Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDASAJFXM najdete zde
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), s vyznačením navrhovaných změn
***
§ 25
Zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik
(1) Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají ve třech etapách, které představují:
a) přípravné práce, které musí obsahovat
1. předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem, které se musí zveřejnit a zpřístupnit veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 4 roky před začátkem období, kterého se budou plány pro zvládání povodňových rizik týkat,
2. časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí, který se musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se budou plány povodí týkat,
3. analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik pro oblasti vymezené podle bodu 1, ekonomickou analýzu užívání vody, a na jejich základě zpracovaný předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v povodí, včetně uvedení umělých vodních útvarů, určení silně ovlivněných vodních útvarů a jeho zdůvodnění, který se musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 2 roky před začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik týkat,
b) zpracování návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik, které musí být zpracovány podle výsledků přípravných prací a obsahovat programy opatření k dosažení cílů podle § 24 odst. 4, zveřejněny a zpřístupněny uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám nejméně 1 rok před začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik týkat,
c) zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik upravených podle vyhodnocení konzultací s uživateli vody a veřejností.
(2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik, způsob zpracování plánů, podrobnosti etap zpracování podle odstavce 1 včetně způsobu a formy zpracování předběžného vyhodnocení povodňových rizik, způsobu stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem, obsahu a způsobu zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik a formy jejich zveřejnění, způsob zpřístupnění přípravných prací a návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti.
(3) Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se přezkoumávají a aktualizují každých 6 let ode dne jejich schválení podle postupů uvedených v odstavcích 1 a 2.
(4) Národní plány povodí vydává Ministerstvo zemědělství jako opatření obecné povahy.
(5) Plány pro zvládání povodňových rizik vydává Ministerstvo životního prostředí jako opatření obecné povahy.
(6) Součástí zveřejnění a zpřístupnění návrhů plánů povodí podle odstavce 1 písm. b) nejsou údaje týkající se posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody k lidské spotřebě.
***
SPRÁVA POVODÍ
§ 54
(1) Správou povodí se rozumí správa významných vodních toků (§ 47 odst. 4), některé činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v dané oblasti povodí (§ 21) a další činnosti, které vykonávají správci povodí podle tohoto zákona.
(2) Správu povodí vykonávají správci povodí.
(3) Správci povodí poskytují pro činnost vodoprávních úřadů a pro činnost České inspekce životního prostředí podle § 112, na jejich žádost, technické, ekonomické a jiné údaje, pokud je mají k dispozici.
(4) Správci povodí v rámci své činnosti podávají podněty, návrhy a vyjádření vodoprávním úřadům a jiným správním úřadům z hlediska zájmů daných příslušnými plány v oblasti vod a z hlediska dalších zájmů sledovaných zákonem, zejména ve věcech ochrany vodních poměrů, ochrany vod, hospodárného využívání vodních zdrojů, minimálních zůstatkových průtoků vodních toků, minimálních hladin podzemních vod a při přechodném nedostatku vody. Dále poskytují stanoviska správců povodí zejména pro vydání povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a) až c)], včetně posouzení návrhů hodnot emisních limitů z hlediska souladu s § 38 odst. 9, pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14 odst. 1 písm. a) až c)], pro rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla (§ 55a), pro udělení souhlasu (§ 17), závazného stanoviska podle § 104 odst. 3 a výjimky podle § 23a odst. 8, a to včetně posouzení možnosti zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu záměrem dotčeného vodního útvaru či nemožnosti dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného vodního útvaru (§ 23a odst. 7), a míry povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení [§ 17 odst. 1 písm. c)] a pro vydání vyjádření (§ 18), ve kterých posuzují soulad záměrů umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu, zařízení nebo provádět jiné činnosti s výše uvedenými zájmy, pokud by takové záměry mohly ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, popřípadě jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod.
(5) Jedná-li se o záměr povolovaný podle stavebního zákona, poskytnou správci povodí stanovisko podle odstavce 4 do 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů ode dne doručení úplné žádosti o stanovisko; tato lhůta běží ode dne doručení úplné žádosti. Žádost musí obsahovat identifikační údaje žadatele a identifikační údaje o záměru. Součástí žádosti je vždy dokumentace pro povolení záměru. Ustanovení § 181 odst. 1 a 2 stavebního zákona se použije obdobně.
(6) Správci povodí spolupracují se správci drobných vodních toků a pověřenými odbornými subjekty při řešení úkolů týkajících se celé oblasti povodí.
(7) Správci povodí evidují v rámci příslušné oblasti povodí snižování retenčních schopností záplavových území vlivem změn v území32a), zejména realizací staveb na ochranu před povodněmi, a při výkonu svých kompetencí navrhují příslušným orgánům způsob kompenzace případných negativních vlivů změn v území na retenční schopnost záplavových území.
32a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.
32a) § 12 písm. a) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon.
***
§ 55b
Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění.
§ 55b
Stavby na ochranu před povodněmi se provádějí ve veřejném zájmu, pokud
a) jsou uvedeny v plánech pro zvládání povodňových rizik nebo v plánech dílčího povodí, nebo
b) je stavebníkem
1. Česká republika,
2. územní samosprávný celek,
3. dobrovolný svazek obcí, nebo
4. státní podnik.
§ 55c
Odstranění a zánik vodních děl za účelem obnovy nebo vytvoření přirozených koryt drobných vodních toků
(1) Vodní dílo, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto drobného vodního toku, vybudovaného před rokem 2002, které svou funkci již neplní nebo ji plní jen částečně anebo pozbylo svého účelu a které se nachází na pozemku mimo zastavěné území nebo zastavitelnou plochu, lze za účelem obnovy přirozeného koryta drobného vodního toku odstranit nebo nechat zaniknout na základě oznámení jeho vlastníka o odstranění nebo zániku vodního díla nebo na základě povolení odstranění stavby.
(2) Zánikem vodního díla podle odstavce 1 se rozumí samovolný rozpad vodního díla působením přírodních sil.
(2) (3) Odstraněním vodního díla na základě oznámení nesmí dojít k významnému zhoršení funkcí drobného vodního toku nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním.
(3) (4) Oznámení odstranění vodního díla podle odstavce 1 obsahuje:
a) náležitosti žádosti o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona4)
a) název vodního toku, na kterém se vodní dílo nachází nebo v případě zániku nacházelo, identifikátor vodního toku, říční kilometr, polohu určenou souřadnicemi, katastrální území, jednoduchý technický popis vodního díla, situaci na podkladě katastrální mapy a popis prací, pokud budou prováděny,
b) souhlasné stanovisko příslušného správce vodního toku; to neplatí v případě, že je správce vodního toku vlastníkem vodního díla,
c) v případě oznámení o odstranění vodního díla vyjádření vodoprávního úřadu z hlediska splnění podmínek podle odstavce 2 3.
(4) (5) Nemá-li oznámení předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve stavební úřad vlastníka vodního díla k odstranění nedostatků podání, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě.
(5) (6) Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné, nebo je-li nutné stanovit podmínky pro odstranění vodního díla, rozhodne usnesením o zahájení řízení o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona; toto usnesení se oznamuje pouze vlastníkovi vodního díla a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno řízení o povolení odstranění stavby. Stavební úřad vydá usnesení o zahájení řízení do 30 dnů ode dne doručení oznámení, jinak platí, že s odstraněním vodního díla souhlasí a vodní dílo lze odstranit na základě oznámení o odstranění vodního díla. Dojde-li stavební úřad k závěru, že je nutné stanovit podmínky pro odstranění vodního díla nebo nedošlo-li k odstranění nedostatků oznámení o odstranění vodního díla ve lhůtě podle odstavce 5, vyrozumí stavební úřad vlastníka vodního díla do 15 dnů ode dne oznámení o tom, že odstranění vyžaduje povolení. V takovém případě se oznámení považuje za žádost o povolení odstranění stavby. Stavební úřad vydá povolení odstranění stavby do 30 dnů od oznámení vlastníka, jinak lze odstranění provést na základě oznámení, pokud s ním bude započato do 2 let ode dne oznámení.
(6) (7) Jestliže stavební úřad povolil odstranění vodního díla nebo došlo k odstranění vodního díla na základě oznámení, považuje se koryto drobného vodního toku v jeho místě za přirozené koryto drobného vodního toku.
§ 55d
Soustava domovních čistíren odpadních vod
(1) Soustavou domovních čistíren odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý systém čistíren odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel, prostřednictvím kterých jsou systematicky zneškodňovány odpadní vody ze zastavěného území obce nebo jeho části, kdy vlastníkem je obec nebo jiná právnická osoba, která je z více než 50 % ovládána územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí.
(2) Vlastník nebo provozovatel soustavy domovních čistíren odpadních vod může provozovat domovní čistírnu odpadních vod, která není součástí soustavy domovních čistíren odpadních vod podle odstavce 1, na základě smlouvy s jejím vlastníkem.
(3) Je-li soustava domovních čistíren odpadních vod připojena na kanalizaci pro veřejnou potřebu, podléhá její provozování zvláštnímu právnímu předpisu.
§ 55e
Práva a povinnosti při provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod
(1) Vlastník soustavy domovních čistíren odpadních vod je povinen zajistit její plynulé a bezpečné provozování.
(2) Vlastník soustavy domovních čistíren odpadních vod může uzavřít veřejnoprávní smlouvu o provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod s provozovatelem soustavy domovních čistíren odpadních vod.
(3) Provozovatelem soustavy domovních čistíren odpadních vod je osoba, která zajišťuje provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod podle požadavků na provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod stanovených tímto zákonem.
(4) Provozováním soustavy domovních čistíren odpadních vod se rozumí souhrn činností, kterými se zajišťuje koordinované čištění odpadních vod z jednotlivých staveb zastavěného území obce nebo jeho části, zejména dodržování technologických postupů čištění a vypouštění odpadních vod stanovených výrobcem čistíren odpadních vod, dodržování provozních řádů, vedení provozní dokumentace a další související činnosti.
(5) Provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod musí být zajišťováno prostřednictvím odborně způsobilé osoby. Odborně způsobilou osobou je fyzická osoba, která má
a) středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou v oboru vzdělání obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 4 roky odborné praxe v oboru vodovody a kanalizace, nebo
b) vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti vzdělávání zaměřené na vodovody a kanalizace nebo v příbuzné oblasti a nejméně 2 roky odborné praxe v oboru vodovody a kanalizace. 13)
(6) Vlastník soustavy domovních čistíren odpadních vod je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavebních úprav domovních čistíren odpadních vod tvořících soustavu domovních čistíren odpadních vod vstupovat na přímo dotčené cizí pozemky. Stejné oprávnění má i provozovatel soustavy domovních čistíren odpadních vod za účelem plnění povinností spojených s provozováním soustavy domovních čistíren odpadních vod.
(7) Právo podle odstavce 6 musí být vykonáváno tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je vlastník nebo provozovatel soustavy domovních čistíren odpadních vod povinen svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající stavbu nebo pozemek, na němž se domovní čistírna odpadních vod nachází.
(8) V případě poruchy domovní čistírny odpadních vod se pro vstup na přímo dotčené cizí pozemky použije postup podle odstavců 6 a 7 obdobně, pokud ze smluvního vztahu mezi vlastníkem soustavy domovních čistíren odpadních vod a vlastníkem pozemku nebo stavby nevyplývá něco jiného.
***
§ 64a
Zvládání povodňových rizik
(1) Zvládání povodňových rizik se soustředí na zmírnění možných nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za vhodné, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení.
(2) Povodňovým rizikem se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu povodní a jejich možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.
(3) Předběžné vyhodnocení povodňových rizik je podkladem pro vymezení oblastí s významnými povodňovými riziky. Pro tato území se zpracují nebo aktualizují mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňového ohrožení, mapy povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik.
(4) Mapy povodňového nebezpečí vymezují území, která by mohla být zaplavena podle různých povodňových scénářů a s využitím stanovených záplavových území. Mapy povodňového nebezpečí vymezují území, která by mohla být zaplavena podle povodňových scénářů s různou dobou opakování a znázorňují povodňové nebezpečí, kterým je hloubka a rychlost proudění vody. Na mapách povodňových rizik se vyznačí potenciální nepříznivé následky povodní podle těchto scénářů.
(5) Plány pro zvládání povodňových rizik jsou součástí plánování v oblasti vod a zohledňují důležitá hlediska, jako jsou náklady a přínosy, rozsah a průběh povodní, retenční schopnosti záplavových území, cíle ochrany vod podle § 23a odst. 1, hospodaření s půdou a s vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochranu přírody, lodní dopravu a přístavní infrastrukturu. Plány pro zvládání povodňových rizik se zabývají všemi aspekty zvládání povodňových rizik, přičemž se soustřeďují na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových předpovědí a systémů včasného varování, a zohledňují charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových rizik mohou zahrnovat rovněž podporu udržitelného využívání území, zlepšení schopnosti půdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení určitých oblastí v případě výskytu povodně.
***
§ 66
Záplavová území
(1) Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí plány povodí a s plány pro zvládání povodňových rizik.
(2) V oblastech s významným povodňovým rizikem správce vodního toku zpracuje a předloží návrh změny záplavového území nejpozději do 1 roku od vydání plánu pro zvládání povodňových rizik, pokud příslušné mapy povodňového nebezpečí doznají oproti předchozímu plánovacímu období (§ 25 odst. 3) podstatných změn.
(2) (3) V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.
(3) (4) Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(4) (5) Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, zabezpečí zpřístupnění dokumentace a předá jednu kopii této dokumentace Ministerstvu životního prostředí.
(5) (6) Pokud záplavová území nejsou určena, mohou vodoprávní a stavební úřady a orgány územního plánování při své činnosti vycházet zejména z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi.
(6) (7) Ministerstvo životního prostředí podle podkladů správců vodních toků zajišťuje vedení dokumentace o stanovených záplavových územích na území České republiky a zabezpečuje jejich evidenci v informačním systému veřejné správy.
(7) (8) Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.
(8) (9) Při změnách záplavových území a jejich aktivních zón se odstavce 1 až 4 5 použijí přiměřeně.
***
§ 68
Území určená k řízeným rozlivům povodní
(1) Za území určená k řízeným rozlivům povodní se považují pozemky nezbytné pro vzdouvání, popřípadě akumulaci povrchových vod veřejně prospěšnými stavbami na ochranu před povodněmi, k nimž bylo omezeno vlastnické právo dohodou nebo postupem podle § 55a zákona o vyvlastnění.
(2) Za škodu vzniklou řízeným rozlivem povodní na půdě, polních plodinách, lesních porostech a stavbách v území podle odstavce 1 náleží poškozenému náhrada, kterou poskytuje v penězích stát zastoupený Ministerstvem zemědělství. Výše náhrady za škodu způsobenou na půdě nebo stavbě se stanoví v závislosti na výši nákladů nezbytných na uvedení půdy nebo stavby do původního stavu, včetně nákladů na odstranění nežádoucích naplavenin, výše náhrady za škodu způsobenou na polních plodinách v závislosti na tržních cenách polních plodin v době rozlivu, včetně nákladů na likvidaci poškozených polních plodin; výše náhrady za škodu způsobenou na lesních porostech se stanoví podle lesního zákona33a). Postup při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postup při určení její výše stanoví vláda nařízením.
(3) Náhrada náleží rovněž za finanční újmu vzniklou pozbytím nároku na dotaci, poskytovanou na základě zákona o zemědělství, který poškozený pozbyl v souvislosti s řízeným rozlivem povodně.
(4) Poškozenému, jemuž byla poskytnuta náhrada podle odstavce 2, nelze poskytnout státní pomoc z titulu rozlivu povodně podle zákona o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou.
(5) Poškozenému nenáleží náhrada v případě, že nedodrží podmínky stanovené pro způsob užívání pozemků určených k rozlivu povodní.
***
Díl 3
Povodňové orgány
§ 77
(1) Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.
(2) V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány
a) orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a, v hlavním městě Praze úřady městských částí v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy a na území vojenských újezdů újezdní úřady,
c) krajské úřady,
d) Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra.34)
(3) Po dobu povodně jsou povodňovými orgány
a) povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy,
b) povodňové komise obcí s rozšířenou působností a, v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy a na území vojenských újezdů povodňové komise vojenských újezdů,
c) povodňové komise krajů,
d) Ústřední povodňová komise.
(4) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně příslušných povodňových orgánů, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.
(5) Povodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou při povodni za účelem provádění záchranných a zabezpečovacích prací oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objektů.
(6) Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmi.
(7) Povodňový orgán nižšího stupně může požádat povodňový orgán vyššího stupně o převzetí řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními silami není schopen tuto ochranu zajistit.
(8) Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany před povodněmi na základě žádosti povodňového orgánu nižšího stupně nebo z vlastního rozhodnutí, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů.
(9) Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34) nebo starosta obce s rozšířenou působností nebo hejtman kraje koordinuje záchranné a likvidační práce71), zasedá příslušný krizový štáb a příslušná povodňová komise společně. Pravomoci povodňových orgánů nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
71) § 11 a § 13 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
***
§ 81
Ústřední povodňový orgán
(1) Ministerstvo životního prostředí jako ústřední povodňový orgán v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi
a) řídí ochranu před povodněmi a výkon dozoru nad ní s výjimkou řízení povodňových záchranných prací, které přísluší Ministerstvu vnitra,
b) metodicky řídí přípravu opatření na ochranu před povodněmi, zejména zpracování, předkládání a schvalování povodňových plánů, organizaci předpovědní a hlásné povodňové služby,
c) zpracovává po projednání s dotčenými orgány veřejné správy povodňový plán České republiky a předkládá jej ke schválení Ústřední povodňové komisi,
d) potvrzuje soulad povodňových plánů správních obvodů krajů s povodňovým plánem České republiky,
e) účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady pro případné převzetí řízení ochrany před povodněmi Ústřední povodňovou komisí, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,
f) zajišťuje průzkumné a dokumentační práce většího rozsahu (letecká pozorování, snímkování a podobně),
g) účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů.
(2) Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda, která též schvaluje její statut. Předsedou Ústřední povodňové komise je ministr životního prostředí a místopředsedou ministr vnitra.
(3) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě potřeby ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise krajů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. V rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi
a) informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,
b) nařizuje po projednání s příslušnými povodňovými orgány krajů a příslušnými správci povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem přesahujícím rámec oblastí povodí podle § 25 odst. 2 dílčího povodí,
c) koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí krajů,
d) vede záznamy v povodňové knize.
***
§ 105
Obecní úřady a újezdní úřady
(1) Obecní úřady upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 6 odst. 4 tohoto zákona obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní toky tvořící státní hranice.
(2) Státní správu na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady podle § 77 a § 105 až 107, nejde-li o působnosti podle hlavy XI a XV tohoto zákona.
§ 108
Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad
(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.
(2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje, územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu opatření o stavební uzávěře, je-li jeho pořizovatelem krajský úřad jako úřad územního plánování nebo Ministerstvo pro místní rozvoj.
(3) Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech
a) ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to
1. povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních [§ 8 odst. 1 písm. c)],
2. povolení k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
3. povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek do kanalizací (§ 16),
4. souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. e) a i),
5. stanovení minimálního zůstatkového průtoku a uložení povinnosti osadit na vodním díle cejch nebo vodní značku a povinnosti pravidelně měřit minimální zůstatkový průtok a podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 36),
6. stanovení minimální hladiny podzemních vod a uložení povinnosti předložit návrh jímacího řádu, popřípadě povinnosti pravidelně měřit hladinu podzemních vod, způsobu měření a povinnosti podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37),
7. činnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních a přebírání výsledků měření objemu vypouštěných vod a míry jejich znečištění (§ 38),
8. přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod (§ 31, 32, 33, 35 a 38),
b) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (§ 21 a 22),
c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod prostřednictvím jím zřízených pověřených odborných subjektů (§ 21),
d) tvorby a vedení informačního systému společně s Ministerstvem zemědělství podle tohoto zákona (§ 19 a 22),
e) sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování programů opatření společně s Ministerstvem zemědělství (§ 24 až 26),
f) posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí (§ 24 a 25),
g) chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
h) ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),
i) citlivých oblastí (§ 32),
j) zranitelných oblastí, s výjimkou přezkoumávání akčního programu, (§ 33),
k) stanovení opatření k nápravě při nevyhovující jakosti povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34 odst. 2),
l) stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů společně s Ministerstvem zemědělství (§ 35),
m) ochrany jakosti povrchových nebo podzemních vod před závadnými látkami (§ 39),
n) zneškodňování havárií (§ 41) a odstraňování jejich škodlivých následků (§ 42),
o) soustav domovních čistíren odpadních vod (§ 55d a 55e),
o) p) ochrany před povodněmi (§ 63 až 87),
p) q) řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),
q) r) zvládání sucha a stavu nedostatku vody společně s Ministerstvem zemědělství (§ 87a až 87m),
r) s) poplatků za odběr podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (hlava XI díl 1),
s) t) poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních (hlava XI díly 2 a 3),
t) u) spolupráce s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech ochrany množství a jakosti hraničních vod (§ 107),
u) v) řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),
v) w) řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství a jakosti vod,
w) x) plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinování převzetí a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod společně s Ministerstvem zemědělství,
x) y) zajišťování koordinace plánů v oblasti vod a programů opatření v rámci mezinárodní spolupráce ochrany vod v oblastech povodí Labe, Dunaje a Odry.
(4) Ministerstvo dopravy vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 7).
(5) Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105 odst. 2.
***
§ 115
Vodoprávní řízení
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav.
(2) V případech, kdy může rozhodnutí vodoprávního úřadu ovlivnit vodní poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí vodoprávní úřad termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů.
(3) Účastníkem řízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Účastníkem řízení je též správce vodního toku v případech, kdy se řízení dotýká vodního toku.
(5) Právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, a která vznikla alespoň 3 roky před dnem oznámení o zahájení řízení podle tohoto zákona nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob na podporující listině, může požádat vodoprávní úřad, aby ji informoval o zahajovaných správních řízeních, v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem. Na podporující listině uvede každá osoba své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis.
(6) Právnická osoba podle odstavce 6 5 je účastníkem řízení, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6 5 písemně oznámí svou účast v řízení vodoprávnímu úřadu. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení právnické osobě nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce vodoprávního úřadu.
(7) Vodoprávní úřad v písemnosti, kterou nařizuje termín a předmět ústního jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10 dnů před ústním jednáním, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy, mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. O určení lhůty se nevydává usnesení. Jde-li o rozhodování týkající se vodních děl, postupuje se podle stavebního zákona.
(8) V případě řízení navazujícího na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se jedná o řízení s velkým počtem účastníků. Konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Každý může nejpozději při veřejném ústním jednání uplatnit své připomínky, jinak se k nim nepřihlíží. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, oznámí zahájení řízení veřejnou vyhláškou, ve které určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od vyvěšení vyhlášky, do kdy může každý uplatnit své připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(9) Ovlivní-li rozhodnutí vodní poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti jiného vodoprávního úřadu nebo leží-li vodní dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodoprávního úřadu, rozhodne věcně a místně příslušný vodoprávní úřad po projednání s těmi vodoprávními úřady, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.
(10) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní úřad bezodkladně; ustanovení § 36 a 47 správního řádu se nepoužijí, a jde-li o řízení z moci úřední, rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení. V ostatních případech rozhodne nejdéle do 60 dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců.
(11) Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může vodoprávní úřad v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.
(12) Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel.
(13) Na vydání, změnu, zrušení nebo zánik jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu než povolení k nakládání s vodami se použijí ustanovení § 12 a 13 obdobně.
(14) Účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a dále osoby podle odstavců 4 3 a 7 6. Účastníky řízení o určení správce drobného vodního toku nebo jeho zrušení jsou žadatel, dosavadní správce drobného vodního toku, správce povodí a obce, jejichž územím drobný vodní tok protéká. K vydání rozhodnutí se vyjadřují příslušné vodoprávní úřady (§ 106 odst. 1).
(15) Při ukládání opatření k nápravě nedostatků zjištěných při vodoprávním dozoru, jejichž rozsah nelze stanovit bez předchozích průzkumů nebo předchozího zpracování odborných podkladů, lze uložit samostatně provedení těchto průzkumů, popřípadě zpracování uvedených podkladů a podle jejich výsledků vydávat samostatně potřebná rozhodnutí k nápravě. Je-li v rozhodnutí o opatření k nápravě uloženo nakládat s vodami způsobem, k němuž je jinak potřeba povolení podle § 8, toto povolení se již nevydává. V případě, kdy se po právní moci rozhodnutí o opatření k nápravě vyskytnou nové rozhodné skutečnosti, lze vydat nové rozhodnutí o opatření k nápravě.
(16) Manipulační řád vodního díla a provozní řád vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových schvaluje vodoprávní úřad rozhodnutím.
(17) Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika vodoprávních nebo stavebních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní nebo stavební úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož správním obvodu se má vykonat rozhodující část činnosti. Činností se rozumí nakládání s vodami, činnosti uvedené v § 14 a další činnosti podle zákona včetně záměrů, k nimž vydává vodoprávní úřad závazné stanovisko nebo vyjádření podle § 18. Místně příslušným vodoprávním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního zdroje je vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu se vodní zdroj nachází. Místně příslušným stavebním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního díla je stavební úřad, v jehož správním obvodu leží vodní dílo.
(18) Po dobu projednávání případu ve zvláštních orgánech zřízených podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, lhůty pro vydání rozhodnutí, souhlasu podle § 17 nebo závazného stanoviska podle § 104 odst. 3 neběží.
(19) Ve správních řízeních vedených podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 1, 2, 3 a 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodů 1, 3 a 5, § 14 odst. 1 písm. b), d), e) a f) posuzuje vodoprávní úřad možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody nebo nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, řízení přeruší a upozorní žadatele, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani provést.
(20) Žádost o vydání povolení, souhlasu nebo vyjádření v případě vodního díla vyžadujícího povolení záměru podle stavebního zákona lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona.
§ 115a
Opatření obecné povahy
(1) Opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 87k a § 109 odst. 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy.
(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce orgánu příslušného k jeho vydání. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.
(3) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle § 25 odst. 4 a 5, a § 66 odst. 7 8 nepoužije.
(4) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 1 až 3 obdobně.
***
§ 123
Porušení povinností při haváriích
(1) Fyzická osoba se jako původce havárie dopustí přestupku tím, že
a) neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 1,
b) neučiní bezprostřední opatření ke zneškodňování havárie nebo se při zneškodňování havárie neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo úřadu, Hasičského záchranného sboru České republiky nebo České inspekce životního prostředí podle § 41 odst. 2, nebo
c) nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření ke zneškodňování havárie podle § 41 odst. 8.
(2) Fyzická osoba se při havárii dopustí přestupku tím, že
a) neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 1,
b) neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 9, nebo
c) jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 50000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
b) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. a), c), nebo
c) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b).
***
§ 125a
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,
b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami,
c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky,
e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,
i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k) vypustí důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s § 38 odst. 5,
l) nepředloží doklady o odvozu odpadních vod podle § 38 odst. 7,
m) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod povrchových bez povolení k nakládání s vodami nebo do vod podzemních,
n) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí,
o) poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle § 39 odst. 9,
p) poruší zákaz podle § 46 odst. 1,
q) v rozporu s § 55e odst. 5 provozuje soustavu domovních čistíren bez odborně způsobilé osoby,
r) neoznámí svůj vstup na cizí pozemek nebo neuvede po skončení prací pozemek nebo stavbu do přechozího stavu podle § 55e odst. 7,
q) s) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle § 58 odst. 3,
r) t) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3,
s) u) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,
t) v) v rozporu s § 87k odst. 1 nesplní povinnost uloženou opatřením komise pro sucho při stavu nedostatku vody,
u) w) neposkytne orgánu pro sucho informace podle § 87l odst. 2,
v) x) vypustí důlní vody bez splnění podmínek stanovených vodoprávním úřadem nebo v rozporu s nimi,
w) y) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo
x) z) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm. b).
(2) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 20000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), g), q) nebo r) s) nebo t),
b) do 50000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. u) w),
c) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), j), k), l), o), s), t) nebo w) r), u), v) nebo y),
d) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), e), h), p), q) nebo x) z),
e) do 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo v) x), nebo
f) do 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle
1. odstavce 1 písm. b) spáchaný vypuštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, nebo
2. odstavce 1 písm. d), nebo
g) do 25000000 Kč, jde-li o přestupek podle
1. odstavce 1 písm. m), nebo
2. odstavce 1 písm. n) a pachatel způsobí únik zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod povrchových nebo podzemních.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10000000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10000000 Kč.
(5) Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 3 nebo 4 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 15 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.
(6) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
***
§ 125h
Porušení povinností při haváriích
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako původce havárie dopustí přestupku tím, že
a) způsobí havárii podle § 40, nejde-li o havárii způsobenou únikem provozních kapalin po dopravní nehodě na pozemní komunikaci nebo havárii způsobenou porušením povinnosti, na které tento nebo jiný zákon stanoví přísnější správní trest,
b) neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 1,
c) neučiní bezprostřední opatření ke zneškodňování havárie nebo se při zneškodňování havárie neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo úřadu, Hasičského záchranného sboru České republiky nebo České inspekce životního prostředí podle § 41 odst. 2, nebo
d) nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření ke zneškodňování havárie podle § 41 odst. 8.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 1,
b) neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 9, nebo
c) jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 50000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
b) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 2 písm. a) nebo c),
c) do 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
d) do 2000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), nebo
e) do 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
2