Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDAXM9M8H najdete zde
návrh vypořádání – porada 20. 1. 2016
V.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Podle Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra práce a sociálních věcí dne 20. listopadu 2024, s termínem dodání stanovisek do 4. prosince 2024. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
Připomínkové místo
Ustanovení
Připomínky
Vypořádání
Ministerstvo spravedlnosti
K čl. I bodu 12 (bod 7 přílohy č. 2)
Doporučujeme, aby informace o možnosti podat stížnost, včetně formy atd., byla podávána také písemně, a to ve snadno srozumitelné (easy-to-read) podobě. S ohledem na osoby, které tyto služby převážně využívají, považujeme za vhodné, aby měly možnost se s obsahem poučení seznámit i později.
Vysvětleno.
Povinnost zpracovat pravidla pro vyřizování stížností se musí zpracovat písemně, přičemž tato povinnost vyplývá z navrhovaného znění povinnosti v § 88 zákona o sociálních službách (ve ST 704). Dále pak je na konkrétním poskytovateli, aby pravidla v konkrétní sociální službě zpracoval podle konkrétního okruhu osob a druhu poskytované sociální služby v rámci poskytované sociální služby. Kritérium 7a požaduje, aby poskytovatel osobu informoval srozumitelně. Požadavek je tudíž ve znění již uveden, a to v obecné formě, která odpovídá znění standardů.
Ministerstvo spravedlnosti
K čl. I bodu 12 (bod 7 přílohy č. 2)
Doporučujeme v písmenech b) a c) ustanovení zpřesnit tak, aby poskytovatelé sociálních služeb uváděli konkrétní subjekty, na které se klienti mohou dále obracet, vč. kontaktních údajů. Cílem je zajistit, aby nedocházelo pouze k obecnému poučení dle uvedeného znění právního předpisu, tedy že mají možnost obrátit se například na nadřízený orgán, avšak bez uvedení, kdo takovým nadřízeným orgánem je.
Akceptováno jinak.
Nové znění kritéria 7:
7. Stížnosti na poskytování sociální služby
Kritérium
a) Poskytovatel informuje srozumitelnou formou osoby o možnosti podat stížnost, jakou formou stížnost podat, na koho je možno se obracet, kdo bude stížnost vyřizovat a jakým způsobem a o možnosti zmocnit k podání stížnosti jinou osobu; s těmito postupy jsou rovněž prokazatelně seznámeni zaměstnanci poskytovatele;
b) Poskytovatel informuje osoby o možnosti a podmínkách prověření vyřízení stížnosti ministerstvem, a to v případě nesouhlasu osoby s vyřízením stížnosti nebo v případě, kdy stížnost nebyla vyřízena ve stanovené lhůtě;
c) Poskytovatel informuje osoby o dalších možnostech podat stížnost na jeho zřizovatele, popřípadě zakladatele nebo na instituci sledující dodržování lidských práv, a to včetně jejich označení.
Kritérium 7c bude nově formulováno tak, aby bylo zřejmé, že poskytovatel informuje o tom, že je možné podat stížnost i na další subjekty.
Poskytovatel informuje osoby o dalších možnostech podat stížnost na nadřízený orgán poskytovatele, případně jeho zřizovatele nebo na instituci sledující dodržování lidských práv, a to včetně označení.
Ministerstvo spravedlnosti
Platné znění
V platném znění vyhlášky, které je součástí předkládaného materiálu, jsou jako součást znění § 32 odst. 2 uváděna též slova „a) podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), písm. c) bodech 3 a 4 a písm. d) bodech 1 až 5 a písm. e) až g)“. Doporučujeme v platném znění uvedená slova z textu § 32 odst. 2 odstranit, neboť § 32 odst. 2 tato slova ve skutečnosti neobsahuje.
Akceptováno.
Ministerstvo vnitra
K čl. I bodu 8
Slovo „textu“ navrhujeme vypustit, neboť je uvedený text vkládán až za čárku na konci ustanovení.
Akceptováno.
Ministerstvo vnitra
K čl. I bodu 9
Za vkládanou část čtvrtou doporučujeme doplnit horní uvozovky a tečku.
Akceptováno.
Ministerstvo vnitra
K čl. I bodům 11 až 13
Na konci novelizačních bodů doporučujeme doplnit tečku.
Akceptováno.
Ministerstvo vnitra
K čl. II (účinnost)
Za slova „dnem 1. ledna 2029“ doporučujeme vložit čárku, neboť se jedná o větu vloženou.
Akceptováno.
Ministerstvo zdravotnictví
K čl. I bodu 9 (§ 36a odst. 1)
Navrhujeme upravit na: „Objekt, ve kterém je poskytována ambulantní nebo pobytová služba jako služba komunitního charakteru, musí být umístěn ve vzdálenosti nejméně 250 metrů od jiného objektu, ve kterém je poskytována ambulantní nebo pobytová služba pro stejný okruh osob, kterým je služba určena. Ambulantní služba poskytovaná jako služba komunitního charakteru nesmí být umístěna ve stejném objektu, v případě bytového domu ve stejném vchodu, s pobytovou službou určenou pro shodný okruh osob.“
Odůvodnění: Někteří poskytovatelé sociálních služeb poskytují komplex sociálních služeb pro jednu cílovou skupinu. Omezení možnosti poskytovatele tyto služby v jednom objektu může zapříčinit zásadní problémy v udržení současných služeb pro danu cílovou skupinu. Příklad vznesený z praxe upozorňuje na možný střet při poskytování sociální rehabilitace a centra duševního zdraví v jednom objektu. Podobné problémy ale mohou mít i kombinace dalších služeb například sociální rehabilitace s krizovou pomocí, která bude mít vymezený stejný okruh cílové skupiny.
V současném návrhu si navíc obě věty odporují – první umožňuje poskytování ambulantní služby pouze ve vzdálenosti 250 m od pobytové služby, ve větě druhé umožňuje poskytování i v jednom objektu, jde-li o bytový dům.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně.
Blíže viz návrh vyhlášky, kdy se vypouští druhá věta prvního odstavce, která je nadbytečná a její podstata vyplývá z věty první; navíc se upravuje znění věty první.
Co se týká vzdálenosti ve vztahu k ambulantním službám, na tomto trváme, neboť je v souladu s aktuálními výzvami NPO a kritérii DEI. Současně se jedná o mechanismus, který alespoň částečně brání segregaci cílové skupiny.
Ministerstvo zdravotnictví
K čl. I bodu 7 (§ 35a)
Navrhujeme úkony centra duševního zdraví upravit dle reálného zaměření služeb, které jsou v souladu s nastavenými standardy.
Navrhujeme následující úpravy:
„a) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začleňování:
1. podpora nacházení silných stránek klienta s cílem podpory v jeho zotavení a zplnomocnění vedoucí k sociálnímu začleňování,
2. podpora při plánování běžných i mimořádných činností dne,
1. 3. nácvik obsluhy běžných zařízení a spotřebičů,
2. 4. nácvik péče o domácnost, například péče o oděvy, úklid, drobné údržbářské práce, chod kuchyně, nakupování,
3. 5. nácvik péče o děti nebo další členy domácnosti,
4. 6. nácvik samostatného pohybu včetně orientace ve vnitřním i venkovním prostoru,
5. 7. nácvik dovedností potřebných k úředním úkonům, například vlastnoručního podpisu,
8. nácvik dovedností k identifikaci vlastních rizikových situací a nastavení sebepéče v oblasti duševního zdraví/pohody, jako prevence sociálního vyčleňování,
a to i za podpory zprostředkování vlastní zkušenosti se zotavením,
b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím:
1. doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity a doprovázení zpět,
2. nácvik schopnosti využívat dopravní prostředky,
1. podpora usnadnění vstupu a udržení si studia, zaměstnání, bydlení, zdravotní a jiné specializované péče, zájmových aktivit a zapojení do svépomocných skupin,
3. 2. nácvik chování v různých společenských situacích,
4. 3. nácvik běžných způsobů komunikace, kontaktu a práce s informacemi,
c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti:
1. zprostředkování či podání informací o dopadu duševního onemocnění do života klienta, jeho rodiny i okruhu blízkých osob,
2. upevňování získaných motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností,
3. podpora prevence sociální izolace, zejména podporou motivace k vlastnímu zapojování,
4. včasná detekce a intervence u lidí s duševním onemocnění či v riziku jeho rozvoje, včetně provádění asertivního vyhledávání a kontaktování,
5. podpora při mapování potřeb s cílem snížení rizikového chování u klientů s nařízeným ochranným léčením,
d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí:
1. podávání informací o možnostech získávání rehabilitačních a kompenzačních pomůcek finanční i odborné podpory,
2. informační servis a zprostředkovávání služeb,
3. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, při přímém zapojení do aktivit na obhajobu vlastních práv či práv skupiny osob, se kterou se ztotožňuje,
e) sociálně terapeutické činnosti:
1. socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob,
2. podpora přirozené sociální sítě klienta, včetně jeho napojení na ní.“.
Odůvodnění: Je nutné upravit úkony tak, aby odpovídaly potřebám lidí se zkušeností s duševním onemocněním, nikoliv lidem s mentálním postižením. Je nutné zaměřit úkony zejména na zvyšování kompetencí v řízení vlastního zotavení, zplnomocňování, sebeprosazování a sebeobhajování. Zároveň by měly úkony odpovídat ověřenému obsahu poskytovaných služeb, který je podchycen ve standardech center duševního zdraví (zveřejněno: Věstník 15/2022 – Ministerstvo zdravotnictví a Věstník č. 8/2021 – Ministerstvo zdravotnictví). Je nutné brát v potaz cílovou skupinu a cíle služeb centra duševního zdraví, které je službou multidisciplinární, ovšem ne trvalou.
Je třeba zvažovat nastavení nejen s ohledem na současnou praxi ve většině center duševního zdraví zaměřených na osoby se závažným duševním onemocněním a osob s nařízeným ochranným léčením, která jsou registrována aktuálně pod službu sociální rehabilitace, ale také center duševního zdraví registrovaných v současné době jako sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (v případě cílové skupiny dětí a adolescentů), odlehčovací služba nebo denní stacionář (v případě cílové skupiny seniorů) či sociální poradenství (v případě služby pro osoby s adiktologickou poruchou).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Připomínka byla akceptována s drobnými formálními úpravami. Nové znění viz návrh vyhlášky.
Ministerstvo pro místní rozvoj
K čl. I bodu 9 (§ 36a)
Požadujeme vypuštění nebo podstatnou úpravu tohoto ustanovení tak, aby bylo v souladu se zákonným zmocněním a zaručovalo poskytovatelům sociálních služeb dostatečnou právní jistotu.
Odůvodnění:
Máme za to, že navrhované ustanovení nemá oporu v zákonném zmocnění. Předkladatel návrhem vyhlášky reaguje na novelu zákona o sociálních službách obsaženou ve sněmovním tisku č. 704. Tento návrh zákona však pojem „služby komunitního charakteru“ vůbec nevymezuje. V jeho § 79 odst. 5 písm. b), z nějž předkladatel zřejmě vychází, je pouze uvedeno, že „(5) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na (…) b) minimální rozsah materiálně-technického zabezpečení odpovídající druhu poskytovaných sociálních služeb podle § 34 odst. 1 písm. a) až f), u) a v) a vymezí požadavky na stavebně technické, funkční a dispoziční uspořádání prostor, v jakých lze sociální služby poskytovat, a požadavky na jejich minimální technické a věcné vybavení“. Toto zmocňovací ustanovení se týká konkrétních druhů (zařízení) sociálních služeb a podle našeho názoru nekoresponduje s navrhovaným § 36a vyhlášky, který upravuje „služby komunitního charakteru“, aniž by bylo specifikováno, o která konkrétní zařízení sociálních služeb podle § 34 zákona o sociálních službách jde.
Mimo to doplňujeme, že v odůvodnění se předkladatel vůbec nezabývá zdůvodněním navržených parametrů (250 m vzdálenost od jiného objektu, ve kterém je poskytována ambulantní nebo pobytová služba pro stejný okruh osob, kterým je služba určena; není jasné, zda se jedná o vzdušnou, příp. docházkovou vzdálenost a jak bude toto dokládáno). Rovněž absentuje popis materiálně technického vybavení, jsou používány pojmy „ložnice nebo pokoj“ bez kontextu účelu (jaký je rozdíl mezi pokojem a ložnicí, pokud je zmíněno variantně). Počet osob, kterým může být poskytována pobytová služba komunitního charakteru, je stanoven na 18, ale předkladatel neuvádí, zda se jedná o maximální kapacitu objektu, nebo počet osob v určitý čas. Dále je v textu uveden termín „bytová jednotka“, nicméně to, že objekt služby komunitního charakteru má obsahovat takové jednotky, již ustanovení nespecifikuje.
Návrh tedy mimo to, že jde podle našeho názoru nad rámec zákonného zmocnění, je i věcně problematický, nedává poskytovatelům sociálních služeb jasná a konkrétní vodítka a definované podmínky služby, které mají být označeny jako komunitní.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Definice služby komunitního charakteru byla do novely zákona o sociálních služba doplněna prostřednictvím pozměňovacího návrhu (viz senátní tisk č. 27, § 33a). Zmocnění pro materiálně-technický a personální standard, po skončení legislativního procesu v PS, již není součástí daného tisku. Na základě pozměňovacího návrhu k ST 704 je však součástí zmocnění k umístění a kapacitám.
Vzdáleností se míní vzdálenost vzdušnou čarou (bylo do návrhu doplněno).
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K čl. I bodu 5 (§ 17 odst. 2)
Doporučujeme slovo „text“ nahradit slovem „číslo“.
Akceptováno.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K čl. I bodu 7 (§ 35a písm. a), b), d))
Doporučujeme na konci úvodní části ustanovení dvojtečku nahradit slovy „, a to“.
Neakceptováno.
Zvolená forma odpovídá textu již existujících ustanovení vyhlášky (viz např. § 5).
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K čl. I bodu 7 (§ 35a písm. a))
Doporučujeme v § 35a písm. a) na konci bodu 4. nahradit čárku slovem „a“. Obecně se doporučuje, aby text právního předpisu výslovně vyjádřil vztah kumulace nebo alternace mezi jednotlivými položkami výčtu, a to použitím příslušné spojky na konci předposlední položky.
Neakceptováno.
Zvolená forma odpovídá textu již existujících ustanovení vyhlášky (viz např. § 35).
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K čl. I bodu 7 (§ 35a písm. b))
Doporučujeme v § 35a písm. b) na konci bodu 3. nahradit čárku slovem „a“. Obecně se doporučuje, aby text právního předpisu výslovně vyjádřil vztah kumulace nebo alternace mezi jednotlivými položkami výčtu, a to použitím příslušné spojky na konci předposlední položky.
Neakceptováno.
Viz výše.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K čl. I bodu 7 (§ 35a písm. c))
Doporučujeme nahradit dvojtečku slovy „, a to“ a textaci spojit s položkou výčtu. Položkový výčet není možné použít, je-li položka ve výčtu pouze jediná.
Akceptováno jinak.
Byly doplněny další položky.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K čl. I bodu 7 (§ 35a písm. d))
Doporučujeme v § 35a písm. d) na konci bodu 1. nahradit čárku slovem „a“. Obecně se doporučuje, aby text právního předpisu výslovně vyjádřil vztah kumulace nebo alternace mezi jednotlivými položkami výčtu, a to použitím příslušné spojky na konci předposlední položky.
Neakceptováno.
Viz výše.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K čl. I bodu 7 (§ 35a písm. e))
Doporučujeme nahradit dvojtečku slovy „, a to“ a textaci spojit s položkou výčtu. Položkový výčet není možné použít, je-li položka ve výčtu pouze jediná.
Neakceptováno.
Zvolená forma odpovídá textu již existujících ustanovení vyhlášky (viz např. § 5).
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K čl. I bodu 10 (§ 39d písm. e))
Doporučujeme v § 39d písm. e) na konci bodu 2. nahradit čárku slovem „a“. Obecně se doporučuje, aby text právního předpisu výslovně vyjádřil vztah kumulace nebo alternace mezi jednotlivými položkami výčtu, a to použitím příslušné spojky na konci předposlední položky.
Akceptováno jinak.
Navrhovaná úprava byla vypuštěna.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K čl. I bodu 10 (§ 39d písm. j))
Doporučujeme v § 39d na konci písmene j) nahradit čárku slovem „a“. Obecně se doporučuje, aby text právního předpisu výslovně vyjádřil vztah kumulace nebo alternace mezi jednotlivými položkami výčtu, a to použitím příslušné spojky na konci předposlední položky.
Akceptováno jinak.
Navrhovaná úprava byla vypuštěna.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K čl. I bodu 13 (příloha č. 2)
Kritérium b) obsahuje nenavazující větnou konstrukci. Nápravy by se dalo dosáhnout například tak, že by se za slovo „přístupu“ vložila slova „a také to“.
Kritérium c) rovněž obsahuje nenavazující větnou konstrukci. Nápravy by se dalo dosáhnout například tak, že by za slovo „samostatnosti“ vložila slova „a také to“.
Akceptováno jinak.
Znění daných kritérií bylo přeformulováno, viz znění ostatních připomínek.
ÚVČR - KLP
K čl. I bodu 12 (příloha č. 2, bod 7)
Považuji za důležité, aby klienti služby měli co nejpřesnější informace o podávání a řešení stížností. Proto je důležité mít stížnostní pravidla a postupy písemně zachycené a dostupné, aby byly klientům vždy k dispozici. Způsob podávání stížností by rovněž měl být bezpečný a důvěrný (např. schránka na vhodném místě). Klient by také měl přesně vědět, komu stížnost podávat a kam se obracet v případě nespokojenosti s vyřízením stížnosti. Dotčený orgán by tedy měl být popsán co nejkonkrétněji, nikoliv např. jen svým zařazením. Ideální by bylo i doplnění konkrétní adresy apod. Uvedené informace by také neměl mít k dispozici jen klient, ale i osoby jemu blízké či jej zastupující, neboť klient někdy nemusí být schopen sám stížnost sepsat.
Navrhuji proto doplnit následující:
a) povinnost veřejné písemné podoby informace o postupech podávání stížnosti
b) vytvořit důvěrný a bezpečný způsob podávání stížností
c) informovat o postupech i osoby blízké či zastupující klienta
d) doplnit odkazy na konkrétní subjekty vyřizující stížnosti (poskytovatel služby, nadřízený orgán, ministerstvo).
Tato připomínka je zásadní.
Ad a)
Vysvětleno.
Zákon o sociálních službách nově reviduje povinnost v § 88 takto:
„Poskytovatel je povinen zpracovat a zveřejnit vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností.“ Povinnost zpracovat pravidla pro vyřizování stížností písemně tak vyplývá ze zákona o sociálních službách.
Ad b)
Vysvětleno.
Vyplývá ze zákonem stanovených zásad v § 2 a § 88 písm. c) a d). Současně MPSV zpracuje doporučený postup, kde bude tato skutečnost uvedena. Problematika podávání stížností není novou v zákonné úpravě. Je v ní obsažena od účinnosti zákona o sociálních službách. Právě oblast důvěrnosti, bezpečnosti se kontroluje, vždy je nezbytné zohlednit poskytovaný druh sociální služby – konkrétně to znamená, že např. u krizových linek, kdy klient volá z důvodu nutnosti krizové pomoci, zpravidla jednorázově, je postup odlišný a musí být „ušitý na míru klientovi a dané podpoře a pomoci“ ve srovnání například s pobytovou sociální službou.
Současně i nové znění § 99a stanoví, že podání stížnosti nesmí být stěžovali na újmu.
Ad c)
Vysvětleno.
Pravidla je poskytovatel povinen zveřejnit, tím se postup stane závazně zveřejněným a dostupným všem aktérům, to je uvedeno již v novelizované úpravě relevantní části zákona. Podle znění kritérií informuje klienta. To neznamená, že by neměl informovat podle druhu poskytované sociální služby případně i osoby blízké či další relevantní osoby. Navrhovaná formulace v písm. c) by však přinesla nejistotu výkladu, kdo je osoba blízká a osoba zastupující klienta. Je vždy na poskytovateli, aby postup nastavil tak, aby odpovídal potřebám a naplňování právům právě té cílové skupiny, které poskytuje sociální službu.
Současně § 99a nově definuje, kdo může být stěžovatelem.
Ad d)
Akceptováno jinak.
Nové znění kritéria 7:
7. Stížnosti na poskytování sociální služby
Kritérium
a) Poskytovatel informuje srozumitelnou formou osoby o možnosti podat stížnost, jakou formou stížnost podat, na koho je možno se obracet, kdo bude stížnost vyřizovat a jakým způsobem a o možnosti zmocnit k podání stížnosti jinou osobu; s těmito postupy jsou rovněž prokazatelně seznámeni zaměstnanci poskytovatele;
b) Poskytovatel informuje osoby o možnosti a podmínkách prověření vyřízení stížnosti ministerstvem, a to v případě nesouhlasu osoby s vyřízením stížnosti nebo v případě, kdy stížnost nebyla vyřízena ve stanovené lhůtě;
c) Poskytovatel informuje osoby o dalších možnostech podat stížnost na jeho zřizovatele, popřípadě zakladatele nebo na instituci sledující dodržování lidských práv, a to včetně jejich označení.
Kritérium 7c bude nově formulováno tak, aby bylo zřejmé, že poskytovatel informuje o tom, že je možné podat stížnost i na další subjekty.
Poskytovatel informuje osoby o dalších možnostech podat stížnost na nadřízený orgán poskytovatele, případně jeho zřizovatele nebo na instituci sledující dodržování lidských práv, a to včetně označení.
ÚVČR - KLP
K čl. I bodu 7 (§ 35a písm. b) bod 1)
Není úplně jasné, proč se má základní činnost omezovat jen na doprovázení dospělých. Klienty centra duševního zdraví přitom mohou být i děti různého věku, které by (samozřejmě v přiměřené míře) měly být také vedeny v kontaktu se společenským prostředím. Stejně tak je sice výčet doprovázených aktivit poměrně široký (vzdělávání, zaměstnání, zdravotnictví, volný čas), ale chybí např. úřední záležitosti.
Navrhuji proto mezi základní činnosti doplnit i doprovázení dětí a doprovázení při návštěvách úřadů.
Akceptováno částečně.
Jednotlivé základní činnosti byly upraveny, původní doprovázení bylo odstraněno a nahrazeno činností: „podpora usnadnění vstupu a udržení si studia, zaměstnání, bydlení, zdravotní a jiné specializované péče, zájmových aktivit a zapojení do svépomocných skupin“, která obsahuje mj. doprovázení (rovněž dětí). Blíže viz připomínka Ministerstva zdravotnictví.
ÚVČR - KLP
K čl. I bodu 7 (§ 35a písm. d) body 1 a 2)
Považuji za důležité, aby se pomoc při uplatňování práv a zájmů a obstarávání osobních záležitostí neomezovala jen na podporu při získávání rehabilitačních a kompenzačních pomůcek. Život a problémy klientů center duševního zdraví jsou a mohou být daleko pestřejší. V následujícím bodě je sice upraveno zajištění informačním servisu a zprostředkovávání služeb, ale není úplně jasný vztah těchto bodů.
Navrhuji proto ustanovení formulovat více obecně jako poskytování informací k řešení životních situací uvedených v bodě 1 písm. b) a zprostředkování služeb.
Akceptováno jinak.
Jednotlivé základní činnosti byly upraveny, původní činnost byla odstraněna a nahrazena činností: „podávání informací o možnostech získávání finanční i odborné podpory“, kdy pod odbornou podporu spadá i navrhované. Blíže viz připomínka Ministerstva zdravotnictví.
ÚVČR - KLP
K čl. I bodu 13 (příloha č. 2, bod 15, písm. e)
Velice vítám jak zavedení povinnosti zachovávat důstojnost a dodržovat lidská práva a základní svobody klientů služeb, tak její zařazení do standardů kvality sociálních služeb. Obávám se však, že standard není formulován pro poskytovatele sociálních služeb dostatečně srozumitelně. Více než u ostatních standardů považuji za důležité jej rozvést a konkretizovat, aby bylo poskytovatelům služeb zcela jasné, jak mají postupovat. Vycházet přitom lze ze zákona – např. povinnosti v § 2 odst. 2 a § 38 zachovávat lidskou důstojnost, respektovat zájmy klientů, poskytovat službu v dostatečné kvalitě, zajišťovat důstojné a vyhovující prostředí a zacházení ze strany personálu. Zároveň považuji za důležité do standardu doplnit povinnost zajišťovat komunikaci s klientem jím preferovaným komunikačním prostředkem v případech, kdy se klient není schopen dorozumět běžným způsobem (je např. neslyšící).
Navrhuji tak standard doplnit následovně:
a) Poskytovatel průběžně monitoruje a společně s osobami hodnotí, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované služby, soulad se základní zásadou sociální služby zachování důstojnosti a dodržování lidských práv a základních svobod osob, kterým poskytuje sociální službu, zda zajišťuje důstojné zacházení s klienty, respektuje jejich zájmy a potřeby včetně využívání specifických komunikačních prostředků dle jejich preference, poskytuje službu v dostatečné kvalitě a v důstojných a vyhovujících podmínkách a zda dostatečně předchází rizikům a možným pochybením, která vedou k porušování této zásady;
Neakceptováno.
Na základě porady vedení MPSV bylo schváleno, že vznikne s účastí relevantních aktérů nová pracovní skupina, která se zaměří na zpracování podkladu pro doporučený postup MPSV k problematice nové povinnosti. Bude navazovat na již zpracované podklady.
Návrh, který je ÚVČR - KLP předkládán k doplnění do revidovaného standardu pod bodem 15 je formulován tak, že by přinesl výkladovou nejistotu, a to jak pro poskytovatele, tak pro inspektory. Jedná se o pojmy – dostatečná kvalita, dostatečně předchází rizikům a možným pochybením. Je obtížné definovat, co je považováno za dostatečné.
Ad „komunikační prostředky“ – poskytovatel je povinen postupovat tak, aby poskytovaná sociální služba odpovídala potřebám a specifikům registrovaného okruhu osob, současně musí individuálně přistupovat ke každému klientovi, proto považujeme za nadbytečné doplňovat slovní spojení „využívání specifických komunikačních prostředků dle jejich preference“.
Je zcela nezbytné, aby poskytovatel služby byl schopen s klienty komunikovat, zjišťovat, jejich potřeby přání, apod.
ÚVČR - KLP
K čl. I, příloha č. 2 část 3 – Jednání se zájemcem o sociální službu
Považuji za důležité, aby i zájemcům o sociální službu, kteří pro zajištění komunikace potřebují využívat specifické komunikační prostředky (např. neslyšící), byly informace sděleny požadovaným způsobem. Bez srozumitelné komunikace hrozí riziko, že tyto osoby nebudou mít přístup k adekvátním informacím o službách, což může vést ke zhoršení jejich situace nebo vyloučení z péče. Doplnění tohoto požadavku zajišťuje, že poskytovatelé služeb budou brát v úvahu specifické potřeby každé osoby a zajistí komunikaci na odpovídající úrovni.
Navrhuji proto doplnit následující:
a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla, podle kterých informuje zájemce o sociální službu srozumitelným způsobem včetně využívání preferovaných komunikačních prostředků o možnostech a podmínkách poskytování sociální služby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje;
Nad rámec návrhu – vysvětleno.
Poskytovatel je povinen postupovat tak, aby činnosti, které realizuje, odpovídaly okruhu osob, kterým poskytuje sociální služby.
Takto formulovaný požadavek by mohl vnést nepochopení v dílčích druzích sociálních služeb. Je však nezbytné, aby bylo dodrženo, co je uvedeno v přechozím odstavci a současně aby poskytovatel postupoval s každým žadatelem individuálně. Je zcela nezbytné, aby poskytovatel byl při poskytování sociální služby schopen s klienty komunikovat, zjišťovat jejich potřeby, přání, zájmy apod.
Kancelář veřejného ochránce práv
Obecně k materiálu
K návrhu vyhlášky jako celku předesílám, že vyhláška provádí v naprosté většině ustanovení zákona o sociálních službách ve znění, které je teprve navržené ke schválení v Poslanecké sněmovně. Výjimkou jsou pouze ustanovení týkající se navýšení úhrad (čl. I body 1. až 5.). Je nemožné předjímat, v jaké podobě zákonodárce nakonec změny zákona o sociálních službách přijme. Ve svých připomínkách reaguji na navržené změny tak, jak je předkladatel zřejmě zamýšlel i v návaznosti na předložené pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 704.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Není možné bez dalšího vyčkávat do skončení celého legislativního procesu stran ST 704, neboť by nebylo možné zajistit současnou účinnost zákona a prováděcí vyhlášky. Jednotlivé změny u ST 704 však pečlivě sledujeme a bude zajištěn soulad zákonné úpravy a prováděcí vyhlášky.
Kancelář veřejného ochránce práv
K čl. I bodům 4 a 5 (§ 17)
Zdůvodnění předkladatele hovoří o změně úhrad u denního stacionáře, který je však upraven v § 12 vyhlášky, nikoli v § 17, jehož změna se navrhuje. U služby denní stacionář navíc není možnost poskytnout pomoc s přípravou stravy. Není proto zcela zřejmé, u které služby předkladatel navrhuje upravit úhrady. Navrhuji uvést zdůvodnění do souladu s návrhem změny vyhlášky, aby se předešlo pochybám o záměru předkladatele.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Navrhovaná úprava se týká služby chráněné bydlení.
Kancelář veřejného ochránce práv
K čl. I bodu 9 (§ 36a)
Předkladatel navazuje na definici služby komunitního charakteru, jak je navržena ve sněmovním tisku 704/3. Definice služby komunitního charakteru neprošla připomínkovým řízením. V rámci své působnosti jako orgánu pro monitorování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením považuji za nutné zdůraznit, že tato definice představuje naprosté minimum toho, co je třeba činit k postupnému naplňování článku 19 Úmluvy. Zejména, pokud charakteristika „služby komunitního charakteru“ není navázána na povinnost poskytovatelů služeb tuto charakteristiku (třeba po přechodném období) splňovat.
Návrh je zatížený řadou nejasností. Stanovení hranice 250 metrů není nijak zdůvodněno, ani se neuvádí, jakým způsobem by se tato hranice měla v praxi stanovit. Hrozí, že vzdálenost bude vykládána formalisticky, aniž by se dbalo smyslu, že nemají vznikat „segregované enklávy“ s nadprůměrným zastoupením lidí s postižením v dané lokalitě.
Rovněž termín „pro shodný/stejný okruh osob“ připouští více výkladů. Pozměňovací návrh hovoří o „osobách, jimž je tato sociální služba určena“. Návrh vyhlášky se této terminologie nedrží. Není zřejmé, zda se termínem „pro shodný/stejný okruh osob“ myslí stejná cílová skupina, zda závisí na věku lidí, pro které je služba určena. Například je možné umístit do jednoho objektu DOZP po děti s mentálním postižením do 15 let a DZR pro lidi s mentálním postižením od 18 do 64 let, a přitom obě mohou být službami komunitního charakteru? Na výkladu terminologie závisí, zda například bude možné umístit do objektu, kde je domov pro seniory, ambulantní službu (například denní stacionář) pro lidi s mentálním či kombinovaným postižením, a přesto by se jednalo o ambulantní službu komunitního charakteru. Zdůvodnění navrhované úpravy však neobsahuje žádné bližší informace k výkladu.
Navrhuji, aby předkladatel návrh § 36a zpřesnil tak, že bude respektovat smysl definice služby komunitního charakteru, a v souladu s tím doplnil i odůvodnění návrhu.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Definice služby komunitního charakteru byla do novely zákona o sociálních služba doplněna prostřednictvím pozměňovacího návrhu (viz senátní tisk č. 27, § 33a).
Požadavek vzdálenosti byl zpřesněn, vzdáleností se míní vzdálenost vzdušnou čarou.
Okruh osob nemá souvislost s věkovou strukturou, ale s handicapem.
Dále uvádíme, že zda poskytovatel sociální služby naplní či nenaplní podmínky komunitní služby, je zcela dobrovolné a záleží na samotném poskytovateli (zřizovateli), z nenaplnění podmínek tak nevyplývají žádné sankce, neimplikují se zvýšené náklady. Jedná se tedy o možnost, nikoliv povinnost poskytovatele.
Pardubický kraj
K čl. I bodu 7
Navrhujeme v § 35a písm. e) vložit nový úkon: „podpora pro vstup na otevřený pracovní trh a sociálně terapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení schopností a dovedností pro uplatnění na trhu práce“.
Zdůvodnění: Návrh reflektuje aktuální znění Standardu služeb poskytovaných v Centrech duševního zdraví (CDZ) pro osoby se závažným chronickým duševním onemocněním (SMI), ve kterém je v rámci personálního zajištění sociální části CDZ definována (v poznámce pod čarou) pozice pracovníka, který se specializuje na podporu pro vstup na otevřený trh práce. Považujeme za nezbytné, definovat tento úkon samostatně ve vyhlášce 505/2006 Sb., neboť ve standardu CDZ je činnost vymezena jakou součást personálního standardu, nikoli jako činnost služby.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Jednotlivé základní činnosti byly upraveny dle připomínky Ministerstva zdravotnictví a odpovídají též návrhu Pardubického kraje. Blíže viz návrh vyhlášky.
Pardubický kraj
K čl. I bodu 7
Navrhujeme definici úkonu, který zohlední potřebu uživatelů služby CDZ přijmout své onemocnění, pochopit jeho průběh, dopady na život uživatele i jeho okolí, potřebu sdílet svou situaci s člověkem se zkušeností s duševním onemocněním. PaK nemá konkrétní návrh. Reagujeme na pozici peer konzultantů, která je definovaná ve standardu CDZ, je v praxi poptávána a využívána (i v jiných službách pro osoby s duševním onemocněním).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Jednotlivé základní činnosti byly upraveny dle připomínky Ministerstva zdravotnictví a odpovídají též návrhu Pardubického kraje. Blíže viz návrh vyhlášky.
Pardubický kraj
K čl. I bodu 9
Navrhujeme v § 36a odst. 1 vložit na konec prvního souvětí větu: „nejedná-li se o službu odborného sociálního poradenství“, případně „nejedná-li se o služby odborné sociální poradenství, tísňová péče, telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby“.
Zdůvodnění: Jedná se o situace, kdy bude v bytovém domě sídlit služba chráněného bydlení a OSP např. pro osoby se zdravotním postižením. Přestože je cílová skupina v registru stejná, v praxi nepředpokládáme, že by klienti CHB službu OSP využívali. Pokud ano, pak se dle našeho názoru nejedná o ústavní prvek, neboť i lidé z běžné populace mohou obývat bytové domy, v nichž sídlí poradny.
Současně prosíme o vysvětlení, jak bude přistupováno k umístění domácnosti služby DOZP a odlehčovacích služeb do jednoho objektu v kapacitě nižší než 18 klientů, případně do objektu vzdáleného méně než 250 metrů.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Navrhovaná úprava § 36a není možná, neboť k tomuto není dáno zmocnění v zákoně.
Umístění DOZP a odlehčovací služby v kapacitě nižší než 18 klientů v jednom objektu, příp. do objektu vzdáleného méně než 250 metrů, legislativní úprava nebrání.
Pardubický kraj
K čl. I bodu 10
Navrhujeme v § 39d písm. h) doplnit za slova „pravidla pro“ slova: „transparentní a předvídatelný způsob“ a na konec věty slova: „a aktuální ceník služby zahrnující veškeré úhrady uživatele, případně jeho blízkých, související s využíváním sociální služby a všech souvisejících služeb.“
Zdůvodnění: V praxi se setkáváme se situacemi, kdy jsou informace o ceně záměrně sdělovány zvlášť pro úhradu od klienta, respektující vyhlášku 505/2006 Sb., a zvlášť pro úhrady, doplatky, spoluúčast atp. pro blízké osoby, přičemž tyto úhrady již mohou překračovat limity určené vyhláškou. Dle sdělení MPSV, které máme k dispozici, není takový postup v rozporu s legislativou, dojde-li k uzavření smlouvy o takových úhradách dobrovolně a není-li jejím uzavřením podmiňováno uzavření nebo trvání smlouvy o poskytování sociální služby. Opět z praxe víme, že na rodiny je činěn nátlak, aby smlouvu uzavřely. Inspekce kvality sociálních služeb neřeší.
Současně žádáme, aby se MPSV zabývalo otázkou kontroly platnosti a aktuálnosti uvedených skutečností v průběhu poskytování služby, tj. nejen při registraci.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Navrhovaná úprava byla vypuštěna.
Olomoucký kraj
Obecně k materiálu
Návrh, s výjimkou čl. I bodů 1 až 7, obsahuje změny, které jsou vázány na schválení zákona, který je aktuálně stále v legislativním procesu (sněmovní tisk 704), přičemž je vysoce pravděpodobné, že legislativní proces nebude v roce 2024 ukončen a zákon tak nenabude účinnosti od 1. 1. 2025. Není tak ani zřejmé, jaké změny budou zákonem schváleny, nelze tak v současné době řešit proces schválení prováděcího právního předpisu k ustanovením, která má zákon přinést do právního řádu ČR. Nutno rovněž upozornit, že návrh vyhlášky navíc ani nereaguje případně na všechny navrhované změny – např. pozměňovací návrh poslance M. Jurečky (SD 5406), jehož schválení bylo garančním výborem doporučeno.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Není možné bez dalšího vyčkávat do skončení celého legislativního procesu stran ST 704, neboť by nebylo možné zajistit současnou účinnost zákona a prováděcí vyhlášky. Jednotlivé změny u ST 704 však pečlivě sledujeme a bude zajištěn soulad zákonné úpravy a prováděcí vyhlášky.
Olomoucký kraj
K čl. I bodům 1 až 3
Není zřejmé, z jakého důvodu návrh vyhlášky neobsahuje zvýšení úhrad u shodných úkonů u služby chráněného bydlení upraveného v § 17 vyhlášky, navrhujeme doplnit do těchto bodů i příslušné položky z § 17 vyhlášky.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Důvodem vyjmutí uvedených sociálních služeb je skutečnost, že se jedná o sociální služby, které jsou mnohdy poskytovány klientům, kteří se ocitají v obtížné socioekonomické situaci. V ostatních případech jsou klienty často příjemci starobního důchodu, který se každoročně valorizuje. U většiny služeb, u nichž navrhujeme navýšení úhrad současně platí, že se jedná o sociální služby, u nichž je zákonem stanovený povinný zůstatek z příjmu po uhrazení stravy a ubytování. Navýšení u chráněného bydlení a azylových domů je vyloučeno záměrně, neboť uživatelům po zaplacení nezůstává 15 % příjmu.
Olomoucký kraj
K čl. I bodům 4 a 5
Důvodová zpráva uvádí, že jde o úpravu ve vztahu ke službě denního stacionáře, tato sociální služba je však upravena v § 12 vyhlášky, nikoli v § 17, jak je uvedeno v textaci navrhované novely a rovněž v důvodové zprávě. Navrhujeme tento nesoulad z textu odstranit.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Navrhovaná úprava se týká služby chráněné bydlení.
Olomoucký kraj
K čl. I bodu 10
Navrhujeme sjednotit používanou terminologii. Není zřejmé, z jakého důvodu je v textu návrhu používáno slov „popis“, „vymezení“ či „specifikace“. Považujeme za vhodné, aby v textaci bylo použito toliko jednoho pojmu, jinak nebude zřejmé, jaký má být rozdíl v jednotlivých částech popisu. Vzhledem k tomu, že ustanovení definuje náležitosti a rozsah popisu realizace poskytování sociální služby, navrhujeme, aby ustanovení bylo celé uvozeno nadpisem „Popis realizace poskytování sociální služby obsahuje popisy:“, za kterým by pak následovala jednotlivá písmena bez uvozujícího slova.
Pro větší přehlednost v souvislosti s touto připomínkou uvádíme, že předmětné ustanovení by po zapracování navrhovaných změn (tedy po nezbytných formulačních úpravách) mělo mít následující textaci (s tučně označenými změnami):
„§ 39d
Popis realizace poskytování sociální služby obsahuje popisy:
a) popis poslání a vymezení cílů a zásad poskytování sociální služby,
b) vymezení způsobu informování o sociální službě,
c) popis jednání se zájemcem o sociální službu a uzavírání smlouvy
o poskytování sociální služby,
d) vymezení způsobu zajišťování úkonů jednotlivých základních činností sociální služby a popis procesu individuálního plánování průběhu sociální služby,
e) popis koordinace poskytování sociální a zdravotní péče v případě poskytování sociálně zdravotních služeb:
1. způsob sdílení nezbytných informací v rámci poskytovaných sociálních
a zdravotních služeb,
2. koordinace poskytování sociální a zdravotní péče v rámci plánování individuálního průběhu poskytování služby,
3. koordinované pracovní postupy sociální a zdravotní péče při péči o osobu, které je poskytována sociální služba a role jednotlivých pracovních pozic
v těchto pracovních postupech,
f) vymezení způsobu podávání a vyřizování stížností,
g) popis personálních, materiálních, technických a hygienických podmínek poskytování sociální služby,
h) pravidla pravidel pro stanovení úhrady za poskytování sociální služby,
i) specifikace fakultativních činností, jsou-li poskytovány,
j) vymezení důvodů pro ukončení poskytování sociální služby,
k) jiné dalších skutečností významných skutečnosti významné pro poskytování sociální služby.“.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Navrhovaná úprava byla vypuštěna.
Olomoucký kraj
K čl. I bodu 12 (bod 7, kritérium/písm. c))
V textu se vyskytuje chybně použité slovo „žádosti“, které navrhujeme nahradit slovem „stížnosti“.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Olomoucký kraj
K čl. I bodu 13 (bod 15, kritérium/písm. a))
Navrhujeme nahradit slovní spojení „základními zásadami sociální služby uvedenými v zákoně o sociálních službách“ slovy „zásady poskytované sociální služby“, a to vzhledem ke skutečnosti, že zákon o sociálních službách žádné zásady jednotlivých druhů sociálních služeb nedefinuje. Kritérium by mělo navazovat na standard č. 1, podle kterého poskytovatel, cit.: „...má písemně definováno a zveřejněno poslání, cíle a zásady poskytované sociální služby a okruh osob, ...“.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Do znění standardu je doplněna formulace „zásady poskytované sociální služby“ a jsou ponechány i základní zásady sociální služby uvedené v zákoně o sociálních službách.
Souhlasíme s tím, že je zcela zásadní pro jednotlivé poskytovatele pracovat se zásadami, které si v sociální službě definují. Současně je nutné vycházet ze zásad, které jsou definovány v § 2 zákona o sociálních službách a jsou závazné pro všechny druhy sociálních služeb. Blíže viz návrh vyhlášky.
Středočeský kraj
K čl. I bodu 9 (§ 36a)
Zákon nedefinuje služby komunitního charakteru. Je tedy nutné napřed definovat, co služby komunitního charakteru jsou, jinak nelze vymáhat další skutečnosti vztahující se k dalším podmínkám poskytování služby podle § 36a.
Dále není uvedeno, jak bude vzdálenost 250 m posuzována. Tyto kritéria je třeba též předem stanovit.
Vysvětleno.
Definice služby komunitního charakteru byla do novely zákona o sociálních služba doplněna prostřednictvím pozměňovacího návrhu (viz senátní tisk č. 27, § 33a).
Vzdáleností se míní vzdálenost vzdušnou čarou (bylo do návrhu doplněno).
Středočeský kraj
K čl. I bodu 10 (§ 39d písm. a) až d))
„Popis realizace poskytování sociální služby obsahuje:
a) popis poslání a vymezení cílů a zásad poskytování sociální služby,
b) vymezení způsobu informování o sociální službě,
c) popis jednání se zájemcem o sociální službu a uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby,
d) vymezení způsobu zajišťování úkonů jednotlivých základních činností sociální služby a popis procesu individuálního plánování průběhu sociální služby,“
Tato ustanovení poskytovatel sociálních služeb už plní skrze standardy kvality sociálních služeb – jsou tedy nadbytečná. Pokud to je kvůli bodu
e) popis koordinace poskytování sociální a zdravotní péče v případě poskytování sociálnězdravotních služeb,
tak možná zvážit tento bod dát jako samostatné ustanovení.
Akceptováno jinak.
Navrhovaná úprava byla vypuštěna.
Středočeský kraj
K čl. I bodu 12 (příloha č. 2, bod 7)
V novém znění standardu č. 7 chybí, že by poskytovatel sociálních služeb měl mít písemně zpracovaná vnitřní pravidla pro vyřizování stížností. Požadujeme doplnit.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Tato povinnost je uvedena v návrhu novelizace zákona o sociálních službách v § 88 písm. e) které zní, že poskytovatel je povinen: „zpracovat a zveřejnit vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností“. Stejnou formulací by došlo k duplicitě zákona a prováděcího předpisu.
Středočeský kraj
K čl. I bodu 12 (příloha č. 2, bod 7)
Kritérium d)
„d) Poskytovatel využívá stížnosti jako podnět pro rozvoj a zvyšování kvality sociální služby.“
Z povinnosti není zřejmé, jaký způsobem má poskytovatel stížnostní podnět využít pro rozvoj a zvýšení kvality sociálních služeb. Jedná se o velice obecnou formulaci, která je z pohledu hodnocení a kontroly těžko uchopitelná. Zvyšováním kvality sociální služby se zaobírá standard č. 15, ve kterém toto původní znění bylo a není pro nás srozumitelné, proč se přesouvá do standard č. 7., kde takto samostatně nedává smysl.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Bude přesunuto zpět do standardu pod bodem 15.
Středočeský kraj
K čl. I bodu 13 (příloha č. 2, bod 15)
Celý standard je extrémně rozsáhlý a jde proti myšlence standardy zjednodušovat a redukovat. Standard obsahuje duplicity s již existujícími standardy:
Kritérium b), c), d), e), f)
„b) Poskytovatel průběžně monitoruje a společně s osobami hodnotí, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované služby, soulad se základní zásadou sociální služby v oblasti individuálního přístupu, zda pomoc odpovídá jejich zdravotnímu stavu, vychází z individuálně určených potřeb, osobních zájmů a cílů osob, kterým poskytuje sociální služby;“
Tato sekce kopíruje informace standardu č. 5, pokud je myšleno na celou službu a její nastavení, tak takováto formulace může být pro poskytovatele nesrozumitelná.
„c) Poskytovatel průběžně monitoruje a společně s osobami hodnotí, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované služby, soulad se základní zásadou sociální služby v oblasti podpory samostatnosti, zda poskytovatel vytváří příležitosti pro zachování a rozvoj individuálních schopností, a to v míře odpovídající zdravotnímu stavu a věku osob, a pro uplatnění vlastní vůle osob, kterým poskytuje sociální službu;“
Tato sekce kopíruje informace ze standardu č. 1.
„d) Poskytovatel průběžně monitoruje a společně s osobami hodnotí, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované služby, soulad se základní zásadou sociální služby, zda vytváří osobám, kterým poskytuje sociální službu příležitosti pro zapojení do běžného života společnosti a podporuje osobní vztahy na základě jejich přání, a to v míře, kterou jim dovoluje jejich věk a zdravotní stav;“
Tato sekce kopíruje informace ze standardu č. 8.
„e) Poskytovatel průběžně monitoruje a společně s osobami hodnotí, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované služby, soulad se základní zásadou sociální služby zachování důstojnosti a dodržování lidských práv a základních svobod osob, kterým poskytuje sociální službu, včetně rizik a možných pochybení poskytovatele, která vedou k porušování této zásady;“
Tato sekce kopíruje informace ze standardu č. 2.
„f) Poskytovatel průběžně monitoruje a společně s osobami hodnotí, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované služby, soulad se základní zásadou aktivního působení sociální služby a motivování k takovým činnostem, které podporují a rozvíjí jejich samostatnost a nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé situace osob, kterým poskytuje sociální službu a u kterých tomu nebrání jejich zdravotní stav;“
Tato sekce kopíruje informace ze standardu č. 1.
Jestli myšlenka je, aby poskytovatel monitoroval jednotlivé aktivity, které jsou již obsahem jednotlivých standardů, tak je na zvážení, zdali toto monitorování nepřidat rovnou do již existujících standardů, než takhle široce rozšiřovat standard č. 15, nebo uvést monitorování standardů č. 1, 2, 5 a 8, případně jejich částí než takto složitě rozepisovat. Je to pro poskytovatele jen další zbytečná administrativní zátěž.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně.
Kritéria d) a f) byla vyjmuta.
Ke kritériu b), c) a e):
Skutečně se jedná o hodnocení celé sociální služby v návaznosti na kritérium 15a). Celý text bude tak upraven, aby nedocházelo k zaměňováním se standardem pod bodem 5.
Ke kritériím c) a e):
Nejedná se o duplicitu. Samozřejmě, že požadavky na vyhodnocování dílčích oblastí, které jsou ve standardech kvality uvedeny, vyplývají z aktuálního znění požadavků zákona a prováděcího předpisu. Při aplikaci standardu pod bodem 15 je samozřejmě nezbytné vycházet z dalších standardů, a to minimálně tak, jak je uvedeno v připomínce. Jedná se tudíž o jeden z podkladů.
Kvalitní, pravidelné sledování a hodnocení poskytování sociální služby vede jednoznačně k efektivitě a kvalitnějšímu poskytování služeb.
Královéhradecký kraj
K čl. I bodu 9 (§ 36a)
Navrhujeme vypustit část čtvrtou – Požadavky na služby komunitního charakteru, § 36a.
Aktuálně nemá jejich definice prováděcím předpisem žádnou oporu v zákoně o sociálních službách. Ze schválených novelizovaných ustanovení zákona žádným způsobem nevyplývá, že by požadavky na služby komunitního charakteru měly být prováděcím předpisem upraveny. Nadto odůvodnění této legislativní úpravy v důvodové zprávě absentuje. Obsahuje pouze informaci, že na základě nového zákonného zmocnění vyhláška stanoví požadavky na umístění ambulantních a pobytových služeb poskytovaných jako služby komunitního charakteru v lokalitě a maximální kapacitní kritéria pro umístění pobytové služby poskytované jako služba komunitního charakteru v lokalitě a v bytovém domě. Tato informace je však zavádějící, neboť žádné takové ustanovení není v průběhu meziresortního připomínkového řízení platné, natož účinné.
Toto zmocnění, navazující na doplnění § 33a Služba komunitního charakteru do zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je součástí sněmovního tisku 704/3. Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který neprochází meziresortním připomínkovým řízením. Máme za to, že doplnění § 33a Služba komunitního charakteru, je natolik významnou změnou zákona, že si meziresortní připomínkové řízení zasluhuje. A to zejména vzhledem k tomu, že není zřejmé, jako konkrétní dopady pro poskytovatele bude mít ne/naplnění požadavků na službu komunitního charakteru.
V případě, že návrh na vypuštění části čtvrté nebude akceptován, navrhujeme upravit znění § 36a odst. 1 následovně:
z navrhovaného: „Objekt, ve kterém je poskytována ambulantní nebo pobytová služba jako služba komunitního charakteru, musí být umístěn ve vzdálenosti nejméně 250 metrů od jiného objektu, ve kterém je poskytována ambulantní nebo pobytová služba pro stejný okruh osob, kterým je služba určena. Ambulantní služba poskytovaná jako služba komunitního charakteru nesmí být umístěna ve stejném objektu, v případě bytového domu ve stejném vchodu, s pobytovou službou určenou pro shodný okruh osob.“
na znění následující:
„Ambulantní služba poskytovaná jako služba komunitního charakteru nesmí být umístěna ve stejném objektu, v případě bytového domu ve stejném vchodu, s pobytovou službou určenou pro shodný okruh osob. Celkový počet osob, jimž jsou poskytovány ambulantní služby jako služby komunitního charakteru či denní programy pobytových služeb určené pro stejný okruh osob v jednom či více objektech vzdálených od sebe méně než 250 metrů v jeden okamžik, nesmí překročit 32.“
Zdůvodnění: Určení okamžité kapacity uživatelů maximálním počtem 32 je v souladu s dosud uplatňovanými Kritérii sociálních služeb komunitního charakteru a kritérii transformace a deinstitucionalizace (MPSV, 1. 4. 2022).
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Jak je uvedeno i v připomínce, definice služby komunitního charakteru byla do novely zákona o sociálních služba doplněna prostřednictvím pozměňovacího návrhu (viz senátní tisk č. 27, § 33a). Na základě pozměňovacího návrhu k ST 704 je součástí návrhu zmocnění k umístění a kapacitám služeb komunitního charakteru.
Zda poskytovatel sociální služby naplní či nenaplní podmínky komunitní služby je zcela dobrovolné a záleží na samotném poskytovateli (zřizovateli), z nenaplnění podmínek tak nevyplývají žádné sankce, neimplikují se zvýšené náklady.
Co se týká kapacity, tuto ve vztahu k ambulantním službám nestanovujeme.
Plzeňský kraj
K čl. I bodu 6
K vypuštění ustanovení § 18:
Vypuštění tohoto ustanovení je pochopitelně reflexí zamýšleného zrušení § 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, nicméně ani s touto změnou zákona se neztotožňujeme a domníváme se, že sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče budou stále potřebné.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Navrhované znění zákona o sociálních službách (ST 704) odstraňuje výjimky při poskytování zdravotních a sociálních služeb, zrušení § 52 je tak se zamýšlenou úpravou v souladu.
Současně s tím však musí dojít k navýšení kapacit, jež na zrušení budou reagovat, s čímž se počítá.
Plzeňský kraj
K čl. I bodu 9
Ke znění ust. § § 36a odst. 1:
Ustanovení obsahuje příliš přísné pravidlo na oddělení služeb pro „stejný okruh osob“, kdy by nebylo možné např. ve stejném objektu provozovat různé sociální služby komunitního charakteru, kterým se překrývá okruh uživatelů služeb. Oddělení ambulantní a pobytové služby do různých lokalit může též zvyšovat náklady spojené s provozem, logistikou nebo personálním zajištěním. Celkově může úprava vést k situaci, že v zájmu dodržení pravidel služba vůbec nevznikne, což je potenciálně zcela kontraproduktivní výsledek v podobě snížení dostupnosti služeb pro cílové skupiny.
I konkrétní nově transformované sociální služby v našem regionu tyto podmínky nesplňují.
· Navrhujeme, aby toto pravidlo bylo vypuštěno a získalo formu nezávazného doporučení.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Zda poskytovatel sociální služby naplní či nenaplní podmínky komunitní služby je zcela dobrovolné a záleží na samotném poskytovateli (zřizovateli), z nenaplnění podmínek tak nevyplývají žádné sankce, neimplikují se zvýšené náklady. Jedná se tedy o možnost, nikoliv povinnost poskytovatele.
Plzeňský kraj
K čl. I bodu 13 (příloha č. 2, bod 15)
1. Nepřiměřené rozšíření povinností
Dosavadní právní úprava poskytuje poskytovatelům jasné a obecné rámce pro hodnocení a zlepšování kvality služeb, nová pravidla zavádějí detailní a administrativně náročné povinnosti. Tato rozšíření nejsou v praxi vždy potřebná a mohou být kontraproduktivní.
2. Zvýšená byrokratická zátěž
Rozsáhlé požadavky na dokumentaci a hodnocení odčerpávají čas a zdroje, které by mohly být věnovány přímé péči o uživatele.
3. Zbytečná složitost a ztráta flexibility
Dosavadní právní úprava poskytuje větší flexibilitu v tom, jak jednotliví poskytovatelé nastaví své procesy podle charakteru a zaměření svých služeb. Nový návrh však zavádí velmi rigidní rámec, který neodpovídá různorodosti praxe. Tato ztráta flexibility může omezit schopnost poskytovatelů přizpůsobit se specifickým potřebám uživatelů.
4. Demotivace poskytovatelů
Nadměrná administrativní zátěž může mít demotivující účinek na poskytovatele sociálních služeb a zhoršit jejich schopnost přilákat a udržet kvalifikované pracovníky. V kontextu současného nedostatku personálu v sociálních službách je tento dopad velmi nežádoucí.
5. Negativní dopad na čas věnovaný přímé péči
Zvýšení administrativy snižuje množství času, který poskytovatelé věnují samotné péči o uživatele, což ohrožuje kvalitu služeb.
6. Zátěž uživatelů služeb
Konečně plnění povinností může být zatěžující, stresující a náročné pro samotné uživatele sociálních služeb.
· Navrhujeme změkčení povinností, ideálně však zachování stávajícího znění, které považujeme za osvědčené, a nepůsobí v praxi významnější problémy.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Nelze souhlasit s tím, že novou právní úpravou se jen zavádí detailní a administrativně náročná úprava. Upravuje se znění standardu po bodem 2, které zakomponovává novou povinnost zaměřující se na soukromí, důstojnost a integritu osob, kterým poskytuje poskytovatel sociální službu. Jde tedy o úpravu, která cílí na ochranu zranitelných klientů sociálních služeb. Stejně tak oblast standardu pod bodem 7 cílí na vyšší ochranu práv klientů sociálních služeb; úprava standardů kvality reaguje na novou úpravu zákona o sociálních službách. Na nedostatky v oblasti „lidskoprávní povinnosti a přestupků“ poukazovaly dlouhodobě lidskoprávní organizace a instituce.
Revidovaná úprava standardu pod bodem 15 upřesňuje a konkrétněji rozvádí a definuje oblasti, které jsou nezbytné při hodnocení sociální služby s cílem rozvoje kvality sociální služby. Pravidelné ověřování kvality sociální služby podle parametrů, které jsou uvedeny ve znění návrhu, cílí na poskytování takové sociální služby, která respektuje práva klientů, zaměstnanců a vede ke kvalitnímu a efektivnímu poskytování sociální služby, která odpovídá zákonem stanoveným zásadám. Zjišťování úrovně poskytování sociální služby bez zapojení klientů je bezpředmětné a nemá smysl. Je tak nezbytné, aby poskytovatel volil takové metody a způsoby, které nebudou stresující a zatěžující pro klienty.
Karlovarský kraj
K čl. I bodu 10 (§ 39d)
Navrhovaný obsah popisu realizace obsahuje téměř výhradně položky, které se týkají předmětu inspekcí, které jsou současně součástí standardů, ale nejsou uvedeny informace týkající se registrací s výjimkou personálního, materiálního a technického zajištění služby. Vzhledem k tomu, že se dle připravované novely zákona o sociálních službách zajištění personálních, materiálních technických podmínek uvede v popisu poskytování sociální služby, a to v závislosti na druhu a formě sociální služby, kapacitě sociální služby, okruhu osob, pro které je sociální služba určena, a časovému rozsahu poskytování sociální služby, měly by být v popisu realizace, tj. v jednom dokumentu, uvedeny také informace o druhu a formě sociální služby, místech poskytování, kapacitě sociální služby, okruhu osob, pro které je služba určena a časovém rozsahu, neboť právě tyto skutečnosti jsou rozhodující pro personální a materiálně technické zajištění služby. Součástí popisu realizace je i popis personálního zajištění, přestože poskytovatelé sociálních služeb samostatně předkládají informace o personálním zajištění, které se pravidelně mění, a museli by v souvislosti s personálními změnami měnit neustále i popis realizace – lze samostatný popis personálního zajištění chápat jako přílohu popisu realizace poskytování služby, kdy by se pravidelně měnila jen tato příloha, a ne pokaždé celý popis realizace poskytování služby?
Návrh nového znění: a) -f) ….
g) specifikace druhu a formy sociální služby, adresy míst poskytování dle jednotlivých forem služby, kapacity sociální služby pro jednotlivé formy, časového rozsahu poskytování sociální služby, okruhu osob, pro které je sociální služba určena,
h) popis personálních, materiálních, technických, případně hygienických podmínek poskytování sociální služby odpovídajících specifikaci sociální služby dle bodu g), popis personálního zajištění může být samostatnou přílohou popisu realizace,
body h) – k) přejmenovat na i) – l) …
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Navrhovaná úprava byla vypuštěna.
Liberecký kraj
K čl. I bodu 7 (§ 35a)
§ 35a prováděcí vyhlášky pracuje pouze s CDZ pro dospělé SMI, vůbec nereflektuje další typy CDZ jako například pro děti, seniory. V případě, že na tyto CDZ nebude v prováděcí vyhlášce myšleno, nebude možnost, aby tato specializovaná centra vznikla.
Od ostatních koordinátorů péče o duševní zdraví víme, že po celé ČR vznikají zárodky multidisciplinárních týmů pro děti, seniory i forenzní týmy. Pokud tyto týmy nebudou do poskytování služby v rámci CDZ zahrnuty, tak nebude možné, aby tato specializovaná CDZ vznikla – jejich základní činnosti, které jsou upravené k dané specifikaci, nebudou korespondovat s touto navrženou vyhláškou.
CDZ pro děti
Vzhledem k tomu, že v současné době CDZ-D vzniká prostřednictví, spolupráce zdravotní části a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, tak zcela chybí základní prvky, které by tuto službu reflektovaly. Tzn. zcela chybí:
1. pracovně výchovná činnost s dětmi,
1. pracovně výchovná činnost s dospělými, například podpora a nácvik rodičovského chování včetně vedení hospodaření a udržování domácnosti, podpora a nácvik sociálních kompetencí v jednání na úřadech, školách, školských zařízeních; přitom alespoň 70 % těchto činností je zajišťováno formou terénní služby,
1. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností dítěte,
1. zajištění podmínek a poskytnutí podpory pro přiměřené vzdělávání dětí,
1. zajištění podmínek pro společensky přijatelné volnočasové aktivity,
1. doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři, na zájmové aktivity a doprovázení zpět,
1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí,
1. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob.
CDZ pro seniory
V současné době CDZ-S vzniká prostřednictvím spolupráce zdravotní části a terénní formy odlehčovací služby. Tato služba není v prováděcí vyhlášce směrem k poskytování služby CDZ-S reflektována.
Akceptováno jinak.
Jednotlivé základní činnosti byly upraveny dle připomínky Ministerstva zdravotnictví. Činnosti uváděné Libereckým krajem lze zahrnout do upraveného znění.
Ústecký kraj
K čl. I bodu 4 (§ 17 odst. 2)
Doporučujeme před bod 4. vložit samostatný bod, kterým dojde k navýšení hodnoty u stravy v chráněném bydlení. Následující ustanovení pak odpovídajícím způsobem přečíslovat.
Výše částek za celodenní stravu/za oběd i za úkony zůstávají u chráněného bydlení beze změn, přestože u jiných sociálních služeb poskytovaných za úhradu byly tyto částky navýšeny. Částky jsou navyšovány s ohledem na inflaci, není důvod z tohoto principu vyloučit jeden druh sociální služby. Pokud takový důvod navrhovatel má, nechť je uveden do důvodové zprávy.
Neakceptováno.
Důvodem vyjmutí některých sociálních služeb je skutečnost, že se jedná o sociální služby, které jsou mnohdy poskytovány klientům, kteří se ocitají v obtížné socioekonomické situaci. V ostatních případech jsou klienty často příjemci starobního důchodu, který se každoročně valorizuje. U většiny služeb, u nichž navrhujeme navýšení úhrad současně platí, že se jedná o sociální služby, u nichž je zákonem stanovený povinný zůstatek z příjmu po uhrazení stravy a ubytování. Navýšení u chráněného bydlení a azylových domů je vyloučeno záměrně, neboť uživatelům po zaplacení nezůstává 15 % příjmu.
Ústecký kraj
K čl. I bodu 9 (§ 36 písm. a))
Doporučujeme před bod 9. vložit samostatný bod, kterým bude sjednocena terminologie zákona a jeho prováděcí vyhlášky), tj.: „s výjimkou sociálně-zdravotních služeb poskytovaných v rámci zařízeních…“. Následující ustanovení pak odpovídajícím způsobem přečíslovat.
Navrhovaný text není v souladu s návrhem novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (viz §36), ač jde pravděpodobně o propojení téhož. Což by mělo být patrné. Pokud zákon a jeho prováděcí vyhláška neobsahuje shodné termíny, vznikají zbytečné nejasnosti a domněnky.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Zvolená terminologie odpovídá terminologii v navrhované novelizaci zákona o sociálních službách.
Ústecký kraj
K čl. I bodu 9 (§ 36a odst. 1)
Požadujeme odst. 1 zcela zrušit, ev. jej upravit takto: „Objekt, ve kterém je poskytována ambulantní nebo pobytová služba jako služba komunitního charakteru, musí být umístěn ve vzdálenosti nejméně 250 metrů od jiného objektu, ve kterém je poskytována ambulantní nebo pobytová služba pro stejný okruh osob, kterým je služba určena. Ambulantní služba poskytovaná jako služba komunitního charakteru nesmí být umístěna ve stejném objektu,
v případě bytového domu ve stejném vchodu, s pobytovou službou určenou pro shodný odlišný okruh osob.“ (případně jinak konkretizovat dle účelu tohoto ustanovení). Eventuálně řešit první větou jenom pobytové služby a druhou ambulantní.
Samostatně, tj. pokud by v ustanovení byla uvedena jedna nebo druhá věta, by toto ustanovení bylo v mnohém i smysluplné. Tedy pomineme-li fakt, že stanovovat minimální vzdálenosti sociální služeb je v praxi těžko realizovatelné. Ale uvést je v tomto znění je matoucí až nesmyslné. Právní norma má být co nejvíce explicitní, aby byla v praxi uplatnitelná a vymahatelná. Toto ustanovení rozhodně takové není.
Už nyní vznikají dohady, ve stylu „když mám ambulantní službu pro stejný/shodný okruh osob, musím být jako poskytovatel 250 metrů daleko od jiného poskytovatele (od jiné své služby), nebo je v pořádku, když nejsem ve stejném vchodu?“ (a podobně).
Současně upozorňujeme, že tyto normativy zvýší náklady na vznik a poskytování sociálních služeb a zároveň eliminují současné (transformované), případně znesnadní vznik nových komunitních služeb. Přestože stárnutí obyvatelstva a četnější sociálně patologické jevy zvyšují jejich potřebu.
Navrhujeme zvážit, zda pozitivní efekt, který takto nastavený normativ společnosti přinese, skutečně převažuje negativa, která jsou i budou s ním spojena. Jsme státem hustě osídleným s vysokou koncentrací staveb. V praxi bude tento normativ jen těžko uplatnitelný, neboť prostor volných, dostupných a vhodných pro poskytování sociálních služeb není mnoho a většina z nich nově stanovenou podmínku nesplňuje (a zastavovat další a další ornou půdu, je z dlouhodobého hlediska pro společnost zničující).
Leckde je i nesmyslný – máme výškové stavby, které mají pod jedním vchodem přes tři sta bytových jednotek, přičemž v některých z nich je poskytována nejen sociální služba podpora samostatného bydlení, ale také chráněné bydlení hned několika poskytovatelů. Jsou v jednom objektu (vstup je až na únikové cesty v podstatě jedním vchodem). Přesto jsou od sebe klienti těchto služeb natolik vzdálení, že se ani neznají (obdobně jako dnes lidé v panelových domech), žijí v běžné zástavbě a v podstatě už ani nemohou být více začleněni.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno zčásti.
Blíže viz návrh vyhlášky, kdy se vypouští druhá věta prvního odstavce, která je nadbytečná a její podstata vyplývá z věty první.
Zda poskytovatel sociální služby naplní či nenaplní podmínky komunitní služby je zcela dobrovolné a záleží na samotném poskytovateli (zřizovateli), z nenaplnění podmínek tak nevyplývají žádné sankce, neimplikují se zvýšené náklady.
K uvedené problematice bude připraven doporučený postup.
Ústecký kraj
K čl. I bodu 9 (§ 36a odst. 2 věta první)
Doporučujeme upravit chybu v psaní.
Chybí písmeno ve slově „…nejvýše…“.
Akceptováno.
Ústecký kraj
K čl. I bodu 10 (§ 39d)
Požadujeme zestručnění obsahu/rozsahu informací, které mají být obsaženy v Popisu realizace poskytování sociální služby.
Obsažen by měl být název poskytovatele, jeho IČ, název sociální služby a její identifikátor, byl-li již přidělen. Specifikace okruhu osob, pro které je sociální služba určena. Popis jednotlivých základních činností sociální služby, případně specifikace fakultativních činností, jsou-li poskytovány. Stručný popis průběhu poskytování (pouze na úrovni základních sdělení, tj. že po zkontaktování sociální služby dochází k mapování jeho nepříznivé sociální situace a potřeb, posouzení, zda zájemce spadá do okruhu osob, pro které je daná sociální služba určena, jaká smlouva je uzavírána a kdo ji se zájemcem uzavírá, že je služba poskytována na základě individuálního plánu, který je pravidelně přehodnocován atp., detaily jsou zbytečné, neboť stejně nelze obsáhnout vše a není to ani smyslem tohoto dokumentu). Dále informace, zda se jedná o sociální službu poskytovanou bez úhrady, či s úhradou (s odkazem na aktuálně platný ceník). A případně vymezení způsobu podávání a vyřizování stížností a vymezení důvodů pro ukončení poskytování sociální služby. Vše ostatní ponechat na poskytovateli a okolnostech (viz „jiné skutečnosti významné pro poskytování sociální služby“). Závěrem pak informace, kde případný zájemce získá podrobnější informace o poskytované sociální službě.
Popis realizace poskytování sociální služby by měl být zdrojem základních a stručných informací o službě. Informace, které mají být především součástí vnitřních pravidel poskytovatele/sociální služby, případně dostupné prostřednictvím jiných zdrojů, jsou zde nadbytečné, jako např. veřejný závazek poskytovatele (poslání, cíle, zásady), popis personálních, materiálních, technických a hygienických podmínek, pravidla pro stanovení úhrady a mnohé další. Dublovat je do více dokumentů je nepraktické až nesmyslné. Poskytovatel sice může plnit svůj veřejný závazek i prostřednictvím popisu realizace, ale pokud to činí jiným způsobem, mělo by to být v pořádku (neměl by být k využití této možnosti nucen). Mějme na paměti, že příliš obsáhlý dokument s velkou pravděpodobností nebude ani čten, sníží se jeho srozumitelnost a přehlednost. Obsahuje-li k této obsáhlosti i mnoho v čase proměnných informací (například popis personálních, materiálních, technických a hygienických podmínek apod.), které jsou prioritně uváděny jinde, je riziko, že zde nebudou aktualizovány (což je již praxí prověřený fakt). Tento dokument slouží pro stručné informování zájemce, případně jeho zástupce, nikoli jako základní zdroj informací pro registrující orgán či kontrolní orgány. Většina požadovaných údajů je uvedena v registru poskytovatelů sociálních služeb (dokládány jinou formou), ať na jednotlivých kartách (poskytovatele, dané sociální služby), či jako samostatné přílohy (popis personálního zajištění), není třeba je v popisu realizace znovu uvádět.
Předkladatel již mnoho let avizuje snížení administrativní zátěže všech zúčastněných, zejména poskytovatelů, jistě se shodneme na tom, že toto není nejlepší cesta, jak toho dosáhnout.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Navrhovaná úprava byla vypuštěna.
Ústecký kraj
K čl. I bodu 11 (příloha č. 2)
Doporučujeme v bodě 2. této přílohy ponechat písmeno c) v původním textu.
Pravidla pro přijímání darů by měla zůstat součástí standardů kvality. Jedná se o důležitou oblast v nastavení poskytování služby (zejména pro jednání se zájemcem o službu). Odstranit z obsahu standardů kvality tuto povinnost, aniž by byla jmenovitě řešena jinde, je v podstatě legalizace darů, které mnozí poskytovatelé požadují i jako podmínku pro poskytování služby.
Akceptováno.
Ústecký kraj
K čl. I bodu 12 (příloha č. 2)
Doporučujeme v bodě 7. ponechat současnou mechaniku nakládání se stížnostmi na poskytování sociální služby.
Principem standardů vždy bylo, že má poskytovatel zpracována jasná pravidla a postupy pro jednotlivé oblasti, podle kterých v praxi postupuje. V tomto standardu bylo dále stanoveno, že stížnosti eviduje a vyřizuje v přiměřené lhůtě, což návrh již neobsahuje. Skutečně chceme tento požadavek snížit na úroveň, že stačí v podstatě jenom „informovat“? S novelou zákona o sociálních službách vzniká situace, kdy se část standardu vyjímá, rozpracovává a včleňuje do povinností, přičemž ve standardu zůstává jakési reziduum, čímž se problematika stížností tříští. Novela zákona stanovuje tzv. stížnostní mechanismus, tedy proces způsobu vyřízení stížnosti, což je ale pouze část toho, co by pravidla měla obsahovat. Současně by měla být vždy stanovena povinnost vnitřní postupy dodržovat (stejně jako tomu je u ostatních standardů).
Vysvětleno.
Standardy kvality navazují na nově formulované povinnosti uvedené přímo v zákoně o sociálních službách. Blíže viz navrhované znění § 88, 99a a 99b.
Ústecký kraj
K čl. I bodu 13 (příloha č. 2)
Doporučujeme ponechat dosavadní tematické členění standardů, aby nevznikala ani obsahová, ani tematická duplicita, kdy je jedna oblast řešena na několika místech.
Zvyšování kvality sociální služby: písmeno b), c) a f) by bylo vhodné zakomponovat do standardu č. 5, písmeno d) a e) do standardu č. 2 s tím, že ve standardu bude ponecháno písmeno a). Jako písmeno b) navrhujeme obecnou formulaci, že poskytovatel průběžně monitoruje a hodnotí jednotlivé oblasti poskytování sociální služby a získané poznatky využívá… (viz nyní písmeno g) návrhu). Současně navrhujeme písmena h) a i) návrhu ponechat jako písmeno c) a d).
Akceptováno jinak.
Znění daného standardu je upraveno, a to i na základě připomínek ostatních míst.
Do dílčích kritérií, které navrhuje připomínka přenést do standardu pod bodem 5, bude doplněno, že se jedná o průběžné ověřování celé sociální služby – celého poskytování sociální služby. Nejde pouze o hodnocení v rámci standardu pod bodem 5. Z důvodu srozumitelnosti se vypustí provazba pouze na osoby, který jsou poskytovány sociální služby.
Moravskoslezský kraj
K čl. I bodu 7 (§ 35a písm. a) bod 5)
Navrhujeme níže uvedené znění § 35a písm. a) bodu 5:
5. nácvik dovedností potřebných k úředním úkonům, například vlastnoručního podpisu,
5. nácvik dovedností potřebných k obstarávání běžných záležitostí,
Odůvodnění:
Úřední záležitosti vyřizujeme nejméně často ze všech možných životních situací, považujeme tedy za vhodnější označit úkon jako nácvik dovedností potřebných k obstarávání běžných záležitostí (např. nakupování, sjednávání služeb apod.)
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Jednotlivé základní činnosti byly upraveny dle připomínky Ministerstva zdravotnictví a odpovídají též návrhu Moravskoslezského kraje. Blíže viz návrh vyhlášky.
Moravskoslezský kraj
K čl. I bodu 7 (§ 35a písm. b) body 3 a 4)
Navrhujeme níže uvedené znění § 35 písm. b) bodů 3 a 4:
3. nácvik využívání různých institucí a chování v různých společenských situacích,
4. nácvik běžných a nebo dle potřeby i alternativních způsobů komunikace, kontaktu a práce s informacemi,
Odůvodnění:
K bodu 3 – Navrhujeme doplnit využívání různých institucí, máme zato, že chování v různých společenských situacích jako takové znamená něco jiného (např. chování v divadle, na rautech, na sportovních nebo benefičních událostech, na rodinných oslavách apod.).
K bodu 4 – Navrhujeme upravit formulaci úkonu, neboť předchozí navrhované znění svým způsobem až vnucuje nácvik alternativní komunikace i v případě, že ji klient vůbec nepotřebuje.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Jednotlivé základní činnosti byly upraveny dle připomínky Ministerstva zdravotnictví, přičemž požadavky Moravskoslezského kraje lze zčásti pod tuto novou úpravu podřadit.
Moravskoslezský kraj
K čl. I bodu 7 (§ 35a písm. d))
Navrhujeme níže uvedené znění § 35 písm. d):
d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí:
1. podávání informací o možnostech získávání rehabilitačních a kompenzačních pomůcek,
2. informační servis a zprostředkovávání služeb,
1. vyřizování běžných záležitostí,
2. obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob,
3. získávání informací a zprostředkovávání služeb
Odůvodnění:
Formulace navrhovaných ustanovení je převzata z jiných ustanovení vyhlášky č. 505/2006 Sb., avšak znění ve vztahu k sociální službě Centrum duševního zdraví je lehce zavádějící. Informační servis mají poskytovat veřejnoprávní média, nikoliv sociální služba, ta poskytuje poradenství, nadto se jedná o součást základního sociálního poradenství (pokud tím nebylo myšleno odborné poradenství), které má ze zákona poskytovat každá sociální služba. Doporučujeme využít novelizace k přeformulování i v rámci jiných sociálních služeb (např. sociální rehabilitace).
Pokud jde o získávání rehabilitačních a kompenzačních pomůcek, člověk s duševním onemocněním nemusí být nezbytně také handicapován tělesně nebo smyslově.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Jednotlivé základní činnosti byly upraveny dle připomínky Ministerstva zdravotnictví, přičemž požadavky Moravskoslezského kraje lze zčásti pod tuto novou úpravu podřadit.
Moravskoslezský kraj
K čl. I. bodu 8 (§ 36 písm. a))
Navrhujeme níže uvedené znění § 36 písm. a) s doplněním definice lůžkové péče na lůžkovou zdravotní péči:
a) zdravotní stav osoby vyžaduje poskytnutí ústavní lůžkové zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení, s výjimkou sociálně-zdravotní lůžkové péče poskytované v rámci zařízení odlehčovacích služeb, týdenních stacionářů, domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem,
Odůvodnění:
Aby nedošlo k různým výkladům navrhovaného ustanovení, považujeme za vhodné text upravit tak, aby bylo jasněji definované, jaký zdravotní stav osoby vylučuje poskytnutí pobytové sociální služby.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Zvolená terminologie odpovídá terminologii v navrhované novelizaci zákona o sociálních službách.
Moravskoslezský kraj
K čl. I bodu 9 (§ 36a)
Navrhujeme ustanovení projednat, až poté, co bude služba komunitního charakteru novelou zapracována do zákona č. 108/2006 Sb.
Odůvodnění:
Přestože předložení návrhu prováděcího předpisu spolu s novelou (či návrhem zákona) lze obecně považovat za pozitivní záležitost, v tomto konkrétním případě se jeví jako ne úplně šťastné řešení.
Obecně pak k obsahu ustanovení doplňujeme, že by bylo vhodné minimálně nestanovit taxativní pravidla vymezení podmínek, případně upravit možnost individuálního posouzení.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Definice služby komunitního charakteru byla do novely zákona o sociálních služba doplněna prostřednictvím pozměňovacího návrhu (viz senátní tisk č. 27, § 33a).
Není možné bez dalšího vyčkávat do skončení celého legislativního procesu stran ST 704, neboť by nebylo možné zajistit současnou účinnost zákona a prováděcí vyhlášky. Jednotlivé změny u ST 704 však pečlivě sledujeme a bude zajištěn soulad zákonné úpravy a prováděcí vyhlášky.
Moravskoslezský kraj
K čl. I bodu 11 (příloha č. 2, bod 2)
Navrhujeme ponechat kritérium písmene c).
Odůvodnění:
Navrhujeme ponechat písmeno c), tedy kritérium: „Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro přijímání darů; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje.“ Oblast přijímání darů je stále aktuální a vnímáme jako zásadní tato pravidla mít u daného poskytovatele transparentně nastavena.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Moravskoslezský kraj
K důvodové zprávě, str. 6 (k bodům 4 a 5)
Navrhujeme opravit text, viz níže:
„Dochází k doplnění nové možnosti stanovení úhrady u sociální služby denní stacionář chráněné bydlení, která je upravena v § 17 vyhlášky. V § 17 odst. 1 písm. a) je upravena základní činnost…“
Odůvodnění:
Navrhované změny se týkají sociální služby chráněné bydlení (dle § 17 vyhlášky č. 505/2006 Sb.), v textu Důvodové zprávy je však omylem uvedena sociální služba „denní stacionář“. Je vhodné tuto administrativní chybu opravit.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Moravskoslezský kraj
K čl. I. bodu 12 (příloha č. 2, bod 7, kritérium b))
Doporučujeme ke kritériu doplnit, že poskytovatel informuje osoby o možnosti obrátit se v případě nespokojenosti s vyřízením stížnosti na nadřízený orgán poskytovatele, případně jeho zřizovatele nebo na instituci sledující dodržování lidských práv, a to s uvedením identifikace těchto institucí či subjektů.
Odůvodnění:
V případě nespokojenosti s vyřízením stížnosti by měla stěžující si osoba vědět konkrétně, kam (na koho) se může obrátit. Zřizovatele poskytovatele pravděpodobně zjistí, většinou bývají uvedeni na webových stránkách organizace, avšak například nadřízený orgán může činit běžné populaci problém. Nadto je potřeba brát v úvahu, že stěžující si osoba může být přímo klient poskytovatele sociálních služeb. Bylo by tak vhodné mít identifikováno přesně, kam se může nespokojená osoba obrátit (např. na kterou konkrétní instituci sledující dodržování lidských práv), samozřejmě by byl postačující demonstrativní výčet, nebo alespoň jedna z institucí – avšak konkrétně.
Akceptováno jinak.
Nové znění kritéria 7:
7. Stížnosti na poskytování sociální služby
Kritérium
a) Poskytovatel informuje srozumitelnou formou osoby o možnosti podat stížnost, jakou formou stížnost podat, na koho je možno se obracet, kdo bude stížnost vyřizovat a jakým způsobem a o možnosti zmocnit k podání stížnosti jinou osobu; s těmito postupy jsou rovněž prokazatelně seznámeni zaměstnanci poskytovatele;
b) Poskytovatel informuje osoby o možnosti a podmínkách prověření vyřízení stížnosti ministerstvem, a to v případě nesouhlasu osoby s vyřízením stížnosti nebo v případě, kdy stížnost nebyla vyřízena ve stanovené lhůtě;
c) Poskytovatel informuje osoby o dalších možnostech podat stížnost na jeho zřizovatele, popřípadě zakladatele nebo na instituci sledující dodržování lidských práv, a to včetně jejich označení.
Kritérium 7c bude nově formulováno tak, aby bylo zřejmé, že poskytovatel informuje o tom, že je možné podat stížnost i na další subjekty.
Poskytovatel informuje osoby o dalších možnostech podat stížnost na nadřízený orgán poskytovatele, případně jeho zřizovatele nebo na instituci sledující dodržování lidských práv, a to včetně označení.
Moravskoslezský kraj
K čl. I. bodu 12 (příloha č. 2, bod 7, kritérium c))
Doporučujeme níže uvedené znění kritéria c):
„Poskytovatel informuje osoby o možnosti a podmínkách prověření vyřízení stížnosti ministerstvem, a to v případě nesouhlasu osoby s vyřízením žádosti stížnosti nebo v případě, kdy stížnost nebyla vyřízena ve stanovené lhůtě;“.
Odůvodnění:
Z navrhovaného znění není úplně jasné, zda se stále hovoří v druhé části věty o vyřízení stížnosti či o žádosti. Považujeme za vhodné se držet jednotné terminologie.
Akceptováno.
Moravskoslezský kraj
K čl. I. bodu 13 (příloha č. 2, bod 15, kritérium b))
Doporučujeme doplnit slovo „osobami“, viz níže:
„b) Poskytovatel průběžně monitoruje a společně s osobami hodnotí, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované služby, soulad se základní zásadou sociální služby v oblasti individuálního přístupu, zda pomoc odpovídá jejich zdravotnímu stavu, vychází z individuálně určených potřeb, osobních zájmů a cílů osob, kterým poskytuje sociální služby;“
Odůvodnění:
Administrativní chybou pravděpodobně vypadlo při formulaci kritéria slovo „osobami“. Doporučujeme text doplnit tak, aby dával smysl.
Akceptováno jinak.
Kritérium bylo přeformulováno.
Moravskoslezský kraj
K čl. I. bodu 13 (příloha č. 2, bod 15, kritéria b) až d))
Doporučujeme nahradit pojem zdravotní stav/věk pojmem definovaným ustanovením § 3 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., tedy nepříznivou sociální situací.
Odůvodnění:
Doporučujeme definici osob nahradit nepříznivou sociální situací, které zahrnuje mj. i zdravotní stav a věk, ale především všechny nepříznivé sociální situace, které jsou předmětem zákona o sociálních službách. Věk ani zdravotní stav samy o sobě nepříznivou situací dle tohoto ustanovení nejsou.
Akceptováno jinak.
Pojmy zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, které jsou uvedeny v některých kritériích, budou vypuštěny a kritéria budou přeformulována.
Unie zaměstnavatelských svazů ČR
Obecně k materiálu
Bylo by vhodné vydat aktualizovaný Doporučený postup MPSV ke změně znění jednotlivých kritérií standardů kvality. A to tak, aby dával konkrétní návrhy, jak mají poskytovatelé v praxi postupovat.
Vysvětleno.
MPSV bude průběžně vyhodnocovat doručené podněty a dotazy a na základě získaných poznatků bude případně reagovat doporučenými postupy. Pro oblast nové povinnosti poskytovatele byla poradou vedení MPSV schválena nová pracovní skupina, která se bude zabývat touto povinností.
Unie zaměstnavatelských svazů ČR
K úpravě úhrad
U sociálních služeb, jejichž úhrada za základní činnosti je upravena v zákoně o sociálních službách v §75, navrhujeme maximální úhradu za hodinu času nezbytného k zajištění úkonů péče, jejichž maximální úhrada je v platném znění stanovena na 165 Kč za hodinu, pokud se služba osobě poskytuje v rozsahu nepřevyšujícím 80 hodin měsíčně, respektive 145 Kč za hodinu, pokud se služba osobě poskytuje v rozsahu vyšším než 80 hodin měsíčně, navýšit o 5 Kč na 170 Kč, respektive 150 Kč.
Odůvodnění:
Limit maximálních úhrad by měl vytvářet prostor pro utváření úhrad, reflektující jak možnosti a potřeby uživatelů, tak nákladovou stránku poskytovaných sociálních služeb. S ohledem na navyšování důchodů a také významnému nárůstu PNP zejména u uživatelů s vysokou mírou potřeby podpory, požadujeme adekvátně navýšení i limitu maximální úhrady u úkonů péče u terénních a ambulantních služeb uvedených v §74 zákona o sociálních službách. Z hlediska praktického počítání úhrad doporučujeme maximální úhradu stanovovat v sudých číslech (nejlépe na celé desítky), s ohledem na případné výpočty úhrady za menší časovou jednotku, než je hodina.
Neakceptováno.
Navrhované navýšení reflektuje výši inflace a bylo projednáno s APSS.
Unie zaměstnavatelských svazů ČR
K čl. I bodu 11
Standard kvality č. 2 – požadujeme specifikovat do zákona nově zavedený pojem „integrita“ a případně doplnit do textu odkazy na příslušná ustanovení občanského zákoníku.
Odůvodnění:
Tento pojem má několik různých výkladů. Právní předpisy by měly stanovovat pravidla co nejpřesněji.
Pokud nebude nikde blíže vysvětlen pojem integrita člověka, pak budou pracovníci sociálních služeb jen velmi těžko vypracovávat odpovídající pravidla vztahující se k naplnění dotčeného standardu. V OZ je pojem integrita vztažen především k zásahům týkajícím se lidského těla. Je však otázkou, jak aplikovat obsah tohoto pojmu na sociální službu. Máme za to, že navrhovatel v tomto bodě odkazuje na pojem duševní a tělesná integrita ve smyslu § 91 až 103 občanského zákoníku. Jsme přesvědčeni, že pro vyloučení pochybností by bylo vhodné doplnit do návrhu odkaz na tato ustanovení.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Ano, jedná se o duševní a tělesnou integritu ve smyslu OZ. MPSV se bude v rámci nově ustanovené pracovní skupiny věnovat výkladu nově zákonem ukotvené povinnosti, kde budou relevantní zástupci aktérů, výstupem bude zpracovaný doporučený postup, který by měl aplikaci do praxe poskytovatelům i dalším subjektům vysvětlit.
Unie zaměstnavatelských svazů ČR
K čl. I bodu 13
Standard kvality č. 15 - některá navržená kritéria nelze kvantifikovat, ale pouze kvalitativně popisovat. Bude tak problematické nastavení metod jejich hodnocení v praxi.
Navrhujeme zjednodušení a snížení počtu kritérií standardu kvality 15 ve smyslu zaměření na dobrou praxi služeb a dobře nastavených procesů poskytovatele. A to výběrem několika jednoduše formulovaných kritérií, která by měl poskytovatel sledovat.
Odůvodnění:
Obsah kritérií standardu kvality 15 je nesrozumitelný. Jeden z faktorů, který to způsobuje, je komplikovanost formulací a jejich obsáhlost.
Chápeme záměr navrhovatele postihnout co nejvíce problematických situací z praxe. Ale takto nastavená kritéria situaci řešit nepomohou. Naopak zkomplikují situaci poskytovatelům, kteří se hodnocení kvality svých služeb poctivě snaží řešit a věnují se mu. Danou úpravou pouze roste tlak na tvorbu nových dokumentů nikoli dobrou praxi ve službách.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno zčásti.
Návrh vyhlášky je nyní upraven podle znění připomínek ostatních připomínkových míst, jeho znění je tak optimalizováno a upraveno. MPSV bude průběžně dílčí nesrozumitelnosti vykládat.
Unie zaměstnavatelských svazů ČR
K čl. I bodu 13
Standard kvality č. 15
Příloha č. 2 bod 15 písm. b), c), d) e) f) – totožné znění…….je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a ………………
Odůvodnění: Navrhujeme blíže specifikovat a upřesnit, co znamená toto vymezení, neboť je stále zdůrazňováno, že sociální pracovník není oprávněn hodnotit zdravotní stav klienta. Navrhujeme vyměnit za pojem „zda odpovídá nepříznivé sociální situaci osob“.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Pojmy zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, které jsou uvedeny v některých kritériích, budou vypuštěny a kritéria budou přeformulována.
Unie zaměstnavatelských svazů ČR
K čl. I bodu 13
Standard kvality č. 15
Příloha č. 2 bod 15 písm. b), c), d) e) f) – totožné znění…….je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované služby…….
Odůvodnění: Opět navrhujeme blíže specifikovat a upřesnit, co znamená toto vymezení. Pokud toto nebude taxativně vymezeno, mohlo by dojít k tomu, že jednotlivé služby nebudou provádět monitorování a hodnocení s argumentací, že to není možné s ohledem na druh poskytované služby.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Viz připomínka výše.
Unie zaměstnavatelských svazů ČR
K § 11 a 12 vyhlášky
Navrhujeme doplnit v § 11 a § 12 vyhlášky č. 505/2006 Sb., možnost úhrady za poskytování sociálních služeb v denním stacionáři a v centru denních služeb paušální částkou za jednotku času, po kterou daný uživatel pobývá v daném zařízení. kdy daná výše úhrady nesmí podle počtu hodin překročit maximální částku za hodinu stanovenou v příslušném paragrafu dané služby.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava vychází z praktických zkušeností poskytovatelů sociální služby „denní stacionář“ a „centrum denních služeb“, kteří se v praxi potýkají s problémem účtování úhrad za poskytované sociální služby. Stávající výklad právní úpravy směřuje k praxi, kdy jsou uživatelům účtovány jednotlivé úkony, respektive čas, který na poskytnutí těchto úkonů byl spotřebován. To v praxi, i v souvislosti s personálním obsazením dané služby a také se způsobem práce ve stacionáři, působí problémy. Současná praxe se blíží k principu stanovování úhrad terénních péčových služeb, protože vyúčtovává v řádu minut jednotlivé provedené úkony. To zejména ve skupinové práci přináší problémy, protože dává prostor pro různé interpretace, co je možné a co není u jednotlivých uživatelů účtovat jako úhradu. Jako příklad uveďme situaci, když se personál v rámci skupinové aktivity musí aktuálně věnovat individuálním potřebám jednoho konkrétního uživatele. Ostatní uživatelé sice nadále využívají danou službu, ale bez aktuální interakce s personálem a z toho někteří vyvozují, že není důvod pro stanovení úhrady. Předkládaný návrh dává prostor tyto situace řešit. Celý současný systém tak podle názoru zástupců poskytovatelů zvyšuje administrativní zátěž na personál, a to jak přímo při poskytování dané služby, tak i poté při její administraci.
Navrhované řešení ovšem nemění aktuálně platnou právní úpravu, ale pouze ji doplňuje o novou možnost (alternativní řešení) pro stanovení úhrady za užití služby denního stacionáře. Tato možnost spočívá ve stanovení úhrady za čas, po který je poskytována služba jako komplex, tedy za dobu, kdy uživatel pobývá a „konzumuje“ službu denního stacionáře. Úhrada se stanovuje bez ohledu na objem poskytnutých úkonů.
Limity maximální úhrady mají zůstat ve stejné výši, jako jsou stanoveny pro stávající způsob výpočtu úhrady, návrh tedy nezvyšuje prostor pro zvýšení úhrad a nemá tedy přímý dopad na uživatele služeb. To platí zejména tam, kde je uživateli vykázán sled na sebe navazujícího času využitého k poskytnutí potřebných úkonů, pokrývající celou dobu pobytu v denním stacionáři či v centru denních služeb.
Neakceptováno.
Podle § 75 odst. 1 zákona o sociálních službách hradí osoby úhradu za základní činnosti v rozsahu stanoveného smlouvou. Základní činnosti uvedené v § 46 zákona o sociálních službách neobsahují úkon „pobyt“. Navrhovaná úprava je tedy v rozporu s normou vyšší právní síly, neboť definuje způsob úhrady u služby denní stacionář a u služby centra denních služeb nad rámec vymezený zákonem o sociálních službách.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS ČR) uplatňuje připomínky svého členského svazu Unie zaměstnavatelských svazů ČR – připomínky a vypořádání viz výše.
Vzato na vědomí.
Českomoravská konfederace odborových svazů
Obecně k návrhu
Sdělujeme své výhrady k návrhu navýšení denní úhrady za ubytování a stravu při poskytování a zajišťování následujících sociálních služeb (pečovatelská služba, odlehčovací služba, centrum denních služeb, denní a týdenní stacionář, domov pro osoby se zdravotním postižením, domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, chráněné bydlení, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, sociálně terapeutické dílny, sociální rehabilitace) na částku cca 450 Kč. Tato navrhovaná částka je vyšší než zvyšující se důchod klientů od 1. 1. 2025 o cca 360 Kč.
V souvislosti se zvýšením denní úhrady za ubytování a stravu, které je v návrhu vyhlášky odůvodněno reakcí na inflaci, upozorňujeme na skutečnost, že klientům, kteří již v současnosti platí plnou úhradu, tímto opatřením zůstane reálně nižší zůstatek důchodu na nákup věcí osobní potřeby a služeb. Cena věcí osobní potřeby a služeb se přitom z důvodu inflace a rostoucích nákladů na straně dodavatelů a poskytovatelů těchto služeb také zvýšila, resp. i nadále zvyšuje. Máme proto značné obavy, že si tito klienti dané věci osobní potřeby a služby již nebudou moci dle svých potřeb pořídit. V praxi se jedná např. o hygienické potřeby, doplatky za léky a pomůcky, ošacení, pochutiny, služby pedikérky, které jsou nezbytné u diabetiků, holiče, kadeřníka atd. Máme obavy, že si řada klientů vzhledem k rostoucím nákladům tyto věci osobní potřeby a služby nebude moci vůbec dovolit, čímž by mohlo dojít ke značnému zhoršení životních podmínek řady osob.
Na základě výše uvedeného máme rovněž obavy, že nedojde k zachování kvality poskytovaných služeb a k odvrácení kolapsu sektoru sociálních služeb, ale že můžeme očekávat hlavně negativní dopad na ty nejzranitelnější skupiny osob, pokud sociální služby nebudou dostatečně zafinancovány. Současně, pokud nedojde k zafinancování sociálních služeb i z jiných zdrojů, bohužel dojde k omezení jejich rozsahu, úbytku pracovních míst a s tím související snížení dostupnosti a kvality sociálních služeb.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Připomínka nenavrhuje žádné konkrétní změny, je velmi obecná. Při návrhu navýšení úhrad se vycházelo z míry inflace, nikoliv výše navýšení důchodů. Současně se jedná o navýšení maximálních úhrad, záleží tedy na poskytovateli, který by měl při stanovení úhrad vycházet z příjmu daného klienta. Zároveň platí podmínka zůstatku 15 % příjmu.
Navýšení maximálních částek úhrad nabízí možnost, nikoliv povinnost poskytovatelů úhrady navýšit. Primárním zájmem MPSV je právě zachování kvality a odvrácení kolapsu sociálních služeb. Ceny vstupů (potravin) a energií enormně rostou. V případě, že by nebyly navýšeny horní limity úhrad, může se stát, že senioři, uživatelé těchto sociálních služeb, budou jíst jídlo připravené z neplnohodnotných, nejlevnějších surovin a pobývat pouze ve vytemperovaných prostorách pobytových zařízení sociálních služeb. Tehdy by se už nevedla diskuse o diskomfortu, zhoršených životních podmínkách, či snížené kvalitě služeb – jednalo by se o přímé ohrožení života a zdraví nejzranitelnější skupiny obyvatel.
MPSV rovněž předpokládá, že v důsledku valorizace důchodů budou i uživatelé se sníženou úhradou schopni platit o něco víc než doposud. Dle údajů z výkaznictví, navýšení úhrad roku 2023 přineslo do sektoru sociálních služeb 2,26 mld. Kč.
Českomoravská konfederace odborových svazů
Obecně k návrhu
Rovněž klienti, kteří již v současnosti platí sníženou úhradu, budou sníženou úhradu platit pravděpodobně i nadále. Z důvodové zprávy není zřejmé, jakou konkrétní finanční částku má navrhovaná změna navýšení úhrad za ubytování a stravu do sociálních služeb přinést. Není ani zohledněno procento klientů, kteří nebudou moci platit zvýšené úhrady. Výše důchodů vzhledem k výdělkům však ve všech regionech není shodná, navrhovaná změna se tak nepromítne do všech regionů shodně.
Žádáme proto o upřesnění v důvodové zprávě, jakou částku navrhovaná změna do sociálních služeb přinese v rámci jednotlivých regionů.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně.
Navýšení maximálních částek úhrad nabízí možnost, nikoliv povinnost poskytovatelů úhrady navýšit. Primárním zájmem MPSV je právě zachování kvality a odvrácení kolapsu sociálních služeb. Ceny vstupů (potravin) a energií enormně rostou. V případě, že by nebyly navýšeny horní limity úhrad, může se stát, že senioři, uživatelé těchto sociálních služeb, budou jíst jídlo připravené z neplnohodnotných, nejlevnějších surovin a pobývat pouze ve vytemperovaných prostorách pobytových zařízení sociálních služeb. Tehdy by se už nevedla diskuse o diskomfortu, zhoršených životních podmínkách, či snížené kvalitě služeb – jednalo by se o přímé ohrožení života a zdraví nejzranitelnější skupiny obyvatel.
MPSV rovněž předpokládá, že v důsledku valorizace důchodů, budou i uživatelé se sníženou úhradou schopni platit o něco víc než doposud. Dle údajů z výkaznictví, navýšení úhrad roku 2023 přineslo do sektoru sociálních služeb 2,26 mld. Kč.
MPSV si je také vědomo toho, že přínos z navýšených úhrad se do regionů nepromítá rovnoměrně. Přesnou evidencí uživatelů se sníženou úhradou nedisponujeme, nicméně níže* vkládáme tabulku s odhadem přínosu pro jednotlivé kraje.
Českomoravská konfederace odborových svazů
K čl. I bodu 10
Máme obavy, že změna standardů „Náležitosti a rozsah popisu realizace poskytování sociální služby“ povede ke změnám a přepracování stávajících standardů v sociálních službách. Žádáme předkladatele, aby současně s danou právní úpravou vypracoval metodický výklad, který pomůže v praxi se zpracováním.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Navrhovaná úprava byla vypuštěna.
Svaz měst a obcí ČR
K čl. I bodu 9
Návrh vyhlášky definuje požadavky na služby komunitního charakteru, jejichž definici však zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, nezná. Pojem „komunitní služby“ by tak měl být nejprve definován v uvedeném zákoně a dále je potom možné řešit požadavky vyhláškou.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Definice služby komunitního charakteru byla do novely zákona o sociálních služba doplněna prostřednictvím pozměňovacího návrhu (viz senátní tisk č. 27, § 33a).
Svaz měst a obcí ČR
Obecně k materiálu
V návrhu je obsaženo několik změn, které souvisí se schválením novely zákona o sociálních službách, která doposud nebyla schválena a je stále v legislativním procesu, přičemž není jisté, že k jejímu schválení dojde tak, aby mohla nabýt účinnosti již od 1. 1. 2025. Současně není zřejmé, jaké bude finální znění této novely a jakých změn ještě v průběhu legislativního procesu dozná.
Svaz měst a obcí ČR proto nepovažuje za vhodné, aby byl v současné situaci řešen proces schvalování prováděcího předpisu (tj. návrhu novely této vyhlášky).
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Není možné bez dalšího vyčkávat do skončení celého legislativního procesu stran ST 704, neboť by nebylo možné zajistit současnou účinnost zákona a prováděcí vyhlášky. Jednotlivé změny u ST 704 však pečlivě sledujeme a bude zajištěn soulad zákonné úpravy a prováděcí vyhlášky. Účinnost od 1. 1. 2025 byla odložena.
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Obecně k materiálu
Dle nařízení vlády č. 282/2024 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 se budou starobní, invalidní a pozůstalostní důchody valorizovat tak, že základní výměra bude navýšena o 260 Kč a procentní výměra o 0.6 %.
Navrhovaná úprava navýšení cen za stravu a pobytové služby je, opět, navázána na inflaci.
Tentokrát navýšení důchodů navrhované navýšení cen za stravu a ubytování v sociálních službách v převážné části případů pokryje. Daleko vhodnější by byl model, kdy při zvyšování cen za ubytování a stravu v sociálních službách by bylo přihlíženo i k valorizaci důchodů.
Zvláštní je, že s odkazem na pobírání invalidních a starobních důchodů se nenavrhuje navýšit ceny v případě chráněného bydlení nebo azylových domů.
Vysvětleno.
Důvodem vyjmutí uvedených sociálních služeb je skutečnost, že se jedná o sociální služby, které jsou mnohdy poskytovány klientům, kteří se ocitají v obtížné socioekonomické situaci. V ostatních případech jsou klienty často příjemci starobního důchodu, který se každoročně valorizuje. U většiny služeb, u nichž navrhujeme navýšení úhrad současně platí, že se jedná o sociální služby, u nichž je zákonem stanovený povinný zůstatek z příjmu po uhrazení stravy a ubytování. Navýšení u chráněného bydlení a azylových domů je vyloučeno záměrně, neboť uživatelům po zaplacení nezůstává 15 % příjmu.
Navrhovaný způsob navýšení (a konkrétní výše) je výsledkem jednání s APSS.
VZP ČR
K čl. I bodu 7
Znění § 35a (Centrum duševního zdraví) navrhujeme doplnit o další písmena:
f) poskytnutí ubytování, jde-li o pobytovou formu služby v centrech duševního zdraví:
1. ubytování,
2. úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení,
g) poskytnutí stravy, jde-li o pobytovou formu služby v centrech duševního zdraví:
1. zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietní stravy, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel,
2. pomoc při podávání jídla a pití,
h) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, jde-li o pobytovou formu služby v centrech duševního zdraví:
1. pomoc při úkonech osobní hygieny,
2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty,
3. pomoc při použití WC.
+ adekvátně navrhujeme doplnit úhradu za ubytování a stravu
Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že v rámci CDZ – SMI (služby poskytované v CDZ pro osoby se závažným chronickým duševním onemocněním) může být poskytována intenzivní krizová služba (viz Věstník MZ 8/2021), která nabízí možnost krizového celodenního ošetření, pak v tomto případě sociální služba může být poskytována v rozsahu sociální ambulantní rehabilitace, a také v rozsahu pobytové služby. Navrhujeme tedy doplnění podobně (analogicky) jako u § 35.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Ze zákona vyplývá, že služby centra duševního zdraví jsou poskytovány pouze v terénní nebo ambulantní formě. Zákon též stanoví jednotlivé základní činnosti, které nelze rozšiřovat prováděcím právním předpisem.
Aliance pro individualizovanou podporu
K čl. I. bodu 13 (příloha č. 2, bod 15, písm. b) až f))
Žádáme o vypuštění formulace "s ohledem na zdravotní stav a druh sociální služby".
Zdůvodnění:
Navrhované znění dává poskytovateli možnost monitorovat a hodnotit kvalitu poskytované sociální služby s ohledem na zdravotní stav klientů a druh služby. Ze zákona jsou standardy kvality platné pro všechny sociální služby, proto ani standard 15. nemůže platit jen pro některé druhy sociálních služeb. Standardy kvality zaručují rovnost klientů v jedné sociální službě a nemohou proto z monitorování a hodnocení některé klienty vylučovat. Poskytovatel musí být schopen zahrnout do hodnocení kvality služby všechny klienty s různým zdravotním stavem, např. analýzou chování, pozorováním a dalšími metodami tak, aby informace z klientského pohledu měl. Obzvlášť důležité je získat zpětnou vazbu od klientů, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu verbálně nekomunikují, a jsou tedy zvlášť zranitelnými osobami, jejichž naplňování práv a zájmů vypovídá nejvíce o kvalitě poskytované sociální služby.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Naděje
K čl. I bodu 13 (příloha č. 2, bod 15)
Návrh nového znění standardu č. 15 považujeme za ne zcela vhodný z hlediska objemného popisu a možné výkladové extenze povinností kladených na poskytovatele. Domníváme se, že hrozí riziko vysoké administrativní zátěže způsobené nutností dokládat u každého z klientů opakovaně dalším způsobem soulad se zásadami, jejichž povinnost již nyní vyplývá z § 2 odst. (2) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Mohlo by dojít pouze k nárůstu byrokratických povinností, která by však samotnou kvalitu poskytované profesionální pomoci nepostihla. Doporučujeme od navrženého souboru kritérií b) až f) upustit a upravit kritérium písm. a) tak, aby doplnilo nynější povinnosti i o nutnost vypracovat v rámci služby mechanismy, které ověřují naplňování § 2 jmenovaného zákona, např. v podobném duchu: „a) Poskytovatel má písemně zpracované mechanismy, jakými průběžně kontroluje a hodnotí, zda je způsob poskytovaní sociální služby v souladu s definovaným posláním, cíly a zásadami sociální služby a osobními cíly jednotlivých osob. Podle těchto mechanismů průběžného hodnocení a kontroly také postupují.“
Uvedené se ideově neodchyluje od návrhu, nabízí ovšem poskytovali příležitost volněji vypracovat procesní stránku standardu č. 15 s přihlédnutím k druhu služby a i inspekci prostor hlouběji nahlédnout do praxe poskytované služby.
Akceptováno jinak.
Znění bylo upraveno tak, aby bylo zřejmé, že jde o hodnocení poskytování sociální služby, a nikoliv pouze rozšiřování standardu pod bodem 5.
Armáda spásy
K čl. I bodu 13 (příloha č. 2, bod 15)
V příloze č. 2 bod 15 včetně nadpisu zní: 15. Zvyšování kvality sociální služby
Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách § 88 písm. f („plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců nebo opatrovníků a zapisovat hodnocení a jeho výstupy do písemných individuálních záznamů“), je již dlouhodobě zakotveno, že se s uživateli sociálních služeb hodnotí průběh poskytované služby. Sociální pracovníci si nedokážou představit, jak by měli s uživateli hodnotit zákonem stanovené zásady sociálních služeb. Pro uživatele by mělo být klíčové, zda jim služba pomohla v tom, co potřebovali, a zda jim vyhovovalo, jak byla nastavena. Jinými slovy: jak byla řešena jejich nepříznivá sociální situace. Je neefektivní plošně zapojovat uživatele do hodnocení zákonných principů služeb – to by mělo být přenecháno kontrolním orgánům.
Realizace navrhovaného znění přinese další administrativní zátěž jak pro sociální pracovníky, tak i pro samotné osoby využívající sociální služby.
Doporučujeme navržené znění standardu 15 kritériém b - f nezavádět.
Akceptováno jinak.
Znění bylo upraveno tak, aby bylo zřejmé, že jde o hodnocení poskytování sociální služby, a nikoliv pouze rozšiřování standardu pod bodem 5. Kritéria d) a f) byla vypuštěna.
*Příloha k připomínce Českomoravská konfederace odborových svazů:
Přínos navýšení úhrad od uživatelů v Kč (2024)
Přínos navýšení úhrad od uživatelů v Kč (2025)
Středočeský kraj
178 088 689
183 431 350
Hlavní město Praha
135 686 620
139 757 219
Moravskoslezský kraj
203 529 930
209 635 828
Jihomoravský kraj
212 010 344
218 370 654
Ústecký kraj
135 686 620
139 757 219
Jihočeský kraj
101 764 965
104 817 914
Olomoucký kraj
101 764 965
104 817 914
Zlínský kraj
135 686 620
139 757 219
Plzeňský kraj
93 284 551
96 083 088
Královehradecký kraj
101 764 965
104 817 914
Pardubický kraj
93 284 551
96 083 088
Kraj Vysočina
93 284 551
96 083 088
Liberecký kraj
67 843 310
69 878 609
Karlovarský kraj
42 402 069
43 674 131
Celkem
1 696 082 750
1 746 965 233
26