Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDASAJFXM najdete zde


                II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA 

Ministerstvo životního prostředí předkládá do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.

Návrh reaguje na zkušenosti z proběhlé povodně v září 2024, a to s cílem usnadnit výstavbu protipovodňových staveb. Návrh zákona nově stanoví, že stavby na ochranu před povodněmi se zřizují ve veřejném zájmu, což přispěje k urychlení vyvlastňovacího řízení pro výstavbu staveb na ochranu před povodněmi. Dále návrh reaguje zejména na dosavadní zkušenosti z praxe v oblasti povodňové prevence, kdy v současné době existuje legislativní i faktická dualita pro stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi (restrikce jsou stanoveny jak ve vodním zákoně, tak v opatření obecné povahy, kterým se vydává příslušný plán pro zvládání povodňových rizik).

Předkládaný návrh zákona si rovněž klade za cíl uceleně řešit problematiku eutrofizace povrchových vod, tedy procesu znehodnocování a zhoršování kvality povrchové vody. Předkládaná novela se zaměřuje především na problematický fosfor a jeho sloučeniny, kdy tyto látky se dlouhodobě dostávají do povrchových vod zejména s emisemi nedostatečně čištěných odpadních vod anebo cestou tzv. dešťových odlehčení (vstup nečištěných odpadních vod), které je způsobeno nesprávným hospodařením se srážkovými vodami v zastavěných oblastech. Ty jsou namísto vsaku či využití v místě dopadu odváděny do jednotných kanalizací. Předkládaný návrh vyjasňuje princip stanovování tzv. emisních limitů, jehož aplikace v praxi je často velmi rozdílná a v řadě případů není dostatečně využíváno nástrojů k dosažení co nejvyšší účinnosti čištění komunálních odpadních vod. Součástí návrhu je taktéž částečná změna požadavků na vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor jednotných kanalizací. Cílem návrhu zákona je tyto zdroje kvantifikovat ve smyslu jejich vlivu na vodní toky a významu z pohledu eutrofizace. Je nutné zmínit, že navrhovaná úprava je pouze prvním krokem komplexního řešení, přičemž dalších změn ve smyslu zpřísnění požadavků na čištění odpadních vod dozná prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. V této souvislosti dochází k dílčím úpravám poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. 

Součástí výše avizované komplexní úpravy ve vazbě na čištění odpadních vod je zavedení jednotných požadavků na provozování domovních ČOV a jejich soustav. Právě soustavy domovních ČOV se staly vhodným řešením v oblasti zneškodňování odpadních vod zejména v malých obcích, je tedy žádoucí stanovit jednotná pravidla pro jejich provozování. Součástí úpravy je dále zavedení registru domovních ČOV a akumulačních bezodtokových jímek, a to zejména jako nástroje pro jednotnou evidenci všech těchto zařízení a kontroly plnění požadavků na provoz těchto zařízení, a to v reakci na několik současně probíhajících řízení o porušení povinnosti plnění Směrnice Rady ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS) napříč členskými státy Evropské unie (EU).

Novela dále reaguje na zkušenosti z praxe při provádění tzv. zpřírodňování (renaturací) vodních toků, kdy ročně jsou v České republice s využitím investičních nápravných opatření revitalizovány úseky pouze v délce max. 0,01 % délky vodních toků, což nelze považovat za uspokojivé. Na území České republiky mají významné vodní toky v délce 16 326 km a drobné vodní toky 86 553 km, přičemž podíl technicky upravených koryt vodních toků se odhaduje na přibližně 25–30 % z celkové délky vodních toků. Tato úprava navíc přímo souvisí s podporou přirozených procesů samočištění a má logickou vazbu na zpomalení odtoku vody z krajiny, čímž napomáhá ke zmírnění následků povodní. Návrh novely v této oblasti zejména doplňuje nové ustanovení § 55d umožňující změny vodních děl za účelem zlepšení ekologických funkcí vodního toku, a to na základě definovaného oznámení správce vodního toku. 

Novela rovněž reaguje na nejasnou právní úpravu v případě sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody. Účel užití podzemní vody má být pro účely stanovení výše poplatku posuzován vždy podle skutečnosti, nikoliv podle účelu užití deklarovaného v povolení k nakládání s vodami. Stávající právní úprava generuje v některých případech zdlouhavé spory Státního fondu životního prostředí ČR s poplatníky, kteří nerozlišují konkrétní účel užití odebrané podzemní vody pro stanovení výše poplatku. 

K zajištění uvedených cílů návrh zákona zejména: 
· upřesňuje některé aspekty způsobu zpracování návrhu záplavových území a jejich aktivních zón (§ 64a a § 66), odstraňuje dualitu stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi (§ 67) a stanovuje, že stavby na ochranu před povodněmi se zřizují ve veřejném zájmu (§ 55b),
· upřesňuje požadavky na vypouštění odpadních vod, resp. kritérií pro stanovování hodnot tzv. emisních limitů (§ 38 odst. 9),
· zavádí povinnost mít povolení k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor nesplňující stanovené technické požadavky do vod povrchových [§ 8 odst. 3 písm. g)] a stanoví způsob dokládání požadovaných údajů o jejich provozu a začlenění získaných údajů do strategií a koncepčních dokumentů v oblasti vodohospodářského plánování,
· zavádí jednotná pravidla pro provoz domovních čistíren odpadních vod a jejich soustav (§ 55e až § 55h), 
· zavádí Registr domovních čistíren odpadních vod a bezodtokých jímek (§ 55f),
· odstraňuje legislativní překážky procesu tzv. zpřírodňování (renaturací) vodních toků (§ 55c a § 55d vodního zákona),
· zpřísňuje stávající limit pro osvobození od poplatku za vypouštěné odpadní vody z odlehčovacích komor (§ 89c odst. 1) a upravuje dílčí poplatky z jednotlivého znečištění u fosforu (Příloha č. 2).

Část druhá návrhu provádí změnu zákona o právu na informace o životním prostředí. Úprava směřuje ke zrušení povinnosti předložit Zprávu o životním prostředí ČR (dále jen „Zpráva o ŽP“) k projednání Parlamentu ČR. Materiály obdobného charakteru nejsou do Parlamentu ČR předkládány, změna je tak primárně motivována snahou o snížení administrativní zátěže. Zprávy o ŽP jsou navíc veřejně dostupné na webech MŽP (https://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_prostredi_publikace) a CENIA (www.cenia.cz/publikace/zpravy-o-zp/). Data jsou také publikována na envirometru (www.envirometr.cz/).

2