aby veškeré požadované výdaje byly hrazeny v rámci limitů kapitoly MŽP bez dodatečných nároků na státní rozpočet. Zásadně proto nesouhlasíme s navýšením počtu míst a objemu prostředků na platy pro účely zřízení nové Správy CHKO Soutok, neboť požadované navýšení počtu míst o 9 je možné zajistit v rámci stávajících neobsazených kapacit. Za 
3. čtvrtletí roku 2024 vykázal celkem ÚO a OSS AOPK celkovou neobsazenost cca 60 úvazků, přičemž místa hrazená z EU/FM nejsou uvažována.
	Vysvětleno - ROZPOR
V současné době MŽP eviduje 53 neobsazených míst – z tohoto počtu bude 9 míst obsazeno k 1. 12. 2024 nebo k 1. 1. 2025 (na základě již ukončených výběrových řízení). Ze zbývajících 44 míst je 15 míst projektových (hrazených z evropských fondů). Jedná se o počty odpovídající běžné fluktuaci (odchody zaměstnanců, odchody na MD, přesuny zaměstnanců na jiná místa uvnitř úřadu apod.) a na převážnou většinu těchto míst probíhají výběrová řízení nebo jsou výběrová řízení připravena k vyhlášení. Tam, kde vyhlášena nejsou se čeká na schválení systemizace k 1. 1. 2025 vzhledem ke skutečnosti, že na těchto místech dojde ke změně systemizačních atributů nebo jde o místa, na kterých bylo v nedávné době výběrové řízení zrušeno a bude vyhlašováno opakovaně.
Za AOPK ČR se aktuálně jedná o 17,8 neobsazených úvazků, z toho je ale 1,4 úvazku tvořeno doplňkovými místy, která se musí zachovat pro zaměstnance na "hlavních" místech a celkem 5 úvazků je neobsazených z důvodu MD/RD, či jsou neobsazeny z důvodu uvolnění k výkonu veřejné funkce. V rámci všech kmenových úvazků se tedy jedná o 11,4 úvazků, tj. 2,4 % všech kmenových úvazků. Tato hodnota je zcela standardní v rámci běžné fluktuace zaměstnanců.
Ani v případě MŽP, ani AOPK ČR tedy nemůže dojít k uvolnění současně / dočasně uvolněných úvazků pro účel zřízení Správy CHKO Soutok, neboť by byla ohrožena funkčnost dotčených agend, jejichž náplň souvisí s naplňováním požadavků právních předpisů.

	
	2. Předkladatel uvádí, že financování nákladů na péči o území bude hrazeno z národních programů – Program péče o krajinu, Program obnovy přirozených funkcí krajiny. Požadujeme sdělit, zda jsou finanční prostředky na požadované výdaje v národních programech skutečně zajištěny, a to nejen pro rok 2025, ale i ve střednědobém výhledu. Upozorňujeme, že MŽP opakovaně deklaruje deficit v oblasti mandatorních výdajů, proto je třeba, aby si MŽP finanční prostředky skutečně zajistilo v rámci stanoveného limitu výdajů kapitoly.

	Vysvětleno - ROZPOR
Pro období 2022-2025 existuje možnost využití Programu obnovy přirozených funkcí krajiny, v rámci kterého jsou k dispozici objemově významné prostředky z Národního plánu obnovy.
Území navrhované CHKO je od roku 2005 evropsky významnou lokalitou, kde je péče v intencích současně dostupných nástrojů a kapacit již realizována, popř. jsou principy péče o lesní ekosystémy předmětem Rámcové dohody Agentury s Lesy ČR s platností do roku 2029 a tato péče je zajišťována ze strany Lesů ČR, s. p.
Financování péče o předmět ochrany chráněných území je ze své podstaty realizována skrze kombinaci finančních nástrojů, vč. využívání unijních fondů (strukturální fondy, LIFE+ aj.), jejichž nastavení je dlouhodobě prioritizováno ve vztahu ke chráněným územím. Tento trend by měl pokračovat i v následujícím víceletém finančním rámci a prostředky z těchto finančních nástrojů budou využívány i na území navrhované CHKO Soutok.
V případě společenstev bezlesí a podpory vybraných na ně vázaných druhů je možné využít nadstavbové tituly Společné zemědělské politiky. 
MŽP bude v budoucnu cílit na mobilizaci alternativních zdrojů financování péče (za tímto účelem je zadána studie v rámci institutu TSI), vč. využití zdrojů soukromých.
V souvislosti s přijetím nařízení 2024/1991 o obnově přírody je EU připravena k zavedení dedikovaného fondu na podporu biodiverzity, jehož využití je relevantní i pro území navrhované CHKO Soutok.
Je tedy zjevné, že budou i ve střednědobém výhledu existovat disponibilní finanční prostředky na péči o území Soutoku, v tomto smyslu bude materiál upraven. Péče o chráněná území je mandatorním výdajem AOPK ČR, tato povinnost pro ni vyplývá ze zákona.

	
	3. Do materiálu požadujeme doplnit předpokládané náklady na pronájem budovy sloužící jako sídlo Správy CHKO Soutok.

	Akceptováno
Předpokládaná výše nájmu za pronájem kanceláří sloužících jako sídlo správy a pronájem parkovacích míst jsou v RIA zahrnuty v částce uvedené jako provozní náklady. 
Text bude doplněn:
V současné době uvažován pronájem budovy ZŠ Lanžhot (120 m2). Roční nájem vč. parkovacích míst je 144 000,- Kč, energie pak 150 0000,- Kč ročně

	
	4. V RIA v části 3.2 Porovnání přínosů a nákladů na str. 51 - 57 je uvedeno porovnání jednotlivých variant ekonomických dopadů vycházející ze zvýšení návštěvnosti území. Zcela chybí porovnání jednotlivých variant dopadů na SR, ostatní veřejné rozpočty a podnikatelský sektor, včetně souhrnné tabulky, ze které by srovnání bylo jasně patrné. Požadujeme materiál s tomto smyslu doplnit.
	Akceptováno
RIA bude doplněna, dopady variant na rozpočet i podnikatele byly i ve verzi do MPŘ, nyní bude doplněna souhrnná tabulka.


	
	Připomínky:
5. V Odůvodnění (část L Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky) je uvedeno, že navrhovaná právní úprava nebude působit žádné územní dopady a nepřináší novou zátěž pro příslušný krajský úřad. V tabulce Shrnutí Závěrečné zpráva z RIA (bod 3.4. Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky) jsou uvedeny dopady do rozpočtů obcí. Materiály je třeba sjednotit.
6. K návrhu nařízení vlády: V textu poznámky pod čarou č. 1) doporučujeme slova „ve znění zákona č. 218/2004 Sb.“ nahradit slovy „ve znění pozdějších předpisů.“.
	Akceptováno
Materiály byly sjednoceny.


Akceptováno


	Ministerstvo pro místní rozvoj


	doporučujeme pouze v poznámce pod čarou č. 1 slova „zákona č. 218/2004 Sb.“ nahradit slovy „pozdějších předpisů“ a text „MŽP“ vypustit.
	Akceptováno


	Ministerstvo zdravotnictví

	1. K normativnímu textu obecně
Nařízení vlády jako obecně závazný právní předpis by mělo být srozumitelné, a tudíž přístupné co nejširšímu okruhu adresátů. V normativním textu návrhu se vyskytuje řada cizích slov, příp. úzce odborných termínů. Je zřejmé, že v řadě případů je nelze obecně známým nebo českým slovem nahradit. 
Doporučujeme však zvážit nutnost použití těch cizích slov, která by podle našeho názoru slovy obecně známými slovy českého původu nahrazena být mohla, a to např.: 
· slovo „fluviální“ ve formulaci „fluviální tvary reliéfu“ (§ 2 odst. 1 písm. a) slovem „říční“,
· slovo „senescentní“ ve formulaci „senescentní stromy“ (§ 2 odst. 2 písm. d) § 4 odst. 2 a 3) slovem „stárnoucí“,
· slovo „autochtonní“ ve formulaci „autochtonní dřeviny“ (§ 4 odst. 2) slovem „původní“,
· slovo „litorální“ ve formulaci „litorální porosty“ (§ 5 odst. 1 písm. d)) slovy „vodní a mokřadní“.
	Akceptováno částečně
· slovo „fluviální“ ponecháno, nelze ho nahradit slovem „říční“, nejedná se o ekvivalenty,
· slovo „senescentní“ ve formulaci „senescentní stromy“ nelze nahradit „stárnoucí“, nejedná se o ekvivalenty,
· slovo „autochtonní“ ve formulaci „autochtonní dřeviny“ (§ 4 odst. 2) nahrazeno slovem „původní“,
· slovo „litorální“ ve formulaci „litorální porosty“ (§ 5 odst. 1 písm. d)) bude nahrazeno slovy „břehové“.

	
	1. K textu poznámky pod čarou č. 1 
Slova „Vyhláška MŽP č. 45/2018 Sb.“ doporučujeme nahradit slovy „Vyhláška č. 45/2018 Sb.“, tj. vypustit zkratku „MŽP“. V případě citace vyhlášky jako prováděcího právního předpisu se uvádí pouze její číslo, pod kterým byla zveřejněna ve Sbírce zákonů a dále její název; bez uvedení konkrétního ministerstva, které vyhlášku vydalo. 

	Akceptováno

	
	K odůvodnění
1. K obecné části, kapitole C
Za název směrnice Rady 92/43/EHS a směrnice Rady 2009/147/ES doporučujeme doplnit dovětek „v platném znění“, neboť tyto právní předpisy Evropské unie byly novelizovány. 
	Vysvětleno
K novelizaci směrnice 92/43/EHS nedošlo, směrnice 2009/147/ES je citací kodifikovaného znění původní směrnice 79/49/ES.

	
	1. K obecné části jako celku 
4.1. Doporučujeme nepoužívat v textu odůvodnění nezavedené zkratky, např. „NPR“, „NPP“, „PR“ a „PP“ (v kapitole A a D), „ČHMÚ“ (v kapitole E písm. a)) „OPŽP“ a „MŽP“ na str. 6. 
4.2. Napříč textem odůvodnění je používáno několik způsobů pro označení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. V některých částech odůvodnění je uveden „zákon č. 114/1992“, v jiných částech „zákon o ochraně přírody a krajiny“.
Doporučujeme proto při první zmínce právního předpisu, tj. v kapitole B, zavést jeho zkratku, tj. např. „zákon o ochraně přírody a krajiny“ a tu posléze důsledně používat v celém textu odůvodnění, a to v obecné i zvláštní části. 
4.3. V současné podobě odůvodnění je používán trojí způsob označení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Doporučujeme tedy stejně jako v předchozím připomínkovém bodě při první zmínce této Agentury v textu odůvodnění zavedení její zkratky, tj. např. „AOPK ČR“, a tu posléze důsledně používat napříč celým textem odůvodnění. 
	Akceptováno

	Ministerstvo spravedlnosti


	1. Obecně k návrhu
Ministerstvo spravedlnosti obdrželo informaci o tom, že v souvislosti s vyhlášením CHKO Soutok bylo podáno větší množství žalob. Tyto správní žaloby směřují proti rozhodnutí ministra životního prostředí o rozkladu, a bylo v nich požádáno o přiznání odkladného účinku, popř. o vydání předběžného opatření. O těchto správních žalobách nebylo zatím správním soudem rozhodnuto. Vyhlášení předmětné chráněné krajinné oblasti by u navrhovatelů, jejichž pozemky byly zařazeny do různých zón této chráněné krajinné oblasti, v rámci přizpůsobování se ochranným podmínkám chráněné krajinné oblasti, vedlo k nutnosti vynaložit značné úsilí, včetně finančních prostředků. V případě, že by následně bylo rozhodnutí ministra životního prostředí o rozkladu soudem zrušeno, mohla by tato skutečnost vést k podání žalob vůči státu na náhradu škody za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a k následné povinnosti státu nahradit navrhovatelům škodu. Z tohoto důvodu požadujeme, aby byl materiál doplněn o výše uvedené skutečnosti včetně zhodnocení možných rizik, které z těchto skutečností vyplývají, a byl předložen vládě k rozhodnutí až po této úpravě, aby bylo vládě umožněno rozhodovat se znalostí této věci.
Tato připomínka je zásadní. 
	Vysvětleno
Dle aktuální situace bylo celkem podáno 27 stejných žalob, přičemž soud v žalobách nepřiznal odkladný účinek rozhodnutí a soud svým usnesením zamítnul návrhy na nařízení předběžného opatření. Žalobci totiž nedoložili, že jim v důsledku napadeného rozhodnutí hrozí vážná újma a dle soudu neprokázali, jakými konkrétními omezeními by žalobce měl být vyhlášením CHKO omezen tak, aby mu to působilo vážnou újmu. Zároveň soud uvedl, že nemůže zasahovat do normotvorné pravomoci svěřené vládě, pak logicky ani nemůže vládě přijetí nařízení vlády zakázat.
Nelze obecně konstatovat, že vyhlášení předmětné chráněné krajinné oblasti by u navrhovatelů, jejichž pozemky byly zařazeny do různých zón této chráněné krajinné oblasti, vedlo k nutnosti vynaložit značné úsilí, včetně finančních prostředků. Definované bližší ochranné podmínky i podmínky obecně stanovené ZOPK jsou preventivní nadstavbou již v současnosti platných ochranných podmínek podle II., IV. a V. části ZOPK, případně podmínek plynoucích z   jiných právních předpisů (např. rozorávání travních porostů v § 10 odst. 2 zákona č. 242/1991 Sb., o půdách, stanovuje, že rozorávání trvalých travních porostů je možné pouze s povolením příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny, pokud by to vedlo k degradaci půdy nebo ohrožení chráněných druhů rostlin a živočichů. Dále např. v chráněných oblastech přirozené akumulace vod se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje odvodňovat lesní a zemědělské pozemky (§ 28 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách), kdy konkrétně pro CHOPAV Kvartér řeky Moravy (část navrhované CHKO), dle nařízení vlády č. 85/1981 Sb., je zakázáno odvodňovat u zemědělských pozemků více než 50 ha souvislé plochy. 
Pro ochranné pásmo vodních zdrojů č. 00041211 mezi obcemi Lednice a Břeclav o celkové rozloze více než 624 ha platí dle rozhodnutí č. Vod. 4999/4/78-405/Po o zřízení pásma hygienické ochrany II. stupně pro prameniště Kančí obora: Na celém území prameniště je zákaz používání průmyslových hnojiv, pesticidů a dalších chemikálií. Pro další PHO II. stupně v navrhované CHKO je použití pesticidů limitováno také.
Kompenzaci za vynaložení finančních prostředků v důsledku omezení lesního nebo zemědělského hospodaření upravuje § 58 ZOPK, cit.: „Pokud vlastníku zemědělské půdy nebo lesního pozemku nebo rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeže, nebo nájemci, který tyto pozemky oprávněně užívá, vznikne nebo trvá v důsledku omezení vyplývajícího z části třetí až páté tohoto zákona včetně prováděcích právních předpisů nebo rozhodnutí vydaného na jejich základě a nebo z omezení vyplývajícího z opatření v plánech systémů ekologické stability krajiny podle § 4 odst. 1 újma, má nárok na její finanční náhradu.“ Nutnost zajištění efektivnějšího způsobu ochrany předmětů ochrany existujícími EVL Soutok – Podluží a Niva Dyje vychází z analýzy stavu ekosystémů, která je uvedena v Záměru na vyhlášení CHKO Soutok, ze které vyplývá, že od doby vyhlášení EVL Niva Dyje a EVL Soutok – Podluží došlo ke zhoršení stavu některých přírodních biotopů, pro které byly EVL vyhlášeny. Negativní vývoj v kvalitě společenstev byl vyhodnocen na základě výstupů z mapování biotopů Soutok – Podluží, ze kterého vyplývá zhoršování kvality přírodních stanovišť a stejný trend byl zjištěn také pro EVL Niva Dyje. Záměr na vyhlášení CHKO Soutok tedy odráží potřebu zajištění ochrany předmětů ochrany dotčených EVL, k čemuž se ČR zavázala v rámci ochrany soustavy Natura 2000, povinnosti, která pro ČR vyplývá z unijního práva. Dosavadní tzv. základní ochrana ve smyslu § 45c odst. 2 zákona tedy v daném území evidentně není dostatečně účinná. Ochrana ostatních předmětů ochrany navržené CHKO mimo předmětů ochrany EVL je dnes v území zajišťována pouze nástroji obecné ochrany přírody a krajiny, např. prostřednictvím ochrany významných krajinných prvků.
Podle Ústavy a Listiny základních práv a svobod lze právo na ochranu vlastnictví omezit zákonem, vyžaduje-li to veřejný zájem či ochrana zákona. Ochrana přírody je podle § 58 odst. 1 zákona veřejným zájmem. V daném případě je veřejným zájmem ochrana území formou kategorie CHKO, resp. vyhlášení CHKO Soutok. Záměr na vyhlášení CHKO Soutok je vyjádřením naléhavé společenské potřeby ochrany EVL a dochovaných přírodních a krajinných hodnot na území vymezeném v návrhu. V případě oddalování vyhlášení CHKO Soutok vzniká riziko vyplývající ze zhoršování stavu dochovaných přírodních hodnot, a tedy ohrožení veřejného zájmu a závazkům, ke kterým se ČR zavázala oproti situaci, kdy soud dospěl k závěru, že nebyla prokázána hrozící vážná újma žalobců.
Předkládací zpráva a odůvodnění návrhu nařízení vlády byly doplněny o informace o probíhajících soudních řízení.
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.

	
	2. K § 2 odst. 1 a 2
Ustanovení § 2 stanoví poslání a předměty ochrany vyhlašované chráněné krajinné oblasti. Není však zřejmé, proč návětí odstavce 1 používá obecnější formulaci („chráněná krajinná oblast“) odlišnou od formulace v návětí odstavce 2 („Chráněná krajinná oblast Soutok“). Dále v návrhu je již užíváno pouze pojmu „chráněná krajinná oblast“. Doporučujeme tedy v souvislosti s užíváním pojmu „chráněná krajinná oblast“ terminologicky sjednotit předkládaný návrh, např. i za pomoci legislativní zkratky pro účely návrhu, nebo vysvětlit důvod, proč je na některých místech v návrhu užíváno obecného pojmu, zatímco na jiném místě je užíváno pojmu konkrétního.
	Vysvětleno
Jde o formulace navržené Legislativní radou vlády, běžně používané ve vyhlašovacích předpisech CHKO.


	
	3. K § 5 
V návětích jednotlivých odstavců § 5 je při úpravě bližších ochranných podmínek pro určené části chráněné krajinné oblasti stanovena povinnost souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Při formulaci této povinnosti není postupováno terminologicky jednotně, když pro území I., II. a III. zóny chráněné krajinné oblasti je v odstavcích 2 a 3 stanovena povinnost „souhlasu“ příslušného orgánu ochrany přírody, zatímco pro celé území chráněné krajinné oblasti v odstavci 1 je tato stanovena povinnost „předchozího souhlasu“. V tomto ohledu může naznačená terminologická nejednotnost vést k nejistotě, zda lze pro činnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 poskytnout i jiný než předchozí souhlas. Z tohoto důvodu doporučujeme ve výše uvedeném ohledu terminologicky sjednotit § 5, nebo vysvětlit, proč jsou návětí odstavců 2 a 3 formulována odlišně od návětí odstavce 1.  
	Akceptováno

	Ministerstvo zahraničních věcí
	Bez připomínek
	

	Ministerstvo kultury
	1. K § 2 odst. 2 písm. a)
Ministerstvo kultury doporučuje nahradit text písmene a) takto:
„a) člověkem utvářená krajina harmonicky propojující kulturní památky z různých historických období s přírodními lokalitami i cíleně vnesenou vegetací,
b) kulturní krajina s typickým krajinným rázem daným zejména charakterem říční nivy řek Moravy a Dyje a jejich přítoků s rozsáhlým komplexem lužních lesů nížinného typu,
c) mozaika lučních, mokřadních a vodních ekosystémů, s vysokou koncentrací kulturních památek a národních kulturních památek spojených s krajinnými kompozičními úpravami, zejména v krajinné památkové zóně Lednicko-valtický areál a v areálech slovanských hradišť,“.
Písmena b) až g) se označují jako písmena d) až i).
Zdůvodnění:
Viz níže připomínka č. 3 – návrh na změnu odůvodnění návrhu, str.1, bod I A.
	Akceptováno

	
	2. K § 4 odst. 3
Ministerstvo kultury doporučuje nahradit slova „jednotlivých starých stromů“ slovy „samostatných dominantních dřevin“.
Zdůvodnění: 
Z kompozičních důvodů je významná dominanta, ne věk dřeviny.
	Akceptováno jinak

Jelikož se slovo dřevina používá v praxi pro označení druhu stromu, navrhujeme toto znění:

„jednotlivých starých dominantních stromů“.

	
	3. K odůvodnění návrhu, str.1, bod I A
Odůvodnění pomíjí tuzemskou ochranu kulturního dědictví, která je významnou komponentou dané kulturní krajiny a v textu důvodové zprávy by měla být zmíněna. Doporučujeme proto do odůvodnění doplnit zmínku o ochraně kulturního dědictví, např. do textu vložit nový odstavec, který zní:
„Část navrhované CHKO Soutok je v překryvu s krajinnou památkovou zónou Lednicko-valtický areál na jižní Moravě, prohlášenou vyhláškou ministerstva kultury ČR č. 484/1992 Sb., ze dne 10. 9. 1992, o prohlášení Lednicko-valtického areálu na jižní Moravě za památkovou zónu, vedenou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 2206. Tato krajinná památková zóna je zároveň zapsána na Seznamu světového dědictví (dle mezinárodní Úmluvy o ochraně kulturního a přírodního dědictví z roku 1972) jako komponovaná Kulturní krajina Lednicko-valtický areál. Toto území bylo zapsáno na základě rozhodnutí Výboru pro světové dědictví č. 20 COM VIII. C (WHC -96/CONF.201/09) ze dne 7. 12. 1996; v Ústředním seznamu kulturních památek ČR je vedená pod rejstříkovým číslem č. 6. Kulturní krajina je zapsána pro svoji výjimečnost umělého kompozičního uspořádání na základě kritérií i), ii) a iv).“. 
	Akceptováno

	Ministerstvo obrany
	Bez připomínek
	

	Ministerstvo práce a sociálních věcí
	Bez připomínek
	

	Ministerstvo průmyslu a obchodu


	1) V normativním textu v § 2 odst. 1 doporučujeme na konci písmene a) nahradit čárku slovem „a“, aby byl vyjádřen vztah kumulace.
	Akceptováno

	
	2) V normativním textu v § 2 odst. 2 doporučujeme na konci písmene f) nahradit čárku slovem „a“, aby byl vyjádřen vztah kumulace. 
	Akceptováno

	
	3) V poznámce pod čarou č. 1 doporučujeme zkratku „MŽP“ nahradit slovy „Ministerstva životního prostředí“.
	Akceptováno

	
	4) V souladu s čl. 53 odst. 1 písm. b) Legislativních pravidel vlády doporučujeme v § 6 slovo „vlády“ odstranit.
	Akceptováno

	Ministerstvo vnitra
	Připomínky legislativně technické a formálního charakteru:
K § 3 odst. 2:
Doporučujeme vypustit čárku za slovem „nařízení“.
	Akceptováno

	
	K poznámce pod čarou č. 1:
Doporučujeme vypustit text „MŽP“ pro nadbytečnost.
	Akceptováno

	
	K § 4 odst. 4:
Navrhujeme slova „mimo zastavěná území“ oddělit z obou stran čárkami.
	Akceptováno

	Ministerstvo dopravy
	Bez připomínek
	

	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
	Bez připomínek
	

	Úřad vlády – odbor kompatibility
	
	Po stránce formální:

Předkladatel splnil formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.

Po stránce materiální:
Návrhem nařízení vlády se provádí ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který v návaznosti na transpozici směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnice Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků zmocňuje vládu k vyhlášení chráněné krajinné oblasti.
Návrhem se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Soutok, jejíž území je součástí soustavy Natura 2000, konkrétně evropsky významných lokalit Soutok-Podluží a Ptačí oblasti Soutok–Tvrdonicko. U předmětné lokality tedy dochází k navýšení míry ochrany.
Připomínky a případné návrhy změn: 
Odbor kompatibility neuplatňuje žádné připomínky z hlediska práva EU.
Závěr: 
Návrhem nařízení vlády není implementováno právo EU a návrh není s právem EU v rozporu.


	Úřad vlády – vedoucí Úřadu vlády
	Bez připomínek
	

	Úřad vlády – ministr pro evropské záležitosti
	Bez připomínek
	

	Liberecký kraj
	Bez připomínek
	

	Moravskoslezský kraj
	Bez připomínek
	

	Olomoucký kraj
	Bez připomínek
	

	Jihomoravský kraj


	Za odbor životního prostředí (OŽP) uplatňujeme tyto zásadní připomínky:
Zásadní připomínka č. 1:
K § 2 odst. 1 písm. b)
Jihomoravský kraj upozorňuje na nezbytnost sjednocení termínu „přírodě blízké vodní toky“ s platným zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změněn některých zákonů (vodní zákon).
	Akceptováno
Pozn. Patrně myšleno § 2 odst. 2 písm. c). 
Text upraven takto: 
a) přirozené a přírodě blízké přirozená koryta vodních toků vodní toky, periodicky průtočná nebo odstavená říční ramena a tůně a jiné mokřady, a na ně vázaná vodní a mokřadní společenstva

	
	Zásadní připomínka č. 2:
K § 5 odst. 1 písm. h)
Jihomoravský kraj upozorňuje, že se jedná o povinnost subjektu „obnovovat nebo udržovat prvky odvodnění“, není tedy nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Doporučujeme vypustit.
	Vysvětleno
Na základě jednání, která byla iniciována k BOP (m.j. VaK Břeclav a.s. nebo SPÚ), bylo navrženo upravené znění této BOP: „h) obnovovat nebo udržovat prvky odvodnění vyjma povolených objektů sloužících k manipulaci s vodní hladinou dle schváleného manipulačního řádu“. Každá bližší ochranná podmínka již ze své podstaty definuje činnost, která je na území CHKO vázána na souhlas OOP, zatímco mimo území CHKO tomu tak není. V případě otevřených kanálů se dnes často jedná o poměrně přírodně hodnotná stanoviště, s prokázaným výskytem vzácných i zvláště chráněných druhů živočichů či s biologicky hodnotnými břehovými porosty. Jejich obnova do původního projektovaného stavu (přímé kanály bez břehových porostů) znamená výrazné oslabení ekologických funkcí nivní krajiny. Obnova již nefunkčního podzemního odvodnění může také vést k negativnímu ovlivnění či zániku biologicky cenných mokřadů.
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.

	
	Zásadní připomínka č. 3:
K § 5 odst. 1 písm. l)
Jihomoravský kraj upozorňuje, že CHKO se má nacházet i v zastavěné části obce a na silnici a železnici, proto „umisťovat mimo uzavřené objekty veřejné osvětlení a jiné světelné zdroje, jejichž světelný tok směřuje nad vodorovnou rovinu procházející středem světelného zdroje, pokud se nejedná o dočasná přenosná osvětlení vyžadovaná jinými právními předpisy“ jen se souhlasem orgánu ochrany přírody by se mělo týkat jen těch ploch, které nejsou součástí zastavěných oblastí a liniových staveb (zóny I. a II.). 
	Vysvětleno

Upozorňujeme na skutečnost, že se nejedná o veřejné osvětlení, či jiné světelné zdroje obecně jako takové, ale pouze o ty, jejichž světelný tok směřuje nad vodorovnou rovinu procházející středem světelného zdroje. Především takové zdroje působí jako světelné pasti pro hmyz, který je světlem přitahován, způsobují změny reprodukčního chování ptáků a dezorientaci ptáků při dálkových migracích, rušivě působí i na savce, zejména netopýry. Veřejné osvětlení je vhodné instalovat vodorovně, pouze s minimálním náklonem, aby docházelo k maximálnímu osvětlení komunikace a minimálnímu úniku světla do okolí. Ochranná podmínka se navíc nevztahuje na dočasné osvětlení vyžadované podle jiných právních předpisů (např. povinné osvětlení lovného místa během nočního lovu ryb). Světelné znečištění se šíří prostorem bez ohledu na zóny ochrany přírody a krajiny, není proto smysluplné vztahovat tuto regulaci pouze na I. a II. zónu.
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.

	
	Zásadní připomínka č. 4:
K § 5 odst. 1 písm. l)
Jihomoravský kraj upozorňuje, že CHKO se má nacházet i v zastavěné části obce a na silnici a železnici, proto „provádět leteckou aplikaci biocidů a hnojiv“ jen se souhlasem orgánu ochrany přírody by se mělo týkat jen těch ploch, které nejsou součástí zastavěných oblastí a liniových staveb (zóny I. a II.). 
	Vysvětleno

Patrně se jedná o námitku k § 5 odst. 1 písm. m), nikoliv l).
Na souhlas OOP je vázána pouze letecká aplikace biocidů a hnojiv, nikoliv aplikace jakákoliv. Jelikož se takový způsob aplikace v těchto územích (zastavěná území či liniové stavby) nelze předpokládat, není tedy důvod tyto oblasti z regulace vyčleňovat. 
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.

	
	Zásadní připomínka č. 5:
K § 5 odst. 2 písm. b)
Jihomoravský kraj požaduje doplnění znění tohoto § 5 odst. 2 písm. b) „provozovat letadla způsobilá létat bez pilota nebo modely letadel, kromě letů pro zajištění bezpečnosti státu, ochrany osob a jejich zdraví, majetku nebo veřejného pořádku, a letů pro potřeby orgánů ochrany přírody, o povodňové orgány a státní správu lesů, z důvodu řádného zajištění plnění jejich legislativních povinností.“
	Akceptováno jinak

Stávající text rozšířen o výjimku pro orgány státní správy lesů a povodňové orgány.


	
	Za odbor dopravy (OD) uplatňujeme tyto zásadní připomínky:
Zásadní připomínka č. 1:
Žádáme do IV. zóny zařadit i úsek silnice II/425 na mostě ev.č. 425-031 (přes Moravu) a úsek silnice III/05530 na mostě 05530-1 (přes Kyjovku). 
Všechny silnice II. a III. tř. jsou dle předchozích dohod s AOPK zařazeny v celé délce do IV. zóny CHKO, pouze se 2 výše uvedenými výjimkami.
	Akceptováno

Jedná se o připomínku k návrhu vyhlášky o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Soutok.
 
Zonace bude upravena tak, že oba předmětné mosty budou zařazeny do IV. zóny.


	
	Za odbor územního plánování (OÚP) uplatňujeme tyto zásadní připomínky:
Zásadní připomínka č. 1:
OÚP požaduje, aby hranice navrhované CHKO Soutok respektovala koridor pro VTL plynovod na k. ú. Břeclav, vymezený v ZÚR JMK. 
Odůvodnění:
Zásady jihomoravského kraje ve znění Aktualizací č. 1, 2, 3a a 3b s účinností od 26.10.2024 (dále jen ZÚR JMK) vymezují mj. koridor „TEP03 – plynovod přepravní soustavy v Jihomoravském kraji vedoucí z okolí kompresní stanice Břeclav na hranici ČR/Rakousko a plocha pro novou hraniční předávací stanici Poštorná“ (dále také „TEP03“).
OÚP na jednání dne 01.11.2023 na půdě Krajského úřadu s dotčenými odbory a zástupci AOPK, a také ve svém následném sdělení ze dne 06.11.2023 adresovaném všem zúčastněným, upozorňoval, že navrhovaná hranice 1. zóny CHKO Soutok zasahuje na k. ú. Břeclav do plochy návrhového koridoru TEP03 vymezeného v ZÚR JMK a zpřesněného v územním plánu (ÚP) Břeclav.
Po seznámení se s předloženým materiálem OÚP zjistil, že vymezení hranice 1. zóny CHKO Soutok je i nadále v kolizi, tj. přesahuje do vymezeného koridoru TEP03 na k. ú. Břeclav. Návrh veřejné vyhlášky (textové, popř. grafické části) je potřeba upravit tak, aby návrhem předmětné CHKO nebyla znemožněna realizace záměrů nadmístního významu sledovaných v právně závazných ZÚR JMK, včetně záměru TEP03.
	Vysvětleno

Jedná se o připomínku k návrhu vyhlášky o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Soutok. 

V daném úseku se již v současnosti nachází EVL Soutok – Podluží a již dnes podléhá standardnímu posouzení vlivu záměru na soustavu NATURA 2000. Jakýkoliv záměr (viz § 45h odst. 1), který může mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost EVL podléhá i bez existence CHKO posouzení dle § 45i. Severní hranice segmentu CHKO pod Břeclaví byla zařazena do první zóny z důvodu výskytu právě předmětů ochrany EVL, v tomto případě stanoviště 91F0 - smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris). 

V rámci navržené I. zóny odstupňované ochrany CHKO Soutok prochází koridor TEP03 již vyhlášenou NPP Soutok. 
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.

	
	Zásadní připomínka č. 2:
b) Požadavek uplatněný v předchozí zásadní připomínce se vztahuje rovněž na koridory pro záměry technické infrastruktury sledované v ZÚR JMK – viz níže:
RDZ05	VRT Rakvice – Břeclav – hranice ČR/Rakousko (–Wien) – koridor pro vysokorychlostní trať,
RDZ06	VRT Břeclav – hranice ČR/SR (–Bratislava) – koridor pro vysokorychlostní trať,
DV01	Vodní cesta – „Baťův kanál“,
DS29	Silnice I/51 Hodonín, obchvat – koridor pro silnici I. třídy.
Odůvodnění:
Viz předchozí zásadní připomínka.
c) Požadavek uplatněný v předchozí zásadní připomínce se vztahuje rovněž na protipovodňová opatření sledované v ZÚR JMK – viz níže:
POP04	Opatření společná na vodních tocích Dyje a Kyjovka – přírodě blízká protipovodňová opatření,
POT06	Poldr Přítluky – technické protipovodňové opatření.
Odůvodnění:
Viz předchozí zásadní připomínka.
d) Pro úplnost OÚP sděluje k záměru RDV02-B průplavního spojení Dunaj–Odra –Labe dosud obsaženému v ZÚR JMK, že Aktualizací č. 7 Politiky územního rozvoje České republiky (dále také „PÚR ČR“) byla zrušena územní ochrana průplavního spojení Dunaj–Odra–Labe. ZÚR JMK budou uvedeny do souladu s PÚR ČR pořizovanou Aktualizací č. 4 ZÚR JMK.
K výše uvedeným připomínkám OÚP přikládá schémata, která jsou nedílnou součástí připomínek, a to:
Příloha č. 1: soutisk obsahující návrh vymezení CHKO Soutok a grafické znázornění záměrů sledovaných v ZÚR JMK,
Příloha č. 2:   výřez koordinačního výkresu ZÚR JMK,
Příloha č. 3:   výřez z výkresu ploch a koridorů ZÚR JMK,
Příloha č. 4: výřez z výkresu energetiky ÚP Břeclav, ve kterém je návrhový koridor VTL dle vymezení v ZÚR JMK zapracován.
	Vysvětleno
Jedná se o připomínku k návrhu vyhlášky o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Soutok. 
Koridor RDZ05: stávající trať Břeclav – Rakousko se nachází mimo území CHKO Soutok. Navržený koridor RDZ05 pro VRT Břeclav – hranice ČR/Rakousko je pouze z malé části překryt I. zónou CHKO, která je však zároveň součástí již existující NPP Soutok.   
Koridor RDZ06: stávající trať Břeclav – Slovensko se nachází z části mimo území CHKO Soutok a z části vede přes území CHKO a byla pro ni samostatně vymezena IV. zóna odstupňované ochrany. Navržený koridor RDZ06 pro VRT Břeclav – hranice ČR/Slovensko je pouze z malé části překryt I. zónou CHKO, která je však zároveň součástí již existující NPP Soutok.   
Koridor DV01 nezasahuje do I. zóny CHKO Soutok, je však součástí EVL Soutok – Podluží a platí tak pro něj standardní posouzení vlivu záměru na soustavu NATURA 2000.
Koridor DS29 nezasahuje do I. zóny CHKO Soutok. 
Opatření společná na vodních tocích Dyje a Kyjovka POP04 nezasahuje do I. zóny CHKO Soutok.
Poldr Přítluky POT06 zasahuje z části do I. zóny odstupňované ochrany, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o technické protipovodňové opatření, nespatřujeme v zařazení jeho části do I. zóny odstupňované ochrany žádnou kolizi.
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.

	Pardubický kraj
	Bez připomínek
	

	Plzeňský kraj
	Bez připomínek
	

	Zlínský kraj
	Bez připomínek
	

	Středočeský kraj
	
	

	Jihočeský kraj
	Bez připomínek
	

	Královéhradecký kraj
	Bez připomínek
	

	Magistrát hlavního města Prahy
	Bez připomínek
	

	Český telekomunikační úřad
	Bez připomínek
	

	Český úřad zeměměřický a katastrální
	Bez připomínek
	

	Nejvyšší kontrolní úřad
	Bez připomínek
	

	Úřad pro ochranu osobních údajů


	Obecně
Úřad pro ochranu osobních údajů uplatňuje připomínky, a to včetně zásadních, zejména k osobním údajům. Předkládací zprávy je vhodné doplnit o vztah k vyhlášce č. 332/2024 Sb.
1. K důvodové zprávě nebo odůvodnění
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (dále jen „DPIA“) v oddílu H obecné části důvodové zprávy nebo odůvodnění návrhu vládního nařízení je nezbytné dopracovat. Tato připomínka je zásadní.

Při zpracování DPIA je žádoucí vyjít z návrhu doporučení legislativního DPIA, zejména co se týká struktury DPIA.[footnoteRef:2] [2:  https://uoou.gov.cz/pravni-ramec/ochrana-osobnich-udaju/dalsi-prameny-prava/jak-posoudit-vliv-na-ochranu-osobnich-udaju-u-predloh-pravnich-predpisu] 

Ustanovení § 5 je nepřímým zpracováním osobních údajů, protože stanoví, že vymezené činnosti podléhají souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Nelze proto tvrdit, že „navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Na to ÚOOÚ upozorňoval již 18. dubna 2024 pod čj. čj. UOOU-01650/24-3, a proto by bylo vysoce žádoucí, aby si to předkladatel osvojil.
Nestačí uvést, že v žádosti „se uvedou údaje vyžadované správním řádem, tj. fyzická osoba v žádosti uvede mj. své jméno, příjmení a datum narození“, protože to by se jednalo o unifikovanou žádost pro všechny činnosti. Podstatou správního řízení není „identifikace účastníka řízení a zajištění jeho kontaktních údajů“; to je jen nezbytný předpoklad. Místo toho je vhodné vyjít z § 83a zákona o ochraně přírody a krajiny.
Jak jinde uvádí předkladatel: „Povinnost podání žádosti o souhlas vyplývá přímo ze zákona o ochraně přírody a krajiny (§ 44 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.), náležitosti této žádosti jsou stanoveny v § 83a zákona č. 114/1992 Sb., vyhláška „pouze“ vymezuje ty činnosti a zásahy, které tomuto souhlasu podléhají (§ 35 odst. 1 ve spojení s § 44 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.). Tj. vyhláška sama o sobě žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů nepůsobí.“ K tomu je však třeba dodat: Nejedná se o povinnost podat žádost, nýbrž o možnost. Dále i samotná vyhláška má dopady na ochranu soukromí, protože stanoví činnosti, ke kterým je třeba souhlasu, a tedy zpracování osobních údajů.

	Akceptováno, upraveno.

	
	Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (dále jen „DPIA“) v oddílu H obecné části důvodové zprávy nebo odůvodnění návrhu vyhlášky zní: „Návrh právní úpravy se ochrany soukromí netýká.“ Tato připomínka je zásadní.

Vymezení zón ochrany nemá s ochranou soukromí nic společného.
	Akceptováno

	Akademie věd ČR
	Bez připomínek
	

	Českomoravská konfederace odborových svazů
	Bez připomínek
	

	Česká národní banka
	Bez připomínek
	

	Bezpečnostní informační služba
	Bez připomínek
	

	Český statistický úřad
	Bez připomínek
	

	Český báňský úřad
	Bez připomínek
	

	Národní bezpečnostní úřad
	Bez připomínek
	

	Ústav pro studium totalitních režimů
	Bez připomínek
	

	Úřad průmyslového vlastnictví
	Bez připomínek
	

	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
	Bez připomínek
	

	Nejvyšší správní soud
	Bez připomínek
	

	Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
	Bez připomínek
	

	Nejvyšší soud
	Bez připomínek
	

	Státní úřad pro jadernou bezpečnost
	-
	

	Svaz měst a obcí ČR


	OBECNĚ K NÁVRHU:
V prvé řadě odkazujeme na naše připomínky, které jsme uplatnili k obdobnému návrhu dne 25.04.2024, a to k návrhu vyhlášky o vyhlášení Národní přírodní památky Soutok a stanovení jejích bližších ochranných podmínek, Vaše č. j. MZP/2024/280/278. V případě návrhu se jedná o obdobný postup, kdy není respektován samotný účel zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“), vyjádřený v § 1, dle kterého účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry. Ze samotného návrhu je zřejmé, že není předkládán v souladu s postoji dotčených obcí ani vlastníků nemovitostí a je tak porušeno legitimní očekávání nejen veřejnosti, ale i územních samospráv. 
Dle reakce z území nebylo současně postupováno plně v souladu s § 40 odst. 3 a 4 ZOPK, neboť vlastníci nemovitosti v dotčených oblastech nebyli řádně informováni a obeznámeni o změnách, zejména ti, kteří žijí v zahraničí. Postup byl obdobný jako u oznámení záměru o zřízení NPR Lanžhotské pralesy a NPP Soutok a upozorňujeme, že ani v těchto připomínkových řízeních nebylo dosaženou souladu a přijetí návrhů na zvýšenou ochranu dle ZOPK ze strany dotčených municipalit a vlastníků nemovitostí a zůstali jsme tak v rozporu. 
Shodně upozorňujeme, a v tomto ohledu podporujeme plně připomínky uplatněné Hospodářskou komorou ČR (čímž vnímáme za zbytečné je zde plně uvádět a opakovat), že v současné době v dotčených oblastech probíhají komplexní pozemkové úpravy, v rámci kterých je zcela patrné, že někteří vlastníci nemovitostí budou v důsledku scelování pozemků zahrnuti do dotčených území, avšak je již nyní porušováno jejich právo k vyjádření dle shora zmíněného, neboť nyní tomu tak není s ohledem na nedokončené procesy pozemkových úprav. Není nám zřejmé, proč je tak s tímto návrhem spěcháno, každopádně je to pouze ke škodě věci. Ostatně, právě takto zásadní věc, jako jednoznačné vylíčení důvodu vyhlášení CHKO Soutok dle návrhu, absentuje napříč celým návrhem.

Tyto připomínky jsou zásadní a navrhujeme tak stažení materiálu jako celku.

	Vysvětleno - ROZPOR
Postup, jakým způsobem má probíhat proces vyhlášení CHKO tak, aby byl zajištěn samotný účel ZOPK, vyjádřený v § 1, je zakotven v zákoně v § 40, konkrétně v odst. 3, kdy cit.: „záměr na vyhlášení chráněné krajinné oblasti nebo ochranného pásma národního parku zašle Ministerstvo životního prostředí obcím a krajům, jejichž území se záměr dotýká. Vlastníkům nemovitých věcí dotčených záměrem, zapsaným v katastru nemovitostí, doručí Ministerstvo životního prostředí formou veřejné vyhlášky písemné oznámení o předložení záměru k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Ministerstvo životního prostředí zveřejní oznámení o předložení záměru k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání, na portálu veřejné správy. Dotčené obce zveřejní na žádost Ministerstva životního prostředí oznámení do 5 dnů ode dne, kdy jim oznámení bylo doručeno, na úředních deskách obcí.“ 
Pro zajištění maximální možné shody na vyhlášení CHKO Soutok byla nadstandardně (nad rámec výše uvedeného ustanovení) v březnu 2023 zahájena příprava záměru vyhlášení CHKO, do které se AOPK ČR snažila zapojit místní partnery, zejména samosprávy a hospodařící subjekty. Prostřednictvím obcí (zveřejněním v obci obvyklým způsobem – internet/kabelová televize/ plakáty na vývěskách apod.) AOPK ČR oznámila práce na přípravě záměru a nabídla jednání komukoliv, kdo má o jednání zájem. Během přípravy návrhu na vyhlášení se uskutečnily stovky jednání, žádné jednání nebylo odmítnuto. Položené dotazy a odpovědi byly poskytovány dalším občanům aktualizacemi specializovaných stránek soutok.nature.cz. 
Všem obcím bylo navíc nabídnuto veřejné jednání s občany, které ve většině případů bylo uskutečněno. Ve spolupráci s vedením Moravského rybářského svazu se uskutečnilo jednání s vedením místních sdružení, obdobné jednání proběhlo dvakrát s myslivci. S významnými hospodařícími subjekty a dalšími partnery bylo jednání vyvoláno ze strany AOPK ČR. Důvodem intenzivního předjednávání byla snaha o přípravu záměru vyjadřujícího co nejširší shodu. Na základě návrhů vzešlých z předjednávání byly provedeny úpravy navrhovaných hranic, zonace nebo znění bližších ochranných podmínek. 
Při zveřejnění Záměru na vyhlášení CHKO Soutok proto již byla značná část připomínek zapracována. Díky tomu ve vyhlašovacím procesu bylo podáno pouze 9 unikátních námitek, z toho 5 obcí (v případě ostatních námitek jde o obecné vyjádření nesouhlasu s vyhlášením CHKO a ve většině návrh smluvní ochrany území). Záměr na vyhlášení CHKO Soutok byl formou veřejné vyhlášky oznámen na portálu veřejné správy a rozeslán všem dotčeným obcím a Jihomoravskému kraji dne 24. srpna 2023. Od té doby začala běžet lhůta 90 dní, v které měly kraj, obce a vlastníci nemovitostí dotčených ochranou možnost právo podávat k záměru své námitky a připomínky. O podaných námitkách MŽP vedlo celkově více než 200 správních řízení (z toho jak výše uvedeno, bylo 9 unikátních námitek, přičemž 5 od obcí a zbylé námitky byly zcela totožné) a ve všech případech byla vydána rozhodnutí MŽP. Některé subjekty ještě následně proti rozhodnutí MŽP podaly rozklad. Rozkladová komise ministra napadená rozhodnutí projednala a rozklady zamítla. Následně bylo podáno celkem 27 žalob s žádostí o přiznání odkladného účinku či přiznání návrhu na nařízení předběžného opatření, ve kterých soud žádné z žádostí o odklad nevyhověl a zamítl tyto návrhy.
 První část komplexních pozemkových úprav na katastru obce Lanžhot byla zahájena v roce 2017, přičemž původní termín dokončení 30. 11. 2021 byl v rámci smlouvy o dílo „Komplexní pozemkové úpravy v k.ú. Lanžhot – část 1“ dodatkem posunut do 31. 5. 2022. Komplexní pozemkové úpravy v k.ú. Lanžhot – část 2 (Soutok) byly zahájeny 4. 11. 2024. Při předpokladu, že bude tato zpracovávaná část realizována ve stejném časovém horizontu 5 let (byť je předpokladem SPÚ dokončení prací v listopadu 2025), dojde k dokončení komplexních pozemkových úprav v tomto katastru v roce 2029. V rámci předjednání byly přijímány podněty a připomínky od všech subjektů bez ohledu na vlastnictví (např. místní spolky apod.) a relevantní byly zapracovány do textu návrhu i samotného vymezení území. V rámci resortu MŽP i orgánů Evropské komise bylo vyhodnoceno, že daná oblast je nedostatečně chráněna a při realizovaných způsobech hospodaření dochází k negativním změnám stavu předmětů ochrany. Přitom ČR se zavázala dané hodnoty zachovávat i v rámci své legislativy (viz § 45c odst. 4).  
Komplexní pozemkové úpravy, které v současnosti probíhají např. v k. ú. Lanžhot, představují samostatný dlouhodobý proces. Žalovaný není kompetentním orgánem státní správy zasahovat do tohoto procesu. Záměr na vyhlášení CHKO Soutok, je taktéž samostatným procesem, který však nevylučuje možnost vznesení námitek ze strany vlastníků nemovitých věcí k tomuto návrhu i v průběhu procesu realizace komplexních pozemkových úprav. Zároveň s ohledem na délku zákonem stanovené lhůty pro podání námitky vůči Záměru na vyhlášení CHKO Soutok (90 dní) je zajištěna ochrana vlastnických práv i v případech, kdy v danou chvíli dochází k případným změnám ve vlastnictví nemovitostí.

	
	DÁLE je třeba k návrhu vytknout:
· Není ani v tezích nastíněn plán péče o CHKO dle § 38 ZOPK a není tedy ani patrné, jaké kroky jsou v rámci návrhu zvažovány. Absencí tohoto dokumentu dochází k vzniku nevole nejen ze strany územních samospráv, ale i občanů, neboť netuší a ani tušit nemohou, jaká omezení se jich dotknou, zejména, nikoliv výlučně, např. z pohledu výstavby, lesního hospodářství, mysliveckého či vodního hospodářství. Tento nedostatek tak zapříčiňuje i nemožnost se k návrhu relevantně vyjádřit ze strany dotčených subjektů.
· Nevole z návrhu plyne i s ohledem na nedodržování § 71 ZOPK ve směru účasti obcí v oblasti ochrany přírody a krajiny ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody, kdy obce nejsou opakovaně vyslyšeny, což ostatně i předložení tohoto návrhu prokazuje. 


· V návrhu je třeba se vypořádat i s adekvátní ochranou v případě hraničních oblastí na druhé straně hranice ČR.
· Není návrhem ani upřesněno, zda uplynuly lhůty pro podání správních žalob.
· Zcela zásadním se rovněž jeví nutnost podání vysvětlení, jaké bude generovat náklady zřízení CHKO Soutok vůči státnímu rozpočtu. Jsme přesvědčeni, že představa 1 úvazku a o tento úvazek navýšení personálních nákladů je neodpovídající a než-li dojde k jakýmkoliv dalším krokům, je třeba mít postaveno najisto, nejen zda je vůbec nutné CHKO vyhlásit a jaké jsou plány pro futuro (viz plán péče o CHKO v souladu s odůvodněním návrhu jako takového), ale zda je připraven státní rozpočet na zvýšené náklady spojené s vyhlášením CHKO a tento návrh je tak MF podporován. K tomuto odkazujeme i na vyjádření NRR a plně jej podporujeme.
Vše výše uvedené jsou zásadní připomínky.


	Vysvětleno - ROZPOR
Vyhláška č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území stanovuje povinný obsah plánů péče a také jasně definuje časový rámec pro vyhotovení plánu péče (§ 7 odst. 3) cit.: „U nově vyhlašovaných chráněných krajinných oblastí zajistí orgán ochrany přírody zpracování návrhu plánu péče tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče o chráněnou krajinnou oblast bylo předloženo k projednání nejdéle do jednoho roku po vyhlášení chráněné krajinné oblasti.“
Omezení, která se týkají územních samospráv i občanů z pohledu výstavby, lesního hospodářství, mysliveckého či vodního hospodářství, jsou zahrnuta v bližších ochranných podmínkách uvedených již v záměru na vyhlášení a v podmínkách stanovených ZOPK, jsou tedy dlouhodobě jednoznačně známa, a každý měl možnost se s nimi seznámit, přičemž nejčastější otázky související s regulací byly zveřejněny i na stránkách AOPK ČR. Plán péče je dokument, který slouží jako podklad pro OOP, pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Při předjednávání záměru na vyhlášení bylo avizováno, že plán péče bude zpracován s ohledem na připomínky dotčených subjektů (vč. obcí a hospodařících subjektů). Při předjednání i v rámci procesu vyhlášení vzešly také připomínky, které není možné jednotlivě zahrnout do návrhu na vyhlášení CHKO Soutok, ale mohou být zapracovány do koncepčních dokumentů ochrany přírody, tedy i do plánu péče.
Samotný návrh bližších ochranných podmínek obsažených v návrhu nařízení vlády byl zpracován s ohledem na vznesené připomínky či obdržené námitky, kdy každý dotčený subjekt měl možnost se k návrhu relevantně vyjádřit v rámci procesu vyhlašování. 
Účast obcí je v procesu vyhlašování adekvátně zajištěna prostřednictví § 40 ZOPK, kdy obce mohly uplatnit námitky, a také tak učinily. Zároveň bylo ze strany AOPK ČR jednáno s obcemi v souladu s § 71 ZOPK, kdy byly ze strany AOPK oficiálně osloveny a požádány o podání připomínek. Řada z nich vedla k následné úpravě záměru či vymezení zón ochrany.
Podoba návrhu záměru na vyhlášení je dána vyhláškou č. 45/2018 Sb., požadavek na řešení problematiky mimo území ČR z platné legislativy nevyplývá.
Bylo celkem podáno 27 stejných žalob, přičemž soud v žalobách nepřiznal odkladný účinek rozhodnutí a soud svým usnesením zamítnul návrhy na nařízení předběžného opatření. Zároveň soud nemůže zasahovat do normotvorné pravomoci svěřené vládě, pak logicky ani nemůže vládě přijetí nařízení vlády zakázat.
Náklady vůči státnímu rozpočtu jsou detailně vyhodnoceny v RIA, která byla na základě připomínek MF doplněna (viz vypořádání připomínek MF).

	Sdružení místních samospráv


	1. Připomínky obce Lanžhot k návrhu na vyhlášení CHKO

1. MŽP nepravdivě uvádí, že v souladu s ust. § 40 odst. 3 OPŽP oznámilo obcím, krajům a vlastníkům nemovitostí záměr zřízení CHKO Soutok.

Odůvodnění:

a) MŽP nezajistilo vlastníkům nemovitostí uvedených v katastru nemovitostí a žijících trvale v zahraničí, doručení informace o záměru zřízení CHKO a tím, jim neumožnilo se k záměru vyjádřit v podobě případné námitky (jedná se o stovky až tisíce vlastníků pozemků ze Slovenska – forma dědického práva Uherska, kteří spoluvlastní pozemky na české straně řeky Moravy v důsledku úpravy toku regulací). Pokud v rámci správního řízení při užití ZOPK jako Lex specialis nelze dosáhnout zákonem stanovené povinnosti, je nezbytné subsidiárně použít instituty správního řádu a informaci o záměru doručit jiným způsobem, než je uvedeno v ZOPK. MŽP o tak rozsáhlém okruhu vlastníků vědělo, neboť poměrnou část informovalo dopisem při oznámení záměru zřízení NPR Lanžhotské pralesy a NPP Soutok.

b) MŽP odepřelo možnost podání námitky vlastníkům nabývající nemovitosti v území CHKO v důsledku probíhající Komplexní pozemkové úpravy, kdy budoucí vlastníci přesunutí do území CHKO nemají právo cokoli namítat.


c) MŽP odepřelo možnost podání námitky subjektu evidovaného v katastru nemovitostí jako držiteli věcného práva k pozemkům v území CHKO – poznámka spornosti na LV u cca. 90% území plánovaného CHKO v katastru nemovitostí ČR.

Tato připomínka je zásadní.

	Vysvětleno - ROZPOR
Postup, jakým způsobem má probíhat proces vyhlášení CHKO, tak aby byl zajištěn samotný účel ZOPK, vyjádřený v § 1, je zakotven v zákoně v § 40, konkrétně v odst. 3, kdy cit.: „záměr na vyhlášení chráněné krajinné oblasti nebo ochranného pásma národního parku zašle Ministerstvo životního prostředí obcím a krajům, jejichž území se záměr dotýká. Vlastníkům nemovitých věcí dotčených záměrem, zapsaným v katastru nemovitostí, doručí Ministerstvo životního prostředí formou veřejné vyhlášky písemné oznámení o předložení záměru k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Ministerstvo životního prostředí zveřejní oznámení o předložení záměru k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání, na portálu veřejné správy. Dotčené obce zveřejní na žádost Ministerstva životního prostředí oznámení do 5 dnů ode dne, kdy jim oznámení bylo doručeno, na úředních deskách obcí.“ 
Z výše uvedeného je patrné, že MŽP postupovalo v případě zveřejnění návrhu na vyhlášení CHKO Soutok dle zákona. To bylo mj. potvrzeno rozkladovou komisí ve všech podaných rozkladech.  
Povinnost jmenovitě oslovit každého vlastníka v procesu vyhlášení CHKO nevyplývá ze zákona, avšak resort životního prostředí si byl vědom o potřebě informovat občany v regionu o přípravě návrhu záměru na vyhlášení CHKO Soutok. Proto před oficiálním zveřejněním záměru na vyhlášení CHKO Soutok AOPK ČR nad rámec zákona v březnu 2023 realizovala informativní jednání se všemi městy a obcemi v regionu, představitelé měst a obcí byli seznámeni se základem návrhu na vyhlášení CHKO Soutok a byly s nimi dohodnuty další kroky. Obce na žádost AOPK ČR zveřejnily na svých vývěskách, webových stránkách či v místních zpravodajích informaci o předjednávání s výzvou k podávání připomínek ze strany organizací i fyzických osob. AOPK ČR zároveň zřídila webové stránky, kdy byly poskytovány všechny potřebné informace. V dubnu a květnu 2023 probíhala jednání se všemi městy a obcemi, jejichž správní území zasahuje do navrhované CHKO Soutok, někdy včetně veřejného projednání s místními občany. AOPK ČR uskutečnila téměř tři stovky jednání se samosprávami, zástupci některých hospodařících subjektů, se zástupci zájmových organizací, spolků a institucí, s vlastníky nemovitostí a se všemi dalšími partnery v území, kteří o jednání projevili zájem. Na základě tohoto předjednání AOPK ČR ve spolupráci s MŽP upravila záměr na vyhlášení. Je tedy evidentní, že resort žp činil řadu kroků (včetně mediálních – tiskové zprávy k vyhlášení CHKO, zřízení webových stránek, jednání v regionu apod.) nad rámec zákona, právě za účelem, aby místní obyvatelé a vlastníci nemovitostí byli dostatečně informováni.
Jak bylo již výše uvedeno, záměr na vyhlášení CHKO Soutok byl formou veřejné vyhlášky oznámen na úřední desce MŽP a rozeslán všem dotčeným obcím a Jihomoravskému kraji dne 24. srpna 2023. Od té doby začala běžet lhůta 90 dní, v které měly kraj, obce a vlastníci nemovitostí dotčených ochranou možnost právo podávat k záměru své námitky a připomínky. Pro zajištění maximální možné shody na vyhlášení CHKO Soutok byla nadstandardně (nad rámec výše uvedeného ustanovení) v březnu 2023 zahájena příprava záměru vyhlášení CHKO, do které se AOPK ČR snažila zapojit místní partnery, zejména samosprávy a hospodařící subjekty. Prostřednictvím obcí (zveřejněním v obci obvyklým způsobem – internet/kabelová televize/ plakáty na vývěskách apod.) AOPK ČR oznámila práce na přípravě záměru a nabídla jednání komukoliv, kdo má o jednání zájem. Během přípravy návrhu na vyhlášení se uskutečnily stovky jednání, žádné jednání nebylo odmítnuto. Položené dotazy a odpovědi byly poskytovány dalším občanům aktualizacemi specializovaných stránek soutok.nature.cz. Všem obcím bylo navíc nabídnuto veřejné jednání s občany, které ve většině případů bylo uskutečněno. Žádné jednání nebylo ze strany AOPK ČR odmítnuto.
Komplexní pozemkové úpravy, které v současnosti probíhají, představují samostatný dlouhodobý proces. Záměr na vyhlášení CHKO Soutok, je taktéž samostatným procesem, který však nevylučuje možnost vznesení námitek ze strany vlastníků nemovitých věcí k tomuto návrhu i v průběhu procesu realizace komplexních pozemkových úprav. Zároveň s ohledem na délku zákonem stanovené lhůty pro podání námitky vůči Záměru na vyhlášení CHKO Soutok (90 dní) je zajištěna ochrana vlastnických práv i v případech, kdy v danou chvíli dochází k případným změnám ve vlastnictví nemovitostí. 
Záměr na vyhlášení CHKO Soutok byl oznámen v souladu se zákonem a vlastníci nemovitých věcí dotčených navrhovanou ochranou v celém zájmovém území měli právo podat námitku k navržené hranici a bližším ochranným podmínkám. Této možnosti využilo přes 200 fyzických (a to i ze Slovenska) a právnických osob a samospráv.  
Je třeba vyjasnit, zda je subjekt evidovaný v katastru nemovitostí jako držitel věcného práva k pozemkům oprávněný podat námitku.

	
	2. Je nezbytné upozornit na absenci plánu péče CHKO, na který se MŽP odvolává v případě potřeby, ale dále uvádí, že v souladu s ust. § 38 ZOPK se jedná o samostatný proces vyhlašování, který je nezávislý na procesu zřízení CHKO.

Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Zde je skrytý problém celé řady omezení a další regulace pro vlastníky pozemků, občany a spolky působící v územní lokaci CHKO. Z plánu péče se následně odvíjí např. územní plánování (stavební zákon), tvorba lesního hospodářského plánu (lesní zákon), plánování v oblasti vod vymezující a harmonizující veřejné zájmy, plány povodí (vodní zákon), tvorba plánu honiteb (zákon o myslivosti) a další. Mimo zákonem uvedená omezení a zákazy pro území CHKO plán péče ovlivňuje i rozhodování správních orgánů při vydávání správních rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, včetně vydávání závazných stanovisek dotčenými orgány. Absence tak závažného dokumentu zcela eliminuje možnosti samospráv zajišťovat zájmy občanů na území obce a území CHKO včetně predikce takových zájmů. Závažným způsobem a velkou měrou je tak ovlivněna i možnost podání relevantních námitek k záměru zřízení CHKO, čímž dochází k narušení zákonných podmínek správního řízení vedeného k vypořádání námitek k zřízení CHKO.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno - ROZPOR
Vyhláška MŽP č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území stanovuje povinný obsah plánů péče a také jasně definuje časový rámec pro vyhotovení plánu péče (§ 7 odst. 3) cit.: „U nově vyhlašovaných chráněných krajinných oblastí zajistí orgán ochrany přírody zpracování návrhu plánu péče tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče o chráněnou krajinnou oblast bylo předloženo k projednání nejdéle do jednoho roku po vyhlášení chráněné krajinné oblasti.“
Omezení, která se týkají územních samospráv i občanů z pohledu výstavby, lesního hospodářství, mysliveckého či vodního hospodářství, jsou zahrnuta v bližších ochranných podmínkách uvedených již v záměru na vyhlášení a v podmínkách stanovených ZOPK, jsou tedy dlouhodobě jednoznačně známa, a každý měl možnost se s nimi seznámit, přičemž nejčastější otázky související s regulací byly zveřejněny i na stránkách AOPK ČR. Plán péče je dokument, který slouží jako podklad pro OOP, pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Při předjednávání záměru na vyhlášení bylo avizováno, že plán péče bude zpracován s ohledem na připomínky dotčených subjektů (vč. obcí a hospodařících subjektů). Při předjednání i v rámci procesu vyhlášení vzešly také připomínky, které není možné jednotlivě zahrnout do návrhu na vyhlášení CHKO Soutok, ale mohou být zapracovány do koncepčních dokumentů ochrany přírody, tedy i do plánu péče.
Absence plánu péče nemá vliv na možnost podání relevantních námitek, jelikož plán péče není pro fyzické a právnické osoby závazný, a navíc záměr na vyhlášený obsahuje kapitolu „Základní principy péče o předměty ochrany“, ze které bude primárně plán péče vycházet, takže se s touto problematikou mohl kdokoli seznámit.
Samotný návrh bližších ochranných podmínek obsažených v návrhu nařízení vlády byl zpracován s ohledem na vznesené připomínky, kdy každý dotčený subjekt měl možnost se k návrhu relevantně vyjádřit v rámci procesu vyhlašování. Navíc své připomínky mohly uplatnit i subjekty, které nejsou vlastníky pozemků v dané oblasti, obce a zájmová sdružení v rámci předjednávání. 

	
	3. Požadujeme ze strany předkladatele důsledné vymáhání ustanovení § 71 odst. 2 Zákona o ochraně přírody a krajiny. Z praxe vyplývá, že tento institut je ze strany OOP často přehlížen a spolupráce s obcemi nefunguje.

Odůvodnění:

Město Lanžhot již od roku 2020 požadovalo změny ZOPK při jednání s představiteli MŽP a AOPK především ve snaze zajištění zákonné povinnosti vyplývající z ust. § 2 odst. 2 zákona o obcích tedy povinnosti řádným způsobem zajišťovat správu území obce a zájmy občanů na něm, včetně majitelů nemovitostí. Z výše uvedeného důvodu navrhovalo zřízení správní rady CHKO se zastoupením zástupců obcí na jejichž území se rozkládá. Jedná se o obdobný institut jako v případě národních parků. Je smutnou skutečností, že orgány ochrany přírody téměř nekomunikují a tím se stává především ustanovení redundantní právní normou.

Tato připomínka je zásadní.

	Vysvětleno - ROZPOR
AOPK ČR, která byla MŽP pověřena k projednání návrhu na vyhlášení CHKO Soutok v rámci předjednávání a v rámci procesu vyhlášení CHKO Soutok komunikovala se starostou města Lanžhot, se zastupiteli, občany i se subjekty, které projevily zájem, případně podaly připomínky. Již 2. 3. 2023 byl při osobním setkání se starostou, místostarostkou a právní referentkou dohodnut způsob předjednávání a informování občanů o možném jednání. Dne 23. 03. 2023 byla AOPK na obec zaslána žádost o zveřejnění letáku na stránkách obce s nabídkou individuálních jednání. Dne 30. 3. 2023 se uskutečnilo setkání s komisí ŽP, při kterém byly vysvětleny pojmy a procesní kroky v rámci vyhlašování CHKO. Dne 13. 04. 2023 byl uskutečněn výjezd do CHKO Litovelské Pomoraví a CHKO Pálava, při kterém bylo možné disktutovat se starosty z těchto CHKO. Dne 18. 4. 2023 bylo uskutečněno veřejné projednání návrhu na vyhlášení CHKO Soutok. Jednání se zastupiteli a veřejností proběhlo také 15. 5. 2023. Dne 20. 4. 2024 byla AOPK ČR zprostředkována videokonferenční debata se starosty a hospodařícími subjekty v CHKO Český les. Při všech setkáních bylo zastupitelstvo obce také seznámeno s tím, že do nařízení vlády nelze zakotvit zřízení správní rady ve smyslu  § 20 ZOPK, nicméně AOPK ČR vysvětlila proces zpracování plánu péče o CHKO (§ 7 odst. 1, odst. 3 a odst. 4. vyhláška MŽP č. 45/2018 Sb.), který zahrnuje projednání návrhu plánu péče, včetně postavení obcí, jako dotčeného orgánu podle správního řádu. Při jednáních byli zastupitelé města Lanžhot opakovaně informováni o tom, že budou zapojeni do přípravy plánu péče o CHKO Soutok a bude s nimi vedena nadstandartní spolupráce na koncepcích ochrany tohoto území. 

	
	4. Předkladatel žádným způsobem nezohlednil hraniční režim řek Moravy a Dyje. Rozdílné užívání řek za hranicemi naruší proklamovanou ochranu přírody na české straně, protože na rakouské straně budou řeky a jejich navazující biotopy užívány v běžném režimu. 

Odůvodnění:

S ohledem na skutečnost, že podstatná část území CHKO je vymezena hraničními řekami Moravou a Dyjí, je s podivem, že MŽP neřešilo významnou disproporci režimu a užívání hraničních řek na obou stranách hranice. Rovněž se zřízení CHKO nepromítnulo do mezinárodních smluv a úmluv k povodí Dunaje, Moravy a Dyje.
Z pohledu občana ČR je tato situace vysloveně diskriminující, neboť v případě např. hnízdění zvláště chráněného druhu na linii břehu řeky je vytvořeno pásmo zákazu vstupu pro ČR, avšak na druhé straně řeky a hranice cca 30-50m je pohyb a činnost bez jakéhokoli omezení. O způsobech rybolovu a vysazování rybí osádky, který se dotýká celé řeky, MŽP také prokazatelně nejednalo.

Tato připomínka je zásadní.

	Vysvětleno - ROZPOR
MŽP v rámci přeshraniční spolupráce skrze komise pro hraniční toky se Slovenskem a Rakouskem pravidelně komunikuje s partnery na obou stranách nejen v problematice ochrany vod. Jednotlivé strany se navzájem setkávají a informují se nejen o kvalitě vod a přírodního prostředí, ale také i o záměrech, které každá ze stran nebo společně realizuje či připravuje v povodí hraničních toků s cílem zajištění kontinuální ochrany těchto vod dle evropské legislativy a právních předpisů ČR, SR a AUS. Tyto činnosti, popř. samotné vyhlášení CHKO Soutok se však nepromítají do samotných mezinárodních úmluv, ale jsou připravovány a realizovány v souladu s jejich cíli a posláním. 
Jakákoliv omezení týkající se zahnízdění vzácných druhů ptáků vyplývají z dodržování ochranných podmínek ZCHD živočichů, a nemají tak žádnou souvislost s existencí, či neexistencí CHKO. 
Proběhlo jednání s MRS, při kterém byla konzultována BOP týkající se vysazování ryb. Nicméně BOP se netýká rybářských revírů.
Způsob rybolovu a vysazování rybí obsádky na hraničních řekách není vyhlášením CHKO nijak dotčen.


	
	Další připomínky města Lanžhot:

5. MŽP nepravdivě informovalo o skutečnosti, že pozemky zřízením CHKO nejsou žádným způsobem ovlivněny. Územní působnost CHKO sebou nese i celou řadu regulací, která pro případný prodej pozemku znamená zásah do jeho ocenění včetně jeho možnosti využití.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno - ROZPOR
AOPK ČR, stejně jako MŽP v rámci předjednání a v rámci procesu vyhlášení vždy konstatovali, že navrhované bližší ochranné podmínky pro území II. zóny ochrany CHKO vztahující se k zemědělskému a lesnickému hospodaření se týkají především rozorávání a mulčování travních porostů, provádění mýtní nebo předmýtní úmyslné těžby, popř. nahodilé těžby listnatých druhů dřevin, pro území III. zóny odstupňované ochrany CHKO vztahující se k zemědělskému hospodaření se týkají rozorávání trvalých travních porostů mimo zastavěná území a zastavitelné plochy obcí, dále pak vysazování plantáží geograficky původních dřevin na pozemcích, které nejsou určeny pro plnění funkce lesa. Bližší ochranné podmínky regulují také např. úpravy koryta vodních toků, či provádění činností, které mohou snížit hladinu povrchové nebo podzemní vody, nebo záměrně změnit hladinu povrchových vod mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí, nejedná-li se o činnosti vyžadující povolení, opatření nebo jiné úkony podle jiných právních předpisů a o manipulace s vodní hladinou podle schváleného manipulačního řádu. Co se týká základních ochranných podmínek vyplývajících ze zákona pro II. zónu, zde se zemědělského a lesnického hospodaření týká např. možnost využití biocidů pouze v případě povolení výjimky dle § 43 zákona, tedy např. v situaci, kdy jiný veřejný zájem převáží nad zájmem ochrany přírody anebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. Co se týká základních ochranných podmínek CHKO vyplývajících ze zákona pro III. zónu odstupňované ochrany CHKO, zde podmínky zemědělského hospodaření zákon nestanovuje, proto z hlediska těchto limitů nebude vlastník při svém hospodaření oproti současnému stavu v tomto území dotčen. Pro potřeby zjištění, zda vyhlášením CHKO dojde k poklesu ceny pozemků AOPK ČR provedla analýzu, kdy v rámci tohoto rozboru byla posuzována cena stanovená SPÚ ve velkoplošných zvláště chráněných územích (VZCHÚ) a v desetikilometrové vzdálenosti od těchto VZCHÚ. Při výpočtu ceny sice nebyly zohledněny přirážky a srážky dané přílohou č. 5 vyhlášky č. 441/2013 Sb., a to ani podle bodu 5. této přílohy a to proto, že se nepředpokládá zásadní omezení původní hospodářské využitelnosti soukromých pozemků zahrnutých do CHKO Soutok. Již v současnosti totiž při existenci EVL Niva Dyje musí vlastníci pozemků nebo třetí osoby, které na pozemcích hospodaří, pozemky spravovat tak, aby bylo vyloučeno poškozování evropsky významné lokality zařazené do národního seznamu (§ 45 b zákona). Zároveň při zpracování znaleckých posudků při stanovení úřední ceny pozemku záleží na samotné úvaze znalce, jakým způsobem zohlední koeficienty při stanovování ceny pozemku. A to i s ohledem na skutečnost, kdy dojde-li ke ztížení zemědělského hospodaření v důsledku omezení vyplývajícího z části třetí až páté zákona včetně prováděcích právních předpisů nebo rozhodnutí vydaného na jejich základě, má vlastník dle § 58 zákona nárok na její finanční náhradu, tedy kompenzaci újmy. 

	
	6. MŽP svým přístupem vědomě dostává vládu ČR do situace, že i když ministr ŽP rozhodnul o zamítnutí řady rozkladů, doposud neuplynula lhůta pro podání správní žaloby na zrušení rozhodnutí a tím dostává Vládu ČR do pozice nejistoty, neboť vláda vydá nařízení, které jí může být soudem na základě předběžného opatření v účinnosti pozastaveno do konečného rozhodnutí soudu.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno - ROZPOR
Bylo celkem podáno 27 stejných žalob, přičemž soud v žalobách nepřiznal odkladný účinek rozhodnutí a soud svým usnesením zamítnul návrhy na nařízení předběžného opatření. Zároveň soud nemůže zasahovat do normotvorné pravomoci svěřené vládě, pak logicky ani nemůže vládě přijetí nařízení vlády zakázat. 


	
	7. Tvrzení o vyloučení možnosti korupce při zřízení CHKO jsou nepravdivá již z důvodu existujícího střetu zájmu, kdy AOPK se podílelo na precizaci programů OPŽP, především vztahujícím se k zvláště chráněným územím, následně projekty posuzuje, v rámci některých programů je čerpá přímo, popřípadě cestou neziskových organizací s personálním propojením a následně realizaci projektů kontroluje.

Tato připomínka je zásadní.

	Vysvětleno - ROZPOR
Připomínku nepovažujeme za relevantní. AOPK ČR má dlouhodobě nastavena opatření k vyloučení střetu zájmu, včetně úpravy organizační struktury při startu současného programového období OPŽP. 
Jako odborná organizace se AOPK ČR pro MŽP podílí na věcném zacílení dotačních programů v tématu ochrany a péče o přírodu a krajinu, typicky v OPŽP, přičemž tento útvar AOPK ČR posuzuje projekty žadatelů po odborné stránce, a to zcela odděleně - ve výzvách, do nichž sama projektové žádosti nepodává. 
Projektové žádosti AOPK ČR, jako žadatel, předkládá k odbornému posouzení na MŽP, které je hodnotitelem pro projektové žádosti i ostatních rezortních organizací. Nemůže tak dojít ke střetu zájmu či dokonce soutěžení AOPK ČR s jinými žadateli mimo rezortní organizace. Alokace a výzvy pro rezortní organizace jsou oddělené. 
V OPŽP je AOPK ČR poskytovatelem dotací pro projekty v Projektovém schématu (projekty zpravidla do 200 tis EUR), které nejsou v překryvu s projektovými žádostmi, u nichž AOPK ČR zastává roli zpracovatele odborného posudku či dokonce žadatele.  
AOPK ČR má nastavený etický kodex jako jeden z vnitřních předpisů AOPK ČR, který popisuje postupy k vyloučení střetu zájmu. Samozřejmostí je i přijatý protikorupční program a další vnitřní předpisy, které transparentně popisují postupy uvnitř AOPK ČR.

	
	8. MŽP svým přístupem k samosprávám, kdy jednotlivým obcím nabízelo v rámci procesu vyhlášení CHKO nejrůznější výhody, ač je vzápětí nedodrželo. Absencí upřímné komunikace donutilo samosprávy k podání námitek, které v rámci správního procesu bagatelizovalo pouhým vlastním správním uvážením na místo stanoviska dotčeného správního orgánu (Katastrální úřad ČR, Pozemkový úřad ČR).

Tato připomínka je zásadní.

	Vysvětleno - ROZPOR
Všem obcím byla nabídnuta spolupráce a většina obcí tuto spolupráci vítá a mnoho projektů se velmi dobře vyvíjí. Proběhla vodohospodářská studie, jejíž součástí bylo i společné jednání s představiteli všech obcí. Výsledek studie, která by měla sloužit jako základ pro plán péče i pro realizační projekty směřující ke zlepšení vodního režimu v území, bude prezentován zpracovatelem studie 9.1.2025 na společném jednání AOPK a starostů obcí na území CHKO Soutok. Společně s vedením obcí Lednice a Podivín, ale i dalšími subjekty, je připravován projekt na řešení návštěvnické infrastruktury v oblasti Lednice a Podivín, zahrnující zejména zřízení záchytného parkoviště, propojení cyklotras na území Lednice a Podivína a propojení tras pro pěší návštěvu zámeckého parku, Zámku v Lednici, cyklotras a vodní dopravy. Zejména město Břeclav ale i další obce se podílejí na přípravě komplexního preventivního řešení komářích kalamit, zohledňujícího zkušenosti z CHKO Litovelské Pomoraví, ale i ze Slovenska a Rakouska a probíhají společná jednání na úrovni vedení Olomouckého a Jihomoravského kraje a spolupráce s Univerzitou Palackého v Olomouci. Je připravován interpretační plán pro Dům přírody Soutoku a vzniká mj. ve spolupráci s Městem Břeclav. Jsou připravovány podklady pro eliminaci invazního druhu (Ambrozie peřenolistá), který se během posledních let velmi rozšířil na zemědělských pozemcích. Aktuálně mj. ve spolupráci s obcí Mikulčice probíhají přípravné práce pro projekt obnovy vodního stavu Mikuleckého ramene v blízkosti Slovanského hradiště přivedením vody z Teplého járku a ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR probíhá měření terénu a výběr vhodné trasy pro vedení toku. Ve spolupráci s obcí Bulhary probíhají přípravné práce projektu na dovedení vody do vysychajících tůní jižně od Křivého jezera a ve spolupráci s Jihočeským krajem byl zpracován 3D model povrchu pro vyhodnocení možných tras pro vedení vody. Není nám znám konkrétní případ přislíbené výhody, která byla vzápětí nedodržena.
O všech námitkách bylo pravomocně rozhodnuto a kdokoliv, kdo nebyl ztotožněn s výsledkem, podal či mohl podat rozklad a využít tedy řádných opravných prostředků. 

	
	9. V kapitole finančních nákladů na zřízení CHKO je nutno brát v potaz opakovaná zjištění NKÚ k účelnému vynakládání prostředků státu ze strany AOPK kdy dvě kontrolní zjištění po 10 letech konstatovala závažné a neřešené nedostatky v hospodaření a užití svěřených finančních prostředků – především dotací.

Tato připomínka je zásadní.

	Vysvětleno - ROZPOR
Připomínka je zavádějící. Dávat do spojitosti finanční náklady na zřízení CHKO a výstupy kontrol NKÚ je pojaté účelově. Navíc naopak kontrolní závěry naopak uvádějí, že finanční prostředky, byly AOPK ČR vynaloženy účelně. Pokud byly zjištěny dílčí nedostatky, byly konstatovány zpravidla bez dalšího dopadu na AOPK ČR. Je nutné konstatovat, že kontroly se týkaly i dalších organizací nikoliv jen AOPK ČR. Kontroly v AOPK ČR v posledních deseti letech byly zaměřeny zejména na vynakládání finančních prostředků na projekty návštěvnické infrastruktury a na péči o přírodu a krajinu. Na zjištěné závěry AOPK ČR vždy dostatečně reagovala a případná zjištění vysvětlila. Dokladem toho je úspěšné projednání dvou kontrolních závěrů NKÚ na Kontrolním výboru Poslanecké sněmovny dne 26. 9. 2024 (Kontrolní závěr NKÚ z kontrolní akce č. 21/09 - Peněžní prostředky vynakládané na projekty návštěvnické infrastruktury související s ochranou, Kontrolní závěr NKÚ z kontrolní akce č. 22/09 - Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na podporu opatření na ochranu a péči o přírodu a krajinu).

	
	1. Připomínky obce Lednice k návrhu na vyhlášení CHKO

Předložený návrh nařízení vlády vedoucí k vyhlášení CHKO Soutok není dle našeho názoru v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Jmenovitě s čl. 8 ústavy České republiky.
 
Odůvodnění:
Důvod, který nás vede k uvedenému tvrzení je prostý. 
Čl.8 Ústavy ČR 1/1993 Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.
„Územní samosprávu lze současně charakterizovat prostřednictvím rozlišení jednotlivých definičních prvků ÚSC, mezi které řadíme zejm. prvky osobní, územní, ekonomický a organizační.“
(Bahýľová Lenka, Filip Jan, Molek Pavel, Podhrázký Milan, Suchánek Radovan, Šimíček Vojtěch, Vyhnánek Ladislav, Ústava České republiky. Komentář, Linde Praha, 01.09.2010 [cit. 06.11.2024] Převzato z CODEXIS®, doplňku LIBERIS®)
 
V důvodové zprávě je uvedeno: 
1. V odst. B – Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Předložený návrh nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s Listinou základních práv a svobod a s Ústavou České republiky. Zhodnocení bylo provedeno ve vztahu k Čl. 1, 2 a 10 Ústavy České republiky a k Čl. 11, 14 odst. 1 a 3, Čl. 35 odst. 1 a odst. 3 Listiny základních práv a svobod. 
 
2. V odst. L – Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné územní dopady. Vyhlašované zvláště chráněné území je lokalizováno v Jihomoravském kraji. Nová regulace ovšem nepřináší novou zátěž pro příslušný krajský úřad, neboť vzhledem k navrhované kategorii ochrany (CHKO) bude příslušným orgánem ke správě daného zvláště chráněného území speciální orgán ochrany přírody, a to Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

S uvedeným tvrzením nelze souhlasit z několika důvodů.
 
1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy nebylo provedeno dle článku 8 Ústavy ČR. 
2. Není možné, aby takové plošné vyhlášení jakékoliv ochrany nemělo žádné dopady na území, ve kterém je vyhlašováno. Každá ochrana, především ochrana přírody sebou ponese omezení, finanční náklady nebo ztrátu na zisku při hospodaření s majetkem na který vyhlášení ochrany bude dopadat. Vyhlášení ochrany je právě proto realizováno, aby mohlo být vymáháno zákonem. Pokud tomu tak není, pak ztrácí smysl jeho vyhlášení.
3. Obec Lednice je jedním ze samosprávných územních celků, kterého se bude vyhlášení CHKO Soutok dotýkat na cca polovině rozlohy dvou katastrálních území. Tato skutečnost sebou ponese dopad například v daňových příjmech. Zároveň je také obec vlastníkem pozemků (polností, luk, lesa, vod), které se nacházejí v navrhovaných zonacích převážně v zóně I a II. Jedná se cca o 200 ha pozemků z toho 140 ha luk, které jsou spravovány nájmem.  
Obec Lednice v rámci řízení, mimo jiné, požadovala na základě usnesení zastupitelstva od AOPK a MŽP studii dopadu vyhlášení CHKO (včetně vlivu zonace) na úřední cenu všech dotčených pozemků v katastru Lednice na Moravě a Nejdku u Lednice, dopad nižší úřední ceny na výši odvodu daně z nemovitosti jako přímého příjmu obce, dopad na možné vyjímání pozemků v CHKO ze ZPF a dopad CHKO na výši poplatku za vynětí pozemku ze ZPF. A dále si vyžádala odpověď na otázku, jak se budou ztráty obci kompenzovat.
Požadovaná studie (odborná a nezávislá) byla požadována ze dvou důvodů. Měla být podkladem pro konečné rozhodnutí zastupitelstva, zda vyhlášení CHKO Soutok bude podporovat či nikoli. Hlavně ale měla studie být podkladem pro to, aby se obec jako samosprávný celek mohla v rámci rozpočtu a organizace připravit na náklady a změny, které vyhlášení CHKO Soutok sebou přinese. 
 AOPK a MŽP se k předmětnému požadavku postavilo svým způsobem. Zkonstatovali, že dle jejich vlastní analýzy, celkově zařazením pozemků do I. zóny dojde ke snížení odvodu daní ve výši zhruba 40 317 Kč (pouze orientační číslo, viz výše), což činí zhruba 1,4 % z celkových odvodů daní za nemovité věci… a v současnosti možnost kompenzace ztráty nevyplývá z žádného právního předpisu a sama otázka ztráty je diskutabilní…. (Sp. zn.: ZN/MZP/2023/620/461).
 K celému správnímu řízení, kterým je vyhlášení CHKO Soutok realizováno, je dle našeho názoru protiústavní. 
Územní samosprávné celky území spravují dle zákona o obcích. Jednotlivé schvalovací procesy jsou z hlediska správního řádu nastaveny tak, že je nereálné projednat je v jednotlivých orgánech obce. 
Územní samosprávný celek není schopen vyjádřit se k rozhodnutím o majetkových a územní záležitostech do 15, nebo 30 dnů od doručení. 
Pokud mají orgány obce rozhodovat s péčí řádného hospodáře o samosprávných záležitostech, měly by k tomu obdržet nejen záměr (rozhodnutí nebo výzvu k vyjádření se záměru) AOPK a MŽP, ale hlavně dostatek podkladů a informací k samotné problematice. 
K záměru vyhlášení CHKO Soutok by měla být vypracována analýza dopadu, která by měla vyhodnotit jaký vliv bude na ekonomickou stránku státu, samosprávných celků, podnikatelské sféry a soukromé sféry. K tomu by měl být proveden test proporcionality, který by nejen zhodnotil negativní zásah do práv uvedených skupin, ale současně by nastínil pozitivní dopad, nebo možnosti kompenzací. Současně by měl vysvětlit, proč jiné způsoby ochrany, které v současnosti v území jsou, jsou nedostatečné. 
Uvedené podklady by měly orgánům samosprávných celků dostatečně a erudovaně vysvětlit důležitost záměru a poskytnout jim přiměřený čas a argumenty pro rozhodování. Pokud tomu tak není, je to nutné považovat za zásah do ústavních práv. 
MŽP 11.11.2024 rozhodnutím zamítlo rozklad podaný obcí jako opožděný. Obec však rozklad podala se zpožděním z důvodů, které předem na osobním jednání s ministrem avizovala, zatímco ministerstvo o rozkladu rozhodlo za 126 dní, což je o více než měsíc po devadesátidenní správní lhůtě, která nebyla prodlužována v souladu se správním řádem. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno - ROZPOR
V rámci procesu předjednávání a návrhu na vyhlášení nebylo předesíláno, že vyhlášení CHKO nebude mít žádné dopady na území. Nicméně bylo konstatován stav, že současná existence přírodních fenoménů v předmětném území, s sebou již tyto dopady nese, neboť se Česká republika zavázala své přírodní hodnoty chránit (viz preambule a čl. 7 Ústavy ČR) v rámci ústavního zákona a také vůči ostatním státům Evropské Unie (viz Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků a čl. 1 odst. 2 Ústavy ČR). Primárním cílem vyhlášení CHKO Soutok je ochrana daného území prostřednictvím systematické péče derivované od nároků jednotlivých předmětů ochrany, při minimalizaci omezení lidské činnosti v území. Akty omezení nejsou definovány na základě existence chráněné krajinné oblasti, ale na základě existence přírodních hodnot. Pro mitigaci možných omezení na hospodařící subjekty dané v souvislosti s ochranou přírodních hodnot byl v ZOPK zřízen § 58, podle kterého má nárok na finanční náhradu ten, komu vznikne nebo trvá v důsledku omezení vyplývajícího z části třetí až páté ZOPK 
Podle Ústavy ČR je zásah do práva na samosprávu přípustný, pokud je nezbytný k ochraně zákona a provádí se zákonem stanoveným způsobem čl. 101 odst. 4. V rámci předjednání návrhu na vyhlášení i během samotného vyhlašovacího procesu bylo jasně zdůvodněno, proč je ochrana daného území nezbytná, samosprávy byly zapojeny do procesu vyhlášení CHKO a při stanovení ochranných podmínek CHKO byly zohledněny specifické potřeby obcí úpravou bližších ochranných podmínek, vymezením chráněného území a úpravou zonace. Samotné území CHKO Soutok je s ohledem na zachování samosprávných rozhodovacích procesů koncipováno tak, že nezasahuje do zastavěných území. Obec má dále právo participovat na rozhodování o pravidlech ochrany přírody. Díky výše uvedeného tak byl dodržen princip přiměřenosti a maximálně zachována autonomie samosprávy. V rámci vyhlašovacího procesu bylo provedeno posouzení legitimity cíle, kritéria vhodnosti (oproti ostatním způsobům ochrany tohoto území) a také posouzení potřebnosti. 
Hodnocení dopadu na daňové příjmy obce na úrovni jednotlivých pozemků bylo provedeno s maximální precizností tak, aby byl zajištěn objektivní podklad pro rozhodování zastupitelstva. Ke zmírnění dopadů má navíc samotná obec efektivní nástroj, kdy prostřednictvím stanovení místního koeficientu v rámci daně z nemovitosti může sama významně ovlivnit výši příjmu plynoucího do rozpočtu obce a kompenzovat tak případné dopady. Obec Lednice pro jednání zastupitelstva připravila v říjnu 2023 podklady zahrnující mj. odborný materiál (MARKET VALUES OF LAND NEAR PROTECTED NATURAL SITES VERSUS MARKET VALUES OF LAND OUTSIDE THESE LOCATIONS
Kliková, Alena, PhD; Klika, Pavel, PhD.  International Multidisciplinary Scientific GeoConference: SGEM; Sofia, Sv. 19, Čís. 5.3, (2019). DOI:10.5593/sgem2019/5.3/S21.064) a e-mailovou korespondenci se soudní znalkyní v oboru – viz příloha. Podstatným faktem pro reálnou tržní cenu pozemků v CHKO je skutečnost, že případná omezení činnosti z důvodu ochrany přírody jsou vždy finančně kompenzována tzv. úhradou újmy.
Ačkoliv samotný zákon nevyžaduje souhlas obcí k vyhlášení CHKO, obce mají právo být konzultovány, podávat připomínky a vyjadřovat se k návrhu zřízení CHKO. Tím je zajištěna participace na rozhodování. V rámci předjednání byla uskutečněna setkání (2. 5. 2023, 15. 3. 2023) se starostou, místostarostou i zastupiteli, při kterých byly obcí vzneseny připomínky k vymezenému území, dále obec Lednice zaslala své připomínky (dopis ze dne 22. 5. 2023) na základě nichž byly upraveny hranice CHKO Soutok a zonace CHKO. Dne 20. 6. 2023 si zastupitelé obce proběhlo hlasování o návrhu rozšířit navrhované CHKO Soutok o louky mimo EVL přiléhající k zámeckému parku, které bylo většinou přijato. Na základě toho byly hranice CHKO Soutok a zonace upraveny. Drobnější úpravy hranic a zonace proběhly i následně na základě požadavku obce.
Obec Lednice zároveň v rámci procesu dle § 40 podala námitky, kdy měla zákonem stanovenou dostatečnou lhůtu seznámit se se všemi nezbytnými podklady. V rámci rozhodnutí jí bylo také opětovně částečně vyhověno, kdy pro potřeby řízení byla mimo jiné zpracována i analýza vlivu na úřední cenu dotčených pozemků. Co se týče podkladů, ze kterých bylo při zpracování záměru na vyhlášení vycházeno, byla jím i socioekonomická studie, se kterou se bylo také, v případě zájmu, možné seznámit. 

	Agrární komora
(Lesnicko-dřevařská komora)
	 Obecně
LDK nesouhlasí s nutností vyhlašovat na předmětném území chráněnou krajinnou oblast. Způsoby hospodaření v lesních porostech byly nastaveny dohodou mezi LČR a AOPK a tato forma smluvní ochrany funguje. Nicméně k návrhu nařízení o vyhlášení CHKO Soutok uplatňujeme několik zásadních připomínek. Cílem našich požadavků je zajistit, aby nařízení vlády respektovalo nejen ochranu přírodního bohatství, ale rovněž dlouhodobá práva vlastníků pozemků, tradiční hospodaření a význam kulturního dědictví dané oblasti. 
	Neakceptováno
Rámcová dohoda mezi AOPK ČR a Lesy ČR, s. p., se týká zadání pro zpracování lesního hospodářského plánu pro území EVL Soutok-Podluží a EVL Niva Dyje pro období 1.1.2020 – 31.12.2029. Rozhodně se pak nejedná o žádnou formu smluvní ochrany tak, jak ji definuje § 39 ZOPK. Institut CHKO je nejvhodnějším nástrojem pro zajištění koncepční a dlouhodobé aktivní péče o toto území


	
	Připomínky 
1. Přesnější vymezení chráněných přírodních stanovišť v § 2 odst. 2 písm. g) 
Požadujeme, aby přírodní stanoviště a druhy, které jsou chráněny v Evropsky významných lokalitách (EVL) Soutok-Podluží a Niva Dyje, byly v návrhu vyhlášení CHKO specifikovány konkrétněji. Obecný odkaz bez bližší specifikace může vést k nejasnostem v právní ochraně těchto oblastí nesrozumitelnosti pro vlastníky a uživatele dotčených území. Nařízení by mělo být jasně formulované tak, aby nebylo nutné současně konzultovat další dokumenty. To přispěje k vyšší transparentnosti 
a usnadní právní aplikaci nařízení v praxi. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno
Předmětem ochrany CHKO Soutok jsou všechny přírodní stanoviště EVL Soutok-Podluží a EVL Niva Dyje, stejně tak i stanoviště všech druhů, které jsou předmětem ochrany těchto EVL. Uvádění detailního výčtu je redundantní, jelikož výčet je obsažen v již jiném podzákonném předpise (nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu EVL, ve znění pozdějších předpisů). Jejich duplicitní uvádění odporuje legislativním pravidlům a není k němu opodstatnění.

	
	2. Připomínka k § 5 odst. 2 písm. e) a f):
Požadujeme v písmenech e) a f) na jejich konci doplnit: „…mimo území II. zóny“.
Vyhláška č. 84/1996 Sb. již omezuje využití plánů pro plánování těžeb jen na nejpřísněji chráněné I. zóny CHKO. Přenesení těchto povinností na II. zóny by způsobilo zbytečnou administrativní zátěž vlastníkům lesů a omezilo jejich práva. Ponechání mrtvého dřeva a stárnoucích stromů je zde již dobrovolné a mělo by zůstat plně na uvážení vlastníků pozemků. 
Problematické je rovněž zařazení části orné půdy do II. zóny. V podstatě to znemožňuje reálné zemědělské využívání pozemků.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno
Vymezení zón ochrany bylo dohodnuto s vlastníkem prakticky všech lesů zařazených do II. zóny – tedy Lesy ČR s. p.
Do II. zóny ochrany přírody byly v rámci tvorby zonace zahrnuty významné lesní plochy, které jsou stěžejní pro zachování populací vzácných a zvláště chráněných druhů a stanovišť, které jsou předměty ochrany CHKO. II. zóny spadají také do evropsky významných lokalit, nebo jsou v překryvu s maloplošnými zvláště chráněnými územími. Koncentrace výskytu předmětů ochrany je v lesích II. zóny v současnosti obdobná, neboť se jedná o souvislý lesní komplex. Hustota a přítomnost populací závisí na stavu a kvalitě lesních biotopů a jedná se tak o v čase se měnící (dynamický) proces. V neposlední řadě je důležité zohlednit migraci druhů přes vhodné habitaty a jejich komunikaci v rámci populací.
Formulace obou připomínkovaných BOP je kompromisním výsledkem obsáhlých předjednávání a projednávání a vypořádání námitek s dominantním vlastníkem lesů v CHKO (Lesy ČR, s. p.). Předjednání záměru na vyhlášení CHKO, včetně návrhu BOP, pak proběhlo i s druhým nejvýznamnějším vlastníkem lesů (Forest-Agro Hrušky, a.s.), přičemž tento žádné námitky nepodal. V části území (polesí Soutok a polesí Tvrdonice ve správě Lesů ČR, s. p., LZ Židlochovice, a také celý majetek ForestAgro Hrušky, a.s.) navíc již obdobná omezení platí z titulu existence ptačí oblasti Soutok – Tvrdonicko (viz NV 26/2005, kterým se vymezuje Ptačí oblast Soutok-Tvrdonicko) již od roku 2005, tedy téměř 20 let, a vzájemná spolupráce mezi OOP a oběma vlastníky lesa je dobře fungující. Ostatně uskutečněným záměrem dominantního správce lesů v území, tedy Lesů ČR, s. p., bylo při přípravě stávajícího (platnost 2020-2029) i minulého (2010-2019) lesního hospodářského plánu mít maximum úmyslných těžeb (mýtních i předmýtních) umístěných, a to právě s ohledem na snazší komunikaci s orgány ochrany přírody a snazší řešení možných střetů. Každoročně pak probíhají i pracovní jednání mezi oběma OOP (KrÚ JM a AOPK ČR) a Lesy ČR, s. p., k jejich těžebním projektům na budoucí rok, s cílem minimalizace potenciálních střetů mezi zájmy lesního hospodaření a zájmy ochrany přírody (na základě existence EVL a přítomnosti zvláště chráněných druhů). Ponechávání mrtvého dřeva, resp. stárnoucích stromů nelze označit jako „dobrovolné“, pokud toto představuje biotopy (např. hostitelské stromy, potravní základnu, hnízdiště, zimoviště apod.) zvláště chráněných druhů živočichů, a to včetně předmětů ochrany obou EVL a/nebo předmětů ochrany CHKO, protože pak se na ně pochopitelně vztahují příslušná ustanovení ZOPK (např. § 48 a 50).
Zařazení části pozemků na orné půdě do II. zóny CHKO vyplývá především z existence fenoménu periodických rozlivů během povodňových stavů, které jsou samy jedním z předmětů ochrany CHKO a je na ně vázána celá řada zvláště chráněných druhů živočichů, a to opět včetně předmětů ochrany obou EVL a/nebo předmětů ochrany CHKO.

	
	3. Doplnění výjimky pro rybníkářství (§ 5 odst. 1 písm. g)) 
Požadujeme, aby na konci tohoto ustanovení bylo doplněno „a v rámci rybníkářství“. Toto rozšíření zajistí, že tradiční hospodářská činnost spojená s rybníkářstvím na území CHKO bude umožněna bez dalšího povolování orgánem ochrany přírody. Rybníky jsou nedílnou součástí místní krajiny 
a kulturního dědictví. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně
Přestože se na území CHKO Soutok v současné době nevyskytuje žádný rybníkářský subjekt, příslušná BOP byla doplněna v rámci vypořádání připomínek Ministerstva zemědělství takto:
„vysazovat ryby mimo rybářské revíry a vodní nádrže sloužící k chovu ryb“.

	
	4. Zajištění trvalého zachování obor a bažantnic v CHKO Soutok 
Navrhujeme doplnit ustanovení, které zabezpečí trvalé zachování historických obor a bažantnic 
v rámci celé CHKO Soutok, aby tyto prvky nebyly v budoucnu omezeny nebo zrušeny. Obory 
a bažantnice mají v území dlouhou tradici a jsou důležitými biotopy s vysokou biodiverzitou, poskytujícími útočiště pro chráněné druhy ptáků a další faunu. Díky regulaci predátorů a omezenému vstupu veřejnosti se tato místa stávají ideálními stanovišti, přispívají k ochraně biodiverzity a podpoře přírodního dědictví a nijak nenarušují stanovené cíle právní úpravy. Zachování obor a bažantnic je také podstatné pro udržení kulturní tradice myslivosti, která má v České republice jedinečný historický význam. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno
Na území CHKO Soutok se nenachází žádná bažantnice a není nám znám žádný záměr provozování bažantnice v budoucnu. 
Pokud jde o obory, ZOPK (§ 26 odst. 3 písm. b.) zakazuje zavádění nových intenzivních chovů zvěře, například obor, farmových chovů nebo bažantnic; stávajících obor se tedy netýká. Není znám žádný záměr na zřízení nové obory v území.
Aktuálně se v území nacházejí dvě obory – obora Soutok, provozovaná s. p. Lesy ČR (největší obora v České republice) a soukromá obora Obelisk. Vyhlášením CHKO není žádným způsobem dotčena existence stávajících obor a bažantnic, požadované doplnění ustanovení je s ohledem na výše uvedené redundantní.

	
	5. V důvodové části materiálu je uvedeno, že nedojde k nenavyšování úhrad za újmy z omezení hospodaření. Toto konstatování je zavádějící, neboť podíl nahodilých těžeb z celkových těžeb v území navrhované CHKO Soutok je téměř 50 %, což kupříkladu v r. 2022 činilo přes 17 tis. m3 dříví. Pokud tedy nebude k tomuto objemu těžby každoročně vydáván předchozí souhlas dle znění NV, vznikne jistě nemalá újma.  

Závěr 
Žádáme, aby právní úprava CHKO Soutok zohlednila uvedené připomínky s cílem zajistit vyvážený přístup k ochraně přírodních hodnot, práv vlastníků a dlouhodobého kulturního dědictví. Předložené připomínky podporují jasnost a srozumitelnost nařízení, což přispěje k ochraně biodiverzity 
a udržitelnému rozvoji krajiny s ohledem na historické a kulturní hodnoty území.
	Neakceptováno
Důvodová část materiálu uvádí, že k navyšování úhrad újmy za ztížení lesního hospodaření nedojde právě proto, že jich v současnosti je lesní hospodaření výrazně omezeno platným lesním hospodářským plánem, resp. plány péče pro existující MZCHÚ, a náhrady újmy jsou tak každoročně vypláceny v nemalé výši (v roce 2023 to bylo 10.5 mil. Kč, do r. 2029 se tato částka zvýší postupně až na 11,6 mil. Kč/rok, neboť postupně narůstá podíl náhrad za snížení zakmenění lesních porostů při jejich cíleném prosvětlování; toto navýšení však nesouvisí s vyhlášením CHKO Soutok). Existence CHKO tak opravdu nepřinese navýšení těchto omezení. Nelze předjímat, že ke stávajícímu objemu nahodilých těžeb nebude udělen souhlas OOP. Převážná většina nahodilých těžeb na lužních stanovištích probíhá v současné době z důvodu odumírání jasanu („Chalara“). Na řešení problematiky odumírání jasanů je AOPK ČR připravena se s. p. Lesy ČR spolupracovat, ve spolupráci s MendelU. Z údajů, poskytnutých s. p. Lesy ČR v rámci vypořádání jejich připomínky k příslušné BOP, vyplývá, že z nahodilé těžby v roce 2022 ve výši 17179 m3 představovala nahodilá těžba jasanu a geograficky nepůvodních dřevin 13994 m3, tedy více než 80 %. Z formulace příslušné BOP navíc vyplývá, že souhlas OOP není vyžadován, je-li tato těžba nezbytná z důvodu bezprostřední ochrany životů nebo zdraví osob nebo bezprostřední ochrany majetku. Všechny tyto skutečnosti tedy jasně dokládají, že v avizovanému omezení nahodilých těžeb orgánem ochrany přírody dojít ani nemůže.

	Hospodářská komora

	Zásadní obecná připomínka k předloženému materiálu 
Hospodářská komora ČR (dále jen „HK ČR“) nesouhlasí s vyhlášením Chráněné krajinné oblasti Soutok (dále jen „CHKO Soutok“) a navrhuje využít k vyšší ochraně předmětného území smluvní ochranu v souladu s § 39 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
Odůvodnění:
K zajištění ochrany oblasti lužních lesů na Soutoku navrhujeme využít smluvní nástroje z těchto důvodů:

1. V obcích Tvrdonice, Lanžhot, Poštorná, Charvátská Nová Ves a Ladná, na jejichž katastrech má být vyhlášena CHKO Soutok, probíhají pozemkové úpravy.
Pozemkové úpravy jsou změny právního stavu pozemků, jimiž se, ve veřejném zájmu, prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží k obnově katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování.
Realizace pozemkových úprav úzce souvisí i s naplňováním programu obnovy venkova, který účinně motivuje obyvatele venkova k tomu, aby se nejen prostřednictvím samosprávy, ale i vlastními silami snažili o harmonický rozvoj plnohodnotného životního prostředí, udržování přírodních a kulturních hodnot krajiny a o rozvoj ekologického hospodaření. Neopominutelná je i související realizace tvorby krajinných programů, jako např. úprava vodohospodářských poměrů, obnova toků a nádrží, budování protierozní a povodňové ochrany území, systémů ekologické stability, biocenter a biokoridorů, obnova remízků nezbytných pro život drobné zvěře, zajištění lepší prostupnosti území vhodně zvolenou sítí polních cest a v neposlední míře dosažení estetické kvality krajiny za účelem zvýšení rekreačního efektu.
2. V území se nachází převážná část zařízení vodárenské společnosti Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. (dále jen VaK Břeclav), a to v I. a II. zóně ochrany navržené CHKO Soutok.
Podle ustanovení § 26 odst. 2, písm. a) zákona č. 114/1992 Sb. je na území první zóny CHKO zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby. S narůstající spotřebou pitné vody bude v budoucnu nutné infrastrukturu těchto zařízení rozšiřovat. S uvedenými vodními zdroji a jejich rozvojem se nadále počítá i ve strategicky významných dokumentech rozvoje Jihomoravského kraje a propojování vodárenských soustav, což by mělo být zohledněno s odkazem na ustanovení § 1 zákona č. 114/1992 Sb., který zcela jasně stanoví, že při ochraně přírody je nutné zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry. Do I. zóny CHKO podél odlehčovacího ramene řeky Dyje je navržena trasa výtlačného vodovodního řadu z úpravny vody Břeclav Kančí, kterou by měla být výhledově dopravována pitná voda ve směru až na vodojem Velké Pavlovice. Činnosti, které jsou zakázány v uvedených zónách, vyžadují udělení výjimek, což je něco navíc oproti současnému stavu, kdy bylo nutné o případné výjimky žádat pouze v případě zásahů do biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Udělování výjimek je vyřizováno ve správním řízení, což často vede k neúměrným časovým průtahům s nejistým výsledkem, a činnost VaK Břeclav, včetně rozvoje vodárenské infrastruktury, by byla výrazně zkomplikována.
3. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, není v postavení zvláštní právní úpravy vůči jinému právnímu předpisu. 
Jestliže v území, které má být vyhlášeno za CHKO Soutok probíhají činnosti, které jsou ve veřejném zájmu (pozemkové úpravy, odběr pitné vody) a byly zahájeny před záměrem vyhlášení uvedeného zvláště chráněného území, jeví se výše uvedená aplikace zákona o ochraně přírody a krajiny jako kontraproduktivní a značně konfliktní. Proto považujeme za méně problematické využití smluvních nástrojů realizovaných v součinnosti s vlastníky pozemků. Jako příklad uvádíme ochranu evropsky významných lokalit (§ 39 odst. 1 a § 45 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.) nebo smlouvu o způsobu hospodaření v ptačích oblastech, kterou je možné uzavřít s vlastníkem nebo nájemcem pozemku (§45e odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.).
	Neakceptováno
Smluvní ochrana podle § 39 je pro oblast Soutoku neaplikovatelná. Není vhodná pro velká území s mnoha vlastníky – většina území Soutoku sice je majetkem České republiky, ale jsou přítomny i parcely v soukromém vlastnictví. Nedojde-li k dohodě o uzavření smlouvy s některým z vlastníků (nebo s některým z dotčených orgánů ochrany přírody), nelze smlouvu uzavřít. Institut smluvní ochrany však též efektivně nezajišťuje ochranu území vůči třetím osobám. Podstatná je rovněž absence plánu péče, který je nezbytným podkladem orgánu ochrany přírody pro jiné druhy plánovacích dokumentací. Nemožnost vydávání souhlasů a povolování výjimek poskytuje malou flexibilitu v rozsáhlých a bohatě strukturovaných územích. V neposlední řadě by se při uzavření smluvní ochrany stal orgánem ochrany přírody Krajský úřad Jihomoravského kraje, na který by stát takto přenesl povinnost zajistit ochranu lokality a péči o ni. Přitom s ohledem na mezinárodní význam území by měl ochranu zajistit stát.
Smluvní ochrana se s ohledem na výše uvedená negativa nejeví jako vhodné řešení. Pokud by byla ochrana Soutoku zajištěna jen formou soustavy MZCHÚ, byla by odborná i koncepční správa území obtížná, protože starost o území by byla rozdělena mezi několik orgánů ochrany přírody. Varianta CHKO takovými nedostatky netrpí.
První část komplexních pozemkových úprav na katastru obce Lanžhot byla zahájena v roce 2017, přičemž původní termín dokončení 30. 11. 2021 byl v rámci smlouvy o dílo „Komplexní pozemkové úpravy v k.ú. Lanžhot – část 1“ dodatkem posunut do 31. 5. 2022. Komplexní pozemkové úpravy v k.ú. Lanžhot – část 2 (Soutok) byly zahájeny 4. 11. 2024. Při předpokladu, že bude tato zpracovávaná část realizována ve stejném časovém horizontu 5 let (byť je předpokladem SPÚ dokončení prací v listopadu 2025), dojde k dokončení komplexních pozemkových úprav v tomto katastru v roce 2029. V rámci předjednání byly příjímány podněty a připomínky od všech subjektů bez ohledu na vlastnictví (např. místní spolky apod.) a relevantní byly zapracovány do textu návrhu i samotného vymezení území. V rámci resortu MŽP i orgánů Evropské komise bylo vyhodnoceno, že daná oblast je nedostatečně chráněna a při realizovaných způsobech hospodaření dochází k negativním změnám stavu předmětů ochrany. Přitom ČR se zavázala dané hodnoty zachovávat i v rámci své legislativy (viz § 45c odst. 4).
Komplexní pozemkové úpravy, které v současnosti probíhají, představují samostatný dlouhodobý proces. Záměr na vyhlášení CHKO Soutok, je taktéž samostatným procesem, který však nevylučuje možnost vznesení námitek ze strany vlastníků nemovitých věcí k tomuto návrhu i v průběhu procesu realizace komplexních pozemkových úprav. Zároveň s ohledem na délku zákonem stanovené lhůty pro podání námitky vůči Záměru na vyhlášení CHKO Soutok (90 dní) je zajištěna ochrana vlastnických práv i v případech, kdy v danou chvíli dochází k případným změnám ve vlastnictví nemovitostí. 
Se společností Vodovody a kanalizace (VaK) Břeclav, a.s., bylo dohodnuto nastavení příslušné bližší ochranné podmínky tak, aby vyhlášení CHKO neomezovalo ani nekomplikovalo údržbu a opravu vodohospodářské infrastruktury, a této společnosti bylo zároveň nabídnuto řešení i pro stavební investice. V základních ochranných podmínkách CHKO dle ust. § 26 ZOPK je povolování a provádění nových staveb skutečně vázáno na výjimku, a to pro činnosti a záměry realizované ve veřejném zájmu, či pro činnosti, které významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany daného zvláště chráněného území (srov. ust. § 43 odst. 1 ZOPK). Je zřejmé - a praxe v ostatních chráněných krajinných oblastech po celé České republice je toho důkazem - že záměry související se zásobováním obcí a obyvatelstva pitnou či užitkovou vodou, jsou příslušnými orgány ochrany přírody standardně posuzovány jako činnosti, jejichž realizace je neoddiskutovatelně ve veřejném zájmu. Ostatně tento veřejný zájem je deklarován i v ust. § 1 zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Většina CHKO představuje pramenné a jímací oblasti pitné vody, a to jak ty horské, tak nížinné (např. CHKO Litovelské Pomoraví). U chráněné krajinné oblasti Slavkovský les byla dokonce ochrana zdrojů minerálních vod pro západočeské lázně jedním z důvodů pro vyhlášení. VaK Břeclav má velkou část vodohospodářské infrastruktury v CHKO Pálava již od roku 1976 a nikdy to nezpůsobilo jakýkoli problém s dodávkou vod.
Vyhlášením CHKO nejsou žádným způsobem dotčeny jiné veřejné zájmy, v tomto případě např. zajištění odběru pitné vody apod. Existence CHKO také neovlivní průběh komplexních pozemkových úprav, ty budou probíhat i nadále. Test proporcionality je detailně obsažen v záměru na vyhlášení, kde jsou popsány důvody, proč je zvolena ochrana území formou kategorie CHKO, a nikoliv jiným nástrojem, např. smluvní ochranou.

	Úřad Národní rozpočtové rady

	Zásadní připomínka
1. Vzhledem k tomu, že v současné době je zajištěno financování pouze jednoho pracovního úvazku z deseti, NRR požaduje doplnění informace, v jaké oblasti bude nárůst zbylých úvazků kompenzován.
Zásadní připomínka
2. NRR dále požaduje uvedení informace o nákladech na pronájem kancelářských prostor pro sídlo Správy CHKO Soutok a uvedení alespoň rámcového odhadu nákladů na rekonstrukci budovy bývalé pobočky Státní veterinární správy. Rovněž by měla být doplněna informace, jak budou tyto náklady kryty.

	Neakceptováno
V současné době MŽP eviduje 53 neobsazených míst – z tohoto počtu bude 9 míst obsazeno k 1. 12. 2024 nebo k 1. 1. 2025 (na základě již ukončených výběrových řízení). Ze zbývajících 44 míst je 15 míst projektových (hrazených z evropských fondů). Jedná se o počty odpovídající běžné fluktuaci (odchody zaměstnanců, odchody na MD, přesuny zaměstnanců na jiná místa uvnitř úřadu apod.) a na převážnou většinu těchto míst probíhají výběrová řízení nebo jsou výběrová řízení připravena k vyhlášení. Tam, kde vyhlášena nejsou se čeká na schválení systemizace k 1. 1. 2025 vzhledem ke skutečnosti, že na těchto místech dojde ke změně systemizačních atributů nebo jde o místa, na kterých bylo v nedávné době výběrové řízení zrušeno a bude vyhlašováno opakovaně.
Za AOPK ČR se aktuálně jedná o 17,8 neobsazených úvazků, z toho je ale 1,4 úvazku tvořeno doplňkovými místy, která se musí zachovat pro zaměstnance na "hlavních" místech a celkem 5 úvazků je neobsazených z důvodu MD/RD, či jsou neobsazeny z důvodu uvolnění k výkonu veřejné funkce. V rámci všech kmenových úvazků se tedy jedná o 11,4 úvazků, tj. 2,4 % všech kmenových úvazků. Tato hodnota je zcela standardní v rámci běžné fluktuace zaměstnanců.
Ani v případě MŽP, ani AOPK ČR tedy nemůže dojít k uvolnění současně / dočasně uvolněných úvazků pro účel zřízení Správy CHKO Soutok, neboť by byla ohrožena funkčnost dotčených agend, jejichž náplň souvisí s naplňováním požadavků právních předpisů.
Pronájem budovy ZŠ Lanžhot (120 m2) včetně parkování činí 144 tis. Kč, náklady na energie činí 150 tis. Kč. Náklady na m2 činí 2 450 Kč.
Odhad ceny za rekonstrukci budovy bývalé pobočky Státní veterinární správy pro správu CHKO vychází z cen z ledna 2024. Případná délka realizace vč. nabytí a vlastní výstavby bude činit minimálně 4 roky a cena je odhadována na 20 mil. Kč.

	Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
	Bez připomínek
	

	Úřad pro zahraniční styky a informace
	Bez připomínek
	

	Ústav pro studium totalitních režimů
	Bez připomínek
	

V Praze 6. prosince 2024
Vypracoval: JUDr. Eva Mazancová	Podpis:

Stránka 67 (celkem 67)