Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDASFK8Q7 najdete zde


                LRVb4 NovelaNV30_2014Sb. Oduvodneni

IV.

O D Ů V O D N Ě N Í

OBECNÁ ČÁST


Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 80/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření, ve znění pozdějších předpisů, a další související nařízení vlády, je předkládán v souladu s návrhem Plánu legislativních prací vlády na rok 2025.

Návrh nařízení vlády je předkládán v návaznosti na probíhající implementaci agroenvironmentálně-klimatických opatření v programovém období Společné zemědělské politiky (SZP) 2023–2027, které je v České republice realizováno od roku 2023 prostřednictvím Strategického plánu SZP. 

Strategický plán SZP České republiky na období 2023 až 2027 podléhá schvalovacímu procesu Evropské komise (EK) a na jeho základě je možné čerpat dotace z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova,
a to prostřednictvím implementovaných opatření. Strategický plán SZP byl dne 24. listopadu 2022 schválen Evropskou komisí. Podrobné podmínky vybraných opatření, včetně Agroenvironmentálně-klimatických opatření, jsou předmětem nařízení vlády. 

Nařízení vlády č. 80/2023 Sb. upravuje podmínky pro poskytování plateb podle čl. 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013. 

Agroenvironmentálně-klimatická opatření zahrnují způsoby zemědělského hospodaření šetrné ke složkám životního prostředí. Nařízením vlády č. 80/2023 Sb. je umožněno poskytování podpory zemědělského hospodaření v agroenvironmentálně-klimatických opatřeních tím, že stanoví bližší podmínky provádění opatření v souladu s níže uvedenými obecně závaznými a přímo použitelnými předpisy Evropské unie.

Cílem předkládaného návrhu novely nařízení vlády je zavedení nového dotačního titulu a zpřesnění a zjednodušení podmínek, které se promítá ve snížení byrokratické zátěže jak pro žadatele o dotace, tak pro administraci. 

Hlavním cílem předkládané novely pro agroenvironmentálně-klimatická opatření podle nařízení vlády č. 80/2023 Sb., je doplnění nového podopatření integrovaná produkce raných brambor a stanovení podrobných podmínek pro toto podopatření. Zavedením tohoto titulu dojde k rozšíření šetrného způsobu hospodaření o další plochy orné půdy. 
K upřesnění došlo také v případech, kdy dochází ke snížení sazeb z důvodu souběhu podopatření agroenvironmentálně-klimatických opatření a ekoplatby v rámci přímých plateb z důvodu zabránění dvojímu financování. 

Dalším cílem je snižování byrokratické zátěže, např. odstraněním podmínky výsevu do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu, což je nad rámec povinností stanovených zákonem o oběhu osiva a sadby, nebo snížením tvrdosti sankcí.

Navrhovaná je rovněž úprava opatření Agrolesnictví podle nařízení vlády č. 140/2023 Sb., jejímž cílem je zmírnění tvrdosti sankcí udělovaných jak při zakládání agrolesnických systémů za nedodržení předepsané výšky vysazovaných dřevin nebo za nedostatečnou ochranu dřevin při péči o založené agrolesnické systémy. V návaznosti na situaci, kdy nově dochází k rozšiřování plochy dílu půdního bloku vlivem zahrnutí nově evidovaných krajinných prvků dochází k upřesnění, že dotace je poskytována na zemědělskou půdu se založeným agrolesnickým systémem. 

Návrh nařízení vlády zahrnuje také úpravu opatření Oblasti s přírodními znevýhodněními podle nařízení vlády č. 61/2023 Sb. Cílem je řešení situace, kdy při převodu zemědělského obchodního závodu nejsou započítána hospodářská zvířata převáděného obchodního závodu do intenzity chovu hospodářských zvířat pro stanovení převládajícího faremního systému před podáním žádosti o dotaci.  

Dotace jsou poskytovány na hektar způsobilé zemědělské půdy a kompenzují dodatečné náklady a ušlé příjmy vzniklé zvýšenými náklady plynoucími z období plnění podmínek na dodržení příslušného způsobu hospodaření.

Příslušným orgánem, který žadatelům poskytuje dotace z prostředků Evropské unie, je Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“) podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zemědělství“), a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Fondu“).

 Některé změny jsou součástí 3. změny Strategického plánu SZP, která byla oficiálně předložena Evropské komisi dne 18. září. 2024, a která byla projednána Monitorovacím výborem SP SZP 2023–2027 (usnesení č. 03/06/2024).

Tento legislativní úkol Ministerstva zemědělství je obsažen v podkladech Ministerstva zemědělství ze září 2024 k návrhu Plánu legislativních prací vlády na rok 2025 s termínem předložení na Úřad vlády do konce ledna 2025 a s návrhem nezpracovávat závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA).


Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.

Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,
a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.


Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie, s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Právní úprava nařízení vlády č. 80/2023 Sb. je v souladu s následujícími přímo použitelnými a bezprostředně aplikovatelnými nařízeními Evropské unie, kterými jsou:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021,
kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP)
a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU)
č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021
o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění, 
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2289 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115
o předkládání obsahu strategických plánů SZP a o elektronickém systému pro bezpečnou výměnu informací, 
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2290 ze dne 21. prosince 2021, který se stanoví pravidla pro metody výpočtu společných ukazatelů výstupů a výsledků stanovených v příloze I nařízení (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoje venkova (EZFRV) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a EU č. 1307/2013, v platném znění,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1, v platném znění,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o pravidla týkající
se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura, v platném znění,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1172 ze dne 4. května 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky a uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1173 ze dne 31. května 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky, a
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, v konsolidovaném znění.

Nařízení orgánů Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii přímo použitelná. Návrh nařízení vlády se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, které souvisí s implementací agroenvironmentálně-klimatických opatření a jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům přikázána nebo umožněna. Proto jsou předkládaným návrhem nařízení vlády adaptován pouze následující právní předpisy:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021
o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění, a
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1173 ze dne 31. května 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky, v platném znění.

Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).

Na základě těchto skutečností je možné návrh nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

V souladu s výše uvedenými nařízeními Evropské unie byl za Českou republiku zpracován návrh Strategického plánu SZP, který byl dne 24. listopadu 2022 schválen prováděcím rozhodnutím Komise č. C(2022) 8338 final. 


Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky

Předkládaný návrh nařízení vlády vychází z alokace Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) určené pro Českou republiku a doplněné kofinancováním ze státního rozpočtu. Nařízení vlády tedy nezakládá další finanční nároky.

Přidělené finanční alokace EZFRV pro daný členský stát uvádí příloha XI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 a činí 1,3 mld. EUR. Kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 65 % celkových veřejných výdajů (2,4 mld. EUR) je stanoveno usnesením vlády č. 925 ze dne 25. října 2021 a je v souladu s čl. 91 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. Částka na rozvoj venkova (zdroje Evropské unie a České republiky) byla dále navýšena o finanční prostředky převedené z 1. pilíře SZP ve výši 0,1 mld. EUR, celková částka určená pro rozvoj venkova tedy činí přibližně 3,8 mld. EUR.
Celková finanční alokace na opatření AEKO v období 2023 – 2027 činí 754 mil. EUR (orientační přepočet kurzem ve výši 24,5 CZK/EUR činí 18,5 mld. Kč), z toho 490 mil. EUR (orientačně 12 mld. Kč) je kofinancováno z národních zdrojů a 264 mil. EUR (orientačně 6,5 mld. Kč) ze zdrojů Evropské unie. Financování je s ohledem na strukturu Strategického plánu SZP tvořeno alokacemi na jednotlivá dílčí podopatření, viz následující tabulka. Výměra podpořená tímto opatřením tvoří přibližně 1 mil. ha zemědělské půdy ročně.

	 
	 celkem 
(mil. EUR)
	zdroje EU
 (mil. EUR)
	zdroje ČR 
(mil. EUR)

	AEKO – Zatravňování orné půdy
	23,7
	8,3
	15,4

	AEKO – Meziplodiny
	32,8
	11,5
	21,3

	AEKO – Ošetřování extenzivních travních porostů
	513,6
	179,8
	333,8

	AEKO – Krajinotvorné sady
	0,7
	0,2
	0,5

	AEKO – Podpora biodiverzity na orné půdě
	64,2
	22,5
	41,7

	AEKO – Integrovaná produkce
	104,3
	36,5
	67,8

	AEKO – Omezení používání pesticidů v OPVZ
	15,1
	5,3
	9,8

	AEKO celkem
	754,4
	264,1
	490,3

Konkrétní částka pro financování opatření AEKO v rámci Strategického plánu SZP je předmětem schválení finančního plánu uvedeného ve Strategickém plánu SZP a je součástí rozhodnutí Evropské komise o schválení Strategického plánu SZP pro Českou republiku. 

Finanční dopady na státní rozpočet nad rámec již schválených finančních prostředků nejsou předpokládány.

Pokud jde o dopady na podnikatelské prostředí v České republice, předpokládá se, že budou pozitivní, protože návrh nařízení vlády umožní čerpání dotačních prostředků a tím dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělců.


Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny.

Návrh nařízení vlády předpokládá pouze kladné dopady na životní prostředí, neboť zavádí způsoby zemědělského hospodaření šetrné k životnímu prostředí, navrhované podmínky jsou konzultovány s Ministerstvem životního prostředí. Zároveň musí být plněna tzv. podmíněnost, tj. musí být zajištěn dobrý zemědělský a environmentální stav půdy a soulad s relevantními právními předpisy v oblasti životního prostředí.  


Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh nařízení vlády neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.


Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava se netýká ochrany osobních údajů, a proto není ani hodnocen soulad se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.


Zhodnocení korupčních rizik

Návrh nařízení vlády neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Návrh nařízení vlády je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy ani administrátora dotace.

Návrh nařízení vlády představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, jakož i regulací stanovených právem Evropské unie.

Příslušné orgány veřejné správy a administrátor dotace (Fond) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.

Předkládaný návrh stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy a Fondem jako administrátorem dotace.

Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí Fondu je zajištěna postupem podle správního řádu.


Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh nařízení vlády nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 


Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů
a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Návrh nařízení vlády nemá dopady na rodiny ani na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a ani na další specifické životní situace.


Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh nařízení vlády nemá územní dopady a ani dopady na územně samosprávné celky.


Zhodnocení návrhu s ohledem na Zásady digitálně přívětivé legislativy (DPL)

Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 9. prosince 2019 č. 870 k Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 byla u návrhu nařízení vlády vyhodnocena míra shody se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) a bylo shledáno, že návrh nařízení vlády těmto zásadám vyhovuje. 

Na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, se postupuje v řízení u Fondu podle správního řádu, s výjimkou ustanovení uvedených v těchto zákonech. Soulad těchto zákonů se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) tak do značné míry závisí na souladu správního řádu s těmito zásadami. Činnost Fondu je elektronizovaná, spisy správních řízení jsou vedeny v elektronické podobě. Komunikace s účastníky řízení je primárně vedena rovněž elektronicky, až na případy, kdy není možné účastníkům řízení touto formou písemnost doručit z důvodu absence například datové schránky.


ZVLÁŠTNÍ ČÁST

ČÁST PRVNÍ (Změna nařízení vlády č. 80/2023 Sb.)

K bodu 1 [§ 2 písm. j) bod 3]:
Jedná se legislativně technickou úpravu, která souvisí se zavedením nového dotačního titulu do § 2 písm. j) nového bodu 5.

K bodu 2 [§ 2 písm. j) bod 5]:
Zavádí se nový dotační titul Integrovaná produkce raných brambor, který je zároveň součástí oficiálně předložené 3. změny Strategického plánu SZP. Samostatný titul pro integrovanou produkci raných brambor se zavádí s ohledem na nemožnost sloučení pěstebních postupů definovaných již integrovanou produkci brambor, zejména s ohledem na používání přípravků na ochranu rostlin. 

K bodům 3 a 13 [§ 6 odst. 1 písm. c), § 13 odst. 5 písm. a) a v § 16 odst. 2 písm. e) a f)]:
Do výčtu oblastí, na kterých je žádoucí posouzení vhodného typu hospodaření ze strany orgánu ochrany přírody, se přidávají smluvně chráněná území podle § 39 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na těchto územích vždy bude s ohledem na výskyt cenných druhů vymezen vhodný titul v evidenci půdy podle uživatelských vztahů ze strany příslušného orgánu ochrany přírody. 

K bodu 4 [§ 6 odst. 1 písm. d)]:
Ve volné krajině se zavádí možnost změny hospodaření z titulu obecná péče o extenzivní louky a pastviny na vyjmenované nadstavbové tituly s vyššími environmentálními požadavky, a to v případě, že žadatel s touto změnou souhlasí. Dosud tato možnost nebyla nařízením vlády umožněna a změna titulu byla hodnocena jako nedodržení 5letého závazku s následkem v podobě vrácení dotace. Tato změna byla iniciována ze strany zemědělské praxe a je výhodná i s ohledem na péči o životní prostředí.   

K bodu 5 [§ 7 odst. 9, § 7 odst.10]:
Z důvodu změny v rámci nařízení 73/2023 Sb. může dojít k nadměrnému navyšování zařazené výměry zahrnutím nově evidovaných krajinných prvků do výměry dílu půdního bloku. Návrhem novelizačního bodu umožníme žadateli vyřešit situaci s případným překročením stanovené kvóty pro možné navýšení výměry, se kterou žadatel vstoupil do závazku. 
V odstavci 9 za navýšení zařazené výměry se zároveň nepovažuje navýšení výměry dílu půdního bloku o dílčí plochu do velikosti 0,05 ha, z důvodu možných změn a nepřesností v zákresech dílů půdních bloků při deklaraci v evidenci půdy podle uživatelských vztahů. 
V odstavci 10 za navýšení zařazené výměry v rámci podopatření zatravňování orné půdy se zároveň nepovažuje navýšení výměry dílu půdního bloku o dílčí plochu do velikosti 0,1 ha.

K bodům 6 a 46 [§ 8 odst. 2, § 25 odst. 1]: 
Na základě poznatků z administrace žádostí o změnu zařazení dochází k úpravě podmínky podání žádosti o snížení zařazené výměry, a to nejpozději do 15. května kalendářního roku.

K bodu 7 [§ 8 odst. 11]:
Za snížení zařazené výměry se nepovažuje snížení výměry dílu půdního bloku o dílčí plochu do velikosti 0,05 ha, z důvodu možných změn a nepřesností v zákresech dílů půdních bloků při deklaraci v LPIS.

K bodům 8 a 10 [§ 12 odst. 5 písm. a) bod 1, § 12 odst. 5 písm. b) bod 1]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu související novelizačními body 9 a 11. 

K bodům 9 a 11 [§ 12 odst. 5 písm. a), § 12 odst. 5 písm. b)]:
Změna je navrhována z důvodu zavedení standardu Ochrana mokřadů a rašelinišť (DZES 2) pro půdy bohaté na uhlík podle nařízení vlády č. 73/2023 Sb., a možnosti redukce orby na uhlíkově bohatých půdách. Zemědělcům tak bude umožněno zatravnění těchto půd.

K bodům 12, 24, 25, 37, 39, a 40 [§ 12 odst. 7 písm. a) bod 2), § 17 odst. 6 písm. a) bod 3, § 17 odst. 7 písm. a) bod 3), § 21 odst. 5 písm. b) bod 2), § 23 odst. 5 písm. h), § 23 odst. 9 písm. a)]:
S ohledem na potřebu snižování administrativní zátěže se ruší podmínka výsevu osiva do 24 měsíců ode dne vydání uznávacího listu nebo míchacího protokolu. Tato podmínka nemá legislativní oporu v zákoně č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby. Za osivo nese odpovědnost dodavatel, tzn. pokud uvede do oběhu například pětileté osivo a osivo je kvalitní (tedy klíčí), pak by se jeho použití nemělo omezovat nižším právním předpisem. Zrušením podmínky dojde ke snížení administrativní zátěže, jak na straně žadatelů, tak v rámci administrace žádosti.

K bodu 13 [§ 12 odst. 7 písm. e bod 2)]
Jedná se o zpřesnění odkazu na přímé platby. 

K bodům 15, 18, 20 [§ 16 odst. 8 písm. a), § 16 odst. 10 písm. a), § 16 odst. 11 písm. a)]: 
Jedná se o zpřesnění administrativního postupu v případě, že žadatel nezajistí zemědělské obhospodařování. V tomto případě bude uplatněn postup podle § 12b zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, tzv. předeklarace.

K bodům 16, 17, 21 [§ 16 odst. 8 písmeno h), § 16 odst. 11 písmeno h)]:
Zavádí se možnost bodového ošetření travního porostu herbicidy, a to v případě, že použití herbicidů schválí příslušný orgán ochrany přírody.

K bodu 19 [§ 16 odst. 10 písmena j) a k)]:
V písmenu j) se upřesňuje, že pokud příslušný orgán ochrany přírody vyhodnotí příkrm jako vhodný, pak je příkrm umožněn ve stanoveném období. 
V písmenu k) se zavádí možnost bodového ošetření travního porostu herbicidy, a to v případě, že použití herbicidů schválí příslušný orgán ochrany přírody.

K bodu 22 a 23 [§ 16 odst. 12 písm. a) bod 1, § 16 odst. 12 písm. a) bod 3]:
Jedná se o úpravu posuzování nedodržení podmínky zákazu pastvy na druhově bohaté pastviny v období od ledna do března. Dosud docházelo při porušení tohoto období zákazu pastvy k identifikování této plochy jako nezpůsobilé s dopadem v podobě tzv. předeklarace. Oddělením této podmínky do samostatného bodu 3. dojde ke zmírnění sankce a porušení pouze sankcionováno neposkytnutím dotace na daný DPB bez dalšího dopadu na poskytnutou dotaci. 

K bodu 26 [§ 19 odst. 2 písm. a), § 21 odst. 2 písm. a)]:
Upravuje se minimální výměra zemědělské půdy pro podání žádosti o zařazení.
Snížením vstupní výměry bude umožněno využít tato podopatření i menšími zemědělci. Cílem je maximalizovat uplatnění těchto podopatření v zemědělské krajině. Snížení výměry odstraní administrativní překážku pro zapojení žadatelů s menšími výměrami ploch se standardní ornou půdou. Zároveň dojde ke sjednocení vstupních podmínek s podopatřením Ochrana čejky chocholaté.

K bodu 27 [§ 19 odst. 5 písm. a) bod 2, § 19 odst. 6 písm. e) bod 2 a v § 19 odst. 6 písm. f) bod 2]:
Na základě podnětu z praxe, se upravuje šíře biopásů, dochází tak ke sjednocení parametrů u liniových prvků s přímými platbami. Úpravou dojde ke zjednodušení a zpřehlednění podmínek napříč Strategickým plánem SZP.

K bodu 28, 30, 32, 34 [§ 19 odst. 8 písm. a) bod 1, § 19 odst. 9 písm. a) bod 1 § 19 odst. 10 písm. a) bod 1, § 19 odst. 10 písm. d) bod 1]:
Jedná se legislativně technickou úpravu.

K bodům 29, 31, 33, 35, 36 [§ 19 odst. 8 písm. a) bod 2, bod 3, § 19 odst. 9 písm. a) bod 2, bod 3, § 19 odst. 10 písm. a) bod 2, bod 3, § 19 odst. 10 písm. d) bod 2, bod 3, § 20 odst. 5 písm. c)]:
S ohledem na potřebu snižování administrativní zátěže se ruší podmínka výsevu osiva do 24 měsíců ode dne vydání uznávacího listu nebo míchacího protokolu. Tato podmínka nemá legislativní oporu v zákoně č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby. Za osivo nese odpovědnost dodavatel, tzn. pokud uvede do oběhu například pětileté osivo a osivo je kvalitní (tedy klíčí), pak by se jeho použití nemělo omezovat nižším právním předpisem. Zrušením podmínky dojde ke snížení administrativní zátěže, jak na straně žadatelů, tak v rámci administrace žádosti.

K bodu 38 [§ 21 odst. 5 písm. f)]:
Na základě poznatku z praxe se posouvá termín zapravení rostlinných porostů až do 30. dubna, tak aby bylo umožněno se přizpůsobit přípravě půdy pro pěstování jarních plodin.

K bodům 41 a 42 [§ 24 odst. 5 písm. a), § 24 odst. 8 písm. c)]:
V souvislosti se zavedením nového titulu integrovaná produkce raných brambor se podmínky uvedení výměry, na které hodlá rané brambory pěstovat do žádosti o dotaci a podmínka sledování a zaznamenávání meteorologických prvků a škodlivých organismů rozšiřují i na tento titul.

K bodům 43 a 45 [§ 24 odst. 9 písm. b), § 24 odst. 10 písm. b)]:
Osivo nebo sadba nejsou pro křen v zákoně o oběhu osiva a sadby nijak specifikovány.

K bodu 44 [§ 24 odst. 9 písm. b)]:
Upřesňuje se, že v případě, kdy je u plodiny, např. pažitky, možné rozhodnout o jejím víceletém pěstování, nebude v druhém roce jejího pěstování vyžadováno dokládat použití osiva nebo sadby podle zákona o oběhu osiva a sadby každý rok jejího výskytu na dílu půdního bloku nebo jeho části.   

K bodu 46 [§ 24 odst. 14]:
Zavádí se samostatný titul integrovaná produkce raných brambor, a to s ohledem na skutečnost, že rané brambory není možné pěstovat podle podmínek integrovaná produkce brambor. Zejména se jedná o omezení používání POR. Zavedením tohoto titulu dojde k rozšíření šetrného způsobu hospodaření o další plochy orné půdy.

K bodu 47 [§ 24 odst. 16 písm. c)]:
V souvislosti se zavedením nového titulu integrovaná produkce raných brambor vzniká povinnost i dokládání rozboru podle § 24 odst. 14.

K bodu 48 [§ 24 odst. 17 a odst. 18]:
S ohledem na kontrolu dodržování aplikací počtu přípravků na ochranu rostlin není možné kombinovat titul integrovaná produkce brambor a integrovaná produkce raných brambor. K odstavci 17: V rámci tohoto odstavce je zabráněno situaci, že na DPB nebo jeho části nelze pěstovat brambory pod oběma dotačními tituly současně. K odstavci 18: Vzhledem k tomu, že konzumní brambory mohly být pěstovány již od roku 2023, zavádí se toto ustanovení pro zabránění situace, kdy žadatel v průběhu plnění víceletých podmínek IP brambor vysadí IP rané brambory a došlo by tak k porušení plnění víceletých podmínek pro IP brambor.


K bodu 50 [§ 26 odst. 1]:
Z důvodu zavedení nového titulu integrovaná produkce raných brambor je nutné zavést i sazbu dotace pro tento titul.

K bodu 51 [§ 26 odst. 9]: 
Na základě odezvy z praxe se navrhuje upravit postup snížení sazby dotace v případě, že dochází k souběhu příslušného podopatření AEKO a ekoplatby v rámci přímých plateb. V současné době je snížená sazba dotace uplatňována vždy, když je podána žádost na ekoplatbu. Nově je navrhováno uplatnit snížení sazby dotace pouze v případě, že meziplodinami je plněna podmínka hospodaření s organickou hmotou. Snížení bude uplatněno v případech, kdy plnění podmínky organické hmoty zjistí kontrola na místě. 

K bodům 52 až 56 [§ 26 odst. 10 až 14]:
Na základě odezvy z praxe se navrhuje upravit postup snížení sazby dotace v případě, že dochází k souběhu příslušného podopatření AEKO a ekoplatby v rámci přímých plateb. V současné době je snížené sazby dotace uplatňováno vždy, když je podána žádost na ekoplatbu. Nově je navrhováno uplatnit snížení sazby dotace pouze v případě, že pěstovanou směsí plodin je plněna podmínka diverzifikace plodin. Tj. pokud má žadatel o ekoplatbu v rámci diverzifikace plodin povinnost pěstovat např. 2 plodiny a pěstuje plodiny 3 z nichž jedna je směs pro AEKO, snížení sazby dotace nebude uplatněno. 

K bodům 57 a 58 [§ 26 odst. 16 a 17]:
Navrhuje se upravit postup snížení sazby dotace pro vinice mladší 3 let. V současné době je uplatňováno snížení sazby dotace na celou výměru dílu půdního bloku, a to i v případě, že se na daném dílu půdního bloku nachází vinice mladší než 3 roky pouze na části. Žadatelům o dotaci, tak nejsou plně kompenzovány zvýšené náklady a ušlé příjmy vzniklé v souvislosti s plněním podmínek závazku na plochách vinice starší než 3 roky. 

K bodu 59 [§ 27 odst. 4 písm. c)]:
Z důvodu zavedení podmínky vedení informace o provedených agrotechnických pracích pro titul integrovaná produkce raných brambor se zavádí také sankce v případě jejího neplnění.

K bodu 60 [§ 27 odst. 4 písm. f)]:
Z důvodu zavedení podmínky používání pouze certifikované sadby podle zákona o oběhu osiva a sadby pro titul integrovaná produkce raných brambor se zavádí sankce v případě nepředložení dokladů o použitém osivu.

K bodu 61 [§ 27 odst. 4 písm. k)]:
Z důvodu zavedení podmínky zajištění každoročního rozboru vzorků pro titul integrovaná produkce raných brambor se zavádí sankce v případě jejího neplnění.

K bodu 62 [§ 28 odst. 1 písm. c)]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu související novelizačním bodem 60.

K bodu 63 [§ 28 odst. 1 písm. e)]:
S ohledem na povahu porušení se snižuje sankce z původních 10 % na 3 %.

K bodům 64, 65 a 66 [§ 29 odst. 1 písm. d) § 29 odst. 1 písm. f) body 1 a 2]:
S ohledem na povahu porušení se snižuje sankce z původních 25 % na 10 %.

K bodům 68 a 88 [§ 29 odst. 2 písm. a) bod 1 § 32 odst. 2 písm. a) bod 1]:
Z důvodu zpřesnění textu a provázanosti zajištění údržby travních porostů podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb. není nutné specifikovat sankci podle tohoto ustanovení, sankce je stanovena návazně na neplnění podmínky stanovené podle nařízení vlády 83/2023 Sb. 
K bodu 69 [§ 29 odst. 2 písm. b) bod 1]:
Z důvodu zavedení podmínky u raných brambor zajištění odběru vzorku půdy zavádí také sankce v případě jejího neplnění.

K bodu 70 [§ 29 odst. 2 písm. b) bod 2]:
Z důvodu zavedení podmínky k výši limitu u aplikace dusíku u raných brambor se zavádí také sankce v případě jejího neplnění.

K bodům 67, 71 až 73 [§ 29 odst. 2 písm. b) bod 5, 6 a 7]:
Jedná se o legislativně-technickou úpravu, kdy vzhledem k zavedení odstavce 14 v § 24 došlo k přečíslování. 

K bodu 74 [§ 29 odst. 2 písm. b) bod 8]:
Z důvodu zavedení podmínky doložení záznamu o výsledcích rozboru pro titul integrovaná produkce raných brambor se zavádí také sankce v případě jejího neplnění.

K bodu 75 [§ 30 odst. 1 písm. e) bod 4]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu související novelizačním bodem 69.

K bodu 76 [§ 30 odst. 1 písm. e)]:
Vzhledem ke snížení sankce z původních 25 % na 10 % se toto ustanovení odstraňuje. 

K bodu 77 [§ 30 odst. 1 písm. g) bod 2]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu související novelizačním bodem 71.

K bodu 78 [§ 30 odst. 1 písm. g)]:
S ohledem na povahu porušení se snižuje sankce z původních 25 % na 10 %.

K bodu 79 [§ 30 odst. 2 písm. c) bod 1 a 2]:
S ohledem na zrušení podmínky, že výsev musí být proveden do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu se ruší i sankce.

K bodu 80 [§ 30 odst. 2 písm. d) bod 1]:
Z důvodu zavedení podmínky používání pouze certifikované sadby podle zákona o oběhu osiva a sadby pro titul integrovaná produkce raných brambor se zavádí také sankce v případě jejího neplnění. 

K bodu 81 [§ 30 odst. 2 písm. c)]:
Z důvodu zavedení podmínky vedení informace o provedených agrotechnických pracích pro titul integrovaná produkce raných brambor se zavádí také sankce v případě jejího neplnění.

K bodu 82 [§ 30 odst. 2 písm. c) bod 9]:
Z důvodu zavedení podmínky, že žadatel provede případnou výsadbu konzumních raných brambor pouze na dílu půdního bloku nebo jeho části, na kterém bylo provedeno zelené hnojení nebo na kterém bylo aplikováno tuhé nebo tekuté statkové hnojivo nebo tuhé organické hnojivo kompost se zavádí také sankce v případě jejího neplnění.

K bodu 83 [§ 30 odst. 2 písm. d) bod 15]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu související novelizačním bodem 75.
	
K bodu 84 [§ 30 odst. 2 písm. d) bod 17, 18 a 19]:
Z důvodu zavedení podmínky nepřekročení akčního prahu u reziduí uvedeného v části A přílohy č. 15 pro titul integrovaná produkce raných brambor se zavádí také sankce v případě jejího neplnění. Z důvodu překročení počtu aplikací POR stanovených v podmínce pro titul integrovaná produkce raných brambor se zavádí sankce v případě jejího neplnění dále se zavádí sankce v případě nepoužití POR podle zákona o EZ.

K bodu 85 [§ 31 odst. 1 písm. b) bod 2]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu související novelizačním bodem 77.

K bodu 86 [§ 31 odst. 1 písm. b) body 4 až 6]:
Z důvodu zavedení podmínek k aplikaci přípravků na ochranu rostlin pro titul integrovaná produkce raných brambor se zavádí také sankce v případě jejích neplnění.

K bodu 87 [§ 32 odst. 1 písm. e)]:
Na základě vyhodnocení provedených kontrol navrhujeme rozlišit porušení v případě nezajištění rozboru a dodání pouze neúplného rozboru. V současné době je v obou případech sankcí neposkytnutí dotace.

K bodům 89, 90 a 94 [§ 32 odst. 2 písm. e) bod 2, 4 a 11]:
Na základě vyhodnocení provedených kontrol navrhujeme rozlišit porušení v případě nezajištění rozboru a dodání pouze neúplného rozboru. V současné době je v obou případech sankcí neposkytnutí dotace.

K bodu 91 [§ 32 odst. 2 písm. e) bod 7]:
Na základě vyhodnocení provedených kontrol navrhujeme rozlišit porušení v případě nezajištění rozboru a dodání pouze neúplného rozboru. V současné době je v obou případech sankcí neposkytnutí dotace.

K bodu 92 [§ 32 odst. 2 písm. e) bod 10]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu související s novelizačním bodem 85.

K bodu 94 [§ 32 odst. 2 písm. e) bod 12 a 13]:
Z důvodu zavedení nového titulu integrovaná produkce raných brambor je nutné zavést sankce v případě neplnění podmínek titulu.

K bodu 95 [§ 33 odst. 1 písm. b) bodě 1]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu související s novelizačním bodem 87.

K bodu 96 [§ 33 odst. 1 písm. b) bod 3 a 4]:
Z důvodu zavedení nového titulu integrovaná produkce raných brambor se zavádí sankce v případě neplnění podmínek titulu.

K bodům 98, 97, 99 a 103 [§ 34 odst. 2 písm. f) bod 4 a 7, § 34 odst. 2 písm. f) bod 12, § 34 odst. 2 písm. f) bod 19]:
Z důvodu zavedení nové podmínky na neuvedení maximálně 2 reziduí se návazně doplňuje sankce v případě nevyhodnocení 3 a více reziduí pesticidů.

K bodům 100, 102 a 104 [§ 34 odst. 2 písm. f) bod 16, 18 a 20]:
Z důvodu zavedení nového titulu integrovaná produkce raných brambor se zavádí sankce v případě neplnění podmínek titulu.

K bodu 101 [§ 34 odst. 2 písm. f) bod 17]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu související novelizačním bodem 93 a 94.

K bodům 105 a 108 [§ 34 odst. 2 písm. g)]:
S ohledem na potřeby zemědělských subjektů adaptovat se na dotační podmínky v 1. roce závazku, se zmírňuje sankce v prvním roce závazku. Neposkytnutí dotace bude v případě porušení v 1. roce závazku aplikováno pouze na DPB s porušením, a nikoliv na celé podopatření, a to za podmínky, že k tomuto porušení dojde před 1.červnem prvního roku závazku.

K bodu 106 [§ 34 odst. 3 písm. b)]
Z důvodu vyčlenění podmínky zákazu pastvy v období od ledna do března daného kalendářního roku jako samostatné podmínky podle bodu 22 a 23 tohoto nařízení se zavádí sankce v případě jejího nedodržení.  

K bodu 107 [§ 34 odst. 3 písm. f)]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu související novelizačním bodem 108.

K bodu 109 [§ 35 odst. 1 písm. a)]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu související novelizačním bodem 96.

K bodu 110 [§ 35 odst. 1 tečka písm. c) a d)]:
Z důvodu zavedení podmínek k aplikaci přípravků na ochranu rostlin pro titul integrovaná produkce raných brambor se zavádí také sankce v případě jejích neplnění.

K bodu 111 [§ 36 nadpis]:
Jedná se o úpravu nadpisu související novelizačním bodem 98.

K bodu 112 [§ 36 úvodní část ustanovení]:
S ohledem na počty přijatých žádostí s nerealizovanými podmínkami se zavádí sankce.

K bodu 113 [Příloha č. 4 části A se doplňuje řádek 14]:
Na základě podnětu z praxe byl doplněn do meziplodin bob obecný. 

K bodu 114 [příloha č. 8 nadpis části E]:
Z důvodu zavedení nového titulu integrovaná produkce raných brambor je nutné rozšířit seznam účinných látek části E i na titul integrovaná produkce raných brambor.

K bodu 115 [příloha č. 11 řádek 45]:
Na základě podnětu z praxe byl doplněn minimální výsev pro pekingské zelí. S ohledem na změnu klimatických podmínek v ČR je možné pěstovat pekingské zelí ze sadby i výsevu.

K bodům 118, 117, 120, 120 [příloha č. 15 části C řádek 9, příloha č. 15 části C řádek 16, příloha č. 15 části E]:
Jedná se o sjednocení názvosloví.

K bodům 119 [Příloha č. 15. část D, Příloha č. 15 část D vysvětlivky]:
Jedná se o legislativně-technickou úpravu, která umožní zahrnout více druhů slivoní.

K bodu 122 [Příloha č. 17 část B řádek 8]:
Doplnění na základě poznatků z praxe, kdy se pro monitoring chřestovníčku využívá vizuální kontrola výskytu jedinců. 

K bodu 123 [Příloha č. 18 část A vysvětlivka****)]:
Doplnění platnosti vysvětlivky i pro nově zavedený titul integrovaná produkce raných brambor.


K Čl. II – Přechodné ustanovení
Stanovuje se postup pro řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 80/2023 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády.
Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 80/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 80/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, s výjimkou bodů 63, 64, 65, 66, 76, 78, 89, 90, 91, 93, 97, 98, 99, 103, 105 a 108 které se použijí ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení
Výše uvedené body se týkají zmírnění sankcí, přičemž tyto podmínky zároveň nemají zásadní dopad na cíle opatření. Konkrétně se jedná o sankce v případě neplnění podmínek vedení záznamů a vyhodnocování meteorologických prvků a škodlivých organismů, a dále o sankce v případě, že protokoly rozborů akreditovaných laboratoří neobsahují nejvýše 2 rezidua pesticidů ze seznamu uvedeného v příloze nařízení vlády 80/2023 Sb. Dále se jedná o zmírnění sankce, kdy neposkytnutí dotace bude v případě porušení v 1. roce závazku aplikováno pouze na DPB s porušením, a nikoliv na celé podopatření, a to za podmínky, že k tomuto porušení dojde před 1.červnem prvního roku závazku.


ČÁST DRUHÁ (Změna nařízení vlády č. 61/2023)

K Čl. III

Ustanovení se navrhuje s ohledem na potřebu řešení situací, kdy žadatel v roce podání žádosti o dotaci nabyl podnik, ale nezapočítává se mu intenzita chovu hospodářských zvířat převáděného podniku za předcházející kalendářní rok. Nemá tedy možnost splnit podmínku pro zařazení do faremního systému převažující živočišná výroba. Tato situace není předjímána ani ustanovením § 11 g zákona č. 256/2000 Sb., který řeší změnu žadatele pouze ve vztahu k plnění podmínek po podání jednotné žádosti.

K Čl. IV – Přechodné ustanovení

Stanovuje se postup pro řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 61/2023 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády.
Žádosti, které byly podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády, budou administrovány podle nařízení vlády č. 61/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.


ČÁST TŘETÍ (Změna nařízení vlády č. 140/2023)

K Čl. V 

K bodu 1 [§ 6 odst. 1]:
Ustanovení reaguje přičleňování ekologicky významných prvků podle § 5 odst. 2 nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, které byly doposud z DPB vyjmuty. Může se jednat zejména o mokřady, meze, terasy, skalky, jejichž přičleněním může dojít ke značnému navýšení výměry dílu půdního bloku, avšak nelze na nich zakládat agrolesnické systémy. Na základě ustanovení, tak bude možné podat žádost o dotací na založení agrolesnického systému pouze na tu plochu zemědělské půdy, na které byl agrolesnický systém skutečně založen, nikoli na výměru celého dílu půdního bloku rozšířenou o přičleněné ekologicky významné prvky. 
Cílem je eliminovat situaci, kdy přičleněním mokřadu dojde k navýšení výměry např. o 10 % původní výměry dílu půdního bloku a byla by podávána žádost na založení agrolesnického systému na výměru vč. přičleněného mokřadu a vyplácena dotace na založení agrolesnického systému na tuto výměru, aniž by došlo k jakékoli výsadbě dřevin.

K bodu 2 [§ 6 odst. 9]: 
Je zpřesněna textace ustanovení. Žadatel nemůže žádat o dotaci na založení agrolesnického systému na stejném dílu půdního bloku. Původní textace „na nadpoloviční většině dílu půdního bloku“ předpokládala, situaci, kdy by žadatel s již založeným agrolesnickým systémem rozšířil výsadbu a žádal na zvětšenou výměru dílu půdního bloku. Tato situace de facto nenastane. Agrolesnický systém nelze založit na části, ale pouze na celém dílu půdního bloku. 

K bodu 3 [§ 7 odst. 5]:
Úpravou je vyloučena situace, kdy je žadatel zařazen do podopatření uvedeného v § 2 písm. c nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření a je již založen porost meziplodin a chtěl by zakládat agrolesnický systém na dílu půdního bloku, kde je porost meziplodin založen. Porost meziplodin však je možné založit do založeného agrolesnického systému v období plnění víceletých podmínek.

K bodu 4 [§ 8 odst. 2]:
	Úpravou je sjednocen termín podání žádosti o snížení zařazené výměry jako součást žádosti o změnu zařazení. Stejně jako u agroenvironmentálně klimatických opatření je to nejpozději do 15. května příslušného kalendářního roku spolu s podáním jednotné žádosti.

K bodu 5 [§ 8 odst. 7]:
Za snížení zařazené výměry se nepovažuje snížení výměry dílu půdního bloku o dílčí plochu do velikosti 0,05 ha, z důvodu možných změn a nepřesností v zákresech dílů půdních bloků při deklaraci v LPIS.

K bodu 6 [§ 8 odst. 8]:
Ustanovení reaguje na přičleňování ekologicky významných prvků podle § 5 odst. 2 nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, které byly doposud z DPB vyjmuty. V průběhu období plnění víceletých podmínek, období péče o založené agrolesnické systémy, nelze navyšovat výměru dílu půdního bloku. Pokud však dojde k přičlenění krajinných prvků podle § 5 odst. 2 nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, nebude to považováno za porušení této podmínky. Za navýšení zařazené výměry se zároveň nepovažuje navýšení výměry dílu půdního bloku o dílčí plochu do velikosti 0,1 ha, z důvodu možných změn a nepřesností v zákresech dílů půdních bloků při deklaraci v LPIS.

K bodu 7 [§ 9 odst. 2]:
	Doplněním ustanovení je zpřesněno, že se jedná o díl půdního bloku, na kterém již byl založen agrolesnický systém a na kterém již bylo požádáno o poskytnutí dotace na založení agrolesnického systému. Nelze žádat dotaci na péči o agrolesnický systém, který nebyl založen v rámci opatření agrolesnický v souladu s tímto nařízením vlády.

K bodu 8 [§ 9 odst. 3 písm. a)]:
Legislativně technická úprava

K bodu 9 [§ 9 odst. 3 písm. c)]:
Úpravou je uvedeno do souladu ustanovení nařízení vlády a reálný stav při podávání žádosti na péči, kdy tato informace není po žadateli požadována.

K bodu 10 [§ 11 odst. 1 písm. a)]:
Ustanovením je reagováno na úpravu v bodě 1. Sazba dotace na založení agrolesnického systému ve výši 4 353 EUR na hektar vyplácena pouze na zemědělskou půdu se založeným agrolesnickým systémem. Dotace nebude již vyplácena na celou plochu dílu půdního bloku zahrnující evidované ekologicky významné prvky.

K bodu 11 [§ 11 odst. 1 písm. b)]:
Ustanovení reaguje na úpravu v bodě 1. Sazba dotace na péči o založený agrolesnický systém ve výši 754 EUR na hektar bude vyplácena pouze na zemědělskou půdu se založeným agrolesnickým systémem. Dotace nebude již vyplácena na celou plochu dílu půdního bloku zahrnující evidované ekologicky významné prvky.

K bodu 12 [§ 13]:
Cílem úpravy je především zmírnění tvrdosti sankcí udělovaných jak při zakládání agrolesnických systémů za nedodržení předepsané výšky vysazovaných dřevin, tak při péči o založené agrolesnické systémy za nedostatečnou ochranu dřevin. Při kontrolách na místě byla zjištěna podmínka nedodržení předepsané výšky u minima vysazovaných dřevin. Nově zavedené snížení dotace o 3 % je zavedeno pro nedodržení podmínky minimální výšky 120 cm zjištěné u 5–15 % dřevin. Do 5 % dřevin je tolerováno. Toto zmírnění by tak mělo být v souladu se skutečností, že u lesních dřevin v kategoriích poloodrostek (80–120 cm) či odrostek (121–250 cm) je dle platné technické normy tolerována odchylka 5 cm. 
Obdobně bylo upraveno snížení dotace při pochybení v péči v období plnění víceletých podmínek. Pokud je pochybění pro ochranu dřevin či provedené řezy ovocných stromů nejvýše u 5 % vysazených dřevin je tolerováno. Pokud je pochybení u 5–15 % dřevin, je dotace snížena o 3 %, v rozmezí od 15-30 % o 10 %.
 
K bodu 13 [§ 15 odst. 1 písm. a)]:
V návaznosti na úpravu v bodě 6, je upraveno ustanovení k 10 % snížení dotace na založení agrolesnického systému, k jehož uplatnění dojde v případě nedodržení předepsané výšky 120 cm u více než 15 % dřevin a méně než 30 %.

K bodu 14 [V § 15 odst. 3 písm. b)]:
V návaznosti na úpravu v bodě 6, je upraveno ustanovení k 10 % snížení dotace na péči o založený agrolesnický systém. K uplatnění tohoto ustanovení dojde v případě nedodržení podmínek péče o vysazené dřeviny – neobnovení ochrany či neprovedení každoročního řezu ovocných dřevin u více než 15 % dřevin a méně než 30 %.

K bodu 15 [§18 odst. 5]
Ustanovuje, že sankce se nepoužije, pokud žadatel provede dosadbu dřevin do 30. listopadu příslušného kalendářního roku. V případě, že žadatel zjistí úhyn, který by vedl k porušení podmínky minimálně 75 % životaschopných jedinců na 1 hektar v období plnění víceletých podmínek, podá ohlášení vyšší moci a má možnost dosadit dřeviny v období teplotně příznivějším pro jejich ujmutí.

K bodu 16 [příloha 3 část A. řádek 3]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu, kdy je opraven latinský název dubu balkánského.

K bodu 17 [příloha 3 část A. řádek 10]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu, kdy je opraven latinský název dubu žlutavého.

K bodu 18 [příloha 3 část A. řádek 19]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu, doplněno písmeno v latinském názvu.

K Čl. VI – Přechodné ustanovení

Stanovuje postup pro řízení o žádostech zahájených podle nařízení vlády č. 140/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, který se dokončí podle nařízení vlády č. 140/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.


ČÁST ČTVRTÁ – Účinnost

S ohledem na naléhavý obecný zájem se výjimečně navrhuje stanovit termín nabytí účinnosti dnem 1. března 2025. 
Důvodem je zejména umožnit žadatelům seznámit se s těmito novými podmínka a novými dotačními opatřeními, jejichž příjem žádostí o dotace v EU začíná od 1. dubna 2025 a s tím související plnění závazků vyplývajících pro ČR z členství v EU.

1

12