Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDAXM9M8H najdete zde
I.
Předkládací zpráva
Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Předmětný návrh primárně reaguje na úpravy zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“) obsažené ve sněmovním tisku č. 704 (dále jen „novela“), kde dochází ke změnám zejména v oblasti požadavků na poskytování sociálních služeb. Tyto změny je potřebné promítnout i do prováděcího právního předpisu k uvedenému zákonu.
Vzhledem k tomu, že v důsledku změn navrhovaných v novele dochází ke zrušení § 52 zákona o zdravotních službách, který upravuje tzv. sociální lůžko, tedy poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních, vypouští se § 18 vyhlášky, jenž definuje základní činnosti sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. Dále novela zakotvuje institut tzv. sociálnězdravotní lůžkové péče, která je zároveň v rámci zdravotních služeb hospitalizací, je proto nutné upravit část vyhlášky, která vylučuje poskytování pobytových sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. Současně se upravuje znění ustanovení § 36 vyhlášky, které upravuje zdravotní stavy vylučující poskytování pobytových sociálních služeb.
V souladu s novelou dochází rovněž k aktualizaci přílohy č. 2, konkrétně standardu č. 2, a to s ohledem na vznik nové povinnosti poskytovatelů sociálních služeb, která stanoví, že poskytovatelé jsou povinni respektovat a chránit soukromí, integritu a důstojnost osob, kterým je poskytována sociální služba.
Dále se novelizuje též standard č. 7 v příloze č. 2 vyhlášky, jež upravuje standardy kvality sociálních služeb, a to ve vazbě na stížnostní mechanismus, který je též součástí výše uvedené novely. Provádí se revize kritérií standardů kvality sociálních služeb v oblasti podávání a vyřizování stížností a cílí se na vypuštění požadavků, které nově upravuje zákon o sociálních službách, tj. evidenci stížností, zpracování a zveřejnění pravidel pro podávání a vyřizování stížností. Jsou tak zachovány a více konkretizovány požadavky kritérií v oblasti stížností, které jsou zaměřeny na individuální přístup ke klientovi sociální služby, jeho srozumitelné informování o procesu podávání stížností jak u poskytovatele sociální služby, tak i o dalších možnostech, kam podat stížnost či nové možnosti požádat Ministerstvo práce a sociálních věcí o prověření vyřízení stížnosti v případě nesouhlasu osoby s vyřízením žádosti nebo v případě, kdy stížnost nebyla vyřízena ve stanovené lhůtě.
Nad rámec zajištění souladu vyhlášky s předmětnou novelizací zákona o sociálních službách je rovněž navržena aktualizace standardu v příloze č. 2 vyhlášky pod bodem 15, který se zabývá zvyšováním kvality sociální služby. Cílem této aktualizace je, aby se ze stran poskytovatelů kladl vyšší důraz na kvalitu poskytovaných sociálních služeb a jejich vyhodnocení, a to prostřednictvím pravidel pro hodnocení a kontrolu. Usiluje se o poskytování sociální služby, které reflektuje aktuální stav poskytované služby a klientů, a reaguje tak i případnými změnami na podněty od veřejnosti, klientů a v neposlední řadě i průběžně vyhodnocuje aktuální stav poskytování konkrétní sociální služby, včetně reflexe individuálního naplňování potřeb klientů a jejich spokojenosti s poskytovanými sociálními službami.
Mimo změny, které je nutné reflektovat s ohledem na obsah novely, se definují základní činnosti sociální služby centrum duševního zdraví, jakožto nového druhu sociální služby. Ke vzniku této sociální služby došlo v rámci předchozích novelizací zákona o sociálních službách, přičemž tato změna nebyla v prováděcím právním předpisu dosud reflektována.
Další změnou je úprava úhrad za poskytování základních činností sociální služby chráněné bydlení. K tomuto dochází po konzultaci s klíčovými partnery, kteří upozorňovali na nutnost zpřesnění stanovení úhrad za poskytování základních činností uvedeného druhu sociální služby, a to v případě pomoci s přípravou stravy. Současně u vybraných druhů sociálních služeb dochází k navýšení úhrad za stravu a ubytování. Návrh navýšení úhrad za stravu a ubytování reaguje na inflaci. Z návrhu k navýšení úhrad byly vyjmuty sociální služby, jež jsou upraveny předmětnou vyhláškou, a to pod § 17, § 22, § 23, § 29 a § 33. Důvodem tohoto vyjmutí je skutečnost, že se jedná o sociální služby, které jsou mnohdy poskytovány klientům, kteří se ocitají v obtížné socioekonomické situaci. U sociálních služeb, u nichž se navrhuje navýšení zároveň platí, že tyto jsou poskytovány především příjemcům důchodů, které jsou každoročně valorizovány.
Navrhovaná vyhláška rovněž definuje požadavky na služby komunitního charakteru. Na základě zákonného zmocnění v novele vyhláška stanoví požadavky na umístění ambulantních a pobytových služeb poskytovaných jako služby komunitního charakteru v lokalitě a maximální kapacitní kritéria pro umístění pobytové služby poskytované jako služba komunitního charakteru v lokalitě a v bytovém domě.
Účinnost se navrhuje dnem 1. března 2025, s výjimkou výše uvedeného zrušení ustanovení § 18 vyhlášky, které má v souladu s navrhovanou změnou zákona nabýt účinnosti až dnem 1. ledna 2029 a dále ustanovení, které upravuje novou povinnost respektovat a chránit soukromí, důstojnost a integritu osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, kde je účinnost odložena k 1. lednu 2026.
Meziresortní připomínkové řízení proběhlo ve dnech od 20. listopadu 2024 do 4. prosince 2024 ve zkrácené délce 10 pracovních dnů. Návrh vyhlášky byl prostřednictvím eKLEP zaslán celkem 42 připomínkovým místům. Návrh byl dále také zaslán 5 připomínkovým místům mimo eKLEP. Celkem 17 připomínkových míst sdělilo, že k materiálu nemá žádné připomínky, případně se k materiálu připomínková místa nevyjádřila (5 míst) a 7 připomínkových míst uplatnilo pouze doporučující připomínky.
Zásadní připomínky uplatnilo celkem 18 připomínkových míst. Ministerstvo pro místní rozvoj, Českomoravská konfederace odborových svazů a Jihomoravský kraj. Pardubický kraj, Královehradecký kraj, Plzeňský kraj, Moravskoslezský kraj, Svaz měst a obcí ČR, Kancelář veřejného ochránce práv a Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR na svých (některých, případně všech) zásadních připomínkách nadále trvají.
Zbylá připomínková místa s vypořádáním připomínek souhlasí, případně se k vypořádaní nevyjádřila.
Podrobnosti vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení jsou uvedeny v části V. tohoto materiálu.
1