Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDBSDCZ7M najdete zde


                II.

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Návrh zákona se předkládá za účelem splnění úkolu č. 8 obsaženého v Plánu legislativních prací vlády na rok 2025 a k naplnění závazků České republiky vůči Evropské unii. Cílem návrhu zákona je:

· zajistit adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 ze dne 12. července 2023 o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení (dále jen „nařízení“), kterou je třeba provést do 18. srpna 2026, a 
· zajistit implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2843 ze dne 13. prosince 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU a 2014/41/EU, směrnice Rady 2003/8/ES a rámcová rozhodnutí Rady 2002/584/SVV, 2003/577/SVV, 2005/214/SVV, 2006/783/SVV, 2008/909/SVV, 2008/947/SVV, 2009/829/SVV a 2009/948/SVV, pokud jde o digitalizaci justiční spolupráce (dále jen „směrnice“). 
Cílem nařízení je usnadnění a zrychlení přístupu policejních a justičních orgánů k elektronickým důkazům, které jsou uchovávány na území jiného státu. Dosavadní evropský rámec pro přeshraniční získávání elektronických důkazů je založen na vzájemné právní pomoci v této oblasti, která je ale pro potřeby trestního řízení nepříliš vyhovující, neboť elektronické důkazy je třeba uchovat a zajistit co nejrychleji s ohledem na jejich dočasnou a zranitelnou povahu. Proto Evropská unie přistoupila k vytvoření jednotného rámce, který umožní přímou spolupráci s přeshraničními poskytovateli služeb při získávání elektronických důkazů. Nařízení tak stanoví pravidla, na jejichž základě je orgán členského státu EU v trestním řízení oprávněn vydat evropský vydávací příkaz nebo evropský uchovávací příkaz a nařídit poskytovateli služeb, který tyto služby nabízí v Evropské unii a je usazen v jiném členském státě nebo, není-li usazen, je zastoupen zástupcem v jiném členském státě EU, aby vydal nebo uchoval pro účely trestního řízení elektronické důkazy bez ohledu na jejich umístění. Nařízení se nevztahuje na vnitrostátní případy, kdy orgány členského státu EU požadují elektronické důkazy po poskytovateli usazeném nebo zastoupeném na jeho území. V rámci adaptace je třeba upravit nový přímý způsob styku justičních orgánů s poskytovateli služeb a stanovit příslušnost justičních orgánů k vydání evropského vydávacího příkazu a k dalším předpokládaným úkonům dle nařízení. Obdobně je třeba stanovit způsob styku a příslušnost k vydání evropského uchovávacího příkazu pro policejní orgány za ingerence justičního orgánu.
Nařízení se vztahuje pouze na elektronické důkazy uložené poskytovatelem služeb v době obdržení evropského vydávacího příkazu nebo evropského uchovávacího příkazu a neukládá poskytovatelům služeb obecnou povinnost uchovávat určité údaje (data retention). Na základě nařízení nelze požadovat sledování určitých dat do budoucna. 
Cílem směrnice je zlepšit účinnost a odolnost komunikačních toků spojených se spoluprací mezi justičními a jinými příslušnými orgány v trestních věcech v přeshraničních případech v rámci Evropské unie. Směrnice, resp. její implementační úprava, stanoví pouze způsob komunikace mezi příslušnými orgány účastnícími se justiční spolupráce ve věcech trestních, nedotýká se způsobu komunikace mezi orgány ve vnitrostátních případech nebo způsobu komunikace s osobami zúčastněnými na řízení. Vzájemná komunikace mezi orgány má podle požadavků směrnice probíhat způsobem uvedeným v čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce. Podle tohoto ustanovení musí komunikace mezi příslušnými orgány členských států EU probíhat (se stanovenými výjimkami) prostřednictvím decentralizovaného informačního systému. 
Stejně tak i nařízení předpokládá, že příslušné orgány a poskytovatelé služeb si budou zasílat osvědčení, příkazy a další informace prostřednictvím tohoto jednotného decentralizovaného informačního systému, který je vytvářen na úrovni Evropské unie jednotně pro všechny členské státy EU. Decentralizovaný informační systém by se měl skládat z informačních systémů členských států a agentur a subjektů Evropské unie a z interoperabilních přístupových bodů, jejichž prostřednictvím jsou tyto systémy vzájemně propojeny. 
Návrh zákona je spojen se zvýšenými finančními dopady na státní rozpočet v souvislosti se zřízením přístupových bodů k tomuto decentralizovanému informačnímu systému, se zajištěním interoperability národních informačních systémů s tímto systémem, s podporou uživatelů a udržováním informačních systémů. Finanční dopady spojené s technickou adaptací nařízení a směrnice o digitalizaci justiční spolupráce lze v době přípravy tohoto návrhu jen velmi obtížně odhadnout vzhledem k tomu, že jednání k těmto otázkám a příprava technických předpisů na úrovni Evropské unie, jakož i vnitrostátní technická realizace, teprve probíhají. Odhadovaná výše finančních nákladů se liší podle toho, zda bude možné využít již existující infrastrukturu a přístupový bod systému e-CODEX vytvořený pro jiné evropské předpisy, nebo ne. Pokud to možné nebude, odhaduje se výše finančních nákladů spojených s každým evropským předpisem na 9 360 000 Kč ročně. Pokud to možné bude, je odhadovaná výše nákladů v prvním roce 2 000 000 až 6 000 000 Kč, v druhém roce 4 000 000 Kč a na úpravu vnitrostátních systémů bude třeba vynaložit přibližně 1 000 000 Kč. 

Vzhledem k tomu, že tyto náklady nelze v současné době přesněji vyčíslit, Ministerstvo spravedlnosti pokryje tyto náklady v rámci schválených a výdajových limitů své rozpočtové kapitoly bez navyšujících požadavků na státní rozpočet.
Náklady spojené s instalací, provozem a údržbou přístupových bodů vzniknou také určeným policejním orgánům, přičemž s ohledem na to, že dosud není známa přesná podoba technického řešení připojení, nelze vyčíslit výši nákladů s tím spojených, proto se pouze odhaduje, že jejich výše se může pohybovat v řádech jednotek milionů Kč. Vzhledem k tomu, že tyto náklady nelze v současné době přesněji vyčíslit, Ministerstvo vnitra (a případně jiné dotčené resorty) pokryje tyto náklady v rámci schválených výdajových limitů své rozpočtové kapitoly bez navyšujících požadavků na státní rozpočet.
Jednorázové náklady přibližně ve výši jednoho milionu korun českých si vyžádá nařízením vyžadované statistické sledování nových druhů příkazů, kdy v souvislosti s novou právní úpravou bude muset dojít k úpravě statistik a výkaznictví. Tyto zvýšené finanční náklady Ministerstvo spravedlnosti pokryje v rámci schválených výdajových limitů své rozpočtové kapitoly bez navyšujících požadavků na státní rozpočet.
Další dílčí náklady vzniknou v souvislosti s povinností proplácet náklady na vydání provozních údajů zahraničnímu poskytovateli služeb, pokud splní vnitrostátní podmínky pro jejich proplacení (článek 14 nařízení). Lze nicméně očekávat, že půjde pouze o jednotky případů ročně, kdy při výši úhrady za vydání provozních údajů v jednom případu (podle stávající vyhlášky č. 462/2013 Sb., která se bude aplikovat do přijetí vyhlášky Českého telekomunikačního úřadu podle § 97 odst. 12 zákona č. 127/2005 Sb., jde o úhrady v řádu stokorun) budou tyto zvýšené náklady pokryty v rámci schválených výdajových limitů rozpočtové kapitoly Ministerstva spravedlnosti bez navyšujících požadavků na státní rozpočet.
Návrh zákona byl rozeslán do řádného připomínkového řízení dne 10. 12. 2024. Zásadní připomínky k návrhu uplatnilo Ministerstvo financí, Český telekomunikační úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů a odbor kompatibility Úřadu vlády. Všechny zásadní připomínky byly vypořádány a návrh zákona je vládě předkládán bez rozporu. 
2
2