Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDEQAAFPP najdete zde


                ODŮVODNĚNÍ 
návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů

A. OBECNÁ ČÁST

Odůvodnění návrhu vyhlášky je zpracováno podle čl. 16 odst. 4 Legislativních pravidel vlády.

1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
1.1. Název
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů

1.2. Navržená právní úprava a odůvodnění hlavních principů právní úpravy
I. Důvodem předložení návrhu vyhlášky je zajištění provedení návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který je aktuálně projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR jako sněmovní tisk č. 656 (dále jen „Lex OZE III“). 
Lex OZE III do právního řádu přijímá řadu nových institutů, přičemž pro licenční vyhlášku jsou klíčové dva z nich – ukládání elektřiny a agregace flexibility. Na nově zaváděnou činnost agregace flexibility bez dalšího v oblasti licencí vyžaduje, aby její poskytovatel, agregátor, získal licenci na obchod s elektřinou. S ohledem na tuto skutečnost, tedy že Lex OZE III na agregátora neklade žádné jiné požadavky z hlediska získání licence, vyhláška neupravuje, jelikož ani nemůže upravovat, žádné speciální požadavky na prokazování způsobilosti k získání této licence.
Naopak činnost ukládání elektřiny bude možné na základě Lex OZE III vykonávat pouze na základě nově zaváděné licence.  
Podle § 98a odst. 2 písm. a) energetického zákona má Energetický regulační úřad stanovit vyhláškou způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence a žádostí o uznání oprávnění k podnikání uděleného v jiném členském státě Evropské unie. Aby Energetický regulační úřad naplnil zmocnění v plné míře, je nutné na úrovni vyhlášky reflektovat rozšíření množiny držitelů licencí v ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) bod 4 dle Lex OZE III, které do právního řádu zakotvuje licenci na činnost ukládání elektřiny.
Návrh vyhlášky má za cíl umožnit vznik provozovatelů zařízení na ukládání elektřiny jakožto držitelů licence změnou vyhlášky o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, a to konkrétně změnou vzorů formulářů žádosti o udělení licence pro podnikání v energetických odvětvích pro fyzické osoby (příloha č. 1) a pro právnické osoby (příloha č. 3), ustanovení odpovědného zástupce (příloha č. 6), žádosti o změnu licence pro podnikání v energetických odvětvích pro fyzické osoby (příloha č. 8) právnické osoby (příloha č. 9) a žádosti o zrušení licence pro podnikání v energetických odvětvích pro fyzické osoby (přílohy č. 10) a pro právnické osoby (příloha č. 11). Dále bude vytvořen nový formulář „Seznam jednotlivých provozoven“ pro činnost ukládání elektřiny (příloha č. 29). Novelou zákona č. 634/2004., o správních poplatcích, byla zrušena platba správních poplatků kolkovými známkami, přičemž možnost takto zaplatit byla v souladu s přechodným období pouze do 31. 12. 2024. Je tak nutné zrušení platby kolkovými známkami reflektovat do formuláře žádosti o udělení licence pro podnikání v energetických odvětvích pro fyzické osoby (příloha č. 1) a pro právnické osoby (příloha č. 3), žádosti o změnu licence pro podnikání v energetických odvětvích pro fyzické osoby (příloha č. 8) právnické osoby (příloha č. 9) a žádosti o zrušení licence pro podnikání v energetických odvětvích pro fyzické osoby (přílohy č. 10) a pro právnické osoby (příloha č. 11).
II. Další změnou, kterou Lex OZE III zavádí, je rozšíření situací, kdy žadatel neplní finanční předpoklady pro udělení licence v § 5 odst. 6. Vyhláška na tuto změnu bude adekvátně reagovat v ustanovení § 2 odkazem na příslušná zákonná ustanovení. Materiálně se tak nejedná o změnu způsobu prokazování finančních předpokladů, použití legislativní techniky odkazu bylo zvoleno z důvodu přehlednosti a lepšího porozumění adresátů právního předpisu. 
Dále dochází ke zrušení jednoho z formulářů. Formulář finanční bilance neměl pro prokazování finanční způsobilosti žadatele žádnou přidanou hodnotu, neboť tento formulář obsahoval předpokládané náklady a výnosy z licencované činnosti do budoucna (5 let), a jednalo se tak pouze o predikci a prognózu možného podnikání, přičemž v době podání žádosti o udělení licence nemá žadatel zcela jasnou představu, jak se bude jeho podnikání vyvíjet (typicky licence na obchod, kdy není na počátku zřejmé kolik zákazníků bude obchodník mít), navíc v praxi činilo vyplnění formuláře velké komplikace, právě proto, že žadatelé pouze předjímali čísla, která vyplňovali. Předpokládané náklady a výnosy z licencované činnosti se budou uvádět obecně do podnikatelského plánu, a tím bude zachována informovanost Energetického regulačního úřadu.
Nově se nebudou vyžadovat některé dílčí způsoby prokazování finanční způsobilosti pro výrobce elektřiny a provozovatele zařízení na ukládání elektřiny, jejichž zařízení mají instalovaný výkon nižší než 1 MW, a to vzhledem k tomu, že při boomu výstavby fotovoltaických elektráren se v současné době instalují fotovoltaické výrobny, které mají sloužit téměř výhradně ke snižování vlastní spotřeby elektrické energie žadatelů. Nejedná se proto o podnikatelskou činnost jako takovou. Žadatelé se často dotazují, jaké informace mají uvést do podnikatelského plánu, když jediný důvod pořízení fotovoltaické elektrárny je snížení vlastní spotřeby. Žadateli nejsou pouze vlastníci rodinných domů, ale také družstva, firmy, tovární haly, které se chtějí snížit svou energetickou náročnost. Požadavek na podnikatelský plán tak tyto žadatele zbytečně zatěžuje a prodlužuje proces udělení licence, což je v rozporu s národními i unijními snahami o urychlení procesu zavádění obnovitelných zdrojů.
III. Lex OZE III též nad rámec současných finančních předpokladů v § 5a zavádí tzv. cejch obchodníka, tedy překážky pro udělení licence pro obchod s elektřinou nebo s plynem. Toto ustanovení, jak uvádí důvodová zpráva k Lex OZE III, vymezuje překážky výkonu činnosti obchodníka s elektřinou nebo plynem, při kterých ERÚ neudělí licenci žadateli o udělení licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem (viz § 8 odst. 1) – jedná se o zpřísnění podmínek udělování licencí na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem. Smyslem je zabránit účasti na trhu subjektům, které se v minulosti profilovaly na trhu jako problematické. S ohledem na potřebu větší ochrany odběratelů před neseriózními dodavateli jsou zaváděna ustanovení, která by měla zamezit udělení licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem subjektům, u nichž nastaly skutečnosti, které vzbuzují důvodné pochybnosti o možnosti takového subjektu zabezpečit bezpečnou a spolehlivou dodávku. Materiálně se tak jedná o zpřísnění prokazování splnění finančních předpokladů pro konkrétní okruh subjektů, na což bude vyhláška reagovat úpravou způsobů prokazování skutečnosti, že u žadatele o licenci na obchod s elektřinou nebo plynem nejsou dány další zákonné překážky pro udělení licence, a to minimalistickým způsobem tak, aby žadatel byl touto novou zákonnou povinností co nejméně zatížen pouze v případech, kdy si dané skutečnosti nemůže Energetický regulační úřad sám ověřit v rámci své úřední činnosti.
IV. V neposlední řadě vyhláška reaguje na koncepční změny ve stavebním právu v kontextu prokazování technických předpokladů a dále obsahuje některé další změny, které vycházejí zejména z praxe Energetického regulačního úřadu při udělování licencí. 
V. S ohledem na výše uvedené Energetický regulační úřad předkládá návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání a souladu s ústavním pořádkem
Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
Návrh vyhlášky je v souladu se zmocněním uvedeným v ustanovení § 98a odst. 2 písm. a) energetického zákona, podle kterého Energetický regulační úřad stanoví „způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence a žádostí o uznání oprávnění k podnikání uděleného v jiném členském státě Evropské unie.“
Zákonný základ, který návrh vyhlášky rozvíjí změnou vzorů formulářů žádostí o udělení, změnu a zrušení licence pro podnikání v energetických odvětvích pro fyzické i právnické osoby (přílohy č. 1, 3, 8, 9, 10, 11 a 29), je dán zejména ustanovením § 4 odst. 1 písm. a) bod 4 návrhu zákona, který zahrnuje licenci na činnost ukládání elektřiny do výčtu druhů licencí na dobu 25 let. Dále se jedná zejména o § 5 a § 5a Lex OZE III.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrhem vyhlášky není do právního řádu České republiky implementováno právo Evropské unie.
Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Licenční vyhláška upravuje způsoby a náležitosti prokazování splnění podmínek pro udělení licencí pro podnikání v energetických odvětvích, které stanovuje energetický zákon, resp. Lex OZE III, a dále vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence. Rozsah působnosti vyhlášky je orámován zákonným výčtem držitelů licencí. Lex OZE III tento výčet nyní rozšiřuje o provozovatele zařízení na ukládání elektřiny, v souladu se zmocněním podle § 98a odst. 2 písm. a) energetického zákona je tedy povinností ERÚ úměrně reagovat zejména rozšířením vzorů formulářů o nové subjekty, kterým má být licence udělena, potažmo změněna či zrušena.
Návrh vyhlášky má za cíl provést zákonnou úpravu primárně pouze v technickém smyslu tím, že upravuje vzory formulářů, aby mohly tyto nové subjekty požádat o udělení (případně změnu či zrušení) licence. Novela vyhlášky spočívající v umožnění udělení licence na činnost ukládání elektřiny je funkčním předpokladem pro existenci a provoz akumulačních zařízení. Pro umožnění ukládání elektřiny jakožto nového druhu činnosti na trhu s elektřinou v České republice je nezbytné rozeznání této činnosti i na podzákonné úrovni. Je zapotřebí, aby licenční vyhláška v odpovídajících vzorech formulářů tento nový druh činnosti rozeznávala.
Kromě této zásadní změny je rovněž nutné ve vyhlášce reagovat na změny v oblasti finančních předpokladů, které jsou Lex OZE III zejména rozšířeny o další překážky pro udělení licence pro žadatele o licenci na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem. Vyhláška v dosavadním znění by ERÚ neumožnila před udělením licence řádně ověřit, zda u žadatele nejsou naplněny některé zákonné důvody pro neudělení licence.

Návrh vyhlášky dále musí reagovat na koncepční změnu stavebního práva, kdy nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mění terminologii některých rozhodovacích aktů, případně s nimi již dále nepracuje, kterými žadatelé prokazují splnění některých technických předpokladů. Aby bylo možné nadále řádně prokazovat splnění těchto předpokladů, musí vyhláška na změnu terminologie reagovat. Vyhláška dále reaguje na zrušení možnosti hradit správní poplatky prostřednictvím kolků.
 
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh vyhlášky nepředpokládá další žádné nároky na státní rozpočet ani rozpočet Energetického regulačního úřadu, než byly předpokládány v Lex OZE III, stejně tak v důsledku úpravy vyhlášky nevznikne potřeba navýšení počtu pracovníků. V důsledku navrhované právní úpravy se rovněž nepředpokládá jakýkoli dopad do ostatních veřejných rozpočtů.
Vydání vyhlášky bude potvrzovat a provádět pozitivní dopad do podnikatelského prostředí, který vychází již z energetického zákona, jelikož podnikat v energetických odvětvích, kterým bude nově i ukládání elektřiny, mohou osoby na území České republiky zásadně pouze na základě licence uděleném Energetickým regulačním úřadem. Tento výchozí předpoklad, i jeho normativní konkretizace, je obsažen na úrovni energetického zákona. Návrh vyhlášky zůstává v těchto zákonných mantinelech a v souladu se zmocněním pouze provádí příslušná zákonná ustanovení, a to s cílem vymezit způsob prokazování finančních a technických předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence a žádostí o uznání oprávnění k podnikání uděleného v jiném členském státě Evropské unie, resp. s cílem stanovení vzorů formuláře na podávání žádostí k udělení, změně a zrušení licence na ukládání elektřiny. Z tohoto důvodu není možné dovodit přímý finanční dopad vyhlášky samotné na podnikatelské prostředí v České republice.

6. Zhodnocení dopadu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrh vyhlášky provádí § 4 odst. 1 písm. a) energetického zákona dle Lex OZE III, který nově zavádí možnost získat podnikatelské oprávnění – licenci na činnost ukládání elektřiny. Vyhláška tímto stanovuje vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence a žádostí o uznání oprávnění k podnikání uděleného v jiném členském státě Evropské unie tak, aby bylo možné uplatnit právo na získání tohoto podnikatelského oprávnění. 
Návrh vyhlášky dále v souladu se zmocněním provádí povinnosti podle § 5a energetického zákona, když stanovuje, jakým způsobem jsem dotčení adresáti povinni prokazovat, že u nich nenastaly překážky k udělení licence pro obchod s elektřinou nebo plynem.
V oblasti prokazování finanční způsobilosti pro vybraný okruh adresátů (držitelé licencí na výrobu elektřiny nebo na  ukládání elektřiny se zařízením s instalovaným výkonem do 1 MW) naopak vyhláška snižuje administrativní zátěž, a tím i povinnosti, v podobě snížení rozsahu způsobů prokazování této způsobilosti.  
Návrh vyhlášky rovněž reaguje na zrušení práva využívat k zaplacení správního poplatku kolkové známky zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.
V ostatních bodech je návrh vyhlášky k právům a povinnostem neutrální a pouze zefektivňuje proces udělování licencí.
7. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.
8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotní postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nevyvolává žádné sociální dopady, dopady na ochranu práv dětí ani dopady na životní prostředí. Zvolené řešení rovněž nemá vliv na postavení specifických skupin obyvatel včetně osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením a národnostních menšin. 

9. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navržená právní úprava nemá dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů.

10. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navržená právní úprava nemá nepříznivý dopad v porovnání se současným stavem ochrany soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

11. Zhodnocení korupčních rizik  
Navrhovaná právní úprava nevytváří prostor pro korupční rizika.
Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik tak, jak stanoví Legislativní pravidla vlády, a to podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik). Při zpracování návrhu nové vyhlášky zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při aplikaci této vyhlášky.
Předkladatel si dovoluje konstatovat, že smyslem navrhované právní úpravy je kromě jiného omezit korupční rizika tím, že budou upřesněny povinnosti a postupy, které stanoví energetický zákon. Předkladatel neshledal v oblasti upravené návrhem prostor ke korupčnímu jednání dotčených subjektů, ani orgánu provádějícího kontrolu dodržování příslušných ustanovení energetického zákona (návrhem vyhlášky nedochází k zásahu do kompetencí Energetického regulačního úřadu).

12. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navržená právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

13. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navržená právní úprava nemá dopady na rodiny. 

14. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navržená právní úprava nemá žádné územní dopady. Návrh se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků.

15. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná úprava byla posouzena jako souladná se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, v této oblasti navrhovaná úprava oproti stávající úpravě nic nemění.

16. Výjimky z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA)
Návrh vyhlášky byl předložen v souladu s Plánem legislativních prací, dle kterého není provedení hodnocení dopadů regulace (RIA) vyžadováno.


B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I:
K bodům 1-4 (§ 2, § 2a) Specifické způsoby prokazování finanční způsobilosti pro některé žadatele
Energetický regulační úřad se při své činnosti setkává převážně s projekty na výstavbu výroben elektrické energie, které vznikají téměř výlučně za účelem snížení vlastní spotřeby elektrické energie žadatelů, tedy se nejedná o činnost prováděnou podnikatelským způsobem. Pro tento široký (a stále se rozšiřující) okruh žadatelů je zcela nadbytečná ve vyhlášce pro všechny žadatele zavedená podmínka dokládat podnikatelský plán obsahující mimo jiné předpokládané náklady a výnosy z licencované činnosti. V současnost se žadatelé frekventovaně dotazují, jaké informace mají uvést do podnikatelského plánu, když jediný důvod pořízení (fotovoltaické) elektrárny je právě snížení vlastní spotřeby. Žadateli v takový případech nejsou pouze rodinné domy (s instalovaným výkonem v řádech jednotek až desítek kW, tedy část z nich spadající do povinnosti žádat pro svou činnost o licenci), ale také družstva nebo výrobní společnosti vlastnící tovární haly, které chtějí snížit svou energetickou náročnost, a proto zamýšlejí instalaci výrobních zařízení s výkonem v řádu desítek až stovek kW. Z těchto důvodu se proto navrhuje, aby žadatelé o licenci na výrobu elektřiny ve výrobně s instalovaným výkonem do 1 MW a provozovatelé zařízení na ukládání elektřiny se zařízením s instalovaným výkonem do 1 MW nepředkládali k prokázání finančních předpokladů podnikatelský plán. Jedná se navíc o snížení administrativní zátěže a zjednodušení a zrychlení procesu udělení licence pro výrobce elektřiny, což podporuje národní i unijní cíle v oblasti urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Pro všechny ostatní žadatele povinnost předložit podnikatelský plán zůstává, dochází ovšem ke zjednodušení tím, že se nadále nevyžaduje předložení finanční bilance podle přílohy č. 22. Energetický regulační úřad tak reaguje na časté a oprávněné připomínky žadatelů, že uvádění finanční bilance v počáteční fázi, při zahájení dané podnikatelské činnosti, je zcela nepřesné a založené na nekvalifikovaných odhadech, jelikož objektivně relevantní finanční bilanci by pravděpodobně bylo možné sestavit pouze na základě kvalifikovaných analytických podkladů a predikcí, což nelze na žadatelích požadovat. Formulář finanční bilance neměl proto pro prokazování finanční způsobilosti žadatele žádnou přidanou hodnotu, neboť tento formulář obsahoval předpokládané náklady a výnosy z licencované činnosti do budoucna (5 let), a jednalo se tak pouze o predikci a prognózu možného podnikání. V době podání žádosti o udělení licence ale nemá žadatel zcela jasnou představu, jak se bude jeho podnikání vyvíjet (typicky licence na obchod, kdy není na počátku zřejmé např. kolik zákazníků bude obchodník mít), navíc v praxi činilo vyplnění formuláře velké komplikace, právě proto, že žadatelé pouze předjímali čísla, která vyplňovali; přistoupilo se tak k vyjmutí tohoto formuláře. Předpokládané náklady a výnosy z licencované činnosti se budou uvádět pouze do podnikatelského plánu, a tím bude zachována informovanost ERÚ.
Jelikož v návrhu zákona dochází k rozšíření okruhu situací pro splnění finančních předpokladů pro udělení licence pro všechny žadatele, vyhláška za účelem zachování přehlednosti a čitelnosti již nebude v § 2 odst. 2 nepřehledně a nadbytečně výslovně opisovat všechny situace, které zakládají finanční nezpůsobilost žadatele, ale bude obecně odkazovat na příslušné ustanovení energetického zákona. Způsob prokazování jako takový zůstává beze změn.
Nový § 2a reaguje na rovněž nový § 5a Lex OZE III, který zavádí tzv. cejch obchodníka, tedy překážky pro udělení licence pro obchod s elektřinou nebo s plynem. Toto ustanovení, jak uvádí odůvodnění Lex OZE III, vymezuje překážky výkonu činnosti obchodníka s elektřinou nebo plynem, při kterých ERÚ neudělí licenci žadateli o udělení licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem (viz § 8 odst. 1 energetického zákona) – jedná se o zpřísnění podmínek udělování licencí na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem. Smyslem je zabránit vstup na trh subjektům, které se v minulosti profilovaly na trhu jako problematické. S ohledem na potřebu větší ochrany odběratelů před neseriózními dodavateli jsou zaváděna ustanovení, která by měla zamezit udělení licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem subjektům, u nichž nastaly skutečnosti, které vzbuzují důvodné pochybnosti o možnosti takového subjektu zabezpečit bezpečnou a spolehlivou dodávku. Materiálně se tak jedná o zpřísnění prokazování splnění finančních předpokladů pro konkrétní okruh subjektů, na což vyhláška reaguje v souladu se zmocnění tím, že stanovuje způsob prokazování skutečnosti, že u žadatele o licenci na obchod s elektřinou nebo plynem nejsou dány další zákonné překážky pro udělení licence, a to minimalistickým způsobem tak, aby žadatel byl touto novou zákonnou povinností co nejméně zatížen, a to pouze v případech, kdy si dané skutečnosti nemůže Energetický regulační úřad sám ověřit v rámci své úřední činnosti. V novém § 2a vyhlášky se navrhuje stanovit, že žadatel o licenci na obchod s elektřinou nebo s plynem dokládá neexistenci překážky podle § 5a odst. 1 písm. b) až d) seznamem konkrétních osob tak, aby byl ERÚ schopný ověřit, že u žadatele nebo ve vztahu k žadateli nepůsobí či nepůsobila osoba v době, kdy nastala dodávka poslední instance, nebo u níž bylo nutné přistoupit k dodávce poslední instance. Překážky podle zbývajících ustanovení § 5a je Energetický regulační úřad schopen ověřit sám, případně na základě informace od operátora trhu.

K bodu 5 (§ 3 odst. 5)
Změny v tomto ustanovení souvisejí s novým stavebním zákonem. Aby bylo možné řádně prokazovat technické předpoklady energetického zařízení tak, jak vyžaduje energetický zákon, vyhláška zavádí novou terminologii dle nového stavebního zákona. Především již stavební zákon nahradil instituty stavebního povolení, územního rozhodnutí a územního souhlasu rozhodnutím o povolení záměru a oznámením o dokončení stavby v případě, že stavba nepodléhá kolaudaci. Kolaudační souhlas nahrazuje kolaudační rozhodnutí a nový stavební zákon rovněž nepracuje s pojmy regulační plán a veřejnoprávní smlouva. S ohledem na přechodná ustanovení obsažená v novém stavebním zákoně pak není nutné zavádět přechodná ustanovení v této vyhlášce – díky zákonným přechodným ustanovením je zajištěno, že žadatelé o příslušnou licenci mohou podat žádost s potřebnými náležitostmi jak v případě, že řízení proběhlo podle starého zákona, tak i v případě, že již disponují správními rozhodnutími podle stavebního zákona nového.
K bodu 6 (§ 6)
Změny v tomto ustanovení vycházejí z praxe Energetického regulačního úřadu, kdy jsou pro řádné a jednoznačné určení vymezeného území nezbytné údaje o zařízeních tvořících součást distribučních soustav nebo rozvodné soustavy tepelné energie. Toto doplnění staví najisto, aby žadatelé již při podání žádosti uvedli dané informace v rámci příslušných formulářů (příloha č. 13, 16 a 19), jelikož tyto náležitosti doposud nebyly ve vyhlášce výslovně zmíněny, což činilo procesní těžkosti při výzvách k odstranění vad podání, čímž byl proces udělování licencí zbytečně prodlužován, kdy rychlejší a efektivnější proces udělování licencí je jak v zájmu Energetického regulačního úřadu, tak samotných žadatelů. 
K bodu 7 (§ 9)
Tento novelizační bod zohledňuje odebrání přílohy obsahující tabulku pro finanční bilanci a doplnění nové přílohy Seznam jednotlivých provozoven pro činnost ukládání elektřiny, která souvisí se zavedením licence na činnost ukládání elektřiny.
K bodům 8 až 14X (Příloha č. 1, 3, 6, 8-11)
Do formulářů v přílohách č. 1, 3, 6 a 8-11 se přidává činnost ukládání elektřiny, což je nezbytné pro faktické umožnění podání žádosti o licenci na ukládání elektřiny. Dále se ruší možnost platit správní poplatek prostřednictvím nalepením kolků na jednotlivé formuláře.
K bodu 15 (Příloha č. 22)
Zrušení této přílohy souvisí s modifikací finančních požadavků v bodech 1-4 a 7.
K bodu 16 (Příloha č. 29)
Stejně jako např. pro žadatele o licenci na výrobu elektřiny je nezbytné vytvořit přílohu „Seznam jednotlivých provozoven“ i pro žadatele o licenci na činnost ukládání elektřiny, jelikož i tato licence se uděluje na konkrétní zařízení.

K čl. II – Účinnost:
Datum nabytí účinnosti bude respektovat § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, a je navrženo dnem XX (pozn. bude doplněno po vyhlášení novely energetického Lex OZE III tak, aby účinnost vyhlášky byla v souladu s účinností příslušných ustanovení, která provádí, tedy prvním dnem pátého měsíce následujícího po vyhlášení Lex OZE III, předpoklad 1. 8. 2025). Je tomu tak proto, že možnost podat žádost o licenci na činnost ukládání elektřiny vzniká účinností příslušného ustanovení Lex OZE III, která je nastavena na první den pátého měsíce po vyhlášení. Vyhláška tedy nemůže nabýt účinnosti dříve než ustanovení zákona, která provádí, zároveň ale ani nemůže z důvodu naplnění formálních požadavků zákona č. 222/2016 Sb. případně odkládat svoji účinnost až k 1. 1. 2026. K účinnosti zákona tedy musí být dáno na jisto, jakými způsoby žadatelé prokazují naplnění předpokladů pro udělení příslušné licence.
27