Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDC2D2FMQ najdete zde


                III.

ODŮVODNĚNÍ

OBECNÁ ČÁST


Název

Návrh vyhlášky o výši ročního nájemného za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu


1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních principů 

Výši ročního nájemného za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu (dále jen „SPÚ“) stanovil § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, až do 30. června 2024 ve výši 2,2 % z ceny pozemku, pokud se SPÚ s nájemcem nedohodli jinak. 

Aby byla eliminována vznikající nerovnost ve stanovení výše pachtovného a nedocházelo k ekonomickým ztrátám a nehospodárnému využívání státního majetku, a tedy poškozování oprávněných zájmů státu, bylo zadáno Ústavu zemědělské ekonomiky a informací v.v.i. (ÚZEI) vypracování analýzy k možnému vývoji cen zemědělských pozemků a dlouhodobému užívání zemědělské půdy. 

Analýza a predikce možného vývoje cen zemědělských pozemků a pachtovného pro období 2023-27 (dále jen „Analýza“) přinesla výsledky z kalkulací vývoje a predikci pachtovného, resp. tržních cen zemědělských pozemků, které jsou následně využity pro aktualizaci sazby pachtovného za propachtování státní zemědělské půdy. S využitím podkladů o tržním pachtovném ze sítě FADN byl vypočten (vážený) podíl tržního pachtovného na základní ceně zemědělské půdy v souboru individuálních podniků v několika variantách, z nichž nejvhodnější variantou pro výpočet pachtovného byla podle této Analýzy vybrána konstrukce výše pachtovného na základě diferenciace podílu pachtu podle zemědělských výrobních oblastí, a stala se tak podkladem pro novelizaci § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb. a pro tuto vyhlášku. 

Novelou č. 183/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. července 2024 upraven § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb. tak, že výši ročního nájemného stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou, a to včetně výrobních oblastí.

Cílem novelizace § 4 odst. 4 byla zejména potřeba reagovat na měnící se ceny zemědělských pozemků, resp. na měnící se ceny pachtu pružněji než nezbytnou novelizací zákona, a zároveň i možnost stanovení variabilní výše nájemného v závislosti na zařazení jednotlivých katastrálních území do výrobních oblastí, které zohledňují rozdílnost území ČR podle půdně klimatických podmínek pro zemědělskou výrobu a z toho plynoucího výrobního zaměření rostlinné produkce.

Předkládaná vyhláška tedy naplňuje zmocnění uvedené v § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb. tím, že stanoví způsob určení výše ročního nájemného za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, které je dáno procentuální sazbou z ceny pozemků podle jeho zařazení do výrobních oblastí. Vyhláška zároveň stanoví i možnosti odchýlení se od daných pravidel a možnosti zvýšení a snížení nájmu.

Výrobní oblasti, které vyhláška zavádí, jsou oblasti horská, bramborářsko-ovesná, bramborářská, kukuřičná a řepařská. Tato klasifikace výrobních oblastí vychází z původní vyhlášky č. 213/1959 Ú. l., která rovněž upravovala zařazení katastrálních území do jednotlivých výrobních oblastí. Z poznatků odborné veřejnosti vyplývá, že rozdělení výrobních oblastí do výše uvedených je v souladu s aktuálními potřebami a není, až na zavedení zbytkové kategorie bez určení, důvodné klasifikaci měnit. 


2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena

Předkládaný návrh vyhlášky je vypracován v souladu se zmocněním uvedeným v § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb.


3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh vyhlášky je plně slučitelný s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, jakož i s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Právo Evropské unie se na vztahy, jež jsou předmětem právní úpravy, přímo nevztahuje. Návrhem zákona nejsou do právního řádu České republiky transponovány ani adaptovány žádné závazky plynoucí z práva Evropské unie.


4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny 

Zákonné zmocnění obsažené v § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, nebylo dosud naplněno, a k jeho realizaci je třeba vydat vyhlášku, která bude obsahovat jednak způsob stanovení ročního nájemného za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření SPÚ, a zároveň i výrobních oblastí.


5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky 

Lze očekávat, že výše ročního nájemného bude v rámci uzavřených smluv upravována oběma směry. Analýza predikovala, že v případě využití diferencované sazby podle zemědělských výrobních oblastí by se příjem z pachtu zvýšil. 

Pokud se tedy vezme v potaz stávající příjem z propachtovaného nemovitého majetku (zemědělské půdy) (nájem ve výši 2,2 %) a budoucí předpokládané příjmy z tohoto majetku, zvýší se příjem státního rozpočtu o cca 150 mil. Kč. Opačný dopad v tomto rozsahu bude návrh mít na podnikatelské prostředí.


6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Přijetí vyhlášky nebude mít dopad v sociální oblasti.

Z navrhované právní úpravy nevyplývají žádné negativní dopady na životní prostředí.


7. Zhodnocení dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh vyhlášky nemá žádné negativní dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.


8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. 


9. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem korupčního rizika. 


10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by se vztahovalo k bezpečnosti nebo obraně státu.


11. Zhodnocení dopadů na rodiny

Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na rodiny.


12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh vyhlášky nemá žádné územní dopady.


13. Zhodnocení souladu návrhu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy

Návrh vyhlášky neobsahuje úpravu týkající se práva na digitální služby.


ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K čl. I:
K § 1:
Předmět úpravy prováděcího právního předpisu k zákonu č. 503/2012 Sb. se formuluje v souladu s příslušným zmocňovacím ustanovením zákona.

K § 2: 
Ustanovení vyjmenovává druhy výrobních oblastí a obsahuje odkaz na seznam katastrálních území, která jsou do nich zařazena.

K § 3:
K odst. 1: Ustanovení definuje pravidla pro stanovení výše ročního nájemného za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření SPÚ. Výše ročního nájemného závisí na zařazení konkrétního katastrálního území do výrobní oblasti, která určuje výši procentní sazby. Procentní sazba zohledňuje specifika výrobních oblastí s tím, že nejvyšší sazba je u horské výrobní oblasti, zatímco nejnižší sazba je u výrobní oblasti řepařské. Výše ročního nájemného se poté rovná násobku procentní sazby a průměrné základní ceny zemědělské půdy stanovené podle vyhlášky č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů.

K odst. 2: Vzhledem k povaze horské oblasti a jí přiřazené nejvyšší procentní sazbě se stanoví maximální výše ročního nájemného za hektar. Pachtovné v horské výrobní oblasti je s ohledem na výši sazby zastropováno, a to na maximální hodnotě vybíraného pachtovného ve výši 6 564 Kč/ha a rok. Tento strop byl stanoven poměrem maximální velikosti vybíraného pachtovného vůči průměrnému pachtu dosaženého ve výrobní oblasti kukuřičné a řepařské.

K odst. 3: Použitelnost pravidel pro výpočet ročního nájemného se rozšiřuje i na pozemky užívané k zahrádkářské činnosti a požívání pozemku bez právního důvodu.

K odst. 4: Stanoví se, že výše nájemného může být dohodou stanovena i ve vyšší částce, např. na základě veřejné soutěže.

K § 4:
Ustanovení upravuje režim pro výpočet ročního nájemného v pěti specifických případech – trvalé porosty, vinice, chmelnice, ovocné sady a lyžařské vleky, kdy se nájemné stanoví dohodou tak, aby dosahovalo minimálně výše stanovené podle § 3. 

Důvodem úpravy sazby u trvalých porostů, chmelnice, vinice a ovocných sadů je jednak to, že lze očekávat vyšší příjem z výroby oproti klasické polní výrobě, a dále to, že se tyto smlouvy uzavírají na poměrně dlouhou dobu, kdy u vinic a chmelnic je to doba určitá nejčastěji na 30 let. U ovocných sadů je nutno vzít v potaz i předpokládanou dobu životnosti sadu s ohledem na vysazovaný ovocný druh (např. rybíz, jabloně, meruňky) 10 nebo 15 let. Důvodem úpravy sazby v případě pozemků, na kterých se nachází lyžařský vlek, je zohlednění jejich komerčního využití i k jinému účelu, než je zemědělská činnost.

K § 5:
Ustanovení uvádí možnosti změny výše ročního nájemného. K tomu může dojít jednostranně, a to v návaznosti na nutnost zohlednění míry inflace, nebo na základě dohody obou smluvních stran, kdy základem pro výpočet pachtovného je vždy výše pachtovného vyměřená za předchozí pachtovní rok.

K § 6:
Navrhuje se upravit možnosti snížení ročního nájemného, a to s ohledem na možné snížení zemědělského využití daného pozemku, které znamená i snížení příjmu z jeho obhospodařování. Demonstrativní výčet těchto důvodů je dále stanoven v odstavci 2 s tím, že nájemce nebo pachtýř je povinen k žádosti o snížení doložit jejich naplnění. 

K § 7:
Ustanovení zavádí minimální výši nájemného podle vyhlášky, které činí 500 Kč. Tato výše zohledňuje administrativní náročnost vypracování nájemní nebo pachtovní smlouvy.

K § 8:
Nabytí účinnosti vyhlášky je navrženo k 1. červenci 2025.

K příloze č. 1:
Příloha zařazuje jednotlivá katastrální území do výrobních oblastí.

K příloze č. 2:
Příloha v návaznosti na § 2 přiřazuje k výrobním oblastem výše procentní sazby vycházející z Analýzy.


5