Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDERB4RM7 najdete zde
II.
Návrh
VYHLÁŠKA
ze dne …2025,
kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 4 odst. 7, § 6 odst. 10, § 9 odst. 4 a 5, § 11 odst. 11, § 12a odst. 6, § 15 odst. 8, § 16 odst. 11, § 17 odst. 7, § 18 odst. 5 a § 32 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 172/2018 Sb. a zákona č. 42/2025 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb., č. 406/2015 Sb., č. 171/2016 Sb., č. 452/2017 Sb., č. 190/2018 Sb., č. 216/2019 Sb., č. 265/2022 Sb. se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 písm. b) se slova „pro látky obtěžující zápachem“ zrušují.
2. V § 1 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, stacionární zdroje, pro které se vyžaduje stanovení nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru v povolení provozu, a rozsah, způsob a podmínky stanovení provozního parametru“.
3. V § 1 odst. 1 písm. f) se slovo „protokolu“ nahrazuje slovem „dokumentů“, slova „a rozsah“ se nahrazují slovem „rozsah“.
4. V § 1 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „, náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a formát a strukturu řádného a dodatečného poplatkového přiznání“.
5. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se nová písmena i) až k), která znějí:
„i) rozsah kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění,
j) postup prokazování tepelného zpracování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně,
k) minimální vzdálenosti a způsob jejich použití.“.
6. V § 2 písm. a) bodě 5 se slova „nebo těžké kovy“ nahrazují slovy „, těžké kovy nebo polycyklické aromatické uhlovodíky“.
7. V § 2 písm. e) se za číslo „2658/873) vkládají slova „nebo jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního paliva a plynového oleje“.
CELEX 32015L2193
8. V nadpisech pod § 3 až 5, 7, 8, 12 a 16 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.
9. V § 3 odst. 3 písm. b) bod 1 až 4 zní:
„1. u spalovacích stacionárních zdrojů podle § 13 o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW do 5 MW včetně spalujících plynná nebo kapalná paliva a u spalovacích stacionárních zdrojů podle § 13 o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 1 MW spalujících pevná paliva,
2. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech 1.1., 1.2., 1.3. a 1.4. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t/rok a více a současně do 15 t/rok včetně,
3. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech 4.1., 4.2. a 7. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t/rok a více a současně do 5 t/rok včetně,
4. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodu 4.3. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,5 t/rok a více a současně do 2 t/rok včetně, bodu 9. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t/rok a více a současně do 20 t/rok včetně a bodu 4.4.,“.
10. V § 3 odst. 3 písm. b) bodě 5 se slova „, 6.6. a 6.13.“ nahrazují slovy „a 6.6.“.
11. V § 3 odst. 3 písm. b) bodě 6 se text „3.5.1.,“ zrušuje.
12. V § 3 odst. 3 písm. b) se na konci bodu 10 slovo „nebo“ zrušuje, na konci bodu 11 se doplňuje slovo „nebo“ a doplňuje se nový bod 12, který zní:
„12. u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad při plánovaném uvádění stacionárního zdroje do provozu a při jeho plánovaném odstavování, při kterých nedochází ke spalování žádného odpadu,“.
CELEX 32024L1785
13. V § 3 odst. 4 písm. c) se za slova „6 měsíců“ vkládají slova „a současně nejdříve po uplynutí 3 měsíců od data předchozího provedení jednorázového měření,“.
14. V § 4 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se do výsledků jednorázového měření emisí nezapočítávají hodnoty získané v době plánovaného uvádění stacionárního zdroje do provozu a při jeho plánovaném odstavování z provozu prováděném podle § 3 odst. 3 písm. b) bodu 12.“.
CELEX 32024L1785
15. V nadpisech pod § 6, 9 až 11, 14, 15, 20, 22, 24 a 25 se číslo „9“ nahrazuje číslem „7“.
16. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní:
„§ 6a
Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru
(K § 6 odst. 10 zákona)
„Stacionární zdroje, pro které se vyžaduje stanovení nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru v povolení provozu, a rozsah, způsob a podmínky stanovení provozního parametru jsou uvedeny v příloze č. 19 k této vyhlášce.“.
17. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Zjišťování úrovně znečišťování kontinuálním měřením emisí, které je stanovené krajským úřadem v povolení provozu podle § 12 odst. 4 zákona, se provádí pro znečišťující látku, která má stanoven specifický emisní limit, pro nezbytné vztažné a stavové veličiny a informaci o provozním stavu zdroje v rozsahu podle bodu 6 části B přílohy č. 4 zákona a pro objemový tok odpadního plynu.“.
18. V § 8 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) u stacionárních zdrojů s výjimkou stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nesmí být pro získání platných denních průměrných hodnot vypuštěny více než tři průměrné hodinové hodnoty z důvodů poruchy nebo údržby systému kontinuálního měření za den.“.
CELEX 32024L1785
19. V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Provozovatel neprodleně ohlásí každý půlhodinový výsledek kontinuálního měření emisí a informaci o provozním stavu stacionárního zdroje do informačního systému kvality ovzduší v datovém standardu zveřejněném ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup, který definuje strukturu a datový formát ohlašovaných dat. Předmětem ohlášení jsou validované průměrné půlhodinové výsledky hmotnostních koncentrací znečišťujících látek, průměrné půlhodinové hodnoty stavových a vztažných veličin podle bodu 6 části B přílohy č. 4 zákona, objemový tok odpadního plynu a informace o provozním stavu stacionárního zdroje, zejména najíždění, běžný provoz, odstavování a porucha.“.
20. V § 9 odst. 2 písm. b) se slova „nebo v případech, kdy je to relevantní,“ nahrazují slovy „nepřekročí žádnou hodnotu specifických emisních limitů stanovených pro posuzování všech půlhodinových hodnot nebo nejméně“.
21. V § 9 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „stanovenou pro posuzování 97 % půlhodinových hodnot“.
22. V § 9 odst. 2 se na začátek písmen c) a d) vkládá slovo „nejméně“.
23. V § 9 odst. 7 se slova „odstavci 2 písm. a) až c)“ nahrazují slovy „odstavci 2 písm. a) až d)“.
24. V § 9 se doplňuje odstavec 12, který zní:
„(12) Pokud krajský úřad stanoví v povolení provozu zjišťování úrovně znečišťování kontinuálním měřením emisí, stanoví v povolení provozu rovněž podmínky a způsob vyhodnocení plnění specifického emisního limitu, pokud budou odlišné od podmínek a způsobu uvedených v odstavcích 1 až 11.“.
25. V § 12 odst. 1 se v úvodní části ustanovení za slovo „způsobů“ vkládají slova „stanovených v povolení provozu“.
26. V § 12 odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje.
27. V § 12 odst. 1 písm. c) se slova „, pokud je tak stanoveno v povolení provozu“ zrušují.
28. V § 12 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se nová písmena d) a e), která znějí:
d) jako součin hmotnostního toku stanoveného jednorázovým autorizovaným měřením a provozní doby stacionárního zdroje v kalendářním roce, pokud má tento způsob stanovení lepší vypovídací schopnost o úrovni znečišťování, než postup podle písm. c), nebo
e) jiným způsobem, který stanoví krajský úřad.“.
29. V § 12 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3) Způsob výpočtu emisí uvedený v odstavci 1 písm. e) krajský úřad v povolení provozu stanoví pouze, pokud nelze použít postup podle odstavce 1 písm. a) nebo způsob výpočtu emisí podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d) neposkytuje reprezentativní hodnoty z důvodu velkého množství fugitivních emisí nebo z důvodu udělení výjimky podle § 17 odst. 3 písm. d) zákona s ohledem na absenci komína nebo výduchu.
(4) Pokud krajský úřad stanoví výpočet emisí podle odstavce 1 písm. e), použije postupy výpočtu schválené v rámci Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států nebo jiné mezinárodně uznávané a používané postupy výpočtu.
(5) U stacionárních zdrojů uvedených v části II přílohy č. 8 se v případě emisí těkavých organických látek vyjádřených jako (VOC) stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) provede přepočet z TOC na VOC na základě znalosti složení měřených emisí, nebo v případě, že složení měřených emisí není známé, získá se údaj VOC jako hodnota TOC vydělená číslem 0,8.“.
30. V § 15 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Dřevotřísku, překližku, dřevovláknitou desku nebo jiné lepené dřevo lze spalovat pouze v případě, že neobsahují halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva nebo v důsledku povrchových úprav, a pouze ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 3 MW a vyšším.“.
31. V nadpisech pod § 17, 18 a 26 se číslo „10“ nahrazuje číslem „11“.
32. V § 17 odst. 2 se slova „provedených osobou akreditovanou“ nahrazují slovy „, které odebrala a analyzovala osoba akreditovaná“.
33. V § 19 se věta druhá zrušuje.
34. V nadpise pod § 23 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
35. V § 24 odst. 2 se slova „pro látky obtěžující zápachem“ nahrazují slovy „v povolení provozu podle § 4 odst. 2 písm. b) zákona“.
36. V nadpise pod § 26 se slovo „a“ zrušuje a za slova § 17 odst. 7 se vkládají slova „a § 32 odst. 8 zákona“.
37. V § 26 odst. 5 se slovo „protokolu“ nahrazuje slovem „dokumentů“.
38. V § 26 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:
„(9) Náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a náležitosti časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší jsou stanoveny v příloze č. 21 k této vyhlášce.
(10) Formát a struktura řádného a dodatečného poplatkového přiznání jsou stanoveny v příloze č. 22 k této vyhlášce.“.
39. V nadpise pod § 27 se slova „12 odst. 8“ nahrazují slovy „11 odst. 11“.
40. V § 27 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
41. Nadpis části desáté zní: „Kontroly spalovacího stacionárního zdroje“.
42. V § 27a se číslo „1 585“ nahrazuje číslem „2 222“ a číslo „1 848“ se nahrazuje číslem „2 590“.
43. Za § 27a se vkládají nové § 27b a 27c, které včetně nadpisů znějí:
„§ 27b
Kontrola technického stavu a provozu
(K § 17 odst. 7 zákona)
Rozsah kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, je uveden v příloze č. 23 k této vyhlášce.
§ 27c
Prokazování tepelného zpracování odpadu
(K § 16 odst. 11 zákona)
Postup prokazování tepelného zpracování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně je stanoven v příloze č. 24 k této vyhlášce.“.
44. Za část desátou se vkládá nová část jedenáctá, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10, zní:
„ČÁST JEDENÁCTÁ
MINIMÁLNÍ VZDÁLENOSTI
§ 27d
Minimální vzdálenosti a způsob jejich použití
(K § 12a zákona)
(1) Minimální vzdálenosti mezi stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2a zákona a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu jsou uvedeny v části I přílohy č. 20 k této vyhlášce.
(2) Plochy vymezené v územním plánu, u kterých se použijí minimální vzdálenosti podle odstavce 1, jsou stanoveny v části II přílohy č. 20 k této vyhlášce.
(3) Minimální vzdálenosti podle odstavce 1 se použijí na
a) vymezování zastavitelných ploch v územním plánu, které jsou plochou s rozdílným způsobem využití uvedenou v části II přílohy č. 20 k této vyhlášce a
b) umisťování nových stacionárních zdrojů uvedených v části I přílohy č. 20 k této vyhlášce do území.
(4) Pokud nově pořizovaný územní plán nahrazuje platný územní plán, odchylně od odstavce 3 písm. b) se minimální vzdálenosti nepoužijí na plochy, které již byly vymezeny v platném územním plánu.
(5) Minimální vzdálenost se u stacionárního zdroje umístěného ve stavebním objektu určuje od hrany stavebního objektu, který má unikátní identifikátor v základní bázi geografických dat10), nebo od hrany stavebního objektu, který je nově umisťován jako součást záměru. V ostatních případech se minimální vzdálenost určuje od geometrického středu stacionárního zdroje.
(6) Odchylně od odstavce 5 se v případě stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 2.2., 2.7. a 8. v příloze č. 2a zákona minimální vzdálenost vždy určuje od hranice provozovny tak, jak je zakreslená v základní bázi geografických dat, nebo parcelních pozemků, na kterých jsou nebo budou stacionární zdroje umístěny v případě, že hranice provozovny nejsou zaneseny v základní bázi geografických dat.
(7) Odchylně od odstavce 5 se v případě stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 2.3. a 5.11. přílohy č. 2a zákona minimální vzdálenost vždy určuje od geometrického středu stacionárního zdroje.
(8) Minimální vzdálenost se určuje vůči hranici plochy, a to v místě nejkratší spojnice hranice plochy a hrany stavebního objektu, hranice provozovny, případně parcelních území, na kterých budou stacionární zdroje umístěny, nebo geometrického středu zdroje podle odstavců 5 až 7.
(9) V případě, že je pro stacionární zdroj aplikována výjimka podle § 12a odst. 1 písm. b) nebo c) nebo podle § 12a odst. 4 zákona, hodnoty minimálních vzdáleností se při vymezování ploch v územních plánech podle odstavce 2 neuplatní.
___________________
10) Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.“.
Dosavadní části jedenáctá a dvanáctá se označují jako části dvanáctá a třináctá.
45. V příloze č. 1 části I se v poznámce č. 1 pod tabulkou za slovo „vhodná“ doplňuje slovo „normovaná“.
46. Příloha č. 2 zní:
108
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Podmínky provozu pro spalovací stacionární zdroje
Část I
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším
Specifické emisní limity jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.
Specifické emisní limity pro plynové turbíny a pístové spalovací motory jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Specifické emisní limity pro plynové turbíny se uplatní pouze na provozní stavy, při kterých je překročeno 70 % instalovaného tepelného příkonu. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.
Tabulka 1 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014
Druh paliva
Specifické emisní limity [mg.m-3]
50-100 MW
> 100-300 MW
> 300 MW
SO2
NOx
TZL
CO
SO2
NOx
TZL
CO
SO2
NOx
TZL
CO
Pevné palivo obecně
4001)
3003), 4)
307)
250
2501)
2003), 4)
257)
250
2001)
2003), 4)
207)
250
Biomasa podle § 2 písm. a)
2001)
3003), 4)
30
250
2001)
2503)
20
250
2001)
2003)
20
250
Rašelina
3001)
3003), 4)
30
250
3001)
2503)
20
250
2001)
2003)
20
250
Kapalné palivo obecně
3501)
4503), 4), 5)
307)
1758)
2501)
2003) 4) 5)
257)
1758)
2001)
1503), 4), 5)
207)
1758)
Zkapalněný plyn
5
2005), 6)
5
100
5
2005) 6)
5
100
5
2005), 6)
5
100
Plynné palivo obecně
359)
2005), 6)
59)
100
359)
2005) 6)
59)
100
359)
2005), 6)
59)
100
Zemní plyn
359)
1005)
59)
100
359)
1005)
59)
100
359)
1005)
59)
100
Koksárenský plyn
400
2005), 6)
30
100
400
2005) 6)
30
100
400
2005), 6)
30
100
Vysokopecní plyn
200
2005), 6)
10
100
200
2005) 6)
10
100
200
2005), 6)
10
100
Plyn ze zplyňování rafinérských zbytků
352)
2005), 6)
5
100
352)
2005) 6)
5
100
352)
2005), 6)
5
100
Vysvětlivky:
1) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let, kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadem 2003, se vztahují následující specifické emisní limity pro SO2.
Při spalování pevných paliv specifický emisní limit 800 mg.m-3, při spalování kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřekračujícím 300 MW specifický emisní limit 850 mg.m-3 a v případě spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 300 MW specifický emisní limit 400 mg.m-3.
Specifické emisní limity uvedené v této poznámce platí také pro jednotlivé spalovací stacionární zdroje, pokud jsou odpadní plyny odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý takový komínový průduch.
2) Na spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadem 2003, se vztahuje specifický emisní limit pro SO2 800 mg.m-3.
3) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let se vztahují následující specifické emisní limity pro NOx. Při spalování kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifický emisní limit 400 mg.m-3.
Při spalování pevných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 1. červencem 1987, specifický emisní limit 450 mg.m-3.
Při spalování pevných nebo kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifický emisní limit 450 mg.m-3.
Specifické emisní limity uvedené v této poznámce platí také pro jednotlivé spalovací stacionární zdroje, pokud jsou odpadní plyny odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý takový komínový průduch.
4) Na spalování práškového hnědého uhlí ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřekračujícím 100 MW se vztahuje specifický emisní limit pro NOx 450 mg.m -3.
Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit 450 mg.m-3.
Na spalování nekomerčních kapalných zbytků z chemické výroby pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW v chemických zařízeních, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit 450 mg.m-3.
5) Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, spalující jako kapalná paliva lehké a střední destiláty platí specifický emisní limit pro NOx 90 mg.m-3, 120 mg.m-3 pokud spalují jiné plyny a 50 mg.m-3 pokud spalují zemní plyn.
Pro plynové turbíny pracující v základním zatížení při kombinované výrobu tepla a elektřiny s celkovou účinností vyšší než 75 %, s kombinovaným cyklem s roční průměrnou celkovou elektrickou účinností vyšší než 55 % a pro mechanický pohon (plynové turbíny pohánějící kompresory rozvodné sítě dodávek plynu veřejnosti) platí specifický emisní limit pro NOx 75 mg.m-3. Pro plynové turbíny s jednoduchým cyklem pracující v základním zatížení, které mají účinnost větší než 35 % (stanovenou na základě podmínek Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO) platí emisní limit ve výši 50×ŋ/35, kde éta je účinnost plynové turbíny za podmínek základního zatížení podle ISO vyjádřená v procentech.
Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, platí při spalování zemního plynu specifický emisní limit 150 mg.m-3 a při spalování ostatních plynných paliv nebo kapalných paliv specifický emisní limit 200 mg.m-3. Specifické emisní limity uvedené v tomto odstavci této poznámce platí také pro jednotlivé plynové turbíny, pokud jsou odpadní plyny odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý takový komínový průduch.
6) Na spalovací stacionární zdroje, s výjimkou plynových turbín a pístových spalovacích motorů, o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, využívající jiné palivo než zemní plyn, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit 300 mg.m-3.
7) Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit pro TZL 50 mg.m-3.
8) Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, spalující jako kapalná paliva lehké a střední destiláty platí specifický emisní limit 100 mg.m-3.
9) Specifický emisní limit se neuplatní pro plynové turbíny a plynové motory.
Tabulka 2 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014
Druh paliva
Specifické emisní limity [mg.m-3]
50-100 MW
> 100-300 MW
> 300 MW
SO2
NOx
TZL
CO
SO2
NOx
TZL
CO
SO2
NOx
TZL
CO
Pevné palivo obecně
400
300
4001)
20
250
200
200
20
250
150
2002)
150
2001)
10
250
Biomasa
200
250
20
250
200
200
20
250
150
150
20
250
Rašelina
300
250
20
250
300
2502)
200
20
250
150
2002)
150
20
250
Kapalné palivo obecně
350
300
505)
20
175
1005)
200
150
505)
20
175
1005)
150
100
505)
10
175
1005)
Zkapalněný plyn
5
300
5
175
5
150
5
175
5
150
5
175
Plynné palivo obecně
356)
100
503)
754)
56)
100
356)
100
503)
754)
56)
100
356)
100
503)
754)
56)
100
Zemní plyn
356)
100
503)
754)
56)
100
356)
100
503)
754)
56)
100
356)
100
503)
754)
56)
100
Koksárenský plyn
400
100
30
100
400
100
30
100
400
100
30
100
Vysokopecní plyn
200
100
10
100
200
100
10
100
200
100
10
100
Plyn ze zplyňování rafinérských zbytků
35
100
5
100
35
100
5
100
35
100
5
100
Vysvětlivky:
1) Vztahuje se pouze na spalování práškového hnědého uhlí.
2) Vztahuje se pouze na spalování ve fluidním loži.
3) Vztahuje se pouze na plynové turbíny s jednoduchým cyklem, které mají účinnost větší než 35 % (stanovenou na základě podmínek Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO) platí emisní limit ve výši 50×ŋ/35, kde ŋ je účinnost plynové turbíny pracující v základním zatížení (podle ISO) vyjádřená v procentech. U plynových turbín, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, emisní limit platí pouze při zatížení větším než 70 %
4) Vztahuje se pouze na pístové spalovací motory.
5) Vztahuje se pouze na plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem.
6) Specifický emisní limit se neuplatní pro plynové turbíny a plynové motory.
Část II
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW
Pro teplovzdušný přímotopný spalovací stacionární zdroj, kterým se rozumí spalovací stacionární zdroj zařazený pod kód 1.4. podle přílohy č. 2 zákona, v němž dochází ke kontaktu ohřívaného vzduchu a spalin, přičemž taková směs slouží k vytápění ohřívaného prostoru, jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 17 %.
Pro spalovací stacionární zdroj zařazený pod kód 1.4. podle přílohy č. 2 zákona, v němž spaliny přes výměník ohřívají vzduch nebo jiné plynné médium, přičemž ke kontaktu ohřívaného vzduchu nebo jiného plynného média a spalin nedochází a spaliny odchází odděleně komínem do ovzduší, jsou specifické emisní limity shodné se specifickými emisními limity stanovenými pro kotle, tzn. jsou vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku dle spalovaného paliva. Na spalovací stacionární zdroj dle předchozí věty o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším uvedený do provozu před 20. prosincem 2018 se uplatní specifické emisní limity uvedené v tabulce 3.1.2. až od 1. 1. 2030.
1. Specifické emisní limity platné do 19. prosince 2018
Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn (pro TZL vztaženo na vlhký plyn), při referenčním obsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a požární čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.
Pro plynové turbíny jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně.
1.1. Specifické emisní limity pro kotle a teplovzdušné přímotopné stacionární zdroje – zrušeno
1.2. Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory
Tabulka 1.2.1 - zrušena
Tabulka 1.2.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. zářím 2013, a které byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014
Druh pístového spalovacího motoru
Druh paliva
Specifické emisní limity [mg.m-3]
> 0,3 – 1 MW
> 1 – 5 MW
zrušeno
NOx
TZL
CO
NOx
TZL
CO
Plynový motor
zrušeno
zrušeno
Plynné palivo obecně
1000
-
1300
500
10003)
130
1300
Dieselový motor
zrušeno
zrušeno
Plynné palivo obecně
4000
-
1300
500
40003)
130
1300
Vysvětlivky:
1) zrušeno
2) zrušeno
3) Platí pouze pro pístové spalovací motory, jejichž stavba či přestavba byla zahájena před 17. květnem 2006.
1.3. Specifické emisní limity pro plynové turbíny
Tabulka 1.3.1 - zrušena
Tabulka 1.3.2 - Specifické emisní limity platné pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. zářím 2013, a které byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014
Celkový jmenovitý tepelný příkon
Specifické emisní limity [mg.m-3]
NOx
CO
> 0,3-5 MW
350
100
> 5 MW-50 MW
300
100
2. Specifické emisní limity platné od 20. prosince 2018 do 31. prosince 2024
Specifické emisní limity jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv s výjimkou biomasy, 11 % v případě biomasy a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.
Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn (není-li dále uvedeno jinak), při referenčním obsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a spalovací stacionární zdroj sloužící výhradně k pohonu požárního čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.
Pro plynové turbíny jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně a v případě oxidů dusíku při zatížení nižším než 70 %.
Emisní limity uvedené v tabulce 2.1.2 se neuplatní pro spalovací stacionární zdroje zařazené do kódu 1.4. přílohy č. 2 zákona jiné než teplovzdušné spalovací zdroje.
2.1. Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje s výjimkou pístových spalovacích motorů a plynových turbín
Tabulka 2.1.1 – zrušena
Tabulka 2.1.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
Druh paliva
Specifické emisní limity [mg.m-3]
> 0,3 až < 1 MW
1-5 MW
> 5-50 MW
SO2
NOx
TZL
CO
SO2
NOx
TZL
CO
SO2
NOx
TZL
CO
Pevné palivo
-
600
100
400
-
500
50
500
15001)
500
30
300
5003)
Kapalné palivo
-
200
-
80
-
200
4504)
50
80
15004)
200
4504)
30
80
Plynné palivo a zkapalněný plyn
-
1002)
-
50
-
1002)
-
50
-
1002)
-
50
Vysvětlivky:
1) Zrušena
2) Pokud provozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m-3.
3) Platí v případě spalování biomasy pro spalování ve stacionárních zdrojích s výjimkou spalování výlisků z takové biomasy.
4) Vztahuje se na spalování těžkého topného oleje a jemu podobných kapalných paliv.
2.2. Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory
Tabulka 2.2.1 – zrušena
Tabulka 2.2.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
Druh paliva
Specifické emisní limity [mg.m-3]
> 0,3 až < 1 MW
1-5 MW
> 5-50 MW
NOx
TZL
CO
NOx
TZL
CO
NOx
TZL
CO
Kapalné palivo
400
-
450
400
501)
450
400
201)
450
Plynné palivo a zkapalněný plyn
500
-
650
500
-
650
500
-
650
Vysvětlivky:
1) Hodnoty vztažené k vlhkému plynu
2.3. Specifické emisní limity pro plynové turbíny
Tabulka 2.3.1 - zrušena
Tabulka 2.3.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
Druh paliva
Specifické emisní limity [mg.m-3]
> 0,3 až < 1 MW
1-50 MW
NOx
CO
NOx
CO
Kapalné palivo
300
100
300
100
Plynné palivo a zkapalněný plyn
250
100
50
100
3. Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2025
Specifické emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv s výjimkou biomasy, 11 % v případě biomasy a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.
Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn (pokud není stanoveno jinak), při referenčním obsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a spalovací stacionární zdroj sloužící výhradně k pohonu požárního čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.
Pro spalovací stacionární zdroje, jejichž provozní hodiny nepřekročí 500 hodin ročně, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období tří kalendářních let, platí specifické emisní limity uvedené v tabulkách 2.1.2, 2.2.2 a 2.3.2.
Pro plynové turbíny jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně a v případě oxidů dusíku při nižším zatížení než 70 %.
V případě tabulek 3.1.1, 3.2.1, 3.3.1 a 3.3.2 jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému příkonu a v případě tabulek 3.1.2 a 3.2.2 jsou vztaženy k jmenovitému tepelnému příkonu jednotlivých spalovacích stacionárních zdrojů; to neplatí v případě, že by emisní limit stanovený s ohledem na celkový jmenovitý tepelný příkon z části 2.1.2, 2.2.2 nebo 2.3.2 byl přísnější, v tom případě se uplatní limit uvedený tam.
Pro stacionární zdroje, jejichž jmenovitý tepelný příkon je nižší než 1 MW, ale celkový jmenovitý tepelný příkon je vyšší než 1 MW se namísto emisních limitů podle tabulky 3.2.1. a 3.2.2. uplatní emisní limity dle celkového jmenovitého tepelného příkonu podle tabulky 2.2.2.
Pro stacionární zdroje, jejichž jmenovitý tepelný příkon je nižší než 1 MW, ale celkový jmenovitý tepelný příkon je vyšší než 1 MW se namísto emisních limitů podle tabulky 3.3.2. uplatní emisní limity dle celkového jmenovitého tepelného příkonu podle tabulky 2.3.2
3.1. Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje s výjimkou pístových spalovacích motorů a plynových turbín
Tabulka 3.1.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později
Druh paliva
Specifické emisní limity [mg.m-3]
> 0,3 až < 1 MW
1-5 MW
> 5-50 MW
SO2
NOx
TZL
CO
SO2
NOx
TZL
CO
SO2
NOx
TZL
CO
Pevné palivo s výjimkou biomasy
-
600
100
400
400
500
50
500
400
300
205)
300
Pevné palivo – biomasa
-
600
100
400
1332)
333
33
500
1332)
200
136)
3001)
Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje
-
200
-
80
350
200
50
80
350
200
20
80
Plynový olej
-
200
-
80
-
200
-
80
-
200
-
80
Plynné palivo s výjimkou zemního plynu
-
1003)
-
50
354)
1003)
-
50
354)
1003)
-
50
Zemní plyn
-
1003)
-
50
-
100
-
50
-
100
-
50
Vysvětlivky:
1) Platí v případě spalování výlisků z biomasy. Pro spalování ostatních druhů biomasy platí emisní limit 500 mg.m-3.
2) Emisní limit neplatí pro spalování výlučně dřevní biomasy
3) Pokud provozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m-3.
4) V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limit 100 mg.m-3.
5) V případě spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 20 MW včetně platí emisní limit 30 mg.m-3.
6) V případě spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 20 MW včetně platí emisní limit 20 mg.m-3
Tabulka 3.1.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
Druh paliva
Specifické emisní limity [mg.m-3]
> 0,3 až < 1 MW
1-5 MW
> 5-50 MW
SO2
NOx
TZL
CO
SO29)
NOx
TZL
CO
SO2
NOx
TZL
CO
Pevné palivo s výjimkou biomasy
-
600
100
400
1100
500
50
500
4001)
500
30
300
Biomasa
-
600
100
400
1332)
433
33
500
1332)
433
208)
3003)
Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje
-
200
-
80
350
200
4504)
50
80
3506)
200
4504)
30
80
Plynový olej
-
200
-
80
-
200
-
80
-
200
-
80
Plynné palivo s výjimkou zemního plynu
-
1005)
-
50
200
1005)
-
50
357)
1005)
-
50
Zemní plyn
-
1005)
-
50
-
1005)
-
50
-
1005)
-
50
Vysvětlivky:
1) Pro stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a nižším platí emisní limit 1100 mg.m-3.
2) Neplatí pro výlučné spalování dřevní biomasy. Pro spalování slámy platí emisní limit 200 mg.m-3.
3) Platí v případě spalování výlisků z biomasy. Pro spalování ostatních druhů biomasy platí emisní limit 500 mg.m-3.
4) Vztahuje se na spalování těžkého topného oleje a jemu podobných kapalných paliv.
5) Pokud provozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m-3.
6) Do 1. ledna 2030 pro stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a nižším platí emisní limit 850 mg.m-3 při spalování těžkého topného oleje.
7) Pro spalování bioplynu platí emisní limit 170 mg.m-3.
8) Pro stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a nižším platí emisní limit 33 mg.m-3.
9) Emisní limity pro SO2 se u zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším uplatní od 1. ledna 2030.
3.2. Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory
Tabulka 3.2.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později
Druh paliva
Specifické emisní limity [mg.m-3]
> 0,3 až < 1 MW
1-50 MW
SO2
NOx
TZL
CO
SO2
NOx
TZL
CO
Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje
-
400
-
450
320
400
201)
450
Plynový olej
-
400
-
450
-
400
-
450
Plynné palivo s výjimkou zemního plynu
-
500
-
650
402)
500
-
650
Zemní plyn
-
500
-
650
-
2533)
-
650
Vysvětlivky:
1) Pro motory o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 1 MW nebo vyšším a nižším než 5 MW platí emisní limit 50 mg.m-3.
2) V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limit 107 mg.m-3.
3) Pro dvoupalivové motory při spalování pouze zemního plynu platí emisní limit 507 mg.m-3.
Tabulka 3.2.2 Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
Druh paliva
Specifické emisní limity [mg.m-3]
> 0,3 až < 1 MW
1-50 MW
SO2
NOx
TZL
CO
SO2
NOx
TZL
CO
Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje
-
400
-
450
320
400
201)
450
Plynový olej
-
400
-
450
-
400
-
450
Plynné palivo s výjimkou zemního plynu
-
500
-
650
402)3)
500
-
650
Zemní plyn
-
500
-
650
-
500
-
650
Vysvětlivky:
1) V případě motorů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 20 MW a nižším platí emisní limit 50 mg.m-3.
2) V případě spalování bioplynu platí emisní limit 160 mg.m-3.
3) V případě spalování nízkovýhřevných plynů z koksárenských pecí platí emisní limit 347 mg.m-3 a v případě spalování nízkovýhřevných plynů z vysokých pecí v železářském a ocelářském průmyslu platí emisní limit 173 mg.m-3.
3.3. Specifické emisní limity pro plynové turbíny
Tabulka 3.3.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později
Druh paliva
Specifické emisní limity [mg.m-3]
> 0,3 až < 1 MW
1-50 MW
SO2
NOx
TZL
CO
SO2
NOx
TZL
CO
Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje
-
300
-
100
120
75
101)
100
Plynový olej
-
300
-
100
-
75
-
100
Plynné palivo s výjimkou zemního plynu
-
250
-
100
152)
75
-
100
Zemní plyn
-
250
-
100
-
50
-
100
Vysvětlivky:
1) Pro turbíny o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW do 5 MW včetně platí emisní limit 20 mg.m-3.
2) V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limit 40 mg.m-3.
Tabulka 3.3.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
Druh paliva
Specifické emisní limity [mg.m-3]
> 0,3 až < 1 MW
1-50 MW
SO2
NOx
TZL
CO
SO2
NOx
TZL
CO
Kapalné palivo s výjimkou plynového oleje
-
300
-
100
120
200
101)
100
Plynový olej
-
300
-
100
-
200
-
100
Plynné palivo s výjimkou zemního plynu
-
250
-
100
152)3)
50
-
100
Zemní plyn
-
250
-
100
-
50
-
100
Vysvětlivky:
1) Pro turbíny o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 1 MW nebo vyšším a nepřevyšujícím 20 MW platí emisní limit 20 mg.m-3.
2) V případě spalování bioplynu platí emisní limit 60 mg.m-3.
3) V případě spalování nízkovýhřevných plynů z koksárenských pecí platí emisní limit 130 mg.m-3 a v případě spalování nízkovýhřevných plynů z vysokých pecí v železářském a ocelářském průmyslu platí emisní limit 65 mg.m-3.
Část III
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje ke spalování více druhů paliv
1. U spalovacího stacionárního zdroje používajícího současně dva nebo více druhů paliv se stanoví hodnoty specifických emisních limitů následujícím postupem:
a) přiřadí se hodnota specifického emisního limitu odpovídající každému jednotlivému palivu a znečišťující látce v závislosti na celkovém jmenovitém tepelném příkonu spalovacích stacionárních zdrojů,
b) následně se určí vážené hodnoty specifických emisních limitů podle jednotlivých druhů paliv, a to tak, že jednotlivé hodnoty specifických emisních limitů se vynásobí tepelným příkonem každého paliva a tento součin se vydělí součtem tepelných příkonů dodaných všemi palivy, a
c) sečtou se vážené hodnoty specifických emisních limitů pro jednotlivá paliva.
2. U spalovacího stacionárního zdroje spalujícího více druhů paliv, ve kterém se používají zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně nebo s jinými druhy paliv pro vlastní spotřebu, platí bez ohledu na ustanovení bodu 1 požadavky na spalování paliva s nejvyšším specifickým emisním limitem, pokud během provozu stacionárního zdroje činí podíl, jímž přispívá toto palivo k souhrnu tepelných příkonů dodaných všemi palivy, alespoň 50 %. Je-li podíl tohoto paliva nižší než 50 %, stanoví se hodnota specifického emisního limitu na základě poměrného podílu tepelného příkonu zabezpečeného jednotlivými palivy na součtu tepelných příkonů všech paliv následujícím postupem:
a) přiřadí se hodnota specifického emisního limitu odpovídající každému jednotlivému palivu a odpovídající znečišťující látce v závislosti na celkovém jmenovitém tepelném příkonu spalovacích stacionárních zdrojů,
b) následně se vypočte hodnota specifického emisního limitu pro palivo s nejvyšší hodnotou specifického emisního limitu a v případě dvou druhů paliv se stejnou hodnotou specifického emisního limitu, palivo s vyšším tepelným příkonem (dále jen „směrodatné palivo“); tato hodnota se získá vynásobením hodnoty specifického emisního limitu příslušného paliva dvěma a od tohoto součinu se odečte hodnota specifického emisního limitu paliva s nejnižší hodnotou specifického emisního limitu,
c) následně se určí vážené hodnoty specifických emisních limitů pro jednotlivá paliva, které se získají vynásobením vypočtené hodnoty specifického emisního limitu paliva tepelným příkonem směrodatného paliva, a další jednotlivé hodnoty specifických emisních limitů se vynásobí tepelným příkonem dodaným každým palivem a výsledek násobení se podělí součtem tepelných příkonů dodaných všemi palivy, a
d) sečtou se vážené hodnoty specifických emisních limitů pro jednotlivá paliva.
Ustanovení tohoto bodu nelze použít u stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW a dále u stacionárních zdrojů, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo které byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014 bez ohledu na datum podání žádosti o povolení provozu; u těchto zdrojů se postupuje podle bodu 1.
3. Alternativně k bodu 2 lze pro oxid siřičitý použít následující průměrné hodnoty specifických emisních limitů, bez ohledu na použitou kombinaci paliv:
a) 1000 mg.m-3 pro spalovací stacionární zdroje v rámci rafinerie využívající zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně nebo s jinými druhy paliv pro vlastní spotřebu, kterým bylo uděleno první povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel před tímto datem podal úplnou žádost o povolení a které byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, nebo
b) 600 mg.m-3 pro ostatní spalovací stacionární zdroje v rámci rafinerie využívající zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně nebo s jinými druhy paliv pro vlastní spotřebu.
Tyto emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.
Ustanovení tohoto bodu nelze použít u plynových turbín a plynových motorů a dále u stacionárních zdrojů, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo které byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014 bez ohledu na datum podání žádosti o povolení provozu.
Po 1. 1. 2025 nelze ustanovení tohoto bodu použít u stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 5 MW a po 1. 1. 2030 u stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 5 MW do 50 MW.
Část IV
Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším
Tabulka 1 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003
Celkový jmenovitý tepelný příkon
Stupeň odsíření [%]
50-100 MW
80
> 100-300 MW
90
> 300 MW
96
Tabulka 2 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadu 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014
Celkový jmenovitý tepelný příkon
Stupeň odsíření [%]
50-100 MW
92
> 100-300 MW
92
> 300 MW
96
Tabulka 3 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014
Celkový jmenovitý tepelný příkon
Stupeň odsíření [%]
50-100 MW
93
> 100-300 MW
93
> 300 MW
97
„.
47. V příloze č. 4 části I se v nadpise bodu 2 slova „společně s palivem“ zrušují.
48. V příloze č. 4 části I nadpis bodu 2.2 zní:
„Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje zařazené do kódu 1.1. až 1.4. přílohy č. 2 zákona tepelně zpracovávající odpad“.
49. V příloze č. 4 části I se v tabulce pod bodem 2.2. text „Emisní limity stanovené v této části, nebo pokud tyto hodnoty neexistují, emisní limity stanovené touto vyhláškou pro spalování paliv, případně stanovených v povolení provozu. Jestliže pro některé průmyslové činnosti tyto emisní limity nejsou stanoveny, použijí se skutečné hmotnostní koncentrace.“ nahrazuje textem „Emisní limity stanovené v této části, emisní limity stanovené touto vyhláškou pro spalování paliv nebo stanovené v povolení provozu. Použije se vždy ten ze stanovených emisních limitů, jehož hodnota je nižší. Jestliže pro některé průmyslové činnosti tyto emisní limity nejsou stanoveny, použijí se skutečné hmotnostní koncentrace.“.
50. V příloze č. 4 části I bod 2.2.1. zní:
„2.2.1. Zrušena“.
51. V příloze č. 4 části I bod 2.3. zní:
„2.3. Specifické emisní limity pro stacionární zdroje neuvedené v bodech 1, 2.1 a 2.2 tepelně zpracovávající odpad
Na tyto stacionární zdroje se vztahují emisní limity pro PCDD/F, rtuť, kadmium a thalium uvedené v části I. bodě 1.2 vyjádřené jako průměrná hodnota bez přepočtu na referenční obsah kyslíku, a dále specifické emisní limity stanovené v povolení provozu pro:
1) oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý a oxid uhelnatý,
2) tuhé znečišťující látky,
3) celkový organický uhlík,
4) plynné anorganické sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík,
5) plynné anorganické sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík a
6) oxid siřičitý stanovené.“.
52. V příloze č. 4 části II odstavci 1 se slovo „ohniště“ nahrazuje slovy „spalovací komory“.
53. V příloze č. 4 části II odstavci 2 písm. c) bodu 1 se slova „stacionárního zdroje tepelně zpracovávajícího odpad do provozu a jeho“ nahrazují slovy „spalovny do provozu a jejího“.
54. V příloze č. 5 části I bod 3 zní:
„3. Technické podmínky provozu stacionárních zdrojů
a) Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v této příloze používající těkavé organické látky podle § 21 písm. a) nebo směsi s obsahem těchto látek nahrazuje tyto látky nebo směsi s obsahem těchto látek co nejdříve a v nejvyšší možné míře méně škodlivými látkami nebo směsmi.
b) Emise těkavých organických látek podle § 21 písm. a) nebo b) musí být zachycovány a odváděny definovaným výduchem nebo komínem, nebo svedeny do zařízení pro omezování emisí, a to do té míry, do jaké je to technicky a ekonomicky proveditelné, přičemž nesmí být překročeny specifické emisní limity stanovené v části II této přílohy.“.
CELEX 32010L0075
55. V příloze č. 5 části II bodě 1.1. se v tabulce vysvětlivka č. 3 zrušuje.
56. V příloze č. 5 části II bodě 1.1. se vysvětlivka č. 3 pod tabulkou zrušuje.
57. V příloze č. 5 části II bodě 1.2. se vysvětlivka č. 2 zrušuje.
58. V příloze č. 5 části II bodě 1.2. se vysvětlivka č. 2 pod tabulkou zrušuje.
59. V příloze č. 5 části II bodě 2.1. se věta „Tyto činnosti nesmí být prováděny mimo zařízení, která jsou vybavena systémem záchytu par s recyklací organických rozpouštědel.“ zrušuje.
60. V příloze č. 5 části II bod č. 4.1. zní:
„4.1. Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené v podbodech 4.2. až 4.8., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší
Činnost
Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel
[t/rok]
Emisní limit
TOC1) [mg/m3]
VOCF [%]
nanášení nátěrových hmot
0,6 – 5
100
-
> 5
50
20
Vysvětlivky:
1) Emisní limit TOC platí pro všechny výduchy z jednotlivých prostorů – nanášení, vytěkání, sušení, vypalování.“.
61. V příloze č. 5 části II bodě 4.2. se v tabulce vysvětlivka č. 3 zrušuje.
62. V příloze č. 5 části II bodě 4.2. se vysvětlivka č. 3 pod tabulkou zrušuje.
63. V příloze č. 5 části II bodě 4.3. a 4.5. se v tabulkách text „> 5“ nahrazuje textem „≥ 5“.
64. V příloze č. 5 části II bod 4.4. zní:
„4.4. Nanášení práškových plastů
Celková projektovaná spotřeba práškových plastů
[t/rok]
Emisní limit
TOC1) [mg/m3]
≥ 10
50
Vysvětlivka:
1) Týká se vypalování a chlazení výrobků.“.
65. V příloze č. 5 části II bodě 4.7. se slova „od 15 t/rok“ nahrazují slovy „15 t/rok nebo větší“, v tabulce se slova „> 15 t/rok“ nahrazují slovy „≥ 15 t/rok“.
66. V příloze č. 5 části II bodě 4.7. vysvětlivce č. 2 se slova „od 1. ledna 2019,“ zrušují“.
67. V příloze č. 5 části II bodě 6 se v tabulce vysvětlivka č. 2 zrušuje.
68. V příloze č. 5 části II bodě 6 se vysvětlivka č. 2 pod tabulkou zrušuje.
69. V příloze č. 5 části II bodě 7 se v tabulce vysvětlivka č. 3 zrušuje.
70. V příloze č. 5 části II bodě 7 se vysvětlivka č. 3 pod tabulkou zrušuje.
71. Příloha č. 8 zní:
„Příloha č. 8 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Podmínky provozu pro ostatní stacionární zdroje
Část I
Obecná ustanovení a pojmy
1. Pojmy
Pro účely této přílohy se rozumí
a) vztažnými podmínkami A pro emisní limit – koncentrace příslušné látky při normálních stavových podmínkách v suchém plynu, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu, obvykle kyslíku,
b) vztažnými podmínkami B pro emisní limit – koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu, obvykle kyslíku,
c) vztažnými podmínkami C pro emisní limit – koncentrace příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek,
d) přímým procesním ohřevem – ohřev, u kterého jsou znečišťující látky vzniklé spalováním paliv odváděny a vnášeny do ovzduší společně se znečišťujícími látkami vzniklými v technologickém procesu,
e) flérou (pochodní) - zařízení pro snížení úrovně znečišťování, které pracuje jako havarijní výpust plynů do vnějšího ovzduší, při spojení technologických prostorů s vnějším ovzduším nebo při neustáleném a jinak těžce zpracovatelném přebytku plynů.,
f) TOC – hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík.
2. Technické podmínky provozu pro stacionární zdroje využívající fléry
a) Všechna, i nouzová, technologická zařízení k likvidaci odpadních plynů jsou konstruována tak, aby při spalování odpadních plynů bylo zabezpečeno optimální vedení spalovacího režimu a snižování úrovně znečišťování.
b) V případě kolísání výhřevnosti nebo množství odpadního plynu vstupujícího do fléry je odpadní plyn spalován současně s vhodným stabilizačním palivem.
c) Každá fléra je posuzována individuálně s ohledem na její konstrukci, lokalizaci a na spalované plynné médium. Při posuzování je třeba dávat přednost asistovaným flérám, tedy flérám, které mají konstrukční možnost ovlivňovat množství přiváděného vzduchu a teploty spalování.
Část II
Specifické emisní limity a technické podmínky provozu
1. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODPADNÍMI VODAMI
1.0. Skládky, které přijímají 10 t odpadu denně a více nebo mají celkovou projektovanou kapacitu 25 000 t a více (kód 2.2. přílohy č. 2 k zákonu)
Technické podmínky provozu platné od 1. 1. 2026:
a) Provádět pravidelný úklid a skrápění komunikací v areálu a zvlhčovat prašné odpady při manipulaci s nimi.
b) V případě skládkování komunálních odpadů či odpadů s nebezpečnými vlastnostmi je nutné provádět monitoring aktivních etap pomocí IR kamer či obdobných technických prostředků tak, aby bylo zamezeno vzniku zahoření ukládaných odpadů. Data z monitoringu je třeba ukládat po dobu minimálně 10 pracovních dnů pro šetření případného požáru.
c) Při vzniku skládkového plynu musí být skládkový plyn jímán a energeticky využíván, případně čištěn v odpovídajícím zařízení ke snížení emisí (biofiltr apod.).
1.1. Kompostárny, včetně komunitních kompostáren, nebo zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 tun a více na jednu zakládku nebo 150 tun a vice zpracovaného odpadu ročně (kód 2.3. přílohy č. 2 k zákonu)
Technické podmínky provozu:
a) Násypné bunkry jsou v uzavřeném provedení s komorou pro vozidla, u otevřených hal a při vykládce svozových vozidel s odpady, musí být plyny z bunkrů odsávány a odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů.
b) Zkondenzované výpary a voda vznikající při kompostovacím procesu (zrání kompostů) smí být u stavebně neuzavřených a nezakrytých kompostáren používány k vlhčení kompostu pouze tehdy, nebude-li použití zvyšovat pachovou zátěž okolí.
c) Odpadní plyny z dozrávání kompostů v uzavřených halách kompostárny jsou odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů.
1.2. Biodegradační nebo solidifikační zařízení (kód 2.4. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
V případě zpracovávání materiálů, u nichž může docházet k emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem, musí být zajištěna technicko-organizační opatření ke snížení těchto látek např. zakrytování biodegradačních ploch a odtah odpadních plynů do zařízení na čištění odpadních plynů.
V případě volných zakládek snižovat vnášení tuhých znečišťujících látek do ovzduší, například umístěním zakládek na závětrné straně, jejich skrápěním nebo mlžením.
1.3. Sanační nebo dekontaminační zařízení (odstraňování organických látek z kontaminovaných zemin nebo podzemních vod) s celkovým projektovaným výkonem 1 t těkavých organických látek za rok a více nebo 50 m3 podzemních vod za den a více (kód 2.5. přílohy č. 2 k zákonu)
Platí pro sanační zařízení provozovaná ex situ.
Emisní limit [mg/m3]
Vztažné podmínky
TOC
50
C
1.4. Čistírny odpadních vod, deemulgační a neutralizační stanice, které jsou primárně určeny k čištění vod nebo zpracování odpadů v celkovém množství 50 m3 odpadních vod nebo odpadů za den a více (kód 2.6. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním jímek a dopravníků, uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod, dodržování technologické kázně.
1.5. Čistírny odpadních vod s celkovou projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel (kód 2.7. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
Využívat na všech zdrojích zápachu (nátok, nakládání se shrabky, kalové hospodářství atd.) opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním jímek a dopravníků a uzavření objektů všude, kde je to možné.
Za účelem omezení zápachu využívat i technicko-organizační opatření, a sice alespoň důsledné uzavírání objektů. Personál musí mít v písemné podobě k dispozici postupy pro odstraňování nestandardních technologických stavů s následky zvýšené produkce zápachu (týká se biologického čištění a kalového hospodářství).
1.6. Sušení čistírenských kalů, sušení znečištěného skla nebo opalování znečištěných kovů nebo znečištěného skla (kód 2.8. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity a technické podmínky provozu platné od 1. 1. 2026
Emisní limit [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
TOC
B
20
50
Technická podmínka provozu:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem a prachem využívat vhodná opatření ke snižování emisí těchto látek podle typu technologie, např.:
a) odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem (např. termické spalování, filtr s aktivním uhlím, biologický filtr).
b) zakrytování jímek a dopravníků, uzavření objektů, pravidelné odstraňování usazenin organického původu ze zařízení pro sušení čistírenských kalů.
1.7. Mechanické zpracování elektroodpadu o celkové projektované kapacitě 50 t elektroodpadu za den a více (kód 2.9. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
TOC
10
51)
50
C
Vysvětlivky:
1) Platí pro výduch z odvětrávání vnitřního prostoru, kde dochází k mletí a drcení elektromateriálu.
Technické podmínky provozu:
Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování, manipulace, demontáže či drcení materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší.
Lze použít například:
a) opatření pro skladování prašných materiálů – uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,
b) opatření pro přepravu materiálů – pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků,
c) instalace odprašovací jednotky (vzduchový třídič k odprášení drti elektroodpadu),
d) instalace cyklonového odlučovače a filtrační jednotky (tkaninový filtr).
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. skrápění výrobních prostor plynnou mlhou s roztokem snižujícím pachový vjem.
Předcházet vzniku požáru technickými (např. protipožární příčky, protipožární zařízení) a organizačními opatřeními (např. ostraha objektů).
2. ENERGETIKA – OSTATNÍ
2.1. Rozmrazovny s přímým procesním ohřevem (kód 3.2. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
NOx
CO
400
800
A
2.2. Třídění a úprava uhlí, briketárny
2.2.1. Třídění a jiná studená úprava uhlí (kód 3.3. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limit [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
20
A
Technické podmínky provozu:
U otevřeného skladování vstupních a výstupních surovin musí být provedena aplikace některých z níže uvedených postupů s přihlédnutím ke kvalitě ovzduší v lokalitě, umístění lokality, povětrnostním podmínkám, teplotě vzduchu, vlhkosti vzduchu, charakteru manipulačních činností, velikosti frakcí (zrnitosti).
a) Ochrana proti větru u úkonů nakládky a vykládky na volném prostranství, užití vhodných opatření např: kaskádových hadic, skluzů a pásových dopravníků pří operaci nakládání, překládání a vykládání)
b) Zavést postupy čištění po zpevněném výjezdu z provozovny.
c) Aplikace protiprachových bariér u výsypných míst, případně odsávacím zařízením
d) Užití technik „zastřešené hromady“ nebo větrných štítů a stěn, postřikování vodou s přísadami nebo bez přísad, solidifikace kalů.
2.2.2. Tepelná úprava uhlí (briketárny, nízkoteplotní karbonizace nebo sušení) (kód 3.4. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
TOC
20
50
B
Technické podmínky provozu:
U otevřeného skladování vstupních a výstupních surovin musí být provedena aplikace některých z níže uvedených postupů s přihlédnutím ke kvalitě ovzduší v lokalitě, umístění lokality, povětrnostním podmínkám, teplotě vzduchu, vlhkosti vzduchu, charakteru manipulačních činností, velikosti frakcí (zrnitosti).
Musí být zajištěna ochrana proti větru u úkonů nakládky a vykládky na volném prostranství, užití vhodných opatření např: kaskádových hadic, skluzů a pásových dopravníků pří operaci nakládání, překládání a vykládání).
Musí být zavedeny postupy čištění po zpevněném výjezdu z provozovny.
Aplikace protiprachových bariér u výsypných míst, případně odsávacím zařízením
Musí být použity techniky „zastřešené hromady“ nebo větrných štítů a stěn, postřikování vodou s přísadami nebo bez přísad, solidifikace kalů.
2.3. Výroba koksu
2.3.1. – 2.3.3. (kódy 3.5.1., 3.5.2., 3.5.4. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]
O2R
[%]
Vztažné podmínky
TZL
SO2
NOx
PAH1)
2.3.1. Otop koksárenských baterií (kód 3.5.1. přílohy č. 2 k zákonu)
20
500
500
5
A
2.3.2. Příprava uhelné vsázky (kód 3.5.2. přílohy č. 2 k zákonu)
20
-
-
-
-
A
2.3.3 Vytlačování koksu (kód 3.5.4. přílohy č. 2 k zákonu)
20
-
-
0,2
-
A
Vysvětlivka:
1) Benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten.
Technické podmínky provozu:
a) Koksárenský plyn používaný pro otop koksárenských baterií musí být odsířený.
b) Plnicí plyny při plnění koksovacích komor jsou odváděny do surového koksárenského plynu nebo do jiné koksovací komory. Podmínky průběhu operačního cyklu stanoví provozní řád.
c) Zařízení chemických provozů koksoven jsou zabezpečena proti únikům VOC do vnějšího ovzduší. Voda z přímého chlazení plynu nesmí být v přímém styku s ovzduším.
d) Obsah sulfanu v koksárenském plynu na výstupu z chemických provozů nesmí překročit 500 mg/m3. Obsah sulfanu se zjišťuje trvale provozním měřením.
e) Vypouštění koksárenského plynu do ovzduší není dovoleno. Podmínky pro jeho případné řízené spalování v souladu s bodem 2 části I této přílohy je třeba stanovit v provozním řádu.
f) Těsnost dveří koksovacích komor musí být trvale zajištěna pravidelným čištěním, seřizováním, opravami a náhradním způsobem tak, aby nebyly zjevné emise posuzované ze vzdálenosti cca 30 m u více než 10 % dveří komor na strojové i koksové straně.
g) Při vytlačování koksu z koksovacích komor musí být odpadní plyny jímány a zaváděny do odprašovacího zařízení.
h) Při poruše na odsávání surového koksárenského plynu z koksárenských baterií a při nutnosti spalovat jej na flérách musí být zastaveno vytlačování a plnění koksovacích komor.
i) Emise TZL ze všech zařízení a míst vzniku TZL se musí podle technických možností omezit odsáváním, odprášením, případně hermetizací.
2.3.4. Třídění koksu (kód 3.5.5. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limit [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
10
A
Technická podmínka provozu:
Zařízení na drcení a třídění koksu je odsáváno a vzdušina je svedena do zařízení ke snižování emisí.
2.3.5. Chlazení koksu (kód 3.5.6. přílohy č. 2 k zákonu)
Technické podmínky provozu:
Hasicí věže musí být vybaveny přepážkami na snižování emisí tuhých znečišťujících látek. U nových hasicích věží musí být jejich minimální výška alespoň 30 m.
2.4. Úprava uhlí a výroba plynů a olejů
2.4.1. Rafinace minerálních nebo pyrolýzních olejů, rafinace plynů, zplyňování nebo pyrolýza uhlí, biomasy, odpadů nebo jiných organických látek (nespadají-li tyto procesy pod kód 2.1.) (kód 3.6. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3] 1)
Vztažné podmínky
TZL
SO2
NOx
CO
sulfan
amoniak
50
2500
500
800
10
50
A
Vysvětlivky:
1) Platí pro zplyňování a zkapalňování uhlí.
Technická podmínka provozu:
Nakládání s látkami obtěžujícími zápachem je možné pouze v uzavřeném systému bez styku s venkovním ovzduším tak, aby tyto činnosti nebyly zdrojem emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem.
3. VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ KOVŮ A PLASTŮ
3.1. Pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sirníkové rudy
3.1.1. Příprava vsázky (kód 4.1.1. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limit [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
50
A
3.1.2. Spékací pásy aglomerace (kód 4.1.2. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
SO2
NOx
plynné sloučeniny rtuti
PCDD/F
30
400
400
0,05
0,4 ng-I-TEQ/Nm3
A
3.1.3. Manipulace se spečencem nebo jeho zpracování (chlazení, drcení, mletí, třídění) (kód 4.1.3. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limit [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
30
A
3.1.4. Peletizační provozy (drcení, sušení, peletizace) (kód 4.1.4. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
SO2
HF
HCl
Drcení, sušení
20
-
-
-
-
A
Vytvrzovací pás
15
50
3
3
A
3.2. Výroba železa
Emisní limity [mg/m3]
O2R
[%]
Vztažné podmínky
TZL
SO2
NOx
CO
3.2.1. Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou (kód 4.2.1. přílohy č. 2 k zákonu)
20
-
-
-
-
A
3.2.2. Odlévání (vysoká pec) (kód 4.2.2. přílohy č. 2 k zákonu)
15
-
-
-
-
A
3.2.3. Ohřívače větru (kód 4.2.3. přílohy č. 2 k zákonu)
-
200
100
5000
3
A
Technická podmínka provozu:
Vysokopecní plyn je třeba jímat, odprašovat a dále jej využívat; koncentrace zbytkového prachu ve vyčištěném vysokopecním plynu nesmí přesahovat 10 mg/m3 v suchém plynu za normálních podmínek.
3.3. Výroba oceli
3.3.1. Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.3.1. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
201)
A
Vysvětlivka:
1) Platí rovněž pro mletí a třídění strusky
Technická podmínka provozu:
Odsávat a odlučovat znečišťující látky při dělení těžkého kovového odpadu řezáním v případech, kdy je to technicky možné.
3.3.2. Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem (kód 4.3.2. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
SO2
NOx
50
400
400
A
3.3.3. Kyslíkové konvertory (kód 4.3.3. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
50
201)
A
Vysvětlivka:
1) Platí pro sekundární odprášení.
Technické podmínky provozu:
a) Konvertorový plyn je třeba jímat s ohledem na procesní možnosti a dále jej využívat.
b) Účinnost odsávání prachu z haly ocelárny musí být vyšší než 90 %.
3.3.4. – 3.3.6. (kód 4.3.4. – 4.3.6. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
SO2
NOx
CO
3.3.4. Elektrické obloukové pece (kód 4.3.4. přílohy č. 2 k zákonu)
20
-
-
-
A
3.3.5. Pánvové pece (kód 4.3.5. přílohy č. 2 k zákonu)
20
400
400
1000
A
3.3.6. Elektrické indukční pece s celkovou projektovanou kapacitou 2,5 t za hodinu a více (kód 4.3.6. přílohy č. 2 k zákonu)
50
-
-
-
A
3.4. Zpracování železných kovů ve válcovnách a kovárnách
Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry.
Emisní limit na SO2 neplatí pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.
3.4.1. Válcovny za tepla nebo za studena, včetně ohřívacích pecí nebo pecí na tepelné zpracování (kód 4.4. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
SO2
NOx
CO
1001)
400
400
800
A
Vysvětlivka:
1) Platí pro manipulaci s výrobky, povrchové úpravy válcováním a mechanické úpravy
3.4.2. Kovárny – ohřívací pece nebo pece na tepelné zpracování o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW včetně (kód 4.5. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
SO2
NOx
CO
400
400
800
A
3.5. Slévárny železných kovů (slitin železa)
3.5.1. Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.6.1. přílohy č. 2 k zákonu)
Včetně ostatních technologických uzlů, jako jsou úpravárenská zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků, dokončovací operace.
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
TOC
100
201)
502
A
Vysvětlivky:
1) Platí pro slévárny železných kovů o celkové projektované výrobní kapacitě větší než 20 t za den.
2) Platí od 1. 1. 2026 pro výrobu forem a jader u sléváren o celkové projektované kapacitě větší než 20 t za den.
Technické podmínky provozu:
Omezování emisí VOC vznikajících při výrobě forem a jader zařízením ke snížení emisí (u sléváren o celkové projektované kapacitě větší než 20 t za den) a běžně dostupnými prostředky např. minimalizací spotřeby pojiva, náhradou nátěrů na bázi alkoholu za nátěry na bázi vody, použitím takových rozpouštědel pro výrobu jader cold-box, která nejsou na bázi aromatických uhlovodíků.
Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování a přepravy materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší. Lze použít například:
a) opatření pro skladování prašných materiálů – uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,
b) opatření pro přepravu materiálů – pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.
Odsávat a odlučovat znečišťující látky při dělení těžkého kovového odpadu řezáním tam, kde je to technicky možné.
3.5.2. Žíhací nebo sušící pece o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 0,3 MW a více (kód 4.6.2. přílohy č. 2 k zákonu)
Emisní limity 1) [mg/m3]
Vztažné podmínky
SO2
NOx
CO
A
4002)
400
800
Vysvětlivky:
1) Platí pro spalovací jednotky.
2) Neplatí pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.
3.5.3. – 3.5.7. (kód 4.6.3. – 4.6.7. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
SO2
NOx
CO
TOC
3.5.3. Tavení v elektrické obloukové peci (kód 4.6.3. dle přílohy č. 2 zákona)
20
-
-
-
-
A
3.5.4. Tavení v elektrické indukční peci (kód 4.6.4. dle přílohy č. 2 zákona)
20
-
-
-
-
A
3.5.5. Kuplovny (kód 4.6.5. dle přílohy č. 2 zákona)
20
400
400
10001)
502)
A
3.5.6. Tavení v ostatních pecích – kapalná paliva (kód 4.6.6. dle přílohy č. 2 zákona)
20
1700
400
300
-
A
3.5.7. Tavení v ostatních pecích – plynná paliva (kód 4.6.7. dle přílohy č. 2 zákona)
20
-
400
200
-
A
Vysvětlivky:
1) Platí v komíně za rekuperátorem u horkovětrných kuploven.
2) Platí pro studenovětrné kuplovny.
Technická podmínka provozu:
a) U studenovětrných kuploven omezování emisí CO běžně dostupnými prostředky, např. zlepšením tepelné účinnosti kuplovny, řízením jakosti koksu na vstupu, dodatečným spalováním, použitím biofiltru.
b) Při tavení a odlévání jsou za účelem snížení fugitivních emisí prachu (včetně otevřeného pecního víka) používány odtahové zákryty, sběrné systémy či jiná zařízení pro záchyt těchto emisí s obdobnou účinností a tyto jsou svedeny do zařízení ke snižování emisí.
3.6. Metalurgie neželezných kovů
3.6.1. Úprava rud neželezných kovů (kód 4.7. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
50
101)
A
Vysvětlivka:
1) Při zpracování rud na získání olova.
3.7. Výroba nebo tavení neželezných kovů, včetně slévání slitin a přetavování produktů, rafinace a výroby odlitků
3.7.1. Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.8.1. dle přílohy č. 2 zákona)
Včetně ostatních technologických uzlů, jako úpravárenských zařízení, výroby forem a jader, spalovací procesy (žíhací a sušící pece), odlévání, čištění odlitků, dokončovacích operací apod.
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
SO21)
NOx1)
CO1)
50
202)
4003)
400
800
A
Vysvětlivky:
1) Platí pro spalovací procesy.
2) Platí pro provoz sléváren neželezných kovů o celkové projektované kapacitě tavení větší než 4 t za den.
3) Neplatí pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.
Technická podmínka provozu:
Omezování emisí VOC vznikajících při výrobě forem a jader např. minimalizací spotřeby pojiva, náhradou nátěrů na bázi alkoholu za nátěry na bázi vody, použitím takových rozpouštědel pro výrobu jader cold-box, která nejsou na bázi aromatických uhlovodíků.
Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování a přepravy materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší. Lze použít například:
a) opatření pro skladování prašných materiálů – uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,
b) opatření pro přepravu materiálů – pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.
3.7.2. Pecní agregáty pro výrobu neželezných kovů (kód 4.8.2. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
NOx
TOC
101)
202)
303)
400
50
A
Vysvětlivky:
1) Platí při výrobě olova
2) Platí při výrobě mědi a zinku, včetně pecí Imperial Smelting.
3) Platí pro ostatní výroby.
3.7.3. Elektrolytická výroba hliníku (kód 4.9. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
HF
A
20
2
Emisní limity [kg/t hliníku] zjištěné z denních průměrů
TZL
HF
5
0,5
3.7.4. Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin o celkové projektované kapacitě 50 kg za den a více (kód 4.10. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Při roztavování hliníku se nesmí používat organické sloučeniny obsahující chlor.
Emisní limity1) [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
NOx
Zn
20
4002)
103)
A
Vysvětlivky:
1) Emisní limity platí pouze pro tavení a odlévání o celkové projektované kapacitě 200 kg slitiny/den a vyšší.
2) Neplatí pro tavení a odlévání s elektrickým otopem.
3) Platí pro tavení a odlévání zinku a jeho slitin.
3.8. Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů
3.8.1. Povrchová úpravu kovů nebo plastů a jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně od 1 m3 do 30 m3 včetně (vyjma oplachu), procesy bez použití lázní (kód 4.12. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí pro pokovování i nekovových předmětů, ale nevztahuje se na nanášení nátěrových hmot. Platí pro procesy moření, galvanické pokovování, fosfatizace, fosfátování a leštění s použitím elektrolytických nebo chemických postupů a dále smaltování, tryskání, metalizaci a související operace.
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
NOx
HCl
202)
15001,3)
101,4)
C
Vysvětlivky:
1) Emisní limity platné pro lázně s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně od 3 m3 do 30 m3 včetně, vyjma oplachu.
2) Neplatí pro procesy s použitím lázní a ve vodném prostředí.
3) Platí při použití kyseliny dusičné při kontinuálně pracujícím zařízení.
4) Platí při použití HCl u povrchových úprav.
Technická podmínka provozu platná pro povrchovou úpravu tryskáním:
Prostor tryskání je zajištěn proti emisím tuhých znečišťujících látek, např. těsněním nebo podtlakem.
3.8.2. Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně větším než 30 m3 (vyjma oplachu) (kód 4.12. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
SO2
NOx
H2SO4
HCl
HF
B
201)
6502)
21)
103)
54)
Vysvětlivky:
1) Platí při použití kyseliny sírové.
2) Platí při použití kyseliny dusičné.
3) Platí při použití HCl.
4) Platí při použití HF.
3.8.3. Broušení kovů nebo plastů s celkovým elektrickým příkonem 100 kW a více (kód 4.13. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
501), 2)
101), 3)
C
Vysvětlivky:
1) Platí pouze pro broušení za sucha.
2) Platí do 31. 12. 2026.
3) Platí od 1. 1. 2027.
3.8.4. Svařování kovových materiálů s celkovým elektrickým příkonem 1000 kW a více (kód 4.14. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
501)
C
Vysvětlivka:
1) Neplatí pro odporové sváření.
3.8.5. Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s celkovou projektovanou kapacitou do 1 t pokovené oceli za hodinu včetně (kód 4.15. dle přílohy č. 2 zákona)
Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry.
Technologický ohřev procesních van
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
NO2
50
400
A
3.8.6. Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů – procesní vany s celkovou projektovanou kapacitou větší než 1 t pokovené oceli za hodinu (kód 4.16. dle přílohy č. 2 zákona)
Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry.
Technologický ohřev procesních van
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
NO2
20
400
A
3.8.7. Žárové pokovování zinkem (kód 4.17. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
zinek
10
5
A
4. ZPRACOVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN
4.1. Výroba cementářského slínku, vápna, úprava žárovzdorných jílovců a zpracování produktů odsíření
4.1.1. Manipulace se surovinou a výrobkem, včetně skladování a expedice (kód 5.1.1. dle přílohy č. 2 zákona)
Včetně drcení, třídění a mletí vápenců; chlazení, mletí a hydratace páleného vápna.
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
30
C1)
A2)
Vysvětlivky:
1) Vztahuje se na hydrataci páleného vápna.
2) Platí pro ostatní procesy.
4.1.2. Výroba cementářského slínku v rotačních pecích (kód 5.1.2. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
O2R
[%]
Vztažné podmínky
TZL
SO2
NOx
30
400
500
10
A
4.1.3. Ostatní technologická zařízení pro výrobu cementu (kód 5.1.3. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
30
A
4.1.4. Výroba vápna v rotačních pecích (kód 5.1.4. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
O2R
[%]
Vztažné podmínky
TZL
NOx
30
1200
11
A
4.1.5. Výroba vápna v šachtových nebo jiných pecích (kód 5.1.5. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Emisní limit
[% obj.]
O2R
[%]
Vztažné podmínky
TZL
NOx
CO
30
1200
31)
11
A
Vysvětlivka:
1) Platí pouze pro výrobu vápna v šachtových koksových pecích.
4.1.6. Pece pro zpracování produktů odsíření (kód 5.1.6. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity1) [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
NOx
SO2
CO
50
200
100
100
A
Vysvětlivka:
1) Platí pro pece pracující samostatně, nezávisle na provozu vlastního odsíření.
4.1.7. Úprava a zušlechťování žáruvzdorných jílovců a kaolínů v rotačních pecích (kód 5.1.7. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
NOx
75
500
A
4.1.8. Výroba materiálů nebo produktů obsahujících azbest (kód 5.2. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
azbest
0,1
C
4.2. Výroba skla, včetně skleněných vláken
Emisní limity [mg/m3]
O2R
[%]
Vztažné podmínky
TZL
SO2
NOx
CO
jiné
4.2.1. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích nebo glazurovacích frit nebo skla pro bižuterní zpracování o projektované kapacitě tavení vyšší než 150 t/rok (kód 5.3. dle přílohy č. 2 zákona)
1001)
502), 20)
5003)
16004),20)
20005), 8)
10006), 8)
12007), 8)
8009)
510)
211)
1021)
5012)
3013)
814)
136),15)
1515), 22)
A
4.2.2. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích nebo glazurovacích frit nebo skla pro bižuterní zpracování o celkové projektované kapacitě tavení nižší než 150 t/rok včetně (kód 5.3. dle přílohy č. 2 zákona)
1001)
502)
5003)
16004)
2000
-
-
1315)
A
4.2.3. Výroba kompozitních skleněných vláken s použitím organických pojiv (kód 5.4. dle přílohy č. 2 zákona)
5016)
7517)
8003)
16004)
2000
-
5018)
-
C
4.2.4. Zpracování nebo zušlechťování skla (leštění, malování, mačkání, tavení z polotovarů nebo střepů, výroba bižuterie a jiné) o celkové projektované kapacitě 5 t zpracované skleněné suroviny ročně a vyšší (kód 5.5. dle přílohy č. 2 zákona)
10019)
-
50019)
80019)
-
-
A
Vysvětlivky:
1) Platí při hmotnostním toku nižším než 2,5 kg/h.
2) Platí při hmotnostním toku vyšším a rovném 2,5 kg/h.
3) Platí při spalování zemního plynu.
4) Platí pro ostatní paliva.
5) Platí pro regenerační kontinuální tavicí agregáty.
6) Platí pro diskontinuální tavicí agregáty.
7) Platí pro rekuperační kontinuální tavicí agregáty.
8) V případě, že pro čeření je využíváno dusičnanů, aplikuje se dvojnásobek uvedené hodnoty.
9) Platí při hmotnostním toku rovném nebo větším než 5 kg/h.
10) Platí pro olovo, antimon, mangan, vanad, cín, měď (při hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,05kg/h).
11) Platí pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen (při hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,01 kg/h) kromě výroby barevného selenového skla v odvětví plochého skla.
12) Platí pro HF (při hmotnostním toku rovném nebo větším než 0,05 kg/h).
13) Platí pro HCl (při hmotnostním toku rovném nebo větším než 0,05 kg/h).
14) Platí pro kontinuální tavicí agregáty.
15) Přepočet na O2R se neprovádí u diskontinuálních agregátů v době, kdy u nich nedochází ke spalovacímu procesu, a neprovádí se vždy při kyslíkovém tavení, a u pecí s elektrickým otopem. Dále pak se přepočet na O2R neprovádí pro ty znečišťující látky, jejichž koncentrace je snižována instalovaným odlučovačem, u kterého je pro chlazení použito mísení spalin se vzduchem.
16) V odpadních plynech z odsávání, dopravy, manipulace se vsázkou a ostatních zařízení, která emitují TZL.
17) V odpadních plynech z usazování, vytvrzování a sušení vláken s organickými pojivy.
18) Platí pro VOC.
19) Platí pro tavení z polotovarů nebo střepů, při kterém je zdrojem tepla spalování paliv. Emisní limit na tuhé znečišťující látky platí pouze tehdy, je-li spalováno jiné palivo než zemní plyn.
20) Platí pro zdroje, které mají termíny generálních oprav uvedeny v rozhodnutích podle jiného právního předpisu3), platí pro provedení generálních oprav.
21) Platí pro selen při výrobě barevného selenového skla v odvětví plochého skla.
22) Platí pro pece na tavení frity.
4.2.5. Chemické leštění skla (kód 5.6. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit [mg/m3]
Vztažné
podmínky
HF
5
C
4.3. Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken
4.3.1. Zpracování magnezitu nebo výroba bazických žáruvzdorných materiálů nebo křemence apod. (kód 5.7. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné
podmínky
TZL
SO2
NOx
201)
102)
4001)
10003)
15004,5)
A
Vysvětlivky:
1) Platí pro výpal a sušení hmoty.
2) Platí pro ostatní operace (manipulace se surovinou, manipulace s výrobkem atd.)
3) Platí při teplotě nižší než 1300 °C včetně.
4) Platí při teplotě vyšší než 1300 °C.
5) Platí pro výpal z hmoty.
4.3.2. Tavení nerostných materiálů v kupolových pecích (kód 5.8. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné
Podmínky
TZL
SO2
HF
HCl
20
2500
10
50
A
4.3.3. Výroba kompozitních nerostných vláken s použitím organických pojiv (kód 5.9. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné
podmínky
TZL
TOC
20
50
A
4.4. Výroba keramických výrobků
4.4.1. Výroba keramických výrobků, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o projektované kapacitě větší než 75 t/den (kód 5.10. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
SO2
NOx
CO
TOC
75
1500
500
800
50
A
4.5. Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, výroba stavebních hmot nebo betonu nebo recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě 25 m3 za den a více. (kód 5.11. dle přílohy č. 2 zákona)
Technické podmínky provozu:
1. Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování a přepravy materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší. Lze použít například:
a) zakrytování třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest,
b) instalaci zařízení k omezování emisí – odprašovací, mlžící, pěnové, skrápěcí zařízení,
c) opatření pro skladování prašných materiálů – uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,
d) opatření pro přepravu materiálů – pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.
2. Při těžbě a zpracování kameniva s obsahem azbestových vláken dodržovat kromě výše uvedených podmínek následující postupy:
a) používání pouze takových drtících linek, které umožňují instalaci odprašovacích zařízení,
b) vrtací zařízení pro přípravu odstřelu musí být vybaveno zařízením pro odsátí a odloučení vrtaného prachu a toto zařízení musí být během vrtacích prací v provozu,
c) na dopravních pásech může být dopravováno pouze skrápěné kamenivo, na volných (nezakrytých a neodsávaných) výsypkách z dopravních pásů musí být dodržována maximální výška volného pádu skrápěného kameniva 2 metry a u frakce 0/2 mm výška 1 metr,
d) prašné úsypy z pásových dopravníků a technologických zařízení nesmí být vraceny zpět do procesu drcení a třídění kameniva,
e) frakce 0/2 mm musí být skladována v silech, popřípadě boxech uzavřených minimálně ze třech stran,
f) nákladní automobily vyjíždějící z areálu kamenolomu musí být před odjezdem očištěny tlakovou vodou nebo otřesem (roštové pásy, štěrková lože).
Provozovatel stacionárního zdroje zjišťuje úroveň znečišťování podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona výpočtem. Tímto ustanovením není dotčena povinnost provádět zjišťování úrovně znečišťování měřením, pokud je tak stanoveno v povolení provozu.
4.6. Obalovny živičných směsí, mísírny živic, recyklace živičných povrchů anebo zpracování nebo nakládání s živicemi s výjimkou konečného nanášení na vozovku (kód 5.14. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity1) [mg/m3]
O2R [%]
Vztažné podmínky
TZL
NOx
CO
20
400
600
17
A
Vysvětlivka:
1) Platí pouze pro obalovny.
Technická podmínka provozu platná do 31. 12. 2025:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisím tuhých znečišťujících látek využívat opatření ke snižování emisí těchto látek např. zakrytování všech přepravních cest a dopravníků horké směsi, odsávání odpadních plynů ze zásobníků asfaltu a z míchačky směsi do zařízení k omezování emisí pachových látek, zaplachtování přepravních vozidel, opatření pro skladování prašných materiálů apod. Tato technická podmínka bude u mobilních recyklačních zařízení pro asfaltové směsi použita adekvátně dle technických a organizačních možností daného zařízení.
Technické podmínky provozu platné od 1. 1. 2026:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisím tuhých znečišťujících látek, využívat opatření ke snižování emisí těchto látek např. zakrytování všech přepravních cest a dopravníků horké směsi a přesypů z nich, odsávání odpadních plynů ze zásobníků asfaltu a z míchačky směsi do zařízení k omezování emisí pachových látek, zaplachtování a zakrytování přepravních vozidel, realizovat opatření k omezení emisí ze skladování prašných materiálů (např. navážet prané kamenivo, skladování sypké frakce v zastřešených kójích a na zpevněných čistitelných površích) apod.
Materiál kameniva při procesech sušení se nesmí přímo vsypávat do spalovacího prostoru bez předehřátí.
U zásobníku asfaltu musí být emise odváděny řízeným způsobem a svedeny do zařízení ke snižování emisí s účinností odpovídající alespoň filtru s aktivním uhlím.
Musí být provedeno stavební uzavření prostor (např. vrata nebo pásové závěsy na vjezdech a výjezdech), tam, kde je to možné, zejména u zařízení k nakládce a překládce vozidel, případně jiná opatření proti úletu prachu, a především pachových látek.
Tam, kde nelze technologické procesy a uzly uzavřít a odsávat, využívat vodní skrápěcí zařízení, rozprašování nebo mlžné stěny.
Pro manipulaci s látkami, které vyžadují zvýšení teploty (např. asfalt), je nezbytné jejich skladování v uzavřených nádobách a následné použití uzavřeného systému (např. potrubí) pro jejich přepravu. Ostatní látky, které jsou za běžných podmínek tekuté, nemusí být vždy skladovány v uzavřených systémech. Pro dodávky uvedených materiálů je nutné zajistit, aby znečištěný vzduch vytlačovaný ze zásobníků při jejich plnění nebyl vypouštěn volně do ovzduší. Místo toho musí být využit zpětný odvod par nebo jiný systém na omezení pachových látek (např. vodní zámek s předepsanou výměnou), pokud je jím autocisterna vybavena.
Tyto technické podmínky budou u mobilních recyklačních zařízení pro asfaltové směsi použity adekvátně dle technických a organizačních možností daného zařízení.
5. CHEMICKÝ PRŮMYSL
5.1. Výroba a zpracování organických látek a výrobků s jejich obsahem
5.1.1. Výroba 1,2-dichlorethanu a vinylchloridu (kód 6.1. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
1,2-dichlorethan
vinylchlorid
Výroba 1,2-dichlorethanu
5
-
C
Výroba vinylchloridu
5
5
C
5.1.2. Výroba polymerů na bázi polyakrylonitrilu (kód 6.3. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit pro akrylonitril [mg/m3]
Vztažné podmínky
za zařízením na snižování emisí
ze sušáren
0,21), 2)
52), 3)
-
C
104)
204)
105), 6)
357), 5)
258)
Vysvětlivky:
1) Platí pro zařízení na snižování emisí spalováním.
2) Platí pro výrobu vláken.
3) Platí na výstupu z ostatních zařízení na snižování emisí.
4) Platí pro výrobu a zpracování ACN polymerů.
5) Platí u spřádání vláken.
6) Platí při mokrém procesu zvlákňování.
7) Platí při suchém procesu zvlákňování.
8) Platí pro výrobu ABS polymerů (hmot).
Technická podmínka provozu:
Odvádění všech plynů s obsahem akrylonitrilu při spřádání vláken, plynů z reaktorů, sběrných nádob na suspenze a propíracích filtrů, které obsahují akrylonitril a butadien do zařízení k omezování emisí
5.1.3. Výroba polyvinylchloridu (kód 6.4. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Emisní limit [g/t]
Vztažné podmínky
Vinylchlorid
5
101)
1002)
C
Vysvětlivky:
1) Platí pro vinylchlorid u hotového výrobku na jednotku PVC.
2) Platí pro zbytkový obsah vinylchloridu v místě přechodu z uzavřeného systému na úpravu nebo na sušení v otevřeném systému v měsíčním průměru, v suspenzi polymeru na jednotku PVC.
5.1.4. Výroba nebo zpracování syntetických polymerů a kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě vyšší než 100 t za rok nebo s celkovou projektovanou spotřebou5) organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší; řezání syntetických polymerů laserem nebo odporovým drátem o celkové projektované kapacitě vyšší než 10 tun za rok. (kód 6.5. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity1) [mg/m3]
Vztažné
podmínky
TZL
TOC
NH3
206)
852)
503)
504)
C
Vysvětlivky:
1) Neplatí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic přímo v místě jejich konečného použití (např. během stavby budov).
2) Platí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic s aminy.
3) Platí pro zařízení na výrobu polyuretanových dílců, stavebnin s použitím polyuretanu, nevztahuje se na polyuretan nadouvaný uhlovodíkem (např. pentan).
4) Platí pro zařízení na výrobu předmětů tepelnou úpravou s použitím aminoplastů nebo fenoplastů jako např. furanových, močovinoformaldehydových, fenolových nebo xylenových pryskyřic.
5) Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel zahrnuje spotřebu přípravků použitých při vlastní výrobní činnosti a rovněž přípravky užívané např. na čištění procesního zařízení či pracovních prostorů.
6) Platí pro mechanické zpracování odpadů.
Technická podmínka provozu:
V případě stacionárních zdrojů emitujících znečišťující látky obtěžující zápachem jsou využívána opatření ke snižování emisí těchto látek. Jedná se např. o koncové technologie pro snižování emisí, jako je termická oxidace, adsorpce na aktivním uhlí, nízkoteplotní kondenzace (vymražování) nebo biofiltrace. Nebo může jít o primární opatření, jako je dodržování doporučené teploty u tepelného zpracování plastů pod bodem termického rozkladu dle bezpečnostních nebo katalogových listů (podle pokynů výrobce nebo dodavatele), přičemž teplota zpracování surovin je automaticky sledována a překročení doporučené teploty je signalizováno zvukovou či světelnou signalizací.
5.1.5. Výroba nebo zpracování viskózy (kód 6.6. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
H2S
CS2
H2S a CS2 celkem
10
501)
100
4001)
2002)
C
Vysvětlivky:
1) Platí pro výrobu kordového hedvábí.
2) Platí pro výrobu střiže a textilního hedvábí.
Technické podmínky provozu:
1) Měrná výrobní emise sirouhlíku ve výrobě střiže a textilního hedvábí je 200 000 g/t.
2) Odvádění odpadních plynů z výroby viskózy, přípravy zvlákňovacích lázní a podle technických možností i z ostatních operací do zařízení k omezování emisí, uzavření zvlákňovacích strojů při kontinuálním způsobu zvlákňování, odsávání vznikajících plynů a jejich odvedení do zařízení k omezování emisí, např. do katalytické spalovací jednotky.
5.1.6. Výroba gumárenských pomocných přípravků (kód 6.7. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
O2R [%]
Vztažné podmínky
TZL
NOx
20
7001),2)
112)
B
Vysvětlivky:
1) Platí, pokud jsou odpadní plyny spalovány jiným způsobem než na fléře.
2) Neplatí pro technologická zařízení výroby sazí.
Technická podmínka provozu:
Výroba sazí musí být vybavena kontinuálně provozovaným zařízením dodatečného spalování odpadních plynů.
5.1.7. Výroba expandovaného polystyrenu (kód 6.9. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Při výrobě expandovaného polystyrenu používat minimálně 50 % surovin obsahujících nejvýše 6,3 % pentanu.
5.1.8. Výroba acetylenu mokrou metodou (kód 6.10. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit [mg/m3]
Vztažné podmínky
TOC
200
B
5.2. Výroba anorganických látek
5.2.1. Výroba chloru (kód 6.11. dle přílohy č. 2 zákona)
Odpadní plyn z elektrolýzy a katalytické oxidace
Emisní limit [mg/m3]
Vztažné podmínky
Cl2
3
A
5.2.2. Výroba kyseliny chlorovodíkové (kód 6.12. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit [mg/m3]
Emisní limit1) [g/t]
Vztažné podmínky
HCl
25
50
A
Vysvětlivka:
1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby, přepočteno na 36 % kyselinu chlorovodíkovou.
5.2.3. Výroba síry (Clausův proces) (kód 6.13. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit
[mg/m3]
Emisní limit
[%]
Vztažné
podmínky
H2S
Sloučeniny síry vyjádřené jako elementární síra
10
41)
22)
1,53)
0,54)
A
Vysvětlivky:
1) Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem do 20 t/den síry včetně.
2) Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 20 t/den až 50 t/den síry včetně.
3) Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 50 t/den síry.
4) Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 50 t/den síry povolených po 1. lednu 2007.
Technická podmínka provozu:
Odpadní plyny obsahující sulfan musí být spalovány.
5.2.4. Výroba kapalného oxidu siřičitého (kód 6.14. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Odpadní plyn z výroby kapalného oxidu siřičitého je zaváděn ke zpracování do zařízení na výrobu kyseliny sírové nebo jiného zpracovatelského či odsiřovacího zařízení.
5.2.5. Výroba kyseliny sírové (kód 6.15. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit1) [kg/t]
Vztažné
podmínky
SO2
2,2
C
Vysvětlivka:
1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby, přepočteno na 100% kyselinu sírovou.
5.2.6. Výroba amoniaku (kód 6.16. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit1) [kg/t]
Vztažné
podmínky
NH3
0,2
C
Vysvětlivka:
1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby amoniaku.
5.2.7. Výroba kyseliny dusičné a jejích solí (kód 6.17. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Emisní limit1) [kg/t]
Vztažné podmínky
NO2
amoniak
NO2
3502)
3003)
1,6
A4)
C4)
Vysvětlivky:
1) Přepočteno na 65 % kyselinu dusičnou.
2) Neplatí pro jednotky na úpravu koncentrace kyseliny dusičné.
3) V případě použití selektivní redukce oxidů dusíku amoniakem.
4) Vztažné podmínky A platí pro NO2, vztažné podmínky C platí pro amoniak.
5.2.8. Výroba hnojiv (kód 6.18. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
SO2
NOx
amoniak
HCl
HF
50
201)
2 5002)
500
50
503)
104)
B
Vysvětlivky:
1) Platí pro drcení fosfátové horniny.
2) Platí při použití kyseliny sírové.
3) Platí pro výrobu NPK hnojiv (vícesložková průmyslová hnojiva obsahující dusík, fosfor a draslík).
4) Platí pro výrobu hnojiv z fosfátové horniny.
5.2.9. Sulfátový proces při výrobě oxidu titaničitého (kód 6.21. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Emisní limit [kg/t]
Vztažné podmínky
TZL
SO21)
SO21)
502)
1503)
5004)
65)
B
Vysvětlivky:
1) Platí pro oxid siřičitý a oxid sírový vypuštěný ve fázi rozkladu a kalcinace, včetně kapiček kyseliny v přepočtu na ekvivalent SO2.
2) Platí pro hlavní výpusti jako hodinový průměr.
3) Platí pro vedlejší výpusti jako hodinový průměr.
4) Platí pro zařízení na koncentraci kyselého odpadu jako hodinový průměr.
5) Platí jako roční průměr. Vztahuje se na tunu vyrobeného oxidu titaničitého.
Technická podmínka provozu:
Proces musí být vybaven zařízením k předcházení emisí kapek kyseliny sírové.
5.2.10. Chloridový proces při výrobě oxidu titaničitého (kód 6.22. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
chlor
501)
1502)
53)
B
Vysvětlivky:
1) Platí pro hlavní výpusti jako hodinový průměr.
2) Platí pro vedlejší výpusti jako hodinový průměr.
3) Platí jako denní průměr, žádný minutový průměr naměřených hodnot nepřekročí 40 mg/m3.
5.2.11. Výroba ostatních pigmentů (kód 6.23. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limit [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
50
1001)
C
Vysvětlivka:
1) Platí pro výrobu litoponu, stálé běloby (blanc fix) a výrobu železitých pigmentů.
Technická podmínka provozu:
U kalcinace, kde je odtah zaveden do odlučovače jiné technologie, smí být kalcinace v provozu pouze za součinnosti tohoto odlučovacího zařízení.
5.3. Ropná rafinerie, výroba, zpracování nebo skladování petrochemických výrobků a kapalných těkavých organických látek
5.3.1. Ropná rafinerie, výroba nebo zpracování petrochemických výrobků (kód 6.24. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí pro zpracování ropy a jejích ropných frakcí jako jsou těžké a lehké benziny, plyny, plynové oleje, petrolej, mazut apod. a pro výrobu alkenů a dienů, aromatických sloučenin a syntézního plynu.
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např. svedením emisí organických látek na jednotku termické spalování (teplota spalování nejméně 720 °C) apod.
5.3.2. Skladování petrochemických výrobků nebo kapalných těkavých organických látek o objemu 1000 m3 a více nebo skladovací nádrže s ročním objemem výtoče 10 000 m3 a více nebo manipulace s ročním objemem 10 000 m3 a více (není určeno pro automobilové benziny) (kód 6.25. dle přílohy č. 2 zákona)
Technické podmínky provozu:
a) Uspořádání a vybavení skladovacích nádrží o objemu rovném nebo větším než 1000 m3 nebo skladovacích nádrží s ročním obratem rovném nebo větším než 10 000 m3 při skladování surovin, meziproduktů a výrobků, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K:
1. Skladovací nádrže s vnější plovoucí střechou musí být opatřeny účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů střechy.
2. Nádrže s pevnou střechou
2.1 musí být vybaveny vnitřní plovoucí střechou s těsněním, které zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve srovnání s emisemi z nádrže s pevnou střechou bez jakýchkoli opatření, nebo
2.2 musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených kapalin s účinností nejméně 99 %; k dosažení této účinnosti nesmí být použito spalování mimo případy, kdy je zpětné zkapalňování par nebezpečné nebo technicky neproveditelné; spalování smí být použito jako druhý stupeň čištění.
3. Nádrže je třeba opatřit vhodnou izolací. V případě, že povrch izolace nádrže nedostatečně odráží sálavé teplo, nebo izolace nebyla provedena, pak i reflexním nátěrem světlého odstínu za účelem snížení objemových změn kapalin v nádržích v důsledku výkyvů venkovní teploty. Pro skladovací nádrže zdrojů o objemu menším než 1 000 m3 nebo pro zdroje s ročním obratem menším než 10 000 m3 platí tato opatření v přiměřeném rozsahu.
4. Při skladování petrochemických výrobků, u nichž může docházet k emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem, využívat opatření ke snižování emisí těchto látek.
b) Podmínky provozu při přečerpávání látek, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K, zejména při jejich stáčení z mobilních zásobníků nebo při plnění mobilních zásobníků ze skladovacích nádrží:
1. Musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par těchto látek s účinností nejméně 99 %.
2. Musí být používána čerpadla bez úniku přečerpávaných látek, například s mechanickou ucpávkou.
3. Manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků vrchem musí být zajištěno tak, aby konec plnicího potrubí byl během plnění udržován u dna mobilního zásobníku.
6. POTRAVINÁŘSKÝ, DŘOVEZPRACUJÍCÍ A OSTATNÍ PRŮMYSL
6.1. Jatka o celkové projektované kapacitě porážky větší 50 t denně a více (kód 7.1. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např.: provozovat zařízení k úpravě vedlejších produktů a odpadů, porážkovou linku, vykládku a nahánění v uzavřených prostorách, při vyprazdňování nádrží s krví používat odsávání plynů, zajistit pravidelné čištění zásobníků krve, jímat a odvádět do zařízení na čištění odpadních plynů odpadní plyn ze skladování jatečního odpadu a vedlejších produktů v uzavřených zásobnících, odpadní plyn z výrobních zařízení a ze zařízení k úpravě a skladování vedlejších jatečních produktů a odpadů.
6.2. Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin, krmiv nebo osiva z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a více (kód 7.2. dle přílohy č. 2 zákona)
Technické podmínky provozu:
a) V případě, že dochází k emisi tuhých znečišťujících látek např. při úpravě semen, na úseku sušení, u sila na šrot peletizace a u překládek šrotu apod., odvádět odpadní plyn a využívat zařízení na snižování TZL s účinností alespoň 80 %.
b) Při výrobě lihu, olejů a tuků využívat nejlepší dostupná a technicky realizovatelná opatření ke snižování emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem.
6.3. Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně živočišných surovin (s výjimkou mléka) o celkové projektované kapacitě 25 t hotových výrobků denně a více (kód 7.3. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. surové produkty a meziprodukty skladovat v uzavřených zásobnících a prostorách (popřípadě prostory chladit), jímat a odvádět odpadní plyn z technologických zařízení do zařízení na čištění odpadních plynů.
6.4. Pražírny kávy o celkové projektované kapacitě 1 t za den a více (kód 7.5. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Snižovat emise tuhých znečišťujících látek a s ohledem na technické možnosti a povahu procesu provádět např.: vykládku materiálu v uzavřených prostorách hal, jímání odpadních plynů v místě vzniku do zařízení ke snižování emisí (u pražících zařízení včetně chladícího vzduchu, vakuových zařízení, sil) apod.
6.5. Udírny s celkovou projektovanou kapacitou na zpracování 1 t výrobků denně a více (kód 7.6. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení vzniku emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisí TZL jímat odpadní plyn v místě vzniku a odvádět do zařízení ke snižování emisí, zajistit technicko-organizační opatření ke snížení emisí, např. výrobní odpad skladovat v uzavřených zásobnících, případně prostory chladit atd. Instalaci koncového zařízení ke snížení emisí lze nahradit obdobným opatřením na vyvíječi kouře v případě, kdy takové opatření zajistí dostatečnou ochranu před šířením zápachu.
6.6. Zpracování dřeva, včetně truhlářské výroby a výroby dřevních štěpek a pelet, vyjma výroby uvedené pod kódem 7.8., o celkové projektované spotřebě materiálu 150 m3 a více za rok (kód 7.7. dle přílohy č. 2 zákona)
Neplatí pro pilařské provozy v tzv. manipulačních či expedičních skladech (krácení kmenů).
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
TOC2)
30
51)
250
C
B2)
Vysvětlivky:
1) Platí pro broušení.
2) Platí pro sušení třísek a dřevních vláken.
Technická podmínka provozu:
Teplota při sušení dřevních vláken, třísek a pilin musí být omezena tak, aby nedocházelo k jejich doutnání.
6.7. Výroba dřevotřískových, dřevovláknitých nebo dřevoštěpkových (OSB) desek o celkové projektované roční kapacitě 150 m3 a vyšší (kód 7.8. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
TOC2)
Formaldehyd3)
30
101)
250
15
C
B2)
A4)
Vysvětlivky:
1) Platí pro broušení.
2) Platí pro sušení třísek a dřevních vláken.
3) Platí pro lisování dřevotřískových, dřevovláknitých a OSB desek, kde je využíváno pryskyřic na bázi formaldehydu.
4) Platí při výrobní kapacitě větší než 600 m3/den.
Technická podmínka provozu:
Teplota při sušení třísek a pilin musí být omezena tak, aby nedocházelo k jejich doutnání.
6.8. Výroba buničiny ze dřeva nebo papíru z panenské buničiny (kód 7.9. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Emisní limity [g/t]
O2R [%]
Vztažné podmínky
TZL
síra a její sloučeniny1)
502), 5)
20003)
3504)
52)
65)
A
Vysvětlivky:
1) Vyjádřené jako síra na hmotnostní jednotku vyrobené absolutně suché vařákové buničiny.
2) Platí pro regenerační kotle při sulfitovém způsobu výroby.
3) Platí při sulfitovém způsobu výroby včetně emisí ze spalování sulfitových výluhů.
4) Platí při sulfátovém způsobu výroby pro centrálním odstraňování zapáchajících látek.
5) Platí pro regenerační kotle a vápenné pece při sulfátovém způsobu výroby.
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např. provedením místního nebo centrálního odsávání odpadních plynů z varny, z odparky, vyvařovací kolony do zařízení ke snižování emisí.
6.9. Výroby papíru nebo lepenky, které nespadají pod bod 6.8. (kód 7.10. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí pro výroby papíru a lepenky papírenskou technologií, které přímo nenavazují na výrobu buničiny nebo výroby lepenky z papíru.
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TOC1)
B
40
Vysvětlivka:
1) Platí při impregnaci s použitím těkavých organických látek a při výrobě speciálních papírů s použitím těkavých organických látek ve výrobním procesu.
6.10. Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je 10 t za den a více (kód 7.11. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, například odsávání odpadních plynů do zařízení ke snižování emisí.
6.11. Vydělávání kůží nebo kožešin (kód 7.12. dle přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit např. pravidelnou údržbu a čištění výrobních zařízení a skladovacích prostor, surové kůže a odpady skladovat v uzavřených prostorech, popřípadě prostory chladit, řízené odsávání emisí těchto látek do zařízení ke snižování emisí (např. mokrá pračka, biofiltr).
Technická podmínka provozu neplatí pro provozy s projektovanou kapacitou nižší než 12 t hotových výrobků ročně.
6.12. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elekrografitu vypalováním nebo grafitací, výroba nebo zpracování grafitu (kód 7.14. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
TOC
PAH4)
50
1001)
2002)
503)
0,2
C
A5)
Vysvětlivky:
1) Platí pro formovací a mísicí zařízení, v nichž se zpracovávají smola, dehet nebo jiná kapalná pojiva při zvýšené teplotě.
2) Platí pro kruhové pece pro grafitové elektrody, uhlíkové elektrody a uhlíkové cihly.
3) Platí pro jednotlivé komorové pece, spojené komorové a tunelové pece z impregnačních zařízení, v nichž se používají impregnační prostředky na bázi dehtu.
4) Benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten. Platí pro zpracování pevného dehtu, z výroby surové pasty a surových bloků, z vypalování a opakovaného vypalování a z impregnace při výrobě uhlíku a/nebo grafitu.
5) Platí pouze pro stacionární zdroje zahrnuté do kategorie 6.8. přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).
Technická podmínka provozu:
Odvádění emisí VOC z tepelných procesů při výrobě uhlíkatých materiálů do zařízení ke snižování emisí.
6.13. Krematoria nebo zařízení k výhradnímu spalování těl zvířat (kód 7.15. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí i pro veterinární spalovny v případě výhradního spalování těl zvířat a živočišných zbytků.
Emisní limity [mg/m3]
O2R [%]
Vztažné podmínky
TZL
NOx
CO
TOC
50
350
100
15
17
A
Technická podmínka provozu:
Udržování takové teploty ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících znečišťujících látek (nejméně 850 °C) s dobou setrvání spalin nejméně 2 s.
6.14. Veterinární asanační zařízení (kód 7.16. dle přílohy č. 2 zákona)
Platí pro sběr, přepravu a neškodné odstraňování a další zpracování vedlejších živočišných produktů7) kategorie 1, 2 nebo 3 podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1069/2009 na masokostní moučku, zpracované živočišné bílkoviny a tavený tuk8).
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit např. odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, skladování v uzavřených zásobnících a čištění přepravních zásobníků v uzavřených prostorech.
6.15. Regenerace nebo aktivace katalyzátorů pro katalytické štěpení ve fluidní vrstvě (kód 7.17. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity [mg/m3]
O2R
[%]
Vztažné podmínky
TZL
SO2
NOx
50
1700
700
17
A
6.16. Výroba lihu, včetně biolihu, o celkové projektované kapacitě 10 000 hl bezvodého lihu za rok a více (kód 7.18. dle přílohy č. 2 zákona)
Emisní limity a technické podmínky provozu platné od 1. 1. 2026
Emisní limity [mg/m3]
Vztažné podmínky
TZL
TOC
C
101
502
253
Vysvětlivky:
1) platí pro drcení a skladování obilí
2) platí pro výrobu ethanolu
3) platí pro zpracování lihovarských výpalků
Technické podmínky provozu:
Při zpracování lihovarských výpalků, využívat nejlepší dostupná a technicky realizovatelná opatření ke snižování emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem, např. svedením emisí organických látek na zařízení ke snižování emisí (jednotku termického spalování, na filtr s aktivním uhlím apod.).
Pro omezení emisí TZL ze zpracování sladu využívat technologie ke snižování emisí.
7. CHOVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
7.1. Chovy hospodářských zvířat s celkovou projektovanou roční emisí amoniaku 5 t a více (kód 8. přílohy č. 2 zákona)
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit na všech částech technologie, včetně uskladnění a aplikace exkrementů, technicko-organizační opatření ke snížení těchto emisí např. využitím snižujících technologii, jejichž seznam je uveden ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.
8. STACIONÁRNÍ ZDROJE NEZAŘADITELNÉ POD KÓDY 1.1. AŽ 10.2.
8.1. Manipulace se sypkými materiály včetně jejich skladování na otevřených plochách jinde neuvedené s celkovou projektovanou plochou deponií 3000 m2 a více s výjimkou stavenišť (kód 12.1. přílohy č. 2 zákona).
Technické podmínky provozu:
Aplikace některých z níže uvedených postupů s přihlédnutím ke kvalitě ovzduší v lokalitě, umístění lokality, povětrnostním podmínkám, teplotě vzduchu, vlhkosti vzduchu, charakteru manipulačních činností, velikosti frakcí (zrnitosti), kompaktnosti, pevnosti, sypným úhlem a fyzikálně – mechanickým vlastnostem materiálu, případně aplikaci minimálních vzdáleností:
Instalovat čistící zařízení plochy deponie mokrou cestou a zavést postupy čištění po zpevněném výjezdu z deponie.
Aplikovat disperzní směsi nebo vodu v souladu s technologickými požadavky pro zpevňování skládky.
V případě dlouhodobého skladování dle předpokládaného skladovaného množství minimalizace plochy jemnozrnného materiálu, pokud je to proveditelné.
V případě venkovního skladování umístění podélné osy hromady rovnoběžně s převládajícím směrem větru.
Minimalizace spádové výšky při nakládce a vykládce.“.
72. Příloha č. 9 zní:
„Příloha č. 9 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Obecné emisní limity
Název znečišťující látky
Hmotnostní tok
[g/h]
Hmotnostní koncentrace [mg/m3]
tuhé znečišťující látky
>1250
100
oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý
>2750
1700
oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý
>2500
500
oxid uhelnatý
>5000
500
organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC)
>500
150
amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak
>500
50
sulfan
>50
10
sirouhlík
>100
20
chlor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HCl
>200
50
fluor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HF
>50
10
„.
73. Příloha č. 10 zní:
„Příloha č. 10 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Náležitosti provozní evidence
1.1. Identifikace provozovatele, provozovny a stacionárního zdroje
Stálé údaje
Údaje o provozovateli
Identifikační číslo provozovatele (IČO), bylo-li přiděleno, obchodní firma, sídlo a statutární zástupce nebo jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu.
Údaje o provozovně
Identifikační číslo provozovny (IČP), bylo-li přiděleno, název, počet stacionárních zdrojů v provozovně, adresa provozovny*), kód územně technické jednotky*), odpovědná osoba, aktuální znění povolení provozu.
Údaje o stacionárním zdroji
U stacionárního zdroje, pro který příloha č. 20 stanovuje minimální vzdálenosti, GPS souřadnice stacionárního zdroje (geometrický střed technické jednotky nebo činnosti) ve formátu WGS 84 DD (World Geodetic System), běžně používaném GPS přístroji.
1.2. Údaje o stacionárním zdroji
Stálé údaje
Pořadové (příp. také evidenční) číslo každého stacionárního zdroje nebo číslo zdroje souhrnně vyplňovaného v rámci provozovny v souladu s číslováním používaným v hlášení souhrnné provozní evidence, název stacionárního zdroje dle provozního řádu a není-li tento vyžadován, dle povolení k provozu nebo technické dokumentace, typ stacionárního zdroje, zařazení stacionárního zdroje podle zákona, výrobce, datum uvedení do provozu, směnnost, denní, týdenní a roční rytmus, jmenovitý tepelný výkon a příkon, projektovaná kapacita spalovny odpadu nebo výroby, tepelná účinnost spalovacího stacionárního zdroje podle výrobce, druh topeniště, instalovaný elektrický výkon, druh výrobku, měrná jednotka množství výrobku, pořadová příp. evidenční čísla technologií ke snižování emisí a komínů nebo výduchů do nichž je stacionární zdroj zaústěn. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, u nichž byly v povolení provozu stanoveny odlišné podmínky podle odstavce 3 části II přílohy č. 4, dosahované teploty a doby setrvání.
Proměnné údaje
Provozní hodiny (rok, měsíc, den**)), využití kapacity v %, množství vyrobené elektrické energie a množství vyrobeného tepla, včetně podílu množství tepla dodaného do veřejné sítě dálkového vytápění ve formě páry či horké vody, množství výrobku, adresy lokalit, pokud by se jednalo o zdroj, u nějž byla kalendářním roce provozována činnost na několika místech.
1.3. Údaje o palivech, energiích, surovinách nebo odpadech
Proměnné údaje
Druh a spotřeba paliv, suroviny, tepelně zpracovávaného odpadu, spotřeba elektrické energie používané pro otop pecí a tavících agregátů (den***) ****), měsíc****), rok), výhřevnost paliva, hmotnostní toky jednotlivých druhů nebezpečných odpadů, jejich spalné teplo a obsah znečišťujících látek v nebezpečných odpadech (zejména polychlorovaných bifenylů, pentachlorfenolu, chloridů, fluoridů, síry a těžkých kovů), doklady o výsledcích analýz provedených podle § 17 odst. 2. U spaloven odpadu, u nichž byly v povolení provozu stanoveny odlišné podmínky podle odstavce 3 části II přílohy č. 4, hodnoty parametrů uvedených v odstavci 2 písm. a) části II přílohy č. 4.
1.4. Údaje o technologiích ke snižování emisí
Stálé údaje
Evidenční čísla a druh a počet technologií ke snižování emisí, výrobce, datum uvedení do provozu, odlučované znečišťující látky, garantovaná účinnost technologie ke snižování emisí případně účinnost odpovídající garantované výstupní koncentraci. Hodnoty nepřetržitě sledovaných provozních parametrů stanovených pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí, případně nahrazujících technických podmínek provozu stanovených povolením k provozu, minimální četnost zaznamenávání těchto parametrů stanovená v provozním řádu nebo povolením k provozu, není-li provozní řád vyžadován.
Proměnné údaje
Provozní doba (pokud je odlišná od provozních hodin stacionárního zdroje), provozní účinnost, údaje o špatném fungování a o poruchách, objemový tok odpadního plynu, naměřené a zaznamenané hodnoty provozního parametru dokladující plnění emisního limitu.
1.5. Údaje o komínech a výduších
Stálé údaje
Pořadové, (příp. také evidenční) číslo komínu nebo jiného výduchu nebo číslo komínu nebo jiného výduchu souhrnně vyplňovaného v rámci provozovny v souladu s označením používaným v hlášení souhrnné provozní evidence, výška komínu od paty komínu, výška výduchu, převýšení ústí komínu nebo jiného výduchu nad okolním terénem, průřez v koruně komínu, zeměpisné souřadnice paty komínu nebo výduchu*), materiál a tepelně-izolační vlastnosti komínu, vypouštěné znečišťující látky.
Proměnné údaje
Průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem nebo výduchem z technologie ke snižování emisí v místě měření emisí, v případě vypouštění emisí chladicí věží obsah vodní páry v odpadním plynu v %, časový režim vypouštění emisí z komína, výduchu nebo výpusti a provozní hodiny komína (výduchu nebo výpusti, pokud jsou odlišné od provozních hodin stacionárního zdroje).
1.6. Údaje o emisích
Stálé údaje
Seznam znečišťujících látek, které má provozovatel stacionárního zdroje povinnost zjišťovat, s uvedením, na znečišťující látky se vztahuje jednorázové a na které kontinuální měření emisí a na které povinnost zjišťovat úroveň znečišťování výpočtem.
Proměnné údaje
Naměřená koncentrace znečišťující látky při referenčních podmínkách, hmotnostní tok znečišťující látky, vypočtená nebo odvozená měrná výrobní emise, emisní faktor použitý pro výpočet množství emisí, datum jednorázového měření emisí, datum ověření správnosti údajů kontinuálního měření, datum kalibrace systému kontinuálního měření, záznamy o překročení emisních limitů a přijatých opatřeních, roční hmotnostní bilance těkavých organických látek u stacionárních zdrojů, ve kterých dochází k používání organických rozpouštědel, s výjimkou činnosti nanášení práškových plastů uvedené v části II bodu 4.4. přílohy č. 5, emisní faktory použité pro výpočet.
Jednotlivé údaje provozní evidence lze vést i samostatně v rámci provozní dokumentace, jako jsou např. operační listy, provozní deníky, záznamy v řídicím systému apod. Za součást provozní evidence jsou považovány protokoly z jednorázových měření emisí, protokoly z vyhodnocení a ověření kontinuálních měření emisí a doklady o kalibraci měřicích přístrojů a postup stanovení úrovně znečišťování výpočtem.
*) V případě zdroje, u nějž je v povolení provozu stanovena činnost na několika místech, název krajského úřadu, který vydal povolení provozu zdroje.
**) Neplatí pro záložní zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3. s dobou provozu do 300 h ročně za podmínky, že provozovatel před využitím této výjimky zajistí takové opatření, které včas indikuje případ, kdy počet provozních hodin záložního zdroje v daném kalendářním roce překročí 300 h.
***) Neplatí pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším, spalující výhradně zemní plyn
****) Neplatí pro záložní zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3. s dobou provozu do 300 h ročně.“.
74. Příloha č. 11 zní:
„Příloha č. 11 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Náležitosti souhrnné provozní evidence
1. Obecné pokyny k vyplňování formulářů souhrnné provozní evidence:
a) Spalovací stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1. o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalující kapalná nebo plynná paliva a spalovací stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3., na něž se vztahuje ustanovení § 6 odst. 8 zákona, spalující kapalná nebo plynná paliva vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a v bodu 1.2. v položkách 18. a 20. způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu4). Ostatní údaje uvedené v bodech 1.2., 1.4. a 1.5. neohlašují.
b) Stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 10.2. vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a v bodu 1.3. v položce 13 způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu4). Ostatní údaje uvedené v bodech 1.3., 1.4. a 1.5. neohlašují.
2. Obecné pokyny k identifikaci provozovny:
a) U stacionárních zdrojů, které mohou být provozovány na více místech, a které jsou povoleny k provozu pro celé území kraje, se uvádí namísto adresy provozovny název krajského úřadu, který vydal povolení provozu zdroje.
b) Označení v položce Provádění jednorázového měření se týká stacionárních zdrojů uvedených v bodu 1 písm. a), u kterých se provádí jednorázové měření emisí v intervalu podle § 3 odst. 3.
1.1. Identifikace provozovatele, provozovny a stacionárních zdrojů
1. Údaje o provozovateli
Identifikační číslo (IČO)1:
Název provozovatele (obchodní firma nebo název nebo jméno a příjmení):
Adresa sídla provozovatele:
2. Údaje o provozovně
Identifikační číslo provozovny (IČP)2:
Identifikační číslo provozovny (IRZ)3:
Identifikátor PID zařízení IPPC4:
Územně technická jednotka (ÚTJ)5:
Název provozovny:
Adresa zapsaná v registru územní identifikace6:
Parcela7:
Název kraje v případě, že se jedná o provoz zdroje/zdrojů, které mohou být provozovány na více místech, a které jsou povoleny k provozu pro celé území kraje8:
Provádění jednorázového měření9:
Souhrnná provozní evidence za rok:
3. Údaje o stacionárních zdrojích10
Pořadové číslo stacionárního zdroje 11
Zařazení stacionárního zdroje podle zákona12
Název stacionárního zdroje13
Způsob určení minimální vzdálenosti podle § 27d14
GPS souřadnice stacionárního zdroje15
Vysvětlivky k tabulce:
1) Identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní ID přidělené v ISPOP.
2) Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP – označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů nebo jeden nebo více stacionárních zdrojů s povolením provozu na území kraje.
3) Identifikační číslo provozovny IRZ (integrovaný registr znečišťování životního prostředí), bylo-li přiděleno.
4) Identifikátor PID zařízení IPPC (integrovaná prevence a omezování znečištění), byl-li přidělen.
5) Územně technickou jednotkou se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou součástí METIS, vedeného ČSÚ, který je garantem vedení číselníku územně technických jednotek. V případě zdroje uvedeného v bodě 2 písm. a) se tento údaj nevyplňuje.
6) Adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle vyhlášky 359/2011 Sb. o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
7) Parcela související s provozem zdroje/zdrojů v případě, že není k dispozici adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Pokyny k výběru parcely určuje provozovatel ISPOP.
8) V případě zdroje uvedeného v bodě 2 písm. a) se uvede název krajského úřadu, který vydal povolení provozu zdroje.
9) U provozovny, za kterou se provádí ohlašování podle bodu 1 písm. a), se uvede, zda se provádí pravidelné měření emisí (v intervalech podle § 3 odst. 3 písm. b) bodu 1).
10) Vztahuje se na stacionární zdroje, pro které jsou stanoveny minimální vzdálenosti podle §12a zákona.
11) Pořadové číslo stacionárního zdroje v rámci provozovny.
12) Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2a zákona (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
13) Název jiného stacionárního zdroje dle provozního řádu a není-li tento vyžadován, dle povolení k provozu nebo technické dokumentace.
14) Způsob určení minimální vzdálenosti podle § 27d (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
15) GPS souřadnice geometrického středu stacionárního zdroje, ve formátu WGS 84 DD (World Geodetic System), běžně používaném GPS přístroji.
1.2. Souhrnná provozní evidence spalovacích stacionárních zdrojů a spaloven odpadů
1
Pořadové číslo stacionárního zdroje
2
Zařazení stacionárního zdroje podle zákona
3
Datum vydání povolení provozu
4
Datum uvedení do provozu
5
Název stacionárního zdroje
6
Tepelná účinnost [%]
7
Jmenovitý tepelný výkon [MW]
8
Instalovaný elektrický výkon [MW]
9
Jmenovitý tepelný příkon [MW]
10
Celkový jmenovitý tepelný příkon [MW]
11
Projektovaná kapacita spalovny odpadu [t/rok]
12
Druh topeniště
13
Provozní hodiny [h/rok]
14
Celkové provozní hodiny [h/rok]
15
Využití kapacity [%]
16
Teplo dodané k využití ze stacionárního zdroje [GJ/rok]
17
Podíl tepla dodaného ve formě páry nebo horké vody do soustavy zásobování tepelnou energií [%]
18
Druh paliva nebo odpadu
19
Výhřevnost paliva [kJ/kg, kJ/m3]
20
Spotřeba paliva nebo odpadů [t/rok, tis. m3/rok]
21
Emise znečišťujících látek [t/rok]
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
V případě spalovacích stacionárních zdrojů označených stejným kódem podle přílohy č. 2 k zákonu o jmenovitém tepelném příkonu do 1 MW včetně, spalujících plynná paliva, se níže uvedené údaje vyplňují souhrnně.
1 Pořadové číslo stacionárního zdroje v rámci provozovny, evidované v ISPOP.
2 Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 zákona (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
3 Uvede se datum vydání povolení provozu nebo jiného obdobného povolení vydaného podle dřívějších právních předpisů pro daný stacionární zdroj.
4 Uvede se datum prvního uvedení spalovacího stacionárního zdroje o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW do provozu. Pokud není skutečné datum uvedení do provozu známo a zdroj byl uveden do provozu před 20. 12. 2018, uvede se datum 1. 1. 1900.
5 Uvede se název stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení provozu nebo technické dokumentace. Jedná-li se o záložní zdroj energie nebo požární čerpadlo, uvede se tato skutečnost jako součást názvu stacionárního zdroje (např. M1 – záložní zdroj energie).
6 Vyplní se tepelná účinnost stacionárního zdroje.
7 Vyplní se jmenovitý tepelný výkon spalovacího stacionárního zdroje dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje.
8 Vyplní se údaj o instalovaném elektrickém výkonu dle technické dokumentace stacionárního zdroje znečišťování. Nevyplňuje se u zdrojů, které nevyrábí elektrickou energii.
9 Vyplní se jmenovitý tepelný příkon spalovacího stacionárního zdroje dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje.
10 Vyplní se celkový jmenovitý tepelný příkon podle § 4b zákona.
11 Vyplní se údaj o projektované kapacitě spalovny odpadů dle technické dokumentace.
12 Vyplní se druh topeniště (např. roštové, fluidní, plynový hořák atd.) dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.
13 Počet provozních hodin, po které byl spalovací stacionární zdroj ve vykazovaném kalendářním roce v provozu.
14 Celkový počet provozních hodin, po které byly spalovací stacionární zdroje, u nichž se jmenovité tepelné příkony podle § 4b zákona sčítají, ve vykazovaném roce provozovány. Je-li současně v provozu více spalovacích stacionárních zdrojů, u nichž se jmenovité tepelné příkony podle § 4b zákona sčítají, každá hodina jejich společného provozu se započítává pouze jednou. Tento údaj se vyplňuje pouze u spalovacích stacionárních zdrojů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 50 MW a vyšším a u záložních zdrojů energie.
15 Počet provozních hodin stacionárního zdroje za rok po přepočtu na stupeň využití instalované kapacity.
16 Celkové množství tepla dodaného k využití ze spalovacího stacionárního zdroje ve vykazovaném kalendářním roce.
17 Celkové množství tepla dodaného do soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona9 ve formě páry, horké či teplé vody, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let a jako procenta (%) z celkového množství vyrobeného užitného tepla dodaného k využití ze spalovacího stacionárního zdroje, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let. Tento údaj se vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních zdrojů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 20 MW a vyšším a u zdrojů využívajících výjimku z plnění emisních limitů na základě stanoveného minimálního podílu dodaného tepla.
18 Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP), u spaloven odpadů nebo u spalovacích stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nebo palivo vyrobené z odpadu společně s palivem se uvede rovněž jako samostatná položka odpad nebo palivo vyrobené z odpadu (bez bližšího určení).
19 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů dodavatele paliva.
20 Uvede se celková spotřeba paliva využívaného spalovacím stacionárním zdrojem ve vykazovaném roce; v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady nebo palivo vyrobené z odpadu, uvede se k údaji odpovídajícímu položce 18 celkové množství spálených odpadů nebo paliv vyrobených z odpadů.
21 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP), vypuštěných do ovzduší ze stacionárního zdroje za vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatel stacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování.
1.3. Souhrnná provozní evidence jiných stacionárních zdrojů
1
Pořadové číslo stacionárního zdroje
2
Zařazení stacionárního zdroje podle zákona
3
Výjimka z minimálních vzdáleností
4
Název stacionárního zdroje
5
Provozní hodiny [h/rok]
6
Druh spalovaného paliva nebo odpadu nebo elektrická energie
7
Výhřevnost paliva [kJ/kg, kJ/m3]
8
Spotřeba spáleného paliva a odpadů [t/rok, tis. m3/rok] nebo elektrické energie [kWh]
9
Spotřeba VOC (t/rok] u stacionárních zdrojů spadajících do přílohy č. 5, části II
dle § 21 písm. a)
10
dle § 21 písm. b)
11
dle § 21 písm. c)
12
Druh výrobku
13
Množství výrobku
14
Emise znečišťujících látek [t/rok]
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
V případě jiného stacionárního zdroje, pro nějž je tato možnost uvedena v číselníku uveřejněném ve Věstníku MŽP, se níže uvedené údaje vyplňují souhrnně. U stacionárních zdrojů, na které se vztahují ustanovení § 27d, se souhrnně vyplňují pouze údaje pro stacionární zdroje, které nejsou umístěny ve stavbě.
1 Pořadové číslo jiného stacionárního zdroje v rámci provozovny, evidované v ISPOP.
2 Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 zákona (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) s uvedením doplňující informace, pokud by se jednalo o zdroj, u nějž byla ve vykazovaném kalendářním roce provozována činnost na několika místech.
3 Uvede se ANO nebo NE. Jedná se o výjimku podle § 12a odst. 1 písm. b) a c) a odst. 4 zákona.
4 Název jiného stacionárního zdroje (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP). Název jiného stacionárního zdroje dle provozního řádu, a není-li tento vyžadován, dle povolení k provozu nebo technické dokumentace, se uvede v položce 4a.
5 Počet provozních hodin, po které byl stacionární zdroj ve vykazovaném kalendářním roce v provozu.
6 Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) nebo elektrická energie používaná pro otop pecí a tavicích agregátů; v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady nebo palivo vyrobené z odpadu, uvede se jako samostatná položka odpad nebo palivo vyrobené z odpadu (bez bližšího určení).
7 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů dodavatele paliva; v případě použití elektrické energie se tento údaj nevyplňuje.
8 Uvede se celková spotřeba paliva nebo elektrické energie využívaných stacionárním zdrojem ve vykazovaném kalendářním roce; v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady nebo palivo vyrobené z odpadu, uvede se k údaji odpovídajícímu položce 6 celkové množství spálených odpadů nebo paliv vyrobených z odpadů.
9 - 11 U stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5, části II se uvede spotřeba těkavých organických látek podle kategorií používaných těkavých organických látek podle § 21 písm. a), b) a c) této vyhlášky.
12 Druh výrobku u vybraných technologií (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
13 Množství výrobku v jednotkách uveřejněných ve Věstníku MŽP.
14 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP), vypuštěných do ovzduší za stacionární zdroj a vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatel stacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování.
1.4. Údaje o komínech a výduších
1
Pořadové číslo výduchu/komínu
2
Pořadové číslo každého jednotlivého stacionárního zdroje zaústěného do komína/výduchu
3
Výška komínu/výduchu [m]
4
Průřez v koruně komínu, průřez výduchu [m2]
5
Zeměpisné souřadnice paty komínu/výduchu
N
6
E
7
Průměrná rychlost plynů v [m/s]
8
Průměrná teplota plynů [°C]
9
Časový režim vypouštění emisí
10
Provozní hodiny komína/výduchu [h/rok]
11
Druh technologie ke snižování emisí
12
Účinnost technologie ke snižování emisí
13
Emise znečišťujících látek [t/rok]
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
1 Pořadové číslo komínu/výduchu v rámci provozovny, evidované v ISPOP.
2 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3, u kterého jsou vypouštěny znečišťující látky, pro které má provozovatel stacionárního zdroje stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování.
3 Stavební výška komínu nebo převýšení výduchu/komínu nad okolním terénem.
4 Plocha průřezu ústí komínu (vnitřní plocha v koruně komínu), plocha průřezu výduchu.
5,6 Zeměpisná šířka a délka umístění komínu/výduchu, uvedená v souřadnicovém systému WGS 84 (World Geodetic System) používaná běžně přístroji GPS.
7 Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná rychlost vzdušiny v ústí komínu/výduchu.
8 Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná teplota vzdušiny v ústí komínu/výduchu.
9 Časový režim charakterizující denní, týdenní a roční období, v němž dochází k vypouštění podstatného množství škodlivin z komínu/výduchu dle schématu uveřejněného ve Věstníku MŽP (1 = znečišťující látky jsou v daném časovém úseku vypouštěny; 0 = je vypouštěno malé množství znečišťujících látek nebo nejsou v daném časovém úseku vůbec vypouštěny).
10 Provozní doba komínu/výduchu (doba, po kterou docházelo k vypouštění škodlivin z některého ze zaústěných stacionárních zdrojů do komínu/výduchu).
11 Uvede se druh každé technologie ke snižování emisí každé znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve věstníku MŽP); v případě tuhých znečišťujících látek se uvede druh posledního stupně odlučovacího zařízení, v němž dochází ke snižování množství tuhých znečišťujících látek.
12 Průměrná roční provozní účinnost každé technologie ke snižování emisí vyjádřená v % snížení koncentrace znečišťující látky vstupující do technologie ke snižování emisí. Není-li provozní účinnost sledována, uvede se garantovaná účinnost případně účinnost odpovídající garantované výstupní koncentraci.
13 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) vypuštěných do ovzduší za vykazovaný kalendářní rok daným komínem/výduchem, pro které má provozovatel stacionárního zdroje stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování podle § 6 odst. 1 zákona. V případě, že dochází k vypouštění/úniku veškerých emisí ze stacionárních zdrojů pouze jedním komínem/výduchem, tento údaj se nevyplňuje.
1.5. Údaje o měření emisí
V případě jednorázových měření emisí prováděných podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. c) dvakrát za kalendářní rok, se uvedou výsledky každého měření samostatně, a to včetně data měření.
1
Pořadové číslo stacionárního zdroje/zdrojů
2
Označení místa měření emisí
3
Datum měření
4
specifický emisní limit
5
jednotka emisního limitu
6
emisní koncentrace BAT
7
jednotka emisní koncentrace BAT
8
Emise
znečišťujících látek
hmotnostní koncentrace
9
jednotka hmotnostní koncentrace
10
hmotnostní tok [kg/h]
11
měrná výrobní emise
12
jednotka měrné výrobní emise
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
U zdrojů, u kterých se neprovádí pravidelné jednorázové měření emisí každý rok, se uvádí výsledky posledního pravidelného jednorázového měření emisí.
1 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3.
2 Uvede se označení místa jednorázového nebo kontinuálního měření emisí dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace.
3 Datum posledního platného jednorázového měření emisí podle ustanovení § 3 odst. 1 nebo § 3 odst. 3; v případě, že se zjišťování emisí provádí kontinuálním měřením, se datum měření nevyplňuje. Nepoužije se pro jednorázová měření emisí prováděná podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. c), kdy se uvede datum a výsledky každého měření.
4 Uvede se specifický emisní limit pro jednotlivé znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) stanovený v povolení provozu, a pokud v povolení provozu specifický emisní limit stanoven není, emisní limit platný pro daný stacionární zdroj podle této vyhlášky.
5 Jednotka specifického emisního limitu (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
6 Emisní koncentrace odpovídající horní hranici úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) podle informací zveřejňovaných Evropskou komisí odpovídající příslušnému stacionárnímu zdroji. Vyplní se v údajích za r. 2016 a v dalším období v případě uplatnění § 15, odst. 5 a odst. 6, písm. b) zákona.
7 Jednotka emisní koncentrace BAT (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
8 Hmotnostní koncentrace emisí jednotlivých znečišťujících látek přepočtená na podmínky stanovené pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu v mg/m3, případně v jiných jednotkách uvedených v řádku č. 9; v případě kontinuálního měření se uvede hodnota vypočtená jako aritmetický průměr všech platných denních hodnot za kalendářní rok. V případě jednorázových měření emisí prováděných podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. c), se uvedou výsledky každého měření společně s datem měření.
9 Jednotka hmotnostní koncentrace, ve které je stanoven emisní limit (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
10 Podíl hmotnosti emisí jednotlivých znečišťujících látek za hodinu.
11 Podíl hmotnosti emisí znečišťujících látek a vztažné veličiny, která je stanovena pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu.
12 Jednotka měrné výrobní emise (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).“.
75. V příloze č. 11 část 1.5. zní:
„1.5. Údaje o měření emisí
V případě jednorázového měření emisí se část 1.5. nevyplňuje
1
Pořadové číslo stacionárního zdroje/zdrojů
2
Označení místa měření emisí
3
4
specifický emisní limit
5
jednotka emisního limitu
6
emisní koncentrace BAT
7
jednotka emisní koncentrace BAT
8
Emise
znečišťujících látek
hmotnostní koncentrace
9
jednotka hmotnostní koncentrace
10
hmotnostní tok [kg/h]
11
měrná výrobní emise
12
jednotka měrné výrobní emise
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
1 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3.
2 Uvede se označení místa kontinuálního měření emisí dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace.
3 Nevyplňuje se
4 Uvede se specifický emisní limit pro jednotlivé znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP) stanovený v povolení provozu, a pokud v povolení provozu specifický emisní limit stanoven není, emisní limit platný pro daný stacionární zdroj podle této vyhlášky.
5 Jednotka specifického emisního limitu (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
6 Emisní koncentrace odpovídající horní hranici úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) podle informací zveřejňovaných Evropskou komisí odpovídající příslušnému stacionárnímu zdroji. Vyplní se v údajích za r. 2016 a v dalším období v případě uplatnění § 15, odst. 5 a odst. 6, písm. b) zákona.
7 Jednotka emisní koncentrace BAT (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
8 Hmotnostní koncentrace emisí jednotlivých znečišťujících látek přepočtená na podmínky stanovené pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu v mg/m3, případně v jiných jednotkách uvedených v řádku č. 9; v případě kontinuálního měření se uvede hodnota vypočtená jako aritmetický průměr všech platných denních hodnot za kalendářní rok.
9 Jednotka hmotnostní koncentrace, ve které je stanoven emisní limit (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).
10 Podíl hmotnosti emisí jednotlivých znečišťujících látek za hodinu.
11 Podíl hmotnosti emisí znečišťujících látek a vztažné veličiny, která je stanovena pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu.
12 Jednotka měrné výrobní emise (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP).“.
76. V příloze č. 11 se část 1.5. zrušuje.
77. Příloha č. 12 zní:
„Příloha č. 12 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Náležitosti provozního řádu
1. Identifikace stacionárních zdrojů a provozovny, ve které jsou stacionární zdroje provozovány, včetně kódů (dle přílohy č. 2) těchto stacionárních zdrojů. Identifikace provozovatele, případně majitele stacionárního zdroje, pokud provozovatel není znám (podle § 2 písm. h) zákona). U kódů, pro které příloha č. 20 stanovuje minimální vzdálenosti také GPS souřadnice stacionárního zdroje (geometrický střed).
2. Podrobný popis stacionárního zdroje a souvisejících činností, dále popis technologií a opatření ke snižování emisí, jejich funkce a účinností. Údaje o projektované kapacitě. Číslování stacionárního zdroje (případně číslo CRŽP/ISPOP, jeli evidováno) v jednoznačné návaznosti na platné vnitřní provozní a technologické předpisy provozovatele a blokové schéma s uvedením jednotlivých stacionárních zdrojů v provozovně a příslušných zařízení ke snižování emisí a komínů a výduchů, pokud jsou instalovány.
3. Údaj o funkci spalovacího stacionárního zdroje v přenosové soustavě nebo v soustavě zásobování tepelnou energií a údaj o tom, zda se jedná o záložní zdroj energie nebo požární čerpadlo.
4. Identifikace materiálových vstupů do technologie – zpracovávané suroviny a paliva (příp. odpady nebo paliva vyrobená z odpadu) zpracovávané ve stacionárním zdroji). Podrobnosti provádění primárních opatření ke snížení emisí, které spočívají v úpravě, kontrole, dodržení fyzikálních, nebo chemicko-fyzikálních parametrů a chemického složení a správném dávkování materiálového vstupu. V případě zpracování odpadu také identifikace odpadu podle katalogových čísel katalogu odpadů. V případě tepelného zpracování odpadu dále uvedení minimálních a maximálních hmotnostních toků nebezpečných odpadů, jejich minimální a maximální výhřevnost a maximální obsahy PCB, pentachlorfenolu, chloru, fluoru, síry a těžkých kovů, případně jiných látek.
5. Popis technologických operací prováděných ve stacionárních zdrojích a u souvisejících činností, mechanismus chemických reakcí (včetně známých vedlejších reakcí), způsoby řízení a kontroly prováděných operací.
Primární opatření ve výrobní nebo zpracovatelské části technologie, zejména podmínky zpracování surovin a podmínky spalování paliv, podmínky provozu technologií ke snižování emisí. *)
6. Emisní výstupy z technologie a souvisejících činností – znečišťující látky, způsob jejich odsávání, opatření ke zvýšení účinnosti tohoto odsávání (je-li využíváno), včetně souvisejících technickoorganizačních opatření (kontrola uzavírání vrat apod.) a specifikace a lokalizace místa výstupu znečišťujících látek ze stacionárního zdroje do vnějšího ovzduší. V případě řízení vypuštění odpadního plynu výkonem ventilátoru nebo obdobného zařízení se uvedou limitní hodnoty průtoku odpadního plynu v definovaném měřicím profilu za provozních podmínek.
7. Popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a popis, umístění a přesná specifikace (zejména tvar a rozměry, soulad s normou) měřícího místa, včetně postupu sledování provozu stacionárního zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí (např. sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, pH). V případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, popis provozního parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot. Podrobnosti sledování a nepřetržitého záznamu provozního parametru podle § 6 odst. 4 zákona (je-li uloženo), případně podrobnosti realizace technické podmínky provozu, která toto sledování nahrazuje, včetně okrajových hodnot signalizujících nutnost údržby nebo závady a poruchy podle bodu č. 11.
8. Popis, umístění a přesná specifikace (zejména tvar a rozměry, soulad s normou) měřicího místa pro jednorázové měření emisí.
9. Vymezení stavů uvádění stacionárního zdroje do provozu a jeho odstavování. Vymezení doby uvádění spalovacích stacionárních zdrojů do provozu a jejich odstavování z provozu.
10. Způsob podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší a veřejnosti, odpovědné osoby a způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích. V případě řízení vypuštění spalin nebo odpadní vzdušiny výkonem ventilátoru nebo obdobného zařízení uvést maximální a minimální průtok spalin nebo odpadní vzdušiny v definovaném měřicím profilu.
11. Definice technických závad, poruch a havárií, které mají za následek vyšší úroveň znečišťování, způsob předcházení těmto závadám, poruchám a haváriím, způsob jejich odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii stacionárního zdroje. *) Určení rizikových částí technologie. Hodnoty nepřetržitě sledovaného a zaznamenávaného provozního parametru, které indikují závadu, případně obdobné hodnoty a podmínky spojené s výjimkou podle § 6 odst. 4 zákona. Postupy pro případy poruch nebo nedodržení primárních opatření na materiálovém vstupu, na technologii a postupy pro poruchy u sekundárních opatření, především odlučovací soustavy, odsávání technologie apod., včetně určení případných záložních systémů a pravidel pro jejich spuštění. Opatření, která jsou nebo budou provozovatelem přijata ke zmírnění důsledků technických závad, poruch a havárií včetně režimů omezování nebo zastavování provozu stacionárního zdroje podle § 17 odst. 3 písm. f) zákona. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nejvýše přípustné doby pro jakékoli technicky nezamezitelné odstávky, poruchy nebo závady technologického zařízení sloužícího ke snižování emisí nebo měřicích přístrojů, během kterých může koncentrace znečišťujících látek překročit stanovené hodnoty emisních limitů.
12. Způsob zajištění spolehlivosti a řádné funkce kontinuálního měřícího systému při výpadku kontinuálního měření emisí, z důvodů poruchy nebo údržby systému, překračujícím 10 dní v kalendářním roce.
13. Druh, odhadované množství znečišťujících látek, u kterých může dojít, v případě technické závady, poruchy nebo havárie stacionárního zdroje nebo jeho části, k vyšším emisím než při obvyklém provozu.
14. Termíny kontrol, revizí a údržby a další požadavky na provoz technologických zařízení sloužících ke snižování emisí (dodržování fyzikálních parametrů, optimalizace poměrů činidel apod.). Uvedení způsobu proškolení obsluh a odpovědných osob.*)
15. Způsob a četnost seřizování spalovacích stacionárních zdrojů.
16. Výjimečné situace – odůvodnění neplnění stanovených emisních limitů v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po stanovenou dobu, při seřizování technologií. Uvedou se pracovní a kontrolní postupy pro zamezení úniků znečišťujících látek při opravách, najíždění nebo odstavování stacionárního zdroje. *)
17. U chovu hospodářských zvířat se dále uvede
a) způsob ustájení hospodářských zvířat,
b) způsob odvádění emisí amoniaku do ovzduší,
c) referenční nebo snižující technologie podle Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí odboru ochrany ovzduší „k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, k výpočtu emisí znečišťujících látek z těchto stacionárních zdrojů a k seznamu technologií snižujících emise z těchto stacionárních zdrojů“ pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na pozemek, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok emisí amoniaku do ovzduší, a které budou v rámci plánu u stacionárního zdroje instalovány, nebo jiné technologie snižující emise amoniaku,
d) další technickoorganizační opatření, které mohou ovlivnit emise do ovzduší.
18. U stacionárního zdroje vypouštějícího fugitivní emise tuhých znečišťujících látek, nebo u stacionárního zdroje, jehož součástí je výroba, zpracování, úprava, doprava, nakládka, vykládka a skladování prašných materiálů se uvedou rizikové technologické uzly z hlediska prašnosti a technická a provozní opatření k omezování tuhých znečišťujících látek a resuspenze prachu. Tato opatření musí být specifikována u všech stacionárních zdrojů kódů 2.2., 2.9., 3.3., 3.5.2., 3.5.5., 4.1.1., 4.1.2., 4.1.3., 4.1.4., 4.2.1., 4.3.1., 4.6.1., 4.6.5., 4.7., 5.1.1., 5.2., 5.10., 5.11., 5.14., 7.2., 7.8., 11.1. a 12.1. podle přílohy č. 2 k zákonu.
19. U stacionárního zdroje vypouštějícího znečišťující látky obtěžující zápachem, zejména kódy 2.2., 2.3., 2.4., 2.6., 2.8., 3.6., 3.7., 4.6.1. (formovny a jádrovny), 5.14., 6.5., 6.24., 6.8., 7.2., 7.3., 7.6., 7.8., 7.9., 7.10., 7.11., 7.12., 7.16., 7.18., 8., 9.8. (kataforéza), 9.19., 9.20., 9.23. a 9.24. podle přílohy č. 2 k zákonu, uvede v provozním řádu rizikové technologické uzly z hlediska emisí znečišťujících látek, které mohou obtěžovat zápachem a technická a provozní opatření k omezování emisí těchto látek.
20. Termíny pravidelných vnitřních kontrol realizace provozního řádu a opatření ke snížení emisí, způsob pravidelného zajištění odborné způsobilosti a povědomí zaměstnanců ohledně technicko-organizačních opatření prováděných za účelem snížení emisí a způsob vedení záznamů o těchto opatřeních.
21. S výjimkou přemístitelných stacionárních zdrojů podle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. půdorysné schéma provozovny se střelkou označující sever, které obsahuje umístění jednotlivých stacionárních zdrojů; a dále trasy vedení odpadních spalin nebo vzdušin, umístění jednotlivých zařízení ke snižování emisí, umístění kontinuálního měření emisí, umístění měřicích míst pro jednorázové měření emisí, komínových průduchů a výduchů, pokud jsou instalovány.
Vysvětlivky:
*) Přípustný je odkaz na jinou dokumentaci provozovatele, která bude požadované údaje obsahovat, v tom případě je taková dokumentace považována za nedílnou součást provozního řádu.“.
78. Příloha č. 13 zní:
„Příloha č. 13 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Obsahové náležitosti odborného posudku
1. Základní identifikační údaje: Identifikační údaje zadavatele odborného posudku. Identifikační údaje zpracovatele odborného posudku, datum zpracování odborného posudku. Účel zpracování odborného posudku.
2. Obecné údaje: Podklady (popis šetření na místě, popis projektové dokumentace, použité metodické pokyny a další použitá literatura, protokoly z autorizovaného měření atd.). Identifikační údaje stacionárního zdroje a činností souvisejících s jeho provozem, při kterých mohou vznikat emise znečišťujících látek (název stacionárního zdroje, adresa, provozovatel, IČO provozovatele, umístění v katastru – čísla parcel). Popis umístění stacionárního zdroje. Vzdálenost nejbližší hrany stavebních objektů se stacionárními zdroji, případně samotných stacionárních zdrojů (nejsou-li ve stavebních objektech) od ploch podle části I přílohy č. 20, vzdálenost od nejbližších budov určených k bydlení, mapa oblasti s vyznačeným záměrem, měřítkem a legendou. Zařazení stacionárního zdroje pod některý z kódů z přílohy č. 2 zákona.
3. Popis stacionárního zdroje a jeho provozu: Podrobný popis stacionárních zdrojů, pro které je posudek zpracován, resp. zdrojů, které mají být nově umístěny nebo povoleny a zdrojů, kterých se týkají jakékoliv změny; výčet a stručný popis dotčených stávajících stacionárních zdrojů, 1) které stacionární zdroje (související s posuzovanými stacionárními zdroji) jsou již provozovány, 2) u kterých zdrojů dochází ke změnám, v čem změny spočívají, 3) které zdroje mají být umístěny a povoleny v provozovně nově. U stacionárních zdrojů, pro které příloha č. 20 stanovuje minimální vzdálenost, zeměpisné souřadnice (formát WGS84 DD) geometrických středů budov, v nichž mají být stacionární zdroje umístěny, případně zeměpisné souřadnice geometrických středů stacionárních zdrojů, pokud budou provozovány mimo budovy a dále uvedení vzdálenosti hran stavebních objektů (případně hranice areálu nebo geometrického středu zdroje tam, kde je to relevantní) od ploch v územním plánu podle přílohy č. 20.
Popis výrobního programu, údaje o plánovaném provozu stacionárního zdroje (počet provozních hodin, směnnost provozu apod.). Projektovaná kapacita, jmenovitý tepelný příkon, výkon, spotřeba surovin a paliv, případně odpadů. Informace o látkách, surovinách, palivech a odpadech vstupujících do procesu včetně jejich vlastností. Porovnání stávajícího stavu s plánovaným stavem (informace o všech změnách, které realizací nastanou).
Popis technologického procesu. Popis používané technologie, technický popis všech technologických zařízení (např. výrobce, typ, funkce, výkon, příkon, kapacita, provozní hodiny apod.). U spalovacích zdrojů dále používané palivo a charakteristiky týkající se uvažovaného paliva (množství paliva, obsah popelovin, obsah síry, výhřevnost, skupenství, vlhkost apod.) a porovnání s parametry uvedenými v příloze č. 3 této vyhlášky. Používané suroviny v jednotlivých technologických stupních. Údaje o vzduchotechnice (samostatný či společný odvod odpadních plynů do vnějšího ovzduší, charakteristika výduchů, umístění, počet, rychlost odsávané vzdušiny, stavové podmínky, výška komína), systém řízení, regulace a měření procesů (manuální/kontinuální/automatické). Zhodnocení umístění měřících míst s ohledem na požadavky technických norem. Podrobný popis technologií ke snižování emisí (garantovaná účinnost, způsob zajištění garantované účinnosti, způsob a interval výměny sorbentu apod.) a způsob zajištění jejich kontroly a údržby v souladu s pokyny výrobce. Odborný posudek musí být doplněn schématickým nákresem areálu (opatřen legendou) s uvedením jednotlivých stacionárních zdrojů, jednotlivých výduchů a nákresem umístění měřicích míst. Posouzení aplikace sčítacího pravidla dle § 4b zákona, včetně zdůvodnění, pokud aplikace pravidla není navržena. Sledování provozního parametru podle § 6 odst. 4 zákona, místo a způsob jeho měření, včetně návrhu způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot, případně návrh podmínky provozu nahrazující toho sledování v případě, že je předpokládána žádost o výjimku podle téhož ustanovení. Návrh hodnot provozních parametrů, při kterých je zajištěno plnění specifických emisních limitů.
Údaje o referenčních stacionárních zdrojích, schémata, nákresy (jsou-li k dispozici). Porovnání použitých technologií ke snižování emisí s nejlepšími dostupnými technikami (referenční dokumenty o BAT, Závěry o BAT) u zdrojů spadajících do působnosti těchto referenčních dokumentů. U ostatních stacionárních zdrojů porovnání navrženého technického řešení s nejlepším běžně dostupným technickým řešením, případně také s obdobnými již provozovanými technologiemi.
4. Emisní charakteristika stacionárního zdroje: Specifikace znečišťujících látek emitovaných ze stacionárního zdroje včetně emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem a fugitivních emisí. Musí být uvedeny všechny látky, případně skupiny látek, které mohou obtěžovat zápachem včetně koncentračních hodnot. Specifikace rizikových technologických uzlů z hlediska emisí znečišťujících látek, které mohou obtěžovat zápachem nebo prachem. Dále jsou uvedeny naměřené hodnoty emisí na stacionárním zdroji (přílohou kopie měřicího protokolu), případně na referenčním stacionárním zdroji obdobné technologie (jsou-li k dispozici), výpočet emisí, včetně přepočtu naměřené hodnoty TOC na VOC (pro emise VOC) tam, kde je to relevantní. Přehled stávajícího množství emisí vypouštěné ze stacionárních zdrojů a jejich porovnání s výhledovým stavem. Porovnání s požadavky stanovenými zákonem nebo prováděcími právními předpisy. Posouzení stacionárního zdroje z pohledu plnění povinnosti uvedené v § 17 odst. 3 písm. d) zákona, případně odůvodnění, proč stacionární zdroj nebude emitovat definovaným výduchem a proč má být udělená výjimka podle tohoto ustanovení.
Návrh způsobu výpočtu množství emisí za rok v návaznosti na § 12 vyhlášky.
5. Zhodnocení úrovně znečištění ovzduší v lokalitě, kde má být stacionární zdroj umístěn: Zhodnocení vývoje úrovně znečištění ovzduší relevantními znečišťujícími látkami a popis aktuálního stavu (shrnutí plnění imisních limitů, na základě rozptylové studie, pokud je zpracována). Posouzení splnění požadavků vyplývajících z programů zlepšování kvality ovzduší, vyhodnocení možnosti snížení emisí dle opatření dotčeného programu zlepšování kvality ovzduší. Vzdálenost nejbližší hrany stavebních objektů se stacionárními zdroji, případně samotných stacionárních zdrojů (nejsou-li ve stavebních objektech) od ploch podle části I přílohy 20, vzdálenost od nejbližších budov určených k bydlení a zhodnocení těchto vzdáleností stacionárního zdroje od obytné zástavby s ohledem na rizika obtěžování prašností nebo zápachem, zhodnocení souladu s minimálními vzdálenostmi podle § 27d, zhodnocení nezbytnosti dodatečných opatření s ohledem na tyto vzdálenosti.
V případě zpracování odborného posudku pro již provozovaný stacionární zdroj záznam o prohlídce stacionárního zdroje a identifikaci rizikových technologických uzlů dle předchozích bodů.
6. Závěr a doporučení podmínek provozu: Návrh emisních limitů a podmínek provozu vycházející z použití nejlepších dostupných technik s ohledem na konkrétní umístění stacionárního zdroje, z opatření uvedených v programech zlepšování kvality ovzduší, ze vzdálenosti stacionárního zdroje od budov určených k bydlení nebo od ploch podle části I přílohy č. 20, přičemž se použije metodický pokyn MŽP, je-li vydán, a z úrovně znečištění ovzduší v dané lokalitě. Odůvodnění navržených podmínek provozu a emisních limitů, zejména s ohledem na jejich účel, přínosy a technické možnosti. V případě absence návrhu specifických emisních limitů, odůvodnění absence návrhu. Návrh podmínek pro činnosti a provoz technologií souvisejících s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje. Návrh opatření a technicko-organizačních či technických podrobností jejich realizace, které je vhodné zahrnout do povolení provozu, případně do provozního řádu. Shrnutí případných rizik s ohledem na množství a charakter emisí znečišťujících látek, na kvalitu ovzduší a na vzdálenost od obytné zástavby včetně porovnání vzdálenosti stacionárního zdroje (hrana stavebního objektu, střed, případně hranice provozovny dle § 27d) s minimální vzdáleností. Zhodnocení rizik přímého působení stacionárního zdroje prachem a zápachem vzhledem ke vzdálenosti stacionárního zdroje od obytné zástavby a zastavitelných ploch určených k bydlení, ploch smíšených obytných a ploch občanské vybavenosti a návrh podmínek provozu nebo emisních limitů směřujících k jejich eliminaci, resp. ke snížení prašnosti nebo emisí znečišťujících látek, které mohou obtěžovat zápachem. Závěr ohledně splnění požadavků vyplývajících z programu zlepšování kvality ovzduší a opatření k jejich naplnění.
7. Závěr o plnění legislativních požadavků a doporučení ohledně umístění či neumístění, resp. povolení či nepovolení provozu stacionárního zdroje, včetně zdůvodnění.“.
79. Příloha č. 14 zní:
„Příloha č. 14 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Obsahové náležitosti dokumentů o jednorázovém měření emisí
Část A
NÁLEŽITOSTI OHLÁŠENÍ TERMÍNU PROVEDENÍ NEBO ZRUŠENÍ JEDNORÁZOVÉHO MĚŘENÍ EMISÍ
1
A. Údaje o provozovateli:
Identifikační číslo (IČO):
2
Název provozovatele (obchodní firma nebo
příjmení a jméno):
3
Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):
4
Adresa (obec, město – městská část):
5
PSČ:
6
B. Údaje o provozovně
Identifikační číslo provozovny (IČP):
7
Název provozovny:
8
Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):
9
Adresa (obec, město – městská část):
10
PSČ:
11
C. Údaje o stacionárním zdroji
Pořadové číslo stacionárního zdroje evidované v ISPOP
12
Pořadové číslo stacionárního zdroje podle povolení provozu
13
Zařazení stacionárního zdroje podle zákona
14
Název stacionárního zdroje
15
Jmenovitý tepelný příkon [MW] nebo projektovaná kapacita stacionárního zdroje
16
Druh paliva nebo odpadu
17
D. Údaje o komínech a výduších
Pořadové číslo výduchu/komínu evidované v ISPOP
18
Pořadové číslo výduchu/komínu podle povolení provozu
19
Označení místa měření dle interní dokumentace
20
Umístění měřicího místa
21
Druh technologie ke snižování emisí
22
Účinnost technologie ke snižování emisí
23
E. Termín provedení jednorázového měření emisí
Uvede se termín provedení jednorázového měření emisí
24
F. Rozsah jednorázového měření emisí
Uvede se rozsah měřených znečišťujících látek
25
G. Údaje o autorizované osobě, která provede měření
Identifikační číslo (IČO):
26
Název osoby (obchodní firma nebo
příjmení a jméno):
27
Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):
28
Adresa (obec, město – městská část):
29
PSČ:
30
Číslo jednací rozhodnutí o autorizaci:
Vysvětlivky k tabulce:
1) Identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní ID přidělené v ISPOP.
6) Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP – označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů, u nichž bude prováděno jednorázové měření emisí.
13) Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 zákona
14) Uvede se název stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení provozu nebo technické dokumentace.
15) Vyplní se jmenovitý tepelný příkon spalovacího stacionárního zdroje dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje nebo projektovaná kapacita stacionárního zdroje dle technické dokumentace stacionárního zdroje. Pokud nejsou údaje dle věty první k dispozici, uvede se údaj o instalovaném elektrickém výkonu dle technické dokumentace stacionárního zdroje.
16) Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP), u spaloven odpadů nebo u spalovacích stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad společně s palivem se uvede rovněž jako samostatná položka odpad (bez bližšího určení).
19) Uvede se označení místa jednorázového měření emisí dle provozního řádu nebo povolení provozu nebo technické dokumentace.
21) Uvede se druh každé technologie ke snižování emisí každé znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve věstníku MŽP); v případě tuhých znečišťujících látek se uvede druh posledního stupně odlučovacího zařízení, v němž dochází ke snižování množství tuhých znečišťujících látek.
24) Uvede se název (názvy) měřených znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku MŽP)
25) Identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní ID přidělené v ISPOP.
Část B
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI PROTOKOLU O JEDNORÁZOVÉM MĚŘENÍ EMISÍ
1. Datum provedení jednorázového měření emisí, datum vystavení protokolu
2. Jména osob provádějících jednorázové měření emisí
3. Jméno a podpis osoby odpovědné za správnost provedení měření a zpracování protokolu (odpovědný zástupce pro výkon autorizované činnosti)
4. Identifikace provozovatele stacionárního zdroje
5. Účel jednorázového měření emisí
6. Předmět jednorázového měření emisí (pořadové číslo měřeného stacionárního zdroje evidované v ISPOP, pořadové číslo stacionárního zdroje a pořadové číslo výduchu stacionárního zdroje z povolení provozu, pořadové číslo výduchu/komínu evidované v ISPOP, základní technická data stacionárního zdroje a instalovaných technologií ke snižování emisí), další související údaje (technologické vstupy a výstupy), hodnoty proměnných parametrů zařízení ke snižování emisí
7. Umístění měřicího místa, označení místa měření, porovnání s požadavky určených norem, zhodnocení dopadu odchylky od normy, v případě nejednoznačnosti nákres s vyznačením odběrových míst
8. Rozsah jednorázového měření emisí (měřené veličiny včetně doprovodných veličin), metody stanovení jednotlivých znečišťujících látek a jejich skupin včetně odkazů na normy a standardní operační postupy
9. Použitá přístrojová technika (odběrová zařízení, analyzátory a jejich rozsahy, měřidla dalších souvisejících veličin), kalibrační materiály, způsoby sběru a vyhodnocování dat
10. Oblast spolupráce (identifikace spolupracujícího akreditovaného subjektu, předmět spolupráce – stanovované veličiny, metody stanovení)
11. Údaje o průběhu jednorázového měření emisí (odběry vzorků, slepé pokusy, měření souvisejících veličin, hodnoty provozních parametrů včetně hodnot parametrů zařízení ke snižování emisí)
12. Soubory výsledků naměřených veličin včetně stavových a dalších doprovodných veličin
13. Seznam dokumentů použitých pro jednorázové měření emisí a jeho vyhodnocení (právní předpisy, normy, standardní operační postupy), seznam značek
14. Vyhodnocení jednorázového měření emisí, které obsahuje: emisní limit a podmínky za jakých je stanoven, výsledky naměřených hodnot koncentrací znečišťujících látek a souvisejících doprovodných veličin z jednotlivých měření, hodnoty hmotnostních koncentrací znečišťujících látek z jednotlivých měření přepočtené na podmínky, za kterých je stanoven emisní limit a průměrnou hodnotu této hmotnostní koncentrace za celou dobu měření, hmotnostní tok a její měrnou výrobní emisi.“.
80. Příloha č. 15 zní:
„Příloha č. 15 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Obsahové náležitosti rozptylové studie
Obecně:
Rozptylová studie musí obsahovat všechny podklady, které umožní posoudit její správnost a provést kontrolní přepočet. Jedná se o parametry zdrojů vstupující do rozptylového modelu včetně popisu jejich odvození z podkladových materiálů. Tam, kde to z důvodu vysokého počtu zdrojů není možné (např. mobilní zdroje na dopravních komunikacích), musí být uveden podrobný postup výpočtu, který jej umožní zreprodukovat.
1. Zadání rozptylové studie
2. Použitá metodika výpočtu
3. Vstupní údaje
3.1. Umístění záměru
Popis řešeného území, popis a mapa umístění zdroje ve vztahu k obytné a jiné zástavbě a reliéfu území. Mapové podklady jsou opatřeny legendou, měřítkem, identifikací souřadného systému a použitého digitálního výškopisu.
3.2. Údaje o zdrojích
a) Popis technologického vybavení zdroje a souvisejících technologií s ohledem na emise znečišťujících látek do ovzduší a počtu provozních hodin za rok.
b) Podkladové údaje o emisích a výduších, a to jak u posuzovaného zdroje, tak u technologicky propojených či navazujících záměrů (i jiných provozovatelů), pokud jsou situovány v bezprostředním sousedství posuzovaného záměru a dochází u nich z důvodu realizace posuzovaného záměru ke změně emisí, a to:
i. emisní koncentrace nebo hmotnostní toky znečišťujících látek,
ii. průtoky odpadních vzdušin, jejich teplota a rychlost ve vyústění, případně objemový tok
iii. celkové roční emisní bilance látek; pro výpočet výchozího stavu se použijí emise vykázané v souhrnné provozní evidenci; pro roční emisní bilanci se použije pětiletý průměr vykázaných dat, pokud jsou tato data dostupná; pro výpočet emisí nového zdroje se použije příslušný emisní limit nebo emisní faktor; použít lze také nižší emisní koncentraci, pokud bude zajištěno plnění této emisní koncentrace technickými podmínkami provozu stacionárního zdroje uloženými v povolení provozu,
iv. specifikace výduchů (konstrukce, výška, průměr).
Množství spalin nebo odpadních vzdušin je doloženo technickou dokumentací zdroje nebo přiloženým výpočtem včetně vysvětlení postupu výpočtu.
c) V případě emisí z mobilních zdrojů jsou uvedeny rovněž údaje o intenzitě dopravy (denní a maximální hodinová intenzita; údaje o pojezdech vozidel), složení dle kategorií a emisních tříd vozidel, rychlosti a plynulosti dopravy.
3.3. Meteorologické podklady
Meteorologická data musí být reprezentativní pro danou lokalitu a z důvodu postihnutí dlouhodobého charakteru meteorologických podmínek musí pokrývat nejméně 10 let z 15letého období předcházejícího zpracování rozptylové studie. Použitá meteorologická data jsou souhrnně prezentována ve formě stabilitně a rychlostně členěné větrné růžice, a to jak v grafické podobě, tak v tabelární podobě, přičemž tabelárně jsou uvedeny četnosti všech kombinací tříd stability a rychlosti větru, se kterými použitý model pracuje. Je nezbytné uvést, jaké výšce nad zemí tato větrná růžice odpovídá a zdroj (zpracovatele) meteorologických dat.
3.4. Popis referenčních bodů
Krok sítě výpočtových bodů je volen tak, aby byly vyhodnoceny maximální úrovně znečištění v místě dotyku kouřové vlečky s terénem, resp. v místě dosažení výpočtové (respirační) výšky. Volba velikosti modelovaného území zohledňuje i umístění zdroje a výškový profil území.
Zohledněna musí být místa s nejvyšší koncentrací obyvatel v zájmovém území v podobě vybraných specifických referenčních bodů. Jedná se zejména o nejbližší obytnou zástavbu, vzdělávací a zdravotnická zařízení apod.
Výpočtová síť a vybrané specifické referenční body jsou zobrazeny v mapě tak, aby bylo zřejmé jejich rozložení s ohledem na obytnou zástavbu v okolí zdroje nebo v zájmovém území.
3.5. Znečišťující látky a příslušné imisní limity
Seznam relevantních znečišťujících látek včetně typu počítaných koncentrací (hodinové, denní koncentrace, roční průměrná koncentrace apod.) a příslušných imisních limitů látek uvedených v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 zákona o ochraně ovzduší.
3.6. Hodnocení úrovní znečištění v předmětné lokalitě
Při hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1x1 km. Tyto mapy zveřejňuje ministerstvo na internetových stránkách. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven imisní limit. Dále jsou uvedeny koncentrace znečišťujících látek naměřených na nejbližších stanicích imisního monitoringu.
4. Výsledky rozptylové studie
Výsledky rozptylové studie jsou uvedeny
a) ve stručném komentáři hodnotícím budoucí úrovně znečištění ovzduší a předpoklad plnění imisních limitů,
b) v tabulkové formě pro vybrané specifické referenční body; pokud je výpočet prováděn v pravidelné síti referenčních bodů, lze výsledky dodat ve formě přílohy k rozptylové studii, přičemž v takovém případě je nutné číslo referenčního bodu doplnit jeho souřadnicemi,
c) kartograficky (s uvedením umístění zástavby, mapy jsou v definovaném měřítku).
5. Návrh kompenzačních opatření
Přesná identifikace stacionárního zdroje nebo pozemní komunikace, pro které budou prováděna kompenzační opatření.
Podrobný popis kompenzačních opatření s termínem jejich realizace, v případě opakovaně uplatňovaných opatření s časovým plánem. Jsou popsána rizika realizace kompenzačních opatření a způsoby minimalizace těchto rizik.
Je proveden výpočet podle § 27 dokládající dostatečnost navržených kompenzačních opatření.
6. Závěrečné hodnocení
Kromě vyhodnocení vypočtených příspěvků k úrovni znečištění je komentováno také plnění imisních limitů při zohlednění stávající úrovně znečištění a příspěvku nového stacionárního zdroje. Zároveň jsou komentována navržená kompenzační opatření a jejich přínos ke kvalitě ovzduší v dané oblasti.
7. Seznam použitých podkladů“.
81. Příloha č. 17 zní:
„Příloha č. 17 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Způsob stanovení specifického emisního limitu
1. Specifický emisní limit se stanovuje tak, aby zajišťoval řádnou funkci zařízení ke snižování emisí nebo řádné plnění jiného opatření ke snížení emisí znečišťujících látek, které jsou ze stacionárního zdroje emitovány definovaným komínem, průduchem nebo jiným obdobným místem, kde lze provést reprodukovatelné a opakovatelné měření emisí.
2. Specifický emisní limit se stanovuje jako koncentrační specifický emisní limit znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek jako jsou VOC, TOC nebo PAH.
3. V případech, kdy nelze zajistit, aby specifický emisní limit stanovený jako koncentrace plnil regulační funkci, lze jej odchylně od bodu 2 stanovit jako měrnou výrobní emisi, tedy jako hmotnost znečišťující látky vztaženou na jednotku produkce.
4. V případě, kdy způsoby vyjádření specifického emisního limitu podle bodu 2 nebo 3 nemohou zajistit regulační funkci a specifický emisní limit je stanovován z důvodu kontroly zařízení nebo opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, které mohou obtěžovat zápachem, přičemž žádný jiný specifický emisní limit nelze použít, lze použít i vyjádření specifického emisního limitu v pachových jednotkách.
5. Znečišťující látka nebo skupina znečišťujících látek, pro kterou je specifický emisní limit stanovován, musí být ze stacionárního zdroje skutečně emitována nebo musí existovat předpoklad, že z něho bude emitována. Množství znečišťující látky (nebo skupiny znečišťujících látek), pro kterou je specifický emisní limit stanovován, musí mít souvislost s řádným provozem zařízení ke snižování emisí nebo s prováděním opatření, resp. se stanovenými podmínkami provozu.
6. V případě, že je pro danou znečišťující látku stanoven příspěvek k imisní koncentraci pomocí rozptylové studie, je zvolena taková hodnota specifického emisního limitu, která zajistí, že hodnoty emisního toku použitého jako emisní vstup do rozptylové studie, nebudou nikdy překročeny.
7. V případě, že je v rozptylové studii nebo v odborném posudku vysloven předpoklad, že stacionární zdroj nebude mít významný příspěvek k imisní koncentraci nebo nebude obtěžovat prachem či zápachem, musí být specifický emisní limit stanoven v takové výši, která zajistí, že předpoklady, na nichž jsou založena tato tvrzení, budou splněny, tedy budou prováděna opatření, o něž se tato tvrzení opírají.
8. Specifický emisní limit musí být stanoven tak, aby byl splnitelný při řádném provozu zařízení k omezování emisí, při jeho řádné a pravidelné údržbě, případně při provádění jiných opatření ke snižování emisí.
9. Specifický emisní limit nesmí být stanoven v takové výši, aby byl splnitelný bez jakýchkoliv opatření nebo bez provozu zařízení ke snižování emisí.
10. V případě, kdy je snižován specifický emisní limit z důvodu obtěžování zápachem, zohledňuje se také, zda byl v území dříve stacionární zdroj daného kódu, případně stejný druh výroby nebo územním plánem bylo území vymezeno pro stejný druh výroby nebo zda byla v území dříve obytná zástavba. Dodatečný vznik obytné zástavby není důvodem pro snížení specifického emisního limitu.
11. Pro stanovení specifického emisního limitu není určující absence pachového vjemu v obytné zástavbě.
12. Specifický emisní limit musí být stanoven včetně nezbytných stavových a vztažných veličin.
13. Je-li specifický emisní limit pouze zpřísňován oproti této vyhlášce, jsou uloženy vztažné podmínky stejné jako v této vyhlášce.
14. V případě stanovení specifického emisního limitu nad rámec této vyhlášky jsou přednostně aplikovány vztažné podmínky, které pro daný emisní limit stanovují Závěry o BAT, pakliže jsou pro daný typ stacionárního zdroje aplikovatelné.
15. V ostatních případech se vztažné podmínky stanovují podle charakteru procesu. Probíhá-li proces za vyšší než běžné teploty (40 stupňů Celsia a výše), aplikují se vztažné podmínky B. Je-li součástí procesu spalování paliv, aplikují se vztažné podmínky A. Probíhá-li proces za běžné teploty, aplikují se vztažné podmínky C.“.
82. V příloze č. 18 části A a B se ve formulářích slova „účinné od 1. 9. 2022“ zrušují.
83. Za přílohu č. 18 se doplňují nové přílohy č. 19 až 23, které znějí:
„Příloha č. 19 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru
1. Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru se stanoví v povolení provozu u stacionárních zdrojů, jejichž kódy jsou uvedeny v bodě 2, 3 a 4 a které jsou současně vybaveny některou z technologií snižování emisí uvedenou v tabulce v bodě 5.
2. U spalovacích stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 1.1., 1.2. a 1.3. přílohy č. 2 zákona, které jsou vybaveny některou z technologií snižování emisí uvedenou v tabulce v bodě 5, s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů, které zjišťují úroveň znečišťování výpočtem a spalovacích stacionárních zdrojů sloužících výhradně k pohonu požárních čerpadel.
3. U stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 vyhlášky se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru stanoví v povolení provozu u činností uvedených pod body: 2.1. (kód 9.5.), 4.3. (kód 9.10.), 4.7. (kód 9.14.), 8. (9.18.), 9. (kód 9.19.), 10. (kód 9.20.), 13. (kód 9.23.), 14 (kód 9.24.).
U činností uvedených pod bodem 4.1. (kód 9.8.) se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru stanoví v povolení provozu, pokud je roční projektovaná spotřeba organických rozpouštědel 5 tun a více.
4. U stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 vyhlášky se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru stanoví v povolení provozu u činností uvedených pod body:
1.6. (kód 2.8.). 2.2.1. (kód 3.3.), 2.2.2. (kód 3.4.), 2.3.2. (kód 3.5.2.), 2.3.3. (kód 3.5.4.), 2.4.1. (kód 3.6.), 3.1.2. (kód 4.1.2.), 3.1.3. (kód 4.1.3.), 3.1.4. (kód 4.1.4.), 3.2.1. (kód 4.2.1.), 3.2.2. (kód 4.2.2.), 3.3.1. (kód 4.3.1.), 3.3.2. (kód 4.3.2.), 3.3.3. (kód 4.3.3.), 3.3.4. (kód 4.3.4.), 3.3.5. (kód 4.3.5.), 3.3.6. (kód 4.3.6.), 3.5.1. (kód 4.6.1.), 3.5.3. (kód 4.6.3.), 3.5.4. (kód 4.6.4.), 3.5.5. (kód 4.6.5.), 3.5.6. (kód 4.6.6.), 3.5.7. (kód 4.6.7.), 3.6.1. (kód 4.7.), 3.7.1. (kód 4.8.1.), 3.7.2. (kód 4.8.2.), 3.7.4. (kód 4.10.), 3.8.1. (kód 4.12.), 3.8.2. (kód 4.12.), 3.8.3. (kód 4.13.), 3.8.4. (kód 4.14.), 3.8.6 (kód 4.16.), 6.6. (kód 7.7) o celkové projektované spotřebě materiálu 1500 m3 za rok a vyšší, 6.7 (kód 7.8) v případě stacionárních zdrojů, pro které neplatí povinnost kontinuálního měření emisí, 6.14. (kód 7.16.).
V případě stacionárních zdrojů uvedených pod následujícími body se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru stanoví v povolení provozu pouze u procesů probíhajících za teploty vyšší, než má okolní pracovní prostředí v místě procesu:
4.1.1. (kód 5.1.1.), 4.1.2. (kód 5.1.2.), 4.1.3. (kód 5.1.3.), 4.1.4. (kód 5.1.4.), 4.1.5. (kód 5.1.5.), 4.1.6. (kód 5.1.6.), 4.1.7. (kód 5.1.7.), 4.2.1. (kód 5.3.), 4.2.2. (kód 5.3.), 4.2.3. (kód 5.4.), 4.3.1. (kód 5.7.), 4.3.2. (kód 5.8.), 4.3.3. (kód 5.9.), 4.4.1. (kód 5.10.), 4.6. (kód 5.14.), 5.1.4. (kód 6.5.).
5. Seznam technologií ke snižování emisí a příslušných znečišťujících látek a provozních parametrů, které se u zařízení vybavených těmito technologiemi sledují a zaznamenávají
U stacionárních zdrojů, jejichž kódy jsou uvedeny v bodě 2, 3 a 4, které jsou vybaveny některou z následujících technologií ke snižování emisí, musí být v případě povinnosti periodického jednorázového měření uvedených znečišťujících látek současně stanovena povinnost sledování a nepřetržitého zaznamenávání stanoveného provozního parametru, který udává následující tabulka. V případech, kdy tabulka nabízí více možností, je aplikován a v povolení provozu v souladu s § 6 odst. 4 zákona určen vždy minimálně ten parametr, který lépe popisuje řádný provoz daného konkrétního zařízení ke snížení emisí. V případě odlučovací soustavy tvořené více různými zařízeními ke snižování emisí, je provozní parametr nepřetržitě sledován a zaznamenáván na každém z nich, přičemž tato tabulka platí pro každé jednotlivé zařízení ke snižování emisí, není-li v povolení provozu stanoveno jinak. V případě zařízení ke snižování emisí, jejichž řádný provoz a údržbu zajistí sledování a záznam jiného provozního parametru, než který je uveden v tabulce, může krajský úřad v souladu s § 6 odst. 4 zákona určit jiný provozní parametr.
Technologie a opatření ke snižování emisí
Znečišťující látka
Provozní parametr
Tkaninové a textilní filtry
TZL
Tlaková ztráta
Keramické filtry
TZL
Tlaková ztráta
Elektrostatický odlučovač
TZL
Napětí na elektrodách a protékající elektrický proud každé sekce.
Pro posouzení provozní schopnosti je nutné sledovat oba parametry současně u každé sekce elektrostatického odlučovače.
Absorpce (Mokrá pračka)
TZL
Výška hladiny nebo nátok pracího média
VOC
Teplota nebo výška hladiny
Hladinový odlučovač
TZL
Výška hladiny nebo nátok vody
SNCR
NOx
Teplota odpadního plynu a spotřeba činidla za časovou jednotku (g/min, kg/hod apod.)
SCR
NOx
Teplota odpadního plynu a spotřeba činidla za časovou jednotku (g/min, kg/hod apod.)
Tepelná, katalytická oxidace
TOC/VOC
Teplota oxidace, střední doba zdržení včetně způsobu jejího stanovení
Biofiltr
TOC/VOC
Teplota nebo tlaková ztráta
Adsorpce (Aktivní uhlí, zeolity)
TOC/VOC
Hmotnost
Ionizace (UV, plazma, ozonizace atd.)
TOC/VOC
Elektrický proud nebo napětí nebo spotřeba elektrické energie
Nastavení stechiometrie (u zdrojů kódu 1.2 a 1.3)
NOx, CO, TZL
λ/koncentrace O2
Poznámka:
V případech nuceného odtahu je rovněž nepřetržitě sledován a zaznamenáván příkon ventilátoru či obdobného zařízení zajišťující odsávání technologie a odvod emisí definovaným výduchem nebo komínem s výjimkou případů s kontinuálním sledováním a zaznamenáváním průtoku vzdušiny nebo spalin v měřicím profilu a případů, kdy je nepřetržitě zaznamenávána tlaková ztráta, napětí a protékající proud na elektrodách elektrostatického odlučovače, výška hladiny hladinového odlučovače nebo teplota odpadního plynu u SCR a SNCR.
Příloha č. 20 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Minimální vzdálenosti a způsob jejich použití
Část I. Vymezení kódů a názvů stacionárních zdrojů podle přílohy č. 2a zákona o ochraně ovzduší a stanovení minimálních vzdáleností.
Kód stacionárního zdroje podle přílohy č. 2a k zákonu
Název stacionárního zdroje podle přílohy č. 2a k zákonu
Hodnota minimální vzdálenosti v m
2.2.
Skládky, které přijímají 10 t odpadu denně a více nebo mají celkovou projektovanou kapacitu 25 000 t a více; nezahrnuje skládky železného a ocelového šrotu
500
2.3.
Kompostárny, včetně komunitních kompostáren, nebo zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t a více na jednu zakládku nebo 150 t a více zpracovaného odpadu ročně
200
2.6.
Čistírny odpadních vod, deemulgační a neutralizační stanice, které jsou primárně určeny k čištění vod nebo zpracování odpadů v celkovém množství 50 m3 odpadních vod nebo odpadů za den a více
200
2.7.
Čistírny odpadních vod s celkovou projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel
200
2.8.
Sušení čistírenských kalů, sušení znečištěného skla nebo opalování znečištěných kovů nebo znečištěného skla
100
3.6.
Rafinace minerálních nebo pyrolýzních olejů, rafinace plynů, zplyňování nebo pyrolýza uhlí, biomasy, odpadů nebo jiných organických látek (nespadají-li tyto procesy pod kód 2.1.)
500
4.6.1.
Slévárny železných kovů; pouze jádrovny a formovny
200
5.11.
Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, výroba stavebních hmot nebo betonu nebo recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě 25 m3 za den a více
200
5.14.
Obalovny živičných směsí, mísírny živic, recyklace živičných povrchů anebo zpracování nebo nakládání s živicemi s výjimkou konečného nanášení na vozovku
300
6.5.
Výroba nebo zpracování syntetických polymerů nebo kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě 100 t za rok a více nebo s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více; pouze zdroje, v nichž vznikají emise styrenu
200
6. 8.
Zpracování dehtu
200
7.1.
Jatka o celkové projektované kapacitě porážky 50 t denně a více
150
7.2.
Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin, krmiv nebo osiva z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a více
200
7.3.
Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně živočišných surovin (s výjimkou mléka) o celkové projektované kapacitě 25 t hotových výrobků denně a více
300
7.6.
Udírny s celkovou projektovanou kapacitou na zpracování 1 t výrobků denně a více
100
7.16.
Veterinární asanační zařízení
500
7.18.
Výroba lihu, včetně biolihu, o celkové projektované kapacitě 10 000 hl bezvodého lihu za rok a více
200
8.
Chovy hospodářských zvířat s celkovou projektovanou roční emisí amoniaku 5 t a více
300
9.8.
Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené pod kódy 9.9. až 9.14., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více
100
9.19.
Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s celkovou projektovanou spotřebou těkavých organických látek 0,6 t za rok a více
200
9.23.
Zpracování kaučuku nebo výroba pryže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok a více, nebo o zpracovatelské kapacitě 50 t za rok a více
100
9.24.
Extrakce nebo rafinace rostlinných olejů nebo živočišných tuků
250
Část II. Plochy vymezené v územním plánu, u kterých se použijí minimální vzdálenosti uvedené v části I
Minimální vzdálenosti se použijí vůči následujícím plochám s rozdílným způsobem využití podle jednotného standardu územně plánovací dokumentace:
1. Plochy bydlení podle § 15 vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu.
2. Plochy občanského vybavení všeobecného, veřejného, lázeňského a hřbitovů podle § 17 odst. 4 písm. a), b), e) a f) vyhlášky č. 157/2024 Sb.
3. Plochy smíšené obytné podle § 20 vyhlášky č. 157/2024 Sb.
Příloha č. 21 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a náležitosti časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší
A. Náležitosti časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 5 zákona
(1)
Kód opatření
(2)
Název opatření
(3) Gesce
Způsob provádění opatření
(7)
Zdroje financování
(8)
Termín splnění
(4) Aktivita
(5)
Dílčí kroky
(6)
Interní gesce
Poznámky:
Časový plán bude zpracován ve strojově čitelné tabelární formě.
Počet řádků tabulky je ilustrativní.
B. Náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 4 zákona
(1)
Kód opatření
(2)
Název opatření
(3) Gesce
Způsob provádění opatření
(7)
Zdroje financování
(8)
Termín splnění
(9)
Zhodnocení plnění
(4) Aktivita
(5)
Dílčí kroky
(6)
Interní gesce
Poznámka:
Náležitosti hlášení o plnění opatření dle § 9 odst. 4 zákona uvedené ve sloupci 1 až 8 odpovídají údajům uvedeným ve schváleném časovém plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 5 zákona.
Informace uvedené ve sloupci 9 odpovídají skutečnému stavu plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší v době zpracování hlášení.
Hlášení bude zpracováno ve strojově čitelné tabelární formě.
Počet řádků tabulky je ilustrativní.
B. Vysvětlivky k sloupcům v tabulkách podle bodu 1 a 2
1. Kód opatření – kódové označení příslušného opatření uvedené v programu zlepšování kvality ovzduší.
2. Název opatření – úplný název příslušného opatření dle programu zlepšování kvality ovzduší.
3. Gesce – Orgán zodpovědný za plnění příslušného opatření určený v programu zlepšování kvality ovzduší.
4. Jednotlivé aktivity (resp. úkony), které je nezbytné gestorem provést pro úspěšné splnění příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší. U každého opatření programu zlepšování kvality ovzduší bude obvykle nutné vykonat gestorem více aktivit. Aktivitou jsou obvykle míněny větší ucelenější úkony související s daným opatřením např. realizace obchvatu, zavedení nízkoemisní zóny, podpora výměny kotlů v domácnostech apod. Aktivity by měly být řazeny v tabulce chronologicky a měly by jít logicky za sebou tak, jak jsou nezbytné pro splnění příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší. Každá aktivita musí být uvedena na samostatném řádku a být navázána na příslušné opatření programu zlepšování kvality ovzduší.
5. Dílčí procesní kroky, které musí gestor nebo jím určený interní gestor vykonat k naplnění dané aktivity (může se jednat např.: sběr dat, analýzy, vyhlášení výběrového řízení, technické konzultace apod.). Každý dílčí krok musí být uveden na samostatný řádek a být jasně navázán na příslušnou aktivitu.
6. Interní gesce – Konkrétní útvar nebo funkce, spadající pod působnost gestora, kterému gestor interně přidělil plnění aktivity nebo dílčího kroku. Konkrétní jména a příjmení se neuvádí.
7. Zdroje financování – Zdroj financování aktivity nebo dílčího kroku. Může se jednat o pojmenování zdrojů v dispozici gestora, dotační zdroje, o které gestor hodlá požádat poskytovatele dotace, nebo jiný zdroj financování. Pokud je známa konkrétní částka v Kč, je možné ji zde rovněž uvést.
8. Termín splnění – Termín, kdy do kdy má být aktivita nebo dílčí krok gestorem nebo interním gestorem splněn. Termín splnění nesmí být v rozporu s rámcovým časovým harmonogramem stanovým pro příslušné opatření v programu zlepšování kvality ovzduší (tzn. pro jednotlivé aktivity nebo dílčí kroky, nesmí mít stanovený pozdější termín splnění než termín, který stanovuje pro příslušné opatření rámcový časový harmonogram programu zlepšování kvality ovzduší). Termín splnění může být uveden jako konkrétní datum (den, měsíc, rok), případně se může jednat o označení pouze měsíce či kvartálu daného roku. V případě aktivit a dílčích kroků, u kterých nelze oprávněně předvídat konkrétní termín splnění, protože se mají plnit po celou dobu realizace opatření programu zlepšování kvality ovzduší nebo se jedná o periodicky se opakující úkony, je možné do tabulky uvést termín plnění „průběžně“.
9. Zhodnocení plnění – Sloupec je uveden v hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší dle § 9 odst. 4 zákona. Jedná se o slovní popis, případně číselné vyjádření (např. procentně), stavu plnění aktivit nebo dílčích kroků v době zpracování hlášení. Pokud popis plnění uvádí, že aktivita nebo dílčí krok není splněn, přestože by podle termínu splnění, který byl uveden v časovém plánu dle § 9 odst. 5, splněn být měl, uvádí se rovněž nápravné řešení, které má zajistit, že realizace příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší nebude ohrožena a imisního limitu nebo cíle snížení expozice bude dosaženo co nejdříve ve smyslu § 9 odst. 4 zákona.
Příloha č. 22 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Formát a struktura řádného a dodatečného poplatkového přiznání
1. Obecné pokyny k vyplňování formulářů pro poplatkové přiznání:
a) Provozovatel zdroje, který může být provozován na více místech, a který je povolen k provozu pro celé území kraje, sečte pro účely podání poplatkového přiznání veškeré emise z tohoto zdroje na území kraje.
b) Součástí poplatkového přiznání je podrobný výpočet množství emisí jednotlivých zdrojů včetně výpočtu uplatnění nevyměření poplatku podle § 15 odst. 6 zákona nebo snížení poplatku podle § 15 odst. 5 zákona. V případě uplatnění nevyměření poplatku podle § 15 odst. 6 zákona, uvede provozovatel kalendářní rok, za který je nevyměření poplatku uplatněno.
2. Podání poplatku, identifikace provozovatele a provozovny
Typ podání1):
Název správce poplatku2):
Poplatkové přiznání za rok:
1a. Údaje o provozovateli
Identifikační číslo (IČO)3):
Název provozovatele (obchodní firma nebo název nebo příjmení a jméno):
Adresa sídla provozovatele:
1b. Údaje o provozovně
Identifikační číslo provozovny (IČP)4):
Územně technická jednotka (ÚTJ)5):
Název provozovny:
Adresa zapsaná v registru územní identifikace6):
Parcela7):
Název kraje8):
Vysvětlivky:
1) Řádné poplatkové přiznání / Dodatečné poplatkové přiznání.
2) Název správce poplatku podle místní příslušnosti provozovny.
3) Identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní ID přidělené v ISPOP.
4) Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP – označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů nebo jeden nebo více stacionárních zdrojů s povolením provozu na území kraje.
5) Územně technickou jednotkou se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou součástí METIS, vedeného ČSÚ, který je garantem vedení číselníku územně technických jednotek.
6) Adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle vyhlášky č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
7) Parcela související s provozem zdroje/zdrojů v případě, že není k dispozici adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Pokyny k výběru parcely určuje provozovatel ISPOP.
8) V případě zdroje uvedeného v bodě 1 písm. a), který může být provozován na více místech, a který je povolen k provozu pro celé území kraje, se uvede název krajského úřadu, který vydal povolení provozu.
2.1. Poplatek za provozovnu bez uplatnění nevyměření poplatku dle § 15 odst. 6 zákona nebo snížení poplatku dle § 15 odst. 5 zákona
Emise TZL
Součet emisí celé provozovny [t/rok]
Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise SO2
Součet emisí celé provozovny [t/rok]
Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise NOX
Součet emisí celé provozovny [t/rok]
Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise VOC1)
Součet emisí celé provozovny [t/rok]
Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Poplatek
Poplatek za provozovnu po zaokrouhlení [Kč/rok]
Vysvětlivky:
1) V případě emisí VOC, stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC), se pro účely zpoplatnění provede přepočet TOC na VOC způsobem určeným vyhláškou.
2.2. Poplatek za provozovnu s uplatněním nevyměření poplatku dle § 15 odst. 6 zákona a/nebo snížení poplatku dle § 15 odst. 5 zákona
Emise TZL
Součet emisí celé provozovny [t/rok]
Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Uplatnění nevyměření poplatku a/nebo snížení poplatku1)
Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise SO2
Součet emisí celé provozovny [t/rok]
Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Uplatnění nevyměření poplatku a/nebo snížení poplatku1)
Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise NOX
Součet emisí celé provozovny [t/rok]
Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Uplatnění nevyměření poplatku a/nebo snížení poplatku1)
Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Emise VOC2)
Součet emisí celé provozovny [t/rok]
Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Uplatnění nevyměření poplatku a/nebo snížení poplatku1)
Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok]
Poplatek
Poplatek za provozovnu po uplatnění nevyměření poplatku dle § 15 odst. 6 a/nebo snížení poplatku dle § 15 odst. 5 zákona a po zaokrouhlení [Kč/rok]
Vysvětlivky:
1) Označí se, pokud bylo pro jeden nebo více zdrojů uplatněno nevyměření poplatku dle § 15 odst. 6 zákona nebo snížení poplatku dle § 15 odst. 5 zákona
2) V případě emisí VOC, stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC), se pro účely zpoplatnění provede přepočet TOC na VOC způsobem určeným vyhláškou.
Příloha č. 23 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Rozsah kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně
1. Odborně způsobilá osoba kontroluje údaje podle části A) přílohy č. 18 nejprve u studeného kotle a následně provede provozovatel zatopení a jsou kontrolovány za provozu. Kontrola během zatápění a provozu se neprovádí
a) u spalovacích stacionárních zdrojů, které jsou zcela automatizované, a
b) pokud by teplotní podmínky nevedly k zajištění dostatečného tahu.
I v těchto případech však odborně způsobilá osoba ověřuje, že provozovatel bude postupovat správně.
2. Odborně způsobilá osoba ověřuje, že je provozovatel seznámen s postupem udržování stálého výkonu, regulací výkonu, přikládání a vhodného načasování přikládání a se správným postupem údržby a průběžné kontroly spalovacího stacionárního zdroje.
3. Odborně způsobilá osoba ověří:
a) správnou funkci základních konstrukčních prvků zdroje – přívod spalovacího vzduchu, roštová soustava, spalovací komora, zatápěcí klapka, vstupní a čisticí otvory, přívod paliva, vnější izolace,
b) zajištění dostatečného přívodu vzduchu ke spalovacímu zdroji za všech okolností,
c) správnou funkci regulačních a bezpečnostních prvků spalovacího stacionárního zdroje, pokud jsou přítomny, řídicí jednotka, regulátor množství spalovacího vzduchu, havarijní termostat, zařízení proti přetopení, zařízení zabraňující prohoření paliva do násypky.
4. Odborně způsobilá osoba zjišťuje, jaké palivo je skutečně využíváno, jak je skladováno, zda je splněna maximální vlhkost paliva předepsaná výrobcem zařízení, případně jiné parametry (např. granulometrie). Vlhkost je možné ověřit měřením, případně jiným způsobem.
5. Odborně způsobilá osoba zjišťuje informace o teplovodní soustavě – jak je zajištěna teplota vratné vody, jestli je přítomna akumulační nádoba, jaký je typ soustavy (otevřená/uzavřená).Na základě předložených dokladů o revizi a o kontrole spalinové cesty zjišťuje odborně způsobilá osoba, jak jsou odváděny spaliny a v jakém stavu jsou spalinové cesty, jaké je napojení na spalinové cesty, kdy byla provedena revize spalinových cest, zda jsou spalinové cesty i spalovací zdroj řádně udržovány a čištěny a kdy byla provedena kontrola a čištění spalinových cest i spalovacího zdroje.
6. V návaznosti na uvedený postup stanoví odborně způsobilá osoba výsledek kontroly a soulad s požadavky zákona a s požadavky stanovenými výrobcem zdroje na instalaci a provozováním zdroje.
7. Zjištěný nesoulad s požadavky zákona nebo požadavky stanovenými výrobcem zdroje je uveden do poznámky, pokud není zřejmý z jiných částí dokladu. Uvede se, zda zjištěné porušení požadavků stanovených zákonem nebo výrobcem zdroje má či nemá dopad na znečišťování ovzduší.
8. Odborně způsobilá osoba provozovateli doporučí, jak vhodně spalovací zdroj dále provozovat a poučí ho o správném způsobu zatápění.
9. Závěry kontroly zaznamená odborně způsobilá osoba do dokladu podle části A přílohy. Doplní datum kontroly, podpis odborně způsobilé osoby a podpis provozovatele, že doklad o provedené kontrole převzal. Spolu s dokladem je provozovateli předána také kopie oprávnění odborně způsobilé osoby od výrobce ke kontrole jeho spalovacího zdroje.
Příloha č. 24 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.
Postup prokazování tepelného zpracování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně
1. Pro provádění odběru vzorku je třeba, aby byl kontrolující vybaven potřebnými nástroji:
a) kovová lopatka na odběr vzorku, bez nátěru, aby nebyl vzorek jakkoli kontaminován,
b) vzorkovnice, kterou je kovová nádoba pro uchování vzorku popela, která musí být hermeticky uzavíratelná a nesmí vnitřní povrchovou úpravou kontaminovat vzorek,
c) potřeby pro úklid po odběru,
d) zařízení na pořízení fotografií,
e) měřidlo délky pro fotodokumentaci popela v popelníku s měřítkem,
f) ochranné pomůcky,
g) kovový pohrabáč, bude-li se roštovat popel ve spalovacím prostoru zařízení z důvodu nedostatečného množství popela v popelníku, a
h) lepicí štítky pro zapečetění a označení vzorkovnic s odebranými vzorky popela.
2. Postup odběru vzorku popela u provozovatele
a) Vzorek se odebírá z popelníku spalovacího stacionárního zdroje u provozovatele, a to kovovou lopatkou do kovové hermeticky uzavíratelné nádoby s povrchem. Kovové povrchy lopatky i vzorkovnice musí zamezit kontaminaci vzorku (ideálně bez nátěru).
b) Provedení vizuální kontroly a fotodokumentace spalovacího stacionárního zdroje, jeho okolí a skladu paliva se zaměřením na zbytky paliva nebo jiné materiály. Fotodokumentace popela s měřítkem.
c) Odběr vzorku popela z popelníku je prováděn připravenou lopatkou do vzorkovnice. Buď je proveden odběr veškerého obsahu popelníku, případně je možné provést za účelem získání dalšího popela roštování, nebo je proveden odběr dílčích vzorků rovnoměrně s tím, že popel musí být před odběrem promíchán. Minimální množství odebraného vzorku musí být 0,5 dm3.
d) Kontrolující vyplní „protokol o odběru vzorku popela“, uzavře vzorkovnici a provede zapečetění a označení číslem daného protokolu.
3. Uchování vzorku popela odebraného u provozovatele
Vzorek popela musí být před předáním do laboratoře uchováván v zapečetěné vzorkovnici na suchém místě při teplotě -20 až 40 °C a musí být zabráněno neoprávněné manipulaci s ním a poškození vzorkovnice.
4. Výběr laboratoře a předání vzorku
Analýzy provádí akreditovaná laboratoř. Předání vzorku vybrané zkušební laboratoři se uskuteční v zapečetěné vzorkovnici a vše bude dokumentováno záznamem na předávacím listu nebo protokolu dle obvyklého postupu zavedeného v příslušné laboratoři.
5. Zadání pro laboratoř
a) Rozdělení vzorku popela odebraného u provozovatele
I. úprava a homogenizace vzorku popela (drcení na granulometrii < 3,15 mm)
II. rozdělení na poloviny (vzorek „A“, vzorek „B“)
III. archivace vzorku „A“ (archivní vzorek pro případnou potřebu kontrolního orgánu)
IV. analýza vzorku „B“
b) Požadované analýzy vzorku „B“
K prokázání spalování odpadu prostřednictvím analýzy popela je požadováno stanovení koncentrace těchto kovů – Sb, Cu, Pb, Sn, Zn, Ti a chloridů v sušině (tj. v bezvodém stavu) vzorku popela [mg/kg suš.].
c) Požadované metody analýz
I. kovy:
Rozklad (mineralizace) vzorku popela pomocí lučavky královské nebo pomocí kyseliny fluorovodíkové (HF).
Analytické koncovky:
ICP-OES – emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem
ICP-MS – hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem
AAS – atomová absorpční spektrometrie
II. chloridy (Cl-):
Příprava vodného výluhu z popela v poměru 1:10 vztaženo na sušinu vzorku popela.
Stanovení chloridů ve vodném výluhu pomocí iontové chromatografie (IC) - upřednostněno, případně titračně, spektrofotometricky aj.
6. Posouzení výsledků z laboratoře z pohledu identifikace spalování odpadů ve spalovacích zařízeních – stanovení limitních hodnot
Výsledky provedené analýzy vzorku se porovnávají s níže uvedenými limitními hodnotami jednotlivých ukazatelů. Pro zjednodušení navrženo využití barev jako na semaforu. Vyhodnocení výsledků analýzy je prováděno podle druhu spalovaného paliva pro 6 skupin, z nichž má každá skupina níže stanovené limitní hodnoty koncentrace jednotlivých sledovaných látek (ukazatelů) ve vzorku odebraného popela.
a) biomasa (např. dřevo, dřevěné brikety, dřevěné pelety)
b) hnědé uhlí a hnědouhelné brikety
c) černé uhlí
d) hnědé uhlí + biomasa (např. směsi biomasy a hnědého uhlí)
e) černé uhlí + biomasa (např. směsi biomasy a černého uhlí)
f) nespecifikované palivo (např. blíže neurčené směsi biomasy a uhlí)
Každá skupina má níže stanovené limitní hodnoty koncentrace jednotlivých sledovaných látek (ukazatelů) ve vzorku popela po spalování paliva:
Limitní hodnoty ukazatelů [mg/kg suš.]
Pb
Cu
Zn
Cl
Sb
Sn
Ti
biomasa
55
390
3 070
1 690
10
10
1 835
hnědé uhlí
35
300
375
2 015
5
5
x
černé uhlí
75
130
145
1 690
10
10
x
hnědé uhlí + biomasa
55
390
3 070
2 015
10
10
x
černé uhlí + biomasa
75
390
3 070
1 690
10
10
x
nespecifikované palivo
75
390
3 070
2 015
10
10
x
7. Výpočet „indexu překročení“ a kritéria hodnocení jednotlivých ukazatelů a laboratorních výsledků
Výsledky analýzy vzorku „B“, uvedené v protokolu z laboratoře, budou použity pro výpočet „indexů překročení“ jednotlivých ukazatelů dle následující rovnice a výsledná hodnota bude zaokrouhlena na celé číslo dolů.
Dle výše uvedeného jsou stanoveny tyto typy hodnot:
a) „povolená hodnota“ – „index překročení“ daného ukazatele je menší nebo roven 100 %
b) „výrazně překročená hodnota“ - „index překročení“ daného ukazatele je větší než 200 %
c) „podezřelá hodnota“ - „index překročení“ daného ukazatele je větší než 100 % a menší nebo roven 200 %
ČERVENÁ barva = spalování kontaminovaného paliva prokázáno:
dvě a více „výrazně překročené hodnoty“ (minimálně dva „indexy překročení“ jsou větší než 200 %)
ŽLUTÁ = spalování kontaminovaného paliva nelze prokázat ani vyloučit
dvě a více „podezřelé hodnoty“ (minimálně dva „indexy překročení“ jsou větší než 100 % a menší nebo rovny 200 %) nebo jedna „výrazně překročená hodnota“ (jeden „index překročení“ je větší než 200 %)
ZELENÁ = spalování kontaminovaného paliva nebylo prokázáno
všechny „povolené hodnoty“ (všechny „indexy překročení“ jsou menší nebo rovny 100 %), maximálně jedna „podezřelá hodnota“ (jeden „index překročení“ je větší než 100 % a menší nebo roven 200 %)
8. Závěr – vyhodnocení výsledků
Kontrolní orgán provede posouzení vzorku popela odebraného u provozovatele spalovacího zařízení (vzorek „B“) dle výše uvedeného postupu. Pokud bude vzorek vyhodnocen jako „zelený“, spalování odpadu nebylo prokázáno, pokud bude vyhodnocen jako „žlutý“, spalování odpadu nebylo prokázáno, nelze ale ani konstatovat, že analýza jednoznačně spalování odpadu vyloučila. Pokud bude vzorek vyhodnocen jako „červený“, bylo prokázáno spalování odpadu.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 3.1.2, 3.2.2 a 3.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se u spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 5 MW, uvedených do provozu před 20. prosincem 2018, které dodávají alespoň 50 % užitného tepla, stanoveno jako klouzavý průměr za období 5 let, v podobě páry či teplé nebo horké vody do veřejné sítě dálkového vytápění, uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.1.2, 2.2.2 a 2.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, s výjimkou emisního limitu pro SO2, který nesmí být vyšší než 1 100 mg.m-3.
2. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.3.2 a 3.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se u plynových turbín o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 5 MW, uvedených do provozu před 20. prosincem 2018 a u plynových turbín, které byly uvedeny do provozu nejpozději 20. prosince 2018, používaných k pohonu plynových kompresorů nezbytných pro zajištění bezpečnosti vnitrostátních plynárenských přepravních soustav uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje specifické emisní limity stanovené v tabulce 1.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
3. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.2.2 a 3.2.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pro pístové spalovací motory o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším spalující skládkový plyn se uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje emisní limity stanovené v tabulce 1.2.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
4. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2024 se ohlašují podle přílohy č. 11 vyhlášky č. 415/2012 Sb. ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
5. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2025 se ohlašují podle přílohy č. 11 vyhlášky č. 415/2012 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2025.
6.. Údaje souhrnné provozní evidence se za rok 2027 ohlašují podle přílohy č. 11 vyhlášky č. 415/2012 Sb. ve znění účinném do 31. prosince 2027.
7. Formát a struktura řádného a dodatečného poplatkového přiznání podle přílohy č. 22 vyhlášky č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije poprvé pro podání poplatkového přiznání za rok 2025.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení, s výjimkou
a) bodu 71, pokud jde o část II body 1.0., 1.6. a 6.16., a bodu 75, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026, a
b) bodů 19 a 76, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.
image1.png