Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                III.

O d ů v o d n ě n í
Obecná část

A. Zhodnocení platného právního stavu 

V České republice jsou v současné době sociální a zdravotní služby poskytovány a financovány odděleně, a to na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách“) a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“). Důsledkem toho jsou systémy poskytování zdravotních a sociálních služeb oddělené. 

Zatímco sociální služby jsou koncipovány jako péče zajišťující podporu soběstačnosti, jež pomáhají předcházet sociálnímu vyloučení, zdravotní služby jsou koncipovány výhradně jako péče o zdravotní stav a spočívají v předcházení, odhalování a léčbě nemocí a jiných poruch zdravotního stavu. V systému péče o osoby s komplexními potřebami je provázanost uvedených služeb nedostatečná, čímž není zajištěna celistvost podpory.

Samostatný legislativní a organizační rámec pro sociální a zdravotní služby a oddělené financování obou služeb přináší v praxi problémy, a to zejména tam, kde se oba systémy setkávají u jednoho uživatele. Pro uživatele služby může být v praxi komplikované zajistit si z obou systémů současně přesně takovou kombinaci služeb, která odpovídá jeho potřebám. Tento problém nastává u všech forem poskytování péče, tzn. u formy ambulantní, terénní (tedy domácí, ve vlastním sociálním prostředí) i pobytové (lůžkové). U všech těchto forem je nezbytné zlepšit koordinaci poskytování sociálních služeb s poskytováním zdravotních služeb.

Propojením obou složek péče se zabývá vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o sociálních službách, zákon o zdravotních službách a zákon o veřejném zdravotním pojištění. Konkrétně se jedná o sněmovní tisk č. 704 (dále jen „ST 704“). Uvedený návrh zákona řeší mimo jiné výjimky při poskytování sociálních a zdravotních služeb, lůžkovou hospitalizaci u pacientů, jejichž zdravotní stav již nevyžaduje hospitalizaci, poskytování zdravotních služeb v zařízeních sociálních služeb bez povinnosti být držitelem oprávnění k poskytování zdravotních služeb, zavedení sociálně zdravotní lůžkové péče jako kombinace pobytové sociální služby a lůžkové zdravotní péče či kontraktační povinnost zdravotních pojišťoven vůči poskytovatelům pobytových sociálních služeb poskytujícím ošetřovatelskou zdravotní péči. 

B. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Z důvodu novelizace zákona o sociálních službách, je nutná rovněž novelizace prováděcího právního předpisu, jež definuje a dále rozpracovává některá ustanovení zákona. 

K zajištění souladu prováděcí právního předpisu s úpravou, která je obsažena v novele zákona o sociálních službách, která je obsahem ST 704, je zapotřebí provést níže popsané změny. Konkrétně se jedná se o vypuštění ustanovení § 18, které definuje základní činnosti sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. Současně se do vyhlášky doplňuje definice základních činností sociální služby centrum duševního zdraví. Dále se jedná o úpravu § 36, a to v souvislosti s možností vzniku sociálně-zdravotní lůžkové péče. Dále je nutné aktualizovat přílohu č. 2 vyhlášky, jež upravuje standardy kvality sociálních služeb, a to ve vazbě na stížnostní mechanismus, který je rovněž součástí vládního návrhu zákona a též ve vazbě na vznik nové povinnosti poskytovatelů sociálních služeb, která stanoví, že poskytovatelé jsou povinni respektovat a chránit soukromí, integritu a důstojnost osob, kterým poskytují sociální službu. V souvislosti s tím je nutná aktualizace standardů pod body 2 a 7. Ve vyhlášce se rovněž stanoví obsah popisu realizace poskytování sociální služby. 

Nad rámec předmětné novelizace zákona, a to z důvodu nezbytného provázání s prováděcím právním předpisem, je rovněž navržena aktualizace standardu pod bodem 15, který se zabývá zvyšováním kvality sociální služby. Současně dochází k úpravě úhrad za poskytování základních činností sociální služby chráněné bydlení a u vybraných druhů sociálních služeb dochází k navýšení úhrad za stravu a ubytování. Návrh navýšení úhrad za stravu a ubytování reaguje na inflaci. Nakonec se též definují požadavky na služby komunitního charakteru. 

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

Navrhované změny prováděcího právního předpisu vyplývají z nutnosti zajištění souladu s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon o sociálních službách, zákon o zdravotních službách a zákon o veřejném zdravotním pojištění (ST 704). Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonným zmocněním v § 119 odst. 2 zákona o sociálních službách.

D. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Jak je uvedeno výše, novelizace prováděcího právního předpisu je nutná z důvodu zajištění souladu s navrhovanou novelizací zákona o sociálních službách (ST 704), jež má být účinná od 1. ledna 2025. Návrh novelizace prováděcího právního předpisu reaguje na navržené legislativní změny, které jsou promítnuty v prováděcím právním předpisu.

Z důvodu zajištění souladu obou právních norem je nutné, aby došlo k vypuštění ustanovení § 18, které definuje základní činnosti sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, a to z důvodu zrušení možnosti poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. Tato legislativní úprava má odloženou účinnost k 1. lednu 2029.

Dále dochází k definici základních činností sociální služby centrum duševního zdraví, jakožto nového druhu sociální služby. Ke vzniku nového druhu sociální služby centrum duševního zdraví došlo v rámci předchozích novelizací zákona o sociálních službách, a to s účinností od 1. ledna 2025, přičemž tato změna nebyla dosud v prováděcím právním předpise reflektována.

K úpravě § 36 dochází z důvodu možnosti vzniku sociálně-zdravotní lůžkové péče. Ve stávajícím znění je uvedeno, že poskytnutí pobytové sociální služby se vylučuje, jestliže zdravotní stav osoby vyžaduje poskytnutí ústavní péče ve zdravotnickém zařízení. Vzhledem k tomu, že u sociálně-zdravotních služeb (lůžek) půjde zároveň o lůžka ve zdravotní službě, jednalo by se o protimluv. Z toho důvodu je nutná reformulace uvedeného ustanovení.

Úprava přílohy č. 2 („Obsah standardů kvality sociálních služeb“), standardu pod bodem 7, jež upravuje stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby, je nezbytná v souvislosti s navrhovanou legislativní úpravou stanovující tzv. stížnostní mechanismus, tedy proces způsobu vyřízení stížnosti. Úprava přílohy č. 2, standardu pod bodem 2 je pak nezbytná kvůli vazbě na vznik nové povinnosti poskytovatelů sociálních služeb, která stanoví, že poskytovatelé jsou povinni respektovat a chránit soukromí, integritu a důstojnost osob, kterým poskytují sociální službu.

Dále je nutné předmětnou vyhláškou stanovit obsah popisu realizace poskytování sociální služby, což vyplývá z navrhovaného ustanovení zákona o sociálních službách (§ 79 odst. 6 písm. d bodu 4). V rámci tohoto ustanovení dochází ke vzniku nové registrační podmínky, která stanovuje, že, jde-li o poskytování sociálně-zdravotní služby, musí být doložen popis koordinace poskytování sociální a zdravotní péče.

Nad rámec předmětné novelizace zákona, a to z důvodu nutného provázání s prováděcím právním předpisem je rovněž navržena aktualizace standardu pod bodem pod bodem 15, který se zabývá zvyšováním kvality sociální služby. Cílem této aktualizace je, aby se ze stran poskytovatelů kladl vyšší důraz na kvalitu poskytovaných sociálních služeb a jejich vyhodnocení, a to prostřednictvím pravidel pro hodnocení a kontrolu. Mimo to dochází k úpravě úhrady za poskytování základní činnosti služby chráněné bydlení, a to pomoci s přípravou stravy. K tomuto došlo po konzultaci s klíčovými partnery, kteří upozorňovali na obtížné stanovování úhrad dle stávající legislativy. Současně u vybraných druhů sociálních služeb dochází k navýšení úhrad za stravu a ubytování. Návrh navýšení úhrad za stravu a ubytování reaguje na inflaci. Z návrhu k navýšení úhrad byly vyjmuty sociální služby, jež jsou upraveny předmětnou vyhláškou, a to pod § 17, § 22, § 23, § 29 a § 33. Důvodem tohoto vyjmutí je skutečnost, že se jedná o sociální služby, které jsou mnohdy poskytovány klientům, kteří se ocitají v obtížné socioekonomické situaci. U sociálních služeb, u nichž se navrhuje navýšení zároveň platí, že tyto jsou poskytovány především příjemcům důchodů, které jsou každoročně valorizovány.

E. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky 

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, včetně Listiny základních práv a svobod.

F. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie

Navrhovaná právní úprava nezapracovává právo Evropské unie a není s právem Evropské unie v rozporu.


G. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

H. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy 

Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na státní rozpočet nebo veřejné rozpočty.

I. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava propojuje sociální a zdravotní služby a lze tak uvést, že bude mít pozitivní dopad na uživatele těchto služeb. Nad rámec tohoto bude mít pozitivní dopad na uživatele všech druhů sociálních služeb, a to v souvislosti se zavedením stížnostního mechanismu a aktualizaci standardu 15 sledující kvalitu poskytovaných sociálních služeb. Navrhovaná právní úprava bude mít rovněž pozitivní dopad na uživatele center duševního zdraví, kdy v prováděcím právním předpisu dochází k definici základních činností tohoto nového druhu sociální služby.
 
J. Zhodnocení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava nemá vliv na rovnost mužů a žen.

K. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů.

L. Dopad na podnikatelské a životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nemá vliv na podnikatelské ani na životní prostředí.
.
M. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava nemá vliv na vznik korupčních rizik.

N. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.


O. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného 	vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici

Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopad na rodiny, a to díky zavedení nového druhu sociální služby centrum duševního zdraví, jež bude přispívat k udržení vazeb klienta a rodiny (a to díky terénní a ambulantní formě poskytování). Centra duševního zdraví pracují s celým spektrem cílových skupin lidí s duševním onemocnění, a to napříč generacemi. Z toho zcela jasně vyplývá, že mají vysoce pozitivní vliv na plnění funkce rodiny dnešní doby. 

P. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná právní úprava nemá územní dopady a dopady na územní samosprávné celky.

Q. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich 	poskytování (digitální vyloučení)

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady z hlediska digitálně přívětivé legislativy.

R. Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad

Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády dopisem č.j. 42410-2024-UVCR ze dne 20. června 2024 udělil výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace.


Zvláštní část

K čl. I
K bodům 1 a 2:
U dotčených druhů sociálních služeb se zvyšují se maximální denní částky úhrady za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel o 5 Kč, z toho úhrada za obědy se navyšuje rovněž o 5 Kč.

K bodu 3:

U dotčených druhů sociálních služeb se zvyšují současné maximální denní částky úhrady za ubytování o 10 Kč.

K bodům 4 a 5:

Dochází k doplnění nové možnosti stanovení úhrady u sociální služby denní stacionář, která je upravena v § 17 vyhlášky. V § 17 odst. 1 písm. a) je upravena základní činnost, která spočívá v poskytnutí stravy nebo pomoci při zajištění stravy a je dále rozdělena na pomoc s přípravou stravy (bod 1) a zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel (bod 2). Zatímco pod bodem 1 je upraveno poskytování péče, bod 2 se týká poskytování stravy. V § 17 odst. 2, který se týká maximální výše úhrad, je ale podle současné úpravy bod 1 de facto opomenut, neboť poskytovateli sociálních služeb je úprava pojímána tak, že k § 17 odst. 2 písm. a) se vztahuje pouze úprava úhrady za zajištění stravy. V praxi tato úprava činí problémy, neboť někteří poskytovatelé sociálních služeb považují absenci stanovení maximální úhrady u pomoci s přípravou stravy jako možnost k poskytování tohoto úkonu bez úhrady, jiní naopak bez maximální limitace. Ke specifikaci úpravy touto novelou vyhlášky došlo po konzultaci s klíčovými partnery, kteří upozorňovali na nutnost zpřesnění stanovení úhrad za poskytování základních činností uvedeného druhu sociální služby, a to v případě pomoci s přípravou stravy.

K bodu 6:

Vypouští se ustanovení § 18, které definuje základní činnosti sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, a to z důvodu zrušení možnosti poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. Ve ST 704 dochází ke zrušení § 52 zákona o sociálních službách, který upravuje poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. V současné době poskytovatelé sociálních služeb v režimu § 52 zákona o sociálních službách nemají rovné podmínky pro poskytování sociálních služeb jako jiní poskytovatelé a praxe ukazuje, že sociální péče na těchto lůžkách není v porovnání s ostatními sociálními službami dostatečná.

Z důvodu zajištění rovných podmínek pro poskytování sociálních služeb se vypouští i legislativní úprava úkonů zajišťujících základní činnosti předmětné sociální služby. Snahou je vytvoření takových podmínek, aby uživatelům sociálních a zdravotních služeb byly tyto služby dostupné v takové vzájemné kombinaci a koordinaci, která odpovídá jejich skutečným potřebám, a to u všech druhů péče a ve všech formách poskytování. Důraz je kladen i na potřebnou kvalitu a ekonomickou efektivitu.  


K bodu 7:
Definují se základní činností sociální služby centrum duševního zdraví, jakožto nového druhu sociální služby. Ke vzniku nového druhu sociální služby centrum duševního zdraví došlo v rámci předchozích novelizací zákona o sociálních službách (s účinností k 1. lednu 2025), což ale dosud nebylo v prováděcím právním předpise reflektováno. Z tohoto důvodu je proto nezbytné legislativně upravit základní činnosti uvedeného druhu sociální služby stanovením jednotlivých úkonů základních činností, kterými jsou nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začleňování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí a sociálně terapeutické činnosti. Zákon o sociálních službách stanoví, že sociální služby center duševního zdraví se poskytují bez úhrady. Z tohoto důvodu ve vyhlášce není upravena ani maximální výše úhrad.

K bodu 8:
Jedná se o úpravu znění § 36, ve kterém jsou definovány zdravotní stavy vylučující poskytování pobytových sociálních služeb. V § 36 písm. a) aktuálního znění vyhlášky je uvedeno, že poskytnutí pobytové sociální služby se vylučuje, jestliže zdravotní stav osoby vyžaduje poskytnutí ústavní péče ve zdravotnickém zařízení. Vzhledem k tomu, že u sociálně-zdravotních služeb (lůžek) půjde zároveň o lůžka ve zdravotní službě, jednalo by se o protimluv. 

K bodu 9:
Definují se požadavky na služby komunitního charakteru. Na základě nového zákonného zmocnění vyhláška stanoví požadavky na umístění ambulantních a pobytových služeb poskytovaných jako služby komunitního charakteru v lokalitě a maximální kapacitní kritéria pro umístění pobytové služby poskytované jako služba komunitního charakteru v lokalitě a v bytovém domě. 

K bodu 10:
Z pozměňovacího návrhu k ST 704 vyplývá, že prováděcí právní předpis má stanovit náležitosti a rozsah popisu realizace poskytování sociálních služeb podle § 79 odst. 6 písm. d) bodu 4 zákona o sociálních službách. V novém § 39d se proto stanovuje obsah popisu realizace poskytování sociální služby, kde je zohledněna též navržená legislativní změna, která stanovuje novou registrační podmínku, jde-li o poskytování sociálně-zdravotní služby, a to popis koordinace poskytování sociální a zdravotní péče. V rámci popisu koordinace poskytování sociální a zdravotní péče v případě poskytování sociálně – zdravotních služeb je pak konkrétně nutné definovat způsob sdílení nezbytných informací v rámci poskytovaných sociálních a zdravotních služeb, koordinaci poskytování sociální a zdravotní péče v rámci plánování individuálního průběhu poskytování služby a koordinované pracovní postupy sociální a zdravotní péče při péči o osobu, které je poskytována sociální služba a role jednotlivých pracovních pozic v těchto pracovních postupech.

V souvislosti s tím, že za účelem úpravy náležitostí a rozsahu popisu realizace poskytování sociální služby se vkládá nová část osmá, se dosavadní části osmá a devátá označují jako části devátá a desátá. 

K bodu 11:
V souladu s obsahem pozměňovacího návrhu k ST 704 dochází rovněž k aktualizaci přílohy č. 2, konkrétně standardu č. 2, který se zabývá ochranou práv osob, a to s ohledem na vznik nové povinnosti poskytovatelů sociálních služeb, která stanoví, že poskytovatelé jsou povinni respektovat a chránit soukromí, integritu a důstojnost osob, kterým poskytují sociální službu. Z důvodu zachování souladu se zákonnou právní úpravou se proto rozšiřuje znění dosavadního kritéria pod písmenem a). Zároveň se zrušuje dosavadní kritérium pod bodem c), protože oblast přijímání darů je řešena již občanským zákoníkem. 

K bodu 12:
V příloze č. 2 vyhlášky, jež upravuje standardy kvality sociálních služeb, se novelizuje standard pod bodem 7, a to ve vazbě na stížnostní mechanismus, který je rovněž součástí ST 704. Upravuje se revize kritérií standardů kvality sociálních služeb v oblasti podávání a vyřizování stížností a cílí se na vypuštění požadavků, které nově upravuje zákon o sociálních službách, tj. evidenci stížností, zpracování a zveřejnění pravidel pro podávání a vyřizování stížností. Jsou tak zachovány a více konkretizovány požadavky kritérií v oblasti stížností, které jsou zaměřeny na individuální přístup ke klientovi sociální služby, jeho srozumitelné informování o procesu podávání stížností jak u poskytovatele sociální služby, tak i o dalších možnostech, kam podat stížnost či nové možnosti požádat Ministerstvo práce a sociálních věcí o prověření vyřízení stížnosti v případě nesouhlasu osoby s vyřízením žádosti nebo v případě, kdy stížnost nebyla vyřízena ve stanovené lhůtě. Součástí standardu pod bodem 7 je pak nově kritérium, které stanoví, že poskytovatel sociální služby využívá stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby jako podnět pro rozvoj a zvyšování kvality sociální služby. Toto kritérium bylo původně součástí standardu pod bodem 15, nicméně z důvodu svého obsahu se přesouvá pod bod 7, jelikož využití stížností pro zvýšení kvality představuje žádoucí vyústění procesu.

K bodu 13:
Jedná se o úpravu standardu pod bodem 15 v příloze č. 2 vyhlášky, který se zabývá zvyšováním kvality sociální služby. Cílem je, aby se ze stran poskytovatelů kladl vyšší důraz na kvalitu poskytovaných sociálních služeb a jejich vyhodnocení, a to prostřednictvím pravidel pro hodnocení a kontrolu. Usiluje se o poskytování sociální služby, která reflektuje aktuální stav poskytované služby a klientů, a reaguje tak i případnými změnami na podněty od veřejnosti, klientů a zároveň průběžně vyhodnocuje aktuální stav poskytování konkrétní sociální služby, včetně reflexe individuálního naplňování potřeb klientů a jejich spokojenosti s poskytovanými sociálními službami.

Kritérium pod písmenem a) specifikuje požadavek na vznik pravidel pro monitorování a hodnocení kvality. Jedná se o specifikaci požadavku na existenci procesních pravidel sledování kontroly kvality. Vlastní rámec sledování je popsán v kritériích pod písmeny b) až f). Jedná se o oblasti, které jsou klíčové pro kvalitu s vazbou na základní zásady zákona o sociálních službách, které jsou formulovány v § 2 zákona o sociálních službách. Jde o specifikaci znaků kvality, které vycházejí z aktuálně platné a účinné právní úpravy, nejedná se tedy o nově upravované oblasti. Jde tedy pouze o uvedení do kontextu hodnocení a kontroly. Kritérium pod písmenem g) specifikuje nezbytnost určení metody sledování kvality ze strany poskytovatele sociální služby. Nestanoví se taxativní výčet metod či jednotná metoda, a to především s ohledem na široké spektrum možných metod, které může poskytovatel využít a na velký rozptyl druhů sociálních služeb. V kritériu pod písmenem h) je určen vlastní cíl sledování kontroly a hodnocení kvality. Pod písmenem i) se nachází požadavek, aby byla zpracována a naplňována pravidla, která se vztahují specificky ke klientům. Rozšiřuje se však zjišťování spokojenosti nejen na způsob poskytování sociální služby, jak je tomu nyní, ale na poskytování služby jako takové. Kritérium pod písmenem j) (původně kritérium 15c) uvádí, že poskytoval zapojuje do hodnocení poskytované sociální služby také zaměstnance a další zainteresované fyzické a právnické osoby.

K čl. II
Účinnost prováděcího právního předpisu se navrhuje od 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 6, u kterého se účinnost navrhuje od 1. ledna 2029 a s výjimkou ustanovení čl. I. bodu 11, u kterého se účinnost navrhuje od 1. ledna 2026. U novely zákona o sociálních službách (ST 704) je u vyhláškou dotčených ustanovení navrhována účinnost dnem 1. ledna 2025 (s výjimkou ustanovení čl. I bodů 6 a 11) a s ohledem na tuto skutečnost se i u tohoto prováděcího předpisu navrhuje účinnost ke stejnému dni. U ustanovení čl. I bodu 6 je navržena odložená účinnost od 1. ledna 2029, neboť i u zrušení ustanovení § 52 zákona o sociálních službách ve ST 704 se navrhuje účinnost od 1. ledna 2029, a to z důvodu potřeby časového prostoru pro vytvoření dostatečné sítě sociálních služeb. U ustanovení čl. I. bodu 11 je navržena odložená účinnost od 1. ledna 2026, neboť i u nově navrhovaného znění § 88 písm. l) zákona o sociálních službách se navrhuje účinnost k tomuto datu. 

2