Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDDRJ2FP6 najdete zde
III.
Důvodová zpráva
Obecná část
I. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Tento návrh vyhlášky se předkládá za účelem splnění úkolu obsaženého v Plánu vyhlášek na rok 2025.
Potřeba novelizace vyhlášky o rozpočtové skladbě vychází jak z legislativních změn, tak z praktické aplikace samotné rozpočtové skladby při sestavování státního rozpočtu a při rozpočtovém hospodaření.
II. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
V čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky je stanoveno, že ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
Ministerstvo financí předkládá návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovaná vyhláška je vydávána na základě a v mezích zmocnění obsaženého v § 2a odst. 4 rozpočtových pravidel (zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a § 2 odst. 3 rozpočtových pravidel územních rozpočtů (zákon č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Právní úprava rozpočtové skladby se nijak nedotýká oblastí regulovaných právem Evropské unie ani se na jejím výkladu nijak nepodílí judikaturní činnost soudních orgánů Evropské unie.
IV. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Vyhláška o rozpočtové skladbě byla vypracována a schválena v roce 2021 a vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 412/2021 Sb. s účinností od 1. ledna 2022. Dosud byly přijaty tři její novely, které odrážely jednak změny v odpovědnostním třídění a vznik a zánik rozpočtových kapitol, jednak dílčí změny v třídění druhovém a odvětvovém.
S účinností od ledna 2025 byla provedena koncepční změna zatřídění náhrad za nezpůsobenou újmu, která zasáhla do definičních ustanovení samotné vyhlášky. Během relativně krátké doby praktické aplikace nové vyhlášky vyvstala potřeba několika dalších dílčích změn a doplnění. Nyní navrhované změny se promítají pouze v přílohách vyhlášky a v konkrétních jednotkách třídění, nikoli v textové části vyhlášky.
V. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná vyhláška nebude mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Promítne se úpravou údajů v Integrovaném informačním systému Státní pokladny (IISSP), což nebude vyžadovat žádné dodatečné výdaje ze státního rozpočtu.
Podnikatelů ani podnikatelského prostředí se tato veřejnoprávní úprava nijak nedotýká, tj. nemá žádné dopady.
VI. Zhodnocení, zda návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora
Návrhem novely vyhlášky o rozpočtové skladbě není zakládána veřejná podpora.
VII. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Rozpočtová skladba nemá žádní dopady na práva ani povinnosti soukromých fyzických a právnických osob.
VIII. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Vyhláška o rozpočtové skladbě se uplatňuje v okruhu upraveném v § 1 odst. 1 vyhlášky. Rozpočtová skladba slouží k evidenčnímu třídění příjmů a výdajů při rozpočtovém hospodaření vymezených veřejných rozpočtů, a tedy nemá žádné dopady na soukromé osoby ani jejich specifické skupiny, ani na životní prostředí. Nemá tedy žádný dopad ani na osoby sociálně slabé, ani osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, ani na samoživitelky a samoživitele, ani na práva dětí.
IX. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Rozpočtová skladba nemá žádní dopady na zákaz diskriminace ani na rovnost mužů a žen.
X. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na ochranu soukromí ani osobních údajů, protože danou problematiku nijak neupravuje ani se k ní jinak nevztahuje.
XI. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady z hlediska korupčních rizik.
XII. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá jakékoliv dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
XIII. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Jak již bylo výše uvedeno, rozpočtová skladba slouží k evidenčnímu třídění příjmů a výdajů při rozpočtovém hospodaření vymezených veřejných rozpočtů, a tedy nemá žádné dopady na soukromé osoby ani jejich specifické skupiny, ani na životní prostředí. Nemá tedy žádný dopad ani na osoby sociálně slabé, ani osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, ani na samoživitelky a samoživitele, ani na práva dětí.
XIV. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhované změny ve vyhlášce nebudou mít žádné zásadní dopady na územní samosprávné celky, kromě toho, že stejně jako ostatních uživatelů vyhlášky se jich dotknou změny provedené v druhovém, v odvětvovém a v doplňkovém třídění.
XV. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s požadavky na digitálně přívětivou legislativu. Státní pokladna je založena na informačním systému fungujícím digitálně, ovšem jejími uživateli jsou pouze státní a jiné veřejnoprávní instituce, nijak nedopadá na přístup soukromých osob k jakýmkoliv veřejným službám.
Zvláštní část
K článku I
K bodům 1. a 2.
Zákon č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích, zřizuje novou formu právnické osoby se specifickým účelem přispívat k rozvoji kulturního života a kulturního dědictví společnosti, k zajištění co nejvyšší kvality veřejných kulturních služeb a k posílení významu české kultury. Jsou zřízeny dvě nové položky určené na peněžní transfery pro tyto instituce z veřejných rozpočtů, a to jak v investičním, tak neinvestičním podseskupení.
K bodu 3.
Zřizuje se nový paragraf odvětvového třídění určený k zařazení výdajů na novou dávku státní sociální pomoci, která nahradí čtyři dosud vyplácené dávky: přídavek na dítě (již existující paragraf 4131 rozpočtové skladby), příspěvek na bydlení (paragraf 4141), příspěvek na živobytí (paragraf 4171) a doplatek na bydlení (paragraf 4172). Rozpočtová skladba navazuje na vládní návrh zákona o dávce státní sociální pomoci, který je projednáván jako sněmovní tisk č. 799 a počítá s účinností od 1. července 2025.
K bodu 4.
Dochází ke zrušení tří průřezových ukazatelů, které se při rozpočtovém hospodaření již využívat nebudou. Jedná se konkrétně o tyto průřezové ukazatele:
Dílčí průřezový ukazatel 31 - Program sociální prevence a prevence kriminality;
Dílčí průřezový ukazatel 32 - Program protidrogové politiky;
Dílčí průřezový ukazatel 33 - Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity.
Důvodem je především snížení administrativní zátěže a nejednoznačnost zatřídění do daného průřezového ukazatele. Zároveň je možno uvedené údaje zobrazit i pomocí jiných jednotek třídění. Záměrem je rušené průřezové ukazatele nepoužívat již pro sestavování státního rozpočtu na rok 2026 (na přípravě rozpočtové dokumentace se začíná pracovat již v dubnu 2025), proto by navrhovaná vyhláška měla nabýt platnosti co nejdříve v roce 2025.
K článku II
Navrhovaná účinnost je v souladu s požadavkem na nabývání účinnosti právních předpisů obsažených v zákoně o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Reflektuje praktickou stránku rozpočtového hospodaření v rozpočtovém roce začínajícím každoročně od 1. ledna. Navrhované změny mají dělenou účinnost, protože položky určené na transfery veřejným kulturním institucím se mohou začít aplikovat co nejdříve, neboť zákon č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích, již nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2025. Zřízení nového paragrafu pro dávku státní sociální pomoci se také navrhuje s účinností od 1. července 2025 s ohledem na související legislativu na zákonné úrovni.
4