Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                IV.
ODŮVODNĚNÍ
I. OBECNÁ ČÁST
A		Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejich hlavních principů
Navrhovanou právní úpravou dochází k vyhlášení nového velkoplošného zvláště chráněného území s názvem „Soutok“ v kategorii „chráněná krajinná oblast“ (CHKO).
Soutok Moravy a Dyje je největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. Díky kombinaci mimořádných přírodních i kulturních hodnot byl význam této oblasti oceněn i v mezinárodním měřítku. Od roku 2003 je území součástí Biosférické rezervace Dolní Morava. Hlavním cílem sítě rezervací, vyhlašovaných pod patronátem organizace UNESCO, je skloubení zájmů ochrany přírody a lidské činnosti. Dále je území také od roku 2003 součástí sítě mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy, a to mokřady mezinárodního významu RS09 Mokřady dolního Podyjí a z části lokalita RS 04 Lednické rybníky.
Území je také součástí soustavy Natura 2000, která představuje celoevropskou síť chráněných území dvou typů: ptačích oblastí a evropsky významných lokalit (EVL). Území je z velké části pokryto Ptačí oblastí Soutok-Tvrdonicko (vyhlášenou zejména pro ochranu populací a druhů: čáp bílý, orel královský, včelojed lesní, luňák hnědý, luňák červený, raroh velký, ledňáček říční, žluna šedá, strakapoud prostřední, lejsek bělokrký), částečně sem zasahuje i Ptačí oblast Lednické rybníky (zde jsou předmětem ochrany kvakoš noční, husa velká, lžičák pestrý, zrzohlávka rudozobá). Jako evropsky významné lokality byly vyhlášeny Niva Dyje (předměty ochrany jsou kromě lužních ekosystémů i druhy jako páchník hnědý, roháč obecný nebo kuňka ohnivá) a Soutok – Podluží (zde jsou zájmovými druhy mj. čolek dunajský, tesařík obrovský nebo vydra říční).
Na seznam světového dědictví organizace UNESCO byla v roce 1996 zapsána kulturní krajina Lednicko-valtického areálu.
Všechna tato zařazení do jednotlivých kategorií chráněných území dokládají, že se jedná o zcela unikátní krajinu v národním i mezinárodním měřítku, avšak tyto mezinárodní kategorie nenabízejí mnoho možností pro zajištění efektivní praktické ochrany v národní měřítku tak, aby tyto přírodovědné hodnoty území, vzniklé dlouholetým spolupůsobením člověka a přírody, zůstaly i nadále zachovány.
Cílem navrhované právní úpravy je zajištění náležité úrovně ochrany území s následujícími předměty ochrany:
a) harmonicky utvářenou krajinou s typickým krajinným rázem daným zejména charakterem říční nivy řek Moravy a Dyje a jejich přítoků s rozsáhlým komplexem lužních lesů nížinného typu, s mozaikou lučních, mokřadních a vodních ekosystémů, s památkově významnými objekty a krajinnými úpravami, zejména v areálu slovanských hradišť a v Lednicko-valtickém areálu,
b) přírodními funkcemi krajiny, zejména její ekologickou rezistencí a resiliencí, migrační prostupností, přirozeným vodním režimem s rozlivy, retencí vody v krajině, dynamikou říčních procesů vodních koryt a údolních niv,
c) přirozenými a přírodě blízkými vodními toky, periodicky průtočnými či odstavenými říčními rameny a tůněmi a jinými mokřady, a na ně vázanými vodními a mokřadními společenstvy, 
d) lesními společenstvy nížinných lužních lesů s vysokou biologickou hodnotou a druhovou pestrostí, tvrdými luhy s dubem letním s významným výskytem senescentních stromů a tlejícího dřeva, smíšenými jasanovo-olšovými lužními lesy, podmáčenými olšinami a panonskými dubohabřinami, a na ně vázanou biotou se vzácnými druhy rostlin, hub a živočichů,
e) nelesními travinnými společenstvy, kontinentálními nivními loukami, mezofilními ovsíkovými loukami a specifickou stepní vegetací na výše položených lokalitách tzv. hrúdech, a na ně vázanou biotou,
f) dřevinami rostoucími mimo les, zejména solitéry a skupinami starých stromů na nivních loukách a
g) přírodními stanovišti nebo stanovišti druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významné lokality Soutok-Podluží a Niva Dyje.
Hlavním důvodem vyhlášení CHKO je nastavení ochranného režimu, který zajistí zachování a zlepšování přírodních, kulturních, historických a památkových hodnot a přírodních funkcí, za současného rozvíjení ekologicky optimálního způsobu využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů. Posláním CHKO Soutok je zachování rozmanitosti složek a jevů neživé přírody a ekosystémové a druhové pestrosti, zejména zachování a zlepšení stavu fluviálních tvarů reliéfu vznikajících činností vodních toků, přirozeného vodního režimu podzemních a povrchových vod zajišťující existenci nivních a jiných vodních a na vodu vázaných společenstev, včetně vzácných druhů rostlin, hub a živočichů, povrchových rozlivů v nivách vodních toků za povodní mimo zastavěná území a zastavitelné plochy sídel, zachování a obnova příznivého stavu předmětů ochrany EVL Niva Dyje a Soutok-Podluží a Ptačí oblasti Soutok-Tvdonicko.
Orientační výměra navrhované CHKO je 126,9 km2. 
Na území, na němž se navrhuje vyhlásit CHKO Soutok, se vyhláškami Ministerstva životního prostředí souběžně vyhlašují 2 maloplošná zvláště chráněná území, a to Národní přírodní rezervace Soutok a Národní přírodní památka Lanžhotské pralesy, která zajistí odpovídající (přísnější) ochranu dílčích částí území s výskytem mimořádně cenných předmětů ochrany. Režimy ochrany formou CHKO a NPR/NPP se tak na daném území doplňují.
B	Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhované nařízení vlády provádí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, jehož cílem je mimo jiné zajištění ochrany území, která jsou přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná, prostřednictvím jejich vyhlášení za zvláště chráněná a stanovením podmínek jejich ochrany. Navrhované nařízení vlády je v souladu s ustanovením § 25 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., které umožňuje vyhlásit za CHKO rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených lesních ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Orgánem příslušným k oznámení a projednání záměru na vyhlášení CHKO a stanovení jejích bližších ochranných podmínek je podle ustanovení § 79 odst. 3 písm. f) zákona o ochraně přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí. 
Podle § 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. vyhlašuje CHKO, jejich poslání a bližší ochranné podmínky vláda nařízením. 
V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území lze podle § 44 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. vymezit činnosti a zásahy, jejichž provádění je vázáno na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.
Předložený návrh nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s Listinou základních práv a svobod a s Ústavou České republiky. Zhodnocení bylo provedeno ve vztahu k Čl. 1, 2 a 10 Ústavy České republiky a k Čl. 11, 14 odst. 1 a 3, Čl. 35 odst. 1 a odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
C	Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie, pokud se na vztahy, jež mají být předmětem právní úpravy, vztahují
Navrhované nařízení vlády je v souladu s právními předpisy Evropské unie. Právní úpravou v něm obsaženou dochází k naplnění požadavků směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnice Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků.
Předložený návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. 
D	Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Předmětné území je v současné době překrýváno Evropsky významnou lokalitou Soutok-Podluží, přičemž k zajištění její ochrany předepisuje nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, pro část jejího území formu národní přírodní památky, a dále Evropsky významnou lokalitou Niva Dyje, k jejímuž zajištění ochrany předepisuje nařízení vlády č. 318/2013 Sb. formu národní přírodní památky (část) a přírodní památky (část). V současnosti je s výjimkou území chráněného prostřednictvím některé z kategorií maloplošných zvláště chráněných území celé území EVL Niva Dyje a EVL Soutok-Podluží ponecháno v režimu tzv. základní ochrany. Tento způsob ochrany území obou předmětných EVL se jeví nedostatečným a málo účinným nástrojem pro zajišťování ochrany fenoménů, která je podmíněna speciální péčí o území a která neodpovídá postupům běžného hospodaření.  Základní ochrana neumožňuje komplexní péči o území, kterou lze na území CHKO usměrňovat v návaznosti na základní a bližší ochranné podmínky CHKO a diferencovaně nastavovat v adaptivním cyklu, což je v současné době probíhající klimatické změny pro uchování takto plošně rozsáhlého unikátního nivního ekosystému nezbytností. V rámci území EVL Niva Dyje není v současnosti žádné území v procesu vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území. 
Nutnost zajištění efektivnějšího způsobu ochrany předmětů ochrany obou EVL tohoto území oproti současnému způsobu vyplývá z trendu vývoje kvality lužních lesů nížinného typu, aluviálních lučních, mokřadních a vodních ekosystémů, tvořících typickou krajinu, u níž by měla být zachována její přírodní funkce. Negativní vývoj v kvalitě výše uvedených společenstev byl vyhodnocen na základě výstupů z mapování biotopů provedeného v roce 2006 a v roce 2019, kdy byla provedena analýza změny kvality biotopů jednotlivých segmentů v EVL Soutok-Podluží, ze které vyplývá zhoršování kvality přírodních stanovišť a stejný trend byl zjištěn také pro EVL Niva Dyje, jejíž území bylo ovlivňováno stejnými biotickými a abiotickými faktory. Je zřejmé, že od roku 2006 došlo u lesních stanovišť tvrdých a měkkých luhů této EVL ke zhoršení kvality na cca 51 %, zejména v oblasti Soutoku. Kvalita zůstala zachována pouze na 36 % ploch, zejména v porostech, které jsou navrhovány do I. zóny ochrany CHKO Soutok. Ke stejnému zhoršení došlo v typických společenstvech lužních lesů nížinného typu. 
Hlavním důvodem vyhlášení CHKO Soutok je zajištění efektivní ochrany přírodních stanovišť a populací druhů, které jsou předměty ochrany CHKO a také zajištění péče o přírodní a krajinné hodnoty, unikátní v národním i mezinárodním měřítku. Vyhlášení CHKO umožní zároveň, v důsledku plánování péče o území jako celek, adekvátně zohlednit potřeby ochrany ptačích druhů, jež jsou předmětem ochrany Ptačí oblasti Soutok-Tvrdonicko.
Předmětné území je v současnosti z nepatrné části v překryvu s několika maloplošnými zvláště chráněnými územími NPR Ranšpurk a NPR Cahnov-Soutok, z části NPR Lednické rybníky, NPP Pastvisko u Lednice a PR Stibůrkovská jezera, PP Květné jezero a PP Jezírko Kutnar. V současnosti jsou vyhlašována v rámci území EVL Soutok-Podluží tři maloplošná zvláště chráněná území v kategorii PP - Týnecké fleky, Saufang a Kostická Čista, dále NPR Lanžhotské pralesy a NPP Soutok; tato maloplošná území však nejsou schopna svou rozlohou zajistit celistvou ochranu území. 
E	Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Vyhlášením CHKO Soutok dojde na území CHKO k odstranění překryvu územní působnosti orgánů státní správy ochrany přírody (AOPK ČR, krajských úřadů a úřadů pověřených obcí - ORP – Břeclav a Hodonín) a sjednocení úkonů vyplývajících ze zákona o ochraně přírody a krajiny na jeden správní úřad AOPK ČR, Regionální pracoviště Jižní Morava, CHKO Soutok (dále jen „Správa CHKO“).
a) Náklady na zřízení Správy CHKO
Vlastní provoz Správy CHKO a péči o dané území zajistí 10 zaměstnanců, s čímž jsou spojeny jednorázové náklady ve výši 4,8 mil. Kč (z toho 2,2 mil. Kč investice na nákup automobilů, 2,6 mil. Kč kancelářské a ICT vybavení) a průměrné roční provozní náklady ve výši 1,3 mil. Kč. Každoroční mzdové náklady jsou 5,8 mil. Kč/rok a zákonné odvody 2,0 mil. Kč/rok, celkem tedy 7,8 mil. Kč/rok.
Na CHKO Soutok bylo již vyčleněno 1 místo včetně prostředků na platy a příslušenství přesunem v rámci resortu (z ČHMÚ). Zdroj financování zbytku finančních prostředků na požadovaná místa bude předmětem dalšího jednání během přípravy legislativního materiálu. 
b) Sídlo pro Správu CHKO
Po vyhodnocení nabídek na zřízení sídla pro Správu CHKO byla vybrána nabídka města Lanžhot na pronájem kancelářských prostor, neboť z pohledu cen nájmů vychází nejvýhodněji. Alternativně je souběžně zvažována možnost využití stávající budovy v majetku státu, kde by byla nutná případná renovace. Náklady na rekonstrukci v současnosti nejsou kvantifikovány.
c) Náklady na označení hranic CHKO
Jednorázové náklady na označení hranic CHKO jsou cca 155 tis. Kč a náklady na provedení záznamu podrobného měření změn jsou odhadnuty na 86 tis. Kč.
d) Náklady na péči o území
Odhadovaná výše výdajů na akce, které bude AOPK – Správa CHKO Soutok zajišťovat z národních krajinotvorných programů (Program péče o krajinu, Program obnovy přirozených funkcí krajiny a další) jako žadatel o dotaci/zadavatel prací je cca 7,3 mil. Kč/rok na obvyklá menší opatření. Dále budou realizovány projekty péče investičního charakteru v závislosti na dostupnosti evropských, národních a regionálních (krajských) finančních zdrojů. Významná revitalizační opatření na vodních tocích realizují jako investoři správci toků (Povodí Moravy, Lesy ČR) nebo obce, obvykle rovněž s využitím evropských zdrojů.
e) Náhrady za újmu na lesním hospodaření
V souvislosti s vyhlášením CHKO Soutok nedojde k žádnému navýšení náhrady újmy za omezení lesního hospodaření. 
f) Náhrady za újmu na zemědělském hospodaření
Do současnosti nebyla náhrada újmy za ztížení zemědělského hospodaření na území navrhovaného CHKO Soutok žádána ani vyplácena. Na pozemcích, zařazených do I. zóny odstupňované ochrany se žádné hnojení neprovádí. Jedná se tedy o teoretickou možnost vyplácení náhrad za omezení zemědělského hospodaření.

Podrobné dopady jsou uvedeny v Závěrečné zprávě RIA (část V. materiálu).

Projednání záměru na vyhlášení CHKO Soutok
Záměr byl připraven ve spolupráci s pracovníky AOPK ČR. Co se týče procesu vyhlašování CHKO Soutok, realizovala AOPK ČR před oficiálním zveřejněním záměru na vyhlášení CHKO Soutok nad rámec zákona informativní jednání se všemi městy a obcemi v regionu, představitelé měst a obcí byli seznámeni se základem návrhu na vyhlášení CHKO Soutok a byly s nimi dohodnuty další kroky. AOPK ČR velmi intenzivně během 4 měsíců v průběhu roku 2023 předjednávala (cca 300 jednání) návrh záměru na vyhlášení CHKO Soutok v regionu s cílem představit záměr jako podklad k diskusi a možnosti zapojení regionu do přípravy textu samotného návrhu na vyhlášení CHKO Soutok, tedy především návrhu vymezení hranice CHKO, stanovení bližších ochranných podmínek, cílů ochrany přírody v území, principů péče a také návrhu zón odstupňované ochrany přírody CHKO. 
Dotčené obce na žádost AOPK ČR zveřejnily na svých vývěskách, webových stránkách či v místních zpravodajích informaci o předjednávání s výzvou k podávání připomínek ze strany organizací i jednotlivců. AOPK ČR zároveň zřídila webové stránky, kde byly poskytovány všechny potřebné informace. 
V dubnu a květnu 2023 probíhala jednání se všemi obcemi, krajem, hospodařícími subjekty (zemědělci, lesníky, rybáři, myslivci atd.), pracovníky Povodí Moravy, Národního památkového ústavu, nevládními neziskovými organizacemi a samotnými občany (cca 300 jednání), zároveň se konaly veřejné debaty a byly sbírány podněty ke změnám a úpravám návrhu textu záměru na vyhlášení CHKO Soutok a vymezení zón ochrany. Je třeba upozornit na skutečnost, že v rámci této fáze předjednání byla některá území z návrhu záměru vypuštěna, v jiných případech naopak obce samy iniciovaly rozšíření CHKO. Většině těchto požadavků bylo vyhověno. V souvislosti s přípravou vyhlášení CHKO Soutok obce navrhly úpravu hranic EVL Niva Dyje a Soutok-Podluží. Hospodařící subjekty nejčastěji navrhovaly úpravu hranice zón tak, aby jejich vymezení co nejlépe odpovídalo stávajícímu či plánovanému způsobu hospodaření. 
Připomínkám Lesů ČR, s. p. (LČR), které jsou nejvýznamnějším hospodařícím subjektem v oblasti, bylo taktéž vyhověno a došlo k úpravě bližších ochranných podmínek týkajících se nakládání s vodami a provádění nahodilých těžeb v lesích. V oblasti navrhované CHKO Soutok probíhá v současnosti hospodaření podle lesního hospodářského plánu (LHP), který je zpracován v souladu s dohodou mezi LČR a AOPK ČR o způsobu hospodaření. Vyhlášením CHKO Soutok se tento LHP nezmění, naopak se vytvoří lepší podmínky pro jeho naplňování. Obdobně jsou na vzájemné spolupráci ochrany přírody a lesníků založeny již provedené úpravy vodního režimu (převážně realizované jako projekty LČR s podporou MŽP v rámci Programu revitalizací říčních systémů, Operačního programu Životní prostředí a dalších) nebo aktuálně zahajované práce na vzdouvacím objektu na Dyji u Pohanska, který je rovněž podpořen z OPŽP.
Dále v rámci procesu předjednání záměru na vyhlášení CHKO Soutok byla
pro zastupitele a další reprezentanty města Lanžhot, jehož katastr zasahuje do návrhu CHKO Soutok největším podílem ze všech dotčených obcí, prostřednictvím AOPK ČR v dubnu 2023 zorganizována návštěva CHKO Litovelské Pomoraví. Zástupci města se mohli tedy přímo
na místě seznámit s tím, jak se řeší různé problémy obcí v CHKO s obdobnými přírodními podmínkami. Proběhla i návštěva CHKO Pálava, která je navrhované CHKO Soutok nejblíže.
V červnu 2023 se také konala schůzka se starosty a s klíčovými hospodáři z CHKO Český les, kteří procesem vyhlašování CHKO prošli před několika lety a mohli tak sdílet zkušenosti, jaké změny vyhlášení CHKO obcím přineslo, a to formou videokonference (připravené ve spolupráci s Jihomoravským krajem, resp. Jihomoravskou agenturou pro veřejné inovace). 
MŽP a AOPK ČR tedy činily řadu kroků (včetně mediálních – tiskové zprávy k vyhlášení CHKO, zřízení webových stránek, jednání v regionu apod.) nad rámec zákona, právě za účelem dostatečné informovanosti o záměru na vyhlášení CHKO a jeho důsledcích. 
Záměr na vyhlášení CHKO Soutok byl v souladu s § 40 odst. 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb. projednán s dotčenými vlastníky pozemků, dotčenými obcemi a Jihomoravským krajem.
V rámci zákonné lhůty MŽP obdrželo námitky a připomínky k oznámenému záměru na vyhlášení CHKO Soutok. Na základě podaných námitek vedlo MŽP celkem 239 správních řízení o jejich vypořádání (z toho 221 řízení s fyzickými osobami, 18 řízení s právnickými osobami – včetně obcí: Přítluky, Týnec, Bulhary, Lednice a města Lanžhot). Námitku tedy podalo pouze cca 3,5 % vlastníků nemovitostí. Většina těchto vlastníků nesouhlasila se zařazením pozemků do CHKO Soutok a požadovala zjištění ochrany přírodních hodnot území jinou formou. 20 řízení bylo zastaveno, jelikož bylo zjištěno, že uvedené pozemky nejsou součástí záměru na vyhlášení CHKO.
Námitku uplatnila např. společnost Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s., která nesouhlasila s vymezením CHKO na pozemcích v jejím vlastnictví a se zněním navrhované bližší ochranné podmínky. Námitkám bylo částečně vyhověno tak, že předmětná bližší ochranná podmínka byla na základě několika společných jednání mezi zástupci AOPK ČR a společností Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. upravena tak, aby běžná údržba infrastruktury neznamenala zvýšení administrativní zátěže pro tento subjekt. Proti tomuto rozhodnutí MŽP přesto podala společnost rozklad, který následně ministr zamítl a potvrdil prvoinstanční rozhodnutí MŽP.
Dále k návrhu uplatnily námitku LČR, které nesouhlasily se zněním tří navrhovaných bližších ochranných podmínek. Námitkám bylo částečně vyhověno tak, že dvě předmětné bližší ochranné podmínky byly upraveny. Lesy ČR následně nepodaly proti rozhodnutí MŽP rozklad. Zároveň podaly námitku obce Týnec a Přítluky, které však stejně jako LČR již rozklad proti rozhodnutí MŽP nepodaly.
K návrhu dále uplatnilo námitku město Lanžhot, které nesouhlasilo s vymezením hranice CHKO Soutok. Námitkám bylo částečně vyhověno tak, že vedení hranice bylo v části upraveno tak, aby byla v návrhu CHKO i nadále zachována přírodně hodnotná stanoviště, která jsou předmětem ochrany CHKO. Město Lanžhot následně podalo proti rozhodnutí MŽP rozklad, který následně ministr zamítl a potvrdil rozhodnutí MŽP. K návrhu uplatnila námitku také obec Lednice, která nesouhlasila s vymezením hranice CHKO Soutok v případě několika pozemků. Námitkám bylo částečně vyhověno tak, že všechny pozemky kromě dvou byly vyjmuty z navrhované CHKO Soutok. Obec Lednice následně podala proti rozhodnutí MŽP rozklad. Jelikož se jednalo o opožděný rozklad, ministr jej zamítl a potvrdil prvoinstanční rozhodnutí MŽP.
Obec Bulhary podala k návrhu námitku, ve které nesouhlasila s vymezením hranice CHKO Soutok. MŽP u pozemků, které nebyly zařazeny do oznámeného návrhu na vyhlášení CHKO Soutok, zastavilo řízení usnesením, u zbývajících pozemků nevyhovělo a ponechalo předmětné pozemky součástí CHKO. Obec Bulhary následně podala proti rozhodnutí MŽP rozklad, který ministr zamítl a potvrdil prvoinstanční rozhodnutí MŽP.
F	Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Navrhovaná právní úprava se nijak netýká ochrany práv dětí.
U navrhované právní úpravy se předpokládají pozitivní dopady na životní prostředí. Jejím cílem je zajistit efektivnější ochranu výše charakterizovaného přírodovědecky cenného území, které splňuje kritéria režimu ochrany této kategorie zvláště chráněného území.
G	Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
H	Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Navrhované nařízení vlády předpokládá podávání žádostí o souhlas orgánu ochrany přírody ke stanoveným činnostem uvažovaným na zvláště chráněném území, v níž žadatelé budou povinni uvést údaje vyžadované správním řádem, tj. fyzická osoba v žádosti uvede mj. své jméno, příjmení a datum narození. Tyto údaje jsou vyžadovány jedině za účelem zajištění průběhu vedeného správního řízení – tj. identifikace účastníka řízení a zajištění jeho kontaktních údajů.
I	Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovanou právní úpravou není spojen nárůst korupčních rizik. Předložený návrh nařízení vlády je svým rozsahem přiměřený cílům, k jejichž naplnění je určen, tj. k uchování přírodních hodnot v cenném území. Navrhovaným nařízením vlády coby prováděcím právním předpisem nejsou zakládány žádné kompetence orgánů veřejné správy. Orgán příslušný k vydávání souhlasu se stanovenými činnostmi je jasně stanoven v ustanovení § 78 odst. 3 písm. i) a k) zákona o ochraně přírody a krajiny (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Nedochází tedy ani k nedůvodné centralizaci, ani naopak tříštění kompetencí mezi větší počet oprávněných subjektů. Rozhodování o souhlasu ke stanoveným činnostem bude probíhat ve standardním správním řízení, které poskytuje dostatečnou záruku možnosti bránit se proti vydanému rozhodnutí prostřednictvím řádných a mimořádných opravných prostředků, včetně možnosti soudní ochrany. 
J		Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady na bezpečnost a obranu státu. 
K		Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady na rodiny.
L		Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné územní dopady. Vyhlašované zvláště chráněné území je lokalizováno v Jihomoravském kraji. Nová regulace ovšem nepřináší novou zátěž pro příslušný krajský úřad, neboť vzhledem k navrhované kategorii ochrany (CHKO) bude příslušným orgánem ke správě daného zvláště chráněného území speciální orgán ochrany přírody, a to Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
M	Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Všechna zvláště chráněná území jsou na základě § 42 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. evidována v Ústředním seznamu ochrany přírody, který je součástí Informačního systému ochrany přírody (viz také § 42 odst. 2 a § 72d zákona č. 114/1992 Sb.). Jedná se o informační systém veřejné správy, do něhož je umožněn dálkový přístup. Ústřední seznam ochrany přírody je dostupný na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky na adrese: https://drusop.nature.cz/portal/. 
Součástí údajů, které se o zvláště chráněných územích v Ústředním seznamu ochrany přírody evidují, je také související dokumentace, včetně vyhlašovacích právních předpisů. Navrhované nařízení vlády tak po svém přijetí bude kromě publikace ve Sbírce zákonů promítnuto rovněž do příslušných záznamů o dotčených zvláště chráněných území v Ústředním seznamu ochrany přírody. 
S ohledem na výše uvedené tak lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava je v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
N	Provedení hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad (RIA) 
Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad je obsaženo v části V. materiálu.

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST 
K § 1 
Ustanovením § 1 se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Soutok. 
K § 2
Cílem návrhu je dosáhnout zachování a obnovy přírodních lesních a vodních ekosystémů v jejich přirozené dynamice v souvislém, uceleném a plošně významném komplexu nivy řeky Moravy a Dyje na území navrhované CHKO Soutok. Cílem je dále zajistit v území péči o předměty ochrany CHKO Soutok, evropsky významné lokality a ptačí oblasti, a také péči o území s výskytem ekosystémů, jejichž vysoká biologická rozmanitost je podmíněna činností člověka, z důvodů udržení cenných složek ekosystémů, spočívající i ve speciálních opatřeních, přičemž cílem je zachování či zlepšení dochovaného stavu těchto předmětů ochrany, včetně typického rázu krajiny a zachování přírodních funkcí, které tato krajina plní.
Chráněná krajinná oblast Soutok je navržena na vyhlášení z důvodu zajištění potřebné ochrany a péče o přírodní a krajinné hodnoty unikátního území soutoku Moravy a Dyje a nalezení takového využívání přírodních hodnot v dané oblasti, které zajistí jejich ochranu.
Soutok Moravy a Dyje je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub, neobyčejná biologická rozmanitost a druhová pestrost zdejší přírody souvisí i se způsobem hospodaření; lesní porosty jsou přitom z více než 96 % ve vlastnictví státu. Vyhlášení CHKO neznamená, že se na tomto území přestane hospodařit, právě naopak. Bude zde však třeba hospodařit šetrnějšími formami s vyloučením velkých holosečí a rozlehlých obnovních celků a realizovat více lesnických opatření ve prospěch cenných druhů a biotopů.
K § 3
Vyhlašovaná CHKO se nachází na území Jihomoravského kraje. Vyznačení hranice chráněné krajinné oblasti na podkladě kopie katastrální mapy je uvedeno v příloze k návrhu nařízení a včetně elektronické podoby bude uloženo v ústředním seznamu ochrany přírody vedeném Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.
Orientační výměra navrhované CHKO je 126,9 km2. 
K § 4 
Stanovuje se členění území CHKO do 4 zón odstupňované ochrany přírody ve smyslu § 27 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Zonace je základním nástrojem odstupňované péče o území. Zonace předznamenává přípustné způsoby péče o jednotlivé zóny. Ustanovení § 27 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. předpokládá, že podrobnější režim zón ochrany přírody CHKO upravuje právní předpis, kterým se CHKO vyhlašuje.
Vymezení jednotlivých zón v mapových podkladech bude v souladu s ustanovením § 27 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. stanoveno vyhláškou MŽP, jejíž účinnost je navrhována souběžně s nařízením vlády, kterým se vyhlašuje CHKO.
K § 5
Ustanovením § 5 jsou v souladu s ustanovením § 25 odst. 1 a § 44 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny vymezeny bližší ochranné podmínky vyhlašované CHKO. Bližší ochranné podmínky jsou představovány uzavřeným výčtem činností a zásahů, které lze na území CHKO provádět či uskutečňovat jedině se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgánem příslušným k vydání tohoto souhlasu je na základě ustanovení § 78 odst. 3 písm. k) zákona o ochraně přírody a krajiny Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 
V rámci navrhovaných bližších ochranných podmínek tak lze na celém území chráněné krajinné oblasti pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody
a) zasahovat do přirozené retenční schopnosti údolní nivy řek Moravy a Dyje a jejich přítoků, zejména provádět zemní práce, změny terénu nebo těžební, jim podobné a s nimi související práce, pokud mohou způsobit změnu vodního režimu a jsou prováděny mimo zastavěné území, s výjimkou terénních úprav prováděných na základě povolení nebo jiného úkonu podle stavebního zákona, a úkonů souvisejících s údržbou, provozem a opravami vodárenských zařízení zajišťujících výrobu pitné vody,
Většina předmětů ochrany CHKO je vázána na nivu řek Moravy a Dyje, jejích ramen, přítoků a dalších přírodních či umělých toků. Zásahy do konfigurace terénu, např. zarovnávání terénních sníženin, ukládání a rozhrnování zeminy, vytváření a zpevňování náspů, byť by byly plošně malé nebo nízké, v nivě s minimálními výškovými rozdíly mění hydrologické podmínky a snižuje retenční schopnost území, negativně ovlivňuje podmínky přirozeného vývoje na vodním režimu závislých společenstev s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů.
b) upravovat nebo měnit koryta vodních toků, zejména vytvářet na nich příčné překážky, stupně a prahy, nebo přemisťovat sediment, nejedná-li se o činnosti vyžadující povolení, opatření nebo jiné úkony podle jiných právních předpisů, 
V krajině nacházející se v nivě řek Moravy a Dyje je ochrana bioty i přirozené dynamiky říčních systémů jedním z hlavních cílů ochrany přírody v území. Jejich vodní režim je zásadním činitelem, který v nivě ovlivňuje stav a vývoj všech přírodních a přírodě blízkých ekosystémů a jejich složek. Povrchové vodní toky (přirozenou morfologii jejich koryt) je třeba chránit, zejména s ohledem na zachování přirozeného vodního režimu niv mnoha vodních toků, které jsou v závislosti na výši hladiny trvale či občasně protékané, či vytvářejí slepá ramena a tůně, a to včetně průběhu a tvaru jejich koryt. Nevhodné zásahy do vodních toků (úprava koryt vodních toků, vytváření nových stupňů, přemisťování sedimentů či splavenin apod.) mohou způsobit negativní změnu přirozeného vodního režimu a poškodit přítomné vzácné druhy či společenstva.
c) provádět činnosti, které mohou snížit hladinu povrchové nebo podzemní vody, nebo záměrně měnit hladinu povrchových vod mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí, nejedná-li se o činnosti vyžadující povolení, opatření nebo jiné úkony podle jiných právních předpisů a o manipulace s vodní hladinou podle schváleného manipulačního řádu,
Většina společenstev CHKO je silně závislá na přirozeném vodním režimu a jeho dynamice v nivě řek Moravy, Dyje a dalších vodních toků. Jakékoliv činnosti, které by významně měnily vodní režim oblasti, zejména snižovaly hladinu povrchové či podzemní vody, by měly negativní dopad na stav společenstev v nivě a vedly by ke snížení jejich biologické rozmanitosti.  
d) odstraňovat litorální porosty a plovoucí nebo ponořenou vegetaci rybníků a dalších vodních nádrží,
Na rybnících a tůních se nacházejí některé zvláště chráněné druhy rostlin, také společenstva vodních rostlin jsou vzácná a cenná. Vodní a mokřadní (litorální) vegetace je prostředím a potravním zdrojem pro většinu bezobratlých živočichů, obojživelníků a ptáků; rizikovým zásahem je například kosení tvrdých či měkkých porostů. Tyto aktivity je třeba regulovat na míru únosnou z hlediska ochrany přírody. 
e) odbahňovat rybníky a další vodní nádrže a ukládat vytěžené sedimenty, těžit nerosty, provádět geologické práce, hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem,
V navrženém území CHKO Soutok je i při relativně malém počtu rybníků a vodních nádrží jejich význam velký, nejen z hlediska zachování vodního režimu v území, ale také jako zachování stanovišť vzácných druhů, zejména bezobratlých a ptáků. Běžnou praxí v rámci údržby rybníků je jejich odbahňování. Ukládání vytěženého sedimentu v okolí, pokud se při něm např. vytvoří valy, může mít negativní vliv na přirozený záplavový vodní režim v širším okolí, s negativními důsledky pro stav zejména vlhkomilných a mokřadních společenstev.
f) chovat nebo vypouštět kachny divoké,
Kachna divoká je jedním z nejběžnějších druhů vodních ptáků. Jedná se o konkurenčně schopnější druh, který je schopen vytlačovat jiné druhy kachen a zabírat jejich hnízdní a potravní niku. Vypouštění uměle odchovaných kachen divokých do cenných mokřadních ploch v území CHKO může na tyto lokality působit výrazně negativně. Nepřirozeně početný výskyt kachen na mokřadech, které pro ně nemají dostatečnou stanovištní kapacitu, způsobuje degradaci zdejších společenstev rostlin a živočichů, snižování potravní nabídky pro ostatní ptáky a jejich vytlačování z lokality, znečišťování vody a zvyšování trofie, snižování průhlednosti vody atd. Proto není žádoucí stavy kachny divoké v CHKO navyšovat umělým odchovem a jejím vypouštěním.  
g) vysazovat ryby mimo rybářské revíry,
Území v nivě Moravy a Dyje je protkáno hustou sítí vodních toků, přírodních i umělých. Některé z těchto toků jsou jen dočasné a vodou zásobují periodické tůně s významným výskytem obojživelníků a dalších vzácných druhů. Vysazování ryb přímo do tůní nebo do toků může vést k ohrožení populací těchto druhů zvýšenou predací. Z ochranné podmínky jsou vyňaty toky Moravy a Dyje, protože množství ryb v nich regulovat není v rámci CHKO účelné.
h) obnovovat nebo udržovat prvky odvodnění,
Na území CHKO se místy nachází dlouhodobě neudržované a nefunkční plošné a liniové prvky odvodnění pozemků, především podrobného odvodňovacího zařízení. V případě otevřených kanálů se dnes často jedná o poměrně přírodně hodnotná stanoviště, s prokázaným výskytem vzácných i zvláště chráněných druhů živočichů či s biologicky hodnotnými břehovými porosty. Jejich obnova do původního projektovaného stavu (přímé kanály bez břehových porostů) znamená výrazné oslabení ekologických funkcí nivní krajiny. Obnova již nefunkčního podzemního odvodnění může také vést k negativnímu ovlivnění či zániku biologicky cenných mokřadů. 
i) pořádat a organizovat akce s účastí větší než 500 účastníků mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,
Pořádání akcí s velkým počtem účastníků mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody by mohlo poškodit (případně i nenávratně zničit) přírodní hodnoty a předměty ochrany CHKO, buď vlastním rozsahem akce v místech s vysokým zastoupením předmětů ochrany, nebo jejím pořádáním v nevhodném období, např. v období hnízdění ptáků v jarním a na začátku letního období. Ochranná podmínka umožní včas nežádoucím vlivům předejít, aniž by na souhlas orgánu ochrany přírody byly vázány akce pořádané v území pravidelně několik let.
j) vyznačovat pěší, cyklistické, jezdecké, vodácké, běžecké trasy a jiné obdobné tratě, trasy a stezky mimo pozemní komunikace,
Území je protkáno poměrně řídkou sítí turistických tras a cyklotras. V území lze po vyhlášení CHKO očekávat nárůst zájmu o rozšiřování rekreačních aktivit a vyznačování tras pro další aktivity (např. jezdectví). Jejich nevhodný rozvoj může znamenat ohrožování či poškozování předmětů ochrany CHKO. Trasy je třeba volit s ohledem na předměty ochrany a není žádoucí jejich vymezování ponechat nekontrolovatelnému vývoji. Relativně nedotčené části přírody s vysokou přírodní hodnotou (např. hnízdiště vzácných druhů dravců) by měly být chráněny před rušením pohybem návštěvníků, a proto je třeba trasy pro návštěvníky volit s ohledem na výskyt předmětů ochrany CHKO a uvedené aktivity regulovat.
k) umisťovat informační, reklamní nebo propagační zařízení mimo zastavěná území a zastavitelné plochy,
Území s množstvím přírodních atraktivit bude cílem velkého počtu návštěvníků. Snaha informovat je o nabízených službách s sebou přináší i zájem o instalace nejrůznějších informačních a propagačních zařízení. Nevhodné umístění zařízení v krajině (zejména velkoformátových reklam) může působit rušivě v dochovaném přírodním prostředí, případně i negativně zasáhnout do hodnot krajinného rázu.
l) umisťovat mimo uzavřené objekty veřejné osvětlení a jiné světelné zdroje, jejichž světelný tok směřuje nad vodorovnou rovinu procházející středem světelného zdroje, pokud se nejedná o dočasná přenosná osvětlení vyžadovaná jinými právními předpisy, 
Světelné znečištění způsobené výkonnými zdroji, např. nevhodně nasvícené objekty či billboardy, působí rušivě na volně žijící živočichy. Tyto zdroje působí jako světelné pasti pro hmyz, který je světlem přitahován, způsobují změny reprodukčního chování ptáků a dezorientaci ptáků při dálkových migracích, rušivě působí i na savce, zejména netopýry. Veřejné osvětlení je vhodné instalovat vodorovně, pouze s minimálním náklonem, aby docházelo k maximálnímu osvětlení komunikace a minimálnímu úniku světla do okolí. Ochranná podmínka se nevztahuje na dočasné osvětlení vyžadované podle jiných právních předpisů (např. povinné osvětlení lovného místa během nočního lovu ryb).
m) provádět leteckou aplikaci biocidů a hnojiv
Většina území CHKO je silně závislá na dynamice vodního režimu řek Moravy, Dyje a dalších vodních toků. Kvalita povrchových vod v nivách těchto vodních toků je určující pro stav předmětů ochrany. Aplikace jakýchkoliv chemických prostředků (hnojiv a biocidů) musí být prováděna velmi citlivě a s ohledem na to, že přenesení jejich účinků do vodního prostředí může způsobit poškození až úplnou likvidaci mimořádně cenných rostlinných a živočišných společenstev či populací, a to i v lokalitách od místa aplikace vzdálených. Letecká aplikace je současně, vzhledem k snadnému dopadu aplikovaných látek mimo cílové plochy, riziková pro cenná společenstva rostlin a živočichů nacházející se v CHKO často v jejich bezprostředním sousedství. 
Speciální situací je prevence komářích kalamit postřikem selektivního přípravku (na bázi Bacillus thuringiensis subsp. israelensis) pomocí pozemního postřikovače nebo letecky v rámci „Plánu integrované prevence komářích kalamit“ na základě výjimky povolené na dlouhé časové období, která bude navázána na pravidelný monitoring území a realizaci opatření dle Plánu. Aplikace selektivního přípravku má akceptovatelné dopady na ekosystémy (tůně včetně periodických, rozlivy) a zároveň je při včasném zásahu dostatečně efektivní (zkušenosti z CHKO Litovelské Pomoraví).  
Na území I. a II. zóny chráněné krajinné oblasti lze pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody
a) provádět vzlety a přistání se sportovními létajícími zařízeními,
b) provozovat letadla způsobilá létat bez pilota nebo modely letadel, kromě letů pro zajištění bezpečnosti státu, ochrany osob a jejich zdraví, majetku nebo veřejného pořádku, a letů pro potřeby orgánů ochrany přírody,
Lesy a mokřady jsou významným hnízdištěm ptáků, včetně druhů chráněných. Při letech sportovních létajících zařízení nízko nad terénem, zejména při provozu malých osobních helikoptér, u nichž jejich manévrovací schopnosti umožňují nízký let nad terénem či lesními porosty nebo setrvání v letu na místě, může docházet k rušení citlivých druhů živočichů a negativnímu ovlivnění jejich výskytu v území či úspěšnosti jejich rozmnožování (mezi takové druhy patří např. vzácné druhy dravců, čáp černý, na mokřadech mohou být rušením negativně ovlivněni např. hnízdící brodiví a vrubozobí ptáci nebo bahňáci).
c) rozorávat travní porosty na všech druzích pozemků, provádět jejich obnovu a přísev,
V navrhované I. a II. zóně CHKO se často vyskytují biologicky cenné travní porosty, které jsou předmětem ochrany, a je tedy třeba vyloučit veškerou činnost, která by tato druhově bohatá luční společenstva významně znehodnocovala a zhoršovala tak jejich stav. Část těchto porostů vznikla zatravněním pozemků, jež v katastru nemovitostí nejsou vedeny jako trvalý travní porost (orná půda, ostatní, neplodná půda aj.). Rozorávání (stejně i obnova a přísev) těchto druhově bohatých luk vede k poškozování předmětů ochrany, a to nejen ke zničení (poškození) rostlinného společenstva, ale může vést také k usmrcení vzácných druhů živočichů či ke zničení jejich biotopu.
d) mulčovat travní porosty mimo údržbu tělesa pozemních komunikací,
Důvodem této bližší ochranné podmínky je zájem ochrany přírody předcházet v I. a II. zóně CHKO nežádoucímu snižování biologické rozmanitosti travino-bylinných ekosystémů, zejména druhové pestrosti bezobratlých živočichů a rostlin v důsledku mulčování. Při mulčování dochází i k usmrcování zde se vyskytujících živočichů; negativní ovlivnění jejich populací v porovnání s údržbou louky kosením je nesrovnatelně vyšší. Výjimkou je udržování tělesa pozemních komunikací, kde nedochází ke sklizni travní hmoty či sena a mulčování je technologicky obtížně nahraditelné.
e) provádět mýtní nebo předmýtní úmyslné těžby, které nebyly umístěny ve schváleném lesním hospodářském plánu nebo v převzaté lesní hospodářské osnově,
Důvodem této bližší ochranné podmínky je zájem ochrany přírody předcházet v lesích nacházejících se v I. a II. zóně CHKO poškozování nebo nežádoucím (negativním) změnám lesních ekosystémů a jejich dílčích přirozených složek v důsledku provádění úmyslných mýtních nebo předmýtních těžeb, které nejsou umístěny (resp. jsou blíže nespecifikovány) v lesním hospodářském plánu (LHP) nebo lesní hospodářské osnově (LHO). Orgán ochrany přírody vydává ke schválení LHP a k protokolárnímu předání LHO závazné stanovisko (podle § 4 odst. 3 a 4 zákona), kterým potvrzuje, že realizace předloženého návrhu LHP (LHO) není v rozporu se zákonem a jinými právními předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny. Orgán ochrany přírody však může takto posoudit jen těžební záměry, které jsou v předloženém návrhu LHP (LHO) umístěné (tzn. dostatečně specifikované). Přitom realizací neumístěných zásahů by také mohlo dojít k poškozování nebo nežádoucím (negativním) změnám lesních ekosystémů a jejich dílčích přirozených složek.
f) provádět nahodilou těžbu u dubů, jilmů, lip, hrušní a jabloní v porostech nad 80 let věku a domácích druhů topolů a vrb v porostech nad 40 let věku, není-li nezbytná z důvodu bezprostřední ochrany životů a zdraví osob nebo bezprostřední ochrany majetku.
Důvodem návrhu této bližší ochranné podmínky je zájem ochrany přírody předcházet v lesích v I. a II. zóně CHKO nežádoucímu snižování biologické rozmanitosti lesních ekosystémů v důsledku provádění nahodilé těžby, konkrétně druhové pestrosti přirozeně se vyskytujících organismů vázaných na dožívající dřeviny a mrtvé dřevo (včetně zvláště chráněných a jiných vzácných druhů organismů). Dřevo dožívajících a odumřelých dřevin je vedle půdy druhově nejbohatší složkou lesních ekosystémů. Nahodilá těžba není z důvodu nepředvídatelnosti rozsahu předmětem lesnického plánování, není tedy řešena v LHP nebo LHO a nahodilé těžby malého rozsahu nejsou před provedením ani posuzovány z hlediska možných vlivů na chráněné části přírody.
Uvedená bližší ochranná podmínka se nevztahuje na nahodilé těžby jasanu, kterých je v území vzhledem k výskytu patogenu Chalara fraxinea velké množství i v mladých porostech bez výskytu předmětů ochrany a na nahodilé těžby geograficky nepůvodních druhů dřevin, se kterými není běžně spojen výskyt zvláště chráněných druhů. Bližší ochranná podmínka také zohledňuje nutnost provádění nahodilé těžby z důvodu ochrany života, zdraví nebo vlastnictví (majetku) osob a znění není ani v rozporu s povinností vlastníka lesa preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů, neboť na listnaté dřeviny nejsou vázány druhy hmyzu se statutem kalamitních škůdců.
Na území III. zóny chráněné krajinné oblasti lze pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody:
a) vysazovat plantáže geograficky původních dřevin na pozemcích, které nejsou určeny pro plnění funkce lesa,
Výsadbou plantáží dřevin na lučních a mokřadních lokalitách i na orné půdě, na které dochází k periodickému zaplavení, dochází k destrukci takovýchto společenstev (naprostá změna struktury ekosystému, zastínění, poškození mechanickou kultivací půdy, eutrofizace). Na orné půdě dochází k omezení a ztrátě atraktivity biotopu (hnízdního i potravního) pro některé zvláště chráněné druhů ptáků, např. chřástala polního, čápa bílého, čápa černého, vodouše rudonohého, konipasa lučního a mnohé další. Výsadbou kultivarů původních druhů je ohrožován genofond dřevin měkkého luhu (hrozí další křížení s autochtonní populací topolu černého, vrby bílé apod.).
b) rozorávat trvalé travní porosty mimo zastavěná území nebo zastavitelné plochy
V zemědělské krajině dochází k obnově trvalých travních porostů (rozorávání a nové dosetí, případně přísev) z důvodu zvýšení kvality píce. Rozorávání obvykle vede ke snížení biologické hodnoty porostu, případně též k ohrožení dalších společenstev v nivě (splachy půd, hnojiv či chemických prostředků do přírodě blízkých společenstev a do povrchových i podzemních vod). Rozorávání trvalých travních porostů však bude možné na místech, kde se nevyskytují významné biotopy, nedojde k ohrožení okolí a plocha bude zatravněna vhodným osivem.
K § 3
Jako datum nabytí účinnosti předkládaného návrhu nařízení vlády se v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, navrhuje 1. červenec 2025.

15