Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDASAJFXM najdete zde
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
VI
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
2024
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo životního prostředí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
07/25, 01/28
Návrh předpokládá nabytí účinnosti dne 1. července 2025 s výjimkou návrhů upravujících domovní čistírny odpadních vod a bezodtokové jímky, u kterých se předpokládá nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2028.
Implementace práva EU: |_| ANO |X| NE
2. Cíl návrhu zákona
1. Ochrana před povodněmi
Obecným cílem je zefektivnit a racionalizovat činnosti v rámci povodňové ochrany a předcházení negativním dopadů povodní, a zejména zvýšení bezpečnosti obyvatel a jejich majetku v případě povodní.
Konkrétními cíli navrhované právní úpravy jsou:
· Regulování nové výstavby v záplavových územích vodoprávními úřady s ohledem na zdraví a bezpečnost obyvatel a minimalizaci škod na majetku a zajistit striktní dodržování opatření a zásad pro umisťování a povolování staveb a činností a při tvorbě územně plánovací dokumentace pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení stanovených v rámci Plánů pro zvládání povodňových rizik,
· Sjednotit omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi a stanovit konkrétní restrikce v záplavových územích,
· Zvýšit bezpečnost obyvatel v aktivních zónách záplavových území a snížit rizika ztrát na životech obyvatel v případě povodní,
· Zajistit aktuálnost stanovení aktivních zón záplavových území, aby byla zajištěna ochrana před povodněmi obyvatel, ale zároveň aby nedocházelo k blokování nové výstavby a rozvoje obcí v místech, kde jsou již realizována protipovodňová opatření.
· Usnadnění povolovacích procesů protipovodňových opatření, kdy na základě zkušeností z přípravy a realizace protipovodňových opaření jsou často limitujícím prvkem majetkoprávní vypořádání, návrh proto stanovuje, že zřizování staveb na ochranu před povodněmi je ve veřejném zájmu, a tedy v praxi umožňuje vyvlastňovací řízení.
2. Vodní díla
Cílem návrhu je usnadnění obnovy ekologických funkcí vodních toků, včetně jejich přirozené biodiverzity, a zvýšení přirozených ekologicko-stabilizačních a protipovodňových funkcí vodních toků a přispění k plnění cílů EU a ČR v oblasti ochrany vod, adaptace na změnu klimatu a ochrany biodiverzity. Cílem je směřovat k ekologicky orientované správě vodních toků v ČR – spravovat vodní toky úsporně a s co největšími přínosy pro jejich ekologický stav. Zaměřit se na minimalizaci činností poškozujících morfologicko-ekologický stav vodních toků a směřovat k obnovení jejich přirozených vlastností a funkcí.
3. Prevence znečištění povrchových vod
Hlavním cílem iniciativy je přispět účinným a efektivním způsobem k ochraně životního prostředí a lidského zdraví před nepříznivými účinky znečišťování povrchových vod. K dosažení takového cíle je nezbytné snížit kontinuální emise fosforu a dusíku z bodových zdrojů a kvantifikovat vliv odlehčovaných odpadních vod z jednotných kanalizací.
4. Poplatek za odebrané množství podzemní vody
Snížení nejasností v souvislosti s interpretací účelu užití podzemní vody a zamezení sporů mezi Státním fondem životního prostředí ČR a právnickými či fyzickými osobami odebírajícími podzemní vody.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: |X| ANO |_| NE
1. Ochrana před povodněmi
Návrh zajistí snížení škod na majetku v důsledku povodní a tedy i výdajů státního rozpočtu na pomoc po povodních (např. povodně v září 2024 vedly k nutnosti navýšení výdajů státního rozpočtu o 30 mld. Kč).
U vodoprávních úřadů a správců vodních toků nedojde ke změně administrativní zátěže, pouze ke změně časového rozložení administrativy, kterou již nyní provádí.
Podpora urychlení výstavby protipovodňových opatření přispěje ke snížení povodňového ohrožení a snížení škod na majetku v důsledku povodní, a tedy i spojené náklady státního rozpočtu pro podporu po povodních.
2. Vodní díla
Návrh povede ke zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů formou optimalizace stávajících úprav koryta vodního toku v majetku státu prováděných správcem vodního toku.
3. Prevence znečištění povrchových vod
Vyvolá náklady na straně Ministerstva životního prostředí ve smyslu zřízení a správy nového registru pro evidenci a shromažďování informací, zejména o provozu a kontrole domovních čistíren odpadních vod a bezodtokých jímek jako informační systém veřejné správy. Náklady pro zřízení registru budou záviset na zvoleném způsobu implementace a mohou se pohybovat od 0,8 mil. Kč do 2,5 mil. Kč. Roční administrativní náklady na udržování a správu registru jsou odhadovány na cca. 491 tis. Kč.
Jednorázové náklady na straně Ministerstva životního prostředí spojené s úpravou elektronického formuláře ISPOP pro sledování údajů o objemu vypouštěných odpadních vod ve výší cca. 87 tis. Kč.
Odhaduje se navýšení výnosu SFŽP z poplatku za vypouštěné znečištění o až 62 mil. Kč ročně v důsledku změn sazeb. Lze předpokládat, že provozovatelé vodohospodářské infrastruktury budou motivováni vypouštění nečištěných odpadních vod v maximální míře eliminovat a skutečný výnos tak bude pravděpodobně výrazně nižší.
4. Poplatek za odebrané množství podzemní vody
Roční navýšení z výběru poplatku pro odebírání podzemních vod pro SFŽP o cca 13 mil. Kč. Uspoření nákladů ze strany SFŽP ČR k objasňování definice užití podzemní vody ve smyslu poplatku.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: |X| ANO |_| NE
3. Prevence znečištění
Návrh bude mít pozitivní dopad na mezinárodní konkurenceschopnost ČR ve smyslu zmírnění negativního dopadu neefektivity v čištění odpadních vod na průmysl ČR. Úroveň čištění odpadních vod, a tudíž kvalita vod povrchových je stěžejní například pro potravinářský průmysl, zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační odvětví.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: |X| ANO |_| NE
1. Ochrana před povodněmi
Návrh zajistí v případě povodní nižší škody, a tím snižuje i budoucí náklady podnikatelů na odstraňování povodňových škod a navrácení objektů do stavu vhodného pro užívání.
Návrh má dopady pouze na podnikatele, kteří chtějí svůj podnikatelský záměr (především výstavbu) uskutečnit v aktivních zónách záplavových území. Na základě nových omezení stanovených ve vodním zákoně (realizace individuální povodňové ochrany, kompenzační opatření, požadavky, aby povolované stavby nezhoršily odtokové poměry a zákaz výstavby citlivých objektů, tzn. objektů se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci např. nemocnice, domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou apod.), bude v některých případech v rámci povolovacího řízení zamýšlená výstavba (např. citlivé objekty) zamítnuta, popř. mohou být stanoveny doplňující podmínky pro výstavbu (kompenzační opatření, individuální ochrana před povodněmi), které zajistí odpovídající snížení potenciálních povodňových škod, ale na druhou stranu danou stavbu prodraží.
Návrh zároveň stanoví aktuálnost aktivních záplavových zón, proto naopak bude možné podnikatelské záměry uskutečnit i v oblastech, kde byla provedena protipovodňová opatření, ale stávající právní úprava nezajistí, že se toto promítne do povolovacích řízení.
2. Vodní díla
Návrh povede ke zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů formou optimalizace stávajících úprav koryta vodního toku v majetku státu prováděných správcem vodního toku. Samovolný rozpad technických úprav koryt vodních toků bude umožněn jako způsob odstranění vodních děl, pro který není nutno dokládat dokumentaci pro odstranění stavby. Zároveň bude umožněno změny vodních děl zlepšující ekologické funkce vodního toku realizovat na základě oznámení o změně vodního díla.
3. Prevence znečištění povrchových vod
Návrh povede ke snížené provozních nákladů v případě aktivit závislých na dostatečném čištění odpadních vod a kvalitě čisté vody (potravinářský průmysl, zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační odvětví).
V důsledku změn sazeb, koncentračního a hmotnostního limitu pro vypouštění fosforu v rámci poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod bude mít návrh největší dopad na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody a dále na průmyslové, energetické a méně i zemědělské a ostatní hospodářské sektory. Provozovatel může snížit výši poplatků intenzivnějším čištěním odpadních vod, které však vyžaduje náklady na optimalizaci provozu či zvýšené provozní náklady ČOV. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie.
4. Poplatek za množství odebrané podzemní vody
Uspoření nákladů vynakládaných podniky pro komunikaci se správcem poplatku (SFŽP) ohledně definice účelu užití, případně pro úpravy vlastních hlášení v důsledku nejasností. Zároveň je možný dopad na výši poplatku pro odebírání podzemních vod v závislosti na jeho účelu, dopad není hodnocen jako významný.
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: |X| ANO |_| NE
1. Ochrana před povodněmi
Z hlediska územních dopadů se řešená problematika dotýká pouze oblastí, které jsou ohroženy povodněmi. Návrh má pozitivní dopady na tyto územní samosprávné celky, neboť uvedením opatření vyplývajících z Plánů pro zvládání povodňových rizik do zákona dojde k dodržování konkrétních doporučení, a tím k minimalizaci budoucích možných povodňových škod a snížení nákladů obcí a krajů na jejich odstraňování.
2. Vodní díla
V případě, že jsou správci vodních toků územní samosprávné celky (výjimečné) povede návrh ke zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů formou optimalizace stávajících úprav koryta vodního toku.
3. Prevence znečištění povrchových vod
Návrh vyvolá provozní a investiční náklady pro územní samosprávné celky (konkrétně pro provozovatele vodohospodářské infrastruktury). Investiční náklady na doplnění terciárního čištění se mohou pohybovat mezi 14-33 tis. Kč / ekvivalentního obyvatele.
Zároveň bude nutné reportovat objem odlehčovaných vod, což je možné stanovit a reportovat na základě přímého měření či na základě odvození simulačním matematickým modelem. S ohledem na nedostupnost přehledu odlehčovacích komor ČR není v tuto chvíli možné přesné náklady vyčíslit.
V souvislosti s registrem domovních čistíren odpadních vod a bezodtokových jímek se předpokládají náklady spojené registrací DČOV nebo jímky na 572 Kč / zařízení, a dále minimální náklady pro vložení dokladů o provozu a provedené kontrole na 143 Kč/rok / zařízení.
Platba poplatku významně dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie.
4. Poplatek za množství odebrané podzemní vody
Uspoření nákladů vynakládaných pro komunikaci se správcem poplatku (SFŽP) ohledně definice účelu užití, případně pro úpravy vlastních hlášení v důsledku nejasností. Zároveň je možný dopad na výši poplatku pro odebírání podzemních vod v závislosti na jeho účelu, dopad není hodnocen jako významný.
3.5 Sociální dopady/dopady na obyvatele: |X| ANO |_| NE
1. Ochrana před povodněmi
V rámci zákona budou stanovena nová omezení pro projektování a výstavbu nových staveb v aktivních zónách záplavových oblastí (např. povinná realizace individuální povodňové ochrany, zákaz výstavby citlivých objektů, tzn. objektů se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci např. nemocnice, domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou apod.). Tímto ustanovením se zvýší z hlediska přírodních rizik bezpečnost obyvatel, kteří v záplavových oblastech žijí, pracují nebo se v těchto oblastech zdržují z jiných důvodů, především se sníží riziko ztrát na životech v případě povodní, a dále dojde k minimalizaci možných povodňových škod.
3. Prevence znečištění povrchových vod
Navrhovaná úprava řeší problémy související s emisemi zdrojů znečištění do povrchových primárně v menších, více odlehlých obcích, kde v případě ČR žije velká část obyvatel. Zlepšení kvality vody ve všech oblastech, včetně těch odlehlých, přispěje k rovnějšímu přístupu k čisté vodě pro všechny skupiny obyvatel a lepší kvalitě jejich života.
3.6 Dopady na rodiny: |_| ANO |X| NE
3.7 Dopady na spotřebitele: |X| ANO |_| NE
3. Prevence znečištění povrchových vod
V závislosti na způsobu financování nutných investičních a provozních nákladů by zavedení přísnějších norem pro čištění odpadních vod mohlo vést k vyšším nákladům pro rodiny a domácnosti, které mohou zaznamenat nárůst měsíčních výdajů souvisejících se službami za vodu. V případě, že náklady na obnovu, modernizaci či výměnu ponesou správci vodohospodářské infrastruktury, je možné očekávat, že budou alespoň částečně přeneseny na spotřebitele a promítnuty do stočného v rámci fixních nákladů na provoz vodohospodářské infrastruktury.
Nárůst ceny stočného z důvodu zvýšení poplatku za vypouštění odpadních vod by neměl představovat celkové zdražení vody z pohledu spotřebitelů o více než nižší jednotky procent.
3.8 Dopady na životní prostředí: |X| ANO |_| NE
1. Ochrana před povodněmi
Návrh má pozitivní dopady na životní prostředí. Opatření vyplývajících z plánů pro zvládání povodňových rizik, která omezují budoucí výstavbu nevhodných objektů v záplavových územích, budou vyplývat ze zákona a dojde tak k dodržování konkrétních doporučení. Zejm. bude dopadem, že dojde k eliminaci citlivé výstavby v záplavových územích a minimalizaci možných povodňových škod na majetku, zdraví a životech a na životním prostředí.
Zvyšuje se úroveň povodňové ochrany, zejm. v případech, kdy vodoprávní úřady v rámci rozhodování striktně neuplatňovaly cíle a doporučení stanovené v Plánech pro zvládání povodňových rizik. Díky promítnutí omezení pro umísťování a povolování staveb a činností v záplavových územích přímo do zákona se zároveň sjednotí přístup všech vodoprávních úřadů k povolování nové výstavby, zjednoduší se činnost vodoprávních úřadů při posuzování žádostí o stavební či jiné záměry v záplavových územích a související právní prostředí bude přehlednější.
Nově se upravují zásady pro stanovení záplavových území a jejich aktualizace, které doposud nebyly zákonem upraveny, a je stanovena povinnost pro správce vodního toku předložit návrh změny záplavového území, když dojde k podstatným změnám v území.
2. Vodní díla
Návrh představuje pozitivní příspěvek k obnově vodních toků, který vychází z přírodních korytotvorných procesů a akceptovatelného rozpadu technických struktur, čímž se pozvolna snižuje vliv technických úprav koryt vodních toků, resp. vodních děl, a v dlouhodobém časovém horizontu zlepšují hydromorfologické charakteristiky a/nebo migrační prostupnost vodních toků.
3. Prevence znečištění povrchových vod
Snížení objemu znečištění (všechny regulované polutanty) vypouštěného do povrchových vod o 60 % oproti současnému stavu a související pozitivní dopady na zdraví obyvatel.
Zavedením povinnosti sledovat objem odlehčovaných vod a zjišťovat poměr ředění a počet přepadů umožní varianta kvantifikovat popsaný vliv odlehčovaných odpadních vod na vodní útvary a umožní jeho následně řešení.
Návrh úpravou poplatku za vypouštěné znečištění ovlivní socioekonomickou motivaci znečišťovatelů k přijetí potřebných opatření na snižování množství znečištění vypouštěných odpadních vod. Předkládaný návrh je v souladu s principem znečišťovatel platí, kdy zpoplatněn je subjekt, který znečišťuje vodu a způsobuje tak negativní dopady ostatním uživatelům vodního zdroje a působí na snižování ekosystémových služeb vodních ekosystémů včetně např. produkčních a rekreačních funkcí vodních útvarů.
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: |_| ANO |X| NE
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: |_| ANO |X| NE
3.11 Korupční rizika: |X| ANO |_| NE
1. Ochrana před povodněmi
Navrhovaná změna může vzhledem ke zpřehlednění nástrojů povodňové ochrany s vazbou na územní plánování, povolování záměrů a omezení obyvatel a podnikatelů, snížit riziko případné korupce oproti současné právní úpravě.
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: |_| ANO |X| NE
ÚVOD
Předkládaná rozsáhlá novela zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) zahrnuje z pohledu věcných problematik 4 stěžejní témata, a to ochrana před povodněmi, úprava ustanovení týkajících se vodní děl pro podporu ekologických funkcí vodních toků, prevence znečištění povrchových vod a poplatku za odebrané množství podzemní vody. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) je tedy rozdělena na 4 samostatné části pro vyšší přehlednost.
Část 1: Ochrana před povodněmi
Tato část se zabývá zefektivněním a racionalizací činnosti v rámci ochrany před povodněmi s cílem předcházení negativním dopadům povodní, a zejména zvýšení bezpečnosti obyvatel a jejich majetku v případě povodní. V současné době existuje legislativní i faktická dualita pro stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi – restrikce jsou stanoveny jak ve vodním zákoně v § 67 odst. 1 pro aktivní zóny záplavových území, resp. v § 67 odst. 3 pro zbytek záplavového území, tak v opatření obecné povahy, kterým se vydává příslušný plán pro zvládání povodňových rizik, který zavádí určitá omezení pro umísťování a povolování staveb a jiných aktivit pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení podle map povodňového ohrožení. Důsledky této duality se projevují pouze v oblastech s významným povodňovým rizikem, kde platí zároveň vyhlášené záplavové území včetně aktivní zóny a příslušný plán pro zvládání povodňových rizik pro období 2021–2027, resp. opatření obecné povahy, kterým se tento plán vydává. Cílem je tedy odstranit nejasnosti ve způsobu stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi a stanovit konkrétní restrikce v záplavových územích, aby byla zajištěna ochrana před povodněmi obyvatel, ale zároveň aby nedocházelo k blokování nové výstavby a rozvoje obcí v místech, kde jsou již realizována protipovodňová opatření. Dále je řešena problematika usnadnění povolovacích procesů protipovodňových opatření, kdy na základě zkušeností z přípravy a realizace protipovodňových opaření jsou často limitujícím prvkem majetkoprávní vypořádání, jako vhodným řešením bylo vyhodnoceno vyjasnění, že zřizování staveb na ochranu před povodněmi je ve veřejném zájmu, a tedy umožnění vyvlastňovacího řízení v praxi.
Část 2: Vodní díla
Část 2. vodní díla cílí na usnadnění obnovy ekologických funkcí vodních toků, včetně jejich přirozené biodiverzity, a zvýšení přirozených ekologicko-stabilizačních a protipovodňových funkcí vodních toků a přispění tak k plnění cílů EU a ČR v oblasti ochrany vod, adaptace na změnu klimatu a ochrany biodiverzity. Vysoká míra upravenosti velkých i drobných toků v ČR je důsledkem technických úprav, které negativně ovlivňují morfologii vodních toků a jsou z dnešního pohledu mnohdy přežité. Technické úpravy zároveň vytváří migrační bariéry, vedou k oslabování akumulace a retence vody v krajině, zrychlování povrchového odtoku vody z krajiny a zvyšování kulminace povodňových průtoků, přičemž všechny tyto negativní dopady lidské činnosti jsou navíc posilovány působením změny klimatu. Zároveň je provádění opatření k optimalizaci stávajících úprav koryta vodního toku prováděných správcem vodního toku komplikováno nadbytečnými správními procesy.
Část 3: Prevence znečištění povrchových vod
Část 3. prevence znečištění povrchových vod řeší zbývající zdroje znečištění povrchových vod v odpadních vodách. Navzdory významnému snížení emisí znečišťujících látek dosaženou stávající právní úpravou, v posledních pěti letech kvalita vody ve vodních tocích spíše stagnuje a nedaří se dále výrazně snižovat obsah znečištění. Problematické zůstávají především emise sloučenin dusíku a fosforu, které vedou k rozvoji fytoplanktonu, řas a sinic. Jejich přemnožení má negativní dopad na kvalitu povrchové vody, ohrožuje vodní ekosystémy, představuje zdravotní riziko pro obyvatele a způsobuje nadbytečné náklady pro podniky závislé na dostatečném čištění odpadních vod a kvalitě čisté vody (potravinářský průmysl, zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační odvětví). Odpadní vody zůstávají důležitým bodovým zdrojem znečištění a část 3 věnuje pozornost především systémům ČOV menších aglomerací, individuálním systémům a dešťovým vodám, které jsou nedostatečně řešeny stávající právní úpravou.
Část 4: Poplatek za odebrané množství podzemní vody
Část 4. poplatek za odebrané množství podzemní vody řeší nejasnosti v souvislosti s interpretací účelu užití podzemní vody a cílem návrhu je zamezení sporů mezi Státním fondem životního prostředí ČR a právnickými či fyzickými osobami odebírajícími podzemní vody, a to v souladu s cílem zákona a zpoplatnění odebírání podzemních vod.
Obsah
I. ÚVOD 9
2 OCHRANA PŘED POVODNĚMI (HLAVA IX § 64a, § 66, § 67; HLAVA VIII § 55b) 15
2.1 Kontext povodní v ČR 19
2.1.1 Preventivní opatření ochrany před povodněmi 24
2.2 Dualita nástrojů pro ochranu před povodněmi 35
2.2.1 Definice problému č. 1 – dualita nástrojů pro ochranu před povodněmi 35
2.2.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 37
2.2.3 Identifikace dotčených subjektů 39
2.2.4 Popis cílového stavu 39
2.2.5 Zhodnocení rizika 39
2.2.6 Návrh variant řešení 40
2.2.7 Vyhodnocení nákladů a přínosů 41
2.2.8 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 52
2.2.9 Implementace doporučené varianty a vynucování 52
2.2.10 Přezkum účinnosti regulace 53
2.3 Usnadnění povolovacích procesů protipovodňových opatření 54
2.3.1 Definice problému č. 2 – povolování protipovodňových opatření 54
2.3.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 60
2.3.3 Identifikace dotčených subjektů 61
2.3.4 Popis cílového stavu 61
2.3.5 Zhodnocení rizika 61
2.3.6 Návrh variant řešení 61
2.3.7 Vyhodnocení nákladů a přínosů 62
2.3.8 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 63
2.3.9 Implementace doporučené varianty a vynucování 64
2.3.10 Přezkum účinnosti regulace 65
2.3.11 Konzultace a zdroje dat 65
2.3.12 Kontakt na zpracovatele RIA 65
3 VODNÍ DÍLA (HLAVA VIII § 55c, § 55d) 68
3.1 Definice problému 70
3.1.1 Ekologický stav vodních toků 70
3.1.2 Nástroje pro zlepšení ekologického stavu vodních toků 71
3.1.3 Shrnutí problému řešeného v hodnocení dopadů regulace 74
3.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 75
3.3 Identifikace dotčených subjektů 75
3.4 Popis cílového stavu 75
3.5 Zhodnocení rizika 76
3.6 Návrh variant řešení 76
3.6.1 Varianta 0 - Současný stav, stávající regulace 76
3.6.2 Varianta 1 – Zefektivnění správních procesů za účelem dosažení dobrého stavu vodních toků 77
3.6.3 Varianta 2 – Vyšší podpora renaturace v korytech vodních toků 77
3.6.4 Varianta 3 – Vyšší podpora revitalizace vodních toků 77
3.7 Vyhodnocení nákladů a přínosů 78
3.7.1 Varianta 0 – Současný stav, stávající regulace 78
3.7.2 Varianta 1 – Zefektivnění správních procesů za účelem dosažení dobrého stavu vodních toků 79
3.7.3 Varianta 2 – Vyšší podpora renaturace v korytech vodních toků 80
3.7.4 Varianta 3 – Vyšší podpora revitalizace vodních toků 81
3.7.5 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant 83
3.8 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 85
3.9 Implementace doporučené varianty a vynucování 85
3.10 Přezkum účinnosti regulace 85
3.11 Konzultace a zdroje dat 85
4 PREVENCE ZNEČIŠTĚNÍ POVRCHOVÝCH VOD (HLAVA II § 8, HLAVA V § 38; HLAVA VIII § 55e až § 55h; HLAVA XI § 89c; Příloha 2) 88
4.1 Definice problému 91
4.1.1 Znečištění povrchových vod v důsledku emisí z odpadních vod 91
4.1.2 Bodové zdroje znečištění 94
4.1.3 Zbývající zdroje znečištění v odpadních vodách 96
4.1.4 Negativní dopady vypouštěných emisí dusíku a fosforu 101
4.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 102
4.3 Identifikace dotčených subjektů 103
4.4 Popis cílového stavu 104
4.5 Zhodnocení rizika 104
4.6 Návrh variant řešení 105
4.6.1 Varianta 0 – bez přijetí nových / změn stávajících opatření 105
4.6.2 Varianta 1 Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod 108
4.6.3 Varianta 2 – Zavedení požadavku na sledování údajů o objemu vypouštěných odpadních vod 109
4.6.4 Varianta 3 – Sjednocení povinností v oblasti individuálních systémů (DČOV a bezodtokové jímky) 109
4.6.5 Varianta 4 – Revize poplatků v oblasti vypouštěných odpadních vod 109
4.7 Vyhodnocení nákladů a přínosů 112
4.7.1 Varianta 0 – bez přijetí nových / změn stávajících opatření 112
4.7.2 Varianta 1a – Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod dle revize směrnice EU o čištění městských odpadních vod 113
4.7.3 Varianta 2 - Zavedení požadavku na sledování údajů o objemu vypouštěných odpadních vod 117
4.7.4 Varianta 3 – Sjednocení povinností v oblasti individuálních systémů (DČOV a bezodtoké jímky) 119
4.7.5 Varianta 4a - Změna sazby a limitu pro zpoplatnění z poplatku za objem 123
4.7.6 Varianta 4b - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor, dusík, organické látky) 128
4.7.7 Varianta 4c - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor) 133
4.7.8 Vyhodnocení nákladů a přínosů 136
4.8 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 142
4.9 Implementace doporučené varianty a vynucování 144
4.10 Přezkum účinnosti regulace 144
4.11 Konzultace a zdroje dat 144
4.12 Kontakt na zpracovatele RIA 145
5 POPLATEK ZA ODEBRANÉ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍ VODY (Příloha 2) 147
5.1 Definice problému 149
5.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 150
5.3 Identifikace dotčených subjektů 150
5.4 Popis cílového stavu 150
5.5 Zhodnocení rizika 150
5.6 Návrh variant řešení 150
5.6.1 Varianta 0 – Zachování současného stavu 150
5.6.2 Varianta 1 – Upřesnění definice pro sníženou sazbu poplatku za odebírání podzemní vody 150
5.7 Vyhodnocení nákladů a přínosů 151
5.7.1 Varianta 0 – Zachování současného stavu 151
5.7.2 Varianta 1 - Upřesnění definice pro sníženou sazbu poplatku za odebírání podzemní vody 151
5.8 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 152
5.9 Implementace doporučené varianty a vynucování 152
5.10 Přezkum účinnosti regulace 152
5.11 Kontakt na zpracovatele RIA 152
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
2024
OCHRANA PŘED POVODNĚMI (HLAVA IX § 64a, § 66, § 67; HLAVA VIII § 55b)
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo životního prostředí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
07.25
Implementace práva EU: |_| ANO |X| NE. Pokud ano, uveďte:
- termín stanovený pro implementaci: MM.RR
- zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: |_| ANO |_| NE
2. Cíl návrhu zákona
Ochrana před povodněmi
Obecným cílem je zefektivnit a racionalizovat činnosti v rámci povodňové ochrany a předcházení negativním dopadů povodní, a zejména zvýšení bezpečnosti obyvatel a jejich majetku v případě povodní.
Konkrétními cíli navrhované právní úpravy jsou:
· Regulování nové výstavby v záplavových územích vodoprávními úřady s ohledem na zdraví a bezpečnost obyvatel a minimalizaci škod na majetku a zajistit striktní dodržování opatření a zásad pro umisťování a povolování staveb a činností a při tvorbě územně plánovací dokumentace pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení stanovených v rámci Plánů pro zvládání povodňových rizik,
· Sjednotit omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi a stanovit konkrétní restrikce v záplavových územích,
· Zvýšit bezpečnost obyvatel v aktivních zónách záplavových území a snížit rizika ztrát na životech obyvatel v případě povodní,
· Zajistit aktuálnost stanovení aktivních zón záplavových území, aby byla zajištěna ochrana před povodněmi obyvatel, ale zároveň aby nedocházelo k blokování nové výstavby a rozvoje obcí v místech, kde jsou již realizována protipovodňová opatření.
· Usnadnění povolovacích procesů protipovodňových opatření, kdy na základě zkušeností z přípravy a realizace protipovodňových opaření jsou často limitujícím prvkem majetkoprávní vypořádání, návrh proto stanovuje, že zřizování staveb na ochranu před povodněmi je ve veřejném zájmu, a tedy v praxi umožňuje vyvlastňovací řízení.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: |X| ANO |_| NE
Ochrana před povodněmi
Návrh zajistí snížení škod na majetku v důsledku povodní a tedy i výdajů státního rozpočtu na pomoc po povodních (např. povodně v září 2024 vedly k nutnosti navýšení výdajů státního rozpočtu o 30 mld. Kč).
U vodoprávních úřadů a správců vodních toků nedojde ke změně administrativní zátěže, pouze ke změně časového rozložení administrativy, kterou již nyní provádí.
Podpora urychlení výstavby protipovodňových opatření přispěje ke snížení povodňového ohrožení a snížení škod na majetku v důsledku povodní, a tedy i spojené náklady státního rozpočtu pro podporu po povodních.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: |_| ANO |X| NE
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: |X| ANO |_| NE
Ochrana před povodněmi
Návrh zajistí v případě povodní nižší škody, a tím snižuje i budoucí náklady podnikatelů na odstraňování povodňových škod a navrácení objektů do stavu vhodného pro užívání.
Návrh má dopady pouze na podnikatele, kteří chtějí svůj podnikatelský záměr (především výstavbu) uskutečnit v aktivních zónách záplavových území. Na základě nových omezení stanovených ve vodním zákoně (realizace individuální povodňové ochrany, kompenzační opatření, požadavky, aby povolované stavby nezhoršily odtokové poměry a zákaz výstavby citlivých objektů, tzn. objektů se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci např. nemocnice, domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou apod.), bude v některých případech v rámci povolovacího řízení zamýšlená výstavba (např. citlivé objekty) zamítnuta, popř. mohou být stanoveny doplňující podmínky pro výstavbu (kompenzační opatření, individuální ochrana před povodněmi), které zajistí odpovídající snížení potenciálních povodňových škod, ale na druhou stranu danou stavbu prodraží.
Návrh zároveň stanoví aktuálnost aktivních záplavových zón, proto naopak bude možné podnikatelské záměry uskutečnit i v oblastech, kde byla provedena protipovodňová opatření, ale stávající právní úprava nezajistí, že se toto promítne do povolovacích řízení.
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: |X| ANO |_| NE
Ochrana před povodněmi
Z hlediska územních dopadů se řešená problematika dotýká pouze oblastí, které jsou ohroženy povodněmi. Návrh má pozitivní dopady na tyto územní samosprávné celky, neboť uvedením opatření vyplývajících z Plánů pro zvládání povodňových rizik do zákona dojde k dodržování konkrétních doporučení, a tím k minimalizaci budoucích možných povodňových škod a snížení nákladů obcí a krajů na jejich odstraňování.
3.5 Sociální dopady/dopady na obyvatele: |X| ANO |_| NE
Ochrana před povodněmi
V rámci zákona budou stanovena nová omezení pro projektování a výstavbu nových staveb v aktivních zónách záplavových oblastí (např. povinná realizace individuální povodňové ochrany, zákaz výstavby citlivých objektů, tzn. objektů se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci např. nemocnice, domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou apod.). Tímto ustanovením se zvýší z hlediska přírodních rizik bezpečnost obyvatel, kteří v záplavových oblastech žijí, pracují nebo se v těchto oblastech zdržují z jiných důvodů, především se sníží riziko ztrát na životech v případě povodní, a dále dojde k minimalizaci možných povodňových škod.
3.6 Dopady na rodiny: |_| ANO |X| NE
3.7 Dopady na spotřebitele: |_| ANO |X| NE
3.8 Dopady na životní prostředí: |X| ANO |_| NE
Ochrana před povodněmi
Návrh má pozitivní dopady na životní prostředí. Opatření vyplývajících z plánů pro zvládání povodňových rizik, která omezují budoucí výstavbu nevhodných objektů v záplavových územích, budou vyplývat ze zákona a dojde tak k dodržování konkrétních doporučení. Zejm. bude dopadem, že dojde k eliminaci citlivé výstavby v záplavových územích a minimalizaci možných povodňových škod na majetku, zdraví a životech a na životním prostředí.
Zvyšuje se úroveň povodňové ochrany, zejm. v případech, kdy vodoprávní úřady v rámci rozhodování striktně neuplatňovaly cíle a doporučení stanovené v Plánech pro zvládání povodňových rizik. Díky promítnutí omezení pro umísťování a povolování staveb a činností v záplavových územích přímo do zákona se zároveň sjednotí přístup všech vodoprávních úřadů k povolování nové výstavby, zjednoduší se činnost vodoprávních úřadů při posuzování žádostí o stavební či jiné záměry v záplavových územích a související právní prostředí bude přehlednější.
Nově se upravují zásady pro stanovení záplavových území a jejich aktualizace, které doposud nebyly zákonem upraveny, a je stanovena povinnost pro správce vodního toku předložit návrh změny záplavového území, když dojde k podstatným změnám v území.
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: |_| ANO |X| NE
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: |_| ANO |X| NE
3.11 Korupční rizika: |X| ANO |_| NE
Ochrana před povodněmi
Navrhovaná změna může vzhledem ke zpřehlednění nástrojů povodňové ochrany s vazbou na územní plánování, povolování záměrů a omezení obyvatel a podnikatelů, snížit riziko případné korupce oproti současné právní úpravě.
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: |_| ANO |X| NE
82
Kontext povodní v ČRPovodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a jsou příčinou závažných krizových situací, které provázejí nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a rozsáhlé devastace kulturní krajiny včetně ekologických škod.
Přehled významných povodní v povodí Labe, Moravy, Dyje a Odry od roku 1981 a jejich důsledky ukazuje následující tabulka.
Tabulka 1 Přehled významných povodní na území ČR od roku 1981 a jejich důsledky
Povodeň
Typ povodně
Zasažená oblast
Maximální dosažená N-letost
Důsledky povodní
březen 1981
jarní povodeň, tání sněhu a déšť
povodí horního Labe, povodí Ohře, Mže, Sázava, Morava
20 až 50 ojediněle 100
nejsou známy
červenec 1981
letní povodeň
regionální deště
povodí Otavy, Berounky, dolní Vltava, Labe
50 až 100
ojediněle >100
nejsou známy
červenec 1997
letní regionální, dvě povodňové vlny
horní Labe, povodí Orlice povodí Moravy, částečně Svratky
celé povodí Odry
10 až 50
100 až 500
výjimečně >500
62,6 mld. Kč
50-60 obětí *)
červenec 1998
přívalová povodeň
Dědina, Bělá
(pravostranné přítoky Orlice)
>100
1,8 mld. Kč
6 obětí
březen 2000
jarní povodeň,
tání sněhu a déšť
povodí horního Labe a Jizery
50 až 100 výjimečně >100
3,8 mld. Kč
2 oběti
srpen 2002
letní regionální,
dvě povodňové vlny
povodí Vltavy a Berounky, dolní Labe
povodí Dyje
200 až 1000 někde >1000
100 až 500 (VD Vranov)
73,1 mld. Kč
17-19 obětí
březen/duben 2006
jarní povodeň,
tání sněhu a déšť
povodí Sázavy, Lužnice a další části povodí Labe, povodí Moravy a Dyje
50 až 100
6,0 mld. Kč
9 obětí *)
červen 2006
letní přívalová povodeň
povodí Dyje
100 až 200
výjimečně >>500
nejsou známy
červen/červenec 2009
přívalové povodně
Děčínsko (Kamenice), jižní Čechy (Blanice, Volyňka)
Novojičínsko, Fulnecko, Jesenicko
50 až 100
výjimečně >>100
> 100
někde >>100
8,5 mld. Kč
15 obětí *)
červenec 2009
přívalová povodeň
Oslava (Mostiště)
100
nejsou vyčísleny
květen/červen 2010
letní regionální, dvě povodňové vlny
povodí Moravy, částečně Svratky
celé povodí Odry, Opavy a Olše
20 až 50
20 až 50
výjimečně >100
5,1 mld. Kč
3 obětí *)
srpen 2010
letní povodeň s prvky přívalové povodně
povodí Ploučnice a Kamenice
povodí Lužické Nisy a Smědé
50 až 100
>100
výjim. >>100
>100
výjim. >>100
10,1 mld. Kč
5 obětí *)
červen 2013
letní regionální, dvě povodňové vlny
povodí Vltavy a Berounky, dolní Vltava, Labe
část povodí Dyje povodí Olšavy, Koménka
20 až 50
ojediněle >100
2 až 5
ojediněle 50
15,4 mld. Kč
16 obětí
červen 2020
přívalové povodně
povodí horního Labe a přítoky středního Labe
přítoky Moravy
Povodí Odry a Lužické Nisy
10 až 20
20-50
5 až 10
12 obětí
říjen 2020
letní regionální
Morava a její přítoky
5 až 50
nejsou vyčísleny
září 2024
přívalové povodně
Povodí Moravy, Odry i Labe
škody na majetku státu dle MF 25 – 30 mld. Kč
škody na soukromém majetku dle odhadu pojišťoven 19 mld. Kč
Poznámka: *) škody a oběti v celé ČR, důsledky v jednotlivých povodí nejsou samostatně vyčísleny
Zdroj: Plány pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe, Dunaje a Odry pro období 2021 – 2027
V povodí Labe byly největší událostí jednoznačně povodně v srpnu 2002, které zasáhly převážnou část povodí Vltavy a postupovaly dále po dolním Labi. Povodně způsobily obrovské materiální škody a značné ztráty na lidských životech. Na druhém místě jsou povodně z června 2013, nejnovějšími povodňovými událostmi pak byly povodně v červnu a v říjnu 2020.
V povodí Moravy a Dyje a v povodí Odry a Lužické Nisy byly největší povodně v červenci 1997, které zasáhly převážnou část povodí Moravy a postupovaly po toku Moravy na Slovensko a zasáhly také převážnou část povodí Opavy a Odry a postupovaly po toku Odry do Polska. Na druhém místě jsou povodně z května a června 2010, které zasáhly přibližně stejnou oblast, ale s menší intenzitou. V povodí Dyje bylo zaznamenáno několik povodní v roce 2006, z nichž na přítoku do nádrže Vranov dosáhla největší extremity povodeň v červnu 2006. V povodí Lužické Nisy byla zaznamenána regionální letní povodeň s prvky přívalové povodně (Jeřice) v srpnu 2010.
Následující mapy ukazují nejvyšší dosažené stupně povodňové aktivity v roce 2023 na území ČR.
Obrázek 1 Nejvyšší dosažené stupně povodňové aktivity v zimním období v roce 2023
Zdroj: ČHMÚ (v: Modrá zpráva 2023)
Obrázek 2 Nejvyšší dosažené stupně povodňové aktivity v letním období v roce 2023
Zdroj: ČHMÚ (v: Modrá zpráva 2023)
V souvislosti s klimatickou změnou se zvyšuje riziko výskytu povodní. Možný vliv očekávaných klimatických změn na výskyt a intenzitu povodní (tedy ohrožení povodněmi) v podmínkách ČR byl posuzován v rámci předběžného vyhodnocení povodňových rizik v roce 2011. Posouzení vycházelo z publikovaných výsledků Mezivládního panelu na klimatickou změnu (Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC) a výsledků domácích prací, zejména grantového výzkumného projektu SP/1a6/108/07 „Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření“. Z výsledků projektu nebyl zřejmý žádný jednoznačný trend změn ve velikosti povodní ve střední Evropě pro budoucí období 21. století. Proto byly pro předběžné hodnocení povodňových rizik, mapování povodňového nebezpečí a povodňových rizik, jakož i pro zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik použity současně platné hydrologické údaje N-letých průtoků, které zpravoval a poskytl ČHMÚ podle normy ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod.
Pro přezkoumání hodnocení povodňových rizik v rámci druhého plánovacího cyklu podle Směrnice 2007/60/ES již byla k dispozici 5. hodnotící zpráva IPCC (2014) a další studie, např. Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR (Centrum pro životní prostředí a hodnocení krajiny, listopad 2015) a její aktualizace, kterou provedl Český hydrometeorologický ústav v roce 2019.
V podmínkách ČR není možný vliv očekávaných klimatických změn na výskyt a intenzitu povodní doposud zcela objasněn a kvantifikován. Klimatické modely podle různých scénářů predikují očekávané změny dlouhodobých charakteristik teploty vzduchu, avšak již daleko méně průkazně očekávané změny charakteristik srážek. Obecný nárůst ročních srážkových úhrnů je očekáván v severní Evropě, pokles srážek naopak v jižní Evropě. Naše území se nachází v pásmu mezi těmito oblastmi a predikce možné změny ročních srážek se zde pohybují kolem nuly, případně se uvádí mírný nárůst nebo pokles podle různých modelů. Relativní shoda je v očekávané změně sezónního rozdělení srážek, kdy se očekává určitý nárůst srážek v zimě a úbytek srážek v létě.
Možná změna povodňového režimu by však musela vycházet ze změny režimu extrémních srážek, ať už vícedenních regionálních, nebo lokálních a krátkodobých. V tomto směru se sice často v různých materiálech objevují úvahy o očekávaném nárůstu extrémních srážek a povodní, tyto však nejsou doloženy a kvantifikovány konkrétními výpočty.
V případě výskytu povodní z tání sněhu mohou v budoucnu působit dva protichůdné faktory, nárůst zimních (sněhových) srážek na straně jedné a teplejší zimy s méně příznivými podmínkami pro akumulaci sněhu na straně druhé. Současné zimy jsou pravidelně přerušovány jedním či více obdobími oblevy, kdy sněhová pokrývka z nižších poloh mizí. Velké povodně z tání sněhu, které se vyskytovaly zhruba do poloviny minulého století, jsou tak již daleko méně pravděpodobné. V posledním období byly významné jarní povodně zaznamenány v roce 2000 v povodí Jizery a horního Labe a v roce 2006.
Dostupné výsledky studijních prací v oblasti možných vlivů změny klimatu na budoucí povodňový režim dokládají, že pro odhad změn povodňového režimu je klíčový vývoj režimu srážek z hlediska jejich celkového úhrnu i změn jejich časového rozložení a intenzity. Právě v tomto parametru jsou výstupy klimatických modelů velmi nejisté a mění se mezi generacemi scénářů. Z uvedených důvodů je rozhodování o možných adaptačních opatřeních v reakci na změnu klimatu v případě rizika povodní rozhodováním v podmínkách tzv. „hluboké nejistoty“ (deep uncertainty), pro něž je vhodnějším nástrojem než shoda na předpokladu budoucího vývoje shoda na řešení.
Přívalové srážky se mohou vyskytnout v ČR prakticky kdekoli. Proto pro orientační vymezení lokalit, kde mohou přívalové srážky mít obzvláště nepříznivé důsledky pro zastavěná území, byly identifikovány tzv. kritické body, přispívající plochy a dráhy soustředěného odtoku jakožto charakteristiky projevů povodní z přívalových srážek mimo koryta vodních toků. Zpracování provedl Výzkumný ústav vodohospodářství T. G. Masaryka, v. v. i. vlastní metodou pro celé území ČR. Na území ČR bylo takto vymezeno celkem 524 kritických bodů, tj. urbanizovaných lokalit, které jsou vystaveny významnému nebezpečí povodní z přívalových srážek (viz mapa níže). Prostorová lokalizace kritických bodů je využívána při tvorbě povodňových a krizových plánů a při návrhu dalších opatření. Výstupy pořízené podle navrženého postupu, tj. metodou kritických bodů, slouží také jako jedna ze vstupních informací pro zpracovatele územně plánovacích dokumentací a pozemkových úprav.
Obrázek 3 Urbanizovaná území vystavená významnému nebezpečí povodní z přívalových srážek
Zdroj: Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe pro období 2021 – 2027
Ochrana bezpečnosti lidí i majetku před povodněmi by měla být založena především na systematické prevenci před povodněmi.
Preventivní opatření ochrany před povodněmi
Nejefektivnější formou ochrany před povodněmi jsou preventivní opatření. Mezi hlavní zásady prevence před povodněmi, které byly formulovány ve Strategii ochrany před povodněmi na území ČR a dalších dokumentech, patří zejména:
· Omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika.
· Zajišťovat efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření na základě kvalitních podkladů a optimalizace variant koncepcí řešení povodňové ochrany s uplatňováním rizikové analýzy, analýzy nákladů a užitků.
· Při návrhu preventivních protipovodňových opatření hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině i v urbanizovaném území zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření ovlivňujících průtoky a objemy povodňových vln.
· Používat takové způsoby hospodaření na zemědělské a lesní půdě, aby nedocházelo ke zhoršování retenční schopnosti půdy a negativnímu ovlivňování vodního režimu v krajině; k tomu je nezbytné připravit a zavést odpovídající ekonomické nástroje.
· Zlepšovat technický stav vodních děl a jejich provoz s ohledem na zvýšení jejich bezpečnosti za povodní.
Do oblasti prevence patří i přípravná opatření, vedoucí ke zvýšení efektivity operativních opatření, která se provádějí v době nebezpečí povodní a za povodní podle povodňových plánů. Sem patří organizační a technická příprava povodňové služby, příprava a vybavení složek integrovaného záchranného systému (IZS), příprava hlásné a předpovědní služby a systémů pro informování obyvatelstva, školení a výcvik pracovníků povodňových a krizových orgánů a složek IZS, a v neposlední osvětové akce pro obyvatelstvo a lidi pracující v oblastech se zvýšeným povodňovým rizikem.
Na zabezpečení realizace preventivních opatření ke snížení škodlivých účinků povodní se musí podílet vlastníci a správci nemovitostí, což mohou být rovněž organizace na úrovni regionu, obcí anebo občané. Efektivní preventivní opatření je nutné uplatňovat systémově v ucelených (hydrologických) povodích a s ohledem na provázání vlivů jednotlivých opatření podél vodních toků. S ohledem na charakter území a geografickou polohu České republiky je nezbytné řešit ochranu před povodněmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích řek přesahujících hranice státu. Vzhledem k finanční náročnosti je zabezpečení účinné ochrany před povodněmi víceletý proces, kdy prioritou státního zájmu je podpora prevence oproti úhradě nákladů za škody způsobované povodněmi.
Povodňový informační systém České republikyJako podpora pro komunikační, koordinační a rozhodovací činnosti na všech organizačních úrovních, které jsou ze zákona povinny řešit povodňovou situaci, slouží Povodňový informační systém (POVIS). Poskytuje zainteresovaným složkám veřejné správy a veřejnosti všechny relevantní informace týkající se ochrany před povodněmi (mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik, plány pro zvládání povodňových rizik, digitální povodňové plány, vyhodnocení proběhlých povodní, informace o seminářích a školeních atd.). Systém POVIS představuje centrální systém evidence vybraných dat, umožňující sdílení těchto dat v jednotlivých úrovních povodňových orgánů.
POVIS obsahuje také několik samostatných modulů sloužících pro ukládání a prezentaci aktuálních informací v průběhu povodní. Jedním ze základních modulů jsou digitální povodňové plány (dPP), které jsou propojeny na všech úrovních od dPP obce až po dPP ČR. Zajišťuje přímý přístup k informacím podřízených povodňových plánů a umožňuje na všech úrovních zastupitelnost činnosti podřízené povodňové komise.
Proces plánování v oblasti vod probíhá v šestiletých cyklech. Jsou pořizovány dva typy plánovacích dokumentů:
· plánovací dokumenty podle Směrnice 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice), které jsou přezkoumány a aktualizovány již ve třetím plánovacím cyklu,
· plánovací dokumenty podle Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Povodňová směrnice), které jsou nově přezkoumány a aktualizovány ve druhém plánovacím cyklu.
Oba druhy plánů se pořizují na mezinárodní úrovni pro mezinárodní oblasti povodí a na národní úrovni pro národní části povodí. Plány podle Rámcové směrnice se pořizují ještě na úrovni dílčích povodí. Následující tabulka ukazuje strukturu plánovacích dokumentů v oblasti protipovodňové ochrany dle Směrnic EU.
Tabulka 2 Struktura plánovacích dokumentů v oblasti povodňové ochrany
Rámcová směrnice 2000/60/ES
Povodňová směrnice 2007/60/ES
úroveň A – mezinárodní plány
Mezinárodní plán oblasti povodí Labe
Mezinárodní plán oblasti povodí Odry
Mezinárodní plán oblasti povodí Dunaje
Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Labe
Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Odry
Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Dunaje
úroveň B – národní plány
Národní plán povodí Labe
Národní plán povodí Odry
Národní plán povodí Dunaje
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Odry
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
úroveň C – plány povodí
Plán dílčího povodí Horního a Středního Labe
Plán dílčího povodí Horní Vltavy
Plán dílčího povodí Berounky
Plán dílčího povodí Dolní Vltavy
Plán dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe
Plán dílčího povodí Horní Odry
Plán dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu
Plán dílčího povodí Dyje
Plán dílčího povodí ostatních přítoků Dunaje
Plány dílčích povodí obsahují dokumentace oblastí s významnými povodňovými riziky (kromě dílčího povodí ostatních přítoků Dunaje)
Plány pro zvládání povodňových rizik se zabývají pouze oblastmi s významnými povodňovými riziky. Plány dílčích povodí se věnují ostatním územím, které nebyly vymezeny jako oblasti s významnými povodňovými riziky.
Plány pro zvládání povodňových rizik jsou spolu s plány povodí součástí procesu plánování v oblasti vod a jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení. Zpracování Plánů pro zvládání povodňových rizik je jeden z požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES, tzv. Povodňové směrnice. Tato Povodňová směrnice zavádí postupy a formy vyhodnocování povodňového nebezpečí a povodňových rizik pro vybraná území a zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik v šestiletém cyklu shodném s plánovacím cyklem plánů povodí.
Programy financování protipovodňových opatřeníK podpoře realizace protipovodňových opatření slouží Operační program životní prostředí, který je prostřednictvím Státního fondu životního prostředí v působnosti Ministerstva životního prostředí. Tento program byl v období 2014-2020 zaměřen zejména na zajištění povodňové ochrany intravilánu, preventivní protipovodňová opatření (zpracování záplavových území a map povodňového rizika, povodňové plány, lokální výstražné systémy) a na podporu realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření a zvýšení retenční schopnosti krajiny. Pro období 2021 až 2027 je problematika povodňové ochrany zahrnuta do tematické oblasti adaptace na změnu klimatu spolu s problematikou sucha.
K podpoře realizace preventivních protipovodňových opatření slouží dále několik dotačních programů v působnosti Ministerstva zemědělství. Jedná se o programy:
· „Podpora prevence před povodněmi IV“ pro období 2019 – 2024 - cílem je realizace technických protipovodňových opatření, a to především efektivních preventivních protipovodňových opatření v záplavových územích s upřednostněním opatření směřující ke zvýšení retence, tedy realizace řízených rozlivů povodní, budování poldrů a vodních nádrží s retenčními prostory. Program byl zacílen na opatření v oblastech s potenciálně významným povodňovým rizikem vymezených podle tzv. povodňové směrnice 2007/60/ES.
· „Podpora retence vody v krajině – rybníky a vodní nádrže“ pro období 2016–2021 - cílem bylo zadržení vody v krajině, posílení protipovodňových funkcí rybníků a zvýšení jejich bezpečnosti
· "Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích – 2. etapa" pro období 2020 – 2024 - cílí na výrazné zlepšení technického stavu drobných vodních toků a malých vodních nádrží, které podpoří vodní režim krajiny, posílí retenci vody v krajině a zvětší bezpečnost při zvýšených průtocích.
Programy financování odstraňování povodňových škodMinisterstvo zemědělství administruje a spravuje následující programy zaměřené na odstraňování povodňových škod:
· „Podpora odstraňování povodňových škod na infrastruktuře vodovodů a kanalizací II“, který navazuje na již ukončený program 129 140. Tento program je připraven reagovat na případnou nutnost rychlého řešení následků poškození, případně i zničení vodohospodářské infrastruktury vodovodů a kanalizací v důsledku živelné události. V roce 2023 nebyla poskytnuta žádná podpora na odstraňování povodňových škod na infrastruktuře vodovodů a kanalizací.
· „Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku III“, který byl spuštěn v roce 2021. Jeho cílem je zajištovat nápravu povodňových škod na korytech vodních toků včetně souvisejících objektů, vodních dílech a břehových porostech ve vlastnictví státu, poškozených extrémním namáháním v průběhu povodní a provedení účelných stabilizačních staveb, zajišťující trvalou funkčnost koryt vodních toků a souvisejících objektů a zařízení v místech poruch. V roce 2023 z tohoto programu byly podpořeny celkem tři akce v celkové výši 14,4 mil. Kč.
· „Odstranění povodňových škod na rybnících a vodních nádržích“ pro případ povodňových škod. Vzhledem k tomu, že v roce 2023 nedošlo k významným povodním, nebyl program aktivován a nebyla z něj poskytnuta žádná podpora.
Plány pro zvládání povodňových rizikV současné době existuje legislativní i faktická dualita pro stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi – restrikce jsou stanoveny jak ve vodním zákoně v § 67 odst. 1 pro aktivní zóny záplavových území, resp. v § 67 odst. 3 pro zbytek záplavového území, tak v opatření obecné povahy, kterým se vydává příslušný plán pro zvládání povodňových rizik, který zavádí určitá omezení pro umísťování a povolování staveb a jiných aktivit pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení podle map povodňového ohrožení. Důsledky této duality se projevují pouze v oblastech s významným povodňovým rizikem, kde platí zároveň vyhlášené záplavové území včetně aktivní zóny a příslušný plán pro zvládání povodňových rizik pro období 2021–2027, resp. opatření obecné povahy, kterým se tento plán vydává.
Ke 30. 9. 2023 bylo v České republice stanoveno záplavové území pro 16 524 km úseků vodních toků, aktivní zóny záplavových území jsou stanoveny „jen“ na 13 931 km. Plány pro zvládání povodňových rizik jsou stanoveny pouze pro zhruba čtvrtinu nejohroženějších oblastí. Pro období 2021–2027 je délka těchto úseků vodních toků cca 2 600 km (viz tab. níže) (pro cca 200 km z nich ještě není stanovena aktivní zóna záplavového území např. Olomouc, Plzeň - Skvrňany).
Tabulka 3 Počty stanovených záplavových území a jejich délka
Rok
Počet stanovených ZÚ v daném roce
Počet stanovených ZÚ celkem
Délka stanovených ZÚ v daném roce (km)
Délka stanovených ZÚ
celkem za sledované období (km)
2020*
31
31
252,5
252,5
2021
59
90
786,4
1 038,9
2022
79
169
767,9
1 806,8
2023
66
235
679,8
2 486,6
2024
15
250
157,5
2 644,1
* Rok 2020 je 1. rok po zveřejnění map povodňových nebezpečí a povodňových rizik (zveřejněny k 22. 12.2019), takže relevantnější údaje jsou od roku 2021, kdy též byl už dokončen metodický pokyn k nové vyhlášce 79/2018 Sb.
Jako podklad pro stanovení záplavového území slouží mapy povodňového ohrožení:
· Mapy povodňového nebezpečí zobrazují tři základní charakteristiky povodně, a to rozsah rozlivu, hloubky zaplavení a rychlosti proudění pro zvolené povodňové scénáře (standardně pro doby opakování 5, 20, 100 a 500 let).
· Mapa rozsahu povodně zobrazuje linie rozlivu pro všechny scénáře současně
· Mapy hloubek jsou vytvořeny samostatně pro každý scénář povodňového nebezpečí. To znamená, že pro jedno území jsou standardně zhotovovány čtyři mapy hloubek (pro povodňové scénáře Q5, Q20, Q100, Q500).
· Mapy rychlostí jsou rovněž vytvořeny samostatně pro každý ze standardních scénářů povodňového nebezpečí.
Z výše uvedeného popisu map povodňového nebezpečí vyplývá, že pro každé území je k dispozici celkem pět až devět map (podle dimenze použitého hydrodynamického modelu). Hodnocení ohrožení a povodňových rizik ve vymezených oblastech je provedeno pomocí tzv. metody matice rizika, která integruje informace z map povodňového nebezpečí, zpracovaných pro různé povodňové scénáře. Tím vzniká výsledná mapa povodňového ohrožení. Povodňové ohrožení se stanovuje plošně pro celé zaplavované území bez ohledu na to, jaká aktivita se v něm nachází. Míra ohrožení vychází z hodnot intenzity povodně pro jednotlivé scénáře povodňového nebezpečí. Čtyři definované kategorie míry ohrožení jsou v mapě zobrazeny jako různobarevné plochy (obr. níže). Členění území podle míry povodňového ohrožení umožňuje posoudit vhodnost stávajícího nebo budoucího funkčního využití ploch a doporučit omezení případných aktivit na plochách v zaplavovaném území s vyšší mírou povodňového ohrožení a je tak vstupem do územního plánování a povolování staveb.
Hodnocení povodňového rizika spočívá v propojení informací o míře povodňového ohrožení a míře zranitelnosti území, resp. odolnosti objektů a aktivit v tomto území vůči povodním. Základním podkladem pro stanovení zranitelnosti jsou informace o způsobu využití území z územně plánovací dokumentace (ÚPD).
K sestavení mapy povodňového rizika byly definovány kategorie zranitelnosti uvedené v tab. níže a k nim přiřazeny přijatelné úrovně povodňového ohrožení. Mapy povodňového rizika zobrazují plochy jednotlivých kategorií využití území, u kterých je překročena míra přijatelného ohrožení.
Tabulka 4 Kategorie funkčního využití území a jejich úrovně povodňového ohrožení
Obrázek 4 Výřez mapy povodňového ohrožení
Zdroj: Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe pro období 2021–2027
Na mapách povodňového rizika jsou dále zobrazeny tzv. citlivé objekty, kterým je třeba v rámci posuzování míry přijatelného rizika věnovat zvýšenou pozornost. Citlivé objekty jsou objekty se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci (školy, nemocnice), objekty infrastruktury zajišťující základní funkce území, potencionální zdroje znečištění, objekty integrovaného záchranného systému a objekty nemovitých kulturních památek. Citlivé objekty jsou znázorňovány pomocí jednoduchých geometrických bodových značek v sytých barvách umístěných v ploše odpovídající kategorii zranitelnosti území.
Obrázek 5 Mapa povodňových rizik se zobrazenými citlivými objekty
Informace, které lze z map získat jsou základním podkladem pro realizaci opatření nestrukturální povahy, zejména pro pořízení nebo aktualizaci povodňových plánů a uplatnění povodňové prevence v územních plánech obcí. Znalosti o hloubce a rychlosti vody umožňují optimálně zvolit a dimenzovat opatření k zabezpečení objektů a aktivit v zaplavované oblasti. Výsledky map povodňového nebezpečí a povodňových rizik se využívají také pro první výběr a návrh konkrétních (stavebních) opatření pro ochranu před povodněmi, i když v těchto případech se vždy provádí ještě podrobné šetření a analýza ekonomické efektivnosti zvoleného řešení.
Obsah map povodňového nebezpečí a povodňových rizik při současném zohlednění cílů pro období platnosti plánů pro zvládání povodňových rizik je základem pro stanovení zásad pro umisťování a povolování staveb a činností a při tvorbě územně plánovací dokumentace pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení:
I. Vysoké ohrožení (červená barva)
V této zóně není vhodné povolovat, umísťovat a provádět stavby s výjimkou staveb uvedených v § 67 odst. 1 vodního zákona, povolovat a rozšiřovat stávající zástavbu, ve které se zdržují lidé (stavby pro bydlení, objekty poskytující vzdělávání, sociální a zdravotní služby apod.), zvířata (zemědělské chovy, ZOO, útulky apod.) nebo dochází k manipulaci se závadnými látkami ve větším rozsahu (§ 39 odst. 4 vodního zákona a vyhláška č. 450/2015 Sb.).
Při změně stávající zástavby a pro novou výstavbu je třeba vždy posoudit nutnost provedení opatření na ochranu před povodněmi, která zajistí odpovídající snížení potenciálních povodňových škod. U lokalit, které jsou chráněny mobilními zábranami (mobilní zábrany, jejichž návrhovým parametrem je hladina při povodni s dobou opakování 100 let), je výstavba možná s omezeními platnými pro nízké ohrožení a s tím, že povodňový plán bude obsahovat nezbytné úkony pro zmírnění následků povodně. Umísťované a povolované stavby a činnosti zároveň nesmí zhoršit odtokové poměry.
V územně plánovací dokumentaci se doporučuje nevymezovat zastavitelné plochy a nepřipouštět využití pro výstavbu s výjimkami podle § 67 odst. 1 vodního zákona. Na izolovaných plochách (§ 6 odst. 3 vyhlášky č. 79/2018 Sb.) se doporučuje připouštět jen takové využití, které nemůže generovat významné povodňové škody; zastavitelné plochy vymezovat jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech, např. z důvodu převažujícího veřejného zájmu na dlouhodobém uchování stávající zástavby, nebo pokud není jiné vhodnější území pro stavební rozvoj obce. V lokalitách chráněných mobilními zábranami (mobilní zábrany, jejichž návrhovým parametrem je hladina při povodni s dobou opakování 100 let) se doporučuje zastavitelné plochy nad rámec plošného rozsahu již dříve vymezených zastavitelných ploch vymezovat a využití pro citlivé objekty připouštět jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Citlivé objekty jsou objekty se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami (školy, nemocnice, objekty sociálních služeb, potenciální zdroje znečištění, objekty integrovaného záchranného systému apod.).
II. Střední ohrožení (modrá barva)
Nová výstavba je možná s omezeními, a to na základě podrobného posouzení nezbytnosti účelu stavby, a na základě posouzení dle map povodňového nebezpečí s přihlédnutím k parametrům daným v ustanovení § 6 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 79/2018 Sb. V rámci povolování výstavby je třeba vyhodnotit potřebu opatření na ochranu před povodněmi s ohledem na předpokládanou výši povodňových škod, opatření k evakuaci obyvatel, aj. Nevhodná je výstavba citlivých objektů.
U stávajících citlivých objektů je třeba řešit opatření na ochranu před povodněmi a přijmout speciální opatření, např. traumatologický plán ve smyslu krizového řízení. Umísťované a povolované stavby a činnosti nesmí zhoršit odtokové poměry.
V územně plánovací dokumentaci se doporučuje připouštět jen takové využití, které nemůže generovat významné povodňové škody; zastavitelné plochy vymezovat jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech, např. z důvodu převažujícího veřejného zájmu na dlouhodobém uchování stávající zástavby, nebo pokud není jiné vhodnější území pro stavební rozvoj obce. Na izolovaných plochách (§ 6 odst. 3 vyhlášky č. 79/2018 Sb.) a v lokalitách chráněných mobilními zábranami (mobilní zábrany, jejichž návrhovým parametrem je hladina při povodni s dobou opakování 100 let) se doporučuje zastavitelné plochy nad rámec plošného rozsahu již dříve vymezených zastavitelných ploch vymezovat a využití pro citlivé objekty připouštět jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.
III. Nízké ohrožení (oranžová barva)
Výstavba je možná. Nevhodná je výstavba citlivých objektů. U stávajících citlivých objektů je třeba řešit opatření na ochranu před povodněmi a přijmout speciální opatření, např. traumatologický plán ve smyslu krizového řízení. Umísťované a povolované stavby a činnosti nesmí zhoršit odtokové poměry.
V územně plánovací dokumentaci se doporučuje zastavitelné plochy nad rámec plošného rozsahu již dříve vymezených zastavitelných ploch vymezovat a využití pro citlivé objekty připouštět jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.
IV. Zbytkové ohrožení (Reziduální) (žlutá barva)
U citlivých objektů je třeba řešit opatření na ochranu před povodněmi. Pro citlivé objekty je třeba posoudit nutnost přijetí speciálních opatření, např. traumatologický plán ve smyslu krizového řízení.
Je důrazně doporučeno informovat v rámci povolovacího řízení investora/žadatele o souvisejících rizicích umístění záměru v území zařazeném z hlediska povodňového ohrožení jako zbytkové.
V územně plánovací dokumentaci nejsou vyžadována specifická omezení.
Na základě map povodňového nebezpečí a ohrožení zpracovávají správci vodních toků (správci povodí) návrh záplavových území a aktivní zóny záplavových území a vodoprávní úřady poté záplavová území i jejich aktivní zóny stanovují opatřením obecné povahy.
Závěry vyvozené z map povodňového nebezpečí a povodňových rizik a seznamy navrhovaných konkrétních a obecných opatření uvedené v Plánech pro zvládání povodňových rizik jsou závazné pro vymezování ploch v územně plánovací dokumentaci v závislosti na míře povodňového ohrožení. Doporučení pro územní plánování by měla být zohledněna zejména projektanty a pořizovateli územních plánů a ti by se neměly při vymezování ploch a nastavení jejich regulace od těchto zásad odchýlit.
Správní orgány mají tyto dokumenty využívat při své činnosti, zejména pak při vydávání správních aktů, kdy plány poskytují podklad mj. pro jejich odůvodnění, které musí být vždy individuálně přizpůsobené konkrétní situaci. § 67 vodního zákona specifikuje omezení v záplavových územích.
Níže je uveden přehled rozsahu ploch dotčených povodňovým nebezpečím a ploch v riziku, včetně jejich funkčního využití, a dále počet obyvatel dotčených povodňovým nebezpečím dle Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2021–2027.
Následující tabulky ukazují rozsah zastavěných a zastavitelných ploch (dle současných ÚPD), které jsou dotčeny povodňovým nebezpečím podle jednotlivých pravděpodobností výskytu, a rozsah ploch v riziku.
Tabulka 5 Rozsah ploch dotčených povodňovým nebezpečím a ploch v riziku u jednotlivých povodí
V povodí Labe je v intravilánu obcí dotčeno celkem 109 km2 ploch povodní se střední pravděpodobností výskytu (Q100), přičemž 69 km2 ploch je v riziku. V povodí Dunaje je v intravilánu obcí dotčeno celkem 88,3 km2 ploch povodňovým nebezpečím se střední pravděpodobností výskytu (Q100), přičemž 45,3 km2 ploch je v riziku. V povodí Odry (včetně Lužické Nisy) je v intravilánu obcí dotčeno necelých 70 km2 ploch povodňovým nebezpečím se střední pravděpodobností výskytu (Q100), přičemž 8,0 km2 ploch je v riziku.
V tabulkách níže je uveden počet obyvatel dotčených povodňovým nebezpečím podle jednotlivých pravděpodobností výskytu a počet obyvatel v plochách v riziku.
Tabulka 6 Počty obyvatel dotčených povodňovým nebezpečím a počty obyvatel v plochách v riziku u jednotlivých povodí
V povodí Labe je ve vymezených oblastech s významným povodňovým rizikem dotčeno celkem 120,5 tisíc obyvatel povodní se střední pravděpodobností výskytu (Q100), což je 2,9 % obyvatel žijících v těchto oblastech. V plochách v riziku trvale bydlí 49,5 tisíc obyvatel, tj. 1,2 %. V povodí Dunaje je ve vymezených oblastech s významným povodňovým rizikem dotčeno celkem 114,4 tisíc obyvatel povodňovým nebezpečím se střední pravděpodobností výskytu (Q100), což je 7,8 % obyvatel žijících v těchto oblastech. V plochách v riziku trvale bydlí 56,6 tisíc obyvatel, tj. 3,83 %. V povodí Odry (včetně Lužické Nisy) je ve vymezených oblastech s významným povodňovým rizikem dotčeno celkem 28,9 tisíc obyvatel povodňovým nebezpečím se střední pravděpodobností výskytu (Q100), což je 3,3 % obyvatel žijících v těchto oblastech. V plochách v riziku trvale bydlí 12,8 tisíc obyvatel, tj. 1,5 %.
Dualita nástrojů pro ochranu před povodněmiDefinice problému č. 1 – dualita nástrojů pro ochranu před povodněmi
Problematika povodní je upravena v hlavě IX vodního zákona (Ochrana před povodněmi) a dále ve vyhlášce č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace. V současné době existuje legislativní i faktická dualita pro stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi – restrikce jsou stanoveny jak ve vodním zákoně v § 67 odst. 1 pro aktivní zóny záplavových území (dále jen „AZZÚ“), resp. v § 67 odst. 3 pro zbytek záplavového území (dále jen „ZÚ“), tak v opatření obecné povahy, kterým se vydává příslušný plán pro zvládání povodňových rizik, který zavádí určitá omezení výstavby a jiných aktivit pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení podle map povodňového ohrožení. Důsledky této duality se projevují pouze v oblastech s významným povodňovým rizikem, kde platí zároveň vyhlášené ZÚ včetně aktivní zóny a příslušný plán pro zvládání povodňových rizik pro období 2021–2027, resp. opatření obecné povahy, kterým se tento plán vydává - tj. na cca 2 700 km toků (pro cca 200 km z nich ještě není stanovena AZZÚ, např. Olomouc, Plzeň - Škvrňany). Ke 30. 9. 2023 bylo v České republice stanoveno ZÚ pro 16 524 km úseků vodních toků, AZZÚ je stanovena „jen“ na 13 931 km.
Zavedení map pro zvládání povodňových ohrožení a povodňových rizik způsobuje dvojkolejnost k přístupu k opatřením v zaplavovaných (inundačních) územích. Platí tu omezení v aktivních zónách záplavových území dle § 67 vodního zákona a dále by se dalo říci omezení vyplývající z vydaných souhlasů k záměrům v záplavových územích dle § 17 vodního zákona, a na druhu stranu je tu dle map pro zvládání povodňového ohrožení a povodňových rizik navrhováno obdobné. Tyto mapy rozdělují inundační území do jednotlivých zón podle míry rizika ohrožení a podle toho jsou odstupňována jednotlivá omezení v inundačním území (obdobně jako aktivní zóna a záplavová území pro jednotlivé doby opakování), která však nejsou zakotvena v žádném zákoně.
Plány pro zvládání povodňových rizik jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro uzemní plánování a vodoprávní řízení, dle § 23 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Opatření obecné povahy, kterým se podle § 25 odst. 5 vydává Plán pro zvládání povodňových rizik, konkretizuje výše uvedenou již existující povinnost vyplývající z vodního zákona, zezávazněním cílů a omezení pro umísťování a povolování staveb a činností a pro tvorbu územně plánovací dokumentace (v kap. 4.3.) pro období platnosti plánu pro zvládání povodňových rizik, závěrů, vyvozených z map povodňového nebezpečí a povodňových rizik a seznamů navrhovaných konkrétních a obecných opatření. Ve formě OOP je imanentní, že se na jejím základě a na základě zákonného zmocnění k vydání OOP přímo zasahuje do práv a povinností předem blíže neurčeného okruhu osob.
Tabulka 7 Nedostatky a důsledky stávající úpravy
Plány pro zvládání protipovodňových rizik
Cíle a doporučení jsou závazná z důvodu vydání opatřením obecné povahy, avšak z logiky věci se stále jedná o „doporučení“ a některé vodoprávní úřady se od těchto doporučení odchylují.
Bezpečnost obyvatel (výstavba citlivých objektů)
V doporučení dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik je výstavba citlivých objektů v aktivních zónách záplavových území zakázána, avšak dle vodního zákona je umožněna, čímž se zvyšuje riziko ztrát na životě obyvatel v případě povodní.
Nová výstavba a její omezení
V doporučení dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik jsou stanovena omezení pro výstavbu v aktivních zónách záplavových území (právně ne zcela závazná) a ne vždy jsou opatření dle Plánů dodržena. Zákazy a omezení výstavby (právně závazné) jsou dány stávajícím vodním zákonem.
Povolování staveb v aktivních zónách záplavových území
Nepředvídatelnost výsledku povolovacího řízení o stavebním záměru v záplavovém území z důvodu nejasnosti/ dvoukolejnosti při aplikaci „závazných“ doporučení dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik a opatření dle vodního zákona.
Aktuálnost stanovení aktivních zón záplavových území
Aktivní zóny záplavových území nemusí být aktuální (není stanovena povinnost Správců povodí aktualizovat mapové podklady), a tím může docházet k blokování nové výstavby v místech, kde již jsou provedena protipovodňová opatření. Omezení výstavby vychází jak z vodního zákona, tak i z Plánů pro zvládání povodňových rizik.
Míra povodňové ochrany
Současná míra povodňové ochrany
Pokud jsou dodržována opatření dle Plánů pro zvládání povodňových rizik hrozí nízké riziko budoucích materiálních škod v aktivních zónách záplavových oblastí a ztrát na životech obyvatel. V případě, že opatření dle Plánů dodržována nejsou (z důvodu nezávaznosti), zvyšuje se riziko materiálních škod a také ztrát na životech.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Následující přehled uvádí právní předpisy upravující problematiku týkající povodní na mezinárodní a národní úrovni.
Směrnice EU
· Směrnice evropského parlamentu a rady 2007/60/ES ze dne 27. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.
· Směrnice evropského parlamentu a rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
Zákonné předpisy ČR (ve znění pozdějších předpisů)
· Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně Oblast úpravy: ochrana života, zdraví a majetku občanů při živelních pohromách nasazení jednotek PO a jejich součinnost.
· Zákon č. 105/1991 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Oblast úpravy: působnost ústředních orgánů státní správy.
· Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky Oblast úpravy: vyžadování pomoci vojenských záchranných útvarů, použití vojenské techniky při mimořádných situacích ohrožujících životy, majetkové hodnoty a životní prostředí, spolupráce armádních složek při povodňových situacích.
· Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) Oblast úpravy: samostatná působnost obce, přenesená působnost a pověřený obecní úřad.
· Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) Oblast úpravy: působnost orgánů státní správy.
· Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze Oblast úpravy: působnost orgánů státní správy.
· Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Oblast úpravy: práva a povinnosti orgánů ochrany veřejného zdraví i pro případy mimořádných událostí.
· Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Oblast úpravy: definice krizových situací – orgány krizového řízení – finanční zabezpečení krizových situací.
· Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Oblast úpravy: součinnost jednotlivých složek integrovaného záchranného systému, úkoly a postavení jednotlivých státních orgánů v integrovaném záchranném systému.
· Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Oblast úpravy: plány pro zvládání povodňových rizik, povodňová opatření, záplavová území, stupně povodňové aktivity, povodňové plány, povodňové prohlídky, předpovědní a hlásná povodňová služba, povodňové záchranné a zabezpečovací práce, dokumentace a vyhodnocení povodní, povodňové orgány, náklady na opatření na ochranu před povodněmi.
· Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících předpisů (zákon o pojišťovnictví) Oblast úpravy: poskytování státní podpory při živelních pohromách.
· Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Oblast úpravy: podmínky pro snižování nebezpeční přírodních katastrof a pro odstraňování jejich následků, vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám, mimořádné postupy, jimiž se předchází bezprostředně hrozícím důsledkům živelní pohromy.
Podzákonné předpisy
· Vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků Oblast úpravy: činnost správců vodních toků.
· Vyhláška MZe č. 471/2001 Sb., o technicko-bezpečnostním dohledu nad vodními díly Oblast úpravy: výkon odborného technicko-bezpečnostního dohledu, kategorizace vodohospodářských děl.
· Vyhláška MZe č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl Oblast úpravy: obsahy manipulačních a provozních řádů.
· Vyhláška MV č. 380/2002 Sb. k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva Oblast úpravy: zařízení a prostředky civilní ochrany, informování obyvatel, prvky varování a vyrozumění, zvláštnosti provádění evakuace v rámci povodňové ochrany.
· Nařízení vlády č. 36/2003 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27, odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Oblast úpravy: obsah činnosti a složení krizových orgánů způsob zpracování krizových plánů.
· Vyhláška MMR č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu Oblast úpravy: územní plánování
· Vyhláška MMR č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu Oblast úpravy: konstrukční zásady staveb v záplavovém území.
· Vyhláška MŽP č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace Oblast úpravy: způsob a rozsah zpracování návrhu záplavového území, způsob a rozsah stanovování záplavových území, způsob a rozsah vedení dokumentace.
Identifikace dotčených subjektů
· vodoprávní úřady – státní správa na úseku ochrany před povodněmi (změna administrativní zátěže při stanovování záplavových území)
· správci vodních toků (zejména správci povodí, Lesy ČR, obce, újezdní úřady) – stanovení návrhů na stanovení záplavového území
· obyvatelé žijící v místech ohrožených povodněmi
· podnikající a další subjekty nacházející se v místech ohrožených povodněmi
Popis cílového stavu
Obecným cílem je zefektivnit a racionalizovat činnosti v rámci povodňové ochrany a předcházení negativním dopadů povodní, a zejména zvýšení bezpečnosti obyvatel a jejich majetku v případě povodní.
Konkrétními specifickými cíli jsou s ohledem na pojmenované problémy stávající úpravy v oblasti duality preventivních nástrojů:
· Ochrana zdraví a bezpečnost obyvatel a minimalizaci škod na majetku v případě nové výstavby v záplavových územích:
· zajištění striktního dodržování opatření a zásad pro umisťování a povolování staveb a činností a při tvorbě územně plánovací dokumentace pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení stanovených v rámci Plánů pro zvládání povodňových rizik,
· odstranění nejasnosností ve způsobu stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi a stanovit konkrétní restrikce v záplavových územích.
· Zvýšit bezpečnost obyvatel v aktivních zónách záplavových území a snížit rizika ztrát na životech obyvatel v případě povodní,
· zejména zamezit tomu, aby v územích ohrožených povodněmi vznikaly citlivé objekty, které by zvyšovaly nároky na evakuaci obyvatel.
· Zajistit aktuálnost stanovení aktivních zón záplavových území, aby byla zajištěna ochrana před povodněmi obyvatel, ale zároveň aby nedocházelo k blokování nové výstavby a rozvoje obcí v místech, kde jsou již realizována protipovodňová opatření.
Zhodnocení rizika
Rizikem současného právní stavu je povolování nové výstavby v záplavových územích při stavebních řízeních nebo při tvorbě územně plánovací dokumentace bez ohledu na rizika spojená se záplavami, a tím zvyšování rizik ztrát na životech lidí a jejich majetku. Zejména jde o povolování nové výstavby citlivých objektů, tzn. objektů určených pro skupiny obyvatel, kteří v případě povodní mohou mít problém s evakuací z důvodů omezené pohyblivosti apod. U těchto skupin obyvatel hrozí výrazně vyšší riziko ztrát na životech v případě povodní, neboť tito lidé nejsou schopni bez cizí pomoci opustit včas území postižené povodněmi.
Na druhou stranu je rizikem blokování možné nové výstavby v místech, kde již byla provedena protipovodňová opatření, avšak z důvodu neaktuálnosti mapových podkladů, kdy nejsou tyto změny promítnuty do povodňových plánů, je nová výstavba v aktivních zónách záplavových území zamítnuta.
Návrh variant řešení
Varianta 0 – Současný stav, dualita nástrojů pro ochranu před povodněmiV současné době se omezení a restrikce v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi stanovují jednak vodním zákonem pro aktivní zóny záplavového území (§ 67 odst. 1), resp. pro záplavové území (§ 67 odst. 3) a jednak formou opatření obecné povahy v rámci příslušného plánu pro zvládání povodňových rizik, který zavádí další omezení pro umísťování a povolování staveb a činností a pro tvorbu územně plánovací dokumentace pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení dle map povodňového ohrožení, a to formou doporučení.
Plány pro zvládání povodňových rizik jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro uzemní plánování a vodoprávní řízení. Opatření obecné povahy, kterým se vydává Plán pro zvládání povodňových rizik, zezávazňuje cíle pro období platnosti plánu pro zvládání povodňových rizik, závěry vyvozené z map povodňového nebezpečí a povodňových rizik a seznamy navrhovaných konkrétních a obecných opatření. V kapitole 4.3. Plánů pro zvládání povodňových rizik se doporučují určité zásady pro vymezování ploch v územně plánovací dokumentaci v závislosti na míře povodňového ohrožení.
Varianta 1 - Minimalistická varianta integrace nástrojů ochrany před povodněmiOpatření obecné povahy vydávající příslušný plán pro zvládání povodňových rizik nebude zezávazňovat cíle a omezení pro umísťování a povolování staveb a činností, bude zezávazňovat jen omezení pro tvorbu územně plánovací dokumentace. Kategorie povodňového ohrožení tak budou stále závazným podkladem pro dokumenty vydávané v rámci územního plánování. Budou též odborným podkladem pro stanovování podmínek v záplavovém území, nebudou však závazné pro povolování konkrétních záměrů.
Varianta 2 - Komplexní varianta integrace nástrojů ochrany před povodněmiV rámci této varianty by měla být omezení pro umísťování a povolování staveb a činností v záplavových územích promítnuta přímo do vodního zákona. Cíle v rámci zvládání povodňových rizik a závazná doporučení pro umísťování a povolování staveb a činností by pak již nebyly předmětem opatření obecné povahy vydávající příslušný Plán pro zvládání povodňových rizik. Omezující podmínky v záplavových územích mimo aktivní zóny záplavového území budou ve shodě se současným stavem a vychází z míry povodňového ohrožení stanoveného v mapách povodňového ohrožení, resp. závazné omezující podmínky budou diverzifikovány dle míry povodňového ohrožení.
Institut aktivních zón záplavového území včetně formy jeho stanovení opatřením obecné povahy zůstane ve vodním zákoně zachován, aby mohly být zohledněny také další důležité charakteristiky území (zejména existence mobilních protipovodňových zábran, „velikost“ vodního toku, zásadní pro vymezení oblasti s maximální mírou restrikce.
Omezení v záplavových územích budou stanovena podle míry povodňového ohrožení, (v případě vysokého ohrožení bude nutná realizace individuální povodňové ochrany, kompenzačních opatření, požadavek, aby povolované stavby nezhoršily odtokové poměry, zákaz výstavby citlivých objektů, zejména budov se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci).
Dále se nově upravují zásady pro stanovení záplavových území a jejich aktualizace a zavádí se pro vodoprávní úřad povinnost informovat stavebníka o rizicích umístění záměru v oblasti se zbytkovým ohrožením, tj. v oblasti mezi rozlivem odpovídajícím Q100 a Q500.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Varianta 0 – Současný stav, dualita nástrojů pro ochranu před povodněmiDopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Problémem je nejednotnost postupu vodoprávních úřadů při rozhodování o budoucí výstavbě v záplavových územích, a tím i nepředvídatelnost povolovacího procesu. Vzhledem k tomu, že v rámci Plánů pro zvládání povodňových rizik jsou uvedena opatření v jednotlivých zónách jako doporučení, tak i přestože jsou plány vydány jako opatření obecné povahy, některé vodoprávní úřady se těmito doporučením ne vždy řídí a novou výstavbu povolují i v zónách, kde by povolena být neměla. V případě nedostatečného aplikování doporučení vyplývajících z Plánů pro zvládání povodňových rizik může v budoucnu při povodních docházet k výrazně vyšším škodám na majetku a také k vyššímu riziku ohrožení obyvatel na životě či zdraví, což ve výsledku generuje vyšší náklady na státní rozpočet, a to náklady na zásahy při povodních, pomoc obyvatelům po povodních a náklady na obnovu majetku.
Naopak v některých případech je nová výstavba blokována, i když jsou již v daném území provedena protipovodňová opatření. Správci povodí totiž nemají povinnost podat návrh na stanovení/změnu záplavového území vodoprávnímu úřadu, který by na základě těchto informací a nových map povodňového ohrožení mohl tyto změny promítnout i dále a aktivní zónu záplavového území přehodnotil a vyhlásil znovu v aktualizované podobě. Bez výše uvedené aktualizace dochází k zamítnutí stavebních záměrů na novou výstavbu v záplavových územích bez ohledu na realitu v území.
Dopady na obyvatele, podnikatelské prostředí a územní samosprávné celky
Řešená problematika se dotýká jen oblastí, které jsou ohroženy povodněmi. Dopad se projevují u obyvatel, které v těchto oblastech žijí, pracují nebo se v těchto oblastech zdržují z jiných důvodů, stejně tak se dotýkají podnikatelských subjektů, kteří svůj podnikatelský záměr či činnost provozují v aktivních zónách záplavových území i obce, které leží v záplavových územích. Tyto dopady jsou stejné na všechny tyto subjekty bez rozdílu na to, zda se jedná o obyvatele, podnikatelské subjekty nebo územní samosprávné celky a jsou úzce provázány.
Tabulka 8 Rozsah ploch v riziku v členění podle jednotlivých kategorií funkčního využití území v povodí Labe
V povodí Labe jsou nejčastěji zastoupenou kategorií stávajícího využití území v riziku plochy pro rekreaci a sport, plochy pro bydlení a výrobní a skladovací plochy, které představují více než 70 % všech ploch v riziku. Pokud nedojde k přehodnocení současných záměrů ÚPD pro další využití území v oblastech s významným povodňovým rizikem (reprezentovaných návrhovými a výhledovými plochami), lze očekávat v budoucnu rozšíření ploch v riziku o téměř 25 % současného stavu (nejvíce plochy pro výrobu a skladování).
Tabulka 9 Rozsah ploch v riziku v členění podle jednotlivých kategorií funkčního využití území v povodí Dunaje
V povodí Dunaje jsou nejčastěji zastoupenou kategorií funkčního využití území v riziku (Morava a Dyje) plochy pro bydlení a výrobní a skladovací plochy, které představují více než polovinu všech ploch v riziku. Pokud nedojde k přehodnocení současných záměrů ÚPD pro další využití území v oblastech s významným povodňovým rizikem (reprezentovaných návrhovými a výhledovými plochami), lze očekávat rozšíření ploch v riziku v průměru o více než 37 % (relativně nejvíce v kategorii technická infrastruktura a rekreace a sport, plošně by nejvíce vzrostly plochy pro výrobu a skladování).
Tabulka 10 Rozsah ploch v riziku v členění podle jednotlivých kategorií funkčního využití území v povodí Odry
V povodí Odry jsou nejčastěji zastoupenou kategorií stávajícího funkčního využití území v riziku plochy pro bydlení, smíšené plochy a plochy pro výrobu a skladování, které tvoří více jak 80 % všech ploch v riziku. Pokud nedojde k přehodnocení současných záměrů ÚPD pro další využití území v oblastech s významným povodňovým rizikem (reprezentovaných návrhovými a výhledovými plochami), lze očekávat rozšíření ploch v riziku zhruba o 16 %.
Zavedení map pro zvládání povodňových ohrožení a povodňových rizik způsobuje dvojkolejnost k přístupu k opatřením v zaplavovaných (inundačních) územích. Platí tu omezení v aktivních zónách záplavových území dle § 67 vodního zákona a dále by se dalo říci omezení vyplývající z vydaných souhlasů k záměrům v záplavových územích dle § 17 vodního zákona, a na druhu stranu je tu dle map pro zvládání povodňového ohrožení a povodňových rizik navrhováno obdobné.
Dle § 67 vodního zákona se v aktivní zóně záplavových území nesmí povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury a zřizování konstrukcí chmelnic.
Další omezení stanovují Plány pro zvládání povodňových rizik formou doporučení, která jsou však závazná na základě vydání opatření obecné povahy. Doporučení pro územní plánování by měly být zohledněny zejména projektanty a pořizovateli územních plánů, a v případě, že by se územní plán z vážných důvodů při vymezování ploch a nastavení jejich regulace byl nucen od těchto zásad odchýlit, mělo by to být přesvědčivě zdůvodněno. I přestože jsou tato doporučení vyplývající z Map povodňového ohrožení a rizika závazná, přesto z podstaty doporučení, a tudíž nejednoznačnosti, plyne nejednotný přístup vodoprávních úřadů. Následkem toho jsou někdy povoleny objekty, které by neměly být v daném území z důvodu povodňových rizik povoleny nebo naopak je blokována výstavba v záplavových územích. Z toho plyne vyplývá nepředvídatelnost v rozhodování vodoprávních úřadů, a tím i značná nejistota pro dotčené subjekty (obce, veřejnost, podnikatelské subjekty).
V případě zamýšlené výstavby může být v rámci povolovacího řízení na základě doporučení uvedených v kap. 4.3. Plánů pro zvládání povodňových rizik zamítnuta žádost o tuto výstavbu, popř. mohou být stanoveny doplňující podmínky pro výstavbu (provedení opatření na ochranu před povodněmi, která zajistí odpovídající snížení potenciálních povodňových škod), které danou stavbu prodraží. Na druhou stranu všechny tyto podmínky mají zabránit následným potenciálním škodám v případě povodní, a tím ušetřit budoucí náklady těchto subjektů na odstraňování povodňových škod a navrácení objektů do stavu vhodného pro užívání. V případě nedostatečného aplikování doporučení vyplývajících z Plánů pro zvládání povodňových rizik může v budoucnu při povodních docházet k výrazně vyšším škodám na majetku a také k vyššímu riziku ohrožení obyvatel na životě či zdraví.
Naopak v některých případech je nová výstavba blokována, i když byla v daném území provedena protipovodňová opatření, díky nimž se riziko povodní v tomto území snížilo, a tudíž by zde nová výstavba mohla být provedena. Ale vzhledem k tomu, že správci povodí nemají povinnost podat návrh na stanovení/změnu záplavového území vodoprávnímu úřadu, který by na základě těchto informací mohl tyto změny promítnout a aktivní zónu záplavového území přehodnotit a vyhlásit znovu v aktualizované podobě, a postupuje se podle platných (neaktualizovaných) územních plánů, dochází k případům, kdy je nová výstavba v tomto území zamítnuta.
V současnosti jsou v záplavových územích povolovány objekty, určené pro obyvatele, kteří mohou mít v případě povodní problém s evakuací z důvodů omezené pohyblivosti apod. U těchto skupin obyvatel hrozí výrazně vyšší riziko ztrát na životech v případě bleskových povodní, neboť tito lidé nejsou schopni bez cizí pomoci opustit včas území postižené povodněmi. Z těchto důvodů by mělo být zohledněno toto hledisko při projektování nové výstavby a při ponechání současného stavu tudíž hrozí vyšší riziko ztrát na životech.
Dopady na životní prostředí
Z hlediska životního prostředí mají Plány pro zvládání povodňových rizik pozitivní dopad, neboť stanovují doporučení, která by pokud je podle nich postupováno, měla omezit budoucí výstavbu nevhodných objektů v záplavových územích, které při zaplavení mohou mít významně negativní dopad na životní prostředí. Zároveň eliminací nové výstavby v aktivních zónách záplavových území se minimalizují možné povodňové škody, které mohou mít rovněž negativní dopad na životní prostředí. Avšak u varianty 0 je míra pozitivních dopadů na životní prostředí závislá na tom, zda vodoprávní úřady podle doporučení uvedených v Plánech pro zvládání povodňových rizik postupují a berou je za závazné nebo jsou brány pouze jako doporučující materiál a vodoprávní úřady se od závěrů při svém rozhodování odchylují.
Zhodnocení korupčních rizik
S ohledem na nepřehlednost a nejasnost nástrojů povodňové ochrany s vazbou na územní plánování, povolování záměrů a omezení obyvatel a podnikatelů, představuje varianta 0 korupční rizika.
Varianta 1 - Minimalistická varianta integrace nástrojů ochrany před povodněmiDopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Opatření obecné povahy vydávající příslušný plán pro zvládání povodňových rizik nebude zezávazňovat cíle a omezení pro umísťování a povolování staveb a činností, bude zezávazňovat jen omezení pro tvorbu územně plánovací dokumentace. Kategorie povodňového ohrožení tak budou stále závazným podkladem pro dokumenty vydávané v rámci územního plánování. Budou též odborným podkladem pro stanovování podmínek v záplavovém území, nebudou však závazné pro povolování konkrétních záměrů. Tím dojde v rámci umisťování a povolování staveb k odstranění legislativní i faktické dvoukolejnosti pro stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi. Restrikce pro záplavová území a jejich aktivní zóny tak budou stanoveny pouze ve vodním zákoně.
Doporučení pro umísťování a povolování staveb a činností tedy již nebudou vydávány opatřením obecné povahy, tudíž doporučení pro omezení výstavby a jiných aktivit pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení dle map povodňového ohrožení vyplývající z těchto plánů již nebudou závazná. Tím dojde k rozvolnění současného stavu při protipovodňové ochraně, které může v konečném důsledku vést k nevhodnému povolování nových výstaveb v záplavovém území. Nedostatečné aplikování doporučení vyplývajících z Plánů pro zvládání povodňových rizik může však v případě povodní vést k výrazně vyšším škodám na majetku a také k vyššímu riziku ohrožení obyvatel žijících nebo se zdržujících v záplavových oblastech na životě či zdraví, což ve výsledku generuje vyšší náklady na státní rozpočet, a to náklady na zásahy při povodních, pomoc obyvatelům po povodních a náklady na obnovu majetku.
Dopady na obyvatele, podnikatelské prostředí a územní samosprávné celky
Plány pro zvládání povodňových rizik nebudou závazné a budou sloužit pouze jako nezávazný doporučující podklad pro rozhodování orgánů veřejné správy. Tím, že doporučení pro umísťování a povolování staveb a činností, které stanovují Plány pro zvládání povodňových rizik, nebudou pro rozhodování správních orgánů závazné, dojde de facto k rozvolnění protipovodňové ochrany. Zásady pro umisťování a povolování staveb a činností a při tvorbě územně plánovací dokumentace pro jednotlivé kategorie povodňového ohrožení budou poskytovat pouze vodítko pro zohlednění okolností konkrétního případu a specifika daného území. Avšak forma doporučení poskytne větší volnost pro rozhodování správních orgánů i obcí a mohou se od těchto doporučení odchýlit.
Podnikatelé, kteří budou chtít svůj podnikatelský záměr či činnost uskutečnit v aktivních zónách záplavových území, již nebudou těmito doporučeními stanovenými na základě map povodňového ohrožení a rizika omezováni a budou mít širší možnosti využití daného území pro podnikatelské záměry (budou se řídit pouze restrikcemi pro záplavová území stanovenými ve vodním zákoně). Na druhou stranu doporučení uvedená v Plánech pro zvládání povodňových rizik mají zabránit následným potenciálním škodám v případě povodní, a tím ušetřit budoucí náklady těchto subjektů na odstraňování povodňových škod a navrácení objektů do stavu vhodného pro užívání.
V případě realizování záměrů a nové výstavby citlivých objektů nebo jiných nevhodných objektů v záplavových oblastech bez zohlednění místních podmínek a rizika povodní tak hrozí významně vyšší potenciální povodňové škody na majetku, a zároveň se výrazně zvyšuje riziko ztrát na životech lidí obývající tato záplavová území, především skupin obyvatel, které mohou mít problém s evakuací z důvodů omezené pohyblivosti apod.
Dopady na životní prostředí
Z hlediska životního prostředí má varianta 1 negativní dopad, neboť může i nadále docházet k výstavbě nevhodných objektů v záplavových územích, které při zaplavení mohou mít významně negativní dopad na životní prostředí. Zároveň povolováním nové výstavby v aktivních zónách záplavových území bez ohledu na doporučení stanovené na základě map povodňových rizik a ohrožení se zvyšují možné povodňové škody, které mohou mít rovněž negativní dopad na životní prostředí.
Korupční rizika
Navrhovaná změna může vzhledem ke zpřehlednění nástrojů povodňové ochrany s vazbou na územní plánování, povolování záměrů a omezení obyvatel a podnikatelů, snížit riziko případné korupce.
Varianta 2 - Komplexní varianta integrace nástrojů ochrany před povodněmiDopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Tato varianta zvyšuje povodňovou ochranu, zejm. v případech, kdy vodoprávní úřady v rámci rozhodování striktně neuplatňovaly cíle a doporučení stanovené v Plánech pro zvládání povodňových rizik. Díky promítnutí omezení pro umísťování a povolování staveb a činností v záplavových územích přímo do zákona se zároveň sjednotí přístup všech vodoprávních úřadů k povolování nové výstavby a celé právní prostředí bude přehlednější.
Kromě toho by měly být upraveny zásady pro stanovení záplavových území a jejich aktualizace, které doposud nebyly zákonem upraveny, v těchto bodech se vychází z dlouholetých zkušeností aplikace zákona. Nově je stanovena povinnost pro správce vodního toku předložit návrh změny záplavového území, pokud dojde k podstatným změnám v území nebo pokud došlo k jiné podstatné změně např. vybudování stavby na ochranu před povodněmi, plošně rozsáhlé změně úrovně terénu, např. v důsledku zemních prací, změna návrhových průtoků v důsledku jejich zpřesnění na základě analýzy průtoků po významné povodni aj. Zároveň je stanoven termín realizace návrhu změny záplavového území. Tato změna by neměla výrazně zvýšit administrativní zátěž správců vodních toků (především správců povodí), jde spíše o změnu časového rozložení administrativy, kterou již nyní provádějí.
Stejně tak pro vodoprávní úřady by navrhované změny neměly znamenat změnu administrativní zátěže, ale jen změnu časového rozložení administrativy, kterou již nyní provádí. Vodoprávní úřady již nyní posuzují žádosti o stavební či jiné záměry v záplavových územích a již nyní se řídí stanovenými omezeními dle zákona či doporučeními dle plánů pro zvládání povodňových rizik. Transformace relevantních doporučení z plánů pro zvládání povodňových rizik do jednoznačnějších omezení v rámci vodního zákona by mělo činnost vodoprávních úřadů zjednodušit.
Dopady na obyvatele, podnikatelské prostředí a územní samosprávné celky
Dopady se projeví jen v oblastech, které jsou ohroženy povodní, tudíž u obyvatel, které v těchto oblastech žijí, pracují nebo se v těchto oblastech zdržují z jiných důvodů, na podnikatele, kteří svůj podnikatelský záměr (především výstavbu) realizují v aktivních zónách záplavových území a na obce ležící v záplavových územích.
Uvedením doporučení, která omezují budoucí výstavbu nevhodných objektů v záplavových územích, vyplývajících z Plánů pro zvládání povodňových rizik do zákona dojde k dodržování konkrétních opatření. Tato varianta bude mít tudíž negativní dopad na podnikatelskou činnost ve vymezených oblastech, neboť na základě nových omezení stanovených ve vodním zákoně (realizace individuální povodňové ochrany, kompenzační opatření, požadavky, aby povolované stavby nezhoršily odtokové poměry) budou v některých případech stanoveny doplňující podmínky pro výstavbu. Realizace individuální povodňové ochrany, kompenzačních opatření, požadavků, aby povolované stavby nezhoršily odtokové poměry apod. stavbu prodraží. Na druhou stranu však dojde k minimalizaci budoucích možných povodňových škod, snížení nákladů občanů, podnikatelských subjektů i obcí a krajů na jejich odstraňování, a dále ke snížení rizika ohrožení obyvatel v případě povodní.
V některých případech může být v rámci povolovacího řízení zamýšlená výstavba zamítnuta. Mimo jiné se to týká tzv. citlivých objektů např. objektů se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci např. nemocnice, domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou apod. U těchto skupin obyvatel hrozí výrazně vyšší riziko ztrát na životech v případě bleskových povodní, neboť tito lidé z důvodů omezené pohyblivosti nejsou schopni bez cizí pomoci opustit včas území postižené povodněmi.
Dále jsou do citlivých objektů řazeny i stavby a objekty IZS. Zákaz výstavby těchto objektů v aktivních zónách záplavových územích směřuje k tomu, aby všechny složky IZS byly v případě povodní schopni plně zabezpečit krizové řízení (během povodní), a tím zvýšit bezpečnost obyvatel při povodních a zamezit ztrátám na životech a omezit ztráty na majetku z důvodu povodňových škod, což v případě zatopení vlastních objektů IZS by mělo na jejich činnost významně negativní dopad.
Z výše uvedených důvodů by měla být zohledněna tato hlediska při projektování nových staveb a mělo by být upřednostněno hledisko ochrany zdraví a bezpečnosti lidí a jejich majetku nad možností zisku stavebních firem, investorů a developerů z nově realizovaných staveb. Tímto ustanovením se zvýší bezpečnost obyvatel z hlediska přírodních rizik, především se sníží riziko ztrát na životech v případě povodní.
Nová povinnost pro správce vodního toku předložit ve stanoveném termínu návrh změny záplavového území, pokud dojde k podstatným změnám v území nebo pokud došlo k jiné podstatné změně např. vybudování stavby na ochranu před povodněmi nebo plošně rozsáhlé změně úrovně terénu, bude mít v důsledku zkrácení termínu aktualizace stanovení záplavového území pozitivní dopad na podnikatele, kteří chtějí umístit svůj podnikatelský záměr do tohoto území. Zároveň je stanoven termín realizace návrhu změny záplavového území. Tímto opatřením by měl být odstraněn problém s neaktuálním vymezením záplavových oblastí a případy, kdy je naopak blokována výstavba nových objektů v aktivních zónách záplavových území i v případech, že jsou v těchto územích již provedena protipovodňová opatření a riziko zaplavení a povodňových škod se tudíž snižuje.
Celkový dopad na podnikatelské prostředí působící v oblasti aktivních zón záplavových území hodnotíme jako neutrální. Na ostatní podnikatelské subjekty nemá varianta dopady.
Dopady na životní prostředí
Tato varianta má pozitivní dopady na životní prostředí. Plány pro zvládání povodňových rizik stanovují doporučení, která omezuje budoucí výstavbu nevhodných objektů v záplavových územích, které při zaplavení mohou mít významně negativní dopad na životní prostředí. Uvedením těchto opatření vyplývajících z Plánů do zákona dojde k dodržování konkrétních doporučení, což povede k eliminaci citlivé výstavby v záplavových územích a minimalizaci možných povodňových škod, které mohou mít rovněž negativní dopad na životní prostředí.
Korupční rizika
Navrhovaná změna může vzhledem ke zpřehlednění nástrojů povodňové ochrany s vazbou na územní plánování, povolování záměrů a omezení obyvatel a podnikatelů, snížit riziko případné korupce.
Vyhodnocení nákladů a přínosů variantTabulka 11 Porovnání dopadů jednotlivých zvažovaných variant
Kritérium
Varianta 0
Současný stav, dualita nástrojů pro ochranu před povodněmi
Varianta 1
Minimalistická varianta integrace nástrojů ochrany před povodněmi
Varianta 2
Komplexní varianta integrace nástrojů ochrany před povodněmi
Plány pro zvládání protipovodňových rizik
Cíle a doporučení jsou závazná z důvodu vydání opatřením obecné povahy, avšak z logiky věci se stále jedná o „doporučení“ a některé vodoprávní úřady se od těchto doporučení odchylují.
Doporučení nebudou závazná a bude záležet pouze na uvážení daného vodoprávního úřadu.
Doporučení jsou závazná, z důvodu přesunu opatření do vodního zákona.
Bezpečnost obyvatel (výstavba citlivých objektů)
V doporučení dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik je výstavba citlivých objektů v aktivních zónách záplavových území zakázána, avšak dle vodního zákona je umožněna, čímž se zvyšuje riziko ztrát na životě obyvatel v případě povodní.
Je umožněna výstavba citlivých objektů v aktivních zónách záplavových území, čímž se zvyšuje riziko ztrát na životě obyvatel v případě povodní.
Výstavba nových citlivých objektů v aktivních zónách záplavových území bude zakázána dle vodního zákona. Tím se sníží riziko ztrát na životě obyvatel v případě povodní.
Nová výstavba a její omezení
V doporučení dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik jsou stanovena omezení pro výstavbu v aktivních zónách záplavových území (právně ne zcela závazná) a ne vždy jsou opatření dle Plánů dodržena. Zákazy a omezení výstavby (právně závazné) jsou dány stávajícím vodním zákonem.
Omezení výstavby jsou dána pouze stávajícím vodním zákonem. Doporučení k omezení výstavby dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik nebudou závazná, čímž je de facto umožněno rozšíření výstavby v aktivních zónách záplavových území.
Rozšíření zákazů a omezení týkající výstavby ve vodním zákoně (právně závazné) dle doporučení k omezení výstavby dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik.
Povolování staveb v aktivních zónách záplavových území
Nepředvídatelnost výsledku povolovacího řízení o stavebním záměru v záplavovém území z důvodu nejasnosti/ dvoukolejnosti při aplikaci „závazných“ doporučení dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik a opatření dle vodního zákona.
Nepředvídatelnost výsledku povolovacího řízení o stavebním záměru v záplavovém území, neboť by měly být schváleny projekty, které nejsou v rozporu s vodním zákonem, ale vodoprávní úřad může zohlednit doporučení dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik.
Předvídatelnost výsledku povolovacího řízení o stavebním záměru v záplavovém území, neboť by měly být schváleny pouze projekty, které nejsou v rozporu s vodním zákonem. Doporučení (omezení výstavby) dle Plánů pro zvládání protipovodňových rizik budou stanovena přímo vodním zákonem.
Aktuálnost stanovení aktivních zón záplavových území
Aktivní zóny záplavových území nemusí být aktuální (není stanovena povinnost Správců povodí aktualizovat mapové podklady), a tím může docházet k blokování nové výstavby v místech, kde již jsou provedena protipovodňová opatření. Omezení výstavby vychází jak z vodního zákona, tak i z Plánů pro zvládání povodňových rizik.
Aktivní zóny záplavových území nemusí být aktuální (není stanovena povinnost Správců povodí aktualizovat mapové podklady), a tím může docházet k blokování nové výstavby v místech, kde již jsou provedena protipovodňová opatření, pokud tato omezení vychází přímo z vodního zákona (nikoli z Plánů pro zvládání povodňových rizik).
Aktivní zóny záplavových území musí být aktualizovány (zavedena povinnost Správců povodí aktualizovat mapové podklady), čímž nebude docházet k blokování nové výstavby v místech, kde již jsou provedena protipovodňová opatření.
Míra povodňové ochrany
Současná míra povodňové ochrany
Pokud jsou dodržována opatření dle Plánů pro zvládání povodňových rizik hrozí nízké riziko budoucích materiálních škod v aktivních zónách záplavových oblastí a ztrát na životech obyvatel. V případě, že opatření dle Plánů dodržována nejsou (z důvodu nezávaznosti), zvyšuje se riziko materiálních škod a také ztrát na životech.
Rozvolnění povodňové ochrany oproti současnému stavu
Zvýšení rizika budoucích materiálních škod v aktivních zónách záplavových oblastí a také i vyšších ztrát na životech obyvatel.
Zvýšení povodňové ochrany oproti současnému stavu
Snížení rizika budoucích materiálních škod v aktivních zónách záplavových oblastí a snížení rizika ztrát na životech obyvatel.
Tabulka 12 Porovnání variant dle stanovených kritérií
Kritérium
Varianta 0
Současný stav
Varianta 1
Minimalistická varianta integrace
Varianta 2
Komplexní varianta integrace
Plány pro zvládání protipovodňových rizik
0
-
+
Bezpečnost obyvatel (výstavba citlivých objektů)
0
-
+
Nová výstavba a její omezení
0
+
-
Povolování staveb v aktivních zónách záplavových území
-
-
+
Aktuálnost stanovení aktivních zón záplavových území
-
-
+
Míra povodňové ochrany
0
-
+
Hodnocení celkem
2-
4-
4+
Pořadí variant
2.
3.
1.
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 2 – Komplexní varianta integrace nástrojů ochrany před povodněmi
2. Varianta 0 – Současný stav, dualita nástrojů pro ochranu před povodněmi
3. Varianta 1 – Minimalistická varianta integrace nástrojů ochrany před povodněmi
Na základě porovnání přínosů a nákladů jednotlivých variant je hodnocena varianta 2 jako nejvhodnější, tzn. omezení pro umísťování a povolování staveb a činností v záplavových územích by měla být promítnuta přímo do vodního zákona a omezující podmínky v záplavových územích mimo aktivní zóny záplavového území by měly nově vycházet z míry povodňového ohrožení stanoveného v mapách povodňového ohrožení, resp. závazné omezující podmínky by měly být diverzifikovány dle míry povodňového ohrožení. Oproti variantě 0 bude docházet k aplikaci omezení a zákazů výstavby, čímž mohou být podnikatelské subjekty v některých případech ve svých záměrech více omezeni. Na druhou stranu všechny tyto podmínky mají zabránit následným potenciálním škodám v případě povodní, a tím ušetřit budoucí náklady těchto subjektů na odstraňování povodňových škod a navrácení objektů do stavu vhodného pro užívání.
Varianta 2 zajišťuje mírně vyšší míru povodňové ochrany v porovnání se současným stavem, tj. variantou 0 a zároveň odstraňuje legislativní i faktickou dvoukolejnost varianty 0 pro stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi, kdy v současnosti jsou omezení a restrikce v oblastech ohrožených povodněmi stanoveny jak vodním zákonem pro aktivní zóny záplavového území, tak opatřením obecné povahy vydávající příslušný plán pro zvládání povodňových rizik a v praxi tak dochází k nejednotnému přístupu vodoprávních úřadů.
Varianta 1 je nejméně vhodná, neboť snižuje úroveň povodňové ochrany oproti současnému stavu. U této varianty by došlo sice k odstranění duality pro stanovení omezení v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi tím, že doporučení pro umísťování a povolování staveb a činností, která stanovují Plány pro zvládání povodňových rizik, by nebyly pro rozhodování správních orgánů závazná. Tím by ale došlo k výše zmíněnému rozvolnění povodňové ochrany. Tudíž má tato varianta oproti variantě 0 a 1 vyšší negativní dopad jak na obyvatele v podobě vyššího rizika ztrát na životech lidí a vyšších potenciálních povodňových škod, tak vyšší dopad na životní prostředí. Z toho důvodu tuto variantu nedoporučujeme.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Orgánem odpovědným za implementaci navrhované právní úpravy je Ministerstvo životního prostředí, které vystupuje v pozici ústředního správního úřadu v oblasti ochrany před povodněmi a poskytuje odbornou pomoc a metodické vedení vodoprávním úřadům, správcům vodních toků a správcům povodí. Ministerstvo zemědělství je spolu zodpovědné za implementaci povodňové směrnice, protože je spolupořizovatelem plánů pro zvládání povodňových rizik podle § 25 odst. 5.
Orgány, které se podílí na povodňové prevenci jsou:
· Ministerstvo životního prostředí
· Ministerstvo zemědělství
· Vodoprávní úřady
· Správci povodí
· Správci vodních toků
V případě povodní jsou do oblasti koordinace a řízení zásahů na odstraňování povodňových škod zapojeni kromě výše uvedených orgánů:
· Integrovaný záchranný systém – Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR, zdravotnická záchranná služba
· Český hydrometeorologický ústav
· Správci vodních toků
· Obce
· Další účastníci ochrany před povodněmi
Přezkum účinnosti regulace
Systém povodňové prevence je pravidelně přezkoumáván v rámci aktualizace plánů pro zvládání povodňových rizik, které jsou zpracovávány na období 6 let pro jednotlivá povodí. V současnosti jsou plány platné pro období 2021 – 2027. Na konci jejich platnosti dojde k jejich aktualizaci a spolu s tím i k přezkumu jednotlivých opatření. Kritéria přezkumu plánů pro zvládání povodňových rizik jsou uvedeny přímo v těchto Plánech.
Usnadnění povolovacích procesů protipovodňových opatřeníDefinice problému č. 2 – povolování protipovodňových opatření
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil prostředky, které rozdělovaly Ministerstvo zemědělství (MZe) a Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na protipovodňová opatření v letech 2016 až 2018 a jsou financována ze státního rozpočtu i z fondů EU. Každý rok resorty rozdělily průměrně 1,4 mld. Kč, což ale představuje pouze třetinu potřebných investic - MŽP a MZe odhadly v roce 2010, že na ochranu před povodněmi by bylo ročně potřeba zhruba 4,2 miliardy korun, a tento odhad potvrdily i v roce 2015. Ze 135 opatření, která MZe a MŽP navrhovaly na léta 2015 až 2021, tak do konce roku 2021 nebyla polovina ani zahájena, MŽP se zároveň nedaří prosazovat pro ochranu před povodněmi taktéž přírodě blízká opatření.
Důvodem, proč se protipovodňová opatření oddalují, ale není nedostatek financí, ale zdlouhavé pozemkové úpravy, díky kterým by se mohly stavět protipovodňové stavby. Od roku 2008 přitom platí novela vodního zákona, která dává podnikům povodí možnost vyvlastnit pozemky pro tyto úpravy. MZe v důvodové zprávě k této novele počítalo s tím, že do roku 2015 vznikne 10 tisíc hektarů zátopových území. Do začátku roku 2019 ale přibylo jen 3 tisíce hektarů těchto ploch.[footnoteRef:2] [2: https://nku.cz/cz/pro-media/tiskove-zpravy/protipovodnova-opatreni-se-zpozduji-a-ta-prirode-blizka-se-nedari-prosadit--problem-predstavuji-i-stavby-v-aktivnich-zaplavovych-zonach-id11080/]
Získání pozemků je hlavní brzdou výstavby technických protipovodňových opatření. Často se stává, že než obec získá pozemek na stavbu protipovodňového opatření, tak to může trvat i řadu let. Z toho důvodu se protipovodňová opatření zpožďují a mnoho z nich se nedaří prosadit.
Z hlediska ochrany před povodněmi se na nejproblematičtějších plochách realizují technická opatření, u méně problematických ploch postačuje třeba organizační nebo agrotechnická opatření, popř. změna hospodaření na zemědělské a lesní půdě. Mezi technická opatření se řadí např. liniové stavby, hráze podél vodních toků anebo umělá retence (nádržní prostor, který znamená vybudování příčné stavby), nádrže a v polích a na zemědělské a lesní půdě to jsou např. mělké příkopy, průlehy, záchytné, svodné anebo nízké hrázky. K ochraně před povodněmi napomáhají také opatření, která vracejí vodním tokům jejich přirozenou podobu, a takzvaná revitalizace a taky renaturalizace.
V říjnu 2024 pracovní skupina složená ze zástupců MŽP, MZe vč. zástupce povodí Vltavy a MMR podrobně projednala možnosti usnadnění povolovacích procesů protipovodňových opatření s cílem analyzovat současnou právní úpravu a navrhnout případně konkrétní legislativní změny. Bylo diskutováno celkem 5 níže uvedených oblastí, v rámci nichž došla pracovní skupina k následujícímu:
1. Vztah mezi ZÚR a územními plány
Podle § 122 odst. 1 písm. b) stavebního zákona lze stavby pro vodní hospodářství povolovat v nezastavěném území v souladu s jeho charakterem, pokud je územně plánovací dokumentace (ÚPD) výslovně nevylučuje (§ 122 odst. 3 stavebního zákona). Podle § 12 písm. j) stavebního zákona je „nezastavěným územím území nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy“; nezastaveným územím jsou též území obcí, pro něž není zpracován územní plán. Toto však nevylučuje možnost vymezení veřejně prospěšné stavby na ochranu před povodněmi (VPSOP) v nadřazené ÚPD, tzn. případně v územním rozvojovém plánu či zásadách územního rozvoje.
Podle § 12 písm. p) stavebního zákona nadřazenou územně plánovací dokumentací se pro regulační plán rozumí územní plán, zásady územního rozvoje a územní rozvojový plán, pro územní plán rozumí zásady územního rozvoje a územní rozvojový plán a pro zásady územního rozvoje rozumí územní rozvojový plán. Pokud by byla VPSOP vymezena v územním rozvojovém plánu či v zásadách územního rozvoje, tak se jí musí zásady územního rozvoje a územní plán jako tzv. navazující (tzn. podřazené) ÚPD přizpůsobit, jinak se nepoužijí, viz § 112 NSZ, podle jehož odstavců 1 a 2:
1. „Kraj a obec jsou povinny bez zbytečného odkladu územně plánovací dokumentaci, kterou vydaly, uvést do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územně plánovací dokumentace, které jsou v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Vyhodnocení vlivů změny územně plánovací dokumentace se při uvedení navazující územně plánovací dokumentace do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací nezpracovává.
1. Znemožňuje-li územně plánovací dokumentace kraje nebo obce nebo její část realizaci záměru obsaženého v nadřazené územně plánovací dokumentaci, tato část navazující územně plánovací dokumentace se pro rozhodování v území ani pro pořizování navazující územně plánovací dokumentace nepoužije a rozhoduje se podle nadřazené územně plánovací dokumentace.“.
Územní rozvojový plán, který mimo jiné na republikové úrovni podle § 74 odst. 2 písm. d) stavebního zákona „vymezuje veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit“, je v současné době čerstvě zpracován a zveřejněn jako „První územní rozvojový plán“ (viz https://vlada.gov.cz/cz/urad-vlady/uredni_deska/verejna-vyhlaska-oznameni-o-vydani-uzemniho-rozvojoveho-planu-215562/ a https://vlada.gov.cz/assets/urad-vlady/uredni_deska/Prvni-URP.pdf) a obsahuje následující VPSOP (viz str. 30 a 31):
I.1. a 2.4. Technická infrastruktura – vodní hospodářství
ÚPR vymezuje záměry v plochách pro opatření ke snížení povodňových rizik. Vymezují se tyto záměry:
VO01
Název: Plocha pro vodní nádrž Nové Heřminovy včetně dalších nezbytných ploch a koridorů pro opatření ke snížení povodňových rizik v povodí řeky Opavy.
Vymezení: Na území Moravskoslezského kraje
Na území obcí: Nové Heřminovy, Čáková, Zátor, Brantice, Krnov, Brumovice, Opava
VO03
Název: Plochy umožňující využití území pro vodní díla Kryry, Senomaty a Šanov a koridory pro přivaděče vody z Ohře do povodí Blšanky a Rakovnického potoka s napojením do Kolešovického potoka, včetně dalších nezbytných ploch a koridorů pro stavby a doprovodná technická a přírodě blízká opatření k omezení nedostatku vody, ke snížení povodňových rizik a optimalizaci vodního režimu území v povodí Blšanky a v povodí Rakovnického potoka, včetně ploch a koridorů pro umístění související veřejné infrastruktury.
Vymezení: Na území Ústeckého kraje
Na území obcí: Březno, Nové Sedlo, Čeradice, Podbořany, Očichov, Vroutek, Kryry, Petrohrad.
Výše uvedené VPSOP by tedy měly být po nabytí účinnosti Prvního územního rozvojového plánu (tzn. při zveřejnění 20.9.2024 nabyde účinnosti v souladu s § 173 odst. 1 správního řádu uplynutím 15 denní lhůty, tzn. 7. 10. 2024) v území prosaditelné bez ohledu na jejich soulad se zásadami územního rozvoje a územními plány. V souladu s § 108 an. NSZ lze provést změnu územního rozvojového plánu, případně jiné ÚPD.
Závěr:
· Pokud by byla veřejně prospěšná stavba na ochranu před povodněmi vymezena v nadřazené územně plánovací dokumentaci (tzn. v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje), lze ji ve smyslu výše uvedeného prosadit i přes nesoulad s tzv. navazujícími (tzn. podřazenými) zásadami územního rozvoje a územním plánem, a není tedy nutná žádná legislativní úprava.
· Pokud nebude veřejně prospěšná stavba na ochranu před povodněmi vymezena v územně plánovací dokumentaci, lze ji i tak prosadit za současné právní úpravy, a to zejména v nezastavěném území za předpokladu nezpochybnitelnosti její veřejné prospěšnosti (která je však deklarována zpravidla právě v územně plánovací dokumentaci). Lze však očekávat, že prosazení veřejně prospěšné stavby na ochranu před povodněmi bez jejího současného vymezení alespoň v územním rozvojovém plánu nebo zásadách územního rozvoje bude velmi obtížně proveditelné.
1. Problematika vyvlastňování za účelem výstavby protipovodňových opatření
Vyvlastnění je nejzávažnějším zásahem do vlastnického práva, jehož základní rámec a mantinely na ústavní úrovni vymezuje čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, které stanoví: „Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“.
Základem právní úpravy podmínek odnětí nebo omezení vlastnického práva (vyvlastnění) k pozemkům nebo stavbám pro dosažení účelu vyvlastnění vč. stanovení náhrad za toto vyvlastnění upravuje zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), dále zákon č. 283/2021 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) i zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Specifickým zákonem je pak zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, tzv. urychlovací zákon, jehož cílem je urychlit výstavbu strategické infrastruktury. Stavby vodní infrastruktury spadají do režimu tzv. urychlovacího zákona, a proto se na výstavbu protipovodňových opatření vztahuje rovněž řada jeho ustanovení (více viz bod č. 5 k této informaci).
Ustanovení § 170 stavebního zákona upravuje účel vyvlastnění. Ustanovení § 170 odst. 1 písm. a) stavebního zákona stanoví, že práva k pozemkům a stavbám lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny v ÚPD a jde-li o uskutečnění veřejně prospěšné stavby. Z uvedeného vyplývá, že předpokladem vyvlastnění je označení stavby protipovodňového opatření v ÚPD jako veřejně prospěšné stavby, čímž je dán účel vyvlastnění ve smyslu § 170 stavebního zákona (vztahuje se i na intravilán). Od účelu vyvlastnění je třeba odlišovat „veřejný zájem“ ve smyslu výše uvedeného čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Jedná se o tzv. neurčitý právní pojem, který je dle stávající judikatury Ústavního soudu nutno interpretovat vždy v konkrétním případě s ohledem na konkrétní okolnosti případu a prokazuje se vždy v konkrétním vyvlastňovacím řízení. Je tedy třeba odlišovat pojmy „veřejná prospěšnost“ = účel vyvlastnění (vyplývá z ÚPD) a „veřejný zájem“ (prokazuje se následně v konkrétním vyvlastňovacím řízení).
Za nadbytečné resp. v praxi v současné době nevyužitelné se jeví ustanovení § 55b vodního zákona, které stanoví „Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění.“. Stavbami na ochranu před povodněmi jsou zejména protipovodňové hráze, vodní nádrže s protipovodňovými funkcemi, poldry apod. Podle názoru MMR § 55b vodního zákona sice hovoří o veřejně prospěšných stavbách, není-li však protipovodňové opatření takto explicitně označeno v ÚPD, nemá § 55b žádný právní význam. Dle § 170 StZ (Účel vyvlastnění) lze práva k pozemkům a stavbám odejmout či omezit pouze jsou-li vymezeny v ÚPD jako veřejně prospěšné stavby. Dle MMR tak § 55b vodního zákona nezakládá důvod/účel pro vyvlastnění.
Z toho důvodu se navrhuje § 55b vodního zákona doplnit v tom smyslu, že stavby na ochranu před povodněmi se zřizují ve veřejném zájmu, což bude mít význam zejména při vyvlastňovacím řízení, a to ve vztahu k odůvodňování konkrétního správního rozhodnutí, kdy příslušný úřad vedoucí vyvlastňovací řízení bude moci v rámci odůvodnění rozhodnutí o vyvlastnění argumentovat rovněž veřejným zájmem deklarovaným ex lege. Je však třeba upozornit, že i nadále bude nutné, aby stavba protipovodňového opatření byla označena v ÚPD jako veřejně prospěšná, tzn. musí být naplněn účel vyvlastnění jakožto předpoklad pro zahájení vyvlastňovacího řízení.
Legislativa, a to jak stavební zákon (zejm. § 170 a násl.), vodní zákon (§ 55b) i tzv. urychlovací zákon (zákon č. 416/2009 Sb.) vyvlastnění za účelem výstavby protipovodňových opatření umožňují. Právní úprava odnětí či omezení vlastnického práva se jeví jako dostatečná. Případné průtahy při výstavbě protipovodňových opatřeních spočívají spíše v nedostatečném uplatňování resp. dodržování a vymáhání nástrojů, které stávající legislativa již umožňuje.
Závěr:
· Základním předpokladem pro vyvlastnění pozemků či staveb za účelem výstavby protipovodňových opatření je označení stavby protipovodňového opatření za veřejně prospěšnou stavbu přímo v ÚPD.
· Pracovní skupina navrhuje úpravu § 55b vodního zákona, na základě níž bude zřizování staveb na ochranu před povodněmi ve veřejném zájmu, čímž se ustanovení stane v praxi aplikovatelným pro účely vyvlastňovacího řízení.
· Možná řešení vybřežení koryta vodního toku dle platné právní úpravy (gesce MZe)
Postup při změně přirozeného koryta vodního toku je dostatečně upraven § 45 vodního zákona, včetně výkupu pozemků a odškodnění, které hradí stát (resp. MZe). V intravilánu obce se většinou jedná o upravené koryto vodního toku.
Po povodni provádějí správci vodních toků s orgány ochrany přírody a vodoprávními úřady prohlídky vodního toku za účelem zjištění povodňových škod [§ 83 písm. l) vodního zákona]. V protokolu z prohlídky se uvádí druh nápravného opatření a časová naléhavost jeho realizace.
Při obnově stavby vodního díla (např. opevnění koryta vodního toku) se použije mimořádný postup podle § 264 stavebního zákona.
Závěr:
· V případě vybřežení koryta, jehož následkem je poškození komunikace, či sítí technické infrastruktury, je nutné z důvodu obnovení funkčnosti infrastruktury neprodlené odstranění povodňové škody, což se v praxi děje. Legislativní změnu v této otázce MZe považuje za krajně nevhodnou.
· Dojde-li k vybřežení koryta v místě, kde nezpůsobuje další škody, vrácení vodního toku do původního koryta snese odkladu, a je tak možné podrobně posoudit nastalou situaci.
· V případě návrhu na ponechání vodního toku v novém korytu, je nutno ověřit vhodnost nového koryta (hydrotechnické výpočty, geologie, morfologie terénu a další aspekty), aby po všech stránkách bylo vhodnější variantou než původní trasa, a následně zajistit majetkoprávní vypořádání dotčených nemovitostí.
· Nové koryto bude zpravidla vyžadovat technickou úpravu. Jedná se o stavbu vodního díla [§ 55 odst. 1 písm. b) VZ] vyžadující povolení stavby.
· Obnovy staveb po povodni v aktivní zóně záplavového území (§ 67 vodního zákona a § 264 stavebního zákona)
Obnovy staveb po mimořádných událostech v obecné rovině upravují ustanovení § 263 až 265 stavebního zákona. Tato ustanovení stanovují mimořádné postupy, které umožňují urychleně reagovat na mimořádné události jako jsou povodně a umožňují odchylky od standardních stavebním zákonem stanovených postupů. Při obnově stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené mimořádnou událostí se jedná o obnovu podle původního povolení a dokumentace, podle níž byla provedena (§ 264 stavebního zákona). Podmínkou obnovy stavby však je, že obnově nebrání požadavky zvláštních právních předpisů (§ 264 odst. 4 stavebního zákona).
Podle § 67 odst. 1 vodního zákona, který je vůči stavebnímu zákonu lex specialis, se v aktivní zóně záplavových území zakazuje umísťovat, povolovat i provádět stavby s výjimkou vodních děl a dalších vybraných druhů staveb. Udržovací práce a stavební úpravy na povolených a zkolaudovaných stavbách mohou být v tomto území prováděny, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.
Na základě výše uvedeného mohou nastat tyto situace:
· Obnova stavby není v rozporu s požadavky jiných právních předpisů ani nevyžaduje stanovení podmínek k ochraně veřejných zájmů – obnovu lze provést na základě oznámení a musí být započata do 2 let a provedena do 10 let ode dne oznámení stavebnímu úřadu,
· obnova stavby není v rozporu s požadavky jiných právních předpisů, ale vyžaduje stanovení podmínek z důvodu ochrany veřejných zájmů – stavební úřad vyrozumí stavebníka do 15 dnů ode dne oznámení o tom, že obnova vyžaduje povolení, oznámení se považuje za žádost o povolení obnovy,
· obnova stavby je v rozporu s požadavky jiných právních předpisů – stavební úřad rozhodnutím zakáže obnovu provést, proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání.
Závěr:
· Vodní zákon je ve vztahu speciality k zákonu stavebnímu. Ve vztahu k obnově staveb zničených povodněmi v aktivní zóně záplavových území by tak stavební úřad měl rozhodnutím zakázat obnovu zničené stavby, a to s odkazem na § 264 odst. 4 stavebního zákona ve spojení s § 67 odst. 1 vodního zákona.
· Vazby na tzv. urychlovací zákon
Stavby vodní infrastruktury spadají do režimu tzv. urychlovacího zákona (zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury). Vodní infrastrukturou se dle tohoto zákona rozumí:
a) stavba vodního díla umisťovaného v plochách a koridorech vymezených v územním rozvojovém plánu a stavby s ním související a
b) stavba vodního díla budovaná ve veřejném zájmu na ochranu před povodněmi, k prevenci nebo zmírnění následků sucha, jakož i k jiným účelům podle vodního zákona a ve veřejném zájmu, a stavby s ní související (§ 1 odst. 3 zákona č. 416/2009 Sb.).
Proto se na ně také vztahují vybraná ustanovení urychlovacího zákona (§ 1, 2, 2f, 2g, 3, 4, 4a, 5).
Předně se jedná o zjednodušení některých aspektů povolovacího procesu podle ust. § 2. Dle něj platí mj. následující:
· Lhůty pro podání žalob se zkracují na polovinu; o žalobách soud rozhodne do 90 dnů.
· Po dobu vyvlastňovacího řízení se běh lhůty platnosti rozhodnutí o povolení stavby staví.
· V řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení řízení doručuje veřejnou vyhláškou.
· K odstranění vad námitek, odvolání a rozkladu podaných po lhůtě stanovené pro jejich podání právním předpisem, podle kterého se podávají, se nepřihlíží.
· Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení podle § 1 údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán odvolatele nevyzývá.
Urychlovací zákon dále počítá s vodní infrastrukturou v:
· § 2f stran povinnosti umožnit provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby;
· § 2g stran povinnosti provést přeložku, překládku nebo jinou změnu dotčené dopravní nebo technické infrastruktury;
· § 3 stran lhůty a doručení návrhu na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě dohodou (a námitce vyvlastňovaného požadující změnu stavby, pokud by taková změna byla v rozporu s povolovacím rozhodnutím); a
· § 5 stran možnosti ukončení nájmu či pachtu před sjednanou dobou.
Na vybrané záměry se vztahuje rovněž specifický vyvlastňovací režim podle § 3, § 4 a 4a, který umožňuje mj. vydání mezitímního rozhodnutí v případě stavby vodní infrastruktury:
1. umisťované v ploše nebo koridoru, které jsou pro ni vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje, a
1. uvedené v příloze č. 1 k zákonu (v této příloze jsou taxativně uvedena vodní díla – Nové Heřminovy, Skalička, Vlachovice, Kryry, Senomaty a Šanov).
Závěr:
· Na výstavbu protipovodňových opatření lze aplikovat řadu ustanovení tzv. urychlovacího zákona. Protipovodňová opatření tak lze stavět ve zrychleném režimu již podle stávající legislativy.
· Na vybrané záměry uvedené v příloze č. 1 se vztahuje rovněž specifický vyvlastňovací režim podle § 3, § 4 a 4a, který umožňuje mj. vydání mezitímního rozhodnutí v případě vybraných staveb vodní infrastruktury.
S ohledem na závěry pracovní skupiny je řešena legislativní otázka úpravy vyvlastnění pro realizaci protipovodňových opatření.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Vyvlastnění je nejzávažnějším zásahem do vlastnického práva, jehož základní rámec a mantinely na ústavní úrovni vymezuje čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, které stanoví: „Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“.
Základem právní úpravy podmínek odnětí nebo omezení vlastnického práva (vyvlastnění) k pozemkům nebo stavbám pro dosažení účelu vyvlastnění vč. stanovení náhrad za toto vyvlastnění upravuje zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), dále zákon č. 283/2021 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) i zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Specifickým zákonem je pak zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, tzv. urychlovací zákon, jehož cílem je urychlit výstavbu strategické infrastruktury. Stavby vodní infrastruktury spadají do režimu tzv. urychlovacího zákona, a proto se na výstavbu protipovodňových opatření vztahuje rovněž řada jeho ustanovení.
Identifikace dotčených subjektů
· Subjekty, jimž mohou být vyvlastněny nemovitosti:
· Obce, na jejichž katastrálním území by mohl být realizován záměr na opatření ke snížení povodňových rizik
· Další pozemky soukromých fyzických či právnických osob, na nichž by mohl být realizován záměr na opatření ke snížení povodňových rizik
· Subjekty navrhující vyvlastnění:
· Správce vodních toků
· Obec (i mimo ve smyslu správce vodního toku)
· Vyvlastňovací úřad[footnoteRef:3]: [3: Vyvlastňovací úřad ve smyslu § 15 zákona č. 184/2006 Sb. Zákona o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)]
· Obecní úřad obce s rozšířenou působností,
· Magistrát hlavního města Prahy,
· Magistrát územně členěného statutárního města,
· Dopravní a energetický stavební úřad
Popis cílového stavu
Cílem je usnadnění povolovacích procesů protipovodňových opatření. Na základě zkušeností z přípravy a realizace protipovodňových opaření jsou často limitujícím prvkem majetkoprávní vypořádání.
Zhodnocení rizika
V souvislosti s ponecháním současného stavu hrozí nerealizace, popř. prodlužování povolovacích procesů při výstavbě protipovodňových opatření, a tím zvýšení rizika ohrožení obyvatel a jejich majetku v případě povodní.
Návrh variant řešení
Varianta 0 – současný stavPonechání současného znění § 55b, a to „Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění.“
Varianta 1 – specifikace veřejného zájmuDoplnění do § 55b znění, že stavby na ochranu před povodněmi se považují za stavby budované ve veřejném zájmu.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Varianta 0 – současný stavDopady na státní rozpočet a obce
Varianta 0 má významný negativní dopad na státní rozpočet z důvodu vysokých nákladů na odstraňování povodňových škod v případě nerealizovaných protipovodňových opatření, která mohou zabránit ztrátám na majetku nebo tyto škody minimalizovat. Povodňové škody se mohou v případě významných povodní pohybovat v řádu jednotek až desítek miliard Kč (viz tab. 1 Přehled významných povodní na území ČR od roku 1981 a jejich důsledky).
Dopady na obyvatele, podnikatelské prostředí a životní prostředí
Při ponechání současného stavu dochází k prodlužování povolovacích procesů při výstavbě technických protipovodňových opatření, popř. jejich nerealizování, čímž se zvyšuje riziko ohrožení obyvatel a jejich majetku v případě povodní. Tato varianta má tudíž negativní dopad na obyvatele z důvodu vyšších materiálních škod v záplavových oblastech v případě zatopení těchto oblastí, a také riziko vyšších ztrát na životech obyvatel.
Zároveň u této varianty je blokována realizace přírodě blízkých opatření, která mohou také významně přispět k ochraně majetku a minimalizaci škod v záplavových územích. V konečném důsledku při nedostatečné realizaci protipovodňových opatření mohou být zaplaveny objekty, které mohou znamenat potenciální riziko ohrožení životního prostředí a zdraví lidí.
Varianta 1 – specifikace veřejného zájmuDopady na státní rozpočet a obce
V případě realizace povodňových opatření je možné významně minimalizovat povodňové škody. Úspory státního rozpočtu lze odhadovat v řádu stovek milionů až jednotek miliard Kč.
Varianta 1 má vyšší náklady na náhrady majitelům pozemků v případě vyvlastnění pozemků pro realizaci staveb protipovodňových opatření.
Dopady na obyvatele, podnikatelské prostředí a životní prostředí
Varianta 1 urychlí povolovací procesy při výstavbě technických protipovodňových opatření a umožní jejich realizaci. V případě realizace protipovodňových opatření se sníží riziko zatopení daných záplavových oblastí, a tím i ohrožení obyvatel žijících v záplavových oblastech a jejich majetku v případě povodní.
Tato varianta dále umožní snadnější realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření díky umožnění vyvlastnění pozemků pro jejich realizaci.
Vyhodnocení nákladů a přínosů variantTabulka 13 Porovnání dopadů jednotlivých zvažovaných variant
Kritérium
Varianta 0
Současný stav, praktická nemožnost vyvlastňování pro účely realizace protipovodňových opatření
Varianta 1
Umožnění vyvlastnění pro účely realizace protipovodňových opatření
Povolování a realizace výstavby protipovodňových opatření
Zdlouhavý povolovací proces pro realizaci záměru k výstavbě protipovodňových opatření, v některých případech záměry nejsou realizovány
Zrychlení povolovacího procesu a následné realizace záměru z důvodu možnosti vyvlastňování pozemků pro daný záměr
Realizace přírodě blízkých opatření
Blokování realizace přírodě blízkých opatření
Umožnění realizace přírodě blízkých opatření
Náklady na odstraňování povodňových škod
Náklady na odstraňování povodňových škod se mohou pohybovat v řádech jednotek až desítek miliard Kč
V případě realizace povodňových opatření je možné významně minimalizovat povodňové škody. Úspory lze odhadovat v řádu stovek milionů až jednotek miliard Kč
Náklady na koupi pozemků, popř. vyvlastňování pozemků
Pozemky pro výstavbu protipovodňových opatření mohou být od vlastníků dotčených pozemků vykoupeny (náklady v řádu milionů Kč), v případě, že nedojde k dohodě s vlastníky o výkupu, bez nákladů, avšak dochází k nákladům v souvislosti s pozdržením a blokováním výstavby
Pozemky pro výstavbu protipovodňových opatření mohou být od vlastníků dotčených pozemků vykoupeny (náklady v řádu milionů Kč), v případě, že nedojde k dohodě s vlastníky o výkupu může dojít k vyvlastnění pozemku (náklady se mohou pohybovat v řádech milionů Kč)
Bezpečnost a zdraví obyvatel
Zvýšení rizika ztrát na životě obyvatel v případě povodní
Snížení rizika ohrožení obyvatel a jejich zdraví při povodních
Životní prostředí
Zvýšení rizika zaplavení objektů a míst, které mohou znamenat potenciální riziko ohrožení životního prostředí
Snížení rizika zaplavení objektů a míst, které mohou znamenat potenciální riziko ohrožení životního prostředí
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1 – specifikace veřejného zájmu
2. Varianta 0 – současný stav
Varianta 1 – tzn. úprava § 55b vodního zákona na základě níž bude ustanoveno, že zřizování staveb na ochranu před povodněmi je ve veřejném zájmu, se toto ustanovení stane v praxi aplikovatelným pro účely vyvlastňovacího řízení, které provádí vyvlastňovací úřad.
Předpokladem vyvlastnění je označení stavby protipovodňového opatření v ÚPD jako veřejně prospěšné stavby, čímž je dán účel vyvlastnění ve smyslu § 170 stavebního zákona (vztahuje se i na intravilán). Základním předpokladem pro vyvlastnění pozemků či staveb za účelem výstavby protipovodňových opatření je pak označení stavby protipovodňového opatření za veřejně prospěšnou stavbu přímo v ÚPD.
Díky tomuto ustanovení dojde k zrychlení realizace protipovodňových opatření z důvodu umožnění získání pozemků pro tuto výstavbu. Výstavbu protipovodňových opatření a náklady na jejich realizaci obvykle provádí o správci vodních toků, popř. obce. Peníze na realizaci protipovodňových opatření lze čerpat z Národních dotačních titulů i z fondů Evropské unie. K podpoře realizace protipovodňových opatření slouží Operační program životní prostředí, který je prostřednictvím Státního fondu životního prostředí v působnosti Ministerstva životního prostředí. Tento program byl v období 2014-2020 zaměřen zejména na zajištění povodňové ochrany intravilánu, preventivní protipovodňová opatření (zpracování záplavových území a map povodňového rizika, povodňové plány, lokální výstražné systémy) a na podporu realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření a zvýšení retenční schopnosti krajiny. Pro období 2021 až 2027 je problematika povodňové ochrany zahrnuta do tematické oblasti adaptace na změnu klimatu spolu s problematikou sucha.
K podpoře realizace preventivních protipovodňových opatření slouží dále několik dotačních programů v působnosti Ministerstva zemědělství. Jedná se o programy:
· „Podpora prevence před povodněmi IV“ pro období 2019 – 2024 - cílem je realizace technických protipovodňových opatření, a to především efektivních preventivních protipovodňových opatření v záplavových územích s upřednostněním opatření směřující ke zvýšení retence, tedy realizace řízených rozlivů povodní, budování poldrů a vodních nádrží s retenčními prostory. Program byl zacílen na opatření v oblastech s potenciálně významným povodňovým rizikem vymezených podle tzv. povodňové směrnice 2007/60/ES.
· „Podpora retence vody v krajině – rybníky a vodní nádrže“ pro období 2016–2021 - cílem bylo zadržení vody v krajině, posílení protipovodňových funkcí rybníků a zvýšení jejich bezpečnosti
· "Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích – 2. etapa" pro období 2020 – 2024 - cílí na výrazné zlepšení technického stavu drobných vodních toků a malých vodních nádrží, které podpoří vodní režim krajiny, posílí retenci vody v krajině a zvětší bezpečnost při zvýšených průtocích.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Orgány, které se podílí na povodňové prevenci jsou:
· Ministerstvo životního prostředí
· Ministerstvo zemědělství
· Vodoprávní úřady
· Správci povodí
· Správci vodních toků
Vyvlastňovací úřady ve smyslu § 15 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) jsou:
· Obecní úřady obce s rozšířenou působností,
· Magistrát hlavního města Prahy,
· Magistrát územně členěného statutárního města,
· Dopravní a energetický stavební úřad
Přezkum účinnosti regulace
Přezkum by měl být proveden po 5 letech od nabytí účinnosti tohoto zákona. Cílem navržené právní úpravy je usnadnění a urychlení povolovacích procesů protipovodňových opatření, proto jsou jako kritéria přezkumu účinnosti navrženy:
· počet realizovaných protipovodňových opatření
· počet realizovaných přírodě blízkých opatření
· počet povolených protipovodňových opatření, v nichž byly vyvlastněny pozemky
· úspory povodňových škod v místech s realizovanými protipovodňovými opatřeními (pokud tato data budou dostupná)
Konzultace a zdroje dat
Při přípravě návrhu novely vodního zákona a zpracování hodnocení dopadů regulace k této novele byly v rámci konzultací osloveny následující subjekty:
· Výzkumný ústav vodohospodářský
· Česká asociace pro vodu
· Správci povodí
· Ministerstvo zemědělství
Kontakt na zpracovatele RIA
Ing. Eva Dvořáková, Ph.D.
Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje, MŽP
email: eva.dvorakova@mzp.cz
tel: +420 704 655 780
Mgr. Ing. Jana Tejkalová
Odbor ochrany vod
email: jana.tejkalova@mzp.cz
tel: +420 725 040 844
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
2024
VODNÍ DÍLA (HLAVA VIII § 55c, § 55d)
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo životního prostředí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
07.25
Implementace práva EU: |_| ANO |X| NE
2. Cíl návrhu zákona
Cílem návrhu je usnadnění obnovy ekologických funkcí vodních toků, včetně jejich přirozené biodiverzity, a zvýšení přirozených ekologicko-stabilizačních a protipovodňových funkcí vodních toků a přispění k plnění cílů EU a ČR v oblasti ochrany vod, adaptace na změnu klimatu a ochrany biodiverzity. Cílem je směřovat k ekologicky orientované správě vodních toků v ČR – spravovat vodní toky úsporně a s co největšími přínosy pro jejich ekologický stav. Zaměřit se na minimalizaci činností poškozujících morfologicko-ekologický stav vodních toků a směřovat k obnovení jejich přirozených vlastností a funkcí.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: |X| ANO |_| NE
Návrh povede ke zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů formou optimalizace stávajících úprav koryta vodního toku v majetku státu prováděných správcem vodního toku.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: |_| ANO |X| NE
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: |X| ANO |_| NE
Návrh povede ke zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů formou optimalizace stávajících úprav koryta vodního toku v majetku státu prováděných správcem vodního toku. Samovolný rozpad technických úprav koryt vodních toků bude umožněn jako způsob odstranění vodních děl, pro který není nutno dokládat dokumentaci pro odstranění stavby. Zároveň bude umožněno změny vodních děl zlepšující ekologické funkce vodního toku realizovat na základě oznámení o změně vodního díla.
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: |_| ANO |_| NE
V případě, že jsou správci vodních toků územní samosprávné celky (výjimečné) povede návrh ke zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů formou optimalizace stávajících úprav koryta vodního toku.
3.5 Sociální dopady: |_| ANO |X| NE
3.6 Dopady na rodiny: |_| ANO |X| NE
3.7 Dopady na spotřebitele: |_| ANO |X| NE
3.8 Dopady na životní prostředí: |X| ANO |_| NE
Návrh představuje pozitivní příspěvek k obnově vodních toků, který vychází z přírodních korytotvorných procesů a akceptovatelného rozpadu technických struktur, čímž se pozvolna snižuje vliv technických úprav koryt vodních toků, resp. vodních děl, a v dlouhodobém časovém horizontu zlepšují hydromorfologické charakteristiky a/nebo migrační prostupnost vodních toků.
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: |_| ANO |X| NE
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: |_| ANO |X| NE
3.11 Korupční rizika: |_| ANO |X| NE
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: |_| ANO |X| NE
Definice problémuEkologický stav vodních toků
Vysoká míra upravenosti velkých i drobných toků v ČR je důsledkem technických úprav, které byly provedeny zejména za účelem zvýšení ochrany sídel a majetku před povodněmi, pro efektivnější využití v zemědělství či dopravě i v důsledku intenzivní urbanizace a industrializace krajiny. Přestože v souvislosti s napřímením a regulacemi toků je nejčastěji spojováno období pozdního totalitního režimu v 70. a 80. letech 20. století, rozsáhlé a mnohdy necitlivé zásahy do říční sítě vznikaly i mnohem dříve.
Na území ČR se nacházejí významné vodní toky v délce 16 326 km a drobné vodní toky v délce 86 553 km. Současná míra upravenosti říční sítě v ČR je, stejně jako ve většině vyspělých zemí Evropy, vysoká – známky upravenosti vykazuje 28,4 % délky říční sítě, a z útvarů povrchových vod vymezených na základě legislativy EU je 54 % klasifikováno jako silně ovlivněné. Tyto podíly se týkají hlavně menších vodních toků, které byly upravovány zejména v průběhu 20. století za účelem regulace odtokových poměrů, ochrany proti povodním, zemědělských potřeb a urbanizace. Tyto úpravy zahrnují například napřimování koryt, vybudování opevněných břehů, regulaci průtoků a další zásahy, které měly za cíl zlepšit nebo zabezpečit jiné funkce vodních toků než ty ekologické. V současnosti se stále více prosazují přístupy zaměřené na revitalizaci a obnovu přirozených funkcí vodních toků. Intenzita a charakter upravenosti říční sítě se v jednotlivých povodích a regionech významně liší, přesto se v důsledku promítá do širšího ovlivnění odtokového procesu a retenční schopnosti krajiny.
Ekologický stav vodního toku závisí rovněž na morfologickém aspektu vody – tvary a rozměry koryt, charakter proudění, splaveninový režim. Systém technicky upravených koryt má negativní dopad na krajinu nejen z estetického hlediska, ale právě v souvislosti s morfologií vodních toků, a je z dnešního pohledu přežitý. Dnešní rozsah úprav vodních toků výrazně přesahuje míru, odůvodnitelnou reálnými potřebami moderních způsobů využívání krajiny a vodního hospodářství a je spojen se závažnými ekologickými a vodohospodářskými problémy.
Technické úpravy zároveň vytváří migrační bariéry, které svou výškou (způsobenou rozdílem hladin), znemožňují migraci ryb a jiných na vodu vázaných živočichů proti proudu, případně i po proudu. Upravené vodní toky, kde došlo k unifikaci proudových a morfologických podmínek říčního koryta, neposkytují vhodné habitaty pro tření (jako jsou např. úseky s písčitým nebo štěrkovitým dnem pro pstruha obecného potočního Salmo trutta m. fario), což zvyšuje nároky na migraci za účelem jejich vyhledání. Podobný efekt mají i úpravy znemožňující zaplavování říčních niv, což má negativní dopad na fytofilní druhy ryb (např. kapr obecný, karas obecný Carassius carassius, cejnek malý Blicca bjoerkna, štika obecná, sumec velký, candát obecný a další), které kladou jikry na rostlinný substrát. Napřimování trasy toku a opevňováním dna i břehů klesá počet vhodných stanovišť pro vodní a na vodu vázané organismy.
Vedle rozvratu ekosystémů vodních toků a mokřadů se projevuje stávající ekologický stav vodních toků v oslabování akumulace a retence vody v krajině, zrychlování povrchového odtoku vody z krajiny a zvyšování kulminace povodňových průtoků, přičemž všechny tyto negativní dopady lidské činnosti jsou navíc posilovány působením změny klimatu. Technické úpravy koryt podporují koncentraci a zrychlují postup povodňových vln, což může zhoršovat průběh povodní především v zastavěných územích.
Zároveň mají správci vodních toků povinnost provádět údržbu úprav vodního toku, které byly provedeny vybudováním vodních děl v korytě. Technické úpravy koryt, případně jiné stavby ve vodních tocích, představují až do ukončení právní a majetkové existence vodního díla majetek, který by měl být jejich majiteli či správci udržován řádnou péčí v určitých funkčních parametrech. Podstatná část těchto historických vodních děl však již ztratila účel a opodstatnění, přičemž jejich oprava bývá nákladná a za současných podmínek (mj. s ohledem na projevy změny klimatu a cíle EU) i neúčelná. Správa toků tak zároveň představuje pro státní podniky Povodí a Lesy ČR závažné finanční a organizační problémy.
Nástroje pro zlepšení ekologického stavu vodních toků
Technické úpravy a morfologický stav vodních toků je možné řešit následujícími způsoby:
· Samovolná renaturace koryt vodního toku
Samovolná renaturace technicky upraveného vodního toku přináší soubor přírodních procesů, jimiž degraduje a ztrácí funkčnost technická úprava koryta vodního toku a stav potoka nebo řeky se přibližuje přírodě, což je v případě již nepotřebných historických úprav koryt žádoucí proces. Jedná se o rozpad technického opevnění, zanášení a zarůstání koryta nebo naopak jeho vymílání. Tyto procesy obnovují členitost koryta, v některých případech je změlčují a zmenšují jeho nepřirozeně velkou průtočnou kapacitu. Samovolné renaturace nevyvolávají investiční realizační náklady, narážejí však na omezení, která zužují rozsah jejich uplatnění. Samovolné renaturační procesy mohou být v případě odolného technického opevnění koryta nedostatečně efektivní nebo je jejich působení nepřiměřeně pomalé. Zároveň nemusí být vhodné pro všechny typy upravených koryt vodních toků, v příliš zahloubených korytech vodních toků mohou soustředěné průtoky koryto dále zahlubovat.
· Aktivní podpora renaturace koryt vodního toku
Aktivní podpora renaturací představuje dílčí vodohospodářská opatření, která mohou přispět ke zlepšení stavu morfologicky degradovaných úseků vodních toků značné délky říční sítě.
Jedná se např. o dílčí, drobnější, případně ne zcela souvislá opatření či jednotlivé zásahy, podporující změlčení koryta, obnovu prostorového rozsahu, členitosti vodního toku, nabídky stanovišť a úkrytů pro říční biotu. Kromě zajištění pozemků pro vývoj koryta (např. nákup nemovistostí pro podporu renaturačních procesů) se jedná např. o iniciační narušování technického opevnění koryta nebo částečné odstranění opevnění břehů, které lze dále využít na vytvoření struktur dna podporujících členitost koryta, rozvolnění proudnice, změlčení koryta a vytvoření stanovišť a úkrytů pro říční biotu. Dále se jedná např. o pomístní štěrkové nebo kamenité záhozy dna nebo vytváření struktur z dřevní hmoty. Realizační náklady takovýchto dílčích opatření se v závislosti na míře realizovaných opatření a šířce koryta zpravidla pohybují v jednotkách mil. Kč za km koryta vodního toku.
· Revitalizace koryt vodního toku
Jako revitalizace se označuje realizace investičních opatření k nápravě v minulosti nevhodně technicky upravených koryt vodních toků prostřednictvím terénních či přírodě blízkých stavebních úprav koryta a přilehlé nivy za účelem obnovy jejich ekologicko-stabilizačních funkcí. Revitalizace vodních toků jsou potřebnou součástí řešení problematiky a mohou mít různé podoby, v případě drobných vodních toků je nejčastější přístup, kdy je staré, technicky upravené koryto opuštěno, zasypáno nebo proměněno třeba v nesouvislou řadu tůní, a nahrazeno korytem přírodě blízkým v nové trase. Toto nové koryto mívá ve srovnání s korytem dřívějším podstatně menší hloubku a průtočnou kapacitu, je po všech stránkách mnohem členitější, není v něm použito technických typů opevnění, jako jsou tvárnice nebo dlažby.
Obrázek 6 Vodní tok v přírodním stavu
Obrázek 7 Vodní tok degradovaný technickou úpravou
Obrázek 3 Samovolné působení renaturačních procesů v historicky upraveném korytě drobného vodního toku.
Shrnutí problému řešeného v hodnocení dopadů regulace
Ročně jsou v ČR s využitím investičních nápravných opatření revitalizovány pouze úseky v délce max. 0,01 % délky vodních toků, což s ohledem na rozsah problému nelze považovat za uspokojivé. Z hodnot indikátorů dosažených při realizaci projektů podpořených v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 (specifické cíle 1.3, 1.4, 4.3) bylo v tomto období revitalizováno 54,27 km vodních toků. Příslušné instituce (správci vodních toků) zároveň nedisponují potřebnými organizačními kapacitami k rozsáhlejšímu provádění komplexních projektů revitalizací vodních toků.
V prosinci 2018 ČR reportovala Evropské komisi, že téměř 20 % z opatření navržených v plánech povodí je zaměřeno na hydromorfologické vlivy, tedy převážně na revitalizace nebo renaturace (z toho je 7 % dokončeno a 41 % probíhá). Přes disponibilní prostředky v OP ŽP a krajinotvorných programech MŽP se v celé ČR ročně zrevitalizují jednotky až maximálně nízké desítky kilometrů vodních toků. Jako důvod se obvykle uvádí náročnost opatření na přípravu a projednání, zejména z hlediska majetkoprávních poměrů. Ke zlepšení morfologického stavu revitalizacemi tak došlo jen u minimálního podílu nevyhovujících vodních toků. K výraznějšímu zlepšování stavu dochází spíše vlivem samovolných renaturačních procesů, tedy bez lidského přičinění.
Řešeným problémem tedy je, že velká část vodních toků v ČR v minulosti prodělala různé technické úpravy omezující jejich členitost a prostorový rozsah a degradující jejich ekologickou kvalitu a společensky přínosné ekosystémové služby. Takto vzniklá poškození morfologického aspektu ekologického stavu a do značné míry i vodohospodářských vlastností těchto toků jsou dnes pokládána za nadměrná, v důsledku čehož Česká republika neplní cíle Evropské unie v oblastech ochrany vod, biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Stávající právní úprava umožňující renaturace vodních toků není v praxi dostatečně využívána.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti· Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
· Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
· Vyhláška 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (tzv. „Rámcová směrnice o vodách“)
· Směrnice Rady č. 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. „Směrnice o stanovištích“)
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869 (též „Nature Restoration Law“)
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (tzv. „Evropský právní rámec pro klima“)
Identifikace dotčených subjektů· Správci vodních toků
· Správci vodních toků v působnosti Ministerstva zemědělství (s.p. Povodí a Lesy ČR, s.p.) zajišťují správu přibližně na 93,4 % délky všech vodních toků v České republice (drobných a významných VT). Asi z 6,6 % se na správě vodních toků (zde pouze drobných VT) podílejí další subjekty, mezi které patří Ministerstvo obrany, správy Národních parků a fyzické a právnické osoby, které o výkon správy drobného vodního toku požádaly (některé obce na území ve své působnosti).
· Vodoprávní úřady
· Stavební úřady
· Vlastníci pozemků, na jejichž pozemcích se nacházejí vodní toky
Popis cílového stavuCílovým stavem je dosažení alespoň dobrého stavu všech vodních toků v ČR, tzn. obnova ekologických funkcí vodních toků, zejména jejich přirozené biodiverzity a zvýšení přirozených ekologicko-stabilizačních a protipovodňových funkcí vodních toků, adaptace na změnu klimatu a ochrany biodiverzity. Tyto cíle mají vazbu na plnění cílů Rámcové směrnice o vodách (2000/60/ES) a cílů EU v oblasti biologické rozmanitosti a v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.
Specifickým cílem je směřovat k ekologicky orientované správě vodních toků v ČR – spravovat vodní toky úsporně a s co největšími přínosy pro jejich ekologický stav. Zaměřit se na minimalizaci činností poškozujících morfologicko-ekologický stav vodních toků a směřovat k obnovení jejich přirozených vlastností a funkcí.
Zhodnocení rizika· Zachování současného stavu by znamenalo příliš pomalé plnění cílů EU a ČR v oblasti ochrany vod, adaptace na změnu klimatu a ochrany biodiverzity, nevyužití potenciálu omezení rizika povodní v zastavěných území obcí (snížením kulminace povodňové křivky), a to pouze na omezené části říční sítě. Při ponechání současného stavu nebude ČR schopna naplnit cíle EU v oblastech ochrany vod, biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Ročně jsou v ČR s využitím investičních nápravných opatření revitalizovány úseky pouze v délce max. 0,01 % délky vodních toků, což je pro naplnění cílů směrnic zcela nedostatečné.
· Revitalizace jsou nákladné, organizačně, časově a pozemkově náročné. I v případě optimálního čerpání existujících finančních zdrojů by revitalizace mohly pokrýt jenom malou část vodních toků, jejichž morfologicko-ekologický stav je žádoucí zlepšovat.
Návrh variant řešeníVarianta 0 - Současný stav, stávající regulace
Stávající regulace, tj. vysoká míra upravenosti koryt vodních toků a pomalý proces jejich revitalizace při omezeném využití působení přírodních procesů samovolné renaturace vodních toků.
Odstranění vodních děl za účelem obnovy přirozených koryt drobných vodních toků je v rámci aktuální právní úpravy povoleno na základě oznámení jeho vlastníka o odstranění vodního díla nebo na základě povolení odstranění stavby. Odstraněním vodního díla na základě oznámení nesmí dojít k významnému zhoršení funkcí drobného vodního toku nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním.
Pokud je vodní dílo (např. technická úprava koryta vodního toku) prohlášeno za zaniklé nebo zrušeno vodoprávním rozhodnutím / souhlasem, přechází daný úsek vodního toku ve smyslu vodního zákona do režimu přirozeného koryta vodního toku, ukončuje se i formální povinnost pečovat o vodní dílo a přirozenému korytu se dostává jisté ochrany, např. dle § 50 a § 51 vodního zákona (vlastníci pozemků, na nichž se nachází koryto vodního toku, a vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni na těchto svých pozemcích strpět přirozené koryto vodního toku včetně jeho přirozeného vývoje podle § 44 odst. 2 vodního zákona).
V případě, že dochází ke změně vodního díla je dle aktuální právní úpravy nutné ze strany správce vodního toku předložit záměr této změny. Žádost posuzuje stavební úřad a vydává rozhodnutí o povolení záměru.
Varianta 1 – Zefektivnění správních procesů za účelem dosažení dobrého stavu vodních toků
Varianta zamýšlí zjednodušení správních procesů v případě úkonů, které vedou ke zlepšení ekologické funkce vodního toku, a to konkrétně při změně vodního díla za tímto účelem či odstranění vodního díla v případech, kdy se jedná o jeho kýžený samovolný rozpad.
Varianta navrhuje umožnění dílčích změn vodních děl upravujících koryto vodních toků za účelem zlepšení ekologických funkcí vodního toku na základě oznámení správce vodního toku o změně vodního díla. Oznámení o změně by v takovém případě obsahovalo náležitosti žádosti o povolení změny stavby podle stavebního zákona a vyjádření vodoprávního úřadu.
Dalším řešeným tématem je skutečnost, že některé úpravy koryta drobných vodních toků, které ztratily účel a neplní svou funkci, jsou většinou již vlivem působení přírodních sil v narušeném stavu (rozpad opevnění, vymílání, zanášení, zarůstání) a započal tak samovolný proces přirozené obnovy koryta vodního toku. Odstranění vodního díla je v takovém případě pouze administrativní proces bez provádění bouracích prací a jeho likvidace, vodní dílo je dále ponecháno samovolnému rozpadu. Samovolný rozpad úpravy koryta je vhodné někdy iniciovat např. vkládáním balvanů či štěrkových záhozů do koryta toku, střídavou výsadbou dřevin v břehové linii apod.
Varianta 1 v takovém případě zamýšlí podpoření procesů samovolné renaturace skrze její usnadnění v rámci právní úpravy tak, že samovolný rozpad vodního díla působením přírodních sil a činnost směřující k vytvoření podmínek pro samovolný rozpad bude umožněna jako způsob odstranění vodních děl, pro který není nutno dokládat dokumentaci pro odstranění stavby. V případě, že vodoprávní úřad bude mít za to, že pro provedení řízení je dokumentace nutná, může její provedení a doložení vyžádat.
Varianta 2 – Vyšší podpora renaturace v korytech vodních toků
Předmětem varianty 2 je zajištění vyšší legislativní, ekonomické a organizačně-administrativní podpory renaturací za účelem zlepšení stavu morfologicky degradovaných úseků vodních toků značné délky říční sítě. V případě renaturací se jedná např. o drobnější, případně ne zcela souvislá opatření či jednotlivé zásahy, podporující změlčení koryta, obnovu prostorového rozsahu, členitosti vodního toku, nabídky stanovišť a úkrytů pro říční biotu. Kromě zajištění pozemků pro vývoj koryta (např. nákup nemovitostí pro podporu renaturačních procesů) se jedná např. o iniciační narušování technického opevnění koryta nebo částečné odstranění opevnění břehů, které lze dále využít na vytvoření struktur dna podporujících členitost koryta, rozvolnění proudnice, změlčení koryta a vytvoření stanovišť a úkrytů pro říční biotu. Dále se jedná např. o pomístní štěrkové nebo kamenité záhozy dna nebo vytváření struktur z dřevní hmoty. Opatření pro zajištění vyšší míry renaturací v tomto duchu mohou nést podobu legislativního zakotvení povinné míry renaturací, vyšší finanční podporu pro provádění iniciačních opatření, či propojení cílů dosažení dobrého stavu vodních toků s ekonomickou motivací relevantních subjektů.
Varianta 3 – Vyšší podpora revitalizace vodních toků
Varianta 3 zamýšlí vyšší legislativní, ekonomickou a organizačně-administrativní podporu revitalizace technicky upravených vodních toků, jejich říčních pásů (území podél koryta nebo část nivy, dominantně plnící funkce vodního toku) a niv za účelem rychlejšího plnění cílů EU (vč. jejich transpozice do právní úpravy ČR) v oblasti ochrany vod a biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Opatření v tomto duchu mohou nést podobu legislativního zakotvení povinné míry revitalizací, vyšší finanční podporu pro provádění revitalizačních opatření, či propojení cílů dosažení dobrého stavu vodních toků s ekonomickou motivací relevantních subjektů. Revitalizace vodních toků, říčních pásů a niv jsou opatření investičního charakteru, které dále spočívají v nápravě či minimalizaci negativních účinků odvodňovacích zařízení nebo odstraňování či zprostupňování migračních překážek na vodních tocích.
Vyhodnocení nákladů a přínosůVarianta 0 – Současný stav, stávající regulace
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Varianta zatěžuje vodoprávní úřady nutností provést plné řízení (s nutností dokládat dokumentaci pro odstranění stavby ze strany správců povodí a jejich posouzení ze strany vodoprávních úřadů) o odstranění vodního díla i v případech, kdy došlo či dochází k jeho (kýženému) samovolnému rozpadu. Varianta 0 zároveň představuje povinnost podstoupit správní řízení o povolení pro změnu vodního díla od vodoprávního úřadu i v případech, kdy tato změna je pouze dílčí (bez ohrožení hlavního účelu vodního díla nebo významného dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků) a je prováděna za účelem zlepšení ekologického stavu vodního toku (ve veřejném zájmu). Plný správní proces v takovém případě představuje pro vodoprávní úřady neúměrnou administrativní zátěž, která od vyšší míry uplatňování těchto změn odrazuje.
Dopady na podnikatelské prostředí
Renaturační procesy nacházejí uplatnění v podmínkách stávající právní úpravy. Ve vodních tocích s přirozenými koryty (ve smyslu vodoprávním) určuje jejich působení § 44 odst. 2 vodního zákona, podle něhož přirozené koryto vodního toku může vznikat vedle přirozeného působení přírodních sil také "provedením opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností". Těmito opatřeními mohou být zjevně jak revitalizace, tak drobnější vodohospodářská opatření ke zlepšení morfologického stavu, včetně opatření na podporu samovolných renaturačních procesů. Dle znění tohoto odstavce může jít o opatření jak fyzické, tak administrativní povahy, čímž lze rozumět různé kroky, konané v rámci správy vodních toků, k ochraně, využití a podpoře renaturačních procesů. Dále zákon uvádí, že přirozené koryto vodního toku "může měnit svůj směr, podélný sklon a příčný profil".
Odstranění vodního díla je v takovém případě pouze administrativní proces bez provádění bouracích prací a jeho likvidace, vodní dílo je dále ponecháno samovolnému rozpadu. Pokud nedochází při renaturaci k provádění bouracích prací, není potřebné zpracování dokumentace pro odstranění stavby. Samovolné renaturace tak nevyvolávají investiční realizační náklady, narážejí však na omezení, která zužují rozsah jejich uplatnění.
Současný stav zároveň představuje povinnost pro správce vodních děl podstoupit správní řízení o povolení změny vodního díla od vodoprávního úřadu i v případech, kdy tato změna je pouze dílčí (bez ohrožení hlavního účelu vodního díla nebo významného dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků) a vede ke zlepšení ekologického stavu vodního toku (ve veřejném zájmu).
Varianta 0 je tak vůči cílovému stavu nadbytečně administrativně náročná pro správce vodního toku.
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
Varianta má obdobné dopady jako pro podnikatelské prostředí v případech, kdy je správcem vodného toku samospráva.
Dopady na životní prostředí
Samovolnou renaturaci technicky upraveného vodního toku přináší soubor procesů, jimiž degraduje a ztrácí funkčnost technická úprava a stav potoka nebo řeky se přibližuje přírodě. Jedná se o rozpad technického opevnění, zanášení a zarůstání koryta nebo naopak jeho vymílání. Tyto procesy obnovují členitost koryta, v některých případech je změlčují a zmenšují jeho nepřirozeně velkou průtočnou kapacitu. Některé úpravy koryta drobných vodních toků, které ztratily účel a neplní svou funkci, jsou tedy většinou již vlivem působení přírodních sil v narušeném stavu (rozpad opevnění, vymílání, zanášení, zarůstání) a započal tak samovolný proces přirozené obnovy koryta vodního toku.
V úsecích vodních toků, které jsou zatíženy vodoprávní existencí vodního díla, mohou probíhat renaturační procesy, které přinášejí dílčí zlepšení morfologického a ekologického stavu, slučitelná s existencí daného vodního díla (například přirozený nárůst členitosti, který nepůsobící podstatné změny parametrů a funkčnosti vodního díla). Akceptovatelnost renaturačních procesů však roste okamžikem, kdy nežádoucí vodní dílo přestane z vodoprávního hlediska existovat.
Zároveň varianta 0 představuje zdlouhavé administrativní procesy i v případech, kdy jsou dílčí změny vodních děl prováděny za účelem zlepšení ekologické funkce vodního toku. Současný stav proto zahrnuje určité administrativní procesy, které brání efektivnímu dosažení cíle dobrého stavu vodních toků.
Varianta 1 – Zefektivnění správních procesů za účelem dosažení dobrého stavu vodních toků
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Varianta představuje zjednodušení procesů nutných pro změnu vodního díla s účelem zlepšení ekologické funkce vodního toku a odstranění vodního díla v případě jeho kýženého samovolného rozpadu a tudíž odstranění určitých úkonů s tím spojených na straně vodoprávních úřadů.
Dopady na podnikatelské prostředí
Předmětem varianty je zjednodušení správního procesu pro správce vodních toků v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů formou optimalizace stávajících úprav koryta vodního toku v majetku státu prováděných správcem vodního toku. A to ve smyslu, že změnu vodního díla za účelem zlepšení ekologické funkce vodního toku je možné administrativně provést oznámením o změně vodního díla a pro řízení o zrušení vodního díla nebude nutné dokládat dokumentaci pro odstranění stavby.
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
Varianta má obdobné dopady jako pro podnikatelské prostředí v případech, kdy je správcem vodného toku samospráva.
Dopady na životní prostředí
Přirozené procesy renaturace probíhají neustále a v celé délce říční sítě ČR – při jejich využívání a podporování jsou vhodným a efektivním nástrojem pro dosahování dobrého stavu vodních útvarů a plnění cílů EU v oblasti biologické rozmanitosti a v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.
Varianta představuje zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů formou optimalizace stávajících úprav koryta vodního toku v majetku státu prováděných správcem vodního toku. Takovou změnou může být např. lokální odstranění opevnění koryta, aniž by se zmenšila průtočná kapacita, rozvolnění koryta toku nebo vytváření dnových struktur z kameniva (např. získaného rozebráním opevnění břehů) nebo přírodních materiálů (např. dřevní hmoty).
Varianta přispívá k nápravě zásahů způsobených lidskou činností a k dosažení cílů EU v ochraně vod (dle Rámcové směrnice o vodách 2000/60/ES), v oblasti biologické rozmanitosti a v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně (viz též Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/1991 a Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2021/1119). Tento způsob obnovy vychází z přírodních korytotvorných procesů a akceptovatelného rozpadu technických struktur, čímž se pozvolna snižuje vliv technických úprav koryt vodních toků, resp. vodních děl, a v dlouhodobém časovém horizontu zlepšují hydromorfologické charakteristiky a/nebo migrační prostupnost vodních toků.
Varianta 2 – Vyšší podpora renaturace v korytech vodních toků
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Varianta nepředpokládá dopady v této oblasti.
Dopady na podnikatelské prostředí
Realizační náklady takovýchto dílčích opatření se v závislosti na míře realizovaných opatření a šířce koryta zpravidla pohybují v jednotkách mil. Kč za km koryta vodního toku. Investorem těchto opatření a tedy nositelem nákladů jsou obvykle správci vodních toků (většinou státní podniky Povodí a Lesy ČR, s.p., dále správy národních parků, výjimečně obce). Lze využít finanční podporu národních dotačních programů, popř. programů EU.
Renaturace je z hlediska efektivity a nákladovosti (a to včetně časového hlediska) podstatně výhodnější než realizace investičních opatření k nápravě v minulosti nevhodně technicky upravených koryt vodních toků prostřednictvím terénních či přírodě blízkých stavebních úprav koryta (tzv. „revitalizace“).
Zároveň však podpora obnovy vodních toků, ať už revitalizacemi nebo působením renaturačních procesů, vyžaduje zajištění pozemků pro obnovu koryta a říčního pásu. Pozemky se zajišťují zejména těmito mechanismy:
· běžnými výkupy nebo výměnami od soukromých či právnických osob nejspíše do vlastnictví
· státu nebo obce
· vykupováním ploch dotčených povodňovým vývojem přirozených koryt dle §45 zákona o vodách
· optimalizací organizace pozemků v rámci pozemkových úprav s cílem vytváření vodohospodářsky a ekologicky přínosných ploch tzv. společných zařízení
· vymezením říčních pásů v dokumentech územního plánování.
V mnoha případech může jít o dlouhodobý proces jednání s vlastníky, které je třeba přesvědčovat mimo jiné též utvářením uvažovaných záměrů do podoby co nejšířeji přijatelné. Státní podniky Povodí musí při úplatném nabývání nemovité věci podle § 1 odst. 3 zákona č. 305/2000 Sb., o povodích ve spojení s § 17a odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku postupovat tak, že mohou kupní cenu sjednat pouze do výše rovnající se ocenění této nemovité věci podle zákona upravujícího oceňování majetku.
Realizační náklady renaturace významného VT Moravy se např. pohybovaly kolem 3,4 mil. Kč na 3,7 km (0,92 mil. Kč/km) a výkup pozemků kolem hodnoty 21 mil. Kč.
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
V případě, že jsou správci vodních toků územní samosprávné celky (výjimečné) je možné předpokládat náklady ve smyslu obdobné nákladům uvedeným v části „Dopady na podnikatelské prostředí“.
Dopady na životní prostředí
Samovolné renaturační procesy mohou být v případě odolného technického opevnění koryta nedostatečně efektivní nebo je jejich působení nepřiměřeně pomalé a nemusí být samostatně vhodné pro všechny typy upravených koryt vodních toků, neboť např. v příliš zahloubených korytech vodních toků mohou soustředěné průtoky vody koryto dále zahlubovat – v těchto případech je nezbytné tento přístup kombinovat s dalšími opatřeními (např. revitalizace vodního toku, přírodě blízké způsoby stabilizace koryta toku apod.).
Varianta 3 – Vyšší podpora revitalizace vodních toků
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Varianta nepředpokládá dopady v této oblasti.
Dopady na podnikatelské prostředí
Realizační náklady takové investiční přestavby se u drobných vodních toků pohybují 1200 Kč/m2 koryta, v případě významných vodních toků 1650 Kč/m2 plochy realizovaných opatření. Náklady revitalizační přestavby jsou v závislosti na šířce koryta zpravidla v desítkách mil. Kč za km koryta vodního toku. Náklady revitalizační přestavby jsou v závislosti na šířce koryta zpravidla v desítkách mil. Kč za km koryta vodního toku. Investiční revitalizace nevhodně technicky upravených vodních toků jsou od roku 1992 dotovány programy resortu životního prostředí.
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
V případě, že jsou správci vodních toků územní samosprávné celky (výjimečné) je možné předpokládat náklady ve smyslu obdobné nákladům uvedeným v části „Dopady na podnikatelské prostředí“.
Dopady na životní prostředí
Revitalizační opatření mohou řešit závažné jednotlivé situace, poskytují významné odborné zkušenosti a vytvářejí důležité rozhodovací precedenty pro celou oblast správy vodních toků. Jsou vhodným opatřením pro řešení situací kdy například:
· Technické opevnění odolává rozpadu (zejm. kamenná dlažba, polovegetační tvárnice, jiné typy betonových opevnění).
· Vodní tok je zatrubněný (např. hlavní odvodňovací/meliorační zařízení vzniklé zatrubněním drobného vodního toku).
· Technické opevnění bude i po rozpadu představovat cizorodý prvek, který bude nutné z koryta odstranit.
· Koryto je nadměrně a nepřijatelně zahloubené, případně má tendenci se dále zahlubovat.
· V korytě jsou přítomny příčné objekty (stupně, jezy), nevhodně řešené propustky apod., vytvářejících překážky v migraci vodních živočichů.
Revitalizace koryt vodních toků prostřednictvím investičních opatření přispívá k nápravě zásahů způsobených lidskou činností a k dosažení cílů EU v ochraně vod (dle Rámcové směrnice o vodách 2000/60/ES), v oblasti biologické rozmanitosti a v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně (viz též Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/1991 a Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2021/1119).
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Varianta 0 - Současný stav, stávající regulace
Varianta 1 - Zefektivnění správních procesů za účelem dosažení dobrého stavu vodních toků
Varianta 2 - Vyšší podpora renaturace v korytech vodních toků
Varianta 3 - Vyšší podpora revitalizace vodních toků
Přínosy
Náklady
Přínosy
Náklady
Přínosy
Náklady
Přínosy
Náklady
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
-
Nadbytečně administrativně náročné posuzování plné dokumentace pro zrušení vodního díla a pro změnu vodního díla – zátěž pro vodoprávní úřady.
-
Zjednodušení administrativy v souvilosti se zrušením vodního díla a změnou vodního díla pro vodoprávní úřady.
-
-
-
-
Podnikatelské prostředí
Pokud při odstranění vodního díla nedochází k bouracím pracím nebo likvidaci vodního díla, nepředpokládá varianta 0 investiční realizační náklady.
Nadbytečně administrativně náročné dokládání plné dokumentace pro zrušení vodního díla a pro změnu vodního díla – zátěž pro správce povodí.
Zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů.
Majitelé pozemků, na nichž se nachází koryto vodního toku, na němž probíhá renaturace mohou nést náklady na jeho renaturaci (v závislosti na míře realizovaných opatření a šířce koryta zpravidla pohybují v jednotkách mil. Kč za km koryta vodního toku.). Obvykle jsou však příslušné pozemky vykoupeny od majitelů a tato opatření provádí správci vodních toků na pozemcích v majetku státu
Nositelem nákladů jsou obvykle správci vodních toků (většinou státní podniky Povodí a Lesy ČR, s.p., dále správy národních parků, výjimečně obce). V závislosti na míře realizovaných opatření a šířce koryta zpravidla pohybují v jednotkách mil. Kč za km koryta vodního toku.
Nositelem nákladů jsou obvykle správci vodních toků (většinou státní podniky Povodí a Lesy ČR, s.p., dále správy národních parků, výjimečně obce). Náklady revitalizační přestavby jsou v závislosti na šířce koryta zpravidla v desítkách mil. Kč za km koryta vodního toku.
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Varianta má obdobné dopady jako pro podnikatelské prostředí v případech, kdy je správcem vodného toku samospráva.
Varianta má obdobné dopady jako pro podnikatelské prostředí v případech, kdy je správcem vodného toku samospráva.
Varianta má obdobné dopady jako pro podnikatelské prostředí v případech, kdy je správcem vodného toku samospráva.
Varianta má obdobné dopady jako pro podnikatelské prostředí v případech, kdy je správcem vodného toku samospráva.
V případě, že jsou územní samosprávné celky správci vodního toku, je možné předpokládat, že ponesou náklady na realizaci opatření pro renaturaci koryta vodního toku (jednotky mil. Kč za km vodního toku)
Územní samosprávné celky mohou hrát roli při vykupování pozemků pro obnovu korytu a říčního pásu. V případě renaturace významného VT Moravy se náklady na výkup pozemků pohybovaly kolem hodnoty 21 mil. Kč.
V případě, že jsou územní samosprávné celky správci vodního toku, je možné předpokládat, že ponesou náklady na realizaci opatření pro revitalizaci koryta vodního toku (desítky mil. Kč za km vodního toku)
Územní samosprávné celky mohou hrát roli při vykupování pozemků pro obnovu korytu a říčního pásu. V případě renaturace významného VT Moravy se náklady na výkup pozemků pohybovaly kolem hodnoty 21 mil. Kč.
Životní prostředí
-
Varianta 0 nepředstavuje adekvátní řešení pro obnovu ekologických funkcí vodních toků vůči dosahování cílového stavu .
Varianta snižuje vliv technických úprav koryt vodních toků, resp. vodních děl, a v dlouhodobém časovém horizontu zlepšuje hydromorfologické charakteristiky a/nebo migrační prostupnost vodních toků.
Samovolné renaturační procesy mohou být v případě odolného technického opevnění koryta nedostatečně efektivní nebo je jejich působení nepřiměřeně pomalé a nemusí být samostatně vhodné pro všechny typy upravených koryt vodních toků.
Podporování samovolných procesů renaturace je vhodným a efektivním nástrojem pro dosahování dobrého stavu vodních útvarů.
Renaturační procesy mohou být v případě odolného technického opevnění koryta nedostatečně efektivní nebo je jejich působení nepřiměřeně pomalé a nemusí být samostatně vhodné pro všechny typy upravených koryt vodních toků.
Revitalizační opatření mohou řešit závažné jednotlivé situace, kde procesy renaturace nepředstavují vhodné řešení. Poskytují významné odborné zkušenosti a vytvářejí důležité rozhodovací precedenty pro celou oblast správy vodních toků.
146
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení1. Varianta 1 - Zefektivnění správních procesů za účelem dosažení dobrého stavu vodních toků
2. Kombinace opatření dle varianty 1 (zjednodušení správních procesů), varianty 2 (podpora renaturace) a varianty 3 (podpora revitalizace)
3. Kombinace opatření dle varianty 1 (zjednodušení správních procesů) a varianty 2 (podpora renaturace)
4. Varianta 0 - Současný stav, stávající regulace
Varianta 1 povede ke zjednodušení správního procesu v souvislosti s prováděním opatření k dosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů a tím odbřemení procesy samovolné renaturace od nadbytečných úkonů. Zefektivní tak postup pro změnu vodního díla upravujícího koryto vodního toku v případech, kdy je účelem zlepšení ekologické funkce vodního toku a pro odstranění vodního díla v případech, kdy je vodní dílo ponecháno samovolnému rozpadu bez provádění bouracích prací a jeho likvidace a odstraní povinnosti správců vodních toků tato díla obnovovat. Přestože varianty 2 a 3 předpokládají výraznější příspěvek k obnově ekologických funkcí vodních toků, varianty s sebou nesou vyšší investiční náklady ze strany správců vodních toků. Ty se v případě aktivní podpory renaturace mohou pohybovat v jednotkách mil. Kč za km vodního toku a v případě revitalizace vodních toků až v desítkách mil. Kč za km.
Z pohledu cílového stavu ve smyslu dosažení dobrého stavu všech vodních toků v ČR by byla nutná kombinace opatření dle varianty 1, 2 a 3 s přesně lokalizovanými doporučeními, který typ opatření je pro který tok, a který úsek nejvhodnější. Pro legislativní zezávaznění takového postupu však není v současné době k dispozici dostatečně kvalitní posouzení stavu všech vodních toků, navrhuje se proto provést opatření dle varianty 1, která je klíčovou podmínkou pro další postup a dosažení cílů zlepšení morfologického stavu vodních toků.
Implementace doporučené varianty a vynucováníOrgány veřejné správy, které dohlíží nad dodržováním povinností vyplývajících z vodního zákona v oblasti povodňové prevence jsou vodoprávní úřady, MZe a MŽP. Pro zajištění dodržování navrhované právní úpravy budou využívány stávající mechanismy, tj. možnost sankcionování pro případ nedodržování stanovených povinností na základě skutkových podstat stanovených v platném zákoně.
Přezkum účinnosti regulaceNávrh předpokládá nabytí účinnosti dne 1. července 2025 s výjimkou návrhů upravujících domovní čistírny odpadních vod a bezodtokové jímky. Návrh předpokládá přezkum účinnosti po pěti letech od vstupu v účinnost navrhovaných opatření.
Konzultace a zdroje datV rámci přípravy zprávy RIA a rozpracování navržených variant byly uskutečněny následující konzultace:
· Odbor adaptace na změnu klimatu (Ministerstvo životního prostředí)
· Oddělení péče o vodní ekosystémy (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR)
V rámci přípravy RIA byly využity následující zdroje:
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (2012) Ekologicky orientovaná správa vodních toků v oblasti péče o jejich morfologický stav
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (2020), OCHRANA A ZLEPŠOVÁNÍ
MORFOLOGICKÉHO STAVU VODNÍCH TOKŮ: Revitalizace, dílčí vodohospodářská opatření, podpora renaturačních procesů (Kapitoly 8, 10 a 11)
Langhammer, Jakub (2007),Úpravy toků a údolní nivy jako faktor ovlivňující průběh povodní
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
2024
PREVENCE ZNEČIŠTĚNÍ POVRCHOVÝCH VOD (HLAVA II § 8, HLAVA V § 38; HLAVA VIII § 55e až § 55h; HLAVA XI § 89c; Příloha 2)
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo životního prostředí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
07/25, 01/28
Návrh předpokládá nabytí účinnosti dne 1. července 2025 s výjimkou návrhů upravujících domovní čistírny odpadních vod a bezodtokové jímky, u kterých se předpokládá nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2028.
Implementace práva EU: |_| ANO |X| NE
2. Cíl návrhu zákona
Hlavním cílem iniciativy je přispět účinným a efektivním způsobem k ochraně životního prostředí a lidského zdraví před nepříznivými účinky znečišťování povrchových vod. K dosažení takového cíle je nezbytné snížit kontinuální emise fosforu a dusíku z bodových zdrojů a kvantifikovat vliv odlehčovaných odpadních vod z jednotných kanalizací.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: |X| ANO |_| NE
· Náklady na straně Ministerstva životního prostředí ve smyslu zřízení a správy nového registru pro evidenci a shromažďování informací, zejména o provozu a kontrole domovních čistíren odpadních vod a bezodtokých jímek jako informační systém veřejné správy. Náklady pro zřízení registru budou záviset na zvoleném způsobu implementace a mohou se pohybovat od 0,8 mil. Kč do 2,5 mil. Kč. Roční administrativní náklady na udržování a správu registru jsou odhadovány na cca. 491 tis. Kč.
· Jednorázové náklady na straně Ministerstva životního prostředí spojené s úpravou elektronického formuláře ISPOP pro sledování údajů o objemu vypouštěných odpadních vod ve výší cca. 87 tis. Kč.
· Odhaduje se navýšení výnosu SFŽP z poplatku za vypouštěné znečištění o až 62 mil. Kč ročně v důsledku změn sazeb. Lze předpokládat, že provozovatelé vodohospodářské infrastruktury budou motivováni vypouštění nečištěných odpadních vod v maximální míře eliminovat a skutečný výnos tak bude pravděpodobně výrazně nižší.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: |X| ANO |_| NE
· Pozitivní dopad na mezinárodní konkurenceschopnost ČR ve smyslu zmírnění negativního dopadu neefektivity v čištění odpadních vod na průmysl ČR. Úroveň čištění odpadních vod, a tudíž kvalita vod povrchových je stěžejní například pro potravinářský průmysl, zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační odvětví.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: |X| ANO |_| NE
· Návrh povede ke snížené provozních nákladů v případě aktivit závislých na dostatečném čištění odpadních vod a kvalitě čisté vody (potravinářský průmysl, zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační odvětví).
· V důsledku změn sazeb, koncentračního a hmotnostního limitu pro vypouštění fosforu v rámci poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod bude mít návrh největší dopad na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody a dále na průmyslové, energetické a méně i zemědělské a ostatní hospodářské sektory. Provozovatel může snížit výši poplatků intenzivnějším čištěním odpadních vod, které však vyžaduje náklady na optimalizaci provozu či zvýšené provozní náklady ČOV. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie.
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: |X| ANO |_| NE
· Vyšší provozní a investiční náklady pro územní samosprávné celky (konkrétně pro provozovatele vodohospodářské infrastruktury). Investiční náklady na doplnění terciárního čištění se mohou pohybovat mezi 14-33 tis. Kč / ekvivalentního obyvatele.
· Objem odlehčovaných vod bude nutné stanovit a reportovat na základě přímého měření či na základě odvození simulačním matematickým modelem. S ohledem na nedostupnost přehledu odlehčovacích komor ČR není v tuto chvíli možné přesné náklady vyčíslit.
· V souvislosti s registrem domovních čistíren odpadních vod a bezodtokových jímek se předpokládají náklady spojené registrací DČOV nebo jímky na 572 Kč / zařízení, a dále minimální náklady pro vložení dokladů o provozu a provedené kontrole na 143 Kč/rok / zařízení.
· Platba poplatku významně dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie.
3.5 Sociální dopady: |X| ANO |_| NE
· Navrhovaná úprava řeší problémy související s emisemi zdrojů znečištění do povrchových primárně v menších, více odlehlých obcích, kde v případě ČR žije velká část obyvatel. Zlepšení kvality vody ve všech oblastech, včetně těch odlehlých, přispěje k rovnějšímu přístupu k čisté vodě pro všechny skupiny obyvatel a lepší kvalitě jejich života.
3.6 Dopady na rodiny: |_| ANO |X| NE
3.7 Dopady na spotřebitele: |X| ANO |_| NE
· V závislosti na způsobu financování nutných investičních a provozních nákladů by zavedení přísnějších norem pro čištění odpadních vod mohlo vést k vyšším nákladům pro rodiny a domácnosti, které mohou zaznamenat nárůst měsíčních výdajů souvisejících se službami za vodu. V případě, že náklady na obnovu, modernizaci či výměnu ponesou správci vodohospodářské infrastruktury, je možné očekávat, že budou alespoň částečně přeneseny na spotřebitele a promítnuty do stočného v rámci fixních nákladů na provoz vodohospodářské infrastruktury.
· Nárůst ceny stočného z důvodu zvýšení poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod by neměl představovat celkové zdražení vody z pohledu spotřebitelů o více než nižší jednotky procent.
3.8 Dopady na životní prostředí: |X| ANO |_| NE
· Snížení objemu znečištění (všechny regulované polutanty) vypouštěného do povrchových vod o 60 % oproti současnému stavu a související pozitivní dopady na zdraví obyvatel.
· Zavedením povinnosti sledovat objem odlehčovaných vod a zjišťovat poměr ředění a počet přepadů umožní varianta kvantifikovat popsaný vliv odlehčovaných odpadních vod na vodní útvary a umožní jeho následně řešení.
· Návrh povede k ovlivnění socioekonomických motivací znečišťovatelů k přijetí potřebných opatření na snižování množství znečištění vypouštěných odpadních vod.
· Předkládaný návrh je v souladu s principem znečišťovatel platí, kdy zpoplatněn je subjekt, který znečišťuje vodu a způsobuje tak negativní dopady ostatním uživatelům vodního zdroje a působí na snižování ekosystémových služeb vodních ekosystémů včetně např. produkčních a rekreačních funkcí vodních útvarů.
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: |_| ANO |X| NE
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: |_| ANO |X| NE
3.11 Korupční rizika: |_| ANO |X| NE
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: |_| ANO |X| NE
Definice problémuZnečištění povrchových vod v důsledku emisí z odpadních vod
Kvalita povrchových vod v České republice (aktuální stav)
Vysoká kvalita vody je nezbytná pro dobré životní podmínky člověka, pro její využívání v zemědělství, v akvakultuře, v průmyslu, a pro udržitelnost vodních ekosystémů. Znečištění vody je definováno jako antropogenní kontaminace vodních útvarů (např. řek, jezer, oceánů a podzemních vod), která se těchto útvarů dostává zejména v souvislosti s vypouštěním odpadních vod či dalším využitím vodních zdrojů, a to přímo nebo nepřímo. Takto vypouštěné vody obsahují látky, které mění fungování těchto systémů. Znečištění mění složení a vlastnosti vody ve vodním útvaru a úroveň její kvalitu. Kvalitu vody je v ČR dlouhodobě sledována a její vývoj můžeme vidět na mapě jakosti povrchových vod na vybraných tocích České republiky. Tato mapa byla poprvé zpracována k časové úrovni dvouletí 1991–1992, pro porovnání je uvedena mapa pro dvouletí 2022–2023. U vybraných profilů sítě sledování jakosti vod v tocích bylo v roce 2023 20 % z nich zařazeno do I. a II. třídy s neznečištěnou nebo mírně znečištěnou vodou, 47 % profilů do III. třídy se znečištěnou vodou, do IV. třídy se silně znečištěnou vodou je zařazeno 23 % profilů a do V. třídy s velmi silně znečištěnou vodou spadá 10 % profilů.
Obrázek 8 Kvalita povrchových vod v České republice v letech 1991-1992[footnoteRef:4] [4: VÚV TGM (2023), z podkladů s. p. Povodí a ČHMÚ (Zpráva o vodním hospodářství 2023)]
Obrázek 9 Kvalita povrchových vod v České republice v letech 2022–2023[footnoteRef:5] [5: Ibid.]
Přes významný posun obecně stále platí ohrožení jakosti vody nejen nedostatečným čištěním odpadních vod, ale i různými látkami. Dlouhodobě jsou vodní útvary ovlivněny zejména eutrofizací, tedy dlouhodobým a nadměrným přísunem živin, v případě ČR zejména sloučenin fosforu z povodí, a to především z bodových zdrojů znečištění. Tento proces se projevuje zejména masivním nárůstem biomasy řas a sinic, způsobující zhoršení jakosti vody a znemožnění jejího využití. V některých dílčích povodích, např. v povodí vodní nádrže Orlík či vodní nádrže Hracholusky, se uplatňuje i vliv vysoce eutrofních rybníků. Rok 2022 znamenal zhoršené poměry pouze v nádrži Lučina na Mži, kde byly zaznamenány intenzivnější vodní květy sinic s dopadem na zhoršení jakosti surové vody, která je určena pro výrobu vody pitné. V oblasti ohrožení a ovlivnění jakosti vody pesticidními látkami je trvale nepříznivá situace na vodárenské nádrži Švihov na Želivce. Trvá zde i zatížení rozpadovými produkty pesticidů. Ve Velešínském potoce, který je levostranným přítokem vodárenské nádrže Římov na Malši, byly zjištěny vysoké koncentrace silně rizikových látek ze skupiny PFAS.[footnoteRef:6] [6: Ministerstvo zemědělství (2023), Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2022. Dostupné z: https://mze.gov.cz/public/portal/mze/publikace/voda/zpravy-o-stavu-vodniho-hospodarstvi/zprava-o-stavu-vodniho-hospodarstvi-cr-za-rok-2022 ]
Obrázek 10 Koncentrace celkového dusíku a celkového fosforu v povrchových vodách v porovnání s NEK dle NV 401/2015 Sb.[footnoteRef:7] [7: ČHMÚ (2024), Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky 2023, dostupné z https://www.chmi.cz/aktualni-situace/hydrologicka-situace/podzemni-vody/hydrologicka-bilance ]
Obrázek 11 Koncentrace dusičnanového dusíku a amoniakálního v povrchových vodách v porovnání s NEK dle NV 401/2015 Sb.[footnoteRef:8] [8: Ibid]
Bodové zdroje znečištění
Jakost povrchových vod ovlivňují především bodové zdroje znečištění (města a obce, průmyslové závody a objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby). Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění. Produkovaným znečištěním je míněno množství znečištění obsažené v produkovaných (nečištěných) odpadních vodách. V souvislosti s požadavky EU se v ČR věnuje v posledních letech zvýšená pozornost sběru údajů a analýze vývoje tohoto znečištění.
Mezi roky 2005 a 2023 došlo k poklesu vypouštěného znečištění v ukazatelích BSK5 (Biochemická spotřeba kyslíku) o téměř 50 %, CHSKCr (chemická spotřeba kyslíku) o 32 %, nerozpuštěných látek o 52 % a rozpuštěné anorganické soli o 24 %. Zároveň se podařilo snížit i vypouštěné množství nebezpečných a zvlášť nebezpečných závadných látek. K významnému poklesu došlo také u makronutrientů v důsledku toho, že se v technologii čištění odpadních vod u nových a intenzifikovaných ČOV cíleně uplatňuje biologické odstraňování dusíku a biologické nebo chemické odstraňování fosforu. V případě dusíku byl zaznamenán pokles o 37 % a v případě fosforu o 18 %.[footnoteRef:9] [9: Česká informační agentura životního prostředí (2022), Statistická ročenka životního prostředí České republiky. Dostupné z: https://www.cenia.cz/publikace/statisticka-rocenka-zivotniho-prostredi-cr/statisticka-rocenka-zivotniho-prostredi-cr-2022/ ]
Tabulka 14 Vývoj vypouštěného znečištění z bodových zdrojů, 2005–2022[footnoteRef:10] [10: Ibid.]
Rok
BSK5
CHSKCr
Nerozpuštěné látky
Rozpuštěné anorganické soli
Nanorg.
Pcelk.
t.rok–1
2005
9 579
52 874
17 182
883 601
14 292
1 330
2006
8 832
53 689
18 498
901 215
14 825
1 339
2007
7 858
48 874
16 074
844 774
14 057
1 120
2008
7 736
45 482
13 895
805 797
14 193
1 047
2009
7 194
44 343
13 420
798 137
12 837
1 156
2010
7 233
46 028
14 054
867 482
13 816
1 201
2011
6 789
42 679
11 899
830 130
11 770
1 190
2012
6 141
40 822
11 159
786 446
11 150
1 203
2013
6 049
40 100
11 369
879 602
11 776
1 257
2014
5 310
36 561
9 627
796 764
10 233
1 157
2015
5 325
36 967
9 936
762 148
9 888
1 130
2016
5 662
37 446
9 417
742 918
10 057
1 058
2017
6 594
40 534
9 635
751 441
10 163
1 009
2018
5 074
35 741
8 765
707 479
9 630
1 011
2019
5 114
37 530
9 039
712 637
9 298
1 047
2020
5 036
37 338
9 375
738 036
9 468
1 113
2021
4 984
37 509
9 190
764 746
9 979
1 116
2022
4 807
36 224
8 255
667 232
9 009
1 084
Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i., z podkladů ČSÚ a jednotlivých s.p. Povodí
Obrázek 12 Vývoj vypouštěného znečištění z bodových zdrojů (2005-2022)
Zbývající zdroje znečištění v odpadních vodách
Zbývající zdroje znečištění v odpadních vodách
Navzdory významnému snížení emisí znečišťujících látek dosaženou stávající právní úpravou, v posledních pěti letech kvalita vody ve vodních tocích spíše stagnuje a nedaří se dále výrazně snižovat obsah znečištění. Odpadní vody přitom zůstávají důležitým bodovým zdrojem znečištění vody. Dle původního (platného) znění směrnice Rady 91/271/EHS jsou členské státy EU povinny zajistit, aby odpadní vody ze všech aglomerací nad 2 000 obyvatel byly shromažďovány a čištěny v souladu s minimálními normami EU. Přísnější normy platí pro „citlivé oblasti“, které musí členské státy identifikovat podle kritérií obsažených ve směrnici o čištění městských odpadních vod – například v případě rizika eutrofizace. V době přijetí se směrnice zaměřovala na organické znečištění z domácích zdrojů emitované za obvyklých podmínek („suché počasí“) a shromažďované a upravované v centralizovaných zařízeních, pro něž jsou požadavky jasné a přesné. Menší pozornost byla však věnována menším aglomeracím, individuálním systémům a dešťovým vodám, pro které byly požadavky v rámci směrnice ponechány obecnější. Emise z těchto zdrojů se však postupně staly ekvivalentními únikům z centralizovaných zařízení.
Dle dvanácté zprávy komise evropského parlamentu o stavu provádění směrnice Rady 91/271/EHS z roku 2023 vykazuje ČR vysokou míru dodržování některých ustanovení směrnice – 96 % odpadních vod je čištěno v souladu s článkem 4 (sekundární čištění). V případě přísnějších pravidel čištění, což je úroveň čištění vyžadovaná směrnicí pro aglomerace > 10 000 p.e, které vypouštějí vodu do oblastí citlivých na eutrofizaci nebo které vyžadují jiné typy přísnějšího ošetření, včetně například dezinfekce, aby byly v souladu s jinými směrnicemi, je soulad vykazovaný ČR však pouze 73 %.[footnoteRef:11] Zároveň je v České republice vysoké % aglomerací pod 2 000 EO, pro která jsou kritéria dle směrnice velice volná. Jejich regulace je proto v různých členských státech EU heterogenní a neexistuje systematický sběr ani vykazování údajů, které by umožnily odhadnout jejich skutečný význam jako zdroje znečištění přijímajících vodních útvarů. [11: Evropská komise (2024), 12th technical assessment of UWWTD implementation. Dostupné z: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/4c97f846-44b2-11ef-865a-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-334392299 ]
Tabulka 15 Kanalizace v roce 2022[footnoteRef:12] [12: Český statistický úřad (2022), Vodovody, kanalizace a vodní toky. Dostupné z: https://csu.gov.cz/produkty/vodovody-kanalizace-a-vodni-toky-2022 ]
Území,
Kraj
Střední stav
obyvatel
(osoby)
Obyvatelé trvale
bydlící v domech
napojených
na kanalizaci
(osoby)
Podíl obyvatel trvale
bydl. v domech
napojených
na kanalizaci (%)
Počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci s ČOV
v tom
celkem
na
na
mechanickou
mechanicko-
ČOV
biologickou
ČOV
Česká republika
10 530 258
9 191 291
87,3
8 939 160
6 440
8 932 720
Hl. město Praha
1 281 331
1 275 586
99,6
1 275 586
0
1 275 586
Středočeský
1 394 733
1 086 774
77,9
1 085 397
623
1 084 774
Jihočeský
637 417
549 124
86,1
517 823
1 855
515 968
Plzeňský
580 199
507 312
87,4
481 113
81
481 032
Karlovarský
282 960
282 960
100,0
282 681
334
282 347
Ústecký
798 106
691 922
86,7
689 069
943
688 126
Liberecký
437 360
320 942
73,4
316 119
30
316 089
Královéhradecký
542 276
440 055
81,1
417 377
372
417 005
Pardubický
515 092
404 644
78,6
399 251
0
399 251
Vysočina
504 265
442 390
87,7
403 607
0
403 607
Jihomoravský
1 186 519
1 091 347
92,0
1 070 408
507
1 069 901
Olomoucký
622 626
543 284
87,3
530 897
0
530 897
Zlínský
571 986
555 646
97,1
520 189
0
520 189
Moravskoslezský
1 175 388
999 305
85,0
949 643
1 695
947 948
Obrázek 13 Podíl obyvatel připojených na kanalizaci a kanalizaci zakončenou ČOV v ČR [%], 2000–2022[footnoteRef:13] [13: Česká informační agentura životního prostředí (2023), Zpráva o životním prostředí České republiky. Dostupné z https://www.cenia.cz/publikace/zpravy-o-zp/ ]
Výrazné zlepšení v rozvoji vodohospodářské infrastruktury od roku 2000 a podílu obyvatel připojených na kanalizaci je i důsledkem vstupu ČR do EU, plnění zmíněné evropské legislativy a přístupu k čerpání evropských dotací k docílení stanových cílů. Tento rozvoj však také naráží na své limity a to nutností pokrýt menší aglomerace, kde se nachází menší koncentrace obyvatel a kde zároveň chybí zdroje financování v rozpočtu. Na kanalizaci zakončenou ČOV stále není připojeno 15,1 % obyvatel, odpadní vody produkované v těchto případech byly čištěny např. na domovních čistírnách nebo byly shromažďovány v jímkách a septicích a následně odvezeny k odbornému čištění.[footnoteRef:14] Jak ukazuje Obrázek 13, v případě ČR žije v těchto menších aglomeracích přibližně 25 % obyvatel. Tudíž podstatná část odpadních vod pod minimální normy dle směrnice nespadá.[footnoteRef:15] Významným důvodem pro přetrvávající znečištění je tedy skutečnost, že mnoho ČOV v povodí vodárenských toků v ČR se nachází v především v malých obcích. Jelikož se praxe řídí zmiňovanou směrnicí, kde jsou požadavky vztažené především k projektované kapacitě těchto objektů, nebyly v těchto lokalitách v české legislativě doposud formulovány požadavky na kvalitu napojených kanalizací. V současné platné legislativě tak neexistují motivační prvky, které by nutily investory hledat nová, účinnější řešení ČOV. [14: Ibid.] [15: Evropská komise (2024), 12th technical assessment of UWWTD implementation. Dostupné z: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/4c97f846-44b2-11ef-865a-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-334392299]
Obrázek 14 Rozložení obyvatelstva v aglomeracích pod 2000 EO v členských státech EU
Zároveň v důsledku srážek, jako je déšť, sníh nebo tání, představují dešťové vody a městský odtok významný zbývající zdroj znečištění vypouštěného do životního prostředí. V posledních letech vyšší míra přívalových dešťů způsobuje vyšší průtoky odpadních vody, která je pak odváděna z odlehčovacích komor přímo do recipientu. Očekává se, že tyto emise se budou zvyšovat v důsledku kombinace účinků urbanizace a postupné změny dešťového režimu související se změnou klimatu. V bilancích se ukazuje, že odlehčení jsou významným zdrojem těch látek, které by jinak byly dobře odstraňovány na ČOV (např. některé organické mikropolutanty či těžké kovy). Některé z těchto látek jsou obsaženy v bezdeštném odtoku v kanalizaci, protože jejich zdroji jsou odpadní vody z domácností a z průmyslu (např. léčiva a další mikropolutanty či mikroplasty obsažené v pracích a čisticích prostředcích a v prostředcích osobní hygieny), jiné jsou spjaty převážně se srážkovým odtokem v důsledku vymývání znečištěné atmosféry (např. polycyklické aromatické uhlovodíky z výfukových plynů, polychlorované bifenyly), mobilizace suché depozice na urbanizovaných plochách (např. polycyklické aromatické uhlovodíky z pohonných hmot, kadmium, zinek a polychlorované bifenyly z opotřebení pneumatik, pesticidy z údržby zeleně) či kontaktu srážkové vody s materiály v urbanizovaném povodí (např. rozpouštění mědi a zinku ze střešních materiálů). Některé látky obsažené v odlehčené vodě mohou mít v recipientu i akutní účinky, tj. účinky které se projevují během přepadu z odlehčovací komory či krátce po něm.
Kvalita a kvantita městských odpadních vod se pak liší s ohledem na způsob života obyvatel nebo technické vybavenosti města, obce či domácnosti. Ty protékají kanalizací skrze čistírny odpadních vod a následně do vodního prostředí. V městských odpadních vodách jsou obsaženy rozpuštěné organické látky i nerozpustné látky a složkou odpadních vod mohou být také tuky, farmaka a další znečišťující látky. I v aglomeracích pod hranicí 2000 obyvatel byly a jsou i nadále postupně budovány stokové sítě zakončené ČOV, v menších obcích pak výrazně stoupá poměr individuálních způsobů řešení likvidace odpadních vod. Jedním ze způsobů je pak vypouštění odpadních vod do vod povrchových či podzemních z tzv. domovních čistíren odpadních vod. Pro tato zařízení jsou požadavky na kvalitu vypouštěných odpadních vod stanoveny analogicky, nicméně je důležité dbát na bezproblémový provoz těchto zařízení, aby byla schopna dosahovat stejné úrovně jako řešení centrální, což je i jedním z požadavků stávající evropské legislativy. V odůvodněných případech vodoprávní orgán ukládá kontrolu vybraných forem dusíku a celkového fosforu na odtoku i u malých ČOV, ale ne pod sankcí za překročení nějaké hodnoty. V současné platné legislativě tedy neexistuje mnoho motivačních prvků, které by nutily tyto investory hledat nová, účinnější řešení ČOV. Pravidla pro zpoplatnění vypouštěného znečištění, stanovená již před rokem 2000, platí stále a nevytváří tlak na hledání lepších a účinnějších způsobů řešení ČOV a kanalizací, jelikož cena za eliminaci znečištění značně překračuje aktuální stanovenou výši poplatku.
Tabulka 16 Čistírny odpadních vod v roce 2022
Počet
Celková
Počet ČOV
ČOV
kapacita ČOV
Území,
celkem
(m3/ den)
mechanicko-biologických
kraj
mechanických
z toho: s dalším odstraňováním
celkem
N
P
N+P
Česká republika
2 915
4 319 902
22
2 893
668
129
900
Hl. město Praha
28
908 907
0
28
2
1
23
Středočeský
568
352 619
1
567
165
34
232
Jihočeský
394
375 667
6
388
66
18
59
Plzeňský
222
176 197
1
221
43
7
49
Karlovarský
101
124 179
1
100
37
3
18
Ústecký
210
397 137
6
204
62
2
44
Liberecký
82
133 241
1
81
15
2
22
Královéhradecký
142
224 032
1
141
43
5
38
Pardubický
152
156 983
0
152
33
7
48
Vysočina
234
168 314
0
234
22
7
89
Jihomoravský
279
339 827
1
278
70
26
126
Olomoucký
198
243 481
0
198
30
11
53
Zlínský
122
193 391
0
122
13
6
47
Moravskoslezský
183
525 927
4
179
67
0
52
Obrázek 15 Počet mechanicko-biologických ČOV v ČR s dalším odstraňováním látek N+P
Negativní dopady vypouštěných emisí dusíku a fosforu
Emise živin, zejména sloučenin dusíku a fosforu jsou pak jednou z hlavních příčin nadměrné eutrofizace vody, která vede k rozvoji fytoplanktonu, řas a sinic. Jejich přemnožení má pak negativní dopad na kvalitu povrchové vody, nejen během jejich života, ale primárně při jejich rozkladu. Masový rozvoj fytoplanktonu zhoršuje průhlednost a propustnost vody pro světlo, způsobuje zákal, mění pH a barvu, snižuje tvrdost vody, ovlivňuje množství rozpuštěného kyslíku a obsah kyseliny uhličité. Některé druhy sinic navíc produkují tzv. cyanotoxiny, které mohou negativně působit na lidské zdraví. Tyto změny mají negativní dopady na vodní organismy a na celkový chod ekosystému. Vodní květ se tvoří primárně ve vodách obohacených živinami s nízkým průtokem při teplých a slunečných podmínkách. Pravděpodobně se proto budou objevovat častěji a budou přítomny déle v důsledku vyšších teplot vody a delších období nízkých průtoků spojených se změnou klimatu.
Dalším negativním dopadem je pak zvýšený obsah fosforečnanů ve vodě, který zhoršuje upravitelnost vody. To může být významný problém právě v ČR, kde je přibližně 50 % zdrojů pitné vody čerpáno z povrchových vod. Zvýšené koncentrace fosforečnanů ve vodách vedou ke zvýšené koncentraci sinic a řas ve zdrojích pitné vody, což způsobuje problémy vodárenským provozům – např. ucpávání filtrů, zhoršení vlastností upravené vody, sekundární mikrobiální znečištění a další potíže. Kvalita vody a její dostupnost jsou tedy neoddělitelně spojeny tím, že znečištění vody snižuje množství využitelné vody a prohlubuje tak problém jejího nedostatku v období sucha.
V případě masivního rozvoje sinic a řas je nutné počítat i s výrazným omezením rekreačního využití povrchových vod, a to z důvodu, který je uveden výše – zejména sinice obsahují látky způsobující alergii a v závislosti na citlivosti daného člověka a toho, jak dlouho ve vodě pobývá, se mohou projevit vyrážky, zarudlé oči, rýma či jiné příznaky. Zároveň sinice produkují různé toxiny, které mohou člověku způsobit střevní a žaludeční potíže, bolesti hlavy nebo vážnější jaterní problémy. Jsou evidovány případě úmrtí zvířat, která pila vodu obsahující sinice a pravidelné pití vody vyrobené ze zdroje s masovým rozvojem sinic může mít vážné zdravotní problémy i pro člověka. Riziko se zvyšuje s délkou pobytu ve vodě, opakovaným koupáním po více dnů (týdnů) a samozřejmě i množstvím sinic ve vodě.[footnoteRef:16] [16: Státní zdravotní úřad, Rizika při koupání ve volné přírodě. Dostupné z: https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/zivotni-prostredi/kvalita-vody/koupaliste-a-bazeny/koupani-ve-volne-prirode/rizika-pri-koupani-ve-volne-prirode/sinice-a-koupani-v-prirode/ ]
V rámci sledování kvality povrchových vod využívaných ke koupání ve volné přírodě bylo v rekreační sezoně v roce 2023 sledováno celkem 287 lokalit, přičemž 70,6 % z toho bylo vhodných ke koupání (zařazeno do I. nebo II. kategorie kvality). V období 2006–2023 se tato hodnota stabilně pohybovala mezi 60 a 70 %. Nevyhovující kvalitu vody ke koupání vykazovalo 47 sledovaných lokalit, tj. 16,4 %. Nejvyšší zastoupení lokalit s nevyhovující kvalitou bylo v krajích Jihočeském (5 lokalit z 10 sledovaných) a Vysočina (9 lokalit z 20 sledovaných). Naopak za nevyhovující nebyla vyhlášena žádná z 22 sledovaných lokalit v Jihomoravském kraji a pouze jedna z 43 v kraji Středočeském (Obrázek 16).[footnoteRef:17] [17: Česká informační agentura životního prostředí (2023), Souhrnná zpráva o životním prostředí v krajích ČR ]
Obrázek 16 Kvalita koupacích vod, 2023
Popis existujícího právního stavu v dané oblastiSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (rámcová směrnice o vodách)
· opatření pro cílené snižování vypouštění, emisí a úniků prioritních látek
· stanovuje hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice)
· snižování a předcházení znečištění vod, které je způsobováno dusičnany ze zemědělských zdrojů
Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod
· povinnost zajištění připojení obcí nad 2 000 EO na ČOV
Strategie resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030
· cíle pro rozvoj vodohospodářské infrastruktury, udržitelná péče o vodní ekosystémy
Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
· stanovuje limity přípustného znečištění povrchových a odpadních vod
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
· vymezení podmínek pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod
· vytvoření podmínek pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a podmínek pro zajištění bezpečnosti vodních děl
· zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů
· upravuje vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě
Národní plány povodí
· ochrana vod jako složky životního prostředí
· snížení nepříznivých účinků povodní a sucha
· udržitelné užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou
· postupné dosažení dobrého stavu vod a nezhoršování současného stavu vod
· zahrnují vyhodnocení stavu vodních útvarů zpracovávaných v šestiletých cyklech
Plány dílčích povodí
· návrhy konkrétních opatření prostřednictvím programů opatření k postupnému odstraňování významných vodohospodářských problémů
Identifikace dotčených subjektů· Územní samosprávné celky
· V mnoha případech jsou obce a města vlastníky vodohospodářské infrastruktury, jako jsou vodovody, kanalizace, ČOV apod. Územní samosprávné celky tedy financují výstavbu, modernizaci a údržbu této infrastruktury. V některých případech si obce provozují vodohospodářskou infrastrukturu sami.
· Ministerstvo životního prostředí
· Česká inspekce životního prostředí
· Státní fond životního prostředí
· Vydává poplatkové výměry ve správním řízení dle Správního řádu na základě poplatkového přiznání znečišťovatele (zpoplatněného subjektu). Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou ze 100 % příjmem SFŽP ČR.
· Vodoprávní úřady
· Stanovují nejvýše přípustné hodnoty množství a koncentrace vypouštěného znečištění (emisní limity) a objem vypouštěných vod.
· Celní správa ČR
· Vybírají a vymáhají poplatky dle Daňového řádu a výnosy předávají příjemci.
· Provozovatelé vodohospodářské infrastruktury
· Provozují vodohospodářskou infrastrukturu např. na základě provozní smlouvy.
· Provozovatelé individuálních systémů
· Provozovateli individuálních systémů jsou nejčastěji jednotlivci (fyzické osoby) nebo domácnosti, popř. právnické osoby. Uvedení znečišťovatelé nemají možnost připojení na veřejnou kanalizaci. Tito vlastníci si pořizují vlastní DČOV pro potřeby čištění odpadních vod vznikajících v jejich domácnostech. V některých případech mohou DČOV (nebo soustavy DČOV) vlastnit menší obce, společenství vlastníků nebo bytová družstva.
· Správci vodních toků
· Významnými správci vodních toků v působnosti MZe jsou státní podniky Povodí – Povodí Labe, státní podnik, Povodí Vltavy, státní podnik, Povodí Moravy, s. p., Povodí Odry, státní podnik, Povodí Ohře, státní podnik – a státní podnik Lesy České republiky, s. p.
· Občané, rezidenti, spotřebitelé
· Tato skupina využívá či konzumuje služby a výrobky v oblastech dotčených novelou vodního zákona – pitná a užitková voda, využívání vodních ploch pro rekreační účely apod. Výnosy z vodného a stočného jsou využívány na pokrytí nákladů spojených s provozem a údržbou vodohospodářské infrastruktury. V některých případech jsou tyto příjmy přímo převáděny provozovateli, kteří spravují a udržují infrastrukturu.
· právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových (znečišťovatel) – znečišťovatel, kterému vznikla poplatková povinnost
Popis cílového stavuCílovým stavem je komplexní řešení nástrojů, které mohou upravit nedostatečný vývoj v oblasti znečištění povrchových vod ze zbývajících zdrojů znečištění, zejm. z pohledu dlouhodobě se zhoršující kvality povrchových vod v tocích a vodních nádržích je nutné se zaměřit na problematický ukazatel, kterým je zejména fosfor a jeho sloučeniny.
Zhodnocení rizikaV případě ponechání současného stavu hrozí vyšší znečištění povrchových vod z vypouštěných komunálních odpadních vod, čímž v důsledku dochází k pokračování projevů eutrofizace vodních nádrží a toků a nebudou efektivně podchyceny zdroje znečištění, které v posledních letech nabývají na významu. Současný stav nepovede k dosažení dostatečné ochrany povrchových vod a nelze tedy očekávat zlepšení stavu vodních útvarů, a tudíž i splnění environmentálních cílů požadovaných evropskou legislativou. Nadále také bude vypouštěno značné množství znečištěné odpadní vody, aniž by subjekty byly motivovány množství znečištění snižovat.
V souvislosti se zachováním současného stavu a také s předpokládanými dopady klimatické změny je třeba dále počítat s reálným rizikem dalšího nárůstu koncentrace znečištění v povrchových vodách. To spolu s předpokládaným zvýšením teploty vody a sezónního úbytku jejího množství přispívá k významnému riziku znečištění a eutrofizace a všech jejích negativních projevů, a to včetně negativních dopadů na koupací vody a vodárenské nádrže, tj. místa či oblasti mající zásady vyšší ochrany ve vazbě na lidské zdraví, příp. chráněná území ve vazbě na vodní ekosystémy (krasové oblasti, maloplošná chráněná území, apod.). Tato skutečnost má potenciálně významný negativní vliv na ztrátu hodnot ekosystémových služeb vodních ekosystémů, včetně např. turistických užitků, ale i vyšších nákladů na úpravu vody na vodu pitnou. Rizikem vyplývajícím z nečinnosti může být také ohrožení udržitelné dostupnosti služeb spojených s vodou včetně zdrojů pro výrobu vody pitné.
Návrh variant řešeníVarianta 0 – bez přijetí nových / změn stávajících opatření
Varianta 0 předpokládá pokračování v současném stavu, bez úprav stávajících opatření či zavádění opatření nových. Pro relevantní oblasti je současný stav popsán níže:
Emisní standardyEmisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod upravuje Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. (Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech):
Tabulka 17 Emisní standardy: přípustné hodnoty (p), maximální hodnoty (m) a hodnoty průměru koncentrace ukazatelů znečištění vypouštěných odpadních vod v mg/l
Kategorie ČOV (EO) nebo velikost aglomerace
CHSKCr
BSK5
NL
N-NH4+
Ncelk
Pcelk
p3)
m4)
p3)
m4)
p3)
m4)
průměr5)
m4),6)
průměr5)
m4),6)
průměr5)
m4)
<500
150
220
40
80
50
80
-
-
-
-
-
-
500 - 2000
125
180
30
60
40
70
20
40
-
-
-
-
2001 -10000
120
170
25
50
30
60
15
30
-
-
3
8
10001 -100000
90
130
20
40
25
50
-
-
15
30
2
6
> 100000
75
125
15
30
20
40
-
-
10
20
1
3
Tabulka 18 Emisní standardy: přípustná minimální účinnost čištění vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku v procentech)
Kategorie ČOV (EO) nebo velikost aglomerace
CHSKCr
BSK5
N-NH4+
Ncelk
Pcelk
<500
70
80
-
-
-
500 - 2000
70
80
50
-
-
2001-10000
75
85
60
-
70
10001 - 100000
75
85
-
70
80
> 100000
75
85
-
70
80
Individuální systémy (DČOV) a bezodtokové jímkyPro individuální systémy jsou požadavky na kvalitu vypouštěných odpadních vod stanoveny analogicky (uvedeno výše), nicméně je důležité dbát na bezproblémový provoz těchto zařízení, aby byla schopna dosahovat stejné úrovně jako řešení centrální, což je i jedním z požadavků stávající evropské legislativy. V odůvodněných případech vodoprávní orgán ukládá kontrolu vybraných forem dusíku a celkového fosforu na odtoku i u malých ČOV, ale ne pod sankcí za překročení nějaké hodnoty.
Pro provoz domácí ČOV je nutné povolení od příslušného vodoprávního úřadu, který je součástí obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Tento proces zahrnuje vodoprávní řízení, kde se posuzují technické parametry ČOV, její umístění, kapacita a další aspekty. Pokud je ČOV součástí nové stavby, může být součástí stavebního povolení. U menších ČOV, které jsou určeny pro jednotlivé domy a nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci, může být postačující pouze ohlášení stavby vodního díla.
Odlehčovací komoryEmisním kritériem je (kromě poměru ředění bezdeštného průtoku odpadních vod) u velkých povodí také minimální míra odvádění rozpuštěného znečištění a nerozpuštěných látek odtékajících za deště jednotnou stokovou sítí na biologický stupeň ČOV. Imisní kritéria zahrnují hydraulický stres ve vodních tocích v důsledku zvýšených průtoků přepady a akutní vlivy znečištění za deště (akutní toxicitu amoniaku, nadměrný deficit kyslíku a negativní účinky nerozpuštěných látek).
Až do novely vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb.) z roku 2018 nebyla voda z odlehčovacích komor definována jako voda odpadní. I proto prakticky zcela chybí monitoring odlehčovacích komor a není znám vliv těchto vod na stav vodních útvarů. Průtok odlehčovací komorou či komorami se obvykle v rámci aglomerací monitoruje při sestavování generelů kanalizací. Monitoring jakosti odlehčovaných vod je spíše záležitostí výzkumných úkolů v ojedinělých případech, které potvrzují předpoklady o významu odlehčovacích komor jako zdroje znečištění.
Zároveň byly z této monitorovací povinnosti vyjmuty odpadní vody vypouštěné z odlehčovacích komor chránících stoky jednotné kanalizace před hydraulickým přetížením, neboť pro tyto případy byla stanovena výjimka v § 8 odst. 3 písm. g) vodního zákona, ve znění zákona č. 113/2018 Sb. V důsledku přijetí zákona č. 544/2020 Sb. však následně došlo k rozšíření této výjimky na vypouštění ze všech odlehčovacích komor bez ohledu na to, zda se jedná o hydraulickou ochranu stok nebo ochranu jiných částí kanalizace. Legislativní požadavky na provoz odlehčovacích komor stanovuje vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
S ohledem na absenci pravidelného monitoringu lze významnost odlehčovacích komor jako vlivu stanovit jen nepřímo.
Poplatky za znečištění vodZákladní úprava poplatků v oblasti vod je obsažena v Hlavě X vodního zákona. Aktuálně je poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových složen ze dvou částí, tj.:
i) poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod a
ii) poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod.
Tento poplatek je za podmínek stanovených v § 89 vodního zákona povinna platit právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových (znečišťovatel). Platba poplatku je tak nastavena v souladu s principem znečišťovatel platí, kdy zpoplatněn je subjekt, který znečišťuje vodu a způsobuje tak negativní dopady ostatním uživatelům vodního zdroje a působí na snižování ekosystémových služeb vodních ekosystémů včetně např. produkčních a rekreačních funkcí vodních útvarů.
Poplatek za objem je v aktuálně platné podobě vodního zákona 0,1 Kč/m3. Platba byla zavedena s účinností vodního zákona od 1. ledna 2002 a od té doby se nezměnila. Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 100 000 m3. Tento poplatek je přímo úměrný množství vypouštěných odpadních vod a vypočte se vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m3. Současně nastavená sazba poplatku přitom nerozlišuje mezi vypouštěním vod čištěných či nečištěných.
Dle § 90 vodního zákona poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže dojde k překročení v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostního a koncentračního limitu zpoplatnění. Vazba tohoto poplatku na omezení vypouštěného znečištění a tím na ochranu vod je velmi významná. Ukazatele znečištění, hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění a sazby poplatku členěné podle jednotlivých ukazatelů znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2 vodního zákona. Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu dílčích částek vypočtených podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako násobek sazby poplatku a celkového množství vypouštěného znečištění za kalendářní rok.
Aktuální nastavení poplatků nezajišťuje efektivní a přiměřený ekonomický stimul zejména k omezení vypouštěného znečištění a ke snížení množství vypouštěných odpadních vod do vod povrchových. Úroveň poplatků nezohledňuje současné environmentální cíle ochrany vod, závazné normy kvality vypouštěných odpadních vod a celkový růst cen za období platnosti aktuálně nastavených poplatků, které nebyly od svého zakotvení ve vodním zákoně výrazně měněny. Stávající koncentrační limit zpoplatnění je nastaven u měněných ukazatelů na úroveň emisních standardů pro menší velikosti zdrojů. Zejména u fosforu nemůže v současnosti plnit roli ekonomického nástroje, protože koncentrační limit pro zpoplatnění 3 mg/l odpovídá emisnímu standardu (celoročnímu průměru) pro zdroje od 2 001 do 10 000 ekvivalentních obyvatel, zatímco pro větší zdroje je emisní standard stanoven na úrovní 2 mg/l a 1 mg/l.
Varianta 1 Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod
Varianta 1a – Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod dle revize směrnice EU o čištění městských odpadních vodVarianta 1a zamýšlí zpřísnění požadavků na kvalitu vypouštěných odpadních vod, zejména hodnoty tzv. emisních standardů v nařízení vlády č. 401/2015 Sb., resp. hodnot tzv. nejlepších dostupných technik, resp. způsobu nastavení emisních limitů pro vypouštění odpadních vod. Tyto údaje jsou zakotveny v citovaném nařízení vlády, vodní zákon konkrétní hodnoty nezmiňuje. V případě zvolení Varianty 1 bude proto nutné rovněž novelizovat uvedený prováděcí předpis.
Konkrétní hodnoty emisních standardů vychází ze směrnice Rady č. 91/271/EHS ze dne 21. května 1991, o čištění městských odpadních vod. Pro úplnost je vhodné doplnit, že v současné době je projednávána komplexní novela (aktualizace ve smyslu zpřísnění) této směrnice. Předpokládá se, že během podzimu 2024 bude revidovaná směrnice zveřejněna v Úředním věstníku EU, čímž vstoupí formálně v platnost. Členské státy pak budou muset začít s transpozicí do národní legislativy, a to ve lhůtě 30 měsíců od vstupu v platnost. Novelizovaná směrnice bude následně rovněž impulsem pro změnu (zpřísnění) národní právní úpravy.
Současně s úpravou hodnot emisních standardů bude muset dojít i k úpravě limitů poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, aby byl zachován poměr mezi hodnotami emisních standardů a limitů pro zpoplatnění s cílem zachování motivační funkce poplatků (v případě, že by nedošlo k této změně, byli by zpoplatnění pouze ti znečišťovatelé, kteří porušují zákon).
Varianta 1b – Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod nad rámec směrnice EU o čištění městských odpadních vodVarianta 1b předpokládá zpřísnění emisních standardů obsažených v nařízení vlády č. 401/2015 Sb. nad rámec požadavků stanovených revizí směrnicí o čištění městských odpadních vod. Návrh revidované směrnice stanovuje přísnější emisní standardy pro vypouštění odpadních vod pro aglomerace velikosti > 100.000 EO. Zároveň však stanovuje přísnější kritéria pro aglomerace nacházející se v oblastech, které byly členskými státy identifikované jako „citlivé oblasti“ a to například z důvodu zvýšeného rizika eutrofizace vod. Pro tyto oblasti jsou stanoveny striktnější standardy, a tudíž povinnost instalovat terciární čištění pro fosfor a dusík i v aglomeracích velikosti 10 000 – 100 000 EO.
Jelikož je celé území České republiky označeno jako citlivá oblast z důvodu zvýšeného rizika eutrofizace vod, bude nutné již na základě návrhu revidované směrnice stanovit striktnější kritéria pro velkou část ČOV. Zpráva o hodnocení dopadu regulace návrhu směrnice předpokládá snížení znečištění vypouštěného do povrchových vod o 44 % oproti současnému stavu. V případě citlivých oblastí se však předpokládá snížení vypouštěného znečištění o více než 60 % v porovnání s aktuálním stavem.[footnoteRef:18] [18: Evropská komise (2022), Hodnocení dopadů, doprovodný dokument návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o čištění městských odpadních vod (přepracované znění). Dostupné z https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex%3A52022SC0541 ]
Varianta 1b není dále posuzována v části 3 z pohledu vyhodnocení nákladů a přínosů, jelikož stanovením přísnějších hodnot by došlo k neúměrnému navýšení investičních a provozních nákladů pro provozovatele vodohospodářské infrastruktury.
Varianta 2 – Zavedení požadavku na sledování údajů o objemu vypouštěných odpadních vod
Cílem varianty 2 je nastavit požadavek, aby došlo obecně ke zpřísnění požadavků na vypouštění odpadních vod z těchto zdrojů, a to minimálně ve smyslu zavedení požadavku na sledování či zjištění (formou simulačního modelu) údajů o objemu vypouštěných odpadních vod, resp. požadavků na zavedení povinnosti ohlašování údajů o objemu odlehčovaných odpadních vod a dalších relevantních údajů o odlehčení (údaje o objemu vypouštěných odpadních vod, míře jejich znečistění a poměru ředění), a to i pro potřeby vodohospodářské bilance, aby mohly být tyto údaje využity i pro proces plánování v oblasti vod, resp. kvantifikaci vlivu odlehčovaných odpadních vod a případný návrh opatření ke zmírnění tohoto vlivu.
Varianta 3 – Sjednocení povinností v oblasti individuálních systémů (DČOV a bezodtokové jímky)
Zřízení registru pro evidenci a shromažďování dalších informací, zejména o provozu a kontrole domovních čistíren odpadních vod a bezodtokých jímek se zřizuje jejich registr jako informační systém veřejné správy.
Varianta zároveň zamýšlí sjednocení povinností pro vlastníky, případně provozovatele soustav domovních čistíren odpadních vod, pro jejich bezpečné a plynulé provozování a povinnost vytvářet finanční rezervu na její obnovu. Provozováním soustavy domovních čistíren odpadních vod se rozumí souhrn činností, kterými se zajišťuje koordinované čištění odpadních vod z jednotlivých staveb zastaveného území obce nebo jeho části, zejména dodržování technologických postupů čištění a vypouštění odpadních vod, dodržování provozních řádů, vedení provozní dokumentace a další související činnosti. K provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod je třeba povolení k provozování kanalizace podle zákona o vodovodech a kanalizacích.
Varianta 4 – Revize poplatků v oblasti vypouštěných odpadních vod
Varianta 4a - Změna sazby a limitu pro zpoplatnění z poplatku za objem Navržená varianta 4a předpokládá změnu sazby poplatku za vypouštěný objem odpadních vod a právní zakotvení rozdílné výše sazby poplatku z objemu na základě rozlišení vypouštění odpadních vod na čištěné a nečištěné odpadní vody.
Změna poplatků za objem vypouštěných odpadních vod pro čištěné vody je navržena dle následující tabulky 19.
Tabulka 19 Navrhovaná změna sazby poplatku za objem vypouštěných odpadních vod pro čištěné vody
Rok
Poplatek (Kč/m³)
Nyní
0,10
2026
0,67
2027
0,94
2028
1,34
Poplatek za objem vypouštěných nečištěných odpadních vod je navržen dle následující tabulky 20.
Tabulka 20 Navrhované nastavení sazby poplatku za objem vypouštěných odpadních vod pro nečištěné vody
Platnost sazby (rok)
Poplatek (Kč/m³)
Nyní
0,10
2026
0,67
2027
1,34
2029
4,02
2030
6,70
2032
13,40
Varianta 4a tak předpokládá postupné zvyšování poplatku za objem vypouštěných odpadních vod na 1,34 Kč/m3 do roku 2028 pro vody čištěné a 13,40 Kč/m3 pro vody nečištěné do roku 2032.
Současně je navrhováno snížení limitu pro zpoplatnění ze stávajících 100 000 m3/rok na 50 000 m3/rok a to jakožto motivační nástroj pro snížení objemu vypouštění odpadních vod.
Varianta 4b - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor, dusík, organické látky)Navrhovanou variantou 4b se předpokládá zpřísnění hmotnostních i koncentračních limitů pro zpoplatnění a zvýšení sazby poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod ukazatelů znečištění celkový fosfor (Pcelk.), celkový dusík (Ncelk.) a halogenové organické látky (AOX). Jedná se o ukazatele, které byly na základě hodnocení stavu vodních útvarů ČR v roce 2023 identifikovány jako rozhodující důvod pro nedosažení dobrého stavu vodních útvarů. Proto je navrhováno zpřísnění neaktuálních limitů a zvýšení sazby poplatku. V současném vodním zákonu je jako zpoplatněný ukazatel uveden dusík anorganický, navrhovaná varianta předpokládá nahrazení ukazatele znečištění Nanorg. dvěma ukazateli – dusík celkový Ncelk. a dusík amoniakální Namon. Navržená varianta 4b novely vodního zákona upravuje sazby poplatku za některé ukazatele znečištění a limity zpoplatnění dle tabulky 21.
Tabulka 21 Navrhovaná úprava poplatku za znečištění
Ukazatel znečištění
Varianta 0 (současný stav)
Varianta 4b (navrhovaný stav)
Sazba
Kč/kg
Limit zpoplatnění
Sazba
Kč/kg
Limit zpoplatnění
Hmotnostní
kg/r
Koncentrační
mg/l
Hmotnostní
kg/r
Koncentrační
mg/l
Dusík anorganický/celkový
30
20 000
20
50
5 000
4
AOX
300
15
0,2
1 000
15
0,05
Fosfor celkový
70
3 000
3
150
1500
0,3
Navrhované úpravy sazeb a limitů vycházejí z analýzy ministerstva s cílem obnovit regulační funkci poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Navýšení sazby poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod je upraveno s ohledem na současně s novelou zákona připravovanou změnou hodnot tzv. emisních standardů (ve smyslu zpřísnění), a to z důvodu, aby poplatek splňoval svoji motivační funkci a byl zachován stav, aby poplatníkem nebyl pouze ten znečišťovatel, který porušuje legislativní požadavky na minimální čištění odpadních vod.
Pro optimální motivační funkci ekonomického nástroje poplatků je dále nezbytné, aby limity pro zpoplatnění byly nastaveny přísněji než závazné limity nastavené v povolení k vypouštění odpadních vod. Všechny upravené hodnoty limitů jsou technologicky částečně nebo zcela dosažitelné, tzn. běžně používaná čistící zařízení jsou technologicky schopná dané znečištění v daném rozsahu odstraňovat (v závislosti na znečištění na přítoku).
Varianta 4c - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor)Varianta 4c navrhuje změnu sazby a limitu poplatku pouze pro ukazatel fosfor, kde je nastavení poplatku obzvlášť problematické. U fosforu nemůže současné nastavení plnit roli ekonomického nástroje, jelikož koncentrační limit pro zpoplatnění 3 mg/l odpovídá emisnímu standardu (celoročnímu průměru) pro zdroje od 2 001 do 10 000 ekvivalentních obyvatel, zatímco pro větší zdroje je emisní standard stanoven na úrovní 2 mg/l a 1 mg/l. Změna sazby a limitu poplatku je navržena dle tabulky 22.
Tabulka 22 Navrhovaná úprava poplatku za znečištění
Ukazatel znečištění
Varianta 0 (současný stav)
Varianta 4c (navrhovaný stav)
Sazba
Kč/kg
Limit zpoplatnění
Sazba
Kč/kg
Limit zpoplatnění
Hmotnostní
kg/r
Koncentrační
mg/l
Hmotnostní
kg/r
Koncentrační
mg/l
Fosfor celkový
70
3 000
3
150
1500
0,3
Vyhodnocení nákladů a přínosů Varianta 0 – bez přijetí nových / změn stávajících opatření
Současný stav a jeho dopady na různé socioekonomické aspekty ČR jsou rozvedeny v části 3.1 a 3.6.1 tohoto materiálu. Zároveň je však nutné uvést, že udržením současného stavu nebude docíleno zlepšení stavu povrchových vod, resp. kvality povrchových vod stanovené jako cíl v oblasti 3.4, a to ve smyslu dlouhodobého snížení vnosu sloučenin fosforu a dusíku do vodních nádrží a vodních toků s cílem efektivně snižovat nároky na úpravu povrchové vody na vodu pitnou, resp. snížení rizika masivního rozvoje sinic (formou tzv. sinicových květů).
Koupání v přírodních vodách, ať už na místech k tomu oficiálně určených a pravidelně sledovaných nebo na jakýchkoli povrchových vodách, s sebou přináší určité riziko onemocnění. Zatímco u případů s vážným okamžitým následkem (typicky utonutí), bude počet v oficiálních statistikách evidovaných a počet skutečných případů pravděpodobně totožný, u méně závažných onemocnění reprezentují údaje v oficiálních výkazech pouze zlomek rozsahu problému.
Chvátalová a kol. (2013) provedli soupis epidemií a jednotlivých onemocnění z přírodních koupacích vod v České republice, k čemuž byly využity údaje z krajských hygienických stanic, od odborné i laické veřejnosti (telefonické, e-mailové), z internetového dotazníku a odborné literatury. U epidemií se jednalo výhradně o cerkariovou dermatitidu (11 epidemií, z toho čtyři z let 1985 a 1986 a sedm od roku 2006). Celkem u nich zaznamenali 215 nemocných. V internetovém dotazníku, kam může kdokoli nahlásit onemocnění z koupacích vod, bylo za období 2009–2012 celkem 40 důvěryhodných hlášení (některá shrnovala onemocnění více než jedné osoby), ve kterých převažovala kožní onemocnění (58%), méně pak onemocnění očí a horních cest dýchacích (20%) a gastrointestinální onemocnění (15%).[footnoteRef:19] [19: Chvátalová M., Pumann P., Kožíšek F., Jeligová H. (2013). Onemocnění z koupacích vod v České republice. In: Říhová – Ambrožová J. (ed). Sborník konference Vodárenská biologie 2013, 6.-7.2.2013, Praha, str. 152-157. Vodní zdroje EKOMONITOR, Chrudim. ISBN 978-80-86832-70-8.]
I během rekreační sezony 2023 se na některých koupacích vodách ve volné přírodě projevily problémy s nadměrným růstem sinic, což bylo také hlavním důvodem k vydávání zákazu koupání. Koupání ve znečištěné vodě představuje zdravotní riziko především pro malé děti, případně starší nebo imunitně oslabené jedince. V rekreační sezoně 2023 byla voda na 19 lokalitách vyhodnocená jako voda nebezpečná ke koupání (zákaz koupání). Na 16 lokalitách došlo k masivnímu rozvoji sinic, na dvou místech byly zaznamenány vysoké hodnoty mikrobiologického znečištění (obě místa spadají pod tzv. biotopy) a na jedné lokalitě (zařazené také mezi biotopy) byl zákaz koupání vydán z důvodu výskytu původců cerkáriové dermatitidy. Některé lokality se potýkaly také s výskytem cerkáriové dermatitidy. Cerkáriová dermatitida je parazitární onemocnění, které se u člověka projevuje tvorbou skvrn, puchýřů nebo i zarudnutím kůže a je doprovázeno intenzivním svěděním. Způsobují ho drobní parazitičtí živočichové, jejichž životní cyklus je vázán na vodní plže a dále na vodní ptáky (např. divoké kachny).
V souvislosti s náklady nemocnosti je nutné rovněž uvažovat o nepřímých nákladech, kterými jsou rovněž:
· nepřítomnost v zaměstnání
· snížená produktivita práce
· neplacená produkce statků a služeb (snížená schopnost vykonávat obvyklé činnosti doma)
· nepřímé náklady, které vznikají při péči o rodinného příslušníka
Nepřímé náklady mohou být v případě onemocnění z přírodních koupacích vod obzvlášť důležité, jelikož onemocnění neúměrně dopadají na děti, což může následně vyvolat nepřímé náklady na péči.
Varianta 1a – Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod dle revize směrnice EU o čištění městských odpadních vod
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Varianta 1a přímo nepředpokládá dopady na státní rozpočet. Skutečný dopad však bude záviset na způsobu financování nutných investičních nákladů obsažených v části „Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky“.
Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR
Nízká efektivita v čištění odpadních vod a následné znečištění povrchových vod mají přímý negativní dopad na hospodářství a průmysl EU. Mnoho průmyslových odvětví je vysoce závislých na dostatečném čištění odpadních vod a kvalitě čisté vody. Je stěžejním například pro potravinářský průmysl, zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační odvětví. Zlepšená kvalita vody přispívá k rozvoji těchto odvětví a má pozitivní dopad na mezinárodní konkurenceschopnost ČR.
Dopady na podnikatelské prostředí
Neefektivita v čištění odpadních vod a následné znečištění mají přímý negativní dopad na hospodářství a průmysl EU. Mnoho průmyslových odvětví je vysoce závislých na dostatečném čištění odpadních vod a kvalitě čisté vody. Například voda pro potravinářský průmysl nebo pro zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační průmysl. Zlepšená kvalita vody ovlivní i tato odvětví. Lepší kvalita vody v jezerech, řekách a dalších vodních plochách zároveň přispívá k bezpečnějším a příjemnějším podmínkám pro koupání a vodní sporty (např. kanoistika, windsurfing, plachtění). Čistší voda bez toxických sinic a řas zvyšuje atraktivitu těchto aktivit pro obyvatele a turisty, přitahuje více návštěvníků. Je tedy možné očekávat pozitivní dopady na subjekty podnikající v těchto odvětvích. Na druhou stranu se řady podniků dotknou předpokládané zvýšené náklady na stočné, které jsou popsány v části „Sociální dopady, dopady na spotřebitele“.
Navýšení nákladů na provoz vodohospodářské infrastruktury – Správci vodohospodářské infrastruktury budou muset investovat nejen do fyzických úprav zařízení, ale také do nových technologií a systémů pro monitoring a řízení. Odhadované míry nutných investic jsou uvedeny v části „Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky“, jelikož jsou závislé na počet subjektů připojených k čistírně.
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
Územní samosprávné celky jsou obvykle majiteli vodohospodářské infrastruktury na svém území a tudíž zodpovědné za správu, údržbu a rozvoj této infrastruktury, a to i v případě, že je tato služba poskytovaná jiným subjektem (např. provozovatelem). Tato infrastruktura zahrnuje vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod a další související zařízení. V případě nevyhovujícího stavu vodohospodářské infrastruktury na jejich území ponesou místní samosprávy investiční náklady na jejich obnovu, modernizaci či výměnu. Možné zdroje financování těchto investic jsou různé – samosprávy často zajišťují financování údržby prostřednictvím poplatků za vodné a stočné, státních dotací, evropských fondů nebo obecních rozpočtů.
Jak je popsáno v části 3.1.3 (Zbývající zdroje znečištění v odpadních vodách) této zprávy v současném stavu (v roce 2022) bylo v České republice evidováno 2 915 ČOV pro veřejnou potřebu, z toho 58,2 % s terciálním stupněm čištění (1 697). Čistíren s pouze mechanickým stupněm čištění zůstalo v roce 2022 jen 22.[footnoteRef:20] [20: Česká informační agentura životního prostředí (2023), Zpráva o životním prostředí České republiky. Dostupné z https://www.cenia.cz/publikace/zpravy-o-zp/ ]
Náklady je možné rozdělit následujícím způsobem:
Investiční:
Zavedení/doplnění sekundárního a terciárního stupně čištění (např. bioaugmentace, chemické srážení fosforu, membránové technologie)
Provozní:
Navýšení nákladů na provoz ČOV (nárůst nákladů spojených s materiálovými vstupy látek souvisejících se sekundárním a terciárním čištěním.)
Macháč a Hekrle (2022) se v rámci dopadové studie pro Svaz měst a obcí zabývali identifikací nákladů implementace návrhu revize směrnice Rady č. 91/271/EHS. Varianta 1a ukládá striktnější emisní standardy pro ukazatele dusík a fosfor, zabývá se hodnocení dopadů pro tyto účely primárně určením investičních nákladů na doplnění terciárního stupně čištění (které zahrnuje postdenitrifikaci a chemické srážení fosforu) a navýšením provozních nákladů. Rozsah investičních nákladů pro tyto úrovně dle kategorií velikost ČOV je obsažen v Tabulce 22 níže.
Tabulka 22 Investiční a dodatečné provozní náklady na doplnění technologií v cenách roku 2023
Kategorie
Počet aglomerací v ČR
Počet EO
Investiční náklady na doplnění terciárního čištění (tis. Kč/EO)
Provozní (Kč/EO/rok)
> 100 000 EO
9
3 046 491
14-21
90-110
10 000 – 100 000 EO
150
4 346 657
18-27
110-140
2 000 – 9 999 EO
489
2 007 274
22-33
140-180
1 000 – 2 000 EO
793
1 105 207
500 – 1 000 EO
1 380
980 630
> 500
3 358
830 634
Tabulka 23 Hranice investičních a dodatečných provozních nákladů na doplnění technologií
Kategorie
Investiční náklady na doplnění terciárního čištění (tis. Kč)
Provozní (tis. Kč/rok)
Min.
Max.
Min.
Max.
> 100 000 EO
42 650 874
63 976 311
274 184 190
335 114
10 000 – 100 000 EO
78 239 826
117 359 739
478 132 270
608 532
2 000 – 9 999 EO
44 160 028
66 240 042
281 018 360
361 309
1 000 – 2 000 EO
-
-
-
-
500 – 1 000 EO
-
-
-
-
> 500
-
-
-
-
Celkový odhad investičních a provozních nákladů bude záviset na výchozím stavu každé jednotlivé ČOV. Jelikož značná část ČOV již terciálním stupněm čištění disponují, uvedené náklady představují spíše horní hranici odhadovaných investic. Doplňování technologií (terciárního a kvartérního způsobu čištění) může mimo finanční stránku narážet v řadě areálů i na prostorové limity stávajících areálů ČOV. Lze očekávat, že v některých případech bude nutné areál rozšířit, přesunout nebo provést zásadnější úpravu celé technologie s ohledem na vymezený prostor.[footnoteRef:21] [21: Svaz měst a obcí České republiky (2022), Analýza dopadů Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod – Shrnutí klíčových dopadů pro města a obce (Jan Macháč, Marek Hekrle), dostupné z https://www.smocr.cz/Shared/Clanky/13949/ieep-studie-smernice-mestske-odpadni-vody-2023prosinec-final.pdf]
Návrh je předkládán i s ohledem na aktuálně probíhající revizi směrnice Rady č. 91/271/EHS, jež stanovuje pravidla pro odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod s cílem chránit životní prostředí a lidské zdraví. Předběžně dohodnutý text směrnice přináší mimo zpřísnění stávajících požadavků také zavedení značného množství nových povinností, kterých bude potřeba v ambiciózních časových termínech dosáhnout. Během podzimu 2024 bude revidovaná směrnice zveřejněna v Úředním věstníku EU, čímž vstoupí formálně v platnost. Členské státy pak budou muset začít s transpozicí do národní legislativy, a to ve lhůtě 30 měsíců od vstupu v platnost. Jde o rozsáhlou revizi, resp. přepracování stávajícího znění směrnice, která nebyla od svého vydání v roce 1991 ani jednou novelizována. Revize směrnice směřuje k naplňování dílčího cíle Akčního plánu pro nulové znečištění (Zero Pollution Action Plan), jenž mj. vymezuje potřebu lépe integrovat odvětví čištění městských odpadních vod a oběhového hospodářství. Navrhovaná varianta přináší místním samosprávám možnost se adekvátně připravit na implementaci požadavků, které s sebou přinese revize směrnice.
Sociální dopady, dopady na spotřebitele
V závislosti na způsobu financování nutných investičních nákladů by zavedení přísnějších norem pro čištění odpadních vod mohlo vést k vyšším nákladům pro rodiny a domácnosti, které mohou zaznamenat nárůst měsíčních výdajů souvisejících se službami za vodu (vodné a stočné). V případě, že náklady na obnovu, modernizaci či výměnu ponesou správci vodohospodářské infrastruktury, je možné očekávat, že budou alespoň částečně přeneseny na spotřebitele a promítnuty do stočného v rámci fixních nákladů na provoz vodohospodářské infrastruktury. Průměrná cena stočného včetně DPH se pohybovala k 31. 12. 2023 ve výši 47,15 Kč/m3. Náklady jsou tvořeny mzdami pracovníků v oblasti VaK, také energiemi, materiály, výrobní a správní režií a také dalšími náklady jako jsou prostředky obnovy infrastrukturního majetku, opravy, nájemné a další externí provozní náklady.[footnoteRef:22] [22: Ibid. ]
Obrázek 17 Struktura realizovaných nákladů 50 největších provozovatelů VaK v souvislosti s odpadními vodami[footnoteRef:23] [23: Ministerstvo zemědělství (2023), Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2022. Dostupné z: https://mze.gov.cz/public/portal/mze/publikace/voda/zpravy-o-stavu-vodniho-hospodarstvi/zprava-o-stavu-vodniho-hospodarstvi-cr-za-rok-2022]
Dopady na životní prostředí
Ochrana vodních ekosystémů a vodních zdrojů je klíčovou ambicí směrnice o čištění městských odpadních vod a v souladu s Rámcovou směrnicí o vodách se zaměřuje na úpravu vody kvůli znečištění, aby byly vytvořeny příznivé podmínky pro vodní ekosystémy. Varianta předpokládá snížení organických látek a dalšího znečištění ve vyčištěných odpadních vodách zlepší kvalitu vody.
Snížení znečištění dusíkem a fosforem povede k dosažení dobrého stavu vodních útvarů a lepší kvalitě vody obecně, zejména v oblastech, kde jsou povrchové vody používány jako zdroj pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Lepší kvalita pitné vody může vést ke snížení rizika zdravotních problémů, jako jsou gastrointestinální choroby nebo onemocnění způsobená toxiny produkovanými sinicemi. Důsledkem snížení nákladů na léčbu těchto onemocnění jsou tedy úspory zdravotnických nákladů a kapacit zdravotnických zařízení. Zároveň zlepšení kvality vody ve všech oblastech, včetně těch odlehlých, přispěje k rovnějšímu přístupu k čisté vodě pro všechny skupiny obyvatel a lepší kvalitě života.
Podle zprávy zveřejněné agenturou EEA vedla účinnost vnitrostátních vodohospodářských politik a mnohaleté investice do lepších systémů čištění odpadních vod a kanalizací k tomu, že voda ke koupání v Evropě je dnes mnohem čistší než před desítkami let. Jak ukazuje hodnocení směrnice o čištění městských odpadních vod, její implementace téměř zdvojnásobila délku řek s přinejmenším dobrou kvalitou vody, z původních 43,5 % ve scénáři před přijetím směrnice na 82,9 % při plném souladu. Odhaduje se, že implementace směrnice mělo pozitivní dopad na délku pobřeží s alespoň dobrou kvalitou vody z původních 73,5 % ve scénáři před přijetím směrnice na 95,2 % při plném souladu, což by bylo přímým přínosem pro občany využívající tyto vody. Očekává se, že tato procenta se budou dále zvyšovat s implementací nových emisních standardů obsažených v novele směrnice.[footnoteRef:24] [24: Evropská komise (2022) Hodnocení dopadů, doprovodný dokument návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o čištění městských odpadních vod (přepracované znění). Dostupné z https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex%3A52022SC0541 ]
Varianta 2 - Zavedení požadavku na sledování údajů o objemu vypouštěných odpadních vod
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
V případě, že zjištěné poměry ředění nedopovídají požadavkům zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), resp. jeho prováděcí vyhlášce č. 428/2001 Sb., bude muset provozovatel zažádat příslušný vodoprávní úřad o vydání povolení k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových, jehož cílem bude zjistit údaje potřebné pro zjištění informací o odlehčování a tyto údaje hlásit příslušným subjektům (vodoprávní úřady, správci povodí, pověřený odborný subjekt), resp. správci poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (Státní fond životního prostředí), aby byli osvobozeni od poplatku v souladu s ustanovením § 89b písm. f vodního zákona.
V důsledku navrhované varianty lze očekávat dopady na státní správu ve smyslu nutné úpravy příslušných ohlašovacích formulářů do jednotného ohlašovacího systému. Úprava formulářů pro hlášení údajů správci poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových prostřednictvím ISPOP si vyžádá jednorázové náklady na straně CENIA. Úprava jednoho elektronického formuláře pro ohlašování prostřednictvím systému ISPOP bude vyžadovat cca. 20 člověkodní developerských prací (cca. 75 000 Kč bez DPH), 2 člověkodny analytických prací na straně CENIA a 1 člověkoden pro kontrolu a testování na straně MŽP. V celkovém objemu je předpoklad, že úprava formuláře si vyžádá náklady cca 23 člověkodní.
Tabulka 24 Jednorázové náklady pro tvorbu nového formuláře ISPOP
Odhad časové zátěže pro realizace úpravy elektronického formuláře (developerské práce)
75 000 Kč (bez DPH)
Hodinové náklady dle metodiky MV (2024)
487 Kč
Odhad časové zátěže na zpracování (CENIA)
16 hodin 7 792
Odhad časové zátěže na zpracování (MŽP)
8 hodin 3 896
Celkové zvýšení nákladů (jednorázové)
86 688 Kč
Dopady na podnikatelské prostředí
Nejvýznamnějšími vlastníky kanalizačních stok za rok 2022 v ČR jsou Severočeská vodárenská společnost, a.s., Hlavní město Praha a Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. Odlehčovací komory spravují a provozují správci vodohospodářské infrastruktury – vodárenské společnosti, technické služby měst a obcí a Povodí (Povodí Vltavy, Povodí Labe atd.), které ponesou náklady na implementaci nových regulačních povinností. Dopady jsou blíže rozvedeny v části „Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky“.
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
Odlehčovací komory jsou součástí stokové sítě ve městech a obcích, které jsou vybavené jednotnou kanalizační sítí. Tyto objekty mají za cíl hydraulickou ochranu stokové sítě, zejména kanalizace samotné a ČOV. Odlehčovací komory tak vlastní města a obce, a jsou součástí provozu kanalizace, které jsou vlastněny samosprávami a provozovány buď ve vlastní režii či provozovatelem., Tyto subjekty (města a obce, provozovatelé) ponesou náklady na implementaci nových povinností.
Stávajícím kritériem pro posouzení odlehčovacích komor je v současnosti pouze poměr ředění dle české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory. Splnění tohoto kritéria je zároveň pro znečišťovatele důvodem pro osvobození z poplatku za vypouštění odpadních vod. Jelikož každý, kdo vypouští odpadní vody je subjektem poplatku, je záměrem všech provozovatelů kanalizací vybavených odlehčovacími komorami doložit správci poplatku (Státnímu fondu životního prostředí ČR) splnění uvedeného kritéria pro to, aby nebyl zpoplatněn. Stávající právní úprava však výslovně nestanoví způsob prokázání splnění tohoto kritéria, což předkládaný návrh napravuje. Z důvodu osvobození od poplatku je v zájmu každého provozovatele prokázat splnění požadovaných technických požadavků stanoveným způsobem, tj. na základě přímého měření či na základě odvození simulačním matematickým modelem. Tyto údaje, a to minimálně ve smyslu zavedení požadavku na zjištění či stanovení objemu vypouštěných odpadních vod, umožní přehled o jejich množství, na základě čehož pak bude možné reagovat prostřednictvím opatření v plánech povodí, neboť lokálně se může jednat o velmi významný vliv na stav vodních útvarů. Jelikož je pořízení matematických modelů či sledování časově náročné, navrhuje varianta stanovení dostatečné lhůty pro zajištění relevantních podkladů. Jelikož není k dispozici posouzení odlehčovacích komor napříč ČR, není v tuto chvíli možné náklady na sledování objemu vypouštěných odpadních vod stanovit.
Varianta 2 zároveň připravuje vlastníky a provozovatele odlehčovacích komor na povinnosti vyplývající z navrhované novely směrnice Rady 91/271/EHS v souvislosti s přepadem srážkových vod z odlehčovacích komor. Ta předpokládá od roku 2025 povinnost zřídit monitorování znečištění způsobovaného městským srážkovým odtokem a odlehčováním přívalových vod.
Dopady na spotřebitele
Ať již provozovatel vodohospodářské infrastruktury provede potřebné investiční či provozní opatření nutné k zajištění sledování objemu odlehčovaných vod (popsané v části „Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky“) nebo bude zpoplatněn dle poplatku za vypouštění odpadních vod, je možné předpokládat, že nové náklady budou alespoň částečně přeneseny na spotřebitele a promítnuty do stočného v rámci fixních nákladů na provoz vodohospodářské infrastruktury. Průměrná cena stočného včetně DPH se pohybovala k 31. 12. 2023 ve výši 47,15 Kč/m3. Náklady jsou tvořeny mzdami pracovníků v oblasti VaK, také energiemi, materiály, výrobní a správní režií a také dalšími náklady jako jsou prostředky obnovy infrastrukturního majetku, opravy, nájemné a další externí provozní náklady (viz obrázek 17). Jelikož data ohledně posouzení odlehčovacích komor napříč ČR nejsou k dispozici, není v tuto chvíli možné konkrétní dopadu na cenu stočného stanovit.
Dopady na životní prostředí
Odlehčovací komory mohou mít v případě srážkoodtokových událostí závažné negativní dopady na jakost povrchových vod.
V bilancích se ukazuje, že odlehčení jsou významným zdrojem těch látek, které by jinak byly dobře odstraňovány na ČOV (např. některé organické mikropolutanty či těžké kovy). Některé z těchto látek jsou obsaženy v bezdeštném odtoku v kanalizaci, protože jejich zdroji jsou odpadní vody z domácností a z průmyslu (např. léčiva a další mikropolutanty či mikroplasty obsažené v pracích a čisticích prostředcích a v prostředcích osobní hygieny), jiné jsou spjaty převážně se srážkovým odtokem v důsledku vymývání znečištěné atmosféry (např. polycyklické aromatické uhlovodíky z výfukových plynů, polychlorované bifenyly), mobilizace suché depozice na urbanizovaných plochách (např. polycyklické aromatické uhlovodíky z pohonných hmot, kadmium, zinek a polychlorované bifenyly z opotřebení pneumatik, pesticidy z údržby zeleně) či kontaktu srážkové vody s materiály v urbanizovaném povodí (např. rozpouštění mědi a zinku ze střešních materiálů).
Některé látky obsažené v odlehčené vodě mohou mít v recipientu i akutní účinky, tj. účinky které se projevují během přepadu z odlehčovací komory či krátce po něm. K typickým akutním dopadům patří deficit rozpuštěného kyslíku ve vodě způsobený mikrobiálním rozkladem lehce rozložitelných organických látek a nitrifikací, toxické účinky amoniaku na citlivé vodní organismy (zejména mladší stádia ryb) či zákal, který rovněž negativně působí na vodní živočichy, zejména ryby. Nežádoucí je i hygienické znečištění patogenními organismy, a to zejména vod, které jsou využívány jako zdroje pitné vody či k rekreaci. Pro zlepšení stavu vodních toků je žádoucí hospodařením se srážkovými vodami v území co nejvíce snížit vtok srážkové vody do jednotné kanalizace a tím přepady z odlehčovacích komor či odvádět co nejvíce znečištění za deště na ČOV pomocí retence v rámci stokové sítě či v nádržích.
Zavedením povinnosti sledovat objem odlehčovaných vod a zjišťovat poměr ředění a počet přepadů umožní varianta kvantifikovat výše popsaný vliv odlehčovaných odpadních vod na vodní útvary a umožní jeho následně řešení.
Varianta 3 – Sjednocení povinností v oblasti individuálních systémů (DČOV a bezodtoké jímky)
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Varianta zamýšlí nové administrativní povinnosti pro Ministerstvo životního prostředí, jakožto případného budoucího správce registru. Registr bude sloužit ke shromažďování a evidenci údajů o domovních čistírnách odpadních vod a bezodtokových jímkách. V případě domovních čistíren odpadních vod bude evidovat zejména údaje o povolení jejich stavby, povolení k nakládání s vodami, bylo-li vydáno, jakož i doklady o jejich provozu a jeho kontrole. V případě bezodtokových jímek se zamýšlí evidování zejména údajů o jejich umístění a doklady o odvozu odpadních vod na čistírnu odpadních vod.
Pro Ministerstvo životního prostředí se o jednorázový náklad související se zřízením nového registru a opakované náklady související s jeho udržováním.
Zřízení registru bude vyžadovat cca. 85 člověkodní developerských prací a cca. 15 člověkodní analytických prací a testování registru na straně CENIA. V takovém případě by odhadované náklady pro zřízení registru činili cca. 708 tis. Kč + DPH. Finální náklady však závisí na zvoleném způsobu implementace a mohou se pohybovat od 0,8 mil. Kč do 2,5 mil. Kč.
Pro udržování a správu nově zřízeného registru je nutné alokovat prostředky pro 0,5 zaměstnance MŽP ČR v platové třídě 12. Při průměrném platovém stupni 8 činí hodinové náklady dle metodiky MV (2024) 487 Kč. Odhadované roční administrativní náklady na udržování a správu registru jsou odhadovány na cca. 491 tis. Kč (tabulka 25).
Tabulka 25 Odhad předpokládaných nákladů pro zřízení registru
Odhad časové zátěže pro realizaci nového registru (developerské práce)
680 hodin
Odhadované náklady developerských prací
650 000 Kč (bez DPH)
Odhad administrativní časové zátěže (CENIA)
120 hodin
Platová třída
12
Platový stupeň
8
Hodinové náklady dle Metodiky MV (2024)
487 Kč
Odhadované administrativní náklady (CENIA)
58 440 Kč
Celkové odhadované náklady
708 440 Kč (+ DPH)
Tabulka 26 Odhad předpokládaných administrativních nákladů pro správu registru
Počet zaměstnanců
0,5
Platová třída
12
Platový stupeň
8
Hodinové náklady dle Metodiky MV (2024)
487 Kč
Odhadované roční administrativní náklady
491 351 Kč
Dopady na obyvatele, dopady na spotřebitele
Sjednocení povinností pro vlastníky soustav domovních čistíren odpadních vod pro jejich bezpečné a plynulé provozování by nemělo vytvořit nové administrativní povinnosti v této oblasti, naopak směřuje k jednotnému uplatňování standardů, a tudíž zjednodušení administrativy v této oblasti. U soustav DČOV je dále zaváděn požadavek na zřízení systémového nástroje ve smyslu zavedení požadavku na budoucí financování obnovy, a to obdobným způsobem, jakým je řešeno financování obnovy kanalizací pro veřejnou potřebu dle zákona o vodovodech a kanalizacích, resp. jsou zaváděny požadavky na odborné provozování, jelikož v řadě obcí je soustava domovních ČOV provozována jako obecní řešení nakládání s odpadními vodami. Tímto nástrojem by mělo být zajištěno řádné provozování, čímž je zajištěn vyšší uživatelský komfort pro obyvatele.
Výběr prostředků na obnovu může částečně zatížit obyvatele pravidelnou platbou mající podobu stočného, nicméně takto generované prostředky částečně mohou sanovat prostředky, které je nutné vynaložit na průběžné opravy jednotlivých zařízení a v důsledku mohou částečně pokrývat nutné náklady obce na provoz a servis soustavy DČOV. Jelikož navrhovaná varianta nestanovuje způsob a náležitosti zpracování a realizace plánu financování obnovy DČOV a zároveň není k dispozici přehled těchto zařízení v ČR.
Předpokládanou zvýšenou administrativu pak představují nové povinnosti související s nahlašováním informací pro potřeby nového registru. Varianta předpokládá povinnosti pro subjekty, kteří vypouští odpadní vody prostřednictvím domovní čistírny odpadních vod nebo akumuluje odpadní vody v bezodtokovém systému v následující podobě:
a. Registrace domovní čistírny odpadních vod nebo jímky do registru domovních čistíren a jímek, a to do 6 měsíců od zahájení vypouštění odpadních vod prostřednictvím domovní čistírny odpadních vod nebo zahájení akumulace odpadních vod v bezodtokové jímce
b. Vložení do registru domovních čistíren a jímek doklady o provozu a provedené kontrole domovní čistírny odpadních vod nebo doklady o odvozu odpadních vod z bezodtoké jímky na čistírnu odpadních vod do 3 měsíců od obdržení těchto dokladů
V případě povinnosti (a) registrace DČOV nebo jímky se jedná o jednorázový náklad, který vzniká na straně provozovatelů těchto systémů. Odhad časové zátěže pro registraci je 1 hodina a náklady jsou vyčísleny dle metodiky MPO (2024). Vyčíslení nákladů na 1 DČOV/jímku je uvedené v tabulce 27. Jelikož datové podklady vyčíslující počet DČOV či bezodtokových jímek nejsou k dispozici (je jedním z účelů zřízení nového registru), není v tuto chvíli možné stanovit celkové náklady pro dotčené provozovatele systémů v ČR.
Tabulka 27 Vyčíslení hodinových nákladů pro registraci DČOV nebo jímky
Hodinové náklady dle metodiky MPO (2024)
455 Kč
Odhad časové zátěže na zpracování
1 hodina
Celkové zvýšení administrativní zátěže
455 Kč
V případě povinnosti (b) vložení dokladů o provozu a provedené kontrole domovní čistírny nebo bezodtokové jímky se jedná o opakovaný náklad závisející na četnosti zpracování. Odhad časové zátěže pro vložení relevantních dokladů do informačního systému je max. 0,5 hodin a náklady jsou vyčísleny dle metodiky MPO (2024). Četnost povinnost vkládání dokladů je velmi individuální – dříve ohlášené DČOV či odpadní jímky mají povinnost provést revizi jednou za dva roky. Vyčíslení nákladů na 1 DČOV/jímku je uvedené v tabulce 28. S ohledem na rozdíly v četnosti zpracování se zde jedná o minimální náklady.
Tabulka 28 Vyčíslení nákladů pro vložení dokladů o provozu a provedené kontrole
Hodinové náklady dle metodiky MPO (2024)
455 Kč
Odhad časové zátěže na zpracování
0,5 hodin
Četnost zpracování
Jednou za 2 roky
Celkové zvýšení administrativní zátěže
113,75 Kč/rok
Dopady na podnikatelské prostředí
Varianta 3 nepředpokládá dopady v této oblasti.
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
V případě, že územní samosprávné celky spravují soustavu DČOV je možné očekávat náklady spojené s nahlašováním informací pro potřeby nově zřízeného registru a plnění následujících povinností:
a. Registrace domovní čistírny odpadních vod nebo jímky do registru domovních čistíren a jímek, a to do 6 měsíců od zahájení vypouštění odpadních vod prostřednictvím domovní čistírny odpadních vod nebo zahájení akumulace odpadních vod v bezodtokové jímce
b. Vložení do registru domovních čistíren a jímek doklady o provozu a provedené kontrole domovní čistírny odpadních vod nebo doklady o odvozu odpadních vod z bezodtoké jímky na čistírnu odpadních vod do 3 měsíců od obdržení těchto dokladů
V případě povinnosti (a) registrace DČOV nebo jímky se jedná o jednorázový náklad, který vzniká na straně provozovatelů těchto systémů. Odhad časové zátěže pro registraci je 1 hodina a náklady jsou vyčísleny dle metodiky MV (2024) pro zaměstnance v 11. platové třídě s průměrným platovým stupněm 8. Jelikož datové podklady vyčíslující počet DČOV či bezodtokových jímek nejsou k dispozici (je jedním z účelů zřízení nového registru), není v tuto chvíli možné stanovit celkové náklady pro dotčené provozovatele systémů v ČR.
Tabulka 29 Vyčíslení hodinových nákladů pro vložení dokladů o provozu a provedené kontrole
Hodinové náklady dle metodiky MV (2024)
572 Kč
Odhad časové zátěže na zpracování
1 hodina
Celkové zvýšení administrativní zátěže
572 Kč
V případě povinnosti (b) vložení dokladů o provozu a provedené kontrole domovní čistírny nebo bezodtokové jímky se jedná o opakovaný náklad závisející na četnosti zpracování. Odhad časové zátěže pro vložení relevantních dokladů do informačního systému je max. 0,5 hodin a náklady jsou vyčísleny dle metodiky MV (2024) pro zaměstnance v 11. platové třídě s průměrným platovým stupněm 8. Vyčíslení nákladů na 1 DČOV/jímku je uvedené v tabulce 16. S ohledem na rozdíly v četnosti zpracování se zde jedná o minimální náklady.
Tabulka 30 Vyčíslení nákladů pro vložení dokladů o provozu a provedené kontrole
Hodinové náklady dle metodiky MV (2024)
572 Kč
Odhad časové zátěže na zpracování
0,5 hodin
Četnost zpracování
Jednou za 2 roky
Celkové zvýšení administrativní zátěže
143 Kč/rok
Sociální dopady
Individuální systémy pro čištění odpadních vod se nejčastěji zřizují v místech, kde není ekonomicky ani technicky proveditelné vybudovat centrální kanalizační systém. Menší obce často nemají kapacitu na budování rozsáhlých kanalizačních systémů, proto se jednotliví vlastníci domů rozhodují pro instalaci vlastní, tzv. domovní čistírny odpadních vod, příp. stavbu akumulační jímky. Varianta 3 tedy řeší problémy související s emisemi zdrojů znečištění do povrchových primárně v menších, více odlehlých obcích, kde v případě ČR žije velká část obyvatel. Zlepšení kvality vody ve všech oblastech, včetně těch odlehlých, přispěje k rovnějšímu přístupu k čisté vodě pro všechny skupiny obyvatel a lepší kvalitě jejich života. Požadavek na generování prostředků na budoucí obnovu má za cíl snížení rizika neodborného zacházení s jednotlivými zařízeními a zajištění stále vysoké úroveň čištění odpadních vod.
Dopady na životní prostředí
Pozitivní dopady na životní prostředí je možné očekávat v důsledku snížení míry emisí znečišťujících látek do povrchových vod a zmírnění dopadů popsaných v části 1.2 tohoto materiálu, str. 11.
Domovní ČOV, individuální nebo jiné vhodné systémy, lze použít k řešení komunálních odpadních vod, kdy zřízení kanalizačního systému není opodstatněné z technických a/nebo ekonomických důvodů. Musí dosahovat stejné úrovně ochrany životního prostředí jako u městských odpadních vod vypouštěných do kanalizace, tedy zachycování a oddělování odpadních vod z okolního prostředí, se záměrem dalšího čištění. Aby byly individuální systémy udržitelné, musí poskytovat odpovídající úroveň ochrany vodního prostředí a musí být řádně provozována v souladu s požadavky vodního zákona a jeho prováděcích předpisů. Systémy musí být dobře navržené, robustní a vhodné pro místní podmínky. Řádná údržba jednotlivých systémů, na kterou varianta směřuje, je životně důležitá, a to musí být v rámci možností majitele domácnosti nebo případně specializovaného poskytovatele služeb. Zároveň varianta stanovením jednotných podmínek pro provoz a údržbu těchto zařízení předpokládá nárůst těchto systémů v oblastech, kde jsou nyní zavedeny požadavky, které nejsou vždy úměrné požadavkům pro centralizované systémy. V reakci na zavedení systémového nástroje, kam budou jednotliví znečišťovatelé uvádět, jakým způsobem jsou jimi vlastněná/provozovaná zařízení (DČOV či akumulační jímky) provozovány, může dojít ke snížení lokálního znečištění podzemních či povrchových vod v důsledku nedovoleného vypouštění odpadních vod (v rozporu s požadavky vodního zákona a jeho prováděcích předpisů).
Varianta 4a - Změna sazby a limitu pro zpoplatnění z poplatku za objem
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Zvýšení sazeb z objemu vypouštěných odpadních vod dle navržené varianty 4a povede k navýšení příjmů SFŽP ČR. Za poplatkový rok 2023 bylo 512 poplatkovým subjektům vystaveno 1 157 výměrů v celkové v hodnotě 177,910 mil. Kč, v členění 98,492 mil. Kč za poplatek z objemu a 79,418 mil. Kč poplatek za znečištění.[footnoteRef:25] V roce 2023 bylo do vodních toků vypuštěno 1 471,5 mil. m3 odpadních a důlních vod, což představuje oproti předchozímu roku snížení o cca 1,7 %.[footnoteRef:26] [25: Data SFŽP] [26: Ministerstvo zemědělství (2024), Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2023, dostupné z https://mze.gov.cz/public/portal/mze/voda/osveta-a-publikace/publikace-a-dokumenty/modre-zpravy/zprava-o-stavu-vodniho-hospodarstvi-2023 ]
Tabulka 31 Vypouštění odpadních a důlních vod do vod povrchových (mil. m3) u zdrojů nad 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc v roce 2023[footnoteRef:27] [27: Ibid.]
Kanalizace pro veř. Potřebu
Zemědělství vč. závlah
Energetika
Průmysl vč. dobývání
Ostatní vč. stavebnictví a veř. vodovodů
Celkem
Množství
Počet
Množství
Počet
Množství
Počet
Množství
Počet
Množství
Počet
Množství
Počet
867,5
3 392
2,3
18
347,6
93
210,6
647
43,7
1 034
1 471,70
5 184
Tabulka 32 Odhadovaný nárůst poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod čištěných dle navržené varianty 4a[footnoteRef:28]gb [28: Vlastní dle dat SFŽP ČR]
Rok
Výše poplatku pro odpadní vody čištěné (Kč/m3)
Výnos současně zpoplatněné vypouštění (mil. Kč)
[endnoteRef:2]Odhadovaný výnos z nově zpoplatněné vypouštění (50 000 až 100 000 m3/rok) (mil. Kč)[footnoteRef:29] [2: ] [29: Uvažujeme-li zpoplatnění vypouštěného znečištění 41,069 mil. m³ sazbou pro čištěné odpadní vody]
Odhadovaný výnos z poplatku celkem (mil. Kč)
Nyní
0,1
98
0
98
2026
0,67
670
27
697
2027
0,94
940
39
979
2028
1,34
1 340
55
1 395
2029
1,34
1 340
55
1 395
2030
1,34
1 340
55
1 395
2031
1,34
1 340
55
1 395
2032
1,34
1 340
55
1 395
Kvantitativní vyčíslení dopadů zpoplatnění vypouštěných nečištěných odpadních vod je v současnosti díky neexistenci potřebných dat prakticky nemožné. Maximální výnos z poplatku za objem vypouštěných nečištěných odpadních vod se odhaduje na cca 670 mil. Kč v roce 2032 (viz tabulka 33). Reálně lze však předpokládat, že provozovatelé vodohospodářské infrastruktury budou motivováni vypouštění nečištěných odpadních vod v maximální míře eliminovat a skutečný výnos tak bude pravděpodobně výrazně nižší.
Tabulka 33 Odhadovaný nárůst poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod nečištěných dle varianty 4a
Rok
Výše poplatku pro odpadní vody nečištěné (Kč/m3)
Výnos z poplatku celkem (mil. Kč)
2026
0,67
33,5
2027
1,34
67
2028
4,02
201
2029
4,02
201
2030
6,7
335
2031
6,7
335
2032
13,40
670
Jedná se o teoretický kvantitativní odhad na základě aktuálně dostupných historických dat a při předpokladu, že subjekty nepřijmou dodatečná opatření na snížení znečištění a budou vypouštět současnou výši znečištění. Pragmaticky však lze předpokládat, že změněná výše poplatků bude působit na ekonomické motivace znečišťovatelů a subjekty přijmou dodatečná opatření anebo optimalizují vypuštění odpadních vod takovým způsobem, aby platbu poplatku minimalizovaly.
Dopady na podnikatelské subjekty
Podnikatelské subjekty vypouštějící odpadní vody do vod povrchových jsou v případě zpoplatnění dle vodního zákona povinni platit stanovenou výši poplatku dle objemu vypouštěného množství odpadních vod a vypuštěného znečištění. Platba poplatku analyzovaná v dopadech na SFŽP ČR nejvíce dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody a dále na průmyslové, energetické a méně i zemědělské a ostatní hospodářské sektory. Provozovatel může snížit výši poplatků intenzivnějším čištěním odpadních vod, které vyžaduje náklady na optimalizaci provozu či zvýšené provozní náklady ČOV. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie.
Dopady na územní samosprávné celky
Navrhovaná úprava poplatků bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku tak významně dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody. Lze předpokládat, že se zvýšené náklady související s čištěním odpadních vod, které produkují bodové zdroje v obcích, projeví ve vyšších investičních nebo provozních nákladech na čištění odpadních vod, resp. na platbě poplatku, popř. na platbě stočného.
Sociální dopady, dopady na spotřebitele
Vodné a stočné jsou předmětem věcného usměrňování cen podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních jsou ekonomicky oprávněným nákladem zahrnovaným do stočného. Je tedy zcela zjevné, že změnu sazby poplatků promítnou vlastníci, resp. provozovatelé vodovodů a kanalizací do kalkulace vodného a stočného a zvýšené náklady tak přenesou na koncové odběratele.
Socioekonomickou analýzu dopadů změny poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových zpracoval VÚV TGM (2015).[footnoteRef:30] Pro účely této zprávy byly využity výstupy studie upraveny na základě sazeb navržených v rámci varianty 4a. Vyhodnocení dopadu změny sazby poplatků je provedeno pouze pro cílový stav, který by měl v případě poplatku za objem být dosažený v roce 2028 pro čištěné vody a 2032 pro nečištěné vody. [30: VÚV TGM (2015). Socio-ekonomická analýza dopadů novely vodního zákona v oblasti poplatků (Ing. Jiří Kučera)]
Množství vypouštěných odpadních vod z veřejné kanalizace závisí primárně na množství spotřebované vody, doplňkově na podílu balastních vod (průsaky do kanalizace) a v případě jednotné kanalizace i na množství srážek. Lze předpokládat, že v případě vypouštění odpadních vod naroste stočné, nikoliv však o stanovenou sazbu poplatku. Navýšení je způsobeno tím, že je vypouštěn větší objem vod, než je fakturováno (množství navyšují vždy balastní vody a dále u jednotné kanalizace či nesprávně provozované splaškové kanalizace srážkové vody), vlastník nebo provozovatel kalkuluje zisk z úplných vlastních nákladů, které zahrnují i poplatky. K ceně je třeba přičíst také DPH. Dopad na cenu stočného za těchto předpokladů pro situaci, kdy 50 % průtoku tvoří balastní a srážkové vody, shrnuje tabulka
Tabulka 34 Odhadovaný dopad navrhované varianty 4a do ceny stočného pro poplatek za objem vypouštěných odpadních vod (varianta s 50% podílem balastních vod)
Sazba současná
Sazba
nová
Nárůst
Poplatek za objem
Kč/m³
0,1
1,34
1,24
Voda balastní a srážková vůči splaškové
%
100
100
Dopad do ceny včetně balastních a srážkových vod
Kč/m³
0,2
2,68
2,48
Zisk
%
10
10
Dopad do ceny včetně balastních a srážkových vod a zisku
Kč/m³
0,22
2,95
2,73
Dopad do ceny včetně DPH 15 %
Kč/m³
0,25
3,39
3,14
Výpočet je třeba provést i pro kvalitní oddílnou kanalizaci s odhadovaným podílem 20 % balastních vod.[footnoteRef:31] [31: Přítok 20 % balastních vod odpovídá tomu, že objem balastních vod odpovídá 25 % objemu splaškových vod.]
Tabulka 35 Odhadovaný dopad navrhované varianty 1 do ceny stočného pro poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod (varianta s 20% podílem balastních vod)
Sazba současná
Sazba
nová
Nárůst
Poplatek za objem
Kč/m³
0,1
1,34
0,9
Voda balastní vůči splaškové
%
25
25
Dopad do ceny včetně balastních vod
Kč/m³
0,125
1,675
1,55
Zisk
%
10
10
Dopad do ceny včetně balastních vod a zisku
Kč/m³
0,14
1,84
1,70
Dopad do ceny včetně DPH 15 %
Kč/m³
0,16
2,12
1,96
Snížením hranice zpoplatnění ze 100 000 m³ vypouštěných vod ročně na 50 000 m³ ročně dojde k zatížení dosud nezpoplatněných zdrojů znečištění. Orientačně tato změna postihne zdroje o velikosti 500 až 1 000 obyvatel. Ve vodní bilanci za rok 2023 je evidováno 717 vypouštění o objemu mezi 50 000 a 100 000 m³ ročně, z toho 507 vypouštění se týká vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Jde o 51 538 mil. m³ vypouštěných odpadních vod, z toho 36 776 mil. m³ vod z veřejné kanalizace.[footnoteRef:32] [32: Data VÚV]
Tabulka 36 Cena stočného v roce 2023[footnoteRef:33] [33: Ministerstvo zemědělství (2024), Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2023, dostupné z https://mze.gov.cz/public/portal/mze/voda/osveta-a-publikace/publikace-a-dokumenty/modre-zpravy/zprava-o-stavu-vodniho-hospodarstvi-2023]
Měrná jednotka
Bez DPH
Včetně DPH
Průměrná cena pro stočné
Kč/m³
41,0
47,15
Minimální hodnota
Kč/m³
37,70
43,36
Maximální hodnota
Kč/m³
56,80
65,32
Nárůst podílu poplatku za objem a s ním spojených nákladů na celkovém stočném uvádí tabulka:
Tabulka 37 Odhadovaná navýšení podílu poplatku na výši stočného
Měrná jednotka
Současný stav
Budoucí stav (oddílná kanalizace)
Budoucí stav (jednotná kanalizace)
Platba za objem vypouštěné vody včetně podílu balastních a srážkových vod, zisku a DPH
Kč/m³
0,16
2,12
3,39
Stočné
Kč/m³
41,0
43,12
44,39
Podíl platby na celkovém stočném
%
0,39
4,92
7,64
Vyčíslení dopadů zpoplatnění vypouštěných nečištěných odpadních vod je v současnosti prakticky nemožné. Jednoznačné je zamýšlené zpoplatnění volných výpustí a obtokování čistíren. Vody vypouštěné z dešťových oddělovačů jednotné kanalizace nejsou za splnění podmínek § 38 odst. 2 vodního zákona považovány za odpadní vody a nemůže se jich proto bez případné změny tohoto ustanovení týkat ani zpoplatnění. Pokud by mělo dojít ke zpoplatnění vod z dešťových oddělovačů, platba s vysokou sazbou významně dopadne zejména na historická města se starší jednotnou kanalizací. Případné zpoplatnění by bylo možné hodnotit jako „daň za jednotnou kanalizaci“, přičemž řešením pro daná města by bylo pouze přebudování celé kanalizační sítě.[footnoteRef:34] [34: VÚV TGM (2015). Socio-ekonomická analýza dopadů novely vodního zákona v oblasti poplatků (Ing. Jiří Kučera)]
Dopady na životní prostředí
Zvýšením poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod lze předpokládat ovlivnění socioekonomických motivací znečišťovatelů k šetrnému využívání zdrojů vody a přijetí potřebných opatření na snižování množství vypouštěných odpadních vod. Navržená varianta 4a tak předpokládá pozitivní dopady z hlediska životního prostředí spočívající v předpokládané podpoře opatření, které vedou ke snížení vniku srážkových a balastních vod do jednotné kanalizace a motivuje k využívání srážkové vody jako bezplatného přírodního zdroje, včetně podpory vsakování srážkových vod a jejich přirozené retence v krajině. Využíváním srážkové vody namísto vody pitné může vést v domácnostech k úspoře nákladů. Menší množství srážkových vod přitékající na ČOV může mít také pozitivní vliv na provozní náklady ČOV, které jsou zejména např. v zvýšeném průtoku vody v recipientu odpadních vod přitékajícím do ČOV značně přetíženy.
Tím, že varianta 4a zamýšlí poplatek za objem, který je silně diferencován pro čištěné a nečištěné odpadní vody, lze předpokládat výrazné omezení vypouštění odpadních vod a to zejména vod nečištěných. Sazba poplatku za nečištěné odpadní vody je záměrně navrhována velmi vysoká z důvodu ekonomické motivace znečišťovatelů tyto nečištěné odpadní vody vůbec nevypouštět. Pozitivní vliv lze u navrhované varianta dopad na zpoplatnění volných výpustí a obtokování čistíren. Tímto řešením se výrazně podpoří přímá ekologická funkce poplatku jako ekonomického nástroje pro zlepšování životního prostředí. Lze tak předpokládat zlepšení současného stavu vodních útvarů a ekosystémových služeb poskytovaných vodními ekosystémy.
Dále pak zvýšená tvorba finančních prostředků pro SFŽP může být využita k cílenému financování doplňkových opatření a dotačních programů v oblasti ochrany vod. Zvýšením výnosů z vybraných poplatků je tak spjato s vyššími disponibilní prostředky v oblasti ochrany vod a životního prostředí.
Varianta 4b - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor, dusík, organické látky)
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Zvýšení sazeb z objemu vypouštěných odpadních vod dle navržené varianty 4b povede k navýšení příjmů SFŽP ČR. Za poplatkový rok 2023 bylo 512 poplatkovým subjektům vystaveno 1 157 výměrů v celkové v hodnotě 177,910 mil. Kč, v členění 98,492 mil. Kč za poplatek z objemu a 79,418 mil. Kč poplatek za znečištění.[footnoteRef:35] Pouze ve 120 výměrech z celkových 1 157 bylo však znečištění zpoplatněno. [35: Data SFŽP]
Stejně jako při zvýšení sazeb pro poplatek za objem, je možné předpokládat zvýšený výnos pro SFŽP při zvýšení poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod díky navrhované úpravě sazeb a limitů zpoplatnění pro ukazatele znečištění Pcelk, Ncelk, a AOX. Na výnosu se bude podílet jednak zvýšená sazba pro současně zpoplatněné vypouštění a také placení poplatku nově zpoplatněnými subjekty, kterým díky přísnějším hmotnostním a koncentračním limitům, vznikne poplatková povinnost.
Na základě analýzy VÚV TGM (2015) a dostupných dat o vypouštění, které bude dle varianty 4b podléhat zpoplatnění, lze kvantitativně odhadnout výnosy z poplatku za znečištění pro dotčené ukazatele znečištění na cca 485 mil. Kč ročně (viz tabulka 38). Jedná se spíše o horní hranici výše výnosu bez zohlednění efektu přizpůsobení se zpoplatněných subjektů. Reálně na základě zkušeností při zavedení poplatků v roce 1999 a na základě znalosti možností stávajících technologií čištění instalovaných na ČOV lze předpokládat, že skutečný výnos bude nižší, jelikož výše poplatku bude subjekty motivovat ke snižování vypouštěného množství znečištění ve snaze nákladově optimalizovat placenou výši poplatku. K zásadnímu snížení poplatku bude do značné míry dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti investic do technologie.
Tabulka 38 Odhadovaný nárůst poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod pro dotčené ukazatele znečištění dle navržené Varianty 4b[footnoteRef:36] [36: Data SFŽP]
Ukazatel
Počet zpoplatněných zdrojů
Množství zpoplatněného vypouštěného znečištění podle nových limitů (kg/r)
Sazba (Kč/kg)
Výnos z poplatku za vypouštěné znečištění (Kč/rok)
Pcelk.
84
415 477
150
62 321 550
Ncelk
821
7 958 544
50
397 927 200
AOX
80
24 472
1 000
24 472 000
Celkem
484 720 750
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce)
Zavedené koncentrační a hmotnostní limity zpoplatnění způsobují, že dopad na konkrétní čistírny odpadních vod může být velmi rozdílný podle velikosti zdroje a dosahované účinnosti čištění. Koncentrační a hmotnostní limity pro vypouštěné znečištění v případě fosforu je navrženo tak, aby efektivně doplnil nové požadavky na terciální čištění novely směrnice o čištění městských odpadních vod. V návrhu směrnice (Příloha I, Část D, tabulka 2) jsou požadované hodnoty stanoveny pro ČOV čistící zatížení nad 100 000 EO a pro ČOV čistící zatížení nad 10 000 EO obdobně, a to na hodnotu 0,5 mg/l. Aby měl poplatek žádaný účel a motivoval znečišťovatele k vyšší úrovni čištění musí být koncentrační limit stanoven na hodnotu nižší než návrh směrnice, který po vstupu v platnost bude představovat právně stanovený limit. Návrh koncentračního limitu byl stanoven na hodnotu 0,3 mg/l. Jelikož pro menší čistírny odpadních vod není technicky a ekonomicky možné těchto hodnot dosahovat, je hmotnostní limit poplatku stanoven na hodnotu 1 500 kg/r, čehož menší zdroje nedosahují.
Pro odhad, jakých zdrojů znečištění se bude nově týkat zpoplatnění vypouštěného znečištění z důvodu snížení koncentračního limitu byl proveden orientační výpočet dle velikosti ČOV. Pro jednoduchost byl pro potřeby orientačního výpočtu předpokládán průtok 150 l na osobu a den. Obrázek 18 zobrazuje nutnou průměrnou odtokovou koncentrace, které musí ČOV dané velikosti dosahovat, aby pak při nastaveném navrhovaném hmotnostním limitu (1 500 kg/r) nepodléhala zpoplatnění. Pro doplnění je v grafu vyobrazen i emisní standard pro emisní zdroje nad 10 000 EO a nad 100 000 EO dle revidované směrnice. Návrh poplatku tak cílí na větší zdroje produkující největší míru znečištění s účelem vypouštění znečištění předejít. Zvýšené odstraňování fosforu lze dosáhnout v zásadě na všech aktivačních čistírnách chemickým srážením – dávkováním železitých nebo hlinitých solí. Koncentrační limit pro zpoplatnění přesáhne naprostá většina čistíren, ale srážením fosforu lze snížit vypouštěné množství a tím výši poplatku. Vhodné nastavení výše poplatku může znečišťovatele významně motivovat k výraznějšímu odstraňování fosforu, než by odpovídalo povoleným emisním limitům.
Obrázek 18 Odhadovaná průměrná odtoková koncentrace pro splnění koncentračního limitu (fosfor) vypouštění (orientační výpočet)
Obdobně byl navržen koncentrační limit pro vypouštění dusíku. V případě dusíku stanovuje Příloha I směrnice požadavek pro terciální čištění pro zdroje čistící zatížení nad 10 000 EO a 100 000 EO na 6 mg/l. Možnosti nitrifikace v čistírnách a tím účinnost odstraňování amoniakálního dusíku závisí především na technologickém uspořádání čistírny. Znečišťovatel nemá příliš možností zlepšit dosahované efekty ve stávajícím zařízení (nepředpokládáme úsporu provozních nákladů nedostatečným provzdušňováním aktivace). Návrh koncentračního limitu byl stanoven na hodnotu 4 mg/l. Pokud tedy čistírna nebude dosahovat stabilní nitrifikace, provozovatel musí zvážit, zda náklady na investici do intenzifikace nitrifikace (např. přestavba biologické linky na nízkozatěžovanou s aktivaci vysokým stářím kalu) vyváží úspora dosažená na poplatku za vypouštění tohoto ukazatele. Obrázek 19 zobrazuje nutnou průměrnou odtokovou koncentraci, které musí ČOV dané velikosti dosahovat, aby pak při nastaveném navrhovaném hmotnostním limitu (5 000 kg/r) nepodléhala zpoplatnění. Pro doplnění je v grafu vyobrazen i emisní standard pro emisní zdroje nad 10 000 EO a nad 100 000 EO dle revidované směrnice. Návrh poplatku tak cílí na větší zdroje produkující největší míru znečištění s účelem vypouštění znečištění předejít.
Obrázek 19 Odhadovaná průměrná odtoková koncentrace pro splnění koncentračního limitu (dusík) vypouštění (orientační výpočet)
Celkový dusík je již nyní limitován (má definován emisní standard) pro čistírny nad 10 000 EO, i menší čistírny se však běžně vybavují k odstraňování celkového dusíku, tj. zahrnují procesy nitrifikace a denitrifikace. Za předpokladu, že čistírna je k odstraňování dusíku vybavena, má provozovatel možnost ovlivnit koncentraci celkového dusíku v odtoku zejména optimalizací procesů nitrifikace a denitrifikace (nastavení interní recirkulace apod.). Pokud je pro denitrifikaci limitující dostupnost snadno rozložitelného substrátu, je možné průběh procesu posílit dávkováním externího substrátu. Dosažení koncentračního limitu zpoplatnění nebude ve většině případů možné bez tohoto dávkování.
Navrhovaná úprava poplatků bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku tak významně dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody. Lze předpokládat, že se zvýšené náklady související s čištěním odpadních vod, které produkují bodové zdroje v obcích, projeví ve vyšších investičních nebo provozních nákladech na čištění odpadních vod, resp. na platbě poplatku popř. na platbě stočného.
Lze také předpokládat, že zlepšení stavu vodních útvarů, včetně např. zabránění vzniku nadměrné eutrofizace, bude mít pozitivní vliv na dotčené územně samosprávné celky a ekosystémové služby vodních útvarů. Lze tak očekávat významné pozitivní dopady např. v oblasti turistických a rekreačních služeb a zvýšení atraktivity území.
Dopad na podnikatelské prostředí
Navrhovaná úprava poplatků dle varianty 4b a odhadované zvýšení výnosu z poplatků bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku analyzovaná v dopadech na SFŽP ČR nejvíce dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody a dále na průmyslové, energetické a méně i zemědělské a ostatní hospodářské sektory. Provozovatel může snížit výši poplatků intenzivnějším čištěním odpadních vod, které vyžaduje náklady na optimalizaci provozu či zvýšené provozní náklady ČOV. Předpokládá se, že k zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie.
Sociální dopady, dopady na spotřebitele
Navrženým zpřísněním koncentračních a hmotnostních limitů a sazeb pro dotčené ukazatele znečištění, lze předpokládat rozdílný dopad na konkrétní čistírny odpadních vod. Dopad může být velmi rozdílný podle velikosti zdroje a dosahované účinnosti čištění. Vyčíslení celkových dopadů na výši stočného je problematické v tom, že každý ukazatel postihuje jiné velikostní kategorie čistíren. Je tedy možné předpokládat, že celkový nárůst ceny stočného z důvodu zvýšení poplatků za vypouštění odpadních vod neměl být v průměru vyšší než jednotky Kč/m3 bez DPH a zisku provozovatele při zahrnutí srážkových a balastních vod, kterých je čištěno zhruba stejné množství jako fakturované odpadní vody. Celkový nárůst ceny stočného z důvodu zvýšení poplatků za vypouštění odpadních vod by v takovém případě neměl představovat zdražení vody z pohledu spotřebitelů o více než nižší jednotky procent. Pro bližší odhad průměrných nákladů musí být proveden výpočet z dat vodní bilance o množství vypouštěného znečištění a objemu, v němž toto znečištění bylo vypuštěno.
Dopady na životní prostředí
Nejvýznamnější a vysoký pozitivní přínos v oblasti životního prostředí lze předpokládat díky úpravě sazeb a limitů pro poplatky za znečištění. Navrhovaná varianta 4b obsahuje aktualizaci poplatku za znečistění pro ukazatele znečištění, které se ukázaly ve vztahu k dosahování dobrého stavu vodních útvarů jako kritické. Zpřísnění environmentální regulace bude motivovat původce znečištění k hledání optimálních cest ke snižování znečištění a investic do environmentálně šetrnějších technologií a opatření. Poplatek za znečištění by tak měl splňovat princip znečišťovatel platí a cíleně motivovat uživatele vody k šetrnému využívání zdrojů vody a stálému snižování znečištění vypouštěnému do povrchových vod. To nabývá na významu nejenom s ohledem na environmentální cíle Rámcové směrnice vodní politiky, ale také v souvislosti s předpokládanou změnou klimatu a s tím spojeným nebezpečím omezení disponibilních zdrojů vody. Navrhovanou úpravou lze předpokládat pozitivní vliv na kvalitu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových, kdy dojde ke snížení vnosu znečišťujících látek do recipientů těchto odpadních vod. To má pozitivní vliv na ekosystémové funkce vodních útvarů a stabilitu vodních ekosystémů, včetně pozitivního vlivu na vodní útvary jako zdroje vody pro vodohospodářské funkce národního hospodářství. Předpokládané zlepšení kvality vodních útvarů se projeví např. ve vyšší rekreační hodnotě jednotlivých vodních útvarů, úspoře nákladů na úpravu surové vody a dalších ekosystémových přínosech pro společenský blahobyt. Kvantitativní vyčíslení pozitivních dopadů na vodní útvary však není objektivně možné. Jisté však je, že snížením vypouštěného znečištění, k čemuž poplatky směřují, dojde k pozitivnímu dopadu na stav vodních útvarů. Toto zlepšení by mělo být patrné při posuzování přezkumu účinnosti této regulace.
Lze také předpokládat, že navrhovaná varianta 4b bude mít pozitivní vliv na stav vodních útvarů a vodohospodářské infrastruktury, jelikož dojde ke zvýšení účelových veřejných rozpočtů, kterými lze kompenzovat veřejné náklady na opatření v ochraně vod. Vyšší disponibilní prostředky budou využity v souladu s Národním programem Životní prostředí (NPŽP). Obecným cílem NPŽP je dlouhodobě účinná ochrana životního prostředí v České republice, podpora efektivního a šetrného využívání přírodních zdrojů, náprava negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí, zmírňování a přizpůsobení se dopadům změny klimatu a účinná prevence prostřednictvím environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty obyvatel České republiky.
Varianta 4c - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor)
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Dle současného nastavení pro ukazatel fosfor, není vypouštění znečištění fosforu zpoplatněno, přestože bylo za rok 2023 vypuštěno v rámci podaných přiznání dle dat SFŽP 761 087 kg fosforu.
Stejně jako u varianty 4b je při navrhované úpravě sazeb a limitů zpoplatnění pro ukazatel Pcelk možné očekávat zvýšení výnosu z poplatku za znečištění. Na výnosu se v tomto případě bude podílet zpoplatnění subjektů, kteří v tuto chvíli zpoplatněni nejsou, ale kterým díky přísnějším hmotnostním a koncentračním limitům vznikne poplatková povinnost. Pokud bychom nové limity aplikovali na přiznání za rok 2023, bylo by zpoplatněno 84 zdrojů, 415 477 kg znečištění a celkový výnos z poplatku by činil 62 321 550 Kč za rok.
Tabulka 39 Odhadovaný nárůst poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod pro ukazatel Pcelk dle navržené Varianty 4c
Ukazatel
Počet zpoplatněných zdrojů
Množství zpoplatněného vypouštěného znečištění podle nových limitů (kg/r)
Sazba (Kč/kg)
Výnos z poplatku za vypouštěné znečištění (Kč/rok)
Pcelk.
84
415 477
150
62 321 550
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce)
Zavedené koncentrační a hmotnostní limity zpoplatnění způsobují, že dopad na konkrétní čistírny odpadních vod může být velmi rozdílný podle velikosti zdroje a dosahované účinnosti čištění. Koncentrační a hmotnostní limity pro vypouštěné znečištění v případě fosforu je navrženo tak, aby efektivně doplnil nové požadavky na terciální čištění novely směrnice o čištění městských odpadních vod. V návrhu směrnice (Příloha I, Část D, tabulka 2) jsou požadované hodnoty stanoveny pro ČOV čistící zatížení nad 100 000 EO a pro ČOV čistící zatížení nad 10 000 EO obdobně, a to na hodnotu 0,5 mg/l. Aby měl poplatek žádaný účel a motivoval znečišťovatele k vyšší úrovni čištění musí být koncentrační limit stanoven na hodnotu nižší než návrh směrnice, který po vstupu v platnost bude představovat právně stanovený limit. Návrh koncentračního limitu byl stanoven na hodnotu 0,3 mg/l. Jelikož pro menší čistírny odpadních vod není technicky a ekonomicky možné těchto hodnot dosahovat, je hmotnostní limit poplatku stanoven na hodnotu 1 500 kg/r, čehož menší zdroje nedosahují.
Pro odhad, jakých zdrojů znečištění se bude nově týkat zpoplatnění vypouštěného znečištění z důvodu snížení koncentračního limitu byl proveden orientační výpočet dle velikosti ČOV. Pro jednoduchost byl pro potřeby orientačního výpočtu předpokládán průtok 150 l na osobu a den. Obrázek 10 zobrazuje nutnou průměrnou odtokovou koncentrace, které musí ČOV dané velikosti dosahovat, aby pak při nastaveném navrhovaném hmotnostním limitu (1 500 kg/r) nepodléhala zpoplatnění. Pro doplnění je v grafu vyobrazen i emisní standard pro emisní zdroje nad 10 000 EO a nad 100 000 EO dle revidované směrnice. Návrh poplatku tak cílí na větší zdroje produkující největší míru znečištění s účelem vypouštění znečištění předejít. Zvýšené odstraňování fosforu lze dosáhnout v zásadě na všech aktivačních čistírnách chemickým srážením – dávkováním železitých nebo hlinitých solí. Koncentrační limit pro zpoplatnění přesáhne naprostá většina čistíren, ale srážením fosforu lze snížit vypouštěné množství a tím výši poplatku. Vhodné nastavení výše poplatku může znečišťovatele významně motivovat k výraznějšímu odstraňování fosforu, než by odpovídalo povoleným emisním limitům.
Obrázek 20 Odhadovaná průměrná odtoková koncentrace pro splnění koncentračního limitu (fosfor) vypouštění (orientační výpočet)
Navrhovaná úprava poplatků bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku tak významně dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody. Lze předpokládat, že se zvýšené náklady související s čištěním odpadních vod, které produkují bodové zdroje v obcích, projeví ve vyšších investičních nebo provozních nákladech na čištění odpadních vod, resp. na platbě poplatku popř. na platbě stočného.
Lze také předpokládat, že zlepšení stavu vodních útvarů, včetně např. zabránění vzniku nadměrné eutrofizace, bude mít pozitivní vliv na dotčené územně samosprávné celky a ekosystémové služby vodních útvarů. Lze tak očekávat významné pozitivní dopady např. v oblasti turistických a rekreačních služeb a zvýšení atraktivity území.
Dopad na podnikatelské prostředí
Navrhovaná úprava poplatků dle varianty 4c a odhadované zvýšení výnosu z poplatků bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku analyzovaná v dopadech na SFŽP ČR nejvíce dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody a dále na průmyslové, energetické a méně i zemědělské a ostatní hospodářské sektory. Provozovatel může snížit výši poplatků intenzivnějším čištěním odpadních vod, které vyžaduje náklady na optimalizaci provozu či zvýšené provozní náklady ČOV. Předpokládá se, že k zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie.
Sociální dopady, dopady na spotřebitele
Navrženým zpřísněním koncentračních a hmotnostních limitů a sazeb pro ukazatel Pcelk, lze předpokládat rozdílný dopad na konkrétní čistírny odpadních vod. Dopad může být velmi rozdílný podle velikosti zdroje a dosahované účinnosti čištění. Vyčíslení celkových dopadů na výši stočného je problematické v tom, že každý ukazatel postihuje jiné velikostní kategorie čistíren. Je tedy možné předpokládat, že celkový nárůst ceny stočného z důvodu zvýšení poplatků za vypouštění odpadních vod by neměl být v průměru vyšší než nižší jednotky Kč/m3 bez DPH a zisku provozovatele při zahrnutí srážkových a balastních vod, kterých je čištěno zhruba stejné množství jako fakturované odpadní vody. Celkový nárůst ceny stočného z důvodu zvýšení poplatků za vypouštění odpadních vod by v takovém případě neměl představovat zdražení vody z pohledu spotřebitelů o více než nižší jednotky procent. Pro bližší odhad průměrných nákladů musí být proveden výpočet z dat vodní bilance o množství vypouštěného znečištění a objemu, v němž toto znečištění bylo vypuštěno.
Dopady na životní prostředí
Zpřísnění environmentální regulace bude motivovat původce znečištění k hledání optimálních cest ke snižování znečištění a investic do environmentálně šetrnějších technologií a opatření. Poplatek za znečištění by tak měl splňovat princip znečišťovatel platí a cíleně motivovat uživatele vody k šetrnému využívání zdrojů vody a stálému snižování znečištění vypouštěnému do povrchových vod. To nabývá na významu nejenom s ohledem na environmentální cíle Rámcové směrnice vodní politiky, ale také v souvislosti s předpokládanou změnou klimatu a s tím spojeným nebezpečím omezení disponibilních zdrojů vody. Navrhovanou úpravou lze předpokládat pozitivní vliv na kvalitu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových, kdy dojde ke snížení vnosu fosforu do recipientů těchto odpadních vod. To má pozitivní vliv na ekosystémové funkce vodních útvarů a stabilitu vodních ekosystémů, včetně pozitivního vlivu na vodní útvary jako zdroje vody pro vodohospodářské funkce národního hospodářství. Předpokládané zlepšení kvality vodních útvarů se projeví např. ve vyšší rekreační hodnotě jednotlivých vodních útvarů, úspoře nákladů na úpravu surové vody a dalších ekosystémových přínosech pro společenský blahobyt. Kvantitativní vyčíslení pozitivních dopadů na vodní útvary však není objektivně možné. Jisté však je, že snížením vypouštěného fosforu, k čemuž varianta směřuje, dojde k pozitivnímu dopadu na stav vodních útvarů. Toto zlepšení by mělo být patrné při posuzování přezkumu účinnosti této regulace.
Lze také předpokládat, že navrhovaná varianta 4c bude mít pozitivní vliv na stav vodních útvarů a vodohospodářské infrastruktury, jelikož dojde ke zvýšení účelových veřejných rozpočtů, kterými lze kompenzovat veřejné náklady na opatření v ochraně vod. Vyšší disponibilní prostředky budou využity v souladu s Národním programem Životní prostředí (NPŽP). Obecným cílem NPŽP je dlouhodobě účinná ochrana životního prostředí v České republice, podpora efektivního a šetrného využívání přírodních zdrojů, náprava negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí, zmírňování a přizpůsobení se dopadům změny klimatu a účinná prevence prostřednictvím environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty obyvatel České republiky.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Kritérium
Varianta 0
bez přijetí nových / změn stávajících opatření
Varianta 1a Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod dle revize směrnice EU o čištění městských odpadních vod
Varianta 1b Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod nad rámec návrhu směrnice EU o čištění městských odpadních vod
Varianta 2
Zavedení požadavku na sledování údajů o objemu vypouštěných odpadních vod
Varianta 3 Sjednocení povinností v oblasti individuálních systémů (DČOV a bezodtokové jímky)
Varianta 4a
Změna sazby a limitu pro zpoplatnění z poplatku za objem
Varianta 4b
Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor, dusík, organické látky)
Varianta 4c
- Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor)
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Nepředpokládá nové náklady v této oblasti, nepřímé společenské, zdravotní, hospodářské dopady s vazbou na kvalitu vod s dopadem na příjmy a výdaje státu
Nepředpokládá nové náklady v této oblasti, skutečný dopad však bude záviset na způsobu financování nutných investičních nákladů
Nepředpokládá nové náklady v této oblasti, skutečný dopad však bude záviset na způsobu financování nutných investičních nákladů
Očekává jednorázové náklady spojené s úpravou elektronického formuláře F_VOD_38 (stanovené v ust. § 38 odst. 6, jelikož se jedná o vypouštění odpadních vod) pro ohlašování prostřednictvím systému ISPOP ve výší cca. 87 tis. Kč (vč. administrativní zátěže na zpracování zadání dodavateli, kontrolou jeho práce, konzultacemi, testováním připraveného formuláře a předávacím řízením)
Předpokládá náklady pro MŽP ve smyslu zřízení nového registru a opakované náklady související s jeho udržováním. Náklady pro zřízení registru budou záviset na zvoleném způsobu implementace a mohou se pohybovat od 0,8 mil. Kč do 2,5 mil. Kč. Roční administrativní náklady na udržování a správu registru jsou odhadovány na cca. 491 tis. Kč
Do roku 2032 předpokládá navýšení výběru z poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod čištěných na 1 395 mil. Kč/rok a navýšení výběru z poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod nečištěných na 670 mil. Kč v roce 2032. Lze předpokládat, že provozovatelé vodohospodářské infrastruktury budou motivováni vypouštění nečištěných odpadních vod v maximální míře eliminovat a skutečný výnos tak bude pravděpodobně výrazně nižší
Odhadované výnosy z poplatku za znečištění dle navrhované Předpokládají se na cca 485 mil. Kč ročně. Jedná se spíše o horní hranici výše výnosu bez zohlednění efektu přizpůsobení se zpoplatněných subjektů
Odhadované výnosy z poplatku za znečištění dle navrhované Předpokládají se na cca 62 mil. Kč ročně. Jedná se spíše o horní hranici výše výnosu bez zohlednění efektu přizpůsobení se zpoplatněných subjektů
Dopady na podnikatelské prostředí
Nepředpokládá pozitivní dopady na aktivity závislé na dostatečném čištění odpadních vod a kvalitě čisté vody (potravinářský průmysl, zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační odvětví)
Předpokládá snížené provozní náklady v případě aktivit závislých na dostatečném čištění odpadních vod a kvalitě čisté vody (potravinářský průmysl, zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační odvětví)
Předpokládá snížené provozní náklady v případě aktivit závislých na dostatečném čištění odpadních vod a kvalitě čisté vody (potravinářský průmysl, zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační odvětví) nad úroveň Varianty 1a
Předpokládá
snížené provozní náklady v případě aktivit závislých na dostatečném čištění odpadních vod a kvalitě čisté vody (potravinářský průmysl, zavlažování v zemědělství, zásobování pitnou vodou, cestovní ruch a rekreační odvětví),
zavedení nových monitorovací povinnosti pro správce vodohospodářské infrastruktury
Nepředpokládá dopady v této oblasti.
Nejvíce dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody a dále na průmyslové, energetické a méně i zemědělské a ostatní hospodářské sektory. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie
Platba poplatku analyzovaná v dopadech na SFŽP ČR nejvíce dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody a dále na průmyslové, energetické a méně i zemědělské a ostatní hospodářské sektory. Provozovatel může snížit výši poplatků intenzivnějším čištěním odpadních vod, které vyžaduje náklady na optimalizaci provozu či zvýšené provozní náklady ČOV. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie
Platba poplatku analyzovaná v dopadech na SFŽP ČR nejvíce dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody a dále na průmyslové, energetické a méně i zemědělské a ostatní hospodářské sektory. Provozovatel může snížit výši poplatků intenzivnějším čištěním odpadních vod, které vyžaduje náklady na optimalizaci provozu či zvýšené provozní náklady ČOV. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
Nepředpokládá nové náklady v této oblasti
Předpokládá vyšší provozní a investiční náklady pro místní samosprávy (majitele vodohospodářské infrastruktury). Investiční náklady na doplnění terciárního čištění se mohou pohybovat mezi 14-33 tis. Kč/EO
Předpokládá významnější investiční a provozní náklady v porovnání s variantou 1a (přesné rozmezí není s ohledem na nedostupnost přehledu o stavu vodohospodářské infrastruktury v ČR možné určit)
Předpokládá nové administrativní a monitorovací povinnosti pro majitele vodohospodářské infrastruktury. Objem odlehčovaných vod bude nutné stanovit a reportovat na základě přímého měření či na základě odvození simulačním matematickým modelem. S ohledem na nedostupnost přehledu odlehčovacích komor ČR není v tuto chvíli možné přesné náklady vyčíslit
Předpokládá náklady spojené s registrací DČOV nebo jímky na 572 Kč/zařízení. Předpokládá minimální náklady pro vložení dokladů o provozu a provedené kontrole na 143 Kč/rok/zařízení
Navrhovaná úprava poplatku bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku tak významně dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie
Navrhovaná úprava poplatku bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku tak významně dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie
Navrhovaná úprava poplatku bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku tak významně dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody. K zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie
Sociální dopady, dopady na spotřebitele
Předpokládá negativní dopady na zdraví obyvatel
Předpokládá pozitivní dopad na zdraví obyvatel. V závislosti na způsobu financování nutných investičních nákladů by zavedení přísnějších norem pro čištění odpadních vod mohlo vést k vyšším nákladům pro rodiny a domácnosti, které mohou zaznamenat nárůst měsíčních výdajů souvisejících se službami za vodu.
Předpokládá pozitivní dopad na zdraví obyvatel. V závislosti na způsobu financování nutných investičních nákladů by zavedení přísnějších norem pro čištění odpadních vod mohlo vést k vyšším nákladům pro rodiny a domácnosti, které mohou zaznamenat nárůst měsíčních výdajů souvisejících se službami za vodu.
Ať již provozovatel vodohospodářské infrastruktury provede potřebné investiční či provozní opatření nutné k zajištění sledování objemu odlehčovaných vod (popsané v části „Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky“) nebo bude zpoplatněn dle poplatku za vypouštění odpadních vod, je možné předpokládat, že nové náklady budou alespoň částečně přeneseny na spotřebitele a promítnuty do stočného v rámci fixních nákladů na provoz vodohospodářské infrastruktury
Předpokládá náklady spojené registrací DČOV nebo jímky na 455 Kč/zařízení. Předpokládá minimální náklady pro vložení dokladů o provozu a provedené kontrole na 113,75 Kč/rok/zařízení
Zároveň výběr prostředků na obnovu zařízení zamýšlený v rámci Varianty 3 může částečně zatížit obyvatele pravidelnou platbou mající podobu stočného. Jelikož však navrhovaná varianta nestanovuje způsob a náležitosti zpracování a realizace plánu financování obnovy DČOV a zároveň není k dispozici přehled těchto zařízení v ČR není možné případný dopad na výši stočného vyčíslit
Odhadovaný dopad navrhované varianty do ceny stočného se může pohybovat od 1,96 do 3,14 Kč (v závislosti na kvalitu kanalizačního systému)
Nárůst ceny stočného z důvodu zvýšení poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod by neměl představovat celkové zdražení vody z pohledu spotřebitelů o více než nižší jednotky procent.
Nárůst ceny stočného z důvodu zvýšení poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod by neměl představovat celkové zdražení vody z pohledu spotřebitelů o více než nižší jednotky procent.
Dopady na životní prostředí
Varianta 0 nedosahuje cílů v oblasti životního prostředí
Předpokládá snížení znečištění vypouštěného do povrchových vod o 60 % oproti současnému stavu
Nepředpokládá výrazné snížení znečištění vypouštěného do povrchových vod oproti variantě 1a
Zavedením povinnosti sledovat objem odlehčovaných vod a zjišťovat poměr ředění a počet přepadů umožní varianta kvantifikovat výše popsaný vliv odlehčovaných odpadních vod na vodní útvary a umožní jeho následně řešení
Zavedením systémového nástroje, kde budou jednotliví znečišťovatelé uvádět, jakým způsobem jsou jimi vlastněná/provozovaná zařízení (DČOV či akumulační jímky) provozovány, může dojít ke snížení lokálního znečištění povrchových vod v důsledku nedovoleného vypouštění odpadních vod
Předpokládá ovlivnění socioekonomických motivací znečišťovatelů k šetrnému využívání zdrojů vody a přijetí potřebných opatření na snižování množství vypouštěných odpadních vod
Předpokládá ovlivnění socioekonomických motivací znečišťovatelů k šetrnému využívání zdrojů vody a přijetí potřebných opatření na snižování množství znečištění vypouštěných odpadních vod
Předpokládá ovlivnění socioekonomických motivací znečišťovatelů k šetrnému využívání zdrojů vody a přijetí potřebných opatření na snižování množství znečištění vypouštěných odpadních vod
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešeníNa základě porovnání přínosů a nákladů jednotlivých variant a s ohledem na komplexní problematiku snížení znečištění povrchových vod je pro efektivní řešení různých bodových zdrojů znečištění zvolena kombinace navrhovaných variant.
1) Kombinace nízká varianta:
a. Varianty 1a - Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod dle revize směrnice EU o čištění městských odpadních vod,
b. Varianty 2 - Zavedení požadavku na sledování údajů o objemu vypouštěných odpadních vod
c. Varianty 3 - Sjednocení povinností v oblasti individuálních systémů (DČOV a bezodtokové jímky)
d. Varianty 4c - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor)
2) Kombinace vysoká ochrana:
a. Varianty 1b - Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod nad rámec směrnice EU o čištění městských odpadních vod,
b. Varianty 2 - Zavedení požadavku na sledování údajů o objemu vypouštěných odpadních vod
c. Varianty 3 - Sjednocení povinností v oblasti individuálních systémů (DČOV a bezodtokové jímky)
d. Varianta 4a - Změna sazby a limitu pro zpoplatnění z poplatku za objem
e. Varianty 4b - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor, dusík, organické látky)
3) Kombinace střední ochrana:
a. Varianty 1a - Zpřísnění emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod dle revize směrnice EU o čištění městských odpadních vod,
b. Varianty 2 - Zavedení požadavku na sledování údajů o objemu vypouštěných odpadních vod
c. Varianty 3 - Sjednocení povinností v oblasti individuálních systémů (DČOV a bezodtokové jímky)
d. Varianta 4a - Změna sazby a limitu pro zpoplatnění z poplatku za objem
e. Varianty 4c - Změna sazby a limitu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod (fosfor)
4) Varianta 0 - bez přijetí nových / změn stávajících opatření
Udržením současného stavu nebude docíleno zlepšení stavu povrchových vod, resp. kvality povrchových vod stanovené jako cíl v oblasti 3.4, a to ve smyslu dlouhodobého snížení vnosu sloučenin fosforu a dusíku do vodních nádrží a vodních toků s cílem efektivně snižovat nároky na úpravu povrchové vody na vodu pitnou, resp. snížení rizika masivního rozvoje sinic (formou tzv. sinicových květů). Proto je varianta vyhodnocena jako nejméně vhodná pro řešení definovaného problému.
Varianta 1a cílí na bodové zdroje znečištění, kterými jsou ČOV a zároveň předjímá schválení novely směrnice o čištění městských odpadních vod. Podle zprávy zveřejněné agenturou EEA vedla účinnost vnitrostátních vodohospodářských politik a mnohaleté investice do lepších systémů čištění odpadních vod a kanalizací k tomu, že voda ke koupání v Evropě je dnes mnohem čistší než před desítkami let. V souvislosti s novými emisními standardy, které přivede novela směrnice se očekává pokračování tohoto trendu. Varianta 1b předpokládá stanovení striktnějších emisních standardů v porovnáním s variantou 1a, přinesla by však neúměrné navýšení investičních a provozních nákladů pro provozovatele vodohospodářské infrastruktury v porovnání s předpokládaných snížením znečištění.
Varianta 3 předpokládá možné řešení pro podchycení znečištění vypouštěného na úrovni DČOV (< 50 EO) a zřízení registru DČOV je stěžejní pro zjištění rozsahu znečištění vypouštěného z těchto zařízení. Varianta zároveň předpokládá vyvážení nákladů, jelikož prostředky generované např. podobou stočného, mohou částečně sanovat prostředky, které by bylo nutné vynaložit na průběžné opravy jednotlivých zařízení. Varianta však nestanovuje konkrétní způsob a náležitosti zpracování a realizace plánu financování obnovy DČOV, tudíž není v tuto chvíli možné určit konkrétní dopady vznikající v závislosti na konečném způsobu financování varianty.
Dalším významným identifikovaným problémem v rámci definice problému jsou odlehčovací komory. Zde se do budoucna v případě neuchopení problému očekává zvýšení emisí v důsledku kombinace účinků urbanizace a postupné změny dešťového režimu související se změnou klimatu. I proto je důležité tento zbývající zdroj znečištění podchytit v rámci varianty 2. Stanovením nových monitorovacích povinností pro odlehčovací komory bude umožněno kvantifikovat rozsah problému a následně určit nástroje vedoucí ke snížení jejich vlivu na znečištění povrchových vod. Je nutné přijmout komplexní řešení i s ohledem na skutečnost, že varianta 2 se s variantami 4a/b/c vzájemně doplňují. Pokud totiž odlehčovací komory nesplní monitorovací povinnosti stanovené variantou 2, nebudou osvobozeny od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Je nutné proto upravit poplatek takovým způsobem, aby plnil svou roli.
Varianty 4a, 4b a 4c změnou hmotnostních a koncentračních limitů poplatků řeší bodové zdroje znečištění horizontálně. Navrhované řešení vychází z dlouhodobé snahy odpovědných orgánů státní správy novelizovat poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, které jednoznačně nesplňují roli ekonomického nástroje ovlivňující socioekonomické motivace znečišťovatelů a neodpovídají současným požadavkům na ochranu vod. Navrhované řešení předpokládá pozitivní dopady na funkci a účinnost poplatků z hlediska environmentálního (především ochrana vod a dosažení jejich dobrého stavu) ale i fiskálního (výnos z poplatku) a zvyšuje možnosti dotační podpory doplňkových opatření v oblasti ochrany vod. Jelikož jsou navrhované změny obsažené v rámci varianty 4a a varianty 4b poměrně rozsáhlé, prioritou by měla být úprava hmotnostních a koncentračních limitů pro fosfor, kde nemůže v současnosti plnit roli ekonomického nástroje, jelikož koncentrační limit pro zpoplatnění je stanoven na úrovni emisního standardu, případně nad emisní standardy pro větší aglomerace. Proto byla varianta 4c vyhodnocena jako nejvhodnější úprava v případě poplatků v oblasti vypouštěných odpadních vod.
Orgány veřejné správy, které dohlíží nad dodržováním povinností vyplývajících z vodního zákona v oblasti povodňové prevence jsou vodoprávní úřady, ČIŽP a MŽP. Pro zajištění dodržování navrhované právní úpravy budou využívány stávající mechanismy, tj. možnost sankcionování pro případ nedodržování stanovených povinností na základě skutkových podstat stanovených v platném zákoně.
Implementace doporučené varianty a vynucováníOrgány veřejné správy, které dohlíží nad dodržováním povinností vyplývajících z vodního zákona v oblasti povodňové prevence jsou vodoprávní úřady, ČIŽP a MŽP. Pro zajištění dodržování navrhované právní úpravy budou využívány stávající mechanismy, tj. možnost sankcionování pro případ nedodržování stanovených povinností na základě skutkových podstat stanovených v platném zákoně.
Přezkum účinnosti regulaceNávrh předpokládá nabytí účinnosti dne 1. července 2025 s výjimkou návrhů upravujících domovní čistírny odpadních vod a bezodtokové jímky, u kterých se předpokládá nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2028. Návrh předpokládá přezkum účinnosti po pěti letech od vstupu v účinnost navrhovaných opatření.
Konzultace a zdroje datV rámci přípravy zprávy RIA a rozpracování navržených variant byly uskutečněny následující konzultace:
· Odbor ochrany vod (Ministerstvo životního prostředí)
· Odbor finančních příjmů Fondu (Státní fond životního prostředí)
· Oddělení vodárenství a čištění odpadních vod (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka)
V rámci přípravy RIA byly využity následující zdroje dat:
Česká informační agentura životního prostředí (2022), Statistická ročenka životního prostředí České republiky. Dostupné z: https://www.cenia.cz/publikace/statisticka-rocenka-zivotniho-prostredi-cr/statisticka-rocenka-zivotniho-prostredi-cr-2022/
Česká informační agentura životního prostředí (2023), Souhrnná zpráva o životním prostředí v krajích ČR
Český statistický úřad (2022), Vodovody, kanalizace a vodní toky. Dostupné z: https://csu.gov.cz/produkty/vodovody-kanalizace-a-vodni-toky-2022
ČHMÚ (2024), Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky 2023, dostupné z https://www.chmi.cz/aktualni-situace/hydrologicka-situace/podzemni-vody/hydrologicka-bilance
Chvátalová M., Pumann P., Kožíšek F., Jeligová H. (2013), Onemocnění z koupacích vod v České republice. In: Říhová – Ambrožová J. (ed). Sborník konference Vodárenská biologie 2013, 6.-7.2.2013, Praha, str. 152-157. Vodní zdroje EKOMONITOR, Chrudim. ISBN 978-80-86832-70-8.
Evropská komise (2022), Hodnocení dopadů, doprovodný dokument návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o čištění městských odpadních vod (přepracované znění). Dostupné z https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex%3A52022SC0541
Evropská komise (2024), 12th technical assessment of UWWTD implementation. Dostupné z: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/4c97f846-44b2-11ef-865a-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-334392299
Ministerstvo zemědělství (2023), Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2022. Dostupné z: https://mze.gov.cz/public/portal/mze/publikace/voda/zpravy-o-stavu-vodniho-hospodarstvi/zprava-o-stavu-vodniho-hospodarstvi-cr-za-rok-2022
Státní zdravotní úřad, Rizika při koupání ve volné přírodě. Dostupné z: https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/zivotni-prostredi/kvalita-vody/koupaliste-a-bazeny/koupani-ve-volne-prirode/rizika-pri-koupani-ve-volne-prirode/sinice-a-koupani-v-prirode/
Svaz měst a obcí České republiky (2022), Analýza dopadů Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod – Shrnutí klíčových dopadů pro města a obce (Jan Macháč, Marek Hekrle), dostupné z https://www.smocr.cz/Shared/Clanky/13949/ieep-studie-smernice-mestske-odpadni-vody-2023prosinec-final.pdf
VÚV TGM (2015), Socio-ekonomická analýza dopadů novely vodního zákona v oblasti poplatků
VÚV TGM (2023), z podkladů s. p. Povodí a ČHMÚ (Zpráva o vodním hospodářství 2023)
Kontakt na zpracovatele RIABarbora Kramešová, MSc.
Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje, MŽP
email: barbora.kramesova@mzp.cz
tel: +420 730 195 476
Mgr. Martin Pták
Odbor ochrany vod
email: martin.ptak@mzp.cz
tel: +420 725 786 448
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
2024
POPLATEK ZA ODEBRANÉ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍ VODY (Příloha 2)
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo životního prostředí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
07.25
Implementace práva EU: |_| ANO |X| NE
2. Cíl návrhu zákona
Snížení nejasností v souvislosti s interpretací účelu užití podzemní vody a zamezení sporů mezi Státním fondem životního prostředí ČR a právnickými či fyzickými osobami odebírajícími podzemní vody.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: |X| ANO |_| NE
Roční navýšení z výběru poplatku pro odebírání podzemních vod pro SFŽP o cca 13 mil. Kč. Uspoření nákladů ze strany SFŽP ČR k objasňování definice užití podzemní vody ve smyslu poplatku.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: |_| ANO |X| NE
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: |X| ANO |_| NE
Uspoření nákladů vynakládaných podniky pro komunikaci se správcem poplatku (SFŽP) ohledně definice účelu užití, případně pro úpravy vlastních hlášení v důsledku nejasností. Zároveň je možný dopad na výši poplatku pro odebírání podzemních vod v závislosti na jeho účelu, dopad není hodnocen jako významný.
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: |X| ANO |_| NE
Případné dopady na územní samosprávné celky jsou obdobné dopadům identifikovaným v rámci dopadů na podnikatelské prostředí.
3.5 Sociální dopady: |_| ANO |X| NE
3.6 Dopady na rodiny: |_| ANO |X| NE
3.7 Dopady na spotřebitele: |_| ANO |X| NE
3.8 Dopady na životní prostředí: |_| ANO |X| NE
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: |_| ANO |X| NE
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: |_| ANO |X| NE
3.11 Korupční rizika: |_| ANO |X| NE
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: |_| ANO |X| NE
Definice problémuS ohledem na časové a kapacitní možnosti přípravy návrhu předkladatel přistupuje pouze k úpravě na základě poznatků z aplikační praxe. Z tohoto důvodu nejsou navrženy a zváženy komplexní varianty úpravy poplatku za odebrané množství podzemní vody, či ještě šířeji celková úprava ochrany podzemních vod.
Definice účelu užití podzemní vody pro sníženou sazbu poplatku za odebírání podzemních vod
Účel užití podzemní vody pro stanovení sazby poplatku má být pro účely stanovení výše poplatku posuzován vždy podle skutečnosti, nikoliv podle účelu užití deklarovaného v povolení k nakládání s vodami. Stávající právní úprava je však v tomto ohledu nejasná a generuje v některých případech zdlouhavé spory Státního fondu životního prostředí ČR s poplatníky, kteří nerozlišují konkrétní účel užití odebrané podzemní vody.
Pojem „zásobování pitnou vodou“ není ve vodním zákoně definován, jak však vyplývá z § 1 odst. 1 a § 29 odst. 1 vodního zákona, preferovaným užitím podzemní vody je zásobování „obyvatelstva“ pitnou vodou. Jedná se rovněž o v pořadí druhý prioritní způsob užití vody při vyhlášeném stavu nedostatku vody (viz § 87b odst. 4 vodního zákona). Pokud dochází k odběrům podzemní vody za jiným účelem, než je zásobování obyvatelstva pitnou vodou, včetně odběrů podzemní vody, jejichž účelem je rovněž užití jako vody pitné, např. v lázeňství, zemědělství, potravinářství apod., jedná se vždy o účel užití odebrané podzemní vody pro „ostatní užití“ a má na něj dopadnout vyšší sazba poplatku (3 Kč/m3).
Nadto pitnou vodou je podle § 3 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání. Tzn. samotný legislativní pojem „pitná voda“, pro nějž jsou zákonem stanoveny požadavky na kvalitu, je užíván toliko pro vodu, která je určena k účelům lidské spotřeby (zákon o ochraně veřejného zdraví nedefinuje pitnou vodu v jiných souvislostech než k účelům lidské spotřeby). To samozřejmě nevylučuje, že i pro jiné účely mohou být stanovy požadavky jako na vodu pitnou.
Z výše uvedeného vyplývá, že účel užití odebrané podzemní vody pro zásobování pitnou vodou se pro výpočet poplatku za odebrané množství podzemní vody váže pouze na odběry podzemní vody za účelem zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
K prosazování veřejných zájmů hájených zákonem slouží mimo jiné tzv. ekonomické nástroje právní regulace, mezi něž lze řadit různé poplatky. Z toho lze teleologickým výkladem dovodit, že zákonodárce preferuje zásobování obyvatelstva pitnou vodou jako vodním zákonem hájený a prosazovaný veřejný zájem rovněž tím, že pro něj stanovuje nižší sazbu poplatku za odebrané množství podzemní vody. Bylo by tedy proti účelu a smyslu vodního zákona, pokud by nižší sazba poplatku za odebrané množství podzemní vody byla i pro zásobování pitnou vodou jiné než ve smyslu zásobování obyvatelstva. Nadto pitnou vodou je podle § 3 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání. Tzn. samotný legislativní pojem „pitná voda“, pro nějž jsou zákonem stanoveny požadavky na kvalitu, je užíván toliko pro vodu, která je určena k účelům lidské spotřeby (zákon o ochraně veřejného zdraví nedefinuje pitnou vodu v jiných souvislostech než k účelům lidské spotřeby). To samozřejmě nevylučuje, že i pro jiné účely mohou být stanovy požadavky jako na vodu pitnou.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti· Povolení k nakládání s podzemními vodami se vydává k jejich odběru [§ 8 odst. 1 písm. b) bod 1 vodního zákona]. Podle § 9 odst. 1 věta druhá v povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Účel užití podzemní vody z tohoto pohledu nemá nic společného s její požadovanou kvalitou.
· Sazba poplatku za odebrané množství podzemní vody je uvedena v příloze č. 2 vodního zákona tak, že výše poplatku je stanovena ve výši 2 Kč/m3, je-li účelem odběru užití „zásobování pitnou vodou“ a 3 Kč/m3, je-li účelem odběru „ostatní užití“. Účel užití podzemní vody se pro stanovení sazby poplatku má být pro účely stanovení výše poplatku posuzován vždy podle skutečnosti, nikoliv podle účelu užití deklarovaného v povolení k nakládání s vodami.
Identifikace dotčených subjektů· Ministerstvo životního prostředí
· Ministerstvo zemědělství
· Státní fond životního prostředí
· Právnická nebo fyzická osoba, která odebírá podzemní vody
Popis cílového stavuCílem je snížení nejasností v souvislosti s interpretací účelu užití podzemní vody a zamezení sporů mezi Státním fondem životního prostředí ČR a právnickými či fyzickými osobami odebírajícími podzemní vody, a to v souladu s cílem zákona a zpoplatnění odebírání podzemních vod.
Zhodnocení rizikaV případě, že by uvedená požadovaná legislativní změna nebyla provedena, lze předpokládat pokračování sporů a administrativních nákladů s tím spojených. Zároveň bude nadále docházet k aplikační praxi snížené sazby za odebírání podzemních vod i pro účely, pro které nebyla snížená sazba poplatku zamýšlena.
Návrh variant řešeníVarianta 0 – Zachování současného stavu
Varianta ponechává úpravu zákona ve znění Přílohy č. 2, tzn. obsahuje ustanovení o nižší sazbě z poplatku za odebírání podzemní vody „pro zásobování pitnou vodou“.
Varianta 1 – Upřesnění definice pro sníženou sazbu poplatku za odebírání podzemní vody
Varianta navrhuje úpravu znění novely zákona tak, aby vyjasnila účel užití odebírané podzemní vody ve smyslu úpravy znění Přílohy č.2 tak, aby obsahovala ustanovení „pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou“.
Vyhodnocení nákladů a přínosůVarianta 0 – Zachování současného stavu
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Ročně SFŽP ČR, jako správce poplatku za odběr podzemní vody vystaví platební výměry v celkové výši 710–720 mil. Kč. Z toho činí poplatky podle způsobu užití:
· Pro zásobování pitnou vodou – 620–630 mil. Kč
· Pro ostatní užití 91–95 mil. Kč
Současný stav zároveň generuje v některých případech náklady v důsledku nejasnosti právní úpravy ve smyslu zdlouhavých sporů Státního fondu životního prostředí ČR s poplatníky.
Dopady na podnikatelské prostředí
Při zachování současného stavu bude i nadále obtížné zabránit tomu, aby některé podnikatelské subjekty nepřesně deklarovaly účel užití podzemní vody. Nejvýznamnější odběratelé podzemních vod tvoří vodovody pro veřejnou potřebu, zemědělství (vč. závlah), průmyslu (vč. dobývání) a stavebnictví a veřejné kanalizace.
Dopady na životní prostředí
Varianta nepředpokládá dopady na životní prostředí ve smyslu zamezení nehospodárnému užívání podzemních vod. Z tohoto pohledu by byla nutná úprava sazeb poplatku za odebrané množství podzemní vody.
Varianta 1 - Upřesnění definice pro sníženou sazbu poplatku za odebírání podzemní vody
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
V případě, že by vyšší sazbou, tedy pro ostatní užití byly zpoplatněné všechny odběry, které nejsou přímým zásobováním obyvatelstva pitnou vodou, tedy pro zemědělce, potravinářský průmysl, zdravotnictví, lázeňství atd. došlo by k celkovému ročnímu navýšení o cca 13 mil. Kč.
Zároveň dojde k uspoření nákladů vynakládaných ze strany SFŽP ČR k objasňování definice užití podzemní vody ve smyslu poplatku.
Dopady na podnikatelské prostředí
Vyjasněním definice účelu užití podzemní vody předpokládá varianta uspoření nákladů vynakládaných podniky pro komunikaci se správcem poplatku (SFŽP) ohledně definice účelu užití, případně pro úpravy vlastních hlášení v důsledku nejasností.
Dopady na životní prostředí
Varianta nepředpokládá dopady na životní prostředí ve smyslu zamezení nehospodárnému užívání podzemních vod. V oblasti Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty této zprávy je popsán dopad technické úpravy znění. Předpokládaný dopad nemá významný rozsah a nepředpokládá se změna chování poplatníků ve smyslu více hospodárného nakládání s podzemními vodami. Z tohoto pohledu by byla nutná úprava sazeb poplatku za odebrané množství podzemní vody.
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení1. Varianta 1 - Upřesnění definice pro sníženou sazbu poplatku za odebírání podzemní vody
2. Varianta 0 - Zachování současného stavu
Varianta 1 představuje legislativně-technické zpřesnění dikce zákona, kdy stávající stav vede k zátěži při administraci poplatku jak na straně SFŽP jakožto správce poplatku, tak na straně právnických a fyzických osob, jakožto zpoplatněných subjektů odebírající podzemní vody.
Implementace doporučené varianty a vynucováníAdministrace poplatku za odebírání podzemní vody je v kompetenci Státního fondu životního prostředí ČR.
Přezkum účinnosti regulaceNávrh předpokládá nabytí účinnosti dne 1. července 2025 s výjimkou návrhů upravujících domovní čistírny odpadních vod a bezodtokové jímky, u kterých se předpokládá nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2028. Návrh předpokládá přezkum účinnosti po pěti letech od vstupu v účinnost navrhovaných opatření.
Kontakt na zpracovatele RIABarbora Kramešová, MSc.
Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje, MŽP
email: barbora.kramesova@mzp.cz
tel: +420 730 195 476
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10
Vývoj vypouštěného znečištění z bodových zdrojů (2005-2022) (t.rok–1)
BSK5 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 9579 8832 7858 7736 7194 7233 6789 6141 6049 5310 5325 5662 6594 5074 5114 5036 4984 4807 CHSKCr 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 52874 53689 48874 45482 44343 46028 42679 40822 40100 36561 36967 37446 40534 35741 37530 37338 37509 36224 Nerozpuštěné látky 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 17182 18498 16074 13895 13420 14054 11899 11159 11369 9627 9936 9417 9635 8765 9039 9375 9190 8255 Rozpuštěné anorganické soli 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 883601 901215 844774 80579 7 798137 867482 830130 786446 879602 796764 762148 742918 751441 707479 712637 738036 764746 667232 Nanorg. 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 14292 14825 14057 14193 12837 13816 11770 11150 11776 10233 9888 10057 10163 9630 9298 9468 9979 9009 Pcelk. 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 1330 1339 1120 1047 1156 1201 1190 1203 1257 1157 1130 1058 1009 1011 1047 1113 1116 1084
Počet mechanicko-biologických ČOV v ČR s dalším odstraňovím látek N+P
N P N+P Bez dalšího odstraňování 668 129 900 1196
Koncentrace fos foru 2.73972602739726 1.36986301369863 0.547945205479452 0.35124692658939233 0.273972602739726 0.24906600249066002 0.18264840182648404 0.10958904109589042 0.027397260273972605 Koncentrační limit dle varianty 4b 10000 20000 50000 78000 100000 110000 150000 250000 1000000 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 Emisní standard dle revidované UWWTD 0.5 0.5 0.5 0.5 0.5 0.5 0.5 0.5 0.5 Velikost ČOV (EO)
Koncentrace fosforu
Koncentr ace fosforu mg/l 10000 20000 50000 78000 100000 110000 150000 250000 1000000 9.1324200913242 4.5662100456621 1.82648401826484 1.1708230886313078 0.91324200913242 0.83022000830220011 0.60882800608828014 0.36529680365296807 0.091324200913242018 Koncentrační limit dle varianty 4b 10000 20000 50000 78000 100000 110000 150000 250000 1000000 4 4 4 4 4 4 4 4 4 Emisní standard dle revidované UWWTD 10000 20000 50000 78000 100000 110000 150000 250000 1000000 6 6 6 6 6 6 6 6 6 Velikost ČOV (EO)
Koncentrace dusíku
Koncentrace fosforu 2.73972602739726 1.36986301369863 0.547945205479452 0.35124692658939233 0.2 73972602739726 0.24906600249066002 0.18264840182648404 0.10958904109589042 0.027397260273972605 Koncentrační limit dle varianty 4b 10000 20000 50000 78000 100000 110000 150000 250000 1000000 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 Emisní standard dle revidované UWWTD 0.5 0.5 0.5 0.5 0.5 0.5 0.5 0.5 0.5 Velikost ČOV (EO)
Koncentrace fosforu
152
image2.png
image3.png
image4.png
image5.png
image6.png
image7.png
image8.png
image9.png
image10.png
image11.png
image12.png
image13.png
image14.png
image15.png
image16.png
image17.emf
image18.emf
image19.png
image20.png
image21.png
image22.emf
image23.emf
image24.png
image25.png
image26.png
image27.emf
image1.emf