Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDD8GY9PA najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
898/0
Návrh poslanců Ivana Adamce, Jana Bauera, Radima Fialy, Martina
Kolovratníka, Michala Kučery, Petra Lišky, Patrika Nachera a Róberta
Telekyho na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb.,
o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Adamec I. a další
Doručeno poslancům: 22. ledna 2025 v 9:57
NÁVRH
ZÁKON
ze dne ,
kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších
předpisů se mění takto:
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č.
254/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu,
vyhlášeného pod č. 327/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č.
124/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 187/2014 Sb.,
zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 292/2017
Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 44/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č.
270/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona 372/2022 Sb. a zákona č. 152/2023 se mění
takto:
1. V § 2 se na konci nahrazuje tečka čárkou a vkládá se nové písm. n), které zní:
„n) převozníkem je držitel příslušného osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena
posádky dle bližšího vymezení v tomto zákoně x), který vede plavidlo v rámci převozní
trasy.“
x) § 24c odst. 7 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v platném znění
2. V § 3 se na konci vkládá se nový odst. 5, který zní:
„(5) Převozní trasou se rozumí trasa plavby:
a) spojující jeden břeh vodní cesty s druhým břehem, resp. dva body nacházející se na vodní
cestě při témže břehu, v případě, že se jedná o nejrychlejší a nejefektivnější variantu plavby,
b) o délce maximálně 1 000 m, a
c) nacházející se mimo prostory plavebních komor;
přičemž všechny podmínky jsou splněny současně“
3. V § 24c se na konci vkládá nový odst. 7, který zní:
„(7) Plavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce převozníka fyzické
osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let, a je držitelem osvědčení člena
posádky plavidla minimálně na vstupní úrovni, absolvovala praxi v obsluze plavidla v délce
minimálně 4 měsíce, úspěšně složila zkoušku v rozsahu požadavků na výkon funkce
odborníka na přepravu cestujících a zkoušku v rozsahu požadavků na výkon funkce
převozníkax).“
x) vyhláška č. 48/2023 Sb., kterou se vymezují činnosti vykonávané členy posádky plavidla a stanoví podrobnosti týkající
se ověřování odborné způsobilosti osob k vedení plavidel, jejich obsluze a k výkonu dalších činností ve vnitrozemské
plavbě
1
4. V § 28 vložit nové písm. g), které zní:
„g) převozník v rámci plavby na převozní trase.“
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá́ účinnosti dnem 1. července 2025.
2
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu, důvod předložení navrhované právní
úpravy a cíle navrhovaných změn.
Současný právní rámec pro říční dopravu v České republice je upraven zákonem č. 114/1995
Sb., o vnitrozemské plavbě. Tento zákon stanovuje požadavky na kvalifikaci a provozování
plavidel, ovšem nedostatečně reflektuje specifické potřeby a podmínky převozních plavidel,
což má za následek řadu praktických problémů.
Platná legislativa vyžaduje, aby převozníci splňovali stejné kvalifikační požadavky jako
kapitáni velkých říčních plavidel, což zahrnuje tříletou praxi, teoretické zkoušky na kapitána a
praktické zkoušky na plavidle o minimálním výkonu 199 kW a třímístné kormidelně. Tyto
požadavky jsou nepřiměřené vzhledem k charakteru práce převozníka, který se pohybuje pouze
mezi dvěma břehy na krátké vzdálenosti a nízkou rychlostí. Nutno poznamenat, že podmínky
těchto zkoušek v praktickém provozu přívozu naprosto neodpovídají realitě. Navíc, evropské
předpisy, které byly implementovány do českého zákona, vyžadují evropský průkaz kapitána,
což je pro většinu zájemců o práci převozníka prakticky nedosažitelné a neadekvátní vzhledem
k jejich pracovní náplni.
Hlavním důvodem pro předložení novely zákona o říční dopravě je potřeba zachovat a zajistit
provoz přívozů jakožto strategické veřejné služby. Přívozy v České republice, zejména v Praze,
každoročně přepraví stovky tisíc osob a tvoří nedílnou součást kritické infrastruktury. V
případě mimořádných situací, jako jsou přírodní katastrofy nebo jiné krizové stavy, přívozy
zajišťují nejen dopravu, ale také podporují zachování veřejného pořádku a bezpečnosti.
Současný právní stav výrazně omezuje možnost získávání nových převozníků, což ohrožuje
kontinuální provoz těchto důležitých dopravních služeb. Za celou dosavadní praxi provozu
přívozů v České republice není zaznamenána jediná větší újma na majetku či zdraví. Toto je
jedním ze zásadních argumentů pro přijetí námi navrhované právní úpravy, jejichž cílem je v
první řadě zjednodušení kvalifikačních požadavků pro převozníky.
Navrhovaná novela sníží náročné a neadekvátní požadavky na kvalifikaci převozníků, čímž se
zvýší dostupnost této profesní dráhy a zajistí se dostatek kvalifikovaných pracovníků pro
provoz přívozů.
Dalším cílem je zajištění kontinuity provozu přívozů. Díky úpravě legislativy bude možné
zachovat provoz této strategické veřejné služby i v budoucnu, což je klíčové pro zajištění
dopravy v krizových situacích a pro běžné denní potřeby obyvatel.
Snížení kvalifikačních požadavků a umožnění, aby převozníky mohly být osoby s méně
náročným výcvikem než kapitáni velkých plavidel, povede k úsporám ve veřejných
rozpočtech, protože mzdy převozníků jsou podstatně nižší než mzdy kapitánů s evropským
oprávněním. Zachování existence přívozů je zásadní i z enviromentálního hlediska. Přívozy
umožňují spojení dvou protějších břehů nejkratší možnou spojnicí. Za předpokladu neexistence
přívozů je jedinou nabízející se alternativou provoz náhradních autobusových linek, což je z
důvodu značného navýšení spotřeby paliva diametrálně ekologicky náročnější.
Navrhovaná právní úprava zajistí, že převozní trasy budou nadále provozovány jako veřejná
služba, což je klíčové pro naplnění závazků veřejné dopravy a poskytování spolehlivých a
dostupných dopravních služeb občanům. Tato novela zákona o říční dopravě je proto nezbytná
k tomu, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost a efektivita provozu přívozů v České
3
republice, a aby byly odstraněny překážky, které současná legislativa klade zájemcům o tuto
profesi.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky.
Navrhovaná novela zákona o vnitrozemské plavbě je plně v souladu s ústavním pořádkem
České republiky. Respektuje základní principy a hodnoty zakotvené v Ústavě a Listině
základních práv a svobod. Zajišťuje proporcionalitu a přiměřenost v přístupu k profesi
převozníka a podporuje realizaci základních práv a svobod občanů. Tato právní úprava je
nezbytná pro zajištění dostupnosti, bezpečnosti a efektivity převozní dopravy, která je klíčovou
součástí veřejných služeb a kritické infrastruktury České republiky.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami.
Navrhovaná úprava je v souladu s právem Evropské unie a zajišťuje jejich implementaci
způsobem, který je přiměřený a realizovatelný v kontextu české převozní dopravy.
Problematika navrhované právní úpravy legislativního rámce říční dopravy není v primárním
ani sekundárním právu Evropské unie uceleně a komplexně upravena. Její dílčí úpravy
obsahují pouze specifické odvětvové akty, vztahující se prakticky na zcela odlišný typ lodní
dopravy než na ten český. Navrhovaná úprava není́ upravena mezinárodními smlouvami, jimiž̌
je Česká republika vázána.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na
státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, české podnikatelské prostředí a zejména
na český trh práce, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na
specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním
postižením a národnostní menšiny a dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná novela zákona o vnitrozemské dopravě, která se zaměřuje na úpravu
kvalifikačních požadavků pro převozníky, bude mít pozitivní hospodářské a finanční dopady.
Tyto dopady je třeba pečlivě zvážit z hlediska státního rozpočtu, ostatních veřejných rozpočtů,
podnikatelského prostředí a trhu práce.
Snížení kvalifikačních požadavků pro převozníky povede k úsporám ve veřejných výdajích,
zejména v oblasti školení a certifikace. Současné požadavky na tříletou praxi a absolvování
teoretických a praktických zkoušek jsou nákladné jak pro státní správu, tak pro uchazeče o
profesi převozníka. Snížení těchto požadavků sníží administrativní náklady na správu a
regulaci tohoto sektoru.
Zlepšením dostupnosti převozní dopravy a zajištěním dostatečného počtu kvalifikovaných
převozníků se podpoří efektivní fungování této strategické veřejné služby. To může vést k
lepšímu využití stávající infrastruktury a zvýšení spokojenosti uživatelů veřejné dopravy, což
má nepřímé pozitivní dopady na státní rozpočet.
Zlepšení dostupnosti a spolehlivosti převozní dopravy má pozitivní dopad na místní a
regionální rozpočty, protože přívozy často tvoří součást místní dopravní infrastruktury. Snížení
kvalifikačních požadavků může usnadnit najímání převozníků na místní úrovni, což zlepší
provoz a údržbu převozních tras a sníží náklady spojené s provozními problémy.
4
Místní a regionální samosprávy mohou dosáhnout úspor tím, že budou moci efektivněji
plánovat a provozovat převozní dopravu, která je klíčová pro propojení různých částí regionů,
zejména v oblastech s omezenou infrastrukturou.
Snížení kvalifikačních požadavků může podpořit vznik nových malých a středních podniků v
oblasti převozní dopravy. Zjednodušení vstupu na trh povede k větší konkurenci a inovacím,
což může přinést vyšší kvalitu služeb a nižší ceny pro koncové uživatele.
Přístupnější kvalifikační požadavky mohou učinit profesi převozníka atraktivnější pro širší
okruh zájemců, což zvýší počet dostupných pracovníků a podpoří růst tohoto sektoru. To může
vést k rozvoji souvisejících služeb a přispět k celkovému hospodářskému růstu.
Snížení kvalifikačních požadavků pro převozníky povede k vytvoření nových pracovních
příležitostí. Profese převozníka se stane dostupnější pro širší okruh zájemců, což může pomoci
snižovat nezaměstnanost a poskytnout pracovní příležitosti zejména v regionech s vyšší mírou
nezaměstnanosti.
Zvýšení dostupnosti této profese může vést k lepším pracovním podmínkám a vyšší
spokojenosti pracovníků. Možnost rychlejšího a méně nákladného vstupu do této profese může
přilákat zájemce, kteří dříve neměli přístup k potřebnému vzdělání a praxi.
Zlepšení dostupnosti převozní dopravy podpoří regionální rozvoj, zejména v oblastech, kde je
převozní doprava klíčovou součástí dopravní infrastruktury. Vytvoření nových pracovních
míst a podpora místní ekonomiky přispěje k celkovému rozvoji těchto regionů.
Za posledních několik desetiletí nedošlo k žádné zásadní újmě na majetku či zdraví v
souvislosti s provozem převozních plavidel. Tento fakt podtrhuje, že převozní doprava je
naprosto bezpečný a spolehlivý způsob dopravy, který úspěšně zajišťuje přepravu stovek tisíc
osob ročně bez vážných incidentů.
Navrhovaná novela zákona o říční dopravě má významné pozitivní hospodářské a finanční
dopady. Snížení kvalifikačních požadavků pro převozníky povede k úsporám ve veřejných
výdajích, podpoří malé a střední podniky, vytvoří nové pracovní příležitosti a přispěje k
regionálnímu rozvoji. Navíc historická data potvrzují, že převozní doprava je bezpečná a
spolehlivá, což podtrhuje nezbytnost této právní úpravy pro zajištění dostupnosti, bezpečnosti
a efektivity převozní dopravy, která je klíčovou součástí veřejných služeb a kritické
infrastruktury České republiky.
Návrh zákona nemá žádné negativní sociální dopady ani dopady na specifické skupiny
obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní
menšiny.
5. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na ekologické aspekty české lodní
dopravy.
Navrhovaná novela zákona o říční dopravě může mít i významné ekologické dopady.
Hodnocení těchto dopadů je nezbytné pro zajištění, že navrhované změny neohrozí životní
prostředí a přispějí k udržitelnému rozvoji české lodní dopravy.
5
Zvýšením dostupnosti převozní dopravy se může snížit závislost na silniční dopravě, která je
často ekologicky náročnější. Převozní doprava může sloužit jako alternativa k automobilové a
autobusové přepravě, zejména v hustě obydlených oblastech a při přepravě mezi oběma břehy
řek. Nutno poznamenat, že spotřeba paliva běžné plavidla ja o několik řádů nižší než spotřeba
paliva silničních dopravních prostředků.
Lepší dostupnost a efektivita převozní dopravy přispívá k integrovanému dopravnímu
systému, kde různé druhy dopravy spolupracují pro dosažení ekologicky udržitelných cílů. To
zahrnuje například propojení převozní dopravy s veřejnou dopravou, což snižuje celkovou
ekologickou stopu dopravy.
Moderní plavidla často produkují méně hluku než starší modely, což přispívá k lepší kvalitě
života obyvatel v blízkosti vodních cest. Snížení hlukové zátěže má pozitivní dopad na zdraví
a pohodu obyvatel.
Navrhovaná novela zákona o říční dopravě přináší významné ekologické výhody, které
přispívají k udržitelnému rozvoji tohoto sektoru. Snížení emisí a spotřeby paliva a zlepšení
kvality života obyvatel jsou klíčové ekologické dopady, které tato právní úprava přináší.
6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí
a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
7. Zhodnocení korupčních rizik
Předložený návrh novely zákona nezvyšuje korupční́ rizika.
8. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona
souhlas již v prvém čtení
Navrhovanou právní úpravu je žádoucí přijmout v režimu § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, Proto se navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu
České republiky vyslovit souhlas s navrhovanou právní úpravou již v prvním čtení.
Zvláštní část
K čl. I bodu 1 (§ 2 písm. n)
Jedná se o legislativně technickou úpravu reagující na národní legislativu SRN, kterou byla
provedena transpozice směrnice EU 2017/2397 o uznávání profesních kvalifikacích o
vnitrozemské plavbě. Toto ustanovení přináší definici vůdce plavidla určeného k plavbě po
převozní trase. Tento pojem vymezuje definici držitele převozního osvědčení, který obsluhuje
plavidlo určené k plavbě po převozní trase pro převozní plavbu po převozní trase. Hlavním
důvodem pro zavedení tohoto ustanovení je potřeba jasného vymezení odpovědností a
kvalifikace osob, které obsluhují plavidla určené k plavbě po převozní trase.
Zavedení požadavku na držení převozního osvědčení zajišťuje, že vůdci převozních plavidel
mají potřebné znalosti a dovednosti pro bezpečné řízení plavidel. Ustanovení pomáhá jasně
definovat, kdo je odpovědný za plavidlo a jeho provoz. Tento krok je důležitý pro právní
6
jistotu, zvláště v případě nehod či jiných incidentů. Jasné určení vůdce plavidla usnadní
stanovení odpovědnosti.
K čl. I bodu 2 (§ 3 odst. 5)
Jde o jasné vymezení trasy plavidla určeného k plavbě po převozní trase. V tomto smyslu jde
zejména o vymezení prostoru v rámci působnosti držitelů zúženého oprávnění vymezeného v
§ 24c odst. 7.
K čl. I bodu 3 (§ 24c odst. 7)
Praxe a činnost vůdce plavidla určeného k plavbě po převozní trase je soubor poměrně malého
počtu činností, které se neustále opakují a jsou charakteristické pro místní profesní zvyklosti a
nároky. V tomto kontextu je třeba brát tuto běžnou praxi z ryze praktických důvodů v potaz a
uznat zúžené oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla oprávněného k plavbě po převozní
trase jako zcela dostačující. Je absolutně neadekvátní požadovat po posádkách plavidel
určených k plavbě po převozní trase znalosti regulovaných a neregulovaných cest EU. Nikdy
tedy ex definitione nemůže nastat situace, kdy by se vůdce takovéhoto plavidla plavil po
vodních cestách definovaných zmíněnou směrnicí. Tímto návrhem je kladen důraz na nutnou
distinkci mezi evropskými vodními cestami a převozními trasami. Jedná se o dva naprosto
odlišné instituty, které se liší jak praktickým využitím, tak i charakterem definice. Proto je
naprosto racionální a adekvátní požadovat po žadatelích o převozní osvědčení sto šedesát hodin
praxe a úspěšné složení zkoušek. Tyto požadavky vychází ze zkoušek potřebných k získání
oprávnění řidiče autobusu ke komerčním účelům, kdy míra rizika dle veřejně dostupných dat
daleko převažuje lodní osobní dopravu, která za posledních několik desetiletí nezaznamenala
jediný incident způsobující značnou finanční či zdravotní újmu. Zároveň je nutno vzít v potaz
kapacitu autobusů, která často dosahuje 80 pasažérů v rámci jednoho vozu. Lodní osobní
doprava je dle všech dostupných dat diametrálně méně riziková než autobusová doprava. Tento
návrh se snaží narovnat požadavky k získání převozního osvědčení alespoň na úroveň
obtížnosti získání oprávnění řidiče autobusu.
K čl. I bodu 4 (§ 28 písm. g)
Z důvodů uvedených výše je zapotřebí uzákonit existenci vůdců plavidel určených k plavbě po
převozní trase.
K čl. II (účinnost)
Účinnost navrhované právní úpravy je stanovena tak, aby zajišťovala minimální potřebnou
vacatio legis na straně jedné a co možná rychlé odstranění současných aplikačních problémů,
na něž novela cílí, na straně druhé.
V Praze dne
Předkladatelé:
Ivan Adamec, podepsáno elektronicky
Jan Bauer, podepsáno elektronicky
Radim Fiala, podepsáno elektronicky
7
Martin Kolovratník, podepsáno elektronicky
Michal Kučera, podepsáno elektronicky
Petr Liška, podepsáno elektronicky
Patrik Nacher, podepsáno elektronicky
Robert Teleky, podepsáno elektronicky
8
Úplné znění dotčených ustanovení v zákoně č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších
předpisů s vyznačením navrhovaných změn
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
….
n) převozníkem je držitel příslušného osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky dle
bližšího vymezení v tomto zákoně x), který vede plavidlo v rámci převozní trasy.“
x) § 24c odst. 7 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v platném znění
ČÁST II nacházející se na vodní cestě
VODNÍ CESTY variantu plavby,
§ 3
…..
(5) Převozní trasou se rozumí trasa plavby:
a) spojující jeden břeh vodní cesty s druhým břehem, resp. dva body
při témže břehu, v případě, že se jedná o nejrychlejší a nejefektivnější
b) o délce maximálně 1 000 m, a
c) nacházející se mimo prostory plavebních komor;
přičemž všechny podmínky jsou splněny současně“
ČÁST V
PLAVEBNÍ PROVOZ
§ 24c
Zúžené oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla
….
(7) Plavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce převozníka fyzické osobě, která
je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let, a je držitelem osvědčení člena posádky plavidla minimálně
na vstupní úrovni, absolvovala praxi v obsluze plavidla v délce minimálně 4 měsíce, úspěšně složila
zkoušku v rozsahu požadavků na výkon funkce odborníka na přepravu cestujících a zkoušku v rozsahu
požadavků na výkon funkce převozníkax).
x) vyhláška č. 48/2023 Sb., kterou se vymezují činnosti vykonávané členy posádky plavidla a stanoví podrobnosti týkající se
ověřování odborné způsobilosti osob k vedení plavidel, jejich obsluze a k výkonu dalších činností ve vnitrozemské plavbě
§ 28
Účastník plavebního provozu
Účastníkem plavebního provozu na vodní cestě je
…..
g) převozník v rámci plavby na převozní trase.“
Teze návrhu změny vyhlášky č. 48/2023 Sb., kterou se vymezují činnosti
vykonávané členy posádky plavidla a stanoví podrobnosti týkající se
ověřování odborné způsobilosti osob k vedení plavidel, jejich obsluze a k
výkonu dalších činností ve vnitrozemské plavbě (dále jen „vyhláška č.
48/2023 Sb.)
Návrh na seznam požadovaných kompetencí převozníka
I. Právní znalosti
1. Detailní znalost následujících atributů tak, jak jsou řešeny národní legislativou ČR:
a) obecná ustanovení
b) cejchování plavidel
c) názvy plavidel
d) zvukové signály, radiokomunikační, informační a navigační zařízení
e) plavební znaky a označení vodní cesty
f) pravidla pro vedení plavidel
2. Základní znalost rádiového manuálu
3. Základní znalost o problematice likvidace odpadu
4. Základní znalost jednotlivých osvědčení o způsobilosti k plavbě
a) základní znalost druhů průkazů způsobilosti vůdců plavidel
b) detailní znalost kritérií pro odejmutí a pozastavení platnosti osvědčení o
způsobilosti
6. Základní znalosti předpisů o prevenci úrazů
7. Detailní znalost provozního řádu přívozu
II. Znalost trasy přívozu, na kterém bude daná osoba vést plavidlo
(jedná se o jakousi obdobu „úseků se zvláštními riziky“ ve smyslu směrnice EP a Rady
2005/2397/EU o uznávání profesních kvalifikací ve vnitrozemské plavbě
III. Odborné znalosti
1. Dovednosti v oblasti vedení plavidla
a) procesy vedení plavidla, manévrovací vlastnosti
b) funkce ovládacích zařízení a pohonu
c) vliv proudu, větru a sání
d) vztlak, stabilita a jejich praktické využití
e) kotvení a kotvení i za ztížených podmínek
1
2. Znalost konstrukce plavidel
a) konstrukce, provoz motorů, funkce elektrického zařízení
b) provoz, provozní řízení
c) opatření v případě provozních poruch
3. Schopnost chovat se správně za zvláštních okolností, zejména
a) opatření při nehodě, první pomoc, utěsnění netěsností
b) zvláštnosti záchrany osob, lodí a nákladu na vodních cestách
c) obsluha vyprošťovacích zařízení a vybavení
d) nakládání s odpady a udržování čistoty vodních toků
e) vyrozumění příslušných orgánů
f) požární prevence, hašení
2