Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDASAJFXM najdete zde


                Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), s vyznačením navrhovaných změn

Povolení
§ 8
Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami
(1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen "povolení k nakládání s vodami") je třeba
a) jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi
1. k jejich odběru,
2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,
3. k využívání jejich energetického potenciálu,
4. k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,
5. k jinému nakládání s nimi,
b) jde-li o podzemní vody
1. k jejich odběru,
2. k jejich akumulaci,
3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,
4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,
5. k jinému nakládání s nimi,
c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,
d) k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,
e) k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b),
f) k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona1a).
(2) Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým osobám k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami podle odstavce 1 nebo podle předchozích předpisů (dále jen "oprávněný") je oprávněna nakládat s vodami v rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení.
(3) Povolení k nakládání s vodami není třeba
a) k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,
b) k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení stavu těchto vod (§ 21),
c) k jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách,
d) k nakládání s povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Policie České republiky, obecní policie nebo ozbrojených sil České republiky; toto nakládání musí být při cvičení předem projednáno s vodoprávním úřadem,
e) k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody,
f) k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací1a),
g) k vypuštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a), přičemž splnění těchto požadavků prokáže znečišťovatel příslušnému vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu způsobem uvedeným v § 89b písm. f) tohoto zákona, 
h) k vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky, zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky vznikajících při přípravě jídel, osobní hygieně nebo jako produkt lidského metabolismu při provozu tábora, který je zotavovací akcí nebo jinou podobnou akcí pro děti podle jiného právního předpisu66), pokud
1. počet účastníků ve věku do 15 let nepřesahuje 60,
2. ubytování účastníků je zajištěno výhradně ve stanech a
3. jsou provedena opatření k zamezení ohrožení jakosti povrchových a podzemních vod.
(4) V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami se jedná, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 9

(1) Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak.8)
(2) Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo nebezpečnými závadnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky. V povolení k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových uloží vodoprávní úřad oprávněnému pouze povinnost sledovat počet přepadů z odlehčovací komory, objem vypouštěných odpadních vod a je-li to nezbytné s ohledem na dosažení cílů ochrany vod uvedených pro daný vodní útvar v plánech povodí, uloží též povinnost sledovat vybrané ukazatele znečištění odpadních vod včetně způsobu jejich sledování. 
(3) Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod podléhající zpoplatnění (hlava XI díl 1 a hlava XII) na dobu delší než 1 rok, stanoví současně i výši povoleného ročního odběru.
(4) Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky na jakost balených kojeneckých nebo pramenitých vod podle vyhlášky upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve kterých ji lze upravovat, za splněné.
(5) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu stanovenou ve stávajícím povolení, nebyl-li oprávněnému pravomocně uložen správní trest za opakované porušování povinností stanovených tímto zákonem nebo podle něho.
(6) Povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci se vydává na dobu užívání vodního díla, které takové nakládání s vodami umožňuje.
(7) Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4 a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb v jiných případech než stanovených v § 39 odst. 12 a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb. V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití nebezpečných závadných a zvlášť nebezpečných závadných látek, nesmí být toto povolení vydáno na dobu delší než 4 roky. Na oprávněného, který zachází se závadnými látkami v rozsahu podmínek podle věty první, se nevztahuje § 39 odst. 1 věta druhá.
(8) Povolení k nakládání s vodami k umělému obohacování zdrojů podzemních vod povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití zdroje povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení cílů stanovených podle § 23a pro tento vodní zdroj nebo cílů stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.
(9) Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je podmínkou vykonatelnosti povolení záměru tohoto vodního díla podle zvláštního zákona. Povolení k nakládání s vodami pozbývá platnosti, jestliže do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, nenabude právní moci povolení záměru podle zvláštního zákona.
(10) Jde-li o záměr povolovaný podle stavebního zákona, který nelze provést bez udělené výjimky podle § 23a odst. 8, rozhodne o výjimce vodoprávní úřad. Vydání rozhodnutí o výjimce je podmínkou vykonatelnosti povolení záměru podle stavebního zákona.
§ 22
(1) Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(2) Pro potřeby vodní bilance je ten, kdo je podle § 10 odst. 1 nebo 2 povinen měřit množství vody, se kterou nakládá, a dále ten, kdo má povolení k vypouštění odpadních vod vypouští odpadní vody nebo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v množství přesahujícím v kalendářním roce 6000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, povinen jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí údaje o tomto nakládání nebo vypouštění způsobem a v rozsahu, který stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(3) Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a) vodních linií a objektů na nich a vodních nádrží,
b) odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
c) mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí (§ 24),
d) zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
e) hlavních odvodňovacích a hlavních závlahových zařízení (§ 56).
(4) Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a) objektů na vodních liniích hydrologických povodí vodních toků a hydrogeologických rajonů,
b) vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů,
c) množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
d) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,
e) ochranných pásem vodních zdrojů,
f) citlivých oblastí,
g) zranitelných oblastí,
h) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,
i) záplavových území,
j) povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.
(5) Ministerstvo životního prostředí spravuje jako samostatnou součást informačního systému veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) registr chráněných oblastí, ve kterém v návaznosti na vodní útvary povrchové nebo podzemní vody eviduje oblasti a území vyžadující zvláštní ochranu podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny14a).
(6) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí postupují při správě informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle zvláštního právního předpisu.15) Tyto informační systémy slouží zejména pro účely podle § 21 odst. 1, § 23 až 26, § 54 a § 108 odst. 3 písm. w).
§ 38

Odpadní vody

(1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu) a jejich směsi se srážkovými vodami, jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody vznikající při provozování skládek a odkališť nebo během následné péče o ně, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních.

(2) Odpadní vody zneškodňované na komunální čistírně odpadních vod, kterou se rozumí zařízení pro čištění městských odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci splašků, musí svým složením odpovídat platnému kanalizačnímu řádu.

(3) Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací10a), stává se srážková voda vtokem do této kanalizace vodou odpadní.

(4) Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, chladící vody užité na plavidlech a pro vodní turbíny, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona. Odpadními vodami nejsou ani srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích21a).

(5) Zneškodňováním odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo akumulace s jejich následným odvozem na čistírnu odpadních vod podle odstavce 8. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod, kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství1a), může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.

(6) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. V případě vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových předává znečišťovatel minimálně údaje o objemu vypouštěných odpadních vod, počtu přepadů z odlehčovací komory a míře jejich znečištění, bylo-li stanoveno toto sledování a v případě vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, také poměr ředění. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“). Odborná způsobilost pro rozbory odpadních vod a provádění odběrů vzorků se prokazuje osvědčením o akreditaci vydaným podle zákona o technických požadavcích na výrobky57), osvědčením o správné činnosti laboratoře nebo autorizací k výkonu úředního měření podle zákona o metrologii58), vztahující se na analytické stanovení relevantních ukazatelů a na odběr požadovaného typu vzorků odpadních vod. 

(7) Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování odvozem na čistírnu odpadních vod a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí předložit doklady o odvozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let. Odvoz může provádět pouze provozovatel čistírny odpadních vod nebo osoba oprávněná podle živnostenského zákona23). Ten, kdo provede odvoz, je povinen tomu, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, vydat doklad, ze kterého bude patrno jméno toho, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, lokalizace jímky, množství odvezených odpadních vod, datum odvozu, název osoby, která odpadní vodu odvezla, a název čistírny odpadních vod, na které budou odpadní vody zneškodněny.

(8) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení50), staveb pro rodinnou rekreaci51) nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby52), vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech, přes půdní vrstvy do vod podzemních lze povolit, pokud není v daném případě technicky možné nebo s ohledem na zájmy chráněné tímto zákonem nebo jinými právními předpisy možné nebo žádoucí, vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Povolení vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle věty druhé nelze vydat bez souhlasného vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8), která posoudí vliv vypouštění odpadních vod na jakost podzemních vod. Maximální povolené množství odpadních vod vypouštěné z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení nesmí celkově přesáhnout 15 m3/den.

(9) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty množství a koncentrace vypouštěného znečištění (emisní limity) a objemu vypouštěných vod. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, normami environmentální kvality, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a nejvýše přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod (emisní standardy) stanovenými nařízením vlády a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití, které stanoví vláda nařízením a nejlepšími dostupnými technikami59) v oblasti zneškodňování odpadních vod stanoví vodoprávní úřad emisní limity na základě ukazatelů vyjadřujících stav vodního útvaru, norem environmentální kvality, ukazatelů a hodnot přípustného znečištění povrchových vod, ukazatelů a nejvýše přípustných hodnot ukazatelů znečištění odpadních vod (emisních standardů), dosažitelných hodnot koncentrací a účinností stanovených nařízením vlády, a nejlepších dostupných technik59). Při povolování vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění podzemních vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami stanoví vodoprávní úřad přípustné hodnoty znečištění na základě ukazatelů vyjadřujících stav podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazatelů a hodnot přípustného znečištění podzemních vod, ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních vod a náležitostí a podmínek povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které stanoví vláda nařízením, a nejlepších dostupných technik59). Dosažitelné hodnoty koncentrací a účinností pro jednotlivé ukazatele znečištění v oblasti zneškodňování městských odpadních vod stanovené nařízením vlády se přezkoumávají a aktualizují každých 6 let.
(10) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad
a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů a
b) posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod.
(11) Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvality stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, stanoví vodoprávní úřad v povolení přísnější emisní limity, než jsou emisní limity stanovené podle odstavce 9, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich emisní limity. Vodoprávním úřadem stanovené emisní limity nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné při použití nejlepších dostupných technik v oblasti zneškodňování odpadních vod59). Uvedený postup platí obdobně pro případy stanovení ukazatelů znečištění a emisních standardů stanovených nařízením vlády podle § 31, 34 a 35.
(12) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod.
(13) Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 9 nebo podle § 31.
(14) V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.

SPRÁVA POVODÍ
§ 54
(1) Správou povodí se rozumí správa významných vodních toků (§ 47 odst. 4), některé činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v dané oblasti povodí (§ 21) a další činnosti, které vykonávají správci povodí podle tohoto zákona.
(2) Správu povodí vykonávají správci povodí.
(3) Správci povodí poskytují pro činnost vodoprávních úřadů a pro činnost České inspekce životního prostředí podle § 112, na jejich žádost, technické, ekonomické a jiné údaje, pokud je mají k dispozici.
(4) Správci povodí v rámci své činnosti podávají podněty, návrhy a vyjádření vodoprávním úřadům a jiným správním úřadům z hlediska zájmů daných příslušnými plány v oblasti vod a z hlediska dalších zájmů sledovaných zákonem, zejména ve věcech ochrany vodních poměrů, ochrany vod, hospodárného využívání vodních zdrojů, minimálních zůstatkových průtoků vodních toků, minimálních hladin podzemních vod a při přechodném nedostatku vody. Dále poskytují stanoviska správců povodí zejména pro vydání povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a) až c)], včetně posouzení návrhů hodnot emisních limitů z hlediska souladu s § 38 odst. 9, pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14 odst. 1 písm. a) až c)], pro rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla (§ 55a), pro udělení souhlasu (§ 17), závazného stanoviska podle § 104 odst. 3 a výjimky podle § 23a odst. 8, a to včetně posouzení možnosti zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu záměrem dotčeného vodního útvaru či nemožnosti dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného vodního útvaru (§ 23a odst. 7), a míry povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení [§ 17 odst. 1 písm. c)] a pro vydání vyjádření (§ 18), ve kterých posuzují soulad záměrů umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu, zařízení nebo provádět jiné činnosti s výše uvedenými zájmy, pokud by takové záměry mohly ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, popřípadě jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod.
(5) Jedná-li se o záměr povolovaný podle stavebního zákona, poskytnou správci povodí stanovisko podle odstavce 4 do 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů ode dne doručení úplné žádosti o stanovisko; tato lhůta běží ode dne doručení úplné žádosti. Žádost musí obsahovat identifikační údaje žadatele a identifikační údaje o záměru. Součástí žádosti je vždy dokumentace pro povolení záměru. Ustanovení § 181 odst. 1 a 2 stavebního zákona se použije obdobně.
(6) Správci povodí spolupracují se správci drobných vodních toků a pověřenými odbornými subjekty při řešení úkolů týkajících se celé oblasti povodí.
(7) Správci povodí evidují v rámci příslušné oblasti povodí snižování retenčních schopností záplavových území vlivem změn v území32a), zejména realizací staveb na ochranu před povodněmi, a při výkonu svých kompetencí navrhují příslušným orgánům způsob kompenzace případných negativních vlivů změn v území na retenční schopnost záplavových území.
Poznámka pod čarou č. 32a) zní:
32a) § 12 písm. a) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon.

§ 55b
Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění. Stavby na ochranu před povodněmi se zřizují ve veřejném zájmu.

§ 55c
Odstranění vodních děl za účelem obnovy přirozených koryt drobných vodních toků
(1) Vodní dílo, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto drobného vodního toku, vybudovaného před rokem 2002 nebo tvoří hlavní odvodňovací zařízení, které svou funkci již neplní nebo ji plní jen částečně anebo pozbylo svého účelu a které se nachází na pozemku mimo zastavěné území nebo zastavitelnou plochu, lze za účelem obnovy přirozeného koryta drobného vodního toku odstranit na základě oznámení jeho vlastníka o odstranění vodního díla nebo na základě povolení odstranění stavby.
(2) Odstraněním vodního díla podle odstavce 1 se rozumí rovněž samovolný rozpad vodního díla působením přírodních sil a činnost směřující k vytvoření podmínek pro samovolný rozpad.
(2) (3) Odstraněním vodního díla na základě oznámení nesmí dojít k významnému zhoršení funkcí drobného vodního toku nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním.
(3) (4) Oznámení odstranění vodního díla podle odstavce 1 obsahuje:
a) náležitosti žádosti o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona; jedná-li se o odstranění vodního díla způsobem podle odstavce 2, dokumentace pro odstranění stavby se nedokládá,
b) souhlasné stanovisko příslušného správce vodního toku; to neplatí v případě, že je správce vodního toku vlastníkem vodního díla nebo se jedná o hlavní odvodňovací zařízení,
c) vyjádření vodoprávního úřadu z hlediska splnění podmínek podle odstavce 2 3.
(4) (5) Nemá-li oznámení předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve stavební úřad vlastníka vodního díla k odstranění nedostatků podání, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě.
(5) (6) Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné, nebo je-li nutné stanovit podmínky pro odstranění vodního díla, rozhodne usnesením o zahájení řízení o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona; toto usnesení se oznamuje pouze vlastníkovi vodního díla a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno řízení o povolení odstranění stavby. Stavební úřad vydá usnesení o zahájení řízení do 30 dnů ode dne doručení oznámení, jinak platí, že s odstraněním vodního díla souhlasí a vodní dílo lze odstranit na základě oznámení o odstranění vodního díla.
(6) (7) Jestliže stavební úřad povolil odstranění vodního díla nebo došlo k odstranění vodního díla na základě oznámení, považuje se koryto drobného vodního toku v jeho místě za přirozené koryto drobného vodního toku.
§ 55d
Změny vodních děl zlepšující ekologické funkce vodního toku
(1) Vodní dílo, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto vodního toku, lze za účelem zlepšení ekologických funkcí vodního toku změnit na základě oznámení správce vodního toku o změně vodního díla.
(2) Změnou vodního díla na základě oznámení nesmí dojít k ohrožení hlavního účelu vodního díla nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním.
(3) Oznámení o změně vodního díla podle odstavce 1 obsahuje:
a) náležitosti žádosti o povolení změny stavby podle stavebního zákona,
b) vyjádření vodoprávního úřadu z hlediska splnění podmínek podle odstavce 2.
(4) Na odstranění vad oznámení podle odstavce 3 se použije § 55c odst. 5 a 6 obdobně. 

Domovní čistírna odpadních vod

§ 55e

Za domovní čistírnu odpadních vod se pro účely tohoto zákona považuje vodní dílo určené pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel.


§ 55f

Registr domovních čistíren odpadních vod a bezodtokových jímek

(1) Zřizuje se registr domovních čistíren odpadních vod a bezodtokových jímek (dále jen „registr domovních čistíren a jímek“) jako informační systém veřejné správy, který slouží ke shromažďování a evidenci údajů o domovních čistírnách odpadních vod a bezodtokových jímkách. V případě domovních čistíren odpadních vod se evidují zejména údaje o povolení jejich stavby, povolení k nakládání s vodami, bylo-li vydáno, jakož i doklady o jejich provozu a jeho kontrole. V případě bezodtokových jímek se evidují zejména údaje o jejich umístění a doklady o odvozu odpadních vod na čistírnu odpadních vod. 

(2) Správcem registru domovních čistíren a jímek je Ministerstvo životního prostředí.

(3) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení registru domovních čistíren a jímek, jakož i rozsah údajů, způsob jejich zjišťování a vkládání do tohoto registru.

(4) Každý, kdo vypouští odpadní vody prostřednictvím domovní čistírny odpadních vod nebo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen

a) zaregistrovat domovní čistírnu odpadních vod nebo jímku do registru domovních čistíren a jímek, a to do 6 měsíců od zahájení vypouštění odpadních vod prostřednictvím domovní čistírny odpadních vod nebo od zahájení akumulace odpadních vod v bezodtokové jímce a

b) vkládat do registru domovních čistíren a jímek doklady o provozu a provedené kontrole domovní čistírny odpadních vod nebo doklady o odvozu odpadních vod z bezodtokové jímky na čistírnu odpadních vod v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 3, a to do 3 měsíců od obdržení těchto dokladů.


§ 55g

Soustava domovních čistíren odpadních vod

Soustavou domovních čistíren odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí ucelený systém domovních čistíren odpadních vod, prostřednictvím kterých jsou systematicky zneškodňovány odpadní vody ze zastavěného území obce nebo jeho části.


§ 55h

Práva a povinnosti při provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod

(1) Vlastník soustavy domovních čistíren odpadních vod je povinen zajistit její plynulé a bezpečné provozování, zpracovat a realizovat plán financování její obnovy, vytvářet rezervu finančních prostředků na její obnovu a dokládat její použití pro tyto účely. Náležitosti zpracování a realizace plánu financování obnovy, způsob vytváření rezervy finančních prostředků včetně stanovení kritérií pro definici soustavy domovních čistíren odpadních vod stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

(2) Provozováním soustavy domovních čistíren odpadních vod se rozumí souhrn činností, kterými se zajišťuje koordinované čištění odpadních vod z jednotlivých staveb zastavěného území obce nebo jeho části, zejména dodržování technologických postupů čištění a vypouštění odpadních vod, dodržování provozních řádů, vedení provozní dokumentace a další související činnosti. 

(3) Vlastník soustavy domovních čistíren odpadních vod může uzavřít smlouvu o provozování soustavy domovních čistíren odpadních vod s odborným provozovatelem, případně provozovat soustavu domovních čistíren odpadních vod svým jménem a na vlastní odpovědnost, přičemž musí takto činit prostřednictvím osoby, která má dostatečnou odbornou úroveň. Stanovení odborných požadavků pro osoby provozující soustavu domovních čistíren odpadních vod stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

(4) Vlastník soustavy domovních čistíren odpadních vod je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavebních úprav domovních čistíren odpadních vod tvořících soustavu domovních čistíren odpadních vod vstupovat na přímo dotčené cizí pozemky. Stejné oprávnění má i provozovatel soustavy domovních čistíren odpadních vod za účelem plnění povinností spojených s provozováním soustavy domovních čistíren odpadních vod.

(5) Práva podle odstavce 4 musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je vlastník nebo provozovatel soustavy domovních čistíren odpadních vod zejména povinen svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby a další osoby, které tyto pozemky nebo stavby užívají s jeho souhlasem.

§ 64a
Zvládání povodňových rizik
(1) Zvládání povodňových rizik se soustředí na zmírnění možných nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za vhodné, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení.
(2) Povodňovým rizikem se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu povodní a jejich možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.
(3) Předběžné vyhodnocení povodňových rizik je podkladem pro vymezení oblastí s významnými povodňovými riziky. Pro tato území se zpracují nebo aktualizují mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňového ohrožení, mapy povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik.
(4) Mapy povodňového nebezpečí vymezují území, která by mohla být zaplavena podle různých povodňových scénářů s různou dobou opakování a s využitím stanovených záplavových území znázorňují povodňové nebezpečí, kterým je hloubka a rychlost proudění vody. Na mapách povodňových rizik se vyznačí potenciální nepříznivé následky povodní podle těchto scénářů.
(5) Mapa povodňového ohrožení na základě údajů z map povodňového nebezpečí znázorňuje míru povodňového ohrožení v území ve čtyřstupňové škále jako povodňové ohrožení vysoké, střední, nízké a zbytkové.
(6) Mapy povodňových rizik znázorňují potenciální nepříznivé následky podle povodňových scénářů, zejména území, kde byla překročena míra přijatelného ohrožení pro jednotlivé kategorie funkčního využití území, a umístění citlivých objektů. Citlivým objektem se rozumí objekt se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci, objekt infrastruktury zajišťující základní funkce území a objekt integrovaného záchranného systému.
(5) (7) Plány pro zvládání povodňových rizik jsou součástí plánování v oblasti vod a zohledňují důležitá hlediska, jako jsou náklady a přínosy, rozsah a průběh povodní, retenční schopnosti záplavových území, cíle ochrany vod podle § 23a odst. 1, hospodaření s půdou a s vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochranu přírody, lodní dopravu a přístavní infrastrukturu. Plány pro zvládání povodňových rizik se zabývají všemi aspekty zvládání povodňových rizik, přičemž se soustřeďují na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových předpovědí a systémů včasného varování, a zohledňují charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových rizik mohou zahrnovat rovněž podporu udržitelného využívání území, zlepšení schopnosti půdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení určitých oblastí v případě výskytu povodně.
§ 66
Záplavová území
(1) Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Záplavové území je administrativně určené území, které může být při výskytu přirozené povodně s dobou opakování 100 let zaplaveno vodou. Jejich Jeho rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí plány povodí a s plány pro zvládání povodňových rizik. Správce vodního toku zpracuje a předloží návrh záplavového území ve lhůtě stanovené vodoprávním úřadem, nejpozději však do 1 roku od vydání příslušného plánu povodí nebo plánu pro zvládání povodňových rizik.
(2) Správce vodního toku předloží návrh změny záplavového území, pokud došlo k podstatné změně okolností, za kterých bylo původní záplavové území stanoveno, zejména byla-li vybudována stavba na ochranu před povodněmi, a to do 2 let od její kolaudace nebo jiné podstatné změny okolností.
(2) (3) V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Vodoprávní úřad vymezí na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Základními podklady pro návrh aktivní zóny záplavového území jsou mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňového ohrožení.
(3) (4) Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území včetně jejich aktivních zón a jejich dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(4) (5) Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, zabezpečí zpřístupnění dokumentace a předá jednu kopii této dokumentace Ministerstvu životního prostředí.
(5) (6) Pokud záplavová území nejsou určena, mohou vodoprávní a stavební úřady a orgány územního plánování při své činnosti vycházet zejména z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi.
(6) (7) Ministerstvo životního prostředí podle podkladů správců vodních toků zajišťuje vedení dokumentace o stanovených záplavových územích na území České republiky a zabezpečuje jejich evidenci v informačním systému veřejné správy.
(7) (8) Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.
(8) (9) Při změnách záplavových území a jejich aktivních zón se odstavce 1 až 4 5 použijí přiměřeně.
§ 67
Omezení v záplavových územích
(1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.
(2) V aktivní zóně je dále zakázáno
a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení; to neplatí pro zřizování táborů sestávajících pouze ze stanů, které byly před stanovením aktivní zóny záplavového území v tomto místě zřizovány a které lze v případě povodňového nebezpečí neprodleně odstranit.
(3) V záplavovém území se nesmí zřizovat citlivé objekty.  Věta první se nevztahuje na oblasti nízkého povodňového ohrožení, je-li současně provedena individuální povodňová ochrana, a na území za mobilními protipovodňovými zábranami pro ochranu před povodněmi s dobou opakování 100 let. Individuální povodňovou ochranou se rozumí lokální ochrana nemovitostí proti zaplavení a zvýšení odolnosti nemovitostí při zaplavení, které je přijímáno v místech, kde není vhodný jiný způsob ochrany před povodněmi. V záplavovém území umísťované a povolované stavby nesmí zhoršit odtokové poměry.
(4) Mimo aktivní zónu v záplavovém území v oblasti s vysokým ohrožením je výstavba možná jen při provedení individuální povodňové ochrany a kompenzačních opatření. Mimo aktivní zónu v záplavovém území v oblasti s vysokým ohrožením je zakázáno skladovat závadné látky a manipulovat s nimi. Kompenzačním opatřením se rozumí opatření sloužící k odstranění nežádoucího vlivu staveb a terénních úprav na odtokové poměry.
(3) (5) Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy další omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.
§ 81
Ústřední povodňový orgán
(1) Ministerstvo životního prostředí jako ústřední povodňový orgán v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi
a) řídí ochranu před povodněmi a výkon dozoru nad ní s výjimkou řízení povodňových záchranných prací, které přísluší Ministerstvu vnitra,
b) metodicky řídí přípravu opatření na ochranu před povodněmi, zejména zpracování, předkládání a schvalování povodňových plánů, organizaci předpovědní a hlásné povodňové služby,
c) zpracovává po projednání s dotčenými orgány veřejné správy povodňový plán České republiky a předkládá jej ke schválení Ústřední povodňové komisi,
d) potvrzuje soulad povodňových plánů správních obvodů krajů s povodňovým plánem České republiky,
e) účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady pro případné převzetí řízení ochrany před povodněmi Ústřední povodňovou komisí, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,
f) zajišťuje průzkumné a dokumentační práce většího rozsahu (letecká pozorování, snímkování a podobně),
g) účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů.
(2) Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda, která též schvaluje její statut. Předsedou Ústřední povodňové komise je ministr životního prostředí a místopředsedou ministr vnitra.
(3) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě potřeby ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise krajů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. V rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi
a) informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,
b) nařizuje po projednání s příslušnými povodňovými orgány krajů a příslušnými správci povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem přesahujícím rámec oblastí povodí podle § 25 odst. 2 dílčího povodí,
c) koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí krajů,
d) vede záznamy v povodňové knize.
§ 89b
Osvobození od poplatku
Od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se osvobozuje vypouštění
a) minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
b) přírodních minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako zdroj přírodní minerální vody, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,
c) vod ze sanačních vrtů a systémů,
d) odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín,
e) odpadních vod vzniklých využitím podzemních nebo povrchových vod pro získání tepelné energie podle § 8 odst. 1 písm. d), nebo
f) odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace64) splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Splnění těchto požadavků prokáže poplatník správci poplatku předložením výsledků měření prováděného autorizovaným subjektem v oboru průtoků vod podle zákona o metrologii nebo simulací matematického modelu podle čl. 4 a 5 české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory.

§ 89c

Osvobození od dílčích poplatků

(1) Od dílčího poplatku z objemu se osvobozuje vypouštění odpadních vod, jejichž objem nepřekračuje za poplatkové období objem 100 000 m3; v případě vypouštění odpadních vod do vod povrchových z odlehčovacích komor se osvobozuje vypouštění odpadních vod, jejichž objem nepřekračuje za poplatkové období objem 10 000 m3. 

(2) Od dílčího poplatku z jednotlivého znečištění se osvobozuje vypouštění odpadních vod nepřekračujících hmotnostní nebo koncentrační limit pro ukazatel tohoto znečištění uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 105

Obecní úřady a újezdní úřady

(1) Obecní úřady upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 6 odst. 4 tohoto zákona obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní toky tvořící státní hranice.
(2) Státní správu na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady podle § 77 a dále § 105 až 107, nejde-li o působnosti podle hlavy XI a XV tohoto zákona.


§ 107
Krajské úřady
(1) Do působnosti krajských úřadů patří
a) uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje, územním plánům obcí s rozšířenou působností a územním opatřením o stavební uzávěře obcí s rozšířenou působností,
b) vyjadřovat se podle § 18 tohoto zákona ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,
c) ve věcech hraničních vod rozhodovat, vydávat souhlasy podle § 17 a závazná stanoviska podle § 104 odst. 3; to neplatí pro opatření vydávaná při stavu nedostatku vody podle § 87k odst. 1; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko mající vliv na průběh nebo vyznačení státní hranice vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem vnitra; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko týkající se přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v blízkosti státních hranic podle zvláštního zákona2) vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví; za hraniční vody se považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních smlouvách, které jsou součástí právního řádu44),
d) činit za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při haváriích, opatření, a to v případech přesahujících území správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo možnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností; v případě mimořádné situace přesahující území správního obvodu jednoho krajského úřadu činí opatření ten z krajských úřadů, v jehož správním obvodu mimořádná situace vznikla, nebo není-li známo místo vzniku mimořádné situace, činí opatření ten z krajských úřadů, jehož správní obvod je mimořádnou situací nejvíce zasažen; v případě havárií činí krajský úřad opatření podle § 41 a 42 a s krajským úřadem, který činí tato opatření, spolupracuje krajský úřad, jehož správní obvod byl havárií zasažen,
e) spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů dílčích povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech dílčích povodí a při provádění kontroly plnění plánů dílčích povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů,
f) rozhodovat o výjimce podle § 23a odst. 8 a ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření podle § 26 odst. 4,
g) stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních a znečištěných vod a průsaků z úložných míst do povrchových vod,
h) povolovat nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 3 na významných vodních tocích v případech, kdy si to vyhradí,
i) povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,
j) povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 do vod povrchových a vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace (§ 16) s výjimkou případů, kdy je instalováno zařízení s dostatečnou účinností podle § 16 odst. 5,
k) povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
l) povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,
m) stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území významných vodních toků a jejich aktivní zóny, ukládat správci povodí zpracování takového návrhu a stanovovat v těchto záplavových územích omezující podmínky podle § 67 odst. 3 5,
n) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná o povrchové nebo podzemní vody, o jaké nakládání s vodami se jedná nebo zda se jedná o odpadní vody,
o) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle § 43 odst. 2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1,
p) vydávat vyjádření podle § 18 v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení nebo souhlas,
q) povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7) a povolovat nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných živočichů, pokud vodoprávní úřad stanovuje v povolení podmínky pro použití závadných látek,
r) stanovovat ochranná pásma vodních zdrojů, v případě, že do jeho působnosti patří povolovat nakládání s vodami z nich,
s) schvalovat provozní řády vodních děl pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových a manipulační řády vodních děl, pro něž povoluje nakládání s vodami, včetně mimořádných manipulací na nich a komplexní manipulační řády, v případě, že do jeho působnosti patří povolení k nakládání s vodami alespoň pro jedno z vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád bude vztahovat.
t) vyžadovat od vlastníků (správců) vodních děl I. až III. kategorie, kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technicko-bezpečnostního dohledu, zpracování údajů o parametrech možné zvláštní povodně, zejména charakteristiky průtokových vln a rozsah ohroženého území, a jejich poskytnutí příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení a složkám integrovaného záchranného systému,
u) rozhodovat v pochybnostech o rozsahu povinností a oprávnění podle § 53.
(2) Krajské úřady jsou dotčenými orgány podle § 104 odst. 3 a vydávají závazné stanovisko ve věcech týkajících se jejich působnosti.

§ 115
Vodoprávní řízení
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav.
(2) V případech, kdy může rozhodnutí vodoprávního úřadu ovlivnit vodní poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí vodoprávní úřad termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů.
(3) Účastníkem řízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Účastníkem řízení je též správce vodního toku v případech, kdy se řízení dotýká vodního toku.
(5) Právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, a která vznikla alespoň 3 roky před dnem oznámení o zahájení řízení podle tohoto zákona nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob na podporující listině, může požádat vodoprávní úřad, aby ji informoval o zahajovaných správních řízeních, v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem. Na podporující listině uvede každá osoba své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis.
(6) Právnická osoba podle odstavce 6 5 je účastníkem řízení, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6 5 písemně oznámí svou účast v řízení vodoprávnímu úřadu. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení právnické osobě nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce vodoprávního úřadu.
(7) Vodoprávní úřad v písemnosti, kterou nařizuje termín a předmět ústního jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10 dnů před ústním jednáním, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy, mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. O určení lhůty se nevydává usnesení. Jde-li o rozhodování týkající se vodních děl, postupuje se podle stavebního zákona.
(8) V případě řízení navazujícího na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se jedná o řízení s velkým počtem účastníků. Konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Každý může nejpozději při veřejném ústním jednání uplatnit své připomínky, jinak se k nim nepřihlíží. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, oznámí zahájení řízení veřejnou vyhláškou, ve které určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od vyvěšení vyhlášky, do kdy může každý uplatnit své připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(9) Ovlivní-li rozhodnutí vodní poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti jiného vodoprávního úřadu nebo leží-li vodní dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodoprávního úřadu, rozhodne věcně a místně příslušný vodoprávní úřad po projednání s těmi vodoprávními úřady, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.
(10) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní úřad bezodkladně; ustanovení § 36 a 47 správního řádu se nepoužijí, a jde-li o řízení z moci úřední, rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení. V ostatních případech rozhodne nejdéle do 60 dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců.
(11) Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může vodoprávní úřad v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.
(12) Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel.
(13) Na vydání, změnu, zrušení nebo zánik jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu než povolení k nakládání s vodami se použijí ustanovení § 12 a 13 obdobně.
(14) Účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a dále osoby podle odstavců 4  3 a 7 6. Účastníky řízení o určení správce drobného vodního toku nebo jeho zrušení jsou žadatel, dosavadní správce drobného vodního toku, správce povodí a obce, jejichž územím drobný vodní tok protéká. K vydání rozhodnutí se vyjadřují příslušné vodoprávní úřady (§ 106 odst. 1).
(15) Při ukládání opatření k nápravě nedostatků zjištěných při vodoprávním dozoru, jejichž rozsah nelze stanovit bez předchozích průzkumů nebo předchozího zpracování odborných podkladů, lze uložit samostatně provedení těchto průzkumů, popřípadě zpracování uvedených podkladů a podle jejich výsledků vydávat samostatně potřebná rozhodnutí k nápravě. Je-li v rozhodnutí o opatření k nápravě uloženo nakládat s vodami způsobem, k němuž je jinak potřeba povolení podle § 8, toto povolení se již nevydává. V případě, kdy se po právní moci rozhodnutí o opatření k nápravě vyskytnou nové rozhodné skutečnosti, lze vydat nové rozhodnutí o opatření k nápravě.
(16) Manipulační řád vodního díla a provozní řád vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových schvaluje vodoprávní úřad rozhodnutím.
(17) Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika vodoprávních nebo stavebních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní nebo stavební úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož správním obvodu se má vykonat rozhodující část činnosti. Činností se rozumí nakládání s vodami, činnosti uvedené v § 14 a další činnosti podle zákona včetně záměrů, k nimž vydává vodoprávní úřad závazné stanovisko nebo vyjádření podle § 18. Místně příslušným vodoprávním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního zdroje je vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu se vodní zdroj nachází. Místně příslušným stavebním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního díla je stavební úřad, v jehož správním obvodu leží vodní dílo.
(18) Po dobu projednávání případu ve zvláštních orgánech zřízených podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, lhůty pro vydání rozhodnutí, souhlasu podle § 17 nebo závazného stanoviska podle § 104 odst. 3 neběží.
(19) Ve správních řízeních vedených podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 1, 2, 3 a 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodů 1, 3 a 5, § 14 odst. 1 písm. b), d), e) a f) posuzuje vodoprávní úřad možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody nebo nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, řízení přeruší a upozorní žadatele, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani provést.
(20) Žádost o vydání povolení, souhlasu nebo vyjádření v případě vodního díla vyžadujícího povolení záměru podle stavebního zákona lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona.

§ 115a
Opatření obecné povahy
(1) Opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 87k a § 109 odst. 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy.
(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce orgánu příslušného k jeho vydání. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.
(3) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle § 25 odst. 4 a 5, a § 66 odst. 7 8 nepoužije.
(4) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 1 až 3 obdobně.

Přestupky fyzických osob
§ 116
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,
b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami,
c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky,
e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,
i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k) nepředloží doklady o odvozu odpadních vod podle § 38 odst. 7,
l) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek do vod povrchových bez povolení k jejich vypouštění nebo do vod podzemních,
m) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí,
n) poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle § 39 odst. 9,
o) poruší zákaz podle § 46 odst. 1 nebo 2,
p) nezaregistruje domovní čistírnu odpadních vod nebo bezodtokovou jímku do registru domovních čistíren a jímek podle § 55f odst. 4 písm. a), 
q) nevloží doklad o provozu nebo kontrole domovní čistírny odpadních vod nebo doklad o vývozu odpadních vod z bezodtokové jímky na čistírnu odpadních vod do registru domovních čistíren a jímek podle § 55f odst. 4 písm. b),
p r) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle odst. 3,
q s) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3,
r t) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,
s u) v rozporu s § 87k odst. 1 nesplní povinnost uloženou opatřením komise pro sucho při stavu nedostatku vody,
t v) neposkytne orgánu pro sucho informace podle § 87l odst. 2,
u w) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo
v x) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a) do 20000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g), k), n), p), q), r), nebo t) q), r), s), t) nebo v),
b) do 50000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene i), j), o), s), u) nebo v)   p), u), w) nebo x),
c) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) až f) nebo h),
d) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene m), nebo
e) do 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene l).
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500000 Kč.
(5) Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 3 nebo 4 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 15 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.
(6) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.

§ 123
Porušení povinností při haváriích
(1) Fyzická osoba se jako původce havárie dopustí přestupku tím, že
a) neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 1,
b) neučiní bezprostřední opatření ke zneškodňování havárie nebo se při zneškodňování havárie neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo, Hasičského záchranného sboru České republiky nebo České inspekce životního prostředí podle § 41 odst. 2, nebo
c) nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření ke zneškodňování havárie podle § 41 odst. 8.
(2) Fyzická osoba se při havárii dopustí přestupku tím, že
a) neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 1,
b) neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 9, nebo
c) jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 50000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
b) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. a), c), nebo
c) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b).

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
§ 125a
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,
b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami,
c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky,
e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,
i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k) vypustí důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s § 38 odst. 5,
l) nepředloží doklady o odvozu odpadních vod podle § 38 odst. 7,
m) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod povrchových bez povolení k nakládání s vodami nebo do vod podzemních,
n) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí,
o) poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle § 39 odst. 9,
p) nezaregistruje domovní čistírnu odpadních vod nebo bezodtokovou jímku do registru domovních čistíren a jímek podle § 55f odst. 4 písm. a),
q) nevloží doklad o provozu nebo kontrole domovní čistírny odpadních vod nebo doklad o vývozu odpadních vod z bezodtokové jímky na čistírnu odpadních vod do registru domovních čistíren a jímek podle § 55f odst. 4 písm. b),
p) r) poruší zákaz podle § 46 odst. 1,
q) s) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle § 58 odst. 3,
r) t) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3,
s) u) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,
t) v) v rozporu s § 87k odst. 1 nesplní povinnost uloženou opatřením komise pro sucho při stavu nedostatku vody,
u) w) neposkytne orgánu pro sucho informace podle § 87l odst. 2,
v) x) vypustí důlní vody bez splnění podmínek stanovených vodoprávním úřadem nebo v rozporu s nimi,
w) y) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo
x) z) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm. b).
(2) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 20000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), g), q) nebo r) s) nebo t),
b) do 50000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. u) q) nebo w),
c) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), j), k), l), o), s), t) nebo w) p), u), v) nebo y),
d) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), e), h), p) nebo x) r) nebo z),
e) do 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo v) x), nebo
f) do 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle
1. odstavce 1 písm. b) spáchaný vypuštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, nebo
2. odstavce 1 písm. d), nebo
g) do 25000000 Kč, jde-li o přestupek podle
1. odstavce 1 písm. m), nebo
2. odstavce 1 písm. n) a pachatel způsobí únik zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod povrchových nebo podzemních.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10000000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10000000 Kč.
(5) Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 3 nebo 4 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 15 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.
(6) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.

§ 125h
Porušení povinností při haváriích
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako původce havárie dopustí přestupku tím, že
a) způsobí havárii podle § 40, nejde-li o havárii způsobenou únikem provozních kapalin po dopravní nehodě na pozemní komunikaci nebo havárii způsobenou porušením povinnosti, na které tento nebo jiný zákon stanoví přísnější správní trest,
b) neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 1,
c) neučiní bezprostřední opatření ke zneškodňování havárie nebo se při zneškodňování havárie neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo, Hasičského záchranného sboru České republiky nebo České inspekce životního prostředí podle § 41 odst. 2, nebo
d) nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření ke zneškodňování havárie podle § 41 odst. 8.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 1,
b) neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 9, nebo
c) jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 50000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
b) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 2 písm. a) nebo c),
c) do 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
d) do 2000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), nebo
e) do 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).

§ 126
Společná ustanovení
(1) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem "vlastník" nebo "nabyvatel", rozumí se jím i ten, komu svědčí právo hospodaření. Pokud vlastník přenesl práva nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.
(2) Správci vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou povinni na výzvu převzít od příslušných organizačních složek státu vodní díla na vodních tocích a pozemky tvořící koryta vodních toků v úsecích, které spravují, od těchto organizačních složek státu, jestliže hospodaří s uvedeným majetkem podle zvláštního zákona proto, že při jeho nabytí státem nebylo patrno, které organizační složce nebo státní organizaci s ním přísluší hospodařit, anebo se o něm zjistilo, že je majetkem státu, ale žádná organizační složka státu ani státní organizace s ním nehospodaří.45) V pochybnostech o tom, který správce má převzít vodní dílo nebo pozemek státu, určí takového správce Ministerstvo zemědělství; toto určení nemá povahu rozhodnutí ve správním řízení.
(3) Podrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu umístěné na cizím pozemku se stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li tato k dispozici, vlastnictvím vlastníka pozemku dotčeného touto stavbou a podrobné odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku, který je ve vlastnictví státu, přechází v případě převodu tohoto pozemku do vlastnictví nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem, pokud neoznámí do 24 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.
(4) Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba posuzovat podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.
(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 1, § 39 odst. 2 písm. a) nebo § 59 odst. 2 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona, včetně časového omezení platnosti povoleného nakládání s vodami, tím nejsou dotčena a musí být při postupu podle zákona o integrované prevenci zohledněna, s výjimkou požadavku současného vydání rozhodnutí podle § 9 odst. 5. Ten, komu svědčí právo z rozhodnutí vydaného podle zákona o integrované prevenci, se považuje za oprávněného podle vodního zákona (§ 8 odst. 2).
(6) Ohlašovací povinnost vůči vodoprávním úřadům nebo oprávněným subjektům podle § 10 odst. 1, § 22 odst. 2, § 38 odst. 6 u zdrojů znečištění s povoleným množstvím vypouštěných odpadních vod větším než 6000 m3/rok se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.
(7) Opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a). Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a).
(8) V řízeních podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 4, § 12 odst. 1, § 38 odst. 14, § 43 odst. 2, § 44 odst. 3, § 53, § 55 odst. 4, § 56 odst. 5, § 59 odst. 2, § 61 odst. 8, § 64 odst. 2 a § 71 odst. 4 rozhoduje vodoprávní úřad z moci úřední.


Příloha č. 2 k zákonu č. 254/2001 Sb.
A. Poplatek za odebrané množství podzemní vody
	Účel užití odebrané podzemní vody
	Sazba v Kč/m3

	Pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou
	2,00

	Pro ostatní užití
	3,00

B.2. Dílčí poplatek z jednotlivého znečištění
	UKAZATEL
znečištění
	SAZBA
Kč/kg
	LIMIT ZPOPLATNĚNÍ

	
	
	hmotnostní
kg/rok
	a
	koncentrační
mg/l

	1.
	
	
	

	a) CHSK nečištěné odpadní vody
	
	
	

	
	do 31. 12. 2004
	16 
	20 000 
	40

	
	od 1. 1. 2005
	16
	8 000
	40

	b) CHSK čištěné odpadní vody
	8
	10 000
	40

	c) CHSK pro odpadní vody čištěné z výroby buničiny
a ze zušlechťování bavlnářských a lnářských textilií 
	3
	10 000
	40

	2. RAS
	0,5 
	20 000 
	1200

	3. nerozpuštěné látky47)
	2 
	10 000 
	30

	4. fosfor celkový
	
	
	

	
	do 31. 12. 2004
	70
	13 000
	3

	
	od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2025
	70
	3 000
	3

	
	od 1. 1. 2026
	150
	1 500
	0,3

	5. dusík amoniakální
	
	
	

	
	do 31. 12. 2001 
	40
	15 000 
	15

	6. dusík Nanorg
	
	
	

	
	od 1. 1. 2002 
	30
	20 000 
	20

	7. AOX od 1. 1. 2002
	300 
	15 
	0,2

	8. rtuť
	20 000 
	0,4 
	0,002

	9. kadmium
	4 000 
	2 
	0,01


Platné znění zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, s vyznačením navrhovaných změn:
…

§ 12
Zpráva o stavu životního prostředí
(1) Vláda České republiky projednává a schvaluje zprávu o stavu životního prostředí České republiky jedenkrát za rok. Tato zpráva obsahuje zejména informace o kvalitě životního prostředí a o zátěžích, které na životní prostředí působí.
(2) Po projednání a schválení předloží vláda České republiky zprávu o stavu životního prostředí k projednání Parlamentu.
(3) (2) Nejpozději do tří měsíců od svého schválení musí být tato zpráva zveřejněna.
(4) (3) V návaznosti na zprávu o stavu životního prostředí České republiky zpracovává Ministerstvo životního prostředí jedenkrát za rok Souhrnnou zprávu o životním prostředí v krajích České republiky. Tato zpráva musí být zveřejněna v elektronické podobě do tří měsíců od schválení zprávy o stavu životního prostředí České republiky.