Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDASAJFXM najdete zde
ÚŘAD VLÁDY ČR
VII.
Vypořádání připomínek k materiálu s názvem:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Materiál byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dne 7. listopadu s termínem dodání stanovisek do 5. prosince 2024. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
Připomínkové místo
Připomínky
Vypořádání
Ministerstvo zemědělství
K části první návrhu:
K čl. I (změna vodního zákona):
1. Obecná připomínka:
Ministerstvo zemědělství souhlasí s návrhem změny ustanovení § 55b a § 55c (s výhradou doplnění hlavního odvodňovacího zařízení), která byly na pracovní úrovni společně s Ministerstvem životního prostředí konzultována a odsouhlasena.
Ve zbytku s návrhem novely zákona nesouhlasíme jako s celkem, považujeme jej za nekoncepční, nedostatečně podložený a nevydiskutovaný.
Problematiku odlehčených vod požadujeme řešit komplexně v souvislosti s implementací revidované směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (dále jen „Směrnice“) a v ní uvedenými cíli a termíny (např. monitoring odlehčovacích komor, integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami), aby byla Směrnice implementována správně (v naprostém souladu se všemi články a posléze i se všemi delegovanými akty) a také maximálně efektivně (s ohledem na celkovou obrovskou finanční náročnost).
Vzhledem k tomu, že dosud není vyřešena problematika nutné změny navrhování aktivní zóny záplavového území, požadujeme, aby v rámci této novely nebylo zasahováno do ustanovení týkajících se záplavových území, tj, § 66 a § 67.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Návrh zákona byl významně přepracován včetně zmíněného § 55b i § 55c (viz přiložené platné znění). Návrh reaguje primárně na zkušenosti z praxe v souvislosti s povodní ze září 2024. Návrh dále obsahuje některé legislativně technické úpravy.
Novelizaci ustanovení § 66 považujeme za nezbytnou, z důvodu odstranění faktických nesouladů (změna textace, kdy místo již neaktuálních plánů hlavních povodí a plánů oblastí povodí jsou uvedeny plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik). Dalším důvodem je potřeba, aby faktický stav stanovení záplavového území co nejvíce odpovídal reálným aktuálním podmínkám v území, tj. aby byla např. adekvátně zohledněna realizovaná protipovodňová opatření a změny dalších podmínek. V připomínce zmiňovaná otevřená problematika nutné změny navrhování aktivní zóny záplavového území nemá s výše uvedeným žádnou souvislost.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2. K bodu 1 [§ 8 odst. 3 písm. g)]:
Z návrhu vyplývá, že k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových splňujících technické požadavky není třeba povolení, zatímco pro odlehčovací komory, které tyto požadavky nesplňují, povolení k vypouštění odpadních vod třeba je. S ohledem na nadcházející implementaci Směrnice nepovažujeme takovéto dělení odlehčovacích komor za vhodné.
Pokud by návrh změny zůstal zachován, je podle našeho názoru třeba upravit znění § 9 odst. 2, a to specifikací o jaký typ odlehčovací komory se jedná, tedy nahradit bod 2 například takto:
„2. V § 9 odst. 2 se za větu první doplňuje věta druhá, která zní:
„V povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových z odlehčovacích komor, které nesplňují technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, uloží vodoprávní úřad oprávněnému pouze povinnost sledovat počet přepadů z odlehčovací komory, objem vypouštěných odpadních vod a je-li to nezbytné s ohledem na dosažení cílů ochrany vod uvedených pro daný vodní útvar v plánech povodí, uloží též povinnost sledovat vybrané ukazatele znečištění odpadních vod včetně způsobu jejich sledování.“.
Požadujeme upřesnit, proč se má prokazovat splnění požadavků správci povodí? Splnění požadavků by se mělo prokazovat vůči orgánu státní správy (zde pravděpodobně vodoprávnímu úřadu). S tím pak souvisí návrh ustanovení § 89b písm. f), podle kterého splnění požadavků prokáže poplatník správci poplatku.
Z návrhu není zřejmé, kdo je myšlen „pověřeným odborným subjektem“, tím méně pak to, proč je vlastníkovi kanalizace dána povinnost této osobě prokazovat splnění podmínek. Stejně tak správce povodí není garantem dodržování zákonnosti podle zákona o vodovodech a kanalizacích, a není tedy nijak odůvodněné, aby mu bylo prokazováno jeho plnění. Dodržování technických požadavků na stavbu i provoz je nepochybně povinností každého provozovatele a ověření a kontrola plnění této povinnosti musí být úkolem orgánů státní správy, nikoli správce povodí. Správce povodí předkládá své požadavky, podmínky a odborné podklady k zajištění nezávadného stavu povrchových vod v rámci povolovacího procesu.
Dále upozorňujeme na skutečnost, že povolení k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor už v minulosti bylo ve vodním zákoně stanoveno a po roce bylo na základě vyhodnocení z textu zákona odstraněno – i s ohledem na to je potřeba navrženou změnu náležitě odůvodnit a vyhodnotit její dopady (RIA), což stávající materiál z našeho pohledu nenaplňuje.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu odstraněno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3. K bodům 3 a 34 (§ 22 odst. 2 a § 126 odst. 6):
Požadujeme ponechat nyní platné znění zákona. Podle našeho názoru návrh může mít naopak negativní dopady na zpracování vodohospodářské bilance, když by do hlášení nevstupovaly subjekty, které daný rok nevypouštěly, ač vypouštět mohly. Současné znění odpovídá znění § 10 a je nutné pro evidenci příslušného zdroje a následně zjištění o jeho skutečně realizovaném nakládání s vodami.
Navrhovaná změna jde v konečném důsledku proti ustanovení § 1 vodního zákona, tedy účelu chránit povrchové vody, uceleně řešit problematiku například eutrofizace povrchových vod. Předmětnou změnou bude podstatně snížena informovanost o vnosu znečištění do povrchových vod.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu odstraněno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4. K bodu 4 (§ 38 odst. 6):
S navrženým zněním nesouhlasíme. Jedná se mj. také o rozpor s § 8 odst. 3 písm. g), podle kterého není k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, třeba povolení k nakládání s vodami. Pokud odlehčovací komory splňují příslušné technické požadavky, nemají povolení k nakládání s vodami, předpokladem je, že nebudou muset měřit objem a znečištění. Přesto je v návrhu § 38 odst. 6 uvedeno, že u těchto odlehčovacích komor má být hlášen také poměr ředění.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu odstraněno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5. K bodu 5 (§ 38 odst. 9)
a) Z návrhu ani jeho odůvodnění není nikterak zřejmé, zda navržený interval 6 let pro přezkum ukazatelů bude spojen například s plány povodí. Nebo to bude samostatný časový interval?
b) Nejasnost panuje i v tom, pokud se ukazatele budou přezkoumávat každých 6 let, budou i povolení k vypouštění odpadních vod vydávána na 6 let?
c) Návrh dále zahrnuje značné množství požadavků, které je nutné zohlednit, přičemž některé jsou vzájemně rozporné. Jedná se například o požadavky na dobrý stav vodního útvaru, kde limity pro všeobecné fyzikálně-chemické ukazatele ekologického stavu jsou výrazně přísnější, než normy environmentální kvality a ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod. Pokud má být v České republice dosaženo dobrého stavu vod, je nutné uvést tyto požadavky do souladu, respektive zpřísnit normy environmentální kvality. Nad rámec připomínky zde rovněž upozorňujeme na skutečnost, že navržená úprava znění odstavce 9 bude bez vydání podrobné metodiky ke stanovení ukazatelů / limitů pro vodoprávní úřady jen obtížně aplikovatelná.
d) Žádáme též o vysvětlení, zda se novela ustanovení § 38 odst. 9 vodního zákona týká také rybníkářských provozů, tj. zejména při vypouštění vod z rybníků do navazujících vodotečí a dalších vodních útvarů. Pokud ano, nemůžeme souhlasit s navrženým zněním.
e) Žádáme o úplný výčet všech znečišťovatelů vod, kteří mohou způsobovat eutrofizaci vod. V důvodové zprávě na str. 1 je v předposledním odstavci uvedeno, že v některých oblastech může docházet k eutrofizaci v důsledku nevhodného rybničního hospodaření či půdní eroze. Eutrofizace je způsobena mnoha jinými, daleko významnějšími lidskými činnostmi než rybničním hospodařením. Nesouhlasíme, aby bylo v důvodové zprávě zmíněno pouze rybniční hospodaření. Zmínka o rybničním hospodaření ve vztahu k eutrofizaci vod a potřebě řešit tuto oblast vzbuzuje minimálně pochybnost o rozsahu ustanovení § 38 odst. 9 vodního zákona ve vztahu právě k rybničnímu hospodaření – viz předchozí zásadní připomínka. Tato připomínka se vztahuje také ke znění uvedeném na str. 4 důvodové zprávy v prvním odstavci, tj. v některých oblastech může být eutrofizace důsledkem nevhodného rybničního hospodaření či půdní eroze.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vyjmuto.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
6. K bodu 8 (§ 55c odst. 1):
Zásadně nesouhlasíme s doplněním § 55c o hlavní odvodňovací zařízení. Linie vodního toku vede stavbou hlavního odvodňovacího zařízení pouze v některých specifických případech. Odstraněním takového vodního díla tedy ve většině případů nevzniká vodní tok, tím méně přirozené koryto vodního toku, takže není zřejmý smysl navržené úpravy. Při řešení „zániku“ hlavního odvodňovacího zařízení navíc návrh zcela pomíjí práva vlastníků souvisejících podrobných melioračních zařízení. Jejich ochrana stěží může být řešena v rámci vyjádření vodoprávního úřadu, které by se předkládalo jako příloha pro stavební úřad.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Hlavní odvodňovací zařízení byla z návrhu vyňata.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
7. K bodu 9 [§ 55c odst. 4 písm. b)]:
Zásadně nesouhlasíme s doplněním o hlavní odvodňovací zařízení. Odůvodnění viz předchozí připomínka.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Viz vysvětlení k předchozí připomínce.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
8. K bodu 10 (§ 55 d):
Zásadně nesouhlasíme s navrženým zněním § 55d. Je zcela vyloučeno, aby správce vodního toku mohl proti vůli vlastníků vodních děl – úprav koryta vodního toku – měnit jejich vodní dílo. Navíc není pravděpodobné, že by změnou úpravy koryta vodního toku nedošlo „k ohrožení hlavního účelu vodního díla“. Kromě toho návrh novely předpokládá, že takovou kompetenci by měl správce vodního toku na všech vodních tocích, respektive jejich korytech. V rámci takto pojaté kompetence by správce vodního toku Vltava mohl odstranit například. část náplavek v Praze.
Zásadní připomínka
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vyňato.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
9. K bodu 11 (§ 55f):
Zásadně nesouhlasíme s navrženou formou zavedení registru domovních čistíren odpadních vod a bezodtokových jímek na odpadní vody a způsobem jeho naplňování jako povinnosti pro vlastníky. Domovní čistírny odpadních vod (dále jen „ČOV“) jsou, resp. měly by být evidovány svým povolením nebo souhlasem vodoprávního úřadu podle § 15a odst. 1 předchozí právní úpravy – ve vodoprávní evidenci v Informačním systému veřejné správy (CRVE). Bezodtoké jímky jsou součástí staveb, v nichž odpadní vody vznikají a přehled o nich by měly mít orgány státní stavební správy.
Navíc zavádění těchto objektů do registru podle Směrnice je povinností pouze u aglomerací nad 1000 EO (PE) – viz článek IV odst. 1 a 3 Směrnice.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu odstraněno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
10. K bodu 11 (§ 55g):
Nesouhlasíme s tím, aby soustavy domovních ČOV byly považovány za rovnocenné s odborně provozovanými centrálními mechanicko-biologickými ČOV. Otázkou také je, vzhledem ke konstrukci návrhu, pokud má stavebník svojí domovní ČOV a obec zbytek obce odkanalizuje „soustavou“, stane se pak čistírna stavebníka součástí soustavy?
Nadto je navržené ustanovení v rozporu s Národními plány povodí, kde je uvedeno, že domovní ČOV nejsou vhodné jako řešení pro celá sídla (list opatření CZE30700004 Domovní čistírny odpadních vod). U soustav domovních ČOV se vůbec nedá mluvit o nějakém uceleném systému, když v předchozích dotačních podmínkách šlo tímto systémem řešit jen 30 % nemovitostí. Jedná se z našeho pohledu o nesystémové řešení, které by mělo být možné ve zcela ojedinělých případech.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO/ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO
Cílem návrhu je pro tato řešení nastavit jasná pravidla, jak soustavy domovních ČOV provozovat. MŽP nepovažuje tato řešení za rovnocenná s odborně provozovanými centrálními mechanicko-biologickými ČOV, je však nutné reagovat na stávající situaci, kdy pro řadu sídel, tj. měst a obcí, je realizace centrálního řešení odkanalizování s ohledem na technickou náročnost či velikost sídla velice nákladnou záležitostí. MŽP dlouhodobě podporuje centrální řešení, nicméně s ohledem na to, že dostupné prostředky dotačních titulů jsou velmi omezené, kdy navíc směrnice o čištění odpadních vod z r. 2024 posouvá hranici povinnosti pro odkanalizování aglomerací na hranici 1000 p.e., je řešení v podobě soustav domovních ČOV vhodným řešením zejména pro malé obce. Nadto návrh zavádí také stanovení požadavků na odbornost provozovatele soustavy, a to s cílem, aby byly provozovány na vyšší úrovni. Další možností, že stavebníkem a vlastníkem soustavy domovních ČOV budou vodárenské společnosti zabývající se provozováním vodohospodářské infrastruktury (VaK).
Návrh byl upraven v tom smyslu, že ustanovení týkající se definice soustavy domovních ČOV, a to ve smyslu, že vlastníkem může být obec nebo jiná právnická osoba, která soustavu domovních ČOV realizuje a provozuje koordinovaně. Úprava ustanovení směřuje k tomu, že již povolované a soukromými osobami provozované domovní ČOV zůstanou ve stávajícím režimu.
11. K bodu 11 (§ 55h):
a) K odstavci 2:
V návrhu zcela absentuje rozlišení, kdo bude mít případný dozor nad uvedeným „provozem“ soustavy? Vodoprávní úřad nebo stavební úřad? Požadujeme tuto otázku jednoznačně vyjasnit.
b) K odstavci 3:
V kontextu připomínky k § 55g je třeba vyjasnit, jak bude řešeno zejména stanovení vzájemných povinností pro vlastníky a „provozovatele“, způsob změny „provozovatele“ nebo změna vlastnictví jednotlivých domovních ČOV.
S tím souvisí i další nejasnost – může na území jedné obce být více „soustav“, a tím pádem více „provozovatelů“ takovýchto soustav? Návrh je v daném ohledu zcela nedostatečný.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Řešeno úpravou návrhu, princip vychází z provázanosti vlastníka a provozovatele dle zákona o vodovodech a kanalizacích, tj. vlastník může provozovat soustavu domovních ČOV sám nebo uzavřít smlouvu s provozovatelem, a to za předpokladu, že vždy je splněna podmínka odborné úrovně provozování.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
12. K bodu 14 (§ 64a odst. 6):
Co se týče definice citlivých objektů, sem tedy budou spadat například dopravní infrastruktura – silnice, železnice, letiště, přístavy, mosty, tunely, dále pak vodohospodářská infrastruktura – vodovodní a kanalizační sítě, ČOV. Tato úprava bude ve spojení s § 67 odst. 3 návrhu znamenat významné rozšíření omezení, nicméně v důvodové zprávě ani v RIA to není nijak zohledněno.
Uvedené ustanovení pracuje s pojmem překročení míry přijatelného ohrožení. Míra přijatelného ohrožení však není, na rozdíl od citlivých objektů, v právních předpisech uvedena.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu odstraněno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
13. K bodu 15 (§ 66 odst. 1):
Není zjevné, z jakého důvodu se stanovuje záplavové území pro přirozenou povodeň s dobou opakování 100 let. Podle našeho názoru je nutné definovat také záplavová území s dobou opakování 5 a 20 let a teoreticky také pro 500leté povodně (viz výše). § 17 odst. 3 vyhlášky č. 50/2023 Sb. uvádí: „Mapy povodňového ohrožení znázorňují míru ohrožení zaplavovaného území ve čtyřstupňové škále, stanovenou jako kombinaci pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu a povodňového nebezpečí“. Pokud by bylo záplavové území vymezeno jen rozlivem Q100, je potom kategorie ohrožení 1 – reziduální mimo záplavové území a zbydou v záplavovém území jen 3 kategorie rizika (2-4).
Pokud bude vodoprávní úřad ukládat správci vodního toku zpracování a předložení návrhu záplavového území v souladu s plány povodí či plány pro zvládání povodňových rizik, bude se řídit příslušným opatřením. V listu opatření je uveden termín zpracování návrhu záplavového území. Proto je poslední souvětí nadbytečné a může být v rozporu s konkrétním opatřením. Uvedená lhůta maximálně jednoho roku je v praxi, s ohledem na proces přípravy a zpracování návrhu záplavového území a na kapacity zhotovitelů, zcela nereálná.
Zásadní připomínka
AKCEPTOVÁNO
Změny ustanovení, které byly připomínkovány, byly vypuštěny.
Byla ponechána pouze změna textace, kde jsou uvedeny místo již neaktuálních plánů hlavních povodí a plánů oblastí povodí plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
14. K bodu 16 (§ 66 odst. 2):
S navrženým zněním nesouhlasíme. Návrh přináší nejistotu o tom, zda v konkrétním případě, jde o „podstatné“ změny či nikoliv. Správce vodního toku navíc nemá možnost jak zjistit, zda stavba na ochranu před povodněmi byla zkolaudována, pokud není zároveň jejím investorem.
Záplavové území se navíc zpracovává v souvislém úseku vodního toku odpovídající hydraulickým podmínkám, z toho je zřejmé, že rozsah změny záplavového území může být značný a nelze zajistit povinné zpracování a předložení do 2 let. Překážky pro splnění této lhůty jsou jak technického, tak ekonomického charakteru. Z návrhu vyplývající požadavek na časté aktualizace pro ucelené (rozsáhlé) úseky toků je prakticky nerealizovatelný.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Textace podmínek a termínu pro nutné zpracování návrhu změny záplavového území zaměřená na všechny vodní toky byla odstraněna a nahrazena konkrétněji specifikovanými podmínkami, platnými jen pro omezený rozsah vodních toků v oblastech s významným povodňovým rizikem a s výrazně delším časovým prostorem pro realizaci.
Smyslem § 66 odst. 2 nyní je, aby faktický stav stanovení záplavového území v oblastech s významným povodňovým rizikem co nejvíce odpovídal reálným aktuálním podmínkám v území. Ty jsou reflektovány v mapách povodňového nebezpečí, standardně zpracovávaných jako podklad pro vydávání plánu pro zvládání povodňových rizik (PpZPR). Stanovený termín 1 roku od vydání plánu pro zvládání povodňových rizik dává správcům vodních toků dostatečný časový prostor pro zpracování návrhu záplavového území, protože mapy povodňového nebezpečí jsou v rámci zpracování PpZPR zveřejněny již 2 roky před vydáním příslušného plánu (tj. časový prostor je tedy 3 roky od zveřejnění aktualizovaných map povodňového nebezpečí). Podmínkou pro zpracování návrhu změny je, že příslušné mapy povodňového nebezpečí doznají oproti předchozímu plánovacímu období dle Povodňové směrnice podstatných změn. Podstatné změny jsou na zvážení správců vodních toků, budou zjišťovány porovnáním příslušné mapy povodňového nebezpečí stávajícího plánovacího období oproti předchozímu plánovacímu období.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
15. K bodu 17 (§ 66 odst. 3):
Požadujeme vypustit poslední větu. Z dosavadních jednání mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství vyplývá, že stanovovat aktivní zónu se má podle nebezpečnosti povodňových průtoků, nikoliv podle map povodňového ohrožení.
Nadto je potřeba upozornit, že způsob a rozsah zpracovávání návrhu záplavových území jsou stanoveny vyhláškou (vyhláška č. 79/2018 Sb.). Podklady a postup zpracování návrhu záplavových území jsou uvedeny v této vyhlášce.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu odstraněno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
16. K bodu 20 (§ 67 odst. 3):
S navrženým zněním nesouhlasíme. Záplavová území stanovená před účinností vyhlášky č. 79/2018 Sb. nemají zpracované mapy povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení. Nelze tedy definovat oblast s nízkým povodňovým ohrožením.
Návrh ustanovení je navíc v rozporu s Plánem pro zvládání povodňových rizik, kde je umisťování citlivých objektů v nízkém ohrožení považováno za nevhodné.
Navrhované ustanovení nadto ukládá povinnosti týkající se staveb, nikoliv ochrany záplavového území před zastavěním. Tedy ustanovení se netýkají ovlivnění odtokových poměrů. Proto musí být řešeny ve stavebním zákoně a jeho prováděcích vyhláškách (například vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu).
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu odstraněno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
17. K bodu 20 (§ 67 odst. 4):
S navrženým zněním nesouhlasíme. Záplavová území stanovená před platností vyhlášky č. 79/2018 Sb. nemají zpracované mapy povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení. Nelze tedy definovat oblast s vysokým povodňovým ohrožením.
Návrh je v navíc rozporu s Plánem pro zvládání povodňových rizik, kde je v zásadách uvedeno, že ve vysokém ohrožení mimo aktivní zónu je zcela nevhodné povolovat a rozšiřovat stávající zástavbu, ve které se zdržují lidé (např. stavby pro bydlení, objekty poskytující vzdělávání, sociální a zdravotní služby), zvířata (např. zemědělské chovy, ZOO, útulky) nebo dochází k manipulaci se závadnými látkami ve větším rozsahu.
Dále absentuje definování podmínek pro stavby ve středním ohrožení. Opět platí, že záplavová území stanovená před platností vyhlášky č. 79/2018 Sb. nemají zpracované mapy povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení.
Podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 79/2018 Sb. spadají veškeré plochy vymezené jako vysoké ohrožení do aktivní zóny záplavového území. Návrh je tedy v rozporu s účinným zněním vyhlášky.
Navrhované ustanovení nadto ukládá povinnosti týkající se staveb, nikoliv ochrany záplavového území před zastavěním. Tedy ustanovení se netýkají ovlivnění odtokových poměrů. Proto musí být řešeny ve stavebním zákoně a jeho prováděcích vyhláškách (například vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu).
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu odstraněno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
18. K bodu 24 (§ 89c odst. 1):
Míra případného odlehčení prostřednictvím odlehčovacích komor jednotné kanalizace je zcela závislá na množství srážek v poplatkovém období a provozovatel této kanalizace nemá žádnou možnost množství těchto srážek ovlivnit. Je proto nevhodné, aby jejich množství přepadající odlehčovacími komorami bylo zpoplatněno, a to ještě od sníženého množství. Tento poplatek bude navíc nutně promítnut do stočného ve „zdroji znečištění“. S navrženým zněním nesouhlasíme.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu odstraněno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
19. K bodům 29 a 32 [§ 116 odst. 1 písm. q) a § 125a odst. 1 písm. q)]:
Namísto pojmu „vývozu“ by měl být použit pojem „odvozu“. V ustanovení § 38 odst. 5 a odst. 7 a dalších ustanoveních se používá v souvislosti s odpadními vodami jednotně pojem „odvoz“. Pojem „vývoz“ vodní zákon v žádném jiném ustanovení nepoužívá.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu odstraněno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
20. K bodu 35 (příloha č. 2 část A):
Požadujeme zachovat dosud platnou právní úpravu. Nesouhlasíme s doplněním „obyvatelstva“ do účelů užití odebrané podzemní vody. V případě odběru podzemní vody do vodárenské soustavy nelze rozlišit konečného odběratele pitné vody.
Navrhovanou změnou se v rozporu s jejím deklarovaným cílem rozšíří okruh odběratelů s nejasností použití podzemní vody.
V případě realizace navrhované legislativní změny může být pro výše uvedené odběratele z technických důvodů obtížné, případně nemožné stanovit skutečný objem odebrané podzemní vody použité pro zásobování obyvatelstva a ostatní účely (zejména pro zemědělské podnikatele, kteří mají jednu vodovodní přípojku bude činit problém rozdělit spotřebu pro zaměstnance – obyvatelstvo a ostatní použití).
Z uvedeného důvodu mohou dotčeným odběratelům vzniknout dodatečné náklady související s prokázáním účelu skutečného použití odebrané podzemní vody, případně dodatečné náklady nad rámec předkladatelem předpokládaného ročního navýšení příjmů z výběru poplatku za odebrané množství podzemní vody ve výši 13 mil. Kč, vyplývající ze zvýšeného zpoplatnění odběrů, které nejsou zásobováním obyvatelstva pitnou vodou.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu odstraněno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
21. K bodům 36 a 37 (příloha č. 2 část B):
Nesouhlasíme s takto nastaveným zvýšením poplatku za fosfor. Koncentrační limit je stanoven přísněji, než je uveden v návrhu revidované Směrnice. Navrhovaný limit pro zpoplatnění celkového fosforu 0,3 mg/l je významně přísnější, než jsou navrhované limity v revidované Směrnici o čištění městských odpadních vod. S ohledem na sektor vodovodů a kanalizací zastáváme názor, že je v této věci nezbytné znát ekonomické zhodnocení dopadů do cen pro stočné, tedy dopadů na konečné odběratele.
Považujeme spíše za nutné provést celkovou revizi Přílohy č. 2 na základě reálného současného stavu. Věnovat se jen jednomu ukazateli (fosforu) není správnou cestou, přičemž je nutné podotknout, že ani změnu u ukazatele celkový fosfor nelze považovat za motivační.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu odstraněno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. II (přechodná ustanovení):
1. K bodu 2:
Ustanovení není odůvodněné, správce vodního toku by měl zajistit změnu záplavového území, i kdyby v území nedošlo ke změně odtokových poměrů. Termínově, s ohledem na kapacity potenciálních zhotovitelů, i finančně se jedná o prakticky nereálný požadavek.
2. K bodu 3:
Jak je uvedeno výše, správce povodí není garantem dodržování zákonnosti podle zákona o vodovodech a kanalizacích, a je tedy nevhodné, aby mu bylo prokazováno plnění povinností podle tohoto zákona.
3. K bodu 4:
Doporučujeme označení registru doplnit tak, aby použitý text odpovídal formulacím v předchozích částech návrhu novely – „Registr domovních čistíren a jímek“.
Zásadní připomínka
VYSVĚTLENO
Ustanovení byla z návrhu odstraněna.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
22. Nad rámec návrhu ke stávajícímu znění vodního zákona:
a) K § 25:
Požadujeme vložit nový bod XX., který zní:
„XX. V § 25 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Součástí zveřejnění a zpřístupnění návrhů plánů povodí podle odstavce 1 písm. b) není posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody k lidské spotřebě prováděné podle vyhlášky o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.“.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě zavedla článkem 8 pro členské státy Evropské unie povinnost zpracovat posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě (dále jen „riziková analýza“). Podle Přílohy č. 3 bod 4 vyhlášky č. 50/2023 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, je riziková analýza součástí plánů dílčích povodí. Riziková analýza musí být zpracována pro všechny odběry povrchových a podzemních vod, které odebírají více než 10 m3/den, tedy v současnosti pro 154 odběrů povrchových vod a 3517 odběrů podzemních vod. Součástí rizikové analýzy jsou neveřejné informace o přesném místě odběru (georeferenční údaje). Plány dílčích povodí musí být podle § 25 odst. 1 písm. b) zveřejněny a zpřístupněny uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám.
V zájmu České republiky je ochrana strategických provozů a zařízení důležitých pro ochranu obyvatelstva, a to nejenom v oblasti fyzické bezpečnosti, ale i informační bezpečnosti. Zcela zásadní je ochrana informací, která souvisí s provozem a zabezpečením vodohospodářské infrastruktury. Důvodem je, že dlouhodobě je v součinnosti s bezpečnostními složkami státu monitorováno zneužívání a zveřejňování informací k narušení provozu vodohospodářské infrastruktury. Z tohoto důvodu je uveřejnění seznamu objektů, jejich lokalizace, případně informace související s jejich ochranou nežádoucí a mohla by být zneužita jako potenciální cíl fyzických nebo kybernetických útoků.
Navrhovaná úprava má za cíl, aby rizikové analýzy, které budou tvořit přílohu plánů dílčího povodí, nebyly zveřejňovány s ohledem na neveřejné informace, které obsahují. Na tomto přístupu existuje shoda mezi odbornými útvary Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí (odbor ochrany vod).
b) K § 33 odst. 2:
Požadujeme vložit nový bod XX, který zní:
„XX. V § 33 odst. 2 se slova „a statkových hnojiv“ zrušují.“.
Jde o uvedení do souladu s terminologií použitou v zákoně č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, a v nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů. Statková hnojiva zařazena mezi „hnojiva“.
c) K § 39 odst. 2:
Požadujeme vložit nový bod XX, který zní:
„XX. V § 39 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) povinnost vložení havarijního plánu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle písm. a) se nevztahuje na havarijní plán vypracovaný pro závadnou látku statkové hnojivo, je-li v kterémkoliv okamžiku nakládáno s tuhým statkovým hnojivem v celkovém množství do 400 t včetně nebo s tekutým statkovým hnojivem v celkovém množství do 200 t včetně.“.“.
Návrh má za cíl snížení byrokracie u menších chovatelů při zohlednění velmi nízkého podílu havárií v souvislosti s tuhými statkovými hnojivy, zejména hnojem, a relativně nízkého potenciálu škod na kvalitě vod, a to s ohledem na další předpisy regulující nakládání se statkovými hnojivy i jejich charakter. Nové ustanovení vodního zákona, které zavedlo povinnost digitalizace havarijních plánů a jejich vkládání do systému ISPOP by se tedy mělo týkat pouze těch havarijních plánů, kdy havárie může ovlivnit vodní tok. Podle údajů České inspekce životního prostředí však pouze 3,8 % havárií v období 2014–2023 vzniklo přímo zemědělskou činností, přičemž tento podíl zahrnuje i havárie způsobené únikem například ze skladů minerálních hnojiv či postřiků nebo kejdových jímek. Lze předpokládat, že havárií způsobených pouze statkovými hnojivy, a to ještě v množství do 400 tun hnoje (tj. jedno střední polní složiště), je řádově méně. S ohledem na průměrné dávky hnoje jde pouze o malé množství, běžně používané k aplikaci na jeden pozemek o výměře 10–20 ha. Uvedené množství ročně vyprodukuje přibližně 25 dojnic. Výpočet průměrné roční produkce statkových hnojiv pro jednotlivé druhy a kategorie hospodářských zvířat uvádí příloha č. 1 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.
Zásadní připomínka
a) AKCEPTOVÁNO
b) a c) EAKCEPTOVÁNO
Návrhy pod písmeny b) a c) nelze zahrnout do předmětné novely vodního zákona.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
DOPORUČUJÍCÍ PŘIPOMÍNKY
1. K důvodové zprávě:
Doporučujeme opravit překlepy v celém dokumentu, např. na str. 1 (Škvrňany - Skvrňany), str. 10: (14-33 tis. Kč/ekvivalentních obyvatel – použít jednotné číslo).
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2. K Závěrečné zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA):
a) Na str. 28 a str. 65 je uveden dotační program, který skončil v roce 2021. Doporučujeme text nahradit takto: „Cílem programu 129 380 „Podpora retence vody v krajině – rybníky a vodní nádrže – 2. etapa“ je zadržení vody v krajině, posílení protipovodňových funkcí rybníků a zvýšení jejich bezpečnosti. V rámci programu 129 380 je podporována výstavba nových, obnova zaniklých či rekonstrukce stávajících rybníků větších než 2 ha, dále také odbahnění značně zanesených rybníků o výměře 2–30 ha. Doba trvání programu 129 380 podle schválené dokumentace je v rozmezí let 2024–2028.“.
b) Doporučujeme opravit překlepy v celém dokumentu, např. na str. 37 (Škvrňany), na str. 48 (složky byly schopni).
c) Dále doporučujeme na str. 53 doplnit za slova „§ 25 odst. 5“ slova „vodního zákona“, doplnit latinské názvy u zbylých druhů ryb, na str. 81 spojit první a druhou odrážku, opravit popisek u obrázku č. 18, který zobrazuje nutnou průměrnou odtokovou koncentraci.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Ministerstvo vnitra
Zásadní připomínky:
K čl. I bodu 7 – k § 55b vodního zákona:
Nově se stanoví, že stavby na ochranu před povodněmi se zřizují ve veřejném zájmu. Cílem navržené úpravy má být usnadnění vyvlastňovacích řízení pro výstavbu staveb na ochranu před povodněmi. Upozorňujeme na judikaturu Ústavního soudu (zejména nález Pl. ÚS 24/04), ze které vyplývá, že veřejný zájem nelze obecně deklarovat zákonem, ale musí být v každém jednotlivém případě zjišťován orgány moci výkonné. Jsme si vědomi skutečnosti, že návrh zákona neupravuje konkrétní (jedinečný) případ a obdobnou formulaci, tj. prohlášení určitého obecného statku za veřejný zájem, lze nalézt i v jiných právních předpisech, považujeme nicméně za problematické vysvětlení předkladatele, dle něhož navržené ustanovení „bude mít význam zejména při vyvlastňovacím řízení, a to ve vztahu k odůvodňování konkrétního správního rozhodnutí, kdy příslušný úřad vedoucí vyvlastňovací řízení bude moci v rámci odůvodnění rozhodnutí o vyvlastnění argumentovat rovněž veřejným zájmem deklarovaným ex lege“ (vizte zvláštní část důvodové zprávy k § 55b).
Z judikatury Ústavního soudu naopak vyplývá, že „[v]eřejný zájem v konkrétní věci by měl být zjišťován v průběhu správního řízení na základě poměřování nejrůznějších partikulárních zájmů, po zvážení všech rozporů a připomínek. Z odůvodnění správního rozhodnutí pak musí zřetelně vyplynout, proč veřejný zájem převážil nad řadou jiných partikulárních zájmů. Veřejný zájem je třeba nalézt v procesu rozhodování o určité otázce (typicky např. o vyvlastňování) a nelze jej v konkrétní věci a priori stanovit. Z těchto důvodů je zjišťování veřejného zájmu v konkrétním případě typicky pravomocí moci výkonné a nikoliv zákonodárné.“.
Žádáme tedy předkladatele, aby opětovně posoudil důvodnost zakotvení předpokladu veřejného zájmu na zřizování staveb na ochranu před povodněmi zákonem, neboť jsme toho názoru, že i po přijetí navržené úpravy bude třeba v rámci vyvlastňovacího řízení poměřovat jednotlivé (veřejné i partikulární) zájmy a řádně se s nimi vypořádat v rámci odůvodnění správního rozhodnutí (k tomu srov. též § 3 odst. 1 zákona o vyvlastnění, dle něhož je vyvlastnění přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného). V případě zachování navrženého ustanovení žádáme alespoň o úpravu důvodové zprávy tak, aby nezakládala rozpor s judikaturou Ústavního soudu.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo upraveno i v návaznosti na připomínky jiných připomínkových míst (zejm. ministra spravedlnosti a předsedy LRV) – viz přiložené platné znění s vyznač. změn. K otázce možnosti stanovit zákonem veřejný zájem na výstavbě protipovodňových opatření si dovolujeme upozornit na novou judikaturu Ústavního soudu – zejm. nález IV. ÚS 2763/21 dle kterého „V kompetenci zákonodárce je jak stanovení toho, co je v obecné rovině ve veřejném zájmu jako jedné z podmínek pro vyvlastnění nebo nuceného omezení vlastnického práva dle čl. 11 odst. 4 LPS, tak v souvislosti s tím i vymezení zákonného rámce pro rozhodování vyvlastňovacích úřadů v konkrétní věci, ve které je třeba poměřovat takto vymezený veřejný zájem s individuálními zájmy vyvlastňovaného.“.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 14 – k § 64a odst. 7 vodního zákona:
Jako součást plánů pro zvládání povodňových rizik požadujeme zařadit i dynamické predikční modely nástupu vodní hladiny v jednotlivých měrných profilech vodního toku, včetně predikovaných rozlivů v území s ohledem na srážkovou činnost nebo tání sněhu v příslušné části povodí. Pro efektivní zvládání povodňových rizik, zejména v rámci přípravných opatření, je nezbytné mít včas možnou predikci dopadu srážek nebo rychlého táni sněhu v částí povodí do vodního toku. Za tím účelem je nezbytné mít příslušné dynamicky se měnící modely, které budou predikovat možný nárůst a rozlivy.
S ohledem na výše uvedené požadujeme v § 64a odst. 7 upravit druhou větu takto:
„Plány pro zvládání povodňových rizik se zabývají všemi aspekty zvládání povodňových rizik, přičemž se soustřeďují na prevenci, ochranu, připravenost, a to včetně povodňových předpovědí a systémů včasného varování s využitím dynamických predikčních modelů nástupu vodní hladiny v jednotlivých měrných profilech vodního toku, včetně predikovaných rozlivů v území s ohledem na srážkovou činnost nebo tání sněhu v příslušné části povodí, a zohledňují charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí.“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
VYSVĚTLENO
Plány pro zvládání povodňových rizik (PpZPR) jsou plánovacím dokumentem, nikoli podkladem pro operativu.
MŽP vnímá i na základě závěrů z průběhu povodně 2024 tuto potřebu modelování pro operační řízení a aktivaci včasných opatření v úrovni obcí a bude ji řešit v rámci samostatné meziresortní pracovní skupiny nebo projektového týmu.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 15 – k § 66 odst. 1 vodního zákona:
Chápeme potřebu upravit terminologii vodního zákona a vyhlášky č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace. Upravovat znění zákona podle vyhlášky je však nestandardní postup. Dále při uvedení 100leté povodně není zřejmé, zda se také určují záplavová území nižší opakovatelnosti například 5, 20, 50leté povodně a jestli se na ně také vztahují další doplnění podle § 67 odst. 3 a 4 vodního zákona.
V § 66 odst. 1 proto navrhujeme větu první upravit takto:
„Záplavové území je administrativně určené území, které může být při výskytu přirozené povodně zaplaveno vodou.“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Změny ustanovení, které jsou připomínkovány, byly z návrhu vypuštěny.
Byla ponechána pouze změna textace, kde jsou uvedeny místo již neaktuálních plánů hlavních povodí a plánů oblastí povodí, plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 17 – k § 66 odst. 3 vodního zákona:
Jelikož je nově navrhované znění § 66 odst. 3 věty první příliš obecné a vede k nejasnému výkladu aktivní zóny záplavového území, navrhujeme ji upravit takto:
„Vodoprávní úřad vymezí na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území v zastavěných územích a v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, podle nebezpečnosti povodňových průtoků.“.
V souladu s touto změnou rovněž požadujeme upravit zvláštní část důvodové zprávy.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo ponecháno beze změny. Změny ustanovení, které jsou připomínkovány, byly z návrhu vypuštěny.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 29 – k § 116 odst. 1 písm. q) vodního zákona:
S ohledem na formulaci jiných skutkových podstat navrhujeme dané ustanovení zjednodušit a upravit v souladu s obvyklou legislativní praxí následujícím způsobem:
„q) nevloží stanovený doklad do registru domovních čistíren a jímek v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 55f odst. 4 písm. b),“.
Připomínka se obdobně vztahuje k § 125a odst. 1 písm. q).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K důvodové zprávě:
Žádáme o doplnění zvláštní části důvodové zprávy ve vztahu k stanovení výše pokuty za nově doplňované přestupky. Předkladatel by měl vysvětlit navrhovanou výši pokuty vzhledem k typové závažnosti přestupku a odůvodnit rozdílný postih fyzických osob a podnikajících fyzických a právnických osob. Ač rozdílnou výši pokuty stanoví již platné znění zákona, upozorňujeme, že za typově stejně závažná porušení stejných povinností by mělo být stanoveno shodné rozpětí pokuty, bez ohledu na to, kdo je pachatelem přestupku (vizte část 2. 5 Zásad tvorby právní úpravy přestupků, schválených usnesením vlády ze dne 31. července 2018 č. 498). Přísnější postih pro právnické a podnikající fyzické osoby je přípustný pouze tehdy, jestliže je porušení povinností těmito osobami typově závažnější ve srovnání s porušením shodné povinnosti nepodnikajícími fyzickými osobami.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) – k bodu 3.5 sociální dopady
Analýzu sociálních dopadů v bodu 3.5 RIA považujeme za nedostatečnou a žádáme o konkretizaci, jak se budou stanovovat nová omezení, popř. podmínky pro projektování a výstavbu nových staveb v aktivních zónách záplavových oblastí (např. povinná realizace individuální povodňové ochrany, zákaz výstavby citlivých objektů, tzn. objektů se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci, jako nemocnice, domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou apod.), když zákon o vodách v § 67 odst. 1 stanoví, že se v aktivní zóně záplavového území nesmí povolovat ani provádět stavby (mimo výjimky zde uvedené) a v odstavci 2 uvádí, co je dále ještě v aktivní zóně zakázáno.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Nad rámec návrhu – k § 77 odst. 9 vodního zákona
V případě, že je starosta obce s rozšířenou působností nebo hejtman kraje požádán o koordinaci záchranných a likvidačních prací podle zákona o integrovaném záchranném systému, může za tím účelem využít příslušný krizový štáb, aniž by byl vyhlášen krizový stav. Za tímto účelem je nezbytné, aby koordinace probíhala v souladu s činností povodňové komise.
Z výše uvedeného důvodu požadujeme § 77 odst. 9 včetně poznámky pod čarou, upravit takto:
„(9) Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34) nebo starosta obce s rozšířenou působností nebo hejtman kraje koordinuje záchranné a likvidační práce XX) a pro tuto koordinaci svolal příslušný krizový štáb, zasedá příslušný krizový štáb a příslušná povodňová komise společně. Pravomoci povodňových orgánů nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
_______________________
XX) § 11 a § 13 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Doporučující připomínky:
K čl. I bodu 10 – k § 55d vodního zákona:
Z textu ustanovení není zřejmý adresát oznámení správce vodního toku. Doporučujeme tuto otázku vyjasnit.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 11 – k § 55f odst. 3 vodního zákona:
Dle našeho názoru by minimálně rozsah údajů a způsob jejich vkládání do registru měl být vymezen na úrovni zákona, nikoliv vyhláškou, která by zákon měla pouze provádět, nikoliv doplňovat. Odhadujeme, že záměrem předkladatele je, že údaje budou adresáty této povinnosti do registru vkládány prostřednictvím dálkového přístupu, připomínáme v této souvislosti § 14 odst. 1 zákona o právu na digitální služby, který zakládá princip právní ochrany nepodnikajících fyzických osob, když stanoví, že tyto nemohou být nuceny využívat digitální služby nebo činit digitální úkony.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. II bodu 5 – k přechodnému ustanovení:
Doporučujeme upřesnit, že datum 30. června 2028 se vztahuje na domovní čistírny odpadních vod a akumulaci odpadní vody v bezodtokové jímce, které existují před nabytím účinnosti navrhovaného zákona. Pro nově vznikající domovní čistírny a jímky bude platit již nová lhůta, jež je navrhována v § 55f odst. 4.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Připomínky legislativně technické a formálního charakteru:
K názvu:
Před slova „a zákon č. 123/1998 Sb.“ doporučujeme umístit čárku a za slova „o právu na informace o životním prostředí“ doporučujeme doplnit slova „, ve znění pozdějších předpisů“.
VYSTVĚTLENO
Novela zákona č. 123/1998 Sb. byla z návrhu vypuštěna.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K části první – k nadpisu:
Nadpis části první navrhujeme v souladu s Legislativními pravidly vlády psát pouze s velkým písmenem na počátku nadpisu.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I – k úvodní větě:
1. V úvodní větě doporučujeme slova „zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 544/2020 Sb., 284/2021 Sb., 149/2023 Sb. a 182/2024 Sb. se mění takto:“ nahradit slovy „zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb. a zákona č. 182/2024 Sb., se mění takto:“.
2. Dále pak navrhujeme předkladateli, aby důsledně prověřil výčet novel vodního zákona, neboť se domníváme, že v něm absentují novelizace provedené zákony č. 261/2021 Sb. a č. 364/2021 Sb.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 5 – k textu novelizačního bodu:
Vzhledem k rozsahu změn navrhujeme s ohledem na lepší přehlednost upravit novelizační bod tímto způsobem: „V § 38 odstavec 9 zní: …“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 6 – k textu novelizačního bodu:
V citaci poznámky pod čarou doporučujeme její číselné označení uvést v horním indexu.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 8 – k textu novelizačního bodu:
1. Novelizační bod doporučujeme rozdělit do dvou novelizačních bodů, tj. změnu spočívající ve vložení nového odstavce 2 uvést jako samostatný novelizační bod.
2. Také navrhujeme slova „za odstavec první“ nahradit slovy „za odstavec 1“.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 9 – k textu novelizačního bodu:
1. Slova „V § 55c se v odstavci 4 písm. a)“ doporučujeme nahradit slovy „V § 55c odst. 4 písm. a)“, za text „4 písm. a)“ vložit slovo „se“ a slova „doplňují slova“ doporučujeme nahradit slovy „vkládají slova“.
2. Změny v § 55c odst. 4 písm. b) a c) navrhujeme vyčlenit do samostatných nových novelizačních bodů.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 10 – k textu novelizačního bodu:
S odkazem na čl. 58 odst. 2 písm. a) Legislativních pravidel vlády doporučujeme za slovo „který“ vložit slova „včetně nadpisu“.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 11 – k textu novelizačního bodu:
1. S odkazem na čl. 58 odst. 2 písm. a) Legislativních pravidel vlády doporučujeme slova „se doplňují“ nahradit slovy „se vkládají“ a slovo „nadpisu“ uvést v množném čísle.
2. V textu novelizačního bodu je uvedeno „a poznámky pod čarou“, v novelizačním bodě však žádná poznámka pod čarou není uvedena. Doporučujeme tuto nesrovnalost vyjasnit a text novelizačního bodu v tomto smyslu upravit.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 15 – k textu novelizačního bodu:
Vzhledem k četnosti změn navrhujeme s ohledem na lepší přehlednost upravit novelizační bod tímto způsobem: „V § 66 odstavec 1 zní: …“.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 17 – k textu novelizačního bodu:
Citaci odstavce 3 doporučujeme uvést na samostatném řádku.
VYSVĚTLENO
Připomínkovaný text byl z návrhu vypuštěn.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 20 – k textu novelizačního bodu:
1. Na konci citace vkládaných odstavců doporučujeme umístit horní uvozovky a za ně tečku a naopak na konci textu stávajícího novelizačního bodu doporučujeme horní uvozovky a tečku za nimi odstranit, vizte čl. 58 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády.
2. Poslední věta novelizačního bodu by navíc měla být umístěna na samostatném řádku.
VYSVĚTLENO
Připomínkovaný text byl z návrhu vypuštěn.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 23 – k § 89b písm. f) vodního zákona:
1. S odkazem na čl. 26 odst. 6 Legislativních pravidel vlády upozorňujeme, že v pododstavci nesmí být užity věty. Změnu uvedenou v § 89b písm. f) proto navrhujeme v tomto smyslu přepracovat.
2. Navíc v případech, kdy je na konec ustanovení doplňována celá věta, není třeba v novelizační větě psát, že je doplňována na konec textu.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 24 – k § 89c odst. 1 – k textu novelizačního bodu:
S ohledem na obsah navržené změny doporučujeme formulovat novelizační větu následovně: „V § 89c se na konci textu odstavce 1 doplňují…..“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 25 – k textu novelizačního bodu:
Slovo „doplňují“ doporučujeme nahradit slovem „vkládají“, vizte čl. 58 odst. 6 písm. d) Legislativních pravidel vlády.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 27 – k textu novelizačního bodu:
Změnu v § 115 odst. 14 doporučujeme uvést v samostatném novelizačním bodě.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 30 – k textu novelizačního bodu:
S ohledem na čl. 57 odst. 4 písm. f) Legislativních pravidel vlády doporučujeme slova „V § 116 odst. 2 v písmenu a)“ nahradit slovy „V § 116 odst. 2 písm. a)“ a změnu v § 116 odst. 2 písm. b) vyčlenit do nového novelizačního bodu, který bude rovněž dán do souladu s uvedeným článkem Legislativních pravidel vlády.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 31 – k textu novelizačního bodu:
Jelikož se v textu vyskytuje více slov „nebo“, považujeme za žádoucí specifikovat, o které konkrétní slovo jde.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 33 – k textu novelizačního bodu:
S ohledem na čl. 57 odst. 4 písm. f) Legislativních pravidel vlády doporučujeme slova „V § 125a odst. 2 písmenu a)“ nahradit slovy „V § 125a odst. 2 písm. a)“ a změny v § 116 odst. 2 písm. b) až e) vyčlenit do jednotlivých nových novelizačních bodů, které budou rovněž dány do souladu s uvedeným článkem Legislativních pravidel vlády.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 36 – k textu novelizačního bodu:
Doporučujeme slova „za text“ nahradit slovy „za slova“ a slova „doplňuje text“ nahradit slovy „doplňují slova“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 37 – k textu novelizačního bodu:
1. Slova „doplňuje nový řádek“ doporučujeme nahradit slovy „vkládá nový řádek“, slova „doplňuje text“ doporučujeme nahradit slovy „vkládají slova“.
2. Dále doporučujeme sjednotit pořadí slov v textu novelizačního bodu, tedy slova „ve sloupci třetím“ nahradit slovy „ve třetím sloupci“ a slova „ve sloupci čtvrtém“ nahradit slovy „ve čtvrtém sloupci“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. II bodu 2 – k přechodnému ustanovení:
Doporučujeme odstranit čárku za slovy „více než 20 lety“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. II bodu 3 – k přechodnému ustanovení:
U všech odkazů, tj. odkazů na § 30, 34 a 89b písm. f), doporučujeme doplnit přesné označení zákona, na který je odkazováno.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. III – k úvodní větě:
Při citaci zákona o právu na informace doporučujeme doplnit všechny relevantní novely, které se dotkly § 12.
VYSTVĚTLENO
Novela zák. č. 123/1998 Sb. byla z návrhu vypuštěna.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. IV – k účinnosti:
1. S odkazem na čl. 30 odst. 4 Legislativních pravidel vlády doporučujeme účinnost předpisu zařadit do samostatné části třetí a nadpis této části napsat tučně velkými písmeny.
2. Doporučujeme odstranit zkratku „č.“ před číslem „11“ a slova „které nabývají“ uvést ve tvaru „která nabývají“.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Ministerstvo pro místní rozvoj
1. Obecně
Návrh vykazuje celou řadu legislativně technických vad, a proto důrazně doporučujeme jeho pečlivou revizi z tohoto hlediska. Na některé z vad upozorňujeme příkladmo níže v případech, kdy uplatňujeme připomínky věcného rázu.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2. K Čl. 1 bodu 1
Doporučujeme část novelizačního bodu „přičemž splnění těchto požadavků prokáže znečišťovatel příslušnému vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu způsobem uvedeným v § 89b písm. f) tohoto zákona“ vypustit. V návaznosti na novelizační bod v Čl. I bodu 23 zvážit zavedení samostatného pravidla pro dokládání splnění požadavků.
Dále upozorňujeme, že slova „písm. g) se za slova „vod povrchových““ by měla být nahrazena slovy „se na konci textu písmene g)“.
Odůvodnění:
Ustanovení § 8 odst. 3 vodního zákona stanoví, v jakých případech není potřeba povolení k nakládání s vodami. Novelizační body však dosavadní písmeno g) v § 8 odst. 3 rozšiřuje o další podmínky, přičemž ale nejde fakticky o podmínky, ale o nové pravidlo, které stanoví, že znečišťovatel má prokázat splnění zákonem stanovených předpokladů vodoprávnímu úřadu, správci povodní a pověřenému subjektu. Návrh tedy stanoví, že znečišťovatel k takovémuto vypouštění odpadních vod nepotřebuje povolení k nakládání s vodami, ale zároveň stanoví povinnost prokazovat splnění zákonem stanovených předpokladů třem subjektům, přestože povolení k nakládání s vodami vydává pouze vodoprávní úřad. Z návrhu není zřejmě, do kdy a jakým způsobem má toto znečišťovatel prokazovat. Není jasné, zda má toto prokázat před zahájením vypouštění odpadních vod, nebo zda se tak děje pouze na výzvu příslušných subjektů. Není ani jasné, zda má neprokázání splnění těchto předpokladů za následek nutnost obstarat si povolení k nakládání s vodami.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3. K Čl. 1 bodu 2
Doporučujeme vkládanou větu upravit takto:
„Vyžaduje-li vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor povolení k nakládání s vodami, uloží vodoprávní úřad v povolení oprávněnému pouze povinnost sledovat počet přepadů z odlehčovací komory, objem vypouštěných odpadních vod, a je-li to nezbytné s ohledem na dosažení cílů ochrany vod uvedených pro daný vodní útvar v plánech povodí, uloží též povinnost sledovat vybrané ukazatele znečištění odpadních vod včetně způsobu jejich sledování.“.
Dále upozorňujeme, že slova „doplňuje věta druhá, která zní:“ by měla být nahrazena slovy „vkládá věta“.
Odůvodnění:
Podle návrhu zákona vyžaduje vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor povolení k nakládání s vodami pouze v případě, že nejde o případ podle § 8 odst. 3 písm. g) vodního zákona ve znění návrhu. Doporučujeme proto jednoznačně stanovit, že navrhované platí jen v případě, kdy jde o povolení k nakládání s vodami v případě těch odlehčovacích komor, které povolení k nakládání s vodami vyžadují, což se např. rozlišuje v návrhu v novelizaci § 38 odst. 6 vodního zákona.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4. K Čl. I bodu 8
Požadujeme vypustit doplnění o hlavní odvodňovací zařízení.
Dále v případě, že nebudou naše připomínky akceptovány, upozorňujeme, že novelizační bod by měl být rozdělen na dva samostatné body – odstavec 2 by měl být doplněn samostatným novelizačním bodem.
Odůvodnění:
Celé ustanovení je koncipováno (včetně jeho nadpisu) na případy odstranění vodních děl za účelem obnovy přirozeného koryta vodního toku, což hlavní odvodňovací zařízení nesplňuje.
Tato připomínka je zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5. K Čl. I bodu 8
Požadujeme vypustit nově doplňovaný odstavec 2.
Odůvodnění:
Samovolný rozpad vodního díla není možné považovat za odstranění stavby. Tento navržený princip by byl v zásadním rozporu s principy stavebního zákona, které je nezbytné respektovat.
Podle stavebního zákona je každý vlastník stavby povinen stavbu řádně udržovat, přičemž údržbou se rozumí udržovací práce, jimiž se zabezpečuje dobrý stavebně technický stav stavby tak, aby se co nejvíce snížilo nebezpečí výskytu závady nebo havárie stavby a nedocházelo ke znehodnocení stavby. Jelikož je vodní dílo stavbou, pak je nutné dodržovat i povinnosti vlastníka vodního díla, resp. stavby. Vlastník stavby je povinen provádět údržbu stavby po celou dobu její existence. Ustanovení nijak tyto povinnosti neupravuje či neneguje. Příslušný stavební úřad by proto v rámci opatření k nápravě podle stavebního zákona mohl vlastníkovi vodního díla nařídit, aby stavbu vodního díla stavebně technicky zabezpečil proti jejímu rozpadu.
Stavby, zařízení a terénní úpravy musí být prováděny a odstraňovány stavebním podnikatelem, který zabezpečí odborné vedení provádění nebo odstraňování stavby stavbyvedoucím, pokud není ve stavebním zákoně uvedeno jinak. V případě odstranění svépomocí musí stavebník zajistit stavební dozor nebo stavbyvedoucího. Na výše uvedené navazují další povinnosti osob při odstraňování staveb (zhotovitele stavbyvedoucího, stavebního dozoru atd.).
V případě samovolného rozpadu staveb by nebyly nijak řešeny případné dopady na ochranu zdraví a života osob a zvířat, protože by je nebylo možné zodpovědně predikovat. Rovněž stanovení případných podmínek pro odstranění stavby stavebním úřadem je v případě samovolného rozpadu zcela nereálné. V této souvislosti podotýkáme, že podkladem, který by stavební úřad obdržel od vodoprávního úřadu, je pouhé vyjádření, které není na rozdíl od závazného stanoviska závazným vstupem do řízení. Konstrukce tohoto ustanovení pak může zapříčinit to, že vodoprávní úřad by předpokládal uložení podmínek na základě svého vyjádření, ale stavební úřad by nevydal usnesení o zahájení řízení do 30 dnů od oznámení, tj. odstranění stavby by vzhledem k povaze vyjádření nebylo nijak usměrněno.
S ohledem na terminologii a systematiku stavebního zákona požadujeme uvažovat spíše o konstrukci, kdy při splnění zákonem předem stanovených podmínek může být takovéto odstranění vodního díla povoleno ze strany stavebního úřadu prvním úkonem stavebního úřadu v řízení (viz např. § 247 odst. 3 stavebního zákona).
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Ustanovení § 55c reaguje na skutečnost, ke které dochází desetiletí tedy, že se vodní díla vlivem přírodních sil rozpadají, případně se jedná o situace, kdy vodní dílo je zničeno povodní. Jedná se tedy o vodní díla, která prakticky zanikla. Ustanovení § 55c tak umožňuje dát do souladu právní stav se skutečností. Aplikace tohoto ustanovení nepůsobí v praxi žádné problémy. Vlastníci nejsou schopni případně ani motivováni v některých případech vodní díla udržovat v kolaudovaném stavu, délka upravených vodních toků je odhadována na několik desítek tisíc km. Tyto režimy oznámení jsou vhodné pro aplikaci opatření, která vzejdou např. z právě zpracovávaných studií obnovy vodních toku poškozených povodněmi v září roku 2024 na Jesenicku.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
6. K Čl. I bodu 9
V návaznosti na připomínku č. 4 požadujeme nepředkládat dokumentaci pro odstranění stavby.
Dále upozorňujeme, že novelizační bod by měl být rozdělen na samostatné novelizační body podle jednotlivých písmen, přičemž je třeba body formulovat „V § 55c odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova...“ atd.
Odůvodnění:
Tato dokumentace může obsahovat podstatné informace pro povolení odstranění stavby, a to například v návaznosti pro hodnocení podmínek pro samovolný rozpad.
Tato připomínka je zásadní.
ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO / VYSVĚTLENO
Legislativně technickou připomínku akceptujeme.
Ustanovení § 55c nepůsobí v praxi nepůsobí žádné problémy. Zachování možnosti odstranění vodních děl za účelem obnovy nebo vytvoření přirozených koryt drobných vodních toků na základě oznámení považujeme za nezbytné a je třeba jej ve vodním zákoně zachovat.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
7. K Čl. I bodu 10
Požadujeme novelizační bod z návrhu vypustit.
Odůvodnění:
Navržené ustanovení není kompatibilní se stavebním zákonem, nedodržuje zavedenou terminologii. Stavební zákon používá termín „změna dokončené stavby“, pod kterým se rozumí změna užívání stavby, nástavba, přístavba, a právě i stavební úprava. Změnit stavbu lze v souladu se stavebním zákonem pouze na základě povolení (rozhodnutí). V důvodové zprávě jsou navíc jako příklady změn vodního díla uvedeny zásahy, které nejsou z hlediska stavebního zákona stavbou ani změnou stavby. Domníváme se, že v mnoha případech by se nejednalo o změny stavby vodního díla, ale např. o změnu využití území, kam se řadí i terénní úpravy.
Nesouhlasíme s rozšiřováním institutu oznámení na tuto oblast. Stavební zákon je postaven na principu povolení záměru rozhodnutím, kdy odstranění speciálních režimů bylo jedním z cílů rekodifikace stavebního práva. Považujeme za nutné odmítnout navrženou koncepci posouzení toho, zda došlo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků. Podle odstavce 3 písm. b) by toto mělo být součástí vyjádření vodoprávního úřadu, ale vyjádření není závazné, nemá povahu závazného stanoviska. Odpovědnost za toto posouzení by pak v případě řízení o povolení stavby byla přenesena na stavební úřad, který by toto musel v řízení posoudit, přičemž vzhledem k povaze vyjádření by posouzení provedené vodoprávním úřadem pro něj bylo pouze nezávazným podkladem.
Stavební zákon nezná náležitosti „žádosti o povolení změny stavby“. Jak již bylo zmíněno výše, jedná se o povolení změny dokončené stavby, přičemž se postupuje obdobně jako v případě povolení stavby nové. Žádost o povolení změny dokončené stavby se podává, stejně jako žádost o novou stavbu, na formuláři „Žádost o povolení stavby nebo zařízení“, který stanoví příloha č. 3 vyhlášky č. 149/2024 Sb., o provedení některých ustanovení stavebního zákona. Součástí záměru zahrnutého v této žádosti může být i změna využití území (včetně terénních úprav). V případě změny využití území (bez toho, kdy je součástí záměru i stavba vodního díla) pak slouží k podání žádosti formulář „Žádost o povolení změny využití území“, který je stanoven přílohou č. 5 téže vyhlášky.
V případě navrženého odstavce 4 se stanoví, že „Na odstranění vad oznámení podle odstavce 3 se použije § 55c odst. 5 a 6 obdobně.“. To by ale v konečném důsledku znamenalo, že v případě neodstranění vad oznámení by stavební úřad zahajoval řízení o odstranění stavby, a nikoliv řízení o povolení záměru. Domníváme se, že toto nebylo záměrem.
S ohledem na terminologii a systematiku stavebního zákona doporučujeme uvažovat spíše o konstrukci, kdy při splnění zákonem předem stanovených podmínek může být tato změna stavby/vodního díla povolena ze strany stavebního úřadu jako první úkon stavebního úřadu v řízení (viz např. § 212 stavebního zákona).
Tato připomínka je zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
8. K Čl. I bodu 20
Požadujeme novelizační bod vypustit.
Pokud by připomínka nebyla akceptována, upozorňujeme, že za slovo „vkládají“ by mělo být vloženo slovo „nové“ a poslední věta v odstavci 4 by měla být uvedena jako samostatná věta mimo uvozovky.
Odůvodnění:
Navržené ustanovení zakládá právní nejistotu pro vlastníky pozemků a existujících staveb. Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, v § 28 definuje požadavky na výstavbu v záplavovém území, mimo aktivní zónu. Z navržené právní úpravy není zřejmé, jaký dopad budou mít navržená ustanovení na nové stavby a jaký na změny dokončených staveb. Individuální povodňová ochrana není v textu zákona nijak upřesněna z hlediska jejích dopadů na stavby. Příklady uvedené v důvodové zprávě není vždy možné do povolení stavby promítnout z hlediska podrobnosti povolení a dokumentace (např. vakové prvky pro hrazení stavebních otvorů). Jedná se o další požadavek na stavby, který není nikde přesně konkretizován a není zcela jasné, jak se bude projektovat a ověřovat. Kompenzační opatření rovněž považujeme za nedostatečně definovaná.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
9. K Čl. I bodu 23
Doporučujeme zvážit úpravu tohoto bodu nebo jeho přesun do samostatného odstavce či ustanovení jako samostatného pravidla pro dokládání splnění požadavků s důsledky, že v případě splnění těchto požadavků nebude takovéto vypouštění vyžadovat povolení k nakládání s vodami a zároveň osvobození od poplatků. Dále upozorňujeme, že v rámci písmene nemůže být uvedena samostatná věta (je možné text upravit za použití středníku).
Odůvodnění:
Odkazujeme na odůvodnění připomínky č. 1, přičemž doplňujeme, že se splnění požadavků stanovuje doložit již čtvrtému subjektu.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
1. K části první, článku I, bodu 1 (§ 8 odst. 3 písm. g) vodního zákona) Domníváme se, že uvedené ustanovení v navržené podobě může být pokládáno za dvojznačné. Proto požadujeme kromě vložení nového textu upravit slovosled ve stávajícím ustanovení. Celé ustanovení tak bude znít:
"g) k vypuštění odpadních vod do vod povrchových z odlehčovacích komor splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a), přičemž splnění těchto požadavků prokáže znečišťovatel příslušnému vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu způsobem uvedeným v § 89b písm. f) tohoto zákona,“.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2.
K části první, článku I, bodu 11 (§ 55f odst. 1 vodního zákona) § 55f odst. 1 vodního zákona používá příkladmé výčty při vymezení údajů evidovaných v registru domovních čistíren odpadních vod a bezodtokových jímek. Tento legislativní postup se obecně nedoporučuje. Zákon by měl evidované údaje vymezit jednoznačně. Požadujeme proto zrušit slovo „zejména“ ve větě druhé a větě třetí a výčet doplnit.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3. K důvodové správě, 1. Obecné části, kapitolám d) a f) Kapitola d) - Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky není dostačující. Dále není pravdivé tvrzení předkladatele v kapitole f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a sice tvrzení, že navrhovaná úprava se nedotýká mezinárodních smluv. Důvody spolu úzce souvisejí. § 55h návrhu totiž zasahuje do výkonu vlastnického práva a může též zasáhnout do nedotknutelnosti obydlí. Obě práva přitom požívají ústavněprávní ochrany, a to Listinou základních práva a svobod a dále mezinárodními smlouvami, které jsou na základě článku 10 Ústavy ČR součástí právního řádu. Jedná se zejména o Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, a Dodatkový protokol k této úmluvě, oba dokumenty publikované pod č. 209/1992 Sb., a dále též o Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, publikovaný pod č. 120/1976 Sb. Z judikatury Ústavního soudu ČR přitom vyplývá, že ustanovení mezinárodních smluv i lidských právech a svobodách jsou součástí ústavního pořádku. Požadujeme proto do kapitoly d) doplnit zhodnocení souladu návrhu s uvedenými dokumenty, a to ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu ČR. Dále požadujeme v kapitole f) odkázat na zhodnocení provedené v kapitole d).
Zásadní připomínka.
AKCEPTOVÁNO
Důvodová zpráva byla v požadovaném smyslu doplněna. Návrh se dotýká problematicky vyvlastnění, které je nejzávažnějším zásahem do vlastnického práva. Jeho základní rámec a mantinely na ústavní úrovni vymezuje čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, který stanoví: „Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“. Předmětný návrh je s uvedenými principy vyvlastnění v souladu.
Navrhovaná úprava s ohledem na změny v návrhu zákona týkající se procesu zřizování protipovodňových staveb a s ním spojeným vyvlastňovacím řízením s možným dopadem na práva osob souvisí zejména s Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a Evropskou úmluvou o lidských právech. Navrhovaná úprava je s těmito smlouvami v souladu.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4.
K návrhu zákona obecně po formální stránce - Doporučujeme v celém návrhu zákona upravit zarovnání normativního textu v souladu s čl. 26 Legislativních pravidel vlády.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5.
K části první, článku I, bodu 2 (§ 9 odst. 2 vodního zákona) - Doporučujeme slovo „a“ nahradit středníkem, alternativně doporučujeme za slova „objem vypouštěných odpadních vod“ vložit čárku.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
6.
K části první, článku I, bodu 4 (§ 38 odst. 6 vodního zákona) - V nově vkládaném textu doporučujeme vložit za slova „bylo-li stanoveno toto sledování“ čárku. Dále dáváme ke zvážení, zda by z důvodu větší přehlednosti neměl být celý odstavec 6 rozdělen do několika odstavců.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
7.
K části první, článku I, bodu 5 (§ 38 odst. 6 vodního zákona) - Doporučujeme v nově vkládaném textu do věty třetí vložit za slova „stanoví vodoprávní úřad“ slovo „nejvyšší“. Celá věta třetí by pak zněla: „Při povolování vypouštění odpadních vod do vod podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvyšší přípustné hodnoty znečištění na základě ukazatelů vyjadřujících stav podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazatelů a hodnot přípustného znečištění podzemních vod, ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních vod a náležitostí a podmínek povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které stanoví vláda nařízením, a nejlepších dostupných technik59).“. Dále dáváme ke zvážení, zda z důvodu větší přehlednosti neměl být celý odstavec 9 rozdělen do několika odstavců.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
8. K části první, článku I, bodu 6 (poznámka pod čarou č. 32a))
Domníváme se, že poznámka pod čarou č. 32 by správně měla znít takto: „32a) § 12 písm. a) zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů.“
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
9. K části první, článku I, bodu 10 (§ 55d vodního zákona)
V návětí doporučujeme slova „který zní:“ nahradit slovy „který včetně nadpisu zní:“.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
10. K části první, článku I, bodu 23 (§ 89b písm. f))
Doporučujeme v § 89b na konci písm. f) nahradit tečku středníkem a doplňovaný text začít malým písmenem „s“. Důvodem je zachování jednotného větného rámce celého § 89b.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
11. K důvodové zprávě, k článku 1. OBECNÁ ČÁST písm. a) a b) (str. 3): Doporučujeme upravit formální chybu, kdy zřejmě došlo k přehození odstavce nad nadpisem písm. b), kdy tento odstavec obsahově náleží k odst. b).
VYSVĚTLENO
Příslušný odstavec je dle našeho názoru v souladu s požadavky čl. 9 odst. 2 písm. a) a b) LPV.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
12. K důvodové zprávě, k článku 1. písm. f): Doporučujeme doplnit vyhodnocení slučitelnosti s Evropskou úmluvou o lidských právech (EÚLP). Slučitelnost s EÚLP a příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva je povinnou součástí vyhodnocení souladu úpravy s mezinárodními smlouvami podle čl. 4/4 ve spojení s čl. 9/2/f Legislativních pravidel vlády, i s ohledem na změny v návrhu zákona týkající se procesu zřizování protipovodňových staveb a s ním spojeným vyvlastňovacím řízením s možným dopadem na práva osob.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
13.
K důvodové zprávě, k článku 1 písm. g): V části „Dopady na podnikatelské prostředí České republiky“ doporučujeme blíže popsat dopady na podnikatelské prostředí – dopady na podnikatele, kteří nyní uvažují nad výstavbou, kdy může dojít k omezení možnosti zamýšlené výstavby či stanovení dalších podmínek pro výstavbu či zajištění individuální ochrany před povodněmi, které mohou mít dopad na náklady podnikatelského projektu.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Ministerstvo obrany
Požadujeme výslovně doplnit újezdní úřady i do § 77, a to následovně:
Díl 3
Povodňové orgány
§ 77
(1) Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.
(2) V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány
a) orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy, a újezdní úřady na území vojenských újezdů,
c) krajské úřady,
d) Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra.34)
(3) Po dobu povodně jsou povodňovými orgány
a) povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy,
b) povodňové komise obcí s rozšířenou působností a, v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy, a povodňové komise újezdních úřadů pro území vojenských újezdů.
c) povodňové komise krajů,
d) Ústřední povodňová komise.
(4) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně příslušných povodňových orgánů, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.
Odůvodnění:
V souvislosti s povodněmi, které zasáhly území státu v měsíci září, vyvstala otázka právního postavení újezdních úřadů jako povodňových orgánů a s tím spojená problematika řešení povodňových situací na území vojenských újezdů. Na základě získaných zkušeností bylo na pracovní úrovni projednáno vložení zákonného ustanovení újezdních úřadů do vodního zákona jako povodňových orgánů.
S ohledem na srozumitelnost a jednoznačnost toho, že újezdní úřady jsou povodňovým orgánem, navrhujeme toto výslovně doplnit i do § 77.
Tato připomínka je zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Ministerstvo financí
1. Materiál přímo nehovoří o jasné potřebě navyšovat objem prostředků na platy a počet přepočtených úvazků v kapitole 315 - MŽP. Případné dopady do objemu prostředků na platy a počtu míst požadujeme zajistit v rámci stávajícího limitu objemu prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci a v rámci stávajícího limitu počtu zaměstnanců kapitoly 315 - MŽP. Požadujeme v tomto smyslu doplnit důvodovou i předkládací zprávu.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Návrh negeneruje náklady na státní rozpočet, tudíž nebude požadováno navýšení finančních prostředků nad rámec stávajícího schváleného rozpočtu kapitoly 315 – MŽP. Bude v tomto smyslu doplněno do důvodové a předkládací zprávy.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2. Výdaje Ministerstva životního prostředí vyčíslené v souvislosti s předloženou právní úpravou je nutné pokrýt v rámci schváleného limitu výdajů kapitoly 315 - Ministerstvo životního prostředí pro příslušný rok, a to bez požadavku na navýšení. Požadujeme v tomto smyslu doplnit důvodovou i předkládací zprávu.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Návrh negeneruje náklady na státní rozpočet, tudíž nebude požadováno navýšení finančních prostředků nad rámec stávajícího schváleného rozpočtu kapitoly 315 – MŽP. Bude v tomto smyslu doplněno do důvodové a předkládací zprávy.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3. Předkládací zpráva není zpracována v souladu s Jednacím řádem vlády, čl. IV, bodem 7, neboť neobsahuje informace o finančních dopadech. Požadujeme v tomto smyslu předkládací zprávu doplnit.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
RIA obsahuje vyhodnocení nákladů a přínosů variant v souladu s Obecnými zásady pro hodnocení dopadů regulace a proporčně k dopadům variant v závislosti na dostupnost dat.
Na základě MPŘ nebude předmětná úprava v návrhu novely zahrnuta.
Bude v tomto smyslu doplněno do důvodové a předkládací zprávy.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4. V Důvodové zprávě je uvedeno, že „Hospodářské a finanční dopady navrhované právní úpravy na státní a ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí a životní prostředí jsou podrobněji řešeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA)“. RIA však podrobnější vyhodnocení nákladů a přínosů neobsahuje. Chybí též informace, zda jsou na náklady v souvislosti s prevencí znečištění povrchových vod v kapitole MŽP prostředky zajištěny. Materiál tak nesplňuje požadavky čl. 9 Legislativních pravidel vlády a informace je třeba doplnit.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
RIA obsahuje vyhodnocení nákladů a přínosů variant v souladu s Obecnými zásady pro hodnocení dopadů regulace a proporčně k dopadům variant v závislosti na dostupnost dat.
Na základě MPŘ nebude předmětná úprava v návrhu novely zahrnuta.
Důvodová zpráva bude v požadovaném smyslu doplněna.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5. K bodu 11: V novém § 55h se vlastníkovi soustavy domovních čistíren odpadních vod ukládá m.j. i povinnost „zpracovat a realizovat plán financování její obnovy, vytvářet rezervu finančních prostředků na její obnovu a dokládat její použití pro tyto účely. Náležitosti zpracování a realizace plánu financování obnovy, způsob vytváření rezervy finančních prostředků včetně stanovení kritérií pro definici soustavy domovních čistíren odpadních vod stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.“ V materiálu však nenacházíme vyhodnocení dopadu této nové povinnosti do hospodaření obcí (a dalších subjektů, na něž se bude povinnost vztahovat), ani bližší informaci o obsahu vyhlášky MŽP, k jejímuž vydání bude MŽP zmocněno. Očekávané dopady žádáme vyčíslit.
Předpokládáme sice, že prováděcí vyhláška bude v souladu s čl. 10 odst. 5 Legislativních pravidel vlády součástí materiálu předloženého vládě, nicméně bychom uvítali, kdyby předkladatel sdělil rámcovou představu o obsahu vyhlášky (zejména pokud jde o vytváření finanční rezervy) již v této fázi projednání návrhu zákona.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Na základě MPŘ nebude předmětná úprava v návrhu novely zahrnuta.
Povinnost vytvářet rezervu finančních prostředků na obnovu a údržbu soustavy DČOV nezpůsobí přímé dopady ve smyslu navýšení investičních či provozních nákladů pro vlastníky soustav DČOV. Již nyní mají vlastníci individuálních systémů povinnost zajistit čištění odpadních vod a ochranu životního prostředí na úrovni stokových soustav. Povinnost vytváření finanční rezervy pro plnění této funkce pak naopak usnadňuje obnovu a údržbu systémů a zaručuje, že vlastník soustavy bude mít pro plnění povinností dostatečné finanční prostředky. Návrh tedy nepředpokládá dopady do veřejných rozpočtů.
V tomto smyslu bude doplněna důvodová a předkládací zpráva.
ROZPOR
6. K čl. I bodu 23: Požaduje se vysvětlit nutnost navrhované úpravy § 89b písm. f). V obecné části důvodové zprávy je uvedeno: „Stávající právní úprava však výslovně nestanoví způsob prokázání splnění tohoto kritéria, což předkládaný návrh napravuje.“ Česká republika je zemí, jejíž právní řád náleží do středoevropské oblasti kontinentálního práva, kde se uplatňuje zásada volného hodnocení důkazů, a není běžné zavádět legální teorii důkazní. Zásada volného hodnocení důkazů použitelná na daný případ vyplývá z § 8 daňového řádu, přičemž podle § 93 daňového řádu lze jako důkazního prostředku použít v zásadě cokoliv, čímž lze zjistit skutečný stav věci. V tomto směru návrh „napravuje“ něco, co nepotřebuje nápravu. Limitace důkazních prostředků navíc není dostatečně odůvodněna a není zjevné, z jakého důvodu by nemohl poplatník nárok na osvobození na výzvu správce poplatku prokázat i jiným způsobem (vycházeje z § 89o odst. 3, podle kterého se v případě plného osvobození přiznání nepodává). Správce poplatku je pak následně v souladu s § 8 daňového řádu povinen poplatníkem předložené důkazy posoudit podle své úvahy, avšak tak, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. To současně umožňuje vydání předvídatelné metodiky, na jejímž základě bude správce poplatku prokázání nároku na osvobození hodnotit a ve které povedou daňové subjekty k předložení dané listiny.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
7. K bodu 35 (k Příloze č. 2, část A): uplatňujeme zásadní připomínku k navrženému vložení slova „obyvatelstva“ z důvodu nemožnosti aplikovat toto rozlišení účelu užití v praxi: provozovatelé v oboru VaK (vodárenské subjekty) nemohou při odběru rozlišit, zda vyrobenou pitnou vodu čerpají pro účely dodávky pitné vody pro obyvatelstvo nebo pro právnické osoby a ani při zpracování kalkulací cen pro vodné není možné toto rozlišit.
V případě vodárenského subjektu, který by zajišťoval dodávky pitné vody jak pro obyvatelstvo, tak pro právnické osoby (tj. odběr vody by byl realizován se sazbou 2 Kč/m3 i 3 Kč/m3), není jasné, zda by vodárenský subjekt do ceny materiálu v kalkulaci pro cenu pro vodné uváděl průměr (podle odhadovaného objemu?). Každopádně tento způsob vyčíslení celkové částky za odběr by ve výsledku vedl k růstu cen vstupů, resp. nákladů na materiál, který se může promítnout do růstu výsledné ceny pro vodné pro obyvatelstvo.
Samotné slovo „obyvatelstvo“ není nikde ve vodním zákoně ani v zákoně o vodovodech a kanalizacích v souvislosti se zásobováním nebo s dodávkou pitné vody definováno: v zákoně o VaK se v souvislost se smlouvou o dodávce pitné vody zmiňuje odběratel, nikoli obyvatelstvo a ani dále nikde
v zákoně není „obyvatelstvo“ ve spojení s dodávkou pitné vody použito.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
8. K materiálu obecně (nad rámec): S ohledem na skutečnost, že poplatková přiznání k poplatkům podle vodního zákona jsou formulářovým podáním podle daňového řádu, je nutné jejich obsah stanovit vyhláškou. Z tohoto důvodu se požaduje v § 88j a § 89o text odstavce 4 nahradit například takto: „Vyhlášku podle § 72 odst. 4 a 5 daňového řádu vydává Ministerstvo životního prostředí.“.
Zásadní připomínka.
NEAKCEPTOVÁNO
Návrh je nad rámec předmětné novely vodního zákona.
ROZPOR
9. Doporučuje se celý návrh uvést do souladu s Legislativními pravidly vlády. (např. v čl. I bod 1 uvést do souladu se čl. 58 odst. 8 a 9, namísto obtížně přehledného bodu 5 s mnoha změnami uvést „odstavec 8 zní:“, protože uzuálně se
v jednom novelizačním bodě slučují nanejvýše 3 různé změny, rozdělit bod 8 na dva různé novelizační body, z návětí bodu 11 odstranit slova „a poznámky pod čarou“, jelikož v § 55h až 55e není žádná poznámka pod čarou a slovo nadpisu uvést v množném čísle atp.).
AKCEPTOVÁNO
10. V nadpisu názvu zákona doporučujeme vložit čárku před slova „a zákon č. 123/1998 Sb.,“ dále vložit čárku za slova
„o životním prostředí“ a vložit slova „ve znění pozdějších předpisů“.
VYSVĚTLENO
Novela zák. č. 123/1998 Sb. byla z návrhu vypuštěna.
11. K Čl. I: V úvodní větě doporučujeme vložit čárku za slova „zákona č. 403/2020 Sb.“, odstranit slovo „a“ před slovy „zákona č. 544/2020 Sb.,“, vložit slova „zákona č.“ před text „284/2021 Sb.,“, „149/2023 Sb.“ a „182/2024 Sb.“. Za text „182/2024 Sb.“ doporučujeme vložit čárku.
AKCEPTOVÁNO
12. K bodu 5: Na konci textu před větou poslední doporučujeme odstranit dvojtečku za slovy „se doplňuje věta“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
13. K bodu 9: Doporučujeme text „písm. b)“ a „písm. c)“ nahradit textem „písmenu b)“ a „písmenu c)“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
14. K bodu 10: V § 55d odst. 3 doporučujeme odstranit dvojtečku za slovem „obsahuje“.
AKCEPTOVÁNO
15. K bodu 11: Doporučujeme odstranit paragrafovou značku před textem „55h“.
AKCEPTOVÁNO
16. K bodu 17: Doporučujeme text odstavce 3 vložit na nový samostatný řádek.
AKCEPTOVÁNO
17. K bodu 20: V odstavci 4 doporučujeme vložit uvozovky nahoře za slova „odtokové poměry“. Dále doporučujeme větu poslední vložit na nový samostatný řádek a odstranit uvozovky nahoře a jednu tečku.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
18. K bodu 27: Doporučujeme text „odst. 14“ nahradit textem „odstavci 14“.
AKCEPTOVÁNO
19. K bodu 30: Doporučujeme slova „v písmenu a)“ nahradit textem „písm. a)“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
20. K bodu 33: Doporučujeme text „písmenu a)“ nahradit textem „písm. a)“ a dále slovo „slovo“ nahradit slovem „text“ a slovo „slovem“ nahradit slovem „textem“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
21. K bodu 36: Doporučujeme slovo „bodu“ nahradit slovem „bodě“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
22. K bodu 37: Doporučujeme slovo „bodu“ nahradit slovem „bodě“. Dále doporučujeme sjednotit terminologii ve slovech „prvním sloupci, druhém sloupci, třetím sloupci a čtvrtém sloupci“, nebo případně „sloupci prvním, sloupci druhém, sloupci třetím a sloupci čtvrtém“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
23. K Čl. II: V bodě 2. doporučujeme slovo „dvou“ nahradit číslovkou „2“.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
24. K Čl. IV: Doporučujeme odstranit zkratku „č.“ před číslovkou „11“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
25. K Závěrečné zprávě RIA (str. 68)
– v bodě 3.3 Dopady na podnikatelské prostředí je v úvodu stejný text jako u bodu 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Doporučujeme text upravit nebo vypustit.
- v bodě 3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky není vyznačeno ANO/NE.
VYSVĚTLENO
Dopady jsou obdobné, ale na dva druhy subjektů, tudíž se znění částečně opakuje.
Ministerstvo zdravotnictví
K návrhu zákona
1. K bodu 10 (§ 55d)
Požadujeme upřesnit, zda se bude moct Ministerstvo zdravotnictví, respektive Český inspektorát lázní a zřídel (dále jen „ČIL“), vyjadřovat ke změnám vodních děl podle § 55d návrhu zákona.
V současné době se při povolování staveb vyjadřuje ČIL podle § 184 odst. 2 písm. e) StavZ ve spojení s § 37 odst. 3 lázeňského zákona.
1. Bude tedy možné postupovat obdobně i v případě změny vodního díla, které je ve smyslu § 55 vodního zákona rovněž „stavbou“ [používá-li StavZ pojem „stavba“, rozumí se tím podle okolností také „změna dokončené stavby“ (§ 5 odst. 6 StavZ) a „změnou dokončené stavby“ se rozumí také změna v užívání stavby spočívající ve změně v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život nebo veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí (§ 6 odst. 2 písm. d) StavZ)]? Respektive, bude se moct v případě změny vodního díla postupovat následovně, a to na navrhovanou úpravu změny vodního díla zakotvenou § 55d odst. 3 písm. a), tj. že oznámení musí obsahovat náležitosti žádosti o povolení změny stavby podle stavebního zákona, aplikovat § 184 odst. 2 písm. e) StavZ, který mezi náležitosti žádosti řadí také vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo náležitosti žádosti podle § 177, není-li vyjádření nebo závazné stanovisko součástí žádosti (a to s ohledem právě na výše odkazované ustanovení § 5 odst. 6 StavZ), ve spojení s § 37 odst. 3 lázeňského zákona, podle kterého v ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle stavebního zákona vydat bez vyjádření ministerstva povolení záměru, povolení k odstranění stavby, nebo nařízení odstranění stavby nebo terénních úprav?
2. Pokud by tento postup možný nebyl, navrhujeme do odstavce 3 doplnit písmeno c), které zní:
„c) vyjádření ministerstva z hlediska splnění podmínek podle odstavce 2, je-li vodní dílo podle odstavce 1 v ochranném pásmu zdroje nebo na území lázeňského místa.“.
Zároveň bude pravděpodobně nutné doplnit oprávnění Ministerstva zdravotnictví vyjadřovat se ke změnám vodních děl, a to s ohledem na znění § 37 lázeňského zákona.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vyňato.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2. K názvu
Doporučujeme za slovo „předpisů“ vložit čárku a za slovo „prostředí“ doplnit dovětek „, ve znění pozdějších předpisů“. V prvním případě se pravděpodobně jedná pouze o chybu v psaní, ve druhém případě je třeba doplnit tento dovětek, neboť předmětný zákon byl již několikrát novelizován, a to v souladu s čl. 31 odst. 2 Legislativních pravidel vlády (dále jen „LPV“).
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3. K části první, čl. I, úvodní větě
Doporučujeme za slovy „zákona č. 403/2020 Sb.“ slovo „a“ nahradit čárkou, před text „284/2021 Sb.“, „149/2023 Sb.“ a „182/2024 Sb.“ vložit slova „zákona č.“ a před slova „se mění takto“ vložit čárku, pravděpodobně se jedná pouze o chyby v psaní.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4. K části první, čl. I, bodu 1
Doporučujeme úvodní část textu bodu novely nahradit takto „V § 8 odst. 3 se na konci textu písmene g) doplňují slova“, a to v souladu s čl. 58 odst. 7 a 8 písm. e) LPV.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5. K části první, čl. I, bodu 2
Doporučujeme úvodní část textu bodu novely nahradit takto „V § 9 se na konci odstavce 2 doplňuje věta“, a to v souladu s čl. 58 odst. 7 a 8 písm. b) LPV.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
6. K části první, čl. I, bodu 5
Doporučujeme text bodu novely formulovat následovně „V § 38 odstavec 9 zní“, a zejména s ohledem na nepřehlednost aktuálního znění novelizačního bodu.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
7. K části první, čl. I, bodu 9
Doporučujeme úvodní část textu bodu novely nahradit takto „V § 55 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova“, a to v souladu s čl. 58 odst. 7 a 8 písm. e) LPV. Druhou část textu bodu novely týkající se písmene b) doporučujeme formulovat jako další novelizační bod nebo upravit obdobně.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
8. K části první, čl. I, bodu 11
Doporučujeme v úvodní části textu bodu novely slovo „doplňují“ nahradit slovem „vkládají“, a to v souladu s čl. 58 odst. 1 a 2 písm. a) LPV. Dále doporučujeme slova „a poznámky pod čarou“ zrušit, neboť zde žádná poznámka pod čarou uvedena není.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
9. K části první, čl. I, bodu 13
Doporučujeme za slovo „opakování“ vložit čárku, pravděpodobně se jedná pouze o chybu v psaní. Ve smyslu této připomínky doporučujeme upravit platné znění.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
10. K části první, čl. I, bodu 20
Doporučujeme v úvodní části textu bodu novely za slovo „vkládají“ vložit slovo „nové“, a to v souladu s čl. 58 odst. 1 a 2 písm. i) LPV, za slovo „poměry.“ doplnit horní uvozovky a tečku, neboť zde končí vkládaný text, a za slovy „odstavce 5.“ horní uvozovky a tečku vypustit.
11. K části první, čl. I, bodu 24
Doporučujeme úvodní část text bodu novely nahradit takto „V § 89c se na konci textu odstavce 1 doplňují slova“, a to v souladu s čl. 58 odst. 7 a 8 písm. d) LPV.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
12. K části první, čl. I, bodu 25
Doporučujeme v textu bodu novely slovo „doplňují“ nahradit slovem „vkládají“, a to v souladu s čl. 58 odst. 5 a 6 písm. d) LPV.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
13. K části první, čl. I, bodu 30 a 33
Doporučujeme slovo „písmenu“ nahradit textem „písm.“, a to v souladu s čl. 57 odst. 3 a 4 písm. f) LPV.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
14. K části první, čl. I, bodu 36
Doporučujeme slovo „Ukazatel“ nahradit slovem „UKAZATEL“, slovo „text“ nahradit slovem „slova“ a slovo „doplňuje“ nahradit slovem „doplňují“, pravděpodobně se jedná pouze o chyby v psaní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
15. K části první, čl. I, bodu 37
Doporučujeme slovo „Ukazatel“ nahradit slovem „UKAZATEL“ a slova „doplňuje text“ nahradit slovy „doplňují slova“, pravděpodobně se jedná pouze o chyby v psaní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
16. K části druhé, čl. III, úvodní větě
Doporučujeme v úvodní větě za citací zákona vložit slova „ve znění zákona č. 6/2005 Sb., zákona č. 83/2015 Sb. a zákona č. 224/2023 Sb.,“, a to v souladu s čl. 65 odst. 2 LPV.
VYSTVĚTLENO
Novela zák. č. 123/1998 Sb. byla z návrhu vypuštěna.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K platnému znění
17. K platnému znění vodního zákona
1. Doporučujeme v nadpisu za slova „(vodní zákon),“ vložit slova „ve znění pozdějších předpisů,“, pravděpodobně se jedná pouze o opomenutí.
2. Doporučujeme v § 38 odst. 6 poznámku pod čarou č. 58 uvést v horním indexu, pravděpodobně se jedná pouze o chybu v psaní.
3. Doporučujeme v § 54 zrušit slova „Poznámka pod čarou č. 32a) zní:“ a uvést poznámku pod čarou samostatně, a to buď přímo v textu pouze s grafickým oddělením, nebo v zápatí stránky.
4. Doporučujeme v § 126 odst. 6 zrušit tučné označení slova „povoleným“, neboť zrušení části textu se vyznačuje pouze přeškrtnutím.
AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ
Změny ustanovení § 38 odst. 6 a § 126 odst. 6 byly z návrhu vypuštěny.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
18. K platnému znění zákona o právu na informace o životním prostředí
Doporučujeme v nadpisu za slovo „prostředí,“ vložit slova „ve znění pozdějších předpisů,“.
VYSTVĚTLENO
Novela zák. č. 123/1998 Sb. byla z návrhu vypuštěna.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K důvodové zprávě
19. K obecné části, obecně
Doporučujeme nadpisy kapitol k) až n) začít velkým písmenem.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
20. K obecné části, kapitola a)
1. Doporučujeme na konci textu druhého odstavce doplnit tečku.
2. Doporučujeme v šestém odstavci slovo „mající“ nahradit slovem „majících“, za slovy „vodních útvarů“ nahradti tečku čárkou, slovo „pásem“ nahradit slovem „pásmech“ a za slova „odpadních vod“ vložit čárku.
3. Doporučujeme v devátém odstavci před slova „a 3 Kč/m3“ vložit čárku.
AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ
Problematika odlehčovacích komor i upřesnění účelu užití podzemní vody byla z návrhu vypuštěna - nebude tedy ani součástí DZ.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
1. K obecné části, kapitola g)
Doporučujeme za slovem „cca“ zrušit tečku, slova „v souvislosti optimalizací“ nahradit slovy „v souvislosti s optimalizací“, slovo „dováděných nahradit slovem „odváděných“ a slova „povrchových primárně“ nahradit slovy „povrchových vod primárně“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
21. Ke zvláštní části, k čl. I, k bodům 1, 2, 4, 22, 23 a 24
Doporučujeme před slova „resp. příslušnou“ a za slova „odlehčovací komoru“ vložit čárku.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
22. Ke zvláštní části, k čl. I, k bodům 3 a 34
Doporučujeme za slovo „Navrhuje“ vložit slovo „se“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
23. Ke zvláštní části, k čl. I, k bodu 5
Doporučujeme za slovo „analogicky“ vložit čárku, za slovo „pokrok“ vložit konec závorky, slovo „vyjadřujících“ nahradit slovem „vyjadřující“ a slova „přípustných hodnot“ nahradit slovy „přípustné hodnoty“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
24. Ke zvláštní části, k čl. I, k bodu 8 a 9
Doporučujeme za slovem „již“ zrušit slovo „a“.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
25. Ke zvláštní části, k čl. I, k bodu 10
Doporučujeme na konec čtvrté odrážky doplnit čárku.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
26. Ke zvláštní části, k čl. I, k bodu 11
Doporučujeme v odůvodnění k § 55f slova „přechodných ustanovení“ nahradit slovy „přechodných ustanoveních“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
27. Ke zvláštní části, k čl. I, k bodu 11
Doporučujeme v odůvodnění k § 55f slova „přechodných ustanovení“ nahradit slovy „přechodných ustanoveních“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
28. Ke zvláštní části, k čl. I, k bodům 12 až 21, 26 a 28
Doporučujeme v odůvodnění k § 64a slova „např. rozumí“ zrušit a v odůvodnění k § 67 za slova „vyhlášky č. 146/2024 Sb.“ vložit čárku.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
29. Ke zvláštní části, k čl. I, k bodu 35
Doporučujeme v prvním odstavci přeformulovat třetí větu, neboť v současném znění nedává zcela jasný smysl a v pátém odstavci slovo „jiné“ nahradit slovem „jiná“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
30. Ke zvláštní části, k čl. II
Doporučujeme v odůvodnění k bodu č. 2 mezi slova „zpracovat nahradit“ vložit slovo „a“ nebo jinak upravit a v odůvodnění k bodu č. 3 v první větě za slovo „přičemž“ vložit slova „má být“ nebo jinak upravit.
VYSVĚTLENO
Připomínkovaná problematika byla z návrhu vypuštěna, nebude tedy ani součástí důvodové zprávy.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Ministerstvo zahraničních věcí
1) K čl I novelizačním bodům 30 a 33:
MZV doporučuje v těchto bodech označovat text obsahující toliko jedno slovo a text, v němž slovo zcela chybí, např. v bodě 30 text „p), q), r), nebo t)“ či v bodě 33 text „v)“, jako text, nikoli jako slova, a to s ohledem na čl. 57 odst. 3 legislativních pravidel vlády. Označován je text, který neobsahuje slova, ale pouze jedno slovo či pouze označení pododstavce.
VYSTVĚTLENO
Připomínkované ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2) K čl. IV a čl. II bodům 4 a 5 – k ustanovení o účinnosti a ustanovením přechodným:
Dle MZV je nezbytné stanovit dřívější účinnost ustanovení vodního zákona, která zavádějí komplexní úpravu provozu a kontroly domovních čistíren odpadních vod (dále jen „DČOV“) a bezodtokových jímek (dále jen „BJ“). Oproti předkladatelem navrhovaného nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2028 se navrhuje stanovit účinnost relevantních ustanovení ideálně jednotně s celým návrhem, tj. dnem 1. července 2025, nejpozději však dnem 1. ledna 2026.
Změnu účinnosti je třeba následně promítnout do lhůt stanovených v čl. II bodech 4 a 5, které se týkají registru DČOV a BJ.
Odůvodnění:
Předložený návrh novely vodního zákona mj. doplňuje chybějící právní úpravu individuálních zdrojů znečištění - DČOV a akumulačních BJ. Zavádí především jednotné požadavky na provozování těchto systémů a zakotvuje registr DČOV a BJ, který bude sloužit jako nástroj pro evidenci těchto zařízení a pro kontrolu plnění požadavků na jejich provoz.
V předkládací zprávě předkladatel zmiňuje probíhající řízení o porušení povinnosti plnění směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod proti několika členským státům Evropské unie. Řízení o porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie pro nedodržení povinností vyplývajících z citované směrnice vede Komise rovněž proti České republice, a to již od r. 2016. Řízení se nachází ve fázi odůvodněného stanoviska a reálně hrozí podání žaloby k Soudnímu dvoru EU. Je proto zásadní, aby Česká republika přijala rychlá a funkční opatření k nápravě, přičemž k těmto opatřením náleží také zefektivnění evidence a kontrol tzv. individuálních nebo jiných vyhovujících systémů, jimiž lze za určitých podmínek nahradit nedostatečné pokrytí některých území České republiky stokovými soustavami, které je České republice v daném řízení vytýkáno.
Předkladatel navrhuje účinnost ustanovení zavádějících komplexní úpravu provozu
a kontroly DČOV a BJ až od 1. ledna 2028, aniž by takové výrazné odložení účinnosti oproti účinnosti zbývajících ustanovení předloženého návrhu (která by měla nabýt účinnosti dnem 1. července 2025) zdůvodnil. Tento termín je však s ohledem na probíhající řízení zcela nedostatečný a stěží odůvodnitelný případnou argumentací (proti této připomínce) praktickými aspekty souvisejícími s přípravou prováděcí vyhlášky a technickou úpravou registru DČOV a BJ.
Změna účinnosti relevantních ustanovení si vyžádá změnu lhůt stanovených v čl. II bodech 4 a 5. Proto je třeba následně stanovit novou lhůtu, v níž předkladatel vytvoří registr DČOV a BJ (v předloženém návrhu je uvedeno datum 30. červen 2027), a lhůtu, do jejíhož uplynutí musí ten, kdo vypouští odpadní vody prostřednictvím DČOV nebo akumuluje odpadní vody v BJ, takové zařízení do výše uvedeného registru zapsat (v předloženém návrhu je uvedeno datum 30. červen 2028).
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno. Bude řešeno v rámci transpoziční novely směrnice č. 2024/3019 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/3019
ze dne 27. listopadu 2024
o čištění městských odpadních vod
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Ministerstvo spravedlnosti
1. K nadpisu návrhu
V nadpisu návrhu doporučujeme za slova „pozdějších předpisů“ vložit čárku. Dále upozorňujeme, že i zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, byl novelizován. Proto v nadpisu návrhu dále doporučujeme za slova „životním prostředí“ doplnit slova „, ve znění pozdějších předpisů“.
VYSTVĚTLENO
Novela zák. č. 123/1998 Sb. byla z návrhu vypuštěna.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2. K úvodní větě čl. I
Není zřejmé, proč je na konci výčtu zákonů, v jejichž znění je novelizovaný zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), platný, změněn způsob uvedení novelizačních zákonů. Zároveň ve výčtu zákonů, v jejichž znění je vodní zákon platný, chybí zákon č. 261/2021 Sb. a zákon č. 364/2021 Sb. Doporučujeme, aby byl výčet novelizačních zákonů, v jejichž znění je vodní zákon platný, doplněn o zákon č. 261/2021 Sb. a zákon č. 364/2021 Sb., a aby způsob výčtu těchto zákonů byl jednotný, tedy aby za textem „403/2020 Sb.“ bylo slovo „a“ nahrazeno čárkou, a aby slova „284/2021 Sb., 149/2023 Sb., a 182/2024 Sb.“ byla nahrazena slovy „zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 364/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb. a zákona č. 182/2024 Sb.,“.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3. K čl. I bodu 1 [§ 8 odst. 3 písm. g)]
Novelizačním ustanovením je konkretizována výjimka z povinnosti mít povolení k nakládání s vodami v případě, že jsou odpadní vody vypouštěny do vod povrchových z odlehčovacích komor. Nově by odlehčovací komory, z nichž jsou odpadní vody vypouštěny, měly splňovat vybrané technické požadavky. Doporučujeme, aby nově doplňovaná slova, podle nichž by odlehčovací komory měly splňovat technické požadavky, byla vložena již za slova „odlehčovacích komor“, na něž se technické požadavky vztahují.
Dále doporučujeme konkretizovat odkaz na vyhlášku, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, např. odkazem na ní v nové poznámce pod čarou. Naopak odkaz na poznámku pod čarou č. 44a, v níž je obecně odkazováno na zákon o vodovodech a kanalizacích, nepřispívá zpřehlednění právního řádu, a proto jej doporučujeme z návrhu vypustit.
S ohledem na čl. 45 odst. 1 Legislativních pravidel vlády doporučujeme z nově doplňovaných slov vypustit slova „tohoto zákona“.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4. K čl. I bodu 7 (§ 55b)
Tímto novelizačním ustanovením dochází k doplnění vodního zákona o ustanovení, podle kterého se stavby na ochranu před povodněmi zřizují ve veřejném zájmu. Podle důvodové zprávy by tato změna měla přispět k usnadnění vyvlastňovacího řízení pro výstavbu staveb na ochranu před povodněmi. S ohledem na nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 ze dne 28. 6. 2005, Pl. ÚS 24/08 ze dne 17. 3. 2009 a Pl. ÚS 39/18 ze dne 22. 3. 2022 doporučujeme doplnit důvodovou zprávu o zhodnocení souladu této navrhované úpravy s ústavním pořádkem ČR.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo upraveno i v návaznosti na připomínky jiných připomínkových míst (zejm. ministra spravedlnosti a předsedy LRV) přeformulováno (viz platné znění s vyznačením změn).
Důvodová zpráva byla v požadovaném smyslu doplněna. Návrh se dotýká problematiky vyvlastnění, které je nejzávažnějším zásahem do vlastnického práva. Jeho základní rámec a mantinely na ústavní úrovni vymezuje čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, který stanoví: „Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“. Předmětný návrh je s uvedenými principy vyvlastnění v souladu.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5. K čl. I bodu 8
Ustanovením čl. I bodem 8 je navrhováno nahrazení slov v § 55c odst. 1 a vložení nového odstavce 2 a související přečíslování následujících odstavců. S ohledem na přehlednost doporučujeme změny spočívající v doplnění nového odstavce 2 a přečíslování následujících odstavců provádět samostatným novelizačním ustanovením. Za účelem jednoznačnosti navrhovaných změn také doporučujeme slova „za odstavec první“ nahradit slovy „za odstavec 1“.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
6. K čl. I bodu 11 (§ 55h odst. 3 věta první)
Návrh § 55h odst. 3 věty první stanoví, že soustavu domovních čistíren odpadních vod může provozovat pouze odborně způsobilá osoba. Ze současné textace není zřejmé, zda se požadavek odbornosti vztahuje na navrhované případy provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod, tedy jak na provozování na základě smlouvy s odborně způsobilou osobou, tak i na samostatné provozování prostřednictvím odborně způsobilé osoby. Proto doporučujeme návrh § 55h odst. 3 věty první zjednodušit např. tak, aby zněl „Provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod musí být zajišťováno prostřednictvím způsobilé osoby.“ Dále lze za účelem výslovného umožnění uzavřít smlouvu o provozování soustavy domovních čistíren vod doplnit větu druhou, která by mohla znít např.: „Vlastník soustavy domovních čistíren odpadních vod může uzavřít smlouvu o provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod s provozovatelem soustavy domovních čistíren odpadních vod.“.
Návrh § 55h odst. 3 také užívá pojmu „odborný provozovatel“. Vzhledem k tomu, že tento pojem není dále definován a novelizovaný zákon jej neužívá, doporučujeme, aby v § 55h odst. 3 nebylo tohoto pojmu užíváno, a namísto něj bylo užíváno výše uvedeného pojmu „způsobilá osoba“.
AKCEPTOVÁNO
Návrh byl upraven ve smyslu zpřesnění požadavků na odbornou úroveň provozovatele, a to ve vazbě na zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
7. K čl. I bodu 11 (§ 55h odst. 5)
Ustanovení § 55h odst. 5 stanoví povinnosti vlastníka nebo provozovatele soustavy domovních čistíren odpadních vod při vstupu na cizí pozemek v souvislosti s provozováním této soustavy. Poslední věta § 55h odst. 5 omezuje vlastníka nebo provozovatele soustavy domovních čistíren odpadních vod ve vztahu k osobám užívajícím pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby nebo se souhlasem vlastníka pozemku nebo stavby. Osoby mohou pozemek či stavbu užívat oprávněně i z jiných právních důvodů, nejen na základě smlouvy. Z tohoto důvodu doporučujeme v § 55h odst. 5 poslední větu formulovat obecněji, a to např. tak, aby se omezení vlastníka nebo provozovatele soustavy domovních čistíren odpadních vod upravovalo obecně ve vztahu k osobám užívajícím pozemek nebo stavby.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
8. K čl. I bodu 20 (§ 67 odst. 3 a 4)
Tímto novelizačním ustanovením jsou do § 67 vkládány nové odstavce 3 a 4. Úprava přečíslování dosavadního odstavce 3, před nějž jsou vkládány nové odstavce, je obsažena na konci nově vkládaného odstavce 4, nikoli na samostatném řádku na konci čl. I bodu 20. Z tohoto důvodu doporučujeme z návrhu § 67 odst. 4 vypustit poslední větu bez náhrady, a na samostatném řádku čl. I bodu 20 provést přečíslování dosavadního odstavce 3.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
9. K čl. I bodu 23 [§ 89b písm. f)]
Toto novelizační ustanovení doplňuje novou větu v § 89b na konec textu písm. f). Upozorňujeme, že podle čl. 58 odst. 9 Legislativních pravidel vlády obrat „na konci textu“ vyjadřuje, že se určitá slova doplňují před znaménko, kterým je tečka, čárka nebo středník. V navrhovaném případě je ale věta doplňována na konec písmene f) za tečku. Z tohoto důvodu doporučujeme z čl. I bodu 23 vypustit slovo „textu“ bez náhrady.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
10. K čl. II bodu 5
Toto ustanovení stanoví přechodnou úpravu pro zaregistrování domovní čistírny odpadních vod nebo bezodtokové jímky do registru domovních čistíren a jímek do 30. června 2028 pro osoby, které vypouští odpadní vody prostřednictvím domovní čistírny odpadních vod nebo akumulují odpadní vody v bezodtokové jímce. Vzhledem k tomu, že se jedná o přechodnou úpravu, doporučujeme, aby v tomto přechodném ustanovení bylo konkretizováno, že se vztahuje na osoby, které vypouští odpadní vody prostřednictvím domovní čistírny odpadních vod nebo akumulují odpadní vody v bezodtokové jímce před nabytím účinnosti navrhovaného zákona. Na osoby, které takto započnou činit až po nabytí účinnosti navrhovaného zákona, se bude vztahovat navrhovaná úprava.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
11. K čl. III
Novelizačním ustanovením čl. III je v § 12 zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, zrušován odstavec 2. Upozorňujeme, že ustanovení § 12 zákona č. 123/1998 Sb. bylo novelizováno zákonem č. 6/2005 Sb., zákonem č. 83/2015 Sb. a zákonem č. 224/2023 Sb., v jejichž znění je § 12 platný. S ohledem na čl. 55 odst. 3 Legislativních pravidel vlády doporučujeme, aby do úvodní věty čl. III byly při citaci § 12 zákona č. 123/1998 Sb. za název zákona č. 123/1998 Sb. doplněny také výše uvedené novelizační zákony, v jejichž znění je předmětný § 12 platný.
VYSTVĚTLENO
Novela tohoto zákona byla z návrhu vypuštěna.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
12. K nadpisu čl. IV
Ustanovení čl. IV stanoví nabytí účinnosti návrhu. S ohledem na čl. 28 odst. 7 ve spojení s odst. 6 písm. d) Legislativních pravidel vlády doporučujeme, aby ustanovení o nabytí účinnosti návrhu bylo vyčleněno do části třetí. Zároveň s ohledem na čl. 30 odst. 4 Legislativních pravidel vlády doporučujeme, aby nadpis této části byl napsán tučně velkými písmeny.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Ministerstvo dopravy
K čl. II bodu 1
Formulované přechodné ustanovení dle našeho názoru nedopadá na vydaná závazná stanoviska podle vodního zákona. Nové povinnosti v § 67 odst. 3 a 4 vodního zákona ve znění návrhu se vztahují na zájmy dotčené vodním zákonem, tudíž vodoprávní úřad vydává závazné stanovisko podle § 104 odst. 3 [a contr. § 17 odst. 1 písm. c)] vodního zákona pro účely řízení, které vede stavební úřad podle stavebního zákona. V takovém případě nejde o správní řízení, ale pouze o postup podle vodního zákona. Požadujeme reformulací nebo doplněním přechodného ustanovení zajistit, aby vydaná a platná závazná stanoviska podle dosavadní právní úpravy vodního zákona zůstala platná i po účinnosti nové právní úpravy a byla tak využitelná bez dalšího (například bez nutnosti vydávat nová potvrzení o jejich platnosti a relevanci, což by bylo zvýšením administrativní zátěže vodoprávních úřadů) pro již zahájená a dosud pravomocně neskončená správní řízení podle stavebního zákona.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Ustanovení § 67 odst. 3 a 4 bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 7
Doporučujeme do návrhu zákona doplnit, že se veřejná prospěšnost ze zákona vztahuje i na stavby související se stavbami na ochranu před povodněmi.
V praxi se často setkáváme s rozporováním veřejné prospěšnosti nikoliv (hlavní) stavby dopravní infrastruktury, ale souvisejících staveb ze souboru staveb. Veřejnou prospěšnost souvisejících staveb je v takových případech třeba dovozovat mnohem složitějším odůvodňováním.
VYSVĚTLENO
Znění § 55b bylo přeformulováno. Na základě připomínek dalších připomínkových míst došlo ke zúžení rozsahu staveb na ochranu před povodněmi, na které se vztahuje aplikace veřejného zájmu.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 10
Doporučujeme několik měsíců po plné aplikovatelnosti nového stavebního zákona nezavádět speciální režim oznámení, který působí jako ohlášení podle zákona č. 183/2006 Sb.
Nový stavební zákon zavedl jednotný režim správního řízení a institut oznámení tuto jednotu opět naruší. Považujeme rovněž za nekoncepční, aby se vodoprávní úřad vyjadřoval i k otázce, zda se změna vodního díla významně dotkne práva a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním. Využít lze například institut zrychleného řízení a vůči němu případně zavést ještě speciálně úlevy apod.
AKCEPTOVÁNO
Ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády
K Čl. I bodu 1 (§ 8 odst. 3 písm. g)
Z navrhované úpravy nevyplývá, v jaké lhůtě je znečišťovatel povinen prokázat splnění požadavků na stavbu a provoz, a je třeba ji stanovit.
Tato připomínka je zásadní.
Doporučujeme způsob uvedený v § 89b písm. f) (Čl. I bod 23) upravit již v § 8 odst. 3 písm. g) a odkaz na tento způsob použít v § 89b písm. f), neboť takový postup lépe odpovídá požadavkům na systematičnost právních předpisů.
Rovněž doporučujeme odkaz na technickou normu doplnit datem jejího vydání.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. I bodu 2 (§ 9 odst. 2)
S ohledem na požadavek jednoznačnosti právních předpisů je třeba v doplňované větě za slovo „komor“ vložit slova „, které nesplňují technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích,“.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. I bodu 3 (§ 22 odst. 2)
Podle zvláštní části důvodové zprávy má dojít k tomu, že do vodní bilance budou zahrnuty i odpadní vody z odlehčovacích komor. Nicméně navržená textace znamená, že do vodní bilance budou zahrnuty dále i tábory ve smyslu § 8 odst. 3 písm. h). Je třeba odstranit rozpor mezi textací a odůvodněním.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. I bodu 4 (§ 38 odst. 6)
Není jasné, z jakého důvodu navrhovaná úprava směřuje na znečišťovatele jako na povinný subjekt, když se stávající úprava § 38 odst. 6 vztahuje jako na povinný subjekt na toho, kdo vypouští odpadní vody. Je třeba textaci sjednotit.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. I bodu 7 (§ 55b)
Vzhledem k tomu, že ze stávající úpravy vyplývá de facto totéž, co z § 170 stavebního zákona, a vzhledem k tomu, že je navrhována nová koncepce, je třeba navrhovanou úpravou stávající úpravu nahradit, nikoli doplňovat.
Nicméně dle našeho názoru nelze paušálně tvrdit, že jakákoli stavba na ochranu před povodněmi se zřizuje ve veřejném zájmu, a domníváme se, že posouzení toho, co má být veřejným zájmem v jednotlivém případě, náleží v zásadě především územnímu plánování, případně vyvlastňovacímu řízení.
Na základě výše uvedeného máme za to, že § 55b by měl být zrušen, nikoli doplňován nebo nahrazován.
Tato připomínka je zásadní.
AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ
Ustanovení o veřejném zájmu na výstavbě protipovodňových staveb považujeme za nutné. Akceptujeme však připomínku v tom smyslu, že ustanovení je třeba nahradit, nikoli doplnit. Ustanovení bylo přeformulováno (viz přiložené platné znění s vyznačením změn) K otázce možnosti stanovit zákonem veřejný zájem na výstavbě protipovodňových opatření si dovolujeme upozornit na novou judikaturu Ústavního soudu – zejm. nález IV. ÚS 2763/21 dle kterého „V kompetenci zákonodárce je jak stanovení toho, co je v obecné rovině ve veřejném zájmu jako jedné z podmínek pro vyvlastnění nebo nuceného omezení vlastnického práva dle čl. 11 odst. 4 LPS, tak v souvislosti s tím i vymezení zákonného rámce pro rozhodování vyvlastňovacích úřadů v konkrétní věci, ve které je třeba poměřovat takto vymezený veřejný zájem s individuálními zájmy vyvlastňovaného.“.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. I bodu 8 (§ 55c odst. 1)
Z navrhovaného doplnění slov: „nebo tvoří hlavní odvodňovací zařízení“ nelze s určitostí, zda se vztahují k vodnímu dílu nebo drobnému vodnímu toku a je tak třeba doplňovanou úpravu upřesnit.
Tato připomínka je zásadní.
Doplnění odstavce 2 doporučuje upravit jako samostatný novelizační bod.
VYSVĚTLENO
Hlavní odvodňovací zařízení byla z návrhu vypuštěna.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. I bodu 10 (§ 55d odst. 1)
Z navrhované úpravy nevyplývá, komu správce vodního díla oznámení zasílá a je třeba tento subjekt doplnit.
Tato připomínka je zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. I bodu 10 (§ 55e)
Navrhovaná úprava definuje pro účely vodního zákona domovní čistírnu odpadních vod. S ohledem na velmi podobnou textaci stávajícího § 55a odst. 1, jež se jeví jako rovněž vymezující domovní čistírnu odpadních vodu, je třeba již v § 55a odst. 1 upravit relevantní definici.
Tato připomínka je zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. I bodu 10 (§ 55f odst. 1 až 3)
Navrhovaná úprava stanoví demonstrativním výčtem údaje, které se evidují v registru domovních čistíren a jímek s tím, že rozsah evidovaných údajů stanoví vyhláška.
Není možné, aby tímto způsobem prováděcí právní předpis doplňoval zákonnou úpravu. Je třeba evidované údaje buď vymezit zákon, nebo pro jejich evidenci upravit zmocňovací ustanovení, jež bude odpovídat požadavkům čl. 49 Legislativních pravidel vlády.
Tato připomínka je zásadní.
K Čl. I bodu 10 (§ 55g a § 55h odst. 1)
Navrhovaná úprava stanoví, co se rozumí pro účely vodního zákona soustavou domovních čistíren odpadních vod avšak s tím, že vyhláška stanoví kritéria pro její definici.
Není možné, aby tímto způsobem prováděcí právní předpis doplňoval zákonnou úpravu, a je třeba, aby zákon obsahoval ucelenou definici soustavy domovních čistíren odpadních vod.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. I bodu 10 (§ 55h odst. 1)
Z navrhované úpravy nevyplývá, komu vlastník soustavy domovních čistíren odpadních vod dokládá použití vytvořené rezervy finančních prostředků na její obnovu a dále z navrhované úpravy ani nevyplývá, jakým způsobem a v jaké lhůtě se dokládá. Je třeba stanovit požadavky na způsob doložení, lhůtu doložení a rovněž stanovit subjekt, jemuž se dokládá.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo upraveno v tom smyslu, že provozovatel má právo na úplatu
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. I bodu 10 (§ 55h odst. 3)
Podle navrhované úpravy může vlastník soustavy domovních čistíren odpadních vod uzavřít smlouvu o jejím provozování s odborným provozovatelem, nebo ji provozovat svým jménem a na vlastní odpovědnost prostřednictvím osoby, která má dostatečnou odbornou úroveň.
Z navrhované právní úpravy jasně nevyplývá, jaký je vztah odborného provozovatele ke třetím stranám v případě uzavření smlouvy o provozování, když se tvrdí, že bez smlouvy vlastník provozuje svým jménem a na vlastní odpovědnost. Má odborný provozovatel nastoupit na místo vlastníka a převzít veškerá práva a povinnosti související s provozováním? Takový účinek však nelze z navrhované úpravy dovodit a je třeba ji řádně vysvětlit a upravit.
Tato připomínka je zásadní.
Navrhovaná úprava používá termíny „odborný provozovatel“ a „osoba, která má dostatečnou odbornou úroveň“. Tyto termíny jsou neurčité a je třeba je konkretizovat.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo přepracováno dle návrhu Ministerstva spravedlnosti.
Dle návrhu § 55f odst. 3 a 4 je vlastníkovi soustavy domovních ČOV umožněno soustavu provozovat sám nebo uzavřít smlouvu s provozovatelem, a to obdobně jako je tomu v případě kanalizace pro veřejnou potřebu dle zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. V takovém případě má provozovatel stejné povinnosti jakožto vlastník, pokud by soustavu domovních ČOV provozoval sám.
Požadavky na odbornost byly stanoveny do návrhu zákona.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. I bodu 10 (§ 55h odst. 4 a 5)
Navrhovaná úprava používá termín „provozovatel“. Z navrhované úpravy jasně nevyplývá, zda se jím myslí pouze „odborný provozovatel“, nebo i „osoba, která má dostatečnou odbornou úroveň“. Je třeba navrhovanou úpravu vyjasnit.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Provozovat soustavu domovních čistíren odpadních vod lze pouze prostřednictvím odborně způsobilé osoby, což jasně plyne z § 55f odst. 3. Požadavky na odbornou způsobilost byly do návrhu doplněny. Provozování jakožto komplexní činnost je v návrhu definována, stejně jako požadavky na odbornost provozovatele, a to v případě, že soustavu domovních ČOV bude provozovat vlastník či uzavře smlouvu s provozovatelem.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. I bodu 14 (§ 64a odst. 5)
Podle navrhované úpravy mapa povodňového ohrožení znázorňuje míru povodňového ohrožení ve čtyřstupňové škále jako vysoké, střední, nízké a zbytkové. Takové znázornění má význam pro zřizování citlivých staveb a výstavbu (§ 67 odst. 3 a 4). Není však jasné, jakými pravidly se znázornění jednotlivých stupňů povodňového ohrožení řídí a je třeba je stanovit.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Ustanovení § 67 odst. 3 a 4 bylo z návrhu vypuštěno.
Povodňové ohrožení je kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně) a nebezpečí. Kvantifikace povodňového nebezpečí se provádí na základě hydrologických charakteristik povodně. Povodňové ohrožení ve čtyřstupňové škále (vysoké, střední, nízké až reziduální) není vázáno na výskyt a zranitelnost konkrétních objektů a aktivit v zaplavovaném území. Míra ohrožení vychází z hodnot intenzity povodně pro jednotlivé scénáře povodňového nebezpečí. Pro výslednou mapu ohrožení je pak použita maximální hodnota ohrožení z jednotlivých scénářů.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. I bodu 15 (§ 66 odst. 1)
Dle zvláštní části důvodové zprávy to má být vodoprávní úřad, který stanoví lhůtu pro předložení návrhu záplavového území, kdy ji nemůže stanovit delší než 1 rok od vydání plánu povodí nebo plánu pro zvládání povodňových rizik. To ovšem z textace nevyplývá a je třeba ji sjednotit se zvláštní částí důvodové zprávy.
Tato připomínka je zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Změny ustanovení, které jsou připomínkovány, byly vypuštěny.
Byla ponechána pouze změna textace, kde jsou uvedeny místo již neaktuálních plánů hlavních povodí a plánů oblastí povodí, plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. I bodu 20 (§ 67 odst. 3)
Dle zvláštní části důvodové zprávy se má individuální povodňovou ochranou rozumět ochrana jdoucí nad rámec požadavků vyplývajících z § 28 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. To ovšem z textace nevyplývá a je třeba ji sjednotit se zvláštní částí důvodové zprávy.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. II bodu 2
S ohledem na požadavek určitosti právních předpisů je třeba doplnit, k jakému okamžiku se lhůta 20 let vztahuje.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. II bodu 3
Je třeba doplnit, že povinnost se vztahuje k odlehčovacím komorám provozovaným (popřípadě použít vhodnější termín) přede dnem nabytí účinnosti zákona.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K Čl. II bodu 5
Je třeba doplnit, že povinnost se vztahuje k domovním čistírnám odpadních vod a bezodtokovým jímkám, z nichž se vypouští, resp. akumulují odpadní vody přede dnem nabytí účinnosti zákona.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
ÚVČR – KOM
Po stránce formální:
Předkladatel s níže uvedenou výhradou splnil formální náležitosti týkající se vykazování souladu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
Některá ustanovení novelizovaná návrhem jsou již v současnosti vykazována jako implementační vůči předpisům EU ve srovnávacích tabulkách. Je-li návrhem do těchto implementačních ustanovení zasahováno, je povinností předkladatele tyto tabulky aktualizovat a přiložit k návrhu (dle čl. 9 odst. 2 Legislativních pravidel vlády). Změny textu v tomto případě nejsou vždy významné pro účely implementace, ale text ve starších verzích srovnávacích tabulek nebude odpovídat novelizovanému znění. K dotčeným ustanovením předpisů EU postačí ve srovnávací tabulce uvést místo celého textu novelizovaného ustanovení pouze identifikační číslo návrhu. Tato připomínka se týká konkrétně následujících ustanovení zákona o vodách: § 9 odst. 2, § 38 odst. 6 a 9, § 64a odst. 3 a 4, § 89b, § 89c, § 116 odst. 1, § 123 a § 125a odst. 2 písm. a).
· § 9 odst. 2 – byl již vykazován k čl. 11 odst. 3 směrnice 91/271/ES („Předpisy a zvláštní povolení se v pravidelných intervalech prověří a v případě nutnosti upraví“).
· § 38 odst. 6 již byl vykazován k čl. 46 odst. 5 směrnice 2010/75.
· § 38 odst. 9 již byl vykazován k čl. 2 bodu 41 směrnice 2000/60.
· § 64a odst. 3 a 4 již byly vykazovány k čl. 6 odst. 3 a čl. 7 odst. 1 směrnice 2000/60.
· § 89b a § 89c již byly vykazovány k čl. 9 odst. 1 směrnice 2000/60.
· § 116, § 123 a § 125a pak k sankčním ustanovením směrnic 2000/60 a 2009/128.
AKCEPTOVÁNO
Srovnávací tabulky budou aktualizovány.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU:
Pro navrhovanou úpravu jsou rámcově relevantní následující předpisy EU:
· směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, v konsolidovaném znění,
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, v konsolidovaném znění,
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik,
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, v konsolidovaném znění,
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (přepracované znění).
Návrhu se dále týká nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) ve vztahu k navrhovanému § 55f (Registr domovních čistíren odpadních vod a bezodtokových jímek).
VYSTVĚTLENO
Ustanovení § 55f bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Připomínky a případné návrhy změn:
Obecně:
K § 55b a § 55d návrhu:
Návrh plošně stanoví, že stavby na ochranu před povodněmi jsou vždy zřizovány ve veřejném zájmu.
Takové pravidlo jistě bude mít vliv na postavení vlastníků, ale i jiných chráněných zájmů. V návaznosti na to § 55d v případě změn vodních děl zlepšujících ekologické funkce stanoví, že takovou změnou nesmí dojít k ohrožení hlavního účelu vodního díla nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořící jeho koryto nebo sousedících s ním.
V této souvislosti vznášíme dotaz, jaký bude vztah „preferenčního“ zacházení uvedeného v § 55b návrhu k dalším chráněným zájmům, které vyplývají z práva EU (ochrana druhů, ptáků, apod). Máme za to, že omezení v § 55d odst. 2 návrhu by mělo být širší, aby zahrnulo i další chráněné zájmy podle práva EU, které vyplývají zejména ze směrnic z oblasti životního prostředí. Z navrženého znění vyplývá, že stavby na ochranu před povodněmi mají absolutní přednost před jinými chráněnými zájmy vyplývajícími z práva EU.
Žádáme o vyjasnění výše uvedeného.
VYSVĚTLENO
Ustanovení § 55d bylo z návrhu vypuštěno. Práva a povinnosti dle ostatních právních předpisů nejsou zmíněným ustanovením §55c nijak dotčena. (např. ZOPK, povolení ke kácení, vliv na NATURA, atd.).
ROZPOR
K § 89b písm. f) návrhu:
Celý paragraf 89b již byl vykazován k čl. 9 odst. 1 směrnice 2000/60 (návratnost nákladů na vodohospodářské služby). Formu splnění požadavků (podle návrhu skrze autorizovaný subjekt v oboru průtoků) ale směrnice neupravuje.
V této souvislosti máme zejména pochybnosti o případné diskriminační povaze navrženého ustanovení. Prokazování splnění požadavků pro osvobození totiž může být provedeno pouze prostřednictvím autorizované osoby podle českého zákona o metrologii nebo splněním české technické normy.
Vznášíme tedy dotaz, jak bude přistupováno k osobám z jiného členského státu EU, které disponují buď obdobnými výsledky měření z jiného členském státu (EU/EHP), nebo splňují obdobné nebo přísnější technické normy platné v jiném státu (EU/EHP), než je Česká republika. V případě, že by byla uznávána pouze kritéria stanovená v § 89b zákona, jednalo by se o nedovolené diskriminační ustanovení
.
Navíc podle čl. 45a LPV je třeba v případě indikativního odkazu v právním předpisu výstižně definovat základní technické požadavky a zároveň uvést, že se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s určenou normou nebo její částí. Požadavky dle čl. 45a LPV na indikativní odkaz v právním předpisu podle našeho názoru předkladatel nesplnil.
Požadujeme vyjasnit a případně upravit podle připomínky výše.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K § 64a návrhu:
Máme za to, že by měl být vyjasněn vztah změn v § 64a ke směrnici 2007/60/ES. U tohoto paragrafu je v současnosti vykazováno několik ustanovení zmíněné směrnice. Máme za to, že zde, vzhledem k nové definici map povodňových rizik a upravené definici map povodňového nebezpečí, by tyto změny mohly být relevantní pro implementaci, a tedy také měly být patřičně vykázány. Konkrétně se jedná o vztah návrhu k čl. 4 odst. 1, čl. 7 odst. 1 a čl. 6 odst. 3 této směrnice.
Je tedy třeba zvážit implementační povahu tohoto ustanovení návrhu a případně přiložit a doplnit výkaznictví.
Požadujeme vyjasnit vztah § 64a ke směrnici 2007/60/ES.
Mapu povodňového ohrožení sice směrnice přímo nezmiňuje, nicméně nám chybí bližší vymezení čtyřstupňové škály povodňového ohrožení (vysoké, střední, nízké a zbytkové). Důvodová zpráva tyto stupně blíže nerozvádí. Vzhledem k tomu, že zákon s těmito stupni dále pracuje (např. zákaz zřizování citlivých objektů se neuplatní na oblasti nízkého povodňového ohrožení - § 67 odst. 3), bylo by vhodné tyto blíže vymezit.
Doporučujeme návrh v tomto smyslu doplnit.
Závěr:
Návrh přímo neimplementuje právo EU.
Aby byl vyloučen rozpor s právem EU, je ale třeba vypořádat výše uvedené připomínky.
K návrhu je však nutno doplnit aktualizované srovnávací tabulky.
VYSVĚTLENO
Připomínka již není relevantní. Definice map povodňových rizik je vypuštěna a definice map povodňového nebezpečí je pouze upřesněna, nemá věcný dopad na implementaci práva EU. Dále upravená verze návrhu po vypuštění § 67 odst.3 a 4 již nepracuje se stupni povodňového ohrožení.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Magistrát hl. m. Prahy
K Části první čl. I bodu 1 (§ 8 odst. 3 písm. g)):
- Požadujeme navrhované znění nahradit následujícím zněním:
„g) k vypuštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a), přičemž splnění těchto požadavků prokáže znečišťovatel příslušnému vodoprávnímu úřadu, správci povodí, správci vodního toku a pověřenému odbornému subjektu způsobem uvedeným v § 89b písm. f);“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Podle navrhovaného ustanovení má znečišťovatel, který vypouští odpadní vody z odlehčovacích komor nově povinnost prokázat, že odlehčovací komora splňuje příslušné technické požadavky pro jejich stavbu a provoz. V opačném případě má nově povinnost mít povolení pro vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových. Ve výčtu subjektů, kterým se prokazuje splnění technických požadavků odlehčovacích komor pro jejich stavbu a provoz podle vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, je uveden příslušný vodoprávní úřad, pověřený odborný subjekt a správce povodí. Správu významných vodních toků zajišťují státní podniky povodí, avšak v rámci hlavního města Prahy správu vodních toků vykonává nejenom Povodí Labe, s. p., Povodí Vltavy, s. p., ale i Lesy České republiky, s. p., a hlavní město Praha – odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy.
Z uvedeného důvodu požadujeme do navrhovaného ustanovení doplnit do výčtu subjektů, kterým se prokazuje splnění technických požadavků odlehčovacích komor, i „správce vodního toku“, neboť jak je výše zmíněno, správci vodních toků jsou i jiné subjekty než státní podniky povodí.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
K bodu 5 (§ 38 odst. 9):
- Požadujeme navrhované znění nahradit následujícím zněním:
„(9) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí, příslušnému správci vodního toku a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. V případě vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových předává znečišťovatel minimálně údaje o objemu vypouštěných odpadních vod, počtu přepadů z odlehčovací komory a míře jejich znečištění, bylo-li stanoveno toto sledování a v případě vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, také poměr ředění. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“). Odborná způsobilost pro rozbory odpadních vod a provádění odběrů vzorků se prokazuje osvědčením o akreditaci vydaným podle zákona o technických požadavcích na výrobky57), osvědčením o správné činnosti laboratoře nebo autorizací k výkonu úředního měření podle zákona o metrologii58), vztahující se na analytické stanovení relevantních ukazatelů a na odběr požadovaného typu vzorků odpadních vod.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Podle navrhovaného § 8 odst. 3 písm. g) vodního zákona má znečišťovatel, který vypouští odpadní vody z odlehčovacích komor povinnost prokázat, že odlehčovací komora splňuje příslušné technické požadavky pro jejich stavbu a provoz. Ve výčtu subjektů, kterým se prokazuje splnění technických požadavků odlehčovacích komor pro jejich stavbu a provoz podle vyhlášky č. 428/2001 Sb., je uveden příslušný vodoprávní úřad, pověřený odborný subjekt a správce povodí. Správu významných vodních toků zajišťují státní podniky povodí, avšak v rámci hlavního města Prahy správu vodních toků vykonává nejenom Povodí Labe, s. p., Povodí Vltavy, s. p., ale i Lesy České republiky, s. p., a hlavní město Praha – odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy.
Ustanovení § 8 odst. 3 písm. g) vodního zákona je provázané s § 38 odst. 6 vodního zákona, kde je stanovena povinnost znečišťovatele v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, dále příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. S ohledem na výše uvedenou argumentaci požadujeme doplnit do výčtu subjektů, kterým se předávají údaje o objemu a míře znečištění vypouštěných odpadních vod, i „správce vodního toku“, neboť jak je výše zmíněno, správci vodních toků jsou i jiné subjekty než státní podniky povodí.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
K bodům 8 (§ 55 odst. 1) a 9 (§ 55 odst. 4):
· Požadujeme navrhované znění nahradit následujícím zněním:
„§ 55c
Odstranění vodních děl za účelem obnovy přirozených koryt vodních toků
(1) Vodní dílo, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto vodního toku nebo tvoří hlavní odvodňovací zařízení, které svou funkci již neplní nebo ji plní jen částečně anebo pozbylo svého účelu a které se nachází na pozemku mimo zastavěné území nebo zastavitelnou plochu, lze za účelem obnovy přirozeného koryta vodního toku odstranit na základě oznámení jeho vlastníka o odstranění vodního díla nebo na základě povolení odstranění stavby.
(2) Odstraněním vodního díla podle odstavce 1 se rozumí rovněž samovolný rozpad vodního díla působením přírodních sil a činnost směřující k vytvoření podmínek pro samovolný rozpad.
(3) Odstraněním vodního díla na základě oznámení nesmí dojít k významnému zhoršení funkcí vodního toku nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním.
(4) Oznámení odstranění vodního díla podle odstavce 1 obsahuje:
a) náležitosti žádosti o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona; jedná-li se o odstranění vodního díla způsobem podle odstavce 2, dokumentace pro odstranění stavby se nedokládá;
b) souhlasné stanovisko příslušného správce vodního toku; to neplatí v případě, že je správce vodního toku vlastníkem vodního díla nebo se jedná o hlavní odvodňovací zařízení;
c) vyjádření vodoprávního úřadu z hlediska splnění podmínek podle odstavce 3.
(5) Nemá-li oznámení předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve stavební úřad vlastníka vodního díla k odstranění nedostatků podání, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě.
(6) Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné, nebo je-li nutné stanovit podmínky pro odstranění vodního díla, rozhodne usnesením o zahájení řízení o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona; toto usnesení se oznamuje pouze vlastníkovi vodního díla a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno řízení o povolení odstranění stavby. Stavební úřad vydá usnesení o zahájení řízení do 30 dnů ode dne doručení oznámení, jinak platí, že s odstraněním vodního díla souhlasí a vodní dílo lze odstranit na základě oznámení o odstranění vodního díla.
(7) Jestliže stavební úřad povolil odstranění vodního díla nebo došlo k odstranění vodního díla na základě oznámení, považuje se koryto vodního toku v jeho místě za přirozené koryto vodního toku.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Účelem novelizované úpravy § 55c, která má za cíl umožnění tzv. zpřírodňování upravených koryt vodních toků (tzv. renaturace), je rozšířit renaturaci na všechna vodní díla, tj. i ta vodní díla, která nebyla vybudována před rokem 2002 (která svou funkci již neplní nebo ji plní jen částečně anebo pozbyla svého účelu a která se nachází na pozemku mimo zastavěné území nebo zastavitelnou plochu), jimiž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto pouze drobného vodního toku včetně hlavních odvodňovacích zařízení bez ohledu na dobu, kdy byla vybudována. Požadujeme, aby se renaturace vztahovala na všechny vodní toky včetně významných, čímž by se podpořily ekologické funkce vodních toků, aniž by muselo být složitě vyřizováno nové povolení stavby vodního díla nebo povolení k odstranění stavby, tj. aby se novelizované znění vztahovalo i na významné nikoliv jenom na drobné vodní toky (proto v uvedeném ustanovení navrhujeme vypuštění slova „drobný“).
VYSVĚTLENO
Po dohodě se spolugestorem zákona (Ministerstvem zemědělství) byl návrh ponechán ve stávajícím znění.
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
K bodu 11 (§ 55e):
· Požadujeme navrhované znění nahradit následujícím zněním:
„§ 55e
Za domovní čistírnu odpadních vod se pro účely tohoto zákona považuje vodní dílo určené pro čištění odpadních vod vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech, neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky, do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Pro účely vodního zákona se prostřednictvím právní fikce nově definuje DČOV, za níž se považuje vodní dílo určené pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel. Nově definovaný pojem „domovní čistírna odpadních vod“ se odchyluje od terminologie zavedené normou ČSN EN 12566 (75 6404) Malé čistírny odpadních vod, která pracuje právě s pojmem „malá čistírna odpadních vod“ a dále uvádí, že malá čistírna odpadních vod slouží k čištění „domovních odpadních vod. Vzhledem k tomu, že nově navržené znění obsahuje pouze vymezení maximální kapacity čistírny vyjádřené počtem EO, ale neudává zdroj odpadních vod, považujeme za vhodné ve shodě s § 38 odst. 8 vodního zákona definovat charakter odpadních vod, jak je uvedeno výše v návrhu změny. Kapacita čistírny vyjádřená EO může být kritériem vycházejícím např. z parametru BSK5, i pro odpadní vody nemající původ v domácnostech.
ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO
Definice DČOV byla upravena a přesunuta do § 55a.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo vypuštěno, ve stávajícím ustanovení § 55a již byla domovní ČOV definována, došlo tak pouze k dílčí úpravě definice, aby nebyla zaváděna definice odlišná.
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
K bodu 11 (§ 55g a 55h):
· Požadujeme navrhovaná ustanovení zrušit.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Podle našeho názoru je v rámci novely definice v navrhovaném znění § 55g, kterým se určuje pojem „Soustava domovních čistíren odpadních vod“ nedostatečná, neboť konkrétní záměr zákonodárce ve vymezení tohoto pojmosloví není zřejmý. Pokud jde o soubor rodinných domů (např. 30), kdy každý rodinný dům bude mít DČOV, je zřejmé že vlastníkem jednotlivých DČOV není jeden subjekt, a tedy není ani zřejmé, který konkrétní subjekt bude vlastníkem soustavy DČOV. Podle našeho názoru soustava vícero DČOV by v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, měla mít charakter kanalizace pro veřejnou potřebu. Z navrhované úpravy není patrné, co konkrétně se myslí „Soustavou domovních čistíren odpadních vod“, a který subjekt bude nositelem práv a povinností při provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod. Podle našeho názoru navržená ustanovení nepřinášejí z hlediska ochrany vod žádné benefity. Naopak zastáváme názor, že s ohledem na účinnost čistícího procesu a kontrolu funkce ČOV, je třeba pro soubor staveb preferovat centrální čištění odpadních vod ve společné čistírně odpadních vod navržené pro soubor staveb.
VYSVĚTLENO
Návrh ustanovení § 55g byl upraven v tom smyslu, že vlastníkem musí být obec či jiná právní osoba. Návrh nemá za cíl preferovat toto řešení na úkor centralizovaného způsobu odkanalizování obcí, má však za cíl zajistit určitou odbornou úroveň provozování, aby čištění odpadních vod prostřednictvím soustavy domovních ČOV mohla dosahovat určité úrovně čištění odpadních vod.
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
K bodu 15 (§ 66 odst. 1):
· Požadujeme navrhované znění nahradit zněním následujícím:
„(1) Záplavové území je administrativně určené území, které může být při výskytu přirozené povodně s dobou opakování 100 let zaplaveno vodou. Jeho rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány povodí a s plány pro zvládání povodňových rizik. Správce vodního toku zpracuje a předloží návrh záplavového území ve lhůtě stanovené vodoprávním úřadem v návaznosti na vydání příslušného plánu povodí nebo plánu pro zvládání povodňových rizik. Lhůta stanovená vodoprávním úřadem nesmí být kratší než 2 roky.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Z navrhovaného novelizovaného znění není zřejmé, co se myslí „předložením takového návrhu v souladu s plány povodí a s plány pro zvládání povodňových rizik“. Národní plány povodí byly dne 19. 1. 2022 schváleny vládou České republiky usnesením č. 31. Ministerstvo zemědělství následně v souladu s § 25 odst. 4 vodního zákona, vydalo dne 28. ledna 2022 národní plány povodí opatřeními obecné povahy, která nabyla účinnosti dne 13. února 2022. Národní plány povodí koncepčně stanovují cíle pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů; cíle ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha; cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a cíle pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. Národní plány povodí dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a stanovují strategii jejich financování. Z navrhovaného novelizovaného znění ani z důvodové zprávy k tomuto ustanovení není patrné, v čem konkrétně má spočívat soulad návrhu záplavového území s plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.
Lhůta pro zpracování a předložení návrhu je navržena „do 1 roku od vydání příslušného plánu povodí nebo plánu pro zvládání povodňových rizik“. Hlavní město Praha namítá, že lhůta 1 roku je v podmínkách procesu zadávání zakázek podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, značně problematická. Požadujeme sjednocení lhůt s odstavcem 2, tedy alespoň 2 roky.
Taktéž určení lhůty správci vodního toku ke zpracování a předložení návrhu záplavového území od okamžiku vydání příslušného plánu povodí nebo plánu pro zvládání povodňových rizik je ve vztahu k množství dalších úkolů správců vodních toků problematické, neboť příslušné plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik jsou opatřeními obecné povahy (konkrétně-abstraktní správní akty s konkrétně určeným předmětem a s obecně vymezeným okruhem adresátů, které stojí na pomezí mezi právním předpisem a individuálním rozhodnutím) a správci vodních toků se o jejich vydání nemusí dovědět hned, jak jsou vydány. Je tak důvodná obava, že správci vodních toků se o vydání příslušného plánu povodí nebo plánu pro zvládání povodňových rizik dozví později a nestihnou zpracovat a předložit návrh záplavového území nebo jeho změnu. V tomto ohledu je tedy účelné, aby správce vodního toku zpracoval a přeložil návrh záplavového území poté, co mu vodoprávní úřad uloží tuto povinnost v návaznosti na vydání příslušného plánu povodí nebo plánu pro zvládání povodňových rizik.
AKCEPTOVÁNO
Změny ustanovení, které jsou připomínkovány, byly z návrhu vypuštěny.
Byla ponechána pouze změna textace, kde jsou uvedeny místo již neaktuálních plánů hlavních povodí a plánů oblastí povodí plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
K bodu 16 (§ 66 odst. 2):
· Požadujeme navrhované znění nahradit zněním následujícím:
„(2) Správce vodního toku předloží návrh změny záplavového území, pokud došlo k podstatné změně okolností, za kterých bylo původní záplavové území stanoveno, zejména byla-li vybudována stavba na ochranu před povodněmi, a to do 2 let od kolaudace takové stavby nebo od doby, kdy k jiné podstatné změně okolností došlo. V pochybnostech, zda jde o podstatnou změnu okolností, rozhoduje vodoprávní úřad.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
V navrhovaném ustanovení dochází k zavedení velmi abstraktního pojmu „podstatná změna okolností“. V Důvodové zprávě je k uvedenému pojmu rozvedeno, že se jedná zejména o vybudování stavby na ochranu před povodněmi s tím, že podstatnou změnou může být také plošně rozsáhlá změna úrovně terénu (např. v důsledku zemních prací) nebo změna návrhových průtoků v důsledku jejich zpřesnění na základě analýzy průtoků po významné povodni. Podle našeho názoru navrhovaný pojem „podstatná změna okolností“ povede k řadě, možná i účelových, žádostí o změny stanovených záplavových území, což povede k dalšímu nežádoucímu administrativnímu zatížení správců vodních toků a znepřehlednění stanovených záplavových území („změny změn“). Zákonná povinnost zpracování změny by měla být vázána pouze na vybudování „staveb na ochranu před povodněmi“, případně na případy, kdy dojde vlivem živelní katastrofy ke změně trasy koryta, tvaru údolní nivy, a to pouze v místech, kde to je nezbytné z hlediska majetkoprávních vztahů. Z uvedeného důvodu navrhujeme, aby kvalifikované posouzení, že došlo skutečně k podstatné změně okolností, bylo na vodoprávním úřadu.
VYSVĚTLENO
Textace podmínek a termínu pro nutné zpracování návrhu změny záplavového území zaměřená na všechny vodní toky byla odstraněna a nahrazena konkrétněji specifikovanými podmínkami, platnými jen pro omezený rozsah vodních toků v oblastech s významným povodňovým rizikem a s výrazně delším časovým prostorem pro realizaci.
Bližší vysvětlení je uvedeno u vypořádání připomínky Ministerstva zemědělství č.14
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
K bodu 17 (§ 66 odst. 3):
· Požadujeme navrhované znění nahradit zněním následujícím:
„(3) Vodoprávní úřad vymezí na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Základními podklady pro návrh aktivní zóny záplavového území jsou mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňového ohrožení. V odůvodněných případech, například pokud vodní tok protéká údolnicí a inundační území není členité, lze u drobných nebo pramenných úseků vodních toků po konzultaci s vodoprávním úřadem navrhnout aktivní zónu záplavového území jako území vymezené záplavovou čárou povodně s dobou opakování 20 let.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Zmocňovací odkaz ve vyhlášce č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, odkazuje na § 66 odst. 3 vodního zákona. Navrhované nové znění tohoto ustanovení posouvá toto zmocnění do § 66 odst. 4 vodního zákona. Nastává tedy nežádoucí nesoulad v uvedených právních předpisech. Navíc novelizovaný odstavec 3 co do přeformulování vymezení aktivní zóny záplavového území podle našeho názoru není v souladu s uvedenou vyhláškou č. 79/2018 Sb., konkrétně s § 6 odst. 4, podle kterého: „V odůvodněných případech, například pokud vodní tok protéká údolnicí a inundační území není členité, lze u drobných nebo pramenných úseků vodních toků po konzultaci s vodoprávním úřadem navrhnout aktivní zónu záplavového území jako území vymezené záplavovou čárou povodně s dobou opakování 20 let.“. Citované ustanovení umožňuje vymezení aktivní zóny záplavového území (AZZÚ) záplavovou čarou s dobou opakování 20 let. Z uvedeného důvodu požadujeme zachování této možnosti vymezení AZZÚ u drobných nebo pramenných úseků vodních toků vtělením této věty přímo do textu zákona. U drobných nebo pramenných úseků vodních toků je podle našeho názoru vymezení aktivní zóny záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků (na základě map povodňového nebezpečí a map povodňového ohrožení) problematické.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo ponecháno beze změny.
Změny ustanovení, které jsou připomínkovány, byly vypuštěny.
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
K bodu 20 (§ 67 odst. 4):
· Požadujeme zrušit navrhované ustanovení.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Zařazení navrhovaného ustanovení otevírá možnost zástavby v místech, která jsou dnes automaticky zařazována do aktivní zóny záplavového území (oblast s vysokým ohrožením). Uvedené se navíc dostává přímo do zákona, zatímco do současné doby tuto problematiku upravovala vyhláška č. 79/2018 Sb.
V navrhovaném ustanovení se podle našeho názoru absolutně nejednoznačně zavádí 2 kategorie oblasti s vysokým ohrožením, kdy jedna má být součástí aktivní zóny záplavového území, druhá kategorie nikoli. Dělítko mezi těmito kategoriemi není zřejmé.
Problematické je v poslední větě navrhovaného ustanovení rovněž stanovení jediného omezení pro výstavbu v oblasti s vysokým ohrožením a to „zákaz skladovat závadné látky a manipulovat s nimi“, a to bez ohledu na konkretizaci množství závadných látek nebo druhu závadné látky. Protiprávním jednáním by se tak mohla stát i manipulace se závadnými látkami v bagatelním množství (ad absurdum například také doplnění benzínu do sekačky na trávu). Hlavní město Praha tímto považuje za nutné zdůraznit nesouhlas s navrhovaným ustanovením také proto, že oblasti s vysokým ohrožením jsou často místa s vysokou rychlostí proudění povodně, kde je zásadně problematické (podle stávající právní úpravy dokonce zakázané) i umisťování jakéhokoli odplavitelného materiálu, oplocení apod. (§ 67 odst. 1 omezení v záplavových územích).
· V případě ponechání navrhovaného ustanovení doporučujeme upravit je s ohledem na hlavní město Prahu.
Odůvodnění:
Hlavní město Praha má vybudovanou linii Protipovodňové ochrany hlavního města Prahy s ochranou na úroveň povodně Q2002 + 30 cm rezervu a tato výše ochrany je vyžadována i při budování individuálních protipovodňových opatření v záplavových územích podél toku Vltavy a Berounky, aby budovy s případnou nižší ochranou nebyly hrozbou pro přelití linie na Q2002.
Ochrana před povodněmi s dobou opakování 100 let není pro hlavním město Prahu např. s ohledem na povodně v roce 2002 dostatečná. Doporučujeme, aby toto bylo v návrhu zákona s ohledem na ochranu životů a majetku na území hlavního města Prahy reflektováno.
AKCEPTOVÁNO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
K Části první čl. II bodu 3:
· Doporučujeme do textu k doplnit správce vodního toku, jakožto osobu, které vlastníci odlehčovacích komor prokazují plnění technických požadavků pro jejich stavbu a provoz.
· Nesouhlasíme se stanovením lhůty 18 měsíců pro prokazování plnění technických požadavků odlehčovacích komor pro jejich stavbu a provoz podle § 89b písm. g) vodního zákona pro aglomeraci nad 10 000 obyvatel.
Odůvodnění:
Novelizované znění ohledně vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor, kdy po novelizaci vodního zákona zákonem č. 544/2020 Sb. (který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2022), nebylo třeba povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, zpřísňuje technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou č. 428/2001 Sb. V § 89b písm. f) se proto formou výlučného odkazu nově zezávazňují požadavky čl. 4 a 5 české technické normy ČSN 75 6262. Znečišťovatel, který vypouští odpadní vody z odlehčovacích komor má nově povinnost prokázat, že odlehčovací komora splňuje příslušné technické požadavky. V opačném případě má nově povinnost mít povolení pro vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových. Nová úprava se v aglomeraci hlavního města Prahy dotkne velkého množství odlehčovacích komor, a proto je v tomto ohledu důvodné zavést do přechodných ustanovení přechodné období, které by reálně odpovídalo době potřebné pro shromáždění dat k zjištění počtu přepadů z odlehčovacích komor, objem vypouštěných odpadních vod, případně zjištění vybraných ukazatelů znečištění odpadních vod. Stanovenou lhůtu 18 měsíců proto považujeme za nedostatečnou.
Upozornění: splnění podmínek stanovených vlastníkům odlehčovacích komor v podmínkách hlavního města Prahy považujeme za nereálné. Na stokové síti systému jednotné kanalizace hlavního města Prahy mimo samotné areály čistíren odpadních vod je vybudováno celkem 152 odlehčovacích komor. Uvedené odlehčovací komory byly vybudovány s parametry odpovídajícími v době vzniku a v souladu s dříve vydanými stavebními povoleními. Povinnosti vyplývající z novelizovaného ustanovení by se mohly vztahovat na 80 odlehčovacích komor. Provedení úprav na stávajících odlehčovacích komorách je v rámci Prahy problematickou záležitostí, v některých případech je úprava na požadovaný poměr ředění (zejména historické centrum Prahy) zcela vyloučena. Správce vodohospodářské infrastruktury průběžně přijímá opatření, která mají za cíl snížit množství přepadajících odpadních vod z odlehčovacích komor. Jedná se především o zajištění dodatečných retenčních kapacit na jednotné kanalizaci. Uvedená opatření vyvolávají vysoké prostorové, časové a investiční nároky.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
Nad rámec návrhu:
1. K § 9 odst. 9 a 10 vodního zákona:
- Doporučujeme vrátit se k předchozí právní úpravě v tomto navrhovaném znění:
„(9) Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je podkladem pro povolení záměru tohoto vodního díla podle stavebního zákona a pozbývá platnosti, jestliže do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, nenabude právní moci rozhodnutí o povolení záměru stavby vodního díla podle stavebního zákona.
(10) Jde-li o záměr povolovaný podle stavebního zákona, který nelze provést bez udělené výjimky podle § 23a odst. 8, rozhodne o výjimce vodoprávní úřad. Rozhodnutí o výjimce je podkladem pro povolení záměru podle stavebního zákona.“.
Odůvodnění:
Stávající znění vodního zákona je podle našeho názoru obtížně vymahatelné. Stavební úřad vyznačí nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se povoluje stavba vodního díla, a lze oprávněně očekávat, že následně již nikdo nebude kontrolovat, zda stavebník disponuje pravomocným povolením k nakládání s vodami anebo potřebnou výjimkou, není ani zřejmé, v jakém okamžiku by to mělo být kontrolováno. V nejhorším případě se může stát, že absence povolení k nakládání s vodami anebo výjimky vyjde najevo až při kolaudaci, ale možná ani tehdy ne. Může nastat i situace, kdy stavebník složitě projedná záměr ve stavebním řízení a následně povolení k nakládání s vodami anebo výjimku nezíská. Máme za to, že předchozí právní úprava byla mnohem lepší jak z hlediska zájmů chráněných vodním zákonem, ale i z hlediska ochrany stavebníka.
NEAKCEPTOVÁNO
Připomínka je nad rámec předmětné novely vodního zákona.
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
2. K § 62 odst. 1 ve spojení s § 107a písm. j) vodního zákona:
· Doporučujeme znění:
„(1) Technickobezpečnostní dohled je povinen zajišťovat na svůj náklad vlastník, případně stavebník vodního díla, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství podle § 61 odst. 5. Stavební úřad může rozhodnutím stanovit další povinnosti k provádění tohoto dohledu.“.
· Doporučujeme za písmeno i) vložit písmeno j), které zní:
„j) rozhodují o stanovení dalších povinností k provádění technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 1“.
Dosavadní písmeno j) doporučujeme označit jako písmeno k).
Odůvodnění:
Stávající znění § 62 odst. 1 je: „Technickobezpečnostní dohled je povinen zajišťovat na svůj náklad vlastník, případně stavebník vodního díla, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství podle § 61 odst. 5. Vodoprávní úřad může rozhodnutím stanovit další povinnosti k provádění tohoto dohledu.“. Podle našeho názoru znění nereflektuje změny § 61 provedené v souvislosti se zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), a jeví se jako nesystémové. Pravděpodobně se jedná o opomenutí. Pokud jsou veškeré kompetence ohledně stanovení povinnosti zajistit na vodním díle technickobezpečnostní dohled, o jeho rozsahu, případně o podmínkách jeho provádění a o zařazení vodního díla do kategorie I. až IV., ale i o změně kategorie, vedení a předávání evidence, dány stavebnímu úřadu, pak je nelogické, aby vodoprávní úřad stanovoval další povinnosti při provádění TBD nad rámec uvedené vyhlášky. Není ani zřejmé, v jakém okamžiku by k takovému rozhodnutí mělo dojít. Pokud je potřebné stanovit povinnosti nad rámec uvedené vyhlášky, je tak třeba učinit v rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla nebo jeho změny, tj. musí tak učinit stavební úřad.
NEAKCEPTOVÁNO
Připomínka je nad rámec předmětné novely vodního zákona.
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
3. K § 108 odst. 3 písm. a) vodního zákona:
· Doporučujeme znění bodu 4 nahradit zněním:
„4. souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. b), e) a i),“,
Odůvodnění:
Z § 108 odst. 3 vyplývá, že veškeré kompetence dotýkající se zacházení se závadnými látkami, zvlášť nebezpečnými závaznými látkami a prioritními látkami jsou dány Ministerstvu životního prostředí jako ústřednímu vodoprávnímu úřadu (viz např. písm. a) bod 3, písm. m)). Považujeme proto za logické, aby Ministerstvo životního prostředí mělo i kompetenci ústředního vodoprávního úřadu při udělování souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. b), které se také dotýká zacházení se závadnými látkami a systémově by tedy mělo náležet pod Ministerstvo životního prostředí.
· Doporučujeme za bod 2 vložit nový bod 3, který zní:
„3. povolení podle § 14 odst. 1 písm. a) a c),“.
Dosavadní body 3 až 8 doporučujeme označit jako body 4 až 9.
Odůvodnění:
Shodně tak je Ministerstvo životního prostředí garantem souhlasů k provádění geologických prací a současně problematiky záplavových území a ochranná pásma vodních zdrojů. Jako koncepční se proto jeví i svěření garance k § 14 odst. 1 písm. a) a c).
NEAKCEPTOVÁNO
Připomínka je nad rámec předmětné novely vodního zákona.
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
4. K § 115 odst. 1 vodního zákona:
· Doporučujeme nové znění:
„(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují stavební úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav.“.
Odůvodnění:
Opět máme za to, že se jedná o opomenutí úpravy tohoto ustanovení ve vztahu k novému stavebnímu zákonu. Pokud jsou veškeré kompetence ohledně povolení staveb vodních děl a vodohospodářských úprav dány stavebnímu úřadu, pak vodoprávní úřad o těchto věcech nerozhoduje a vodoprávní úřad ani nemůže vést řízení podle stavebního zákona, to přísluší stavebnímu úřadu.
NEAKCEPTOVÁNO
Připomínka je nad rámec předmětné novely vodního zákona.
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
5. K § 66 vodního zákona:
· Doporučujeme za odstavec 9 vložit nový odstavec 10, který zní:
„(10) Zákaz provádění staveb podle § 67 se nevztahuje na stavby, k jejichž provedení nebo umístění vzniklo oprávnění podle stavebního zákona před nabytím účinnosti opatření obecné povahy, jímž byly tyto stavby nově zahrnuty do aktivní zóny záplavového území.“.
Odůvodnění:
Z důvodu ochrany práv nabytých v dobré víře, ochrany investic vynaložených na projektovou přípravu záměrů a v souladu se zásadou legitimního očekávání navrhujeme doplnění „přechodného ustanovení“, které by umožnilo dokončit záměry, k nimž již pro určitý stupeň projektové přípravy bylo vydáno pravomocné rozhodnutí a až následně došlo k nabytí účinnosti opatření obecné povahy o stanovení záplavového území, včetně vymezení aktivní zóny či její změny.
NEAKCEPTOVÁNO
Připomínka je nad rámec předmětné novely vodního zákona. Ve smyslu doporučení se vykládá stávající textace vodního zákona, proto není třeba takové ustanovení doplňovat.
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
Plzeňský kraj
1. Ke znění ust. § 22 odst. 2 (bod 3. návrhu)
Navrhujeme ponechat stávající znění vázající na povolení k vypouštění odpadních vod. Z navrhovaného znění plyne, že by se hlášení bilance vztahovalo i na vypouštění z odlehčovacích komor, které nemusí mít povolení dle § 8 odst. 3 písm. g) vodního zákona, splňující technické požadavky na stavbu a nemají uložen způsob měření odpadních vod. Žádné ustanovení vodního zákona neuvádí, že je vlastník odlehčovací komory povinen měřit množství vypouštěných odpadních vod, ani nestanoví podrobnosti tohoto měření v případech, kdy toto vypouštění nepodléhá povolení. Proto je nutné ponechat návaznost hlášení bilance na povolení k vypouštění odpadních vod.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2. Ke znění ust. § 66 odst. 2 (bod 16. návrhu)
Navrhujeme toto znění: „Správce vodního toku předloží návrh změny záplavového území, pokud došlo k podstatné změně okolností, za kterých bylo původní záplavové území stanoveno, zejména byla-li vybudována stavba na ochranu před povodněmi, která významnou měrou ovlivní rozsah aktuálně stanoveného záplavového území.“
Původní návrh by znamenal zpracovávat návrh na změnu záplavového území i při provedení pouze drobných změn v daném území (např. ochránění pouze 1 nemovitosti), které však v celkovém rozsahu stanoveného záplavového území mají jen zanedbatelný vliv. Zpracování návrhu na stanovení či změnu záplavového území je poměrně složitý proces, kdy zpracovatel dokumentace musí vycházet z podkladů dle vyhlášky 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace (dále jen „vyhláška“) uvedených v § 4. Dle ust. § 5 odst. 1 vyhlášky „rozsah řešeného území odpovídá hydraulickým podmínkám souvislého úseku vodního toku, inundačního území a zohledňuje stanovené záplavové území“. Záplavové území se tak z důvodu složitosti celého výpočtu a finančních nákladů na zpracování návrhu stanovuje pro ucelený úsek v souladu s ust. § 5 vyhlášky. Původní návrh znění by byl ekonomicky i administrativně náročný. Nově formulované znění lépe vystihuje potřebu stanovení v případě významných změn mající vliv na stanovený rozsah záplavového území.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Textace podmínek a termínu pro nutné zpracování návrhu změny záplavového území zaměřená na všechny vodní toky byla odstraněna a nahrazena konkrétněji specifikovanými podmínkami, platnými jen pro omezený rozsah vodních toků v oblastech s významným povodňovým rizikem a s výrazně delším časovým prostorem pro realizaci.
Bližší vysvětlení je uvedeno u vypořádání připomínky Ministerstva zemědělství č.14
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3. Ke znění ust. § 67 odst. 4 (bod 20. návrhu)
Navrhujeme, aby ust. § 17a odst. 2 písm. b) bylo doplněno tímto textem: „posouzení bude v případě stavby umístěné v území s vysokým ohrožením obsahovat návrh individuální povodňové ochrany a kompenzačních opatření,“
Pokud bude ustanovení § 67 odst. 4 v tomto znění zapracováno do zákona, požadujeme, aby návrh individuální protipovodňové ochrany a kompenzačních opatření bylo součástí žádosti o vydání souhlasu dle § 17 vodního zákona, tedy odborného posouzení na odtokové poměry, neboť v území s vysokým ohrožením budou bezpochyby odtokové poměry ovlivněny. Tím dojde k tomu, že tato ochrana a opatření bude navrženo odborníkem a bude posouzeno správcem vodního toku, který má k dispozici veškeré podklady pro stanovení záplavového území a odborné znalosti.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4. Ke znění ust. § 55f (bod 11. návrhu)
Zřízení nového registru nepovažujeme za vhodné ani účelné. Zřízení registru nepřinese nic nového oproti současnému stavu. Domníváme se, že návrh změny vodního zákona by měl specifikovat rozsah evidovaných údajů a způsob jejich vkládání do registru, neboť to nelze řešit až podzákonnou úpravou. Navrhujeme zvážit, zda by k tomuto účelu nebylo možné využít stávající Centrální registr vodoprávní evidence, kam již dnes vodoprávní úřady vkládají vydaná povolení k vypouštění odpadních vod. Považujeme naplnění registru za nereálné a následnou kontrolu jeho naplněnosti za problematické. Z úřední činnosti je známo, že vlastníci nemovitosti neznají rozdíl mezi akumulační jímkou, septikem a domovní čistírnou odpadních vod, tudíž i registrace nemusí odpovídat skutečnosti. Tím se zvýší nároky na faktickou kontrolu na místě stavby.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5. Ke znění ust. § 55g-§ 55h (bod 11. návrhu)
Návrh zákona sice definuje soustavu domovních čistíren odpadních vod s tím, že kritéria soustavy stanoví ministerstvo vyhláškou. Dle našeho názoru by měla být kritéria uvedena přímo v zákoně, neboť nelze podzákonným právním předpisem rozšiřovat zákonnou úpravu a mohlo by tak dojít k situaci, že pro různé soustavy budou zákonem stanoveny rozdílné podmínky. V navrhovaných ustanoveních nejsou definována práva a povinnosti vlastníka, provozovatele a vlastníka napojené nemovitosti, případně úplata za čištění a odvádění odpadních vod prostřednictvím této soustavy, ani požadavky na „odborného provozovatele“ nebo „osobu, která má dostatečnou odbornou úroveň“. Proto navrhujeme zahrnout soustavu domovních čistíren do § 1 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, který zaručuje dostatečnou komplexní úpravu práv a povinností jednotlivých osob a zaručuje řádný a plynulý provoz systému.
Zásadní připomínka.
ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO
Definice soustavy domovních čistíren odpadních vod byla upravena.
Návrh na zakotvení definice soustavy domovních ČOV, včetně zásad pro jejich provoz do vodního zákona bylo diskutováno s MZe, bylo dohodnuto, že se netýká problematiky kanalizací pro veřejnou potřebu.
Návrh zákona byl upraven, zmocnění na prováděcí vyhlášku byla z návrhu vyjmuto a některé zásady byly uvedeny přímo do návrhu textu zákona. Definice soustavy domovních ČOV byla upravena tak, aby se týkala jen soustav domovních ČOV, jejichž vlastníkem je/bude obec nebo jiná právnická osoba, aby bylo vyjasněno, jak se týká již povolených domovních ČOV, které provozují vlastníci nemovitostí v souladu s jejich povolením.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
6. Ke znění ust. § 89c (bod 24. návrhu)
Není zřejmé, zda se množství 10 000 m3 vztahuje jednotlivě na každou odlehčovací komoru jednoho vlastníka na území jedné obce, nebo zda se za účelem platby tato množství sčítají.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Ústecký kraj
1. K bodu 11 (§ 55f odst. 1)
Navrhujeme nahradit poslední větu § 55f odst. 1 tímto zněním: „V případě bezodtokových jímek se evidují zejména údaje o jejich umístění a doklady o míře znečištění odpadních vod a o jejich odvozu na čistírnu odpadních vod způsobilou k jejich zneškodnění.“.
Odůvodnění:
Navrhovanou změnou by došlo ke zmírnění drastických dopadů dosavadní absence efektivní veřejnoprávní kontroly nad externím zneškodňováním průmyslových odpadních vod akumulovaných v bezodtokových jímkách, k němuž v rostoucí míře dochází na komerční bázi převážně v odpadovém režimu. Dosavadní povinnosti osob akumulujících v bezodtokových jímkách průmyslové odpadní vody (ať už jako jejich původci nebo jako provozovatelé komerčních zařízení k externímu zneškodňování průmyslových odpadních vod) v žádném případě nezaručují naplňování § 7 odst. 2 nař. vl. 401/2015 Sb. Současně platná právní úprava naopak umožňuje nejen systematické obcházení tohoto ustanovení, ale i záměrné obcházení povinností podle § 38 odst. 5, 6 a 7. Předkládané změny vodního zákona je k nápravě tohoto stavu možné alespoň v prvním kroku dobře využít (jakkoliv by z hlediska systematického určitě nemělo jít o konečné řešení, neboť to by mělo zřejmě spočívat především v promyšlené změně § 38 odst. 7 VZ). Přesto navrhujeme - vzhledem k alarmující situaci v území a k naléhavosti jejího co nejrychlejšího vyřešení - projednávanou novelizaci vodního zákona touto formou využít.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2. K bodu 11 (§ 55f odst. 4 písm. b)
Navrhujeme nahradit navrhovaný text § 55f odst. 4 písm. b) tímto zněním: „b) vkládat do registru domovních čistíren a jímek doklady o provozu a provedené kontrole domovní čistírny odpadních vod nebo doklady o míře znečištění odpadních vod akumulovaných v bezodtokové jímce a o jejich odvozu na čistírnu odpadních vod způsobilou k jejich zneškodnění v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 3, a to do tří měsíců od obdržení těchto dokladů.“.
Odůvodnění
Odůvodnění je stejné jako u předchozího bodu. Skutečnost, že povinnost vkládat do registru doklady o míře znečištění akumulovaných odpadních vod by se měla v konkrétním rozsahu týkat pouze odpadních vod průmyslových, by měla být určena podrobnější úpravou ve vyhlášce.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3. K bodu 29 (§ 116 odst. 1 písm. q))
Navrhujeme nahradit navrhovaný text § 116 odst. 1 písm. q) tímto zněním: „q) nevloží doklad o provozu nebo kontrole domovní čistírny odpadních vod nebo doklad o míře znečištění odpadních vod akumulovaných v bezodtokové jímce a o jejich odvozu na čistírnu odpadních vod způsobilou k jejich zneškodnění do registru domovních čistíren a jímek podle § 55f odst. 4 písm. b),“.
Odůvodnění
Navrhované doplnění skutkové podstaty přestupku odpovídá návrhu podle předchozích bodů.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4. K bodu 32 (§ 125a odst. 1 písm. s) a q))
Navrhujeme nahradit navrhovaný text § 125a odst. 1písm. q) tímto zněním: „q) nevloží doklad o provozu nebo kontrole domovní čistírny odpadních vod nebo doklad o míře znečištění odpadních vod akumulovaných v bezodtokové jímce a o jejich odvozu na čistírnu odpadních vod způsobilou k jejich zneškodnění do registru domovních čistíren a jímek podle § 55f odst. 4 písm. b),“.
Odůvodnění
Navrhované doplnění skutkové podstaty přestupku odpovídá návrhu podle předchozích bodů.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5. K bodu 33 (§ 125a odst. 2)
Z navrhovaného znění § 125a odst. 2 písm. b) navrhujeme vypustit přestupek podle odst. 1 písm q), a naopak navrhované znění písm. d) navrhujeme rozšířit o skutkovou podstatu přestupku podle odst. 1 písm. q).
Odůvodnění
Navrhované zvýšení maximální výše pokuty u právnických osob vyplývá ze závažnosti možných důsledků absence dokladů o míře znečištění průmyslových odpadních vod zneškodňovaných mimo místo jejich vzniku, případně nesdílení těchto dokladů ze strany původce externě zneškodňovaných odpadních vod.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Kraj Vysočina
1. Připomínka k Čl. I bodu 2:
Navrhujeme v § 9 odst. 2 vypustit větu druhou.
Navrženým doplněním druhé věty v § 9 odst. 2 bezesporu dojde k dalšímu značnému nárůstu agendy vodoprávních i stavebních úřadů, které jsou již nyní přetíženy. V předchozím období navrhovatel prosadil takovou úpravu pouze na odlehčovacích komorách před objektem vlastní ČOV, přičemž důsledkem byl jednak výrazný nárůst vodoprávních řízení a s tím spojené vyšší náklady na personální obsazení příslušných vodoprávních úřadů a jednak vysoké náklady na zajištění stavebních úprav na těchto komorách a měření objemu a znečištění odlehčovaných vod. Dopad na zlepšení kvality povrchových vod bude minimální či dokonce neměřitelný. Není ani jasné, zda působnost v této věci přísluší vodoprávnímu nebo stavebnímu úřadu, neboť odlehčovací komora je stavbou podle nového stavebního zákona.
Jedná se o další novou působnost, která způsobí velké zatížení zejména vodoprávních úřadů I. stupně (obecních úřadů obcí s rozšířenou působností) vzhledem k předpokládanému velkému množství odlehčovacích komor na jednotných kanalizacích mnoha měst. Nová působnost rovněž způsobí další finanční zatížení vlastníků a provozovatelů kanalizací pro veřejnou potřebu, které se promítne do stočného. U vlastníků typu svazků obcí, které zajišťují provoz mnohdy vyšší desítek i stovky obcí se bude jednat o mnoho set až tisíc odlehčovacích komor, na nichž reálně nepůjde zajistit plnění nově stanovených povinností. V hodnocení RIA nejsou tyto dopady řešeny.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním
2.
Připomínka k Čl. I bodu 4:
Navrhujeme v § 38 odst. 6 vypustit větu třetí.
Odůvodnění je stejné jako u předchozí připomínky k Čl. 1 bod 2.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním
3.
Připomínka k Čl. I bodu 11:
Nově navržený § 55f (Registr domovních čistíren odpadních vod a bezodtokých jímek) navrhujeme celý vypustit.
Nově navržené ustanovení je zcela zbytečné a je v podstatě pouze další novou byrokratickou zátěží pro žadatele (stavebníky). Nový registr by pouze suploval dosavadní registry, kterými jsou např. v případě vodních děl Centrální registr vodoprávní evidence (CRVE) a v případě jímek Registr územní identifikace adres nemovitostí (RUIAN). Rovněž je nejasné, proč by registr, týkající se jímek na vyvážení, které nejsou vodními díly, měl být stanoven vodním zákonem. Jímky patří pod režim zákona stavebního. Nový registr je tedy zhola zbytečný a není jasné, proč by měl být zřizován.
Co se týká bezodtokých jímek, jedná se o marginální problém a předkladatel změny vodního zákona by se měl soustředit na zásadnější problémy ochrany vod např. zvýšení podpory odvádění a čištění odpadních vod v tisících obcí, kde tomu tak doposud není. Pro informaci ústředního vodoprávního úřadu uvádíme, že na území Kraje Vysočina je vzhledem k velké sídelní roztříštěnosti vyřešeno čištění odpadních vod ve zhruba 300 obcích z celkového počtu 704. Rozsah a výše dotací se přitom trvale snižuje a naopak požadavky na dofinancování kanalizací a ČOV z rozpočtu kraje stále rostou.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
ACEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním
4.
Připomínka k Čl. I bodu 14:
Definice citlivého objektu navržená v § 64a v novém odstavci 6 je těžko uchopitelná a navrhujeme ji změnit.
V § 64a odst. 6 je nově použit pojem „citlivý objekt“, jehož následná definice je těžko použitelná. Není jasné, co se rozumí zvýšenou koncentrací obyvatel, specifickými potřebami při evakuaci, ani objektem infrastruktury. Proto je potřebné obecnou definici upřesnit, aby byla srozumitelná a v praxi použitelná.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním
5. Připomínka k Čl. I bodu 29:
V § 116 odst. 1 navrhujeme vypustit nová písmena p) a q).
V souvislosti s návrhem na vypuštění nového § 55f (Registr domovních čistíren odpadních vod a bezodtokých jímek) je třeba vypustit i nově navržené přestupky v této věci (za nezaregistrování domovní ČOV nebo bezodtoké jímky do registru a nevložení dokladů o provozu nebo kontrole domovní ČOV a vývozu odpadních vod z jímky do registru).
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním
6. Připomínka k Čl. I bodu 30:
V § 125a odst. 1 navrhujeme vypustit nová písmena p) a q).
V souvislosti s návrhem na vypuštění nového § 55f (Registr domovních čistíren odpadních vod a bezodtokých jímek) je třeba vypustit i nově navržené přestupky v této věci (za nezaregistrování domovní ČOV nebo bezodtoké jímky do registru a nevložení dokladů o provozu nebo kontrole domovní ČOV a vývozu odpadních vod z jímky do registru).
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním
Karlovarský kraj
Zásadní připomínka:
Upravit znění části textu § 55f odst. 4 písm. a) vodního zákona: „zaregistrovat domovní čistírnu odpadních vod nebo jímku do registru domovních čistíren a jímek, a to do 6 měsíců od zahájení vypouštění odpadních vod prostřednictvím domovní čistírny odpadních vod nebo od zahájení akumulace odpadních vod v bezodtokové jímce“
Odůvodnění:
Dle navrženého znění má každý, kdo vypouští odpadní vody prostřednictvím domovní čistírny odpadních vod nebo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, povinnost do 6 měsíců od zahájení vypouštění odpadních vod nebo akumulace registrovat domovní čistírnu nebo jímku v registru. Z tohoto textu vyplývá, že do registru budou zapisovány pouze nové domovní čistírny odpadních vod nebo nové jímky. Není zřejmé, zda a v jakém termínu budou do registru zavedeny stávající domovní čistírny odpadních vod a bezodtoké jímky. Pokud je věc zamýšlena tak, že stávající domovní čistírny odpadních vod a jímky budou do systému zadávány stavebními či vodoprávními úřady, či jinak, je nutno věc dovysvětlit.
Návrh nového znění:
Doplnit adekvátní znění textu o část týkající se stávajících domovních čistíren odpadních a bezodtokých jímek.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Připomínka k současnému znění zákona:
Doporučujeme doplnit znění části textu § 107 odst. 1 písm. r) vodního zákona:
„stanovovat ochranná pásma vodních zdrojů, v případě, že do jeho působnosti patří povolovat nakládání s vodami z nich,“
Odůvodnění:
Dle současného znění nemá krajský úřad kompetenci stanovovat výjimky ze zákazu vstupu do ochranného pásma vodního zdroje I. stupně u vodních zdrojů, ke kterým je příslušný. Navrhovaná úprava znění stanoví jasné kompetence krajského úřadu ve směru k povolování výjimek ze zákazu vstupu do ochranného pásma vodního zdroje I. stupně. V podstatě se jedná o navrácení stavu znění zákona platného do 31. 12. 2023.
Návrh nového znění:
„stanovovat ochranná pásma vodních zdrojů v případě, že do jeho působnosti patří povolovat nakládání s vodami související s těmito vodními zdroji, a stanovovat výjimky ze zákazu vstupu do ochranného pásma vodního zdroje I. stupně v případech, kdy je příslušný ke stanovení ochranného pásma,“
NEAKCEPTOVÁNO
Připomínka je nad rámec předmětné novely vodního zákona.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Pardubický kraj
1. K novelizačním bodům 1 a 23 (k ust. § 8 odst. 3 písm. g) a § 89b písm. f)(
Požadujeme, aby byl do návrhu zákona doplněn postup, jakým způsobem a zejm. v jaké periodicitě (či v jakých lhůtách) bude vyhodnocováno splnění podmínek prokazujících, že k vypouštění odpadních vod není třeba povolení k nakládání s vodami.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2. K novelizačnímu bodu 10 (k ust. § 55d(
V odst. 3 nově navrhovaného ust. § 55d je zakotvena zcela nová kompetence vodoprávních úřadů vydávat vyjádření, která budou osvědčovat, že změnou vodního díla nedojde k ohrožení jeho hlavního účelu anebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů dotčených vlastníků. Máme a to, že vodoprávní úřady by neměly být tím, kdo posuzuje míru dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících koryto vodního toku nebo sousedících s ním. Jedná se o kompetenci zcela vybočující z odbornosti vodoprávního úřadu, nadto časově velmi náročnou, vezmeme-li v potaz, jakou délku vodní toky mají a kolik vlastníků tak může být změnou dotčeno. Má-li být výstupem toliko vyjádření, nemá vodoprávní úřad žádnou procesní možnost, jak zjistit postoj vlastníků k navrhované změně. Požadujeme ustanovení přepracovat.
Dále z textace navrženého ustanovení není jasné, komu správce vodního díla oznámení (obsahující vyjádření vodoprávního úřadu) zasílá. Požadujeme toto doplnit.
Tato připomínka je zásadní.
ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO A VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo na základě došlých připomínek přepracováno tak, že se bude jednat o úpravu vodního díla (viz přiložené platné znění). Vodoprávnímu úřadu bude předložen podrobný technický popis úpravy vodního díla, kdy úpravou vodního díla se rozumí místní úpravy opevnění a stabilizačních prvků koryta vodního toku, které neohrožují stabilitu ani funkci vodního díla. Vodoprávní úřad má odborné předpoklady pro posouzení takovéhoto záměru.
Žadatelem může být jen vlastník vodního díla, přičemž žádost je předkládána stavebnímu úřadu.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3. K novelizačnímu bodu 10 (k ust. § 55f(
K navrženému ustanovení máme následující výhrady a připomínky:
· Upozorňujeme, že bezodtoková jímka není vodním dílem, doposud jejich výstavbu povolovaly obecné stavební úřady.
· Nelíbí se nám, že ustanovení obsahuje toliko demonstrativní výčet údajů evidovaných v registru a ve zbytku ponechává úpravu na podzákonný právní předpis. Máme za to, že výčet důvodů by měl být stanoven taxativně přímo v zákoně.
· Vztahuje se povinnost evidence v registru také na septiky se zemním filtrem?
· Kontrolu plnění evidenční povinnosti a vedení event. přestupkového řízení považujeme za značně administrativně a časově náročnou činnost, což nadále zatíží již nyní velmi přetížené a personálně poddimenzované vodoprávní úřady.
· Z navrženého znění ustanovení vyplývá, že do registru budou zadávány toliko nově budované DČOV a jímky, nikoliv ty již nyní existující.
Požadujeme ustanovení (vč. důvodové zprávy) dopracovat a upřesnit ve smyslu výše uvedených připomínek.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4. K novelizačnímu bodu 10 (k ust. § 55h(
V odst. 5 požadujeme doplnit postup pro případ havárie.
Tato připomínka je zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5. K novelizačním bodům 15 a n. (k ust. § 66(
· Mapy povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení (vysoké, střední, nízké a zbytkové) by měly být podkladem pro všechny úrovně stanovené v rámci záplavového území, tj. Q_100. Nikoli pouze pro stanovení AZZÚ (Q_100 + vysoké). Požadujeme upravit buď odst. 3 navrhovaného ustanovení anebo definici záplavového území v odst. 1.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Definice záplavového území byla ponechána beze změny.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
6. K novelizačnímu bodu 20 (k ust. § 67(
· Navržený text ustanovení obsahuje neurčité právní pojmy „citlivé objekty“, „individuální povodňová ochrana“ či „kompenzační opatření“, jejich vymezení nepovažujeme za dostačující, bude způsobovat aplikační problémy. Požadujeme dopracování tohoto ustanovení.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Příslušná ustanovení byla z návrhu vypuštěna.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Královéhradecký kraj
· K § 8 odst. 3) písm. g):
Navržené znění uvádí:
„k vypuštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a), přičemž splnění těchto požadavků prokáže znečišťovatel příslušnému vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu způsobem uvedeným v § 89b písm. f) tohoto zákona“
Nesouhlasíme, aby vodní zákon zcela atypicky zaváděl to, aby znečišťovatel prokazoval plnění zákonných povinností jinému subjektu, než je správní orgán, jako výkonný orgán v rámci veřejné moci. Je zcela nedůvodné, aby vedle vodoprávního úřadu se prokazovalo plnění povinností správci povodí a jakémusi pověřenému odbornému subjektu. Je zcela nepochybné, že prokazování povinností daných zákonem a prováděcím právním předpisem se musí dít zcela jednoznačně cestou správního orgánu, resp. v daném případě úřadu vodoprávního, nikoli správce povodí či jakéhosi pověřeného odborného subjektu.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K § 55f :
Nesouhlasíme se zavedením registru domovních čistíren odpadních vod a bezodtokových jímek na odpadní vody v daném rozsahu a formě. Domovní čistírny odpadních vod jsou již v současné době zavedeny ve vodoprávní evidenci. Bezodtoké jímky jsou pak součástí obecných staveb a přehled o nich by měly, předpokládáme, stavební úřady.
Přestože zatím neznáme znění novelizované směrnice o čištění odpadních vod, pokud je nám ale známo, nedopadá na lokality menší, než je 1000 EO. Pak by tato norma dopadající na veškeré domovní čistírny odpadních vod a jímek na vyváření byla nad rámec novelizované směrnice o čištění odpadních vod. Takový postup je tak nejen nad rámec této směrnice, ale je i v rozporu s programovým prohlášením vlády České republiky. Není důvod obyvatele České republiky zatěžovat další byrokratickou zátěží. A to celé v kontextu s tím, že se nelze naivně domnívat, že fyzické osoby budou předmětnou povinnost plnit na 100 %, a to i za předpokladu hrozby sankce. Současně se i domníváme, že takto nadstandardně sledovat domovní čistírny odpadních vod a jímek na vyvážení není z ohledu na ochranu vod nezbytné. Vlivy z těchto zařízení no vodní hospodářství v České republice jsou v současné době zcela minimální, ne-li nulové.
Pokud by Ministerstvo životního prostředí na registru trvalo, není nic jednoduššího, než si požadované údaje zajistit z vodoprávní evidence u domovních čistíren odpadních vod. Pokud se jedná o jímky na vyvážení, v rámci dobré spolupráce pak lze oslovit stavební úřady, které ministerstvu životního prostření nepochybně potřebné údaje poskytnou.
Zásadní připomínka
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K § 55g :
Toto ustanovení bude činit v praxi značné problémy. Je spoustu obcí, které mají řešenou likvidaci odpadních vod individuálně, tj. pomocí např. domovních čistíren odpadních vod. Nepochybně se jedná o systém likvidace odpadních vod, dokonce i ucelený, ale v žádném případě nelze hovořit o uceleném systému ve smyslu navrženého ustanovení. Každá domovní čistírna má jiného majitele. Navržené ustanovení tak bude dopadat na malé procento obcí, protože předpokládáme, že půjde pouze o soustavy domovních čistíren, které bude realizovat a provozovat přímo obec.
Jsem toho názoru, že předmětné ustanovení v dané podobě nemůže být přijato. Nutno po diskusi přepracovat tak, aby odráželo technickou a vlastnickou realitu odkanalizování obcí.
Zásadní připomínka
VYSVÉTLENO
Návrh byl upraven tak, aby bylo jasné, že se týká jen soustav domovních ČOV, které pořizuje obec či jiná právnická osoba (např. vodárenská společnost zabývající se provozováním vodohospodářské infrastruktury.) Cílem dané úpravy je reagovat právě na tato řešení, kdy není jasné, jak budou soustavy, pořízené z dotačního titulu SFŽP ČR provozovány po vypršení doby udržitelnosti.
S ohledem na provedenou úpravu je zřejmé, že se návrh nebude týkat již existujících domovních ČOV, které provozují vlastníci nemovitostí v souladu s platným povolením či v režimu ohlášení. Velmi problematické by bylo i hledisko, zda je nutné stávajících domovní ČOV do soustavy zařadit či nikoliv.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K § 55h :
Současně je zarážející, že náležitosti zpracování a realizace plánu financování obnovy, způsob vytváření rezervy finančních prostředků včetně stanovení kritérií pro definici soustavy domovních čistíren odpadních vod stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou (!). Tento přístup chápeme jako nesystémový, protože jde o oblast výkonu svěřené Ministerstvu zemědělství. Pokud by byl zájem na určité formě provozu soustavy domovních čistíren, je zcela nepochybné, že tyto záležitosti musí být řešeny zákonem o vodovodech a kanalizacích, nikoli vodním zákonem.
Navržené ustanovení zavádí i nové pojmy, jako např. „odborný provozovatel“ nebo „dostatečná odborná úroveň“, které jsou zcela nové a bude je nezbytné vysvětlit, patrně odlišně od zákona o vodovodech a kanalizacích.
S navrženým ustanovení ve vodním zákoně nesouhlasíme, protože pro něj není v tomto právním předpise místo a podle toho také vypadá jeho ne příliš vhodné znění. Nutno, pokud je společenská poptávka na dohledu nad provozem soustav domovních čistíren odpadních vod, bude nezbytné toto zapracovat do zákona o vodovodech a kanalizacích. Tím by byla i sjednocena terminologie, a hlavně praxe v oblasti provozu vodovodů a kanalizací.
Zásadní připomínka
AKCEPTOVÁNO
Návrh na zakotvení definice soustavy domovních ČOV, včetně zásad pro jejich provoz do vodního zákona bylo diskutováno s MZe, bylo dohodnuto, že se netýká problematiky kanalizací pro veřejnou potřebu.
Návrh zákona byl upraven, zmocnění na prováděcí vyhlášku byla z návrhu vyjmuto a některé zásady byly uvedeny přímo do návrhu textu zákona. Povinnost zpracovávat plán financování obnovy a generovat za tímto účelem prostředky byl z návrhu odstraněn a zachována byla pouze proklamace, že za provozování má vlastník/provozovatel právu na úplatu, pokud to vyplývá ze smlouvy uzavřené mezi vlastníkem nebo provozovatelem soustavy domovních čistíren odpadních vod a vlastníkem pozemku.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Doporučující připomínky:
Obecné připomínky
Doporučujeme se vyvarovat v právním předpise pojmům jako např. „pouze“ (§ 9 odst. 2), „minimálně“ (§ 38 odst. 6). Pokud se tyto pojmy vypustí, právní předpis bude jednoznačnější a na významu neutrpí.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K § 55d
Daným ustanovením nejsou řešena možné konfliktní situace, kdy je odlišný vlastník vodního díla a správce vodního toku. V takovém případě může nastat stav, kdy oba subjekty budou mít rozporné zájmy.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo upraveno. Oznamovatelem může být jen vlastník vodního díla.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K § 67 odst 3 a 4
Znění navrhovaných odstavců:
(3) V záplavovém území se nesmí zřizovat citlivé objekty. Věta první se nevztahuje na oblasti nízkého povodňového ohrožení, je-li současně provedena individuální povodňová ochrana, a na území za mobilními protipovodňovými zábranami pro ochranu před povodněmi s dobou opakování 100 let. Individuální povodňovou ochranou se rozumí lokální ochrana nemovitostí proti zaplavení a zvýšení odolnosti nemovitostí při zaplavení, které je přijímáno v místech, kde není vhodný jiný způsob ochrany před povodněmi. V záplavovém území umísťované a povolované stavby nesmí zhoršit odtokové poměry.
(4) Mimo aktivní zónu v záplavovém území v oblasti s vysokým ohrožením je výstavba možná jen při provedení individuální povodňové ochrany a kompenzačních opatření. Mimo aktivní zónu v záplavovém území v oblasti s vysokým ohrožením je zakázáno skladovat závadné látky a manipulovat s nimi. Kompenzačním opatřením se rozumí opatření sloužící k odstranění nežádoucího vlivu staveb a terénních úprav na odtokové poměry.
Doporučujeme oba odstavce z novelizovaného zákona vyjmout.
K uvedenému ve stručnosti je možné uvést, že každá nová stavba v území mění odtokové poměry. Pokud se zakážou v záplavovém území skladovat nebezpečné látky, nebudou si tam moci majitelé zahradní techniky uskladnit ani pohonné hmoty. Realizace citlivých objektů v místech, kde je již mobilní protipovodňová ochrana je také poněkud diskutabilní, neboť mobilní protipovodňové opatření může být v konečném stavu horší, než kdyby tam nebylo žádné protipovodňové opatření.
Dále provedení individuálního opatření u jedné nemovitosti může zhoršit, někde i výrazně ochranu sousedních nemovitostí. Takto by se dalo pokračovat dál. Ano opatření v záplavovém území jsou nutná, ale v uvedených odstavcích jsou tato omezení pojata poněkud nešťastně. Opakovaně doporučujeme oba odstavce z návrhu novely zákona vyjmout. A i zde doporučujeme nechat více zodpovědnosti na zpracovatelích územních plánů a na obcích, které územní plány pořizují.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K § 67 odst. 5:
Požadujeme text předmětného ustanovení doplnit takto:
„Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví může stanovit vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy další omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.“
Odůvodnění:
Do vodního zákona byla v nedávné minulosti vložena povinnost stanovovat omezující podmínky v záplavovém území mimo aktivní zónu. Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.
Na základě navrženého ustanovení § 67 odst. 5 vodního zákona (dnes doposud odst. 3) je vodoprávní úřad povinen vždy stanovit omezující podmínky, a to i přesto, že část vodního toku zůstává prozatím bez stanoveného záplavového území, bez omezujících podmínek. Stává se, že se stanovují podmínky např. pro dva říční km a zbývající i desítky říčních km dlouhé úseky vodních toků zůstávají bez podmínek a není jasné, kdy budou stanoveny i pro zbývající část vodního toku a jestli někdy budou stanovené.
Podmínky nejsou stanovené u převažující části záplavových území. Pro stanovování podmínek v záplavovém území vodního toku mimo aktivní zónu vydalo Ministerstvo životního prostředí v listopadu 2019 ve Věstníku Ministerstva životního prostředí metodický pokyn. V metodickém pokynu jsou uvedeny možné podmínky, které by bylo vhodné pro nově stanovovaná či měněná záplavová území stanovit. Máme však za to, že to jsou podmínky, které by měly platit všeobecně u všech vodních toků. Do opatření obecné povahy by se pak měly zapracovávat podmínky specifické pro daný vodní tok, pro dané území.
Metodický pokyn by měl sloužit jako podklad pro vydávání souhlasu vodoprávním úřadem dle § 17 vodního zákona nebo při zpracování povodňového plánu obce, při zpracování nového územního plánu, při aktualizaci stávajícího územního plánu. Další věcí je i to, že záplavová území mají značnou rozlohu a není snadné zde určovat podmínky pro vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností, natož pro krajský úřad, který má ze správní praxe minimální znalosti území.
U podmínek stanovených dle § 67 odst. 5 vodního zákona, pokud je vodoprávnímu úřadu známo, není ani možnost vymahatelnosti. V případě, že vodoprávní úřad výše uvedené všeobecně platné podmínky vloží do dílčích úseků vodních toků, kde se stanovuje záplavové území nebo mění záplavové území, mohlo by z toho být vyvozováno to, že ve zbývajícím území takové podmínky neplatí, což by nepřispělo k regulaci činnosti v záplavovém území, které se stanovuje především pro ochranu obyvatelstva a pro ochranu majetku.
Další věcí je i to, že ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích musí vodoprávní úřad vydat formou závazného stanoviska či formou rozhodnutí souhlas podle § 17 vodního zákona. Uvedený souhlas dává místně příslušný vodoprávní orgán obce s rozšířenou působností, kterému je z jeho úřední praxe známo předmětné území a podmínky může stanovit přesně na daný záměr. Příslušný vodoprávní úřad se vyjadřuje i k územním plánům jednotlivých obcí a i zde může řešit využití záplavového území vodního toku. Máme za to, že opisování stále stejných podmínek (přičemž každý kraj má jinak formulovanou sadu stále se opakujících podmínek) do každého opatření obecné povahy při stanovování záplavových území, jen pro to, aby se dostálo dikce zákona považujeme za zcela zbytečné a znevýhodňující majitelé nemovitostí v konkrétním úseku záplavového území.
Další věcí je územní plán. Územní plán je dokument, který by měl stanovit využití území. A právě zde by obec měla mít zájem o optimální využití území, neboť právě ona se musí postarat o občany v zatopeném území při povodní a financuje, platí veškerá opatření, která nařídí. Územní plán zpracovává odborná organizace. Kde jinde než právě v územním plánu skloubit požadavky obce se znalostmi odborné osoby, zpracovávající územní plán než v územním plánu. I k územnímu plánu se vyjadřuje vodoprávní úřad a může tedy využití záplavového území korigovat.
Je zcela běžnou praxí, že v řízení vedeném ve věci stanovení záplavového území jsou dotčené subjekty osloveny s požadavkem na návrh možných podmínek. Nikdo z dotčených subjektů žádné podmínky nenavrhne. V takovém případě by je měl vodoprávní úřad stanovit patrně „odborným odhadem“. Z tohoto důvodu navrhujeme návrat ke dřívější variantě ustanovení § 63 odst. 3 vodního zákona (před novelu č. 113/2018 Sb.) a dát možnost stanovení podmínek, nikoli povinnost.
NEAKCEPTOVÁNO
Požadavek je nad rámec novely vodního zákona.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Kancelář prezidenta republiky
Obecně
Text návrhu zákona doporučujeme revidovat a uvést jej v soulad s Legislativními pravidly vlády, především doporučujeme
· upravit nadpis návrhu zákona, a to „2024“ nahradit „2025“, za slova „pozdějších předpisů“ vložit čárku a za slova „o životním prostředí“ doplnit slova „, ve znění pozdějších předpisů“,
· upravit text nadpisu části první („Změna vodního zákona“),
· vyčlenit část třetí obsahující ustanovení o nabytí účinnosti návrhu,
· v úvodní větě čl. I doplnit výčet novel o zákony č. 261/2021 Sb. a č. 364/2021 Sb.,
· uvést text některých novelizačních bodů (např. 10 a 11) do souladu s čl. 56 až 58 Legislativních pravidel vlády,
· v čl. III doplnit výčet novel, které se promítají do platného znění měněného paragrafu.
Tato připomínka je doporučující.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Středočeský kraj
K čl. I bodu 4 (§ 38 odst. 6)
Požadujeme vkládané souvětí rozdělit do dvou vět.
Nový text zní:
„V případě vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových nesplňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, předává znečišťovatel minimálně údaje o objemu vypouštěných odpadních vod, počtu přepadů z odlehčovací komory a míře jejich znečištění, bylo-li stanoveno toto sledování. V případě vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, předává znečišťovatel údaj poměr ředění.“
Odůvodnění:
V návrhu zákona v souvětí chybí čárka za větou „bylo-li stanoveno toto sledování“. Nesouhlasíme se slovem „také poměr ředění“. Slovo „také“ evokuje, že i ten, kdo vypouští odpadní vody z odlehčovacích komor splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou č. 428/2001 Sb., je povinen předávat vodoprávnímu úřadu údaje o objemu vypouštěných odpadních vod, počtu přepadů z odlehčovací komory a míře jejich znečištění, bylo-li stanoveno toto sledování. Tento provozovatel však takové povinnosti nemá stanoveny, neboť vůbec nemá povolení k vypouštění odpadních vod (viz navrhovaným zákonem doplnění § 8 odst. 3 písm. g) vodního zákona).
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 8 (§ 55c odst. 2) a 9 (§ 55c odst. 4)
Odstraněním vodního díla podle odstavce 1 se rozumí rovněž samovolný rozpad vodního díla působením přírodních sil a činnost směřující k vytvoření podmínek pro samovolný rozpad. Co se rozumí stavbou definuje § 5 zákona č. 283/2021 Sb., (stavební zákon), tato definice se vztahuje i na vodní díla. Je nutné upozornit na skutečnost, že toto ustanovení je v rozporu s odstraňováním staveb podle stavebního zákona.
V uvedené souvislosti je nelogické podávat oznámení o odstranění vodního díla samovolným rozpadem podle § 55c odst. 4. Není ani zřejmé, v jaké fázi odstraňování vodního díla má být oznámení realizováno (před zahájením samovolného rozpadu, v průběhu rozpadání nebo po jeho úplném rozpadu), jak a kdo má vytvářet podmínky pro samovolný rozpad.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Ustanovení § 55c reaguje na skutečnost, ke které dochází desetiletí – tj., že se vodní díla vlivem přírodních sil rozpadají. Jedná se tedy o vodní díla, která de facto zanikla. Ustanovení § 55c tak umožňuje dát do souladu právní stav se skutečností. Aplikace tohoto ustanovení nepůsobí v praxi problémy. Vlastníci nejsou schopni případně ani motivováni v některých případech vodní díla udržovat v kolaudovaném stavu, délka upravených vodních toků je odhadována na několik desítek tisíc km.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 11 (§ 55f odst. 3)
S ohledem na to, že není znám návrh vyhlášky (není povinností do mezirezortního připomínkového řízení ho předložit), není znám mechanismus plnění požadavků registrace a vkládání dokladů. Musíme upozornit, že ze správní praxe jsou známy osoby „offline“ – nemají internet, nemají počítač (zejména osoby staršího data narození). Pokud by měl v těchto případech plnit za ně povinnosti vodoprávní úřad, šlo by o jeho velké zatížení.
Tato připomínka je zásadní
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 11 [§ 55f odst. 4 písm. b)]
Navrhujeme zvážit souběh povinnosti stanovené v § 38 odst. 7 vodního zákona (na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí předložit doklady o odvozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let) a nově stanovované povinnosti vkládat do registru DČOV a BJ doklady o odvozu odpadních vod. Navrhujeme omezit povinnost podle § 38 odst. 7 vodního zákona pouze na předložení dokladů nevložených do registru.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 11 [§ 55f odst. 4 písm. a)], k čl. II bodu 5
Navrhujeme nahradit slova „každý, kdo vypouští odpadní vody prostřednictvím domovní čistírny odpadních vod nebo akumuluje odpadní vody v bezodtoké jímce“ slovy „vlastník domovní čistírny odpadních vod nebo vlastník bezodtokové jímky určené k akumulaci odpadní vody“.
Odůvodnění:
Minimálně počáteční úkon registrace DČOV a jímky by měl provést vlastník, nikoli osoba s nejužším právním vztahem k DČOV/jímce (kterou v praxi může být obtížné stanovit).
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 11 (§ 55h)
K odstavci 1: Nepovažujeme za vhodné definovat soustavu DČOV ve vyhlášce. Celá definice by měla být uvedena v zákoně.
K odstavcům 3 a 4: Není znám vztah tohoto ustanovení a zákona o vodovodech a kanalizacích, který užívá pojmy provozování, provozovatel, povolení k provozování. V kapitole 4.6.4. RIA (strana 110) je uvedeno, že k provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod je třeba povolení k provozování kanalizace podle zákona o vodovodech a kanalizacích.
Terminologie není jednotná navrhované ustanovení obsahuje pojmy „vlastník“, „odborný provozovatel“, „osoba s dostatečnou odbornou úrovní“, „osoby provozující soustavu“, „provozovatel soustavy“. Navrhujeme obě ustanovení i důvodovou zprávu k nim dopracovat.
Tato připomínka je zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Došlo k úpravě dotčeného ustanovení, pojmy jsou obecně známé a v praxi používané (pojem provozování byl v návrhu uveden, nicméně ostatní pojmy jsou analogické k pojmům v zákonu o vodovodech a kanalizacích), dále byla v návrhu upravena definice soustavy domovních ČOV.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 16 (§ 66 odst.1 a 2)
Podle § 66 odst. 1 správce vodního toku zpracuje a předloží návrh záplavového území ve lhůtě stanovené vodoprávním úřadem, nejpozději však do 1 roku od vydání příslušného plánu povodí nebo plánu pro zvládání povodňových rizik. Mělo by být specifikováno, co se rozumí vydáním plánu povodí nebo plánu pro zvládání povodňových rizik, zda se jedná o jejich schválení podle § 24 vodního zákona.
Podle § 66 odst. 2 správce vodního toku předloží návrh změny záplavového území, pokud došlo k podstatné změně okolností, za kterých bylo původní záplavové území stanoveno, zejména byla-li vybudována stavba na ochranu před povodněmi, a to do 2 let od její kolaudace nebo jiné podstatné změny okolností. Mělo by být definováno co se rozumí podstatnými změnami, zda má dojít k aktualizaci i z důvodu změny hydrologických údajů a pokud ano, v jakém rozsahu? Kdo a na základě jakých údajů má vyhodnocovat potřebnost změny?
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Změny ustanovení § 66 odst. 1, které jsou připomínkovány, byly vypuštěny.
Byla ponechána pouze změna textace, kde jsou uvedeny místo již neaktuálních plánů hlavních povodí a plánů oblastí povodí, plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.K § 66 odst. 2: Textace podmínek a termínu pro nutné zpracování návrhu změny záplavového území zaměřená na všechny vodní toky byla odstraněna a nahrazena konkrétněji specifikovanými podmínkami, platnými jen pro omezený rozsah vodních toků v oblastech s významným povodňovým rizikem a s výrazně delším časovým prostorem pro realizaci.
Bližší vysvětlení je uvedeno u vypořádání připomínky Ministerstva zemědělství č.14.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K čl. I bodu 3 (§ 22 odst. 2) a čl. I bodu 34 (§ 126 odst. 6)
Navrhujeme nerušit slovo „povoleným“ a pouze doplnit povinnost hlásit objem vypouštěných vod z odlehčovacích komor nesplňujících požadavky vyhlášky č. 428/2001 Sb.
Odůvodnění:
Ten, kdo má povoleno vypouštět více než 6000 m3/rok, má povinnost nahlásit objem vypuštěných vod, a to i v množství menším než 6000 m3. Navrhovanou změnou by došlo k omezení nahlášených údajů, neboť by se nahlašovaly jen údaje přesahující 6000 m3. Nadto by v tomto případě bylo vhodnější změnit i přídavné jméno (vid) z „vypouštěných“ na „vypuštěných“. Rozumíme však požadavku zahrnout do vodní bilance i odlehčovací komory – ovšem pouze ty, které nesplňují požadavky vyhlášky č. 428/2001 Sb. Odlehčovací komory splňující požadavky vyhlášky č. 428/2001 Sb. povinnost měřit objem vypuštěných vod nebudou mít, neboť nebudou mít povolení k vypouštění.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K § čl. II – Přechodná ustanovení
Bod 5: Účinnost tohoto ustanovení je stanovena na 1. 7. 2025. Účinnost ustanovení zavádějícího registr DČOV je stanovena na 1. 1. 2028. Pokud je zamýšleno, aby vlastníci stávajících DČOV a BJ se zaregistrovali do 1/2 roku po účinnosti vzniku registru, měla by být účinnost tohoto přechodného ustanovení stanovena shodně s účinností ustanovení o vzniku registru.
Bod 2: Navrhujeme doplnit text „před více než 20 lety od nabytí účinnosti tohoto zákona“, aby došlo ke zpřesnění okamžiku zastaralého záplavového území.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Nad rámec navrhovaného zákona
Nad rámec navrhovaného zákona doporučujeme do vodního zákona doplnit kompetenční ustanovení krajského úřadu ke stanovení výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu do ochranného pásma vodního zdroje I. stupně v případech, kdy krajský úřad ochranné pásmo stanovil.
Tato kompetence byla zavedena zákonem č. 544/2020 Sb., proto od 1. 2. 2022 do 31. 12. 2023 § 107 odst. 1 písm. v) zněl: Do působnosti krajských úřadů patří rozhodovat v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní díla, též o ostatních záležitostech týkajících se těchto vodních děl a o ochranných pásmech vodních zdrojů s nimi souvisejících a stanovovat výjimky ze zákazu vstupu do ochranného pásma vodního zdroje I. stupně v případech, kdy je příslušný ke stanovení ochranného pásma.
Důvodová zpráva k zákonu č. 544/2020 Sb. uvádí: „Z důvodu sjednocení aplikační praxe se doplňuje příslušnost krajského úřadu ke stanovení výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu do ochranného pásma vodního zdroje I. stupně v případech, kdy krajský úřad ochranné pásmo stanovil“.
Od 1. 1. 2024 došlo ke změně, § 107 odst. 1 písm. r) zní: „stanovovat ochranná pásma vodních zdrojů, v případě, že do jeho působnosti patří povolovat nakládání s vodami z nich.“.
Nyní tedy není upravena kompetence krajského úřadu k povolování výjimky ze zákazu vstupu do ochranného pásma vodního zdroje. Navrhujeme stejné zpřesnění, které přinesl zákon č. 544/2020 Sb.
NEAKCEPTOVÁNO
Připomínka je nad rámec předmětné novely vodního zákona.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Jihomoravský kraj
1)
K § 8 odst. 3 písm. g)
(3) Povolení k nakládání s vodami není třeba
g) k vypuštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a), přičemž splnění těchto požadavků prokáže znečišťovatel příslušnému vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu způsobem uvedeným v § 89b písm. f) tohoto zákona,
Upozorňujeme na tyto skutečnosti k danému ustanovení:
a)
Podle § 8 odst. 3 písm. g) prokazuje znečišťovatel. Podle § 89b písm. f) prokazuje poplatník.
Poplatníkem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, ale od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se osvobozuje vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, tedy tento subjekt není poplatníkem, a proto vlastně prokazovat nic nemusí.
Může tedy zde nastat rozpor v osobě, která má tyto věci prokazovat a v povinnosti, které se vlastně může tímto zprostit.
Viz ustanovení § 89b písm. f), který zní: „odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace64) splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Splnění těchto požadavků prokáže poplatník správci poplatku předložením výsledků měření prováděného autorizovaným subjektem v oboru průtoků vod podle zákona o metrologii nebo simulací matematického modelu podle čl. 4 a 5 české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory“
b)
Podle § 8 odst. 3 písm. g) se prokazuje příslušnému vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Podle § 89 b písm. f) se prokazuje správci poplatku.
V těchto ustanoveních, která se na sebe vzájemně odvolávají jsou odlišné subjekty, kterým se má prokazovat.
c) K výše uvedenému ustanovení dále uvádíme, že dojde k výraznému nárustu agendy vodoprávních a stavebních úřadů. V předchozích letech byla tato úprava pouze na odlehčovacích objektech před ČOV a došlo k výraznému nárustu řízení a s tím spojených vyšších nákladů na personální obsazení krajů i ORP. Další problémy nastaly s kalibrací měření objemu i znečištění odlehčovaných vod. Aby bylo možno tyto odtoky měřit jednoznačně nastane potřeba složitých stavebních úprav, která bude obtížná i z hlediska majetkoprávních vztahů a veškeré tyto náklady budou promítnuty do stočného, přičemž efekt na zlepšení čistoty vod je nulový. Naměřené hodnoty se budou každý rok měnit dle aktuální hydrologické situace. Tyto vysoké finanční náklady by bylo vhodné raději investovat do stávajících objektů vodohospodářské infrastruktury.
d) Z daného ustanovení není zcela zřejmé, zda tato kompetence potvrzovat soulad předmětné komory bude náležet vodoprávnímu nebo stavebnímu úřadu. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o stavbu a její soulad s platnou legislativou měla by tato kompetence příslušet stavebnímu úřadu, ovšem toto nebylo promítnuto do § 107a vodního zákona.
e) Analogicky podobná situace je i u stavebních objektů dešťových zdrží a přepadů z nich. A toto by mělo být zákonem jednoznačně upraveno, že se v podstatě jedná také o ochranné zařízení, k němuž není potřeba povolení k nakládání s vodami.
Vzhledem k výše uvedenému navrhujeme doplněné znění zcela vypustit a taktéž upozorňujeme, že tyto skutečnosti nebyly zohledněny v RIA.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2) K § 9 odst. 2:
Jihomoravský kraj k předmětnému ustanovení sděluje, že není v silách vlastníků a provozovatelů sledovat každou odlehčovací komoru v objemu. Odlehčovací komory nemají zařízení na měření objemu odlehčovaných vod. Jakým způsobem mají takovou povinnost zařídit? Jedná se o nesplnitelnou povinnost, která bude mít v době dešťů velké nároky na personální obsazení. Jakým způsobem budou vlastníci/provozovatelé tuto povinnost zajišťovat v noci, nebo při povodni, kde se dokonce odstavují z provozu celé ČOV? Vůbec není zřejmé, jak se budou tyto vody vzorkovat, když vzorky mají být pořizovány v bezdeštném období, tedy z odlehčovací komory by neměl být odtok. Povinnost je nesplnitelná s nároky na úpravy odlehčovacích komor a personální zajištění. Příkladem mohou být provozovatelé, kteří provozují 60 obcí, z toho 45 obcí má jednotnou kanalizaci a prší na celém území – tuto povinnost nebudou schopni zajistit, protože laboratoře budou obsazeny, personální zajištění na takový úkol nebude stačit a než se dozví o tom, že někde jsou srážky a dojede na místo, může být po dešti není splněna povinnost. Zákony by neměly obsahovat nesplnitelné povinnosti, obdobně jako rozhodnutí správních orgánů, na které ústřední vodoprávní úřady s oblibou pak upozorňují, že se jedná o podmínky nesplnitelné a nemohou být uloženy. Zde je generuje přímo zákon. Stavební objekty odlehčovacích komor jsou ochranným zařízením proti poškození jednotlivých objektů a ČOV, nikoliv zařízení na vypouštění odpadních vod.
Vzhledem k výše uvedenému navrhujeme toto znění zcela vypustit a taktéž upozorňujeme, že tyto skutečnosti nebyly zohledněny v RIA.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3) K § 38 odst. 6:
K § 38 požadujeme doplnit: Za odpadní vody se dále nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů a dalších zařízení sloužící k ochraně sítě a ČOV, pokud zařízení splňují podmínky, které stanoví stavební úřad v povolení.
Odůvodnění: Vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor je termín, který nekoresponduje s účelem odlehčovací komory. Vody odlehčované při velkých deštích nejsou vodami cíleně vypouštěnými do vod povrchových, odlehčení se provádí za účelem ochrany kanalizace, protože by mohlo dojít k poškození revizních šachet, ČOV apod. Jedná se o vody, které kanalizace, vzhledem ke své dimenzi a charakteru jednotného systému, není schopna pojmout (prostě se to do kanalizace nevejde). Náklady na splnění této povinnosti jsou vzhledem k výslednému efektu neúměrně vysoké. Nejedná se o klasické vypouštění odpadních vod, ale o ochranu kanalizace a objektů na nich před účinky enormně vysokých průtoků vzniklých ze srážek, které nikdo není schopen ovlivnit. Tyto údaje ve své podstatě budou sloužit pouze pro evidenci, bez jakéhokoli vlivu na možnost úpravy odlehčovaných vod do vodních toků – tedy odlehčovat se bude, neboť jednotná kanalizace nápor nezvládne, ale s odlehčovanou vodou nelze nic ve vztahu ke kvalitě vody udělat. Proto tyto požadavky na sledování shledáváme jako nadbytečné a požadujeme toto znění vypustit a doplnit dle výše navrhovaného.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4) K § 38 odst. 9:
K tomuto ustanovení uvádíme, že dosažitelné hodnoty koncentrací a účinností pro jednotlivé ukazatele znečištění v oblasti zneškodňování městských odpadních vod stanovené nařízením vlády se přezkoumávají a aktualizují každých 6 let, sdělujeme, že předmětné znění není zcela jednoznačné, zda platná povolení je potřeba každých 6 let měnit dle aktuálně platného nařízení vlády.
Dále požadujeme toto ustanovení doplnit následovně:
V obcích nad 1000 obyvatel lze povolit vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky přes půdní vrstvy do vod podzemních jen ve výjimečných případech.
V obcích nad 2000 obyvatel lze povolit vypouštění odpadních vod z DČOV jen ve výjimečných případech. Za výjimečný případ se považuje i nemožnost akumulovat vzniklé odpadní vody v bezodtokové jímce s následnou likvidací na centrální ČOV.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5) K § 55b:
Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění. Stavby na ochranu před povodněmi se zřizují ve veřejném zájmu.
K tomuto ustanovení uvádíme, že požadujeme doplnit s výjimkou individuální povodňové ochrany staveb.
Odůvodnění: tyto stavby nejsou veřejným zájmem, ale aktivitou jednotlivých stavebníků na ochranu svého majetku a nemusí být zakomponovány do jednotného celku PPO.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Znění § 55b bylo přeformulováno. Došlo ke zúžení rozsahu staveb na ochranu před povodněmi, na které se vztahuje aplikace veřejného zájmu.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
6) K § 55c:
Odstranění vodních děl za účelem obnovy přirozených koryt drobných vodních toků
(1) Vodní dílo, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto drobného vodního toku, vybudovaného před rokem 2002 nebo tvoří hlavní odvodňovací zařízení, které svou funkci již neplní nebo ji plní jen částečně anebo pozbylo svého účelu a které se nachází na pozemku mimo zastavěné území nebo zastavitelnou plochu, lze za účelem obnovy přirozeného koryta drobného vodního toku odstranit na základě oznámení jeho vlastníka o odstranění vodního díla nebo na základě povolení odstranění stavby.
(2) Odstraněním vodního díla podle odstavce 1 se rozumí rovněž samovolný rozpad vodního díla působením přírodních sil a činnost směřující k vytvoření podmínek pro samovolný rozpad.
K tomuto ustanovení sdělujeme, že dle aktuálně platné legislativy nelze stavby odstraňovat pouze na základě oznámení vlastníka vodního díla. Navrhujeme problematiku odstraňování a rušení vodních děl řešit ve stavebním zákoně a toto ustanovení zcela vypustit.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Zachování možnosti odstranění vodních děl za účelem obnovy nebo vytvoření přirozených koryt drobných vodních toků na základě oznámení považujeme za nezbytné a je třeba jej ve vodním zákoně zachovat. Režim oznámení je zakotven v platném znění vodního zákona i po rekodifikaci stavebního práva, podobně jako přetrval v odůvodněných případech i v jiných zákonech (např. zákon č. 114/1992 Sb.). Ustanovení § 55c nadto nepůsobí v praxi žádné problémy.
Vodoprávní úřad svým stanoviskem zajistí, že budou řádně naplněny parametry oznamovacího režimu - odst. 2.
Ustanovení § 55c reaguje na skutečnost ke které dochází desetiletí tedy, že se vodní díla vlivem přírodních sil rozpadají, případně se jedná o situace kdy vodní dílo je zničeno povodní. Jedná se tedy o vodní díla která prakticky zanikla. Ustanovení § 55c tak umožňuje dát do souladu právní stav se skutečností.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
7) K § 55d:
Změny vodních děl zlepšující ekologické funkce vodního toku
(1) Vodní dílo, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto vodního toku, lze za účelem zlepšení ekologických funkcí vodního toku změnit na základě oznámení správce vodního toku o změně vodního díla.
(2) Změnou vodního díla na základě oznámení nesmí dojít k ohrožení hlavního účelu vodního díla nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním.
(3) Oznámení o změně vodního díla podle odstavce 1 obsahuje:
a) náležitosti žádosti o povolení změny stavby podle stavebního zákona,
b) vyjádření vodoprávního úřadu z hlediska splnění podmínek podle odstavce 2.
(4) Na odstranění vad oznámení podle odstavce 3 se použije § 55c odst. 5 a 6 obdobně.
K tomuto ustanovení sdělujeme, že dle aktuálně platné legislativy nelze změnu stavby vodního díla řešit ve vodním zákoně. Navrhujeme tuto problematiku týkající se procesních postupů u staveb vodních děl řešit ve stavebním zákoně a toto ustanovení zcela vypustit.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
8) K § 55f:
Registr domovních čistíren odpadních vod a bezodtokových jímek
(1)
Zřizuje se registr domovních čistíren odpadních vod a bezodtokových jímek (dále jen „registr domovních čistíren a jímek“) jako informační systém veřejné správy, který slouží ke shromažďování a evidenci údajů o domovních čistírnách odpadních vod a bezodtokových jímkách. V případě domovních čistíren odpadních vod se evidují zejména údaje o povolení jejich stavby, povolení k nakládání s vodami, bylo-li vydáno, jakož i doklady o jejich provozu a jeho kontrole. V případě bezodtokových jímek se evidují zejména údaje o jejich umístění a doklady o odvozu odpadních vod na čistírnu odpadních vod.
(2)
Správcem registru domovních čistíren a jímek je Ministerstvo životního prostředí.
(3)
Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení registru domovních čistíren a jímek, jakož i rozsah údajů, způsob jejich zjišťování a vkládání do tohoto registru.
(4) Každý, kdo vypouští odpadní vody prostřednictvím domovní čistírny odpadních vod nebo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen
a) zaregistrovat domovní čistírnu odpadních vod nebo jímku do registru domovních čistíren a jímek, a to do 6 měsíců od zahájení vypouštění odpadních vod prostřednictvím domovní čistírny odpadních vod nebo od zahájení akumulace odpadních vod v bezodtokové jímce a
b) vkládat do registru domovních čistíren a jímek doklady o provozu a provedené kontrole domovní čistírny odpadních vod nebo doklady o odvozu odpadních vod z bezodtokové jímky na čistírnu odpadních vod v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 3, a to do 3 měsíců od obdržení těchto dokladů.
K tomuto ustanovení doporučujeme využití stávajících registrů (RUIAN, CRVE apod.), proto nesouhlasíme s vytvářením nového registru. Dále dodáváme, že bezodtokové jímky na vyvážení byly vždy obecnou stavbou, tedy by neměla být tato problematika řešena vodním zákonem. Vodní zákon řeší doklady o vývozu, což je podle našeho názoru maximum, které do režimu zákona o vodách lze připustit. Pak by registr DČOV neměl být směšován s jímkami, protože DČOV je na rozdíl od jímek na vyvážení vodním dílem.
Dále vzhledem k tomu, že je navržena definice soustavy DČOV, kterou navrhujeme z návrhu zákona vypustit a stanovit jiný režim, upozorňujeme na to, že není jednoznačné, zda soustavy DČOV nevypadávají z povinnosti registru. Návrh JMK je úprava soustav DČOV jiným způsobem a vše je okomentováno níže přímo u § 55g návrhu.
Z výše uvedených důvodů požadujeme navrhované ustanovení vypustit.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
9) K § 55h:
K tomuto ustanovení sdělujeme, že zásadně nesouhlasíme, neboť neexistuje rozdíl mezi větším množstvím DČOV, které jsou pod jedním vlastníkem a jednou DČOV, která je v soukromých rukou. Nátok na takovou DČOV je v obou případech stejný/obdobný. Proto také navrhujeme, aby tento režim nebyl pouze pro soustavu DČOV, tak jak navrhuje novela zákona, ale pro všechny DČOV, protože čištění odpadních vod vyžaduje určité znalosti, aby proběhlo ve prospěch vodního hospodářství. Navrhujeme tedy i ve vztahu ke komentáři k § 55g, upravit režim § 55h tak, aby se týkal všech DČOV a každý, kdo likviduje OV prostřednictvím DČOV bez ohledu na to, zda je vlastníkem obec nebo fyzická či právnická osoba, měl obdobné povinnosti. S tímto zněním se vyslovuje zásadní nesouhlas.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Cílem návrhu je reagovat zejména na řešení, která mají mít charakter obecního řešení/řešení zneškodňování odpadních vod v části obce ,kdy je vlastníkem soustavy DČOV obec či jiná právnická osoba (myšleno např. vodárenská společnost zabývající se provozováním vodohospodářské infrastruktury). Požadavky na provozování jednotlivých DČOV by měly vycházet ze stávajících požadavků legislativy, resp. povolení k vypouštění odpadních vod. Snaha sjednotit požadavky na provozování bude řešena pravděpodobně až v rámci transpozice směrnice č. 2024/3019 o čištění městských odpadních vod.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
10) K § 64a odst. 6:
(6) Mapy povodňových rizik znázorňují potenciální nepříznivé následky podle povodňových scénářů, zejména území, kde byla překročena míra přijatelného ohrožení pro jednotlivé kategorie funkčního využití území, a umístění citlivých objektů. Citlivým objektem se rozumí objekt se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci, objekt infrastruktury zajišťující základní funkce území a objekt integrovaného záchranného systému.
K tomuto stanovení upozorňujeme, že není nikde v zákoně jednoznačně definován termín „citlivý objekt“. Jedná se o objekt se zvýšenou koncentrací obyvatel (např. mateřské školy, dětské skupiny, úřad apod.)? Co znamená další termín „specifické potřeby pro evakuaci“? „Objekt infrastruktury“ – to může být cokoli – váže to na krizový zákon a objekty kritické infrastruktury? Podle tohoto nemusí být kritickou infrastrukturou. A objekt integrovaného záchranného systému – to jako sídlo, nebo třeba hasičská zbrojnice nebo parkoviště sanitek? Požadujeme definovat výše uvedené termíny se zmocněním, kdo to bude stanovovat a jak.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
11) K § 66 odst. 1:
Záplavová území
(1)
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Záplavové území je administrativně určené území, které může být při výskytu přirozené povodně s dobou opakování 100 let zaplaveno vodou. Jejich Jeho rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí plány povodí a s plány pro zvládání povodňových rizik. Správce vodního toku zpracuje a předloží návrh záplavového území ve lhůtě stanovené vodoprávním úřadem, nejpozději však do 1 roku od vydání příslušného plánu povodí nebo plánu pro zvládání povodňových rizik.
K tomuto ustanovení navrhujeme, změnit definici záplavového území s výskytem přirozené povodně s dobou opakování 100 let dle vyhlášky č. 79/2018 Sb., § 2 písm. b). tzn.: „výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 100 let.“
Odůvodnění: uvést definici do souladu s výše uvedenou vyhláškou.
Zásadní připomínka.
AKCEPTOVÁNO
Změny ustanovení, které jsou připomínkovány, byly z návrhu vypuštěny.
Byla ponechána pouze změna textace, kde jsou uvedeny místo již neaktuálních plánů hlavních povodí a plánů oblastí povodí, plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
12) K § 66 odst. 2:
(2) Správce vodního toku předloží návrh změny záplavového území, pokud došlo k podstatné změně okolností, za kterých bylo původní záplavové území stanoveno, zejména byla-li vybudována stavba na ochranu před povodněmi, a to do 2 let od její kolaudace nebo jiné podstatné změny okolností.
K tomuto ustanovení navrhujeme lhůtu k předložení návrhu změny záplavového území zkrátit na jeden rok.
Odůvodnění: navržená lhůta je příliš dlouhá a dochází tak k administrativní zátěži v posuzování staveb v záplavových území, která již defacto ve skutečnosti neexistují.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Textace podmínek a termínu pro nutné zpracování návrhu změny záplavového území zaměřená na všechny vodní toky byla odstraněna a nahrazena konkrétněji specifikovanými podmínkami, platnými jen pro omezený rozsah vodních toků v oblastech s významným povodňovým rizikem a s výrazně delším časovým prostorem pro realizaci.
Bližší vysvětlení je uvedeno u vypořádání připomínky Ministerstva zemědělství č.14.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
13) K 66 odst. 3:
(3) V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Vodoprávní úřad vymezí na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Základními podklady pro návrh aktivní zóny záplavového území jsou mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňového ohrožení.
K tomuto ustanovení uvádíme, že tyto požadavky jsou již definovány ve vyhlášce č. 79/2018 Sb., a měly by být v souladu.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo ponecháno beze změny.
Změny ustanovení, které byly připomínkovány, jsou vypuštěny.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
14) K § 67 odst. 3:
(3) V záplavovém území se nesmí zřizovat citlivé objekty. Věta první se nevztahuje na oblasti nízkého povodňového ohrožení, je-li současně provedena individuální povodňová ochrana, a na území za mobilními protipovodňovými zábranami pro ochranu před povodněmi s dobou opakování 100 let. Individuální povodňovou ochranou se rozumí lokální ochrana nemovitostí proti zaplavení a zvýšení odolnosti nemovitostí při zaplavení, které je přijímáno v místech, kde není vhodný jiný způsob ochrany před povodněmi. V záplavovém území umísťované a povolované stavby nesmí zhoršit odtokové poměry.
K tomuto ustanovení navrhujeme, změnit definici záplavového území s výskytem přirozené povodně s dobou opakování 100 let dle vyhlášky č. 79/2018 Sb., § 2 písm. b). tzn.: „výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 100 let.“
Odůvodnění: uvést definici do souladu s výše uvedenou vyhláškou.
Dále k tomuto ustanovení upozorňujeme, že není nikde v zákoně jednoznačně definován termín „citlivý objekt“. Jedná se o objekt se zvýšenou koncentrací obyvatel (např. mateřské školy, dětské skupiny, úřad apod.)? Co znamená další termín „specifické potřeby pro evakuaci“? „Objekt infrastruktury“ – to může být cokoli – váže to na krizový zákon a objekty kritické infrastruktury? Podle tohoto nemusí být kritickou infrastrukturou. A objekt integrovaného záchranného systému – to jako sídlo, nebo třeba hasičská zbrojnice nebo parkoviště sanitek? Požadujeme definovat výše uvedené termíny se zmocněním, kdo to bude stanovovat a jak.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu odstraněno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
15) K § 67 odst. 5:
(1)
Mimo aktivní zónu v záplavovém území v oblasti s vysokým ohrožením je výstavba možná jen při provedení individuální povodňové ochrany a kompenzačních opatření. Mimo aktivní zónu v záplavovém území v oblasti s vysokým ohrožením je zakázáno skladovat závadné látky a manipulovat s nimi. Kompenzačním opatřením se rozumí opatření sloužící k odstranění nežádoucího vlivu staveb a terénních úprav na odtokové poměry.
K tomuto ustanovení požadujeme doplnit: posuzování daného území je třeba řešit komplexně, aby nedocházelo k tzv. salámové metodě, kdy jeden objekt má nepatrný vliv, ale několik objektů již může způsobit negativní ovlivnění odtokových poměrů. Taktéž ke kompenzačním opatřením je třeba přistupovat komplexně, neboť může vznikat riziko poškození jiných území ve vlastnictví jiných subjektů.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu odstraněno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
16) K § 89c odst. 1:
Osvobození od dílčích poplatků
(1)
Od dílčího poplatku z objemu se osvobozuje vypouštění odpadních vod, jejichž objem nepřekračuje za poplatkové období objem 100 000 m3; v případě vypouštění odpadních vod do vod povrchových z odlehčovacích komor se osvobozuje vypouštění odpadních vod, jejichž objem nepřekračuje za poplatkové období objem 10 000 m3.
K tomuto ustanovení navrhujeme doplnění tohoto ustanovení zrušit. Odůvodnění: Dle našeho názoru se nejedná o vypouštění odpadních vod, ale o odlehčení za účelem ochrany objektů. Zdůvodnění uvedeno výše (§ 9 a § 38).
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
17) K § 116 písm. p):
p) nezaregistruje domovní čistírnu odpadních vod nebo bezodtokovou jímku do registru domovních čistíren a jímek podle § 55f odst. 4 písm. a),
K tomuto ustanovení doporučujeme vypustit termín do registru domovních čistíren a jímek a uvést pouze do registru (např. RUIAN nebo CRVE) z důvodu zbytečného vytváření dalšího registru. Viz odůvodnění k § 55f.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
18) K 116 písm. q):
q) nevloží doklad o provozu nebo kontrole domovní čistírny odpadních vod nebo doklad o vývozu odpadních vod z bezodtokové jímky na čistírnu odpadních vod do registru domovních čistíren a jímek podle § 55f odst. 4 písm. b),
K tomuto ustanovení doporučujeme vypustit termín do registru domovních čistíren a jímek a uvést pouze do registru (např. RUIAN nebo CRVE) z důvodu zbytečného vytváření dalšího registru. Viz odůvodnění k § 55f.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
19) K § 123 odst. 1 písm. b):
(1) Fyzická osoba se jako původce havárie dopustí přestupku tím, že
b) neučiní bezprostřední opatření ke zneškodňování havárie nebo se při zneškodňování havárie neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo, Hasičského záchranného sboru České republiky nebo České inspekce životního prostředí podle § 41 odst. 2, nebo
K tomuto ustanovení upozorňujeme na nesoulad s definovanými kompetencemi České inspekce životního prostředí v § 112 odst. 1 písm. a) požadujeme doplnit i fyzické osoby (nepodnikající), aby došlo k souladu s návrhem této novely.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Kompetence ČIŽP vyplývá z § 41 odst. 2 a vztahuje se i na fyzické osoby nepodnikající. Kontrolní činnost ČIŽP je záměrně omezena na fyzické osoby podnikající a právnické osoby. Od ČIŽP je očekáváno zejména řešení závažných problémů na úseku ochrany životního prostředí.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
20) K § 125a odst. 1 písm. p):
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
p) nezaregistruje domovní čistírnu odpadních vod nebo bezodtokovou jímku do registru domovních čistíren a jímek podle § 55f odst. 4 písm. a),
K tomuto ustanovení doporučujeme vypustit termín do registru domovních čistíren a jímek a uvést pouze do registru (např. RUIAN nebo CRVE) z důvodu zbytečného vytváření dalšího registru. Viz odůvodnění k § 55f.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
21) K § 125a odst. 1 písm. q):
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
q) nevloží doklad o provozu nebo kontrole domovní čistírny odpadních vod nebo doklad o vývozu odpadních vod z bezodtokové jímky na čistírnu odpadních vod do registru domovních čistíren a jímek podle § 55f odst. 4 písm. b),
K tomuto ustanovení doporučujeme vypustit termín do registru domovních čistíren a jímek a uvést pouze do registru (např. RUIAN nebo CRVE) z důvodu zbytečného vytváření dalšího registru. Viz odůvodnění k § 55f.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Jihočeský kraj
1. Zásadní připomínka k návrhu § 8 odst. 3 písm. g) z návrhu novely není zřejmé kdo má být pověřeným odborným subjektem. Dle § 8 odst. 3 písm. g) prokazuje znečišťovatel vodoprávnímu úřadu, správci povodí a odbornému subjektu x § 89b písm. f) prokazuje poplatník správci poplatku???
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2. Zásadní připomínka k návrhu § 55d odst. 1, odst. 3 písm. a) z návrhu novely není zřejmé, zda ke změně vodního díla bude stačit jen oznámení nebo bude vedeno klasické stavební řízení o změně stavby.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3. Zásadní připomínka k návrhu § 55f odst. 1 z návrhu novely není zřejmé, zda se bude týkat pouze nově povolovaných DČOV, jímek nebo i dříve povolených či „historických“. Dále bezodtoká jímka není vodním dílem, ale obecná stavba oproti DČOV.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4. Zásadní připomínka k návrhu § 55g – termín soustava DČOV v podstatě používá pouze dotační titul OPŽP, kde je určitá udržitelnost. Nikdo neví, jak bude řešeno po této době. Pokud bude obec žádat o dotaci, tak bude soustava DČOV a pokud obce nebude žádat o dotaci, ale čištění v obci bude probíhat pomocí DČOV, tak bude řešeno podle § 55f??? Pořád se jedná o individuální čištění, § 55g je nadbytečný.
Zásadní připomínka.
VYSVÉTLENO
Cílem navrhované úpravy je právě řešit tyto situace, kdy vlastníkem soustavy DČOV je obec či jiná právnická osoba.
Návrh byl upraven v tom smyslu, aby bylo vyjasněno, že stávající domovní ČOV, provozované v souladu s povolením jednotlivými vlastníky nemovitostí pod tuto úpravu nespadají.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5. Zásadní připomínka k návrhu § 64a odst. 6 z návrhu novely není zřejmé co je myšleno termíny „míra přijatelného ohrožení“, „citlivý objekt“, „specifické potřeby“ – pro každého může být jiné, bude řešeno subjektivně.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu odstraněno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
6. Zásadní připomínka k návrhu § 66 odst. 1 – pojem „s dobou opakování 100 let zaplaveno vodou“ – nejasná formulace, každý si vysvětluje jinak. Záplavové území se nestanovuje pouze pro Q100. Dále není jasné, k jakému plánu se vztahuje lhůta zpracování a předložení ZÚ do 1 roku od vydání plánu povodí nebo plánu pro zvládání povodňových rizik?
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Změny ustanovení, které byly připomínkovány, byly vypuštěny.
Byla ponechána pouze změna textace, kde jsou uvedeny místo již neaktuálních plánů hlavních povodí a plánů oblastí povodí plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
7. Zásadní připomínka k návrhu § 66 odst. 2 – změny ZÚ se budou muset zpracovávat realizaci jakéhokoliv protipovodňového opatření? Např. i po realizaci protipovodňového opatření vlastníka nějaké nemovitosti, který např. navýší terén před nemovitostí???
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Textace podmínek a termínu pro nutné zpracování návrhu změny záplavového území zaměřená na všechny vodní toky byla odstraněna a nahrazena konkrétněji specifikovanými podmínkami, platnými jen pro omezený rozsah vodních toků v oblastech s významným povodňovým rizikem a s výrazně delším časovým prostorem pro realizaci.
Bližší vysvětlení je uvedeno u vypořádání připomínky Ministerstva zemědělství č.14.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
8. Zásadní připomínka k návrhu § 66 odst. 3 – termín „nebezpečnost povodňových průtoků“ je ve vodním zákoně již dlouho, ale nikdo není přesně schopen říci co to vlastně vůbec představuje/označuje.
Zásadní připomínka.
NEAKCEPTOVÁNO
Připomínka jde nad rámec změn vodního zákona. Ustanovení bylo ponecháno beze změny.
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
9. Zásadní připomínka k návrhu § 67 odst. 3) z návrhu novely není zřejmé co je myšleno termínem „citlivý objekt“.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
10. Zásadní připomínka k návrhu § 116 odst. 1 písm. p) a q) z návrhu novely není zřejmé, zda platí pouze pro DČOV dle § 55f. Dle tohoto znění nebude platit pro soustavy DČOV???
Zásadní připomínka.
Závěr
V novele je třeba dovysvětlit používané pojmy a nesrovnalosti.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Moravskoslezský kraj
1) K čl. I, bodu 1, § 8 odst. 3 písm. g)
Navrhujeme úpravu navrhovaného textu, který zní:
„splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a), přičemž splnění těchto požadavků prokáže znečišťovatel příslušnému vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu způsobem uvedeným v § 89b písm. f) tohoto zákona“
takto:
„splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a), přičemž splnění těchto požadavků prokáže znečišťovatel příslušnému vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu předložením výsledků měření prováděného autorizovaným subjektem v oboru průtoků vod podle zákona o metrologii nebo simulací matematického modelu podle čl. 4 a 5 české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory“
Odůvodnění:
Formální úprava pro přehlednost, navrhovaná změna spočívá v přesunu specifikace požadavků, kterými povinný prokáže jejich splnění, z § 89b písm. f) navrhované právní úpravy.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2) K čl. I, bodu 10, § 55d odst. 4
Požadujeme, aby toto ustanovení bylo upraveno tak, že bude znít:
„Na odstranění vad oznámení podle odstavce 3 se použije § 55c odst. 5“.
Dále navrhujeme za odstavec 4 vložit nový odstavec 5, který zní:
„Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné, nebo je-li nutné stanovit podmínky pro provedení změny vodního díla, rozhodne usnesením o zahájení řízení o povolení změny stavby podle stavebního zákona; toto usnesení se oznamuje pouze vlastníkovi vodního díla a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno řízení o povolení změny stavby. Stavební úřad vydá usnesení o zahájení řízení do 30 dnů ode dne doručení oznámení, jinak platí, že s provedením změny vodního díla souhlasí a změnu vodního díla lze provést na základě oznámení o změně vodního díla“.
Odůvodnění:
Uvedené ustanovení řeší možnost provedení dílčích změn vodních děl s cílem zlepšit ekologickou funkci vodního toku. V důvodové zprávě je několikrát opakováno, že v rámci změn, které má toto ustanovení zákona na mysli, nedochází k odstranění stavby.
I přes tuto skutečnost návrh změny zákona stanoví pro případ, kdy oznámení o změně vodního díla neobsahuje zákonem předepsané náležitosti, povinnost stavebního úřadu použít v takovém případě postup podle § 55c odst. 6, který řeší odstranění stavby. Odkaz na užití § 55c odst. 6 však pro případy, kdy oznamovatel změny stavby neodstraní vady oznámení, je tak matoucí, neboť v takovém případě stavební úřad nebude usnesením rozhodovat o zahájení řízení o odstranění stavby a následně takové řízení vést, ale usnesením rozhodne o zahájení řízení o povolení změny stavby (§ 200 stavebního zákona), a věc projedná v rozsahu této změny za přiměřeného použití ustanovení stavebního zákona o řízení o povolení záměru. Současně § 55d odst. 4 nezahrnuje odkaz na případy, kdy je nutné stanovit podmínky pro provedení změny vodního díla, a neřeší tedy možnost rozhodnout usnesením o zahájení řízení o povolení změny stavby v případě nutnosti stanovit podmínky.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3) K čl. I, bodu 11, § 55f
Navrhujeme toto ustanovení vypustit.
Odůvodnění:
Neexistuje relevantní důvod pro zřizování dalšího registru, který by navíc spadal zcela nekoncepčně a mimo zákony stanovené kompetence (jedná se o stavby) do gesce Ministerstva životního prostředí. Povinnosti vlastníků těchto staveb jsou již stanoveny příslušnými právními předpisy (zejména zákonem č. 283/2021 Sb. a zákonem č. 254/2001 Sb.), stejně jako kontrolní mechanismy a sankce za nedodržování povinností. Domovní čistírny odpadních vod jsou registrovány podle § 19 zákona č. 254/2001 Sb. v Centrálním registru vodoprávní evidence.
Jedná se o další nedůvodnou administrativní zátěž zejména vlastníků těchto staveb, což je v přímém rozporu se současnými trendy v oblasti tvorby právních předpisů (viz též např. již v pořadí IV. antibyrokratický balíček, který aktuálně připravuje Úřad vlády České republiky).
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4) K čl. I, bodu 11, § 55h
Navrhujeme toto ustanovení vypustit.
Odůvodnění:
Provozování vodohospodářské infrastruktury, tedy i práva a povinnosti jejich vlastníků, upravuje zákon č. 274/2001 Sb., je tak nezbytné provozování soustavy domovních čistíren případně řešit změnou tohoto právního předpisu, ne duplicitně navrhovanou změnou zákona č. 254/2001 Sb.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSVĚTLENO
Návrh na zakotvení definice soustavy domovních ČOV, včetně zásad pro jejich provoz do vodního zákona bylo diskutováno s MZe, bylo dohodnuto, že se netýká problematiky kanalizací pro veřejnou potřebu.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5) K čl. I, bodu 15, § 66 odst. 1
Navrhujeme prodloužit lhůtu pro předložení návrhu záplavového území správcem vodního toku o rok, tedy do dvou let od vydání příslušného plánu povodí nebo plánu pro zvládání povodňových rizik.
Odůvodnění:
Zpracování návrhu záplavového území je časově náročné, obsahuje nejen projekční práce, ale zpravidla i jeho projednání s dotčenými územními samosprávami a příslušnými dotčenými orgány, což pak významně zjednodušuje proces jeho stanovení vodoprávním úřadem.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSVĚTLENO
Změny ustanovení, které jsou připomínkovány, byly z návrhu vypuštěny.
Byla ponechána pouze změna textace, kde jsou uvedeny místo již neaktuálních plánů hlavních povodí a plánů oblastí povodí plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
6) K čl. I, bodu 20, § 67 odst. 3 a 4
Navrhujeme tato ustanovení vypustit.
Odůvodnění:
Navrhovaný text nastavuje dvojí režim ve stanovených záplavových územích. Větou první je zakázáno zřizovat citlivé objekty v záplavovém území. Dále jsou stanoveny upřesňující podmínky, za kterých je možná realizace citlivých staveb pouze v těch záplavových územích, kde jsou zpracovány mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik, v ostatních záplavových územích je jejich realizace tak bez výjimek nemožná. Navíc mezi citlivé objekty je možné podle popisu uvedeného v nově navrhovaném odst. 6 v § 64a zařadit i infrastrukturu, jejíž realizace je možná i v aktivní zóně (§ 67 odst. 1).
Vzhledem k tomu, že podle § 6 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 79/2018 Sb. jsou plochy vymezené na mapě povodňového ohrožení jako vysoké ohrožení zahrnuty do aktivní zóny záplavového území, je nastavení režimu povolování a zákazů v oblasti s vysokým ohrožením zavádějící.
Podle textu v odstavci 4 je v místech, kde mapy povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení stanoveny nejsou, možné skladování závadných látek a manipulace s nimi, stejně jako je výstavba ostatních objektů i bez zákonem stanovené povinnosti provedení individuální povodňové ochrany a kompenzačních opatření.
V Moravskoslezském kraji je záplavové území stanoveno podél 1 285 km vodních toků (z toho 421 km drobných vodních toků), kdy plány povodňových rizik se týkají pouze 177 km z nich a údaje o povodňovém nebezpečí a povodňovém ohrožení jsou k dispozici pro 216 km vodních toků (pro 47 km byl návrh záplavového území zpracován podle vyhlášky č. 79/2018 Sb., část se překrývá s úseky v plánu), nelze tak bez dalšího navržená omezení ani po zohlednění výše uvedeného podpořit. Upřesnění postupů při posuzování činností ve stanovených záplavových územích ve vazbě na mapy povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení bude možné uvést do praxe až tehdy, kdy budou dokumentace veškerých stanovených záplavových území obsahovat údaje o povodňovém ohrožení a tyto informace budou adresátům veřejné správy zveřejněny a srozumitelně prezentovány.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSVĚTLENO
Ustanovení byla z návrhu vypuštěna.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
7) K čl. I, bodu 23, § 89b písm. f)
Navrhujeme úpravu navrhovaného textu, který zní:
„Splnění těchto požadavků prokáže poplatník správci poplatku předložením výsledků měření prováděného autorizovaným subjektem v oboru průtoků vod podle zákona o metrologii nebo simulací matematického modelu podle čl. 4 a 5 české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory.“
takto:
„Splnění těchto požadavků prokáže poplatník správci poplatku způsobem uvedeným v § 8 odst. 3 písm. g) tohoto zákona.“
Odůvodnění:
Formální úprava pro přehlednost, navrhovaná změna spočívá v přesunu specifikace požadavků, kterými povinný prokáže jejich splnění, do § 8 odst. 3 písm. g) navrhované právní úpravy.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
8) K čl. I, bodům 29, 30, 32 a 33, k § 116 odst. 1 písm. p) a q), § 116 odst. 2, § 125a odst. 1 písm. p) a q) a § 125a odst. 2
Navrhujeme tato ustanovení vypustit.
Odůvodnění:
Viz 3. zásadní připomínka, navrhované změny zavádějí sankce v souvislosti se zřízením registru domovních čistíren a žump, jehož zřízení považujeme za nadbytečné a nekoncepční.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
9) K čl. II Přechodná ustanovení, bod 2
Navrhujeme toto ustanovení vypustit.
Odůvodnění:
Není zřejmý důvod pro navrhovanou úpravu, stejně jako pro uvedené časové omezení. Na místě by případně mohlo být předložení návrhů záplavových (dříve zátopových) území stanovených podle předchozí právní úpravy, zákona č. 138/1973 Sb.
Stanovení záplavových území je upraveno v § 66 vodního zákona s účinností od 1. 1. 2002 a vyhláškou č. 97/2018 Sb. účinnou od 1. 6. 2018 a do 31. 5. 2018 bylo vyhláškou č. 236/2002 Sb., účinnou od10. 7. 2002. Do 31. 12. 2001 byl tento institut povodňové ochrany ošetřen v § 13 zákona č. 138/1973 Sb.
V Moravskoslezském kraji bylo do roku 2005 stanoveno záplavové území podél 300 km vodních toků (z toho 47 km drobných vodních toků), což by bez skutečné potřeby nebo relevantních důvodů znamenalo zcela neúměrné finanční náklady na pořízení návrhů a naprosto zbytečnou zátěž vodoprávních úřadů. Aktualizace probíhá v návaznosti na změny odtokových poměrů a/nebo změny podmínek, za kterých bylo záplavové území stanoveno, vždy po dokončení realizace povodňových opatření.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěna.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
10) K Čl. II Přechodná ustanovení, body 4 a 5
Navrhujeme tato ustanovení vypustit.
Odůvodnění:
Viz 3. zásadní připomínka, navrhována jsou přechodná ustanovení v souvislosti se zřízením registru domovních čistíren a žump, jehož zřízení považujeme za nadbytečné a nekoncepční.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
Obecná připomínka
Mezi hlavní rysy českého právního prostředí patří nestálost vytvářející nejen pro podnikatelské subjekty zcela nespolehlivé prostředí s nízkou mírou právní jistoty. Bohužel jinak tomu není ani v případě vodního zákona. Předchozí novela tohoto předpisu není účinná ani půl roku a už se předkládá další návrh úprav. Chápeme důvod pro změny v souvislosti s řešením povodní, ale jsou pro nás zcela nepřijatelné ostatní navržené úpravy. Nejsme proti tomu, aby se vytvářela opatření směrem ke snížení vnosu některých znečišťujících látek do vod tekoucích z čistíren odpadních vod, nicméně v tuto chvíli je takový krok zcela předčasný, a to s ohledem na stav projednání směrnice o čištění městských odpadních vod, která ve svém přijatém znění předpokládá úpravu většiny novelou upravovaných oblastí a je tedy zřejmé, že tyto budou muset být upraveny v souladu s touto směrnicí, přičemž např. v souvislosti s decentralizovaným čištěním vod je nezbytné vyčkat na výsledek jednání o obsahu delegovaných aktů, jejichž příprava bude dle Evropské komise trvat cca 36 měsíců. Navíc jak důvodová zpráva, tak zejména RIA obsahují s ohledem na navrhované úpravy týkající se fosforu neúplné, a tudíž zavádějící informace.
Předložení uvedené novely vodního zákona v této fázi je tedy naprosto nesystémové a hrozí zbytečným vynaložením významného množství investic ze strany vlastníků či provozovatelů vodohospodářské infrastruktury. Nehledě na to, že dojde ke zmaření také práce odborníků, kteří diskutují nad optimálním nastavením celé problematiky.
Jsme ochotni přijmout úpravy § 55b a s výhradami akceptovat obsah § 55c (viz konkrétní připomínky). V ostatních částech požadujeme předkládané úpravy vodního zákona z výše uvedených důvodů odstranit. Není v zájmu nikoho z nás, aby stát byl v pozici toho, po kom budou vlastníci a provozovatele VHI vymáhat marně vynaložené finanční prostředky poté, co bude nutné opětovně avšak jiným způsobem novelizovat vodní zákon.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Návrh zákona byl významně přepracován včetně zmíněného § 55b i § 55c (viz přiložené platné znění). Návrh reaguje primárně na zkušenosti z praxe v souvislosti s povodní ze září 2024. Návrh dále obsahuje některé legislativně technické úpravy.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Konkrétní připomínka
1. Připomínka k § 55c
Požadujeme odstranit úpravy (doplnění) ustanovení odst. 1 a nového odst. 4 písm. b) o hlavní odvodňovací zařízení a požadujeme jejich odstranění.
Jedná se o tyto části:
§ 55c
Odstranění vodních děl za účelem obnovy přirozených koryt drobných vodních toků
(1) Vodní dílo, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto drobného vodního toku, vybudovaného před rokem 2002 nebo tvoří hlavní odvodňovací zařízení, které svou funkci již neplní nebo ji plní jen částečně anebo pozbylo svého účelu a které se nachází na pozemku mimo zastavěné území nebo zastavitelnou plochu, lze za účelem obnovy přirozeného koryta drobného vodního toku odstranit na základě oznámení jeho vlastníka o odstranění vodního díla nebo na základě povolení odstranění stavby.
….
(3) (4) Oznámení odstranění vodního díla podle odstavce 1 obsahuje:
a) náležitosti žádosti o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona; jedná-li se o odstranění vodního díla způsobem podle odstavce 2, dokumentace pro odstranění stavby se nedokládá,
b) souhlasné stanovisko příslušného správce vodního toku; to neplatí v případě, že je správce vodního toku vlastníkem vodního díla nebo se jedná o hlavní odvodňovací zařízení,
c) vyjádření vodoprávního úřadu z hlediska splnění podmínek podle odstavce 2 3.
Odůvodnění:
Stavbou hlavního odvodňovacího zařízení pouze v některých specifických případech vede linie vodního toku. Odstraněním takového vodního díla tedy ve většině případů nevzniká vodní tok, tím méně přirozené koryto vodního toku, takže není zřejmý smysl navržené úpravy. Při řešení „zániku“ hlavního odvodňovacího zařízení navíc návrh zcela pomíjí práva vlastníků souvisejících podrobných melioračních zařízení. Jejich ochrana stěží může být řešena v rámci vyjádření vodoprávního úřadu, které by se předkládalo jako příloha pro stavební úřad.
Tato připomínka je zásadní.
ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO A VYSVĚTLENO
Návrh byl upraven tak, že odstraněním vodního díla může vzniknout přirozený vodní tok. Ustanovení § 55c reaguje na situace kdy vodní dílo samovolně zaniká působení přírodních sil.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Sdružení místních samospráv ČR
1) Zásadně nesouhlasíme s navrhovanou úpravou týkající se a úpravy dílčích poplatků z jednotlivého znečištění u fosforu. V první řadě se domníváme, že stanovený limit je nereálný, a navíc převyšuje požadavky stanovené směrnicí o čištění městských odpadních vod. Zároveň, což jsme ostatně deklarovali na jednání pracovní skupiny pro problematiku fosforu, by se stát měl spíše zaměřit na původ daného znečištění, a ne na represe na koncovce.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2) Stejně tak se domníváme, že jakákoliv úprava stran domovních čistíren odpadních vod by měla být v české legislativě řešena ruku v ruce s implementací směrnice o čištění městských odpadních vod, resp. po vydání delegovaných aktů, které přinesou podrobnosti.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSTVĚTLENO
Navrhované dílčí úpravy mají za cíl stanovit sjednocující podmínky pro provozování domovních ČOV formou soustav, tj. kdy pořizovatelem je obec či jiná právnická osoba, a pro tyto podmínky nastavit určitá pravidla, která by měla vést ke zlepšení ve smyslu dlouhodobé udržitelnosti provozu těchto řešení. Toto řešení není v rozporu s požadavky směrnice č.2024/3019 o čištění městských odpadních vod.
Původní návrh rozeslaný do MPŘ obsahoval navíc požadavek na zavedení registru domovních ČOV a bezodtokových jímek, který je jedním z dílčích požadavků v této oblasti. Tato část však byla z návrhu vyjmuta a bude řešena v rámci transpozice uvedené evropské směrnice.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3) Požadujeme tedy stažení návrhu vodního zákona v částech netýkajících se změn k problematice protipovodňových opatření.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4) V souvislosti s úpravou protipovodňových opatření nám vyvstává několik otázek:
· Bude se jednat o všechna protipovodňová opatření nebo se bude veřejný zájem vztahovat na všechna opatření bez limitu?
· Bude se jednat o protipovodňová opatření včetně opatření proti bleskovým povodním, které se realizují na drahách soustředěného odtoku?
· Bude součástí renaturace také prohloubení rybníků a koryt řek tak, aby se zvýšila jejich kapacita a tím došlo ke snížení škod v jejich okolí.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSVĚTLENO
Znění § 55b bylo přeformulováno. Došlo ke zúžení rozsahu staveb na ochranu před povodněmi, na které se vztahuje aplikace veřejného zájmu.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Hospodářská komora
Téma předloženého zákona považuje Hospodářská komora ČR (dále jen „HK ČR“) za zásadní a průřezové. Protože se nepochybně jedná o mimořádně významnou problematiku jak pro vodohospodářské subjekty, tak pro jiné subjekty využívající při svém podnikání vodu (k různým účelům), eviduje HK ČR k tomuto tématu v rámci své členské základny několik disentních stanovisek k některým z níže uvedených připomínek. Řada členů HK ČR vnímá předložený materiál jako krok správným směrem a navrhuje jen dílčí úpravy některých ustanovení. Jiný segment členů HK ČR však má k návrhu samotnému i některým připomínkám a jejich možnému dopadu na vodohospodářské odvětví zásadní výhrady. S přihlédnutím k uvedenému konstatování žádá HK ČR předkladatele, aby k níže uvedeným připomínkám přistupoval při jejich vypořádávání s tímto vědomím.
BEREME NA VĚDOMÍ
A. Zásadní obecné připomínky k předloženému materiálu
1. Připomínka k materiálu jako celku
HK ČR zásadně nesouhlasí s dalšími novelami vodního zákona, které destabilizují podnikatelské prostředí ve využívání vody, mnohdy slouží pouhým politickým zájmům a vedou k nepřijatelné kazuistice právních předpisů. Tímto způsobem se stává vodohospodářská (a rovněž všechna ostatní) legislativa v praxi velmi obtížně aplikovatelná a často rovněž nevymahatelná. Zjednodušeně řečeno, z vodního zákona se vytrácí jeho „duch“ a principy, na kterých je postaven (účel a předmět), které se vytvářely celá desetiletí, a se kterými vodoprávní úřady a další orgány a soudy přistupovaly bez dalšího k ochraně hodnot vodního hospodářství. Bohužel mezi hlavní rysy českého právního prostředí patří nestálost vytvářející nejen pro podnikatelské subjekty zcela nepředvídatelné prostředí s nízkou mírou právní jistoty, a nejinak tomu je nyní i v případě vodního zákona.
Stále větší kazuistikou vodního zákona a dalšími mnohdy nesourodými povinnostmi se toto prostředí značně narušuje. Nejprve je nutné nechat vodoprávní prostředí stabilizovat, vyhodnotit a až poté, pokud to bude nezbytné, přistoupit k novelizaci – již ale v současné době je zřejmé, že bude nezbytná další novela, a to k provedení aktualizace směrnice o čištění městských odpadních vod. Žádné z ustanovení navrhovaných předkládanou novelou vodního zákona není natolik zásadní, aby nemohlo být vyčkáno novelizace vodního zákona k provedení aktualizace směrnice o čištění městských odpadních vod.
Předchozí novela tohoto předpisu není účinná ani půl roku a už se předkládá další návrh úprav. Chápeme důvod pro změny v souvislosti s řešením povodní, ale jsou pro nás zcela nepřijatelné ostatní navržené úpravy. Nejsme proti tomu, aby se vytvářela opatření směrem ke snížení vnosu některých znečišťujících látek z čistíren odpadních vod do vod tekoucích, nicméně v tuto chvíli je takový krok zcela předčasný, a to s ohledem na stav projednání již vše zmíněné směrnice o čištění městských odpadních vod, která ve svém přijatém znění předpokládá úpravu většiny novelou upravovaných oblastí. Je tedy zřejmé, že tyto budou muset být upraveny v souladu s touto směrnicí, přičemž např. v souvislosti s decentralizovaným čištěním vod je nezbytné vyčkat na výsledek jednání o obsahu delegovaných aktů, jejichž příprava bude dle Evropské komise trvat cca 36 měsíců. Navíc jak Důvodová zpráva, tak zejména RIA obsahují s ohledem na navrhované úpravy týkající se fosforu neúplné, a tudíž zavádějící informace.
Předložení dané novely vodního zákona v této fázi je tedy naprosto nesystémové a hrozí zbytečným vynaložením významného množství investic ze strany vlastníků či provozovatelů vodohospodářské infrastruktury. Nehledě na to, že dojde ke zmaření také práce odborníků, kteří diskutují nad optimálním nastavením celé problematiky.
Požadujeme proto předkládanou novelu vodního zákona stáhnout, dále neprojednávat a vyčkat až na nezbytnou novelizaci vodního zákona k provedení aktualizace směrnice o čištění městských odpadních vod a v rámci této diskutovat předkládané změny.
Níže uvedené zásadní konkrétní připomínky uvádíme pro případ, pokud by nebylo tomuto vyhověno.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSVĚTLENO
Návrh zákona byl významně přepracován (viz přiložené platné znění). Návrh reaguje primárně na zkušenosti z praxe v souvislosti s povodní ze září 2024. Návrh dále obsahuje některé legislativně technické úpravy.
Návrh novely byl upraven ve smyslu obecné připomínky – dílčí úpravy v oblastech problematiky fosforu a na ně navázaných poplatků byly z návrhu vypuštěny. Ponechané úpravy mají za cíl reagovat zejména na proběhlé povodně ze září 2024 (úprava vybraných aspektů operativního řízení, realizace protipovodňových opatření), zjendodušení procesu renaturací a stanovit sjednocující podmínky pro provozování domovních ČOV formou soustav, tj. kdy pořizovatelem je obec či jiná právnická osoba, a pro tyto podmínky nastavit určitá pravidla, která by měla vést ke zlepšení ve smyslu dlouhodobé udržitelnosti provozu těchto řešení.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2. Připomínka k problematice návaznosti na zákon o vodovodech a kanalizacích
Novela systematicky nesprávně stanovuje, že odlehčovací komory musí plnit technické požadavky na odlehčovací komory uvedením normativního odkazu na technické požadavky na odlehčovací komory uvedené ve vyhlášce č. 428/2001 Sb. Tato vyhláška je prováděcím předpisem nikoli ke stavebnímu zákonu nebo vodnímu zákonu, nýbrž k zákonu č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen „ZVaK“). Tento zákon nereguluje veškeré vodovody a kanalizace, nýbrž jen ty, které slouží veřejné potřebě. Takže např. kanalizace obsluhující méně než 50 obyvatel přihlášených k trvalému pobytu není v působnosti ZVaK. A proto se na takovou kanalizaci nevztahuje ani prováděcí vyhláška č. 428/2001 Sb. Pokud by návrh zákona prošel tak, jak je předložen, tak by tímto normativním odkazem vznikla situace, že by se (vlastně cestou nepřímé novelizace) rozšířila působnost této vyhlášky i na kanalizace, které pod ZVaK dosud nespadají, avšak by se toto rozšíření týkalo jen jednotlivé dílčí otázky.
V širším kontextu předkladatel vlastně naráží na nevhodně vymezenou působnost ZVaK. Ten dnes sice definuje vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu, přitom však ta definice sedí jen na ty již v provozu, ale zákon by se rád vztahoval i na plánované a ve výstavbě. Zákon by se však měl vztahovat na všechny vodovody a kanalizace kromě těch, které si investor staví pro potřebu svou vlastní (typicky potrubí pro vedení vody od vlastní studny k vlastnímu domu), přičemž pro ty menší by měl stanovovat jen základní sadu pravidel, zatímco na ty větší by měl stanovovat rozšířenou sadu pravidel. Vyřešit to správně by pochopitelně vyžadovalo hlubší analýzu a vedlo by k potřebě komplexní novelizace ZVaK, nicméně by takový způsob pojetí úpravy byl pro všechny adresáty normy nejsrozumitelnější.
S výše uvedeným doporučením k prověření vazby zákona o vodách k ZVaK souvisí i úprava v nových § 55g a § 55h vodního zákona, kterou se zavádějí dva okruhy pravidel pro ucelenou soustavu domovních čistíren odpadních vod (dále jen „DČOV“). Jednak povinnost vlastníka zabezpečit odborné provozování této soustavy a dále povinnost vytvářet a plnit plán financování obnovy s tím, že definici uceleného systému a podrobnosti těchto povinností by stanovilo Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“) vyhláškou. Jde přitom o pravidla, která jsou opět v ZVaK a v jeho prováděcí vyhlášce velmi podrobně propracována (přičemž tato pravidla se vyvíjejí už přes dvacet let). I tímto návrhem se tak vytváří paralelní systém obsahově podobných, ba možná i totožných pravidel.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSVĚTLENO
Zmíněná problematika byla z návrhu vypuštěna.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3. Připomínka k dopadům povinností stanovených v § 55f
Krom zřízení registru DČOV a bezodtokých jímek je navrhováno zavést povinnost pro každého, kdo vypouští odpadní vody prostřednictvím DČOV nebo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, registrovat toto zařízení v registru, a to do 6 měsíců od zahájení vypouštění odpadních vod nebo od zahájení akumulace odpadních vod v bezodtokové jímce. Dále je navrhováno vkládat do registru doklady s informacemi o provozu a kontrole DČOV nebo doklady o odvozu odpadních vod z bezodtokové jímky na čistírnu odpadních vod v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle 55f odst. 3, a to do 3 měsíců od obdržení těchto dokladů.
Nejednoznačnost navrhovaných povinností týkajících se DČOV vyplývá ze zdůvodnění uvedeném v Důvodové zprávě, kde je k tomuto novelizačnímu bodu uveden odkaz na požadavek zakotvený v přechodných ustanovení zavedených zákonem č. 284/2021 Sb. (Čl. LV, bod č. 1), kdy povinnost provést technickou revizi vodního díla podle § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na vodní díla ohlášená podle § 15a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Není proto jasné, zda se nově navrhované povinnosti budou vztahovat na všechny DČOV (dle textu návrhu změny zákona) nebo pouze na DČOV, které byly povoleny dle § 15a vodního zákona ve znění platném do 1. 1. 2024. Zde pak neodpovídá požadavek na registraci DČOV do 6 měsíců od zahájení vypouštění odpadních vod.
V případě, že navrhovatel změny zákona zamýšlel plnění povinností, tedy registraci DČOV v registru a vkládání informací o kontrole odpadních vod, pro veškeré DČOV, tedy i pro ty, které disponují povolením k vypouštění odpadních vod podle § 8 vodního zákona, bude se přijetím tohoto novelizačního bodu zákona jednat o zdvojení povinnosti zakotvené v ustanovení § 38 odst. 6 vodního zákona a v důsledku toho neodůvodněnému a nepřiměřenému nárůstu administrativní zátěže provozovatelů těchto DČOV.
Dáváme k úvaze stanovení spodní hranice velikosti DČOV, pro kterou bude registrace povinná.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4. Připomínka k vymezení bezodtokových jímek, § 55f
Další nejednoznačnost navrhovaných povinností týkajících se bezodtokových jímek je způsobena rovněž chybějícím vymezením dotčených bezodtokových jímek. Ze souvislostí uvedených v Důvodové zprávě lze dovozovat, že novelou mají být dotčeny pouze bezodtokové jímky určené k akumulaci splaškových odpadních vod. Obecným požadavkem formulovaným v návrhu změny zákona však vyvstane potřeba registrovat i bezodtokové jímky určené k akumulaci odpadních vod pouze ve výjimečných, havarijních případech nebo bezodtokových jímek, jejichž obsah provozovatel likviduje na své čistírně odpadních vod. Registrací všech těchto jímek bude docházet k neúměrné administrativní zátěži, zvláště právnických osob, která není ohodnocena v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5. Připomínka k administrativní náročnosti regulace, § 55f
Kromě toho, že MŽP bude správcem registru bezodtokových jímek, každému vlastníkovi DČOV či bezodtokové jímky vznikne povinnost své zařízení do registru zaregistrovat a vkládat do něj doklady o provozu a kontrole DČOV/doklady o odvozu odpadních vod z jímky na čistírnu odpadních vod. Jedná se o nepřiměřené zvýšení administrativní zátěže pro obyvatelstvo, ale také pro podnikatele. V případě obyvatelstva, se ve velké většině případů jedná o obyvatelstvo venkovské, čili o obyvatelstvo s nižší mírou schopnosti řádně plnit administrativní povinnosti tohoto typu, počítaje v to i nižší míru počítačové gramotnosti.
Domníváme se, že stát by prostřednictvím svých stavebních úřadů měl vědět, jakým způsobem se v té které budově řeší odpadní vody, a jestli to neví a důvodně předpokládá, že se někde porušují dosud platná pravidla, tedy nechť využívá svých kontrolních funkcí. Kdyby stát chtěl poctivě a plošně zmapovat, v které nemovitosti se jakým způsobem řeší odpadní vody, tak by se primárně měl ptát vlastníků/provozovatelů kanalizací a teprve u domů, které tímto sítem propadnou, třeba stavebních úřadů. Neměl by však rovnou přistupovat k vytváření nového celorepublikového plošného systému zatěžující obyvatelstvo i podnikatele. Varianta využití stávajících nástrojů, kterými stát disponuje, by měla být rovněž předmětem RIA.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
6. Veřejný zájem na provozování přístavů, terminálů a překladiště
Návrh zákona se rovněž zásadně dotýká činnosti vlastníků pozemků v těsné blízkosti vodních toků a zároveň vlastníků a provozovatelů přístavů, terminálů a překladiště. Aby tito nebyli na svých právech omezeni, je nutné předložený text, pokud bude novela posunuta do dalšího legislativního procesu, významně přepracovat.
Jako příklad uvádíme Společnost České přístavy, a.s., IČO: 452 74 592, se sídlem Jankovcova 1627/16a, 170 00, Praha 7, která je na základě rozhodnutí Státní plavební správy provozovatelem zejména pozemní části veřejných přístavů Praha Smíchov, Praha Radotín, Praha Holešovice, Praha Libeň, Mělník, Kolín, Ústí nad Labem a Děčín, kdy některé z těchto přístavů plní též ochrannou funkci ve smyslu § 6 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě („zákon o vnitrozemské plavbě“) zejména při povodňových stavech, jakož i jiných překladišť u vodních cest v České republice (dále jen „ČR“). Dále uvádíme například společnost T-PORT, spol. s.r.o., IČO: 654 13 865, se sídlem Jankovcova 1627/16a, 170 00, Praha 7, která je provozovatelem pozemní části některých přístavů. Společnost České přístavy je kromě toho též provozovatelem terminálu kombinované dopravy Mělník a Ústí nad Labem („Terminály ČP“), nacházejících se přímo ve výše uvedených přístavech, a dále též provozovatelem překladiště pro lodní dopravu v Týnci nad Labem, tzv. roll-on/rolloff (RO RO). Společnost T-PORT, spol. s.r.o. je kromě toho též provozovatelem terminálu kombinované dopravy Kolín, nacházejícího se přímo ve veřejném přístavu Kolín.
Ve vztahu k výše uvedenému existuje veřejný zájem na provozu a rozvoji přístavů, překladiště a terminálů, a to zejména jako prvků zaměřených na ekologické druhy dopravy. Již z vlastní povahy využití území jakožto přístavu je zřejmé, že takové území musí být umístěno v bezprostřední blízkosti vodního toku a že zvýšení hladiny při povodni není pro takové území rizikem, nýbrž běžnou provozní skutečností, na kterou jsou provozovatelé přístavu připraveni. Přístavy samotné před povodní dokonce poskytují samy ochranu tím, že do jejich ochranných bazénů plavidla při vysokých vodních stavech zaplouvají a jsou tak chráněna. Jak přístavy, tak i terminály a překladiště mají přitom strategický význam pro rozvoj dopravy a průmyslu v ČR a v rámci jakýchkoliv aktivit, které se jich mohou dotknout, je nezbytné respektovat jak právní řád ČR, tak i množství mezinárodních dokumentů, a to zejména:
a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1679 ze dne 13. června 2024 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, o změně nařízení (EU) 2021/1153 a (EU) č. 913/2010 a o zrušení nařízení (EU) č. 1315/2013 (dále jen „Nařízení TENT“),
b) Evropskou dohodu o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu ze dne 19. ledna 1996 (dále jen „Dohoda AGN“),
c) Evropskou dohodu o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech ze dne 1. ledna 1991 (dále jen „AGTC“),
d) zákon o vnitrozemské plavbě.
Nařízení TEN-T
Jak přístavy, tak i terminály jsou zařazeny do hlavní či do globální sítě TEN-T podle nařízení TEN-T. Přístavy jsou tak dopravními uzly nejvyššího strategického významu, a to na celostátní, resp. dokonce evropské úrovni, a je v souladu s Nařízením TEN-T nezbytné zajistit jejich rozvoj a plnohodnotné napojení na jiné druhy dopravy, zejména na tu silniční. Síť TEN-T má zejména přispívat k řešení rostoucí mobility a k rozvoji nízkouhlíkového dopravního systému a jako taková musí být v souladu s Nařízením TEN-T rozvíjena. Nařízení TEN-T ukládá členským státům zajistit dobudování hlavní sítě do roku 2030 a globální sítě do roku 2050. Jednou z hlavních priorit pro tento rozvoj a dobudování sítě TEN-T je zajištění interoperability jednotlivých druhů dopravy, tedy zajištění napojení uzlů sítě TEN-T na jiné druhy dopravy. Na realizaci terminálů zařazených v hlavní síti TEN-T byly zároveň vydány značné veřejné prostředky. Tyto prostředky byly čerpány od Státního fondu dopravní infrastruktury, z Operačních programů Dopravy, z kohezního nástroje Evropské komise CEF a nástroje na rozvoj sítě TEN-T. I z této skutečnosti je tedy zřejmý evropský a státní veřejný zájem na provozu a rozvoji těchto terminálů a nutnost a potřebnost hájení veřejných investic, které do nich byly vloženy. Zdůrazňujeme, že předkládaná novela je v přímém rozporu s existencí veřejného zájmu na zachování funkčnosti jak přístavů, tak i terminálů.
Dohoda AGN
Dohoda AGN vyzdvihuje důležitost role vnitrozemské vodní dopravy, která ve srovnání s jinými druhy dopravy má četné ekonomické a ekologické přednosti. Dohoda AGN vymezuje síť vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu, na nichž se nacházejí vnitrozemské přístavy mezinárodního významu vymezené v příloze II Dohody AGN. Mezi tyto vnitrozemské přístavy mezinárodního významu patří bezesporu všechny přístavy, které jsou provozovány výše zmíněnými společnostmi. Požadavky na technické a provozní charakteristiky přístavů v síti vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu jsou vymezeny v příloze III oddílu c) Dohody AGN a náleží mezi ně mimo jiné i požadavek na zajištění vhodných podmínek pro rozvoj přístavní průmyslové zóny. Dohoda AGN, stejně jako Nařízení TEN-T, předpokládá v přístavech, které do její působnosti náleží, přepravu objemů nad 500 tis. tun ročně. Jelikož novela svou koncepcí vytváří překážky pro zachování stávajícího provozu přístavů a terminálů, a jeho budoucí kvalitativní rozvoj, je v přímém rozporu s Dohodou AGN.
Zákon o vnitrozemské plavbě
Jak již bylo uvedeno výše, většina z přístavů jsou dle rozhodnutí Státní plavební správy veřejnými přístavy s tzv. ochrannou funkcí dle zákona o vnitrozemské plavbě a jako takové poskytují ochranu většině plavidel nacházejících se v době mimo povodňové ohrožení na řece tak, aby tato plavidla za vysokých vodních stavů neohrozila nejenom majetek jiných osob, ale např. i památky v bezprostřední blízkosti řeky. Jinak řečeno, přístavní bazény, jejichž prostřednictvím předmětné přístavy poskytují útočiště majitelům a provozovatelům plavidel a plovoucích zařízení při vysokých vodních stavech (příkladem uvádíme nedávné povodně, při nichž byly tyto ochranné bazény plně využity), poskytují ochranu nejen majetku samotných provozovatelů plavidel, ale především pomáhají předcházet vzniku škod na dalším majetku tak, aby nedošlo k ohrožení staveb vodních děl, pozemků a staveb při břehové části řeky, včetně např. mostních pilířů, lávek, jezů atd. a případně i lidských životů. Jelikož novela omezuje nejen rozvoj a přístupnost Přístavů, ale i jejich zachování ve stávajícím rozsahu, je v přímém rozporu mj. se zákonem o vnitrozemské plavbě.
Vlastníci staveb a pozemků v těsné blízkosti vodních toků a zároveň vlastníci a provozovatelé přístavů, terminálů a překladiště, jsou novelou dotčeni nejen na svých soukromých, ale i na svých veřejných subjektivních právech, a to způsobem uvedeným níže. V případě přijetí novely má dojít na těchto pozemcích, které jsou vlastněny a využívány k výkonu podnikatelské činnosti, ke stanovení záplavového území a vymezení aktivní zóny záplavového území včetně stanovení podmínek pro jejich využití. Toto s sebou nese mnohá omezení, která pro provozovatele přístavů a terminálů v důsledku znamenají nepřiměřený zásah i do jejich veřejných subjektivních práv. Tito tak v souvislosti s rozvojem přístavů a terminálů budou de facto omezeni pouze na realizaci staveb přímo souvisejících s vodním tokem, kterými však nejsou ani zdaleka všechny stavby přístavu dle § 2 písm. g) zákona o vnitrozemské plavbě, resp. na realizaci staveb za neadekvátně stanovených podmínek. Další rozvoj přístavů, a terminálů se v nich nacházejících, tak navzdory silnému veřejnému zájmu bude prakticky znemožněn, a to přes to, že k omezení budování přístavní a jiné dopravní infrastruktury z pohledu povodní není důvod. Podle § 67 odst. 2 vodního zákona v aktivní zóně záplavového území je rovněž znemožněno provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty či zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky. S ohledem na předmět podnikatelské činnosti, jakož i význam a smysl přístavů a terminálů i překladiště se jedná o zcela nepřiměřený zásah do jejich veřejných subjektivních práv. Vlastníci budou při výkonu své podnikatelské činnosti a nakládání se svým majetkem zásadně omezeni. Takový zásah je přitom s ohledem na další okolnosti dané situace zcela nepřiměřený ve vztahu k příslušným ustanovením návrhu, které se nadto vztahují pouze k období povodňových stavů, nastávajícím jednou za čas. Omezení přístavů, terminálů a překladiště, jakož i využití dalších pozemků ve vlastnictví dotčených však bude trvalé. Funkce přístavů, terminálů a překladiště, stejně tak jako možnost využití dotčených pozemků, je však s ohledem na významnější veřejný a soukromý zájem třeba ochránit a zajistit jejich naplnění neustále. Omezení návrhem je tak i jen s ohledem na tuto skutečnost zcela neproporcionální a neakceptovatelné. Z výše uvedeného vyplývá, že je dotčeno především právo vlastnit majetek dle článku 11 Listiny základních práv a svobod, a také právo na podnikání a provozování jiné hospodářské činnosti dle článku 26 Listiny základních práv a svobod. Zejména právě zákaz výstavby v aktivní zóně záplavového území a potenciálně i v záplavovém území mimo aktivní zónu dosahuje omezení intenzity uvedené v článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, dle kterého je vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva možné pouze ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. V rámci principu proporcionality by měl být poměřován rozsah zásahu do vlastnického práva intenzitou zájmu, k němuž předmětný zásah směřuje. Dle ustálené judikatury Ústavního soudu je nutné zkoumat prvek vhodnosti, potřebnosti a poměřování (proporcionalita v užším slova smyslu). Test proporcionality slouží nejen ke kontrole ústavnosti (popř. zákonnosti) normativních právních aktů, ale též individuálních právních aktů. Domníváme se, že novela není schopna efektivně zasáhnout sledovaný účel a nepředstavuje nejmírnější prostředek ze všech možných, které ještě efektivněji vedou k naplnění sledovaného cíle. Optikou principu proporcionality takový zásah neobstojí. Jak již bylo výše nastíněno, překážky plynoucí ze stanovení omezujících podmínek pro výstavbu v aktivních zónách a záplavových území jsou pro případ přístavů a terminálů jako prvků dopravní infrastruktury, které jsou z povahy věci umístěny přímo u řeky, zcela neadekvátní, a to nejen s ohledem na povahu staveb a činností, které se v přístavech a terminálech nacházejí a jsou zde prováděny, ale i s ohledem na účel, který mají plnit, jako je zejména zajištění ochranné funkce přístavů a přepravní funkce přístavů i terminálů. Bez realizace staveb a zařízení potřebných pro jejich zajištění nebudou schopny tyto funkce plnit.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSVĚTLENO
Znění § 55b bylo přeformulováno. Došlo ke zúžení rozsahu staveb na ochranu před povodněmi, na které se vztahuje aplikace veřejného zájmu.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
7. Nedostatečné odůvodnění Důvodové zprávy
HK ČR dále upozorňuje na vysokou míru obecnosti Důvodové zprávy. Podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny předkládá navrhovatel zákona spolu s návrhem také Důvodovou zprávu. Na Důvodovou zprávu jsou pak kladeny určité nároky, a to mimo jiné i na její obsah. Povinností navrhovatele zákona je přiložit k návrhu zákona takovou Důvodovou zprávu, která je srozumitelná a dostatečně odůvodňuje navrhované změny. Důvodová zpráva musí obsahovat podrobné vysvětlení důvodů a cílů navrhované právní úpravy, zhodnocení platného právního stavu a očekávaných dopadů, jakož i další relevantní informace nezbytné pro její řádné posouzení. V případě předloženého návrhu však nebyla tato povinnost ze strany MŽP dostatečně naplněna. Důvodová zpráva postrádá podrobné zdůvodnění některých klíčových aspektů návrhu. Důvodové zprávě chybí důkladnější analýza navrhovaných změn, jakož i odůvodnění toho, proč právě navrhované změny mají dosáhnout požadovaných cílů. Takto neúplná Důvodová zpráva neumožňuje zhodnotit přínosy návrhu, případná rizika či možné negativní důsledky, čímž zakládá právní nejistotu recipientů takového návrhu.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
AKCEPTOVÁNO
Důvodová zpráva bude v souvislosti s významným zúžením návrhu upravena.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
B. Zásadní konkrétní připomínky k předloženému materiálu
1. Připomínka k § 55b
§ 55b požadujeme upravit následovně:
„Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění, nejde-li o práva k pozemkům a stavbám nacházejícím se na území veřejných přístavů. Stavby na ochranu před povodněmi se zřizují ve veřejném zájmu.“.
Odůvodnění:
Požadujeme doplnění uvedeného ustanovení zákona tak, aby se možnost vyvlastnění neuplatnila na pozemky a stavby nacházející se na území veřejných přístavů. Veřejné přístavy se z povahy věci téměř unikátně mezi ostatními prvky dopravní infrastruktury nacházejí vždy v bezprostřední blízkosti vodních toků a mohou tak být tímto ustanovením významně dotčeny. Je nutné zdůraznit, že i veřejné přístavy plní své nepostradatelné funkce, a to nejen funkci ochrannou pro případ povodňových stavů, ale i další úkoly stanovené mj. zákonem o vnitrozemské plavbě, a to celoročně. Zásah do území veřejných přístavů v podobě vyvlastnění pozemků a staveb, byť za účelem realizace staveb jiného veřejného zájmu, je tak nepřijatelný, když by jím došlo k narušení funkce těchto veřejných přístavů. Stavby na ochranu před povodněmi mohou zároveň být bezpochyby realizovány i mimo území veřejných přístavů.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSVĚTLENO
Znění § 55b bylo přeformulováno. Došlo ke zúžení rozsahu staveb na ochranu před povodněmi, na které se vztahuje aplikace veřejného zájmu.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2. Připomínka k § 55c
§ 55c požadujeme upravit následovně:
„§ 55c
Odstranění vodních děl za účelem obnovy přirozených koryt drobných vodních toků
(1) Vodní dílo, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto drobného vodního toku nebo tvoří hlavní odvodňovací zařízení, které svou funkci již neplní nebo ji plní jen částečně anebo pozbylo svého účelu a které se nachází na pozemku mimo zastavěné území nebo zastavitelnou plochu, lze za účelem obnovy přirozeného koryta drobného vodního toku odstranit na základě oznámení jeho vlastníka o odstranění vodního díla nebo na základě povolení odstranění stavby.
(2) Odstraněním vodního díla podle odstavce 1 se rozumí rovněž samovolný rozpad vodního díla působením přírodních sil a činnost směřující k vytvoření podmínek pro samovolný rozpad.
(3) Odstraněním vodního díla na základě oznámení nesmí dojít k významnému zhoršení funkcí drobného vodního toku nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním a práv a oprávněných zájmů oprávněných k nakládání s vodami, s nímž vodní dílo souvisí.
(4) Oznámení Žádost o povolení odstranění vodního díla podle odstavce 1 obsahuje:
a) náležitosti žádosti o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona; jedná-li se o odstranění vodního díla způsobem podle odstavce 2, dokumentace pro odstranění stavby se nedokládá,
b) souhlasné stanovisko příslušného správce vodního toku; to neplatí v případě, že je správce vodního toku vlastníkem vodního díla nebo se jedná o hlavní odvodňovací zařízení,
c) souhlasné vyjádření vodoprávního úřadu z hlediska splnění podmínek podle odstavce 3.,
d) souhlas oprávněného k nakládání s vodami, s nímž vodní dílo souvisí.
(5) Nemá-li oznámení předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve stavební úřad vlastníka vodního díla k odstranění nedostatků podání, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě.
(6) Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné, nebo je-li nutné stanovit podmínky pro odstranění vodního díla, rozhodne usnesením o zahájení řízení o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona; toto usnesení se oznamuje pouze vlastníkovi vodního díla a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno řízení o povolení odstranění stavby. Stavební úřad vydá usnesení o zahájení řízení do 30 dnů ode dne doručení oznámení, jinak platí, že s odstraněním vodního díla souhlasí a vodní dílo lze odstranit na základě oznámení o odstranění vodního díla.
(7)(5) Jestliže stavební úřad povolil odstranění vodního díla nebo došlo k odstranění vodního díla na základě oznámení, považuje se koryto drobného vodního toku v jeho místě za přirozené koryto drobného vodního toku.“.
Odůvodnění k § 55c odst. 1 a odst. 4 písm. b):
Požadujeme odstranit úpravy (doplnění) ustanovení odst. 1 a nového odst. 4 písm. b) o hlavní odvodňovací zařízení. Stavbou hlavního odvodňovacího zařízení pouze v některých specifických případech vede linie vodního toku. Odstraněním takového vodního díla tedy ve většině případů nevzniká vodní tok, tím méně přirozené koryto vodního toku, takže není zřejmý smysl navržené úpravy. Při řešení „zániku“ hlavního odvodňovacího zařízení navíc návrh zcela pomíjí práva vlastníků souvisejících podrobných melioračních zařízení. Jejich ochrana stěží může být řešena v rámci vyjádření vodoprávního úřadu, které by se předkládalo jako příloha pro stavební úřad.
Odůvodnění k ostatním ustanovením § 55c:
Odstraněním vodního díla, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto drobného vodního toku, může dojít nejen k majetkoprávním, ale rovněž k veřejnoprávním dopadům – zejména do práv a oprávněných zájmů oprávněných k nakládání s vodami, s nimiž vodní dílo souvisí. K dopadům odstranění vodního díla by měl dále dát vodoprávní úřad souhlasné vyjádření, nikoliv pouze vyjádření. Typicky se bude jednat o úpravu koryta vodního toku u vzdouvacího zařízení v korytě vodního toku zajišťující dostatečné vzdutí, spád a proud vody pro malou vodní elektrárnu. V takovém případě musí být zhodnocen i tento aspekt odstranění vodního díla, a pokud by mělo dojít k dotčení práv a oprávněných zájmů oprávněného k nakládání s vodami, s nímž vodní dílo souvisí, musí být získán jeho souhlas. Odstranění vodního díla musí být, s ohledem na případné dotčené zájmy v území, zejména na pozemcích sousedících s koryty vodních toků, které mohou být v budoucnu dotčeny případnou migrací vodního toku, zhodnoceno a případně povoleno ve správním řízení.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSVĚTLENO
Návrh byl upraven tak, že odstraněním vodního díla může vzniknout přirozený vodní tok. Ustanovení § 55c reaguje na situace kdy vodní dílo samovolně zaniká působení přírodních sil.
Zachování možnosti odstranění vodních děl za účelem obnovy nebo vytvoření přirozených koryt drobných vodních toků na základě oznámení považujeme za nezbytné a je třeba jej ve vodním zákoně zachovat. Režim oznámení je zakotven v platném znění vodního zákona i po rekodifikaci stavebního práva, podobně jako přetrval v odůvodněných případech i v jiných zákonech (např. zákon č. 114/1992 Sb.). Ustanovení § 55c nadto nepůsobí v praxi žádné problémy.
Vodoprávní úřad svým stanoviskem zajistí, že budou řádně naplněny parametry oznamovacího režimu - odst. 2.
Hlavní odvodňovací zařízení byla z návrhu vyňata a do odstavce 3 bylo doplněno dle požadavku, že nesmí dojít k dojít k významnému zhoršení práv a oprávněných zájmů oprávněných k nakládání s vodami, s nímž vodní dílo souvisí.
Připomínkové místo trvá na připomínce.
3. Připomínka § 55d
§ 55d požadujeme upravit následovně:
„§ 55d
Změny vodních děl zlepšující ekologické funkce vodního toku
(1) Vodní dílo, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto vodního toku, lze za účelem zlepšení ekologických funkcí vodního toku změnit na základě oznámení žádosti o povolení změny stavby podané správce správcem vodního toku či jiného vlastníka vodního díla o změně vodního díla.
(2) Změnou vodního díla na základě oznámení nesmí dojít k ohrožení hlavního účelu vodního díla nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků či staveb tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním a práv a oprávněných zájmů oprávněných k nakládání s vodami, s nímž vodní dílo souvisí.
(3) Oznámení o změně Žádost o změnu vodního díla podle odstavce 1 obsahuje:
a) náležitosti žádosti o povolení změny stavby podle stavebního zákona,
b) souhlasné vyjádření vodoprávního úřadu z hlediska splnění podmínek podle odstavce 2,
c) souhlas vlastníka vodního díla,
d) souhlas oprávněného k nakládání s vodami, s nímž vodní dílo souvisí.
(4) Na odstranění vad oznámení podle odstavce 3 se použije § 55c odst. 5 a 6 obdobně.“.
Odůvodnění:
Změnou vodního díla, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto vodního toku, za účelem zlepšení ekologických funkcí vodního toku, může obdobně jako v případě jeho odstranění, dojít rovněž k veřejnoprávním dopadům – zejména do práv a oprávněných zájmů oprávněných k nakládání s vodami, s nimiž vodní dílo souvisí. K dopadům změny vodního díla by měl dále dát vodoprávní úřad souhlasné vyjádření, nikoliv pouze vyjádření. Typicky se bude opět jednat o úpravu koryta vodního toku u vzdouvacího zařízení v korytě vodního toku zajišťující dostatečné vzdutí, spád a proud vody pro malou vodní elektrárnu. V takovém případě musí být zhodnocen i tento aspekt změny vodního díla, a pokud by mělo dojít k dotčení práv a oprávněných zájmů oprávněného k nakládání s vodami, s nímž vodní dílo souvisí, musí být získán jeho souhlas.
Novela dále nepočítá se souhlasem vlastníka dotčeného vodního díla, ale toliko s oznámením správce vodního toku. Požadujeme proto vedle souhlasu oprávněného k nakládání s vodami, s nímž vodní dílo souvisí, doplnění rovněž souhlasu vlastníka vodního díla.
Změna vodního díla musí být, s ohledem na případně dotčené zájmy v území, zejména na pozemcích sousedících s koryty vodních toků, které mohou být v budoucnu dotčeny případnou migrací vodního toku, zhodnocena a případně povolena ve správním řízení.
Za problematickou požadujeme zejména tu část, dle níž návrh ve své stávající podobě umožní správci vodního toku, aby vodní dílo, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto vodního toku, mohl změnit pouze na základě vlastního uvážení, aniž by se k tomu mohl jakkoliv vyjádřit například vlastník takového vodního díla. Je rovněž třeba, aby možnost oznámení o změně vodního díla byla dána i samotnému jeho vlastníkovi. Požadujeme proto, aby byla tato skutečnost vzata v potaz, a to například tak, aby správce vodního toku jako podklad pro oznámení o změně byl povinen disponovat souhlasem vlastníka vodního díla s takovým postupem, resp. tak mohl učinit pouze sám vlastník vodního díla. Ve své stávající podobě je tento postup možný pouze za situace, že by vlastníkem daného vodního díla byl stát, nikoliv jiný subjekt. V opačném případě by se totiž jednalo o nepřiměřený zásah do vlastnického práva vlastníka vodního díla. S ohledem na výše uvedené navrhujeme doplnění souhlasu vlastníka vodního díla do odst. 3, resp. aby oznámení o změně vodního díla mohl učinit pouze jeho vlastník. Stejně tak nesouhlasíme se stávajícím zněním návrhu ve vztahu k odst. 2. Z návrhu vyplývá, že nesmí dojít k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících koryto. V souvislosti s tím upozorňujeme na situaci, kdy se na pozemku tvořícím koryto nachází stavba, která však není součástí pozemku, avšak rovněž tvoří koryto. Typickým příkladem mohou být nábřežní zdi. S ohledem na uvedené navrhujeme, aby byla tato skutečnost zohledněna, a to tak, že nesmí dojít nejen k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících koryto, nýbrž ani k dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků staveb tvořících koryto.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
ĆÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO A VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4. Připomínka k § 55f
Nesouhlasíme se zněním paragrafu, z navrhovaného znění vyplývá, že se vztahuje na veškeré bezodtoké jímky. Z povinností by měly být vyjmuty jímky umístěné v uzavřených průmyslových areálech, jejich obsah je vypouštěn na ČOV umístěné v těchto areálech případně u externích partnerů. Tzn. vypouštění odpadních vod je podchyceno povoleními vydanými pro tyto čistírny. Požadujeme všude před sousloví „bezodtokých jímek“ doplnit slovo „domovních“.
Odůvodnění:
Předpokládáme, že se paragraf týká nakládání s domovními odpadními vodami a není relevantní pro průmyslové odpadní vody. V případě zahrnutí bezodtokých jímek umístěných v průmyslových areálech bude znamenat zbytečné navýšení administrativy a nákladů.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5. Připomínka k § 55f odst. 4
Požadujeme sjednocení povinnosti nahrávat zprávy z kontrol s již existujícími/stávajícími povinnostmi provozovatelů předmětných zařízení.
Odůvodnění:
Návrh nově zavádí povinnost vkládat do registru DČOV a jímek zprávy z kontrol do 3 měsíců od provedení kontrol. Nevložení zprávy o kontrole do registru je možno dle § 116 a § 125 sankcionovat pokutou až 20 000 Kč v případě fyzické osoby, nebo 50 000 Kč v případě právnické osoby. S lhůtou 3 měsíce pro nahrání zprávy z kontroly nesouhlasíme, domníváme se, že mnozí z provozovatelů, na něž nová úprava dopadne, jsou již nyní povinováni ohlašovacími povinnostmi pro plnění jiných zákonných požadavků, a to například s roční frekvencí. V takových případech je třeba využít stávajících povinností s nižší frekvencí, pro plnění povinností nových tak, aby nedocházelo k navyšování administrativní zátěže, protože v případě zavedení § 55f odst. 4 písm. b) v současném znění k jejímu dalšímu zvýšení nepochybně dojde. To vše pod hrozbou pokut.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
6. Připomínka k § 55g
Požadujeme § 55g upravit následovně:
„§ 55g
Soustava domovních čistíren odpadních vod
Soustavou domovních čistíren odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí ucelený systém domovních čistíren odpadních vod provozovaných jedním vlastníkem nebo provozovatelem, prostřednictvím kterých jsou systematicky zneškodňovány odpadní vody ze zastavěného území obce nebo jeho části.“.
Odůvodnění:
Z § 55g není jasné, jestli se „soustavou domovních čistíren odpadních vod“ rozumí několik čistíren odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel provozovaných obcí (většina obcí má pouze jednu ústřední čistírnu odpadních vod). V navazujícím § 55h se hovoří o jednom vlastníkovi soustavy domovních čistíren odpadních vod. DČOV však vlastní vlastníci příslušných nemovitostí. Proto se domníváme, že by termín „soustava domovních čistíren odpadních vod“ měl být lépe definován a omezen na soustavu, kterou provozuje jeden vlastník nebo provozovatel, i když nám není jasné, proč má být vlastníkem DČOV někdo jiný než vlastník nemovitosti, jejíž součástí domovní čistírna je.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
AKCEPTOVÁNO JINAK
Dotčené ustanovení bylo upraveno v tomto smyslu:
Soustavou domovních čistíren odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí ucelený systém domovních čistíren odpadních vod, prostřednictvím kterých jsou systematicky zneškodňovány odpadní vody ze zastavěného území obce nebo jeho části, jehož vlastníkem je obec nebo jiná právnická osoba.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
7. Připomínka k § 66 odst. 1 větě první
Požadujeme § 66 odst. 1, větu první upravit následovně:
„(1) Záplavové území je administrativně určené území, které může být při výskytu přirozené povodně s dobou opakování 100 let zaplaveno vodou. Jeho rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány povodí a s plány pro zvládání povodňových rizik. Správce vodního toku zpracuje a předloží návrh záplavového území ve lhůtě stanovené vodoprávním úřadem, nejpozději však do 1 roku od vydání příslušného plánu povodí nebo plánu pro zvládání povodňových rizik.“.
Odůvodnění:
Není zřejmé, proč bylo zvoleno kritérium doby opakování 100 let. Zavedením tohoto neodůvodněného kritéria může být narušena celá ochrana před povodněmi a omezení v záplavových územích, protože do současnosti toto bylo vykládáno praxí i soudy, že se jedná o území přirozeně – z přírodních důvodů – zaplavované vodou. Z toho důvodu byla i ze strany soudů respektována omezení v záplavových územích, protože se dotýkala všech stejně.
Zavedením kritéria doby opakování 100 let se vytvoří rozdíly v omezeních, které nebudou v území obhajitelné a prosaditelné vůči vlastníkům dotčených pozemků z hlediska jejich objektivnosti.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSVĚTLENO
Změny ustanovení, které jsou připomínkovány, byly z návrhu vypuštěny.
Byla ponechána pouze změna textace, kde jsou uvedeny místo již neaktuálních plánů hlavních povodí a plánů oblastí povodí, plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
8. Připomínka k § 67
§ 67 požadujeme upravit následovně:
„§ 67
Omezení v záplavových územích
(1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, kdy nezbytnou stavbou dopravní infrastruktury je vždy infrastruktura přístavů, a dále zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.
(2) V aktivní zóně je dále zakázáno
a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení; to neplatí pro zřizování táborů sestávajících pouze ze stanů, které byly před stanovením aktivní zóny záplavového území v tomto místě zřizovány a které lze v případě povodňového nebezpečí neprodleně odstranit.
(3) V záplavovém území se nesmí zřizovat citlivé objekty. Věta první se nevztahuje na oblasti nízkého povodňového ohrožení, je-li současně provedena individuální povodňová ochrana, a na území za mobilními protipovodňovými zábranami pro ochranu před povodněmi s dobou opakování 100 let. Individuální povodňovou ochranou se rozumí lokální ochrana nemovitostí proti zaplavení a zvýšení odolnosti nemovitostí při zaplavení, které je přijímáno v místech, kde není vhodný jiný způsob ochrany před povodněmi. V záplavovém území, v oblasti s vysokým ohrožením umísťované a povolované stavby nesmí zhoršit odtokové poměry, ledaže by byly naplněny podmínky uvedené dále.
(4) Mimo aktivní zónu v záplavovém území v oblasti s vysokým ohrožením je výstavba možná jen při provedení individuální povodňové ochrany a kompenzačních opatření, nejde-li o realizaci infrastruktury přístavů, u níž se provedení povodňové ochrany a kompenzačních opatření v záplavových území nevyžaduje. Mimo aktivní zónu v záplavovém území v oblasti s vysokým ohrožením je zakázáno skladovat závadné látky a manipulovat s nimi. Kompenzačním opatřením se rozumí opatření sloužící k odstranění nežádoucího vlivu staveb a terénních úprav na odtokové poměry.
(5) Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy další omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.“.
Odůvodnění:
Předně poukazujeme na odst. 1 předmětného ustanovení, jehož se sice návrh přímo nedotýká v tom smyslu, že by jeho znění novelizoval, nicméně i tak považujeme za vhodné upozornit na jeho zásah do veřejného zájmu na provozu přístavů. Současná dikce předmětného odstavce totiž stanoví, že v aktivních zónách záplavových území je možné umísťovat stavby dopravní a technické infrastruktury, avšak pouze v případě, že je prokázána jejich nezbytnost. Jedná se o ustanovení, které zakládá nepřiměřený požadavek na prokazování nezbytnosti například u takových staveb, které svou povahou nemohou nikterak ohrozit průtok vody v případě zvýšené vodní hladiny a stejně tak i naopak zvýšená vodní hladina nikterak zásadně neohrozí samotné stavby (jako je tomu právě u staveb přístavní infrastruktury). Jak již bylo výše uvedeno, pro území přístavů je vzhledem k jejich umístění nevyhnutelné, aby byly při povodních dotčeny, a to na rozdíl od jiných uzlů dopravní infrastruktury. Zároveň jde však o infrastrukturu (manipulační plochy, úvazové prvky aj.), pro kterou nejsou povodňové stavy tak ohrožující, jako je tomu např. u výstavby bytové či jiné. I díky funkcím, které zajišťuje (jak byly popsány výše), je nezbytné, aby tato infrastruktura existovala a byla nadále rozvíjena. Aby mohla být plavidla v době povodní ukryta do přístavních bazénů je nutné, aby byla pro plavidla vybudována dostatečná infrastruktura, včetně např. naprosto esenciálních úvazových prvků. Omezení jejich realizace v aktivních zónách a prokazování u každého jednotlivého prvku, že jde v daném případě o nezbytnou stavbu dopravní infrastruktury, je tak zcela neadekvátní a brání plnění základních funkcí přístavů. S ohledem na tuto skutečnost navrhujeme, aby bylo do návrhu vloženo upřesnění v tom smyslu, že stavba přístavní infrastruktury je vždy stavbou nezbytnou a nebylo nutné již její nezbytnost prokazovat. V návaznosti na to nesouhlasíme s navrhovaným zněním odst. 3 a 4, resp. též odst. 5, stanovujícím nová omezení pro výstavbu v záplavových územích. Návrh si při tom dle Důvodové zprávy klade za cíl odstranit dualitu právních úprav, kdy se doposud postupuje jak dle zákona o vodách, tak též dle výše zmiňované vyhlášky, resp. plánů povodňových rizik. Tuto dualitu se MŽP snad snaží odstranit pouze tím, že návrhem promítá některá omezení a zákazy do zákona o vodách, a to aniž by zároveň jakkoliv zneplatnilo jiný zdroj, z něhož mají omezení vyplývat. V odst. 3 se jedná především o zákaz zřizování citlivých objektů v záplavových územích, s výjimkou oblasti nízkého povodňového ohrožení, a za současného provedení individuální protipovodňové ochrany. Návrh pak nově zakotvuje, že nově umísťované a povolované stavby nesmí zhoršit odtokové poměry. Dále pak návrh v odst. 4 umožňuje mimo aktivní zónu v záplavových územích v oblastech s vysokým ohrožením výstavbu pouze při současném provedení individuální povodňové ochrany a kompenzačních opatření. Ve vztahu k uvedeným odst. 3 a 4 pak upozorňujeme na nutnost uvést do souladu znění těchto dvou odstavců, když podle odst. 3 v záplavovém území umísťované a povolované stavby nesmí zhoršit odtokové poměry, a následně pak v odst. 4 jsou stanovena kompenzační opatření sloužící ke kompenzaci zhoršených odtokových poměrů v důsledku umístění a povolení stavby. Ve vztahu k odst. 4 uvádíme, že požadavek na výstavbu za současné realizace individuální povodňové ochrany a kompenzačních opatření je pro případy výstavby staveb či jiných zařízení v přístavu, které však nemají žádný vliv na odtokové poměry a zároveň není vzhledem k jejich funkci nutné, aby byly povodňově ochráněny, nadbytečný. V krajním případě by tak byla nutná realizace uvedených povodňových a kompenzačních opatření i v případě realizace takových staveb, jako jsou např. právě úvazové prvky, které ale nemají na povodňové odtoky žádný vliv a ani je není třeba chránit. S ohledem na to požadujeme i uvedený odst. 4 upravit tak, aby nebyl požadavek na realizaci individuální povodňové ochrany a kompenzačních opatření uplatněn právě u přístavní infrastruktury nebo nebyl uplatňován takto striktně. Požadavek na provedení individuální povodňové ochrany a kompenzačních opatření v případě realizace přístavní infrastruktury je tak v mnohých případech zcela nadbytečný. Existuje mnoho staveb (například právě uvedené úvazové prvky, které jsou rovněž stavbou přístavní infrastruktury), u nichž je výstavba individuální povodňové ochrany a kompenzační opatření požadavkem zcela absurdním. V souvislosti s požadavkem na realizaci kompenzačních opatření je dále potřeba zdůraznit, že realizace těchto opatření nemusí být pro případ jednotlivých, zejména soukromých, vlastníků s ohledem na skutečnost, že tito zpravidla vlastní pouze pozemky v jednom konkrétním menším území, naplnitelná a adekvátní. Jde tedy o nově striktně stanovenou povinnost, která je nadto diskriminační ve vztahu ke slabším stranám (soukromým subjektům) a naopak zvýhodňuje stát a územně samosprávné celky, disponující územím vhodným pro provedení uvedených opatření. Z uvedeného je zřejmé, že nelze tuto povinnost stanovit paušálně pro jakoukoliv stavbu v záplavovém území a mělo by dojít k zakotvení výjimek z této povinnosti. S ohledem na výše uvedené požadujeme, aby došlo k úpravě návrhu ve světle této námitky.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSVĚTLENO
Ustanovení § 67 odst. 3 a odst. 4 byla z návrhu vypuštěna.
NEAKCEPTOVÁNO
Připomínku k § 67 odst. 1 nelze akceptovat, neboť jde nad rámec předmětné novely vodního zákona.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
9. Připomínka k § 67 odst. 4
Požadujeme do § 67 odst. 4 doplnit větu: „Toto neplatí pro stavby a záměry povolené před účinností tohoto zákona.“ a požadujeme ho upravit následovně:
„(4) Mimo aktivní zónu v záplavovém území v oblasti s vysokým ohrožením je výstavba možná jen při provedení individuální povodňové ochrany a kompenzačních opatření. Mimo aktivní zónu v záplavovém území v oblasti s vysokým ohrožením je zakázáno skladovat závadné látky a manipulovat s nimi. Kompenzačním opatřením se rozumí opatření sloužící k odstranění nežádoucího vlivu staveb a terénních úprav na odtokové poměry.“.
Jinak návrh změny odmítáme jako neodůvodněný a požadujeme jej z návrhu vypustit.
Odůvodnění:
Je navrhován zákaz skladování a manipulace se závadnými látkami v záplavovém území v oblastech s vysokým ohrožením. Není přihlédnuto ke skutečnosti, kdy v těchto oblastech již historicky existují provozy, kde k tomuto nakládání dochází, a které se bez nakládání se závadnými látkami neobejdou. Například se jedná o vodní elektrárny (např. MVE Les Království). Požadavky na ochranu vod před kontaminací závadnými látkami během povodní mohou být řešeny havarijním plánem (§ 39 zákona), případně povodňovým plánem (§ 71 zákona). Návrh změny není vysvětlen v předkládané Důvodové zprávě a není uvažován ani v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace, nejsou tak vyčísleny náklady, které změna vyvolá v již existujících provozech.
Stávající stavby určené pro nakládání se závadnými látkami, byly řádně povolené a jsou zahrnuty v povodňových plánech a jsou zabezpečené pro případ povodně. Zamezení jejich užívaní by bylo mařením investic a vyvolalo by to investice nové.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
VYSVĚTLENO
Ustanovení § 67 odst. 4 bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
10. Připomínka k příloze č. 2 části A (Poplatek za odebrané množství podzemní vody)
a) Požadujeme vypustit navrhovanou změnu.
Odůvodnění:
Nesouhlasíme se změnou spočívající v upřesnění účelu užití odebrané podzemní vody k výrobě pitné vody pouze pro účel zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Dodavatel nemá informaci o tom, jakým způsobem využije odběratel zakoupenou pitnou vodu vyrobenou z podzemní vody. Domníváme se, že toto upřesnění je nadbytečné, protože stávající popis je dostatečný a definice pitné vody je jasně vymezena v § 3 zákona o ochraně veřejného zdraví.
b) Požadujeme do tabulky A doplnit text „Pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, pro plnění do lahví jako balená pitná, pramenitá a kojenecká voda a pro použití v potravinářské výrobě“ následovně:
Účel užití odebrané podzemní vody
Sazba v Kč/m3
Pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, pro plnění do lahví jako balená pitná, pramenitá a kojenecká voda a pro použití v potravinářské výrobě
2,00
Pro ostatní užití
3,00
Odůvodnění:
Z Důvodové zprávy vyplývá záměr zařadit použití pitné vody pro potravinářskou výrobu do kategorie ostatního užití pitné vody dle Přílohy č. 2 k zákonu – tabulka A. Poplatek za odebrané množství podzemní vody.
Důvodová zpráva k tomu uvádí, že pokud dochází k odběrům podzemní vody za jiným účelem, než je zásobování obyvatelstva pitnou vodou, včetně odběrů podzemní vody, jejichž účelem je rovněž užití jako vody pitné, např. v lázeňství, zemědělství, potravinářství apod., jedná se vždy o účel užití odebrané podzemní vody pro „ostatní užití“ a má na něj dopadnout vyšší sazba poplatku (3 Kč/m3).
Motivace pro tento aplikační výklad prostřednictvím Důvodové zprávy je výlučně ekonomická, když je uváděno, že Státní fond životního prostředí ČR (správce poplatku za odběr podzemní vody) ročně vystaví platební výměry v celkové výši 710 až 720 mil. Kč. Z toho dle způsobu užití:
• pro zásobování pitnou vodou – 620 až 630 mil. Kč;
• pro ostatní užití – 91 až 95 mil. Kč.
V případě, že by vyšší sazbou, tedy pro „ostatní užití“ byly zpoplatněné všechny odběry, které nejsou přímým zásobováním obyvatelstva pitnou vodou, ale jsou využívány v zemědělství, potravinářském průmyslu, zdravotnictví, lázeňství apod., došlo by k celkovému ročnímu navýšení o cca 13 mil. Kč.
Potravinářské zpracovatelské provozy používají obligatorně při své výrobě potravin pitnou vodu. Domníváme se, že by takové užití pitné vody nemělo být vyloučeno do ostatního užití a nemělo by být zatíženo vyšším poplatkem. Potravinářské zpracovatelské provozy nemají jinou možnost než využívat pitnou vodu, a její použití v rámci potravinářství je ve prospěch obyvatelstva. Dále pak balená pitná voda, pramenitá a kojenecká voda jsou rovněž určeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Jako příklad lze uvést například i situace související s povodní a jinými živelnými katastrofami.
Důvodová zpráva, aniž by měnila text právního předpisu, navozuje nový způsob aplikace právní regulace, který je odchylný od současného, není logický a do budoucna může vyvolat nejasnosti pro vyměřování poplatků.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
AKCEPTOVÁNO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
11. Připomínka k příloze č. 2 části B.2 (Dílčí poplatek z jednotlivého znečištění), bodu 4
Nesouhlasíme s takto razantním zvýšením zpoplatnění u fosforu od 1. 1. 2026. Požadujeme úpravu vypustit nebo hodnoty snížit.
Odůvodnění:
Navrhované zvýšení sazeb za vypouštění fosforu bude mít dopad do provozních nákladů v mnohých podnikatelských odvětvích. Není zároveň úplně zřejmé, že navrhované zvýšení skutečně přispěje ke zvýšení kvality povrchových vod, protože bodové zdroje fosforu tvoří pouze výseč všech zdrojů fosforu, které vedou ke zlepšení současného stavu povrchových vod.
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
AKCEPTOVÁNO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
C. Připomínka nad rámec předloženého materiálu
1. Nezákonnost a protiústavnost vyhlášky č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace
HK ČR se vyhrazuje proti znění vyhlášky č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace. Předmětem vyhlášky je stanovení způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu záplavového území správcem vodního toku a způsob a rozsah stanovování tohoto záplavového území a jeho dokumentace příslušným vodoprávním úřadem. Upozorňujeme zejména na stanovování aktivních zón záplavových území ve smyslu § 6 vyhlášky. Aktivní zóna záplavového území sama o sobě je v současnosti definována pouze ve vyhlášce, přičemž platí, že stanovení aktivní zóny záplavového území na základě pouhého podzákonného právního předpisu (vyhlášky) není možné, neboť tím dochází k zásadnímu omezení vlastnického práva. V aktivní zóně záplavového území je zakázána podstatná většina činností, včetně realizace staveb, které jsou spojeny s výkonem vlastnického práva chráněného čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Přitom platí, že omezení výkonu vlastnického práva lze stanovit pouze zákonem. Stanovení mezí vlastnického práva pouze na základě vyhlášky proto není možné. Přitom je potřeba dále zdůraznit, že je zjevné, že vyhláška vymezuje rozsah aktivních zón zcela nad rámec (a o to více tak zasahuje do práv dotčených subjektů), když je vymezuje nejen na území, kde dochází k hlavnímu náporu povodňové situace, k nebezpečným povodňovým průtokům, ale i mimo ně, když kritériem pro stanovení aktivní zóny dle vyhlášky má být např. i jen samotná hloubka vody bez vazby na kritéria jiná. Nad rámec zmíněného pak uvádíme, že stanovování aktivních zón záplavových území dle této vyhlášky v kombinaci s příslušnými ustanoveními dopadajícími právě na problematiku zvládání povodňových rizik a stanovování záplavových území, jichž se dotýká samotný návrh, ve svém souhrnu vytvářejí potenciální riziko pro stanovení aktivních zón záplavových území, jež budou dopadat na nepřiměřeně velké území kolem vodních toků.
NEAKCEPTOVÁNO
Připomínka je nad rámec předmětné novely vodního zákona.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Unie zaměstnavatelských svazů ČR
K bodu 8 § 55c odst. 1 a 2
Navrhujeme doplnit příslušnou část ZZ RIA.
Odůvodnění:
Navrženou změnu vítáme, avšak navrhujeme doplnit do ZZ RIA, že dle Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu (NAP) je vhodné k renaturaci 9000 km vodních toků, přičemž mezi lety 2010 a 2018 bylo renaturalizováno 61,3km, tj. cca 0,6 % za 8 let, viz NKÚ 19/04.
Řízená renaturace je nejlevnějším způsobem, jak zvyšovat protipovodňovou ochranu a zároveň zlepšovat i prevenci sucha a další ekologické funkce toků, proto je jedním s hlavních cílů NAP v oblasti vodohospodářství.
VYSVĚTLENO
První odstavec byl reflektován ve finálním materiálu (část 3.6.3). Věříme, že tvrzení v druhém odstavci je dostatečně reflektováno v části 3.7 Vyhodnocení nákladů a přínosů, která se zabývá i porovnáním cenových nákladů řešení.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K bodu 15 § 66 odst. 1
Navrhujeme na konci odstavce 1 doplnit větu „Pro účely návrhu záplavového území je možné převzít dostupné tržní mapy povodňových rizik.“.
Odůvodnění:
Upozorňujeme na skutečnost, že stát má zmapováno přibližně 16500 km vodních toků, ostatní nebylo z hlediska rizik povodní posuzováno (Zpráva NKÚ19/04, brožura VÚV). Shledáváme zde tudíž příležitost ve vztahu k mapování povodňových rizik na straně státu, neboť Česká asociace pojišťoven má zmapováno přibližně 30 000 km vodních toků včetně pluviální vrstvy pro přívalové povodně až do úrovně 3. řádu (povodí nad 5 km2) stanovených v souladu s vyhláškou č.79/2018 Sb.
Poskytnutí těchto mapových podkladů státu může výrazně uspořit náklady na duplicitní tvorbu těchto map. Zároveň může výrazně přispět k zrychlení stanovení záplavových území.
VYSVĚTLENO
Změny ustanovení, které jsou připomínkovány, byly z návrhu vypuštěny.
Byla ponechána pouze změna textace, kde jsou uvedeny místo již neaktuálních plánů hlavních povodí a plánů oblastí povodí plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.
Mapy ČAP jsou zhotoveny ke zcela jinému účelu a podle naprosto odlišné metodiky. K žádné úspoře ani zrychlení stanovení ZÚ nemůže při jejich případném využití z principu v žádném případě dojít.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K bodu 16 § 66 odst. 2
Navrhujeme na konci textu odstavce 2 doplnit slova „; nebo v případě povolování nových staveb v záplavovém území“.
Odůvodnění:
Dle zprávy NKÚ 19/04 probíhá i nadále výstavba v záplavovém území bez vyjádření příslušných úřadů, konkrétně správce vodního toku. To potvrzuje i zpráva VÚV – Povodňové ohrožení v ČR z roku 2018, která poukazuje na čilou výstavbu v záplavových územích.
Proto navrhujeme, aby zákon současně definoval odpovědnost za kontrolu požadovaného stavu, že výstavba v záplavovém území nesmí zhoršit odtokové poměry. Posouzení by měl provádět správce vodního toku v souladu s jeho povinností předkládat změny v záplavovém území v případě vybudování nových protipovodňových opatření, což navrhujeme níže. Je zřejmé, že realizace protipovodňových opatření musí předcházet schvalování výstavby.
Tím se zároveň omezí situace, kdy je schválena výstavba s vybudováním protipovodňových opatření, ale k jejich vybudování již nedojde a poškozeným se stane kupující nemovitosti, který nakupuje v dobré víře, že státní instituce by neschválili výstavbu v ohrožené zóně.
VYSVĚTLENO
V tomto případě došlo k nesprávné interpretaci zprávy NKÚ 19/04. Příslušný nález se týká aktivní zóny záplavového území a ne vlastního ZÚ. V ZÚ je výstavba možná.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K bodu 17 § 66 odst. 3
Navrhujeme slova „aktivní zóny“ vypustit.
Odůvodnění:
Z logiky definic v §64a plyne, že mapy povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení (vysoké, střední, nízké a zbytkové) by měly být podkladem pro všechny úrovně stanovené v rámci záplavového území, tj. Q_100. Nikoli pouze pro stanovení AZZÚ (Q_100 + vysoké).
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo ponecháno beze změny.
Změny ustanovení, které byly připomínkovány, jsou vypuštěny.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K bodu 20 § 67 odst. 3
Navrhujeme na konci textu odstavce 3 doplnit slova „vliv povolovaných staveb na odtokové poměry musí posoudit Správce vodního toku a musí být zohledněny v aktualizaci záplavového území“.
Odůvodnění:
V návaznosti na připomínku č. 3 k bodu 16 § 66 odst. 2 navrhujeme, aby posouzení požadovaného stavu prováděl správce vodního toku v souladu s jeho povinností předkládat změny v záplavovém území v případě vybudování nových protipovodňových opatření.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K bodu 20 § 67 odst. 4
Navrhujeme slovo „při“ nahradit slovem „po“ a na konci textu odstavce 4 doplnit slova „vliv kompenzačních opatření na odtokové poměry musí posoudit Správce vodního toku a musí být zohledněny v aktualizaci záplavového území“.
Odůvodnění:
V návaznosti na připomínku č. 3 k bodu 16 § 66 odst. 2 navrhujeme, aby posouzení požadovaného stavu prováděl správce vodního toku v souladu s jeho povinností předkládat změny v záplavovém území v případě vybudování nových protipovodňových opatření. Zároveň je nutné, aby byla kompenzační opatření zohledněna v aktualizaci záplavového území.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K bodu 20 § 67 odst. 4
Navrhujeme za odstavec 4 vložit odstavec 5 ve znění:
„(5) V záplavovém území není možné obnovovat stavby, které byly zbořeny, nebo musely být strženy v důsledku předchozí povodně, vyjma obnovy za splnění podmínek jako pro novou výstavbu v záplavovém území ve smyslu odstavců 1, 3 a 4.“.
Následující odstavec 5 se označí jako odstavec 6.
Odůvodnění:
Toto opatření je nezbytné k posílení ochrany záplavových území. Je nutné si uvědomit, že drtivá většina povodňových škod vzniká v oblastech záplavových území, nikoli AZZÚ s nejpřísnější ochranou. Proto je nutné počet staveb v záplavovém území dlouhodobě snižovat, nebo alespoň zpomalit rostoucí trend, který pozorujeme z dostupných dat, viz zprávy VÚV (Povodňové ohrožení v ČR, 2018), NKÚ (Kontrola 19/04 Podpora protipovodňových opatření).
Navrhujeme proto, aby obnova staveb podléhala přísnějšímu schvalování a musela podléhat stejným nárokům jako výstavba nových staveb.
Zásadní připomínka.
NEAKCEPTOVÁNO
Připomínka jde nad rámec předmětné novely vodního zákona.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Nad rámec návrhu – K § 67 odst. 7 a 8
Navrhujeme doplnit nové odstavce 7 a 8 ve znění:
„(7) Majitelé budov nebo dalších objektů uvnitř záplavového území zkolaudovaných po roce 2026 nemají nárok na odškodnění od státu v případě povodňových škod.
(8) Majitelé budov nebo dalších objektů uvnitř záplavového území mají dále tyto povinnost hrazení pravidelného poplatku, který bude příspěvkem pro financování údržby a realizace preventivních opatření ke snížení škodlivých účinků povodní; systému včasného varování nebo provozu a rozvoje IZS v této oblasti. Tento poplatek bude stanoven a vymáhám obcí, která musí jednotlivé systémy spravovat.“.
Odůvodnění:
Odst. 7:
Toto opatření je nezbytné k posílení ochrany záplavových území. Je nutné si uvědomit, že drtivá většina povodňových škod vzniká v oblastech ZÚ nikoli AZZÚ s nejpřísnější ochranou. Proto je nutné počet staveb v ZÚ dlouhodobě snižovat, nebo alespoň zpomalit rostoucí trend, který pozorujeme z dostupných dat, viz zprávy VÚV (Povodňové ohrožení v ČR, 2018), NKÚ (Kontrola 19/04 Podpora protipovodňových opatřen).
Vzhledem k složitosti povolování staveb v záplavových územích nechceme vlastníky omezovat v jejich právech, ale vidíme za vhodné jasně deklarovat i jejich odpovědnost za jejich rozhodnutí investovat v záplavovém území. Vhledem k dostupnosti informací o povodňových rizicích a možnostem individuální ochrany stejně jako pojištění, považujeme za nevhodný současný stav, kdy cca 5 % občanů dobrovolně žijících a přijímajících rizika povodní spoléhá na solidaritu ostatních v případě povodňových událostí.
Cílem tohoto návrhu je především demotivovat stavitele od nové výstavby v záplavovém území. S ohledem na již schválené a připravované stavby proto navrhujeme, aby nárok na odškodnění ze státního rozpočtu zanikl pro stavby zkolaudované po roce 2026.
Ochrana záplavového území má tři základní významy, které jsou nadřazeny zájmu rozvoje obcí:
1. Vzhledem k historické i zahraniční zkušenosti dochází v Q_100 k opakovanému ničení majetku a ztrátě lidských životů. Z hlediska zákona jsou klasifikovány jako střední nebo mírné riziko, ale fakticky právě mimo AKKÚ dochází k miliardovým škodám na majetku a životech. V AKKU zpravidla k těmto škodám nedochází, neboť zde nejsou žádné objekty, zejména obytné objekty. Dle zprávy NKÚ 04/19 počítá Plán pro Zvládání Povodňových Rizik z dílny MZe s náklady na protipovodňová opatření 29 mld. Kč, dle stejné zprávy bylo v meziročí 1997 a 2013 vyplaceno 186mld Kč. To jsou investice, které jsou pravidelně mařena v mylné představě, že další povodeň přijde až za 100 let.
2. Zahraniční, ale i česká zkušenost ukazuje na velmi těžko predikovatelné bleskové povodně, jejichž pravděpodobnost dle dostupných klimatických modelů poroste (Ahrtal 2021, Valencie 2024, atd.), kdy došlo k bezprecedentní intenzitě dešťů dávané do souvislosti s rostoucí teplotou oceánu a moří. V českých podmínkách evidujeme podobnou katastrofu v obci Šumvald v roce 2020. Klimatické modely předpovídají zvyšující se frekvenci těchto bleskových povodní, které nejsou předmětem modelování ZU, ale její rozsah fakticky dále rozšiřují.
3. Záplavová území, resp. říční nivy, jsou základním prvkem krajiny, jsou významné z hlediska doplňování spodních vod a dle Národního akčního plánu na změnu klimatu je zajištění cíle „Zvýšení přirozené retenční schopnosti vodních toků a niv“ jako jedním z klíčových opatření. Dle zprávy NKÚ se ale plán nedaří naplňovat právě kvůli majetkovým poměrům.
Dle studie VÚV navíc dochází k nepřetržitému zastavování záplavového území, což vede k další ztrátě možnosti zvyšovat retenční schopnost krajiny (a k dalším nutným výdajům na protipovodňovou ochranu).
Zákon by měl posílit ochranu záplavového území a zpřísnit podmínky pro výstavbu v nich, neboť jak uvádí citované studie, ochrana je i nadále nedostatečná a výstavba neustále probíhá. Navíc představuje enormní ekonomické náklady, jak do minulosti, tak do budoucnosti, a nakonec nese i významná ekologická negativa.
Odst. 8:
Vhledem k dostupnosti informací o povodňových rizicích a možnostem individuální ochrany stejně jako pojištění, považujeme za nevhodný současný stav, kdy cca 5 % občanů dobrovolně žijících a přijímajících rizika povodní spoléhá na solidaritu ostatních, kteří financují rozvoj a správu systémů, které jinak nepotřebují, např. stavby a údržbu proti-povodňových opatření, systému včasného varování a dobrovolných hasičů apod.
Zároveň je takovýto poplatek další brzdou a důvodem proč preferovat stavby mimo záplavová území.
Navrhujeme, aby tento poplatek byl stanoven a vymáhán obcí, vhledem k tomu, že má sanovat jejich náklady a vzniká z lokálních podmínek.
Zásadní připomínka.
NEAKCEPTOVÁNO
Připomínka jde nad rámec předmětné novely vodního zákona.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Svaz měst a obcí ČR
K NOVELE VODNÍHO ZÁKOHA, ČÁST PRVNÍ, ČL. I:
· K bodu 11., nově vloženému § 55h návrhu obecně:
Nově vložené ustanovení § 55h vodního zákona upravuje práva a povinnosti při provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod.
Je třeba však akcentovat, že soustavy domovních čistíren mají jedno velké úskalí, kterým je nevhodné chování osob připojených nemovitostí vůči relativně citlivému zařízení domovní čistírny odpadních vod. Daná čistírna většinou není jejich majetkem, mnohdy nevnímají edukaci k používání domovní čistírny odpadních vod, a pak nehledí na to, co do ní vypouští (např. použití nevhodných chemických čistících přípravků, vylévání tuků apod.).
Pokud se přímo v zákoně tento (z pohledu vodoprávního úřadu velmi problematický) způsob likvidace odpadních vod preferuje, měla by se uzákonit také odpovědnost odběratele (producenta odpadních vod) za vypouštění odpadních vod, které nebudou narušovat funkci domovní čistírny.
Podle našeho názoru je ustanovení týkající se soustavy ČOV nejednoznačné a obtížně realizovatelné, a proto navrhujeme jeho vypuštění.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO/ČÁSTEČNÉ AKCEPTOVÁNO
Cílem návrhu je pro tato řešení nastavit jasná pravidla, jak soustavy domovních ČOV provozovat. MŽP nepovažuje tato řešení za rovnocenná s odborně provozovanými centrálními mechanicko-biologickými ČOV, je však nutné reagovat na stávající situaci, kdy pro řadu sídel, tj. měst a obcí, je realizace centrálního řešení odkanalizování s ohledem na technickou náročnost či velikost sídla velice nákladnou záležitostí. MŽP dlouhodobě podporuje centrální řešení, nicméně s ohledem na to, že dostupné prostředky dotačních titulů jsou velmi omezené, kdy navíc směrnice o čištění odpadních vod z r. 2024 posouvá hranici povinnosti pro odkanalizování aglomerací na hranici 1000 p.e., je řešení v podobě soustav domovních ČOV vhodným řešením zejména pro malé obce. Nadto návrh zavádí také stanovení požadavků na odbornost provozovatele soustavy, a to s cílem, aby byly provozovány na vyšší úrovni. Další možností, že stavebníkem a vlastníkem soustavy domovních ČOV budou vodárenské společnosti zabývající se provozováním vodohospodářské infrastruktury (VaK).
Návrh byl upraven v tom smyslu, že ustanovení týkající se definice soustavy domovních ČOV, a to ve smyslu, že vlastníkem může být obec nebo jiná právnická osoba, která soustavu domovních ČOV realizuje a provozuje koordinovaně. Úprava ustanovení směřuje k tomu, že již povolované a soukromými osobami provozované domovní ČOV zůstanou ve stávajícím režimu.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
· K bodu 11., nově vloženému § 55h odst. 5 návrhu:
Podle tohoto bodu je vlastník nebo provozovatel soustavy domovních čistíren odpadních vod povinen zejména svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit.
Je třeba si uvědomit, že provozovatel se v případě poruchy zařízení musí k domovní čistírně dostat okamžitě, tedy i bez případného oznámení vlastníkovi pozemku, na němž se čistírna nachází. V souvislosti s tím vzniká i otázka, zda se za splnění povinnosti dle zákona bude považovat i pouhé odeslání e-mailu majiteli pozemku těsně před vstupem na něj. Pak by se ovšem jednalo u zbytečnou formalitu, která zatěžuje obě strany.
Za předpokladu nevypuštění celého ustanovení § 55h navrhujeme doplnění ustanovení o naléhavé potřebě vstupu bez ohlášení v případě poruchy.
Tato připomínka je zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Návrh upraven, a to ve smyslu, že v případě poruchy domovní ČOV platí oznamovací povinnost pro vstup na pozemky, není-li ujednáno jinak smluvním vztahem mezi vlastníkem soustavy domovních ČOV a vlastníkem pozemku nebo stavby. Tyto záležitosti by měl řešit smluvní vztah mezi vlastníkem zařízení (domovní ČOV) a vlastníkem nemovitosti, a to včetně situací při poruše zařízení.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
· K bodu 15. návrhu:
Dle nově navrženého ustanovení § 66 odst. 1 návrhu došlo ke změně obecné formulace záplavového území („Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou.“) nahrazením ne zcela pregnantní formulací, jež by pro laika mohla vyznít zavádějícím způsobem, a to: „Záplavové území je administrativně určené území, které může být při výskytu přirozené povodně s dobou opakování 100 let zaplaveno vodou.“
Laik, resp. kdokoliv nevykonávající vodní právo, v tomto případě dojde jednoznačně k závěru, že v záplavovém území může dojít k povodni pouze jedenkrát za 100 let, a to je velmi nebezpečná myšlenka.
Navrhujeme zachování původní formulace.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Změny ustanovení, které jsou připomínkovány, byly z návrhu vypuštěny.
Byla ponechána pouze změna textace, kde jsou uvedeny místo již neaktuálních plánů hlavních povodí a plánů oblastí povodí plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
· K bodu 20. návrhu:
K navrhovanému ustanovení § 67 odst. 3 je nutné poukázat na nešťastnou formulaci: „V záplavovém území umísťované a povolované stavby nesmí zhoršit odtokové poměry.“
Každá stavba svým objemem zasáhne do plochy rozlivu povodně a více či méně ovlivní průtok povodňové vlny. Absentuje stanovení hranice, kdy budeme moci hovořit nikoli jen o ovlivnění, ale o zhoršení odtokových poměrů. Podle našeho názoru by měl platit absolutní zákaz umisťování citlivých objektů do záplavového území bez jakýchkoliv výjimek.
Navrhujeme provedení úpravy dle uvedeného.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
· K bodu 20. návrhu:
K navrhovanému ustanovení § 67 odst. 4 uvádíme, že pro oblasti s vysokým ohrožením by pro pravidla výstavby měla platit stejná pravidla jako pro aktivní zónu. Jakýkoliv objekt posazený do této oblasti bude jen riziko zvyšovat a individuální ochrana dříve vybudovaných objektů pak může být již nedostatečná. Obrovské povodňové škody poslední době by nás měly poučit o tom, že nejlepší ochranou je umístění objektu mimo záplavové území. Podle našeho názoru by měl pro oblasti s vysokým ohrožením platit absolutní zákaz umisťování staveb mimo nezbytné infrastruktury do záplavového území bez jakýchkoliv výjimek.
Navrhujeme vypuštění celého dotčeného ustanovení.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
· K bodu 23. návrhu:
Dle dotčeného bodu se na konci textu § 89b písmene f) doplňuje věta „Splnění těchto požadavků prokáže poplatník správci poplatku předložením výsledků měření prováděného autorizovaným subjektem v oboru průtoků vod podle zákona o metrologii nebo simulací matematického modelu podle čl. 4 a 5 české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory.“
Ve vztahu k § 8 odst. 3 písm. g) máme výhrady k uvedené formulaci.
Je naprosto nezbytné přihlédnout k faktickému stavu území, a tedy velkému počtu odlehčovacích komor v kanalizační síti, k výpočtu poměru autorizovaných subjektů v oboru průtoku vod vůči počtu komor, neboť okamžikem účinnosti tohoto ustanovení by se prakticky všechny odlehčovací komory v ČR na dlouhou dobu dostaly do protiprávního stavu. Vodoprávní úřad by nebyl schopen okamžitě vydat takový počet potřebných povolení k vypouštění odpadních vod pro odlehčovací komory, které by uvedený požadavek nenaplnily. Toto ustanovení je absolutně nereálné. Odlehčovací komory by neměly vyžadovat žádné povolení k vypouštění odpadních vod už jen z jejich principu, neboť ony oddělují vody výhradně v době intenzivních srážek. Nelze zde tedy nijak regulovat jejich množství, ani jejich kvalitu. Odebrané vzorky vypouštěných vod se budou každou minutu zcela zásadně měnit, stejně jako se bude měnit vypouštěné množství. Vydávat povolení k vypouštění vod v tak zásadě proměnlivých podmínkách je pouhá byrokratická zátěž všech zúčastněných stran bez efektu na kvalitu vod, o kterou nám však jde především.
Navrhujeme vypuštění celého dotčeného ustanovení.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Svaz průmyslu a dopravy ČR
Obecné Připomínky
1. K materiálu obecně
Svaz průmyslu a dopravy ČR požaduje projednání návrhu ve standardním legislativním procesu. Žádáme o vyjádření MŽP, zda tomu skutečně tak bude a návrh projde standardním legislativním procesem, tj. MPŘ, LRV, vláda, 1., 2. i 3. čtení v PSP ČR, schválení v Senátu ČR. Počítá se s jakýmikoliv odchylkami od tohoto postupu? Dále žádáme o sdělení, zda se předpokládá schválení předloženého návrhu v tomto volebním období.
Odůvodnění:
S ohledem na skutečnost, že ze současného volebního období zbývá méně než rok – a s ohledem na běžnou dobu trvání legislativního procesu – považujeme za krajně relevantní, aby byl vysvětlen další předpokládaný postup vzhledem k předloženému návrhu. Projednání ve standardním legislativním procesu se jeví jako nepravděpodobné.
Ministerstvo životního prostředí se v uplynulých letech opakovaně odchyluje od standardního legislativního procesu, a to i v případě rozsáhlých a klíčových regulací. Jako příklady lze uvést částečnou implementaci ETS 2 či RED III (úprava paliv implementovaná do zákona o ochraně ovzduší) prostřednictvím pozměňovacích návrhů či předkládání novely zákona o obalech (povinné zálohování) na vládu s vyššími desítkami rozporů. Byť takové postupy právní předpisy formálně připouštějí, považujeme je za zásadně problematické, jelikož kriticky narušují transparentnost přijímání nové legislativy, narušují důvěru v legislativní proces a celkově erodují kulturu zákonodárství v ČR.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Návrh zákona je projednáván standardním legislativním procesem. Po ukončení MPŘ bude návrh zákona předložen vládě a následně k projednání v Parlamentu ČR.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2. K materiálu obecně
Požadujeme informaci, zda je zamýšlena a/nebo připravována novela vyhlášky č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace („záplavová vyhláška“), popř. v jaké fázi takové přípravy jsou a kdy by měla být taková novela předložena.
V případě, že má k takové novele dojít, Svaz průmyslu a dopravy ČR požaduje k materiálu připojit její teze.
Odůvodnění:
Návrh obsahuje mj. zásadní změny v oblasti regulace činností v záplavovém území. Parametry a kritéria vymezování záplavových území s tímto nedílně souvisí a proto je nezbytné sdělit, zda i v záplavové vyhlášce bude docházet ke změnám a případně rámcově jakým a kdy je lze očekávat.
Tato připomínky je zásadní.
VYSVĚTLENO
Uvedená problematika regulace činností v záplavových územích (§ 67 odst. 3 a odst. 4) byla z návrhu vypuštěna.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3. K materiálu obecně v návaznosti na zákon o vodovodech a kanalizacích
Návrh systematicky nesprávně stanovuje, že odlehčovací komory musejí plnit technické požadavky na odlehčovací komory uvedením normativního odkazu na technické požadavky na odlehčovací komory uvedené ve vyhlášce č. 428/2001 Sb. Tato vyhláška je prováděcím předpisem nikoli ke stavebnímu zákonu nebo vodnímu zákonu, nýbrž k zákonu o vodovodech a kanalizacích (zák. č. 274/2001 Sb.; ZVaK). Tento zákon nereguluje veškeré vodovody a kanalizace, nýbrž jen ty, které slouží veřejné potřebě. Takže např. kanalizace obsluhující méně než 50 obyvatel přihlášených k trvalému pobytu není v působnosti ZVaK. A proto se na takovou kanalizaci nevztahuje ani prováděcí vyhláška č. 428/2001 Sb. Pokud by návrh prošel tak, jak je předložen, tak by tímto normativním odkazem vznikla situace, že by se (vlastně cestou nepřímé novelizace) rozšířila působnost této vyhlášky i na kanalizace, které pod ZVaK dosud nespadají, avšak by se toto rozšíření týkalo jen jednotlivé dílčí otázky.
S výše uvedenou identifikací určité složitosti vzájemných vazeb zákona o vodách a ZVaK souvisí i úprava v nových § 55g a § 55h vodního zákona. Tou se zavádějí dva okruhy pravidel pro ucelenou soustavu domácích čistíren odpadních vod, jednak povinnost vlastníka zabezpečit odborné provozování této soustavy a dále povinnost vytvářet a plnit plán financování obnovy s tím, že definici uceleného systému a podrobnosti těchto povinností by stanovilo MŽP vyhláškou. Jde přitom o pravidla, která jsou opět v zákoně o vodovodech a kanalizacích a v jeho prováděcí vyhlášce velmi podrobně propracována (přičemž tato pravidla se vyvíjejí už přes dvacet let). I tímto návrhem se tak vytváří paralelní systém obsahově podobných, ba možná i totožných pravidel.
Tato připomínky je doporučující.
VYSTVĚTLENO
Uvedená problematika byla z návrhu vypuštěna.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4. K materiálu obecně k § 55f – dopady povinností
Je navrhováno zřídit registr domovních čistíren a bezodtokých jímek a je navrhováno zavést povinnost pro každého, kdo vypouští odpadní vody prostřednictvím domovní čistírny odpadních vod nebo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce registrovat toto zařízení v registru, a to do 6 měsíců od zahájení vypouštění odpadních vod nebo od zahájení akumulace odpadních vod v bezodtokové jímce. Dále je navrhováno vkládat do registru doklady s informacemi o provozu a kontrole domovní čistírny odpadních vod nebo doklady o odvozu odpadních vod z bezodtokové jímky na čistírnu odpadních vod v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 3, a to do 3 měsíců od obdržení těchto dokladů.
Nejednoznačnost navrhovaných povinností týkajících se domovních čistíren odpadních vod (dále DČOV) vyplývá ze zdůvodnění uvedeném v Důvodové zprávě, kde je k tomuto novelizačnímu bodu uveden odkaz na požadavek zakotvený v přechodných ustanovení zavedených zákonem č. 284/2021 Sb. (Čl. LV, bod č. 1), kdy povinnost provést technickou revizi vodního díla podle § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na vodní díla ohlášená podle § 15a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Není proto jasné, zda se nově navrhované povinnosti budou vztahovat na všechny DČOV (dle textu návrhu změny zákona) nebo pouze na DČOV, které byly povoleny dle §15a vodního zákona ve znění platném do 1. 1. 2024. Zde pak neodpovídá požadavek na registraci DČOV do 6 měsíců od zahájení vypouštění odpadních vod.
V případě, že navrhovatel změny zákona zamýšlel plnění povinností tedy registraci DČOV v registru a vkládání informací o kontrole odpadních vod pro veškeré DČOV, tedy i pro ty, které disponují povolením k vypouštění odpadních vod podle § 8 vodního zákona, bude se přijetím tohoto novelizačního bodu zákona jednat o zdvojení povinnosti zakotvené v ustanovení § 38 odst. 6 vodního zákona a v důsledku toho neodůvodněnému a nepřiměřenému nárůstu administrativní zátěže provozovatelů těchto DČOV.
Dáváme k úvaze stanovení spodní hranice velikosti DČOV, pro kterou bude registrace povinná.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5. K materiálu obecně k § 55f – administrativní náročnost regulace
Kromě toho, že MŽP bude správcem tohoto registru, každému vlastníkovi domácí čistírny odpadních vod či bezodtokové jímky vznikne povinnost své zařízení do registru zaregistrovat a vkládat do něj doklady o provozu a kontrole DČOV/doklady o odvozu odpadních vod z jímky na ČOV. Jedná se o nepřiměřené zvýšení administrativní zátěže pro obyvatelstvo, ale i podnikatele. V případě obyvatelstva, se ve velké většině případů jedná o obyvatelstvo venkovské čili o obyvatelstvo s nižší mírou schopnosti řádně plnit administrativní povinnosti tohoto typu, počítaje v to i nižší míru počítačové gramotnosti.
Domníváme se, že stát by prostřednictvím svých stavebních úřadů měl vědět, jakým způsobem se v té které budově řeší odpadní vody, a jestli to neví a důvodně předpokládá, že se někde porušují dosud platná pravidla, tedy nechť využívá svých kontrolních funkcí. Kdyby stát chtěl poctivě a plošně zmapovat, v které nemovitosti se jakým způsobem řeší odpadní vody, tak by se primárně měl ptát vlastníků/provozovatelů kanalizací a teprve u domů, které tímto sítem propadnou, třeba stavebních úřadů. Neměl by však rovnou přistupovat k vytváření nového celorepublikového plošného systému zatěžující obyvatelstvo ale i podnikatele. Varianta využití stávajících nástrojů, kterými stát disponuje, by měla být rovněž předmětem RIA.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
konkrétní Připomínky
6. K novelizačnímu bodu 11 (§ 55f) – registr domovních čistíren odpadních vod a bezodtokových jímek
Požadujeme předložit znění prováděcího předpisu, na který je v ustanovení odkazováno a který má stanovit konkrétní požadavky a celý rozsah ukládaných povinností.
V případě, že nebude tento prováděcí předpis předložen, požadujeme právní úpravu §§ 55e až 55h vypustit.
Odůvodnění:
Předložený návrh k zavedení registru, bez předložení prováděcího předpisu, na který je odkazováno a který stanovuje konkrétní požadavky a celý rozsah ukládaných povinností považujeme za nepřípustný.
Nově ukládanou povinnost zápisu do registru považujeme za přenesení odpovědnosti na provozovatele (vlastníka) a zvýšení jeho administrativní zátěže, ačkoliv požadovanými informacemi disponuje vodoprávní, resp. stavební úřad a nelze tak souhlasit s odůvodněním v předložené RIA. Stejně tak, že předložená legislativní úprava nebude mít dopad na podnikatelské prostředí, jelikož i objekty v podnikatelském prostředí disponují zařízeními dle navržené úpravy.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
7. K § 55f
Požadujeme doplnit slovo „domovních“ : „Registr domovních čistíren odpadních vod a domovních bezodtokových jímek“
Odůvodnění:
Další nejednoznačnost navrhovaných povinností týkajících se bezodtokových jímek je způsobena rovněž chybějícím zpřesněním dotčených bezodtokových jímek. Ze souvislostí uvedených v důvodové zprávě lze dovozovat, že návrhem zákona mají být dotčeny pouze bezodtokové jímky určené k akumulaci splaškových odpadních vod. Obecným požadavkem formulovaným v návrhu změny zákona však vyvstane potřeba registrovat i bezodtokové jímky určené k akumulaci odpadních vod pouze ve výjimečných, havarijních případech nebo bezodtokových jímek, jejichž obsah provozovatel likviduje na své čistírně odpadních vod. Registrací všech těchto jímek bude docházet k neúměrné administrativní zátěži, zvláště právnických osob, která není ohodnocena v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace.
Dle původního znění by se jednalo o všechny bezodtokové jímky, včetně průmyslových (nejsou výhradně odváženy na čistírnu odpadních vod – může být i jiné nakládání, včetně přečerpávání do technologie na přepracování nebo využití), proto je navrženo zúžení na domácí bezodtokové jímky.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
8. K § 55f odst. 4
Požadujeme sjednocení povinnosti nahrávat zprávy z kontrol s již existujícími/stávajícími povinnostmi provozovatelů předmětných zařízení.
Odůvodnění:
Návrh nově zavádí povinnost vkládat do registru domovních čistíren odpadních vod a jímek zprávy z kontrol do 3 měsíců od provedení kontrol. Nevložení zprávy o kontrole do registru je možno dle § 116 a § 125 sankcionovat pokutou až 20 000 Kč v případě fyzické osoby, nebo 50 000 Kč v případě právnické osoby. S lhůtou 3 měsíce pro nahrání zprávy z kontroly nesouhlasíme, domníváme se, že mnozí z provozovatelů, na něž nová úprava dopadne, jsou již nyní povinováni ohlašovacími povinnostmi pro plnění jiných zákonných požadavků, a to například s roční frekvencí. V takových případech je třeba využít stávajících povinností s nižší frekvencí, pro plnění povinností nových tak, aby nedocházelo k navyšování administrativní zátěže, protože v případě zavedení § 55f odst. 4 písm. b) v současném znění k jejímu dalšímu zvýšení nepochybně dojde. To vše pod hrozbou pokut.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
9. K novelizačnímu bodu 14 (§ 64a odst. 6) – definice citlivého objektu
Požadujeme definici doplnit o červený text:
(6) Mapy povodňových rizik znázorňují potenciální nepříznivé následky podle povodňových scénářů, zejména území, kde byla překročena míra přijatelného ohrožení pro jednotlivé kategorie funkčního využití území, a umístění citlivých objektů. Citlivým objektem se rozumí objekt se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci, objekt infrastruktury zajišťující základní funkce území a objekt integrovaného záchranného systému; citlivým objektem není objekt zajišťující funkce energetického, průmyslového nebo zemědělského zařízení či areálu.
Pokud nedojde k této úpravě, požadujeme definici vypustit.
Odůvodnění:
Definice je velmi neurčitá, a to zejména v části uvádějící „objekt infrastruktury zajišťující základní funkce území“. Navazující omezení pro zřizování citlivých objektů (§ 67 odst. 3 věta první) je přitom velmi široké, když se vztahuje na záplavové území jako celek. S takovým novým a zásadním omezením nelze souhlasit, nadto v kombinaci s definicí umožňující svojí obecností extrémně extenzivní výklad.
Průmyslové a zemědělské objekty mají specifickou povahu a bývají zohledněny v dokumentech řešících danou průmyslovou či zemědělskou činnost. Nelze na ně tudíž nahlížet obdobně, jako na objekty mimo takový speciální režim. Jejich zahrnutí mezi citlivé objekty tak není na místě.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Uvedené ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
10. K novelizačnímu bodu 17 (§ 66 odst. 3)
Požadujeme novelizační bod vypustit.
Odůvodnění:
Návrh zakotvuje přímo do zákonné právní úpravy, že aktivní zóny se vymezí na základě kombinace hloubky a rychlostí proudění, přičemž se má vycházet z map povodňového nebezpečí a map povodňových ohrožení. Tak se do aktivní zóny u větších a velkých toků dostávají i oblasti, kde voda stojí a neproudí a dále i objekty, které jsou na vyvýšené konstrukci – násyp nebo na sloupech a při jejich návrhu se počítalo se zaplavením nevýrobních ploch (níže umístěných) a konstrukce jsou navrženy, aby odolaly povodňovým průtokům. Není tak nikterak umožněno přihlédnout k odolnosti objektů a výškovému umístění majetků, technologiím apod. při vymezení aktivní zóny záplavového území.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo ponecháno beze změny.
Změny ustanovení, které jsou připomínkovány, byly z návrhu vypuštěny.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
11. K novelizačnímu bodu 20 (§ 67 odst. 3 poslední věta)
Požadujeme vypustit.
Odůvodnění:
Na úvod je třeba podotknout, že území vymezené jako „záplavové území“ je velmi rozsáhlé a uvedený tvrdý zákaz tak má extrémně široko působnost. Nikde ve vodním zákoně není definováno, co se rozumí „zhoršením“ odtokových poměrů – zákon s tímto sice pracuje, stejně jako se „změnou“ odtokových poměrů, avšak tyto pojmy nejsou užívány důsledně a jejich obsah tak není jednoznačný. „Zhoršit“ odtokové poměry může při extenzivním výkladu v podstatě jakákoliv stavba. V praxi může návrh znamenat, že vodoprávní úřady budou moci pro jakoukoliv stavbu v jakémkoliv záplavovém území vyžadovat posudky k tomu, zda ta která stavba nezhoršuje odtokové poměry – to by znamenalo zásadní novou povinnost v rámci povolovacích procesů, novou administrativní zátěž a též fakticky zákaz neznámého okruhu záměrů v celé šíři záplavových území. S tím nelze souhlasit.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Uvedené ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
12. K § 67 odst. 4
Návrh změny odmítáme jako neodůvodněný a požadujeme jej z návrhu vypustit.
Odůvodnění:
Pojetí závadné látky je velmi široké, podle § 39 odst. 1 se jedná o „látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod“. Navržený zákaz je tedy extrémně, nedůvodně a zejména nekonkrétně široký, s čímž nelze souhlasit.
Je navrhován zákaz skladování a manipulace se závadnými látkami v záplavovém území v oblastech s vysokým ohrožením. Není přihlédnuto ke skutečnosti, kdy v těchto oblastech již historicky existují provozy, kde k tomuto nakládání dochází, a které se bez nakládání se závadnými látkami neobejdou. Například se jedná o vodní elektrárny (např. MVE Les Království). Požadavky na ochranu vod před kontaminací závadnými látkami během povodní mohou být řešeny havarijním plánem (§ 39 zákona), případně povodňovým plánem (§ 71 zákona). Návrh změny není vysvětlen v předkládané Důvodové zprávě a není uvažován ani v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace, nejsou tak vyčísleny náklady, které změna vyvolá v již existujících provozech.
V návrhu zároveň zcela chybí pro manipulaci se závadnými látkami možnost výjimky obdobná jako v případě výstavby a též chybí jakékoliv přechodné ustanovení pro současné skladovací a manipulační objekty a plochy.
Tato připomínka je zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Uvedené ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
13. K novelizačnímu bodu 24 (§ 89 c)
Požadujeme novelizační bod vypustit.
Odůvodnění:
Rozpor s § 89b: Od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se osvobozuje vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace.
Tato připomínka je zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
14. K úpravě přílohy č. 2 části A
Požadujeme vypustit navrhovanou změnu (novelizační bod 35).
Odůvodnění:
Nesouhlasíme se změnou spočívající v upřesnění účelu užití odebrané podzemní vody k výrobě pitné vody pouze pro účel zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Dodavatel nemá informaci o tom, jakým způsobem využije odběratel zakoupenou pitnou vodu vyrobenou z podzemní vody. Domníváme se, že toto upřesnění je nadbytečné, protože stávající popis je dostatečný a definice pitné vody je jasně vymezena v § 3 zákona o ochraně veřejného zdraví.
Tato připomínka je zásadní.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
15. K novelizačnímu bodu 36 + hlava IX (Příloha č. 2, tabulka B. 2 Dílčí poplatek z jednotlivého znečištění + hlava IX)
Požadujeme přehodnotit způsob výpočtu poplatku tak, že se na počátku výpočtu odečte koncentrace daného parametru v odebrané vodě od koncentrace ve vypuštěné vodě.
Odůvodnění:
Současný systém sice povoluje odečítat množství znečištění v odebrané vodě, nicméně je odečítána výsledná hmotnost odebraného znečištění, nikoliv koncentrace. V případě, že je v odebrané vodě takové znečištění, které poplatníkovi zvýší koncentraci daného parametru ve vypouštěných odpadních vodách nad limit zpoplatnění, může sice odečíst množství znečištění v odebrané vodě, ale za zbylé znečištění musí poplatek zaplatit. Pokud by se na počátku výpočtu odečetla koncentrace daného parametru v odebrané vodě od koncentrace ve vypouštěné vodě, nepřesáhl by mnohdy poplatník zpoplatněný limit. Současný způsob výpočtu poplatku jde k tíži poplatníka.
Tato připomínka je zásadní.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
16. K úpravě přílohy č. 2 části B. 2 bodu 4
Nesouhlasíme s takto razantním zvýšením zpoplatnění u fosforu od 1. 1. 2026. Požadujeme úpravu vypustit nebo hodnoty snížit.
Odůvodnění:
Navrhované zvýšení sazeb za vypouštění fosforu bude mít dopad do provozních nákladů v mnohých podnikatelských odvětvích. Není zároveň úplně zřejmé, že navrhované zvýšení skutečně přispěje ke zvýšení kvality povrchových vod, protože bodové zdroje fosforu tvoří pouze výseč všech zdrojů fosforu, které vedou ke zlepšení současného stavu povrchových vod.
Navrhovaná novela vodního zákona 10krát snižuje koncentraci fosforu. V praxi však běžně může nastat situace, kdy v odebrané vodě je koncentrace fosforu nad polovinou navrhovaného limitu a i když vlastní výrobní činnost odběratele fosfor neprodukuje, obsahují jeho odpadní vody nízkou koncentraci fosforu v souvislosti s nutným dávkováním kyseliny fosforečné jako nutrientu k podpoře procesu čištění odpadních vod. V součtu potom nelze vyloučit překročení zpoplatňovaného limitu v důsledku popsaných skutečností. V případě současného způsobu provádění odečtu znečištění v odebrané vodě (viz předchozí připomínka), tak bude odběratel (provozovatel) nucen platit za znečištění v parametru fosfor i přesto, že se nad limit zpoplatnění dostává zejména kvůli množství fosforu v odebrané vodě.
Tato připomínka je zásadní.
AKCEPTOVÁNO
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Státní pozemkový úřad
Návrh na úpravu § 55c:
§ 55c
Odstranění vodních děl za účelem obnovy přirozených koryt drobných vodních toků přírodě blízkého stavu
(1) Vodní dílo, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto drobného vodního toku, vybudovaného před rokem 2002 nebo tvoří hlavní odvodňovací zařízení se jedná o stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků, které svou funkci již neplní nebo ji plní jen částečně anebo pozbylo svého účelu a které se nachází na pozemku mimo zastavěné území nebo zastavitelnou plochu, lze za účelem obnovy přirozeného koryta drobného vodního toku přírodě blízkého stavu odstranit na základě oznámení jeho vlastníka o odstranění vodního díla nebo na základě povolení odstranění stavby.
(2) Odstraněním vodního díla podle odstavce 1 se rozumí rovněž samovolný rozpad vodního díla působením přírodních sil a činnost směřující k vytvoření podmínek pro samovolný rozpad.
(2) (3) Odstraněním vodního díla na základě oznámení nesmí dojít k významnému zhoršení funkcí drobného vodního toku, omezení funkčnosti souvisejících staveb k vodohospodářským melioracím pozemků nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním.
(3) (4) Oznámení odstranění vodního díla podle odstavce 1 obsahuje:
a) náležitosti žádosti o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona; jedná-li se o odstranění vodního díla způsobem podle odstavce 2, dokumentace pro odstranění stavby se nedokládá,
b) souhlasné stanovisko příslušného správce vodního toku; to neplatí v případě, že je správce vodního toku vlastníkem vodního díla, nebo se jedná o hlavní odvodňovací zařízení stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků,
c) vyjádření vodoprávního úřadu z hlediska splnění podmínek podle odstavce 2 3.
(4) (5) Nemá-li oznámení předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve stavební úřad vlastníka vodního díla k odstranění nedostatků podání, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě.
(5) (6) Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné, nebo je-li nutné stanovit podmínky pro odstranění vodního díla, rozhodne usnesením o zahájení řízení o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona; toto usnesení se oznamuje pouze vlastníkovi vodního díla a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno řízení o povolení odstranění stavby. Stavební úřad vydá usnesení o zahájení řízení do 30 dnů ode dne doručení oznámení, jinak platí, že s odstraněním vodního díla souhlasí a vodní dílo lze odstranit na základě oznámení o odstranění vodního díla.
(6) (7) Jestliže stavební úřad povolil odstranění vodního díla nebo došlo k odstranění vodního díla na základě oznámení, považuje se koryto drobného vodního toku v jeho místě za přirozené koryto drobného vodního toku.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu přepracováno ve smyslu zúžení (hlavní odvodňovací zařízení byla z návrh vypuštěna).
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Teplárenské sdružení ČR
1. Připomínka k § 55f Registr domovních čistíren odpadních vod a bezodtokových jímek
Požadujeme ve všech případech před sousloví „bezodtokých jímek“ doplnit slovo „domovních“.
Odůvodnění:
Nesouhlasíme se zněním paragrafu, z navrhovaného znění vyplývá, že se vztahuje na veškeré bezodtoké jímky. Z povinností by měly být vyjmuty jímky umístěné v uzavřených průmyslových areálech, jejich obsah je vypouštěn na ČOV umístěné v těchto areálech případně u externích partnerů. Tzn. vypouštění odpadních vod je podchyceno povoleními vydanými pro tyto čistírny.
Předpokládáme, že se paragraf týká nakládání s domovními odpadními vodami a není relevantní pro průmyslové odpadní vody. V případě zahrnutí bezodtokých jímek umístěných v průmyslových areálech bude znamenat zbytečné navýšení administrativy a nákladů.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo se nevyjádřilo k návrhu vypořádání.
1. Připomínka k § 67 Omezení v záplavových územích, odst. 4
Požadujeme vypustit text: „Mimo aktivní zónu v záplavovém území v oblasti s vysokým ohrožením je zakázáno skladovat závadné látky a manipulovat s nimi“.
Navrhujeme doplnit větu: „Toto neplatí pro stavby a záměry povolené před účinností tohoto zákona.“
Odůvodnění:
Stávající stavby určené pro nakládání se závadnými látkami, byly řádně povolené a jsou zahrnuty v povodňových plánech a jsou zabezpečené pro případ povodně. Zamezení jejich užívaní by bylo mařením investic a vyvolalo by to investice nové.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Uvedené ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Digitální a informační agentura
1) K zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) § 55f odst. 3. Nesouhlasíme s tím, aby rozsah údajů, který se má v informačním systému veřejné správy zpracovávat, byl stanoven až prováděcím právním předpisem. Samotný zákon musí obsahovat výčet objektů, subjektů a jejich údajů, které jsou pro účely evidence zpracovávány, aby se stanovila základní práva a povinnosti, která mají ze zákona vyplývat. Prováděcím právním předpisem si předkladatel jen zjednodušuje práci na budoucích úpravách, kdy např. správci agendových evidencí, nebudou moci uplatňovat zásadní připomínky k rozšiřování spravovaných údajů.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
1) K návrhu zákona, bodu 11. Zde uvádíte, že „Za § 55d se doplňují nové § 55e až § 55h, …“. Na základě čl. 58 odst. 2 písm. a) Legislativních pravidel vlády je třeba uvést „Za 55d se vkládají nové § 55e až § 55h,…“. Nicméně vzhledem k tomu, že v rámci bodu 10 vkládáte již § 55d, bylo by dobré body 10 a 11 spojit v jeden.
AKCEPTOVÁNO
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Komora obnovitelných zdrojů energie z.s.
1. Obecně k předloženému materiálu
Odůvodnění nutnosti předložení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen “návrh zákona”) nepovažujeme za dostatečné, a to zejména z níže uvedených důvodů:
a) zákon č. 254/2001 SB., o vodách a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, prošel v loňském roce rozsáhlou novelou. Část této novely nabyla účinnosti 1. 8. 2024, další nabude účinnosti až 1. 6. 2026;
b) rozsah předloženého návrhu zákona je širší než primární důvod předložení, kterým je dle předkladatele reakce na povodně v září 2024, respektive samotný text novely tuto problematiku řeší minoritně.
Návrh zákona zasahuje do řady oblastí nad rámec řešení protipovodňové ochrany. Právě tato skutečnost je překvapivá s ohledem na výše uvedený bod a). I přestože oceňujeme snahu zavést opatření ke zvýšení kvality vod i snahu o zjednodušení procesu výstavby protipovodňových staveb, považujeme za adekvátní postup, s ohledem na šíři předloženého návrhu zákona, diskutovat takovou materii s odbornou veřejností před samotným legislativním procesem, k čemuž nedošlo.
S ohledem na výše uvedené navrhujeme vrácení návrhu zákona do fáze přípravy k projednání s experty a dotčenými subjekty v rámci k tomu vytvořených pracovních skupin. Jednání pracovních skupiny by se měla zaměřit zejména na řešení těchto okruhů na přepracování návrhů obsažených v § 55c a § 55d a to s ohledem na ochranu proti povodním i na ochranu proti suchu, potřebu zadržení vody v krajině, zohlednění možnosti využití energetického potenciálu OZE.
S ohledem na probíhající regionální klimatické změny spojené s úbytkem ploch vzrostlých lesů téměř v celé České republice a tím se snížením schopnosti krajiny akumulovat vodu považujeme uvedenou problematiku za velmi významnou.
Vzhledem k nízké pravděpodobnosti schválení zákona stávající Poslaneckou sněmovnou PSP ČR se domníváme, že důkladná expertní diskuse k návrhu pomůže k dosažení požadovaných cílů překladatele a zároveň snazšímu schválení návrhu zákona v PSP ČR.
Zásadní připomínka.
VYSTVĚTLENO
Návrh zákona byl významně zúžen.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2. K čl. I – doplnění nového bodu 1
Připomínka:
Doporučujeme zapracovat do návrhu nový bod č. 1, jehož cílem je definovat pojem “stavba na ochranu před povodněmi”.
Odůvodnění:
Návrh zákona pracuje s pojmem “stavba na ochranu před povodněmi”. I přestože tento pojem je již v právním řádu používán (vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu), není definován. Vzhledem k tomu, že návrhem vymezuje výstavbu těchto staveb ve veřejném zájmu s cílem usnadnit vyvlastňovací řízení, považujeme za potřebné pojem definovat s cílem zamezit výkladovým nejasnostem.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Ustanovení § 66 odst. 2, které pojem obsahovalo, bylo vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3. K čl. I bodu 8 a 9
Připomínka:
Považujeme vzhledem k níže uvedenému upravit novelizační bod 8 v následujícím znění:
8. V § 55c odst. 1 se slova „, vybudovaného před rokem 2002“ nahrazují slovy „nebo tvoří hlavní odvodňovací zařízení“.
Tzn. doporučujeme zrušení návrhu na doplnění nového odstavce v § 55c ve znění „(2) Odstraněním vodního díla podle odstavce 1 se rozumí rovněž samovolný rozpad vodního díla působením přírodních sil a činnost směřující k vytvoření podmínek pro samovolný rozpad.“.
A dále bod 9 upravit v následujícím znění:
V § 55c se v odstavci 4 písm. b) za slovo „díla“ doplňují slova „nebo se jedná o hlavní odvodňovací zařízení“.
Tzn. v návaznosti na úpravu bodu 8 a s ohledem na níže uvedené považujeme za potřebné v § 55c v odstavci 4 písm. a) vypustit navržené doplnění „jedná-li se o odstranění vodního díla způsobem podle odstavce 2, dokumentace pro odstranění stavby se nedokládá“, a v písm. c) zachovat odkaz na ustanovení odstavce „2“ (při akceptaci vypuštění nově navrženého ustanovení odstavce 2 viz výše).
Odůvodnění:
Nepovažujeme za vhodné, aby na základě zákonné úpravy byl vlastník vodního díla zbaven odpovědnosti za jeho stav, tzn. aby bylo takové vodní dílo bylo ponecháno tzv. “samovolnému rozpadu”. Naopak se domníváme, že stát by měl vymáhat odpovědnost za stav vodního díla a jeho provozování na základě povolení podle § 55a.
Domníváme se, že stávající znění § 55c Odstranění vodních děl za účelem obnovy přirozených koryt drobných vodních toků je pro naplnění účelu dostatečné.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Ustanovení § 55c reaguje na skutečnost, k níž dochází již desetiletí – tj. že se vodní díla vlivem přírodních sil rozpadají, případně se jedná o situace, kdy vodní dílo je zničeno povodní. Jedná se tedy o vodní díla, která de facto zanikla. Ustanovení § 55c tak umožňuje dát do souladu právní stav se skutečností. Aplikace tohoto ustanovení nepůsobí v praxi problémy. Vlastníci nejsou schopni případně ani motivováni v některých případech vodní díla udržovat v kolaudovaném stavu, délka upravených vodních toků je odhadována na několik desítek tisíc km. Tyto režimy oznámení jsou vhodné pro aplikaci opatření, která vzejdou např. z právě zpracovávaných studií obnovy vodních toku poškozených povodněmi v září roku 2024 na Jesenicku.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4. Ke stávajícímu znění § 55c odst. 2 - doplnění nového novelizačního bodu
Připomínka:
Doporučujeme zařazení nového novelizačního bodu 9, který zní:
9. V § 55c odst. 2 se slova “významnému” zrušují.
Ostatní body se přečíslují.
Platné znění s vyznačením změn:
(2) Odstraněním vodního díla na základě oznámení nesmí dojít k významnému zhoršení funkcí drobného vodního toku nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním.
Odůvodnění:
Pojem „významnému“ je ve smyslu ustanovení § 55c, odst. 2 velmi subjektivní a v praxi těžko uchopitelný. V praxi se můžeme setkávat s pohledy, že drobný vodní tok, sám o sobě je „nevýznamný“ a proto je nevýznamné cokoli, co se k němu váže včetně vodních děl na něm vybudovaných. Z tohoto důvodu ho považujeme za nadbytečné a doporučujeme jeho vypuštění.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Zachování možnosti odstranění vodních děl za účelem obnovy nebo vytvoření přirozených koryt drobných vodních toků na základě oznámení považujeme za nezbytné a je třeba jej ve vodním zákoně zachovat. Stávající znění § 55c nepůsobí v praxi žádné aplikační problémy.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5. K čl. I bodu 10
Připomínka:
Navrhujeme novelizační bod vypustit, respektive upravit v následujícím znění:
10 Za § 55c se vkládá nový § 55d, který zní:
„§ 55d
Změny vodních děl zlepšující ekologické funkce vodního toku
(1) Vodní dílo, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto vodního toku, lze za účelem zlepšení ekologických funkcí vodního toku změnit na základě oznámení správce vodního toku o změně vodního díla.
(2) Změnou vodního díla na základě oznámení nesmí dojít k ohrožení hlavního účelu vodního díla nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů jiných subjektů vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním.
(3) Oznámení o změně vodního díla podle odstavce 1 obsahuje:
a) náležitosti žádosti o povolení změny stavby podle stavebního zákona,
b) vyjádření vodoprávního úřadu z hlediska splnění podmínek podle odstavce 2.
(4) Na odstranění vad oznámení podle odstavce 3 se použije § 55c odst. 5 a 6 obdobně.“.
Odůvodnění:
Provádění změn vodního díla na základě oznámení správce toku, byť za dodržení podmínek stanovených odst. 3 návrhu, se domníváme, že odporuje platným právním předpisům.
Zásadní připomínka.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo přeformulováno - jedná se o úpravu vodních děl, které nemají charakter změny dokončené stavby dle stavebního zákona.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Česká komora architektů
§ 55b
Požadujeme vypustit větu „Stavby na ochranu před povodněmi se zřizují ve veřejném zájmu.“
Odůvodnění: Je důvodná obava, že tato změna může být zneužita k prosazování velkých vodohospodářských staveb bez dostatečné diskuse o podobě protipovodňových opatření, která můžou zahrnovat i přírodě bližší řešení - suché poldry, renaturaci toků a další opatření podporující přirozenou retenci vody v krajině.
Tato připomínka je zásadní.
VYSVĚTLENO
Znění § 55b bylo přeformulováno. Došlo ke zúžení rozsahu staveb na ochranu před povodněmi, na které se vztahuje aplikace veřejného zájmu.
Veřejný zájem se týká všech typů protipovodňových opatření.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků
1. K § 66 odst. 2
Při povinnosti správce na zpracování nové studie záplavových území do dvou let, měla by platit podmínka pořizovatele ÚP a vodoprávního úřadu záplavová území vyhlásit a zapracovat do ÚP
Odůvodnění: studie bez vyhlášení území a zanesení do ÚP pozbývá logiky
VYSVĚTLENO
Podle § 66 odst.1, od jehož novelizace bylo upuštěno, platí povinnost vodoprávního úřadu záplavová území vyhlásit. Stanovovat povinnosti v oblasti ÚP není předmětem vodního zákona.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
2. K § 66 odst. 2
zvážit prodloužení doby na z pracování nových studií záplavových území ze dvou minimálně na tři roky
Odůvodnění: musí se soutěžit, a je to poměrně pracná modelová záležitost
VYSVĚTLENO
Textace podmínek a termínu pro nutné zpracování návrhu změny záplavového území zaměřená na všechny vodní toky byla odstraněna a nahrazena konkrétněji specifikovanými podmínkami, platnými jen pro omezený rozsah vodních toků v oblastech s významným povodňovým rizikem a s výrazně delším časovým prostorem pro realizaci.
Bližší vysvětlení je uvedeno u vypořádání připomínky Ministerstva zemědělství č.14.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
3. K § 67
V případě žádosti o povolení objektu v záplavového území musí předcházet studie vlivu stavby na změnu odtokových poměrů včetně prokázání účinnosti kompenzačních opatření
Odůvodnění: nutno prokázat modelem vliv na změnu směru odtoku z území, změnu výšky hladin při povodních atd.
VYSVĚTLENO
Ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
4. K §55 odst. 2
V případě zákonem dané možnosti na cílenou renaturaci je nutné prokázat účelnost tohoto opatření a vliv na okolní stavby včetně zbylých částí opevnění koryt. Odstranění stavby nebo změny stavby po jejím dokončení, jejíž součástí bude i prokázání vlivu takové změny na stabilitu koryta a vliv na okolí stavby.
Odůvodnění: Jedná se o změnu stavby - regulovaný a opevněný úsek vodního toku je stavbou a každá změna by měla mít své projektové řešení – tzn. PD. VH stavby jsou účelové stavby, jejich výstavba i likvidace by měla být vždy VH prokázána a hydrotechnicky ověřena
VYSVĚTLENO
Ustanovení § 55c reaguje na skutečnost, k níž dochází již desetiletí – tj., že se vodní díla vlivem přírodních sil rozpadají, případně se jedná o situace, kdy vodní dílo je zničeno povodní. Jedná se tedy o vodní díla, která prakticky zanikla. Ustanovení § 55c tak umožňuje dát do souladu právní stav se skutečností. Aplikace tohoto ustanovení nepůsobí v praxi problémy. Vlastníci nejsou schopni případně ani motivováni v některých případech vodní díla udržovat v kolaudovaném stavu, délka upravených vodních toků je odhadována na několik desítek tisíc km. Tyto režimy oznámení jsou vhodné pro aplikaci opatření, která vzejdou např. z právě zpracovávaných studií obnovy vodních toku poškozených povodněmi v září roku 2024 na Jesenicku.
Ustanovení bylo přepracována tak, že se jedná o úpravu vodních děl, které nemají charakter změny dokončené stavby dle stavebního zákona. Doplněn popis úpravy vodního díla.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
5. K §55b)
Definování staveb protipovodňových opatření jako veřejně prospěšné je nutnost
Odůvodnění: umožní to rychlejší výstavbu a jednání s orgány OP.
AKCEPTOVÁNO
Ustanovení bylo přeformulováno a zpřesněno (viz platné znění s vyznačením změn).
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
ÚOOÚ
K důvodové zprávě nebo odůvodnění
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (dále jen „DPIA“) v oddílu h) obecné části důvodové zprávy nebo odůvodnění je nezbytné dopracovat. Tato připomínka je zásadní.
ÚOOÚ připomíná, že v první řadě musí předkladatel identifikovat, zda se navrhovaná právní úprava soukromí vůbec týká. Pokud nikoliv, tak to konstatuje a DPIA tím končí. Dále se v DPIA nehodnotí soulad se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů ani s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), protože obecně platí, že lex specialis (návrh) má přednost před lex generalis (GDPR nebo ZZOÚ).
AKCEPTOVÁNO
Navrhovaná úprava nemá dopady do ochrany soukromí. Návrh zákona byl významně přepracován, resp. zúžen. Důvodová zpráva bude v požadovaném smyslu upravena.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
K jednotlivým ustanovením
V článku I bodu 20 se v § 67 odst. 4 poslední věta „Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.“ posouvá na samostatný řádek.
Odůvodnění: Podle článku 58 odst. 2 písm. i) se výše uvedená věta uvede na samostatném řádku.
AKCEPTOVÁNO JINAK
Uvedené ustanovení bylo z návrhu vypuštěno.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Vypracoval:
Podpis:
� K tomu např. rozsudek C-55/94 Gebhard: „Vnitrostátní opatření, která by mohla tvořit překážku výkonu základních svobod zaručených Smlouvou nebo jej činit méně atraktivním, musí splňovat čtyři podmínky: musí se uplatňovat nediskriminujícím způsobem, musí být odůvodněna naléhavými důvody obecného zájmu, musí být způsobilá zaručit uskutečnění cíle, který sledují, a nesmí překračovat meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.“
Stránka 13 (celkem 91)