Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDAYLDF8S najdete zde
IV.
ODŮVODNĚNÍ
OBECNÁ ČÁST
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, je předkládán zejména v návaznosti na programové období Společné zemědělské politiky (SZP) 2023–2027, které je v České republice realizováno od roku 2023 prostřednictvím Strategického plánu společné zemědělské politiky (SZP). Návrh je předkládán v návaznosti na modifikaci Strategického plánu SZP České republiky.
Strategický plán SZP České republiky na období 2023 až 2027 podléhá schvalovacímu procesu Evropské komise (EK) a na jeho základě je možné čerpat dotace z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, a to prostřednictvím implementovaných opatření. Strategický plán SZP byl dne 24. listopadu 2022 schválen Evropskou komisí prováděcím rozhodnutím. Podrobné podmínky opatření, která mají charakter platby na plochu nebo platby na hospodářská zvířata, jsou předmětem jednotlivých nařízení vlády.
Nařízení vlády č. 83/2023 Sb. upravuje podmínky pro poskytování přímých plateb zemědělcům pro období 2023–2027 podle čl. 20 až 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) 1305/2013 a (EU) 1307/2013.
Hlavním cílem předkládané novely nařízení vlády č. 83/2023 Sb. je zejména nutné promítnutí změn modifikace Strategického plánu ČR SZP pro rok 2025 a následující období do národního právního předpisu k zajištění souladu s legislativním rámcem Evropské unie. Dalším cílem návrhu je zejména snižování administrativní zátěže na straně zemědělců i kontrolních organizací, harmonizace podmínek s dalšími národními právními předpisy společně se zohledněním zkušeností z implementace nových pravidel SZP a s tím souvisejících poznatků z příjmu žádostí, z administrace těchto žádostí a z provedených kontrol za první rok administrace podpor podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb.
Navrhované změny v nařízení vlády č. 83/2023 Sb. se týkají zejména režimů pro klima a životní prostředí. V rámci těchto režimů byly začleněny nové platby, ekoplatba na podporu nových krajinných prvků, ekoplatba na údržbu krajinných prvků a ekoplatba na podporu pásového střídání plodin. Intervence v oblasti krajinných prvků reaguje na velmi omezené pokrytí zemědělské půdy těmito prvky. Jejich cílem je navýšení zastoupení krajinných prvků v zemědělské krajině. Tvorba krajinných prvků, jako jsou meze, stromořadí, nebo mokřady, je jedním ze stěžejních řešení problémů české zemědělské krajiny. Podporují půdní i nadzemní biodiverzitu, zadržují vodu, zpestřují krajinu, snižují znečištění vodních zdrojů pesticidy a živinami. Ekoplatba na podporu údržby krajinných prvků cílí na zachování těchto různorodých drobných ploch v zemědělské krajině ve stabilním stavu, aby tyto ekosystémy mohly plnit svoji nezastupitelnou funkci v krajině. Ekoplatba na podporu pásového střídání plodin podporuje ochranu půdy, celoročně zvyšuje schopnost půdy přijímat dešťové srážky a pomáhá zadržovat vodu v krajině. Opatření podporuje významně také diverzitu krajiny, která je žádoucí v kontextu velikostní struktury českých zemědělských podniků. Technologie tak podporuje trvale udržitelné zemědělství, které je šetrné k životnímu prostředí.
Předkládaná změna nařízení vlády č. 83/2023 Sb. zajistí implementaci Strategického plánu SZP v jeho modifikované podobě na národní úrovni, a tím zajistí možnost čerpání prostředků Evropské unie určených pro přímou podporu zemědělského sektoru.
Součástí návrhu nařízení vlády je i novela nařízení vlády č. 307/2014 Sb. Jejím cílem je reagovat na implementaci reformované Společné zemědělské politiky a na národní úrovni stanovit nebo upřesnit některé podmínky evidence využití půdy.
Stávající nařízení vlády č. 307/2014 Sb. stanovilo specifické podmínky pro evidenci využití půdy:
a) údaje evidované u dílů půdních bloků a ekologicky významných prvků,
b) definice zemědělských kultur,
c) definice ekologicky významných prvků a objektů v evidenci objektů.
Důvodem pro předložení novely nařízení vlády 307/2014 Sb., je zejména zohlednění dosavadních zkušeností z evidence využití půdy, z evidence krajinných prvků, administrace dotací, vytvoření podmínek pro evidenci nových skutečností, které vyplynuly z úprav dotačních nařízení vlády (zejm. nařízení vlády č. 73/2023 Sb. a nařízení vlády č. 83/2023 Sb.), a změna v přístupu k evidenci krajinných prvků.
Tento legislativní úkol Ministerstva zemědělství je obsažen v podkladech Ministerstva zemědělství ze září 2024 k návrhu Plánu legislativních prací vlády na rok 2025 s termínem předložení na Úřad vlády začátkem ledna 2025 a s návrhem nezpracovávat závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA).
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Návrh novely nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.
Návrh novely nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie, s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie
Předložený návrh novely nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Právní úprava nařízení vlády č. 83/2023 Sb. je v souladu s následujícími přímo použitelnými a bezprostředně aplikovatelnými nařízeními Evropské unie, kterými jsou:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) 1305/2013 a (EU) 1307/2013, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2289 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o předkládání obsahu strategických plánů SZP a o elektronickém systému pro bezpečnou výměnu informací,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2290 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro metody výpočtu společných ukazatelů výstupů a výsledků stanovených v příloze I nařízení (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoje venkova (EZFRV) a kterým se zrušují nařízení (EU) 1305/2013 a EU 1307/2013, v platném znění,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2022/127 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o pravidla týkající se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura, v platném znění,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost, v platném znění,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1172 ze dne 4. května 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky a uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností, v platném znění a
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1173 ze dne 31. května 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky.
Nařízení orgánů Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii přímo použitelná. Tento návrh nařízení vlády se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, které souvisejí s implementací opatření a jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům uložena nebo umožněna. Proto jsou tímto předkládaným návrhem nařízením vlády adaptovány pouze následující právní předpisy:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) 1307/2013, v platném znění, a
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění.
Výše uvedené předpisy vytvářejí základní rámec, stanovují pravidla a podmínky pro poskytování přímých plateb, nicméně pro řadu postupů umožňují alternativy. Na členském státu je pak volba konkrétního postupu, případně stanovení specifických národních podmínek. Tato adaptace zabraňuje přímému opakování přímo aplikovatelných evropských předpisů v národním právním předpisu, ale umožňuje v omezené míře odkazovat na příslušná ustanovení v předpisech Evropské unie nebo je doplňovat v těch ustanoveních, která vyžadují určitou součinnost členského státu, bez které by jejich přímá aplikace nebyla proveditelná, ovšem tak, aby nevznikaly případné duplicity národního právního předpisu s přímo použitelným předpisem Evropské unie.
Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).
Na základě těchto skutečností je možné návrh nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky
Předkládaný návrh nařízení vlády vychází z alokace Evropského zemědělského a záručního fondu (EZZF) určené pro Českou republiku. Nařízení vlády tedy nezakládá další finanční nároky nad rámec již schválených.
Přidělenou finanční alokaci přímých plateb pro daný členský stát uvádí příloha IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 a činí 854,9 mil. EUR ročně, tj. cca 21 mld. korun ročně. Po odpočtu převodů do II. pilíře a ve prospěch SOT je pro přímé platby vyčleněno celkem 823,6 mil. EUR ročně (cca 20,6 mld. korun ročně). Toto je částka, z níž jsou dále určitým procentem odvozeny jednotlivé přímé platby. Tato výše odpovídá národnímu stropu pro přímé platby a je plně kryta z příjmů EU.
Alokace finančních prostředků jsou uvedeny ve Strategickém plánu SZP České republiky. Pro platby v rámci ekoschémat je vyčleněno 30 % obálky přímých plateb, tedy cca 6,2 mld. korun ročně. Jednotná jednotková částka odpovídá úsilí zemědělců na provádění postupů přispívajících k environmentálním cílům; v tomto případě se konkrétně zejména jedná o vyčleňování neprodukčních ploch na orné půdě a o zlepšování bilance organické hmoty v orné půdě. Platby ekoschémat přispívají k cíli udržitelného rozvoje přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinného hospodaření s nimi mimo jiné snižováním závislosti na chemických látkách.
Pro informaci doplňujeme, že celkový roční rozpočet I. pilíře SZP činí 854,9 mil. EUR (cca 21 mld. korun), dále po odpočtu převodů do II. pilíře a ve prospěch SOT je pro přímé platby vyčleněno celkem 823,6 mil. EUR ročně (cca 20,6 mld. korun ročně). Toto je částka, z níž jsou dále určitým procentem odvozeny jednotlivé přímé platby.
Finanční dopad na státní rozpočet se předpokládá pouze v rozsahu technických úprav ve stávajících administrativních a informačních systémech. Předpokládané náklady však povedou ke snížení administrativní zátěže zemědělců, usnadní postupy podávání žádosti a prokazování podmínek. Rovněž přispějí ke snazšímu ověřování plnění podmínek a efektivnějším kontrolám. Náklady budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství.
Finanční dopad novely nařízení vlády č. 307/2014 Sb. na státní rozpočet se předpokládá pouze v rozsahu technických úprav informačního systému evidence využití půdy. Náklady budou hrazeny ze smlouvy PRAIS.
5. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny. Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny.
Pokud jde o dopady na podnikatelské prostředí v České republice, předpokládá se, že budou pozitivní, protože návrh nařízení vlády umožní čerpání dotačních prostředků, a tím dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělců.
Návrh nařízení vlády předpokládá pouze kladné dopady na životní prostředí, neboť způsoby hospodaření musí být v souladu s podmínkami podmíněnosti, tj. musí být zajištěn dobrý zemědělský a environmentální stav půdy a soulad s relevantními právními předpisy v oblasti životního prostředí a lesního hospodářství. Z hlediska hodnocení vlivů Strategického plánu České republiky SZP na životní prostředí (Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9) jsou prvky obsažené ve Strategickém plánu SZP 2023–2027 hodnoceny pozitivně z hlediska očekávaných vlivů na půdu jako složku životního prostředí. Identifikována byla i některá rizika, která jsou však spíše nevýznamná, nebo řešitelná výběrem vhodných aktivit, technologií nebo projektů, které budou podpořeny. Podle tohoto hodnocení Strategický plán přináší řadu dílčích pozitivních vlivů v porovnání se současnou situací a jeho cíle a intervenční strategie reflektují hlavní problémy životního prostředí spojené se zemědělstvím a jsou v souladu s relevantními cíli ochrany životního prostředí.
6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh nařízení vlády neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí
a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.
Předkládaný návrh nařízení vlády je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy ani administrátora dotace (Státní zemědělský intervenční fond).
Navrhovaná právní úprava představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně o zemědělství a zákoně o Státním zemědělském intervenčním fondu, jakož i regulací stanovených právem Evropské unie.
Příslušné orgány veřejné správy a administrátor dotace (Státní zemědělský intervenční fond) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.
Předkládaný návrh stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy a Státním zemědělským intervenčním fondem jako administrátorem dotace.
Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu je zajištěna postupem podle správního řádu.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh nařízení vlády nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh nařízení vlády nemá dopady na rodiny ani na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a ani na další specifické životní situace.
10. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh nařízení vlády nemá územní dopady a ani dopady na územně samosprávné celky.
11. Zhodnocení návrhu s ohledem na Zásady digitálně přívětivé legislativy (DPL)
Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 9. prosince 2019 č. 870 k Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 byla u návrhu nařízení vlády vyhodnocena míra shody se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) a bylo shledáno, že návrh nařízení vlády těmto zásadám vyhovuje.
Na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, se postupuje v řízení u Fondu podle správního řádu, s výjimkou ustanovení uvedených v těchto zákonech. Soulad těchto zákonů se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) tak do značné míry závisí na souladu správního řádu s těmito zásadami. Činnost Fondu je elektronizovaná, spisy správních řízení jsou vedeny v elektronické podobě. Komunikace s účastníky řízení je primárně vedena rovněž elektronicky, až na případy, kdy není možné účastníkům řízení touto formou písemnost doručit z důvodu absence například datové schránky.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K části první
K bodu 1 [nový § 3a]:
Navrhovaná úprava reflektuje metodickou změnu v pojetí tzv. způsobilého hektaru podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. Nově se do výměry plochy způsobilé k platbě započítávají také krajinné prvky sousedící s hranicí dílu půdního bloku. V rámci modifikace Strategického plánu si EK vyžádala doplnění kritéria, které zaručí, že se jedná stále z převážné části o plochu zemědělsky obhospodařovanou, tedy že krajinný prvek nepřesáhne 50 % výměry dílu půdního bloku. Vzhledem k tomu, že není žádoucí neevidovat takové krajinné prvky, které by svou výměrou přesáhly kritérium 50 %, je způsobilost pro platbu upravena na ustanovením § 3a. U dílů půdních bloků, kde by výměra krajinného prvku převážila, bude pro přímou platbu způsobilá jen část zemědělsky obhospodařované plochy.
K bodům 2 až 4 [§ 6 a § 7 odstavec 4 a 7]:
Navrhovaná úprava reflektuje návrh Zákona č. 167/1998 Sb., O návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, který v § 29 upravuje pro pěstitele ohlašovací povinnost, co se týče pěstovaných odrůd máku. V zájmu snižování administrativní zátěže je tak ohlašovací povinnost prováděna prostřednictvím jednotné žádosti.
K bodům 5 a 6 [§ 10 písm. b) a d) až f)]:
Navrhovaná úprava rozšiřuje seznam původně definovaných plateb v rámci režimů pro klima a životní prostředí na území České republiky.
K bodům 7 až 9 [§ 11 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a písm. c)]:
Navrhovanou úpravou dojde ke zpřesnění textu týkajícího se obsahu žádostí podávaných v rámci režimu pro klima a životní prostředí, konkrétně se doplňují plochy k zatravnění v souvislosti se zavedením ochrany půd bohatých na uhlík.
K bodům 10 a 11 [§ 11 odst. 3]:
Navržená úprava ruší povinnost žadatele uvádět v jednotné žádosti rok založení úhoru v rámci deklarace neprodukčních ploch. Tato úprava je v souladu se zrušením dvouletého závazku u zeleného úhoru. Zkrácení dvouletého závazku na jednoleté trvání zajistí snížení administrativní zátěže stran žadatelů o základní celofaremní ekoplatbu, poskytne také větší flexibilitu při provádění zemědělských činností. V průběhu administrace se v praxi dále ukázalo, že dvouletá podmínka zeleného úhoru má zásadní dopad ve vztahu k nastavení vlastních administračních procesů a kontrolních mechanismů platební agentury. V souvislosti s uvedenými potřebami zjednodušení se navrhuje využít nové nastavení také pro kontroly žádostí podaných v roce 2024.
K bodu 12 [§ 11 odst. 4]:
Navrhovanou úpravou dojde ke zpřesnění textu týkajícího se velikostního rámce výměry, která se zohledňuje při posuzování plnění podmínky zatravnění podle § 12 odst. 3. Na základě praktických zjištění se doplňuje minimální limit, který zajistí účelnost a hospodárnost administrativních a kontrolních postupů; pro plochy s větší výměrou, než je uvedený limit, platí, že jsou uvedeny v žádosti o poskytnutí základní celofaremní ekoplatbu, a to v seznamu dílů půdních bloků. Plochy menší by zbytečně zatěžovaly administrativní a kontrolní systém, a jsou tak pro účely ustanovení zanedbatelné.
K bodu 13 [§ 12 odst. 1 písm. a)]:
Navrhovanou úpravou dojde ke zjednodušení podmínek a sladění kontrolních období pro evidenci a naplňování věcných požadavků, které musí žadatel plnit ve vztahu k poskytnutí základní celofaremní ekoplatby se zemědělskou kulturou trvalý trvaní porost. Tato změna odráží jednak běžnou zemědělskou praxi a dále reflektuje skutečnost týkající se vysokého podílu propachtované zemědělské půdy. Žadatelé díky této úpravě budou schopni reagovat pružněji a bez zbytečného rizika sankce. S ohledem na skutečnost, že se jedná o významné zjednodušení, navrhuje se využít nové nastavení také pro kontroly žádostí podaných v roce 2024.
K bodům 14 až 16 [§ 12 odst. 1 písm. c) až e)]:
Navrhovaná úprava ruší podmínku posečení předtím ponechané nepokosené plochy spolu s odklizením biomasy a případně nedopasků v termínu do 31. října roku podání žádosti. Důvodem je snaha o posílení biodiverzitních přínosů držení trvalých travních porostů, ponechání přirozeného úkrytu pro hmyz a drobnou zvěř po co nejdelší období, a také uvedení ekoplatby do souladu s termíny pro některé AEKO režimy. S ohledem na skutečnost, že se jedná o významné zjednodušení, navrhuje se využít nové nastavení také pro kontroly žádostí podaných v roce 2024.
K bodům 17 a 18 [§ 12 odst. 3]:
Navrhovaná změna upravuje povinnost zatravnění plochy za náhradu, a to při povoleném rozorání explicitně uvedených trvalých kultur. Tato podmínka navazuje na podmíněnost, konkrétně na DZES 1 a DZES 2, případně DZES 9, které nemají povinnost zatravnění stanovenou. Povinnost je sledována na úrovni zemědělského subjektu. Za splnění podmínky se považuje zatravnění výměry, odpovídající výměře dílů půdních bloků nebo jejich částí do zemědělské kultury trvalý travní porost.
K bodu 19 a 20 [§ 12 odst. 4]:
Navrhovaná úprava zpřesňuje výjimky, kdy se nejedná o porušení podmínky zatravnění. Upřesňuje se postup v případě realizace komplexní pozemkové úpravy, kdy se za porušení nepovažují pouze takové případy, ve kterých bylo ze strany SPÚ výslovně rozhodnuto o jiné zemědělské kultuře, než je trvalý travní porost. Dále se doplňuje výjimka pro explicitně uvedené trvalé kultury, kde je klíčovou podmínkou pro takto změněnou plochu a kulturu existence porostu trávy. Výjimka je stanovena pro případy, kdy se v rámci již existujícího travního porostu dosazují do krajiny dřeviny, a definičně se tak upravuje typ užívání pozemku.
K bodům 21 až 28, 41, 43 [§ 13 odst. 18 až 20, § 23 odst. 1 písm. b), § 24 odst. 1 písm. a)]:
Navrhované úpravy primárně souvisejí se změnou § 23 odst. 1 písm. b), kde jsou uvedeny detailní podmínky vyčleňování neprodukčních ploch pro žadatele o základní celofaremní ekoplatbu. S ohledem na změnu evropského právního rámce a návaznou úpravu Strategického plánu SZP ČR, pokud jde o podmínku vyčleňování neprodukčních ploch, dochází k úpravě § 23. Navrhované nastavení je výsledkem odborných i praktických diskusí a zohledňuje snahu omezit negativní dopad na konkurenceschopnost českých zemědělských podniků, ale také neoslabit environmentální závazky Strategického plánu SZP ČR.
V souvislosti s navrhovanou úpravou § 23 bylo nezbytné také formálně upravit sankční ustanovení v § 13 a 24.
K bodu 29 [§ 13 odst. 23]:
Nově navržené ustanovení určuje pravidla pro případy, které se nepovažují za porušení evidenční povinnosti žadatele, tj. jsou považovány za splnění podmínky bez uplatnění sankce. Těmito případy jsou situace, kdy:
· žadatel plní povinnost jiné zemědělské kultury, která je podmínkou pro vyplacení základní celofaremní ekoplatby. Tato úprava umožní žadateli změnu zemědělské kultury standardní orná půda např. v zájmu plnění podmínky zatravnění za náhradu;
· žadatel na daném díle půdního bloku plní povinnost, kterou mu stanovuje nařízení vlády upravující agroenvironmentálně-klimatická opatření.
K bodu 30 [§ 14 odst. 1 písm. b)]:
Navrhovaná změna zajistí soulad společných podmínek pro zelený a nektarodárný úhor stran zkráceného dvouletého závazku na jednoleté trvání v případě zeleného úhoru.
K bodu 31 [§ 14 odst. 3]:
Navrhovaná úprava harmonizuje příslušnou úpravu zrušení možnosti převést trvalý travní porost na kulturu úhor deklarovanou jako neprodukční plochu v souladu s nařízením vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů, kterým se změnila definice kultury úhor podle § 3c odst. 2 písm. a) s účinností od 1. ledna 2024.
K bodům 32, 33 a 42 [§ 14 odst. 4, § 14 odst. 5, § 23 odst. 6]:
Návrh úpravy zajistí soulad zrušení podmínky dvouletého trvání závazku u zeleného úhoru. Zkrácení dvouletého závazku na jednoletý zajistí snížení administrativní zátěže žadatelů o základní celofaremní ekoplatbu a poskytne větší flexibilitu při provádění zemědělských činností. V průběhu administrace se v praxi dále ukázalo, že dvouletá podmínka zeleného úhoru má zásadní dopad ve vztahu k nastavení vlastních administračních procesů a kontrolních mechanismů platební agentury.
K bodům 34 a 38 [§ 15 odst. 1 písm. a)]:
Navrhovaná změna spočívá v synchronizaci požadavku na dobu trvání evidence v evidenci využití půdy na žadatele hospodařícího jak v ekologickém, tak konvenčním způsobu; systémové nastavení pravidel povede ke snížení byrokratické zátěže, umožní zemědělcům flexibilnější rozhodování při dalším plánování zemědělských operací.
K bodům 35 a 37 [§ 15 odst. 1 a odst. 3]:
Navrhované doplnění ustanovení umožní rozdělit podmínky, které byly převzaty beze změny původního nastavení. Rozdělení podmínek je v souladu s navrženou změnou stran synchronizace požadavku na dobu trvání evidence v evidenci využití půdy na žadatele, při současném zachování podmínek ve vztahu k životnímu prostředí.
K bodu 36 [§ 15 odst. 2]:
Navrhovaná úprava zpřesňuje výjimky, kdy se nejedná o porušení podmínek pro údržbu travního porostu ve stanoveném termínu v souladu se zájmy ochrany přírody. Jedná se o takové plochy dílu půdního bloku, pro které platí podmínky posílených biodiverzitních přínosů.
K bodu 39 a 40 [§ 21 odst. 3 a odst. 7]:
Navrhovaná úprava zpřesňuje sankční mechanismus, který je uplatněn v případě nedodržení stanovené lhůty pro obmýtí, které bylo provedeno dříve, a to od výsadby nebo posledního obmýtí.
K bodům 44 a 45 [§ 24 odst. 3 a 5]:
Navrhovaná úprava zajistí vyšší zájem zemědělců o toto opatření. V kontextu přínosů pro životní prostředí tato změna povede ke zlepšení stavu hmyzu a ptačích společenstev vázaných na zemědělskou krajinu a vyššímu zastoupení neprodukčních ploch v české krajině na orné půdě.
K bodu 46 [§ 24a odst. 3]:
Navrhovaná úprava zohledňuje principy hospodaření žadatelů jednak zapojených v systému ekologického zemědělství a dále těch, kteří vyhnojují pouze statkovými a organickými hnojivy. Ekologické zemědělství je založeno na principech splňujících podmínky mobilizačních strategií pro fosfor s cílem jeho využití i z méně dostupných forem. Je to zejména podpora mikrobiálního života v půdě, udržování optimální půdní kyselosti (pH 6,5-7,5), pěstování plodin využívajících fosfor z méně dostupných forem (pohanka, svazenka, lupina), využívání celé potenciálně prokořenitelné vrstvy půdy.
K bodu 47 [§ 24b až § 24d]:
Úpravou dochází k doplnění dalších vhodných opatření v rámci režimů pro klima a životní prostředí. Nové tituly působí v synergii s již nastavenými podmínkami existujících ekoplateb i dalších titulů.
K § 24b – navrhovaná úprava reaguje na narůstající potřebu řešit problematiku krajinných prvků v zemědělské krajině účinnějším způsobem a s vyšší motivací. Posílení podpory krajinných prvků je v tomto případě realizováno zavedením nové ekoplatby, která cíleně směřuje k podpoře vzniku nových krajinných prvků, resp. poslouží jako kompenzace vynětí plochy při vzniku krajinného prvku z dosavadní zemědělské produkce. Nová ekoplatba je komplementárním nástrojem k podporám resortu životního prostředí, ze kterých jsou hrazeny investice na vznik krajinných prvků (náklady terénních prací, pořízení sazenic apod.).
Tvorba krajinných prvků, jako jsou meze, stromořadí, nebo mokřady, je jedním ze stěžejních řešení problémů české zemědělské krajiny. Krajinné prvky podporují půdní i nadzemní biodiverzitu, zadržují vodu, zpestřují krajinu, snižují znečištění vodních zdrojů pesticidy a živinami. Ustanovení upravuje podmínky pro poskytnutí ekoplatby na podporu nových krajinných prvků.
Odstavec 1 stanoví podmínky ekoplatby, zejména minimální výměru nově vyčleněných krajinných prvků, na kterou lze platbu poskytnout. Stanovení minimální výměry 0,01 hektaru vychází z obecných postupů SZP, nabízí motivaci ke vzniku menších krajinných prvků, zároveň však respektuje technické možnosti systému a hospodárnost administrace žádosti a platby. Ustanovení dále zakotvuje povinnost žadatele, aby splnil podmínky základní celofaremní ekoplatby a požadavky vážící se na neprodukční plochy upravené v rámci nařízení vlády k podmíněnosti.
Odstavec 2 definuje pojem nový krajinný prvek v rámci této platby, aby byla podmínka kontrolovatelná.
Odstavec 3 stanoví, že jeden druh krajinného prvku souhrnně k příslušnému dílu půdního bloku činí minimálně 0,005 hektaru, což je hodnota korespondující s dosavadní praxí zákresů a výkaznictví menších ploch do jednotné žádosti.
Odstavec 4 upravuje maximální výměru orné půdy na žadatele, na kterou lze poskytnout tuto ekoplatbu, a to s ohledem na obecné principy plateb SZP, které směřují k výkonu zemědělské činnosti. Ta by měla, v souladu s výklady Evropské komise, na podporovaných plochách stále převažovat.
Odstavec 5 a 6 stanovují, v jakém případě žadateli nebude poskytnuta podpora na tuto ekoplatbu. Tato ustanovení jsou provázaná se základním stupněm ekoplatby, tzn. nejsou-li naplněny podmínky pro základní platbu, neměla by být poskytnuta platba ani za nad rámcové postupy této cílené ekoplatby.
K § 24c – toto ustanovení upravuje podmínky pro poskytnutí ekoplatby na podporu pásového střídání plodin. Zavedením této nové ekoplatby se reflektují moderní postupy udržitelného zemědělského hospodaření a inovativní komplexní řešení, která zatím nejsou v praxi dostatečně využívaná, nicméně která velmi vhodným způsobem kombinují postupy příznivé pro ochranu půdy, zadržování vody a posílení diverzity krajiny, aniž by byly významně oslabeny produkční možnosti pozemku, a je žádoucí motivovat zemědělce k jejich širšímu využívání.
Pásové střídání plodin představuje účinné opatření proti vodní i větrné erozi, využívá ochranný účinek vegetačního pokryvu. Jedná se o organizační opatření na celém dílu půdního bloku, které spočívá v pravidelném střídání pásů plodin chráněných s nízkým protierozním účinkem a pásů plodin ochranných s vysokým protierozním účinkem zakládaných ve směru blízkému vrstevnicím. Zvýšená retenční schopnost a infiltrace významně sníží povrchový odtok na ochranných pásech, což vede ke snížení erozního smyvu.
Pásové střídání plodin představuje nový trend, který byl v posledních letech předmětem dlouhodobých výzkumných projektů využití pro podmínky v České republice. Na základě těchto výzkumných projektů vznikla certifikovaná metodika „Pásové střídání plodin jako protierozní adaptační opatření v pozemkových úpravách“ (ISBN 978-80-244-6377-3), která předkládá návody pro navrhování tohoto zemědělského systému, zabývá se návrhem trajektorií a pásů, střídáním plodin na nich i stabilizačními (neproduktivními) prvky souvisejícími s tímto systémem. Návrh základních parametrů a podmínek této intervence vychází z této certifikované metodiky.
Odstavec 1 určuje podmínky, aby platba byla správně cílená a efektivní. S ohledem na specifické agrotechnické postupy hospodaření není realizace vhodná pro malé díly půdních bloků (DPB), proto se vymezuje minimální výměra DPB standardní orné půdy na žadatele v evidenci. V souvislosti s protierozním účinkem pásového střídání plodin je dále definována minimální průměrná sklonitost dotčeného DPB.
Odstavec 2 ukotvuje povinnost žadatele v ohledu splnění podmínek základní celofaremní ekoplatby. Tato platba je dále vázána na doložení projektu a potvrzení do stanoveného termínu. Posouzení projektů bude provádět, za základě své odbornosti a působnosti Státní pozemkový úřad. Ustanovení dále stanovuje požadavek zajistit hospodaření v souladu s postupy hospodaření uvedenými v doloženém potvrzení.
Odstavec 3 upravuje povinné náležitosti podaného projektu, mezi které patří identifikace DPB, na který bude podána žádost v rámci této ekoplatby, dále identifikace plodin, informaci o geoprostorovém umístění a šíře pásů plodin a informaci o protierozním opatření.
Odstavec 4 umožňuje změnu údajů v projektu, a to pouze v případě, že k takové změně došlo v důsledku podání Jednotné žádosti a současně je zakotvena povinnost žadatele takovou změnu doložit ve stanoveném termínu, a to formou aktualizovaného projektu Státnímu pozemkovému úřadu.
Odstavec 5 definuje náležitosti potvrzení, které vycházejí z parametrů stanovených výše zmíněnou certifikovanou metodikou, nicméně které s ohledem na potřebu odborného individuálního řešení každého dotčeného pozemku není možné definovat plošně platnou hodnotou. Zejména se jedná o informace ve vztahu k identifikaci dílu půdního bloku, posouzení vhodných plodin, geoprostorové umístění a šíře pásů, umístění zatravněných ploch, posouzení vhodnosti protierozního opatření. Potvrzení obsahuje jednoznačnou informaci o tom, že postupy jsou v souladu s principy pásového střídání plodin, jak je vymezuje výše uvedená certifikovaná metodika. Potvrzení vydává Státní pozemkový úřad jakožto odborná instituce s kompetencemi v oblasti ochrany půdy a monitoringu eroze, a zároveň instituce, která se podílela na přípravě zmíněné metodiky.
Odstavec 6 stanovuje, v jakém případě žadateli nebude poskytnuta podpora na tuto ekoplatbu.
K § 24d – navrhovaná úprava reaguje na potřebu posílit motivaci zemědělců k zodpovědnému přístupu k péči o krajinné prvky se zohledněním potřeb přírodních biotopů. K posílení ochrany krajinných prvků a péče o ně je navrhována nová ekoplatba, která cílí na udržování krajinných prvků v dobrém stavu. Platba by měla motivovat zemědělce k péči o krajinné prvky tak, aby plnohodnotně plnily svoji enviromentální funkci v zemědělské krajině, nedocházelo k jejich degradaci či zániku. Platba je komplementárním nástrojem k podporám rezortu životního prostředí, které jsou poskytovány jiným žadatelům než zemědělcům, např. vlastníkům krajinného prvku, obcím, neziskovým organizacím apod. Ustanovení upravuje podmínky pro poskytnutí ekoplatby na podporu údržby krajinných prvků.
Pro účely plnění podmínky byly vůči typům krajinných prvků či jejich specifickým plochám definovány požadavky na dobrý stav krajinného prvku. Parametry byly definovány na základě odbornosti a dlouhodobé praxe Agentury ochrany přírody a krajiny, zároveň respektují pravidla Integrovaného administrativního a kontrolního systému SZP, tzv. IACS, jak jej předpokládá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/2116.
Odstavec 1 určuje podmínky ekoplatby, zejména minimální výměru údržby krajinných prvků, na kterou lze platbu poskytnout. Stanovení minimální výměry 0,01 hektaru vychází z obecných postupů SZP, nabízí motivaci k údržbě menších krajinných prvků, zároveň však respektuje technické možnosti systému a hospodárnost administrace žádosti a platby. Dále ustanovení zakotvuje povinnost žadatele, aby splnil podmínky základní celofaremní ekoplatby a požadavky vážící se na neprodukční plochy upravené v rámci nařízení vlády č. 73/2023 Sb.
Odstavec 2 stanoví požadavky na údržbu, a to s ohledem na charakter krajinného prvku. Jako zásahy, které vedou k dobrému stavu krajinného prvku byly stanoveny např. seč s odklizením biomasy na minimálně 50 % plochy krajinného prvku nebo pastva, neboť pro zachování ekologické funkce krajinného prvku, je právě z podstaty jeho existence prospěšná údržba v podobě seče či extenzivního nedestruktivní přepasení; povinnost provést výchovný řez v případě, že dojde k dosazení chybějící dřeviny, který je potřebný pro správný růst dřeviny; zabránění výskytu invazivních rostlin, aby došlo k zabránění šíření těchto nepůvodních druhů do okolí; zabránění hromadění odpadů na ploše krajinného prvku; v případě krajinného prvku skupina dřevin, stromořadí a solitérní dřevina doplnění odumírajícího jedince dřeviny nebo neživotaschopného jedince tak, aby zůstal zachován stav krajinného prvku; zabránění výskytu vzrostlé náletové dřeviny z krajinného prvku solitérní dřevina, která zasahuje do koruny této solitérní dřeviny.
Odstavec 3 určuje, že jeden druh krajinného prvku souhrnně k příslušnému dílu půdního bloku činí minimálně 0,005 hektaru, což je hodnota korespondující s dosavadní praxí zákresů a výkaznictví menších ploch do jednotné žádosti.
Odstavec 4 stanovuje, v jakém případě žadateli nebude poskytnuta podpora na tuto ekoplatbu.
K bodům 48 až 50 [§ 28 odst. 2, 4 a odst. 5 písm. b)]:
Navrhovanou úpravou dojde ke změně v rámci dokládání účetních dokladů za sadbu. Účetní doklady budou, z důvodu snížení administrativní zátěže na zemědělce, dokládány nejpozději do 31. ledna roku podání žádosti.
K bodům 52, 55 a 56 [§ 32 odst. 2 písm. a), zc) a zd)]:
Navrhovanou úpravou dojde k rozšíření výčtu plodin o zelí čínské, batáty a kozlíček polníček v seznamu plodin zeleninových druhů s velmi vysokou pracností. Tato úprava reflektuje aktuální potřeby podpory zeleninových druhů sektoru. Touto úpravou dochází také k úpravě Přílohy č. 15.
K bodům 53 a 54 [§ 32 odst. 2 písm. v) a w)]:
Navrhovanou úpravou dochází k rozšíření pažitky na pažitku jednoletou a víceletou. Důvodem úpravy je identifikovatelnost a přehlednost pro kontrolní orgán s ohledem na podmínky plodinových a dalších opatření. Na základě této úpravy dochází také k úpravě přílohy č. 15.
K bodu 57 (§ 39 odst. 6):
S ohledem na aktuální úpravu v rámci nařízení vlády je třeba zrušit původní přechodné ustanovení, které stanovilo zvláštní režim pro rok 2025. Ten bude nově upraven samotným nařízením vlády.
K bodu 58 (§ 38a):
Na nepříznivou situaci v zemědělství, jako jsou vysoké ceny vstupů, relativně nízké ceny zemědělských komodit, nepříznivé meteorologické jevy, které negativně ovlivňují výnosy plodin a mají dopad na ceny vstupů a zemědělských komodit a přináší problémy s likviditou zemědělským producentům, přičemž situaci dále zhoršují vysoké úrokové sazby na evropských finančních trzích, zareagovala Evropská komise v roce 2024 v návaznosti na čl. 44 odst. 2 druhého pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2021/2116, podle kterého mohou členské státy od 16. října do 30. listopadu vyplácet zálohy na intervence formou přímých plateb a na opatření uvedená v kapitole IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 a v kapitole IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 až do výše 50 %, vydáním prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/2434. Podle tohoto prováděcího nařízení mohou členské státy pro rok podání žádosti 2024 vyplácet zálohy až do výše 70 % na intervence ve formě přímých plateb.
Vzhledem k tomu, že v důsledku nepříznivých událostí je nutné podporu poskytnout zemědělcům co možná nejrychleji, je záloha poskytována na základě žádosti o dotaci na více opatření najednou. Předmětná právní úprava reaguje na stanovisko EK-DG AGRI, že po vyplacení zálohy musí být výše doplatku v souladu s nárokem žadatele o dotaci. Ustanovení tak umožnuje pružně reagovat na řešení případného přeplatku, který Evropská komise vyžaduje vypořádat (vrátit) v plné výši.
K bodu 59 (§ 39 odst. 6):
Z důvodu neaktuálnosti režimu předvídaného přechodným ustanovení je nezbytné tuto úpravu z nařízení vlády vypustit.
K bodu 60 (příloha č. 12):
Navrhovaná úprava váhových koeficientů pro neprodukční plochy reflektuje posouzení environmentálního přínosu jednotlivých prvků s ohledem na úpravu navrhovanou v § 23 odst. 1 písm. b), který upravuje podmínku vyčleňování neprodukčních ploch. Zároveň je odlišen, resp. zvýhodněn přínos nově vznikajících krajinných prvků od těch již existujících.
K bodu 61 (příloha č. 15):
Upravují, resp. doplňují se pěstební parametry jako minimální výsevek či minimální počet sazenic nebo délka vegetačního období pro nově doplněné zeleninové druhy v rámci úpravy § 32.
K bodu 62 [Příloha č. 21]:
Navrhovanou úpravou dojde ke sloučení dvou samostatně vedených typů způsobilosti, které tvoří jediné schéma „veterinární registrace“. Z tohoto důvodu i s ohledem na nejednoznačnost a složitost výkladu pro žadatele samotné je navrhováno sloučení do jednoho bodu. Způsobilost k příjmu podpory se touto úpravou nemění.
K bodu 63 (přílohy č. 22 a 23):
Pro účely § 24d se přílohami č. 22 a 23 stanovují konkrétní druhy dřevin a bylin, podle kterých se posuzuje splnění nebo naopak nesplnění podmínek péče o krajinné prvky, jako je např. povinnost odstraňování invazivních rostlin nebo doplňování chybějících kusů dřevin. Seznamy vzešly z dlouhodobé odborné diskuse a vhodnost jednotlivých druhů je garantována odbornými výzkumnými ústavy.
K čl. II (přechodné ustanovení):
Bod 1: Navrhovaná úprava se týká stanovení výjimky z podmínek stanovených pro zemědělské kultury trvalý travní porost, standardní orná půda, úhor, travní porost na orné půdě a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážních. Stanovuje se postup pro řízení o žádostech o poskytnutí dotace podaných podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb. podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády. Žádosti, které byly podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády, budou administrovány podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Výjimkou jsou postupy podle ustanovení § 12 odst. 1, § 13 odst. 23, § 14 odst. 1 písm. b) bod 2, § 15 odst. 1 písm. a), § 15 odst. 2 a § 21 odst. 3 a 7, která se použijí ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, a to s ohledem na skutečnost, že se jedná o významné zjednodušení, navrhuje se využít nové nastavení také pro kontroly žádostí podaných v roce 2024. V zájmu naplňování cílů Strategického plánu i praktické proveditelnosti v rámci zemědělského hospodaření je proto žádoucí je uplatnit podle nové úpravy obecně, bez ohledu na termín podání žádosti.
Bod 2: Z důvodu nutnosti implementace prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/2434 ze dne 11. září 2024, kterým se pro rok 2024 stanoví odchylka od čl. 44 odst. 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o výši záloh na intervence formou přímých plateb a na intervence pro rozvoj venkova podle plochy a zvířat, v novém § 38a se navrhuje upravit i přechodné ustanovení vztahující se na zavedení tohoto režimu i pro žádosti podané v režimu nařízení vlády účinného do dne nabytí účinnosti navrhované novely.
K části druhé:
K bodu 1 [§ 1 písm. y)]:
Druh krajinného prvku a výměra průniku krajinného prvku na dílu půdního bloku je nezbytný údaj pro administraci žádostí o dotace, dochází proto k upřesnění znění písmene.
K bodu 2 [§ 1 písm. za)]:
Agrovoltaická výrobna elektřiny bude vždy na celém dílu půdního bloku. Z tohoto důvodu bylo nezbytné odpovídajícím způsobem upravit podrobnosti evidence u agrovoltaické výrobny elektřiny.
K bodu 3 [§ 1 písm. zc)]:
Pro účely administrace a kontroly nového DZES 2 –standardu ochrany půd bohatých na uhlík podle § 5a nařízení vlády č. 73/2023 Sb. je doplněna tato informace o průniku dílu půdního bloku a vrstvy půd bohatých na uhlík k evidovaným údajům na dílu půdního bloku.
K bodu 4 (§ 2 odst. 2):
Krajinné prvky založené po 1. lednu 2025 mohou být předmětem dotace na nově založené krajinné prvky podle nařízení vlády 83/2023 Sb. Je tedy nutné evidovat rok jejich fyzického založení v krajině, aby bylo možné ověřit, zda splňují nárok na tuto dotaci.
K bodu 5 [§ 5 odst. 5 písm. b)]:
Obdobné ustanovení bylo již ve zrušených přímo použitelných unijních předpisech (nařízení Komise v přenesené pravomoci 640/2014) a metodických pokynech Evropské komise. Bylo prokázáno, že je třeba právně regulovat rozložení dřevinné vegetace na dílech půdních bloků tak, aby nepřevažovala významně nad zemědělskou činností.
K bodu 6 [§ 5 odst. 5 písm. c)]:
Zrušované ustanovení upravuje zpětnou změnu kultury úhor na trvalé travní porosty. Tato změna má proběhnout k 1. lednu 2025. Ustanovení je následně možné zrušit. Pozdější termín 1. června 2025 byl zvolen z důvodu dokončení této změny i v případě podání námitky, nebo pro případ, že zpětná změna bude zahájena později z důvodu jiného probíhajícího řízení na dílu půdního bloku.
K bodu 7 (§ 3m odst. 2):
Na základě poznatků z administrace a kontrol podmínek nařízení vlády upravujících podmínky pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy se navrhuje úprava vymezení plochy lesnicky obhospodařované půdy tak, aby byla v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Díly půdních bloků s kulturou zalesněná plocha mohou zahrnovat zpevněné i nezpevněné cesty do šíře 4 m.
K bodu 8 (§ 3p):
Po změně významu půdních bloků a změnách v evidenci krajinných prvků je nutné upravit i definici kultury mimoprodukční plocha. Mimoprodukční plocha zůstává v evidenci pro případy, kdy plochu ekologicky významného prvku nejde přičlenit z různých důvodu do plochy dílu půdního bloku. Typickým příkladem je, že krajinný prvek přiléhá k dílu půdního bloku jiného uživatele.
K bodu 9 (§ 5 odst. 9):
Pro účely nového dotačního opatření na nově založené krajinné prvky, které bude zahrnovat i solitéry, bude nezbytné v evidenci využití půdy evidovat i stromy s reálně menším průmětem koruny, než je současných 8 m2. Pro účely evidence bude stanovena jednotná velikost, aby nedocházelo k libovůli při aktualizaci evidence využití půdy. Menší stromy jsou na ortofotomapě nerozpoznatelné a v terénu je plocha koruny těžko měřitelná.
K bodu 10 (§ 5 odst. 11):
Dochází ke zrušení omezení minimální velikosti mokřadu, kdy tato podmínka byla dána historicky a v současnosti je nadbytečná. Naopak nechceme omezovat evidenci i menších mokřadů. Dochází ke zrušení odkazu na půdní bloky, z důvodu sjednocení legislativních pojmů.
K bodům 11 a 12 (§ 5a):
Nový § 5a zajišťuje, že součástí dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou způsobilou pro dotace může být jako doposud „vnitřní“ krajinný prvek. Tento krajinný prvek může být i na rozhraní dvou a více dílů půdních bloků.
Nově může být součástí účinného dílu půdního bloku krajinný prvek, který není plně obklopen plochou DPB za podmínek popsaných v písm. b) a také může být nově součástí dílu půdního bloku i tzv. „přičleněný“ krajinný prvek za podmínek popsaných v písm. c).
Nezbytná je v tomto případě podmínka právního důvodu užívání, zároveň připojovaná plocha musela být historicky zemědělskou půdou evidovanou jako díl půdního bloku v evidenci využití půdy a je stanoveno omezení na propojení potenciálního krajinného prvku a ploch, které plní funkci lesa.
Odstavec 2 reaguje na evropskou právní úpravu, kdy v souladu s ustanovením čl. 4 nařízení EU č. 2021/2115 lze do způsobilého hektaru zahrnout krajinné prvky, které významně nebrání výkonu zemědělské činnosti (krajinné prvky na díl půdního bloku nepřevažují). Tento odstavec také řeší případy, kdy uživatelé měli zájem registrovat krajinný prvek na celé ploše dílu půdního bloku a nebylo možné stanovit, jaká kultura je pod krajinným prvkem.
K části třetí:
S ohledem na naléhavý obecný zájem se výjimečně navrhuje stanovit termín nabytí účinnosti dnem 1. dubna 2025.
Důvodem je zejména umožnit žadatelům seznámit se s těmito novými podmínka a novými dotačními opatřeními, jejichž příjem žádostí o dotace v EU začíná od 1. dubna 2025 a s tím související plnění závazků vyplývajících pro ČR z členství v EU.
2