Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

IV.

ODŮVODNĚNÍ

OBECNÁ ČÁST

1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Návrh novely nařízení vlády o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům (dále jen „návrh novely nařízení vlády“) stanovuje národní podmínky systému podmíněnosti v návaznosti na změny systému a jeho pojetí pro nové období Společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“) 2023–2027. Pravidla kontrol podmíněnosti jsou součástí SZP České republiky na období 2023–2027 a Strategického plánu České republiky (dále jen „SP SZP“).

Důvodem pro předložení návrhu novely nařízení vlády je zejména nutné promítnutí změn podle modifikace SP SZP do národního právního předpisu. Modifikace SP SZP obsahuje doplnění podmínek a dále podle úprav SP SZP, které vyvolala potřeba zajištění souladu s legislativním rámcem Evropské unie zejména pak s novým nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1468 ze dne 14. května 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116, pokud jde o standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu, schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat, změnu strategických plánů SZP, přezkum strategických plánů SZP a osvobození od kontrol a sankcí. Dále pak je návrhem novely nařízení vlády provedeno sladění podmínek podle novel dalších národních právních předpisů a také zohlednění zkušeností z implementace nových pravidel SZP a s tím souvisejících poznatků z příjmu žádostí, z administrace těchto žádostí a z prováděných kontrol.

Návrh novely nařízení vlády zavádí požadavky sociální podmíněnosti z oblasti pracovního práva a bezpečnosti práce podle článku 14 a Přílohy IV nařízení (EU) 2021/2115, jejichž plnění obdobně jako požadavky podmíněnosti z oblastí životního prostředí, klimatu, ochrany přírodních zdrojů a dobrých životních podmínek zvířat podmíní plné čerpání vybraných plateb v rámci SZP a které jsou pro české zemědělce s využitím odložené účinnosti platné od roku 2025. Vymezení požadavků sociální podmíněnosti i hodnocení jejich porušení provedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství.

Legislativně technická úprava je provedena ve vymezení pojmů v rámci výčtu neprodukčních ploch a v rámci ustanovení, které upravuje podmínky pro neprodukční plochy, kde dochází k úpravě názvu odkazujícího na splnění podmínek neprodukčních ploch podle podmínek § 23 a § 24 nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům, dále dochází k vyškrtnutí úhoru s porostem z výčtu neprodukčních ploch a upraveny jsou podmínky pro neprodukční plochu u minimální šíře kolejového řádku a technická úprava se dotkla i ustanovení pro standard DZES 1.

Návrhem novely nařízení vlády jsou doplněny podmínky standardu DZES 2 (Ochrana mokřadů a rašelinišť), pro jejichž zavedení Česká republika také využila možnosti odložení účinnosti pro přípravu podmínek do roku 2025. Standard DZES 2 je realizován na základě ustanovení čl. 13 a přílohy III. nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2115/2021 ke strategickým plánům SZP a strategickým plánem SZP. V souvislosti s úpravou těchto podmínek jsou doplněny legislativně technická ustanovení pro standard DZES 1 a DZES 6 tak, aby nedocházelo k dvojímu sankcionování.

Návrhem novely nařízení vlády se provádí změny, které zajistí sladění podmínek standardu DZES 5 (Snižování rizika degradace půdy a eroze), které přispívají ke snižování rizika degradace půdy a eroze. V přílohách se upravují parametry půdoochranných technologií i sankční systém.

Návrh upravuje také změny u standardu DZES 6 (Pokryvnost půdy). Z důvodu nesouhlasného stanoviska Evropské komise k modifikaci Strategického plánu dochází k úpravě DZES 6 a vynětí dočasné výjimky pro ekologické zemědělství, která byla zohledněna v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1468 ze dne 14. května 2024. Z uvedených důvodů se do znění § 9 se vrací původní text výjimky.

Návrhem novely nařízení vlády je provedena technická úprava sladění podmínek standardu DZES 7B. (Omezení plochy jedné plodiny) s podmínkami nového opatření v rámci ekoplatby na podporu pásového střídání plodin a úpravy s odloženou účinností od 1. 7. 2025 a 1. 1. 2026.

Dále jsou obsahem návrhu novely nařízení vlády úpravy nebo doplnění pro standardy DZES 8 (8A. Minimální podíl výměry zemědělské plochy vyhrazený pro neprodukční plochy, 8B. Zachování krajinných prvků) a DZES 9 (Zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé oblasti s trvalými travními porosty v lokalitách sítě Natura 2000) s ohledem na modifikaci SP SZP.

Návrh novely nařízení vlády pro standard DZES 8B. (Zachování krajinných prvků) doplňuje ustanovení, že za zrušení nebo poškození krajinného prvku se nepovažují zásahy učiněné v rámci nové ekoplatby na údržbu krajinného prvku, které jsou uvedeny v nařízení vlády upravujícím poskytování přímých plateb zemědělcům Z důvodu právní jistoty se doplňují operace, které nepředstavují poškozování nebo rušení krajinného prvku pro ty žadatele, kteří o novou ekoplatbu na údržbu krajinného prvku nežádají.

V rámci standardu DZES 9 (Zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé oblasti s trvalými travními porosty v lokalitách sítě Natura 2000) je v souladu s modifikací SP SZP umožněno případné provedení změny trvalého travního porostu na jinou zemědělskou kulturu při dodržení jednoznačného postupu a v ojedinělých, odůvodněných případech.

S ohledem na kontrolní praxi bylo revidováno také hodnocení pro standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES).

Úpravami jsou dotčeny také hodnotící tabulky v přílohách. Hodnotící tabulka povinných požadavků na hospodaření PPH 2/5 a minimální požadavky včetně hodnocení se aktualizují v návaznosti na novelu nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu.

Předkládaný návrh novely nařízení vlády se týká žadatelů (fyzické i právnické osoby), kteří podají žádost o přímé platby, o podporu z některých intervencí rozvoje venkova. Počet takto dotčených zemědělských subjektů v České republice je nově od roku 2024 snížen na základě zjednodušení podmínek podle čl. 2 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1468. S účinností od roku 2024 jsou z kontrol i sankcí podmíněnosti vyjmuti žadatelé do 10 hektarů výměry zemědělské půdy. Tím dojde ke snížení administrativní a kontrolní zátěže pro zemědělce i státní orgány. Každoročně se tak nyní podmínky podmíněnosti budou dotýkat kolem 18 tisíc žadatelů namísto předchozích 30 tisíc. Podmínky pro vynětí žadatelů do 10 hektarů z kontroly podmíněnosti jsou přímo aplikovatelné uvedeným nařízením EU, není proto nutná aplikace těchto podmínek návrhem novely nařízení vlády.

Předkládaný návrh novely nařízení vlády bude mít vliv na zvýšení aktivity dozorových orgánů zajišťujících kontroly podmíněnosti, neboť dochází k rozšíření působnosti podmínek standardu DZES 5. Dopady ale budou sníženy vzhledem k využití efektivity a administrace informačními systémy. V souvislosti se zavedením požadavků sociální podmíněnosti budou využity stávající kontrolní systémy a přebírány budou pouze pravomocné výsledky kontrol. Nebudou tak prováděny žádné kontroly navíc, a nevznikne tak žádná nová administrativně kontrolní zátěž pro zemědělské subjekty ani pro kontrolní orgány.

Tento legislativní úkol Ministerstva zemědělství je obsažen v podkladech Ministerstva zemědělství ze září 2024 k návrhu Plánu legislativních prací vlády na rok 2025 s termínem předložení na Úřad vlády v lednu 2025 a s návrhem nezpracovávat závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA) s ohledem na legislativně technický charakter návrhu.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

Návrh novely nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.

Návrh novely nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů.

3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie, s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Předložený návrh novely nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Právní úprava nařízení vlády č. 73/2023 Sb. je v souladu s následujícími přímo použitelnými a bezprostředně aplikovatelnými nařízeními Evropské unie, kterými jsou:
· nařízení Komise (EU) č. 702/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2289 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o předkládání obsahu strategických plánů SZP a o elektronickém systému pro bezpečnou výměnu informací, v platném znění,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2290 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro metody výpočtu společných ukazatelů výstupů a výsledků stanovených v příloze I nařízení (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoje venkova (EZFRV) a kterým se zrušují nařízení (EU) 1305/2013 a (EU) 1307/2013, v platném znění,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1, v platném znění,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o pravidla týkající se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura, v platném znění,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost, v platném znění,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1172 ze dne 4. května 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky a uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností, v platném znění,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1173 ze dne 31. května 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1317 ze dne 27. července 2022, kterým se stanoví odchylky od nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, pokud jde o uplatňování standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (standardů DZES) 7 a 8 pro rok podání žádosti 2023, a
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1468 ze dne 14. května 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116, pokud jde o standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu, schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat, změnu strategických plánů SZP, přezkum strategických plánů SZP a osvobození od kontrol a sankcí.

Nařízení orgánů Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii přímo použitelná. Návrh nařízení vlády se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, které souvisí s implementací opatření a jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům přikázána nebo umožněna. Proto jsou předkládaným návrhem nařízení vlády adaptovány pouze následující právní předpisy:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění,

Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).

Na základě těchto skutečností je možné návrh nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky

Návrh novely nařízení vlády s ohledem na svůj charakter předpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty. Případné technické a administrativní náklady vzniklé zejména v souvislosti se SP SZP podle příslušných nařízení Evropské unie budou hrazeny z příslušné rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „Fond“).

Finanční dopady na státní rozpočet nad rámec již schválených finančních prostředků nejsou předpokládány.

Odhadované náklady na přípravu vrstvy erozní ohroženosti pro standard DZES 5 Výzkumným ústavem monitoringu a ochrany půdy, v.v.i. (dále jen „VÚMOP v.v.i.“) činí 1,18 mil. Kč. Dále probíhá příprava jednotlivých podmínek standardu, celkovou výši nákladů tedy nelze předem odhadnout. Odhadované náklady na pořízení a implementaci dodané vrstvy od VÚMOP v.v.i. do evidence využití půdy jsou 1,2 mil. Kč. Náklady budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství, konkrétně ze smlouvy PRAIS, a to v průběhu roku 2024 a 2025. Finanční prostředky vyhrazené k plnění smlouvy PRAIS jsou zajištěny v rámci schváleného rozpočtu a dále z nevyčerpaných prostředků Horizontální smlouvy s VÚMOP v.v.i.

Předpokládají se dopady na podnikatelské prostředí v České republice vzhledem k rozšíření podmínek standardu DZES 5. Předpokládá se zvýšení nákladů spojených s administrativou, zejména s plánováním osevů a podáním Jednotné žádosti. Zvýšený nárůst zjištěných pochybení v dodržování požadavků a standardů DZES a následného krácení podpor se však nepředpokládá vzhledem k tomu, že se jedná převážně o podmínky vycházející z dlouholeté zemědělské praxe, a to včetně nastavených podmínek pro nový standard DZES 2. V souvislosti s prováděním administrativních kontrol uplatňovaných u standardů DZES byl zrevidován sankční systém tak, aby zanedbatelná nedodržení podmínek, která nemají vliv na stanovené cíle, nepředstavovala okamžitou sankci pro zemědělský subjekt a byla mu dána možnost správného provedení požadovaných opatření.

V souvislosti s podmínkami sociální podmíněnosti zaváděnými do dotačních podmínek se nepředpokládají žádné zvýšené dopady do podnikatelského prostředí vzhledem k úrovni aplikovaných pracovně právních podmínek a úrovni bezpečnosti práce v ČR. Minimálně pak v prvních letech zavedení se dopady neočekávají vzhledem k časové náročnosti správních řízení, neboť informace o zjištěných porušeních musí být předána až na základě pravomocného rozhodnutí.

5. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh novely nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny.

Návrh novely nařízení vlády nebude mít negativní vliv na životní prostředí. Z hlediska hodnocení vlivů SP SZP na životní prostředí (Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9) představují klíčové komponenty zejména podmínky standardů DZES jako souboru základních environmentálních standardů hospodaření, které musí splnit každý příjemce podpory v rámci společné zemědělské politiky. S ohledem na jejich nastavení se předpokládá mírně pozitivní vliv na životní prostředí. Mírně pozitivní vliv bude mít uplatňování souboru standardů DZES i z hlediska adaptace na změnu klimatu.

6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh nařízení vlády neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.

7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí
a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.

8. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Předkládaný návrh nařízení vlády je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy ani administrátora dotace (Fond).

Navrhovaná právní úprava představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně o zemědělství a zákoně o Státním zemědělském intervenčním fondu, jakož i regulací stanovených právem Evropské unie.

Příslušné orgány veřejné správy a administrátor dotace (Fond) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.

Předkládaný návrh stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy a Fondem jako administrátorem dotace.

Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí Fondu je zajištěna postupem podle správního řádu.

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu.

Návrh nařízení vlády nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

10. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny
a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Návrh nařízení vlády nemá dopady na rodiny ani na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a ani na další specifické životní situace.

11. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh novely nařízení vlády nemá územní dopady a ani dopady na územně samosprávné celky.

12. Zhodnocení návrhu s ohledem na Zásady digitálně přívětivé legislativy (DPL)

Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 9. prosince 2019 č. 870 k Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 byla u návrhu nařízení vlády vyhodnocena míra shody se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) a bylo shledáno, že návrh nařízení vlády těmto zásadám vyhovuje.

Na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, se postupuje v řízení u Fondu podle správního řádu, s výjimkou ustanovení uvedených v těchto zákonech. Soulad těchto zákonů se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) tak do značné míry závisí na souladu správního řádu s těmito zásadami. Činnost Fondu je elektronizovaná, spisy správních řízení jsou vedeny v elektronické podobě. Komunikace s účastníky řízení je primárně vedena rovněž elektronicky, až na případy, kdy není možné účastníkům řízení touto formou písemnost doručit z důvodu absence například datové schránky.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K čl. I:

K bodům 1 a 2 (§ 1):
Do nařízení vlády se v § 1 písm. c) doplňují požadavky sociální podmíněnosti v souladu se zněním Přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 včetně způsobu vyhodnocení v případě nedodržení ustanovení, kterými jsou transponovány do národního právního rámce.

K bodu 3 (§ 2 odst. 2):
V § 2 odst. 2 dochází k legislativně technické úpravě názvu odkazujícímu na splnění podmínek neprodukčních ploch podle podmínek § 23 a 24 nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům.

K bodům 4 a 19 [§ 2 odst. 2 písm. b), § 12 odst. 1 písm. a)]:
V odstavci 2 je úprava provedena v souvislosti s předchozími úpravami pro standard DZES 8, kdy v rámci tohoto standardu již není vyžadována povinnost plnění neprodukčních ploch, a dochází proto k vyškrtnutí písmene b) a ke zrušení neprodukční plochy úhor s porostem, který bylo možné vyčlenit pro splnění podílu neprodukčních ploch z orné půdy pouze v rámci standardu DZES 8. Povinnost vyčlenění neprodukčních ploch zahrnují dále podmínky celofaremní ekoplatby a pro úspěšné získání této platby je nadále vyčlenění neprodukčních ploch požadováno v rámci této platby. V souvislosti s navrženou změnou je třeba provést i formální úpravu odkazu v § 12 odst. 1.

K bodu 5 [§ 2 odst. 2 písm. e)]:
V uvedeném písmeni dochází k navýšení minimální šíře kolejového řádku z 1,5 metru na 2,5 metru. Důvodem této úpravy je sladění podmínek této neprodukční plochy a půdoochranné technologie v rámci DZES 5.

K bodům 6 až 9 (§ 5 odst. 1, 2 a 4):
Ustanovení upravuje podmínky standardu DZES 1 na základě rámce pro podmínky standardů stanoveného v Příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. Stanoví typy ploch důležité z hlediska ochrany životního prostředí, zejména půdy, vody a biodiverzity (environmentálně citlivé plochy), na nichž je zakázáno změnit kulturu trvalý travní porost na některou z ostatních druhů zemědělské kultury, a upravuje výjimky z tohoto zákazu. V odstavci 2 a 3 se stanovené podmínky uvádí do souladu s podmínkami ekoplatby a také se zpřesňují v případě překryvu. Doplněním nového odstavce 4 došlo k doplnění vazby na posuzování porušení standardu DZES 2.

K bodu 10 (nový § 5a):
Nově se vkládá samostatné ustanovení, který stanoví podmínky nově zaváděného standardů DZES 2 – ochrana půd bohatých na uhlík. DZES 2 se vztahuje na veškerou způsobilou zemědělskou půdu bez ohledu na její využití, ať už jde o ornou půdu, trvalé travní porosty nebo trvalé kultury. Jednotlivé podmínky zaváděného standardu jsou popsány v nově vloženém § 5a. Jedná se konkrétně o režim ochrany půd bohatých na uhlík na travních porostech, na orné půdě a zákaz vybudování nové odvodňovací soustavy. Podmínky standardu jsou vztaženy vždy k jednotlivým plochám evidovaným v evidenci využití půdy jako půda bohatá na uhlík.

Hlavním cílem nově zaváděného standardu je ochrana půd bohatých na uhlík (mokřadů – zamokřených půd a rašelinišť), které představují významný záchyt uhlíku a zabránění degradace těchto lokalit, a zahrnutí mezi standardy podmíněnosti pro programové období 2023–2027. Česká republika je v této souvislosti povinna vytvořit mapovou vrstvu a rozhodnout o způsobu ochrany pro jednotlivé základní kultury.

Podmínky jsou specifikovány dle jednotlivých kultur s cílem omezit uvolňování uhlíku z těchto ploch a případně posílit jeho další ukládání. Pro kulturu trvalý travní porost je stanovena podmínka zachování této kultury. Možnost přeměny je povolena pouze v případě, že proběhly komplexní pozemkové úpravy nebo pokud byla plocha změněna na krajinný prvek.

Na kultuře standardní orná půda je vyžadován pokryv jako ve standardu č. 6 v prodloužené lhůtě do 31.12. a zároveň je zakázáno zpracování půdy obracením. U kultury standardní orná půda byla navržena výjimka z DZES 2 pro zemědělce, kteří hospodaří v režimu ekologického zemědělství a jejichž díly půdního bloku se zároveň nacházejí v oblasti vymezené podle nařízení upravujícího podmínky provádění opatření pro oblasti s přírodními omezeními. Tato výjimka je nezbytná s ohledem na specifika ekologického hospodaření a používání základních agrotechnických postupů, např. orby, které nezaručí současný pokryv půdy. Možnost provést orbu je hlavní preventivní nástroj v boji proti plevelům, chorobám a škůdcům a klíčová agrotechnická operace ve vztahu k organickému hnojení a udržování kvality a úrodnosti půdy. Výjimka byla na základě negativního stanoviska Evropské komise k modifikaci Strategického plánu z textu vypuštěna. Dále je zakázáno zřizovat nové odvodňovací soustavy.

Navržená opatření jsou stanovena na základě doporučení VÚMOP, v.v.i.

K bodu 11 (§ 8):
Změny jsou vyvolané zejména vyhláškou č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí, a SP SZP.

Uvedené změny reflektují zároveň připomínky ke schválené Metodické příručce k DZES 5. Zejména se upravuje definice souvislé plochy plodiny, vkládá se výjimka pro plochy druhově bohatého pokrytí a nově je zohledněna výjimka pro díly půdních bloků, které spadají pod úpravu protierozní vyhlášky na základě podnětu Ministerstva životního prostředí. Dále je DZES 5 upraven o půdoochrannou technologii osevní sled, která má specifické postavení a není ji možné začlenit mezi přílohy půdoochranných technologií.

V odstavci 2 se upravuje definice souvislé plochy; za souvislou plochu plodiny se považuje plocha osetá plodinami se shodnou úrovní ochranné funkce, která je od další souvislé plochy oseté plodinami s toutéž úrovní ochranné funkce oddělena dílem půdního bloku téhož uživatele evidovaného se zemědělskou kulturou úhor nebo travní porost o šířce menší než 6 metrů. Důvodem úpravy je zjednodušení v rámci posuzovaní podmínky i technického řešení.

V odstavci 5 se vkládá výjimka pro plochu, na kterou byla podána žádost o poskytnutí dotace na podopatření druhově bohaté pokrytí orné půdy podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření a na kterém byly splněny podmínky stanovené pro toto podopatření. Důvodem úpravy je, aby podmínka byla co nejlépe realizovatelná pro zemědělce, aby nedocházelo k dodatečným nárokům na zákresy a postupy v terénu. Jedná se zároveň o připomínku, která byla vznesena k Metodické příručce DZES 5.

Vkládá se nový odstavec 6, který nezohledňuje díly půdních bloků, které jsou v působnosti protierozní vyhlášky. Důvodem vložení tohoto odstavce je nový metodický postup protierozní vyhlášky, který byl publikován Ministerstvem životního prostředí.

Ustanovení § 8 je dále upraveno o půdoochrannou technologii osevní sled, který má specifické postavení a není možné jej začlenit mezi přílohy půdoochranných technologií. Důraz je kladen na správný osevní sled dle využití zlepšujících plodin, které jsou uvedeny v samostatné příloze.

Šestinásobek plochy je nastaven z důvodu posouzení osevního postupu za tento a pět předchozích let, vyžadovaný podíl pak zohledňuje dostatečné zastoupení zlepšující plodiny, které se odlišuje od kategorie erozní ohroženosti pozemku. Doplňuje se alternativní možnost využití půdoochranných technologií pro plodiny se střední ochrannou funkcí na plochách mírně ohrožených s vyšším rizikem, kdy lze využít i opatření pro plodiny se středním stupněm ochranného vlivu vegetace na silně erozně ohrožených plochách. A dále možnost využití všech opatření pro plodiny s nízkým stupněm ochranného vlivu vegetace na plochách mírně erozně ohrožených plochách s vyšším rizikem pro pěstování plodin s nízkým stupněm ochranného vlivu vegetace na plochách mírně erozně ohrožených s nižším rizikem z toho důvodu, že mají stejnou nebo vyšší ochrannou funkci pro danou kategorii.

Z důvodu zjednodušení podmínek a menších dodatečných nároků pro zemědělce se nově možnost využití biopásu v rámci půdoochranných technologií. U půdoochranných technologií k bramborám se jako nedílnou součástí stává pořízení geotagované fotografie a vyžaduje zaslání do Portálu farmáře. Tyto fotografie slouží jako deklarace této technologie pro potřeby kontrol SZIF a usnadnění možnosti prokázání půdoochranné technologie pro zemědělce.

U půdoochranné technologie ozelenění kolejových řádků se odstraňuje maximální započitatelná šířka pásu 6 metrů.

K bodu 12 (§ 8):
V odstavci 2 se upravuje definice souvislé plochy plodiny; za souvislou plochu plodiny se považuje plocha osetá plodinami se shodnou úrovní ochranné funkce, která je od další souvislé plochy oseté plodinami s toutéž úrovní ochranné funkce oddělena dílem půdního bloku téhož uživatele evidovaného se zemědělskou kulturou úhor nebo travní porost o šířce menší než 12 metrů. Důvodem úpravy je zjednodušení v rámci posuzovaní podmínky i technického řešení.

V odstavci 5 se vkládá výjimka pro plochu, na kterou byla podána žádost o poskytnutí dotace na podopatření druhově bohaté pokrytí orné půdy podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření a na kterém byly splněny podmínky stanovené pro toto podopatření. Důvodem úpravy je, aby podmínka byla co nejlépe realizovatelná pro zemědělce tak, aby nedocházelo k dodatečným nárokům na zákresy a postupy v terénu.

K bodům 13 a 14 (§ 9 odst. 5 a 7):
Z důvodu nesouhlasného stanoviska Evropské komise k modifikaci Strategického plánu dochází k úpravě DZES 6 a vynětí dočasné výjimky pro EZ, která byla zohledněna v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1468 ze dne 14. května 2024 a vkládá se původní znění odst. 5 výjimky pro pěstování okopaniny, kořenová nebo hlízová zelenina na těžkých jílovitých půdách s charakteristikou hlavní půdní jednotky 06 nebo 07 podle vyhlášky č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci.

Nově se v odstavci 7 rozšiřuje výjimka z plnění podmínek standardu pro plochy vedené v evidenci využití půdy jako půda bohatá na uhlík z důvodu zamezení duplicitnímu sankcionování žadatelů.

K bodům 15 až 17 (§ 11 odst. 1, 2 a 8):
Ustanovení upravuje podmínky standardu DZES 7B. Zahrnutí standardu umožňuje příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, která uvádí, že členské státy mohou zavést maximální limit plochy pokryté jedinou plodinou, aby zabránily rozsáhlým monokulturám. V souvislosti s návrhem nové intervence v nařízení vlády upravujícím poskytování přímých plateb zemědělcům se upravuje možnost plnění na dílu půdního bloku, na který byla podána žádost o ekoplatbu na podporu pásového střídání plodin.

Od 1. 7. 2025 se upravuje definice souvislé plochy plodiny, kdy se do výpočtu nově zahrne díl půdního bloku se zemědělskou kulturou úhor a travní porost, který bude užší než 6 metrů, od roku 2026 pak 12 metrů. Ke změně dochází na základě diskuse v pracovních skupinách a na základě připomínek nevládních organizací a s ohledem na možnosti kontrolovatelnosti.

K bodu 18 (nadpis § 12):
Novelou dochází k úpravě názvu odkazujícímu na splnění podmínek neprodukčních ploch podle podmínek § 23 a 24 nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům.

K bodu 20 (§ 12 odst. 2):
Dochází k vyškrtnutí odstavce 2, tj. ke zrušení podmínek pro neprodukční plochu úhor s porostem, který bylo možné vyčlenit pro splnění podílu neprodukčních ploch z orné půdy pouze v rámci standardu dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy. V návaznosti na modifikaci SP SZP Česká republika v rámci DZES 8 nevyžaduje povinnost plnění neprodukčních ploch. Tuto povinnost však nadále zahrnují podmínky celofaremní ekoplatby a pro úspěšné získání této platby je nadále vyčlenění neprodukčních ploch požadováno. Úhor s porostem byl nastaven pouze pro využití v rámci DZES 8.

K bodu 21 [§ 12 odst. 6 písm. b)]:
Na základě požadavku na zjednodušení podmínek pro zemědělce a sladění kontrolních termínů se zrušuje § 12 odst. 6 písm. b), který ukládá založení ozimé plodiny do 31. října kalendářního roku.

K bodu 23 [§ 12 odst. 7]:
Z důvodu vyškrtnutí úhoru s porostem z neprodukčních ploch bylo upraveno ustanovení tak, že úhory vyčleněné jako neprodukční plocha se po 5 letech nestanou kulturou trvalý travní porost.

K bodům 24 až 27 (§ 13):
Do stávajícího textu § 13 se doplňuje, že stanovené zásahy v rámci nové ekoplatby na údržbu krajinného prvku, uvedené v § 24d nařízení vlády o stanovení podmínek o poskytování přímých plateb zemědělcům, nebudou považovány za zrušení nebo poškození krajinného prvku. Současně je v ustanovení doplněn výčet činností běžného obhospodařování a využívání plochy krajinného prvku, které nepředstavují riziko pro zrušení nebo poškození krajinného prvku pro ty žadatele, kteří o novou ekoplatbu na údržbu krajinného prvku nežádají. Výčet povolených činností běžného obhospodařování má za cíl zvýšit jistotu zemědělců a jejich pozitivní zkušenosti s krajinnými prvky.

Ve výčtu činností se za běžné obhospodařování považuje průchod či odpočinek hospodářských zvířat včetně jejich extenzivní pastvy s ponecháním nedopasků, neboť pro zachování ekologické funkce krajinného prvku je právě z podstaty jeho existence prospěšná extenzivní údržba v podobě extenzivního nedestruktivní přepasení.

Krajinný prvek bez jakékoliv údržby porostů degraduje a druhové bohatství rostlin a hmyzu klesá, proto se za porušení tohoto standardu nepovažují postupy, které jsou v souladu s vyhláškou 189/2013, o ochraně dřevin a povolování jejich kácení nebo seč s odklizením biomasy, které mají za cíl předcházet degradaci krajinných prvků v důsledku upuštění od jejich běžné údržby.

S cílem zvýšit jistotu žadatelů se stanoví, že se nepovažuje za porušení dobrého stavu pohyb osob či přejezdy zemědělské mechanizace přes krajinný prvek. Zároveň bylo do odstavce 1 doplněno, že pohyb osob a přejezd zemědělské techniky nesmí vést k vyježdění prostoru mezi kolejemi, vzniku cest a poškození dřevinné vegetace. Zároveň je explicitně uvedeno, že zásahy do krajinného prvku, které nejsou vyjmenovány, lze učinit se souhlasem orgánu ochrany přírody.

V souladu s nastavením podmínek v údržbě o krajinný prvek v rámci ekoplatby, kde se stanoví povinnost doplnit odumírající dřeviny do krajinného prvku, ale zároveň je pozitivně hodnoceno ponechání těchto odumírajících stromů, které slouží jako úkryt pro ptáky hnízdící v dutinách stromů a pro hmyz, bylo do textu odstavce 1 doplněno, že poškození odumírající dřeviny, pokud tato není doplněna v rámci stanovené údržby krajinného prvku v souladu s § 24d nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům, se považuje za porušení tohoto standardu.

K bodu 28 a 29 (§ 15 odst. 2):
Nově se v odstavci 2 doplňuje možnost změny kultury trvalý travní porost v ojedinělých a odůvodněných případech, a to především se souhlasem orgánu ochrany přírody. Konkrétní postup pro umožnění výjimky je součástí SP SZP a zaručuje soulad s čl. 4 odst. 4 směrnice o ptácích a s čl. 6 směrnice o stanovištích tak, aby nebyl ohrožen předmět ochrany v dotčených lokalitách. Ze zkušeností při provádění požadavků SZP vyplynulo, že mohou nastat výjimečné situace, kdy jsou environmentálně citlivé trvalé travní porosty poškozeny například volně žijícími živočichy nebo invazivními druhy, a může pak být nezbytné přijmout vhodná opatření k řešení těchto situací, aby se zajistilo, že požadavky standardu DZES 9 přispějí k ochraně stanovišť a druhů.

Postupem schvalování bude zaručeno, že nebudou dotčeny trvalé travní porosty, které jsou chráněny jako přírodní stanoviště vzhledem k plnění jejich ekologických funkcí i cílů nařízení (EU) 2024/1991 o obnově přírody, a dále, že nebudou dotčeny další zájmy ochrany přírody podle zákona č. 114/1992 Sb.

K bodu 30 (§ 16 odst. 1):
V souvislosti s úpravou nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, se upravují podmínky minimálních požadavků.

K bodu 31 (§ 16a):
Doplněno je ustanovení, kterým jsou zavedeny požadavky sociální podmíněnosti odkazující na seznam v příloze č. 16 tohoto nařízení vlády.

Požadavky sociální podmíněnosti podmínky jsou v České republice zaváděny po využití možného odkladu až v roce 2025. Jedná se o požadavky, jejichž zavedení je povinné pro všechny členské státy. Požadavky mají přispět k rozvoji sociálně udržitelného zemědělství prostřednictvím zvyšování povědomí žadatelů poskytované v rámci SZP o pracovních a sociálních normách, a proto by měl být zaveden nový mechanismus zahrnující sociální aspekty.
V rámci uvedeného mechanismu je plné čerpání přímých plateb v rámci SZP a plateb za závazky hospodaření týkající se oblastí životního prostředí, klimatu a jiných oblastí (Rozvoje venkova), plateb za přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti (ANC) a plateb za znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků (Natura 2000) provázáno s dodržováním základních požadavků, které se týkají pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání pro pracovníky v zemědělství a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ze strany zemědělců a jiných příjemců, a to podle směrnice (EU) 2019/1152 (Transparentní a předvídatelné pracovní podmínky), směrnice (EU) 89/391/EHS (Opatření na podporu zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků) a směrnice (EU) 2009/104/ES (Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při používání pracovního zařízení zaměstnanci), jejichž vybraná ustanovení se použijí ve znění provedenými členskými státy.

K bodu 33 (§ 18 odst. 5):
Nově se doplňuje způsob výpočtu sankce v případě, že se vyskytuje opakované úmyslné porušení. Důvodem doplnění je zpřesnění způsobu výpočtu u opakovaného úmyslného hodnocení, které probíhá podle čl. 85 odst. 6 věty druhé a čl. 85 odst. 6 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116.

K bodu 34 (nový § 19a):
Nové ustanovení stanoví míru sankcí podle čl. 89 odst. 1 třetí pododstavec nařízení (EU) 2021/2116, které mají být uplatněny v případě zjištění porušení právních předpisů, jimiž jsou do národního právního rámce transponovány vybrané články předpisů EU, které představují požadavky sociální podmíněnosti. Sankce za porušení těchto předpisů může být udělena pouze na základě pravomocného rozhodnutí. Informace o vydání rozhodnutí, kterými bude pravomocně stanoveno porušení uvedených předpisů, budou jednou ročně předávány Fondu Ministerstvem práce a sociálních věcí. Oznámení Fondu se provede pouze tehdy, pokud je nedodržení způsobeno jednáním nebo opomenutím, které lze přímo přičíst dotčenému žadateli.

Případy porušení jsou rozděleny podle závažnosti na dvě míry snížení. Sankce 5 % je ukládána v případech vyjmenovaných v odstavci 1 písm. b), s ohledem na závažnost a společenskou škodlivost. Odstavec 2 pak stanovuje postup souběhu více porušení, kdy se sankce za tato porušení sčítají.

K bodu 35 (§ 20):
V návaznosti na Programové prohlášení vlády s cílem snížit administrativní zátěž v zemědělství se doplňuje § 20 odst. 1. Doplněno je ustanovení pro zohlednění zjištění zejména z plošných administrativních kontrol tak, aby bylo umožněno subjektu, který zcela nedodržel požadované podmínky, a toto nedodržení zároveň nemá žádné důsledky pro dosažení cíle dotčeného standardu nebo jsou tyto důsledky pouze nevýznamné, aby stav napravil a provedl lépe. Takové zjištění nepovede ihned k uložení sankce a bude mít preventivní účinek.

Návazně na tuto úpravu byly v příloze č. 14 revidovány hodnotící tabulky u standardů DZES a upraveny na základě provedených analýz výměry na takové hodnoty, při nichž v celkovém kontextu cíle standardu není ohroženo plnění specifických cílů Strategického plánu SZP.

Odstavec 2 nově stanovuje, že pokud se nepodaří žadateli první nevýznamné porušení napravit, bude udělena sankce i zpětně za rok, kdy snížení podle odstavce 1 nebylo uloženo. Úprava je navrhována s účinností pro žádosti roku 2024.

K bodům 36 a 37 (přílohy č. 1 a 3):
V přílohách č. 1 a 3 se zrušují půdoochranné technologie osevní sled v návaznosti na úpravu v § 8 odst. 1.

V příloze č. 1 se u půdoochranné technologie č. 6 mění název z pásového střídání plodin na odkaz na postup podle § 24c nařízení vlády č. 83/2023 Sb., tzn. na díl půdního bloku, na který byla podána žádost o ekoplatbu na podporu pásového střídání plodin, z důvodu zavedení nové ekoplatby na podporu pásového střídání plodin. Důvodem změny je zajištění souladu s novou intervencí, která má vyšší environmentální hodnotu.

V příloze č. 3 se u půdoochranné technologie č. 2 a 8 doplňují slova „nebo biopásem podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření“. Důvodem úpravy je, aby podmínka byla co nejlépe realizovatelná pro zemědělce tak, aby nedocházelo k dodatečným nárokům na zákresy a postupy v terénu. U půdoochranné technologie č. 11 se mění název z pásového střídání plodin na odkaz na postup podle § 24c nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

K bodům 38, 41 a 42 (přílohy č. 5, 9, 11 a 12):
Z důvodu zrušení § 12 odst. 2 dochází k úpravě názvu příloh.

K bodům 39 a 40 (příloha č. 7):
V návaznosti na zrušení povinnosti neprodukčních ploch v rámci DZES 8 dochází k vyškrtnutí standardu DZES 8 A (Minimální podíl výměry zemědělské plochy vyhrazený pro neprodukční plochy) z textu přílohy.

K bodu 43 (příloha č. 11):
Z důvodu sjednocení příloh, které obsahují výčet plodin, se škrtá vymezení druhů svazenek.

K bodu 44 (příloha č. 13):
Úprava přílohy č. 13 navazuje na poslední novelu nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu.

K bodu 45 (příloha č. 14):
Do přílohy byla doplněna hodnotící tabulka nově zaváděného standardu DZES 2. V návaznosti na zrušení povinnosti neprodukčních ploch v rámci DZES 8 dochází k vyškrtnutí hodnocení porušení standardu DZES 8 A (Minimální podíl výměry zemědělské plochy vyhrazený pro neprodukční plochy) z této přílohy.

Další úpravy jsou provedeny v návaznosti na potřebu sjednotit a revidovat hodnotící a sankční systém pro standardy DZES v souvislosti s požadavkem na snížení administrativní zátěže zemědělců.

Úprava je navrhována s účinností pro žádosti roku 2024.

K bodu 46 (příloha č. 15):
Úprava přílohy č. 15 navazuje na novelizaci nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu.

K bodu 47 (příloha č. 16):
Přílohou jsou na základě transpozice článků evropských právních předpisů podle Přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 definována ustanovení národních právních předpisů, jejichž nedodržení představuje porušení podmínek sociální podmíněnosti. Požadavky se týkají platných pracovních a zaměstnaneckých podmínek nebo povinnosti zaměstnavatele pro dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

V případě článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii, kterým jsou upravovány podmínky týkající se minimální předvídatelnosti práce, není tento článek transponován z důvodu, že Česká republika dané možnosti nevyužila. Zavedením povinnosti stanovit rozvrh pracovní doby pro DPP a DPČ bude zabezpečeno, že tyto dohody nebudou považovány za nepředvídatelné ve smyslu směrnice.

Požadavkem MPSV bylo zahrnout mezi ustanovení národních právních předpisů pro oblast Zaměstnanost, kterými jsou transponována ustanovení vyjmenovaných evropských předpisů, také § 5 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, upravující nelegální práci. Podle MPSV má umožnění výkonu nelegální práce vysokou společenskou závažnost, a proto pokládá za důležité, aby tato skutečnost byla zohledněna v rámci podmínek sociální podmíněnosti. Pracovní skupinou MV SZP bylo s ohledem na Programové prohlášení vlády k omezování byrokracie jednomyslně zamítnuto toto ustanovení zahrnovat do nově zaváděných podmínek, které jsou sice povinné k zavedení v rámci členských států, ale které jsou také zcela konkrétně vymezeny Přílohou IV evropského předpisu.

Podle čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115 se právní akty uvedené v Příloze IV obsahující ustanovení, na něž se má vztahovat systém správních sankcí sociální podmíněnosti, použijí v platném znění a v podobě, v níž je provedly členské státy. Podle čl. 87 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 se uplatní správní sankce žadatelům, kteří nedodrží pravidla týkající se sociální podmíněnosti uvedená v Příloze IV uvedeného nařízení. Vzhledem k tomu, že navrhované ustanovení týkající se nelegální práce není ustanovením, kterým by bylo transponováno jakékoli z ustanovení podle uvedené Přílohy IV, nelze toto ustanovení zahrnout do požadavků sociální podmíněnosti.

K bodu 48 (přílohy č. 17 až 19):
Doplňují se přílohy č. 17 a 18 pro účely posuzování osevního sledu. Pro účely osevního sledu není vyhodnocováno kritérium 2 hektary v souvislé ploše plodiny 0,01 až 2 hektary. Zároveň se doplňuje se příloha č. 19 se seznamem zlepšujících plodin. Jedná se o plodiny s pozitivním vlivem na kvalitu půdy.

K bodu 49 (přílohy č. 20 a 21):
V příloze č. 20 a 21 se zrušuje půdoochranná technologie osevní sled v návaznosti na úpravu v § 8 odst. 1. Tyto přílohy byly již do nařízení vlády vloženy při poslední novele tohoto nařízení vlády, nicméně ještě před nabytím účinnosti jsou touto novelou měněny.

Příloha č. 20 – u půdoochranné technologie č. 2 se za ochranný pás vkládají slova „nebo biopás podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření” a „Nedílnou součástí POT je pořízení GTF a vyžaduje zaslání do Portálu farmáře“. Důvodem úpravy je, aby podmínka byla co nejlépe realizovatelná pro zemědělce, aby nedocházelo k dodatečným nárokům na zákresy a postupy v terénu. Pořízení GTFotografií slouží jako deklarace této technologie pro potřeby kontrol ze strany Fondu a usnadnění možnosti prokázání půdoochranných technologií pro zemědělce.

U půdoochranné technologie č. 3 se vkládají slova „nebo biopás podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření“. Důvodem úpravy je, aby podmínka byla co nejlépe realizovatelná pro zemědělce, aby nedocházelo k dodatečným nárokům na zákresy a postupy v terénu.

Příloha č. 21 – u půdoochranné technologie č. 1 se vkládají slova „nebo biopásem podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření“. K vyjmenovaným plodinám pro ochranný pás podle přílohy č. 2 se vkládají slova „nebo plodinami se střední ochrannou funkcí“. Důvodem úpravy je, aby podmínka byla co nejlépe realizovatelná pro zemědělce. Doplnění plodin se střední ochrannou funkcí bylo vloženo na základě odborného posouzení garantem na ochranu půdy.

U půdoochranné technologie č. 2 se k vyjmenovaným plodinám pro ochranný pás podle přílohy č. 2 vkládají slova „nebo plodinami se střední ochrannou funkcí“. Doplnění plodin se střední ochrannou funkcí bylo vloženo na základě odborného posouzení garantem na ochranu půdy.

U půdoochranné technologie č. 3 se vkládají slova „nebo biopásem podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření“. K vyjmenovaným plodinám pro ochranný pás podle přílohy č. 2 se vkládají slova „nebo plodinami se střední ochrannou funkcí“. Důvodem úpravy je, aby podmínka byla co nejlépe realizovatelná pro zemědělce, Doplnění plodin se střední ochrannou funkcí bylo vloženo na základě odborného posouzení garantem na ochranu půdy.

U půdoochranné technologie č. 5 se vkládají slova „Nedílnou součástí POT je pořízení GTF a vyžaduje zaslání do Portálu farmáře“. Pořízení GTFotografií slouží jako deklarace této technologie pro potřeby kontrol ze strany Fondu a usnadnění možnosti prokázání půdoochranných technologií pro zemědělce.
U půdoochranné technologie č. 7 se odstraňuje podmínka maximální započitatelné šířky pásu 6 metrů. Tento parametr je v rámci půdoochranné technologie zakládání porostu kolejovými řádky nadbytečný.

K čl. II (Přechodné ustanovení):

Je navrhováno přechodné ustanovení pokrývající řízení o žádostech zahájená přede dnem nabytí účinnosti předkládané novely.

K čl. III (Účinnost):

S ohledem na naléhavý obecný zájem se výjimečně navrhuje stanovit termín nabytí účinnosti dnem 1. dubna 2025.

Důvodem je zejména umožnit žadatelům seznámit se s těmito novými podmínkami a novými dotačními opatřeními, jejichž příjem žádostí o dotace v EU začíná od 1. dubna 2025 a s tím související plnění závazků vyplývajících pro ČR z členství v EU.

Zároveň v souladu s modifikací Strategického plánu SZP je navrhována odložená účinnost výše uvedených novelizačních bodů, a to k 1. červenci 2025, resp. 1. lednu 2026.