Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDASAJFXM najdete zde


                ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

2025
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

	Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo životního prostředí
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti:
Prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.


	Implementace práva EU:  |_| ANO  |X| NE

	2. Cíl návrhu zákona 

	
1. Ochrana před povodněmi
Obecným cílem je zefektivnit a racionalizovat činnosti v rámci povodňové ochrany a předcházení negativním dopadům povodní, a zejména zvýšení bezpečnosti obyvatel a jejich majetku v případě povodní.
Konkrétními cíli navrhované právní úpravy jsou: 
· Regulování nové výstavby v záplavových územích vodoprávními úřady s ohledem na zdraví a bezpečnost obyvatel a minimalizaci škod na majetku.
· Zvýšit bezpečnost obyvatel v aktivních zónách záplavových území a snížit rizika ztrát na životech obyvatel v případě povodní. 
· Zajistit aktuálnost stanovení aktivních zón záplavových území, aby byla zajištěna ochrana před povodněmi obyvatel, ale zároveň aby nedocházelo k blokování nové výstavby a rozvoje obcí v místech, kde jsou již realizována protipovodňová opatření.
· Usnadnění povolovacích procesů protipovodňových opatření, kdy na základě zkušeností z přípravy a realizace protipovodňových opaření jsou často limitujícím prvkem majetkoprávní vypořádání, návrh proto stanovuje, že zřizování staveb na ochranu před povodněmi je ve veřejném zájmu, a tedy v praxi umožňuje vyvlastňovací řízení.
2. Vodní díla
Cílem návrhu je usnadnění obnovy ekologických funkcí vodních toků, včetně jejich přirozené biodiverzity, a zvýšení přirozených ekologicko-stabilizačních a protipovodňových funkcí vodních toků a přispění k plnění cílů EU a ČR v oblasti ochrany vod, adaptace na změnu klimatu a ochrany biodiverzity. Cílem je směřovat k ekologicky orientované správě vodních toků v ČR – spravovat vodní toky úsporně a s co největšími přínosy pro jejich ekologický stav. Zaměřit se na minimalizaci činností poškozujících morfologicko-ekologický stav vodních toků a směřovat k obnovení jejich přirozených vlastností a funkcí.
3. Prevence znečištění povrchových vod
Hlavním cílem iniciativy je přispět účinným a efektivním způsobem k ochraně životního prostředí a lidského zdraví před nepříznivými účinky znečišťování povrchových vod. K dosažení takového cíle je nezbytné snížit kontinuální emise fosforu a dusíku z bodových zdrojů.

	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:  |X| ANO  |_| NE

	
1. Ochrana před povodněmi
Návrh zvyšuje povodňovou ochranu, a tím zajistí snížení škod na majetku v důsledku povodní, a tedy i výdajů státního rozpočtu na pomoc po povodních (např. povodně v září 2024 vedly k nutnosti navýšení výdajů státního rozpočtu o 30 mld. Kč).
Nově je stanovena povinnost pro správce vodního toku předložit vodoprávním úřadům návrh změny záplavového území, pokud dojde k podstatným změnám v území nebo pokud došlo k jiné podstatné změně např. vybudování stavby na ochranu před povodněmi aj. U vodoprávních úřadů a správců vodních toků nedojde ke změně administrativní zátěže ani k navýšení dalších nákladů v souvislosti s vymezováním aktivních zón záplavových území, pouze ke změně časového rozložení administrativy, kterou již nyní provádí nebo by dle zákona provádět měly.
Díky ustanovení o veřejném zájmu u staveb na ochranu před povodněmi a možnosti vyvlastnění pozemků dojde k umožnění realizace technických protipovodňových opatření a urychlení povolovacích procesů při výstavbě. Návrh je přitom omezen pouze na ty stavby na ochranu před povodněmi, které splňují stanovená kritéria. V případě realizace povodňových opatření je možné významně minimalizovat povodňové škody. Úspory státního rozpočtu lze odhadovat v řádu stovek milionů až jednotek miliard Kč.
2. Vodní díla
Návrh povede ke zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů formou optimalizace stávajících úprav koryta vodního toku v majetku státu prováděných správcem vodního toku.

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:  |X| ANO  |_| NE

	
1. Ochrana před povodněmi
Návrh má dopady pouze na podnikatele, kteří chtějí svůj podnikatelský záměr (především výstavbu) uskutečnit v aktivních zónách záplavových území, a to pouze v oblastech s významným povodňovým rizikem (cca 3000 km vodních toků). Dle návrhu dojde k novému vymezení záplavových území a jejich aktivních zón na základě map povodňového nebezpečí, resp. ohrožení. V případě rozšíření aktivní zóny nebude na daném území na základě omezení stanovených ve vodním zákoně v rámci povolovacího řízení zamýšlená výstavba povolena. Naopak v případě zúžení současně nastavené aktivní zóny záplavového území bude výstavba v některých místech nově umožněna. Podobně bude možné podnikatelské záměry uskutečnit nově také v původních aktivních zónách v oblastech, kde již byla provedena protipovodňová opatření, a tato opatření se promítnou do nového stanovení aktivních zón záplavových území.
Omezující podmínky v záplavových územích mimo aktivní zóny záplavového území budou ve shodě se současným stavem a vychází z míry povodňového ohrožení stanoveného v mapách povodňového ohrožení, resp. závazné omezující podmínky budou diverzifikovány dle míry povodňového ohrožení.
Návrh zajistí v případě povodní nižší škody, a tím snižuje i budoucí náklady podnikatelů na odstraňování povodňových škod a navrácení objektů do stavu vhodného pro užívání. Celkový dopad na podnikatelské prostředí působící v oblasti aktivních zón záplavových území je tudíž neutrální. Na ostatní podnikatelské subjekty nemá návrh dopady.
2. Vodní díla
Návrh povede ke zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů formou optimalizace stávajících úprav koryta vodního toku v majetku státu prováděných správcem vodního toku. Samovolný rozpad technických úprav koryt vodních toků bude umožněn jako způsob odstranění vodních děl, pro který není nutno dokládat dokumentaci pro odstranění stavby. Zároveň bude umožněno změny vodních děl zlepšující ekologické funkce vodního toku realizovat na základě oznámení o změně vodního díla.

	3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky:  |X| ANO  |_| NE

	
1. Ochrana před povodněmi
Z hlediska územních dopadů se řešená problematika dotýká pouze oblastí, které jsou nejvíce ohroženy povodněmi, a to oblastí s významným povodňovým rizikem. Návrh má pozitivní dopady na tyto územní samosprávné celky, neboť rychlejším zohledněním změn v území a dalších relevantních změn do stanovení záplavových území se minimalizují budoucí možné povodňové škody, a tím dojde ke snížení nákladů obcí a krajů na jejich odstraňování.
Díky ustanovení o veřejném zájmu u staveb na ochranu před povodněmi a možnosti vyvlastnění pozemků dojde k umožnění realizace technických protipovodňových opatření a urychlení povolovacích procesů při výstavbě. V případě realizace protipovodňových opatření se významně minimalizují povodňové škody.
2. Vodní díla
V případě, že jsou správci vodních toků územní samosprávné celky (výjimečné) povede návrh ke zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů formou optimalizace stávajících úprav koryta vodního toku.
3. Prevence znečištění povrchových vod
Neočekávají se přímé dopady ve smyslu navýšení investičních nákladů pro vlastníky soustav DČOV. Již nyní mají vlastníci individuálních systémů povinnost zajistit čištění odpadních vod a ochranu životního prostředí na úrovni stokových soustavy. Navýšení provozních nákladů je možné předpokládat v případě nutnosti nově zajistit odborně způsobilou osobu, která bude dodržování postupů pro plynulé a bezpečné provozování soustavy zajišťovat. S ohledem na možnosti zajistit plnění této role interně a očekávanou nepravidelnou časovou náročnost těchto činností se navýšení těchto nákladů očekává jako spíše marginální.

	3.5 Sociální dopady/dopady na obyvatele:  |X| ANO  |_| NE 

	
1. Ochrana před povodněmi
Návrh má pozitivní sociální dopady, neboť v důsledku včasného zohlednění změn v území a dalších relevantních změn do stanovení záplavových území se zvýší z hlediska přírodních rizik bezpečnost obyvatel, kteří v záplavových oblastech žijí, pracují nebo se v těchto oblastech zdržují z jiných důvodů, především se sníží riziko ztrát na životech v případě povodní, a dále dojde k minimalizaci možných povodňových škod.
Ustanovení o veřejném zájmu a možnosti vyvlastnění pozemků u staveb na ochranu před povodněmi umožní a urychlí realizace technických protipovodňových opatření, díky nimž se v případě povodní mohou významně minimalizovat škody na majetku obyvatel.

	3.6 Dopady na rodiny:  |_| ANO  |X| NE 

	

	3.7 Dopady na spotřebitele:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.8 Dopady na životní prostředí:  |X| ANO  |_| NE

	
1. Ochrana před povodněmi
Návrh zvyšuje povodňovou ochranu, sjednocuje přístup všech vodoprávních úřadů k povolování nové výstavby a celé právní prostředí se tak stane přehlednějším. Mapy povodňového nebezpečí, resp. ohrožení budou promítnuty do stanovení záplavových území a jejich aktivních zón ve fixně specifikovaném termínu. Díky tomu budou omezení pro umísťování a povolování staveb a činností v záplavových územích vyplývat přímo z vodního zákona a budou sladěné s doporučeními v Plánech pro zvládání povodňových rizik. Nově se také upravují zásady pro aktualizaci stanovení záplavových území a je stanovena povinnost pro správce vodního toku předložit vodoprávním úřadům návrh změny záplavového území, pokud dojde k podstatným změnám v území nebo pokud došlo k jiné podstatné změně např. vybudování stavby na ochranu před povodněmi aj. 
Návrh má pozitivní dopady na životní prostředí, neboť mírně zvyšuje povodňovou ochranu v záplavových územích a jejich aktivních zónách. Díky novému vymezení záplavových území a jejich aktivních zón na základě map povodňového nebezpečí dojde k zamezení nové výstavby v aktivních zónách záplavových územích, a tím i minimalizaci možných povodňových škod, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí.
2. Vodní díla
Návrh představuje pozitivní příspěvek k obnově vodních toků, který vychází z přírodních korytotvorných procesů a akceptovatelného rozpadu technických struktur, čímž se pozvolna snižuje vliv technických úprav koryt vodních toků, resp. vodních děl, a v dlouhodobém časovém horizontu zlepšují hydromorfologické charakteristiky a/nebo migrační prostupnost vodních toků.
3. Prevence znečištění povrchových vod
Aby byly systémy individuálních ČOV udržitelné, musí poskytovat odpovídající úroveň ochrany vodního prostředí a musí být řádně provozovány v souladu s požadavky vodního zákona a jeho prováděcích předpisů. Systémy musí být dobře navržené, robustní a vhodné pro místní podmínky. Řádná údržba jednotlivých zařízení, na kterou opatření směřuje, je zaručována v tomto případě odborně způsobilou osobou. 

	3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.10 Dopady na výkon státní statistické služby:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.11 Korupční rizika:  |X| ANO  |_| NE

	
1. Ochrana před povodněmi
Návrh může vzhledem k zavedení fixního termínu pro zpracování návrhu záplavového území včetně jeho aktivní zóny, ve vazbě na změny v území, a tím i rychlejšímu stanovení záplavového území, snížit i riziko případné korupce.

	3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu:  |_| ANO  |X| NE

	

ÚVOD
Předkládaná rozsáhlá novela zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) zahrnuje z pohledu věcných problematik 4 stěžejní témata, a to ochrana před povodněmi, úprava ustanovení týkajících se vodní děl pro podporu ekologických funkcí vodních toků, prevence znečištění povrchových vod a poplatku za odebrané množství podzemní vody. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) je tedy rozdělena na 4 samostatné části pro vyšší přehlednost.
Část 1: Ochrana před povodněmi
Tato část se zabývá zefektivněním a racionalizací činnosti v rámci ochrany před povodněmi s cílem předcházení negativním dopadům povodní, a zejména zvýšení bezpečnosti obyvatel a jejich majetku v případě povodní. Cílem je odstranit nejasnosti ve způsobu stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi a stanovit konkrétní restrikce v záplavových územích, aby byla zajištěna ochrana před povodněmi obyvatel, ale zároveň aby nedocházelo k blokování nové výstavby a rozvoje obcí v místech, kde jsou již realizována protipovodňová opatření. Dále je řešena problematika usnadnění povolovacích procesů protipovodňových opatření, kdy na základě zkušeností z přípravy a realizace protipovodňových opaření jsou často limitujícím prvkem majetkoprávní vypořádání, jako vhodným řešením bylo vyhodnoceno vyjasnění, že zřizování staveb na ochranu před povodněmi je ve veřejném zájmu, a tedy umožnění vyvlastňovacího řízení v praxi.
Část 2: Vodní díla
Část 2. vodní díla cílí na usnadnění obnovy ekologických funkcí vodních toků, včetně jejich přirozené biodiverzity, a zvýšení přirozených ekologicko-stabilizačních a protipovodňových funkcí vodních toků a přispění tak k plnění cílů EU a ČR v oblasti ochrany vod, adaptace na změnu klimatu a ochrany biodiverzity. Vysoká míra upravenosti velkých i drobných toků v ČR je důsledkem technických úprav, které negativně ovlivňují morfologii vodních toků a jsou z dnešního pohledu mnohdy přežité. Technické úpravy zároveň vytváří migrační bariéry, vedou k oslabování akumulace a retence vody v krajině, zrychlování povrchového odtoku vody z krajiny a zvyšování kulminace povodňových průtoků, přičemž všechny tyto negativní dopady lidské činnosti jsou navíc posilovány působením změny klimatu. Zároveň je provádění opatření k optimalizaci stávajících úprav koryta vodního toku prováděných správcem vodního toku komplikováno nadbytečnými správními procesy. 
Část 3: Prevence znečištění povrchových vod
Část 3. prevence znečištění povrchových vod řeší zbývající zdroje znečištění povrchových vod prostřednictvím vypouštěných odpadních vod.  Navzdory významnému snížení emisí znečišťujících látek dosaženou stávající právní úpravou, v posledních pěti letech kvalita vody ve vodních tocích spíše stagnuje a nedaří se dále výrazně snižovat obsah znečištění. Problematické zůstávají především emise sloučenin dusíku a fosforu, které vedou k rozvoji fytoplanktonu, řas a sinic. Jejich přemnožení má negativní dopad na kvalitu povrchové vody, ohrožuje vodní ekosystémy, představuje zdravotní riziko pro obyvatele a způsobuje nadbytečné náklady pro podniky závislé na dostatečném čištění odpadních vod a kvalitě čisté vody (potravinářský průmysl, zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační odvětví). Odpadní vody zůstávají důležitým tzv. bodovým zdrojem znečištění a část 3 věnuje pozornost především systémům ČOV v menších aglomeracích, individuálním systémům a dešťovým vodám.
Část 4: Poplatek za odebrané množství podzemní vody
Část 4. poplatek za odebrané množství podzemní vody řeší nejasnosti v souvislosti s interpretací účelu užití podzemní vody a cílem návrhu je zamezení sporů mezi Státním fondem životního prostředí ČR a právnickými či fyzickými osobami odebírajícími podzemní vody, a to v souladu s cílem zákona a zpoplatnění odebírání podzemních vod.


Obsah
I.	ÚVOD	7
2	OCHRANA PŘED POVODNĚMI (HLAVA IX § 64a, § 66, § 67; HLAVA VIII § 55b)	14
2.1	Kontext povodní v ČR	18
2.1.1	Preventivní opatření ochrany před povodněmi	23
2.2	Dualita nástrojů pro ochranu před povodněmi	39
2.2.1	Definice problému č. 1 – dualita nástrojů pro ochranu před povodněmi	39
2.2.2	Popis existujícího právního stavu v dané oblasti	40
2.2.3	Identifikace dotčených subjektů	42
2.2.4	Popis cílového stavu	42
2.2.5	Zhodnocení rizika	43
2.2.6	Návrh variant řešení	43
2.2.7	Vyhodnocení nákladů a přínosů	44
2.2.8	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení	59
2.2.9	Implementace doporučené varianty a vynucování	60
2.2.10	Přezkum účinnosti regulace	61
2.3	Usnadnění povolovacích procesů protipovodňových opatření	62
2.3.1	Definice problému č. 2 – povolování protipovodňových opatření	62
2.3.2	Popis existujícího právního stavu v dané oblasti	69
2.3.3	Identifikace dotčených subjektů	69
2.3.4	Popis cílového stavu	70
2.3.5	Zhodnocení rizika	70
2.3.6	Návrh variant řešení	70
2.3.7	Vyhodnocení nákladů a přínosů	71
2.3.8	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení	73
2.3.9	Implementace doporučené varianty a vynucování	74
2.3.10	Přezkum účinnosti regulace	74
2.3.11	Konzultace a zdroje dat	75
2.3.12	Kontakt na zpracovatele RIA	75
3	VODNÍ DÍLA (HLAVA VIII § 55c, § 55d)	78
3.1	Definice problému	80
3.1.1	Ekologický stav vodních toků	80
3.1.2	Nástroje pro zlepšení ekologického stavu vodních toků	81
3.1.3	Shrnutí problému řešeného v hodnocení dopadů regulace	84
3.2	Popis existujícího právního stavu v dané oblasti	85
3.3	Identifikace dotčených subjektů	86
3.4	Popis cílového stavu	86
3.5	Zhodnocení rizika	86
3.6	Návrh variant řešení	86
3.6.1	Varianta 0 - Současný stav, stávající regulace	86
3.6.2	Varianta 1 – Zefektivnění správních procesů za účelem dosažení dobrého stavu vodních toků	87
3.6.3	Varianta 2 – Vyšší podpora renaturace v korytech vodních toků	87
3.6.4	Varianta 3 – Vyšší podpora revitalizace vodních toků	88
3.7	Vyhodnocení nákladů a přínosů	88
3.7.1	Varianta 0 – Současný stav, stávající regulace	88
3.7.2	Varianta 1 – Zefektivnění správních procesů za účelem dosažení dobrého stavu vodních toků	90
3.7.3	Varianta 2 – Vyšší podpora renaturace v korytech vodních toků	90
3.7.4	Varianta 3 – Vyšší podpora revitalizace vodních toků	91
3.7.5	Vyhodnocení nákladů a přínosů variant	93
3.8	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení	96
3.9	Implementace doporučené varianty a vynucování	96
3.10	Přezkum účinnosti regulace	96
3.11	Konzultace a zdroje dat	96
3.12	Kontakt na zpracovatele RIA	97
4	PREVENCE ZNEČIŠTĚNÍ POVRCHOVÝCH VOD (HLAVA II § 8, HLAVA V § 38; HLAVA VIII § 55e až § 55h; HLAVA XI § 89c; Příloha 2)	99
4.1	Definice problému	101
4.1.1	Znečištění povrchových vod v důsledku emisí z odpadních vod	101
4.1.2	Zdroje znečištění povrchových vod	104
4.1.3	Zbývající zdroje znečištění v odpadních vodách	107
4.1.4	Negativní dopady vypouštěných emisí dusíku a fosforu	112
4.2	Popis existujícího právního stavu v dané oblasti	113
4.3	Identifikace dotčených subjektů	114
4.4	Popis cílového stavu	115
4.5	Zhodnocení rizika	116
4.6	Návrh variant řešení	116
4.6.1	Varianta 0 – bez přijetí nových / změn stávajících opatření	116
4.6.2	Varianta 1 Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod	119
4.6.3	Varianta 2 – Zavedení požadavku na sledování údajů o objemu vypouštěných odlehčovaných odpadních vod	120
4.6.4	Varianta 3 - Sjednocení povinností provozu v oblasti individuálních systémů	120
4.6.5	Varianta 4 – Revize poplatků v oblasti vypouštěných odpadních vod	121
4.7	Vyhodnocení nákladů a přínosů	123
4.7.1	Varianta 0 – bez přijetí nových / změn stávajících opatření	123
4.7.2	Varianta 1a – Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod dle revize směrnice EU o čištění městských odpadních vod	125
4.7.3	Varianta 2 - Zavedení požadavku na sledování údajů o objemu vypouštěných odlehčovaných odpadních vod	129
4.7.4	Varianta 3a – Sjednocení povinností v oblasti individuálních systémů (DČOV a bezodtoké jímky)	131
4.7.5	Varianta 3b – Sjednocení povinností provozování soustav domovních čistíren odpadních vod	135
4.7.6	Varianta 4a - Změna sazby a limitu pro zpoplatnění z poplatku za objem	136
4.7.7	Varianta 4b - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor, dusík, organické látky)	142
4.7.8	Varianta 4c - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor)	147
4.7.9	Vyhodnocení nákladů a přínosů	150
4.8	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení	158
4.9	Implementace doporučené varianty a vynucování	160
4.10	Přezkum účinnosti regulace	160
4.11	Konzultace a zdroje dat	160
4.12	Kontakt na zpracovatele RIA	161
5	POPLATEK ZA ODEBRANÉ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍ VODY (Příloha 2)	164
5.1	Definice problému	166
5.2	Popis existujícího právního stavu v dané oblasti	167
5.3	Identifikace dotčených subjektů	167
5.4	Popis cílového stavu	167
5.5	Zhodnocení rizika	167
5.6	Návrh variant řešení	167
5.6.1	Varianta 0 – Zachování současného stavu	167
5.6.2	Varianta 1 – Upřesnění definice pro sníženou sazbu poplatku za odebírání podzemní vody	167
5.7	Vyhodnocení nákladů a přínosů	168
5.7.1	Varianta 0 – Zachování současného stavu	168
5.7.2	Varianta 1 - Upřesnění definice pro sníženou sazbu poplatku za odebírání podzemní vody	168
5.8	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení	169
5.9	Implementace doporučené varianty a vynucování	169
5.10	Přezkum účinnosti regulace	169
5.11	Kontakt na zpracovatele RIA	169


ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

2025

OCHRANA PŘED POVODNĚMI (HLAVA IX § 64a, § 66, § 67; HLAVA VIII § 55b)
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

	Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo životního prostředí
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti 
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
07.25 

	Implementace práva EU:  |_| ANO  |X| NE 

	2. Cíl návrhu zákona 

	
Ochrana před povodněmi
Obecným cílem je zefektivnit a racionalizovat činnosti v rámci povodňové ochrany a předcházení negativním dopadům povodní, a zejména zvýšení bezpečnosti obyvatel a jejich majetku v případě povodní.
Konkrétními cíli navrhované právní úpravy jsou: 
· Regulování nové výstavby v záplavových územích vodoprávními úřady s ohledem na zdraví a bezpečnost obyvatel a minimalizaci škod na majetku 
· Zvýšit bezpečnost obyvatel v aktivních zónách záplavových území a snížit rizika ztrát na životech obyvatel v případě povodní, 
· Zajistit aktuálnost stanovení aktivních zón záplavových území, aby byla zajištěna ochrana před povodněmi obyvatel, ale zároveň aby nedocházelo k blokování nové výstavby a rozvoje obcí v místech, kde jsou již realizována protipovodňová opatření.
· Usnadnění povolovacích procesů protipovodňových opatření, kdy na základě zkušeností z přípravy a realizace protipovodňových opaření jsou často limitujícím prvkem majetkoprávní vypořádání, návrh proto stanovuje, že zřizování staveb na ochranu před povodněmi je ve veřejném zájmu, a tedy v praxi umožňuje vyvlastňovací řízení.

	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:  |X| ANO  |_| NE

	
Ochrana před povodněmi
Návrh zvyšuje povodňovou ochranu, a tím zajistí snížení škod na majetku v důsledku povodní, a tedy i výdajů státního rozpočtu na pomoc po povodních (např. povodně v září 2024 vedly k nutnosti navýšení výdajů státního rozpočtu o 30 mld. Kč).
Nově je stanovena povinnost pro správce vodního toku předložit vodoprávním úřadům návrh změny záplavového území, pokud dojde k podstatným změnám v území nebo pokud došlo k jiné podstatné změně např. vybudování stavby na ochranu před povodněmi aj. U vodoprávních úřadů a správců vodních toků nedojde ke změně administrativní zátěže ani k navýšení dalších nákladů v souvislosti s vymezováním aktivních zón záplavových území, pouze ke změně časového rozložení administrativy, kterou již nyní provádí nebo by dle zákona provádět měly.
Díky ustanovení o veřejném zájmu u staveb na ochranu před povodněmi a možnosti vyvlastnění pozemků dojde k umožnění realizace technických protipovodňových opatření a urychlení povolovacích procesů při výstavbě. Návrh je přitom omezen pouze na ty stavby na ochranu před povodněmi, které splňují stanovená kritéria. V případě realizace povodňových opatření je možné významně minimalizovat povodňové škody. Úspory státního rozpočtu lze odhadovat v řádu stovek milionů až jednotek miliard Kč.

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:  |X| ANO  |_| NE

	
Ochrana před povodněmi
Návrh má dopady pouze na podnikatele, kteří chtějí svůj podnikatelský záměr (především výstavbu) uskutečnit v aktivních zónách záplavových území, a to pouze v oblastech s významným povodňovým rizikem (cca 3000 km vodních toků). Dle návrhu dojde k novému vymezení záplavových území a jejich aktivních zón na základě map povodňového nebezpečí, resp. ohrožení. V případě rozšíření aktivní zóny nebude na daném území na základě omezení stanovených ve vodním zákoně v rámci povolovacího řízení zamýšlená výstavba povolena. Naopak v případě zúžení současně nastavené aktivní zóny záplavového území bude výstavba v některých místech nově umožněna. Podobně bude možné podnikatelské záměry uskutečnit nově také v původních aktivních zónách v oblastech, kde již byla provedena protipovodňová opatření, a tato opatření se promítnou do nového stanovení aktivních zón záplavových území.
Omezující podmínky v záplavových územích mimo aktivní zóny záplavového území budou ve shodě se současným stavem a vychází z míry povodňového ohrožení stanoveného v mapách povodňového ohrožení, resp. závazné omezující podmínky budou diverzifikovány dle míry povodňového ohrožení.
Návrh zajistí v případě povodní nižší škody, a tím snižuje i budoucí náklady podnikatelů na odstraňování povodňových škod a navrácení objektů do stavu vhodného pro užívání. Celkový dopad na podnikatelské prostředí působící v oblasti aktivních zón záplavových území je tudíž neutrální. Na ostatní podnikatelské subjekty nemá návrh dopady.

	3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky:  |X| ANO  |_| NE

	
Ochrana před povodněmi
Z hlediska územních dopadů se řešená problematika dotýká pouze oblastí, které jsou nejvíce ohroženy povodněmi, a to oblastí s významným povodňovým rizikem. Návrh má pozitivní dopady na tyto územní samosprávné celky, neboť rychlejším zohledněním změn v území a dalších relevantních změn do stanovení záplavových území se minimalizují budoucí možné povodňové škody, a tím dojde ke snížení nákladů obcí a krajů na jejich odstraňování.
Díky ustanovení o veřejném zájmu u staveb na ochranu před povodněmi a možnosti vyvlastnění pozemků dojde k umožnění realizace technických protipovodňových opatření a urychlení povolovacích procesů při výstavbě. V případě realizace protipovodňových opatření se významně minimalizují povodňové škody.

	3.5 Sociální dopady/dopady na obyvatele:  |X| ANO  |_| NE 

	
Ochrana před povodněmi
Návrh má pozitivní sociální dopady, neboť v důsledku včasného zohlednění změn v území a dalších relevantních změn do stanovení záplavových území se zvýší z hlediska přírodních rizik bezpečnost obyvatel, kteří v záplavových oblastech žijí, pracují nebo se v těchto oblastech zdržují z jiných důvodů, především se sníží riziko ztrát na životech v případě povodní, a dále dojde k minimalizaci možných povodňových škod.
Ustanovení o veřejném zájmu a možnosti vyvlastnění pozemků u staveb na ochranu před povodněmi umožní a urychlí realizace technických protipovodňových opatření, díky nimž se v případě povodní mohou významně minimalizovat škody na majetku.

	3.6 Dopady na rodiny:  |_| ANO  |X| NE 

	

	3.7 Dopady na spotřebitele:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.8 Dopady na životní prostředí:  |X| ANO  |_| NE

	
Ochrana před povodněmi
Návrh zvyšuje povodňovou ochranu, sjednocuje přístup všech vodoprávních úřadů k povolování nové výstavby a celé právní prostředí se tak stane přehlednějším. Mapy povodňového nebezpečí, resp. ohrožení budou promítnuty do stanovení záplavových území a jejich aktivních zón ve fixně specifikovaném termínu. Díky tomu budou omezení pro umísťování a povolování staveb a činností v záplavových územích vyplývat přímo z vodního zákona a budou sladěné s doporučeními v Plánech pro zvládání povodňových rizik. Nově se také upravují zásady pro aktualizaci stanovení záplavových území a je stanovena povinnost pro správce vodního toku předložit vodoprávním úřadům návrh změny záplavového území, pokud dojde k podstatným změnám v území nebo pokud došlo k jiné podstatné změně např. vybudování stavby na ochranu před povodněmi aj. 
Návrh má pozitivní dopady na životní prostředí, neboť mírně zvyšuje povodňovou ochranu v záplavových územích a jejich aktivních zónách. Díky novému vymezení záplavových území a jejich aktivních zón na základě map povodňového nebezpečí dojde k zamezení nové výstavby v aktivních zónách záplavových územích, a tím i minimalizaci možných povodňových škod, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí.

	3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.10 Dopady na výkon státní statistické služby:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.11 Korupční rizika:  |X| ANO  |_| NE

	
Ochrana před povodněmi
Návrh může vzhledem k zavedení fixního termínu pro zpracování návrhu záplavového území včetně jeho aktivní zóny, ve vazbě na změny v území, a tím i rychlejšímu stanovení záplavového území, snížit i riziko případné korupce.

	3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu:  |_| ANO  |X| NE

	

	

92

Kontext povodní v ČRPovodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a jsou příčinou závažných krizových situací, které provázejí nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a rozsáhlé devastace kulturní krajiny včetně ekologických škod.
Přehled významných povodní v povodí Labe, Moravy, Dyje a Odry od roku 1981 a jejich důsledky ukazuje následující tabulka. 
Tabulka 1 Přehled významných povodní na území ČR od roku 1981 a jejich důsledky
	Povodeň
	Typ povodně
	Zasažená oblast
	Maximální dosažená N-letost
	Důsledky povodní

	březen 1981
	jarní povodeň, tání sněhu a déšť
	povodí horního Labe, povodí Ohře, Mže, Sázava, Morava
	20 až 50 ojediněle 100
	nejsou známy

	červenec 1981
	letní povodeň
regionální deště
	povodí Otavy, Berounky, dolní Vltava, Labe
	50 až 100
ojediněle >100
	nejsou známy

	červenec 1997
	letní regionální, dvě povodňové vlny
	horní Labe, povodí Orlice povodí Moravy, částečně Svratky
celé povodí Odry
	10 až 50

100 až 500
výjimečně >500
	62,6 mld. Kč
50-60 obětí *)

	červenec 1998
	přívalová povodeň
	Dědina, Bělá
(pravostranné přítoky Orlice)
	>100
	1,8 mld. Kč
6 obětí

	březen 2000
	jarní povodeň,
tání sněhu a déšť
	povodí horního Labe a Jizery
	50 až 100 výjimečně >100
	3,8 mld. Kč
2 oběti

	srpen 2002
	letní regionální,
dvě povodňové vlny
	povodí Vltavy a Berounky, dolní Labe 
povodí Dyje
	200 až 1000 někde >1000  
100 až 500 (VD Vranov)
	73,1 mld. Kč
17-19 obětí

	březen/duben 2006
	jarní povodeň,
tání sněhu a déšť
	povodí Sázavy, Lužnice a další části povodí Labe, povodí Moravy a Dyje
	50 až 100
	6,0 mld. Kč
9 obětí *)

	červen 2006
	letní přívalová povodeň
	povodí Dyje
	100 až 200
výjimečně >>500
	nejsou známy

	červen/červenec 2009
	přívalové povodně
	Děčínsko (Kamenice), jižní Čechy (Blanice, Volyňka)
Novojičínsko, Fulnecko, Jesenicko
	50 až 100
výjimečně >>100

> 100
někde >>100
	8,5 mld. Kč
15 obětí *)

	červenec 2009
	přívalová povodeň
	Oslava (Mostiště)
	100
	nejsou vyčísleny

	květen/červen 2010
	letní regionální, dvě povodňové vlny
	povodí Moravy, částečně Svratky
celé povodí Odry, Opavy a Olše
	20 až 50


20 až 50
výjimečně >100
	5,1 mld. Kč
3 obětí *)

	srpen 2010
	letní povodeň s prvky přívalové povodně
	povodí Ploučnice a Kamenice

povodí Lužické Nisy a Smědé
	50 až 100
>100
výjim. >>100

>100
výjim. >>100
	10,1 mld. Kč
5 obětí *)

	červen 2013
	letní regionální, dvě povodňové vlny
	povodí Vltavy a Berounky, dolní Vltava, Labe
část povodí Dyje povodí Olšavy, Koménka
	20 až 50
ojediněle >100


2 až 5
ojediněle 50
	15,4 mld. Kč
16 obětí

	červen 2020
	přívalové povodně
	povodí horního Labe a přítoky středního Labe
přítoky Moravy
Povodí Odry a Lužické Nisy
	10 až 20

20-50
5 až 10
	12 obětí

	říjen 2020
	letní regionální
	Morava a její přítoky
	5 až 50
	nejsou vyčísleny

	září 2024
	přívalové povodně
	Povodí Moravy, Odry i Labe
	
	škody na majetku státu dle MF 25 – 30 mld. Kč

škody na soukromém majetku dle odhadu pojišťoven 19 mld. Kč


Poznámka: *) škody a oběti v celé ČR, důsledky v jednotlivých povodí nejsou samostatně vyčísleny
Zdroj: Plány pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe, Dunaje a Odry pro období 2021 – 2027
V povodí Labe byly největší událostí jednoznačně povodně v srpnu 2002, které zasáhly převážnou část povodí Vltavy a postupovaly dále po dolním Labi. Povodně způsobily obrovské materiální škody a značné ztráty na lidských životech. Na druhém místě jsou povodně z června 2013, nejnovějšími povodňovými událostmi pak byly povodně v červnu a v říjnu 2020.
V povodí Moravy a Dyje a v povodí Odry a Lužické Nisy byly největší povodně v červenci 1997, které zasáhly převážnou část povodí Moravy a postupovaly po toku Moravy na Slovensko a zasáhly také převážnou část povodí Opavy a Odry a postupovaly po toku Odry do Polska. Na druhém místě jsou povodně z května a června 2010, které zasáhly přibližně stejnou oblast, ale s menší intenzitou. V povodí Dyje bylo zaznamenáno několik povodní v roce 2006, z nichž na přítoku do nádrže Vranov dosáhla největší extremity povodeň v červnu 2006. V povodí Lužické Nisy byla zaznamenána regionální letní povodeň s prvky přívalové povodně (Jeřice) v srpnu 2010.
Následující mapy ukazují nejvyšší dosažené stupně povodňové aktivity v roce 2023 na území ČR.
Obrázek 1 Nejvyšší dosažené stupně povodňové aktivity v zimním období v roce 2023

Zdroj: ČHMÚ (v: Modrá zpráva 2023)

Obrázek 2 Nejvyšší dosažené stupně povodňové aktivity v letním období v roce 2023

Zdroj: ČHMÚ (v: Modrá zpráva 2023)

V souvislosti s klimatickou změnou se zvyšuje riziko výskytu povodní. Možný vliv očekávaných klimatických změn na výskyt a intenzitu povodní (tedy ohrožení povodněmi) v podmínkách ČR byl posuzován v rámci předběžného vyhodnocení povodňových rizik v roce 2011. Posouzení vycházelo z publikovaných výsledků Mezivládního panelu na klimatickou změnu (Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC) a výsledků domácích prací, zejména grantového výzkumného projektu SP/1a6/108/07 „Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření“. Z výsledků projektu nebyl zřejmý žádný jednoznačný trend změn ve velikosti povodní ve střední Evropě pro budoucí období 21. století. Proto byly pro předběžné hodnocení povodňových rizik, mapování povodňového nebezpečí a povodňových rizik, jakož i pro zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik použity současně platné hydrologické údaje N-letých průtoků, které zpravoval a poskytl ČHMÚ podle normy ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod. 
Pro přezkoumání hodnocení povodňových rizik v rámci druhého plánovacího cyklu podle Směrnice 2007/60/ES již byla k dispozici 5. hodnotící zpráva IPCC (2014) a další studie, např. Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR (Centrum pro životní prostředí a hodnocení krajiny, listopad 2015) a její aktualizace, kterou provedl Český hydrometeorologický ústav v roce 2019. 
V podmínkách ČR není možný vliv očekávaných klimatických změn na výskyt a intenzitu povodní doposud zcela objasněn a kvantifikován. Klimatické modely podle různých scénářů predikují očekávané změny dlouhodobých charakteristik teploty vzduchu, avšak již daleko méně průkazně očekávané změny charakteristik srážek. Obecný nárůst ročních srážkových úhrnů je očekáván v severní Evropě, pokles srážek naopak v jižní Evropě. Naše území se nachází v pásmu mezi těmito oblastmi a predikce možné změny ročních srážek se zde pohybují kolem nuly, případně se uvádí mírný nárůst nebo pokles podle různých modelů. Relativní shoda je v očekávané změně sezónního rozdělení srážek, kdy se očekává určitý nárůst srážek v zimě a úbytek srážek v létě. 
Možná změna povodňového režimu by však musela vycházet ze změny režimu extrémních srážek, ať už vícedenních regionálních, nebo lokálních a krátkodobých. V tomto směru se sice často v různých materiálech objevují úvahy o očekávaném nárůstu extrémních srážek a povodní, tyto však nejsou doloženy a kvantifikovány konkrétními výpočty.
V případě výskytu povodní z tání sněhu mohou v budoucnu působit dva protichůdné faktory, nárůst zimních (sněhových) srážek na straně jedné a teplejší zimy s méně příznivými podmínkami pro akumulaci sněhu na straně druhé. Současné zimy jsou pravidelně přerušovány jedním či více obdobími oblevy, kdy sněhová pokrývka z nižších poloh mizí. Velké povodně z tání sněhu, které se vyskytovaly zhruba do poloviny minulého století, jsou tak již daleko méně pravděpodobné. V posledním období byly významné jarní povodně zaznamenány v roce 2000 v povodí Jizery a horního Labe a v roce 2006.
Dostupné výsledky studijních prací v oblasti možných vlivů změny klimatu na budoucí povodňový režim dokládají, že pro odhad změn povodňového režimu je klíčový vývoj režimu srážek z hlediska jejich celkového úhrnu i změn jejich časového rozložení a intenzity. Právě v tomto parametru jsou výstupy klimatických modelů velmi nejisté a mění se mezi generacemi scénářů. Z uvedených důvodů je rozhodování o možných adaptačních opatřeních v reakci na změnu klimatu v případě rizika povodní rozhodováním v podmínkách tzv. „hluboké nejistoty“ (deep uncertainty), pro něž je vhodnějším nástrojem než shoda na předpokladu budoucího vývoje shoda na řešení.
Přívalové srážky se mohou vyskytnout v ČR prakticky kdekoli. Proto pro orientační vymezení lokalit, kde mohou přívalové srážky mít obzvláště nepříznivé důsledky pro zastavěná území, byly identifikovány tzv. kritické body, přispívající plochy a dráhy soustředěného odtoku jakožto charakteristiky projevů povodní z přívalových srážek mimo koryta vodních toků. Zpracování provedl Výzkumný ústav vodohospodářství T. G. Masaryka, v. v. i. vlastní metodou pro celé území ČR. Na území ČR bylo takto vymezeno celkem 524 kritických bodů, tj. urbanizovaných lokalit, které jsou vystaveny významnému nebezpečí povodní z přívalových srážek (viz mapa níže). Prostorová lokalizace kritických bodů je využívána při tvorbě povodňových a krizových plánů a při návrhu dalších opatření. Výstupy pořízené podle navrženého postupu, tj. metodou kritických bodů, slouží také jako jedna ze vstupních informací pro zpracovatele územně plánovacích dokumentací a pozemkových úprav.
Obrázek 3 Urbanizovaná území vystavená významnému nebezpečí povodní z přívalových srážek

Zdroj: Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe pro období 2021 – 2027

Ochrana bezpečnosti lidí i majetku před povodněmi by měla být založena především na systematické prevenci před povodněmi.
Preventivní opatření ochrany před povodněmi
Nejefektivnější formou ochrany před povodněmi jsou preventivní opatření. Mezi hlavní zásady prevence před povodněmi, které byly formulovány ve Strategii ochrany před povodněmi na území ČR a dalších dokumentech, patří zejména:
· Omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika.
· Zajišťovat efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření na základě kvalitních podkladů a optimalizace variant koncepcí řešení povodňové ochrany s uplatňováním rizikové analýzy, analýzy nákladů a užitků.
· Při návrhu preventivních protipovodňových opatření hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině i v urbanizovaném území zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření ovlivňujících průtoky a objemy povodňových vln.
· Používat takové způsoby hospodaření na zemědělské a lesní půdě, aby nedocházelo ke zhoršování retenční schopnosti půdy a negativnímu ovlivňování vodního režimu v krajině; k tomu je nezbytné připravit a zavést odpovídající ekonomické nástroje.
· Zlepšovat technický stav vodních děl a jejich provoz s ohledem na zvýšení jejich bezpečnosti za povodní.
Do oblasti prevence patří i přípravná opatření, vedoucí ke zvýšení efektivity operativních opatření, která se provádějí v době nebezpečí povodní a za povodní podle povodňových plánů. Sem patří organizační a technická příprava povodňové služby, příprava a vybavení složek integrovaného záchranného systému (IZS), příprava hlásné a předpovědní služby a systémů pro informování obyvatelstva, školení a výcvik pracovníků povodňových a krizových orgánů a složek IZS, a v neposlední osvětové akce pro obyvatelstvo a lidi pracující v oblastech se zvýšeným povodňovým rizikem.
Na zabezpečení realizace preventivních opatření ke snížení škodlivých účinků povodní se musí podílet vlastníci a správci nemovitostí, což mohou být rovněž organizace na úrovni regionu, obcí anebo občané. Efektivní preventivní opatření je nutné uplatňovat systémově v ucelených (hydrologických) povodích a s ohledem na provázání vlivů jednotlivých opatření podél vodních toků. S ohledem na charakter území a geografickou polohu České republiky je nezbytné řešit ochranu před povodněmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích řek přesahujících hranice státu. Vzhledem k finanční náročnosti je zabezpečení účinné ochrany před povodněmi víceletý proces, kdy prioritou státního zájmu je podpora prevence oproti úhradě nákladů za škody způsobované povodněmi.
Povodňový informační systém České republikyJako podpora pro komunikační, koordinační a rozhodovací činnosti na všech organizačních úrovních, které jsou ze zákona povinny řešit povodňovou situaci, slouží Povodňový informační systém (POVIS). Poskytuje zainteresovaným složkám veřejné správy a veřejnosti všechny relevantní informace týkající se ochrany před povodněmi (mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik, plány pro zvládání povodňových rizik, digitální povodňové plány, vyhodnocení proběhlých povodní, informace o seminářích a školeních atd.). Systém POVIS představuje centrální systém evidence vybraných dat, umožňující sdílení těchto dat v jednotlivých úrovních povodňových orgánů. 
POVIS obsahuje také několik samostatných modulů sloužících pro ukládání a prezentaci aktuálních informací v průběhu povodní. Jedním ze základních modulů jsou digitální povodňové plány (dPP), které jsou propojeny na všech úrovních od dPP obce až po dPP ČR. Zajišťuje přímý přístup k informacím podřízených povodňových plánů a umožňuje na všech úrovních zastupitelnost činnosti podřízené povodňové komise.

Proces plánování v oblasti vod probíhá v šestiletých cyklech. Jsou pořizovány dva typy plánovacích dokumentů:
· plánovací dokumenty podle Směrnice 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice), které jsou přezkoumány a aktualizovány již ve třetím plánovacím cyklu,
· plánovací dokumenty podle Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Povodňová směrnice), které jsou nově přezkoumány a aktualizovány ve druhém plánovacím cyklu.
Oba druhy plánů se pořizují na mezinárodní úrovni pro mezinárodní oblasti povodí a na národní úrovni pro národní části povodí. Plány podle Rámcové směrnice se pořizují ještě na úrovni dílčích povodí. Následující tabulka ukazuje strukturu plánovacích dokumentů v oblasti protipovodňové ochrany dle Směrnic EU.
Tabulka 2 Struktura plánovacích dokumentů v oblasti povodňové ochrany
	Rámcová směrnice 2000/60/ES 
	Povodňová směrnice 2007/60/ES 

	úroveň A – mezinárodní plány

	Mezinárodní plán oblasti povodí Labe 
Mezinárodní plán oblasti povodí Odry 
Mezinárodní plán oblasti povodí Dunaje 
	Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Labe 
Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Odry 
Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Dunaje 

	úroveň B – národní plány

	Národní plán povodí Labe 
Národní plán povodí Odry 
Národní plán povodí Dunaje 
	Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe 
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Odry 
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje 

	úroveň C – plány povodí

	Plán dílčího povodí Horního a Středního Labe
Plán dílčího povodí Horní Vltavy
Plán dílčího povodí Berounky
Plán dílčího povodí Dolní Vltavy
Plán dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe
Plán dílčího povodí Horní Odry
Plán dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu
Plán dílčího povodí Dyje
Plán dílčího povodí ostatních přítoků Dunaje
Plány dílčích povodí obsahují dokumentace oblastí s významnými povodňovými riziky (kromě dílčího povodí ostatních přítoků Dunaje)

Plány pro zvládání povodňových rizik se zabývají pouze oblastmi s významnými povodňovými riziky. Plány dílčích povodí se věnují ostatním územím, které nebyly vymezeny jako oblasti s významnými povodňovými riziky.
Plány pro zvládání povodňových rizik jsou spolu s plány povodí součástí procesu plánování v oblasti vod a jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení. Zpracování Plánů pro zvládání povodňových rizik je jeden z požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES, tzv. Povodňové směrnice. Tato Povodňová směrnice zavádí postupy a formy vyhodnocování povodňového nebezpečí a povodňových rizik pro vybraná území a zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik v šestiletém cyklu shodném s plánovacím cyklem plánů povodí.
Programy financování protipovodňových opatřeníK podpoře realizace protipovodňových opatření slouží Operační program životní prostředí, který je prostřednictvím Státního fondu životního prostředí v působnosti Ministerstva životního prostředí. Tento program byl v období 2014-2020 zaměřen zejména na zajištění povodňové ochrany intravilánu, preventivní protipovodňová opatření (zpracování záplavových území a map povodňového rizika, povodňové plány, lokální výstražné systémy) a na podporu realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření a zvýšení retenční schopnosti krajiny. Pro období 2021 až 2027 je problematika povodňové ochrany zahrnuta do tematické oblasti adaptace na změnu klimatu spolu s problematikou sucha.
K podpoře realizace preventivních protipovodňových opatření slouží dále několik dotačních programů v působnosti Ministerstva zemědělství. Jedná se o programy:
· „Podpora prevence před povodněmi IV“ pro období 2019 – 2024 - cílem je realizace technických protipovodňových opatření, a to především efektivních preventivních protipovodňových opatření v záplavových územích s upřednostněním opatření směřující ke zvýšení retence, tedy realizace řízených rozlivů povodní, budování poldrů a vodních nádrží s retenčními prostory. Program byl zacílen na opatření v oblastech s potenciálně významným povodňovým rizikem vymezených podle tzv. povodňové směrnice 2007/60/ES. 
· Cílem programu 129 380 „Podpora retence vody v krajině – rybníky a vodní nádrže – 2. etapa“ je zadržení vody v krajině, posílení protipovodňových funkcí rybníků a zvýšení jejich bezpečnosti. V rámci programu 129 380 je podporována výstavba nových, obnova zaniklých či rekonstrukce stávajících rybníků větších než 2 ha, dále také odbahnění značně zanesených rybníků o výměře 2–30 ha. Doba trvání programu 129 380 podle schválené dokumentace je v rozmezí let 2024–2028.
· "Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích – 2. etapa" pro období 2020 – 2024 - cílí na výrazné zlepšení technického stavu drobných vodních toků a malých vodních nádrží, které podpoří vodní režim krajiny, posílí retenci vody v krajině a zvětší bezpečnost při zvýšených průtocích.
Programy financování odstraňování povodňových škodMinisterstvo zemědělství administruje a spravuje následující programy zaměřené na odstraňování povodňových škod: 
· „Podpora odstraňování povodňových škod na infrastruktuře vodovodů a kanalizací II“, který navazuje na již ukončený program 129 140. Tento program je připraven reagovat na případnou nutnost rychlého řešení následků poškození, případně i zničení vodohospodářské infrastruktury vodovodů a kanalizací v důsledku živelné události. V roce 2023 nebyla poskytnuta žádná podpora na odstraňování povodňových škod na infrastruktuře vodovodů a kanalizací.
· „Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku III“, který byl spuštěn v roce 2021. Jeho cílem je zajištovat nápravu povodňových škod na korytech vodních toků včetně souvisejících objektů, vodních dílech a břehových porostech ve vlastnictví státu, poškozených extrémním namáháním v průběhu povodní a provedení účelných stabilizačních staveb, zajišťující trvalou funkčnost koryt vodních toků a souvisejících objektů a zařízení v místech poruch. V roce 2023 z tohoto programu byly podpořeny celkem tři akce v celkové výši 14,4 mil. Kč.
· „Odstranění povodňových škod na rybnících a vodních nádržích“ pro případ povodňových škod. Vzhledem k tomu, že v roce 2023 nedošlo k významným povodním, nebyl program aktivován a nebyla z něj poskytnuta žádná podpora.
Plány pro zvládání povodňových rizikV současné době existuje legislativní i faktická dualita pro stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi – restrikce jsou stanoveny jak ve vodním zákoně v § 67 odst. 1 pro aktivní zóny záplavových území, resp. v § 67 odst. 3 pro zbytek záplavového území, tak v opatření obecné povahy, kterým se vydává příslušný plán pro zvládání povodňových rizik, který zavádí určitá omezení pro umísťování a povolování staveb a jiných aktivit pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení podle map povodňového ohrožení. Důsledky této duality se projevují pouze v oblastech s významným povodňovým rizikem, kde platí zároveň vyhlášené záplavové území včetně aktivní zóny a příslušný plán pro zvládání povodňových rizik pro období 2021–2027, resp. opatření obecné povahy, kterým se tento plán vydává.
Ke 30. 9. 2023 bylo v České republice stanoveno záplavové území pro 16 524 km úseků vodních toků, aktivní zóny záplavových území jsou stanoveny „jen“ na 13 931 km. Plány pro zvládání povodňových rizik jsou stanoveny pouze pro zhruba čtvrtinu nejohroženějších oblastí. Pro období 2021–2027 je délka těchto úseků vodních toků cca 2 600 km (viz tab. níže) (pro cca 200 km z nich ještě není stanovena aktivní zóna záplavového území např. Olomouc, Plzeň - Skvrňany).
Tabulka 3 Počty stanovených záplavových území a jejich délka
	Rok
	Počet stanovených ZÚ v daném roce
	Počet stanovených ZÚ celkem
	Délka stanovených ZÚ v daném roce (km)
	Délka stanovených ZÚ
 celkem za sledované období (km)

	2020*
	31
	31
	252,5
	252,5

	2021
	59
	90
	786,4
	1 038,9

	2022
	79
	169
	767,9
	1 806,8

	2023
	66
	235
	679,8
	2 486,6

	2024
	15
	250
	157,5
	2 644,1


* Rok 2020 je 1. rok po zveřejnění map povodňových nebezpečí a povodňových rizik (zveřejněny k 22. 12.2019), takže relevantnější údaje jsou od roku 2021, kdy též byl už dokončen metodický pokyn k nové vyhlášce 79/2018 Sb.

Jako podklad pro stanovení záplavového území slouží mapy povodňového ohrožení: 
· Mapy povodňového nebezpečí zobrazují tři základní charakteristiky povodně, a to rozsah rozlivu, hloubky zaplavení a rychlosti proudění pro zvolené povodňové scénáře (standardně pro doby opakování 5, 20, 100 a 500 let). 
· Mapa rozsahu povodně zobrazuje linie rozlivu pro všechny scénáře současně 
· Mapy hloubek jsou vytvořeny samostatně pro každý scénář povodňového nebezpečí. To znamená, že pro jedno území jsou standardně zhotovovány čtyři mapy hloubek (pro povodňové scénáře Q5, Q20, Q100, Q500). 
· Mapy rychlostí jsou rovněž vytvořeny samostatně pro každý ze standardních scénářů povodňového nebezpečí. 
Z výše uvedeného popisu map povodňového nebezpečí vyplývá, že pro každé území je k dispozici celkem pět až devět map (podle dimenze použitého hydrodynamického modelu). Hodnocení ohrožení a povodňových rizik ve vymezených oblastech je provedeno pomocí tzv. metody matice rizika, která integruje informace z map povodňového nebezpečí, zpracovaných pro různé povodňové scénáře. Tím vzniká výsledná mapa povodňového ohrožení. Povodňové ohrožení se stanovuje plošně pro celé zaplavované území bez ohledu na to, jaká aktivita se v něm nachází. Míra ohrožení vychází z hodnot intenzity povodně pro jednotlivé scénáře povodňového nebezpečí. Čtyři definované kategorie míry ohrožení jsou v mapě zobrazeny jako různobarevné plochy (obr. níže). Členění území podle míry povodňového ohrožení umožňuje posoudit vhodnost stávajícího nebo budoucího funkčního využití ploch a doporučit omezení případných aktivit na plochách v zaplavovaném území s vyšší mírou povodňového ohrožení a je tak vstupem do územního plánování a povolování staveb.
Hodnocení povodňového rizika spočívá v propojení informací o míře povodňového ohrožení a míře zranitelnosti území, resp. odolnosti objektů a aktivit v tomto území vůči povodním. Základním podkladem pro stanovení zranitelnosti jsou informace o způsobu využití území z územně plánovací dokumentace (ÚPD).
K sestavení mapy povodňového rizika byly definovány kategorie zranitelnosti uvedené v tab. níže a k nim přiřazeny přijatelné úrovně povodňového ohrožení. Mapy povodňového rizika zobrazují plochy jednotlivých kategorií využití území, u kterých je překročena míra přijatelného ohrožení.
Tabulka 4 Kategorie funkčního využití území a jejich úrovně povodňového ohrožení

Obrázek 4 Výřez mapy povodňového ohrožení

Zdroj: Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe pro období 2021–2027

Na mapách povodňového rizika jsou dále zobrazeny tzv. citlivé objekty, kterým je třeba v rámci posuzování míry přijatelného rizika věnovat zvýšenou pozornost. Citlivé objekty jsou objekty se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci (školy, nemocnice), objekty infrastruktury zajišťující základní funkce území, potencionální zdroje znečištění, objekty integrovaného záchranného systému a objekty nemovitých kulturních památek. Citlivé objekty jsou znázorňovány pomocí jednoduchých geometrických bodových značek v sytých barvách umístěných v ploše odpovídající kategorii zranitelnosti území.

Obrázek 5 Mapa povodňových rizik se zobrazenými citlivými objekty


Informace, které lze z map získat jsou základním podkladem pro realizaci opatření nestrukturální povahy, zejména pro pořízení nebo aktualizaci povodňových plánů a uplatnění povodňové prevence v územních plánech obcí. Znalosti o hloubce a rychlosti vody umožňují optimálně zvolit a dimenzovat opatření k zabezpečení objektů a aktivit v zaplavované oblasti. Výsledky map povodňového nebezpečí a povodňových rizik se využívají také pro první výběr a návrh konkrétních (stavebních) opatření pro ochranu před povodněmi, i když v těchto případech se vždy provádí ještě podrobné šetření a analýza ekonomické efektivnosti zvoleného řešení.
Obsah map povodňového nebezpečí a povodňových rizik při současném zohlednění cílů pro období platnosti plánů pro zvládání povodňových rizik je základem pro stanovení zásad pro umisťování a povolování staveb a činností a při tvorbě územně plánovací dokumentace pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení:
I. Vysoké ohrožení (červená barva) 
V této zóně není vhodné povolovat, umísťovat a provádět stavby s výjimkou staveb uvedených v § 67 odst. 1 vodního zákona, povolovat a rozšiřovat stávající zástavbu, ve které se zdržují lidé (stavby pro bydlení, objekty poskytující vzdělávání, sociální a zdravotní služby apod.), zvířata (zemědělské chovy, ZOO, útulky apod.) nebo dochází k manipulaci se závadnými látkami ve větším rozsahu (§ 39 odst. 4 vodního zákona a vyhláška č. 450/2015 Sb.). 
Při změně stávající zástavby a pro novou výstavbu je třeba vždy posoudit nutnost provedení opatření na ochranu před povodněmi, která zajistí odpovídající snížení potenciálních povodňových škod. U lokalit, které jsou chráněny mobilními zábranami (mobilní zábrany, jejichž návrhovým parametrem je hladina při povodni s dobou opakování 100 let), je výstavba možná s omezeními platnými pro nízké ohrožení a s tím, že povodňový plán bude obsahovat nezbytné úkony pro zmírnění následků povodně. Umísťované a povolované stavby a činnosti zároveň nesmí zhoršit odtokové poměry. 
V územně plánovací dokumentaci se doporučuje nevymezovat zastavitelné plochy a nepřipouštět využití pro výstavbu s výjimkami podle § 67 odst. 1 vodního zákona. Na izolovaných plochách (§ 6 odst. 3 vyhlášky č. 79/2018 Sb.) se doporučuje připouštět jen takové využití, které nemůže generovat významné povodňové škody; zastavitelné plochy vymezovat jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech, např. z důvodu převažujícího veřejného zájmu na dlouhodobém uchování stávající zástavby, nebo pokud není jiné vhodnější území pro stavební rozvoj obce. V lokalitách chráněných mobilními zábranami (mobilní zábrany, jejichž návrhovým parametrem je hladina při povodni s dobou opakování 100 let) se doporučuje zastavitelné plochy nad rámec plošného rozsahu již dříve vymezených zastavitelných ploch vymezovat a využití pro citlivé objekty připouštět jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Citlivé objekty jsou objekty se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami (školy, nemocnice, objekty sociálních služeb, potenciální zdroje znečištění, objekty integrovaného záchranného systému apod.).
II. Střední ohrožení (modrá barva) 
Nová výstavba je možná s omezeními, a to na základě podrobného posouzení nezbytnosti účelu stavby, a na základě posouzení dle map povodňového nebezpečí s přihlédnutím k parametrům daným v ustanovení § 6 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 79/2018 Sb. V rámci povolování výstavby je třeba vyhodnotit potřebu opatření na ochranu před povodněmi s ohledem na předpokládanou výši povodňových škod, opatření k evakuaci obyvatel, aj. Nevhodná je výstavba citlivých objektů. 
U stávajících citlivých objektů je třeba řešit opatření na ochranu před povodněmi a přijmout speciální opatření, např. traumatologický plán ve smyslu krizového řízení. Umísťované a povolované stavby a činnosti nesmí zhoršit odtokové poměry. 
V územně plánovací dokumentaci se doporučuje připouštět jen takové využití, které nemůže generovat významné povodňové škody; zastavitelné plochy vymezovat jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech, např. z důvodu převažujícího veřejného zájmu na dlouhodobém uchování stávající zástavby, nebo pokud není jiné vhodnější území pro stavební rozvoj obce. Na izolovaných plochách (§ 6 odst. 3 vyhlášky č. 79/2018 Sb.) a v lokalitách chráněných mobilními zábranami (mobilní zábrany, jejichž návrhovým parametrem je hladina při povodni s dobou opakování 100 let) se doporučuje zastavitelné plochy nad rámec plošného rozsahu již dříve vymezených zastavitelných ploch vymezovat a využití pro citlivé objekty připouštět jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.
III. Nízké ohrožení (oranžová barva) 
Výstavba je možná. Nevhodná je výstavba citlivých objektů. U stávajících citlivých objektů je třeba řešit opatření na ochranu před povodněmi a přijmout speciální opatření, např. traumatologický plán ve smyslu krizového řízení. Umísťované a povolované stavby a činnosti nesmí zhoršit odtokové poměry. 
V územně plánovací dokumentaci se doporučuje zastavitelné plochy nad rámec plošného rozsahu již dříve vymezených zastavitelných ploch vymezovat a využití pro citlivé objekty připouštět jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.
IV. Zbytkové ohrožení (Reziduální) (žlutá barva) 
U citlivých objektů je třeba řešit opatření na ochranu před povodněmi. Pro citlivé objekty je třeba posoudit nutnost přijetí speciálních opatření, např. traumatologický plán ve smyslu krizového řízení. 
Je důrazně doporučeno informovat v rámci povolovacího řízení investora/žadatele o souvisejících rizicích umístění záměru v území zařazeném z hlediska povodňového ohrožení jako zbytkové. 
V územně plánovací dokumentaci nejsou vyžadována specifická omezení.

Na základě map povodňového nebezpečí a ohrožení zpracovávají správci vodních toků (správci povodí) návrh záplavových území a aktivní zóny záplavových území a vodoprávní úřady poté záplavová území i jejich aktivní zóny stanovují opatřením obecné povahy. 
Závěry vyvozené z map povodňového nebezpečí a povodňových rizik a seznamy navrhovaných konkrétních a obecných opatření uvedené v Plánech pro zvládání povodňových rizik jsou závazné pro vymezování ploch v územně plánovací dokumentaci v závislosti na míře povodňového ohrožení. Doporučení pro územní plánování by měla být zohledněna zejména projektanty a pořizovateli územních plánů a ti by se neměly při vymezování ploch a nastavení jejich regulace od těchto zásad odchýlit. 
Správní orgány mají tyto dokumenty využívat při své činnosti, zejména pak při vydávání správních aktů, kdy plány poskytují podklad mj. pro jejich odůvodnění, které musí být vždy individuálně přizpůsobené konkrétní situaci. § 67 vodního zákona specifikuje omezení v záplavových územích.

Níže je uveden přehled rozsahu ploch dotčených povodňovým nebezpečím a ploch v riziku, včetně jejich funkčního využití, a dále počet obyvatel dotčených povodňovým nebezpečím dle Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2021–2027.
Následující tabulky ukazují rozsah zastavěných a zastavitelných ploch (dle současných ÚPD), které jsou dotčeny povodňovým nebezpečím podle jednotlivých pravděpodobností výskytu, a rozsah ploch v riziku.
Tabulka 5 Rozsah ploch dotčených povodňovým nebezpečím a ploch v riziku u jednotlivých povodí

V povodí Labe je v intravilánu obcí dotčeno celkem 109 km2 ploch povodní se střední pravděpodobností výskytu (Q100), přičemž 69 km2 ploch je v riziku. V povodí Dunaje je v intravilánu obcí dotčeno celkem 88,3 km2 ploch povodňovým nebezpečím se střední pravděpodobností výskytu (Q100), přičemž 45,3 km2 ploch je v riziku. V povodí Odry (včetně Lužické Nisy) je v intravilánu obcí dotčeno necelých 70 km2 ploch povodňovým nebezpečím se střední pravděpodobností výskytu (Q100), přičemž 8,0 km2 ploch je v riziku.

V tabulkách níže je uveden počet obyvatel dotčených povodňovým nebezpečím podle jednotlivých pravděpodobností výskytu a počet obyvatel v plochách v riziku. 
Tabulka 6 Počty obyvatel dotčených povodňovým nebezpečím a počty obyvatel v plochách v riziku u jednotlivých povodí

V povodí Labe je ve vymezených oblastech s významným povodňovým rizikem dotčeno celkem 120,5 tisíc obyvatel povodní se střední pravděpodobností výskytu (Q100), což je 2,9 % obyvatel žijících v těchto oblastech. V plochách v riziku trvale bydlí 49,5 tisíc obyvatel, tj. 1,2 %. V povodí Dunaje je ve vymezených oblastech s významným povodňovým rizikem dotčeno celkem 114,4 tisíc obyvatel povodňovým nebezpečím se střední pravděpodobností výskytu (Q100), což je 7,8 % obyvatel žijících v těchto oblastech. V plochách v riziku trvale bydlí 56,6 tisíc obyvatel, tj. 3,83 %. V povodí Odry (včetně Lužické Nisy) je ve vymezených oblastech s významným povodňovým rizikem dotčeno celkem 28,9 tisíc obyvatel povodňovým nebezpečím se střední pravděpodobností výskytu (Q100), což je 3,3 % obyvatel žijících v těchto oblastech. V plochách v riziku trvale bydlí 12,8 tisíc obyvatel, tj. 1,5 %.
V České republice je od roku 2009 pravidelně každých 6 let prováděna analýza, která je podkladem pro předběžné vyhodnocení povodňových rizik a slouží jako podklad pro vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem nebo jejich aktualizaci. Poslední vyhodnocení proběhlo k roku 2022 a ukázalo, že zhruba necelých 5 % ze všech obyvatel žijících v České republice je dotčeno rozlivem Q100. Toto číslo se výrazně dlouhodobě nemění.
Tabulka 7 Procentuální zastoupení obyvatel dotčených rozlivem Q100 ve sledovaných letech od roku 2009 do roku 2022

Tabulka 8 Počet obyvatel dotčených povodňovým nebezpečím a procentuální zastoupení v roce 2016 a 2022

Vyhodnocení provedené v oblastech s významným povodňovým rizikem ukázalo, že mezi léty 2016 a 2022 došlo k poklesu počtu obyvatel žijících v rozlivu Q100 pouze o 0,07 %.  Tento téměř zanedbatelný pokles je dán jednak pomalou implementací protipovodňových opatření a jednak nepromítnutím změny rozlivů po provedených opatřeních zpět do map povodňového nebezpečí, resp. záplavových území.
To dokládá i zpráva NKÚ „Kontrolní závěr z kontrolní akce 19/04 Podpora protipovodňových opatření“, kdy byla provedena kontrola u MŽP, MZe a čtyř státních podniků povodí. Podle této zprávy nejsou vytvářeny předpoklady pro předcházení vzniku povodní a minimalizaci jejich škod dle požadavků koncepčních a strategických dokumentů. Hlavní příčiny shledává NKÚ ve zpoždění realizace protipovodňových opatření, v malém rozsahu prosazování přírodě blízkých opatření a v realizaci výstavby v aktivních zónách záplavového území.
Vodním zákonem je zakázáno umísťovat, povolovat a provádět stavby ve vymezených aktivních zónách záplavových území s cílem nezvyšovat počet ohrožených osob a hodnotu ohroženého majetku v rizikových oblastech, přesto stále dochází k realizaci výstavby v těchto oblastech. Důvodem je, že na některých úsecích vodních toků v oblastech s významným povodňovým rizikem nejsou dosud stanovena záplavová území nebo nejsou stanoveny jejich aktivní zóny. 
Následující tabulka ukazuje rozsah ploch v nepřijatelném riziku a jejich využití a nové plochy.
Tabulka 9 Rozsah ploch v nepřijatelném riziku v členění podle jednotlivých kategorií funkčního využití území
	Povodí
	Kategorie funkčního využití území
	Plochy v nepřijatelném riziku (v km2)

	
	
	Současný stav
	Návrhové plochy
	Výhledové plochy

	Labe, Odra, Dunaj
	Bydlení
	27,859
	4,96
	0,348

	
	Výrobní plochy a sklady
	22,809
	5,701
	0,606

	
	Rekreace a sport
	23,895
	4,838
	0,156

	
	Smíšené plochy
	16,261
	3,075
	0,232

	
	Občanská vybavenost
	7,848
	2,911
	0,053

	
	Dopravní infrastruktura
	4,754
	2,837
	0,127

	
	Technická infrastruktura
	4,44
	1,376
	0,335

	
	Celkem
	107,866
	25,698
	1,857

	Z toho:
	 Labe
	62,85
	14,142
	0,654

	
	 Dunaj
	34,611
	10,29
	0,823

	
	 Odra
	10,231
	1,267
	0,38

Nejčastěji zastoupenou kategorií funkčního využití území v nepřijatelném riziku povodňového ohrožení jsou plochy pro bydlení (25,8 %), plochy pro rekreaci a sport (22,1 %) a výrobní a skladovací plochy (21,1 %), které společně tvoří 69 % všech ploch v nepřijatelném riziku povodňového ohrožení. Z údajů uvedených v Plánech pro zvládání povodňových rizik vyplývá, že pokud územní samosprávné celky nepřehodnotí současné záměry využívat v budoucnu území v oblastech s významným povodňovým rizikem (uvedené v územně plánovacích dokumentacích), lze očekávat rozšíření ploch v nepřijatelném riziku povodňového ohrožení zhruba o 25,5 %.
Ve zprávě NKÚ „Kontrolní závěr z kontrolní akce 19/04 Podpora protipovodňových opatření“ je dále uvedeno, že na základě informací předložených kontrolovanými státními podniky povodí bylo zjištěno, že minimálně ve čtyřech obcích s nepřijatelným povodňovým rizikem v územní působnosti Povodí Labe nebyla do ukončení kontroly stanovena záplavová území včetně aktivních zón a v 36 obcích s nepřijatelným povodňovým rizikem v územní působnosti Povodí Moravy jsou sice stanovena záplavová území, ale dosud v nich nejsou vymezeny aktivní zóny, které by omezovaly povolování nové výstavby.
NKÚ zjistil, že 99 % záplavových území v územní působnosti kontrolovaných státních podniků je stanoveno dle dříve platných právních předpisů, v důsledku čehož současná záplavová území a jejich aktivní zóny zatím nemusí splňovat požadavky na stanovení aktivních zón záplavových území dle aktuálně účinné právní úpravy vycházející nově ze zpracovaných map povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení. Kontrolované státní podniky povodí v rámci svých kompetencí průběžně předkládají příslušným vodoprávním úřadům návrhy na vymezení či aktualizace záplavových území.
NKÚ dále zjistil, že v aktivních zónách záplavových území dochází nadále k nové výstavbě. NKÚ se zaměřil mimo jiné i na kontrolu stanovisek, která byla vydána ke stavebním záměrům kontrolovanými státními podniky povodí (jakožto správci povodí) na základě vodního zákona a týkala se staveb dokončených v letech 2015 až 2018. Pro účely výběru kontrolního vzorku NKÚ zpracoval Analýzu záplavových území. Analýza vycházela z údajů uvedených v Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) ve stavu k 1. 6. 2019, zejména z informací o stavebních objektech. Geoprostorová data určující záplavová území a aktivní zóny byla převzata z POVIS ve stavu k 30. 3. 2019 (použita vrstva pro aktivní zóny). 
Kontrolou bylo zjištěno, že v aktivních zónách záplavových území stále dochází k nové výstavbě, čímž se zvyšuje počet ohrožených osob i hodnota majetku v oblastech s nepřijatelným rizikem povodňového ohrožení. Prověřením případů 40 staveb dokončených v letech 2015–2018, které se dle analýzy NKÚ nacházejí v aktivních zónách záplavových území, byly zjištěny tyto skutečnosti:
· V 9 případech (22,5 %) staveb situovaných zcela nebo částečně v aktivní zóně záplavového území nebyl správce povodí požádán o stanovisko k danému stavebnímu záměru a stavby byly v aktivních zónách záplavových území realizovány.
· Ve 3 případech (7,5 %) byly stavby realizovány navzdory nesouhlasu či nedoporučujícímu stanovisku správce povodí.
· Ve 2 případech (5 %) správce povodí pouze upozornil na skutečnost, že posuzovaný záměr situuje stavbu do aktivní zóny záplavového území či do území s vysokým nebo středním povodňovým rizikem, avšak výslovně neuvedl nedoporučující stanovisko.
· V 1 případě (2,5 %) se stavba v současné době nachází v aktivní zóně záplavového území, avšak u správce povodí nelze dohledat, zda v době vydání stanoviska situoval záměr stavbu do stanovené aktivní zóny záplavového území, neboť v době vydání stanoviska nebyla kontrolovaná osoba správcem příslušného vodního toku.
· Ve 4 případech (10 %) investor doložil, že se nový objekt bude nacházet nad hladinou n-letého průtoku rozhodného pro stanovenou aktivní zónu záplavového území.
· Ve 4 případech (10 %) se jednalo o rekonstrukci či jinou stavební úpravu již existující stavby v původním půdorysu, čímž došlo ke zvýšení hodnoty majetku v aktivních zónách záplavových území.
· V 6 případech (15 %) byla stavba realizována mimo aktivní zónu záplavového území vymezenou opatřením obecné povahy, avšak dle údajů v POVIS se stavby nacházejí v aktivních zónách záplavových území.
· V 11 případech (27,5 %) nebylo v době vydání stanoviska správce povodí záplavové území včetně aktivní zóny stanoveno, z toho v 9 případech bylo záplavové území včetně aktivní zóny v době po vydání stanoviska správce povodí stanoveno a ve 2 případech do ukončení kontroly stanoveno nebylo, avšak dle údajů v POVIS se stavby nacházejí v aktivní zóně.
Dle provedené konzultace s vybranými správci povodí není v aktivní zóně záplavových území nová výstavba povolována a správci povodí vydávají zamítavé stanovisko ke stavebním záměrům. Problémem je ovšem, pokud byla nová výstavba povolena v době před stanovením aktivní zóny záplavového území, protože v případě vydaného povolení ke stavebnímu záměru již není možné tuto výstavbu zarazit.

Dualita nástrojů pro ochranu před povodněmiDefinice problému č. 1 – dualita nástrojů pro ochranu před povodněmi
Problematika povodní je upravena v hlavě IX vodního zákona (Ochrana před povodněmi) a dále ve vyhlášce č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace. V současné době existuje legislativní i faktická dualita pro stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi – restrikce jsou stanoveny jak ve vodním zákoně v § 67 odst. 1 pro aktivní zóny záplavových území (dále jen „AZZÚ“), resp. v § 67 odst. 3 pro zbytek záplavového území (dále jen „ZÚ“), tak v opatření obecné povahy, kterým se vydává příslušný plán pro zvládání povodňových rizik, který zavádí určitá omezení výstavby a jiných aktivit pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení podle map povodňového ohrožení. Důsledky této duality se projevují pouze v oblastech s významným povodňovým rizikem, kde platí zároveň vyhlášené ZÚ včetně aktivní zóny a příslušný plán pro zvládání povodňových rizik pro období 2021–2027, resp. opatření obecné povahy, kterým se tento plán vydává - tj. na cca 2 700 km toků (pro cca 200 km z nich ještě není stanovena AZZÚ, např. Olomouc, Plzeň - Škvrňaty). Ke 30. 9. 2023 bylo v České republice stanoveno ZÚ pro 16 524 km úseků vodních toků, AZZÚ je stanovena „jen“ na 13 931 km.
Zavedení map pro zvládání povodňových ohrožení a povodňových rizik způsobuje dvojkolejnost k přístupu k opatřením v zaplavovaných (inundačních) územích. Platí tu omezení v aktivních zónách záplavových území dle § 67 vodního zákona a dále by se dalo říci omezení vyplývající z vydaných souhlasů k záměrům v záplavových územích dle § 17 vodního zákona, a na druhu stranu je tu dle map pro zvládání povodňového ohrožení a povodňových rizik navrhováno obdobné. Tyto mapy rozdělují inundační území do jednotlivých zón podle míry rizika ohrožení a podle toho jsou odstupňována jednotlivá omezení v inundačním území (obdobně jako aktivní zóna a záplavová území pro jednotlivé doby opakování), která však nejsou zakotvena v žádném zákoně. 
Plány pro zvládání povodňových rizik jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro uzemní plánování a vodoprávní řízení, dle § 23 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Opatření obecné povahy, kterým se podle § 25 odst. 5 vydává Plán pro zvládání povodňových rizik, konkretizuje výše uvedenou již existující povinnost vyplývající z vodního zákona, zezávazněním cílů a omezení pro umísťování a povolování staveb a činností a pro tvorbu územně plánovací dokumentace (v kap. 4.3.) pro období platnosti plánu pro zvládání povodňových rizik, závěrů, vyvozených z map povodňového nebezpečí a povodňových rizik a seznamů navrhovaných konkrétních a obecných opatření. Ve formě OOP je imanentní, že se na jejím základě a na základě zákonného zmocnění k vydání OOP přímo zasahuje do práv a povinností předem blíže neurčeného okruhu osob.
Tabulka 10 Nedostatky a důsledky stávající úpravy
	Plány pro zvládání protipovodňových rizik
	Cíle a doporučení jsou závazná z důvodu vydání opatřením obecné povahy, avšak z logiky věci se stále jedná o „doporučení“ a některé vodoprávní úřady se od těchto doporučení odchylují.

	Bezpečnost obyvatel (výstavba citlivých objektů)
	V doporučení dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik je výstavba citlivých objektů v aktivních zónách záplavových území zakázána, avšak dle vodního zákona je umožněna, čímž se zvyšuje riziko ztrát na životě obyvatel v případě povodní. 

	Nová výstavba a její omezení
	V doporučení dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik jsou stanovena omezení pro výstavbu v aktivních zónách záplavových území (právně ne zcela závazná) a ne vždy jsou opatření dle Plánů dodržena. Zákazy a omezení výstavby (právně závazné) jsou dány stávajícím vodním zákonem.

	Povolování staveb v aktivních zónách záplavových území
	Nepředvídatelnost výsledku povolovacího řízení o stavebním záměru v záplavovém území z důvodu nejasnosti/ dvoukolejnosti při aplikaci „závazných“ doporučení dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik a opatření dle vodního zákona.

	Aktuálnost stanovení aktivních zón záplavových území
	Aktivní zóny záplavových území nemusí být aktuální (není stanovena povinnost Správců povodí aktualizovat mapové podklady), a tím může docházet k blokování nové výstavby v místech, kde již jsou provedena protipovodňová opatření. Omezení výstavby vychází jak z vodního zákona, tak i z Plánů pro zvládání povodňových rizik.

	Míra povodňové ochrany
	Současná míra povodňové ochrany
Pokud jsou dodržována opatření dle Plánů pro zvládání povodňových rizik hrozí nízké riziko budoucích materiálních škod v aktivních zónách záplavových oblastí a ztrát na životech obyvatel. V případě, že opatření dle Plánů dodržována nejsou (z důvodu nezávaznosti), zvyšuje se riziko materiálních škod a také ztrát na životech.

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Následující přehled uvádí právní předpisy upravující problematiku týkající povodní na mezinárodní a národní úrovni.
Směrnice EU
· Směrnice evropského parlamentu a rady 2007/60/ES ze dne 27. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.
· Směrnice evropského parlamentu a rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
Zákonné předpisy ČR (ve znění pozdějších předpisů) 
· Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně Oblast úpravy: ochrana života, zdraví a majetku občanů při živelních pohromách nasazení jednotek PO a jejich součinnost. 
· Zákon č. 105/1991 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Oblast úpravy: působnost ústředních orgánů státní správy. 
· Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky Oblast úpravy: vyžadování pomoci vojenských záchranných útvarů, použití vojenské techniky při mimořádných situacích ohrožujících životy, majetkové hodnoty a životní prostředí, spolupráce armádních složek při povodňových situacích. 
· Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) Oblast úpravy: samostatná působnost obce, přenesená působnost a pověřený obecní úřad. 
· Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) Oblast úpravy: působnost orgánů státní správy. 
· Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze Oblast úpravy: působnost orgánů státní správy. 
· Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Oblast úpravy: práva a povinnosti orgánů ochrany veřejného zdraví i pro případy mimořádných událostí. 
· Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Oblast úpravy: definice krizových situací – orgány krizového řízení – finanční zabezpečení krizových situací. 
· Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Oblast úpravy: součinnost jednotlivých složek integrovaného záchranného systému, úkoly a postavení jednotlivých státních orgánů v integrovaném záchranném systému. 
· Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Oblast úpravy: plány pro zvládání povodňových rizik, povodňová opatření, záplavová území, stupně povodňové aktivity, povodňové plány, povodňové prohlídky, předpovědní a hlásná povodňová služba, povodňové záchranné a zabezpečovací práce, dokumentace a vyhodnocení povodní, povodňové orgány, náklady na opatření na ochranu před povodněmi. 
· Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících předpisů (zákon o pojišťovnictví) Oblast úpravy: poskytování státní podpory při živelních pohromách. 
· Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Oblast úpravy: podmínky pro snižování nebezpeční přírodních katastrof a pro odstraňování jejich následků, vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám, mimořádné postupy, jimiž se předchází bezprostředně hrozícím důsledkům živelní pohromy. 
Podzákonné předpisy
· Vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků Oblast úpravy: činnost správců vodních toků. 
· Vyhláška MZe č. 471/2001 Sb., o technicko-bezpečnostním dohledu nad vodními díly Oblast úpravy: výkon odborného technicko-bezpečnostního dohledu, kategorizace vodohospodářských děl. 
· Vyhláška MZe č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl Oblast úpravy: obsahy manipulačních a provozních řádů. 
· Vyhláška MV č. 380/2002 Sb. k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva Oblast úpravy: zařízení a prostředky civilní ochrany, informování obyvatel, prvky varování a vyrozumění, zvláštnosti provádění evakuace v rámci povodňové ochrany. 
· Nařízení vlády č. 36/2003 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27, odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Oblast úpravy: obsah činnosti a složení krizových orgánů způsob zpracování krizových plánů. 
· Vyhláška MMR č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu Oblast úpravy: územní plánování
· Vyhláška MMR č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu Oblast úpravy: konstrukční zásady staveb v záplavovém území. 
· Vyhláška MŽP č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace Oblast úpravy: způsob a rozsah zpracování návrhu záplavového území, způsob a rozsah stanovování záplavových území, způsob a rozsah vedení dokumentace.
Identifikace dotčených subjektů
· vodoprávní úřady – státní správa na úseku ochrany před povodněmi (změna administrativní zátěže při stanovování záplavových území)
· správci vodních toků (zejména správci povodí, Lesy ČR, obce, újezdní úřady) – stanovení návrhů na stanovení záplavového území 
· obyvatelé žijící v místech ohrožených povodněmi
· podnikající a další subjekty nacházející se v místech ohrožených povodněmi
Popis cílového stavu
Obecným cílem je zefektivnit a racionalizovat činnosti v rámci povodňové ochrany a předcházení negativním dopadům povodní, a zejména zvýšení bezpečnosti obyvatel a jejich majetku v případě povodní.
Konkrétními specifickými cíli jsou s ohledem na pojmenované problémy stávající úpravy v oblasti duality preventivních nástrojů:
· Ochrana zdraví a bezpečnost obyvatel a minimalizaci škod na majetku v případě nové výstavby v záplavových územích:
· zamezit umisťování a povolování nových staveb a činností a zohlednit opatření při tvorbě územně plánovací dokumentace pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení stanovených v rámci Plánů pro zvládání povodňových rizik,
· odstranit nejasnosti ve způsobu stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi,
· Zvýšit bezpečnost obyvatel v aktivních zónách záplavových území a snížit rizika ztrát na životech obyvatel v případě povodní,
· Zajistit aktuálnost stanovení aktivních zón záplavových území, aby byla zajištěna ochrana před povodněmi obyvatel, ale zároveň aby nedocházelo k blokování nové výstavby a rozvoje obcí v místech, kde jsou již realizována protipovodňová opatření.
Zhodnocení rizika
Rizikem současného právní stavu je povolování nové výstavby v záplavových územích při stavebních řízeních nebo při tvorbě územně plánovací dokumentace bez ohledu na rizika spojená se záplavami, a tím zvyšování rizik ztrát na životech lidí a jejich majetku. 
Na druhou stranu je rizikem blokování možné nové výstavby v místech, kde již byla provedena protipovodňová opatření, avšak z důvodu neaktuálnosti mapových podkladů, kdy nejsou tyto změny promítnuty do povodňových plánů, je nová výstavba v aktivních zónách záplavových území zamítnuta.
Návrh variant řešení
Varianta 0 – Současný stav, dualita nástrojů pro ochranu před povodněmiV současné době se omezení a restrikce v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi stanovují jednak vodním zákonem pro aktivní zóny záplavového území (§ 67 odst. 1), resp. pro záplavové území (§ 67 odst. 3) a jednak formou opatření obecné povahy v rámci příslušného plánu pro zvládání povodňových rizik, který zavádí další omezení pro umísťování a povolování staveb a činností a pro tvorbu územně plánovací dokumentace pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení dle map povodňového ohrožení, a to formou doporučení.
Plány pro zvládání povodňových rizik jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro uzemní plánování a vodoprávní řízení. Opatření obecné povahy, kterým se vydává Plán pro zvládání povodňových rizik, zezávazňuje cíle pro období platnosti plánu pro zvládání povodňových rizik, závěry vyvozené z map povodňového nebezpečí a povodňových rizik a seznamy navrhovaných konkrétních a obecných opatření. V kapitole 4.3. Plánů pro zvládání povodňových rizik se doporučují určité zásady pro vymezování ploch v územně plánovací dokumentaci v závislosti na míře povodňového ohrožení. 
Varianta 1 - Minimalistická varianta integrace nástrojů ochrany před povodněmiOpatření obecné povahy vydávající příslušný plán pro zvládání povodňových rizik nebude zezávazňovat cíle a omezení pro umísťování a povolování staveb a činností, bude zezávazňovat jen omezení pro tvorbu územně plánovací dokumentace. Kategorie povodňového ohrožení tak budou stále závazným podkladem pro dokumenty vydávané v rámci územního plánování. Budou též odborným podkladem pro stanovování podmínek v záplavovém území, nebudou však závazné pro povolování konkrétních záměrů.
Varianta 2 - Komplexní varianta integrace nástrojů ochrany před povodněmiV rámci této varianty by měla být omezení pro umísťování a povolování staveb a činností v záplavových územích promítnuta přímo do vodního zákona. Cíle v rámci zvládání povodňových rizik a závazná doporučení pro umísťování a povolování staveb a činností by pak již nebyly předmětem opatření obecné povahy vydávající příslušný Plán pro zvládání povodňových rizik. Omezující podmínky v záplavových územích mimo aktivní zóny záplavového území budou ve shodě se současným stavem a vychází z míry povodňového ohrožení stanoveného v mapách povodňového ohrožení, resp. závazné omezující podmínky budou diverzifikovány dle míry povodňového ohrožení. 
Institut aktivních zón záplavového území včetně formy jeho stanovení opatřením obecné povahy zůstane ve vodním zákoně zachován, aby mohly být zohledněny také další důležité charakteristiky území (zejména existence mobilních protipovodňových zábran, „velikost“ vodního toku, zásadní pro vymezení oblasti s maximální mírou restrikce.
Omezení v záplavových územích budou stanovena podle míry povodňového ohrožení, (v případě vysokého ohrožení bude nutná realizace individuální povodňové ochrany, kompenzačních opatření, požadavek, aby povolované stavby nezhoršily odtokové poměry, zákaz výstavby citlivých objektů, zejména budov se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci). 
Dále se nově upravují zásady pro stanovení záplavových území a jejich aktualizace a zavádí se pro vodoprávní úřad povinnost informovat stavebníka o rizicích umístění záměru v oblasti se zbytkovým ohrožením, tj. v oblasti mezi rozlivem odpovídajícím Q100 a Q500. 
Varianta 3 - Částečná integrace nástrojů ochrany před povodněmi
U této varianty zůstanou cíle v rámci zvládání povodňových rizik a závazná doporučení pro umísťování a povolování staveb a činností v záplavových územích ponechána v příslušných Plánech pro zvládání povodňových rizik. Nově bude iniciováno promítnutí informací z map povodňového nebezpečí, resp. ohrožení do stanovení záplavových území a jejich aktivních zón ve fixně specifikovaném termínu. Díky tomu budou omezení pro umísťování a povolování staveb a činností v záplavových územích vyplývat přímo z vodního zákona a bude odstraněna dualita stanovení omezení v oblastech s významným povodňovým rizikem, které jsou nejvíce ohroženy povodněmi. Omezující podmínky v záplavových územích mimo aktivní zóny záplavového území budou ve shodě se současným stavem a vychází z míry povodňového ohrožení stanoveného v mapách povodňového ohrožení, resp. závazné omezující podmínky budou diverzifikovány dle míry povodňového ohrožení.
Tato varianta vzešla jako kompromisní varianta na základě vypořádání připomínek z MPŘ.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Varianta 0 – Současný stav, dualita nástrojů pro ochranu před povodněmiDopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Z důvodu nedostatečného aplikování doporučení vyplývajících z Plánů pro zvládání povodňových rizik může v budoucnu při povodních docházet k výrazně vyšším škodám na majetku, a tedy i výdajů státního rozpočtu na pomoc po povodních (např. povodně v září 2024 vedly k nutnosti navýšení výdajů státního rozpočtu o 30 mld. Kč).

Dopady na obyvatele, podnikatelské prostředí a územní samosprávné celky
Řešená problematika se dotýká jen oblastí, které jsou ohroženy povodněmi. Dopad se projevují u obyvatel, které v těchto oblastech žijí, pracují nebo se v těchto oblastech zdržují z jiných důvodů, stejně tak se dotýkají podnikatelských subjektů, kteří svůj podnikatelský záměr či činnost provozují v aktivních zónách záplavových území i obce, které leží v záplavových územích. Tyto dopady jsou stejné na všechny tyto subjekty bez rozdílu na to, zda se jedná o obyvatele, podnikatelské subjekty nebo územní samosprávné celky a jsou úzce provázány.
Tabulka 11 Rozsah ploch v riziku v členění podle jednotlivých kategorií funkčního využití území v povodí Labe

V povodí Labe jsou nejčastěji zastoupenou kategorií stávajícího využití území v riziku plochy pro rekreaci a sport, plochy pro bydlení a výrobní a skladovací plochy, které představují více než 70 % všech ploch v riziku. Pokud nedojde k přehodnocení současných záměrů ÚPD pro další využití území v oblastech s významným povodňovým rizikem (reprezentovaných návrhovými a výhledovými plochami), lze očekávat v budoucnu rozšíření ploch v riziku o téměř 25 % současného stavu (nejvíce plochy pro výrobu a skladování).
Tabulka 12 Rozsah ploch v riziku v členění podle jednotlivých kategorií funkčního využití území v povodí Dunaje

V povodí Dunaje jsou nejčastěji zastoupenou kategorií funkčního využití území v riziku (Morava a Dyje) plochy pro bydlení a výrobní a skladovací plochy, které představují více než polovinu všech ploch v riziku. Pokud nedojde k přehodnocení současných záměrů ÚPD pro další využití území v oblastech s významným povodňovým rizikem (reprezentovaných návrhovými a výhledovými plochami), lze očekávat rozšíření ploch v riziku v průměru o více než 37 % (relativně nejvíce v kategorii technická infrastruktura a rekreace a sport, plošně by nejvíce vzrostly plochy pro výrobu a skladování).
Tabulka 13 Rozsah ploch v riziku v členění podle jednotlivých kategorií funkčního využití území v povodí Odry

V povodí Odry jsou nejčastěji zastoupenou kategorií stávajícího funkčního využití území v riziku plochy pro bydlení, smíšené plochy a plochy pro výrobu a skladování, které tvoří více jak 80 % všech ploch v riziku. Pokud nedojde k přehodnocení současných záměrů ÚPD pro další využití území v oblastech s významným povodňovým rizikem (reprezentovaných návrhovými a výhledovými plochami), lze očekávat rozšíření ploch v riziku zhruba o 16 %.
Zavedení map pro zvládání povodňových ohrožení a povodňových rizik způsobuje dvojkolejnost k přístupu k opatřením v zaplavovaných (inundačních) územích. Platí tu omezení v aktivních zónách záplavových území dle § 67 vodního zákona a dále by se dalo říci omezení vyplývající z vydaných souhlasů k záměrům v záplavových územích dle § 17 vodního zákona, a na druhu stranu je tu dle map pro zvládání povodňového ohrožení a povodňových rizik navrhováno obdobné.
Dle § 67 vodního zákona se v aktivní zóně záplavových území nesmí povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury a zřizování konstrukcí chmelnic.
Další omezení stanovují Plány pro zvládání povodňových rizik formou doporučení, která jsou však závazná na základě vydání opatření obecné povahy. Doporučení pro územní plánování by měly být zohledněny zejména projektanty a pořizovateli územních plánů, a v případě, že by se územní plán z vážných důvodů při vymezování ploch a nastavení jejich regulace byl nucen od těchto zásad odchýlit, mělo by to být přesvědčivě zdůvodněno. I přestože jsou tato doporučení vyplývající z Map povodňového ohrožení a rizika závazná, přesto z podstaty doporučení, a tudíž nejednoznačnosti, plyne nejednotný přístup vodoprávních úřadů. Následkem toho jsou někdy povoleny objekty, které by neměly být v daném území z důvodu povodňových rizik povoleny nebo naopak je blokována výstavba v záplavových územích. Z toho plyne vyplývá nepředvídatelnost v rozhodování vodoprávních úřadů, a tím i značná nejistota pro dotčené subjekty (obce, veřejnost, podnikatelské subjekty).
V případě zamýšlené výstavby může být v rámci povolovacího řízení na základě doporučení uvedených v kap. 4.3. Plánů pro zvládání povodňových rizik zamítnuta žádost o tuto výstavbu, popř. mohou být stanoveny doplňující podmínky pro výstavbu (provedení opatření na ochranu před povodněmi, která zajistí odpovídající snížení potenciálních povodňových škod), které danou stavbu prodraží. Na druhou stranu všechny tyto podmínky mají zabránit následným potenciálním škodám v případě povodní, a tím ušetřit budoucí náklady těchto subjektů na odstraňování povodňových škod a navrácení objektů do stavu vhodného pro užívání. V případě nedostatečného aplikování doporučení vyplývajících z Plánů pro zvládání povodňových rizik může v budoucnu při povodních docházet k výrazně vyšším škodám na majetku a také k vyššímu riziku ohrožení obyvatel na životě či zdraví.
Naopak v některých případech je nová výstavba blokována, i když byla v daném území provedena protipovodňová opatření, díky nimž se riziko povodní v tomto území snížilo, a tudíž by zde nová výstavba mohla být provedena. Ale vzhledem k tomu, že správci povodí nemají povinnost podat návrh na stanovení/změnu záplavového území vodoprávnímu úřadu, který by na základě těchto informací mohl tyto změny promítnout a aktivní zónu záplavového území přehodnotit a vyhlásit znovu v aktualizované podobě, a postupuje se podle platných (neaktualizovaných) územních plánů, dochází k případům, kdy je nová výstavba v tomto území zamítnuta.
V současnosti jsou v záplavových územích povolovány objekty, určené pro obyvatele, kteří mohou mít v případě povodní problém s evakuací z důvodů omezené pohyblivosti apod. U těchto skupin obyvatel hrozí výrazně vyšší riziko ztrát na životech v případě bleskových povodní, neboť tito lidé nejsou schopni bez cizí pomoci opustit včas území postižené povodněmi. Z těchto důvodů by mělo být zohledněno toto hledisko při projektování nové výstavby a při ponechání současného stavu tudíž hrozí vyšší riziko ztrát na životech.
Dopady na životní prostředí
Problémem je nejednotnost postupu vodoprávních úřadů při rozhodování o budoucí výstavbě v záplavových územích, a tím i nepředvídatelnost povolovacího procesu. Vzhledem k tomu, že v rámci Plánů pro zvládání povodňových rizik jsou uvedena opatření v jednotlivých zónách jako doporučení, tak i přestože jsou plány vydány jako opatření obecné povahy, některé vodoprávní úřady se těmito doporučením ne vždy řídí a novou výstavbu povolují i v zónách, kde by povolena být neměla. V případě nedostatečného aplikování doporučení vyplývajících z Plánů pro zvládání povodňových rizik může v budoucnu při povodních docházet k výrazně vyšším škodám na majetku a také k vyššímu riziku ohrožení obyvatel na životě či zdraví, což ve výsledku generuje vyšší náklady na státní rozpočet, a to náklady na zásahy při povodních, pomoc obyvatelům po povodních a náklady na obnovu majetku. 
Naopak v některých případech je nová výstavba blokována, i když jsou již v daném území provedena protipovodňová opatření. Správci povodí totiž nemají povinnost podat návrh na stanovení/změnu záplavového území vodoprávnímu úřadu, který by na základě těchto informací a nových map povodňového ohrožení mohl tyto změny promítnout i dále a aktivní zónu záplavového území přehodnotil a vyhlásil znovu v aktualizované podobě. Bez výše uvedené aktualizace dochází k zamítnutí stavebních záměrů na novou výstavbu v záplavových územích bez ohledu na realitu v území.
U varianty 0 je míra pozitivních dopadů na životní prostředí závislá na tom, zda vodoprávní úřady podle doporučení uvedených v Plánech pro zvládání povodňových rizik postupují a berou je za závazné nebo jsou brány pouze jako doporučující materiál a vodoprávní úřady se od závěrů při svém rozhodování odchylují.
Zhodnocení korupčních rizik 
S ohledem na nepřehlednost a nejasnost nástrojů povodňové ochrany s vazbou na územní plánování, povolování záměrů a omezení obyvatel a podnikatelů, představuje varianta 0 korupční rizika.
Varianta 1 - Minimalistická varianta integrace nástrojů ochrany před povodněmiDopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
U této varianty dochází k rozvolnění současného stavu při protipovodňové ochraně, které může v konečném důsledku vést k nevhodnému povolování nových výstaveb v záplavovém území. Nedostatečné aplikování doporučení vyplývajících z Plánů pro zvládání povodňových rizik může však v případě povodní vést k výrazně vyšším škodám na majetku, především v záplavových oblastech, což ve výsledku generuje vyšší náklady na státní rozpočet, a to náklady na zásahy při povodních, pomoc obyvatelům po povodních a náklady na obnovu majetku.
Dopady na obyvatele, podnikatelské prostředí a územní samosprávné celky
Plány pro zvládání povodňových rizik nebudou závazné a budou sloužit pouze jako nezávazný doporučující podklad pro rozhodování orgánů veřejné správy. Tím, že doporučení pro umísťování a povolování staveb a činností, které stanovují Plány pro zvládání povodňových rizik, nebudou pro rozhodování správních orgánů závazné, dojde de facto k rozvolnění protipovodňové ochrany. Zásady pro umisťování a povolování staveb a činností a při tvorbě územně plánovací dokumentace pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení budou poskytovat pouze vodítko pro zohlednění okolností konkrétního případu a specifika daného území. Avšak forma doporučení poskytne větší volnost pro rozhodování správních orgánů i obcí a mohou se od těchto doporučení odchýlit.
Podnikatelé, kteří budou chtít svůj podnikatelský záměr či činnost uskutečnit v aktivních zónách záplavových území, již nebudou těmito doporučeními stanovenými na základě map povodňového ohrožení a rizika omezováni a budou mít širší možnosti využití daného území pro podnikatelské záměry (budou se řídit pouze restrikcemi pro záplavová území stanovenými ve vodním zákoně). Na druhou stranu doporučení uvedená v Plánech pro zvládání povodňových rizik mají zabránit následným potenciálním škodám v případě povodní, a tím ušetřit budoucí náklady těchto subjektů na odstraňování povodňových škod a navrácení objektů do stavu vhodného pro užívání. 
V případě realizování záměrů a nové výstavby citlivých objektů nebo jiných nevhodných objektů v záplavových oblastech bez zohlednění místních podmínek a rizika povodní tak hrozí významně vyšší potenciální povodňové škody na majetku, a zároveň se výrazně zvyšuje riziko ztrát na životech lidí obývající tato záplavová území, především skupin obyvatel, které mohou mít problém s evakuací z důvodů omezené pohyblivosti apod.
Dopady na životní prostředí
Opatření obecné povahy vydávající příslušný plán pro zvládání povodňových rizik nebude zezávazňovat cíle a omezení pro umísťování a povolování staveb a činností, bude zezávazňovat jen omezení pro tvorbu územně plánovací dokumentace. Kategorie povodňového ohrožení tak budou stále závazným podkladem pro dokumenty vydávané v rámci územního plánování. Budou též odborným podkladem pro stanovování podmínek v záplavovém území, nebudou však závazné pro povolování konkrétních záměrů. Tím dojde v rámci umisťování a povolování staveb k odstranění legislativní i faktické dvoukolejnosti pro stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi. Restrikce pro záplavová území a jejich aktivní zóny tak budou stanoveny pouze ve vodním zákoně. 
Doporučení pro umísťování a povolování staveb a činností tedy již nebudou vydávány opatřením obecné povahy, tudíž doporučení pro omezení výstavby a jiných aktivit pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení dle map povodňového ohrožení vyplývající z těchto plánů již nebudou závazná. Tím dojde k rozvolnění současného stavu při protipovodňové ochraně, které může v konečném důsledku vést k nevhodnému povolování nových výstaveb v záplavovém území. Nedostatečné aplikování doporučení vyplývajících z Plánů pro zvládání povodňových rizik může však v případě povodní vést k výrazně vyšším škodám na majetku a také k vyššímu riziku ohrožení obyvatel žijících nebo se zdržujících v záplavových oblastech na životě či zdraví, což ve výsledku generuje vyšší náklady na státní rozpočet, a to náklady na zásahy při povodních, pomoc obyvatelům po povodních a náklady na obnovu majetku.
Z hlediska životního prostředí má varianta 1 negativní dopad, neboť může i nadále docházet k výstavbě nevhodných objektů v záplavových územích, které při zaplavení mohou mít významně negativní dopad na životní prostředí. 
Korupční rizika
Navrhovaná změna může vzhledem ke zpřehlednění nástrojů povodňové ochrany s vazbou na územní plánování, povolování záměrů a omezení obyvatel a podnikatelů, snížit riziko případné korupce. 
Varianta 2 - Komplexní varianta integrace nástrojů ochrany před povodněmiDopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Tato varianta zvyšuje povodňovou ochranu, a tím celkově zajistí snížení škod na majetku v důsledku povodní, a tedy i výdajů státního rozpočtu na pomoc po povodních (např. povodně v září 2024 vedly k nutnosti navýšení výdajů státního rozpočtu o 30 mld. Kč).
Správci vodního toku budou mít povinnost předložit návrh změny záplavového území, pokud dojde k podstatným změnám v území nebo pokud došlo k jiné podstatné změně. Zároveň je stanoven termín realizace návrhu změny záplavového území. Tato změna by neměla výrazně zvýšit administrativní zátěž správců vodních toků (především správců povodí), jde spíše o změnu časového rozložení administrativy, kterou již nyní provádějí.
Stejně tak pro vodoprávní úřady by navrhované změny neměly znamenat změnu administrativní zátěže, ale jen změnu časového rozložení administrativy, kterou již nyní provádí. Vodoprávní úřady již nyní posuzují žádosti o stavební či jiné záměry v záplavových územích a již nyní se řídí stanovenými omezeními dle zákona či doporučeními dle plánů pro zvládání povodňových rizik. Transformace relevantních doporučení z plánů pro zvládání povodňových rizik do jednoznačnějších omezení v rámci vodního zákona by mělo činnost vodoprávních úřadů zjednodušit. 
Dopady na obyvatele, podnikatelské prostředí a územní samosprávné celky
Dopady se projeví jen v oblastech, které jsou ohroženy povodní, tudíž u obyvatel, které v těchto oblastech žijí, pracují nebo se v těchto oblastech zdržují z jiných důvodů, na podnikatele, kteří svůj podnikatelský záměr (především výstavbu) realizují v aktivních zónách záplavových území a na obce ležící v záplavových územích.
Uvedením doporučení, která omezují budoucí výstavbu nevhodných objektů v záplavových územích, vyplývajících z Plánů pro zvládání povodňových rizik do zákona dojde k dodržování konkrétních opatření. Tato varianta bude mít tudíž negativní dopad na podnikatelskou činnost ve vymezených oblastech, neboť na základě nových omezení stanovených ve vodním zákoně (realizace individuální povodňové ochrany, kompenzační opatření, požadavky, aby povolované stavby nezhoršily odtokové poměry) budou v některých případech stanoveny doplňující podmínky pro výstavbu. Realizace individuální povodňové ochrany, kompenzačních opatření, požadavků, aby povolované stavby nezhoršily odtokové poměry apod. stavbu prodraží. Na druhou stranu však dojde k minimalizaci budoucích možných povodňových škod, snížení nákladů občanů, podnikatelských subjektů i obcí a krajů na jejich odstraňování, a dále ke snížení rizika ohrožení obyvatel v případě povodní.
V některých případech může být v rámci povolovacího řízení zamýšlená výstavba zamítnuta. Mimo jiné se to týká tzv. citlivých objektů např. objektů se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci např. nemocnice, domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou apod. U těchto skupin obyvatel hrozí výrazně vyšší riziko ztrát na životech v případě bleskových povodní, neboť tito lidé z důvodů omezené pohyblivosti nejsou schopni bez cizí pomoci opustit včas území postižené povodněmi. 
Dále jsou do citlivých objektů řazeny i stavby a objekty IZS. Zákaz výstavby těchto objektů v aktivních zónách záplavových územích směřuje k tomu, aby všechny složky IZS byly v případě povodní schopny plně zabezpečit krizové řízení (během povodní), a tím zvýšit bezpečnost obyvatel při povodních a zamezit ztrátám na životech a omezit ztráty na majetku z důvodu povodňových škod, což v případě zatopení vlastních objektů IZS by mělo na jejich činnost významně negativní dopad.
Z výše uvedených důvodů by měla být zohledněna tato hlediska při projektování nových staveb a mělo by být upřednostněno hledisko ochrany zdraví a bezpečnosti lidí a jejich majetku nad možností zisku stavebních firem, investorů a developerů z nově realizovaných staveb. Tímto ustanovením se zvýší bezpečnost obyvatel z hlediska přírodních rizik, především se sníží riziko ztrát na životech v případě povodní.
Nová povinnost pro správce vodního toku předložit ve stanoveném termínu návrh změny záplavového území, pokud dojde k podstatným změnám v území nebo pokud došlo k jiné podstatné změně např. vybudování stavby na ochranu před povodněmi nebo plošně rozsáhlé změně úrovně terénu, bude mít v důsledku zkrácení termínu aktualizace stanovení záplavového území pozitivní dopad na podnikatele, kteří chtějí umístit svůj podnikatelský záměr do tohoto území. Zároveň je stanoven termín realizace návrhu změny záplavového území. Tímto opatřením by měl být odstraněn problém s neaktuálním vymezením záplavových oblastí a případy, kdy je naopak blokována výstavba nových objektů v aktivních zónách záplavových území i v případech, že jsou v těchto územích již provedena protipovodňová opatření a riziko zaplavení a povodňových škod se tudíž snižuje. 
Celkový dopad na podnikatelské prostředí působící v oblasti aktivních zón záplavových území hodnotíme jako neutrální. Na ostatní podnikatelské subjekty nemá varianta dopady.
Dopady na životní prostředí
Tato varianta zvyšuje povodňovou ochranu, zejm. v případech, kdy vodoprávní úřady v rámci rozhodování striktně neuplatňovaly cíle a doporučení stanovené v Plánech pro zvládání povodňových rizik. Díky promítnutí omezení pro umísťování a povolování staveb a činností v záplavových územích přímo do zákona se zároveň sjednotí přístup všech vodoprávních úřadů k povolování nové výstavby a celé právní prostředí bude přehlednější.
Kromě toho by měly být upraveny zásady pro stanovení záplavových území a jejich aktualizace, které doposud nebyly zákonem upraveny, v těchto bodech se vychází z dlouholetých zkušeností aplikace zákona. Nově je stanovena povinnost pro správce vodního toku předložit návrh změny záplavového území, pokud dojde k podstatným změnám v území nebo pokud došlo k jiné podstatné změně např. vybudování stavby na ochranu před povodněmi, plošně rozsáhlé změně úrovně terénu, např. v důsledku zemních prací, změna návrhových průtoků v důsledku jejich zpřesnění na základě analýzy průtoků po významné povodni aj. Zároveň je stanoven termín realizace návrhu změny záplavového území. 
Tato varianta má tudíž pozitivní dopady na životní prostředí. Plány pro zvládání povodňových rizik stanovují doporučení, která omezuje budoucí výstavbu nevhodných objektů v záplavových územích, které při zaplavení mohou mít významně negativní dopad na životní prostředí. Uvedením těchto opatření vyplývajících z Plánů do zákona dojde k dodržování konkrétních doporučení, což povede k eliminaci citlivé výstavby v záplavových územích a minimalizaci možných povodňových škod, které mohou mít rovněž negativní dopad na životní prostředí.
Korupční rizika
Navrhovaná změna může vzhledem ke zpřehlednění nástrojů povodňové ochrany s vazbou na územní plánování, povolování záměrů a omezení obyvatel a podnikatelů, snížit riziko případné korupce. 

Varianta 3 - Částečná integrace nástrojů ochrany před povodněmi
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Tato varianta zvyšuje povodňovou ochranu, a tím celkově zajistí snížení škod na majetku v důsledku povodní, a tedy i výdajů státního rozpočtu na pomoc po povodních (např. povodně v září 2024 vedly k nutnosti navýšení výdajů státního rozpočtu o 30 mld. Kč).
Nově je stanovena povinnost pro správce vodního toku předložit návrh změny záplavového území, pokud dojde k podstatným změnám v území. Zároveň je stanoven termín realizace návrhu změny záplavového území, a to na 1 rok od zveřejnění plánů pro zvládání povodňových rizik. Tato změna by neměla výrazně zvýšit administrativní zátěž správců vodních toků (především správců povodí) ani další náklady, jde spíše o změnu časového rozložení administrativy, kterou již nyní provádějí nebo by dle vodního zákona provádět měli. Náklady na zpracování podkladů pro přípravu plánů pro zvládání povodňových rizik v oblastech s významným povodňovým rizikem (tzn. tvorba Plánů pro zvládání povodňových rizik, Mapy povodňového ohrožení a k tomu potřebné studie) a další podklady pro stanovení aktivních zón záplavových území lze uhradit z Operačního programu životního prostředí (Specifický cíl 1.3 – Podpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům, Opatření 1.3.5 Podpora preventivních opatření proti povodním a suchu). Po skončení současného programového období 2021-2027 se předpokládá, že by tato podpora měla pokračovat v rámci preventivních protipovodňových opatření.
Stejně tak pro vodoprávní úřady by navrhované změny neměly znamenat změnu administrativní zátěže, ale jen změnu časového rozložení administrativy, kterou již nyní provádí. 
Dopady na obyvatele, podnikatelské prostředí a územní samosprávné celky
Dopady se projeví jen v oblastech s významným povodňovým rizikem, které jsou nejvíce ohroženy povodní, tudíž u obyvatel, které v těchto oblastech žijí, pracují nebo se v těchto oblastech zdržují z jiných důvodů, na podnikatele, kteří svůj podnikatelský záměr (především výstavbu) realizují v aktivních zónách záplavových území a na obce ležící v záplavových územích.
U této varianty dojde k novému vymezení záplavových území a jejich aktivních zón na základě map povodňového nebezpečí (ohrožení). V některých záplavových územích bude aktivní zóna zúžena, jinde rozšířena v závislosti na změnách v území, změnách v hydrologických podkladech a dalších relevantních změnách promítnutých do map povodňového nebezpečí (ohrožení). V případě rozšíření aktivní zóny nebude na daném území na základě omezení stanovených ve vodním zákoně v rámci povolovacího řízení zamýšlená výstavba povolena. Naopak v případě zúžení současně nastavené aktivní zóny záplavového území bude výstavba v některých místech nově umožněna. Podobně bude možné podnikatelské záměry uskutečnit nově také v původních aktivních zónách v oblastech, kde již byla provedena protipovodňová opatření, a tato opatření se promítnou do nového stanovení aktivních zón záplavových území.
Omezující podmínky v záplavových územích mimo aktivní zóny záplavového území budou ve shodě se současným stavem a vychází z míry povodňového ohrožení stanoveného v mapách povodňového ohrožení, resp. závazné omezující podmínky budou diverzifikovány dle míry povodňového ohrožení.
Na druhou stranu dojde ke snížení budoucích možných povodňových škod, snížení nákladů občanů, podnikatelských subjektů i obcí a krajů na jejich odstraňování, a zvýší se bezpečnost obyvatel z hlediska přírodních rizik, především se sníží riziko ztrát na životech v případě povodní. Z toho důvodu by mělo být upřednostněno hledisko ochrany zdraví a bezpečnosti lidí a jejich majetku nad možností zisku stavebních firem, investorů a developerů z nově realizovaných staveb. 
Nová povinnost pro správce vodního toku předložit ve stanoveném termínu návrh změny záplavového území, pokud dojde k podstatným změnám v území, změnám v hydrologických podkladech a dalším relevantním změnám bude mít v důsledku zkrácení termínu aktualizace stanovení záplavového území pozitivní dopad na podnikatele, kteří chtějí umístit svůj podnikatelský záměr do tohoto území. Zároveň je stanoven termín realizace návrhu změny záplavového území. Tímto opatřením by měl být odstraněn problém s neaktuálním vymezením záplavových oblastí a případy, kdy je naopak blokována výstavba nových objektů v aktivních zónách záplavových území i v případech, že jsou v těchto územích již provedena protipovodňová opatření a riziko zaplavení a povodňových škod se tudíž snižuje. 
Celkový dopad na podnikatelské prostředí působící v oblasti aktivních zón záplavových území hodnotíme jako neutrální. Na ostatní podnikatelské subjekty nemá varianta dopady.
Dopady na životní prostředí
Bude zajištěno promítnutí informací z map povodňového nebezpečí, resp. ohrožení do stanovení záplavových území a jejich aktivních zón ve fixně specifikovaném termínu. Díky tomu budou omezení pro umísťování a povolování staveb a činností v záplavových územích vyplývat přímo z vodního zákona a budou sladěné s doporučeními v Plánech pro zvládání povodňových rizik, neboť stanovování aktivních zón záplavových území se bude provádět dle stejného modelu. Tím bude odstraněna dualita stanovení omezení v oblastech s významným povodňovým rizikem, které jsou nejvíce ohroženy povodněmi, a tato omezení, jak je zmíněno výše, budou vyplývat přímo z vodního zákona.
Tato varianta zvyšuje povodňovou ochranu, zejm. v případech, kdy vodoprávní úřady v rámci rozhodování striktně neuplatňovaly cíle a doporučení stanovené v Plánech pro zvládání povodňových rizik. Díky promítnutí omezení pro umísťování a povolování staveb a činností v záplavových územích a jejich aktivních zónách přímo do zákona se zároveň sjednotí přístup všech vodoprávních úřadů k povolování nové výstavby a celé právní prostředí bude přehlednější. Vodoprávní úřady již nyní posuzují žádosti o stavební či jiné záměry v záplavových územích a již nyní se řídí stanovenými omezeními dle zákona či doporučeními dle plánů pro zvládání povodňových rizik. Transformace relevantních doporučení z plánů pro zvládání povodňových rizik do jednoznačnějších omezení v rámci vodního zákona by mělo činnost vodoprávních úřadů zjednodušit.
Tato varianta má tudíž pozitivní dopady na životní prostředí, neboť díky novému vymezení záplavových území a jejich aktivních zón na základě map povodňového nebezpečí (ohrožení) budou v těchto územích ohrožených povodněmi platit omezení vyplývající přímo z vodního zákona, což povede k jednoznačnější aplikaci těchto omezení a dojde k zamezení nové výstavby v aktivních zónách záplavových územích, a tím i minimalizaci možných povodňových škod, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí.
Korupční rizika
Navrhovaná změna může vzhledem k zavedení fixního termínu pro zpracování návrhu záplavového území, včetně jeho aktivní zóny, ve vazbě na změny v území a tím i rychlejšímu stanovení záplavového území, snížit riziko případné korupce. 


Vyhodnocení nákladů a přínosů variantTabulka 14 Porovnání dopadů jednotlivých zvažovaných variant
	Kritérium
	Varianta 0 
Současný stav, dualita nástrojů pro ochranu před povodněmi
	Varianta 1 
Minimalistická varianta integrace nástrojů ochrany před povodněmi
	Varianta 2 
Komplexní varianta integrace nástrojů ochrany před povodněmi
	Varianta 3 
Částečná integrace nástrojů ochrany před povodněmi

	Plány pro zvládání protipovodňových rizik
	Cíle a doporučení jsou závazná z důvodu vydání opatřením obecné povahy, avšak z logiky věci se stále jedná o „doporučení“ a některé vodoprávní úřady se od těchto doporučení odchylují.
	Doporučení nebudou závazná a bude záležet pouze na uvážení daného vodoprávního úřadu.
	Doporučení jsou závazná, z důvodu přesunu opatření do vodního zákona.
	Mapy povodňového ohrožení jsou podkladem pro stanovení záplavových území a jejich aktivních zón, tudíž omezení budou vyplývat přímo z vodního zákona a budou stejná jako doporučení v Plánech pro zvládání povodňových rizik

	Bezpečnost obyvatel (výstavba citlivých objektů)
	V doporučení dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik je výstavba citlivých objektů v aktivních zónách záplavových území zakázána, avšak dle vodního zákona je umožněna, čímž se zvyšuje riziko ztrát na životě obyvatel v případě povodní. 
	Je umožněna výstavba citlivých objektů v aktivních zónách záplavových území, čímž se zvyšuje riziko ztrát na životě obyvatel v případě povodní.
	Výstavba nových citlivých objektů v aktivních zónách záplavových území bude zakázána dle vodního zákona. Tím se sníží riziko ztrát na životě obyvatel v případě povodní.
	Je umožněna výstavba citlivých objektů v záplavových územích, čímž se zvyšuje riziko ztrát na životě obyvatel v případě povodní.

	Nová výstavba a její omezení
	V doporučení dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik jsou stanovena omezení pro výstavbu v aktivních zónách záplavových území (právně ne zcela závazná) a ne vždy jsou opatření dle Plánů dodržena. Zákazy a omezení výstavby (právně závazné) jsou dány stávajícím vodním zákonem.
	Omezení výstavby jsou dána pouze stávajícím vodním zákonem. Doporučení k omezení výstavby dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik nebudou závazná, čímž je de facto umožněno rozšíření výstavby v aktivních zónách záplavových území. 
	Rozšíření zákazů a omezení týkající výstavby ve vodním zákoně (právně závazné) dle doporučení k omezení výstavby dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik.
	Omezení výstavby v aktivních zónách záplavových území vyplývá přímo z vodního zákona a jsou totožná s doporučeními dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik

	Povolování staveb v aktivních zónách záplavových území
	Nepředvídatelnost výsledku povolovacího řízení o stavebním záměru v záplavovém území z důvodu nejasnosti/ dvoukolejnosti při aplikaci „závazných“ doporučení dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik a opatření dle vodního zákona.
	Nepředvídatelnost výsledku povolovacího řízení o stavebním záměru v záplavovém území, neboť by měly být schváleny projekty, které nejsou v rozporu s vodním zákonem, ale vodoprávní úřad může zohlednit doporučení dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik.
	Předvídatelnost výsledku povolovacího řízení o stavebním záměru v záplavovém území, neboť by měly být schváleny pouze projekty, které nejsou v rozporu s vodním zákonem. Doporučení (omezení výstavby) dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik budou stanovena přímo vodním zákonem.
	Předvídatelnost výsledku povolovacího řízení o stavebním záměru v záplavovém území, neboť by měly být schváleny pouze projekty, které nejsou v rozporu s vodním zákonem.  Doporučení (omezení výstavby) dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik jsou totožná s omezeními dle vodního zákona.

	Aktuálnost stanovení aktivních zón záplavových území
	Aktivní zóny záplavových území nemusí být aktuální (není stanovena povinnost Správců povodí aktualizovat mapové podklady), a tím může docházet k blokování nové výstavby v místech, kde již jsou provedena protipovodňová opatření. Omezení výstavby vychází jak z vodního zákona, tak i z Plánů pro zvládání povodňových rizik.
	Aktivní zóny záplavových území nemusí být aktuální (není stanovena povinnost Správců povodí aktualizovat mapové podklady), a tím může docházet k blokování nové výstavby v místech, kde již jsou provedena protipovodňová opatření, pokud tato omezení vychází přímo z vodního zákona (nikoli z Plánů pro zvládání povodňových rizik).
	Aktivní zóny záplavových území musí být aktualizovány (zavedena povinnost Správců povodí aktualizovat mapové podklady), čímž nebude docházet k blokování nové výstavby v místech, kde již jsou provedena protipovodňová opatření.
	Aktivní zóny záplavových území musí být aktualizovány (zavedena povinnost Správců povodí aktualizovat mapové podklady), čímž nebude docházet k blokování nové výstavby v místech, kde již jsou provedena protipovodňová opatření.

	Míra povodňové ochrany
	Současná míra povodňové ochrany
Pokud jsou dodržována opatření dle Plánů pro zvládání povodňových rizik hrozí nízké riziko budoucích materiálních škod v aktivních zónách záplavových oblastí a ztrát na životech obyvatel. V případě, že opatření dle Plánů dodržována nejsou (z důvodu nezávaznosti), zvyšuje se riziko materiálních škod a také ztrát na životech.
	Rozvolnění povodňové ochrany oproti současnému stavu
Zvýšení rizika budoucích materiálních škod v aktivních zónách záplavových oblastí a také i vyšších ztrát na životech obyvatel.
	Zvýšení povodňové ochrany oproti současnému stavu
Snížení rizika budoucích materiálních škod v aktivních zónách záplavových oblastí a snížení rizika ztrát na životech obyvatel.
	Zvýšení povodňové ochrany oproti současnému stavu
Snížení rizika budoucích materiálních škod v aktivních zónách záplavových oblastí a snížení rizika ztrát na životech obyvatel.

Tabulka 15 Porovnání variant dle stanovených kritérií
	Kritérium
	Varianta 0 
Současný stav
	Varianta 1 
Minimalistická varianta integrace
	Varianta 2 
Komplexní varianta integrace
	Varianta 3 
Částečná integrace nástrojů ochrany před povodněmi

	Plány pro zvládání protipovodňových rizik
	0
	-
	+
	+

	Bezpečnost obyvatel (výstavba citlivých objektů)
	0
	-
	+
	-

	Nová výstavba a její omezení
	0
	+
	-
	-

	Povolování staveb v aktivních zónách záplavových území
	-
	-
	+
	+

	Aktuálnost stanovení aktivních zón záplavových území
	-
	-
	+
	+

	Míra povodňové ochrany
	0
	-
	+
	+

	Hodnocení celkem
	2-
	4-
	4+
	2+

	Pořadí variant
	2.
	3.
	1.
	2.


Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 3 - Částečná integrace nástrojů ochrany před povodněmi
2. Varianta 2 – Komplexní varianta integrace nástrojů ochrany před povodněmi
3. Varianta 0 – Současný stav, dualita nástrojů pro ochranu před povodněmi
4. Varianta 1 – Minimalistická varianta integrace nástrojů ochrany před povodněmi
Na základě úprav legislativního materiálu v souvislosti s vypořádáním mezirezortního připomínkového řízení byla zformulována varianta 3 jako kompromisní varianta a zvolena jako optimální řešení z hlediska prosaditelnosti materiálu. U této varianty zůstanou cíle v rámci zvládání povodňových rizik a závazná doporučení pro umísťování a povolování staveb a činností v záplavových územích ponechána v příslušných Plánech pro zvládání povodňových rizik, a navíc bude zajištěno promítnutí informací z map povodňového nebezpečí, resp. ohrožení, do stanovení záplavových území a jejich aktivních zón ve fixně specifikovaném termínu. Tím bude odstraněna dualita stanovení omezení v oblastech s významným povodňovým rizikem, které jsou nejvíc ohroženy povodněmi. Omezující podmínky v záplavových územích mimo aktivní zóny záplavového území budou ve shodě se současným stavem vycházet z míry povodňového ohrožení stanoveného v mapách povodňového ohrožení.
Na základě návrhu dojde k novému vymezení záplavových území a jejich aktivních zón, kdy v některých záplavových územích bude aktivní zóna zúžena, jinde rozšířena v závislosti na změnách v území, změnách v hydrologických podkladech a dalších relevantních změnách promítnutých do map povodňového nebezpečí, resp. ohrožení. Varianta 3 zajišťuje vyšší míru ochrany před povodněmi oproti variantě 0 (současnému stavu), neboť bude docházet k důslednější aplikaci omezení a zákazů výstavby v nově stanovených aktivních zónách záplavových území, která budou vyplývat přímo z vodního zákona. Tyto podmínky mají zabránit následným potenciálním škodám v případě povodní, a tím ušetřit budoucí náklady na odstraňování povodňových škod. Naopak tato varianta na rozdíl od varianty 2 neřeší v záplavových územích omezení výstavby tzv. citlivých objektů, tzn. objektů se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci, u nichž hrozí výrazně vyšší riziko ztrát na životech v případě rychlého nástupu povodně, neboť tito lidé z důvodů omezené pohyblivosti nejsou schopni bez cizí pomoci opustit včas území postižené povodněmi. Tím je míra bezpečnosti obyvatel před povodněmi u této varianty nižší než u nejlépe hodnocené varianty 2.
Na základě porovnání přínosů a nákladů jednotlivých variant je hodnocena varianta 2 jako nejvhodnější, tzn. omezení pro umísťování a povolování staveb a činností v záplavových územích by měla být promítnuta přímo do vodního zákona a omezující podmínky v záplavových územích mimo aktivní zóny záplavového území by měly nově vycházet z míry povodňového ohrožení stanoveného v mapách povodňového ohrožení, resp. závazné omezující podmínky by měly být diverzifikovány dle míry povodňového ohrožení. Oproti variantě 0 bude docházet k aplikaci omezení a zákazů výstavby, čímž mohou být podnikatelské subjekty v některých případech ve svých záměrech více omezeni. Na druhou stranu všechny tyto podmínky mají zabránit následným potenciálním škodám v případě povodní, a tím ušetřit budoucí náklady těchto subjektů na odstraňování povodňových škod a navrácení objektů do stavu vhodného pro užívání.
Varianta 2 zajišťuje mírně vyšší míru povodňové ochrany v porovnání se současným stavem, tj. variantou 0 a zároveň odstraňuje legislativní i faktickou dvoukolejnost varianty 0 pro stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi, kdy v současnosti jsou omezení a restrikce v oblastech ohrožených povodněmi stanoveny jak vodním zákonem pro aktivní zóny záplavového území, tak opatřením obecné povahy vydávající příslušný plán pro zvládání povodňových rizik a v praxi tak dochází k nejednotnému přístupu vodoprávních úřadů.
Varianta 1 je nejméně vhodná, neboť snižuje úroveň povodňové ochrany oproti současnému stavu. U této varianty by došlo sice k odstranění duality pro stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi tím, že doporučení pro umísťování a povolování staveb a činností, která stanovují Plány pro zvládání povodňových rizik, by nebyly pro rozhodování správních orgánů závazná. Tím by ale došlo k výše zmíněnému rozvolnění povodňové ochrany. Tudíž má tato varianta oproti variantě 0 a 1 vyšší negativní dopad jak na obyvatele v podobě vyššího rizika ztrát na životech lidí a vyšších potenciálních povodňových škod, tak vyšší dopad na životní prostředí. Z toho důvodu tuto variantu nedoporučujeme.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Orgánem odpovědným za implementaci navrhované právní úpravy je Ministerstvo životního prostředí, které vystupuje v pozici ústředního správního úřadu v oblasti ochrany před povodněmi a poskytuje odbornou pomoc a metodické vedení vodoprávním úřadům, správcům vodních toků a správcům povodí. Ministerstvo zemědělství je spolu zodpovědné za implementaci povodňové směrnice, protože je spolupořizovatelem plánů pro zvládání povodňových rizik podle § 25 odst. 5 vodního zákona.
Orgány, které se podílí na povodňové prevenci jsou:
· Ministerstvo životního prostředí
· Ministerstvo zemědělství
· Vodoprávní úřady
· Vojenské újezdní úřady – doplněny nové kompetence na základě zkušeností z povodní roku 2024
· Správci povodí
· Správci vodních toků
V případě povodní jsou do oblasti koordinace a řízení zásahů na odstraňování povodňových škod zapojeni kromě výše uvedených orgánů:
· Integrovaný záchranný systém – Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR, zdravotnická záchranná služba
· Český hydrometeorologický ústav 
· Správci vodních toků 
· Vojenské újezdní úřady – doplněno na základě zkušeností z povodní roku 2024
· Obce
· Další účastníci ochrany před povodněmi
Přezkum účinnosti regulace
Systém povodňové prevence je pravidelně přezkoumáván v rámci aktualizace plánů pro zvládání povodňových rizik, které jsou zpracovávány na období 6 let pro jednotlivá povodí. V současnosti jsou plány platné pro období 2021 – 2027. Na konci jejich platnosti dojde k jejich aktualizaci a spolu s tím i k přezkumu jednotlivých opatření. Kritéria přezkumu plánů pro zvládání povodňových rizik jsou uvedeny přímo v těchto Plánech.
Jako kritérium přezkumu novely zákona v oblasti povodňové ochrany doporučujeme sledovat následující ukazatele a jejich trend:
· rozsah zastavěných a zastavitelných ploch, které jsou dotčeny povodňovým nebezpečím podle jednotlivých pravděpodobností výskytu
· rozsah ploch v riziku 
· počty obyvatel dotčených povodňovým nebezpečím podle jednotlivých pravděpodobností výskytu
· počty obyvatel v riziku
Na základě současných dat nelze kvantifikovat cílový stav, jehož by mělo být touto změnou dosaženo. Pozitivním ukazatelem by měl být klesající trend u všech výše zmíněných ukazatelů. Současný stav jednotlivých ukazatelů dle aktuálních Plánů pro zvládání povodňových rizik ukazují tabulky 5 – 9. Zároveň by měl významně klesnout rozsah návrhových a výhledových ploch, které budou dotčeny povodňovým nebezpečím podle jednotlivých pravděpodobností výskytu a které budou v riziku. Tzn. zákon by měl minimalizovat budoucí plánovanou výstavbu v oblastech s Q100.
Změna zákona se ovšem projeví až s delším časovým odstupem po nabytí účinnosti zákona. V době přípravy nových plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028-2034, tzn. během analýzy stavu v roce 2026-27 se změny v povodňové ochraně dle novely zákona ještě plně neprojeví. Očekávaný dopad v podobě klesajících trendů počtu obyvatel dotčených povodňovým nebezpečím, obyvatel v riziku a rozsahu zastavěných a zastavitelných ploch, které jsou dotčeny povodňovým nebezpečím a ploch v riziku se mohou projevit nejdříve v následujícím období přípravy plánů pro zvládání povodňových rizik, tzn. od roku 2035. V rámci přípravy těchto nových Plánů bude tedy možné vyhodnotit úspěšnost opatření stanovených touto novelou v oblasti protipovodňových opatření.


Usnadnění povolovacích procesů protipovodňových opatřeníDefinice problému č. 2 – povolování protipovodňových opatření
Mezi relevantní republikové priority uvedené v Politice územního rozvoje ČR patří mimo jiné vytváření podmínek pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména je třeba zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb, ploch pro opatření na ochranu před povodněmi a ploch určených k řízeným rozlivům povodní a vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod.
Podle zprávy Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) „Kontrolní závěr z kontrolní akce 19/04 Podpora protipovodňových opatření“ však nejsou vytvářeny předpoklady pro předcházení vzniku povodní a minimalizaci jejich škod dle požadavků koncepčních a strategických dokumentů. Hlavní příčiny shledává NKÚ mimo jiné i ve zpoždění realizace protipovodňových opatření.
NKÚ prověřil prostředky, které rozdělovaly Ministerstvo zemědělství (MZe) a Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na protipovodňová opatření v letech 2016 až 2018 a jsou financována ze státního rozpočtu i z fondů EU. Každý rok resorty rozdělily průměrně 1,4 mld. Kč, což ale představuje pouze třetinu potřebných investic - MŽP a MZe odhadly v roce 2010, že na ochranu před povodněmi by bylo ročně potřeba zhruba 4,2 miliardy korun, a tento odhad potvrdily i v roce 2015. Ze 135 opatření, která MZe a MŽP navrhovaly na léta 2015 až 2021, tak do konce roku 2021 nebyla polovina ani zahájena, MŽP se zároveň nedaří prosazovat pro ochranu před povodněmi taktéž přírodě blízká opatření. Důvodem, proč se protipovodňová opatření oddalují, ale není nedostatek financí, ale zdlouhavé pozemkové úpravy, díky kterým by se mohly stavět protipovodňové stavby.
Získání pozemků je hlavní brzdou výstavby technických protipovodňových opatření. Často se stává, že než obec získá pozemek na stavbu protipovodňového opatření, tak to může trvat i řadu let. Z toho důvodu se protipovodňová opatření zpožďují a mnoho z nich se nedaří prosadit. 
Pozemkové úpravy přispívají k řešení ochrany před povodněmi, uspořádávají vlastnické vztahy k pozemkům a umožňují výstavbu protipovodňových staveb a realizaci plánů společných zařízení, v rámci kterých se mimo jiné realizují i vodohospodářská a protierozní opatření. Při nesouhlasu vlastníků více než 40 % výměry pozemků však není možné pozemkové úpravy, vč. navržených společných zařízení, vůbec realizovat.
Dne 1. 7. 2008 nabyla účinnosti novela vodního zákona, která poskytla mj. správcům povodí možnost odejmout nebo omezit práva k pozemkům a stavbám potřebným pro realizaci veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi postupem podle zákona o vyvlastnění. Do té doby právní úprava neřešila důsledně případné prosazení realizace povodňové ochrany ve veřejném zájmu.  V důvodové zprávě k této novele je mj. uveden odhad, že do roku 2015 bude realizováno asi 10 tis. ha území určených k řízeným rozlivům povodní. Z dat MZe však vyplývá, že v období od nabytí účinnosti změny vodního zákona do 1. 1. 2019 přibylo pouze cca 3 tis. ha ploch těchto zátopových území[footnoteRef:1]. [1:  https://nku.cz/cz/pro-media/tiskove-zpravy/protipovodnova-opatreni-se-zpozduji-a-ta-prirode-blizka-se-nedari-prosadit--problem-predstavuji-i-stavby-v-aktivnich-zaplavovych-zonach-id11080/] 

Institut vyvlastnění se v povodňové ochraně prozatím využívá minimálně. Dle proběhlých konzultací se správci povodí je snaha se s vlastníky domluvit na odkoupení pozemků, na nichž mají být povodňová opatření realizována. Ve většině případů jsou pozemky pro stavbu získány na základě dohody mezi vlastníkem a správcem povodí a následně dochází k odkupu. V případě, že nedojde k dohodě, je potřeba pozemky vyvlastnit, jinak stavbu nelze realizovat. Vyvlastnění pozemků pro výstavbu protipovodňových staveb bylo prozatím realizováno pouze u Povodí Labe a jde o minimální plochu v rámci celkové rozlohy plánované stavby. 
Institut vyvlastnění byl ale také využit v rámci povodňové ochrany při tzv. řízeném rozlivu povodní. Dle výše zmíněné zprávy NKÚ do ukončení kontroly využilo možnost vyvlastnění pozemků ze státních podniků povodí pouze Povodí Labe, a to v souvislosti s realizací území určených k řízeným rozlivům povodní o plánovaném retenčním objemu 12 144 tis. m3 a plánované rozloze 521 ha. Vlastnické právo bylo omezeno k pozemkům o celkové rozloze 0,3 ha. I v tomto případě jde o minimální plochu z plánované rozlohy určené k řízeným rozlivům povodní.
V říjnu 2024 pracovní skupina složená ze zástupců MŽP, MZe vč. zástupce povodí Vltavy a MMR podrobně projednala možnosti usnadnění povolovacích procesů protipovodňových opatření s cílem analyzovat současnou právní úpravu a navrhnout případně konkrétní legislativní změny. Bylo diskutováno celkem 5 níže uvedených oblastí, v rámci nichž došla pracovní skupina k následujícímu:

1. Vztah mezi ZÚR a územními plány
Podle § 122 odst. 1 písm. b) stavebního zákona lze stavby pro vodní hospodářství povolovat v nezastavěném území v souladu s jeho charakterem, pokud je územně plánovací dokumentace (ÚPD) výslovně nevylučuje (§ 122 odst. 3 stavebního zákona). Podle § 12 písm. j) stavebního zákona je „nezastavěným územím území nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy“; nezastaveným územím jsou též území obcí, pro něž není zpracován územní plán. Toto však nevylučuje možnost vymezení veřejně prospěšné stavby na ochranu před povodněmi (VPSOP) v nadřazené ÚPD, tzn. případně v územním rozvojovém plánu či zásadách územního rozvoje.
Podle § 12 písm. p) stavebního zákona nadřazenou územně plánovací dokumentací se pro regulační plán rozumí územní plán, zásady územního rozvoje a územní rozvojový plán, pro územní plán rozumí zásady územního rozvoje a územní rozvojový plán a pro zásady územního rozvoje rozumí územní rozvojový plán. Pokud by byla VPSOP vymezena v územním rozvojovém plánu či v zásadách územního rozvoje, tak se jí musí zásady územního rozvoje a územní plán jako tzv. navazující (tzn. podřazené) ÚPD přizpůsobit, jinak se nepoužijí, viz § 112 NSZ, podle jehož odstavců 1 a 2:  
1. „Kraj a obec jsou povinny bez zbytečného odkladu územně plánovací dokumentaci, kterou vydaly, uvést do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územně plánovací dokumentace, které jsou v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Vyhodnocení vlivů změny územně plánovací dokumentace se při uvedení navazující územně plánovací dokumentace do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací nezpracovává.
1. Znemožňuje-li územně plánovací dokumentace kraje nebo obce nebo její část realizaci záměru obsaženého v nadřazené územně plánovací dokumentaci, tato část navazující územně plánovací dokumentace se pro rozhodování v území ani pro pořizování navazující územně plánovací dokumentace nepoužije a rozhoduje se podle nadřazené územně plánovací dokumentace.“.
 Územní rozvojový plán, který mimo jiné na republikové úrovni podle § 74 odst. 2 písm. d) stavebního zákona „vymezuje veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit“, je v současné době čerstvě zpracován a zveřejněn jako „První územní rozvojový plán“ (viz https://vlada.gov.cz/cz/urad-vlady/uredni_deska/verejna-vyhlaska-oznameni-o-vydani-uzemniho-rozvojoveho-planu-215562/ a https://vlada.gov.cz/assets/urad-vlady/uredni_deska/Prvni-URP.pdf) a obsahuje následující VPSOP (viz str. 30 a 31):
I.1. a 2.4. Technická infrastruktura – vodní hospodářství
ÚPR vymezuje záměry v plochách pro opatření ke snížení povodňových rizik. Vymezují se tyto záměry:
VO01
Název: Plocha pro vodní nádrž Nové Heřminovy včetně dalších nezbytných ploch a koridorů pro opatření ke snížení povodňových rizik v povodí řeky Opavy.
Vymezení: Na území Moravskoslezského kraje
Na území obcí: Nové Heřminovy, Čáková, Zátor, Brantice, Krnov, Brumovice, Opava

VO03
Název: Plochy umožňující využití území pro vodní díla Kryry, Senomaty a Šanov a koridory pro přivaděče vody z Ohře do povodí Blšanky a Rakovnického potoka s napojením do Kolešovického potoka, včetně dalších nezbytných ploch a koridorů pro stavby a doprovodná technická a přírodě blízká opatření k omezení nedostatku vody, ke snížení povodňových rizik a optimalizaci vodního režimu území v povodí Blšanky a v povodí Rakovnického potoka, včetně ploch a koridorů pro umístění související veřejné infrastruktury.
Vymezení: Na území Ústeckého kraje
Na území obcí: Březno, Nové Sedlo, Čeradice, Podbořany, Očichov, Vroutek, Kryry, Petrohrad.
 
Výše uvedené VPSOP by tedy měly být po nabytí účinnosti Prvního územního rozvojového plánu (tzn. při zveřejnění 20.9.2024 nabyde účinnosti v souladu s § 173 odst. 1 správního řádu uplynutím 15denní lhůty, tzn. 7. 10. 2024) v území prosaditelné bez ohledu na jejich soulad se zásadami územního rozvoje a územními plány. V souladu s § 108 an. NSZ lze provést změnu územního rozvojového plánu, případně jiné ÚPD.
Závěr: 
· Pokud by byla veřejně prospěšná stavba na ochranu před povodněmi vymezena v nadřazené územně plánovací dokumentaci (tzn. v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje), lze ji ve smyslu výše uvedeného prosadit i přes nesoulad s tzv. navazujícími (tzn. podřazenými) zásadami územního rozvoje a územním plánem, a není tedy nutná žádná legislativní úprava.
· Pokud nebude veřejně prospěšná stavba na ochranu před povodněmi vymezena v územně plánovací dokumentaci, lze ji i tak prosadit za současné právní úpravy, a to zejména v nezastavěném území za předpokladu nezpochybnitelnosti její veřejné prospěšnosti (která je však deklarována zpravidla právě v územně plánovací dokumentaci). Lze však očekávat, že prosazení veřejně prospěšné stavby na ochranu před povodněmi bez jejího současného vymezení alespoň v územním rozvojovém plánu nebo zásadách územního rozvoje bude velmi obtížně proveditelné.

1. Problematika vyvlastňování za účelem výstavby protipovodňových opatření 
Vyvlastnění je nejzávažnějším zásahem do vlastnického práva, jehož základní rámec a mantinely na ústavní úrovni vymezuje čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, které stanoví: „Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“. 
Základem právní úpravy podmínek odnětí nebo omezení vlastnického práva (vyvlastnění) k pozemkům nebo stavbám pro dosažení účelu vyvlastnění vč. stanovení náhrad za toto vyvlastnění upravuje zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), dále zákon č. 283/2021 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) i zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Specifickým zákonem je pak zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, tzv. urychlovací zákon, jehož cílem je urychlit výstavbu strategické infrastruktury. Stavby vodní infrastruktury spadají do režimu tzv. urychlovacího zákona, a proto se na výstavbu protipovodňových opatření vztahuje rovněž řada jeho ustanovení (více viz bod č. 5 k této informaci). 
Ustanovení § 170 stavebního zákona upravuje účel vyvlastnění. Ustanovení § 170 odst. 1 písm. a) stavebního zákona stanoví, že práva k pozemkům a stavbám lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny v ÚPD a jde-li o uskutečnění veřejně prospěšné stavby. Z uvedeného vyplývá, že předpokladem vyvlastnění je označení stavby protipovodňového opatření v ÚPD jako veřejně prospěšné stavby, čímž je dán účel vyvlastnění ve smyslu § 170 stavebního zákona (vztahuje se i na intravilán). Od účelu vyvlastnění je třeba odlišovat „veřejný zájem“ ve smyslu výše uvedeného čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Jedná se o tzv. neurčitý právní pojem, který je dle stávající judikatury Ústavního soudu nutno interpretovat vždy v konkrétním případě s ohledem na konkrétní okolnosti případu a prokazuje se vždy v konkrétním vyvlastňovacím řízení.  Je tedy třeba odlišovat pojmy „veřejná prospěšnost“ = účel vyvlastnění (vyplývá z ÚPD) a „veřejný zájem“ (prokazuje se následně v konkrétním vyvlastňovacím řízení).
Za nadbytečné, resp. v praxi v současné době nevyužitelné se jeví ustanovení § 55b vodního zákona, které stanoví „Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění.“. Stavbami na ochranu před povodněmi jsou zejména protipovodňové hráze, vodní nádrže s protipovodňovými funkcemi, poldry apod.	Podle názoru MMR § 55b vodního zákona sice hovoří o veřejně prospěšných stavbách, není-li však protipovodňové opatření takto explicitně označeno v ÚPD, nemá § 55b žádný právní význam. Plánované stavby na ochranu před povodněmi však nejsou vždy zaneseny v ÚPD, např. pokud jsou tato protipovodňová opatření navržena v reakci na proběhlé povodně, a zároveň se v té době nemění územní plánovací dokumentace. V těchto případech bývá problém s prokázáním účelu vyvlastnění a plánované stavby tak nelze z důvodu nevyřešených majetkoprávních vztahů k dotčeným pozemkům (z důvodu nemožnosti vyvlastnění) uskutečnit.   Dle § 170 StZ (Účel vyvlastnění) lze práva k pozemkům a stavbám odejmout či omezit pouze jsou-li vymezeny v ÚPD jako veřejně prospěšné stavby. Dle MMR tak § 55b vodního zákona nezakládá důvod/účel pro vyvlastnění. 
Z toho důvodu se navrhuje § 55b vodního zákona doplnit v tom smyslu, že stavby na ochranu před povodněmi se zřizují ve veřejném zájmu, což bude mít význam zejména při vyvlastňovacím řízení, a to ve vztahu k odůvodňování konkrétního správního rozhodnutí, kdy příslušný úřad vedoucí vyvlastňovací řízení bude moci v rámci odůvodnění rozhodnutí o vyvlastnění argumentovat rovněž veřejným zájmem deklarovaným ex lege. Je však třeba upozornit, že i nadále bude nutné, aby stavba protipovodňového opatření byla označena v ÚPD jako veřejně prospěšná, tzn. musí být naplněn účel vyvlastnění jakožto předpoklad pro zahájení vyvlastňovacího řízení.  	
Legislativa, a to jak stavební zákon (zejm. § 170 a násl.), vodní zákon (§ 55b) i tzv. urychlovací zákon (zákon č. 416/2009 Sb.) vyvlastnění za účelem výstavby protipovodňových opatření umožňují. Právní úprava odnětí či omezení vlastnického práva se jeví jako dostatečná.  Případné průtahy při výstavbě protipovodňových opatřeních spočívají spíše v nedostatečném uplatňování, resp. dodržování a vymáhání nástrojů, které stávající legislativa již umožňuje.
Závěr: 
· Základním předpokladem pro vyvlastnění pozemků či staveb za účelem výstavby protipovodňových opatření je označení stavby protipovodňového opatření za veřejně prospěšnou stavbu přímo v ÚPD. 
· Pracovní skupina navrhuje úpravu § 55b vodního zákona, na základě níž bude zřizování staveb na ochranu před povodněmi ve veřejném zájmu, čímž se ustanovení stane v praxi aplikovatelným pro účely vyvlastňovacího řízení.

· Možná řešení vybřežení koryta vodního toku dle platné právní úpravy (gesce MZe)
Postup při změně přirozeného koryta vodního toku je dostatečně upraven § 45 vodního zákona, včetně výkupu pozemků a odškodnění, které hradí stát (resp. MZe). V intravilánu obce se většinou jedná o upravené koryto vodního toku.  
Po povodni provádějí správci vodních toků s orgány ochrany přírody a vodoprávními úřady prohlídky vodního toku za účelem zjištění povodňových škod [§ 83 písm. l) vodního zákona]. V protokolu z prohlídky se uvádí druh nápravného opatření a časová naléhavost jeho realizace.  
Při obnově stavby vodního díla (např. opevnění koryta vodního toku) se použije mimořádný postup podle § 264 stavebního zákona.
Závěr:
· V případě vybřežení koryta, jehož následkem je poškození komunikace, či sítí technické infrastruktury, je nutné z důvodu obnovení funkčnosti infrastruktury neprodlené odstranění povodňové škody, což se v praxi děje. Legislativní změnu v této otázce MZe považuje za krajně nevhodnou. 
· Dojde-li k vybřežení koryta v místě, kde nezpůsobuje další škody, vrácení vodního toku do původního koryta snese odkladu, a je tak možné podrobně posoudit nastalou situaci.
· V případě návrhu na ponechání vodního toku v novém korytu, je nutno ověřit vhodnost nového koryta (hydrotechnické výpočty, geologie, morfologie terénu a další aspekty), aby po všech stránkách bylo vhodnější variantou než původní trasa, a následně zajistit majetkoprávní vypořádání dotčených nemovitostí. 
· Nové koryto bude zpravidla vyžadovat technickou úpravu. Jedná se o stavbu vodního díla [§ 55 odst. 1 písm. b) VZ] vyžadující povolení stavby. 
  
· Obnovy staveb po povodni v aktivní zóně záplavového území (§ 67 vodního zákona a § 264 stavebního zákona) 
Obnovy staveb po mimořádných událostech v obecné rovině upravují ustanovení § 263 až 265 stavebního zákona. Tato ustanovení stanovují mimořádné postupy, které umožňují urychleně reagovat na mimořádné události jako jsou povodně a umožňují odchylky od standardních stavebním zákonem stanovených postupů. Při obnově stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené mimořádnou událostí se jedná o obnovu podle původního povolení a dokumentace, podle níž byla provedena (§ 264 stavebního zákona). Podmínkou obnovy stavby však je, že obnově nebrání požadavky zvláštních právních předpisů (§ 264 odst. 4 stavebního zákona).
Podle § 67 odst. 1 vodního zákona, který je vůči stavebnímu zákonu lex specialis, se v aktivní zóně záplavových území zakazuje umísťovat, povolovat i provádět stavby s výjimkou vodních děl a dalších vybraných druhů staveb. Udržovací práce a stavební úpravy na povolených a zkolaudovaných stavbách mohou být v tomto území prováděny, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.
Na základě výše uvedeného mohou nastat tyto situace: 
· Obnova stavby není v rozporu s požadavky jiných právních předpisů ani nevyžaduje stanovení podmínek k ochraně veřejných zájmů – obnovu lze provést na základě oznámení a musí být započata do 2 let a provedena do 10 let ode dne oznámení stavebnímu úřadu,
· obnova stavby není v rozporu s požadavky jiných právních předpisů, ale vyžaduje stanovení podmínek z důvodu ochrany veřejných zájmů – stavební úřad vyrozumí stavebníka do 15 dnů ode dne oznámení o tom, že obnova vyžaduje povolení, oznámení se považuje za žádost o povolení obnovy,
· obnova stavby je v rozporu s požadavky jiných právních předpisů – stavební úřad rozhodnutím zakáže obnovu provést, proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání.
Závěr:
· Vodní zákon je ve vztahu speciality k zákonu stavebnímu. Ve vztahu k obnově staveb zničených povodněmi v aktivní zóně záplavových území by tak stavební úřad měl rozhodnutím zakázat obnovu zničené stavby, a to s odkazem na § 264 odst. 4 stavebního zákona ve spojení s § 67 odst. 1 vodního zákona. 

· Vazby na tzv. urychlovací zákon
Stavby vodní infrastruktury spadají do režimu tzv. urychlovacího zákona (zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury). Vodní infrastrukturou se dle tohoto zákona rozumí: 
a) stavba vodního díla umisťovaného v plochách a koridorech vymezených v územním rozvojovém plánu a stavby s ním související a 
b) stavba vodního díla budovaná ve veřejném zájmu na ochranu před povodněmi, k prevenci nebo zmírnění následků sucha, jakož i k jiným účelům podle vodního zákona a ve veřejném zájmu, a stavby s ní související (§ 1 odst. 3 zákona č. 416/2009 Sb.).
Proto se na ně také vztahují vybraná ustanovení urychlovacího zákona (§ 1, 2, 2f, 2g, 3, 4, 4a, 5). 
Předně se jedná o zjednodušení některých aspektů povolovacího procesu podle ust. § 2. Dle něj platí mj. následující:
· Lhůty pro podání žalob se zkracují na polovinu; o žalobách soud rozhodne do 90 dnů.
· Po dobu vyvlastňovacího řízení se běh lhůty platnosti rozhodnutí o povolení stavby staví.
· V řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení řízení doručuje veřejnou vyhláškou.
· K odstranění vad námitek, odvolání a rozkladu podaných po lhůtě stanovené pro jejich podání právním předpisem, podle kterého se podávají, se nepřihlíží.
· Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení podle § 1 údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán odvolatele nevyzývá.

Urychlovací zákon dále počítá s vodní infrastrukturou v:
· § 2f stran povinnosti umožnit provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby;
· § 2g stran povinnosti provést přeložku, překládku nebo jinou změnu dotčené dopravní nebo technické infrastruktury;
· § 3 stran lhůty a doručení návrhu na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě dohodou (a námitce vyvlastňovaného požadující změnu stavby, pokud by taková změna byla v rozporu s povolovacím rozhodnutím); a
· § 5 stran možnosti ukončení nájmu či pachtu před sjednanou dobou.

Na vybrané záměry se vztahuje rovněž specifický vyvlastňovací režim podle § 3, § 4 a 4a, který umožňuje mj. vydání mezitímního rozhodnutí v případě stavby vodní infrastruktury:
1. umisťované v ploše nebo koridoru, které jsou pro ni vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje, a
1. uvedené v příloze č. 1 k zákonu (v této příloze jsou taxativně uvedena vodní díla – Nové Heřminovy, Skalička, Vlachovice, Kryry, Senomaty a Šanov).

Závěr: 
· Na výstavbu protipovodňových opatření lze aplikovat řadu ustanovení tzv. urychlovacího zákona. Protipovodňová opatření tak lze stavět ve zrychleném režimu již podle stávající legislativy. 
· Na vybrané záměry uvedené v příloze č. 1 se vztahuje rovněž specifický vyvlastňovací režim podle § 3, § 4 a 4a, který umožňuje mj. vydání mezitímního rozhodnutí v případě vybraných staveb vodní infrastruktury.

S ohledem na závěry pracovní skupiny je řešena legislativní otázka úpravy vyvlastnění pro realizaci protipovodňových opatření.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Vyvlastnění je nejzávažnějším zásahem do vlastnického práva, jehož základní rámec a mantinely na ústavní úrovni vymezuje čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, které stanoví: „Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“. 
Základem právní úpravy podmínek odnětí nebo omezení vlastnického práva (vyvlastnění) k pozemkům nebo stavbám pro dosažení účelu vyvlastnění vč. stanovení náhrad za toto vyvlastnění upravuje zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), dále zákon č. 283/2021 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) i zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Specifickým zákonem je pak zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, tzv. urychlovací zákon, jehož cílem je urychlit výstavbu strategické infrastruktury. Stavby vodní infrastruktury spadají do režimu tzv. urychlovacího zákona, a proto se na výstavbu protipovodňových opatření vztahuje rovněž řada jeho ustanovení.
Identifikace dotčených subjektů
· Subjekty, jimž mohou být vyvlastněny nemovitosti:
· Obce, na jejichž katastrálním území by mohl být realizován záměr na opatření ke snížení povodňových rizik
· Další pozemky soukromých fyzických či právnických osob, na nichž by mohl být realizován záměr na opatření ke snížení povodňových rizik
· Subjekty navrhující vyvlastnění:
· Správce vodních toků
· Obec (i mimo ve smyslu správce vodního toku)
· Vyvlastňovací úřad[footnoteRef:2]: [2: Vyvlastňovací úřad ve smyslu § 15 zákona č. 184/2006 Sb. Zákona o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)] 

· Obecní úřad obce s rozšířenou působností,
· Magistrát hlavního města Prahy,
· Magistrát územně členěného statutárního města,
· Dopravní a energetický stavební úřad
Popis cílového stavu
Obecným cílem je předcházení negativním dopadům povodní, a zejména zvýšení bezpečnosti obyvatel a jejich majetku v případě povodní.
Konkrétním cílem je umožnění výstavby protipovodňových opatření a urychlení povolovacích procesů. Na základě zkušeností z přípravy a realizace protipovodňových opaření jsou často limitujícím prvkem majetkoprávní vypořádání.  
Zhodnocení rizika
V souvislosti s ponecháním současného stavu hrozí nerealizace, popř. prodlužování povolovacích procesů při výstavbě protipovodňových opatření, a tím zvýšení rizika ohrožení obyvatel a jejich majetku v případě povodní.
Návrh variant řešení
Varianta 0 – současný stavPonechání současného znění § 55b, a to „Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění.“ 
Varianta 1 – specifikace veřejného zájmuDoplnění do § 55b znění, že stavby na ochranu před povodněmi se provádějí ve veřejném zájmu, a to v případě, že:
a) jsou uvedeny v plánech pro zvládání povodňových rizik nebo v plánech dílčího povodí, nebo
b) je stavebníkem jeden z následujících subjektů: 
1. Česká republika,
2. územní samosprávný celek,
3. dobrovolný svazek obcí nebo
4. státní podnik
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Varianta 0 – současný stavDopady na státní rozpočet a obce
V zákoně jsou sice uvedeny veřejně prospěšné stavby, není-li však protipovodňové opatření takto explicitně označeno v ÚPD, nemá § 55b žádný právní význam. Plánované stavby na ochranu před povodněmi však nejsou vždy zaneseny v ÚPD, např. pokud jsou tato protipovodňová opatření navržena v reakci na proběhlé povodně, a zároveň se v té době nemění územní plánovací dokumentace. V těchto případech bývá problém s prokázáním účelu vyvlastnění a plánované stavby tak nelze z důvodu nevyřešených majetkoprávních vztahů k dotčeným pozemkům (z důvodu nemožnosti vyvlastnění) uskutečnit.
Varianta 0 má tudíž významný negativní dopad na státní rozpočet z důvodu vysokých nákladů na odstraňování povodňových škod v případě nerealizovaných protipovodňových opatření, která mohou zabránit ztrátám na majetku nebo tyto škody minimalizovat. Povodňové škody se mohou v případě významných povodní pohybovat v řádu jednotek až desítek miliard Kč (viz tab. 1 Přehled významných povodní na území ČR od roku 1981 a jejich důsledky).
Dopady na obyvatele, podnikatelské prostředí a životní prostředí
Při ponechání současného stavu dochází k prodlužování povolovacích procesů při výstavbě technických protipovodňových opatření, popř. jejich nerealizování, čímž se zvyšuje riziko ohrožení obyvatel a jejich majetku v případě povodní. Tato varianta má tudíž negativní dopad na obyvatele z důvodu vyšších materiálních škod v záplavových oblastech v případě zatopení těchto oblastí, a také riziko vyšších ztrát na životech obyvatel. 
Zároveň u této varianty je blokována realizace přírodě blízkých opatření, která mohou také významně přispět k ochraně majetku a minimalizaci škod v záplavových územích. V konečném důsledku při nedostatečné realizaci protipovodňových opatření mohou být zaplaveny objekty, které mohou znamenat potenciální riziko ohrožení životního prostředí a zdraví lidí.
Varianta 1 – specifikace veřejného zájmuDopady na státní rozpočet a obce  
Stavby na ochranu před povodněmi zřizované ve veřejném zájmu mohou být budovány státními podniky, nejčastěji správci Povodí, Lesy ČR, Vojenskými lesy a statky, Diamo aj., dále obcemi či jejich svazky, kraji apod. Před realizací staveb na ochranu před povodněmi budovaným ve veřejném zájmu je zpracovávána EIA v rámci níž jsou posouzeny dopady na životní prostředí, projekt je posuzován ve variantním řešení, aby bylo docíleno optimálního řešení. Zároveň koncepční dokumenty plány dílčích povodí jako podklad plánů pro zvládání povodňových rizik jsou posuzovány v SEA, posouzení dopadů koncepce na životní prostředí. Výstavbu protipovodňových opatření a náklady na jejich realizaci obvykle provádí správci vodních toků, popř. obce. Peníze na realizaci protipovodňových opatření lze čerpat z Národních dotačních titulů i z fondů Evropské unie. K podpoře realizace protipovodňových opatření slouží Operační program životní prostředí, který je prostřednictvím Státního fondu životního prostředí v působnosti Ministerstva životního prostředí. Tento program byl v období 2014-2020 zaměřen zejména na zajištění povodňové ochrany intravilánu, preventivní protipovodňová opatření (zpracování záplavových území a map povodňového rizika, povodňové plány, lokální výstražné systémy) a na podporu realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření a zvýšení retenční schopnosti krajiny. Pro období 2021 až 2027 je problematika povodňové ochrany zahrnuta do tematické oblasti adaptace na změnu klimatu spolu s problematikou sucha.
K podpoře realizace preventivních protipovodňových opatření slouží dále několik dotačních programů v působnosti Ministerstva zemědělství. Jedná se o programy:
· „Podpora prevence před povodněmi IV“ pro období 2019 – 2024 - cílem je realizace technických protipovodňových opatření, a to především efektivních preventivních protipovodňových opatření v záplavových územích s upřednostněním opatření směřující ke zvýšení retence, tedy realizace řízených rozlivů povodní, budování poldrů a vodních nádrží s retenčními prostory. Program byl zacílen na opatření v oblastech s potenciálně významným povodňovým rizikem vymezených podle tzv. povodňové směrnice 2007/60/ES. 
· „Podpora retence vody v krajině – rybníky a vodní nádrže“ pro období 2016–2021 - cílem bylo zadržení vody v krajině, posílení protipovodňových funkcí rybníků a zvýšení jejich bezpečnosti 
· "Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích – 2. etapa" pro období 2020 – 2024 - cílí na výrazné zlepšení technického stavu drobných vodních toků a malých vodních nádrží, které podpoří vodní režim krajiny, posílí retenci vody v krajině a zvětší bezpečnost při zvýšených průtocích.

V případě realizace povodňových opatření je možné významně minimalizovat povodňové škody. Úspory státního rozpočtu lze odhadovat v řádu stovek milionů až jednotek miliard Kč. Varianta 1 má vyšší náklady na náhrady majitelům pozemků v případě vyvlastnění pozemků pro realizaci staveb protipovodňových opatření.
Dopady na obyvatele, podnikatelské prostředí a životní prostředí
Varianta 1 urychlí povolovací procesy při výstavbě technických protipovodňových opatření a umožní jejich realizaci. K záměru na realizaci staveb na ochranu před povodněmi budovaných ve veřejném zájmu se mohou obyvatelé vyjádřit. Plány jsou připomínkovány veřejností a uživateli vody dle § 25 odst.1 písm. b vodního zákona. Obyvatelé tudíž nejsou vyloučeni z procesu rozhodování o realizaci daného záměru, ale mají právo k projektu uplatnit své připomínky. V případě realizace protipovodňových opatření se sníží riziko zatopení daných záplavových oblastí, a tím i ohrožení obyvatel žijících v záplavových oblastech a jejich majetku v případě povodní. 
Tato varianta dále umožní snadnější realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření díky umožnění vyvlastnění pozemků pro jejich realizaci. 
Vyhodnocení nákladů a přínosů variantTabulka 16 Porovnání dopadů jednotlivých zvažovaných variant
	Kritérium
	Varianta 0 
Současný stav, praktická nemožnost vyvlastňování pro účely realizace protipovodňových opatření
	Varianta 1 
Umožnění vyvlastnění pro účely realizace protipovodňových opatření

	Povolování a realizace výstavby protipovodňových opatření 
	Zdlouhavý povolovací proces pro realizaci záměru k výstavbě protipovodňových opatření, v některých případech záměry nejsou realizovány
	Zrychlení povolovacího procesu a následné realizace záměru z důvodu možnosti vyvlastňování pozemků pro daný záměr

	Realizace přírodě blízkých opatření
	Blokování realizace přírodě blízkých opatření
	Umožnění realizace přírodě blízkých opatření

	Náklady na odstraňování povodňových škod
	Náklady na odstraňování povodňových škod se mohou pohybovat v řádech jednotek až desítek miliard Kč
	V případě realizace povodňových opatření je možné významně minimalizovat povodňové škody. Úspory lze odhadovat v řádu stovek milionů až jednotek miliard Kč

	Náklady na koupi pozemků, popř. vyvlastňování pozemků
	Pozemky pro výstavbu protipovodňových opatření mohou být od vlastníků dotčených pozemků vykoupeny (náklady v řádu milionů Kč), v případě, že nedojde k dohodě s vlastníky o výkupu, bez nákladů, avšak dochází k nákladům v souvislosti s pozdržením a blokováním výstavby
	Pozemky pro výstavbu protipovodňových opatření mohou být od vlastníků dotčených pozemků vykoupeny (náklady v řádu milionů Kč), v případě, že nedojde k dohodě s vlastníky o výkupu může dojít k vyvlastnění pozemku (náklady se mohou pohybovat v řádech milionů Kč)

	Bezpečnost a zdraví obyvatel
	Zvýšení rizika ztrát na životě obyvatel v případě povodní
	Snížení rizika ohrožení obyvatel a jejich zdraví při povodních

	Životní prostředí
	Zvýšení rizika zaplavení objektů a míst, které mohou znamenat potenciální riziko ohrožení životního prostředí
	Snížení rizika zaplavení objektů a míst, které mohou znamenat potenciální riziko ohrožení životního prostředí

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1 – specifikace veřejného zájmu
2. Varianta 0 – současný stav
Varianta 1 – tzn. úprava § 55b vodního zákona na základě níž bude ustanoveno, že provádění staveb na ochranu před povodněmi je ve veřejném zájmu. Návrh je přitom omezen pouze na ty stavby na ochranu před povodněmi, které splňují zákonem alternativně stanovená kritéria. Prvním kritériem je zahrnutí těchto staveb v plánovacích dokumentech (v plánech pro zvládání povodňových rizik nebo v plánech dílčího povodí). Druhé kritérium je stanoveno podle toho, kdo je stavebníkem (Česká republika, územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí, nebo státní podnik).
Ustanovení o veřejném zájmu u staveb na ochranu před povodněmi se díky tomu stane v praxi aplikovatelným a bude mít význam při samotném vyvlastňovacím řízení, které provádí vyvlastňovací úřad, a to ve vztahu k odůvodňování rozhodnutí v konkrétním případě (příslušný úřad vedoucí vyvlastňovací řízení bude moci v rámci řízení, resp. při vydání rozhodnutí odkázat přímo na veřejný zájem uvedený v zákoně). Samozřejmě platí, že převahu veřejného zájmu nad zájmy individuálními bude při realizaci dané stavby na ochranu před povodněmi nutno prokázat.
Díky tomuto ustanovení dojde k zrychlení realizace protipovodňových opatření z důvodu umožnění získání pozemků pro tuto výstavbu. 
Implementace doporučené varianty a vynucování
Orgány, které se podílí na povodňové prevenci jsou:
· Ministerstvo životního prostředí
· Ministerstvo zemědělství
· Vodoprávní úřady
· Správci povodí
· Správci vodních toků
Vyvlastňovací úřady ve smyslu § 15 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) jsou:
· Obecní úřady obce s rozšířenou působností,
· Magistrát hlavního města Prahy,
· Magistrát územně členěného statutárního města,
· Dopravní a energetický stavební úřad
Přezkum účinnosti regulace
Cílem navržené právní úpravy je umožnění realizace protipovodňových opatření a urychlení povolovacích procesů, proto jsou jako kritéria přezkumu účinnosti navrženy:
· počet realizovaných protipovodňových opatření
· počet realizovaných přírodě blízkých opatření 
· počet povolených protipovodňových opatření, v nichž byly vyvlastněny pozemky
· úspory povodňových škod v místech s realizovanými protipovodňovými opatřeními (pokud tato data budou dostupná)
Dále stejně jako v případě povodňové ochrany jsou kritérii pro přezkum účinnosti opatření stanovených novelou zákona ukazatele poukazující na rozsah území, která ještě nejsou chráněna protipovodňovými opatřeními a počty obyvatel v dotčených oblastech:
· rozsah zastavěných a zastavitelných ploch, které jsou dotčeny povodňovým nebezpečím podle jednotlivých pravděpodobností výskytu
· rozsah ploch v riziku 
· počty obyvatel dotčených povodňovým nebezpečím podle jednotlivých pravděpodobností výskytu
· počty obyvatel v riziku
Současný stav jednotlivých ukazatelů dle aktuálních Plánů pro zvládání povodňových rizik ukazují tabulky 5 – 9. 
Pozitivním ukazatelem by měl být klesající trend u všech výše zmíněných ukazatelů. Změna zákona se ovšem projeví až s delším časovým odstupem po nabytí účinnosti zákona. V době přípravy nových plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028-2034, tzn. během analýzy stavu v roce 2026-27 se změny v povodňové ochraně dle novely zákona ještě plně neprojeví. Očekávaný dopad v podobě klesajících trendů počtu obyvatel dotčených povodňovým nebezpečím, obyvatel v riziku a rozsahu zastavěných a zastavitelných ploch, které jsou dotčeny povodňovým nebezpečím a ploch v riziku se mohou projevit nejdříve v následujícím období přípravy plánů pro zvládání povodňových rizik, tzn. od roku 2035. V rámci přípravy těchto nových Plánů bude tedy možné vyhodnotit úspěšnost opatření stanovených touto novelou v oblasti protipovodňových opatření.
Konzultace a zdroje dat
Při přípravě návrhu novely vodního zákona a zpracování hodnocení dopadů regulace k této novele byly v rámci konzultací osloveny následující subjekty:
· Výzkumný ústav vodohospodářský
· Česká asociace pro vodu
· Správci povodí
· Ministerstvo zemědělství
Kontakt na zpracovatele RIA

Ing. Eva Dvořáková, Ph.D. 
Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje, MŽP
email: eva.dvorakova@mzp.gov.cz
tel: +420 704 655 780

Mgr. Ing. Jana Tejkalová
Odbor ochrany vod
email: jana.tejkalova@mzp.gov.cz
tel: +420 725 040 844

Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10


ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

2025


VODNÍ DÍLA (HLAVA VIII § 55c, § 55d)
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

	Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo životního prostředí
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti 
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
07.25

	Implementace práva EU:  |_| ANO  |X| NE

	2. Cíl návrhu zákona 

	Cílem návrhu je usnadnění obnovy ekologických funkcí vodních toků, včetně jejich přirozené biodiverzity, a zvýšení přirozených ekologicko-stabilizačních a protipovodňových funkcí vodních toků a přispění k plnění cílů EU a ČR v oblasti ochrany vod, adaptace na změnu klimatu a ochrany biodiverzity. Cílem je směřovat k ekologicky orientované správě vodních toků v ČR – spravovat vodní toky úsporně a s co největšími přínosy pro jejich ekologický stav. Zaměřit se na minimalizaci činností poškozujících morfologicko-ekologický stav vodních toků a směřovat k obnovení jejich přirozených vlastností a funkcí.

	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:  |X| ANO  |_| NE

	Návrh povede ke zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů formou optimalizace stávajících úprav koryta vodního toku v majetku státu prováděných správcem vodního toku.

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:  |X| ANO  |_| NE

	Návrh povede ke zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů formou optimalizace stávajících úprav koryta vodního toku v majetku státu prováděných správcem vodního toku. Samovolný rozpad technických úprav koryt vodních toků bude umožněn jako způsob odstranění vodních děl, pro který není nutno dokládat dokumentaci pro odstranění stavby. Zároveň bude umožněno změny vodních děl zlepšující ekologické funkce vodního toku realizovat na základě oznámení o změně vodního díla. 

	3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky:  |_| ANO  |_| NE

	V případě, že jsou správci vodních toků územní samosprávné celky (výjimečné) povede návrh ke zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů formou optimalizace stávajících úprav koryta vodního toku.

	3.5 Sociální dopady:  |_| ANO  |X| NE 

	

	3.6 Dopady na rodiny:  |_| ANO  |X| NE 

	

	3.7 Dopady na spotřebitele:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.8 Dopady na životní prostředí:  |X| ANO  |_| NE

	Návrh představuje pozitivní příspěvek k obnově vodních toků, který vychází z přírodních korytotvorných procesů a akceptovatelného rozpadu technických struktur, čímž se pozvolna snižuje vliv technických úprav koryt vodních toků, resp. vodních děl, a v dlouhodobém časovém horizontu zlepšují hydromorfologické charakteristiky a/nebo migrační prostupnost vodních toků.

	3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.10 Dopady na výkon státní statistické služby:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.11 Korupční rizika:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu:  |_| ANO  |X| NE

	

Definice problémuEkologický stav vodních toků
Vysoká míra upravenosti velkých i drobných toků v ČR je důsledkem technických úprav, které byly provedeny zejména za účelem zvýšení ochrany sídel a majetku před povodněmi, pro efektivnější využití v zemědělství či dopravě i v důsledku intenzivní urbanizace a industrializace krajiny. Přestože v souvislosti s napřímením a regulacemi toků je nejčastěji spojováno období pozdního totalitního režimu v 70. a 80. letech 20. století, rozsáhlé a mnohdy necitlivé zásahy do říční sítě vznikaly i mnohem dříve. 
Na území ČR se nacházejí významné vodní toky v délce 16 326 km a drobné vodní toky v délce 86 553 km. Současná míra upravenosti říční sítě v ČR je, stejně jako ve většině vyspělých zemí Evropy, vysoká – známky upravenosti vykazuje 28,4 % délky říční sítě, a z útvarů povrchových vod vymezených na základě legislativy EU je 54 % klasifikováno jako silně ovlivněné. Tyto podíly se týkají hlavně menších vodních toků, které byly upravovány zejména v průběhu 20. století za účelem regulace odtokových poměrů, ochrany proti povodním, zemědělských potřeb a urbanizace. Tyto úpravy zahrnují například napřimování koryt, vybudování opevněných břehů, regulaci průtoků a další zásahy, které měly za cíl zlepšit nebo zabezpečit jiné funkce vodních toků než ty ekologické. V současnosti se stále více prosazují přístupy zaměřené na revitalizaci a obnovu přirozených funkcí vodních toků. Intenzita a charakter upravenosti říční sítě se v jednotlivých povodích a regionech významně liší, přesto se v důsledku promítá do širšího ovlivnění odtokového procesu a retenční schopnosti krajiny. 
Ekologický stav vodního toku závisí rovněž na morfologickém aspektu vody – tvary a rozměry koryt, charakter proudění, splaveninový režim. Systém technicky upravených koryt má negativní dopad na krajinu nejen z estetického hlediska, ale právě v souvislosti s morfologií vodních toků, a je z dnešního pohledu přežitý. Dnešní rozsah úprav vodních toků výrazně přesahuje míru, odůvodnitelnou reálnými potřebami moderních způsobů využívání krajiny a vodního hospodářství a je spojen se závažnými ekologickými a vodohospodářskými problémy. 
Technické úpravy zároveň vytváří migrační bariéry, které svou výškou (způsobenou rozdílem hladin), znemožňují migraci ryb a jiných na vodu vázaných živočichů proti proudu, případně i po proudu. Upravené vodní toky, kde došlo k unifikaci proudových a morfologických podmínek říčního koryta, neposkytují vhodné habitaty pro tření (jako jsou např. úseky s písčitým nebo štěrkovitým dnem pro pstruha obecného potočního Salmo trutta m. fario), což zvyšuje nároky na migraci za účelem jejich vyhledání. Podobný efekt mají i úpravy znemožňující zaplavování říčních niv, což má negativní dopad na fytofilní druhy ryb (např. kapr obecný, karas obecný Carassius carassius, cejnek malý Blicca bjoerkna, štika obecná Esox lucius, sumec velký Silurus glanis, candát obecný Sander lucioperca a další), které kladou jikry na rostlinný substrát. Napřimování trasy toku a opevňováním dna i břehů klesá počet vhodných stanovišť pro vodní a na vodu vázané organismy. 
Vedle rozvratu ekosystémů vodních toků a mokřadů se projevuje stávající ekologický stav vodních toků v oslabování akumulace a retence vody v krajině, zrychlování povrchového odtoku vody z krajiny a zvyšování kulminace povodňových průtoků, přičemž všechny tyto negativní dopady lidské činnosti jsou navíc posilovány působením změny klimatu. Technické úpravy koryt podporují koncentraci a zrychlují postup povodňových vln, což může zhoršovat průběh povodní především v zastavěných územích. 
Zároveň mají správci vodních toků povinnost provádět údržbu úprav vodního toku, které byly provedeny vybudováním vodních děl v korytě. Technické úpravy koryt, případně jiné stavby ve vodních tocích, představují až do ukončení právní a majetkové existence vodního díla majetek, který by měl být jejich majiteli či správci udržován řádnou péčí v určitých funkčních parametrech. Podstatná část těchto historických vodních děl však již ztratila účel a opodstatnění, přičemž jejich oprava bývá nákladná a za současných podmínek (mj. s ohledem na projevy změny klimatu a cíle EU) i neúčelná. Správa toků tak zároveň představuje pro státní podniky Povodí a Lesy ČR závažné finanční a organizační problémy.
Nástroje pro zlepšení ekologického stavu vodních toků
Technické úpravy a morfologický stav vodních toků je možné řešit následujícími způsoby:
· Samovolná renaturace koryt vodního toku
Samovolná renaturace technicky upraveného vodního toku přináší soubor přírodních procesů, jimiž degraduje a ztrácí funkčnost technická úprava koryta vodního toku a stav potoka nebo řeky se přibližuje přírodě, což je v případě již nepotřebných historických úprav koryt žádoucí proces. Jedná se o rozpad technického opevnění, zanášení a zarůstání koryta nebo naopak jeho vymílání. Tyto procesy obnovují členitost koryta, v některých případech je změlčují a zmenšují jeho nepřirozeně velkou průtočnou kapacitu. Samovolné renaturace nevyvolávají investiční realizační náklady, narážejí však na omezení, která zužují rozsah jejich uplatnění. Samovolné renaturační procesy mohou být v případě odolného technického opevnění koryta nedostatečně efektivní nebo je jejich působení nepřiměřeně pomalé. Zároveň nemusí být vhodné pro všechny typy upravených koryt vodních toků, v příliš zahloubených korytech vodních toků mohou soustředěné průtoky koryto dále zahlubovat.   
· Aktivní podpora renaturace koryt vodního toku
Aktivní podpora renaturací představuje dílčí vodohospodářská opatření, která mohou přispět ke zlepšení stavu morfologicky degradovaných úseků vodních toků značné délky říční sítě. 
Jedná se např. o dílčí, drobnější, případně ne zcela souvislá opatření či jednotlivé zásahy, podporující změlčení koryta, obnovu prostorového rozsahu, členitosti vodního toku, nabídky stanovišť a úkrytů pro říční biotu. Kromě zajištění pozemků pro vývoj koryta (např. nákup nemovitostí pro podporu renaturačních procesů) se jedná např. o iniciační narušování technického opevnění koryta nebo částečné odstranění opevnění břehů, které lze dále využít na vytvoření struktur dna podporujících členitost koryta, rozvolnění proudnice, změlčení koryta a vytvoření stanovišť a úkrytů pro říční biotu. Dále se jedná např. o pomístní štěrkové nebo kamenité záhozy dna nebo vytváření struktur z dřevní hmoty. Realizační náklady takovýchto dílčích opatření se v závislosti na míře realizovaných opatření a šířce koryta zpravidla pohybují v jednotkách mil. Kč za km koryta vodního toku.
· Revitalizace koryt vodního toku
Jako revitalizace se označuje realizace investičních opatření k nápravě v minulosti nevhodně technicky upravených koryt vodních toků prostřednictvím terénních či přírodě blízkých stavebních úprav koryta a přilehlé nivy za účelem obnovy jejich ekologicko-stabilizačních funkcí. Revitalizace vodních toků jsou potřebnou součástí řešení problematiky a mohou mít různé podoby, v případě drobných vodních toků je nejčastější přístup, kdy je staré, technicky upravené koryto opuštěno, zasypáno nebo proměněno třeba v nesouvislou řadu tůní, a nahrazeno korytem přírodě blízkým v nové trase. Toto nové koryto mívá ve srovnání s korytem dřívějším podstatně menší hloubku a průtočnou kapacitu, je po všech stránkách mnohem členitější, není v něm použito technických typů opevnění, jako jsou tvárnice nebo dlažby. 


Obrázek 6 Vodní tok v přírodním stavu

Obrázek 7 Vodní tok degradovaný technickou úpravou

Obrázek 8 Samovolné působení renaturačních procesů v historicky upraveném korytě drobného vodního toku
Shrnutí problému řešeného v hodnocení dopadů regulace
Ročně jsou v ČR s využitím investičních nápravných opatření revitalizovány pouze úseky v délce max. 0,01 % délky vodních toků, což s ohledem na rozsah problému nelze považovat za uspokojivé. Z hodnot indikátorů dosažených při realizaci projektů podpořených v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 (specifické cíle 1.3, 1.4, 4.3) bylo v tomto období revitalizováno 54,27 km vodních toků. Příslušné instituce (správci vodních toků) zároveň nedisponují potřebnými organizačními kapacitami k rozsáhlejšímu provádění komplexních projektů revitalizací vodních toků.
Komplexní revitalizace vodních toků a niv a podpora samovolné renaturace jsou také jediná dvě adaptační opatření definovaná v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu (dále také „NAP“) k zajištění cíle v podobě zvýšení přirozené retenční schopnosti vodních toků a niv. Z analýzy potřeb[footnoteRef:3] vyplývá, že celková délka vodních toků vhodná k revitalizačním opatřením činí cca 9 tis. km. Dle sledovaných indikátorů[footnoteRef:4] OPŽP byly z prostředků EU ke dni 23. 7. 2019 revitalizovány vodní toky v celkové délce 245,69 km. Kontrolované státní podniky povodí provedly v letech 2010 až 2018 celkem 48 revitalizací vodních toků o celkové délce 61,3 km, na které vynaložily celkem 0,7 mld. Kč, což představuje průměrné roční výdaje pouze ve výši 78 mil. Kč. [3:  	Výsledky projektu vedeného Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v. v. i., dokončeného v roce 2015 mj. obsahují návrhy přírodě blízkých opatření zahrnující revitalizace vodních toků a niv pro území s velmi vysokou mírou ohroženosti na celkové délce vodních toků 8 838 km.]  [4:  	Dosažená hodnota indikátoru 250300 Celková délka revitalizovaného toku (OPŽP 2007–2013): 236,92 km; dosažená hodnota indikátoru 46505 Délka revitalizovaných vodních toků (OPŽP 2014–2020) ke dni 23. 7. 2019: 8,77 km (cílová hodnota indikátoru: 202,08 km).] 

V NAP je také definován konkrétní úkol „realizovat pilotní projekt renaturace vodního toku v každém dílčím povodí“ s termínem plnění v roce 2017. Gestorem tohoto úkolu je MZe spolu se správci povodí. Z kontrolního závěru NKÚ z roku 2019 vyplývá, že Povodí Labe dokončilo renaturaci na 14 úsecích vodních toků v celkové délce 14,4 km a na dalších 13 úsecích vodních toků v celkové délce 9,4 km renaturace probíhají. V působnosti Povodí Moravy probíhá renaturace na jednom úseku vodního toku, avšak v působnosti Povodí Odry a Povodí Vltavy dosud nebyly provedeny ani neprobíhají žádné renaturace.

V prosinci 2018 ČR reportovala Evropské komisi, že téměř 20 % z opatření navržených v plánech povodí je zaměřeno na hydromorfologické vlivy, tedy převážně na revitalizace nebo renaturace (z toho je 7  % dokončeno a 41  % probíhá). Přes disponibilní prostředky v OP ŽP a krajinotvorných programech MŽP se v celé ČR ročně zrevitalizují jednotky až maximálně nízké desítky kilometrů vodních toků. Jako důvod se obvykle uvádí náročnost opatření na přípravu a projednání, zejména z hlediska majetkoprávních poměrů. Ke zlepšení morfologického stavu revitalizacemi tak došlo jen u minimálního podílu nevyhovujících vodních toků. K výraznějšímu zlepšování stavu dochází spíše vlivem samovolných renaturačních procesů, tedy bez lidského přičinění.
Řešeným problémem tedy je, že velká část vodních toků v ČR v minulosti prodělala různé technické úpravy omezující jejich členitost a prostorový rozsah a degradující jejich ekologickou kvalitu a společensky přínosné ekosystémové služby. Takto vzniklá poškození morfologického aspektu ekologického stavu a do značné míry i vodohospodářských vlastností těchto toků jsou dnes pokládána za nadměrná, v důsledku čehož Česká republika neplní cíle Evropské unie v oblastech ochrany vod, biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Stávající právní úprava umožňující renaturace vodních toků není v praxi dostatečně využívána. 
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti· Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
· Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
· Vyhláška 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (tzv. „Rámcová směrnice o vodách“)
· Směrnice Rady č. 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. „Směrnice o stanovištích“)
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869 (též „Nature Restoration Law“)
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (tzv. „Evropský právní rámec pro klima“)
Identifikace dotčených subjektů· Správci vodních toků
· Správci vodních toků v působnosti Ministerstva zemědělství (s.p. Povodí a Lesy ČR, s.p.) zajišťují správu přibližně na 93,4 % délky všech vodních toků v České republice (drobných a významných VT). Asi z 6,6 % se na správě vodních toků (zde pouze drobných VT) podílejí další subjekty, mezi které patří Ministerstvo obrany, správy Národních parků a fyzické a právnické osoby, které o výkon správy drobného vodního toku požádaly (některé obce na území ve své působnosti).
· Vodoprávní úřady
· Stavební úřady
· Vlastníci pozemků, na jejichž pozemcích se nacházejí vodní toky
Popis cílového stavuCílovým stavem je dosažení alespoň dobrého stavu všech vodních toků v ČR, tzn. obnova ekologických funkcí vodních toků, zejména jejich přirozené biodiverzity a zvýšení přirozených ekologicko-stabilizačních a protipovodňových funkcí vodních toků, adaptace na změnu klimatu a ochrany biodiverzity. Tyto cíle mají vazbu na plnění cílů Rámcové směrnice o vodách (2000/60/ES) a cílů EU v oblasti biologické rozmanitosti a v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. 
Specifickým cílem je směřovat k ekologicky orientované správě vodních toků v ČR – spravovat vodní toky úsporně a s co největšími přínosy pro jejich ekologický stav. Zaměřit se na minimalizaci činností poškozujících morfologicko-ekologický stav vodních toků a směřovat k obnovení jejich přirozených vlastností a funkcí. 
Zhodnocení rizikaZachování současného stavu by znamenalo příliš pomalé plnění cílů EU a ČR v oblasti ochrany vod, adaptace na změnu klimatu a ochrany biodiverzity, nevyužití potenciálu omezení rizika povodní v zastavěných území obcí (snížením kulminace povodňové křivky), a to pouze na omezené části říční sítě. Při ponechání současného stavu nebude ČR schopna naplnit cíle EU v oblastech ochrany vod, biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Ročně jsou v ČR s využitím investičních nápravných opatření revitalizovány úseky pouze v délce max. 0,01 % délky vodních toků, což je pro naplnění cílů směrnic zcela nedostatečné. Revitalizace jsou nákladné, organizačně, časově a pozemkově náročné. I v případě optimálního čerpání existujících finančních zdrojů by revitalizace mohly pokrýt jenom malou část vodních toků, jejichž morfologicko-ekologický stav je žádoucí zlepšovat.
Návrh variant řešeníVarianta 0 - Současný stav, stávající regulace 
Stávající regulace, tj. vysoká míra upravenosti koryt vodních toků a pomalý proces jejich revitalizace při omezeném využití působení přírodních procesů samovolné renaturace vodních toků. 
Odstranění vodních děl za účelem obnovy přirozených koryt vodních toků je v rámci aktuální právní úpravy povoleno na základě oznámení jeho vlastníka o odstranění vodního díla nebo na základě povolení odstranění stavby. Odstraněním vodního díla na základě oznámení nesmí dojít k významnému zhoršení funkcí vodního toku nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním.
Pokud je vodní dílo (např. technická úprava koryta vodního toku) prohlášeno za zaniklé nebo zrušeno vodoprávním rozhodnutím / souhlasem, přechází daný úsek vodního toku ve smyslu vodního zákona do režimu přirozeného koryta vodního toku, ukončuje se i formální povinnost pečovat o vodní dílo a přirozenému korytu se dostává jisté ochrany, např. dle § 50 a § 51 vodního zákona (vlastníci pozemků, na nichž se nachází koryto vodního toku, a vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni na těchto svých pozemcích strpět přirozené koryto vodního toku včetně jeho přirozeného vývoje podle § 44 odst. 2 vodního zákona).
V případě, že dochází ke změně vodního díla je dle aktuální právní úpravy nutné ze strany správce vodního toku předložit záměr této změny. Žádost posuzuje stavební úřad a vydává rozhodnutí o povolení záměru. 
Varianta 1 – Zefektivnění správních procesů za účelem dosažení dobrého stavu vodních toků
Varianta zamýšlí zjednodušení správních procesů v případě úkonů, které vedou ke zlepšení ekologické funkce vodního toku, a to konkrétně při změně vodního díla za tímto účelem či odstranění vodního díla v případech, kdy se jedná o jeho kýžený samovolný rozpad.
Varianta navrhuje umožnění dílčích změn vodních děl upravujících koryto vodních toků za účelem zlepšení ekologických funkcí vodního toku na základě oznámení správce vodního toku o změně vodního díla. Oznámení o změně by v takovém případě obsahovalo náležitosti žádosti o povolení změny stavby podle stavebního zákona a vyjádření vodoprávního úřadu.
Dalším řešeným tématem je skutečnost, že některé úpravy koryta drobných vodních toků, které ztratily účel a neplní svou funkci, jsou většinou již vlivem působení přírodních sil v narušeném stavu (rozpad opevnění, vymílání, zanášení, zarůstání) a započal tak samovolný proces přirozené obnovy koryta vodního toku. Odstranění vodního díla je v takovém případě pouze administrativní proces bez provádění bouracích prací a jeho likvidace, vodní dílo je dále ponecháno samovolnému rozpadu. 
Varianta 1 v takovém případě zamýšlí podpoření procesů samovolné renaturace skrze její usnadnění v rámci právní úpravy tak, že samovolný rozpad vodního díla působením přírodních sil a činnost směřující k vytvoření podmínek pro samovolný rozpad bude umožněna jako způsob odstranění vodních děl, pro který není nutno dokládat dokumentaci pro odstranění stavby. V případě, že vodoprávní úřad bude mít za to, že pro provedení řízení je dokumentace nutná, může její provedení a doložení vyžádat.
Varianta 2 – Vyšší podpora renaturace v korytech vodních toků
Předmětem varianty 2 je zajištění vyšší legislativní, ekonomické a organizačně-administrativní podpory renaturací za účelem zlepšení stavu morfologicky degradovaných úseků vodních toků značné délky říční sítě. V případě renaturací se jedná např. o drobnější, případně ne zcela souvislá opatření či jednotlivé zásahy, podporující změlčení koryta, obnovu prostorového rozsahu, členitosti vodního toku, nabídky stanovišť a úkrytů pro říční biotu. Kromě zajištění pozemků pro vývoj koryta (např. nákup nemovitostí pro podporu renaturačních procesů) se jedná např. o iniciační narušování technického opevnění koryta nebo částečné odstranění opevnění břehů, které lze dále využít na vytvoření struktur dna podporujících členitost koryta, rozvolnění proudnice, změlčení koryta a vytvoření stanovišť a úkrytů pro říční biotu. Dále se jedná např. o pomístní štěrkové nebo kamenité záhozy dna nebo vytváření struktur z dřevní hmoty. Opatření pro zajištění vyšší míry renaturací v tomto duchu mohou nést podobu legislativního zakotvení povinné míry renaturací, vyšší finanční podporu pro provádění iniciačních opatření, či propojení cílů dosažení dobrého stavu vodních toků s ekonomickou motivací relevantních subjektů.
Dle Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu (NAP) je vhodné k renaturaci 9000 km vodních toků, přičemž mezi lety 2010 a 2018 bylo renaturalizováno 61,3km, tj. cca 0,6 % za 8 let, viz NKÚ 19/04.
Varianta 3 – Vyšší podpora revitalizace vodních toků
Varianta 3 zamýšlí vyšší legislativní, ekonomickou a organizačně-administrativní podporu revitalizace technicky upravených vodních toků, jejich říčních pásů (území podél koryta nebo část nivy, dominantně plnící funkce vodního toku) a niv za účelem rychlejšího plnění cílů EU (vč. jejich transpozice do právní úpravy ČR) v oblasti ochrany vod a biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Opatření v tomto duchu mohou nést podobu legislativního zakotvení povinné míry revitalizací, vyšší finanční podporu pro provádění revitalizačních opatření, či propojení cílů dosažení dobrého stavu vodních toků s ekonomickou motivací relevantních subjektů. Revitalizace vodních toků, říčních pásů a niv jsou opatření investičního charakteru, které dále spočívají v nápravě či minimalizaci negativních účinků odvodňovacích zařízení nebo odstraňování či zprostupňování migračních překážek na vodních tocích. 
Vyhodnocení nákladů a přínosůVarianta 0 – Současný stav, stávající regulace 
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Varianta zatěžuje vodoprávní úřady nutností provést plné řízení (s nutností dokládat dokumentaci pro odstranění stavby ze strany správců povodí a jejich posouzení ze strany vodoprávních úřadů) o odstranění vodního díla i v případech, kdy došlo či dochází k jeho (kýženému) samovolnému rozpadu. Varianta 0 zároveň představuje povinnost podstoupit správní řízení o povolení pro změnu vodního díla od vodoprávního úřadu i v případech, kdy tato změna je pouze dílčí (bez ohrožení hlavního účelu vodního díla nebo významného dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků) a je prováděna za účelem zlepšení ekologického stavu vodního toku (ve veřejném zájmu). Plný správní proces v takovém případě představuje pro vodoprávní úřady neúměrnou administrativní zátěž, která od vyšší míry uplatňování těchto změn odrazuje.  
Dopady na podnikatelské prostředí
Renaturační procesy nacházejí uplatnění v podmínkách stávající právní úpravy. Ve vodních tocích s přirozenými koryty (ve smyslu vodoprávním) určuje jejich působení § 44 odst. 2 vodního zákona, podle něhož přirozené koryto vodního toku může vznikat vedle přirozeného působení přírodních sil také "provedením opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností". Těmito opatřeními mohou být zjevně jak revitalizace, tak drobnější vodohospodářská opatření ke zlepšení morfologického stavu, včetně opatření na podporu samovolných renaturačních procesů. Dle znění tohoto odstavce může jít o opatření jak fyzické, tak administrativní povahy, čímž lze rozumět různé kroky, konané v rámci správy vodních toků, k ochraně, využití a podpoře renaturačních procesů. Dále zákon uvádí, že přirozené koryto vodního toku "může měnit svůj směr, podélný sklon a příčný profil".
Odstranění vodního díla je v takovém případě pouze administrativní proces bez provádění bouracích prací a jeho likvidace, vodní dílo je dále ponecháno samovolnému rozpadu. Pokud nedochází při renaturaci k provádění bouracích prací, není potřebné zpracování dokumentace pro odstranění stavby. Samovolné renaturace tak nevyvolávají investiční realizační náklady, narážejí však na omezení, která zužují rozsah jejich uplatnění. 
Současný stav zároveň představuje povinnost pro správce vodních děl podstoupit správní řízení o povolení změny vodního díla od vodoprávního úřadu i v případech, kdy tato změna je pouze dílčí (bez ohrožení hlavního účelu vodního díla nebo významného dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků) a vede ke zlepšení ekologického stavu vodního toku (ve veřejném zájmu). 
Varianta 0 je tak vůči cílovému stavu nadbytečně administrativně náročná pro správce vodního toku.
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
Varianta má obdobné dopady jako pro podnikatelské prostředí v případech, kdy je správcem vodného toku samospráva.
Dopady na životní prostředí
Samovolnou renaturaci technicky upraveného vodního toku přináší soubor procesů, jimiž degraduje a ztrácí funkčnost technická úprava a stav potoka nebo řeky se přibližuje přírodě. Jedná se o rozpad technického opevnění, zanášení a zarůstání koryta nebo naopak jeho vymílání. Tyto procesy obnovují členitost koryta, v některých případech je změlčují a zmenšují jeho nepřirozeně velkou průtočnou kapacitu. Některé úpravy koryta drobných vodních toků, které ztratily účel a neplní svou funkci, jsou tedy většinou již vlivem působení přírodních sil v narušeném stavu (rozpad opevnění, vymílání, zanášení, zarůstání) a započal tak samovolný proces přirozené obnovy koryta vodního toku. 
V úsecích vodních toků, které jsou zatíženy vodoprávní existencí vodního díla, mohou probíhat renaturační procesy, které přinášejí dílčí zlepšení morfologického a ekologického stavu, slučitelná s existencí daného vodního díla (například přirozený nárůst členitosti, který nepůsobící podstatné změny parametrů a funkčnosti vodního díla). Akceptovatelnost renaturačních procesů však roste okamžikem, kdy nežádoucí vodní dílo přestane z vodoprávního hlediska existovat. 
Zároveň varianta 0 představuje zdlouhavé administrativní procesy i v případech, kdy jsou dílčí změny vodních děl prováděny za účelem zlepšení ekologické funkce vodního toku. Současný stav proto zahrnuje určité administrativní procesy, které brání efektivnímu dosažení cíle dobrého stavu vodních toků.  
 Varianta 1 – Zefektivnění správních procesů za účelem dosažení dobrého stavu vodních toků
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Varianta představuje zjednodušení procesů nutných pro změnu vodního díla s účelem zlepšení ekologické funkce vodního toku a odstranění vodního díla v případě jeho kýženého samovolného rozpadu, a tudíž odstranění určitých úkonů s tím spojených na straně vodoprávních úřadů.
Dopady na podnikatelské prostředí
Předmětem varianty je zjednodušení správního procesu pro správce vodních toků v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů formou optimalizace stávajících úprav koryta vodního toku v majetku státu prováděných správcem vodního toku. A to ve smyslu, že změnu vodního díla za účelem zlepšení ekologické funkce vodního toku je možné administrativně provést oznámením o změně vodního díla a pro řízení o zrušení vodního díla nebude nutné dokládat dokumentaci pro odstranění stavby.
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
Varianta má obdobné dopady jako pro podnikatelské prostředí v případech, kdy je správcem vodného toku samospráva.
Dopady na životní prostředí
Přirozené procesy renaturace probíhají neustále a v celé délce říční sítě ČR – při jejich využívání a podporování jsou vhodným a efektivním nástrojem pro dosahování dobrého stavu vodních útvarů a plnění cílů EU v oblasti biologické rozmanitosti a v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Varianta přispívá k nápravě zásahů způsobených lidskou činností a k dosažení cílů EU v ochraně vod (dle Rámcové směrnice o vodách 2000/60/ES), v oblasti biologické rozmanitosti a v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně (viz též Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/1991 a Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2021/1119). Tento způsob obnovy vychází z přírodních korytotvorných procesů a akceptovatelného rozpadu technických struktur, čímž se pozvolna snižuje vliv technických úprav koryt vodních toků, resp. vodních děl, a v dlouhodobém časovém horizontu zlepšují hydromorfologické charakteristiky a/nebo migrační prostupnost vodních toků.
Samovolný rozpad vodního díla působením přírodních sil a činnost směřující k vytvoření podmínek pro samovolný rozpad bude umožněn jako způsob odstranění vodních děl, pro který není nutno dokládat dokumentaci pro odstranění stavby. Varianta tedy přispívá procesům renaturace, jelikož odstraňuje povinnost správců vodních děl tato díla obnovovat. Pro dosažení dobrého stavu vodních toků je však vhodné samovolné procesy podpořit další činností. 
Varianta 2 – Vyšší podpora renaturace v korytech vodních toků
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Varianta nepředpokládá dopady v této oblasti.
Dopady na podnikatelské prostředí
Realizační náklady takovýchto dílčích opatření se v závislosti na míře realizovaných opatření a šířce koryta zpravidla pohybují v jednotkách mil. Kč za km koryta vodního toku. Investorem těchto opatření, a tedy nositelem nákladů jsou obvykle správci vodních toků (většinou státní podniky Povodí a Lesy ČR, s.p., dále správy národních parků, výjimečně obce). Lze využít finanční podporu národních dotačních programů, popř. programů EU.
Renaturace je z hlediska efektivity a nákladovosti (a to včetně časového hlediska) podstatně výhodnější než realizace investičních opatření k nápravě v minulosti nevhodně technicky upravených koryt vodních toků prostřednictvím terénních či přírodě blízkých stavebních úprav koryta (tzv. „revitalizace“). 
Zároveň však podpora obnovy vodních toků, ať už revitalizacemi nebo působením renaturačních procesů, vyžaduje zajištění pozemků pro obnovu koryta a říčního pásu. Pozemky se zajišťují zejména těmito mechanismy:
· běžnými výkupy nebo výměnami od soukromých či právnických osob nejspíše do vlastnictví státu nebo obce
· vykupováním ploch dotčených povodňovým vývojem přirozených koryt dle §45 zákona o vodách
· optimalizací organizace pozemků v rámci pozemkových úprav s cílem vytváření vodohospodářsky a ekologicky přínosných ploch tzv. společných zařízení
· vymezením říčních pásů v dokumentech územního plánování.
V mnoha případech může jít o dlouhodobý proces jednání s vlastníky, které je třeba přesvědčovat mimo jiné též utvářením uvažovaných záměrů do podoby co nejšířeji přijatelné. Státní podniky Povodí musí při úplatném nabývání nemovité věci podle § 1 odst. 3 zákona č. 305/2000 Sb., o povodích ve spojení s § 17a odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku postupovat tak, že mohou kupní cenu sjednat pouze do výše rovnající se ocenění této nemovité věci podle zákona upravujícího oceňování majetku. 
Realizační náklady renaturace významného VT Moravy se např. pohybovaly kolem 3,4 mil. Kč na 3,7 km (0,92 mil. Kč/km) a výkup pozemků kolem hodnoty 21 mil. Kč.
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
V případě, že jsou správci vodních toků územní samosprávné celky (výjimečné) je možné předpokládat náklady ve smyslu obdobné nákladům uvedeným v části „Dopady na podnikatelské prostředí“. 
Dopady na životní prostředí
Samovolné renaturační procesy mohou být v případě odolného technického opevnění koryta nedostatečně efektivní nebo je jejich působení nepřiměřeně pomalé a nemusí být samostatně vhodné pro všechny typy upravených koryt vodních toků, neboť např. v příliš zahloubených korytech vodních toků mohou soustředěné průtoky vody koryto dále zahlubovat – v těchto případech je nezbytné tento přístup kombinovat s dalšími opatřeními (např. revitalizace vodního toku, přírodě blízké způsoby stabilizace koryta toku apod.). 
 Varianta 3 – Vyšší podpora revitalizace vodních toků
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Varianta nepředpokládá dopady v této oblasti.
Dopady na podnikatelské prostředí
Realizační náklady takové investiční přestavby se u drobných vodních toků pohybují 1200 Kč/m2 koryta, v případě významných vodních toků 1650 Kč/m2 plochy realizovaných opatření. Náklady revitalizační přestavby jsou v závislosti na šířce koryta zpravidla v desítkách mil. Kč za km koryta vodního toku. Náklady revitalizační přestavby jsou v závislosti na šířce koryta zpravidla v desítkách mil. Kč za km koryta vodního toku. Investiční revitalizace nevhodně technicky upravených vodních toků jsou od roku 1992 dotovány programy resortu životního prostředí. 
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
V případě, že jsou správci vodních toků územní samosprávné celky (výjimečné) je možné předpokládat náklady ve smyslu obdobné nákladům uvedeným v části „Dopady na podnikatelské prostředí“. 
Dopady na životní prostředí
Revitalizační opatření mohou řešit závažné jednotlivé situace, poskytují významné odborné zkušenosti a vytvářejí důležité rozhodovací precedenty pro celou oblast správy vodních toků. Jsou vhodným opatřením pro řešení situací kdy například:
· Technické opevnění odolává rozpadu (zejm. kamenná dlažba, polovegetační tvárnice, jiné typy betonových opevnění).
· Vodní tok je zatrubněný (např. hlavní odvodňovací/meliorační zařízení vzniklé zatrubněním drobného vodního toku).
· Technické opevnění bude i po rozpadu představovat cizorodý prvek, který bude nutné z koryta odstranit.
· Koryto je nadměrně a nepřijatelně zahloubené, případně má tendenci se dále zahlubovat.
· V korytě jsou přítomny příčné objekty (stupně, jezy), nevhodně řešené propustky apod., vytvářejících překážky v migraci vodních živočichů.

Revitalizace koryt vodních toků prostřednictvím investičních opatření přispívá k nápravě zásahů způsobených lidskou činností a k dosažení cílů EU v ochraně vod (dle Rámcové směrnice o vodách 2000/60/ES), v oblasti biologické rozmanitosti a v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně (viz též Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/1991 a Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2021/1119).
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 17 Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých zvažovaných variant dle dotčených oblastí
	 
	Varianta 0 - Současný stav, stávající regulace 
	Varianta 1 - Zefektivnění správních procesů za účelem dosažení dobrého stavu vodních toků
	Varianta 2 - Vyšší podpora renaturace v korytech vodních toků
	Varianta 3 - Vyšší podpora revitalizace vodních toků

	 
	Přínosy
	Náklady
	Přínosy
	Náklady
	Přínosy
	Náklady
	Přínosy
	Náklady

	Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
	-
	Nadbytečně administrativně náročné posuzování plné dokumentace pro zrušení vodního díla a pro změnu vodního díla – zátěž pro vodoprávní úřady.
	Zjednodušení administrativy v souvislosti se zrušením vodního díla a změnou vodního díla pro vodoprávní úřady
	-
	-
	-
	-
	-

	Podnikatelské prostředí
	Pokud při odstranění vodního díla nedochází k bouracím pracím nebo likvidaci vodního díla, nepředpokládá varianta 0 investiční realizační náklady.
	Nadbytečně administrativně náročné dokládání plné dokumentace pro zrušení vodního díla a pro změnu vodního díla – zátěž pro správce povodí.
	Zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů.
	Majitelé pozemků, na nichž se nachází koryto vodního toku, na němž probíhá renaturace mohou nést náklady na jeho renaturaci (v závislosti na míře realizovaných opatření a šířce koryta zpravidla pohybují v jednotkách mil. Kč za km koryta vodního toku.). Obvykle jsou však příslušné pozemky vykoupeny od majitelů a tato opatření provádí správci vodních toků na pozemcích v majetku státu
	 
	Nositelem nákladů jsou obvykle správci vodních toků (většinou státní podniky Povodí a Lesy ČR, s.p., dále správy národních parků, výjimečně obce). V závislosti na míře realizovaných opatření a šířce koryta zpravidla pohybují v jednotkách mil. Kč za km koryta vodního toku.
	 
	Nositelem nákladů jsou obvykle správci vodních toků (většinou státní podniky Povodí a Lesy ČR, s.p., dále správy národních parků, výjimečně obce). Náklady revitalizační přestavby jsou v závislosti na šířce koryta zpravidla v desítkách mil. Kč za km koryta vodního toku.

	Územní samosprávné celky (obce, kraje)
	Varianta má obdobné dopady jako pro podnikatelské prostředí v případech, kdy je správcem vodného toku samospráva.
	Varianta má obdobné dopady jako pro podnikatelské prostředí v případech, kdy je správcem vodného toku samospráva.
	Varianta má obdobné dopady jako pro podnikatelské prostředí v případech, kdy je správcem vodného toku samospráva.
	Varianta má obdobné dopady jako pro podnikatelské prostředí v případech, kdy je správcem vodného toku samospráva.
	 
	V případě, že jsou územní samosprávné celky správci vodního toku, je možné předpokládat, že ponesou náklady na realizaci opatření pro renaturaci koryta vodního toku (jednotky mil. Kč za km vodního toku)

Územní samosprávné celky mohou hrát roli při vykupování pozemků pro obnovu korytu a říčního pásu. V případě renaturace významného VT Moravy se náklady na výkup pozemků pohybovaly kolem hodnoty 21 mil. Kč.
	 
	V případě, že jsou územní samosprávné celky správci vodního toku, je možné předpokládat, že ponesou náklady na realizaci opatření pro revitalizaci koryta vodního toku (desítky mil. Kč za km vodního toku)

Územní samosprávné celky mohou hrát roli při vykupování pozemků pro obnovu korytu a říčního pásu. V případě renaturace významného VT Moravy se náklady na výkup pozemků pohybovaly kolem hodnoty 21 mil. Kč.

	Životní prostředí
	-
	Varianta 0 nepředstavuje adekvátní řešení pro obnovu ekologických funkcí vodních toků vůči dosahování cílového stavu.
	Samovolný rozpad vodního díla působením přírodních sil a činnost směřující k vytvoření podmínek pro samovolný rozpad bude umožněn jako způsob odstranění vodních děl, pro který není nutno dokládat dokumentaci pro odstranění stavby. Varianta tedy přispívá procesům renaturace, jelikož odstraňuje povinnost správců vodních děl tato díla obnovovat. Pro dosažení dobrého stavu vodních toků je však vhodné samovolné procesy podpořit další činností.
	Samovolné renaturační procesy mohou být v případě odolného technického opevnění koryta nedostatečně efektivní nebo je jejich působení nepřiměřeně pomalé a nemusí být samostatně vhodné pro všechny typy upravených koryt vodních toků.
	Podporování samovolných procesů renaturace je vhodným a efektivním nástrojem pro dosahování dobrého stavu vodních útvarů.
	Renaturační procesy mohou být v případě odolného technického opevnění koryta nedostatečně efektivní nebo je jejich působení nepřiměřeně pomalé a nemusí být samostatně vhodné pro všechny typy upravených koryt vodních toků.
	Revitalizační opatření mohou řešit závažné jednotlivé situace, kde procesy renaturace nepředstavují vhodné řešení. Poskytují významné odborné zkušenosti a vytvářejí důležité rozhodovací precedenty pro celou oblast správy vodních toků.
	 


163

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení1. Varianta 1 - Zefektivnění správních procesů za účelem dosažení dobrého stavu vodních toků
2. Kombinace opatření dle varianty 1 (zjednodušení správních procesů), varianty 2 (podpora renaturace) a varianty 3 (podpora revitalizace)
3. Kombinace opatření dle varianty 1 (zjednodušení správních procesů) a varianty 2 (podpora renaturace)
4. Varianta 0 - Současný stav, stávající regulace 
Varianta 1 povede ke zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů a tím odbřemení procesy samovolné renaturace od nadbytečných úkonů. Zefektivní tak postup pro změnu vodního díla upravujícího koryto vodního toku v případech, kdy je účelem zlepšení ekologické funkce vodního toku a pro odstranění vodního díla v případech, kdy je vodní dílo ponecháno samovolnému rozpadu bez provádění bouracích prací a jeho likvidace a odstraní povinnosti správců vodních toků tato díla obnovovat. Přestože varianty 2 a 3 předpokládají výraznější příspěvek k obnově ekologických funkcí vodních toků, varianty s sebou nesou vyšší investiční náklady ze strany správců vodních toků. Ty se v případě aktivní podpory renaturace mohou pohybovat v jednotkách mil. Kč za km vodního toku a v případě revitalizace vodních toků až v desítkách mil. Kč za km.

Z pohledu cílového stavu ve smyslu dosažení dobrého stavu všech vodních toků v ČR by byla nutná kombinace opatření dle varianty 1, 2 a 3 s přesně lokalizovanými doporučeními, který typ opatření je pro který tok, a který úsek nejvhodnější. Pro legislativní zezávaznění takového postupu však není v současné době k dispozici dostatečně kvalitní posouzení stavu všech vodních toků, navrhuje se proto provést opatření dle varianty 1, která je klíčovou podmínkou pro další postup a dosažení cílů zlepšení morfologického stavu vodních toků.
Implementace doporučené varianty a vynucováníOrgány veřejné správy, které dohlíží nad dodržováním povinností vyplývajících z vodního zákona v oblasti povodňové prevence jsou vodoprávní úřady, MZe a MŽP. Pro zajištění dodržování navrhované právní úpravy budou využívány stávající mechanismy, tj. možnost sankcionování pro případ nedodržování stanovených povinností na základě skutkových podstat stanovených v platném zákoně.
Přezkum účinnosti regulaceNávrh předpokládá nabytí účinnosti dne 1. července 2025 s výjimkou návrhů upravujících soustavy domovních čistíren, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028. Návrh předpokládá přezkum účinnosti po pěti letech od vstupu v účinnost navrhovaných opatření.
Konzultace a zdroje datV rámci přípravy zprávy RIA a rozpracování navržených variant byly uskutečněny následující konzultace:
· Odbor adaptace na změnu klimatu (Ministerstvo životního prostředí)
· Oddělení péče o vodní ekosystémy (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR)
V rámci přípravy RIA byly využity následující zdroje:

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (2012) Ekologicky orientovaná správa vodních toků v oblasti péče o jejich morfologický stav

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (2020), OCHRANA A ZLEPŠOVÁNÍ
MORFOLOGICKÉHO STAVU VODNÍCH TOKŮ: Revitalizace, dílčí vodohospodářská opatření, podpora renaturačních procesů (Kapitoly 8, 10 a 11)

Kontrolní závěr z kontrolní akce (19/04) Podpora protipovodňových opatření (Nejvyšší kontrolní úřad)

Langhammer, Jakub (2007), Úpravy toků a údolní nivy jako faktor ovlivňující průběh povodní
Kontakt na zpracovatele RIA
Barbora Kramešová, MSc.
Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje, MŽP
email: barbora.kramesova@mzp.gov.cz 
tel: +420 730 195 476

RNDr. Jakub Horecký, Ph.D.
Odbor adaptace na změnu klimatu
email: jakub.horecky@mzp.gov.cz
tel: +420 725 839 964

Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

2025


PREVENCE ZNEČIŠTĚNÍ POVRCHOVÝCH VOD (HLAVA II § 8, HLAVA V § 38; HLAVA VIII § 55e až § 55h; HLAVA XI § 89c; Příloha 2)
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

	Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo životního prostředí 
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti 
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
07/25
Návrh předpokládá nabytí účinnosti dne 1. července 2025 s výjimkou návrhů upravujících soustavy domovních čistíren odpadních vod, u kterých se předpokládá nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2026.

	Implementace práva EU:  |_| ANO  |X| NE

	2. Cíl návrhu zákona 

	Hlavním cílem iniciativy je přispět k ochraně životního prostředí a lidského zdraví před nepříznivými účinky znečišťování povrchových vod. K dosažení takového cíle je nezbytné snížit kontinuální emise fosforu a dusíku z bodových zdrojů.

	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:  |_| ANO  |X| NE

	
Návrh nepředpokládá dopady v této oblasti.


	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR:  |_| ANO  |X| NE

	
Návrh nepředpokládá dopady v této oblasti.


	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:  |_| ANO  |X| NE

	
Návrh nepředpokládá dopady v této oblasti.


	3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky:  |X| ANO  |_| NE

	
Návrh neočekává přímé dopady ve smyslu navýšení investičních nákladů pro obce či jimi ovládané právnické osoby, které zajistí namísto centrální stokové sítě jednotlivé DČOV, které budou následně provozovány koordinovaně dle navrhovaných zásad. Již nyní mají vlastníci nemovitostí/stavebníci povinnost zajistit čištění odpadních vod a ochranu životního prostředí na srovnatelné úrovni, jako v případě odvádění prostřednictvím stokových soustav zakončených ČOV.  Navýšení provozních nákladů je možné předpokládat v případě nutnosti nově zajistit odborně způsobilou osobu, která bude dodržování postupů pro plynulé a bezpečné provozování soustavy zajišťovat. S ohledem na možnosti zajistit plnění této role interně a očekávanou nepravidelnou časovou náročnost těchto činností se navýšení těchto nákladů očekává jako spíše marginální.

	3.5 Sociální dopady:  |_| ANO  |X| NE 

	


	3.6 Dopady na rodiny:  |_| ANO  |X| NE 

	

	3.7 Dopady na spotřebitele:  |_| ANO  |X| NE

	


	3.8 Dopady na životní prostředí:  |X| ANO  |_| NE

	
Aby byly DČOV udržitelné, musí poskytovat odpovídající úroveň ochrany vodního prostředí a musí být řádně provozovány v souladu s požadavky vodního zákona a jeho prováděcích předpisů. Koordinovaně provozované systémy DČOV na úrovni obcí či jejich částí musí být dobře navržené, robustní a vhodné pro místní podmínky. Řádná údržba jednotlivých zařízení (DČOV), na kterou opatření směřuje, je zaručována v tomto případě odborně způsobilou osobou.

	3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.10 Dopady na výkon státní statistické služby:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.11 Korupční rizika:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu:  |_| ANO  |X| NE

	


Definice problémuZnečištění povrchových vod v důsledku emisí z odpadních vod 
Kvalita povrchových vod v České republice (aktuální stav)
Vysoká kvalita vody je nezbytná pro dobré životní podmínky člověka, pro její využívání v zemědělství, v akvakultuře, v průmyslu, a pro udržitelnost vodních ekosystémů. Znečištění vody je definováno jako antropogenní kontaminace vodních útvarů (např. řek, jezer, oceánů a podzemních vod), která se těchto útvarů dostává zejména v souvislosti s vypouštěním odpadních vod či dalším využitím vodních zdrojů, a to přímo nebo nepřímo. Takto vypouštěné vody obsahují látky, které mění fungování těchto systémů. Znečištění mění složení a vlastnosti vody ve vodním útvaru a úroveň její kvalitu. Kvalitu vody je v ČR dlouhodobě sledována a její vývoj můžeme vidět na mapě jakosti povrchových vod na vybraných tocích České republiky. Tato mapa byla poprvé zpracována k časové úrovni dvouletí 1991–1992, pro porovnání je uvedena mapa pro dvouletí 2022–2023. U vybraných profilů sítě sledování jakosti vod v tocích bylo v roce 2023 20 % z nich zařazeno do I. a II. třídy s neznečištěnou nebo mírně znečištěnou vodou, 47 % profilů do III. třídy se znečištěnou vodou, do IV. třídy se silně znečištěnou vodou je zařazeno 23 % profilů a do V. třídy s velmi silně znečištěnou vodou spadá 10 % profilů. 
Obrázek 9 Kvalita povrchových vod v České republice v letech 1991-1992[footnoteRef:5] [5:  VÚV TGM (2023), z podkladů s. p. Povodí a ČHMÚ (Zpráva o vodním hospodářství 2023)] 


Obrázek 10 Kvalita povrchových vod v České republice v letech 2022–2023[footnoteRef:6] [6:  Ibid.] 


Přes významný posun obecně stále platí ohrožení jakosti vody nejen nedostatečným čištěním odpadních vod, ale i různými látkami. Dlouhodobě jsou vodní útvary ovlivněny zejména eutrofizací, tedy dlouhodobým a nadměrným přísunem živin, v případě ČR zejména sloučenin fosforu z povodí, a to především z bodových zdrojů znečištění. Tento proces se projevuje zejména masivním nárůstem biomasy řas a sinic, způsobující zhoršení jakosti vody a znemožnění jejího využití. V některých dílčích povodích, např. v povodí vodní nádrže Orlík či vodní nádrže Hracholusky, se uplatňuje i vliv vysoce eutrofních rybníků. Rok 2022 znamenal zhoršené poměry pouze v nádrži Lučina na Mži, kde byly zaznamenány intenzivnější vodní květy sinic s dopadem na zhoršení jakosti surové vody, která je určena pro výrobu vody pitné. V oblasti ohrožení a ovlivnění jakosti vody pesticidními látkami je trvale nepříznivá situace na vodárenské nádrži Švihov na Želivce. Trvá zde i zatížení rozpadovými produkty pesticidů. Ve Velešínském potoce, který je levostranným přítokem vodárenské nádrže Římov na Malši, byly zjištěny vysoké koncentrace silně rizikových látek ze skupiny PFAS.[footnoteRef:7] [7:  Ministerstvo zemědělství (2023), Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2022. Dostupné z: https://mze.gov.cz/public/portal/mze/publikace/voda/zpravy-o-stavu-vodniho-hospodarstvi/zprava-o-stavu-vodniho-hospodarstvi-cr-za-rok-2022 ] 

Obrázek 11 Koncentrace celkového dusíku a celkového fosforu v povrchových vodách v porovnání s NEK dle NV 401/2015 Sb.[footnoteRef:8] [8:  ČHMÚ (2024), Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky 2023, dostupné z https://www.chmi.cz/aktualni-situace/hydrologicka-situace/podzemni-vody/hydrologicka-bilance ] 


Obrázek 12 Koncentrace dusičnanového dusíku a amoniakálního v povrchových vodách v porovnání s NEK dle NV 401/2015 Sb.[footnoteRef:9] [9:  Ibid] 


Zdroje znečištění povrchových vod
Jakost povrchových vod ovlivňují především tzv. bodové zdroje znečištění (města a obce, průmyslové závody a objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby). Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění. Produkovaným znečištěním je míněno množství znečištění obsažené v produkovaných (nečištěných) odpadních vodách. V souvislosti s požadavky EU se v ČR věnuje v posledních letech zvýšená pozornost sběru údajů a analýze vývoje tohoto znečištění. 

Tabulka 18 Vypouštění odpadních a důlních vod povrchových (mil.m3) u zdrojů nad 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc v roce 2023[footnoteRef:10] [10:  Ministerstvo zemědělství (2024), Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2023. Dostupné z: https://mze.gov.cz/public/portal/mze/voda/osveta-a-publikace/publikace-a-dokumenty/modre-zpravy/modra-zprava-2023] 

	S. p. Povodí
	Kanalizace pro
veř. potřebu
	Zemědělství
vč. závlah
	Energetika
	Průmysl
vč. dobývání
	Ostatní
vč. stavebnictví
a veř. vodovodů
	Celkem

	
	Množství
	Počet
	Množství
	Počet
	Množství
	Počet
	Množství
	Počet
	Množství
	Celkem
	Množství
	Počet

	Labe
	186,8
	795
	0,1
	2
	239,3
	21
	66
	156
	2,8
	62
	495
	1036

	Vltavy
	283,2
	807
	0,7
	6
	17,3
	22
	22,5
	140
	29,6
	770
	353,3
	1 745

	Ohře
	78,9
	288
	1
	2
	13,7
	21
	60,5
	129
	4,6
	39
	158,7
	479

	Odry
	97,1
	313
	0,1
	2
	6,4
	14
	41,6
	83
	4,0
	63
	149,2
	475

	Moravy
	221,5
	1 189
	0,4
	6
	70,9
	15
	20
	139
	2,7
	100
	315,5
	1 449

	Celkem
	867,5
	3 392
	2,3
	18
	347,6
	93
	210,6
	647
	43,7
	1 034
	1 471,7
	5 184


Mezi roky 2005 a 2023 došlo k poklesu vypouštěného znečištění v ukazatelích BSK5 (Biochemická spotřeba kyslíku) o téměř 50 %, CHSKCr (chemická spotřeba kyslíku) o 32 %, nerozpuštěných látek o 52 % a rozpuštěné anorganické soli o 24 %. Zároveň se podařilo snížit i vypouštěné množství nebezpečných a zvlášť nebezpečných závadných látek. K významnému poklesu došlo také u makronutrientů v důsledku toho, že se v technologii čištění odpadních vod u nových a intenzifikovaných ČOV cíleně uplatňuje biologické odstraňování dusíku a biologické nebo chemické odstraňování fosforu. V případě dusíku byl zaznamenán pokles o 37 % a v případě fosforu o 18 %.[footnoteRef:11] [11:  Česká informační agentura životního prostředí (2022), Statistická ročenka životního prostředí České republiky. Dostupné z: https://www.cenia.cz/publikace/statisticka-rocenka-zivotniho-prostredi-cr/statisticka-rocenka-zivotniho-prostredi-cr-2022/ ] 

Tabulka 19 Vývoj vypouštěného znečištění z bodových zdrojů, 2005–2022[footnoteRef:12] [12:  Ibid.] 

	Rok
	BSK5
	CHSKCr
	Nerozpuštěné látky
	Rozpuštěné anorganické soli
	Nanorg.
	Pcelk.

	
	t.rok–1

	2005
	9 579
	52 874
	17 182
	883 601
	14 292
	1 330

	2006
	8 832
	53 689
	18 498
	901 215
	14 825
	1 339

	2007
	7 858
	48 874
	16 074
	844 774
	14 057
	1 120

	2008
	7 736
	45 482
	13 895
	805 797
	14 193
	1 047

	2009
	7 194
	44 343
	13 420
	798 137
	12 837
	1 156

	2010
	7 233
	46 028
	14 054
	867 482
	13 816
	1 201

	2011
	6 789
	42 679
	11 899
	830 130
	11 770
	1 190

	2012
	6 141
	40 822
	11 159
	786 446
	11 150
	1 203

	2013
	6 049
	40 100
	11 369
	879 602
	11 776
	1 257

	2014
	5 310
	36 561
	9 627
	796 764
	10 233
	1 157

	2015
	5 325
	36 967
	9 936
	762 148
	9 888
	1 130

	2016
	5 662
	37 446
	9 417
	742 918
	10 057
	1 058

	2017
	6 594
	40 534
	9 635
	751 441
	10 163
	1 009

	2018
	5 074
	35 741
	8 765
	707 479
	9 630
	1 011

	2019
	5 114
	37 530
	9 039
	712 637
	9 298
	1 047

	2020
	5 036
	37 338
	9 375
	738 036
	9 468
	1 113

	2021
	4 984
	37 509
	9 190
	764 746
	9 979
	1 116

	2022
	4 807
	36 224
	8 255
	667 232
	9 009
	1 084

	Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i., z podkladů ČSÚ a jednotlivých s.p. Povodí
	
	
	


Obrázek 13 Vývoj vypouštěného znečištění z bodových zdrojů (2005-2022)

Dále pak jakost povrchových vod významně ovlivňuje rovněž plošné znečištění – zejména znečištění ze zemědělského hospodaření, atmosférické depozice a erozních splachů z povrchu. Podíl plošného znečištění s pokračujícím poklesem znečištění z bodových zdrojů pak spíše roste. Nejvýraznější ovlivnění jakosti povrchových vod lze zaznamenat především u dusičnanů, pesticidů a acidifikace, méně u fosforu. V neposlední řade je negativním faktorem ovlivňujícím jakost povrchových vod také havarijní znečištění. V roce 2023 evidovala Česká inspekce životního prostředí na území České republiky 237 případů úniků závadných látek, z toho do povrchových vod 160, tři úniky do podzemních vod a dva do vod povrchových i podzemních, v oblasti vodního hospodářství uložila 435 pokut ve výši 16,7 mil. Kč.
Z důvodu důležitosti bodových zdrojů znečištění a významnému podílu vypouštěných vod z oblasti kanalizace pro veřejnou potřebu se závěrečná zpráva RIA dále soustředí na tyto zdroje znečištění, a to především z objektů, které nebyly regulovány v rámci směrnice Rady 91/271/EHS (v rámci původního znění, před její revizí v roce 2024).
Zbývající zdroje znečištění v odpadních vodách
Zbývající zdroje znečištění v odpadních vodách
Navzdory významnému snížení emisí znečišťujících látek dosaženou stávající právní úpravou, v posledních pěti letech kvalita vody ve vodních tocích spíše stagnuje a nedaří se dále výrazně snižovat obsah znečištění. Odpadní vody přitom zůstávají důležitým bodovým zdrojem znečištění vody. Dle původního znění směrnice Rady 91/271/EHS jsou členské státy EU povinny zajistit, aby odpadní vody ze všech aglomerací nad 2 000 obyvatel byly shromažďovány a čištěny v souladu s minimálními normami EU. Přísnější normy platí pro „citlivé oblasti“, které musí členské státy identifikovat podle kritérií obsažených ve směrnici o čištění městských odpadních vod – například v případě rizika eutrofizace. V době přijetí se směrnice zaměřovala na organické znečištění z domácích zdrojů emitované za obvyklých podmínek („suché počasí“) a shromažďované a upravované v centralizovaných zařízeních, pro něž jsou požadavky jasné a přesné. Menší pozornost byla však věnována menším aglomeracím, individuálním systémům a dešťovým vodám, pro které byly požadavky v rámci směrnice ponechány obecnější. Emise z těchto zdrojů se však postupně staly ekvivalentními únikům z centralizovaných zařízení.
Dle dvanácté zprávy komise evropského parlamentu o stavu provádění směrnice Rady 91/271/EHS z roku 2023 vykazuje ČR vysokou míru dodržování některých ustanovení směrnice – 96 % odpadních vod je čištěno v souladu s článkem 4 (sekundární čištění). V případě přísnějších pravidel čištění, což je úroveň čištění vyžadovaná směrnicí pro aglomerace > 10 000 p.e, které vypouštějí vodu do oblastí citlivých na eutrofizaci nebo které vyžadují jiné typy přísnějšího ošetření, včetně například dezinfekce, aby byly v souladu s jinými směrnicemi, je soulad vykazovaný ČR však pouze 73 %.[footnoteRef:13] Zároveň je v České republice vysoké % aglomerací pod 2 000 EO, pro která jsou kritéria dle směrnice velice volná. Jejich regulace je proto v různých členských státech EU heterogenní a neexistuje systematický sběr ani vykazování údajů, které by umožnily odhadnout jejich skutečný význam jako zdroje znečištění přijímajících vodních útvarů.  [13:  Evropská komise (2024), 12th technical assessment of UWWTD implementation. Dostupné z: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/4c97f846-44b2-11ef-865a-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-334392299 ] 

Tabulka 20 Kanalizace v roce 2022[footnoteRef:14] [14:  Český statistický úřad (2022), Vodovody, kanalizace a vodní toky. Dostupné z: https://csu.gov.cz/produkty/vodovody-kanalizace-a-vodni-toky-2022 ] 

	Území,
Kraj

 
 
  
	Střední stav
obyvatel
(osoby)
 
	Obyvatelé trvale
bydlící v domech
napojených 
 na kanalizaci
(osoby)
 
	Podíl obyvatel trvale
bydl. v domech 
napojených 
na kanalizaci (%) 
	Počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci s ČOV

	
	
	
	
	

	
	
	
	
	

	
	
	
	
	

	
	
	
	
	 
	v tom

	
	
	
	
	celkem
	na 
	na

	
	
	
	
	 
	mechanickou
	 mechanicko-

	
	
	
	
	 
	ČOV
	biologickou

	
	
	
	
	 
	 
	ČOV

	
	
	
	
	
	
	

	
	
	
	
	 
	
	

	  Česká republika
	 
	 
	 
	 
	 
	 

	  
	10 530 258
	9 191 291
	87,3
	8 939 160
	6 440
	8 932 720

	
Hl. město Praha
	1 281 331
	1 275 586
	99,6
	1 275 586
	0
	1 275 586

	  Středočeský
	1 394 733
	1 086 774
	77,9
	1 085 397
	623
	1 084 774

	  Jihočeský
	637 417
	549 124
	86,1
	517 823
	1 855
	515 968

	  Plzeňský
	580 199
	507 312
	87,4
	481 113
	81
	481 032

	  Karlovarský
	282 960
	282 960
	100,0
	282 681
	334
	282 347

	  Ústecký
	798 106
	691 922
	86,7
	689 069
	943
	688 126

	  Liberecký
	437 360
	320 942
	73,4
	316 119
	30
	316 089

	  Královéhradecký
	542 276
	440 055
	81,1
	417 377
	372
	417 005

	  Pardubický
	515 092
	404 644
	78,6
	399 251
	0
	399 251

	  Vysočina
	504 265
	442 390
	87,7
	403 607
	0
	403 607

	  Jihomoravský
	1 186 519
	1 091 347
	92,0
	1 070 408
	507
	1 069 901

	  Olomoucký
	622 626
	543 284
	87,3
	530 897
	0
	530 897

	  Zlínský
	571 986
	555 646
	97,1
	520 189
	0
	520 189

	  Moravskoslezský
	1 175 388
	999 305
	85,0
	949 643
	1 695
	947 948

Obrázek 14 Podíl obyvatel připojených na kanalizaci a kanalizaci zakončenou ČOV v ČR [%], 2000–2022[footnoteRef:15] [15:  Česká informační agentura životního prostředí (2023), Zpráva o životním prostředí České republiky. Dostupné z https://www.cenia.cz/publikace/zpravy-o-zp/ ] 


Výrazné zlepšení v rozvoji vodohospodářské infrastruktury od roku 2000 a podílu obyvatel připojených na kanalizaci je i důsledkem vstupu ČR do EU, plnění zmíněné evropské legislativy a přístupu k čerpání evropských dotací k docílení stanových cílů. Tento rozvoj však také naráží na své limity, a to nutností pokrýt menší aglomerace, kde se nachází menší koncentrace obyvatel a kde zároveň chybí zdroje financování v rozpočtu. Na kanalizaci zakončenou ČOV stále není připojeno 15,1 % obyvatel, odpadní vody produkované v těchto případech byly čištěny např. na domovních čistírnách nebo byly shromažďovány v jímkách a septicích a následně odvezeny k odbornému čištění.[footnoteRef:16] Jak ukazuje Obrázek 15, v případě ČR žije v těchto menších aglomeracích přibližně 25 % obyvatel. Tudíž podstatná část odpadních vod pod minimální normy dle směrnice nespadá.[footnoteRef:17] Významným důvodem pro přetrvávající znečištění je tedy skutečnost, že mnoho ČOV v povodí vodárenských toků v ČR se nachází v především v malých obcích. Jelikož se praxe řídí zmiňovanou směrnicí, kde jsou požadavky vztažené především k projektované kapacitě těchto objektů, nebyly v těchto lokalitách v české legislativě doposud formulovány požadavky na kvalitu napojených kanalizací. V současné platné legislativě tak neexistují motivační prvky, které by nutily investory hledat nová, účinnější řešení ČOV. [16:  Ibid.]  [17:  Evropská komise (2024), 12th technical assessment of UWWTD implementation. Dostupné z: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/4c97f846-44b2-11ef-865a-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-334392299] 

Obrázek 15 Rozložení obyvatelstva v aglomeracích pod 2000 EO v členských státech EU
 
Zároveň v důsledku srážek, jako je déšť, sníh nebo tání, představují dešťové vody a městský odtok významný zbývající zdroj znečištění vypouštěného do životního prostředí. V posledních letech vyšší míra přívalových dešťů způsobuje vyšší průtoky odpadních vody, která je pak odváděna z odlehčovacích komor přímo do recipientu. Očekává se, že tyto emise se budou zvyšovat v důsledku kombinace účinků urbanizace a postupné změny dešťového režimu související se změnou klimatu. V bilancích se ukazuje, že odlehčení jsou významným zdrojem těch látek, které by jinak byly dobře odstraňovány na ČOV (např. některé organické mikropolutanty či těžké kovy). Některé z těchto látek jsou obsaženy v bezdeštném odtoku v kanalizaci, protože jejich zdroji jsou odpadní vody z domácností a z průmyslu (např. léčiva a další mikropolutanty či mikroplasty obsažené v pracích a čisticích prostředcích a v prostředcích osobní hygieny), jiné jsou spjaty převážně se srážkovým odtokem v důsledku vymývání znečištěné atmosféry (např. polycyklické aromatické uhlovodíky z výfukových plynů, polychlorované bifenyly), mobilizace suché depozice na urbanizovaných plochách (např. polycyklické aromatické uhlovodíky z pohonných hmot, kadmium, zinek a polychlorované bifenyly z opotřebení pneumatik, pesticidy z údržby zeleně) či kontaktu srážkové vody s materiály v urbanizovaném povodí (např. rozpouštění mědi a zinku ze střešních materiálů).  Některé látky obsažené v odlehčené vodě mohou mít v recipientu i akutní účinky, tj. účinky které se projevují během přepadu z odlehčovací komory či krátce po něm.
Kvalita a kvantita městských odpadních vod se pak liší s ohledem na způsob života obyvatel nebo technické vybavenosti města, obce či domácnosti. Ty protékají kanalizací skrze čistírny odpadních vod a následně do vodního prostředí. V městských odpadních vodách jsou obsaženy rozpuštěné organické látky i nerozpustné látky a složkou odpadních vod mohou být také tuky, farmaka a další znečišťující látky. I v aglomeracích pod hranicí 2000 obyvatel byly a jsou i nadále postupně budovány stokové sítě zakončené ČOV, v menších obcích pak výrazně stoupá poměr individuálních způsobů řešení likvidace odpadních vod. Jedním ze způsobů je pak vypouštění odpadních vod do vod povrchových či podzemních z tzv. domovních čistíren odpadních vod. Pro tato zařízení jsou požadavky na kvalitu vypouštěných odpadních vod stanoveny analogicky, nicméně je důležité dbát na bezproblémový provoz těchto zařízení, aby byla schopna dosahovat stejné úrovně jako řešení centrální, což je i jedním z požadavků stávající evropské legislativy. V odůvodněných případech vodoprávní orgán ukládá kontrolu vybraných forem dusíku a celkového fosforu na odtoku i u malých ČOV, ale ne pod sankcí za překročení nějaké hodnoty. V současné platné legislativě tedy neexistuje mnoho motivačních prvků, které by nutily tyto investory hledat nová, účinnější řešení ČOV. Pravidla pro zpoplatnění vypouštěného znečištění, stanovená již před rokem 2000, platí stále a nevytváří tlak na hledání lepších a účinnějších způsobů řešení ČOV a kanalizací, jelikož cena za eliminaci znečištění značně překračuje aktuální stanovenou výši poplatku. 
V současnosti má Česká republika celkem 6 258 obcí, přičemž ve 4 726 z nich žije méně než 1 000 trvale žijících obyvatel. Na základě analýzy unikátních záznamů z databáze Vybraných údajů majetkové evidence (VÚME) bylo zjištěno, že přibližně 2 022 těchto menších obcí disponuje „obecní“ ČOV. Z tohoto počtu je 1 514 ČOV provozováno v obcích s méně než 500 ekvivalentními obyvateli, dalších 508 pak v obcích s více než 500 ekvivalentními obyvateli.
Z téže analýzy zároveň vyplývá, že zhruba 2 700 obcí s méně než 1 000 obyvateli nemá vybudovanou ČOV. S ohledem na rozlišení velikosti obce dle působnosti směrnice o čištění městských odpadních vod (tj. kritérium působnosti směrnice – obce nad 1000 ekvivalentních obyvatel) se konkrétně jedná o celkem 1 837 obcí s populací do 500 obyvatel a 867 obcí v kategorii 500 až 1000 obyvatel.
Na základě požadavku Ministerstva životního prostředí připravil Státní fond životního prostředí České republiky přehled o poskytnuté finanční podpoře na realizaci domovních čistíren odpadních vod v rámci všech pěti dosud vyhlášených dotačních výzev. Celkem bylo podpořeno a úspěšně dokončeno 118 projektů v celkové hodnotě 698,2 milionu korun. V rámci těchto projektů bylo vybudováno k 20. dubnu 2025 celkem 5 328 domovních čistíren odpadních vod (s celkovou kapacitou 31 166 ekvivalentních obyvatel).
Tabulka 21 Čistírny odpadních vod v roce 2022 (pouze obecní, tj. bez DČOV)
	
	
	
	

	 
	Počet
	Celková
	Počet ČOV

	
	ČOV
	kapacita ČOV
	

	Území,
	celkem
	 (m3/ den)
	 
	mechanicko-biologických

	kraj
	 
	 
	mechanických
	 
	z toho: s dalším odstraňováním

	
	
	
	
	celkem
	

	
	
	
	
	
	N
	P
	N+P

	 
	 
	 
	 
	 
	 
	 
	 

	  Česká republika
	2 915
	4 319 902
	22
	2 893
	668
	129
	900

	
	 
	 
	 
	 
	 
	 
	 

	     Hl. město Praha
	28
	908 907
	0
	28
	2
	1
	23

	     Středočeský
	568
	352 619
	1
	567
	165
	34
	232

	  Jihočeský
	394
	375 667
	6
	388
	66
	18
	59

	  Plzeňský
	222
	176 197
	1
	221
	43
	7
	49

	  Karlovarský
	101
	124 179
	1
	100
	37
	3
	18

	  Ústecký
	210
	397 137
	6
	204
	62
	2
	44

	  Liberecký
	82
	133 241
	1
	81
	15
	2
	22

	  Královéhradecký
	142
	224 032
	1
	141
	43
	5
	38

	  Pardubický
	152
	156 983
	0
	152
	33
	7
	48

	  Vysočina
	234
	168 314
	0
	234
	22
	7
	89

	  Jihomoravský
	279
	339 827
	1
	278
	70
	26
	126

	  Olomoucký
	198
	243 481
	0
	198
	30
	11
	53

	  Zlínský
	122
	193 391
	0
	122
	13
	6
	47

	  Moravskoslezský
	183
	525 927
	4
	179
	67
	0
	52


Obrázek 16 Počet mechanicko-biologických ČOV v ČR s dalším odstraňováním látek N+P

Negativní dopady vypouštěných emisí dusíku a fosforu
Emise živin, zejména sloučenin dusíku a fosforu jsou pak jednou z hlavních příčin nadměrné eutrofizace vody, která vede k rozvoji fytoplanktonu, řas a sinic. Jejich přemnožení má pak negativní dopad na kvalitu povrchové vody, nejen během jejich života, ale primárně při jejich rozkladu. Masový rozvoj fytoplanktonu zhoršuje průhlednost a propustnost vody pro světlo, způsobuje zákal, mění pH a barvu, snižuje tvrdost vody, ovlivňuje množství rozpuštěného kyslíku a obsah kyseliny uhličité. Některé druhy sinic navíc produkují tzv. cyanotoxiny, které mohou negativně působit na lidské zdraví. Tyto změny mají negativní dopady na vodní organismy a na celkový chod ekosystému. Vodní květ se tvoří primárně ve vodách obohacených živinami s nízkým průtokem při teplých a slunečných podmínkách. Pravděpodobně se proto budou objevovat častěji a budou přítomny déle v důsledku vyšších teplot vody a delších období nízkých průtoků spojených se změnou klimatu.
Dalším negativním dopadem je pak zvýšený obsah fosforečnanů ve vodě, který zhoršuje upravitelnost vody. To může být významný problém právě v ČR, kde je přibližně 50 % zdrojů pitné vody čerpáno z povrchových vod. Zvýšené koncentrace fosforečnanů ve vodách vedou ke zvýšené koncentraci sinic a řas ve zdrojích pitné vody, což způsobuje problémy vodárenským provozům – např. ucpávání filtrů, zhoršení vlastností upravené vody, sekundární mikrobiální znečištění a další potíže. Kvalita vody a její dostupnost jsou tedy neoddělitelně spojeny tím, že znečištění vody snižuje množství využitelné vody a prohlubuje tak problém jejího nedostatku v období sucha. 
V případě masivního rozvoje sinic a řas je nutné počítat i s výrazným omezením rekreačního využití povrchových vod, a to z důvodu, který je uveden výše – zejména sinice obsahují látky způsobující alergii a v závislosti na citlivosti daného člověka a toho, jak dlouho ve vodě pobývá, se mohou projevit vyrážky, zarudlé oči, rýma či jiné příznaky. Zároveň sinice produkují různé toxiny, které mohou člověku způsobit střevní a žaludeční potíže, bolesti hlavy nebo vážnější jaterní problémy. Jsou evidovány případě úmrtí zvířat, která pila vodu obsahující sinice a pravidelné pití vody vyrobené ze zdroje s masovým rozvojem sinic může mít vážné zdravotní problémy i pro člověka. Riziko se zvyšuje s délkou pobytu ve vodě, opakovaným koupáním po více dnů (týdnů) a samozřejmě i množstvím sinic ve vodě.[footnoteRef:18] [18:  Státní zdravotní úřad, Rizika při koupání ve volné přírodě. Dostupné z: https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/zivotni-prostredi/kvalita-vody/koupaliste-a-bazeny/koupani-ve-volne-prirode/rizika-pri-koupani-ve-volne-prirode/sinice-a-koupani-v-prirode/ ] 

V rámci sledování kvality povrchových vod využívaných ke koupání ve volné přírodě bylo v rekreační sezoně v roce 2023 sledováno celkem 287 lokalit, přičemž 70,6 % z toho bylo vhodných ke koupání (zařazeno do I. nebo II. kategorie kvality). V období 2006–2023 se tato hodnota stabilně pohybovala mezi 60 a 70 %. Nevyhovující kvalitu vody ke koupání vykazovalo 47 sledovaných lokalit, tj. 16,4 %. Nejvyšší zastoupení lokalit s nevyhovující kvalitou bylo v krajích Jihočeském (5 lokalit z 10 sledovaných) a Vysočina (9 lokalit z 20 sledovaných). Naopak za nevyhovující nebyla vyhlášena žádná z 22 sledovaných lokalit v Jihomoravském kraji a pouze jedna z 43 v kraji Středočeském (Obrázek 16).[footnoteRef:19] [19:  Česká informační agentura životního prostředí (2023), Souhrnná zpráva o životním prostředí v krajích ČR ] 

Obrázek 17 Kvalita koupacích vod, 2023

Popis existujícího právního stavu v dané oblastiSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (rámcová směrnice o vodách)
· opatření pro cílené snižování vypouštění, emisí a úniků prioritních látek
· stanovuje hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice)
· snižování a předcházení znečištění vod, které je způsobováno dusičnany ze zemědělských zdrojů
Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod (do 27. listopadu 2024)
· povinnost zajištění připojení obcí nad 2 000 EO na ČOV
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2024/3019 o čištění městských odpadních vod (od 27. listopadu 2024)
· povinnost zajištění odkanalizování obcí nad 1 000 EO na ČOV
Strategie resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030
· cíle pro rozvoj vodohospodářské infrastruktury, udržitelná péče o vodní ekosystémy
Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
· stanovuje limity přípustného znečištění povrchových a odpadních vod
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
· vymezení podmínek pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod
· vytvoření podmínek pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a podmínek pro zajištění bezpečnosti vodních děl
· zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů
· upravuje vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě
Národní plány povodí
· ochrana vod jako složky životního prostředí
· snížení nepříznivých účinků povodní a sucha
· udržitelné užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou
· postupné dosažení dobrého stavu vod a nezhoršování současného stavu vod
· zahrnují vyhodnocení stavu vodních útvarů zpracovávaných v šestiletých cyklech
Plány dílčích povodí
· návrhy konkrétních opatření prostřednictvím programů opatření k postupnému odstraňování významných vodohospodářských problémů
Identifikace dotčených subjektů· Územní samosprávné celky
· V mnoha případech jsou obce a města vlastníky vodohospodářské infrastruktury, jako jsou vodovody, kanalizace, ČOV apod. Územní samosprávné celky tedy financují výstavbu, modernizaci a údržbu této infrastruktury. V některých případech si obce provozují vodohospodářskou infrastrukturu sami. V řadě případů je vodohospodářská infrastruktura provozována vodárenskou společností, která může být ovládána municipalitami či je vlastněna svazkem obcí.
· Ministerstvo životního prostředí
· Česká inspekce životního prostředí
· Státní fond životního prostředí ČR
· Vydává poplatkové výměry v daňovém řízení dle Daňového řádu na základě poplatkového přiznání znečišťovatele (zpoplatněného subjektu). Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou ze 100 % příjmem SFŽP ČR.
· Vodoprávní úřady
· Stanovují nejvýše přípustné hodnoty množství a koncentrace vypouštěného znečištění (emisní limity) a objem vypouštěných vod.
· Celní správa ČR
· Vybírají a vymáhají poplatky dle Daňového řádu a výnosy předávají příjemci.
· Provozovatelé vodohospodářské infrastruktury
· Provozují vodohospodářskou infrastrukturu např. na základě provozní smlouvy.
· Provozovatelé individuálních systémů
· Provozovateli individuálních systémů jsou nejčastěji jednotlivci (fyzické osoby) nebo domácnosti, popř. právnické osoby. Uvedení znečišťovatelé nemají možnost připojení na veřejnou kanalizaci. Tito vlastníci si pořizují vlastní DČOV pro potřeby čištění odpadních vod vznikajících v jejich domácnostech. V některých případech mohou DČOV (nebo soustavy DČOV) vlastnit menší obce, společenství vlastníků nebo bytová družstva. 
· Správci vodních toků
· Významnými správci vodních toků v působnosti MZe jsou státní podniky Povodí – Povodí Labe, státní podnik, Povodí Vltavy, státní podnik, Povodí Moravy, s. p., Povodí Odry, státní podnik, Povodí Ohře, státní podnik – a státní podnik Lesy České republiky, s. p.
· Občané, rezidenti, spotřebitelé
· Tato skupina využívá či konzumuje služby a výrobky v oblastech dotčených novelou vodního zákona – pitná a užitková voda, využívání vodních ploch pro rekreační účely apod. Výnosy z vodného a stočného jsou využívány na pokrytí nákladů spojených s provozem a údržbou vodohospodářské infrastruktury. V některých případech jsou tyto příjmy přímo převáděny provozovateli, kteří spravují a udržují infrastrukturu. 
· právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových (znečišťovatel) – znečišťovatel, kterému vznikla poplatková povinnost
Popis cílového stavuCílovým stavem je komplexní řešení nástrojů, které mohou upravit nedostatečný vývoj v oblasti znečištění povrchových vod ze zbývajících zdrojů znečištění, zejm. z pohledu dlouhodobě se zhoršující kvality povrchových vod v tocích a vodních nádržích je nutné se zaměřit na problematický ukazatel, kterým je zejména fosfor a jeho sloučeniny. V případech, kdy se obec rozhodne z důvodu, že není schopna zajistit centrální řešení (z technických či ekonomických důvodů), může zvolit řešení způsobů likvidace odpadních vod prostřednictvím DČOV, které budou mít zajištěno koordinované provozování tak, aby tento způsob byl srovnatelný právě s centrálním řešením (stoková síť zakončená ČOV). K tomu mají vést zásady zajištění provozu prostřednictvím odborné, kvalifikované osoby.
Zhodnocení rizikaV případě ponechání současného stavu hrozí vyšší znečištění povrchových vod z vypouštěných komunálních odpadních vod, čímž v důsledku dochází k pokračování projevů eutrofizace vodních nádrží a toků a nebudou efektivně podchyceny zdroje znečištění, které v posledních letech nabývají na významu. Současný stav nepovede k dosažení dostatečné ochrany povrchových vod a nelze tedy očekávat zlepšení stavu vodních útvarů, a tudíž i splnění environmentálních cílů požadovaných evropskou legislativou. Nadále také bude vypouštěno značné množství znečištěné odpadní vody, aniž by subjekty byly motivovány množství znečištění snižovat.
V souvislosti se zachováním současného stavu a také s předpokládanými dopady klimatické změny je třeba dále počítat s reálným rizikem dalšího nárůstu koncentrace znečištění v povrchových vodách. To spolu s předpokládaným zvýšením teploty vody a sezónního úbytku jejího množství přispívá k významnému riziku znečištění a eutrofizace a všech jejích negativních projevů, a to včetně negativních dopadů na koupací vody a vodárenské nádrže, tj. místa či oblasti mající zásady vyšší ochrany ve vazbě na lidské zdraví, příp. chráněná území ve vazbě na vodní ekosystémy (krasové oblasti, maloplošná chráněná území apod.). Tato skutečnost má potenciálně významný negativní vliv na ztrátu hodnot ekosystémových služeb vodních ekosystémů, včetně např. turistických užitků, ale i vyšších nákladů na úpravu vody na vodu pitnou. Rizikem vyplývajícím z nečinnosti může být také ohrožení udržitelné dostupnosti služeb spojených s vodou včetně zdrojů pro výrobu vody pitné.
Návrh variant řešeníVarianta 0 – bez přijetí nových / změn stávajících opatření
Varianta 0 předpokládá pokračování v současném stavu, bez úprav stávajících opatření či zavádění opatření nových. Pro relevantní oblasti je současný stav popsán níže:
Emisní standardyEmisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod upravuje Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. (Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech): 
Tabulka 22 Emisní standardy: přípustné hodnoty (p), maximální hodnoty (m) a hodnoty průměru koncentrace ukazatelů znečištění vypouštěných odpadních vod v mg/l
	Kategorie ČOV (EO) nebo velikost aglomerace
	CHSKCr
	BSK5
	NL
	N-NH4+ 
	Ncelk
	Pcelk

	 
	p3)
	m4)
	p3)
	m4)
	p3)
	m4)
	průměr5)
	m4),6)
	průměr5)
	m4),6)
	průměr5)
	m4)

	<500
	150
	220
	40
	80
	50
	80
	-
	-
	-
	-
	-
	-

	500 - 2000
	125
	180
	30
	60
	40
	70
	20
	40
	-
	-
	-
	-

	2001 -10000
	120
	170
	25
	50
	30
	60
	15
	30
	-
	-
	3
	8

	10001 -100000
	90
	130
	20
	40
	25
	50
	-
	-
	15
	30
	2
	6

	> 100000
	75
	125
	15
	30
	20
	40
	-
	-
	10
	20
	1
	3

Tabulka 23 Emisní standardy: přípustná minimální účinnost čištění vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku v procentech)
	Kategorie ČOV (EO) nebo velikost aglomerace
	CHSKCr
	BSK5
	N-NH4+ 
	Ncelk
	Pcelk

	
	
	
	
	
	
	

	
	
	
	
	
	
	

	<500
	70
	80
	-
	-
	-
	

	500 - 2000
	70
	80
	50
	-
	-
	

	2001-10000
	75
	85
	60
	-
	70
	

	10001 - 100000
	75
	85
	-
	70
	80
	

	> 100000
	75
	85
	-
	70
	80
	

Individuální systémy (DČOV) a bezodtokové jímkyPro individuální způsoby zneškodňování odpadních vod jsou požadavky na kvalitu vypouštěných odpadních vod stanoveny analogicky (uvedeno výše), nicméně je důležité dbát na bezproblémový provoz těchto zařízení, aby byla schopna dosahovat stejné úrovně jako řešení centrální, což je i jedním z dlouhodobých požadavků evropské legislativy v oblasti čištění odpadních vod. Již nyní mají tedy vlastníci těchto systémů, příp. jejich soustav povinnost zajistit čištění odpadních vod a ochranu životního prostředí na úrovni stokových soustav zakončených ČOV. V odůvodněných případech vodoprávní úřad ukládá kontrolu vybraných forem dusíku a celkového fosforu na odtoku i u malých ČOV, ale ne pod sankcí za překročení nějaké hodnoty.
Pro provoz domácí ČOV je nutné povolení k nakládání s vodami, které vydává  příslušný vodoprávní úřad, který je součástí obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Tento proces zahrnuje vodoprávní řízení, kde se posuzují technické parametry ČOV, její umístění, kapacita a další aspekty. Pokud je ČOV součástí nové stavby, může být součástí stavebního povolení.
Odlehčovací komoryEmisním kritériem je (kromě poměru ředění bezdeštného průtoku odpadních vod) u velkých povodí také minimální míra odvádění rozpuštěného znečištění a nerozpuštěných látek odtékajících za deště jednotnou stokovou sítí na biologický stupeň ČOV. Imisní kritéria zahrnují hydraulický stres ve vodních tocích v důsledku zvýšených průtoků přepady a akutní vlivy znečištění za deště (akutní toxicitu amoniaku, nadměrný deficit kyslíku a negativní účinky nerozpuštěných látek).
Až do novely vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb.) z roku 2018 nebyla voda z odlehčovacích komor definována jako voda odpadní. I proto prakticky zcela chybí monitoring odlehčovacích komor a není znám vliv těchto vod na stav vodních útvarů. Průtok odlehčovací komorou či komorami se obvykle v rámci aglomerací monitoruje při sestavování generelů kanalizací. Monitoring jakosti odlehčovaných vod je spíše záležitostí výzkumných úkolů v ojedinělých případech, které potvrzují předpoklady o významu odlehčovacích komor jako zdroje znečištění.
Zároveň byly z této monitorovací povinnosti vyjmuty odpadní vody vypouštěné z odlehčovacích komor chránících stoky jednotné kanalizace před hydraulickým přetížením, neboť pro tyto případy byla stanovena výjimka v § 8 odst. 3 písm. g) vodního zákona, ve znění zákona č. 113/2018 Sb. V důsledku přijetí zákona č. 544/2020 Sb. však následně došlo k rozšíření této výjimky na vypouštění ze všech odlehčovacích komor bez ohledu na to, zda se jedná o hydraulickou ochranu stok nebo ochranu jiných částí kanalizace. Legislativní požadavky na provoz odlehčovacích komor stanovuje vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
S ohledem na absenci pravidelného monitoringu lze významnost odlehčovacích komor jako vlivu stanovit jen nepřímo.
Poplatky za znečištění vodZákladní úprava poplatků v oblasti vod je obsažena v Hlavě X vodního zákona. Aktuálně je poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových složen ze dvou částí, tj.: 
i) poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod a 
ii) poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod. 
Tento poplatek je za podmínek stanovených v § 89 vodního zákona povinna platit právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových (znečišťovatel). Platba poplatku je tak nastavena v souladu s principem znečišťovatel platí, kdy zpoplatněn je subjekt, který znečišťuje vodu a způsobuje tak negativní dopady ostatním uživatelům vodního zdroje a působí na snižování ekosystémových služeb vodních ekosystémů včetně např. produkčních a rekreačních funkcí vodních útvarů.
Poplatek za objem je v aktuálně platné podobě vodního zákona 0,1 Kč/m3. Platba byla zavedena s účinností vodního zákona od 1. ledna 2002 a od té doby se nezměnila. Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 100 000 m3. Tento poplatek je přímo úměrný množství vypouštěných odpadních vod a vypočte se vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m3. Současně nastavená sazba poplatku přitom nerozlišuje mezi vypouštěním vod čištěných či nečištěných.
Dle § 90 vodního zákona poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže dojde k překročení v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostního a koncentračního limitu zpoplatnění. Vazba tohoto poplatku na omezení vypouštěného znečištění a tím na ochranu vod je velmi významná. Ukazatele znečištění, hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění a sazby poplatku členěné podle jednotlivých ukazatelů znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2 vodního zákona. Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu dílčích částek vypočtených podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako násobek sazby poplatku a celkového množství vypouštěného znečištění za kalendářní rok.  
Aktuální nastavení poplatků nezajišťuje efektivní a přiměřený ekonomický stimul zejména k omezení vypouštěného znečištění a ke snížení množství vypouštěných odpadních vod do vod povrchových. Úroveň poplatků nezohledňuje současné environmentální cíle ochrany vod, závazné normy kvality vypouštěných odpadních vod a celkový růst cen za období platnosti aktuálně nastavených poplatků, které nebyly od svého zakotvení ve vodním zákoně výrazně měněny. Stávající koncentrační limit zpoplatnění je nastaven u měněných ukazatelů na úroveň emisních standardů pro menší velikosti zdrojů. Zejména u fosforu nemůže v současnosti plnit roli ekonomického nástroje, protože koncentrační limit pro zpoplatnění 3 mg/l odpovídá emisnímu standardu (celoročnímu průměru) pro zdroje od 2 001 do 10 000 ekvivalentních obyvatel, zatímco pro větší zdroje je emisní standard stanoven na úrovní 2 mg/l a 1 mg/l.
Varianta 1 Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod
Varianta 1a – Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod dle revize směrnice EU o čištění městských odpadních vodVarianta 1a zamýšlí zpřísnění požadavků na kvalitu vypouštěných odpadních vod, zejména hodnoty tzv. emisních standardů v nařízení vlády č. 401/2015 Sb., resp. hodnot tzv. nejlepších dostupných technologií, resp. způsobu nastavení emisních limitů pro vypouštění odpadních vod. Tyto údaje jsou zakotveny v citovaném nařízení vlády, vodní zákon konkrétní hodnoty nezmiňuje. V případě zvolení Varianty 1 bude proto nutné rovněž novelizovat uvedený prováděcí předpis. 
Stávající hodnoty emisních standardů vychází ze směrnice Rady č. 91/271/EHS ze dne 21. května 1991, o čištění městských odpadních vod. Pro úplnost je vhodné doplnit, že od 27. listopadu 2024 je v platnosti směrnice č. 2024/3019, která v ukazatelích fosforu a dusíku zavádí přísnější hodnoty/požadavky.  Členské státy nyní musí začít s transpozicí do národní legislativy, a to ve lhůtě 31 měsíců od vstupu v platnost.  Novelizovaná směrnice bude tedy rovněž impulsem pro změnu (zpřísnění) národní právní úpravy.
Současně s úpravou hodnot emisních standardů bude muset dojít i k úpravě limitů poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, aby byl zachován poměr mezi hodnotami emisních standardů a limitů pro zpoplatnění s cílem zachování motivační funkce poplatků (v případě, že by nedošlo k této změně, byli by zpoplatnění pouze ti znečišťovatelé, kteří porušují zákon).
Varianta 1b – Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod nad rámec směrnice EU o čištění městských odpadních vodVarianta 1b předpokládá zpřísnění emisních standardů obsažených v nařízení vlády č. 401/2015 Sb. nad rámec požadavků stanovených revizí směrnicí o čištění městských odpadních vod. Revidovaná směrnice stanovuje přísnější emisní standardy pro vypouštění odpadních vod pro aglomerace velikosti > 100.000 EO. Zároveň však stanovuje přísnější kritéria pro aglomerace nacházející se v oblastech, které byly členskými státy identifikované jako „citlivé oblasti“ a to například z důvodu zvýšeného rizika eutrofizace vod. Pro tyto oblasti jsou stanoveny striktnější standardy, a tudíž povinnost instalovat terciární čištění pro fosfor a dusík i v aglomeracích velikosti 10 000 – 100 000 EO.
Jelikož je celé území České republiky označeno jako citlivá oblast z důvodu zvýšeného rizika eutrofizace vod, bude nutné již na základě revidované směrnice stanovit striktnější kritéria pro velkou část ČOV. Zpráva o hodnocení dopadu regulace návrhu směrnice předpokládá snížení znečištění vypouštěného do povrchových vod o 44 % oproti současnému stavu. V případě citlivých oblastí se však předpokládá snížení vypouštěného znečištění o více než 60 % v porovnání s aktuálním stavem.[footnoteRef:20]  [20:  Evropská komise (2022), Hodnocení dopadů, doprovodný dokument návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o čištění městských odpadních vod (přepracované znění). Dostupné z https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex%3A52022SC0541 ] 

Varianta 1b není dále posuzována v části 3 z pohledu vyhodnocení nákladů a přínosů, jelikož stanovením přísnějších hodnot by došlo k neúměrnému navýšení investičních a provozních nákladů pro provozovatele vodohospodářské infrastruktury.
Varianta 2 – Zavedení požadavku na sledování údajů o objemu vypouštěných odlehčovaných odpadních vod
Cílem varianty 2 je nastavit požadavek, aby došlo obecně ke zpřísnění požadavků na vypouštění odpadních vod z těchto zdrojů, a to minimálně ve smyslu zavedení požadavku na sledování či zjištění (formou simulačního modelu) údajů o objemu vypouštěných odpadních vod, resp. požadavků na zavedení povinnosti ohlašování údajů o objemu odlehčovaných odpadních vod a dalších relevantních údajů o odlehčení (údaje o objemu vypouštěných odpadních vod, míře jejich znečistění a poměru ředění), a to i pro potřeby vodohospodářské bilance, aby mohly být tyto údaje využity i pro proces plánování v oblasti vod, resp. kvantifikaci vlivu odlehčovaných odpadních vod a případný návrh opatření ke zmírnění tohoto vlivu.
Varianta 3 - Sjednocení povinností provozu v oblasti individuálních systémů
Varianta 3a – Sjednocení povinností provozu v oblasti individuálních systémů (DČOV a bezodtokové jímky)
Zřízení registru pro evidenci a shromažďování dalších informací, zejména o provozu a kontrole domovních čistíren odpadních vod a bezodtokých jímek se zřizuje jejich registr jako informační systém veřejné správy. 
Varianta zároveň zamýšlí sjednocení povinností pro koordinovaný provoz domovních čistíren odpadních vod, které obce (či jimi ovládané právnické osoby k tomu určené) mohou jednotlivé DČOV pořídit a následně také provozovat. Provozováním soustavy domovních čistíren odpadních vod se rozumí souhrn činností, kterými se zajišťuje koordinované čištění odpadních vod z jednotlivých staveb zastaveného území obce nebo jeho části, zejména dodržování technologických postupů čištění a vypouštění odpadních vod, dodržování provozních řádů, vedení provozní dokumentace a další související činnosti. 
Varianta 3b – Sjednocení povinností koordinovaného provozování domovních čistíren odpadních vod (jejich tzv. soustav)
Varianta 3b navrhuje sjednocení povinností pro koordinovaný provoz domovních čistíren odpadních vod, jejichž pořízení zajistí obec nebo jiná právnická osoba. Již nyní mají jednotliví stavebníci povinnost zajistit čištění odpadních vod a ochranu životního prostředí na úrovni centrálních řešení.  V této souvislosti se má na mysli především dodržování technologických postupů čištění a vypouštění odpadních vod, dodržování provozních řádů, vedení provozní dokumentace a další související činnosti. Provoz by proto měl být zajištěn prostřednictvím odborně způsobilé osoby, která bude disponovat odpovídající úrovní vzdělání a délky praxe. 
Varianta 4 – Revize poplatků v oblasti vypouštěných odpadních vod
Varianta 4a - Změna sazby a limitu pro zpoplatnění z poplatku za objem Navržená varianta 4a předpokládá změnu sazby poplatku za vypouštěný objem odpadních vod a právní zakotvení rozdílné výše sazby poplatku z objemu na základě rozlišení vypouštění odpadních vod na čištěné a nečištěné odpadní vody. 
Změna poplatků za objem vypouštěných odpadních vod pro čištěné vody je navržena dle následující tabulky.
Tabulka 24 Navrhovaná změna sazby poplatku za objem vypouštěných odpadních vod pro čištěné vody
	Rok
	Poplatek (Kč/m³)

	Nyní
	0,10

	2026
	0,67

	2027
	0,94

	2028
	1,34

Poplatek za objem vypouštěných nečištěných odpadních vod je navržen dle následující tabulky.
Tabulka 25 Navrhované nastavení sazby poplatku za objem vypouštěných odpadních vod pro nečištěné vody
	Platnost sazby (rok)
	Poplatek (Kč/m³)

	Nyní
	0,10

	2026
	0,67

	2027
	1,34

	2029
	4,02

	2030
	6,70

	2032
	13,40

Varianta 4a tak předpokládá postupné zvyšování poplatku za objem vypouštěných odpadních vod na 1,34 Kč/m3 do roku 2028 pro vody čištěné a 13,40 Kč/m3 pro vody nečištěné do roku 2032. 
Současně je navrhováno snížení limitu pro zpoplatnění ze stávajících 100 000 m3/rok na 50 000 m3/rok a to jakožto motivační nástroj pro snížení objemu vypouštění odpadních vod.
Varianta 4b - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor, dusík, organické látky)Navrhovanou variantou 4b se předpokládá zpřísnění hmotnostních i koncentračních limitů pro zpoplatnění a zvýšení sazby poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod ukazatelů znečištění celkový fosfor (Pcelk.), celkový dusík (Ncelk.) a halogenové organické látky (AOX). Jedná se o ukazatele, které byly na základě hodnocení stavu vodních útvarů ČR v roce 2023 identifikovány jako rozhodující důvod pro nedosažení dobrého stavu vodních útvarů. Proto je navrhováno zpřísnění neaktuálních limitů a zvýšení sazby poplatku. V současném vodním zákonu je jako zpoplatněný ukazatel uveden dusík anorganický, navrhovaná varianta předpokládá nahrazení ukazatele znečištění Nanorg. dvěma ukazateli – dusík celkový Ncelk. a dusík amoniakální Namon. Navržená varianta 4b novely vodního zákona upravuje sazby poplatku za některé ukazatele znečištění a limity zpoplatnění dle následující tabulky.
Tabulka 26 Navrhovaná úprava poplatku za znečištění
	Ukazatel znečištění
	Varianta 0 (současný stav)
	Varianta 4b (navrhovaný stav)

	
	Sazba
Kč/kg
	Limit zpoplatnění
	Sazba
Kč/kg
	Limit zpoplatnění

	
	
	Hmotnostní
kg/r
	Koncentrační
mg/l
	
	Hmotnostní
kg/r
	Koncentrační
mg/l

	Dusík anorganický/celkový
	30
	20 000
	20
	50
	5 000
	4 

	AOX
	300
	15
	0,2
	1 000
	15
	0,05

	Fosfor celkový
	70
	3 000
	3
	150
	1500
	0,3

Navrhované úpravy sazeb a limitů vycházejí z analýzy ministerstva s cílem obnovit regulační funkci poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Navýšení sazby poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod je upraveno s ohledem na současně s novelou zákona připravovanou změnou hodnot tzv. emisních standardů (ve smyslu zpřísnění), a to z důvodu, aby poplatek splňoval svoji motivační funkci a byl zachován stav, aby poplatníkem nebyl pouze ten znečišťovatel, který porušuje legislativní požadavky na minimální čištění odpadních vod.  
Pro optimální motivační funkci ekonomického nástroje poplatků je dále nezbytné, aby limity pro zpoplatnění byly nastaveny přísněji než závazné limity nastavené v povolení k vypouštění odpadních vod. Všechny upravené hodnoty limitů jsou technologicky částečně nebo zcela dosažitelné, tzn. běžně používaná čistící zařízení jsou technologicky schopná dané znečištění v daném rozsahu odstraňovat (v závislosti na znečištění na přítoku).
Varianta 4c - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor)Varianta 4c navrhuje změnu sazby a limitu poplatku pouze pro ukazatel fosfor, kde je nastavení poplatku obzvlášť problematické. U fosforu nemůže současné nastavení plnit roli ekonomického nástroje, jelikož koncentrační limit pro zpoplatnění 3 mg/l odpovídá emisnímu standardu (celoročnímu průměru) pro zdroje od 2 001 do 10 000 ekvivalentních obyvatel, zatímco pro větší zdroje je emisní standard stanoven na úrovní 2 mg/l a 1 mg/l. Změna sazby a limitu poplatku je navržena dle následující tabulky.
Tabulka 22 Navrhovaná úprava poplatku za znečištění
	Ukazatel znečištění
	Varianta 0 (současný stav)
	Varianta 4c (navrhovaný stav)

	
	Sazba
Kč/kg
	Limit zpoplatnění
	Sazba
Kč/kg
	Limit zpoplatnění

	
	
	Hmotnostní
kg/r
	Koncentrační
mg/l
	
	Hmotnostní
kg/r
	Koncentrační
mg/l

	Fosfor celkový
	70
	3 000
	3
	150
	1500
	0,3

Vyhodnocení nákladů a přínosů Varianta 0 – bez přijetí nových / změn stávajících opatření
Současný stav a jeho dopady na různé socioekonomické aspekty ČR jsou rozvedeny v části 3.1 a 3.6.1 tohoto materiálu. Zároveň je však nutné uvést, že udržením současného stavu nebude docíleno zlepšení stavu povrchových vod, resp. kvality povrchových vod stanovené jako cíl v oblasti 3.4, a to ve smyslu dlouhodobého snížení vnosu sloučenin fosforu a dusíku do vodních nádrží a vodních toků s cílem efektivně snižovat nároky na úpravu povrchové vody na vodu pitnou, resp. snížení rizika masivního rozvoje sinic (formou tzv. sinicových květů). Zejména v případě menších obcí, u kterých je likvidace odpadních vod zajišťována individuálně a tato zařízení nejsou provozována v souladu s podmínkami, za kterých jsou povolena, jsou vodní toky vystaveny dlouhodobému znečištění, které velmi negativně ovlivňuje zejména kvalitu vody a na vodu vázané druhy rostlin a živočichů.
Koupání v přírodních vodách, ať už na místech k tomu oficiálně určených a pravidelně sledovaných nebo na jakýchkoli povrchových vodách, s sebou přináší určité riziko onemocnění. Zatímco u případů s vážným okamžitým následkem (typicky utonutí), bude počet v oficiálních statistikách evidovaných a počet skutečných případů pravděpodobně totožný, u méně závažných onemocnění reprezentují údaje v oficiálních výkazech pouze zlomek rozsahu problému.
Chvátalová a kol. (2013) provedli soupis epidemií a jednotlivých onemocnění z přírodních koupacích vod v České republice, k čemuž byly využity údaje z krajských hygienických stanic, od odborné i laické veřejnosti (telefonické, e-mailové), z internetového dotazníku a odborné literatury. U epidemií se jednalo výhradně o cerkariovou dermatitidu (11 epidemií, z toho čtyři z let 1985 a 1986 a sedm od roku 2006). Celkem u nich zaznamenali 215 nemocných. V internetovém dotazníku, kam může kdokoli nahlásit onemocnění z koupacích vod, bylo za období 2009–2012 celkem 40 důvěryhodných hlášení (některá shrnovala onemocnění více než jedné osoby), ve kterých převažovala kožní onemocnění (58%), méně pak onemocnění očí a horních cest dýchacích (20%) a gastrointestinální onemocnění (15%).[footnoteRef:21]  [21:   Chvátalová M., Pumann P., Kožíšek F., Jeligová H. (2013). Onemocnění z koupacích vod v České republice. In: Říhová – Ambrožová J. (ed). Sborník konference Vodárenská biologie 2013, 6.-7.2.2013, Praha, str. 152-157. Vodní zdroje EKOMONITOR, Chrudim. ISBN 978-80-86832-70-8.] 

I během rekreační sezony 2023 se na některých koupacích vodách ve volné přírodě projevily problémy s nadměrným růstem sinic, což bylo také hlavním důvodem k vydávání zákazu koupání. Koupání ve znečištěné vodě představuje zdravotní riziko především pro malé děti, případně starší nebo imunitně oslabené jedince. V rekreační sezoně 2023 byla voda na 19 lokalitách vyhodnocená jako voda nebezpečná ke koupání (zákaz koupání). Na 16 lokalitách došlo k masivnímu rozvoji sinic, na dvou místech byly zaznamenány vysoké hodnoty mikrobiologického znečištění (obě místa spadají pod tzv. biotopy) a na jedné lokalitě (zařazené také mezi biotopy) byl zákaz koupání vydán z důvodu výskytu původců cerkáriové dermatitidy.  Některé lokality se potýkaly také s výskytem cerkáriové dermatitidy. Cerkáriová dermatitida je parazitární onemocnění, které se u člověka projevuje tvorbou skvrn, puchýřů nebo i zarudnutím kůže a je doprovázeno intenzivním svěděním. Způsobují ho drobní parazitičtí živočichové, jejichž životní cyklus je vázán na vodní plže a dále na vodní ptáky (např. divoké kachny). 
V souvislosti s náklady nemocnosti je nutné rovněž uvažovat o nepřímých nákladech, kterými jsou rovněž:
· nepřítomnost v zaměstnání
· snížená produktivita práce
· neplacená produkce statků a služeb (snížená schopnost vykonávat obvyklé činnosti doma)
· nepřímé náklady, které vznikají při péči o rodinného příslušníka
Nepřímé náklady mohou být v případě onemocnění z přírodních koupacích vod obzvlášť důležité, jelikož onemocnění neúměrně dopadají na děti, což může následně vyvolat nepřímé náklady na péči. 
Varianta 1a – Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod dle revize směrnice EU o čištění městských odpadních vod
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Varianta 1a přímo nepředpokládá dopady na státní rozpočet. Skutečný dopad však bude záviset na způsobu financování nutných investičních nákladů obsažených v části „Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky“.
Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR
Nízká efektivita v čištění odpadních vod a následné znečištění povrchových vod mají přímý negativní dopad na hospodářství a průmysl EU. Mnoho průmyslových odvětví je vysoce závislých na dostatečném čištění odpadních vod a kvalitě čisté vody. Je stěžejním například pro potravinářský průmysl, zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační odvětví. Zlepšená kvalita vody přispívá k rozvoji těchto odvětví a má pozitivní dopad na mezinárodní konkurenceschopnost ČR.
Dopady na podnikatelské prostředí
Neefektivita v čištění odpadních vod a následné znečištění mají přímý negativní dopad na hospodářství a průmysl EU. Mnoho průmyslových odvětví je vysoce závislých na dostatečném čištění odpadních vod a kvalitě čisté vody. Například voda pro potravinářský průmysl nebo pro zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační průmysl. Zlepšená kvalita vody ovlivní i tato odvětví. Lepší kvalita vody v jezerech, řekách a dalších vodních plochách zároveň přispívá k bezpečnějším a příjemnějším podmínkám pro koupání a vodní sporty (např. kanoistika, windsurfing, plachtění). Čistší voda bez toxických sinic a řas zvyšuje atraktivitu těchto aktivit pro obyvatele a turisty, přitahuje více návštěvníků. Je tedy možné očekávat pozitivní dopady na subjekty podnikající v těchto odvětvích. Na druhou stranu se řady podniků dotknou předpokládané zvýšené náklady na stočné, které jsou popsány v části „Sociální dopady, dopady na spotřebitele“.
Navýšení nákladů na provoz vodohospodářské infrastruktury – Správci vodohospodářské infrastruktury budou muset investovat nejen do fyzických úprav zařízení, ale také do nových technologií a systémů pro monitoring a řízení. Odhadované míry nutných investic jsou uvedeny v části „Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky“, jelikož jsou závislé na počet subjektů připojených k čistírně. 
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
Územní samosprávné celky jsou obvykle majiteli vodohospodářské infrastruktury na svém území a tudíž zodpovědné za správu, údržbu a rozvoj této infrastruktury, a to i v případě, že je tato služba poskytovaná jiným subjektem (např. provozovatelem). Tato infrastruktura zahrnuje vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod a další související zařízení. V případě nevyhovujícího stavu vodohospodářské infrastruktury na jejich území ponesou místní samosprávy investiční náklady na jejich obnovu, modernizaci či výměnu. Možné zdroje financování těchto investic jsou různé – samosprávy často zajišťují financování údržby prostřednictvím poplatků za vodné a stočné, státních dotací, evropských fondů nebo obecních rozpočtů.
Jak je popsáno v části 3.1.3 (Zbývající zdroje znečištění v odpadních vodách) této zprávy v současném stavu (v roce 2022) bylo v České republice evidováno 2 915 ČOV pro veřejnou potřebu, z toho 58,2 % s terciálním stupněm čištění (1 697). Čistíren s pouze mechanickým stupněm čištění zůstalo v roce 2022 jen 22.[footnoteRef:22]  [22:  Česká informační agentura životního prostředí (2023), Zpráva o životním prostředí České republiky. Dostupné z https://www.cenia.cz/publikace/zpravy-o-zp/ ] 

Náklady je možné rozdělit následujícím způsobem:
Investiční:
Zavedení/doplnění sekundárního a terciárního stupně čištění (např. bioaugmentace, chemické srážení fosforu, membránové technologie)
Provozní:
Navýšení nákladů na provoz ČOV (nárůst nákladů spojených s materiálovými vstupy látek souvisejících se sekundárním a terciárním čištěním.)
Macháč a Hekrle (2022) se v rámci dopadové studie pro Svaz měst a obcí zabývali identifikací nákladů implementace návrhu revize směrnice Rady č. 91/271/EHS. Varianta 1a ukládá striktnější emisní standardy pro ukazatele dusík a fosfor, zabývá se hodnocení dopadů pro tyto účely primárně určením investičních nákladů na doplnění terciárního stupně čištění (které zahrnuje postdenitrifikaci a chemické srážení fosforu) a navýšením provozních nákladů. Rozsah investičních nákladů pro tyto úrovně dle kategorií velikost ČOV je obsažen v tabulce níže.
Tabulka 27 Investiční a dodatečné provozní náklady na doplnění technologií v cenách roku 2023
	Kategorie
	Počet aglomerací v ČR
	Počet EO 
	Investiční náklady na doplnění terciárního čištění (tis. Kč/EO)
	Provozní (Kč/EO/rok)

	> 100 000 EO
	9
	3 046 491
	14-21
	90-110

	10 000 – 100 000 EO
	150
	4 346 657
	18-27
	110-140

	2 000 – 9 999 EO
	489
	2 007 274
	22-33
	140-180

	1 000 – 2 000 EO
	793
	1 105 207
	
	

	500 – 1 000 EO
	1 380
	980 630
	
	

	> 500
	3 358
	830 634
	
	

Tabulka 28 Hranice investičních a dodatečných provozních nákladů na doplnění technologií
	Kategorie
	Investiční náklady na doplnění terciárního čištění (tis. Kč)
	Provozní (tis. Kč/rok)

	
	Min.
	Max.
	Min.
	Max.

	> 100 000 EO
	42 650 874
	63 976 311
	274 184 190
	335 114 010

	10 000 – 100 000 EO
	78 239 826
	117 359 739
	478 132 270
	608 531 980

	2 000 – 9 999 EO
	44 160 028
	66 240 042
	281 018 360
	361 309 320

	1 000 – 2 000 EO
	-
	-
	-
	-

	500 – 1 000 EO
	-
	-
	-
	-

	> 500
	-
	-
	-
	-

Celkový odhad investičních a provozních nákladů bude záviset na výchozím stavu každé jednotlivé ČOV. Jelikož značná část ČOV již terciálním stupněm čištění disponují, uvedené náklady představují spíše horní hranici odhadovaných investic. Doplňování technologií (terciárního a kvartérního způsobu čištění) může mimo finanční stránku narážet v řadě areálů i na prostorové limity stávajících areálů ČOV. Lze očekávat, že v některých případech bude nutné areál rozšířit, přesunout nebo provést zásadnější úpravu celé technologie s ohledem na vymezený prostor.[footnoteRef:23]  [23:  Svaz měst a obcí České republiky (2022), Analýza dopadů Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod – Shrnutí klíčových dopadů pro města a obce (Jan Macháč, Marek Hekrle), dostupné z https://www.smocr.cz/Shared/Clanky/13949/ieep-studie-smernice-mestske-odpadni-vody-2023prosinec-final.pdf] 

Návrh je předkládán i s ohledem na proběhlou revizi směrnice Rady č. 91/271/EHS, jež stanovuje pravidla pro odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod s cílem chránit životní prostředí a lidské zdraví. Směrnice č. 2024/3019 byla v listopadu 2024 publikována v Úředním věstníku EU, čímž vstoupila formálně v platnost a nahradila výše uvedenou směrnici 91/271/EHS.  Členské státy musí začít s transpozicí do národní legislativy, a to ve lhůtě 31 měsíců od vstupu v platnost. Jde o rozsáhlou revizi, resp. přepracování stávajícího znění směrnice, která nebyla od svého vydání v roce 1991 ani jednou novelizována. Revize směrnice směřuje k naplňování dílčího cíle Akčního plánu pro nulové znečištění (Zero Pollution Action Plan), jenž mj. vymezuje potřebu lépe integrovat odvětví čištění městských odpadních vod a oběhového hospodářství. Navrhovaná varianta tak přináší místním samosprávám možnost se adekvátně připravit na implementaci požadavků, které s sebou revize směrnice nese.
Sociální dopady, dopady na spotřebitele
V závislosti na způsobu financování nutných investičních nákladů by zavedení přísnějších norem pro čištění odpadních vod mohlo vést k vyšším nákladům pro rodiny a domácnosti, které mohou zaznamenat nárůst měsíčních výdajů souvisejících se službami za vodu (vodné a stočné). V případě, že náklady na obnovu, modernizaci či výměnu ponesou správci vodohospodářské infrastruktury, je možné očekávat, že budou alespoň částečně přeneseny na spotřebitele a promítnuty do stočného v rámci fixních nákladů na provoz vodohospodářské infrastruktury. Průměrná cena stočného včetně DPH se pohybovala k 31. 12. 2023 ve výši 47,15 Kč/m3. Náklady jsou tvořeny mzdami pracovníků v oblasti VaK, také energiemi, materiály, výrobní a správní režií a také dalšími náklady jako jsou prostředky obnovy infrastrukturního majetku, opravy, nájemné a další externí provozní náklady.[footnoteRef:24] Dopad na výši stočného bude záviset na nákladech uvedených v části „Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky“ výše a tedy i na výchozím stavu zařízení.  [24:  Ibid. ] 

Obrázek 18 Struktura realizovaných nákladů 50 největších provozovatelů VaK v souvislosti s odpadními vodami[footnoteRef:25] [25:  Ministerstvo zemědělství (2023), Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2022. Dostupné z: https://mze.gov.cz/public/portal/mze/publikace/voda/zpravy-o-stavu-vodniho-hospodarstvi/zprava-o-stavu-vodniho-hospodarstvi-cr-za-rok-2022] 


Dopady na životní prostředí
Ochrana vodních ekosystémů a vodních zdrojů je klíčovou ambicí směrnice o čištění městských odpadních vod a v souladu s Rámcovou směrnicí o vodách se zaměřuje na úpravu vody kvůli znečištění, aby byly vytvořeny příznivé podmínky pro vodní ekosystémy. Varianta předpokládá snížení organických látek a dalšího znečištění ve vyčištěných odpadních vodách zlepší kvalitu vody. 
Snížení znečištění dusíkem a fosforem povede k dosažení dobrého stavu vodních útvarů a lepší kvalitě vody obecně, zejména v oblastech, kde jsou povrchové vody používány jako zdroj pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Lepší kvalita pitné vody může vést ke snížení rizika zdravotních problémů, jako jsou gastrointestinální choroby nebo onemocnění způsobená toxiny produkovanými sinicemi. Důsledkem snížení nákladů na léčbu těchto onemocnění jsou tedy úspory zdravotnických nákladů a kapacit zdravotnických zařízení. Zároveň zlepšení kvality vody ve všech oblastech, včetně těch odlehlých, přispěje k rovnějšímu přístupu k čisté vodě pro všechny skupiny obyvatel a lepší kvalitě života.
Podle zprávy zveřejněné agenturou EEA vedla účinnost vnitrostátních vodohospodářských politik a mnohaleté investice do lepších systémů čištění odpadních vod a kanalizací k tomu, že voda ke koupání v Evropě je dnes mnohem čistší než před desítkami let. Jak ukazuje hodnocení směrnice o čištění městských odpadních vod, její implementace téměř zdvojnásobila délku řek s přinejmenším dobrou kvalitou vody, z původních 43,5 % ve scénáři před přijetím směrnice na 82,9 % při plném souladu. Odhaduje se, že implementace směrnice mělo pozitivní dopad na délku pobřeží s alespoň dobrou kvalitou vody z původních 73,5 % ve scénáři před přijetím směrnice na 95,2 % při plném souladu, což by bylo přímým přínosem pro občany využívající tyto vody. Očekává se, že tato procenta se budou dále zvyšovat s implementací nových emisních standardů obsažených v novele směrnice.[footnoteRef:26] [26:  Evropská komise (2022) Hodnocení dopadů, doprovodný dokument návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o čištění městských odpadních vod (přepracované znění). Dostupné z https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex%3A52022SC0541 ] 

Varianta 2 - Zavedení požadavku na sledování údajů o objemu vypouštěných odlehčovaných odpadních vod
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
V případě, že zjištěné poměry ředění neodpovídají požadavkům zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), resp. jeho prováděcí vyhlášce č. 428/2001 Sb., bude muset provozovatel zažádat příslušný vodoprávní úřad o vydání povolení k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových, jehož cílem bude zjistit údaje potřebné pro zjištění informací o odlehčování a tyto údaje hlásit příslušným subjektům (vodoprávní úřady, správci povodí, pověřený odborný subjekt), resp. správci poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (Státní fond životního prostředí ČR), aby byli osvobozeni od poplatku v souladu s ustanovením § 89b písm. f vodního zákona. 
V důsledku navrhované varianty lze očekávat dopady na státní správu ve smyslu nutné úpravy příslušných ohlašovacích formulářů do jednotného ohlašovacího systému. Úprava formulářů pro hlášení údajů správci poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových prostřednictvím ISPOP si vyžádá jednorázové náklady na straně CENIA. Na základě interní konzultace MŽP bylo vyhodnoceno, že úprava jednoho elektronického formuláře pro ohlašování prostřednictvím systému ISPOP by vyžadovala cca. 20 člověkodní developerských prací (cca. 75 000 Kč bez DPH), 2 člověkodny analytických prací na straně CENIA a 1 člověkoden pro kontrolu a testování na straně MŽP. V celkovém objemu je předpoklad, že úprava formuláře si vyžádá náklady cca 23 člověkodní.
Tabulka 29 Jednorázové náklady pro tvorbu nového formuláře ISPOP
	Odhad časové zátěže pro realizace úpravy elektronického formuláře (developerské práce)
	75 000 Kč (bez DPH)

	Hodinové náklady dle metodiky MV (2024)
	487 Kč

	Odhad časové zátěže na zpracování (CENIA)
	16 hodin 7 792

	Odhad časové zátěže na zpracování (MŽP)
	8 hodin 3 896

	Celkové zvýšení nákladů (jednorázové)
	86 688 Kč

Dopady na podnikatelské prostředí
Nejvýznamnějšími vlastníky kanalizačních stok za rok 2022 v ČR jsou Severočeská vodárenská společnost, a.s., Hlavní město Praha a Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. Odlehčovací komory spravují a provozují správci vodohospodářské infrastruktury – vodárenské společnosti, technické služby měst a obcí a Povodí (Povodí Vltavy, Povodí Labe atd.), které ponesou náklady na implementaci nových regulačních povinností. Dopady jsou blíže rozvedeny v části „Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky“.
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
Odlehčovací komory jsou součástí stokové sítě ve městech a obcích, které jsou vybavené jednotnou kanalizační sítí. Tyto objekty mají za cíl hydraulickou ochranu stokové sítě, zejména kanalizace samotné a ČOV. Odlehčovací komory tak vlastní města a obce, a jsou součástí provozu kanalizace, které jsou vlastněny samosprávami a provozovány buď ve vlastní režii či provozovatelem., Tyto subjekty (města a obce, provozovatelé) ponesou náklady na implementaci nových povinností. 
Stávajícím kritériem pro posouzení odlehčovacích komor je v současnosti pouze poměr ředění dle české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory. Splnění tohoto kritéria je zároveň pro znečišťovatele důvodem pro osvobození z poplatku za vypouštění odpadních vod. Jelikož každý, kdo vypouští odpadní vody je subjektem poplatku, je záměrem všech provozovatelů kanalizací vybavených odlehčovacími komorami doložit správci poplatku (Státnímu fondu životního prostředí ČR) splnění uvedeného kritéria pro to, aby nebyl zpoplatněn. Stávající právní úprava však výslovně nestanoví způsob prokázání splnění tohoto kritéria, což předkládaný návrh napravuje.  Z důvodu osvobození od poplatku je v zájmu každého provozovatele prokázat splnění požadovaných technických požadavků stanoveným způsobem, tj. na základě přímého měření či na základě odvození simulačním matematickým modelem. Tyto údaje, a to minimálně ve smyslu zavedení požadavku na zjištění či stanovení objemu vypouštěných odpadních vod, umožní přehled o jejich množství, na základě čehož pak bude možné reagovat prostřednictvím opatření v plánech povodí, neboť lokálně se může jednat o velmi významný vliv na stav vodních útvarů. Jelikož je pořízení matematických modelů či sledování časově náročné, navrhuje varianta stanovení dostatečné lhůty pro zajištění relevantních podkladů. Jelikož není k dispozici posouzení odlehčovacích komor napříč ČR, není v tuto chvíli možné náklady na sledování objemu vypouštěných odpadních vod stanovit.
Varianta 2 zároveň připravuje vlastníky a provozovatele odlehčovacích komor na povinnosti vyplývající z revidované směrnice Rady 91/271/EHS v souvislosti s přepadem srážkových vod z odlehčovacích komor. Ta předpokládá od roku 2025 povinnost zřídit monitorování znečištění způsobovaného městským srážkovým odtokem a odlehčováním přívalových vod.
Dopady na spotřebitele
Ať již provozovatel vodohospodářské infrastruktury provede potřebné investiční či provozní opatření nutné k zajištění sledování objemu odlehčovaných vod (popsané v části „Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky“) nebo bude zpoplatněn dle poplatku za vypouštění odpadních vod, je možné předpokládat, že nové náklady budou alespoň částečně přeneseny na spotřebitele a promítnuty do stočného v rámci fixních nákladů na provoz vodohospodářské infrastruktury. Průměrná cena stočného včetně DPH se pohybovala k 31. 12. 2023 ve výši 47,15 Kč/m3. Náklady jsou tvořeny mzdami pracovníků v oblasti VaK, také energiemi, materiály, výrobní a správní režií a také dalšími náklady jako jsou prostředky obnovy infrastrukturního majetku, opravy, nájemné a další externí provozní náklady (viz obrázek 17). Jelikož data ohledně posouzení odlehčovacích komor napříč ČR nejsou k dispozici, není v tuto chvíli možné konkrétní dopadu na cenu stočného stanovit.
Dopady na životní prostředí
Odlehčovací komory mohou mít v případě srážkoodtokových událostí závažné negativní dopady na jakost povrchových vod.
V bilancích se ukazuje, že odlehčení jsou významným zdrojem těch látek, které by jinak byly dobře odstraňovány na ČOV (např. některé organické mikropolutanty či těžké kovy). Některé z těchto látek jsou obsaženy v bezdeštném odtoku v kanalizaci, protože jejich zdroji jsou odpadní vody z domácností a z průmyslu (např. léčiva a další mikropolutanty či mikroplasty obsažené v pracích a čisticích prostředcích a v prostředcích osobní hygieny), jiné jsou spjaty převážně se srážkovým odtokem v důsledku vymývání znečištěné atmosféry (např. polycyklické aromatické uhlovodíky z výfukových plynů, polychlorované bifenyly), mobilizace suché depozice na urbanizovaných plochách (např. polycyklické aromatické uhlovodíky z pohonných hmot, kadmium, zinek a polychlorované bifenyly z opotřebení pneumatik, pesticidy z údržby zeleně) či kontaktu srážkové vody s materiály v urbanizovaném povodí (např. rozpouštění mědi a zinku ze střešních materiálů). 
Některé látky obsažené v odlehčené vodě mohou mít v recipientu i akutní účinky, tj. účinky které se projevují během přepadu z odlehčovací komory či krátce po něm. K typickým akutním dopadům patří deficit rozpuštěného kyslíku ve vodě způsobený mikrobiálním rozkladem lehce rozložitelných organických látek a nitrifikací, toxické účinky amoniaku na citlivé vodní organismy (zejména mladší stádia ryb) či zákal, který rovněž negativně působí na vodní živočichy, zejména ryby. Nežádoucí je i hygienické znečištění patogenními organismy, a to zejména vod, které jsou využívány jako zdroje pitné vody či k rekreaci. Pro zlepšení stavu vodních toků je žádoucí hospodařením se srážkovými vodami v území co nejvíce snížit vtok srážkové vody do jednotné kanalizace a tím přepady z odlehčovacích komor či odvádět co nejvíce znečištění za deště na ČOV pomocí retence v rámci stokové sítě či v nádržích.
Zavedením povinnosti sledovat objem odlehčovaných vod a zjišťovat poměr ředění a počet přepadů umožní varianta kvantifikovat výše popsaný vliv odlehčovaných odpadních vod na vodní útvary a umožní jeho následně řešení. 
Varianta 3a – Sjednocení povinností v oblasti individuálních systémů (DČOV a bezodtoké jímky)
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Varianta zamýšlí nové administrativní povinnosti pro Ministerstvo životního prostředí, jakožto případného budoucího správce registru. Registr bude sloužit ke shromažďování a evidenci údajů o domovních čistírnách odpadních vod a bezodtokových jímkách. V případě domovních čistíren odpadních vod bude evidovat zejména údaje o povolení jejich stavby, povolení k nakládání s vodami, bylo-li vydáno, jakož i doklady o jejich provozu a jeho kontrole. V případě bezodtokových jímek se zamýšlí evidování zejména údajů o jejich umístění a doklady o odvozu odpadních vod na čistírnu odpadních vod.  
Pro Ministerstvo životního prostředí se o jednorázový náklad související se zřízením nového registru a opakované náklady související s jeho udržováním.
Na základě interní konzultace MŽP bylo vyhodnoceno, že zřízení registru by vyžadovalo cca. 85 člověkodní developerských prací a cca. 15 člověkodní analytických prací a testování registru na straně CENIA. V takovém případě by odhadované náklady pro zřízení registru činili cca. 708 tis. Kč + DPH. Finální náklady však závisí na zvoleném způsobu implementace a mohou se pohybovat od 0,8 mil. Kč do 2,5 mil. Kč. 
Pro udržování a správu nově zřízeného registru je nutné alokovat prostředky pro 0,5 zaměstnance MŽP ČR v platové třídě 12. Při průměrném platovém stupni 8 činí hodinové náklady dle metodiky MV (2024) 487 Kč. Odhadované roční administrativní náklady na udržování a správu registru jsou odhadovány na cca. 491 tis. Kč (tabulka 31).
Tabulka 30 Odhad předpokládaných nákladů pro zřízení registru
	Odhad časové zátěže pro realizaci nového registru (developerské práce)
	680 hodin

	Odhadované náklady developerských prací
	650 000 Kč (bez DPH)

	Odhad administrativní časové zátěže (CENIA)
	120 hodin

	Platová třída
	12

	Platový stupeň
	8

	Hodinové náklady dle Metodiky MV (2024)
	487 Kč

	Odhadované administrativní náklady (CENIA)
	58 440 Kč

	Celkové odhadované náklady
	708 440 Kč (+ DPH)

Tabulka 31 Odhad předpokládaných administrativních nákladů pro správu registru
	Počet zaměstnanců
	0,5

	Platová třída
	12

	Platový stupeň
	8

	Hodinové náklady dle Metodiky MV (2024)
	487 Kč

	Odhadované roční administrativní náklady
	491 351 Kč

Dopady na obyvatele, dopady na spotřebitele
Sjednocení povinností pro vlastníky soustav domovních čistíren odpadních vod pro jejich bezpečné a plynulé provozování by nemělo vytvořit nové administrativní povinnosti v této oblasti, naopak směřuje k jednotnému uplatňování standardů, a tudíž zjednodušení administrativy. V případě koordinovaného provozování jednotlivých DČOV je dále zaváděn požadavek na odborné provozování, jelikož v řadě obcí je obdobné řešení likvidace odpadních vod prostřednictvím domovních ČOV již provozováno jako jistá alternativa centrálního, nikde však nejsou zakotvena sjednocující pravidla. Tímto nástrojem by mělo být zajištěno řádné provozování, čímž je zajištěn vyšší uživatelský komfort pro obyvatele a mělo by dojít i ke zajištění vyšší úrovni čištění odpadních vod. 

Předpokládanou zvýšenou administrativu pak představují nové povinnosti související s nahlašováním informací pro potřeby nového registru. Varianta předpokládá povinnosti pro subjekty, kteří vypouští odpadní vody prostřednictvím domovní čistírny odpadních vod nebo akumuluje odpadní vody v bezodtokovém systému v následující podobě:
a. Registrace domovní čistírny odpadních vod nebo jímky do registru domovních čistíren a jímek, a to do 6 měsíců od zahájení vypouštění odpadních vod prostřednictvím domovní čistírny odpadních vod nebo zahájení akumulace odpadních vod v bezodtokové jímce
b. Vložení do registru domovních čistíren a jímek doklady o provozu a provedené kontrole domovní čistírny odpadních vod nebo doklady o odvozu odpadních vod z bezodtoké jímky na čistírnu odpadních vod do 3 měsíců od obdržení těchto dokladů
V případě povinnosti (a) registrace DČOV nebo jímky se jedná o jednorázový náklad, který vzniká na straně provozovatelů těchto systémů. Odhad časové zátěže pro registraci je 1 hodina a náklady jsou vyčísleny dle metodiky MPO (2024).  Vyčíslení nákladů na 1 DČOV/jímku je uvedené v tabulce níže. Jelikož datové podklady vyčíslující počet DČOV či bezodtokových jímek nejsou k dispozici (je jedním z účelů zřízení nového registru), není v tuto chvíli možné stanovit celkové náklady pro dotčené provozovatele systémů v ČR. 
Tabulka 32 Vyčíslení hodinových nákladů pro registraci DČOV nebo jímky
	Hodinové náklady dle metodiky MPO (2024)
	455 Kč

	Odhad časové zátěže na zpracování 
	1 hodina

	Celkové zvýšení administrativní zátěže
	455 Kč

V případě povinnosti (b) vložení dokladů o provozu a provedené kontrole domovní čistírny nebo bezodtokové jímky se jedná o opakovaný náklad závisející na četnosti zpracování. Odhad časové zátěže pro vložení relevantních dokladů do informačního systému je max. 0,5 hodin a náklady jsou vyčísleny dle metodiky MPO (2024). Četnost povinnost vkládání dokladů je velmi individuální – dříve ohlášené DČOV či odpadní jímky mají povinnost provést revizi jednou za dva roky. Vyčíslení nákladů na 1 DČOV/jímku je uvedené v tabulce níže. S ohledem na rozdíly v četnosti zpracování se zde jedná o minimální náklady.
Tabulka 33 Vyčíslení nákladů pro vložení dokladů o provozu a provedené kontrole
	Hodinové náklady dle metodiky MPO (2024)
	455 Kč

	Odhad časové zátěže na zpracování 
	0,5 hodin

	Četnost zpracování 
	Jednou za 2 roky

	Celkové zvýšení administrativní zátěže
	113,75 Kč/rok

Dopady na podnikatelské prostředí
Varianta 3a nepředpokládá dopady v této oblasti.
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
V případě, že územní samosprávné celky přistoupí ke koordinovanému provozu jednotlivého DČOV je možné očekávat náklady spojené s nahlašováním informací pro potřeby nově zřízeného registru a plnění následujících povinností:
a. Registrace domovní čistírny odpadních vod nebo jímky do registru domovních čistíren a jímek, a to do 6 měsíců od zahájení vypouštění odpadních vod prostřednictvím domovní čistírny odpadních vod nebo zahájení akumulace odpadních vod v bezodtokové jímce
b. Vložení do registru domovních čistíren a jímek doklady o provozu a provedené kontrole domovní čistírny odpadních vod nebo doklady o odvozu odpadních vod z bezodtoké jímky na čistírnu odpadních vod do 3 měsíců od obdržení těchto dokladů
V případě povinnosti (a) registrace DČOV nebo jímky se jedná o jednorázový náklad, který vzniká na straně provozovatelů těchto systémů. Odhad časové zátěže pro registraci je 1 hodina a náklady jsou vyčísleny dle metodiky MV (2024) pro zaměstnance v 11. platové třídě s průměrným platovým stupněm 8. Jelikož datové podklady vyčíslující počet DČOV či bezodtokových jímek nejsou k dispozici (je jedním z účelů zřízení nového registru), není v tuto chvíli možné stanovit celkové náklady pro dotčené provozovatele systémů v ČR.
Tabulka 34 Vyčíslení hodinových nákladů pro vložení dokladů o provozu a provedené kontrole
	Hodinové náklady dle metodiky MV (2024)
	572 Kč

	Odhad časové zátěže na zpracování 
	1 hodina

	Celkové zvýšení administrativní zátěže
	572 Kč

V případě povinnosti (b) vložení dokladů o provozu a provedené kontrole domovní čistírny nebo bezodtokové jímky se jedná o opakovaný náklad závisející na četnosti zpracování. Odhad časové zátěže pro vložení relevantních dokladů do informačního systému je max. 0,5 hodin a náklady jsou vyčísleny dle metodiky MV (2024) pro zaměstnance v 11. platové třídě s průměrným platovým stupněm 8. Vyčíslení nákladů na 1 DČOV/jímku je uvedené v tabulce níže. S ohledem na rozdíly v četnosti zpracování se zde jedná o minimální náklady.
Tabulka 35 Vyčíslení nákladů pro vložení dokladů o provozu a provedené kontrole
	Hodinové náklady dle metodiky MV (2024)
	572 Kč

	Odhad časové zátěže na zpracování 
	0,5 hodin

	Četnost zpracování 
	Jednou za 2 roky

	Celkové zvýšení administrativní zátěže
	143 Kč/rok

Sociální dopady
Individuální systémy pro čištění odpadních vod se nejčastěji zřizují v místech, kde není ekonomicky ani technicky proveditelné vybudovat centrální kanalizační systém. Menší obce často nemají kapacitu na budování rozsáhlých kanalizačních systémů, proto se jednotliví vlastníci domů rozhodují pro instalaci vlastní, tzv. domovní čistírny odpadních vod, příp. stavbu akumulační jímky. Varianta 3a tedy řeší problémy související s emisemi zdrojů znečištění do povrchových primárně v menších, i více odlehlých obcích, kde v případě ČR žije velká část obyvatel. Zlepšení kvality vody ve všech oblastech, včetně těch odlehlých, přispěje k rovnějšímu přístupu k čisté vodě pro všechny skupiny obyvatel a lepší kvalitě jejich života. Požadavek na generování prostředků na budoucí obnovu má za cíl snížení rizika neodborného zacházení s jednotlivými zařízeními a zajištění stále vysoké úroveň čištění odpadních vod. 
Dopady na životní prostředí
Pozitivní dopady na životní prostředí je možné očekávat v důsledku snížení míry emisí znečišťujících látek do povrchových vod a zmírnění dopadů popsaných v části 1.2 tohoto materiálu, str. 11.
Domovní ČOV, individuální nebo jiné vhodné systémy, lze použít k řešení komunálních odpadních vod, kdy zřízení kanalizačního systému není opodstatněné z technických a/nebo ekonomických důvodů. Musí dosahovat stejné úrovně ochrany životního prostředí jako u městských odpadních vod vypouštěných do kanalizace, tedy zachycování a oddělování odpadních vod z okolního prostředí, se záměrem dalšího čištění. Aby byly individuální systémy udržitelné, musí poskytovat odpovídající úroveň ochrany vodního prostředí a musí být řádně provozována v souladu s požadavky vodního zákona a jeho prováděcích předpisů. Systémy musí být dobře navržené, robustní a vhodné pro místní podmínky. Řádná údržba jednotlivých systémů, na kterou varianta směřuje, je životně důležitá, a to musí být v rámci možností majitele domácnosti nebo případně specializovaného poskytovatele služeb. Zároveň varianta stanovením jednotných podmínek pro provoz a údržbu těchto zařízení předpokládá nárůst těchto systémů v oblastech, kde jsou nyní zavedeny požadavky, které nejsou vždy úměrné požadavkům pro centralizované systémy. V reakci na zavedení systémového nástroje, kam budou jednotliví znečišťovatelé uvádět, jakým způsobem jsou jimi vlastněná/provozovaná zařízení (DČOV či akumulační jímky) provozovány, může dojít ke snížení lokálního znečištění podzemních či povrchových vod v důsledku nedovoleného vypouštění odpadních vod (v rozporu s požadavky vodního zákona a jeho prováděcích předpisů).  
Varianta 3b – Sjednocení povinností provozování soustav domovních čistíren odpadních vod
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Varianta nepředpokládá náklady v této oblasti.
Dopady na obyvatele, dopady na spotřebitele
Jak je popsáno v části „Dopady na územní samosprávné celky“ této podkapitoly, varianta nezpůsobuje přímé dopady ve smyslu vyšších provozních či investičních nákladů, které by mohly tímto způsobem dopadat na konečné spotřebitele, nebo obyvatele dané obce. Již nyní mají vlastníci těchto systémů povinnost zajistit čištění odpadních vod a ochranu životního prostředí na úrovni stokových soustavy. V praxi lze očekávat, že obec či subjekt, který bude zajišťovat koordinované provozování, může za tuto službu na základě soukromoprávní smlouvy požadovat úplatu. Tuto povinnost však návrh přímo nezavádí.
Dopady na podnikatelské subjekty
Varianta nepředpokládá náklady v této oblasti.
Dopady na územní samosprávné celky 
Varianta neočekává přímé dopady ve smyslu navýšení investičních nákladů pro vlastníky DČOV. Již nyní mají vlastníci DČOV povinnost zajistit čištění odpadních vod a ochranu životního prostředí na úrovni stokových soustav. Navýšení provozních nákladů je možné předpokládat v případě nutnosti nově zajistit odborně způsobilou osobu, která bude dodržování postupů pro plynulé a bezpečné provozování soustavy zajišťovat. S ohledem na možnosti zajistit plnění této role interně a očekávanou nepravidelnou časovou náročnost těchto činností se navýšení těchto nákladů očekává jako spíše marginální. Navíc obec či subjekt, který bude zajišťovat koordinované provozování, může za tuto službu na základě soukromoprávní smlouvy požadovat úplatu, čímž by toto provozování mohlo být samofinancovatelné (tuto povinnost však návrh přímo nezavádí). 
Sociální dopady, dopady na spotřebitele
Individuální systémy pro čištění odpadních vod se nejčastěji zřizují v místech, kde není ekonomicky ani technicky proveditelné vybudovat centrální kanalizační systém. Menší obce často nemají kapacitu na budování rozsáhlých kanalizačních systémů, proto je v takovém případě umožněno zřizovat i individuální systémy čištění. Varianta 3b tedy řeší problémy související s emisemi zdrojů znečištění do povrchových primárně v menších, i více odlehlých obcích, kde v případě ČR žije velká část obyvatel. Zlepšení kvality vody ve všech oblastech, včetně těch odlehlých, přispěje k rovnějšímu přístupu k čisté vodě pro všechny skupiny obyvatel a lepší kvalitě jejich života. 
Dopady na životní prostředí
Pozitivní dopady na životní prostředí je možné očekávat v důsledku snížení míry emisí znečišťujících látek do povrchových vod a zmírnění dopadů popsaných v části 1.2 tohoto materiálu, str. 11.
Domovní ČOV, individuální nebo jiné vhodné systémy, lze použít k řešení komunálních odpadních vod, kdy zřízení kanalizačního systému není opodstatněné z technických a/nebo ekonomických důvodů. Musí dosahovat stejné úrovně ochrany životního prostředí jako u městských odpadních vod vypouštěných do kanalizace, tedy zachycování a oddělování odpadních vod z okolního prostředí, se záměrem dalšího čištění. Aby byly individuální systémy udržitelné, musí poskytovat odpovídající úroveň ochrany vodního prostředí a musí být řádně provozována v souladu s požadavky vodního zákona a jeho prováděcích předpisů. Systémy musí být dobře navržené, robustní a vhodné pro místní podmínky. Řádná údržba jednotlivých systémů, na kterou varianta směřuje, je zaručována v tomto případě odborně způsobilou osobou.   
Varianta 4a - Změna sazby a limitu pro zpoplatnění z poplatku za objem 
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Zvýšení sazeb z objemu vypouštěných odpadních vod dle navržené varianty 4a povede k navýšení příjmů SFŽP ČR. Za poplatkový rok 2023 bylo 512 poplatkovým subjektům vystaveno 1 157 výměrů v celkové v hodnotě 177,910 mil. Kč, v členění 98,492 mil. Kč za poplatek z objemu a 79,418 mil. Kč poplatek za znečištění.[footnoteRef:27] V roce 2023 bylo do vodních toků vypuštěno 1 471,5 mil. m3 odpadních a důlních vod, což představuje oproti předchozímu roku snížení o cca 1,7 %.[footnoteRef:28]  [27:  Data SFŽP ČR]  [28:  Ministerstvo zemědělství (2024), Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2023, dostupné z https://mze.gov.cz/public/portal/mze/voda/osveta-a-publikace/publikace-a-dokumenty/modre-zpravy/zprava-o-stavu-vodniho-hospodarstvi-2023 ] 

Tabulka 36 Vypouštění odpadních a důlních vod do vod povrchových (mil. m3) u zdrojů nad 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc v roce 2023[footnoteRef:29] [29:  Ibid.] 

	Kanalizace pro veř. Potřebu
	Zemědělství vč. závlah
	Energetika
	Průmysl vč. dobývání
	Ostatní vč. stavebnictví a veř. vodovodů
	Celkem

	Množství
	Počet
	Množství
	Počet
	Množství
	Počet
	Množství
	Počet
	Množství
	Počet
	Množství
	Počet

	867,5
	3392
	2,3
	18
	347,6
	93
	210,6
	647
	43,7
	1034
	1471,7
	5184

Tabulka 37 Odhadovaný nárůst poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod čištěných dle navržené varianty 4a[footnoteRef:30]gb [30:  Vlastní dle dat SFŽP ČR] 

	Rok
	Výše poplatku pro odpadní vody čištěné (Kč/m3)


	Výnos současně zpoplatněné vypouštění (mil. Kč)
	[endnoteRef:1]Odhadovaný výnos z nově zpoplatněné vypouštění (50 000 až 100 000 m3/rok) (mil. Kč)[footnoteRef:31] [1: ]  [31:  Uvažujeme-li zpoplatnění vypouštěného znečištění 41,069 mil. m³ sazbou pro čištěné odpadní vody] 

	Odhadovaný výnos z poplatku celkem (mil. Kč)

	Nyní
	0,1
	98
	0
	98

	2026
	0,67
	670
	27
	697

	2027
	0,94
	940
	39
	979

	2028
	1,34
	1 340
	55
	1 395

	2029
	1,34
	1 340
	55
	1 395

	2030
	1,34
	1 340
	55
	1 395

	2031
	1,34
	1 340
	55
	1 395

	2032
	1,34
	1 340
	55
	1 395

Kvantitativní vyčíslení dopadů zpoplatnění vypouštěných nečištěných odpadních vod je v současnosti díky neexistenci potřebných dat prakticky nemožné. Maximální výnos z poplatku za objem vypouštěných nečištěných odpadních vod se odhaduje na cca 670 mil. Kč v roce 2032 (viz následující tabulka). Reálně lze však předpokládat, že provozovatelé vodohospodářské infrastruktury budou motivováni vypouštění nečištěných odpadních vod v maximální míře eliminovat a skutečný výnos tak bude pravděpodobně výrazně nižší.
Tabulka 38 Odhadovaný nárůst poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod nečištěných dle varianty 4a
	Rok 
	Výše poplatku pro odpadní vody nečištěné (Kč/m3)
	Výnos z poplatku celkem (mil. Kč)

	2026
	0,67
	33,5

	2027
	1,34
	67

	2028
	4,02
	201

	2029
	4,02
	201

	2030
	6,7
	335

	2031
	6,7
	335

	2032
	13,40
	670

Jedná se o teoretický kvantitativní odhad na základě aktuálně dostupných historických dat a při předpokladu, že subjekty nepřijmou dodatečná opatření na snížení znečištění a budou vypouštět současnou výši znečištění. Pragmaticky však lze předpokládat, že změněná výše poplatků bude působit na ekonomické motivace znečišťovatelů a subjekty přijmou dodatečná opatření anebo optimalizují vypuštění odpadních vod takovým způsobem, aby platbu poplatku minimalizovaly.
Dopady na podnikatelské subjekty
Podnikatelské subjekty vypouštějící odpadní vody do vod povrchových jsou v případě zpoplatnění dle vodního zákona povinni platit stanovenou výši poplatku dle objemu vypouštěného množství odpadních vod a vypuštěného znečištění. Platba poplatku analyzovaná v dopadech na SFŽP ČR nejvíce dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody a dále na průmyslové, energetické a méně i zemědělské a ostatní hospodářské sektory. Provozovatel může snížit výši poplatků intenzivnějším čištěním odpadních vod, které vyžaduje náklady na optimalizaci provozu či zvýšené provozní náklady ČOV. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie.
Dopady na územní samosprávné celky 
Navrhovaná úprava poplatků bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku tak významně dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody. Lze předpokládat, že se zvýšené náklady související s čištěním odpadních vod, které produkují bodové zdroje v obcích, projeví ve vyšších investičních nebo provozních nákladech na čištění odpadních vod, resp. na platbě poplatku, popř. na platbě stočného. 
Sociální dopady, dopady na spotřebitele
Vodné a stočné jsou předmětem věcného usměrňování cen podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních jsou ekonomicky oprávněným nákladem zahrnovaným do stočného. Je tedy zcela zjevné, že změnu sazby poplatků promítnou vlastníci, resp. provozovatelé vodovodů a kanalizací do kalkulace vodného a stočného a zvýšené náklady tak přenesou na koncové odběratele. 
Socioekonomickou analýzu dopadů změny poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových zpracoval VÚV TGM (2015).[footnoteRef:32] Pro účely této zprávy byly využity výstupy studie upraveny na základě sazeb navržených v rámci varianty 4a. Vyhodnocení dopadu změny sazby poplatků je provedeno pouze pro cílový stav, který by měl v případě poplatku za objem být dosažený v roce 2028 pro čištěné vody a 2032 pro nečištěné vody. [32:  VÚV TGM (2015). Socio-ekonomická analýza dopadů novely vodního zákona v oblasti poplatků (Ing. Jiří Kučera)] 

Množství vypouštěných odpadních vod z veřejné kanalizace závisí primárně na množství spotřebované vody, doplňkově na podílu balastních vod (průsaky do kanalizace) a v případě jednotné kanalizace i na množství srážek. Lze předpokládat, že v případě vypouštění odpadních vod naroste stočné, nikoliv však o stanovenou sazbu poplatku. Navýšení je způsobeno tím, že je vypouštěn větší objem vod, než je fakturováno (množství navyšují vždy balastní vody a dále u jednotné kanalizace či nesprávně provozované splaškové kanalizace srážkové vody), vlastník nebo provozovatel kalkuluje zisk z úplných vlastních nákladů, které zahrnují i poplatky. K ceně je třeba přičíst také DPH. Dopad na cenu stočného za těchto předpokladů pro situaci, kdy 50 % průtoku tvoří balastní a srážkové vody, shrnuje tabulka níže.
Tabulka 39 Odhadovaný dopad navrhované varianty 4a do ceny stočného pro poplatek za objem vypouštěných odpadních vod (varianta s 50% podílem balastních vod)
	


	Sazba současná
	Sazba 
nová
	Nárůst

	Poplatek za objem
	Kč/m³
	0,1
	1,34
	1,24

	Voda balastní a srážková vůči splaškové
	%
	100
	100
	

	Dopad do ceny včetně balastních a srážkových vod
	Kč/m³
	0,2
	2,68
	2,48

	Dopad do ceny včetně DPH 12 %
	Kč/m³
	0,22
	3
	2,78

Výpočet je třeba provést i pro kvalitní oddílnou kanalizaci s odhadovaným podílem 20 % balastních vod.[footnoteRef:33] [33:  Přítok 20 % balastních vod odpovídá tomu, že objem balastních vod odpovídá 25 % objemu splaškových vod.] 

Tabulka 40 Odhadovaný dopad navrhované varianty 1 do ceny stočného pro poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod (varianta s 20% podílem balastních vod)
	


	Sazba současná
	Sazba 
nová
	Nárůst

	Poplatek za objem
	Kč/m³
	0,1
	1,34
	0,9

	Voda balastní vůči splaškové
	%
	25
	25
	

	Dopad do ceny včetně balastních vod
	Kč/m³
	0,125
	1,675
	1,55

	Dopad do ceny včetně DPH 12 %
	Kč/m³
	0,14
	1,87
	1,74

Snížením hranice zpoplatnění ze 100 000 m³ vypouštěných vod ročně na 50 000 m³ ročně dojde k zatížení dosud nezpoplatněných zdrojů znečištění. Orientačně tato změna postihne zdroje o velikosti 500 až 1 000 obyvatel. Ve vodní bilanci za rok 2023 je evidováno 717 vypouštění o objemu mezi 50 000 a 100 000 m³ ročně, z toho 507 vypouštění se týká vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Jde o 51 538 mil. m³ vypouštěných odpadních vod, z toho 36 776 mil. m³ vod z veřejné kanalizace.[footnoteRef:34] [34:  Data VÚV] 

Tabulka 41 Cena stočného v roce 2023[footnoteRef:35] [35:  Ministerstvo zemědělství (2024), Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2023, dostupné z https://mze.gov.cz/public/portal/mze/voda/osveta-a-publikace/publikace-a-dokumenty/modre-zpravy/zprava-o-stavu-vodniho-hospodarstvi-2023] 

	
	Měrná jednotka
	Bez DPH
	Včetně DPH

	Průměrná cena pro stočné
	Kč/m³
	41,0
	47,15

	Minimální hodnota
	Kč/m³
	37,70
	43,36

	Maximální hodnota
	Kč/m³
	56,80
	65,32

Nárůst podílu poplatku za objem a s ním spojených nákladů na celkovém stočném uvádí tabulka:
Tabulka 42 Odhadovaná navýšení podílu poplatku na výši stočného
	
	Měrná jednotka
	Současný stav
	Budoucí stav (oddílná kanalizace)
	Budoucí stav (jednotná kanalizace)

	Platba za objem vypouštěné vody včetně podílu balastních a srážkových vod, zisku a DPH
	Kč/m³
	0,16
	2,12
	3,39

	Stočné
	Kč/m³
	41,0
	43,12
	44,39

	Podíl platby na celkovém stočném
	%
	0,39
	4,92
	7,64

Vyčíslení dopadů zpoplatnění vypouštěných nečištěných odpadních vod je v současnosti prakticky nemožné. Jednoznačné je zamýšlené zpoplatnění volných výpustí a obtokování čistíren. Vody vypouštěné z dešťových oddělovačů jednotné kanalizace nejsou za splnění podmínek § 38 odst. 2 vodního zákona považovány za odpadní vody a nemůže se jich proto bez případné změny tohoto ustanovení týkat ani zpoplatnění. Pokud by mělo dojít ke zpoplatnění vod z dešťových oddělovačů, platba s vysokou sazbou významně dopadne zejména na historická města se starší jednotnou kanalizací. Případné zpoplatnění by bylo možné hodnotit jako „daň za jednotnou kanalizaci“, přičemž řešením pro daná města by bylo pouze přebudování celé kanalizační sítě.[footnoteRef:36] [36:  VÚV TGM (2015). Socio-ekonomická analýza dopadů novely vodního zákona v oblasti poplatků (Ing. Jiří Kučera)] 

Dopady na životní prostředí
Zvýšením poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod lze předpokládat ovlivnění socioekonomických motivací znečišťovatelů k šetrnému využívání zdrojů vody a přijetí potřebných opatření na snižování množství vypouštěných odpadních vod. Navržená varianta 4a tak předpokládá pozitivní dopady z hlediska životního prostředí spočívající v předpokládané podpoře opatření, které vedou ke snížení vniku srážkových a balastních vod do jednotné kanalizace a motivuje k využívání srážkové vody jako bezplatného přírodního zdroje, včetně podpory vsakování srážkových vod a jejich přirozené retence v krajině. Využíváním srážkové vody namísto vody pitné může vést v domácnostech k úspoře nákladů. Menší množství srážkových vod přitékající na ČOV může mít také pozitivní vliv na provozní náklady ČOV, které jsou zejména např. v zvýšeném průtoku vody v recipientu odpadních vod přitékajícím do ČOV značně přetíženy. 
Tím, že varianta 4a zamýšlí poplatek za objem, který je silně diferencován pro čištěné a nečištěné odpadní vody, lze předpokládat výrazné omezení vypouštění odpadních vod, a to zejména vod nečištěných. Sazba poplatku za nečištěné odpadní vody je záměrně navrhována velmi vysoká z důvodu ekonomické motivace znečišťovatelů tyto nečištěné odpadní vody vůbec nevypouštět. Pozitivní vliv lze u navrhované varianta dopad na zpoplatnění volných výpustí a obtokování čistíren. Tímto řešením se výrazně podpoří přímá ekologická funkce poplatku jako ekonomického nástroje pro zlepšování životního prostředí. Lze tak předpokládat zlepšení současného stavu vodních útvarů a ekosystémových služeb poskytovaných vodními ekosystémy.
Dále pak zvýšená tvorba finančních prostředků pro SFŽP ČR může být využita k cílenému financování doplňkových opatření a dotačních programů v oblasti ochrany vod. Zvýšením výnosů z vybraných poplatků je tak spjato s vyššími disponibilní prostředky v oblasti ochrany vod a životního prostředí.
Varianta 4b - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor, dusík, organické látky)
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Zvýšení sazeb z objemu vypouštěných odpadních vod dle navržené varianty 4b povede k navýšení příjmů SFŽP ČR. Za poplatkový rok 2023 bylo 512 poplatkovým subjektům vystaveno 1 157 výměrů v celkové v hodnotě 177,910 mil. Kč, v členění 98,492 mil. Kč za poplatek z objemu a 79,418 mil. Kč poplatek za znečištění.[footnoteRef:37] Pouze ve 120 výměrech z celkových 1 157 bylo však znečištění zpoplatněno. [37:  Data SFŽP ČR] 

Stejně jako při zvýšení sazeb pro poplatek za objem, je možné předpokládat zvýšený výnos pro SFŽP ČR při zvýšení poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod díky navrhované úpravě sazeb a limitů zpoplatnění pro ukazatele znečištění Pcelk, Ncelk, a AOX. Na výnosu se bude podílet jednak zvýšená sazba pro současně zpoplatněné vypouštění a také placení poplatku nově zpoplatněnými subjekty, kterým díky přísnějším hmotnostním a koncentračním limitům, vznikne poplatková povinnost.
Na základě analýzy VÚV TGM (2015) a dostupných dat o vypouštění, které bude dle varianty 4b podléhat zpoplatnění, lze kvantitativně odhadnout výnosy z poplatku za znečištění pro dotčené ukazatele znečištění na cca 485 mil. Kč ročně (viz tabulka 38). Jedná se spíše o horní hranici výše výnosu bez zohlednění efektu přizpůsobení se zpoplatněných subjektů. Reálně na základě zkušeností při zavedení poplatků v roce 1999 a na základě znalosti možností stávajících technologií čištění instalovaných na ČOV lze předpokládat, že skutečný výnos bude nižší, jelikož výše poplatku bude subjekty motivovat ke snižování vypouštěného množství znečištění ve snaze nákladově optimalizovat placenou výši poplatku. K zásadnímu snížení poplatku bude do značné míry dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti investic do technologie.
Tabulka 43 Odhadovaný nárůst poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod pro dotčené ukazatele znečištění dle navržené Varianty 4b[footnoteRef:38] [38:  Data SFŽP ČR] 

	Ukazatel
	Počet zpoplatněných zdrojů
	Množství zpoplatněného vypouštěného znečištění podle nových limitů (kg/r)
	Sazba (Kč/kg)
	Výnos z poplatku za vypouštěné znečištění (Kč/rok)

	Pcelk.
	84
	415 477
	150
	62 321 550

	Ncelk
	821
	7 958 544
	50
	397 927 200

	AOX
	80
	24 472
	1 000
	24 472 000

	
	
	
	Celkem
	484 720 750

Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce)	
Zavedené koncentrační a hmotnostní limity zpoplatnění způsobují, že dopad na konkrétní čistírny odpadních vod může být velmi rozdílný podle velikosti zdroje a dosahované účinnosti čištění. Koncentrační a hmotnostní limity pro vypouštěné znečištění v případě fosforu je navrženo tak, aby efektivně doplnil nové požadavky na terciální čištění novely směrnice o čištění městských odpadních vod. V revidované směrnici (Příloha I, Část D, tabulka 2) jsou požadované hodnoty stanoveny pro ČOV čistící zatížení nad 100 000 EO a pro ČOV čistící zatížení nad 10 000 EO obdobně, a to na hodnotu 0,5 mg/l. Aby měl poplatek žádaný účel a motivoval znečišťovatele k vyšší úrovni čištění musí být koncentrační limit stanoven na hodnotu nižší než je hodnota stanovená směrnicí, která představuje právně stanovený limit. Návrh koncentračního limitu byl stanoven na hodnotu 0,3 mg/l. Jelikož pro menší čistírny odpadních vod není technicky a ekonomicky možné těchto hodnot dosahovat, je hmotnostní limit poplatku stanoven na hodnotu 1 500 kg/r, čehož menší zdroje nedosahují. 
Pro odhad, jakých zdrojů znečištění se bude nově týkat zpoplatnění vypouštěného znečištění z důvodu snížení koncentračního limitu byl proveden orientační výpočet dle velikosti ČOV. Pro jednoduchost byl pro potřeby orientačního výpočtu předpokládán průtok 150 l na osobu a den. Obrázek 18 zobrazuje nutnou průměrnou odtokovou koncentrace, které musí ČOV dané velikosti dosahovat, aby pak při nastaveném navrhovaném hmotnostním limitu (1 500 kg/r) nepodléhala zpoplatnění. Pro doplnění je v grafu vyobrazen i emisní standard pro emisní zdroje nad 10 000 EO a nad 100 000 EO dle revidované směrnice. Návrh poplatku tak cílí na větší zdroje produkující největší míru znečištění s účelem vypouštění znečištění předejít. Zvýšené odstraňování fosforu lze dosáhnout v zásadě na všech aktivačních čistírnách chemickým srážením – dávkováním železitých nebo hlinitých solí. Koncentrační limit pro zpoplatnění přesáhne naprostá většina čistíren, ale srážením fosforu lze snížit vypouštěné množství a tím výši poplatku. Vhodné nastavení výše poplatku může znečišťovatele významně motivovat k výraznějšímu odstraňování fosforu, než by odpovídalo povoleným emisním limitům. 
Obrázek 19 Odhadovaná průměrná odtoková koncentrace pro splnění koncentračního limitu (fosfor) vypouštění (orientační výpočet)

Obdobně byl navržen koncentrační limit pro vypouštění dusíku. V případě dusíku stanovuje Příloha I směrnice požadavek pro terciální čištění pro zdroje čistící zatížení nad 10 000 EO a 100 000 EO na 6 mg/l. Možnosti nitrifikace v čistírnách a tím účinnost odstraňování amoniakálního dusíku závisí především na technologickém uspořádání čistírny. Znečišťovatel nemá příliš možností zlepšit dosahované efekty ve stávajícím zařízení (nepředpokládáme úsporu provozních nákladů nedostatečným provzdušňováním aktivace). Návrh koncentračního limitu byl stanoven na hodnotu 4 mg/l. Pokud tedy čistírna nebude dosahovat stabilní nitrifikace, provozovatel musí zvážit, zda náklady na investici do intenzifikace nitrifikace (např. přestavba biologické linky na nízkozatěžovanou s aktivaci vysokým stářím kalu) vyváží úspora dosažená na poplatku za vypouštění tohoto ukazatele. Obrázek 19 zobrazuje nutnou průměrnou odtokovou koncentraci, které musí ČOV dané velikosti dosahovat, aby pak při nastaveném navrhovaném hmotnostním limitu (5 000 kg/r) nepodléhala zpoplatnění. Pro doplnění je v grafu vyobrazen i emisní standard pro emisní zdroje nad 10 000 EO a nad 100 000 EO dle revidované směrnice. Návrh poplatku tak cílí na větší zdroje produkující největší míru znečištění s účelem vypouštění znečištění předejít.
Obrázek 20 Odhadovaná průměrná odtoková koncentrace pro splnění koncentračního limitu (dusík) vypouštění (orientační výpočet)

Celkový dusík je již nyní limitován (má definován emisní standard) pro čistírny nad 10 000 EO, i menší čistírny se však běžně vybavují k odstraňování celkového dusíku, tj. zahrnují procesy nitrifikace a denitrifikace. Za předpokladu, že čistírna je k odstraňování dusíku vybavena, má provozovatel možnost ovlivnit koncentraci celkového dusíku v odtoku zejména optimalizací procesů nitrifikace a denitrifikace (nastavení interní recirkulace apod.). Pokud je pro denitrifikaci limitující dostupnost snadno rozložitelného substrátu, je možné průběh procesu posílit dávkováním externího substrátu. Dosažení koncentračního limitu zpoplatnění nebude ve většině případů možné bez tohoto dávkování.
Navrhovaná úprava poplatků bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku tak významně dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody. Lze předpokládat, že se zvýšené náklady související s čištěním odpadních vod, které produkují bodové zdroje v obcích, projeví ve vyšších investičních nebo provozních nákladech na čištění odpadních vod, resp. na platbě poplatku, popř. na platbě stočného. 
Lze také předpokládat, že zlepšení stavu vodních útvarů, včetně např. zabránění vzniku nadměrné eutrofizace, bude mít pozitivní vliv na dotčené územně samosprávné celky a ekosystémové služby vodních útvarů. Lze tak očekávat významné pozitivní dopady např. v oblasti turistických a rekreačních služeb a zvýšení atraktivity území.
Dopad na podnikatelské prostředí
Navrhovaná úprava poplatků dle varianty 4b a odhadované zvýšení výnosu z poplatků bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku analyzovaná v dopadech na SFŽP ČR nejvíce dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody a dále na průmyslové, energetické a méně i zemědělské a ostatní hospodářské sektory. Provozovatel může snížit výši poplatků intenzivnějším čištěním odpadních vod, které vyžaduje náklady na optimalizaci provozu či zvýšené provozní náklady ČOV. Předpokládá se, že k zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie. 
Sociální dopady, dopady na spotřebitele
Navrženým zpřísněním koncentračních a hmotnostních limitů a sazeb pro dotčené ukazatele znečištění, lze předpokládat rozdílný dopad na konkrétní čistírny odpadních vod. Dopad může být velmi rozdílný podle velikosti zdroje a dosahované účinnosti čištění. Vyčíslení celkových dopadů na výši stočného je problematické v tom, že každý ukazatel postihuje jiné velikostní kategorie čistíren. Je tedy možné předpokládat, že celkový nárůst ceny stočného z důvodu zvýšení poplatků za vypouštění odpadních vod neměl být v průměru vyšší než jednotky Kč/m3 bez DPH a zisku provozovatele při zahrnutí srážkových a balastních vod, kterých je čištěno zhruba stejné množství jako fakturované odpadní vody. Celkový nárůst ceny stočného z důvodu zvýšení poplatků za vypouštění odpadních vod by v takovém případě neměl představovat zdražení vody z pohledu spotřebitelů o více než nižší jednotky procent. Pro bližší odhad průměrných nákladů musí být proveden výpočet z dat vodní bilance o množství vypouštěného znečištění a objemu, v němž toto znečištění bylo vypuštěno. 
Dopady na životní prostředí
Nejvýznamnější a vysoký pozitivní přínos v oblasti životního prostředí lze předpokládat díky úpravě sazeb a limitů pro poplatky za znečištění. Navrhovaná varianta 4b obsahuje aktualizaci poplatku za znečistění pro ukazatele znečištění, které se ukázaly ve vztahu k dosahování dobrého stavu vodních útvarů jako kritické. Zpřísnění environmentální regulace bude motivovat původce znečištění k hledání optimálních cest ke snižování znečištění a investic do environmentálně šetrnějších technologií a opatření. Poplatek za znečištění by tak měl splňovat princip znečišťovatel platí a cíleně motivovat uživatele vody k šetrnému využívání zdrojů vody a stálému snižování znečištění vypouštěnému do povrchových vod. To nabývá na významu nejenom s ohledem na environmentální cíle Rámcové směrnice vodní politiky, ale také v souvislosti s předpokládanou změnou klimatu a s tím spojeným nebezpečím omezení disponibilních zdrojů vody. Navrhovanou úpravou lze předpokládat pozitivní vliv na kvalitu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových, kdy dojde ke snížení vnosu znečišťujících látek do recipientů těchto odpadních vod. To má pozitivní vliv na ekosystémové funkce vodních útvarů a stabilitu vodních ekosystémů, včetně pozitivního vlivu na vodní útvary jako zdroje vody pro vodohospodářské funkce národního hospodářství. Předpokládané zlepšení kvality vodních útvarů se projeví např. ve vyšší rekreační hodnotě jednotlivých vodních útvarů, úspoře nákladů na úpravu surové vody a dalších ekosystémových přínosech pro společenský blahobyt. Kvantitativní vyčíslení pozitivních dopadů na vodní útvary však není objektivně možné. Jisté však je, že snížením vypouštěného znečištění, k čemuž poplatky směřují, dojde k pozitivnímu dopadu na stav vodních útvarů. Toto zlepšení by mělo být patrné při posuzování přezkumu účinnosti této regulace. 
Lze také předpokládat, že navrhovaná varianta 4b bude mít pozitivní vliv na stav vodních útvarů a vodohospodářské infrastruktury, jelikož dojde ke zvýšení účelových veřejných rozpočtů, kterými lze kompenzovat veřejné náklady na opatření v ochraně vod. Vyšší disponibilní prostředky budou využity v souladu s Národním programem Životní prostředí (NPŽP). Obecným cílem NPŽP je dlouhodobě účinná ochrana životního prostředí v České republice, podpora efektivního a šetrného využívání přírodních zdrojů, náprava negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí, zmírňování a přizpůsobení se dopadům změny klimatu a účinná prevence prostřednictvím environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty obyvatel České republiky.

Varianta 4c - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor)
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Dle současného nastavení pro ukazatel fosfor, není vypouštění znečištění fosforu zpoplatněno, přestože bylo za rok 2023 vypuštěno v rámci podaných přiznání dle dat SFŽP ČR 761 087 kg fosforu. 
Stejně jako u varianty 4b je při navrhované úpravě sazeb a limitů zpoplatnění pro ukazatel Pcelk možné očekávat zvýšení výnosu z poplatku za znečištění. Na výnosu se v tomto případě bude podílet zpoplatnění subjektů, kteří v tuto chvíli zpoplatněni nejsou, ale kterým díky přísnějším hmotnostním a koncentračním limitům vznikne poplatková povinnost. Pokud bychom nové limity aplikovali na přiznání za rok 2023, bylo by zpoplatněno 84 zdrojů, 415 477 kg znečištění a celkový výnos z poplatku by činil 62 321 550 Kč za rok.
Tabulka 44 Odhadovaný nárůst poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod pro ukazatel Pcelk dle navržené Varianty 4c
	Ukazatel
	Počet zpoplatněných zdrojů
	Množství zpoplatněného vypouštěného znečištění podle nových limitů (kg/r)
	Sazba (Kč/kg)
	Výnos z poplatku za vypouštěné znečištění (Kč/rok)

	Pcelk.
	84
	415 477
	150
	62 321 550

Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce)	
Zavedené koncentrační a hmotnostní limity zpoplatnění způsobují, že dopad na konkrétní čistírny odpadních vod může být velmi rozdílný podle velikosti zdroje a dosahované účinnosti čištění. Koncentrační a hmotnostní limity pro vypouštěné znečištění v případě fosforu je navrženo tak, aby efektivně doplnil nové požadavky na terciální čištění novely směrnice o čištění městských odpadních vod. Směrnice (Příloha I, Část D, tabulka 2) stanovuje požadované hodnoty  pro ČOV čistící zatížení nad 100 000 EO a pro ČOV čistící zatížení nad 10 000 EO obdobně, a to na hodnotu 0,5 mg/l. Aby měl poplatek žádaný účel a motivoval znečišťovatele k vyšší úrovni čištění musí být koncentrační limit stanoven na hodnotu nižší než je hodnota stanovena směrnicí, která představuje právně stanovený limit. Návrh koncentračního limitu byl stanoven na hodnotu 0,3 mg/l. Jelikož pro menší čistírny odpadních vod není technicky a ekonomicky možné těchto hodnot dosahovat, je hmotnostní limit poplatku stanoven na hodnotu 1 500 kg/r, čehož menší zdroje nedosahují. 
Pro odhad, jakých zdrojů znečištění se bude nově týkat zpoplatnění vypouštěného znečištění z důvodu snížení koncentračního limitu byl proveden orientační výpočet dle velikosti ČOV. Pro jednoduchost byl pro potřeby orientačního výpočtu předpokládán průtok 150 l na osobu a den. Obrázek 10 zobrazuje nutnou průměrnou odtokovou koncentrace, které musí ČOV dané velikosti dosahovat, aby pak při nastaveném navrhovaném hmotnostním limitu (1 500 kg/r) nepodléhala zpoplatnění. Pro doplnění je v grafu vyobrazen i emisní standard pro emisní zdroje nad 10 000 EO a nad 100 000 EO dle revidované směrnice. Návrh poplatku tak cílí na větší zdroje produkující největší míru znečištění s účelem vypouštění znečištění předejít. Zvýšené odstraňování fosforu lze dosáhnout v zásadě na všech aktivačních čistírnách chemickým srážením – dávkováním železitých nebo hlinitých solí. Koncentrační limit pro zpoplatnění přesáhne naprostá většina čistíren, ale srážením fosforu lze snížit vypouštěné množství a tím výši poplatku. Vhodné nastavení výše poplatku může znečišťovatele významně motivovat k výraznějšímu odstraňování fosforu, než by odpovídalo povoleným emisním limitům. 
Obrázek 21 Odhadovaná průměrná odtoková koncentrace pro splnění koncentračního limitu (fosfor) vypouštění (orientační výpočet)

Navrhovaná úprava poplatků bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku tak významně dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody. Lze předpokládat, že se zvýšené náklady související s čištěním odpadních vod, které produkují bodové zdroje v obcích, projeví ve vyšších investičních nebo provozních nákladech na čištění odpadních vod, resp. na platbě poplatku, popř. na platbě stočného. 
Lze také předpokládat, že zlepšení stavu vodních útvarů, včetně např. zabránění vzniku nadměrné eutrofizace, bude mít pozitivní vliv na dotčené územně samosprávné celky a ekosystémové služby vodních útvarů. Lze tak očekávat významné pozitivní dopady např. v oblasti turistických a rekreačních služeb a zvýšení atraktivity území.
Dopad na podnikatelské prostředí
Navrhovaná úprava poplatků dle varianty 4c a odhadované zvýšení výnosu z poplatků bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku analyzovaná v dopadech na SFŽP ČR nejvíce dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody a dále na průmyslové, energetické a méně i zemědělské a ostatní hospodářské sektory. Provozovatel může snížit výši poplatků intenzivnějším čištěním odpadních vod, které vyžaduje náklady na optimalizaci provozu či zvýšené provozní náklady ČOV. Předpokládá se, že k zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie. 
Sociální dopady, dopady na spotřebitele
Navrženým zpřísněním koncentračních a hmotnostních limitů a sazeb pro ukazatel Pcelk, lze předpokládat rozdílný dopad na konkrétní čistírny odpadních vod. Dopad může být velmi rozdílný podle velikosti zdroje a dosahované účinnosti čištění. Vyčíslení celkových dopadů na výši stočného je problematické v tom, že každý ukazatel postihuje jiné velikostní kategorie čistíren. Je tedy možné předpokládat, že celkový nárůst ceny stočného z důvodu zvýšení poplatků za vypouštění odpadních vod by neměl být v průměru vyšší než nižší jednotky Kč/m3 bez DPH a zisku provozovatele při zahrnutí srážkových a balastních vod, kterých je čištěno zhruba stejné množství jako fakturované odpadní vody. Celkový nárůst ceny stočného z důvodu zvýšení poplatků za vypouštění odpadních vod by v takovém případě neměl představovat zdražení vody z pohledu spotřebitelů o více než nižší jednotky procent. Pro bližší odhad průměrných nákladů musí být proveden výpočet z dat vodní bilance o množství vypouštěného znečištění a objemu, v němž toto znečištění bylo vypuštěno. 
Dopady na životní prostředí
Zpřísnění environmentální regulace bude motivovat původce znečištění k hledání optimálních cest ke snižování znečištění a investic do environmentálně šetrnějších technologií a opatření. Poplatek za znečištění by tak měl splňovat princip znečišťovatel platí a cíleně motivovat uživatele vody k šetrnému využívání zdrojů vody a stálému snižování znečištění vypouštěnému do povrchových vod. To nabývá na významu nejenom s ohledem na environmentální cíle Rámcové směrnice vodní politiky, ale také v souvislosti s předpokládanou změnou klimatu a s tím spojeným nebezpečím omezení disponibilních zdrojů vody. Navrhovanou úpravou lze předpokládat pozitivní vliv na kvalitu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových, kdy dojde ke snížení vnosu fosforu do recipientů těchto odpadních vod. To má pozitivní vliv na ekosystémové funkce vodních útvarů a stabilitu vodních ekosystémů, včetně pozitivního vlivu na vodní útvary jako zdroje vody pro vodohospodářské funkce národního hospodářství. Předpokládané zlepšení kvality vodních útvarů se projeví např. ve vyšší rekreační hodnotě jednotlivých vodních útvarů, úspoře nákladů na úpravu surové vody a dalších ekosystémových přínosech pro společenský blahobyt. Kvantitativní vyčíslení pozitivních dopadů na vodní útvary však není objektivně možné. Jisté však je, že snížením vypouštěného fosforu, k čemuž varianta směřuje, dojde k pozitivnímu dopadu na stav vodních útvarů. Toto zlepšení by mělo být patrné při posuzování přezkumu účinnosti této regulace. 
Lze také předpokládat, že navrhovaná varianta 4c bude mít pozitivní vliv na stav vodních útvarů a vodohospodářské infrastruktury, jelikož dojde ke zvýšení účelových veřejných rozpočtů, kterými lze kompenzovat veřejné náklady na opatření v ochraně vod. Vyšší disponibilní prostředky budou využity v souladu s Národním programem Životní prostředí (NPŽP). Obecným cílem NPŽP je dlouhodobě účinná ochrana životního prostředí v České republice, podpora efektivního a šetrného využívání přírodních zdrojů, náprava negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí, zmírňování a přizpůsobení se dopadům změny klimatu a účinná prevence prostřednictvím environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty obyvatel České republiky.

Vyhodnocení nákladů a přínosů
	Kritérium
	Varianta 0
bez přijetí nových / změn stávajících opatření
	Varianta 1a Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod dle revize směrnice EU o čištění městských odpadních vod
	Varianta 1b Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod nad rámec směrnice EU o čištění městských odpadních vod
	Varianta 2
Zavedení požadavku na sledování údajů o objemu vypouštěných odlehčovaných odpadních vod
	Varianta 3a
Sjednocení povinností v oblasti individuálních systémů (domovní čistírny odpadních vod a bezodtokové jímky)
	Varianta 3b
Sjednocení povinností provozování soustav domovních čistíren odpadních vod
	Varianta 4a 
Změna sazby a limitu pro zpoplatnění z poplatku za objem
	Varianta 4b 
Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor, dusík, organické látky)
	Varianta 4c
- Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor)

	Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
	Nepředpokládá nové náklady v této oblasti, nepřímé společenské, zdravotní, hospodářské dopady s vazbou na kvalitu vod s dopadem na příjmy a výdaje státu
	Nepředpokládá nové náklady v této oblasti, skutečný dopad však bude záviset na způsobu financování nutných investičních nákladů
	Nepředpokládá nové náklady v této oblasti, skutečný dopad však bude záviset na způsobu financování nutných investičních nákladů
	Očekává jednorázové náklady spojené s úpravou elektronického formuláře F_VOD_38 (stanovené v ust. § 38 odst. 6, jelikož se jedná o vypouštění odpadních vod) pro ohlašování prostřednictvím systému ISPOP ve výší cca. 87 tis. Kč (vč. administrativní zátěže na zpracování zadání dodavateli, kontrolou jeho práce, konzultacemi, testováním připraveného formuláře a předávacím řízením)
	Předpokládá náklady pro MŽP ve smyslu zřízení nového registru a opakované náklady související s jeho udržováním. Náklady pro zřízení registru budou záviset na zvoleném způsobu implementace a mohou se pohybovat od 0,8 mil. Kč do 2,5 mil. Kč. Roční administrativní náklady na udržování a správu registru jsou odhadovány na cca. 491 tis. Kč
	Nepředpokládá náklady v této oblasti.
	Do roku 2032 předpokládá navýšení výběru z poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod čištěných na 1 395 mil. Kč/rok a navýšení výběru z poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod nečištěných na 670 mil. Kč v roce 2032. Lze předpokládat, že provozovatelé vodohospodářské infrastruktury budou motivováni vypouštění nečištěných odpadních vod v maximální míře eliminovat a skutečný výnos tak bude pravděpodobně výrazně nižší
	Odhadované výnosy z poplatku za znečištění dle navrhované Předpokládají se na cca 485 mil. Kč ročně. Jedná se spíše o horní hranici výše výnosu bez zohlednění efektu přizpůsobení se zpoplatněných subjektů
	Odhadované výnosy z poplatku za znečištění dle navrhované Předpokládají se na cca 62 mil. Kč ročně. Jedná se spíše o horní hranici výše výnosu bez zohlednění efektu přizpůsobení se zpoplatněných subjektů

	Dopady na podnikatelské prostředí
	Nepředpokládá pozitivní dopady na aktivity závislé na dostatečném čištění odpadních vod a kvalitě čisté vody (potravinářský průmysl, zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační odvětví)
	Předpokládá snížené provozní náklady v případě aktivit závislých na dostatečném čištění odpadních vod a kvalitě čisté vody (potravinářský průmysl, zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační odvětví)
	Předpokládá snížené provozní náklady v případě aktivit závislých na dostatečném čištění odpadních vod a kvalitě čisté vody (potravinářský průmysl, zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační odvětví) nad úroveň Varianty 1a
	Předpokládá 
snížené provozní náklady v případě aktivit závislých na dostatečném čištění odpadních vod a kvalitě čisté vody (potravinářský průmysl, zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační odvětví), 

zavedení nových monitorovací povinnosti pro správce vodohospodářské infrastruktury
	Nepředpokládá dopady v této oblasti.
	Nepředpokládá náklady v této oblasti.
	Nejvíce dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody a dále na průmyslové, energetické a méně i zemědělské a ostatní hospodářské sektory. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie
	Platba poplatku analyzovaná v dopadech na SFŽP ČR nejvíce dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody a dále na průmyslové, energetické a méně i zemědělské a ostatní hospodářské sektory. Provozovatel může snížit výši poplatků intenzivnějším čištěním odpadních vod, které vyžaduje náklady na optimalizaci provozu či zvýšené provozní náklady ČOV. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie
	Platba poplatku analyzovaná v dopadech na SFŽP ČR nejvíce dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody a dále na průmyslové, energetické a méně i zemědělské a ostatní hospodářské sektory. Provozovatel může snížit výši poplatků intenzivnějším čištěním odpadních vod, které vyžaduje náklady na optimalizaci provozu či zvýšené provozní náklady ČOV. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie

	Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
	Nepředpokládá nové náklady v této oblasti
	Předpokládá vyšší provozní a investiční náklady pro místní samosprávy (majitele vodohospodářské infrastruktury). Investiční náklady na doplnění terciárního čištění se mohou pohybovat mezi 14-33 tis. Kč/EO
	Předpokládá významnější investiční a provozní náklady v porovnání s variantou 1a (přesné rozmezí není s ohledem na nedostupnost přehledu o stavu vodohospodářské infrastruktury v ČR možné určit)
	Předpokládá nové administrativní a monitorovací povinnosti pro majitele vodohospodářské infrastruktury. Objem odlehčovaných vod bude nutné stanovit a reportovat na  základě přímého měření či na základě odvození simulačním matematickým modelem. S ohledem na nedostupnost přehledu odlehčovacích komor ČR není v tuto chvíli možné přesné náklady vyčíslit
	Předpokládá náklady spojené s registrací DČOV nebo jímky na 572 Kč/zařízení. Předpokládá minimální náklady pro vložení dokladů o provozu a provedené kontrole na 143 Kč/rok/zařízení

	Neočekává přímé dopady ve smyslu navýšení investičních nákladů pro vlastníky jednotlivých DČOV. Navýšení provozních nákladů je možné předpokládat v případě nutnosti nově zajistit odborně způsobilou osobu, která bude dodržování postupů pro plynulé a bezpečné provozování soustavy zajišťovat. S ohledem na možnosti zajistit plnění této role interně a očekávanou nepravidelnou časovou náročnost těchto činností se navýšení těchto nákladů očekává jako spíše marginální. Navíc návrh umožňuje uzavření soukromopráv-ní smlouvy s cílem tuto službu provádět za úplatu, tím pádem by systém mohl být samofinanco-vatelný.
	Navrhovaná úprava poplatku bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku tak významně dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie
	Navrhovaná úprava poplatku bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku tak významně dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie
	Navrhovaná úprava poplatku bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku tak významně dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie

	Sociální dopady, dopady na spotřebitele
	Předpokládá negativní dopady na zdraví obyvatel
	Předpokládá pozitivní dopad na zdraví obyvatel. V závislosti na způsobu financování nutných investičních nákladů by zavedení přísnějších norem pro čištění odpadních vod mohlo vést k vyšším nákladům pro rodiny a domácnosti, které mohou zaznamenat nárůst měsíčních výdajů souvisejících se službami za vodu.
	Předpokládá pozitivní dopad na zdraví obyvatel. V závislosti na způsobu financování nutných investičních nákladů by zavedení přísnějších norem pro čištění odpadních vod mohlo vést k vyšším nákladům pro rodiny a domácnosti, které mohou zaznamenat nárůst měsíčních výdajů souvisejících se službami za vodu.
	Ať již provozovatel vodohospodářské infrastruktury provede potřebné investiční či provozní opatření nutné k zajištění sledování objemu odlehčovaných vod (popsané v části „Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky“) nebo bude zpoplatněn dle poplatku za vypouštění odpadních vod, je možné předpokládat, že nové náklady budou alespoň částečně přeneseny na spotřebitele a promítnuty do stočného v rámci fixních nákladů na provoz vodohospodářské infrastruktury
	Předpokládá náklady spojené registrací DČOV nebo jímky na 455 Kč/zařízení. Předpokládá minimální náklady pro vložení dokladů o provozu a provedené kontrole na 113,75 Kč/rok/zařízení

Zároveň výběr prostředků na obnovu zařízení zamýšlený v rámci Varianty 3a může částečně zatížit obyvatele pravidelnou platbou mající podobu stočného. Jelikož však navrhovaná varianta nestanovuje způsob a náležitosti zpracování a realizace plánu financování obnovy DČOV a zároveň není k dispozici přehled těchto zařízení v ČR není možné případný dopad na výši stočného vyčíslit
	Nepředpokládá náklady v této oblasti.


	Odhadovaný dopad navrhované varianty do ceny stočného se může pohybovat od 1,96 do 3,14 Kč (v závislosti na kvalitu kanalizačního systému)
	Nárůst ceny stočného z důvodu zvýšení poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod by neměl představovat celkové zdražení vody z pohledu spotřebitelů o více než nižší jednotky procent. 
	Nárůst ceny stočného z důvodu zvýšení poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod by neměl představovat celkové zdražení vody z pohledu spotřebitelů o více než nižší jednotky procent. 

	Dopady na životní prostředí
	Varianta 0 nedosahuje cílů v oblasti životního prostředí
	Předpokládá snížení znečištění vypouštěného do povrchových vod o 60 % oproti současnému stavu
	Nepředpokládá výrazné snížení znečištění vypouštěného do povrchových vod oproti variantě 1a
	Zavedením povinnosti sledovat objem odlehčovaných vod a zjišťovat poměr ředění a počet přepadů umožní varianta kvantifikovat výše popsaný vliv odlehčovaných odpadních vod na vodní útvary a umožní jeho následně řešení

	Zavedením systémového nástroje, kde budou jednotliví znečišťovatelé uvádět, jakým způsobem jsou jimi vlastněná/provozovaná zařízení (DČOV či akumulační jímky) provozovány, může dojít ke snížení lokálního znečištění povrchových vod v důsledku nedovoleného vypouštění odpadních vod
	Zavádí nástroje (odborně způsobilou osobu zajišťující provoz) pro zajišťující více systematický přístup čištění odpadních vod pro soustavy koordinovaně provozované DČOV, jejichž provoz bude zajišťovat obec nebo jiná právnická osoba
	Předpokládá ovlivnění socioekonomických motivací znečišťovatelů k šetrnému využívání zdrojů vody a přijetí potřebných opatření na snižování množství vypouštěných odpadních vod
	Předpokládá ovlivnění socioekonomických motivací znečišťovatelů k šetrnému využívání zdrojů vody a přijetí potřebných opatření na snižování množství znečištění vypouštěných odpadních vod
	Předpokládá ovlivnění socioekonomických motivací znečišťovatelů k šetrnému využívání zdrojů vody a přijetí potřebných opatření na snižování množství znečištění vypouštěných odpadních vod

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešeníNa základě úprav legislativního materiálu v souvislosti s vypořádáním mezirezortního připomínkového řízení byla zformulována varianta 3b jako kompromisní varianta a zvolena jako optimální řešení z hlediska prosaditelnosti materiálu. Varianta přispívá dosažení cíle zlepšení stavu povrchových vod, a to konkrétně ve smyslu povinováním vlastníků systémů domovních čistíren odpadních vod na zajištění odborně způsobilé osoby na jejich provozování. Již nyní mají vlastníci těchto systémů, příp. jejich soustav povinnost zajistit čištění odpadních vod a ochranu životního prostředí na úrovni stokových soustavy. 
Na základě porovnání přínosů a nákladů jednotlivých variant a s ohledem na komplexní problematiku snížení znečištění povrchových vod představují pro efektivní řešení různých bodových zdrojů znečištění kombinace navrhovaných variant: 
1) Kombinace nízká varianta: 
a. Varianty 1a - Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod dle revize směrnice EU o čištění městských odpadních vod, 
b. Varianty 2 - Zavedení požadavku na sledování údajů o objemu vypouštěných odlehčovaných odpadních vod
c. Varianty 3 - Sjednocení povinností v oblasti individuálních systémů (DČOV a bezodtokové jímky)
d. Varianty 4c - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor)
2) Kombinace vysoká ochrana: 
a. Varianty 1b - Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod nad rámec směrnice EU o čištění městských odpadních vod, 
b. Varianty 2 -  Zavedení požadavku na sledování údajů o objemu vypouštěných odlehčovaných odpadních vod
c. Varianty 3 -  Sjednocení povinností v oblasti individuálních systémů (DČOV a bezodtokové jímky)
d. Varianta 4a - Změna sazby a limitu pro zpoplatnění z poplatku za objem 
e. Varianty 4b - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor, dusík, organické látky)
3) Kombinace střední ochrana: 
a. Varianty 1a - Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod dle revize směrnice EU o čištění městských odpadních vod, 
b. Varianty 2 -  Zavedení požadavku na sledování údajů o objemu vypouštěných odlehčovaných odpadních vod
c. Varianty 3 -  Sjednocení povinností v oblasti individuálních systémů (DČOV a bezodtokové jímky)
d. Varianta 4a - Změna sazby a limitu pro zpoplatnění z poplatku za objem 
e. Varianty 4c - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor)
4) Varianta 0 - bez přijetí nových / změn stávajících opatření
Udržením současného stavu nebude docíleno zlepšení stavu povrchových vod, resp. kvality povrchových vod stanovené jako cíl v oblasti 3.4, a to ve smyslu dlouhodobého snížení vnosu sloučenin fosforu a dusíku do vodních nádrží a vodních toků s cílem efektivně snižovat nároky na úpravu povrchové vody na vodu pitnou, resp. snížení rizika masivního rozvoje sinic (formou tzv. sinicových květů). Proto je varianta vyhodnocena jako nejméně vhodná pro řešení definovaného problému. 
Varianta 1a cílí na bodové zdroje znečištění, kterými jsou ČOV a zároveň přispívá transpozici revize novely směrnice o čištění městských odpadních vod. Podle zprávy zveřejněné agenturou EEA vedla účinnost vnitrostátních vodohospodářských politik a mnohaleté investice do lepších systémů čištění odpadních vod a kanalizací k tomu, že voda ke koupání v Evropě je dnes mnohem čistší než před desítkami let. V souvislosti s novými emisními standardy, které představila novela směrnice se očekává pokračování tohoto trendu. Varianta 1b předpokládá stanovení striktnějších emisních standardů v porovnáním s variantou 1a, přinesla by však neúměrné navýšení investičních a provozních nákladů pro provozovatele vodohospodářské infrastruktury v porovnání s předpokládaným snížením znečištění.
Varianta 3a předpokládá možné řešení pro podchycení znečištění vypouštěného na úrovni DČOV (< 50 EO) a zřízení registru DČOV je stěžejní pro zjištění rozsahu znečištění vypouštěného z těchto zařízení. Varianta zároveň předpokládá vyvážení nákladů, jelikož prostředky generované např. podobou stočného, mohou částečně sanovat prostředky, které by bylo nutné vynaložit na průběžné opravy jednotlivých zařízení. Varianta však nestanovuje konkrétní způsob a náležitosti zpracování a realizace plánu financování obnovy DČOV, tudíž není v tuto chvíli možné určit konkrétní dopady vznikající v závislosti na konečném způsobu financování varianty. Varianta 3b pak navrhuje sjednocení povinností provozu pouze pro DČOV, jejichž koordinovaný provoz bude obec nebo jiná právnická osoba zajišťovat. Bezpečný a plynulý provoz pod touto variantou by mělo být zajištěno odborně způsobilou osobou. Varianta tedy představuje možnost zajistit efektivnější čištění odpadních vod pro koordinovaně provozované systémy a zároveň představuje nižší administrativní zátěž nežli varianta 3a, která cílí na všechna zařízení DČOV.
Dalším významným identifikovaným problémem v rámci definice problému jsou odlehčovací komory. Zde se do budoucna v případě neuchopení problému očekává zvýšení emisí v důsledku kombinace účinků urbanizace a postupné změny dešťového režimu související se změnou klimatu. I proto je důležité tento zbývající zdroj znečištění podchytit v rámci varianty 2. Stanovením nových monitorovacích povinností pro odlehčovací komory bude umožněno kvantifikovat rozsah problému a následně určit nástroje vedoucí ke snížení jejich vlivu na znečištění povrchových vod. Je nutné přijmout komplexní řešení i s ohledem na skutečnost, že varianta 2 se s variantami 4a/b/c vzájemně doplňují. Pokud totiž odlehčovací komory nesplní monitorovací povinnosti stanovené variantou 2, nebudou osvobozeny od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Je nutné proto upravit poplatek takovým způsobem, aby plnil svou roli. 
Varianty 4a, 4b a 4c změnou hmotnostních a koncentračních limitů poplatků řeší bodové zdroje znečištění horizontálně. Navrhované řešení vychází z dlouhodobé snahy odpovědných orgánů státní správy novelizovat poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, které jednoznačně nesplňují roli ekonomického nástroje ovlivňující socioekonomické motivace znečišťovatelů a neodpovídají současným požadavkům na ochranu vod. Navrhované řešení předpokládá pozitivní dopady na funkci a účinnost poplatků z hlediska environmentálního (především ochrana vod a dosažení jejich dobrého stavu) ale i fiskálního (výnos z poplatku) a zvyšuje možnosti dotační podpory doplňkových opatření v oblasti ochrany vod. Jelikož jsou navrhované změny obsažené v rámci varianty 4a a varianty 4b poměrně rozsáhlé, prioritou by měla být úprava hmotnostních a koncentračních limitů pro fosfor, kde nemůže v současnosti plnit roli ekonomického nástroje, jelikož koncentrační limit pro zpoplatnění je stanoven na úrovni emisního standardu, případně nad emisní standardy pro větší aglomerace. Proto byla varianta 4c vyhodnocena jako nejvhodnější úprava v případě poplatků v oblasti vypouštěných odpadních vod.
Orgány veřejné správy, které dohlíží nad dodržováním povinností vyplývajících z vodního zákona v oblasti povodňové prevence jsou vodoprávní úřady, ČIŽP a MŽP. Pro zajištění dodržování navrhované právní úpravy budou využívány stávající mechanismy, tj. možnost sankcionování pro případ nedodržování stanovených povinností na základě skutkových podstat stanovených v platném zákoně.
Implementace doporučené varianty a vynucováníOrgány veřejné správy, které dohlíží nad dodržováním povinností vyplývajících z vodního zákona v oblasti povodňové prevence jsou vodoprávní úřady, ČIŽP a MŽP. Pro zajištění dodržování navrhované právní úpravy budou využívány stávající mechanismy, tj. možnost sankcionování pro případ nedodržování stanovených povinností na základě skutkových podstat stanovených v platném zákoně.
Přezkum účinnosti regulaceNávrh předpokládá nabytí účinnosti dne 1. července 2025 s výjimkou návrhů upravujících soustavy domovních čistíren odpadních vod, u kterých se předpokládá nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2026. Návrh předpokládá přezkum účinnosti po pěti letech od vstupu v účinnost navrhovaných opatření.
Konzultace a zdroje datV rámci přípravy zprávy RIA a rozpracování navržených variant byly uskutečněny následující konzultace:
· Odbor ochrany vod (Ministerstvo životního prostředí)
· Odbor finančních příjmů Fondu (Státní fond životního prostředí ČR)
· Oddělení vodárenství a čištění odpadních vod (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka)
V rámci přípravy RIA byly využity následující zdroje dat:
Česká informační agentura životního prostředí (2022), Statistická ročenka životního prostředí České republiky. Dostupné z: https://www.cenia.cz/publikace/statisticka-rocenka-zivotniho-prostredi-cr/statisticka-rocenka-zivotniho-prostredi-cr-2022/
Česká informační agentura životního prostředí (2023), Souhrnná zpráva o životním prostředí v krajích ČR
Český statistický úřad (2022), Vodovody, kanalizace a vodní toky. Dostupné z: https://csu.gov.cz/produkty/vodovody-kanalizace-a-vodni-toky-2022
ČHMÚ (2024), Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky 2023, dostupné z https://www.chmi.cz/aktualni-situace/hydrologicka-situace/podzemni-vody/hydrologicka-bilance
Chvátalová M., Pumann P., Kožíšek F., Jeligová H. (2013), Onemocnění z koupacích vod v České republice. In: Říhová – Ambrožová J. (ed). Sborník konference Vodárenská biologie 2013, 6.-7.2.2013, Praha, str. 152-157. Vodní zdroje EKOMONITOR, Chrudim. ISBN 978-80-86832-70-8.
Evropská komise (2022), Hodnocení dopadů, doprovodný dokument návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o čištění městských odpadních vod (přepracované znění). Dostupné z https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex%3A52022SC0541

Evropská komise (2024), 12th technical assessment of UWWTD implementation. Dostupné z: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/4c97f846-44b2-11ef-865a-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-334392299 

Ministerstvo zemědělství (2023), Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2022. Dostupné z: https://mze.gov.cz/public/portal/mze/publikace/voda/zpravy-o-stavu-vodniho-hospodarstvi/zprava-o-stavu-vodniho-hospodarstvi-cr-za-rok-2022
Státní zdravotní úřad, Rizika při koupání ve volné přírodě. Dostupné z: https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/zivotni-prostredi/kvalita-vody/koupaliste-a-bazeny/koupani-ve-volne-prirode/rizika-pri-koupani-ve-volne-prirode/sinice-a-koupani-v-prirode/ 

Svaz měst a obcí České republiky (2022), Analýza dopadů Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod – Shrnutí klíčových dopadů pro města a obce (Jan Macháč, Marek Hekrle), dostupné z https://www.smocr.cz/Shared/Clanky/13949/ieep-studie-smernice-mestske-odpadni-vody-2023prosinec-final.pdf
VÚV TGM (2015), Socio-ekonomická analýza dopadů novely vodního zákona v oblasti poplatků
VÚV TGM (2023), z podkladů s. p. Povodí a ČHMÚ (Zpráva o vodním hospodářství 2023)

Kontakt na zpracovatele RIABarbora Kramešová, MSc.
Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje, MŽP
email: barbora.kramesova@mzp.gov.cz 
tel: +420 730 195 476

Mgr. Martin Pták
Odbor ochrany vod
email: martin.ptak@mzp.gov.cz 
tel: +420 725 786 448

Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

2024


POPLATEK ZA ODEBRANÉ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍ VODY (Příloha 2)
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

	Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo životního prostředí
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti 
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
07.25
     

	Implementace práva EU:  |_| ANO  |X| NE

	2. Cíl návrhu zákona 

	Snížení nejasností v souvislosti s interpretací účelu užití podzemní vody a zamezení sporů mezi Státním fondem životního prostředí ČR a právnickými či fyzickými osobami odebírajícími podzemní vody.

	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.5 Sociální dopady:  |_| ANO  |X| NE 

	

	3.6 Dopady na rodiny:  |_| ANO  |X| NE 

	

	3.7 Dopady na spotřebitele:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.8 Dopady na životní prostředí:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.10 Dopady na výkon státní statistické služby:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.11 Korupční rizika:  |_| ANO  |X| NE

	

	3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu:  |_| ANO  |X| NE

	

Definice problémuS ohledem na časové a kapacitní možnosti přípravy návrhu předkladatel přistupuje pouze k úpravě na základě poznatků z aplikační praxe. Z tohoto důvodu nejsou navrženy a zváženy komplexní varianty úpravy poplatku za odebrané množství podzemní vody, či ještě šířeji celková úprava ochrany podzemních vod.
Definice účelu užití podzemní vody pro sníženou sazbu poplatku za odebírání podzemních vod
Účel užití podzemní vody pro stanovení sazby poplatku má být pro účely stanovení výše poplatku posuzován vždy podle skutečnosti, nikoliv podle účelu užití deklarovaného v povolení k nakládání s vodami. Stávající právní úprava je však v tomto ohledu nejasná a generuje v některých případech zdlouhavé spory Státního fondu životního prostředí ČR s poplatníky, kteří nerozlišují konkrétní účel užití odebrané podzemní vody. 
Pojem „zásobování pitnou vodou“ není ve vodním zákoně definován, jak však vyplývá z § 1 odst. 1 a § 29 odst. 1 vodního zákona, preferovaným užitím podzemní vody je zásobování „obyvatelstva“ pitnou vodou. Jedná se rovněž o v pořadí druhý prioritní způsob užití vody při vyhlášeném stavu nedostatku vody (viz § 87b odst. 4 vodního zákona). Pokud dochází k odběrům podzemní vody za jiným účelem, než je zásobování obyvatelstva pitnou vodou, včetně odběrů podzemní vody, jejichž účelem je rovněž užití jako vody pitné, např. v lázeňství, zemědělství, potravinářství apod., jedná se vždy o účel užití odebrané podzemní vody pro „ostatní užití“ a má na něj dopadnout vyšší sazba poplatku (3 Kč/m3). 
Nadto pitnou vodou je podle § 3 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání. Tzn. samotný legislativní pojem „pitná voda“, pro nějž jsou zákonem stanoveny požadavky na kvalitu, je užíván toliko pro vodu, která je určena k účelům lidské spotřeby (zákon o ochraně veřejného zdraví nedefinuje pitnou vodu v jiných souvislostech než k účelům lidské spotřeby). To samozřejmě nevylučuje, že i pro jiné účely mohou být stanovy požadavky jako na vodu pitnou.
Z výše uvedeného vyplývá, že účel užití odebrané podzemní vody pro zásobování pitnou vodou se pro výpočet poplatku za odebrané množství podzemní vody váže pouze na odběry podzemní vody za účelem zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
K prosazování veřejných zájmů hájených zákonem slouží mimo jiné tzv. ekonomické nástroje právní regulace, mezi něž lze řadit různé poplatky. Z toho lze teleologickým výkladem dovodit, že zákonodárce preferuje zásobování obyvatelstva pitnou vodou jako vodním zákonem hájený a prosazovaný veřejný zájem rovněž tím, že pro něj stanovuje nižší sazbu poplatku za odebrané množství podzemní vody. Bylo by tedy proti účelu a smyslu vodního zákona, pokud by nižší sazba poplatku za odebrané množství podzemní vody byla i pro zásobování pitnou vodou jiné než ve smyslu zásobování obyvatelstva. Nadto pitnou vodou je podle § 3 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání. Tzn. samotný legislativní pojem „pitná voda“, pro nějž jsou zákonem stanoveny požadavky na kvalitu, je užíván toliko pro vodu, která je určena k účelům lidské spotřeby (zákon o ochraně veřejného zdraví nedefinuje pitnou vodu v jiných souvislostech než k účelům lidské spotřeby). To samozřejmě nevylučuje, že i pro jiné účely mohou být stanovy požadavky jako na vodu pitnou.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti· Povolení k nakládání s podzemními vodami se vydává k jejich odběru [§ 8 odst. 1 písm. b) bod 1 vodního zákona]. Podle § 9 odst. 1 věta druhá v povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává.  Účel užití podzemní vody z tohoto pohledu nemá nic společného s její požadovanou kvalitou. 
· Sazba poplatku za odebrané množství podzemní vody je uvedena v příloze č. 2 vodního zákona tak, že výše poplatku je stanovena ve výši 2 Kč/m3, je-li účelem odběru užití „zásobování pitnou vodou“ a 3 Kč/m3, je-li účelem odběru „ostatní užití“. Účel užití podzemní vody se pro stanovení sazby poplatku má být pro účely stanovení výše poplatku posuzován vždy podle skutečnosti, nikoliv podle účelu užití deklarovaného v povolení k nakládání s vodami.
Identifikace dotčených subjektů· Ministerstvo životního prostředí
· Ministerstvo zemědělství
· Státní fond životního prostředí ČR
· Právnická nebo fyzická osoba, která odebírá podzemní vody
Popis cílového stavuCílem je snížení nejasností v souvislosti s interpretací účelu užití podzemní vody a zamezení sporů mezi Státním fondem životního prostředí ČR a právnickými či fyzickými osobami odebírajícími podzemní vody, a to v souladu s cílem zákona a zpoplatnění odebírání podzemních vod. 
Zhodnocení rizikaV případě, že by uvedená požadovaná legislativní změna nebyla provedena, lze předpokládat pokračování sporů a administrativních nákladů s tím spojených. Zároveň bude nadále docházet k aplikační praxi snížené sazby za odebírání podzemních vod i pro účely, pro které nebyla snížená sazba poplatku zamýšlena.
Návrh variant řešeníVarianta 0 – Zachování současného stavu
Varianta ponechává úpravu zákona ve znění Přílohy č. 2, tzn. obsahuje ustanovení o nižší sazbě z poplatku za odebírání podzemní vody „pro zásobování pitnou vodou“.
Varianta 1 – Upřesnění definice pro sníženou sazbu poplatku za odebírání podzemní vody
Varianta navrhuje úpravu znění novely zákona tak, aby vyjasnila účel užití odebírané podzemní vody ve smyslu úpravy znění Přílohy č.2 tak, aby obsahovala ustanovení „pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou“.
Vyhodnocení nákladů a přínosůVarianta 0 – Zachování současného stavu 
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Ročně SFŽP ČR, jako správce poplatku za odběr podzemní vody vystaví platební výměry v celkové výši 710–720 mil. Kč. Z toho činí poplatky podle způsobu užití:
· Pro zásobování pitnou vodou – 620–630 mil. Kč 
· Pro ostatní užití 91–95 mil. Kč
Současný stav zároveň generuje v některých případech náklady v důsledku nejasnosti právní úpravy ve smyslu zdlouhavých sporů Státního fondu životního prostředí ČR s poplatníky.
Dopady na podnikatelské prostředí 
Při zachování současného stavu bude i nadále obtížné zabránit tomu, aby některé podnikatelské subjekty nepřesně deklarovaly účel užití podzemní vody. Nejvýznamnější odběratelé podzemních vod tvoří vodovody pro veřejnou potřebu, zemědělství (vč. závlah), průmyslu (vč. dobývání) a stavebnictví a veřejné kanalizace. 
Dopady na životní prostředí
Varianta nepředpokládá dopady na životní prostředí ve smyslu zamezení nehospodárnému užívání podzemních vod. Z tohoto pohledu by byla nutná úprava sazeb poplatku za odebrané množství podzemní vody.
Varianta 1 - Upřesnění definice pro sníženou sazbu poplatku za odebírání podzemní vody
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
V případě, že by vyšší sazbou, tedy pro ostatní užití byly zpoplatněné všechny odběry, které nejsou přímým zásobováním obyvatelstva pitnou vodou, tedy pro zemědělce, potravinářský průmysl, zdravotnictví, lázeňství atd. došlo by k celkovému ročnímu navýšení o cca 13 mil. Kč.
Zároveň dojde k uspoření nákladů vynakládaných ze strany SFŽP ČR k objasňování definice užití podzemní vody ve smyslu poplatku.
Dopady na podnikatelské prostředí
Vyjasněním definice účelu užití podzemní vody předpokládá varianta uspoření nákladů vynakládaných podniky pro komunikaci se správcem poplatku (SFŽP ČR) ohledně definice účelu užití, případně pro úpravy vlastních hlášení v důsledku nejasností. 
Dopady na životní prostředí
Varianta nepředpokládá dopady na životní prostředí ve smyslu zamezení nehospodárnému užívání podzemních vod. V oblasti Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty této zprávy je popsán dopad technické úpravy znění. Předpokládaný dopad nemá významný rozsah a nepředpokládá se změna chování poplatníků ve smyslu více hospodárného nakládání s podzemními vodami. Z tohoto pohledu by byla nutná úprava sazeb poplatku za odebrané množství podzemní vody.
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešeníNa základě úprav legislativního materiálu v souvislosti s vypořádáním mezirezortního připomínkového řízení byla zformulována varianta 0 jako kompromisní varianta a zvolena jako optimální řešení z hlediska prosaditelnosti materiálu. 
Na základě porovnání přínosů a nákladů jednotlivých variant bylo stanoveno následující pořadí variant:
1. Varianta 1 - Upřesnění definice pro sníženou sazbu poplatku za odebírání podzemní vody
2. Varianta 0 - Zachování současného stavu
Varianta 1 představuje legislativně-technické zpřesnění dikce zákona, kdy stávající stav vede k zátěži při administraci poplatku jak na straně SFŽP ČR jakožto správce poplatku, tak na straně právnických a fyzických osob, jakožto zpoplatněných subjektů odebírající podzemní vody.
Implementace doporučené varianty a vynucováníAdministrace poplatku za odebírání podzemní vody je v kompetenci Státního fondu životního prostředí ČR.
Přezkum účinnosti regulaceNávrh předpokládá nabytí účinnosti dne 1. července 2025 s výjimkou návrhů upravujících domovní čistírny odpadních vod a bezodtokové jímky, u kterých se předpokládá nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2028. Návrh předpokládá přezkum účinnosti po pěti letech od vstupu v účinnost navrhovaných opatření.

Kontakt na zpracovatele RIABarbora Kramešová, MSc.
Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje, MŽP
email: barbora.kramesova@mzp.cz 
tel: +420 730 195 476
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10
Vývoj vypouštěného znečištění z bodových zdrojů (2005-2022) (t.rok–1)

BSK5	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	9579	8832	7858	7736	7194	7233	6789	6141	6049	5310	5325	5662	6594	5074	5114	5036	4984	48	07	CHSKCr	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	52874	53689	48874	45482	44343	46028	42679	40822	40100	36561	36967	37446	40534	35741	37530	37338	37509	36224	Nerozpuštěné látky	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	17182	18498	16074	13895	13420	14054	11899	11159	11369	9627	9936	9417	9635	8765	9039	9375	9190	8255	Rozpuštěné anorganické soli	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	883601	901215	844774	805797	798137	867482	830130	786446	879602	796764	762148	742918	751441	707479	712637	738036	764746	667232	Nanorg.	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	14292	14825	14057	14193	12837	13816	11770	11150	11776	10233	9888	10057	10163	9630	9298	9468	9979	9009	Pcelk.	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	1330	1339	1120	1047	1156	1201	1190	1203	1257	1157	1130	1058	1009	1011	1047	1113	1116	1084	

Počet mechanicko-biologických ČOV v ČR s dalším odstraňovím látek N+P	
N	P	N+P	Bez dalšího odstraňování	668	129	900	1196	

Koncentrace fosforu	2.7397260273972601	1.3698630136986301	0.54794520547945202	0.35124692658939233	0.27397260273972601	0.24906600249066002	0.18264840182648404	0.10958904109589042	2.7397260273972605E-2	Koncentrační limit dle varianty 4b	10000	20000	50000	78000	100000	110000	150000	250000	1000000	0.3	0.3	0.3	0.3	0.3	0.3	0.3	0.3	0.3	Emisní standard dle revidované UWWTD	0.5	0.5	0.5	0.5	0.5	0.5	0.5	0.5	0.5	Velikost ČOV (EO)


Koncentrace fosforu


Koncentrace fosforu	mg/l	10000	20000	50000	78000	100000	110000	150000	250000	1000000	9.1324200913241995	4.5662100456620998	1.8264840182648401	1.1708230886313078	0.91324200913242004	0.83022000830220011	0.60882800608828014	0.36529680365296807	9.1324200913242018E-2	Koncentrační limit dle varianty 4b	10000	20000	50000	78000	100000	110000	150000	250000	1000000	4	4	4	4	4	4	4	4	4	Emisní standard dle revidované UWWTD	10000	20000	50000	78000	100000	110000	150000	250000	1000000	6	6	6	6	6	6	6	6	6	Velikost ČOV (EO)


Koncentrace dusíku


Koncentrace fosforu	2.7397260273972601	1.3698630136986301	0.54794520547945202	0.3512469	2658939233	0.27397260273972601	0.24906600249066002	0.18264840182648404	0.10958904109589042	2.7397260273972605E-2	Koncentrační limit dle varianty 4b	10000	20000	50000	78000	100000	110000	150000	250000	1000000	0.3	0.3	0.3	0.3	0.3	0.3	0.3	0.3	0.3	Emisní standard dle revidované UWWTD	0.5	0.5	0.5	0.5	0.5	0.5	0.5	0.5	0.5	Velikost ČOV (EO)


Koncentrace fosforu


169

image2.png

image3.png

image4.png

image5.png

image6.png

image7.png

image8.png

image9.png

image10.png

image11.png

image12.png

image13.png

image14.png

image15.png

image16.png

image17.png

image18.png

image19.emf

image20.emf

image21.png

image22.png

image23.png

image24.emf

image25.emf

image26.png

image27.png

image28.png

image29.emf

image1.emf