Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDAWNGW2U najdete zde
DEMOX000AGMK
Č.j. MV-169623-10/LG-2024
MINISTERSTVO VNITRA
P ř i p o m í n k y
k návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů
Zásadní připomínky:
K čl. I bodu 8 – k příloze č. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.:
Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 1 se vztahuje mimo jiné na zaměstnance územních samosprávných celků. Ti sice nejsou placeni ze státního rozpočtu, ale v případě výkonu státní správy se na jejich činnost poskytuje ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti.
Požadujeme zajistit, aby navrhované navýšení platových tarifů bylo reflektovalo i ve valorizaci finančního objemu příspěvku na výkon státní správy v rámci státního rozpočtu v kapitole Všeobecná pokladní správa pro další roky.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
K čl. I bodu 2 a čl. II bodu 1 – k § 4 odst. 5 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a k § 3 odst. 2 písm. d) nařízení vlády č. 304/2014 Sb.:
Přestože tzv. pay gap vnímáme jako zásadní problém, nepovažujeme navrhované zrušení šestiletého limitu započitatelné praxe při čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené a při osobní péči o nezletilé dítě za vhodné řešení daného problému. Ten by dle našeho názoru měl být řešen tam, kde vzniká, tj. zaměřením se na nedostatečnou nabídku pracovních příležitostí, které trh práce nabízí, zejména v případě zkrácených úvazků. Kroky navrhované Ministerstvem práce a sociálních věcí by měly vést spíše směrem, který osobám pečujícím o dítě zapojení do profesního života umožní, nikoliv směrem, který jejich setrvání mimo pracovní trh dále prohlubuje. Stejně tak je zásadním problémem nepřiměřeně dlouhá rodičovská dovolená a během ní potom skutečnost, že nedochází ke střídání osob pečujících o děti (obvykle matky a otce).
Platnou úpravu, tj. šestiletý limit započitatelné praxe, považujeme za kompromisní a spravedlivé řešení, které do vysoké míry zohledňuje hodnotu péče o dítě, ale zároveň respektuje skutečnost, že pečující osoby nezískávají pracovní zkušenosti nezbytné pro profesní rozvoj. Nejen že by tak byla založena nerovnost mezi pečujícími osobami a osobami pracujícími, ale též mezi osobami vykonávajícími jinou praxi, jejíž doba se z důvodů odlišnosti započítává pouze v rozsahu 2/3, přestože právě tyto osoby nějakou pracovní činnost vykonávaly a určité pracovní zkušenosti získávaly.
Limit zápočtu praxe byl ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí odůvodněn takto: „Vyšší zápočet by neúměrně zvýhodňoval zaměstnance, kteří pečovali o děti, oproti zaměstnancům, kteří po celou dobu pracovali a získávali tak praxi.“. Nyní Ministerstvo práce a sociálních věcí neuvádí, z jakého důvodu tuto argumentaci opouští.
S argumentací obsaženou v odůvodnění, tj. „Zrušení limitu zápočtu náhradní doby přispěje k omezení negativního vlivu péče o dítě na odměňování zaměstnanců (snížení rozdílu odměňování žen a mužů v důsledku péče o dítě), bude mít pozitivní sociální dopady na zaměstnance pečující o děti a pro tyto zaměstnance zatraktivní zaměstnání ve veřejné správě.“, nelze souhlasit. Domníváme se, že řešení nastíněné problematiky spočívá v prosazovaní jiných institutů (jako jsou například zkrácené úvazky či střídání rodičů v péči o děti), které setrvání pečujících osob mimo pracovní trh dále neprohlubují.
Dále je třeba uvést, že změna se nepřímo dotýká i gesce Ministerstva vnitra, jelikož stejný mechanismus zápočtu do doby praxe se uplatňuje i v zákoně č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně v § 117 odst. 3. V připravované novelizaci zákona, která je aktuálně projednávána Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk č. 848, je limit započitatelné praxe sjednocován s limitem dle pracovněprávních předpisů, tedy ze současných 3 let na 6 let. Úprava byla navrhována s cílem nečinit rozdíly mezi příslušníky bezpečnostních sborů a zaměstnanci v pracovněprávním poměru. Bezdůvodné rozdíly obdobných institutů jsou soudy či odborníky často vytýkány, a proto je třeba se odchylovat pouze v případech, kdy k odlišné úpravě existují pádné důvody dané specifiky výkonu služby v bezpečnostních sborech. Máme za to, že pokud by limit pro zápočet praxe byl zrušen v navrhovaných nařízení vlády, vyvolalo by to tlak učinit tak i v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Z výše jmenovaných důvodů nám však tato změna nepřipadá vhodná a jsme pro zachování současné právní úpravy.
Požadujeme proto z návrhu tento záměr vypustit.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
K čl. II bodu 3 – k § 5 nařízení vlády č. 304/2014 Sb.:
Písmena a) a b) požadujeme vypustit, neboť podle § 145 odst. 1 zákona o státní službě (ve znění senátního tisku č. 8) se první až pátá platová třída stanovená zákoníkem práce v případě státních zaměstnanců nepoužijí.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
K čl. II bodu 4 – k § 6a odst. 1 nařízení vlády č. 304/2014 Sb.:
1. Požadujeme v návětí odstavce 1 nahradit odkaz na § 178 odst. 2 odkazem na § 178 odst. 1, aby uvedený odkaz reflektoval změny provedené novelou zákona o státní službě (senátní tisk č. 8).
2. Zároveň požadujeme upravit odkaz na § 178a zákona o státní službě, neboť uvedenou novelou zákona o státní službě se § 178a zrušuje. Pracovní poměr založený na základě § 178a však novelou zákona o státní službě není dotčen. Odkaz je tedy třeba upravit tak, aby odkazoval na čl. II bod 22 příslušné novely zákona o státní službě (přechodné ustanovení).
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.
Nad rámec návrhu – k § 5 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.:
Požadujeme vyčlenit zaměstnance bezpečnostních sborů do samostatné kategorie a do navrhovaného nařízení vlády doplnit nové novelizační body, které by do § 5 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. doplnily nový odstavec 5, a to v tomto znění:
„Y. V § 5 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. X zní:
„(5) Zaměstnanci, který je zaměstnancem v bezpečnostním sborux), přísluší platový tarif podle odstavce 1, který bude vždy od 1. ledna příslušného kalendářního roku zvýšen o částku odpovídající 5 % tohoto tarifu a částku, o kterou byl takto zvýšen v předchozích kalendářních letech. Tato částka se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.“
_____________________________
x) § 1 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 341/2011 Sb.
Z. V § 5 odstavec 5 zní:
„(5) Zaměstnanci, který je zaměstnancem v bezpečnostním sborux), přísluší platový tarif podle odstavce 1 zvýšený o částku, která odpovídá 25 % platového tarifu a platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen; tato částka se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.“.“.
K zajištění plynulého navýšení platových tarifů zaměstnanců bezpečnostních sborů v průběhu následujících 5 kalendářních let navrhujeme stanovit odloženou a dělenou účinnost uvedených novelizačních bodů, neboť nechceme narušit schvalování rozpočtu na rok 2025 a máme za to, že tím vznikne dostatečný prostor pro zohlednění finančního krytí v rámci rozpočtu na rok 2026 a v dalších letech.
Podle návrhu navýšení platových tarifů ve stupnicích platových tarifů v přílohách č. 1 až 4 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. předloženého Ministerstvem práce a sociálních věcí by s účinností od 1. ledna 2025 došlo u zaměstnanců bezpečnostních sborů k navýšení o navrhovanou částku 1 400 Kč. Následně, podle námi předloženého návrhu, by od 1. ledna 2026 docházelo, nad rámec změn tabulek, k postupnému navyšování platových tarifů dle námi navrhovaného postupu, tj. při každé změně přílohy č. 1 by byl měněn i platový tarif zaměstnanců bezpečnostních sborů a zároveň by docházelo též k navýšení podle navrhovaného ustanovení. Po ukončení přechodného období by se již zcela postupovalo podle § 5 odst. 5 ve znění novelizačního bodu Z.
Zaměstnanci zařazení v bezpečnostních sborech vykonávají vysoce specifické
a odborné činnosti, je vůči nim uplatňována řada omezení a je na ně kladeno mnoho nároků, které jsou natolik významné, že plně odůvodňují uvedení této skupiny zaměstnanců jako další zvláštní kategorie zaměstnanců z hlediska jejich odměňování. Cílem navrhované změny je mimo jiné zvýšit konkurenceschopnost bezpečnostních sborů na trhu práce. Pro navýšení atraktivity zaměstnání v bezpečnostních sborech je nezbytné přijmout taková opatření, která zajistí zlepšení podmínek těchto zaměstnanců v oblasti jejich odměňování.
V případě přijetí navrhovaného způsobu odměňování zaměstnanců bezpečnostních sborů, které by mělo umožnit bezpečnostním sborům poskytovat svým zaměstnancům odpovídající odměny, a v důsledku toho zajistit dostatečné personální kapacity bezpečnostních sborů, lze naopak uvažovat o možnosti omezení činností vykonávaných příslušníky bezpečnostních sborů na těch pozicích, které by bylo možno jinak zajišťovat zaměstnanci (např. pozic v oblasti finanční, právní, IT problematiky). Toto opatření by přispělo k dlouhodobé úspoře finančních prostředků vynakládaných bezpečnostními sbory na zajišťování práce na zmíněných specifických pozicích a dále také k trvalému snížení výdajů v oblasti sociálních dávek i výsluhových nároků.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Nad rámec návrhu – k § 8 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.:
Předmětným návrhem dochází k valorizaci platových tarifů v rozmezí od 2,1 % do 8,7 % s účinností od 1. ledna 2025, a tudíž ke zvýšení hodnoty v důsledku inflace stále se snižujících vyplácených odměn. Beze změny však zůstává výše zvláštního příplatku, která je uvedena v § 8 odst. 2 dotčeného nařízení vlády.
Upozorňujeme, že horní hranice zvláštního přípatku nebyla od nabytí účinnosti měněného nařízení vlády nikdy upravována, spodní hranice byla změněna pouze jednou, a to k 1. lednu 2019.
Zatímco průměrná mzda ve veřejné správě a obraně v roce 2019 činila 38 927 Kč a v roce 2023 pak 48 302 Kč, průměrná mzda zaměstnanců v národním hospodářství v roce 2019 činila 34 605 Kč a v roce 2023 činila 45 927 Kč. Dále je potřeba zohlednit očekávané posílení o 1 400 Kč od roku 2025. Navýšení cen roku 2023 bylo přitom oproti roku 2019 o 27,7 %, respektive 36,8 %.
V případě, že by se zohlednil nárůst průměrné měsíční mzdy ve veřejné správě od roku 2019 do roku 2023, tj. 27,7 % (zahrnuto schválené navýšení o 1 400 Kč), měla by výše zvláštního příplatku uvedená v § 8 odst. 2 činit:
a) I. 640 až 1 700 Kč,
b) II. 960 až 3 200 Kč,
c) III. 1 600 až 6 400 Kč,
d) IV 2 400 až 9 600 Kč,
e) V.3 190 až 12 800 Kč.
V případě, že by se zohlednil nárůst průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství od roku 2019 do roku 2023, tj. 36,8 % (zahrnuto schválené navýšení o 1 400 Kč), měla by výše zvláštního příplatku uvedená v § 8 odst. 2 činit:
a) I. 680 až 1 800 Kč,
b) II. 1 030 až 3 400 Kč,
c) III. 1 710 až 6 800 Kč,
d) IV. 2 570 Kč až 10 300 Kč,
e) V. 3 420 až 13 700 Kč.
S ohledem na charakter tohoto příplatku by bylo vhodné, aby jeho výše byla rovněž odpovídajícím způsobem zvýšena.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Připomínky legislativně technické a formálního charakteru:
Obecně:
Mezi dolními uvozovkami a čárkou doporučujeme neuvádět mezeru.
K úvodní větě:
1. Za slova „zákoník práce“ doporučujeme vložit čárku.
2. Doporučujeme uvést relevantní novely § 145 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.
3. Na konci úvodní věty doporučujeme doplnit dvojtečku.
K čl. I – k označení článku:
Označení článku doporučujeme uvést římským číslem bez tečky, viz čl. 28 odst. 1 Legislativních pravidel vlády.
K čl. I bodu 5 – k § 7 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.:
V nadpisu § 7 doporučujeme slovo „zaručené“ nahradit slovem „zaručeného“.
K čl. II bodu 3 – k § 5 nařízení vlády č. 304/2014 Sb.:
1. Závorku za slovy „poznámky pod čarou č. 1“ v novelizační větě doporučujeme vypustit pro nadbytečnost.
2. V nadpisu § 5 doporučujeme slovo „zaručené“ nahradit slovem „zaručeného“.
Osoba pověřená k vypořádání připomínek:
Mgr. Michaela Kubálková, e-mail: michaela.kubalkova@mvcr.cz, tel.: 974 817 354, mob.: +420 705 619 087
1
image1.jpeg