Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDASAJFXM najdete zde
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Ministerstvo životního prostředí předkládá vládě návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Návrh zákona reaguje na zkušenosti z proběhlé povodně v září 2024, a to s cílem usnadnit výstavbu protipovodňových staveb. Návrh zákona nově stanoví, že stavby na ochranu před povodněmi se zřizují ve veřejném zájmu, což přispěje zejména k urychlení vyvlastňovacího řízení pro výstavbu staveb na ochranu před povodněmi. Nově se rovněž stanovuje povinnost správce vodního toku zpracovat a předložit návrh změny záplavového území v oblastech s významným povodňovým rizikem tak, aby faktický stav stanovení záplavového území v oblastech s významným povodňovým rizikem co nejvíce odpovídal reálným aktuálním podmínkám v území. V oblasti povodňové problematiky se rovněž navrhují některé legislativně technické úpravy s cílem zjednodušení a zvýšení srozumitelnosti textu zákona.
Součástí návrhu zákona je dále zavedení jednotných požadavků na provozování domovních ČOV a jejich soustav. S ohledem na skutečnost, že soustavy domovních ČOV se staly vhodným řešením v oblasti zneškodňování odpadních vod zejména v malých obcích, je žádoucí stanovit jednotná pravidla pro jejich provozování.
Novela dále reaguje na zkušenosti z praxe při provádění tzv. zpřírodňování (renaturací) vodních toků, kdy ročně jsou v České republice s využitím investičních nápravných opatření revitalizovány úseky pouze v délce max. 0,01 % délky vodních toků, což nelze považovat za uspokojivé. Na území České republiky se nachází významné vodní toky v délce 16 326 km a drobné vodní toky 86 553 km, přičemž podíl technicky upravených koryt vodních toků se odhaduje na přibližně 25–30 % z celkové délky vodních toků. Tato úprava navíc přímo souvisí s podporou přirozených procesů samočištění a má logickou vazbu na zpomalení odtoku vody z krajiny, čímž napomáhá ke zmírnění následků povodní.
K zajištění uvedených cílů návrh zákona zejména:
· upřesňuje některé aspekty způsobu zpracování návrhu záplavových území a jejich aktivních zón (§ 64a a § 66) a stanovuje, že stavby na ochranu před povodněmi se zřizují ve veřejném zájmu (§ 55b),
· zavádí jednotná pravidla pro provoz domovních čistíren odpadních vod a jejich soustav (§ 55d a § 55e) včetně stanovení sankcí za jejich porušení [(§ 125a odst. 1 písm. q) a r)],
· odstraňuje legislativní překážky procesu tzv. zpřírodňování (renaturací) vodních toků (§ 55c),
· provádí některé legislativně-technické úpravy.
Návrh negeneruje náklady na státní rozpočet, ani jiné veřejné rozpočty.
Meziresortní připomínkové řízení probíhalo od 7. listopadu do 5. prosince 2024. Připomínky uplatnilo celkem 38 připomínkových míst.
Zásadní připomínky uplatnila tato připomínková místa: Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, Ministerstvo financí, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví, Ministr spravedlnosti a předseda LRV, Ministerstvo zahraničních věcí, Magistrát hl. m. Prahy, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Středočeský kraj, Plzeňský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Jihočeský kraj, Moravskoslezský kraj, Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Digitální a informační agentura, Česká komora architektů, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Teplárenské sdružení ČR, Komora obnovitelných zdrojů energie z.s., Úřad pro ochranu osobních údajů.
Doporučující připomínky uplatnila tato připomínková místa: Ministerstvo spravedlnosti, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády – OKOM, Státní pozemkový úřad, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků.
Po ukončení připomínkového řízení předkladatel i s ohledem na obdržené připomínky upravil a zúžil rozsah navrhované novely. Z návrhu zákona byla vypuštěna například ustanovení týkající se problematiky fosforu, odlehčovacích komor, poplatků, registru domovních čistíren odpadních vod a změny zákona č. 123/1998 Sb.
Po skončení meziresortního připomínkového řízení a projednání všech uplatněných připomínek přetrvávají celkem 4 rozpory se 2 připomínkovými místy. Níže je uveden výčet rozporů včetně stanoviska předkladatele návrhu (MŽP):
Ministerstvo financí
1) Rozpor ohledně vypořádání zásadní připomínky k RIA. V návrhu materiálu je stanovena povinnost vlastníka vytvářet rezervu finančních prostředků na obnovu a údržbu soustavy DČOV. Jak uvádí RIA, pokud vlastník soustavy zajišťuje její provozování smlouvou, je možné přenést náklady na tvorbu rezervy na konečné spotřebitele v podobě zvýšeného stočného. To představuje dopad, který není v materiálu vyčíslen.
· Vyjádření MŽP: Zmíněný potenciální dopad nelze z našeho pohledu vyčíslit z důvodu nedostupnosti dat. V ČR aktuálně není k dispozici přehled domácích čistíren odpadních vod, či v tomto případě jejich soustav. Zřízení registru DČOV, který by tento přehled poskytnul, byl v rámci kompromisního znění z návrhu novely odstraněn. Přehled dostupný z Vybraných údajů majetkové evidence (VÚME), vedeného MZe, není pro tyto účely vhodný, jelikož není možné rozlišit mezi různými druhy technologií. Zároveň neobsahuje informace o stavu těchto technologií, které by pro určení nutné investice, a tudíž finančního dopadu, byly nezbytné. Zároveň však, jak je uvedeno v Závěrečné zprávě RIA, povinnost zajistit čištění odpadních vod a ochranu životního prostředí na úrovni stokových soustav mají vlastníci těchto systémů již nyní. Povinnost vytvářet finanční rezervu by pro ně proto neměla znamenat nový provozní, či investiční náklad, naopak by měla usnadnit efektivní plnění jejich stávajících povinností.
2) Rozpor ohledně požadavku na doplnění zmocňovacího ustanovení do vodního zákona na vydání vyhlášky stanovící formulář pro poplatkové přiznání. Dle současného znění § 72 daňového řádu se vzor formulářového podání stanoví vyhláškou. Současné znění § 88j a § 88o vodního zákona je v rozporu se zněním § 72 daňového řádu, na který navazuje, i s aktuální judikaturou Ústavního soudu.
· Vyjádření MŽP: Požadavek je nad rámec předmětné novely vodního zákona. Požadavek bude řešen v další novele vodního zákona.
3) Rozpor ohledně ustanovení § 55b, dle kterého se stavby na ochranu před povodněmi se zřizují ve veřejném zájmu. Nahrazení expropriačního titulu, který plyne už z § 170 stavebního zákona, prohlášením veřejného zájmu v zákoně není vhodné. Důvodem je zejména rozpor s ústavním pořádkem (čl. 11 odst. 4 LZPS), možné narušení dělby moci a možnosti soudního přezkumu, které v obdobném případě prohlásil Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 („Veřejný zájem v konkrétní věci je zjišťován v průběhu správního řízení na základě poměřování nejrůznějších partikulárních zájmů, po zvážení všech rozporů a připomínek. Z odůvodnění rozhodnutí, jehož ústředním bodem je otázka existence veřejného zájmu, pak musí zřetelně vyplynout, proč veřejný zájem převážil nad řadou soukromých, partikulárních zájmů. Veřejný zájem je třeba nalézt v procesu rozhodování o určité otázce (typicky např. o vyvlastňování), a nelze jej v konkrétní věci a priori stanovit. Z těchto důvodů je zjišťování veřejného zájmu v konkrétním případě typicky pravomocí moci výkonné, a nikoliv zákonodárné.“).
· Vyjádření MŽP: V případě možnosti stanovení veřejného zájmu (na výstavbě protipovodňových opatření) zákonem vycházíme především z aktuální judikatury Ústavního soudu, zejm. nález IV. ÚS 2763/21 dle kterého „V kompetenci zákonodárce je jak stanovení toho, co je v obecné rovině ve veřejném zájmu jako jedné z podmínek pro vyvlastnění nebo nuceného omezení vlastnického práva dle čl. 11 odst. 4 LPS, tak v souvislosti s tím i vymezení zákonného rámce pro rozhodování vyvlastňovacích úřadů v konkrétní věci, ve které je třeba poměřovat takto vymezený veřejný zájem s individuálními zájmy vyvlastňovaného.“. Nadto nadále platí požadavek stavebního zákona (§ 170), kdy nezbytným předpokladem pro vyvlastnění pozemků či staveb za účelem výstavby protipovodňových opatření je označení stavby protipovodňového opatření za veřejně prospěšnou stavbu přímo v územně plánovací dokumentaci. Upravené ustanovení § 55b tak může mít význam až při samotném vyvlastňovacím řízení, a to ve vztahu k odůvodňování konkrétního správního rozhodnutí, kdy příslušný úřad vedoucí vyvlastňovací řízení bude moci v rámci odůvodnění rozhodnutí o vyvlastnění argumentovat rovněž veřejným zájmem deklarovaným ex lege. V každém konkrétním případě bude však nutné převahu veřejného zájmu na realizaci protipovodňových opatření prokázat, i přesto, že v obecné rovině bude veřejný zájem zákonem deklarován.
Odbor kompatibility Úřadu vlády
Rozpor ohledně ustanovení § 55b, kdy není jasné, jak budou zohledňovány jiné zájmy než zájmy vlastníků pro účely vyvlastnění (§ 170 stavebního zákona, na který je odkazováno v důvodové zprávě), zejména zájem na ochraně stanovišť a ptáků vyplývající ze směrnic EU.
· Vyjádření MŽP: V případě možnosti stanovení veřejného zájmu (na výstavbě protipovodňových opatření) zákonem vycházíme především z aktuální judikatury Ústavního soudu, zejm. nález IV. ÚS 2763/21 dle kterého „V kompetenci zákonodárce je jak stanovení toho, co je v obecné rovině ve veřejném zájmu jako jedné z podmínek pro vyvlastnění nebo nuceného omezení vlastnického práva dle čl. 11 odst. 4 LPS, tak v souvislosti s tím i vymezení zákonného rámce pro rozhodování vyvlastňovacích úřadů v konkrétní věci, ve které je třeba poměřovat takto vymezený veřejný zájem s individuálními zájmy vyvlastňovaného.“. Nadto nadále platí požadavek stavebního zákona (§ 170), kdy nezbytným předpokladem pro vyvlastnění pozemků či staveb za účelem výstavby protipovodňových opatření je označení stavby protipovodňového opatření za veřejně prospěšnou stavbu přímo v územně plánovací dokumentaci. Upravené ustanovení § 55b tak může mít význam až při samotném vyvlastňovacím řízení, a to ve vztahu k odůvodňování konkrétního správního rozhodnutí, kdy příslušný úřad vedoucí vyvlastňovací řízení bude moci v rámci odůvodnění rozhodnutí o vyvlastnění argumentovat rovněž veřejným zájmem deklarovaným ex lege. V každém konkrétním případě bude však nutné převahu veřejného zájmu na realizaci protipovodňových opatření prokázat, i přesto, že v obecné rovině bude veřejný zájem zákonem deklarován.
Hospodářská komora trvá na připomínkách k § 55c (renaturace vodních toků). Konkrétně požaduje doplnit souhlas oprávněného k nakládání s vodami, s nímž vodní dílo souvisí. Dále požaduje výslovně doplnit, že odstraněním vodního díla nesmí dojít k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů oprávněných k nakládání s vodami, s nímž vodní dílo souvisí.
· Vyjádření MŽP: Požadovaná doplnění jsou nadbytečná, není třeba je explicitně v zákoně uvádět. Požadovaná doplnění nadto nejsou správně formulována (nakládání s vodami souvisí s vodním tokem, nikoli s odstraňovaným vodním dílem).
S ohledem na naléhavost materie, jež je upravována předkládaným návrhem zákona, se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila s vládním návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.
2