Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDALA3R4J najdete zde
III.
Odůvodnění
Obecná část
A. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů
Předložení návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění vyhlášky č. 449/2021 Sb., se navrhuje v návaznosti na schválení zákona č. 242/2024 Sb. ze dne 10. července 2024, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který byl schválen dne 31. května 2024 Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR (sněmovní tisk 573) a dne 9. září 2021 Senátem Parlamentu ČR (senátní tisk 273). Dne 23. července 2024 byl schválený zákon podepsán prezidentem republiky a dne 8. srpna 2024 došlo k jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Základní účinnost zákona č. 242/2024 Sb. je v části osmé stanovena od 1. ledna 2025, s výjimkou některých vyjmenovaných novelizačních bodů, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2025, respektive dnem 1. ledna 2027 a 1. ledna 2028. Odložená účinnost se konkrétně vztahuje na
- novelizační body v části první zákona č. 242/2024 Sb., které se týkají změn
v úpravě zprostředkování osvojení a pěstounské péče (účinnost od 1. července 2025);
- část čtvrtou zákona č. 242/2024 Sb. (změna zákona o sociálních službách), která se týká zákazu poskytování služeb domovů pro osoby zdravotně postižené dětem do 4 let věku bez výjimek (účinnost od 1. ledna 2027); a
- zakotvení věkové hranice 7 let pro poskytování náhradní institucionální péče dětem v části první, třetí, čtvrté a šesté zákona č. 242/2024 Sb. (účinnost od 1. ledna 2028).
Součástí výše uvedené novelizace zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSPOD“), provedené zákonem č. 242/2024 Sb., je rovněž rozšíření zmocňovacího ustanovení § 58b odst. 2 a 3 ZSPOD, pokud jde o vymezení okruhu věcí, které má Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) upravit prováděcí vyhláškou. Oproti dosavadnímu právnímu stavu je MPSV povinno vyhláškou nově upravit rovněž:
1. Náležitosti dotazníku podle § 23a odst. 3 písm. c) ZSPOD
Dotazník o sociálních a rodinných poměrech, o zdravotním stavu a motivaci žadatele a dalších společně posuzovaných osob o zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny (manžel, partner, druh, dítě nebo jiná osoba tvořící s žadatelem rodinnou domácnost), který je povinnou přílohou žádosti o zařazení do evidence žadatelů vedené krajským úřadem.
2. Náležitosti sdělení krajského úřadu podle § 24 odst. 5 ZSPOD
Sdělení krajského úřadu o tom, že v jím vedené evidenci žadatelů nebo v evidenci žadatelů, kterou vede jiný krajský úřad, je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto krajským úřadem.
3. Rozsah úkonů poskytovaných v rámci činností podle § 40 ZSPOD
Odborné poradenství pro zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, které je poskytováno pověřenou osobou zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči, a to zejména v oblasti zprostředkování navazujících služeb, poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech, práva, psychologie, vzdělávání a pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů.
4.Rozsah úkonů poskytovaných v rámci činností ochrany a pomoci dětem ohroženým násilím podle § 41 ZSPOD
Mezi činnosti osob pověřených k poskytování sociálně-právní ochrany dětí nově náleží rovněž poskytování ochrany a pomoci v ambulantní formě dětem podle § 6 písm. e) ZSPOD, na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, anebo u kterých je podezření ze spáchání takového trestného činu a dále též poskytování ochrany a pomoci dětem podle § 6 písm. g) ZSPOD, které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami. Součástí služby sociálně-právní ochrany dětí podle § 41 bude rovněž poskytování pomoci rodiči dítěte podle § 6 písm. e) a g) ZSPOD, pokud se rodič násilí na tomto dítěti nedopustil nebo pokud nespáchal trestný čin podle § 6 písm. e) nebo není osobou, se kterou je vedeno trestní řízení pro trestný čin vůči tomuto dítěti.
5. Bližší podrobnosti náležitostí a strukturu dokladu o přípravě k přijetí dítěte do rodiny podle § 44 odst. 4 a 5 ZSPOD
Příprava k přijetí dítěte do rodiny, kterému je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou osvojení nebo pěstounské péče, spočívá ve vytvoření nebo prohloubení osobních a dalších předpokladů zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, manžela, partnera, druha nebo dítěte tohoto zájemce. Pověřená osoba, která je na základě pověření k poskytování sociálně-právní ochrany dětí oprávněna přípravu k přijetí dítěte do rodiny realizovat, vydá o absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny doklad a doručí jej zájemci o osvojení nebo pěstounskou péči nejpozději do 30 pracovních dnů ode dne ukončení přípravy k přijetí dítěte do rodiny. Doklad o absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny musí obsahovat náležitosti uvedené v § 44 odst. 5 ZSPOD, tj. zejména identifikační údaje zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, případně identifikační údaje dalších společně posuzovaných osob, údaje o časovém rozsahu a termínu absolvované přípravy a popis znalostí a dovedností zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, případně dalších společně posuzovaných osob v jednotlivých oblastech přípravy k přijetí dítěte do rodiny.
6. Bližší podrobnosti náležitostí posudku o psychické způsobilosti zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči podle § 45 odst. 6 ZSPOD a postup při jeho zpracování
Posuzováním psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny se pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče rozumí posuzování zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči v oblasti charakteristiky osobnosti, psychického stavu, motivace, která vede k zájmu o osvojení dítěte nebo o svěření dítěte do pěstounské péče a stability manželského nebo obdobného vztahu odborně způsobilou osobou. Na základě provedeného posouzení vydá odborně způsobilá osoba posudek o psychické způsobilosti zájemce o náhradní rodinnou péči k přijetí dítěte do rodiny.
7. Druhy a rozsah výdajů hrazených ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče podle § 47d ZSPOD a bližší pravidla pro využívání tohoto státního příspěvku
Nárok na státní příspěvek na výkon pěstounské péče má obec s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, nebo pověřená osoba, která uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče. Tento státní příspěvek je určen na pokrytí nákladů vynakládaných na zajišťování pomoci osobám pečujícím, osobám v evidenci nebo svěřeným dětem a na provádění dohledu nad pěstounskou péčí. Příjemce státního příspěvku na výkon pěstounské péče je povinen do 31. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který byl státní příspěvek vyplacen, předložit krajské pobočce Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala, přehled čerpání státního příspěvku náležejícího za kalendářní rok a nejpozději do 30. dubna vrátit na účet krajské pobočky Úřadu práce případnou nevyčerpanou část státního příspěvku na výkon pěstounské péče za uplynulý kalendářní rok. MPSV je zákonem č. 242/2024 Sb. nově zmocněno k tomu, aby vyhláškou blíže specifikovalo pravidla využívání státního příspěvku na výkon pěstounské péče, a to zejména ve směru určení rozsahu, v jakém lze ze státního příspěvku hradit jednotlivé druhy výdajů (výdaje na poskytování pomoci osobám pečujícím při zajišťování osobní péče o dítě, výdaje na poradenskou a jinou odbornou pomoc, výdaje na zvyšování znalostí a dovedností osob pečujících, výdaje na zajištění respitní péče pro osoby pečující, nezbytné osobní, provozní a věcné výdaje spojené s doprovázením osob pečujících a se sledováním výkonu pěstounské péče).
8. Obsah informace o výsledku provedené inspekce poskytování sociálně-právní ochrany pověřenou osobou podle § 49c odst. 3 ZSPOD
Na základě § 50a ZSPOD provádí MPSV inspekci poskytování sociálně-právní ochrany u pověřených osob. Předmětem inspekce je kvalita poskytování sociálně-právní ochrany stanovená standardy kvality sociálně-právní ochrany a plnění povinností pověřených osob podle § 8, § 9 a § 48a odst. 1 písm. b) až e) a odst. 2. ZSPOD. Pro postup při této inspekci platí obdobně ustanovení zákona o sociálních službách o postupu při provádění inspekce sociálních služeb. Informace o výsledku provedené inspekce poskytování sociálně-právní ochrany dětí bude obsažena ve veřejně přístupném registru pověřených osob v souladu s § 49c odst. 3 a 6 ZSPOD. Registr pověřených osob bude součástí registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
9. Maximální výši úhrady nákladů za poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami podle § 58 odst. 2 věty druhé a odst. 3 věty druhé ZSPOD
Pověřená osoba oprávněná k poskytování sociálně-právní ochrany v rozsahu
- provádění přípravy žadatelů o zařazení do evidence žadatelů a zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny podle § 44 ZSPOD, nebo
- posuzování psychické způsobilosti žadatelů o zařazení do evidence žadatelů a zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči podle § 45 ZSPOD,
má nárok na to, aby jí z prostředků státního rozpočtu byla hrazena náhrada nákladů v rozsahu stanoveném v prováděcí vyhlášce MPSV. Náhradu nákladů budou ve výši stanovené vyhláškou poskytovat pověřeným osobám krajské úřady.
Pověřené osoby jsou dále oprávněny sjednat náhradu nákladů za poskytování sociálně-právní ochrany s osobou, jíž nebo pro niž se sociálně-právní ochrana poskytuje, jde-li o úhradu nákladů za
a) poskytnutí možnosti osobě pečující, která nebude mít uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče, zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 12 odst. 2 ZSPOD;
b) poskytnutí odborného poradenství souvisejícího s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči podle § 40 ZSPOD;
c) poskytnutí přípravy zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny, která nebude absolvována na základě výzvy krajského úřadu ke splnění povinnosti žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha zúčastnit se přípravy k přijetí dítěte do rodiny,
d) vypracování posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny podle § 45 ZSPOD, který nebude pověřenou osobou vypracován na základě výzvy krajského úřadu
k doložení posudku o psychické způsobilosti adresované vůči žadateli v řízení o zařazení
do evidence žadatelů,
e) vypracování posudku o psychické způsobilosti podle § 45 ZSPOD na základě výzvy obecního úřadu obce s rozšířenou působností adresované podle § 30 odst. 4 ZSPOD vůči osobě, která žádá o povolení pobytu dítěte v ústavní výchově mimo ústav, pro účely vydání závazného stanoviska orgánu sociálně-právní ochrany dětí k této žádosti, nejde-li o rodiče, prarodiče nebo sourozence dotčeného dítěte;
f) poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42b až 42e ZSPOD,
g) stravu při poskytnutí nebo zajištění osobní péče o dítě podle § 47a odst. 2 písm. a) ZSPOD v rámci pomoci osobě pečující, která nemůže o svěřené dítěte krátkodobě osobně pečovat z důvodu vážných osobních překážek (pracovní neschopnost, ošetřování osoby blízké, narození dítěte, vyřizování nezbytných osobních záležitostí, úmrtí osoby blízké);
h) stravu a za ubytování při poskytnutí nebo zajištění celodenní péče o svěřené dítě podle § 47a odst. 2 písm. b) ZSPOD v rámci realizace práva osoby pečující na odlehčující (respitní) péči v rozsahu 14 kalendářních dnů v roce, jestliže svěřené dítě dosáhlo alespoň 2 let věku.
10. Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami podle § 48 odst. 1 písm. a), c) a f) ZSPOD
Vyhláškou jsou nově upraveny standardy kvality pro pověřené osoby, které
· poskytují žadatelům o zařazení do evidence žadatelů a zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči odborné poradenství související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče,
· posuzují psychickou způsobilost žadatelů o zařazení do evidence žadatelů a zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči podle § 45 ZSPOD,
· poskytují služby dětem ohroženým násilím podle § 41 ZSPOD.
V souladu s § 9a odst. 3 a 4 ZSPOD jsou orgány sociálně-právní ochrany, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a další osoby pověřené k poskytování sociálně-právní ochrany dětí povinny se řídit standardy kvality sociálně-právní ochrany, které jsou tvořeny kritérii určujícími úroveň kvality poskytování sociálně-právní ochrany. Standardy kvality sociálně-právní ochrany obsahují základní principy poskytování sociálně-právní ochrany, standardy sociální práce s klientem, standardy personálního a organizačního zajištění výkonu sociálně-právní ochrany a technicko-provozní zajištění sociálně-právní ochrany.
Primárním cílem návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 473/2012 Sb., je provedení dotčených ustanovení ZSPOD na základě nových zmocňovacích ustanovení v § 58b odst. 2 a 3 ZSPOD (viz výše body 1 až 10). Vedle toho jsou předmětem novelizační vyhlášky rovněž nezbytné změny v některých dalších oblastech úpravy vyhlášky č. 473/2012 Sb., a to konkrétně v úpravě:
a) rozsahu úkonů poskytovaných provozovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v rámci činností uvedených v § 42 odst. 2 ZSPOD,
b) obsahu a formy přípravy zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči podle § 44 ZSPOD,
c) rozsahu odborného poradenství, které je osobě pečující nebo osobě v evidenci trvale nebo dočasně poskytováno při zajištění osobní péče o dítě svěřené do péče podle § 47a odst. 2 písm. c) ZSPOD,
d) zaměření a rozsahu psychologické nebo terapeutické odborné pomoci související se svěřením dítěte do pěstounské péče poskytované nebo zajišťované osobě pečující podle
§ 47a odst. 2 písm. d) ZSPOD,
e) obsahu, zaměření a způsobu zajištění zvyšování znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě pro osoby pečující a osoby v evidenci podle § 47a odst. 2 písm. e) ZSPOD, a to podle potřeb jednotlivých okruhů osob pečujících, osob v evidenci a svěřených dětí,
f) maximální výše úhrady za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42c odst. 1 ZSPOD (maximální výše úhrady za péči o dítě, které nemá nárok na příspěvek na péči, úhrady za stravu a úhrady za ubytování dítěte, které není nezaopatřené), a
g) standardů kvality při poskytování sociálně-právní ochrany dětí orgány sociálně právní ochrany dětí v příloze č. 1 až 3 k vyhlášce č. 473/2012 Sb.
B. Zhodnocení souladu navrhované vyhlášky se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Návrh novely vyhlášky č. 473/2012 Sb. je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 58b odst. 2 a 3 zákona ZSPOD a slouží k provedení následujících ustanovení tohoto zákona
· § 9a odst. 3 a 4 (standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí),
· § 23a odst. 3 písm. c) (dotazník o sociálních a rodinných poměrech, zdravotním stavu a motivaci žadatele a dalších společně posuzovaných osob o zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny),
· § 40 ZSPOD (rozsah úkonů při poskytování odborného poradenství pro zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče),
· § 41 ZSPOD (rozsah úkonů při poskytování ochrany a pomoci dětem ohroženým násilím),
· § 42 odst. 2 (rozsah úkonů poskytovaných v rámci činností ZDVOP při poskytování ochrany a pomoci),
· § 42c odst. 1 (nejvyšší výše úhrady za péči ZDVOP o dítě, které nemá nárok na příspěvek na péči, nejvyšší výše úhrady za stravu a nejvyšší výše úhrady za ubytování zaopatřeného dítěte ve ZDVOP),
· § 44 (obsah a formu odborné přípravy k přijetí dítěte do rodiny, náležitosti a struktura dokladu o absolvování odborné přípravy fyzických osob vhodných stát se osvojitelem nebo pěstounem k přijetí dítěte do rodiny),
· § 45 odst. 6 (bližší náležitosti posudku o psychické způsobilosti zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny a postup zpracování posudku),
· § 47a odst. 2 písm. c) (právo osoby pečující a osoby v evidenci na zajištění odborné poradenské pomoci při péči o svěřené dítě),
· § 47a odst. 2 písm. d) (právo osoby pečující a osoby v evidenci na zajištění psychologické nebo terapeutické odborné pomoci související se svěřením dítěte do pěstounské péče),
· § 47a odst. 2 písm. f) (povinnost osoby pečující a osoby v evidenci zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 24 hodin v období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců a právo na zajištění bezplatné možnosti zvyšovat si tyto znalosti a dovednosti),
· § 47d odst. 1 (druhy a rozsah výdajů hrazených ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče při zajišťování pomoci osobám pečujícím, osobám v evidenci nebo svěřeným dětem a při provádění dohledu nad pěstounskou péčí),
· § 49c odst. 3 a § 50a (informace o výsledku provedené inspekce sociálně-právní ochrany dětí),
· § 58 odst. 2 (náhrada nákladů pověřené osobě za provedení odborné přípravy k přijetí dítěte do rodiny a za posouzení psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny v rámci zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče),
· § 58 odst. 3 (maximální výše úhrady za poskytování sociálně-právní ochrany pověřenou osobou v případech, kdy není sociálně-právní ochrana poskytována bez úhrady nákladů).
C. Zhodnocení souladu s právem Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh vyhlášky je v souladu s právem Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Na předložený návrh se v širších souvislostech vztahuje zejména:
· Článek 24 Listiny základních práv EU 2012/C 326/02, zejména pokud jde o naplnění
a) práva dítěte na ochranu a péči nezbytnou pro jeho blaho a práva svobodně vyjadřovat své názory v záležitostech, které se jich dotýkají (čl. 24 odst. 1),
b) povinnosti veřejných orgánů a soukromých institucí, aby při všech činnostech týkajících se dětí byl prvořadým hlediskem nejvlastnější zájem dítěte (čl. 24 odst. 2).
Naplnění těchto práv a povinností se týká zejména nová úprava vyhlášky č. 473/2012 Sb. v oblasti
· postupu při zpracování posudku o psychické způsobilosti zájemce o osvojení nebo o pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny,
· úkonů pověřených osob při poskytování pomoci dětem ohroženým násilím,
· zaměření a rozsahu psychologické a terapeutické odborné pomoci poskytované osobám pečujícím, osobám v evidenci a svěřeným dětem v souvislosti se svěřením dítěte do pěstounské péče, a
· standardů kvality při poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami, které poskytují žadatelům o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče odborné poradenství související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, posuzují psychickou způsobilost žadatelů a zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči podle § 45 ZSPOD nebo poskytují služby dětem ohroženým násilím podle § 41 ZSPOD.
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – K úpravě Obecného nařízení o ochraně osobních údajů se vztahuje zejména nové znění kritéria 6 standardů kvality při poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami podle § 48 odst. 1 písm. a) a f) v příloze vyhlášky, jehož předmětem je úprava
a) pravidel pro zpracování, vedení a evidenci písemné či elektronické dokumentace o osobách, kterým je sociálně-právní ochrana poskytována, včetně pravidel pro nahlížení do této dokumentace,
b) vedení anonymní evidence jednotlivých osob v případech, kdy je důvodné s ohledem na charakter sociálně-právní ochrany nebo s ohledem na žádost dotčené osoby,
c) stanovení doby pro uchování dokumentace o dotčených osobách po ukončení poskytování sociálně-právní ochrany dětí.
Pověřená osoba jako správce osobních údajů odpovídá za to, aby pravidla pro vedení a evidenci dokumentace o dotčených osobách odpovídala všem zásadám pro zpracování údajů podle čl. 5 odst. 1 Obecného nařízení o ochraně osobních údajů, včetně zásad zákonnosti, korektnosti a transparentnosti, účelového omezení, minimalizace a přesnosti zpracování údajů.
Úpravy Obecného nařízení o ochraně osobních údajů se dále bezprostředně týká rovněž úprava bližších náležitostí dokladu o absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny podle § 44 odst. 4 a 5 ZSPOD a úprava bližších náležitostí posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny podle § 45 odst. 6 ZSPOD. Ochrany osobních údajů se dotýká rovněž úprava postupu při zpracování posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny podle § 45 ZSPOD, zejména postup informování zájemce o zprostředkování osvojení nebo pěstounké péče o právech posuzovaných osob a ochraně poskytnutných údajů podle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů a dále též postup ověřování totožnosti zájemce o osvojení a pěstounskou péči nebo společně posuzovaných osob ze strany osoby, která provádí posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny.
Jednotlivá opatření obsažená v návrhu vyhlášky a v prováděných ustanoveních ZSPOD jsou rovněž v souladu se strategickými dokumenty Evropské komise a Rady Evropské unie v rámci evropského pilíře sociálních práv, jakými jsou zejména Strategie EU pro práva dítěte ze dne 24. března 2021 {2021/2523(RSP)} a Doporučení Komise ze dne 24. 3. 2024 týkající se rozvoje a posílení integrovaných systémů ochrany dětí v nejlepším zájmu dítěte {SWE(2024) 09 final}.
Strategie EU pro práva dítěte kromě jiného vyzývá členské státy k tomu, aby v oblasti péče o děti účinně podporovaly urychlení deinstitucionalizace a přechod ke kvalitním pečovatelským službám na úrovni rodiny a komunity. V podmínkách České republiky je všestranná podpora pěstounské péče, včetně kvalitního doprovázení pěstounských rodin, jednou z nezbytných podmínek pro pokračování a úspěšné dokončení procesu deinstitucionalizace. Plán postupné deinstitucionalizace vycházející z platné legislativy (zákon č. 363/2021 Sb. a zákon č. 242/2024 Sb.) zakotvuje zákaz umísťování dětí do 4 let věku do všech typů zařízení náhradní ústavní péče s účinností od 1. ledna 2025 (s taxativně stanovenými výjimkami pro sourozenecké skupiny a děti se zdravotním znevýhodněním) a zákaz umísťování dětí do 7 let věku do náhradní institucionální péče s účinností od 1. ledna 2028. Vyhláška k těmto cílům deinstitucionalizace přispívá tím, že stanoví prováděcí úpravu k procesu odborné přípravy zájemců o osvojení a pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny, k posuzování psychické způsobilosti zájemců o osvojení a pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny, k poskytování psychologické a terapeutické odborné pomoci osobám pečujícím, osobám v evidence a svěřeným dětem v souvislosti se svěřením dítěte do pěstounské péče a k podmínkám využívání státního příspěvku na výkon pěstounské péče určeného k zajištění pomoci osobám pečujícím, osobám v evidenci a svěřeným dětem a k výkonu dohledu nad výkonem pěstounské péče.
Doporučení Komise ze dne 23. dubna 2024 týkající se rozvoje a posílení integrovaných systémů ochrany dětí v nejlepším zájmu dítěte obsahuje řadu výzev a doporučení, k jejichž naplnění směřuje úprava zákona č. 242/2024 Sb. a novelizace vyhlášky č. 473/2012 Sb., zejména pokud jde o následující doporučení a výzvy:
· přijmout veškerá vhodná legislativní, správní, sociální a vzdělávací opatření na ochranu tělesné a duševní integrity dětí (úkony poskytování v rámci služby ochrany a pomoci dětem ohroženým násilím);
· vyčlenit zvláštní finanční prostředky, které zajistí, že lidské a finanční zdroje přidělené na služby ochrany dětí budou dostatečné k zajištění účinného integrovaného systému ochrany dětí na celostátní, regionální i místní úrovni a napříč odvětvími (úprava druhů a rozsahu nákladů hrazených ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče, maximální výše úhrady za poskytování sociálně-právní ochrany dětí pověřenými osobami);
· podporovat rámce kvality pro odborníky pracující v oblasti ochrany dětí a dospělé, kteří jsou v kontaktu s dětmi, s cílem zajistit, aby odborníci a pracovníci pracující pro děti a s dětmi na všech úrovních byli prověřováni a přijímáni s náležitou péčí (změny v úpravě požadavků na odbornou způsobilost a průběžné vzdělávání zaměstnanců orgánů sociálně-právní ochrany dětí, úprava standardů kvality pro nové druhy služeb sociálně-právní ochrany dětí poskytovaných na základě pověření);
· přijmout veškerá opatření k zajištění toho, že bude upřednostňována rodinná a komunitní péče, přičemž prvořadým hlediskem je nejlepší zájem dítěte, a že při umisťování dětí do náhradní péče bude brán náležitý ohled na potřeby a přání každého dítěte (prováděcí úprava odborné přípravy zájemců o osvojení a pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny a posuzování jejich psychické způsobilosti, úprava zaměření a rozsahu psychologické a terapeutické odborné pomoci poskytované osobám pečujícím, osobám v evidenci a svěřeným dětem v souvislosti se svěřením dítěte do pěstounské péče);
· v zájmu zajištění přechodu k deinstitucionalizaci v nejlepším zájmu dítěte účinně řešit problém nedostatečného počtu pěstounských rodin, zejména pro děti v nestabilních situacích nebo se složitými potřebami nebo s cílem udržet sourozence pohromadě; měly by být zejména přiděleny odpovídající zdroje na zajištění příslušných podpůrných služeb pro komunitní nebo rodinnou péči (prováděcí úprava odborné přípravy zájemců o osvojení a pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny a posuzování jejich psychické způsobilosti, úprava zaměření a rozsahu psychologické a terapeutické odborné pomoci poskytované osobám pečujícím, osobám v evidenci a svěřeným dětem v souvislosti se svěřením dítěte do pěstounské péče, úprava druhu a rozsahu výdajů hrazených ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče a bližších pravidel pro využívání tohoto státního příspěvku).
D. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Návrh novely prováděcí vyhlášky č. 473/2012 Sb. směřuje k provedení platné právní úpravy ZSPOD, ve znění zákona č. 242/2024 Sb., která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025. Výjimkou jsou ustanovení ZSPOD obsahující novou úpravu zprostředkování osvojení a pěstounské péče (§ 19a až § 26 ZSPOD), která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025.
Se zmíněnou novou úpravou zprostředkování osvojení a pěstounské péče bezprostředně souvisí nová úprava služeb sociálně-právní ochrany dětí poskytovaných pověřenými osobami, konkrétně úprava
· odborného poradenství pro zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči v § 40 ZSPOD,
· přípravy k přijetí dítěte do rodiny v § 44 ZSPOD, a
· posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny v § 45 ZSPOD.
V oblasti výkonu pěstounské péče přináší novelizované znění ZSPOD, ve znění zákona
č. 242/2024 Sb., doplněnou a upřesněnou úpravu práv osob pečujících a osob v evidenci na základě uzavřené dohody o výkonu pěstounské péče v § 47a odst. 2 a 3 ZSPOD a novou úpravu státního příspěvku na výkon pěstounské péče v § 47d ZSPOD, včetně stanovení nové výše částek státního příspěvku v závislosti na tom, zda je dohoda o výkonu pěstounské péče uzavřena s osobou pečující nebo s osobou v evidenci, a v závislosti na počtu a zdravotním stavu dětí svěřených do péče osoby pečující nebo osoby v evidenci.
Zásadní proměnou prochází na základě zákona č. 242/2024 Sb. rovněž úprava financování nákladů spojených s výkonem sociálně-právní ochrany dětí v § 58 ZSPOD, a to jak pokud jde o náhradu nákladů, která je pověřeným osobám v souvislosti s poskytováním sociálně-právní ochrany dětí hrazena z prostředků státního rozpočtu, tak pokud jde o úhradu nákladů, která může být sjednána mezi pověřenou osobou a osobou, pro niž je sociálně-právní ochrana poskytována.
Předložení a schválení návrhu novelizace vyhlášky je nezbytné k provedení nové úpravy ZSPOD ve výše uvedených oblastech, a to v rozsahu, který je podrobně popsán v kapitole A (body 1. až 10.).
E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navrhovaná vyhláška nebude mít dopad na státní rozpočet ve smyslu zvýšených výdajů oproti předloženému návrhu státního rozpočtu na rok 2025 a střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2026 a 2027. Dopady na státní rozpočet, které vyplývají z novelizované úpravy ZSPOD v oblasti zprostředkování osvojení a pěstounské péče a v oblasti dohod o výkonu pěstounské péče a státního příspěvku na výkon pěstounské péče, byly náležitě zhodnoceny a projednány již v rámci schvalování zákona č. 242/2024 Sb. a v návaznosti na to též promítnuty v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2025 a do střednědobého výhledu státního rozpočtu.
V případě příprav k přijetí dítěte do rodiny a vypracování posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny, které budou realizovány v rámci správního řízení na základě výzvy krajského úřadu, bude pověřeným osobám ze strany krajských úřadů poskytována náhrada nákladů z prostředků státního rozpočtu. Za tím účelem stanoví prováděcí vyhláška maximální výši náhrady nákladů za provedení přípravy žadatelů o zprostředkování osvojení a pěstounské péče a společně posuzovaných osob a maximální výši náhrady nákladů za posouzení psychické způsobilosti žadatelů o zprostředkování osvojení a pěstounské péče a společně posuzovaných osob. V rámci příspěvku na výkon státní správy pro kraje a hl. město Prahu je po dohodě s Ministerstvem vnitra stanovena výkonností platba za osobu a absolvovanou přípravu a psychologické posouzení, a to na základě průměru zmapovaných stávajících výdajů jednotlivých krajských úřadů v této oblasti.
Ruku v ruce s navýšením částek státního příspěvku na výkon pěstounské péče v § 47d ZSPOD, k němuž dochází od 1. ledna 2025 na základě zákona č. 242/2024 Sb., stanoví návrh novelizační vyhlášky k vyhlášce č. 473/2012 Sb. závaznou úpravu toho, v jakém rozsahu je příjemce státního příspěvku povinen a současně oprávněn využít prostředky státního příspěvku na úhradu nákladů spojených s poskytováním pomoci osobám pečujícím, osobám v evidenci a svěřeným dětem a s výkonem dohledu nad pěstounskou péčí. Návrh vyhlášky proto upravuje procentuální rozpětí z celkové částky státního příspěvku na výkon pěstounské péče, ve kterých bude státní příspěvek využíván na zajištění jednotlivých zákonných práv a povinností osob pečujících a osob v evidenci podle § 47a odst. 2 ZSPOD, pokud jde o právo na pomoc se zajištěním osobní péče o svěřené děti při závažných osobních překážkách na straně osoby pečující, právo na zajištění celodenní respitní (odlehčovací) péče o svěřené děti, právo na poskytnutí odborného poradenství, psychologické nebo terapeutické odborné pomoci, právo na poskytnutí pomoci při udržování, rozvíjení a prohlubování sounáležitosti svěřených dětí s osobami blízkými a povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
Návrh vyhlášky bude mít pozitivní dopad na rozpočty těch obcí a krajů, které jsou zřizovateli zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen „ZDVOP“), kdy v důsledku nové úpravy maximální úhrady nákladů za ochranu a pomoc poskytovanou dětem v péči ZDVOP budou kladeny nižší nároky na dofinancování provozu těchto zařízení z rozpočtu zřizovatele. V návaznosti na navýšení maximálních částek úhrad za péči o děti, stravu a ubytování, které budou v rámci úhrady nákladů za poskytování ochrany a pomoci dětem v péči ZDVOP hradit rodiče dětí, jiné osoby odpovědné za výchovu, případné jiné osoby povinné výživou k dítěti, může dojít ke snížení příspěvků, které poskytují ze svých rozpočtů na provoz ZDVOP obce a kraje jako zřizovatelé těchto zařízení, případně k využití příspěvku zřizovatelů na úhradu nákladů, na které provozovatelé ZDVOP dosud neměly dostatek rozpočtových prostředků.
F. Předpokládaný dopad na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Nároky na podnikatelské subjekty přijetím navrhované vyhlášky nevzniknou. Navrhovaná právní úprava nebude mít rovněž žádné specifické dopady na národnostní menšiny ani dopady na životní prostředí.
Nově zakotvená úprava maximálních částek úhrad za péči o děti, stravu a ubytování, které budou v rámci úhrady nákladů za poskytování ochrany a pomoci dětem v péči ZDVOP hradit rodiče dětí, jiné osoby odpovědné za výchovu, případné jiné osoby povinné výživou k dítěti, nebude mít negativní dopad na osoby sociálně slabé. V souladu s § 42d odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2022, se zaplacení těchto úhrad na povinných osobách nebude vyžadovat nebo se jejich výše adekvátně sníží, jestliže by po jejich zaplacení příjem osoby povinné úhradou nebo osob společně s ní posuzovaných poklesl pod součet částky životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu a částky normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře. Úhrada nákladů spojených s pobytem dítěte v péči ZDVOP se dále nebude na povinných osobách vyžadovat v případě, že je osoba povinná úhradou nebo osoba s ní společně posuzovaná příjemcem dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Zároveň bude mít nová úprava maximální výše úhrad za poskytování ochrany a pomoci pozitivní dopad na úroveň péče a hmotného zabezpečení, které jsou poskytovány dětem pobývajícím v péči ZDVOP, a přispěje tak i k vyrovnání příležitostí pro děti vyrůstající v náhradní institucionální péči.
Totéž platí obdobně i o stanovení maximální výše úhrady za poskytování některých služeb sociálně-právní ochrany dětí podle § 58 odst. 3 věta druhá ZSPOD, která musí být poskytovatelem služeb v rámci ceníku nastavena tak, aby odpovídala ekonomicky oprávněným nákladům v souladu s platnými cenovými předpisy.
V případě přípravy žadatelů o zprostředkování osvojení a pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny a posuzování jejich psychické způsobilosti, které budou realizovány v rámci správního řízení na základě výzvy krajského úřadu, zůstane absolvování přípravy i vypracování posudku pro žadatele zdarma stejně jako nyní, neboť osoba pověřená k zajišťování přípravy a k posuzování psychické způsobilosti má nárok na náhradu nákladů z prostředků státního rozpočtu, a to prostřednictvím náhrady ze strany příslušného krajského úřadu.
Změny v úpravě podpory a doprovázení pěstounské péče, včetně upřesnění druhu a rozsahu výdajů hrazených ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče, budou mít pozitivní dopad na rodiny, ve kterých je poskytováno náhradní rodinné prostředí dětem svěřeným do péče pěstounům, poručníkům a dalším osobám pečujícím.
G. Zhodnocení dopadů navrhované úpravy na práva dětí
Podle čl. 20 Úmluvy o právech dítěte (sdělení č. 104/1991 Sb.) má dítě dočasně nebo trvale zbavené svého rodinného prostředí nebo dítě, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí, právo na zvláštní ochranu a pomoc poskytovanou státem. Tato ochrana a pomoc spočívá rovněž v povinnost státu zabezpečit takovému dítěti vhodnou náhradní péči v souladu se svým vnitrostátním zákonodárstvím, přičemž přednost má předání dítěte do pěstounské péče nebo osvojení.
K zajištění a posílení práva dítěte na vhodné náhradní rodinné prostředí směřuje zejména úprava vyhlášky, která stanoví podrobnosti ke způsobu zpracování posudku o psychické způsobilosti žadatele o zprostředkování osvojení a pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny, úprava zaměření a rozsahu psychologické nebo terapeutické odborné pomoci související se svěřením dítěte do pěstounské péče a úprava druhu a rozsahu výdajů hrazených ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče. V rámci nové úpravy příprav zájemců a žadatelů o zprostředkování osvojení a pěstounské péče a posuzování jejich psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny je dbáno rovněž na ochranu práva dětí, pro něž se hledá vhodná náhradní rodina, na zachování jejich identity, včetně udržení a prohloubení vztahů s jejich vlastní rodinou a zohlednění etnického a jazykového původu dětí, jejich kulturního, náboženského prostředí atd. (viz čl. 20 odst. 3 ve spojení s čl. 14 odst. 3 a čl. 30 Úmluvy o právech dítěte). Ochrana identity a původu dítěte je zdůrazněna rovněž v nové úpravě zaměření a rozsahu psychologické nebo terapeutické odborné pomoci související se svěřením dítěte do pěstounské péče, včetně poskytování pomoci a podpory osobám pečujícím i samotným dětem při realizaci práva dítěte na udržování pravidelných osobních kontaktů s rodiči podle čl. 9 odst. 3 Úmluvy o právech dítěte. Totéž obdobně platí rovněž o promítnutí práv a postavení dětí ve zvlášť zranitelném postavení, jako jsou např. děti se zdravotním postižením nebo děti pocházející ze znevýhodněného socio-kulturního prostředí, v souladu se zaručeným právem těchto dětí na zajištění zvláštní péče a pomoci ve smyslu čl. 23 odst. 2, 3 a čl. 27 Úmluvy o právech dítěte.
H. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Současný stav úpravy vyhlášky č. 473/2012 Sb. ani změny navrhované v rámci novely této vyhlášky nemají negativní dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
I. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Jak je popsáno již výše v kapitole C., navrhovaná úprava standardů kvality při poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami podle § 48 odst. 1 písm. a), f) v příloze k vyhlášce č. 473/2012 Sb. pamatuje rovněž na naplňování základních zásad zpracování osobních údajů podle čl. 5 Obecného nařízení o ochraně osobních údajů č. 2016/679, a to konkrétně ve vztahu k nastavení pravidel pro vedení dokumentace o dotčených osobách, kterým je sociálně-právní ochrana poskytována. K ochraně osobních údajů se dále bezprostředně vztahuje též úprava postupu při zpracování posudku o psychické způsobilosti zájemců o zprostředkování osvojení a pěstounské péče (informování o právech posuzovaných osob v oblasti ochrany osobních údajů, způsob ověřování totožnosti posuzovaných osob).
J. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady z hlediska korupčních rizik. Korupční rizika nelze spatřovat ani v jedné z navrhovaných změn.
K. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá jakékoliv dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
L. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Prováděcí právní předpis má dopad na plnění funkcí rodin, v nichž osoby pečující vykonávají náhradní péči o svěřené děti, zejména pokud jde o úpravu zaměření a rozsahu psychologické nebo terapeutické odborné pomoci související se svěřením dítěte do pěstounské péče. Tato odborná pomoc má být kromě jiného zaměřena rovněž na navázání bližšího vztahu mezi svěřeným dítětem, osobou pečující a jeho rodinou, na přípravu a následné zpracování kontaktů dítěte s rodiči a blízkými osobami a na péči o dítě s traumatem a dalšími specifickými potřebami, včetně dětí se zdravotním znevýhodněním. Odborná psychologická a terapeutická pomoc má rovněž posilovat a podporovat integritu pěstounské rodiny i vlastní rodiny svěřeného dítěte, když má za cíl přispívat ke zmírnění poruch citové vazby dítěte,
ke zpracování a posilování osobní identity svěřeného dítěte a k usnadnění přechodu dítěte
z pěstounské péče do původní rodiny či do jiného výchovného prostředí. Odborná poradenská pomoc poskytovaná osobě pečující se může týkat i vytváření podmínek pro sladění profesního a rodinného života osoby pečující tak, aby se pracovní nasazení a vytížení osoby pečující nedostávalo do rozporu s jejími povinnostmi při výkonu pěstounské péče a s individuálními potřebami svěřeného dítěte. Pokud jde o pěstounské rodiny pečující o tři a více svěřených dětí, podle nového znění § 47d ZSPOD bude pro účely podpory a doprovázení těchto pěstounských rodin náležet státní příspěvek na výkon pěstounské péče zvýšený o částku 18 000 Kč. Návrh prováděcí vyhlášky stanoví bližší pravidla pro využití státního příspěvku na výkon pěstounské péče pro jednotlivé okruhy nákladů tak, aby byla prostřednictvím státního příspěvku zajištěna dostatečná pomoc a podpora pro vícečetné pěstounské rodiny, včetně pomoci se zajištěním osobní péče o svěřené děti a účinné poradenské pomoci pro osoby pečující a svěřené děti.
M. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Právní předpis nezavádí nad rámec zákona pro územní samosprávné celky a jejich orgány žádné nové povinnosti. Návrh vyhlášky má na obce a kraje dopad ve třech rovinách:
1. Dopad na obce, kraje a jejich orgány (obecní a krajské úřady) při výkonu státní správy na úseku sociálně-právní ochrany dětí v přenesené působnosti – jedná se zejména o úpravu standardů kvality v příloze č. 1 k vyhlášce v oblasti personálního zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí (doplnění požadavků na odbornou způsobilost zaměstnanců pověřených plněním úkolů spojených s výkonem veřejného poručenství a opatrovnictví dětí, změna požadavků na průběžné vzdělávání a prohlubování kvalifikace zaměstnanců obcí a krajů zařazených do obecních a krajských úřadů k výkonu sociálně-právní ochrany dětí).
2. Dopad na obce a kraje jako zřizovatele příspěvkových organizací, které jsou pověřenými osobami k poskytování sociálně-právní ochrany dětí – prováděcí vyhláška stanoví podrobnosti k postupu pověřených osob při posuzování psychické způsobilosti a provádění odborných příprav žadatelů a zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny, při poskytování odborného poradenství zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči, při poskytování ochrany a pomoci dětem v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a při poskytování pomoci a podpory osobám pečujícím na základě uzavřené dohody o výkonu pěstounské péče.
3. Dopad na obce a kraje jako příjemce finančních transferů ze státního rozpočtu určených k úhradě nákladů spojených s výkonem sociálně-právní ochrany dětí – v případě obcí s rozšířenou působností se jedná o státní příspěvek na výkon pěstounské péče, který je poskytován na základě dohody o výkonu pěstounské péče uzavřené mezi osobou pečující nebo osobou v evidenci a obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Návrh vyhlášky stanoví bližší pravidla pro příjemce státního příspěvku na výkon pěstounské péče z hlediska využití státního příspěvku na jednotlivé okruhy nákladů spojených s doprovázením osob pečujících a osob v evidenci a se sledováním výkonu pěstounské péče. V případě krajů se jedná o finanční prostředky určené na poskytování úhrad pověřeným osobám na náklady spojené s posuzováním psychické způsobilosti a prováděním příprav žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny. Návrh vyhlášky stanoví maximální výši úhrady nákladů, které budou krajské úřady proplácet pověřeným osobám za poskytování sociálně-právní ochrany podle § 44 a § 45 ZSPOD na základě výzvy krajského úřadu.
N. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
Tento princip se v prováděcí vyhlášce projevuje v tom, že dotčeným subjektům umožňuje v souladu se zákonem vykonávat v digitální podobě a digitální cestou všechny postupy, u kterých je to možné. Jedná se zejména o posudek o psychické způsobilosti, který může být vyhotoven a dále zpracováván též v elektronické podobě, což motivuje dotčené subjekty k využívání digitální cesty jako primární a k nahrazování stávajících „listinných“ agend.
2. Maximální opakovatelnost a znovu použitelnost údajů a služeb (princip only once)
Tento princip je v návrhu vyhlášky uplatněn zejména v úpravě obsahu informace o výsledku provedené inspekce poskytování sociálně-právní ochrany dětí, která je součástí registru pověřených osob v souladu s § 49c odst. 3 ZSPOD.
3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)
Zde se jedná o jedná například o úpravu náležitostí informace o výsledku provedené inspekce poskytování sociálně-právní ochrany dětí, která podle § 49c odst. 6 ZSPOD, tvoří tu část registru pověřených osob, která je veřejným seznamem. Vedle toho je vhodné zmínit rovněž úpravu nového § 5 odst. 2 vyhlášky, který umožňuje, aby zvyšování znalostí a dovedností osoby pečující a osoby v evidenci bylo zajišťováno rovněž prostřednictvím vzdáleného přístupu k přednáškám, kurzům nebo jiným školícím akcím (online vzdělávání).
4. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)
Tento princip je prováděcí vyhláškou naplňován opět prostřednictvím úpravy obsahu informace o výsledku provedené inspekce sociálně-právní ochrany dětí, která je povinnou součástí veřejně dostupného registru pověřených osob.
5. Technologická neutralita
Princip technologické neutrality je v návrhu vyhlášky důsledně respektován, neboť vytvářené služby jsou definovány pouze svými standardy, účelem, cílovou skupinou uživatelů a nepreferují užití žádné konkrétní technologie.
6. Uživatelská přívětivost
Návrh vyhlášky nevytváří žádné bariéry pro tvorbu uživatelsky přívětivých aplikací.
O. Nezpracování RIA
Na základě Plánu přípravy vyhlášek na rok 2024 nebylo k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění vyhlášky č. 449/2021 Sb., zpracováno hodnocení dopadů regulace (RIA).
Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1:
K § 2a:
Navrhované ustanovení § 2a provádí zmocňovací ustanovení § 58b odst. 2 písm. e) ZSPOD a věcně pak ustanovení § 40 ZSPOD, které vymezuje základní činnosti poskytované v rámci tohoto druhu služby odborného poradenství. Jednotlivé úkony tyto základní činnosti blíže charakterizují a jsou zvoleny tak, aby odpovídaly standardnímu vymezení úkonů odborného poradenství s ohledem na cílovou skupinu služby.
K § 2b:
Navrhované ustanovení § 2b provádí zmocňovací ustanovení § 58b odst. 2 písm. f) zákona a věcně pak ustanovení § 41 odst. 2 zákona, které vymezuje základní činnosti poskytované v rámci tohoto druhu služby. Jednotlivé úkony tyto základní činnosti blíže charakterizují a jsou zvoleny tak, aby odpovídaly standardnímu vymezení úkonů krizové pomoci a odborného poradenství s ohledem na cílovou skupinu služby.
K bodu 2:
K § 2c:
Ustanovení § 2c se týká zmocňovacího ustanovení § 58b odst. 2 písm. c) ZSPOD ve spojení s ustanovením § 23a odst. 3 písm. c) ZSPOD, které stanovuje, že upravovaný dotazník je povinnou přílohou žádosti o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování pěstounské péče či osvojení a žadatelů o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu. Vlastní úprava náležitostí dotazníku je součástí přílohy k vyhlášce.
K § 2d:
V navrhovaném § 2d se provádí zmocňovací ustanovení § 58b odst. 2 písm. d) ZSPOD a věcně se dané ustanovení týká § 24 odst. 5 ZSPOD, zakotvující pravomoc orgánu, který zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči, vydat sdělení o tom, že v evidenci žadatelů je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte z evidence dětí.
K bodu 3:
Jedná se o legislativně-technickou úpravu pro dosažení souladu se zněním ustanovení § 58b odst. 2 písm. h) ZSPOD.
K bodu 4:
V dosavadním § 3 vyhlášky se doplňují nové odstave 4 až 6. V § 3 odstavci 4 se doplňuje, že by alespoň část individuální formy příprav k přijetí dítěte do rodiny měla proběhnout v domácnosti žadatele o zprostředkování náhradní rodinné péče. Vychází se ze zkušenosti z tradičních příprav v programu PRIDE, kde jsou návštěvy lektorů příprav v domácnosti velice významnou součástí celého systému příprav. Lektoři žadatele poznají v jejich přirozeném prostředí, poznají jejich domácnost a eventuálně další členy rodiny. V případě skupinové přípravy se do maximálního počtu osob ve skupině podle navrhovaného odstavce 5 započítávají žadatelé a jejich manželé, druzi či partneři (společně posuzované osoby). Minimální počet osob v přípravách není stanoven, maximální počet 16 osob vychází ze stávající zkušenosti s realizací příprav, kdy více osob ve skupině nezaručuje možnost lektorů příprav věnovat pozornost všem osobám v bezpečném prostředí. Dále se stanovuje, že skupinové přípravy k přijetí dítěte do rodiny mohou probíhat společně pro žadatele o všechny druhy náhradní rodinné péče, tedy ve skupině mohou být jak žadatelé o zprostředkování osvojení, tak pěstounské péče, tak i žadatelé o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu (tito pak zpravidla absolvují nadstavbu dle druhého odstavce v příslušném počtu hodin). Toto umožňuje žadateli si v průběhu přípravy ujasnit zvolenou formu náhradní rodinné péče. Zároveň i z praktického hlediska není třeba čekat, než se naplní kurz přípravy pouze žadateli o určitou formu náhradní rodinné péče. U žadatelů o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu je samozřejmě, že na základní 48hodinovou část navazuje část speciální (24 hodin) určená pouze pro tuto formu náhradní rodinné péče. Zdůrazňuje se rovněž důležitost tzv. dětských příprav, které musí probíhat s ohledem na věk a individuální potřeby každého dítěte žadatelů. Zpravidla probíhají hravou a individuální formou.
K bodu 5:
K § 3a:
Navrhované ustanovení § 3a provádí zmocňovací ustanovení § 58b odst. 2 písm. i) ZSPOD, přičemž věcně se týká ustanovení § 44 odst. 4 a 5 ZSPOD, které upravuje doklad o absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny. Konkretizace náležitostí a struktury tohoto dokladu je též ponechána na prováděcí vyhlášce.
K § 3b:
Navrhované ustanovení § 3b provádí zmocňovací ustanovení § 58b odst. 2 písm. j) ZSPOD a věcně pak souvisí s ustanovením § 45 odst. 1 ZSPOD, které upravuje zaměření posuzování psychické způsobilosti zájemce o náhradní rodinnou péči k přijetí dítěte do rodiny, a s ustanovením § 45 odst. 4 až 6 ZSPOD, upravující posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny.
K bodu 6:
V návaznosti na změnu formulace zmocňovacího ustanovení v § 58b odst. 2 písm. k) ZSPOD je nezbytné harmonizovat nadpis ustanovení § 4 vyhlášky.
K bodu 7:
Za dosavadní § 4 se vkládá nový § 4a, který upravuje zaměření a rozsah psychologické nebo terapeutické odborné pomoci související se svěřením dítěte do pěstounské péče. Rozsah tohoto nároku nebyl dosud upřesněn prováděcím předpisem, což se změnilo s přijetím novely zákona. Návrh tak provádí zmocňovací ustanovení § 58b odst. 2 písm. l) ZSPOD a věcně se pak jedná o upřesněné vymezení nároku pěstounů na psychologickou nebo terapeutickou odbornou pomoc uvedeného v § 47a odst. 2 písm. d) ZSPOD. Demonstrativní výčet oblastí vychází ze stávajících zkušeností s poskytováním těchto odborných služeb pěstounům a svěřeným i vlastním dětem.
K bodu 8:
Ustanovení § 5 vyhlášky již nyní definuje obsah a zaměření zvyšování znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě pro osoby pečující a osoby v evidenci podle § 47a odst. 2 písm. f) ZSPOD. Ačkoli to ustanovení § 58b odst. 2 písm. d) ZSPOD předpokládá již nyní, není upraven způsob zajištění zvyšování si znalostí a dovedností osob pečujících a osob v evidenci. Proto vložením nového odstavce 2 dochází k úpravě a doplnění různých forem a způsobů, jak probíhá a může probíhat, s ohledem na individuální vzdělávací plán každého pěstouna, povinné zvyšování si znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě. Vzdělávání může probíhat osobně či formou e-learningů. V praxi se osvědčili i tzv. svépomocné skupiny, které je však třeba realizovat pod odborným vedením facilitátora.
K bodu 9:
Dochází k úpravě dosavadního znění § 5a písm. g) a h). Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc v pobytové formě nejen dětem, které se ocitly bez jakékoliv péče nebo je jejich život nebo příznivý vývoj vážně ohrožen anebo se ocitly bez péče přiměřené jejich věku, ale rovněž dětem tělesně nebo duševně týraným nebo zneužívaným. Proto se v rámci základní činnosti „pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí” podle písm. g) doplňuje úkon „pomoc při vyřizování běžných záležitostí” a v rámci základní činnosti „zajištění sociálně-terapeutických činností” podle písm. h) se doplňuje úkon „zajištění krizové intervence a dalších socioterapeutických činností, jejichž poskytování vede k překonání krizového stavu a zahájení následného terapeutického procesu”, které odpovídají potřebám uvedené cílové skupiny a rozsah umístěným dětem poskytované ochrany a pomoci je nezbytné o ně rozšířit.
K bodu 10:
Dochází ke změně dosavadního nadpisu na „Maximální výše úhrady za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc“. S ohledem na změnu formulace zmocňovacího ustanovení v § 58b odst. 2 písm. q) ZSPOD, spočívající v nahrazení slova „nejvyšší“ slovem “maximální”, jak to odpovídá i analogické terminologii předpisů v oblasti sociálních služeb, se upravuje znění nadpisu a návětí ustanovení. V písm. b) číslo „170“ nahrazuje číslem „235“, číslo „75“ se nahrazuje číslem „105“ a v písm. c) se číslo „70“ nahrazuje číslem „90“. Maximální výše úhrady za poskytnutí stravy a ubytování v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, stanovená s účinností od 1. ledna 2022, se navrhuje valorizovat s ohledem na vývoj inflace v letech 2022 až 2024, a to v obdobných částkách, v jakých došlo k valorizaci maximální výše úhrady za totožné úkony v sociálních službách, stanovené podle vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách.
K bodu 11:
K § 5c:
Novelou zákona dochází k navýšení částky státního příspěvku na výkon pěstounské péče, a to na 66 000 Kč za uzavřenou dohodu a rok, respektive 72 000 Kč u dohod uzavřených s pěstouny na přechodnou dobu. Tyto částky mohou být dále navýšeny vzhledem k náročnější péči u dětí, které jsou zdravotně postižené a jejich stupeň závislosti na péči jiné osoby je II až IV a u pěstounských rodin pečujících o 3 a více dětí. Zákon nově odkazuje v ustanovení § 58 odst. 2 písm. n) na prováděcí právní předpis, který stanoví druhy a rozsahu výdajů, které je možno hradit ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče a bližší pravidla pro jeho využívání. Úprava ve vyhlášce počítá s preciznějším plánováním doprovázení vzhledem k potřebám každé náhradní rodiny, což může přinést ještě vyšší kvalitu a individualizaci doprovázení a jeho plánování. Nastavené limity jsou jednak určitou ochranou pro samotný doprovázející subjekt, zejména jde-li o maximální hranice, ale rovněž určitou garancí výše služeb pro samotné osoby pečující, osoby v evidenci a děti v rodině. Není rozhodné, zda práva a povinnosti zajistí doprovázející subjekt prostřednictvím svých zaměstnanců a ve svých prostorách či prostřednictvím externistů a nákupem služeb.
K § 5d:
Přípravy k přijetí dítěte do rodiny podle § 44 ZSPOD a posouzení psychické způsobilosti žadatele a tzv. společně posuzovaných osob po novelizaci zákona budou realizovat pověřené, odborně způsobilé fyzické či právnické osoby napříč republikou, dle výběru žadatele. Krajský úřad, který vede správní řízení o žádosti o zprostředkování pěstounské péče či osvojení nebo o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu, uhradí jakožto náklady řízení pověřené osobě skutečné oprávněné náklady, ovšem
do maximální výše uvedené v návrhu. Částky jsou uvedeny vždy za osobu, s rozlišením dospělé osoby a dítěte a u příprav i dle formy péče (přípravy žadatelů o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu, jsou dle zákona v rozsahu 72 hodin tzn., že jsou dražší než přípravy v rozsahu 48 hodin pro žadatele o zprostředkování dlouhodobé pěstounské péči či osvojení). Uvedené maximální částky vychází z opakovaného zjišťování aktuálního stavu ze strany MPSV od krajských úřadů a činí zhruba tolik, kolik činí částky pro výpočet výkonnostní platby krajským úřadům od Ministerstva vnitra v rámci příspěvku na výkon státní správy. Je tedy zajištěno, že krajský úřad obdrží v rámci uvedeného příspěvku uhrazené náklady související s řízeními v oblasti náhradní rodinné péče, ať přípravy či psychologické posouzení žadatelé absolvují u kteréhokoli pověřeného subjektu.
K § 5e:
Navrhovaným ustanovením se provádí zmocňovací ustanovení § 58b odst. 2 písm. q) ZSPOD. Věcně se ustanovení týká § 58 odst. 3 písm. a) až d) ZSPOD, které předpokládá, ve kterých případech budou některé služby sociálně-právní ochrany, poskytované pověřenými osobami, poskytovány uživateli služby za úhradu nákladů. Zákon předpokládá cenovou regulaci těchto služeb a tato se u vyjmenovaných služeb navrhuje tak, aby cena za poskytnutí vyjmenovaných služeb nepřesahovala ekonomicky oprávněné náklady ve smyslu zákona o cenách, neboť tyto služby nejsou podnikáním, kde by byla hlavním účelem jejich poskytování maximalizace zisku. Nenavrhuje se však, na rozdíl od cenové regulace úhrady péče, stravy a ubytování podle následujících ustanovení vyhlášky, konkrétně stanovená maximální cena v korunách, neboť by ji šlo obtížně určit a s ohledem na předmět vyjmenovaných služeb by konkrétní úpravu bylo i obtížné odůvodnit, a to tím spíše, že ekonomicky oprávněné náklady se u různých poskytovatelů liší. Cenu za službu musí stanovit a průběžně aktualizovat v souladu s cenovými předpisy každý poskytovatel samostatně (tzn. vydat ceník).
K § 5f:
Návrh ustanovení § 5f provádí zmocňovací ustanovení § 58b odst. 2 písm. q) ZSPOD ve spojení s věcným ustanovením § 58 odst. 3 písm. g) a h) ZSPOD, která nově upravují úhradu některých plnění, poskytovaných osobě pečující doprovázejícím subjektem. Konkrétně se jedná o úhradu za stravu při poskytnutí nebo zajištění osobní péče o dítě podle § 47a odst. 2 písm. a) ZSPOD a o úhradu za stravu a za ubytování při poskytnutí nebo zajištění celodenní péče o svěřené dítě podle § 47a odst. 2 písm. b) ZSPOD. Maximální výše úhrady za tato plnění je stanovena obdobně jako v případě úhrady za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, tedy také obdobným způsobem, jako se stanovuje maximální výše úhrady za poskytnutí sociálních služeb, a to včetně výše navrhovaných částek.
K bodu 12:
Jedná se o legislativně-technickou úpravu v souvislosti úpravou odkazů v jednotlivých ustanoveních.
K bodu 13:
ZSPOD předpokládá, nejen jako dosud, že všechny pověřené osoby jsou povinny se řídit při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany (§ 9a odst. 3), a že je však ministerstvo zmocněno podle § 58b odst. 3 zákona ke stanovení těchto standardů pouze tehdy, jde-li o odborné služby v náhradní rodinné péči a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ale nově v případě všech pověřených osob. Uvedená povinnost řídit se ministerstvem stanovenými standardy se tedy týká nově upravených druhů pověření k poskytování sociálně-právní ochrany dětí, tedy odborného poradenství pro zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči podle § 40 ZSPOD, služby ochrany a pomoci dětem ohroženým násilím podle § 41 ZSPOD, služby přípravy k přijetí dítěte do rodiny podle § 44 ZSPOD a služby posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny podle § 45 ZSPOD. Tyto standardy úzce navazují na nové vymezení povinností všech pověřených osob v § 48a ZSPOD. Vzhledem k tomu, že služby podle § 40 a § 41 ZSPOD, a částečně pak i podle § 44 ZSPOD, jsou svou povahou sociálními službami, navrhuje se jeden společný rámec standardů, obdobně jako je tomu v případě přílohy č. 2 (Obsah standardů kvality sociálních služeb) vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Navrhovaný obsah standardů proto logicky z úpravy standardů kvality sociálních služeb svým rozsahem, strukturou i formulačně plně vychází. Specifickou službou je posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny podle § 45 ZSPOD, u které je podle § 48a odst.2 ZSPOD i jinak stanoven rozsah povinností osoby pověřené touto činností. Proto návrh standardů v jejím případě výrazně redukuje počet kritérií, které musí naplňovat i tato služba. Návrh obsahuje i některé další odůvodněné a potřebné výjimky a upřesnění, uvedené vždy pod jednotlivými kritérii.
K bodu 14:
Návrh provádí zmocňovací ustanovení § 58b odst. 2 písm. o) ZSPOD a věcně se týká ustanovení § 49c odst. 2 a 6 ZSPOD, která předpokládají, že v novém registru pověřených osob, který bude součástí registru poskytovatelů sociálních služeb, se bude zapisovat (a zveřejňovat) informace o výsledku inspekce sociálně-právní ochrany, provedené u pověřené osoby, obdobně jako je tomu v případě informace o výsledku provedené inspekce sociálních služeb podle § 85 odst. 4 a § 87 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Proto je také prováděcí ustanovení textováno shodně s ustanovením § 38a vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.
K bodu 15:
V úpravě standardů kvality pro poskytování sociálně-právní ochrany orgány sociálně-právní ochrany dětí se navrhuje výslovně zakotvit, že všechny úřady spadající do soustavy orgánů sociálně-právní ochrany dětí mají vytvářet specializované pracovní pozice pro oblast opatrovnictví a poručenství dětí. To platí nejen pro obecní úřady obce s rozšířenou působností a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, které funkci opatrovníka a poručníka dítěte přímo vykonávají, ale rovněž po jim nadřízené orgány (krajské úřady, MPSV) pro účely výkonu kontrolní a metodické činnosti. Důvodem pro zajištění specializovaných pozic pro oblast veřejného opatrovnictví a poručenství dítěte je zásadní odlišnost této agendy od ostatních činností v působnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Opatrovnictví a poručenství člověka je institut soukromého práva, a to jak v případě, kdy ho vykonává jiný člověk (fyzická osoba), tak i v případě, kdy poručenství a opatrovnictví vykonává územní samosprávný celek (obec) nebo orgán sociálně-právní ochrany dětí jako tzv. veřejný poručník nebo opatrovník. Proto je také nezbytné, aby zaměstnanci orgánů sociálně-právní ochrany dětí, kteří vykonávají agendu opatrovnictví a poručenství dětí, disponovali potřebnými znalostmi z jiných odvětví soukromého a veřejného práva než ostatní zaměstnanci orgánů sociálně-právní ochrany dětí, zejména pokud jde o úpravu zastoupení člověka a opatrovnictví v první části občanského zákoníku, úpravu zastoupení účastníka občanského soudního řízení v první části občanského soudního řádu, úpravu průběhu soudního řízení, dokazování, rozhodnutí soudu a opravných prostředků v části třetí a čtvrté občanského soudního řádu atd.
Požadavek na uplatňování specializace zaměstnanců orgánů sociálně-právní ochrany dětí pro oblast opatrovnictví a poručenství však neznamená, že musí nutně dojít k vyčlenění konkrétních zaměstnanců výlučně pro výkon opatrovnictví a poručenství dětí a že v rámci organizační struktury jednotlivých úřadů musí být vytvořeny samostatné pracovní pozice, které budou vyhrazeny pouze pro oblast opatrovnictví a poručenství dětí. Takové řešení personálního a organizačního zajištění agendy opatrovnictví a poručenství dětí je sice možné, a zejména na větších obecních úřadech obcí s rozšířenou působností dokonce i žádoucí a vhodné, ale nikoliv obligatorní a plošné. To znamená, že zejména na menších obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, potažmo i na nadřízených krajských úřadech, bude i nadále přípustné, aby v rámci jedné pracovní pozice, a v osobě konkrétního zaměstnance orgánu sociálně-právní ochrany dětí, byl výkon opatrovnictví a poručenství dětí kumulován s výkonem jiných činností na úseku sociálně-právní ochrany dětí, které příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí zabezpečuje podle ZSPOD a dalších souvisejících zákonů. Stejně tak se nic nemění na požadavku vyplývajícím ze stávajícího znění úpravy kritéria 4c in fine, totiž aby konkrétní pracovní pozice v rámci organizační struktury příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí byla vždy vyhrazena výlučně výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Na základě tohoto požadavku je tudíž vyloučeno, aby agenda opatrovnictví a poručenství dětí byla v jedné pracovní pozici kumulována např. s agendou veřejného opatrovnictví dospělých osob podle § 471 odst. 3 občanského zákoníku a § 149b odst. 3 zákona o obcích nebo s výkonem právních činností a vyřizováním právních záležitostí mimo působnost zákona o sociálně-právní ochraně dětí (např. právní zastupování obce jako veřejnoprávní korporace ve smluvních vztazích a soudních řízeních, projednávání přestupků mimo agendu sociálně-právní ochrany dětí apod.).
K bodům 16 a 17:
V návaznosti na změny v úpravě předpisů upravujících zvláštní odbornou způsobilost úředníků územních samosprávných celků (zakotvení nového oboru správní činnosti při výkonu veřejného poručenství a opatrovnictví nezletilých vedle dosavadního oboru sociálně-právní ochrany dětí) i vývoj v chápání veřejného opatrovnictví a poručenství jako specifické výseče nevrchnostenské (sociální) veřejné správy se navrhuje diferencovat požadavky, které vyhláška klade na odbornou způsobilost úředníků, vykonávajících veřejné poručenství a opatrovnictví nezletilých. Pro výkon této agendy tak jako dosud bude plně dostačující odborná způsobilost pro výkon činností sociálně-právní ochrany dětí. Vedle toho však bude umožněno, aby zaměstnanec orgánu sociálně-právní ochrany dětí, zařazený výhradně k výkonu veřejného poručenství a opatrovnictví dětí, disponoval jen nově zakotvenou zvláštní odbornou způsobilostí pro výkon poručenství a opatrovnictví nezletilých, popřípadě, pokud bude splňovat příslušný stupeň vzdělání, aby disponoval „obecnou” zvláštní odbornou způsobilostí pro výkon veřejného opatrovnictví.
Jak už bylo uvedeno výše v odůvodnění ke změně v úpravě kritéria 4c, i za předpokladu, že by zaměstnanec orgánu sociálně-právní ochrany dětí, zařazený výhradně k výkonu opatrovnictví a poručenství dětí, splňoval kvalifikační předpoklady pro výkon této činnosti na základě prokázání zvláštní odborné způsobilosti na úseku veřejného opatrovnictví dospělých, platí požadavek, že agenda opatrovnictví a poručenství dětí nesmí být v rámci konkrétní pracovní pozice kumulována s jinými agendami stojícími mimo sociálně-právní ochranu dětí, včetně agendy veřejného opatrovnictví dospělých. Dále je vhodné v této souvislosti připomenout, že v souladu s platnou úpravou nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, je výkon veřejného poručenství a opatrovnictví dětí zařazen do 10. platové třídy, se současnou povinností zařazení dotčeného zaměstnance do 11. platové třídy v případě, že součástí pracovní náplně zaměstnance je i zastupování dítěte-opatrovance v soudních řízeních. Z toho vyplývá, že každý zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany dětí k výkonu opatrovnictví a poručenství dětí musí bez ohledu na to, v jakém oboru správní činnosti prokázal zvláštní odbornou způsobilost, disponovat minimálně vyšším odborným vzděláním nebo vysokoškolským vzděláním v bakalářském studijním programu při zařazení do 10. platové třídy, respektive vysokoškolských vzděláním v bakalářském nebo magisterském studijním programu při zařazení do 11. platové třídy (viz § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě).
K bodu 18:
Navrhuje se harmonizace vymezení časové dotace průběžného (celoživotního) vzdělávání zaměstnanců v orgánech sociálně-právní ochrany dětí s ostatními předpisy, upravujícími celoživotní vzdělávání. Vyhláška dosud tuto časovou dotaci vymezuje jednotkou „den”, zatímco ostatní předpisy časovou dotaci vzdělávání stanovují v „hodinách”. Celkový rozsah však zůstává stejný. V návaznosti na úpravu dalšího vzdělávání sociálních pracovníků v zákoně o sociálních službách (§ 111 zákona o sociálních službách, ve znění zákona č. 164/2024 Sb. účinného od 1. 1. 2025) se i zde navrhuje změna rozhodného období pro splnění požadovaného rozsahu průběžného vzdělávání z jednoho roku na dva po sobě jdoucí kalendářní roky, tak aby bylo možno splnit povinnost i časově intenzivnějšími formami vzdělávání a zohlednit „předem” splněný rozsah v následujícím roce (nebo naopak zpětně). Současně se možnosti uznatelného vzdělávání rozšiřují z dosud výhradně akceptovatelných kurzů akreditovaných ministerstvem na všechny formy dalšího vzdělávání sociálních pracovníků podle § 111 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., a dále i o další způsoby prohlubování kvalifikace podle zákona o úřednících územních samosprávných celků, které dosud nebylo možné uznat.
K bodům 19 a 20:
V souvislosti se specifickou povahu agendy veřejného opatrovnictví a poručenství dětí se navrhuje stanovit, že při výkonu opatrovnictví a poručenství dítěte se u dotčených orgánů sociálně-právní ochrany dětí nehodnotí plnění některých standardů kvality, a to konkrétně pokud jde o standardy upravené v kritériích 9c (vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny), 9d (individuální plán ochrany dítěte) a 14a (zprostředkování služeb v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte).
K bodu 21:
K příloze č. 5:
Návrh provádí zmocňovací ustanovení § 58 odst. 3 písm. b) ZSPOD, které předpokládá, že vyhláškou budou upraveny standardy kvality při poskytování sociálně-právní ochrany všemi pověřenými osobami, jež mají pověření krajského úřadu k výkonu činností podle § 48 odst. 2 ZSPOD. Dosavadní znění vyhlášky upravuje standardy kvality pro pověřené osoby, které uzavírají a realizují dohody o výkonu pěstounské péče nebo zajišťují přípravy žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče k přijetí dítěte do rodiny (příloha č. 2), a standardy kvality pro pověřené osoby, které provozují zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (příloha č. 3). V nové příloze č. 5 se obdobným způsobem nově zakotvují standardy kvality pro pověřené osoby, které na základě pověření podle § 48 odst. 2 písm. a), c) a f) zákona
· poskytují žadatelům o zařazení do evidence žadatelů a zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči odborné poradenství související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče,
· posuzují psychickou způsobilost žadatelů o zařazení do evidence žadatelů a zájemců osvojení nebo pěstounskou péči podle § 45 zákona, nebo
· poskytují služby dětem ohroženým násilím podle § 41.
K přílohám 6 až 9:
Doplňují se přílohy č. 6 až 9, které upravují bližší podrobnosti náležitostí a strukturu dokladu o přípravě k přijetí dítěte do rodiny (příloha č. 6), bližší podrobnosti náležitostí posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny (příloha č. 7), náležitosti dotazníku o sociálních a rodinných poměrech, o zdravotním stavu a motivaci žadatele a dalších společně posuzovaných osob o zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny (příloha č. 8) a náležitosti sdělení o vhodnosti stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte (příloha č. 9).
K čl. II
Účinnost se navrhuje ke dni 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2 a 22, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025. Účinnost návrhu novely vyhlášky je navržena v souladu s úpravou účinnosti v části osmé zákona č. 242/2024 Sb.
17