Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDBSDCZ7M najdete zde
V.
Platné znění příslušných částí zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje postupy justičních, ústředních a jiných orgánů v oblasti mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních (dále jen „mezinárodní justiční spolupráce“) a postavení některých subjektů působících v této oblasti, zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie53).
____________________
1) Rámcové rozhodnutí Rady 2009/948/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o předcházení kompetenčním sporům při výkonu pravomoci v trestním řízení a jejich řešení.
Rámcové rozhodnutí Rady 2009/829/SVV ze dne 23. října 2009 o uplatňování zásady vzájemného uznávání na rozhodnutí o opatřeních dohledu jakožto alternativy zajišťovací vazby mezi členskými státy Evropské unie.
Rámcové rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. února 2009, kterým se mění rámcová rozhodnutí 2002/584/SVV, 2005/214/SVV, 2006/783/SVV, 2008/909/SVV a 2008/947/SVV a kterým se posilují procesní práva osob a podporuje uplatňování zásady vzájemného uznávání rozhodnutí na rozhodnutí vydaná v soudním jednání, kterého se dotyčná osoba nezúčastnila osobně.
Rozhodnutí Rady 2009/426/SVV ze dne 16. prosince 2008 o posílení Eurojustu a o změně rozhodnutí 2002/187/SVV o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti.
Rozhodnutí Rady 2008/976/SVV ze dne 16. prosince 2008 o Evropské soudní síti.
Rámcové rozhodnutí Rady 2008/947/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání na rozsudky a rozhodnutí o probaci za účelem dohledu nad probačními opatřeními a alternativními tresty.
Rámcové rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii.
Rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie.
Rámcové rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci.
Rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut.
Rámcové rozhodnutí Rady 2005/212/SVV ze dne 24. února 2005 o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti.
Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu.
Rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii.
Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy.
Rámcové rozhodnutí Rady 2002/465/SVV ze dne 13. června 2002 o společných vyšetřovacích týmech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2843 ze dne 13. prosince 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU a 2014/41/EU, směrnice Rady 2003/8/ES a rámcová rozhodnutí Rady 2002/584/SVV, 2003/577/SVV, 2005/214/SVV, 2006/783/SVV, 2008/909/SVV, 2008/947/SVV, 2009/829/SVV a 2009/948/SVV, pokud jde o digitalizaci justiční spolupráce.
53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 ze dne 12. července 2023 o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení.
§ 65a
Uchování dat na žádost České republiky
(1) Je-li pro účely trestního řízení zapotřebí zajistit urychlené uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací, který se nachází na území cizího státu, útvar Policie České republiky, který plní funkci kontaktního místa podle mezinárodní smlouvy51), pověřený policejním prezidentem (dále jen „útvar Policie“) požádá s předchozím souhlasem justičního orgánu cizozemský orgán o uchování takových dat.
(2) Žádost o uchování dat musí obsahovat:
a) označení orgánu, který podává žádost, a datum sepsání žádosti,
b) stručný popis skutku, o kterém se vede trestní řízení, a jeho právní kvalifikaci,
c) přesné označení dat, jejichž uchování je požadováno, a jejich souvislost se skutkem, pro který je trestní řízení vedeno,
d) dostupné informace nezbytné pro zjištění osoby, která drží nebo má pod svoji kontrolou požadovaná data, nebo pro zjištění umístění počítačového systému nebo jiného nosiče informací,
e) důvod, pro který je nezbytné data uchovat, a
f) informaci o tom, že justiční orgán zamýšlí podat žádost o právní pomoc nebo vydat evropský vyšetřovací příkaz, v nichž požádá o zajištění uchovaných dat.
(3) Překlad žádosti uvedené v odstavci 2 zajistí útvar Policie.
____________________
51) Úmluva Rady Evropy o počítačové kriminalitě, vyhlášená pod č. 104/2013 Sb. m. s.
§ 189
(1) Ustanovení dílů 1 až 3 této hlavy se užijí na předání osoby mezi Českou republikou a jiným členským státem na základě evropského zatýkacího rozkazu a na související úkony.
(2) Podle ustanovení dílů 1 až 3 této hlavy se postupuje, pokud jiný členský stát uplatňuje právní předpisy k provedení příslušného předpisu Evropské unie8).
(3) Styk justičního a ústředního orgánu s justičním a ústředním orgánem jiného členského státu podle dílů 1 až 3 této hlavy se uskutečňuje v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844. Tím není dotčena možnost zaslat evropský zatýkací rozkaz prostřednictvím mezinárodní policejní spolupráce nebo evropské justiční sítě a pořídit záznam v Schengenském informačním systému podle § 37.
§ 226
Působnost
(1) Ustanovení tohoto dílu se užijí na věc, která je nástrojem trestné činnosti, nebo na věc, která je výnosem z trestné činnosti, anebo na věc, která je náhradní hodnotou, má-li být zajištěna v jiném členském státu na základě příkazu k zajištění věci vydaného justičním orgánem nebo má-li být zajištěna v České republice na základě příkazu k zajištění věci vydaného justičním orgánem jiného členského státu v trestním řízení pro účely propadnutí nebo zabrání.
(2) Podle tohoto dílu se postupuje, pokud jiný členský stát uplatňuje právní předpisy k provedení příslušného předpisu Evropské unie13).
(3) Styk justičního orgánu s justičním orgánem jiného členského státu podle tohoto dílu se uskutečňuje v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844.
§ 256
(1) Příslušný justiční orgán spolupracuje s orgánem jiného členského státu při postupu podle dílů 1 a 2, zejména si s ním vyměňuje všechny potřebné informace, včetně informací umožňujících zjištění totožnosti a místa obvyklého bydliště nebo pobytu osoby, vůči níž rozhodnutí směřuje. V rámci spolupráce justiční orgán zejména dbá na to, aby byl zajištěn nepřetržitý výkon rozhodnutí ukládajícího opatření nahrazující vazbu, pokud jde o dohled nad povinnostmi uloženými v rámci tohoto opatření.
(2) Ministerstvo na žádost soudu a Nejvyšší státní zastupitelství na žádost státního zástupce poskytne součinnost při zjištění potřebných informací, zejména při zjištění příslušného orgánu jiného členského státu, kterému má být zasláno rozhodnutí, nebo při ověření podmínek stanovených právním řádem tohoto členského státu pro uznání a výkon takového rozhodnutí. Stejnou součinnost poskytne ministerstvo na žádost orgánu jiného členského státu při zjištění potřebných informací, pokud jde o příslušné orgány České republiky nebo ověření podmínek stanovených právním řádem České republiky.
(3) Pro účely podávání zpráv orgánům Evropské unie a usnadňování spolupráce s jinými členskými státy poskytne soud ministerstvu na jeho žádost potřebné informace, zejména o počtu řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiných členských států a jejich výsledku, jakož i obdobné informace ohledně rozhodnutí zaslaných do jiných členských států k uznání a výkonu.
(4) Styk justičního orgánu a ústředního orgánu s příslušným orgánem jiného členského státu se uskutečňuje v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844; to neplatí pro vyžádání informace nebo stanoviska podle § 242 odst. 3 věty první nebo § 245 odst. 3 a 4, informování o prodlení podle § 244 odst. 2 věty čtvrté a pro poskytnutí informace nebo stanoviska jinému členskému státu pro účely posouzení, zda je dán důvod pro odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí uvedený v § 245 odst. 1 písm. a) nebo g).
§ 260
(1) Je-li vedeno v jiném členském státu souběžné trestní řízení, justiční orgán konzultuje s příslušným orgánem jiného členského státu další postup za účelem dosažení účinného řešení zabraňujícího nepříznivým následkům, které jsou tím vyvolány.
(2) V průběhu konzultací justiční orgán informuje příslušný orgán jiného členského státu o učiněných důležitých procesních úkonech a tomuto orgánu na žádost sděluje další potřebné informace; tyto informace však neposkytne, došlo-li by tím k ohrožení podstatných národních bezpečnostních zájmů nebo bezpečnosti osob.
(3) Informace a žádosti mezi justičním orgánem a orgánem jiného členského státu se předávají písemně nebo jakýmkoli jiným způsobem umožňujícím písemný záznam v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844. Konzultace se vedou v jazyce dohodnutém mezi justičním orgánem a orgánem jiného členského státu.
(4) Ustanoveními této hlavy nejsou dotčena ustanovení části druhé hlavy II.
§ 261
(1) Podle tohoto dílu se postupuje při uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí jiného členského státu, kterým
a) byl uložen peněžitý trest nebo pokuta,
b) bylo rozhodnuto o odškodnění oběti trestného činu,
c) bylo rozhodnuto o povinnosti osoby, vůči níž takové rozhodnutí směřuje, k náhradě nákladů řízení, v němž byla osoba odsouzena za trestný čin nebo postižena za jiný delikt, ve prospěch státu, nebo
d) bylo uloženo osobě, vůči níž takové rozhodnutí směřuje, zaplatit peněžitou částku do veřejného fondu nebo ve prospěch organizace na podporu obětí,
pokud bylo vydáno soudem jiného členského státu v trestním řízení nebo v případech uvedených v písmenech a), c) a d) i pokud bylo vydáno jiným orgánem takového státu v trestním nebo jiném řízení za předpokladu, že se lze domáhat projednání věci před soudem v trestním řízení.
(2) Podle tohoto dílu se postupuje, pokud jiný členský stát uplatňuje právní předpisy k provedení příslušného předpisu Evropské unie
(3) Styk justičního a ústředního orgánu s příslušným orgánem jiného členského státu podle tohoto dílu se uskutečňuje v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844; to neplatí pro vyžádání informace nebo stanoviska podle § 264 odst. 3 věty první, § 267 odst. 3 a 4 nebo § 270 odst. 4 věty druhé.
§ 273
(1) Podle tohoto dílu lze zaslat jinému členskému státu k uznání a výkonu pravomocné rozhodnutí soudu, kterým byl uložen peněžitý trest nebo bylo rozhodnuto o povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů trestního řízení ve prospěch státu.
(2) Ustanovení tohoto dílu se přiměřeně užijí také na zajištění výkonu rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, kterým byla uložena pořádková pokuta, v jiném členském státu.
(3) Podle tohoto dílu se postupuje, pokud jiný členský stát uplatňuje právní předpisy k provedení příslušného předpisu Evropské unie22).
(4) Styk justičního a ústředního orgánu s příslušným orgánem jiného členského státu podle tohoto dílu se uskutečňuje v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844; to neplatí, pokud je příslušnému orgánu jiného členského státu poskytována informace nebo stanovisko pro účely posouzení, zda je dán důvod pro odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí uvedený v § 267 odst. 1 písm. e), g) nebo i).
§ 278
(1) Podle tohoto oddílu se postupuje při uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí soudu jiného členského státu vydaného v trestním řízení, kterým bylo uloženo
a) propadnutí nebo zabrání věci, která je výnosem z trestné činnosti nebo náhradní hodnotou za výnos z trestné činnosti, nebo
b) propadnutí nebo zabrání věci, která je nástrojem trestné činnosti.
(2) Podle tohoto oddílu se postupuje také při uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí soudu jiného členského státu vydaného v trestním řízení, kterým bylo uloženo zabrání části majetku25).
(3) Podle tohoto oddílu se postupuje také při uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí soudu jiného členského státu vydaného v trestním řízení ukládajícího propadnutí nebo zabrání majetku neuvedeného v odstavcích 1 a 2, pokud by bylo možné vyslovit propadnutí takového majetku v trestním řízení i podle právního řádu České republiky.
(4) Podle tohoto oddílu se postupuje, pokud jiný členský stát uplatňuje právní předpisy k provedení příslušného předpisu Evropské unie.
(5) Styk justičního a ústředního orgánu s příslušným orgánem jiného členského státu podle tohoto oddílu se uskutečňuje v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844; to neplatí pro vyžádání informace nebo stanoviska podle § 281 odst. 3 věty první, § 284 odst. 4 a 5 nebo § 285 odst. 4 věty třetí.
§ 292
(1) Podle tohoto oddílu lze zaslat jinému členskému státu k uznání a výkonu pravomocné rozhodnutí soudu, kterým
a) byl uložen trest propadnutí majetku,
b) byl uložen trest propadnutí věci nebo propadnutí náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti, nebo
c) bylo vysloveno zabrání věci nebo zabrání náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti, nebo bylo uloženo zabrání části majetku.
(2) Podle tohoto oddílu se postupuje, pokud jiný členský stát uplatňuje právní předpisy k provedení příslušného předpisu Evropské unie25).
(3) Styk justičního a ústředního orgánu s příslušným orgánem jiného členského státu podle tohoto oddílu se uskutečňuje v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844; to neplatí, pokud je příslušnému orgánu jiného členského státu poskytována informace nebo stanovisko pro účely posouzení, zda je dán důvod pro odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí uvedený v § 284 odst. 2 písm. a), e), f), h) bodu 1 nebo 2 nebo písm. i), a pro účely rozhodnutí o částečném uznání a výkonu rozhodnutí z důvodu, že majetek osoby, vůči níž rozhodnutí směřuje, již propadl nebo byl zabrán v jiném státu.
§ 298
(1) Podle tohoto dílu se postupuje při uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí vydaného soudem jiného členského státu v trestním řízení, kterým byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody.
(2) Podle tohoto dílu se postupuje, pokud jiný členský stát uplatňuje právní předpisy k provedení příslušného předpisu Evropské unie.
(3) Styk justičního a ústředního orgánu s příslušným orgánem jiného členského státu podle tohoto dílu se uskutečňuje v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844; to neplatí pro poskytnutí stanoviska k převzetí rozhodnutí jiného členského státu a poskytnutí souhlasu s převzetím takového rozhodnutí v jiných případech než uvedených v § 299 odst. 1, informování o prodlení podle § 304 odst. 5 a pro vyžádání informace nebo stanoviska podle § 302 odst. 3 věty první nebo § 305 odst. 3 a 4.
§ 314
(1) Podle tohoto dílu lze zaslat jinému členskému státu k uznání a výkonu pravomocné rozhodnutí soudu, kterým
a) byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nebo bylo rozhodnuto o výkonu jeho zbytku, včetně případů, kdy bylo rozhodnuto o výkonu podmíněně odloženého trestu odnětí svobody, o výkonu náhradního trestu odnětí svobody za nevykonaný trest domácího vězení nebo o přeměně nevykonaného peněžitého trestu nebo trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody, nebo
b) bylo uloženo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody.
(2) Podle tohoto dílu se postupuje, pokud jiný členský stát uplatňuje právní předpisy k provedení příslušného předpisu Evropské unie.
(3) Styk justičního a ústředního orgánu s příslušným orgánem jiného členského státu podle tohoto dílu se uskutečňuje v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844; to neplatí, pokud je příslušnému orgánu jiného členského státu poskytována informace nebo stanovisko pro účely posouzení, zda je dán důvod pro odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí uvedený v § 305 odst. 1 písm. a), f), g), j) nebo k), nebo je od něj vyžadováno vyjádření podle § 315 odst. 5.
§ 323
(1) Podle tohoto dílu se postupuje při uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí soudu jiného členského státu vydaného v trestním řízení, kterým bylo rozhodnuto o
a) podmíněném propuštění z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody za současného stanovení dohledu nebo uložení přiměřených omezení nebo povinností uvedených v § 324 odst. 1,
b) podmíněném odsouzení k trestu odnětí svobody nebo ochrannému opatření spojenému se zbavením osobní svobody za současného stanovení dohledu nebo uložení přiměřených omezení nebo povinností uvedených v § 324 odst. 1,
c) podmíněném upuštění od potrestání za současného stanovení dohledu nebo uložení přiměřených omezení nebo povinností uvedených v § 324 odst. 1, nebo
d) uložení trestu nebo ochranného opatření nespojeného se zbavením osobní svobody, pokud spočívá v některém z omezení nebo povinností uvedených v § 324 odst. 1.
(2) Bylo-li do České republiky zasláno k uznání a výkonu rozhodnutí soudu jiného členského státu uvedené v odstavci 1 písm. a), postupuje se podle tohoto dílu také při uznání rozhodnutí soudu tohoto členského státu, kterým byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody, z jehož výkonu byla osoba, vůči níž takové rozhodnutí směřuje, propuštěna.
(3) Podle tohoto dílu se postupuje i při uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí jiného orgánu než soudu, kterým bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody za současného stanovení dohledu nebo uložení přiměřených omezení nebo povinností, nebo jímž byl stanoven dohled nebo uložena přiměřená omezení nebo povinnosti na základě rozhodnutí soudu vydaného v trestním řízení, kterým bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, podmíněném odsouzení k takovému trestu nebo ochrannému opatření anebo o podmíněném upuštění od potrestání.
(4) Bylo-li do České republiky zasláno k uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu uvedené v odstavci 3 vydané jiným orgánem než soudem, postupuje se podle tohoto dílu také při uznání rozhodnutí soudu jiného členského státu, kterým
a) byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody, z jehož výkonu byla osoba, vůči níž takové rozhodnutí směřuje, propuštěna,
b) bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody,
c) bylo rozhodnuto o podmíněném odsouzení k trestu odnětí svobody nebo ochrannému opatření spojenému se zbavením osobní svobody, nebo
d) bylo rozhodnuto o podmíněném upuštění od potrestání.
(5) Podle tohoto dílu se postupuje, pokud jiný členský stát uplatňuje právní předpisy k provedení příslušného předpisu Evropské unie33).
(6) Styk justičního a ústředního orgánu s příslušným orgánem jiného členského státu podle tohoto dílu se uskutečňuje v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844; to neplatí pro vyžádání informací nebo stanoviska podle § 326 odst. 3 věty první a § 328 odst. 3 a 4 a pro informování o prodlení podle § 327 odst. 2 věty třetí.
§ 336
(1) Podle tohoto dílu lze zaslat jinému členskému státu k uznání a výkonu pravomocné rozhodnutí soudu, kterým bylo rozhodnuto o
a) podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody za současného stanovení dohledu nebo uložení přiměřených omezení nebo povinností,
b) stanovení dohledu nebo uložení přiměřených omezení nebo povinností podmíněně odsouzenému,
c) podmíněném upuštění od potrestání za současného stanovení dohledu,
d) uložení trestu domácího vězení,
e) uložení trestu obecně prospěšných prací,
f) uložení trestu zákazu činnosti,
g) uložení trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, nebo
h) uložení ambulantního ochranného léčení.
(2) Rozhodnutí uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) lze zaslat jinému členskému státu k uznání a výkonu pouze v případě, že ukládají omezení nebo povinnosti uvedené v § 324 odst. 1, nebo omezení a povinnosti, o kterých jiný členský stát oznámil37), že nad nimi lze na jeho území vykonávat dohled nebo jinak zajistit jejich kontrolu.
(3) Spolu s rozhodnutím uvedeným v odstavci 1 písm. a) se do jiného členského státu vždy zašle též rozhodnutí soudu, kterým byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, z jehož výkonu byla osoba, vůči níž takové rozhodnutí směřuje, propuštěna.
(4) Podle tohoto dílu se postupuje, pokud jiný členský stát uplatňuje právní předpisy k provedení příslušného předpisu Evropské unie33).
(5) Styk justičního a ústředního orgánu s příslušným orgánem jiného členského státu podle tohoto dílu se uskutečňuje v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844; to neplatí pro poskytnutí informace nebo stanoviska příslušnému orgánu jiného členského státu pro účely posouzení, zda je dán důvod pro odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí uvedený v § 328 odst. 1 písm. a), e), f), g), i) nebo j).
§ 340
(1) Ustanovení této hlavy se užijí na zajištění pokračování ochrany před trestnou činností na základě evropského ochranného příkazu na území
a) jiného členského státu, pokud byla určité osobě poskytnuta ochranným příkazem vydaným v trestním řízení vedeném v České republice, nebo
b) České republiky, pokud byla určité osobě poskytnuta ochranným příkazem vydaným v trestním řízení vedeném v jiném členském státu.
(2) Podle této hlavy se postupuje ve vztahu k jiným členským státům, pro které je závazný předpis Evropské unie upravující evropský ochranný příkaz39).
(3) Styk justičního a ústředního orgánu s příslušným orgánem jiného členského státu podle této hlavy se uskutečňuje v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844; to neplatí pro vyžádání stanoviska podle § 345 odst. 3 věty první.
§ 357
(1) Ustanovení této hlavy se užijí ve vztahu k jiným členským státům na opatření důkazu na základě evropského vyšetřovacího příkazu.
(2) Ustanovení této hlavy se neužijí na
a) opatření důkazu v rámci společného vyšetřovacího týmu zřízeného s jiným členským státem, s výjimkou případu, kdy je opatřován důkaz z jiného členského státu, který se společného vyšetřovacího týmu neúčastní,
b) právní pomoc spočívající v doručení písemnosti a
c) zajištění věci pro jiné než důkazní účely.
(3) Podle této hlavy se postupuje ve vztahu k jiným členským státům, pro které je závazný předpis Evropské unie upravující evropský vyšetřovací příkaz44).
(4) Styk justičního a ústředního orgánu s příslušným orgánem jiného členského státu podle této hlavy se uskutečňuje v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844; to neplatí pro
a) konzultace podle § 359 odst. 1,
b) informování o tom, že nelze rozhodnout o uznání a výkonu evropského vyšetřovacího příkazu z důvodů uvedených v § 362 odst. 3,
c) informování o prodlení podle § 364 věty třetí a § 366 odst. 1 věty třetí,
d) vyžádání stanoviska podle § 365 odst. 3 nebo jeho poskytnutí pro účely posouzení, zda je dán důvod pro odmítnutí uznání a výkonu evropského vyšetřovacího příkazu uvedený v § 365 odst. 1 písm. a), c), e), f) nebo g),
e) informování podle § 366 odst. 2 a 4 a
f) prodloužení lhůty pro posouzení splnění podmínek pro výkon evropského vyšetřovacího příkazu podle § 377.
HLAVA XII
Evropský vydávací příkaz a evropský uchovávací příkaz podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543
Oddíl 1
Společné ustanovení
§ 396
(1) Daty o účastníkovi, daty o provozu, daty o obsahu a daty požadovanými výhradně za účelem zjištění totožnosti uživatele se rozumějí údaje vymezené v čl. 3 bodech 9 až 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543.
(2) Kritickou infrastrukturou se pro účely vymezení naléhavého případu podle čl. 3 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 rozumí kritická infrastruktura podle zákona upravujícího krizové řízení.
(3) Pro účely podávání zpráv orgánům Evropské unie poskytne Nejvyšší státní zastupitelství a soud ministerstvu na jeho žádost potřebné informace.
Oddíl 2
Zajištění výkonu evropského vydávacího příkazu a evropského uchovávacího příkazu v České republice
§ 397
Příslušnost
(1) Orgán příslušný k přijetí oznámení o vydání evropského vydávacího příkazu podle čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543, posouzení informací uvedených v tomto příkazu a případnému uplatnění důvodu k odmítnutí podle čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 a k uznání a zajištění výkonu evropského vydávacího příkazu vydaného orgánem jiného členského státu podle čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 se určí obdobně podle § 48 odst. 5 věty první, § 48 odst. 6 až 9 a § 48a.
(2) K uznání a zajištění výkonu evropského uchovávacího příkazu podle čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 je příslušný útvar Policie. K uznání a zajištění výkonu evropského uchovávacího příkazu je zapotřebí předchozí souhlas justičního orgánu, který by byl podle odstavce 1 příslušný k uznání a zajištění výkonu evropského vydávacího příkazu ve vztahu k uchovaným datům, pokud by jiný členský stát takový příkaz vydal a požádal o zajištění jeho výkonu.
(3) Byl-li evropský vydávací příkaz nebo evropský uchovávací příkaz zaslán orgánu, který není příslušný podle odstavců 1 nebo 2, postoupí jej neprodleně příslušnému orgánu a o jeho postoupení vyrozumí orgán jiného členského státu, který mu příkaz zaslal.
§ 398
Přezkoumání evropského vydávacího příkazu na základě oznámení
(1) Pokud vydávající orgán jiného členského státu oznámil podle čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543, že vydal evropský vydávací příkaz, na jehož základě mají být poskytnuta data o provozu, s výjimkou dat požadovaných výhradně pro účely zjištění totožnosti uživatele, nebo data o obsahu, a justiční orgán má pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je osoba účastníka nebo uživatele, jíž se příkaz týká, vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, rozhodne o tom na jeho návrh Nejvyšší soud. O tomto postupu a o tom, že do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze požadovaná data vydat, justiční orgán vyrozumí adresáta uvedeného v čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 (dále jen „adresát příkazu“) a vydávající orgán jiného členského státu.
(2) Nevyužije-li justiční orgán některý z důvodů pro odmítnutí evropského vydávacího příkazu uvedených v čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543, sepíše o tom záznam. Nejde-li o naléhavý případ, kdy se takové vyrozumění neprovádí, justiční orgán vyrozumí adresáta příkazu o tom, že nevyužil žádný z důvodů pro odmítnutí jen tehdy, pokud je možné takové vyrozumění provést před uplynutím lhůty uvedené v čl. 10 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543.
§ 399
Zajištění výkonu evropského vydávacího příkazu
(1) Nevyužije-li justiční orgán některý z důvodů pro odmítnutí výkonu příkazu uvedených v čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543, vydá příkaz, kterým evropský vydávací příkaz uzná a nařídí adresátovi příkazu, aby evropský vydávací příkaz vykonal; součástí příkazu jsou informace podle čl. 16 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543. V odůvodnění příkazu justiční orgán uvede, jakým způsobem posoudil splnění podmínek pro výkon evropského vydávacího příkazu. Pokud justiční orgán využije některý z důvodů pro odmítnutí výkonu evropského vydávacího příkazu jen ve vztahu k části požadovaných dat, nařídí adresátovi příkazu, aby evropský vydávací příkaz vykonal ve zbylém rozsahu.
(2) Pokud by k vydání příkazu k vydání obdobného druhu dat byl v obdobném vnitrostátním případu příslušný v přípravném řízení soudce, státní zástupce neprodleně podá soudci návrh na vydání příkazu k zajištění výkonu evropského vydávacího příkazu; v odůvodnění také uvede, jakým způsobem posoudil splnění podmínek pro zajištění výkonu evropského vydávacího příkazu. Obdobně podle věty první se postupuje, pokud jiný členský stát žádá o zajištění výkonu evropského vydávacího příkazu, který se týká více druhů dat a jedním z nich jsou data uvedená ve větě první. Pokud soudce potřebuje další informace nebo konzultaci s vydávajícím orgánem jiného členského státu, požádá státního zástupce o jejich zajištění postupem podle čl. 16 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543.
(3) Má-li justiční orgán pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je osoba účastníka nebo uživatele, jíž se evropský vydávací příkaz týká, vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, rozhodne o tom na jeho návrh Nejvyšší soud. O tomto postupu a o tom, že do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze evropský vydávací příkaz uznat, justiční orgán vyrozumí adresáta příkazu a vydávající orgán jiného členského státu.
(4) Námitku adresáta příkazu proti příkazu k zajištění výkonu evropského vydávacího příkazu posoudí justiční orgán, který příkaz vydal. Byl-li příkaz vydán soudcem na návrh státního zástupce, vyžádá si soudce před posouzením námitky stanovisko státního zástupce. Pokud soudce pro posouzení námitky potřebuje další informace nebo konzultaci s vydávajícím orgánem jiného členského státu, požádá státního zástupce o jejich zajištění postupem podle čl. 16 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543. Shledá-li justiční orgán námitku zcela nebo zčásti důvodnou, příkaz odvolá nebo změní, v opačném případě sdělí adresátovi důvod, pro který nepovažuje jeho námitku za důvodnou.
(5) Pokud byl v jiném členském státu evropský vydávací příkaz zrušen nebo jej vydávající orgán jiného členského státu vzal zpět anebo jeho výkon již není z jiného důvodu zapotřebí, justiční orgán od zajištění jeho výkonu upustí. S daty, které již na základě evropského vydávacího příkazu opatřil, naloží obdobně jako s důkazy opatřenými pro účely trestního řízení, kterých již není k dalšímu řízení třeba.
§ 400
Zajištění výkonu evropského uchovávacího příkazu
(1) Nevyužije-li útvar Policie nebo justiční orgán udělující souhlas se zajištěním výkonu evropského uchovávacího příkazu podle § 397 odst. 2 věty druhé některý z důvodů pro odmítnutí jeho výkonu uvedený v čl. 16 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543, útvar Policie vydá příkaz, kterým evropský uchovávací příkaz uzná a nařídí adresátovi příkazu, aby evropský uchovávací příkaz vykonal; součástí příkazu jsou informace podle čl. 16 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543. Pokud útvar Policie nebo justiční orgán využije některý z důvodů pro odmítnutí výkonu evropského uchovávacího příkazu jen ve vztahu k části dat, která mají být uchována, útvar Policie nařídí adresátovi příkazu, aby evropský uchovávací příkaz vykonal ve zbylém rozsahu.
(2) Má-li útvar Policie nebo justiční orgán uvedený v odstavci 1 pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je osoba účastníka nebo uživatele, jíž se evropský uchovávací příkaz týká, vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, rozhodne o tom na jeho návrh Nejvyšší soud. O tomto postupu a o tom, že do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze evropský uchovávací příkaz uznat, útvar Policie vyrozumí adresáta příkazu a vydávající orgán jiného členského státu.
(3) Námitku adresáta příkazu proti příkazu k zajištění výkonu evropského uchovávacího příkazu posoudí útvar Policie, který příkaz vydal. V případě, že útvar Policie námitku shledá zcela nebo zčásti nedůvodnou, předloží ji k posouzení se svým stanoviskem justičnímu orgánu uvedenému v odstavci 1. Pokud justiční orgán pro posouzení námitky potřebuje další informace nebo konzultaci s vydávajícím orgánem jiného členského státu, požádá útvar Policie o jejich zajištění postupem podle čl. 16 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543. Shledá-li justiční orgán námitku zcela nebo zčásti důvodnou, uloží útvaru Policie, aby příkaz odvolal nebo změnil, v opačném případě neprodleně sdělí útvaru Policie důvod, pro který nepovažuje námitku adresáta za důvodnou.
(4) Pokud byl v jiném členském státu evropský uchovávací příkaz zrušen nebo jej orgán jiného členského státu vzal zpět anebo jeho výkon již není z jiného důvodu zapotřebí, útvar Policie od zajištění jeho výkonu upustí.
§ 401
Pořádková pokuta
(1) Orgán příslušný k zajištění výkonu evropského vydávacího příkazu nebo evropského uchovávacího příkazu podle § 397 odst. 1 a 2 může rozhodnout o uložení pořádkové pokuty adresátovi příkazu, pokud adresát nesplnil některou z povinností podle čl. 10 nebo 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 nebo porušil důvěrnost vydaných příkazů nebo dat, kterých se příkazy týkají.
(2) Pro účely zjištění podkladů potřebných pro rozhodnutí může orgán uvedený v odstavci 1
a) využít oprávnění podle § 8 odst. 1 a 5, § 78, § 79 a § 113 trestního řádu a
b) vyzvat adresáta příkazu, aby mu v jím stanovené přiměřené lhůtě zaslal prohlášení o majetku poskytovatele služeb, který jej určil k přijetí příkazu; ustanovení § 7a trestního řádu se použije přiměřeně.
(3) Orgán uvedený v odstavci 1 a v případě, že jím je útvar Policie, justiční orgán uvedený v § 397 odst. 2 na návrh útvaru Policie, může požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství a údaje z evidence investičních nástrojů a zaknihovaných cenných papírů. Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný účel než pro uložení pořádkové pokuty.
(4) Ustanovení § 8 odst. 7 trestního řádu se použije obdobně.
(5) Pořádkovou pokutu lze uložit až do výše 2 % z celkového ročního celosvětového obratu dosaženého poskytovatelem nabízejícím služby v Evropské unii za poslední ukončené účetní období. Nelze-li celosvětový obrat za poslední ukončené účetní období zjistit, při stanovení výše pořádkové pokuty se vychází z posledního známého ročního celosvětového obratu a pokud není možné zjistit ani jeho výši, orgán uvedený v odstavci 1uloží pořádkovou pokutu v přiměřené výši až do 10 000 000 Kč.
(6) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.
(7) O stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce rozhoduje soud uvedený v § 146a trestního řádu.
(8) O stížnosti proti rozhodnutí útvaru Policie, je-li v jiném členském státu vedeno přípravné řízení, rozhoduje soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce uvedený v § 397 odst. 2. Věc předkládá soudu k rozhodnutí státní zástupce. O stížnosti proti rozhodnutí útvaru Policie, je-li v jiném členském státu vedeno řízení před soudem, rozhoduje soud, který je nejblíže vyššího stupně nad soudem uvedeným v § 397 odst. 2.
(9) Oprávnění uložit pořádkovou pokutu podle trestního řádu není tímto ustanovením dotčeno.
Oddíl 3
Zajištění výkonu evropského vydávacího příkazu a evropského uchovávacího příkazu v jiném členském státu
§ 402
Příslušnost k vydání evropského vydávacího příkazu
(1) Evropský vydávací příkaz podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 je oprávněn pro účely trestního řízení vedeného v České republice vydat
a) státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu, mají-li být na základě příkazu vydána data, pro jejichž vydání je podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 nebo podle trestního řádu zapotřebí příkaz soudce,
b) policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu, mají-li být na základě příkazu vydána data o účastníkovi nebo data požadovaná výhradně pro účely zjištění totožnosti uživatele, pro jejichž vydání není podle trestního řádu zapotřebí příkaz soudce; evropský vydávací příkaz vydaný policejním orgánem musí být potvrzen státním zástupcem.
(2) Je-li evropský vydávací příkaz vydáván v přípravném řízení podle odstavce 1 písm. a), soudce na návrh státního zástupce potvrdí evropský vydávací příkaz; nevyhoví-li návrhu, uvede současně důvody, pro které tak učinil. Návrh státního zástupce musí obsahovat odůvodnění nezbytnosti a přiměřenosti vyžádání daného druhu dat a zhodnocení splnění zákonných podmínek pro vydání takového příkazu soudcem v obdobném vnitrostátním případu. Pokud je třeba vydat evropský vydávací příkaz za účelem opatření důkazu, který státní zástupce potřebuje k zastupování obžaloby v řízení před soudem, může jej státní zástupce za tímto účelem z vlastního podnětu vydat i po podání obžaloby; věty první a druhá se užijí přiměřeně. Pokud evropský vydávací příkaz potvrzuje soudce nebo předseda senátu, uvede v potvrzení, že ve vztahu k tomuto příkazu jsou splněny podmínky pro jeho vydání.
(3) V naléhavém případě podle čl. 3 odst. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 nemusí být evropský vydávací příkaz podle odstavce 1 písm. b) vydaný policejním orgánem a osvědčení o jeho vydání potvrzeny státním zástupcem. V takovém případě je policejní orgán povinen do 48 hodin příkaz předložit státnímu zástupci. Pokud státní zástupce s evropským vydávacím příkazem nevysloví souhlas, policejní orgán jej vezme zpět.
(4) Orgán příslušný k vydání evropského vydávacího příkazu je rovněž příslušný k vyplnění osvědčení o jeho vydání podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543. Osvědčení vyplněné policejním orgánem musí být potvrzeno státním zástupcem, nejde-li o naléhavý případ podle odstavce 3. Osvědčení vyplněné státním zástupcem musí být v případě uvedeném v odstavci 1 písm. a) potvrzené soudcem.
(5) Evropský vydávací příkaz a osvědčení o vydání evropského vydávacího příkazu, jakož i jiné související písemnosti, předává do jiného členského státu orgán, který evropský vydávací příkaz vydal. Tento orgán je také příslušný k přijímání písemností souvisejících s vydaným příkazem z jiného členského státu.
(6) Evropský vydávací příkaz může být vydán i na návrh obviněného nebo jeho obhájce; takový návrh se posuzuje obdobně jako návrh obviněného nebo jeho obhájce na opatření důkazu v České republice.
§ 403
Podmínky pro vydání evropského vydávacího příkazu
(1) Trestným činem s horní hranicí trestní sazby nižší než 3 roky, pro který může být vydán evropský vydávací příkaz v souladu s čl. 5 odst. 4 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543, se rozumí trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv podle § 182 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 1 a 2 trestního zákoníku, účasti na pornografickém představení (§ 193a trestního zákoníku), navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b trestního zákoníku), ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 trestního zákoníku, svádění k pohlavnímu styku podle § 202 odst. 1 a 2 trestního zákoníku, podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku, pokud jde o podvodné použití platebního prostředku, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odst. 1 trestního zákoníku, opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat podle § 231 odst. 1 trestního zákoníku, neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 trestního zákoníku nebo výroby a držení padělatelského náčiní a zařízení určeného k neoprávněnému získání platebního prostředku podle § 236 odst. 1 trestního zákoníku.
(2) Pokud by v obdobném vnitrostátním případu byl zapotřebí příkaz podle § 88a trestního řádu, lze evropský vydávací příkaz vydat pouze v řízení o trestném činu, pro který lze vydat příkaz podle § 88a trestního řádu.
§ 404
Příslušnost k vydání evropského uchovávacího příkazu
(1) Evropský uchovávací příkaz podle čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 je oprávněn pro účely trestního řízení vedeného v České republice vydat policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu. Evropský uchovávací příkaz vydaný policejním orgánem musí být potvrzen státním zástupcem, nejde-li o naléhavý případ podle čl. 3 odst. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543.
(2) Orgán příslušný k vydání evropského uchovávacího příkazu je rovněž příslušný k vyplnění osvědčení o jeho vydání podle přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543. Osvědčení vyplněné policejním orgánem musí být potvrzeno státním zástupcem, nejde-li o naléhavý případ podle odstavce 1.
(3) Evropský uchovávací příkaz může být vydán i na návrh obviněného nebo jeho obhájce; takový návrh se posuzuje obdobně jako návrh obviněného nebo jeho obhájce na opatření důkazu v České republice.
§ 405
Předání evropského uchovávacího příkazu a osvědčení
Evropský uchovávací příkaz a osvědčení o vydání evropského uchovávacího příkazu podle přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543, jakož i jiné související písemnosti, se do jiného členského státu předají prostřednictvím útvaru Policie.
§ 406
Přezkum odůvodněné námitky
(1) Pokud adresát příkazu podal odůvodněnou námitku podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543, orgán, který vydal evropský vydávací příkaz, námitku přezkoumá. Pokud tento orgán shledá námitku zcela nebo zčásti důvodnou, vezme příkaz zpět; policejní orgán tak může učinit pouze s předchozím souhlasem státního zástupce. Pokud orgán, který vydal evropský vydávací příkaz, nepovažuje odůvodněnou námitku zcela nebo zčásti za důvodnou, podá návrh na její přezkoumání vrchnímu soudu, v jehož obvodu je činný. Pokud evropský vydávací příkaz vydal policejní orgán, podá návrh prostřednictvím státního zástupce vykonávajícího dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení k vrchnímu soudu, v jehož obvodu je tento státní zástupce činný.
(2) Vrchní soud si pro účely přezkumu odůvodněné námitky může vyžádat informace od třetího státu při dodržení podmínek uvedených v části druhé hlavě I dílu 1.
(3) Vrchní soud odůvodněnou námitku posoudí. Pokud shledá námitku zcela nebo zčásti důvodnou, rozhodne o zrušení evropského vydávacího příkazu; o částečném zrušení evropského vydávacího příkazu může rozhodnout pouze v případě, že je evropský vydávací příkaz ve zbylém rozsahu vykonatelný. Rozhodl-li vrchní soud o úplném nebo částečném zrušení evropského vydávacího příkazu z důvodu, který nebrání vydání nového příkazu, a orgán, který vydal původní evropský vydávací příkaz, vydá nový příkaz, je možné proti takovému příkazu podat odůvodněnou námitku pouze z důvodu, že příkaz není v souladu s rozhodnutím vrchního soudu. Pokud vrchní soud neshledá námitku důvodnou, usnesením příkaz potvrdí. Usnesení se nedoručuje osobě, jíž se evropský vydávací příkaz týká.
§ 407
Informování dotčené osoby a přezkum zákonnosti evropského vydávacího příkazu
Na postup při informování účastníka nebo uživatele o poskytnutí dat na základě evropského vydávacího příkazu se přiměřeně použije § 88a odst. 2 trestního řádu
. Účastník nebo uživatel je oprávněn podat návrh na přezkoumání zákonnosti evropského vydávacího příkazu, na řízení o přezkumu se přiměřeně použijí § 314l až 314n trestního řádu.
§ 408
Náklady
Poskytovatel nabízející služby v Evropské unii, který je povinen podle právního řádu státu, v němž má sídlo, určenou provozovnu nebo zástupce, uchovávat po stanovenou dobu data o provozu a zajišťovat veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, může požádat o úhradu nákladů spojených s výkonem evropského vydávacího příkazu, na jehož základě byla poskytnuta data o provozu, za podmínek stanovených právními předpisy České republiky. Skutečnost, že poskytovatel nabízející služby v Evropské unii má povinnosti podle věty první, je povinen prokázat.
� Pozn.: Ve znění tisku 861 [návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony]. Ve stávajícím znění jde o § 88a odst. 2 a 3 tr. řádu.
33