Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDDFCW52Q najdete zde
III.
ODŮVODNĚNÍ
1. OBECNÁ ČÁST
A Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Předkládaný návrh vyhlášky je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Novela zákona, jejímž předmětem je jednak úprava stávajícího systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (tzv. ETS1) a také vznik nového systému vztahujícímu se na dodavatele paliv (tzv. ETS2), byla zveřejněna ve Sbírce zákonů jako zák. č. 481/2024 Sb. a nabyla účinnosti k 1. lednu 2025.
Předkládaný návrh vyhlášky navazuje na uvedený návrh zákona tím, že stanovuje
· vzor formuláře žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů,
· vzor žádosti o vydání povolení k dodávání paliv,
· vzor žádosti o vydání osvědčení o využití paliva k procesům, při nichž nedochází k jeho spalování
· náležitosti a vzor čestného prohlášení o spotřebě plynu pouze pro zemědělskou prvovýrobu nebo hospodaření v lese (pro účely vykazování emisí skleníkových plynů v rámci ETS 2).
Vzhledem k celkovému množství změn a doplnění, které nová právní úprava vyžaduje, ministerstvo nezvolilo novelizaci dosavadní právní úpravy, ale návrh nové vyhlášky a zrušení vyhlášky č. 192/2013 Sb.
B Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Návrh vyhlášky je v souladu se zmocněnými uvedenými v ustanoveních § 3 odst. 8, § 4b odst. 5, § 15a odst. 7 a odst. 8 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
C Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů EU
Návrh souvisí s těmito předpisy Evropské unie:
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES, v platném znění,
· směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/ 959, ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012, v platném znění.
Vyhláška přímo nezapracovává předpisy Evropské Unie, neboť implementace příslušných předpisů Evropské unie je zajištěna na úrovni zákona. Obsah vyhlášky však s touto implementací velmi úzce souvisí a navazuje na ni celým svým obsahem. Náležitosti povolení k emisím pro stacionární zařízení („povolení ETS 1“) i povolení pro dodavatele paliv („povolení ETS 2“) jsou uvedeny v zákoně a vyhláška stanoví pouze podrobnosti ohledně závazné podoby těchto žádostí. Požadavky na podobu monitorovacího plánu, který je součástí žádosti, vyházejí z nařízení 2018/2066 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů. Obdobně je třeba vyhláškou nově zakotvit také podrobnější požadavky týkající se spolehlivého prokazování emisí z dodávaných paliv pro účely monitoringu v oblasti ETS 2.
D Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Stávající platná vyhláška je zcela nevyhovující vzhledem ke změnám, které přináší výše uvedená novela zákona s účinností od počátku roku 2025. Přijetí navrhované vyhlášky je nezbytné pro vykonávání povinností podle zákona č. 383/2012 Sb., zejména pro stanovení formulářů žádostí o povolení k činnostem, které tento zákon upravuje.
E Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na podnikatelské prostředí, sociální dopady a dopady na životní prostředí
Navrhovaná úprava nebude mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty.
F Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Sociální dopady ani dopady na životní prostředí u předkládaného návrhu nejsou předpokládány.
G Zhodnocení dopadů ve vztahu k zákazu diskriminace a k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nemá vzhledem ke svému charakteru žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace, včetně rovného postavení mužů a žen.
H Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na ochranu soukromí a osobních údajů.
I Zhodnocení korupčních rizik
Návrh nepředstavuje žádná korupční rizika.
J Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.
K Zhodnocení dopadů na rodiny
Návrh nemá vzhledem ke svému zaměření dopady na situaci rodin ani na plnění funkcí rodiny.
L Zhodnocení územních dopadů
Návrh nemá s ohledem na jeho zaměření územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.
M Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Návrh vyhlášky spolu se prováděným zákonem jsou v souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy. Zákon, který vyhláška provádí přináší zvýšení úrovně digitalizace procesů v oblasti spojených se správou ETS 1 a ETS 2. Vzhledem k tomu, že adresáty právní úpravy jsou převážně podnikatelské subjekty (provozovatelé zařízení v systému ETS 1, dodavatelé fosilních paliv v systému ETS 2), s návrhem není spojeno riziko vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).
1. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1
Návrh znění § 1 vymezuje předmět právní úpravy na základě zákonných zmocnění (§ 3 odst. 8, § 4b odst. 5, § 15a odst. 7 a odst. 8 zákona). Vyhláška stanovuje vzor formulářů žádostí o vydání povolení k emisím skleníkových plynů, o vydání povolení k dodávání paliv, o vydání osvědčení o využití paliva k procesům, při nichž nedochází k jeho spalování a náležitostí a vzory čestných prohlášení pro účely vykazování emisí.
K § 2 a příloze č. 1
Vzor formuláře žádosti o vydání povolení k dodávání paliv podle § 3 zákona. Náležitosti žádosti jsou v souladu s požadavky příslušného předpisu Evropské Unie, tedy směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, v platném znění.
K § 3 a příloze č. 2
Vzor formuláře žádosti o vydání povolení k dodávání paliv podle § 4b odst. 5 zákona č. 383/2012 Sb. Náležitosti žádosti jsou v souladu s příslušným předpisem Evropské Unie, tedy směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, v platném znění.
K § 4 a příloze č. 3
Náležitosti žádosti o osvědčení o využití paliva k procesům, při nichž nedochází k jeho spalování, pro účely § 15a odst. 7 zákona č. 383/2012 Sb. Toto osvědčení se využije v případech, kdy není k dispozici speciální povolení podle § 15 odst. 5 písm. a).
K § 5 a přílohám č. 4 a 5
Vzory čestných prohlášení podle množství odebíraného paliva pro prokázání spotřeby plynu pro zemědělskou prvovýrobu podle zákona o spotřebních daních nebo hospodaření v lese podle lesního zákona.
Dodavatelé plynných paliv mají podle zákona § 15 odst. 4 písm. c) rozlišovat a vykazovat jako s nulovými emisemi množství plynu, které bude spotřebováno pro zemědělskou prvovýrobu a hospodaření v lese podle lesního zákona. Od roku 2027 mají podle příslušného předpisu Evropské Unie1 dodavatelé paliv za vykázané a ověřené emise vyřadit příslušný počet emisních povolenek. Zákazníkům, kteří plyn spotřebují pro tyto účely, by tak měl dodavatel plynu dodat plyn nezatížený cenou emisní povolenky, jelikož za takto spotřebované množství nebude muset emisní povolenky vyřazovat.
Za tímto účelem byla navržena metoda v souladu s nařízením Komise 2018/2066 na prokázání, že byl plyn opravdu na uvedené účely spotřebován. Osoba, která podniká v zemědělství nebo podle lesního zákona podá čestné prohlášení o tom, že na konkrétním odběrném místě je odebíraný plyn spotřebován jen na uvedené účely.
Tento přístup by ale pro malé zemědělce mohl znamenat neúměrné náklady na založení nového odběrného místa, pokud by museli například rozdělit spotřebu na vytápění svého domu uprostřed své zemědělské usedlosti instalací nových odběrných míst. Z toho důvodu je navrženo určit hranici, pod kterou by zemědělský subjekt nepodával čestné prohlášení o odběru konkrétního místa jen na zemědělské účely, nemusel by tedy instalovat nová měřidla, místo toho by podal pouze čestné prohlášení, že odběrné místo se nachází v místě jeho podnikání a jeho spotřeba nepřesahuje stanovenou hranici.
Pro stanovení této hranice byla použita data o spotřebě plynu v zemědělství:
Pásmo spotřeby MWh
Počet subjektů
Spotřeba MWh
Počet odběrných míst
4 000 - 100 000
31
353 393
191
630 - 4 000
228
326 579
821
200 - 630
281
102 536
637
100 - 200
236
32 915
430
80 - 100
103
9 173
171
60 - 80
134
9 166
195
40 - 60
268
12 945
374
20 - 40
495
13 889
600
10 - 20
354
4 950
410
0 - 10
566
2 371
611
Celkový součet
2 696
867 918
4 440
Zdroj: Dodavatel plynu
Grafické znázornění výše uvedených dat:
Kumulativní podíl počtu subjektů a spotřeby plynu podle pásem spotřeby:
Pásmo spotřeby MWh
Kumulativní podíl počtu subjektů podle pásem spotřeby
Kumulativní podíl spotřeby plynu podle pásem spotřeby
0 - 10
20,99%
0,27%
0 - 20
34,12%
0,84%
0 - 40
52,49%
2,44%
0 - 60
62,43%
3,94%
0 - 80
67,40%
4,99%
0 - 100
71,22%
6,05%
0 - 200
79,97%
9,84%
0 - 630
90,39%
21,65%
0 - 4 000
98,85%
59,28%
0 - 100 000
100,00%
100,00%
Spotřeba zemního plynu ve vybraných sektorech za rok 2021
Odběr do 8 tis. m3
Odběr nad 8 tis. m3
Celkem
Počet
Spotřeba (tis.m3)
Počet
Spotřeba (tis.m3)
Počet
Spotřeba (tis.m3)
Lesnictví
100
255
46
3 016
146
3 271
Rybářství
20
49
6
228
26
276
Zemědělství
2 079
4 745
983
92 908
3 062
97 653
Zdroj dat: MPO
Na základě výše uvedených dat byla stanovena hranice 40 MWh. Do této roční spotřeby plynu spadá přibližně 52,5 % zemědělských subjektů s podílem 2,44 % na celkové spotřebě plynu v tomto sektoru. Jednodušší podmínky se tak budou vztahovat na velké množství malých subjektů s malou spotřebou v rámci zemědělství.
K § 6 – Zrušovací ustanovení
Dosavadní platná vyhláška č. 192/2013 Sb. se navrhuje zrušit. Požadavky na podobu příslušných formulářů v ní stanovené jsou již neaktuální. Obsah bude plně nahrazen novou právní úpravou, resp. zrušen bez náhrady, pokud jde o formulář žádosti o bezplatnou alokaci povolenek pro provozovatele letadel. Provozovatelům letadel již podle nové zákonné úpravy nebudou tímto způsobem bezplatné povolenky přidělovány.
K § 7 - Účinnost
Účinnost vyhlášky je navrhována k prvnímu dni následujícímu po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Vzhledem k tomu, že se navrhovaná právní úprava vztahuje k novele zákona č. 383/2012 Sb., která nabyla účinnosti k 1. lednu 2025, je nezbytné, aby vyhláška byla účinná co nejdříve k účinnosti zákona.
Spotřeba v MWh dle pásem spotřeby
4 000 - 100 000 630 - 4 000 200 - 630 100 - 200 80 - 100 60 - 80 40 - 60 20 - 40 10 - 20 0 - 10 353393 326579 102536 32915 9173 9166 12945 13889 4950 2371
image1.png