Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDDFCW52Q najdete zde
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Ministerstvo životního prostředí předkládá do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky k provedení některých ustanovení zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
Předkládaný návrh vyhlášky navazuje na novelu zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů. Novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů dne 27. prosince 2024 jako zák. č. 481/2024 Sb. a nabyla účinnosti k 1. lednu 2025. Tato novela zákona přináší některé dílčí změny pro provozovatele činností zahrnutých ve stávajícím sektoru „ETS 1“ a dále zavedení monitoringu a vykazování emisí v nově zahrnutých sektorech „ETS 2“, tedy spalování paliv v sektoru vytápění budov a dopravy a sektorech průmyslu, který nepatří pod ETS 1. V této oblasti nejsou subjektem povinností spotřebitelé fosilních paliv, ale jejich dodavatelé.
Předkládaný návrh vyhlášky navazuje na novelizované znění zákona a stanovuje
· podrobné náležitosti a formu (vzor) žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů (jen dílčí úpravy oproti platné vyhlášce),
· podrobné náležitosti a formu (vzor) žádosti o vydání povolení k dodávání paliv,
· vzor žádosti o vydání osvědčení o využití paliva k procesům, při nichž nedochází k jeho spalování
· náležitosti a vzor čestného prohlášení o spotřebě plynu pouze pro zemědělskou prvovýrobu nebo hospodaření v lese (pro účely vykazování emisí skleníkových plynů v rámci ETS 2).
Vzhledem k celkovému množství změn a doplnění, které nová právní úprava vyžaduje, ministerstvo nezvolilo novelizaci dosavadní právní úpravy, tj. vyhlášky č. 192/2013 Sb., ale návrh nové vyhlášky spolu se zrušením té stávající.
Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) není k návrhu zpracováno. Povinnost vypracovat RIA nebyla u tohoto návrhu v Plánu přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2024 stanovena. Předkladatel neočekává vzhledem k předmětu právní úpravy v tomto prováděcím předpise žádné negativní dopady na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí České republiky. Návrh má pouze minimální dopady na dodavatele paliv ve smyslu administrativy spojené s monitorováním a vykazováním emisí a provozování činnosti spočívající v dodávání paliv jen s vydaným povolením. Nové povinnosti se týkají přibližně 250-300 subjektů. Návrh také zavádí hranici 40 MWh roční spotřeby zemního plynu pro odběratele ze sektoru zemědělství a lesnictví, do které budou moci jednodušeji prokázat, že se na jimi spotřebovaný plyn ETS 2 nevztahuje. ETS 2 se nevztahuje na zemědělce ani nad touto hranicí, ale jejich čestné prohlášení pro dodavatele paliv bude obsahovat podrobnější údaje. U zemědělských subjektů se spotřebou pod 40 MWh se bude předpokládat, že se jejich spotřeba plynu plně vztahuje k zemědělské činnosti. U subjektů nad 40 MWh, kde může být častěji vykonávána i jiná činnost než zemědělství, bude vyžadováno čestné prohlášení, že spotřeba na konkrétním odběrném místě se vztahuje k zemědělské činnosti. Tím je zajištěno, že zemědělské subjekty budou čelit pouze minimálním požadavkům, a zároveň je (pouze u větších) u zemědělských odběratelů rozlišeno, k jaké činnosti je plyn spotřebován.
Na základě výjimky udělené ministrem spravedlnosti a předsedou Legislativní rady vlády podle čl. 76 odst. 1 Legislativních pravidel vlády je lhůta pro sdělení připomínek k tomuto návrhu stanovena na 12 pracovních dnů. Potřeba neprodleného schválení vyhlášky vychází především z toho, že podle zákona, který je touto vyhláškou prováděn, mají dodavatelé paliv zažádat o povolení k dodávaní paliv, přičemž požadované náležitosti formuláře žádosti stanoví právě tato vyhláška.
Tento návrh by měl být podle platného a účinného znění zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv předložen prostřednictvím systému e-Legislativa. Nicméně s ohledem na to, že Senát dne 29. ledna 2025 schválil novelu tohoto zákona, která mimo jiné odkládá povinnost předkladatelů využít tento postup do 1. července 2025 (senátní tisk č. 36) a rovněž s ohledem na potřebu přijetí předkládaného návrhu vyhlášky v co nejkratším termínu, přistupuje Ministerstvo životního prostředí k předložení tohoto návrhu bez využití systému
e-Legislativa. Zároveň není možné čekat na publikaci zmíněné novely zákona ve Sbírce zákonů, což bylo původně záměrem předkladatele, neboť je v současné chvíli již jisté, že k té nedojde podle očekávání k 1. únoru, ale až ve druhé polovině února.