Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDAWNGW2U najdete zde
Příloha k č.j.: MZE-80972/2024-11152
PŘIPOMÍNKY k materiálu s názvem:
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů
Resort
Ministerstvo zemědělství
Obecně:
Upozorňujeme na to, že podle našeho názoru v návrhu není adekvátně zohledněna provázanost stanovené úrovně zaručeného platu podle § 112 odst. 2 zákoníku práce ve znění zákona č. 230/2024 Sb., ve spojení s rozřazením prací v jednotlivých platových třídách do skupin prací a platových tabulek zaměstnanců ve veřejné správě a platových tabulek státních zaměstnanců. Změnu spočívající ve snížení z 8 skupin prací na 4 skupiny považujeme za nesprávné rozhodnutí a návrh byl měl být přepracován.
Předně uvádíme, že rozumíme smyslu a účelu navrhované právní úpravy rozřazování prací do skupin v návaznosti na dosažený stupeň vzdělání v jednotlivých platových třídách, nicméně podle našeho názoru nelze akceptovat, že v případě nařízení vlády č. 341/2017 Sb. většina tarifů v tabulce je pod úrovní zaručeného platu a v případě nařízení vlády č. 304/2014 Sb. je polovina tarifů v tabulce pod úrovní zaručeného platu.
Pro ilustraci problematiky v resortu Ministerstva zemědělství uvádíme, že například u Státní veterinární správy (dále jen „SVS“), jakožto největšího zaměstnavatele veterinárních pracovníků v ČR, je systemizováno 264 míst veterinárních techniků v 9. platové třídě a cca 540 míst úředních veterinárních lékařů v 13. platové třídě. V současnosti je dorovnáván plat do výše zaručené mzdy pouze u veterinárních techniků, a to do 6 let jejich praxe. Ve smyslu předloženého návrhu nařízení vlády nebude na SVS od 1. 1. 2025 dosahovat výši zaručené mzdy u platu odhadem 232 zaměstnanců s nutností doplatku do zaručené mzdy cca 5,5 mil. Kč ročně.
Značné množství pracovníků SVS je v předdůchodovém nebo v důchodovém věku a je tudíž třeba řešit generační obměnu. V případě schválení navrhované právní úpravy by za odcházející zaměstnance ve 12. platovém stupni nově nastupovali pracovníci do 1. platového stupně. V takovém případě by činil doplatek do výše zaručeného platu 6.010 Kč a bylo by nutné výši platu dorovnávat až do 19 let praxe.
Dále konstatujeme, že podle navrhované úpravy rozdíl v zaručeném platu v 1. platovém stupni v podmínkách SVS znamená, že veterinární technik s maturitou, zařazený v 9. platové třídě, bude mít zaručenou mzdu 29.120 Kč a úřední veterinární inspektor, kterým musí být v souladu s veterinárním zákonem vysokoškolsky vzdělaný veterinární lékař v 13. platové třídě, po 6 letech studia a s povinností složit atestační zkoušku, bude mít zaručený plat 33.280 Kč. Tento rozdíl, který je daný snížením počtu skupin prací na polovinu, považujeme, s ohledem na zásadně odlišné požadavky na vzdělání, za příliš nízký.
Dalším ilustrativním příkladem je Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen „ÚSKVBL“). Doplatek do úrovně zaručené mzdy tak, jak je v nařízení vlády pro rok 2025 stanoveno, se bude týkat celkem 24 zaměstnanců na systemizovaných pracovních i služebních místech v ÚSKVBL, což je 25 % z celkového počtu zaměstnanců ÚSKVBL.
Z výše uvedeného počtu zaměstnanců se ve většině (20 systemizovaných míst) jedná o odborné pracovníky ve vyšších platových třídách s nižšími platovými stupni, z toho 16 systemizovaných míst s požadovaným odborným magisterským stupněm vzdělání (10. – 12. platová třída), ostatní s úplným středním vzdělání s maturitou, případně vyšším odborném vzdělání (Bc, DiS.). Měsíční finanční odhad doplatků zaměstnancům do zaručeného platu (bez odvodů za zaměstnavatele) na výše uvedených pozicích činí zhruba 60.000 Kč.
Zejména v případě vyšších platových tříd stanovená úroveň zaručeného platu de facto „nahrazuje“ osobní příplatek, čímž tento postrádá jakýkoli motivační smysl, což je v rozporu s požadavkem na efektivní výkon státní správy a schopnost najímat a zejména udržet ve státní správě odborné zaměstnance. Máme za to, že osobní příplatek má být, v souladu se smyslem a účelem zákoníku práce a zákona o státní službě, přiznáván na základě osobních kvalit a pracovních/služebních výkonů daného zaměstnance a státního zaměstnance (tedy nadstandardního přístupu k plnění pracovních/služebních úkolů), nikoliv plnit dorovnávací funkci zaručeného platu. Velmi problematické jsou pak případy, kdy zejména ve 12. a 13. platové třídě (u tabulky pro zaměstnance v § 5 odst. 1 citovaného nařízení vlády č. 341/2014 Sb., pak i ve 14. platové třídě) nesplňuje podmínku zaručeného platu první platový stupeň či více následujících stupňů, do kterých jsou zařazování zaměstnanci a státní zaměstnanci s menší započitatelnou praxí. V důsledku navrhované úpravy pak čerství absolventi budou mít automaticky nárok na osobní příplatek i v řádu vyšších tisíců korun, na který mnohdy ani seniorní státní zaměstnanci nedosáhnou po několik dekádách let praxe. Navrhovaná právní úprava tak tímto může narušovat základní princip rovnosti v odměňování. Jen na Ministerstvu zemědělství by od ledna 2025 bylo 53 zaměstnanců, kteří by bez osobního příplatku nedosáhli na zaručený plat.
S ohledem na přetrvávající stav veřejných financí a nedostačujících prostředků na adekvátní platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné správě se obáváme, že některé úřady ani nebudou mít dostatek prostředků na dorovnání zaručeného platu. Popřípadě dorovnávání výplat do zaručeného platu může znamenat omezení jiných možností odměňování zaměstnanců například formou mimořádných odměn.
V případě stanovení zaručeného platu a tomu nekorespondujících platových tabulek vnímáme, že určování platového tarifu jednotnou formou prostřednictvím tabulek pak postrádá smysl.
Nutnosti dorovnání do zaručeného platu ze strany služebních úřadu by v případě schválení předkládané právní úpravy podléhalo velké množství stanovených platových tarifů, a to až v řádech několika desítek procent daného platového tarifu. Např. u 6. platové třídy by státní zaměstnanec musel dostat při nástupu osobní příplatek ve výši 10.370,00 Kč, tj. ve výši 38,85 % platového tarifu v nejvyšším stupni dané platové třídy. V souvislosti s pravidly pro přiznávání osobních příplatků v návaznosti na výsledek služebního hodnocení (nařízení vlády č. 39/2019 Sb.) by takový státní zaměstnanec musel dosahovat minimálně dobrých výsledků, které však nelze při přiznání osobního příplatku zhodnotit, jelikož by mu osobní příplatek musel být přiznán již od nástupu, aby dosáhl na zaručený plat. V souvislosti s uvedeným poukazujeme rovněž na opakovaně judikovanou skutečnost, kdy v případě přiznání osobního příplatku činí osobní příplatek již nárokovou složku platu a lze s ním disponovat pouze v zákonem stanovených případech a na základě odůvodněných skutečností spočívajících zejména v kvalitě výkonu služby daného státního zaměstnance.
V souvislosti s uvedeným je zřejmé, že v návaznosti na každoroční pohyblivost minimální mzdy a na ni navázaného zaručeného platu bude nutné valorizovat také platy zaměstnanců ve veřejném sektoru a státních zaměstnanců a současně adekvátně navyšovat objem prostředků na platy pro udržení nárokového zaručeného platu.
Zároveň upozorňujeme, že podle zákona o státní službě nemůže být služba vykonávána v 5. a nižší platové třídě. V této souvislosti nám není zřejmé, proč jsou tyto třídy součástí nařízení vlády č. 304/2014 Sb.
Tato připomínka je zásadní.
V Praze dne 25. listopadu 2024
Vypracoval: Mgr. Robert Pavloušek, robert.pavlousek@mze.gov.cz tel.: 221 812 279
2